U N I V E R Z I T A P A L A C K É H O V O L O M O U C I KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD. Michaela Dostálová BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

U N I V E R Z I T A P A L A C K É H O V O L O M O U C I P E D A G O G I C K Á

F A K U L T A

KATED RA SPOLEČENS KÝCH VĚD

Michaela Dostálová

Politický proces s chotěbořskými s tudenty v kontextu politický ch represí v 50. letech v Československu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Jméno vyučujícího : PhDr. Pavel Kopeček

OLOMOUC 2011

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně n a zák lad ě uvedených pramenů a lit eratury . V Olomouci dne 4. dubna 2011 …………………………………………..

Poděkován í Děkuji v edoucímu tét o bakalářské práce PhDr. Pavlu Kopečkovi za odborné ved ení a v střícné poskytován í praktický ch rad. Dále bych cht ěla poděkovat již zemř elé A leně Dvořákov é za ochotu, poskytnut í informací a množství obr azového materiálu ke v zniku tét o práce. A v neposledn í řadě patř í dík mé rod ině za mor áln í podporu.

Obsah Úvod ....................................................................................... 5 1.

2.

3.

4.

Komun ismu s v Českoslov ensku ............................................. 7 1.1.

Parlam entn í volby 1946 .................................................. 8

1.2.

Hospodář ská krize roku 1947 ........................................... 9

1.3.

Nástup komunismu v ČSR .............................................. 10

Polit ické pr ocesy .............................................................. 12 2.1.

Polit ické orgány .......................................................... 14

2.2.

Realizace případů ........................................................ 17

2.3.

Polit ické pr ocesy s tiskov inam i ...................................... 18

2.4.

Důsledky politick ých procesů ......................................... 19

2.5.

Rehab ilitace ................................................................ 20

Polit ický proces se stud enty v Chotěboři .............................. 22 3.1.

Město Chot ěboř ........................................................... 22

3.2.

Gymnázium v Ch otěboři ................................................ 22

3.3.

Příčin a procesu ........................................................... 25

3.4.

Zatčen í ...................................................................... 26

3.5.

Reakce v tisku ............................................................ 32

3.6.

Život po procesu ......................................................... 33

3.7.

Rehab ilitace ................................................................ 36

Pedagogick é využití .......................................................... 37

Závěr .................................................................................... 39 Seznam pr amenů , liter atury a int ernet ových zdrojů ...................... 41 Příloh y .................................................................................. 43

Úvod Únorem roku 1948 se na dlouhý ch padesát let zm ěnilo polit ick é vedení a s n ím samozřejmě i celé prostř edí českosloven ského st átu . Nastupující k omunistický režim ovládl vešk erou sf éru polit iky, ale svým i příkazy

zasahov al

i

do

soukromých

životů

občanů.

Ved le

obecn ě

známých zin scen ovaných procesů, probíhaly i procesy na n ižší úrovn i, které

sehr ály

v elkou

r oli

v samotn ých

osudech

lidí,

st ejně

jak o

u procesů mediáln ě známých. Má práce se konk rétně zaměřu je n a jeden z mála znám ých polit ických procesů 50. let, který se odehr ál v roce 1949 se studenty r eálnéh o gymnázia v Chotěb oři. Čtrnáct studen tů bylo odsou zeno za rozšiřov án í letáků

s krit ickým obsahem , které

v počtu

několika set

rozšiřovali

v mnoha obcích tehdejších okresů Hlinsko a Chot ěboř. Komun ist ick ý režim ob sah let áků h odnotil jako protistátní. By ly vyn eseny tresty, které ovlivnily další průběh života odsouzený ch studentů. Toto téma jsem si zvolila, jelikož m ě zajímá h istorie sam a o sob ě a zejména histor ie týk ající se města, ve kter ém žiji. Tento př íběh mě zaujal př edevším osobn ím kontaktem a neznalostí a net ečností ost atních spolu občanů k lidem, na nichž se komu nist ický režim podepsal. Cílem mé práce je vytvoř it mat er iál, jehož obsah em bude alespoň v e zkratce přiblížena h ist orie polit ických procesů v Česk oslov ensku

se

zaměřen ím na konkr étní příb ěh mediáln ě neznámých studentů. Tent o mater iál by mohl sloužit jako inf ormat ivní dokument pro občany měst a Chotěboř , před evším p ak studenty tamějšího gymnázia, popřípadě jak o památka na studenty, kteří bojovali za svou pravdu. K vypracov án í problematik ou

této

práce

politických

jsem

vy užila

procesů

literaturu

zabývající

v Českosloven sku,

kt eré

se je

v současné dob ě dost atek. Vy zdvihn ou t bych chtěla předev ším publik aci Kaplan, Karel. Nekrvavá revoluce . Mladá Front a, Pr aha 1993, kter á obsahuje bilanci politických repr esí v ČSR. 5

Pro

doplněn í

dobov ého

kont extu

jsem

použila

archivn í

m ateriá l

uložený v Arch ivu bezp ečnostních složek a dobovou literaturu. Vedle p oužité lit eratury jsem m ěla možnost nah lédnout n a proces i z jin ého

úhlu . Vých ozím

pramen em

mi by la

výpověď,

kterou

mi

poskytla manželka jednoho z již zem řelý ch účastníků , kter á díky sv é pečlivosti v lastnila i množství písemný ch a f otograf ických mat eriálů , jež pomohly ke v zniku této práce. Již n a gymnáziu jsem měla možnost zúčastnit

se

společnosti

projektu

Člověk

Komunistické

v tísn i.

V rámci

Českosloven sko tohoto

pr ojektu

pod se

zášt itou

realizovala

soutěž, kter á spočívala v e vytvoření panelů pro putovn í výst avu n a téma

Oběti k omun ist ickéh o režimu.

Jedním

z panelů, kt erý

vyhrál

a mohl tak repr ezentovat chot ěbořské gymnázium, byl pan el věn ovan ý Josefu

Dvořákov i,

jeho

prov iněn í

proti

komunistick ému

režimu

a zejména pak jeh o živ otní příb ěh. Ani tato sout ěž se nep ostaral a o dostatečné

zvid itelněn í,

prot o

by ch

touto

prací,

chtěla

přisp ět

k rozšířen í povědomí o těch , kteří sv ým čin em a celým životem hájili pravdu,

dobré

jméno

demokracie

na

úkor

sv é

ident ity,

majetk u

a soukr omí. Tato skutečn ost by měla být neustále připom ínána nejen nám

samotný m,

ale

i

dalším

pok olen ím,

neopakov aly.

6

aby

se

lži

a

bezpráv í

1.

Komunismus v Československu Česk osloven ský

ún or

1948

se

st al

v moderní

evr opské

historii

mezn íkem, který byl k omunisty a jejich přízniv ci označován jako V ítězn ý únor. V polit ickém pov ědomí a zejména myšlení Evropy znam ená únor 1948 pojem , jenž vyjadřuje jednu z forem nast olení komun ist ick éh o monopolu moci. Pro středoevropský stát, ve kterém se tento převrat odehrál, a pro jeh o občany – pro Čech y, Slováky, příslu šn íky maďarsk é, německ é, polsk é a ukrajin ské n árod nostní m enšiny, by l únor 1948 hlubokým a trag ickým před ělem státn ího a národního výv oje v zemi. 1 V českosloven ské společnost i pot é fun govaly takov é organizace a řízen í polit ick ého,

hosp odářsk ého,

ku lturního

i

občansk ého

živ ota,

kter é

odporovaly jejím d ávným a pevn ě zak otveným tr adicím a zájmům, jejím potřebám a vů li. V návalu r adost i z kon ce v álky si jen málokdo uvědom oval, že zápas o demokracii, který ček á obnovenou republiku , se bude od ehráv at pod kontrolou Sov ětského sv azu, a její ruce budou sv ázány jmen ován ím nové v lády. Zv láštností komunistickéh o převratu v Česk oslov ensku , v e srovnání s obdobnými procesy v jiných státech vých odní Ev ropy, by la skutečn ost, že komunisté realizovali svoje záměry se souh lasem a za podpory velké část i obyvatelstva. Dalším význ amným specif ikem byla výrazn á orientace zahran ičn í politiky n a Sovětsk ý svaz. 2 Koř eny komun istickéh o převratu sahají hloub ěji než do roku 1948. Komun ist é měli v še pr omyšlen o a připraveno dlouh odobě d opředu, u ž během druh é sv ětové v álk y se připr avovali n a převzetí moci v zemi. Využili

zmatků

prvních

dnů

svobody

k ustanoven í

takzv aných

revolučn ích nár odních výborů, kt eré se ujaly řízen í života v zem i. J ejich úzká spolupráce s nov ě nastoup eným stalin ist ickým Sov ětským sv azem narušovala činnost ostatn ích d emokratických stran ve vládě, od roku 1945 1 2

sdružených

v

tzv.

Národn í

frontě.

Komunisté

měli

Kaplan, Karel. Nekrvavá revoluce. Nakladatelství Mladá fronta, Praha 1993. s. 9. http://www.totalita.cz/1948/1948.php [cit. 2011-1-16]

7

v

rukou

nejdůležitější

min ist erstv a

–

min isterstvo

vnitra,

informací,

práce,

zeměd ělství i obrany . Výsledk em později bylo nastolení k omunistick é moci v celé zemi. Pro dosažení svý ch cílů komunisté používali nejrů znější prostředky . Komun ist ická

str ana

Českoslov ensk a

měla

k

d ispozici

poměrn ě

rozsáhlou síť důvěrn íků a inform átorů , často tajných člen ů KS Č, kteří působili v ostatn ích stranách Národní fronty na nejrůzn ějších členský ch postech . Velmi význ amnou roli v procesu nastolení k omun ist ické d iktatury hrála

mocensk á

Komun ist ičtí

složka

zem ě

pracovníci

SNB

Sbor

národní

v stupovali

na

bezp ečnosti polit ickou

(policie).

scénu

jak o

samostatná a nekontrolov atelná mocenskopolit ická síla, kt erá působ ila v pozadí

a skryt ě

jako

n átlak

na

veden í

Komun ist ické

stran y

Česk osloven ska v e směru urych len í def init ivníh o převzetí m oci v e stát ě. 1.1. Parlamentní volby 1946 Rok po skončení v álky se 26. květn a 1946 konaly v Českosloven sku první

a

jedin é

demokrat ick é

volby

na

zák lad ě

rovn ého,

t ajn éh o

a příméh o volebn ího pr áva za účasti více polit ických stran. Př edstav itelé nekomun ist ických předpoklad em

st ran

by lo

očekáv ali

u klidněn í

volebn í

pov álečné

neúsp ěch

rev olu ční

vlny

komun istů , a

porážk a

lev icový ch str an ve v olbách v Maďarsku a Rakousku. 3 Česk osloven št í komunisté se oprot i jiným ev ropským státům n eopírali o revolučn í v lnu , ale

o progr am

velk ou

část

a 23. bř ezna

sociálně

obyvatel. 1946

na

ekon omický ch

Národn í slu šně

fr on ta

požad avků, přitažlivých se

vedeném

u snesla v olebním

dne

16.

boji.

pro

ledn a Jednou

z podmínek v e volebn í kamp ani by lo vynech ání autority prezident a Edvarda Ben eše v e svůj pr ospěch, k rit ika zahraniční politické or ient ace státu n ebo politik a Sov ětsk ého sv azu. V politick ém b oji se střet li především nár odní socialisté a komunisté. 4 3 4

Kaplan, K. C. d. s. 57 Tamtéž .s. 59.

8

Program nár odních socialistů n ebyl p ůsobivý , om ezil se n a obecn á hesla – ochr anu demokr acie, nacion alismu s n ebo út oky n a komunisty . Komun ist é se opr oti tomu zaměřili n a konkrétní požad avky. Prosad it novou

ústav a,

plán

hospodářské

obnovy

a

zaved ení

živnostensk é

a zemědělsk é daně. Zcela nový n ezvy klý tah v e volebn í kamp ani, by l návrh n a bezplatnou pr áci v e prosp ěch r epubliky n a úpr avách obcí a pomoci roln íkům. 5 Sympatie se sociáln ím program em KSČ projev ily vedle n ízkopř íjmových skup in obyvatel i tradičn í střední vrstvy a část inteligence. Po vít ězstv í ve volb ách ze dn e 26. květn a 1946 6 přešl a Komun ist ická

stran a

Českosloven ska

na

novou

t aktiku .

Komunist é

opustili d osavadní směřov ání společn ě se sociální demok racií a spoléhali především na v lastní síly. Předseda Komun ist ick é strany Československ a Klem ent Gottwald se stal 2. července 1946 př edsedou v lády a v láda společně s parlamentem poté jednomy sln ě schválila v ládní p rogram vypracovaný komun isty , obsahující jejich př edvolební požadav ky. Následn ě vzrost la agresivit a komunistů.

H lučné

prů vody

a

m an ifestace

provázené

skand ován ím

hesel: „Smrt americkým imp erialistům!“, „Se Sovět ským sv azem n a věčné časy!“, „S ovětsk ý sv az n áš v zor! “ byly n a denn ím pořádku. L idé si náhle

uvědomili,

že

polit ická

pluralita

zaručen á

ú stavou

přest ala

exist ovat. 7 1.2. Hospo dářská krize roku 1947 V polovin ě roku 1947 se Českoslov ensko potýkalo s h ospodářskou krizí. Jednou

z p odstatných

příčin

byl pok les zem ědělské výroby .

O vývozn í artik l př estal být zájem, v důsledku vysoké konkurence. D alší příčin ou krize byla dlouh odobě působ ící poválečn á pozemkov á reforma, související s vy stěhován ím

něm eckých

roln íků, které nahradili nov í

hospodář i ovšem bez zku šen ostí z ř ízení hospodář ství. Na přek onán í 5

Kaplan.K.C.d. s. 60. Ve volbách získala Komunistická strana Československa 40,17 % hlasů v Čechách, na Slovensku 30,47 %. 7 Havlíčková, Helena. Dědictví. Nakladatelství Poznání, Olomouc. s. 38. 6

9

hospodář ských pot íží se vyhranily na d va směry. Nekomun ist ick é stran y vyzývaly k jednotnému postupu Národní fronty a zajišt ění sociáln íh o klidu,

oprot i

skutečn osti

t omu

k omunisté

př iprav ovali

p lán

pr efer ovali na

společný

využit í

postup.

hosp odářsk é

Ve krize

a nespok ojen ost i velké části obyv atel pro posílen í vlastních pozic. Polit ický záměr se komunistům z velké část i zdař il. U sociáln í demokracie došlo k vnit r ostran ick é krizi a strana se rozdělila

na

dva

pr oudy.

J eden

z proudů

se

zast ával

spolupráce

s komunisty a druhý pr oud se př ik lon il k n ezáv islému postupu sociáln í demokracie. Tak dosáh li k omunisté pr ohloub ení dif er enciace v sociáln í demokracii, str aně, stojící jim nejb líže. 8 1.3. Nástup komunismu v ČSR Komun ist é upevňovali svou org anizaci, posilovali schopnost rychl é mobilizace k prosazení stran ick é polit iky. Předpok ládali několik variant postupu k moci a n ejpř ízn ivější spočív ala ve vn itřn í přem ěně, rozkladu , rozbit í a ovládnutí nekomun ist ických stran. V červenci 1947 se dotvořil Sbor nár odní b ezpečnost i, sk ládající se ze složek pořádkov é, k rimináln í, státně bezpečn ostn í a zprav odajské, kde komunisté ob sadili významn é pozice. Tent o krok ved l k centr alizaci a posílen í pozice m in ist erstv a vnitra obsazenéh o komunisty. 9 Především složky Státní bezpečn ost i a v armádě

vzn iklé

útvary

Obranného

zprav odajství

zam ěřily

svoj i

činnost na sledován í, odh alován í a trestán í odpůrců KSČ. V listopad u 1947 mělo již komunistick é vedení rozpracovan ý svůj postup k moci. Začát ek roku 1948 byl ve znamen í stále se zvět šujícího tlaku KS Č na polit ick é prot ivníky i v eřejnost . V průb ěhu únorové v ládní krize, kdy se nekomun ist ické strany chy staly podat demisi pro nesp lněn í usnesen í vlády o Bezpečn ost i ze dn e 13. únor a, komun ist é def init ivně opust ili parlamentn í demok racii, obsadili klíčové funkce v krajský ch orgán ech minister stva vn itra, kter é vedl k omun ist ický funkcion ář Václav Nosek . 8 9

Kaplan, K., C.d. s. 82. Tamtéž. s.120.

10

V továrnách by ly zř izov ány a vyzbrojovány jedn otky Lidových milicí, které se st aly n ezákonn ě ozbrojen ou složkou jedné st rany, Komun ist ick é strany

Česk oslov ensk a.

Po

marných

protest ech

nak onec

dv anáct

demokrat ických ministrů reagov alo tím, že podalo demisi a od ešlo ze svých funkcí. Klement Gottwald naléh al na prezidenta Edv arda Ben eše, aby dem isi přijal a on moh l uv oln ěná min istersk á křesla ob sad it svým i kandidáty.

Nemocný

a

v yčerp aný

prezid ent

nakon ec

souhlasil

a 25. ún ora 1948 demisi přijal a dop lnil vládu o n avržené komunisty. 10 Parlamentn í volby se kon aly 30. kv ětna 1948, kdy v oličům byla předložena jednotn á kandid átka, n a které m ěli komun ist é zajištěn o 70 % všech mandátů. Volby prob íhaly pod silným tlakem a za použit í opatřen í, odporu jících dem okrat ick ému principu volby. S ilný n átlak a úpravu volebn ích vý sledků v e prosp ěch komunistick é strany př izn alo i samo v eden í. P o volbách od stoupil p rezident Edvard Ben eš a poslan ci do nové funk ce zv olili Klement a Gottwalda. Vzn ikla nov á vláda včel e s Antonín em

Zápot ockým.

Po

zv olení

novéh o

prezident a

vstoupila

v platnost i n ová ú stav a vyh lašující lid ově d emokratick ou republiku . Tato ústav a byla odmítnuta, když pr ezid entský post zastával Edvard Ben eš. Tím se dokon čil přesun moci a aparátu do ruk ou komun istick é strany. 11 Vítězství k omunistické strany vych ázelo z několik a faktorů, mezi které patř ila roztříštěn ost tehd ejších demokrat ických politických stran , faktick á n eex isten ce opozice, pov álečn ého r adik alismu a „ mnich ovsk éh o zklamán í“ a nerozh odnost nemocn ého prezid enta Edvard a Beneše.

10 11

Kaplan, K, C.d. s. 47. Tamtéž. s. 190-191.

11

2.

Politické procesy Zakladatelsk é

obdob í

k omunistického

režimu

začalo

st átním

převratem v únoru 1948. Během v elmi krátké doby n ačrtla nov á vládn í strana hlavní před stavy v nov ém r ežimu. Šlo o tak zásadn í a rozsáh lé přeměny

v šech

oblast í

společen ského

dění,

že

se

nevyhnu ly

an i

zásahům do života všech občanů . Nevynechaly žádnou sociáln í v rstvu , žádnou in stitu ci an i zájmov ou organ izaci. 12 Komun ist ický režim neodpov ídal pův odním tr adicím a sou časn ému stavu českosloven ské společnosti. I r ychlost a způsob jeho nastolen í vyvolávaly rozdíln é reakce. Značná část lid í přijímala r ežim v naději a víře, že se spln í jejich živ otní př ání a zájmy . Nem álo z n ich se aktivn ě podílelo na jeho výstavb ě. V ětšina obyvatel se vnit řně s režim em sic e nesm íř ila, avšak snažila se najít své m ísto v nových poměrech , učila se v nich žít . Bylo však mnoho těch, k teří se uvědom ěle nebo živeln ě bránili

přijímat

vnucovan é

nov oty

a

někt eří

prot i

režimu

v eřejn ě

vystupovali. Existov aly i skupiny lidí, p okoušející se proti režimu aktivn ě bojovat. 13 Ve čtyřicetilet é histor ii k omunistickéh o režimu zaujímalo období od roku 1948 do druhé polov iny padesátých let jen asi pětinu doby sv é exist ence, ale poznamenalo jej až d o konce. Patř í k nejtrag ičtějším úsekům h istorie Českoslov ensk a po dr uhé svět ové válce. Tot o období se v poválečné

h ist orii

Českosloven ska

vyznaču je

n ejvět ším

rozsah em

a nejvy šším stupněm n ezákonností. 14 Komun ist ická

strana

upevňovala

sv ou

moc

a

zejmén a

totalitn í

nadvládu nad sp olečností. Uplatňovala širokou šk álu p erzekucí a velk ý rozsah for em nezákonn ost í a nezákonn ých polit ických procesů. Předpokladem

pro

vznik

polit ických

procesů

byla

podle

komunistick ého režimu masová n ezákonnost společn ě s r epresí prot i 12

Kaplan, Karel. Paleček, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister & Principal, Brno 2008. s. 18. 13 Tamtéž. s. 19. 14 Kaplan, Karel. StB o sobě, výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka, Praha 2002, s.15.

12

skutečným

n ebo

domn ělý m

odpůrcům,

likvid ace

přirozen é

dělby

a kontrola m oci. J edním z důvodů, proč doch ázelo k tak rozsáh lý m perzeku cím

a

komunistick ého

politickým režimu ,

procesům

byla

hlub oká

v zak ladat elském a

v šestrann á

obdob í

sp olečen sk á

přeměn a. Z určité formy d emokr acie se rych le př ešlo na dikt aturu se všemi důsledky. Z aniklo souk romé p odnikán í a hospodářství změn ilo sv é výsledné

výrobky ,

neodpov ídalo

p otřebám

a

m ožnostem

země

a ekonomik a byla z velké část i pod řízena zájmu sovět skéh o bloku . Každ á

taková

společen ská

zm ěna

se

ovšem

setk ává

s

odporem

jednotlivců nebo i celý ch skupin občanů. Změna zasáh la i do sou kromí občanů a co v demokrat ick ém režimu moh lo fung ovat jako přirozen á věc,

v komun ist ick ém

režimu

se

napřík lad

setkán í

přátel

čast o

považov alo za prot ist átní a bylo bráno jako trestná činnost. 15 Mezi prvn ími per zeku ovaný mi by li představ itelé nekomunistických předúnorový ch str an, funkcionáři různ ých organ izací a útvarů . Společn ě s nimi byly tvrdě pronásledov ány círk ve a vojáci, kteří sloužili v druh é světov é válce v zahr aničí. Nejednalo se pouze o vojáky bojující n a západě, ale i o ty, kteř í se účastnili bojů na východ ě. Post ižena byl a značn á část party zánů a vet erán ů ze Španělska. 16 V případě voják ů nešlo pouze o jejich id eologické smýšlení. S myslem jejich likv idace byla jejich ochota vzít v kr izovém mom entě do ruky zbraň a ohrozit tak nov ý režim. Pozd ěji mezi per zekuované p atřili slov enšt í politici, fun kcionář i židov skéh o

původu

a

bývalí

trock isté. 17 Dále

existov aly

jednotliv é

osoby, kter é by ly sled ovány sov ětsk ými orgány a u kterých sovět št í polit ikov é

vy jadřov ali

pochybnost i

o

jejich

spolehlivosti. 18

Velk ou

skupinu tvoř ily procesy h ospodářsk é, v nichž zaujímal důležité míst o hon na velké r oln íky. Každá skup ina se vyznačovala v lastním p olitick ým

15

Kaplan,K.C.d. s.195. Interbrigadisté – příslušníci mezinárodních brigád v občanské válce ve Španělsku v letech 19361939, kteří se podíleli na hnutí odporu proti nacismu. 17 Hnutí vzniklé jako protiváha stalinismu. 18 Pelikán, Jiří. Potlačená zpráva, Zpráva komise ÚV KSČ o politických procesech a rehabilitacích v Československu 1949-1968. Vídeň, 1970. s. 27 16

13

pojetím, přesto měla obv iněn í ve v ětšině procesů stejný nebo obdobn ý polit ický cíl, př edstav it ob ěti jako úhlavní nepř átele režimu , kteř í u silují o vytržen í Česk oslov ensk a ze sovět ského b loku a jeho návratu k e kapitalismu.

Za

tímto

účelem

se

spojovali

se

zah ran iční

mocí

a exilovým i politiky a používali všech prostředků boje včetn ě války , teroru

a

vr ažd.

P olitick á

k oncepce

hospodářských

procesů

by la

jednodušší, obvin ění se snažili brzdit sabotážemi socialistickou výstavbu a tím útočili proti společensk ému zř ízení. 19 2.1. Politické orgány Pro výrobu polit ických procesů tvořily inst ituce k omun ist ické strany , její

vedoucí

orgány

(polit ický

sek retariát

Ústředn ího

výboru

KSČ,

Komise str anické k ontroly), aparát a různé k omise první článek celéh o mechan ismu. Nejpodstatn ější pozici měla mocen ská skupin a, tv ořen á členy

ú zkého

a dalších

v eden í

př ípadů,

u

schvalov ala

jejich

a dostáv ala

podrobné

KSČ.

Z asahov ala

kt erých

kon ání,

do

proku ratura

politickou

informace

o

př ípravy

mon strprocesů

navrhov ala

koncepci průběhu

trest

žaloby

i

soudn ího

smrt i,

rozsudk y přelíčen í.

Mocensk ou skupinu v letech 1948 – 1954 tvoř ili členov é polit ick éh o sekretar iátu

a organ izačníh o

sekretariátu

ÚV

KSČ,

od

roku

1954

rozhodov al polit ický sekretariát ve většině případů na základě ústn ích zpráv min istrů národn í bezp ečnosti n ebo informací přímo od Klement a Gottwalda. V krajích a okresech zaujímala roli v př íprav ě polit ických procesů před sednictva k rajských a ok resn ích výb orů KSČ. Zabývala se většími př ípady, u kterých se před pokládal polit ický ú čin ek širšíh o dosahu.

Schvalov ala

polit ickou

koncepci

a

rozsudky,

pečovala

o organizaci soudu, dodán í publik a a o propagandist ick é využití. 20 V letech 1949 – 1951 se d o většin y polit ických pr ocesů zapojily bezpečn ostn í komise komunistické strany. Působ ily v ústř edí, v krajích i okresech. J ejími členy n a centráln í úrovni byli m inistři spr aved lnost i, 19

20

Pelikán, Jiří.C.d. s. 28. K apl an, K . Pal eček, P. C. d. s . 167v – 168.

14

národní

b ezpečnost i,

v elitel

Státní

bezpečn osti,

nám ěst ek

min ist ra

obrany, vedoucí b ezpečnostn ího oddělení a ev idenčn ího odboru ÚV KS Č a komise pod léh ající gen eráln ímu tajemníkov i ÚV KSČ. Krajsk á komise přezdív aná „bezpečnostní p ětka“ se skládala z krajsk ého polit ickéh o tajemn íka KSČ, bezp ečnostníh o referenta krajskéh o národníh o výboru , krajsk ého

velitele

bezpečn ostn ího trojka“

Státn í

tajemník a

složená

a

Veřejné

KSČ.

z okresníh o

bezpečnost i

V okresech

polit ick ého

a

působ ila

tajemn íka,

krajsk éh o

„bezpečnostn í velit ele

Státn í

bezpečn osti a bezpečnostn ího referent a okresníh o národn ího výboru . 21 Každ á

komise

projednáv ala

procesy,

kt eré

spadaly

do

její

kompetentnosti. Bezpečnostní kom ise ÚV KS Č se zabývala procesy celostátn ího

vý znamu ,

procesy

s předpoklád anými

t resty

smrt i

a procesy s možností pr opagandy. Kr ajsk é kom ise sled ovaly procesy celokrajného o kterých

v ýznamu

rozh odovaly

a důležité okresní

okresn í

příp ady.

bezpečnostn í

Mezi

k omise,

případy ,

přev ažovalo

roln ické zaměř ení. Bezp ečnostní k om ise KSČ n a všech stupních vždy obdržely návrh polit ické kon cepce od vyšetřov atelů nebo prokur átora, sezn am ob žalovaný ch a jejich trestn ých činů s dop oručen ými t resty , dále organizaci soudního přelíčení, místo k onán í, délku jeh o trván í, jména soudců, prok urátora, obhájce, někdy i sv ědků a výběr d iváků se způsobem

pr opagace.

Krom ě

bezpečnostních

kom isí

vzn ikaly

i příležitostné k omise s konkrétním ú kolem. Bezpečnostní kom ise KS Č zanik ly v roce 1951. 22 Procesy b ěhem zak ladat elskéh o období komunistick ého režimu tvořily hlavn í náp lň činn ost i Státní b ezpečnosti. Od roku 1948 fungovala jak o samostatná síla, která ve svý ch utajovaných nezákonný ch pracovn ích metodách stála na stejné ú rovn i jako komun ist ick é ved ení. Státn í bezpečn ost shromažďov ala tak zvan é závadov é pozn atky k procesům n a všech stupn ích. Jejich činnost vedla k všeob ecné nedův ěře a podezírán í občanů z nepř átelstv í k režimu i vůči členům komun ist ickéh o veden í. 21 22

Pelikán, Jiří.C.d. s. 78. Kaplan K.C.d. s. 170 – 171.

15

Výsadní postav ení ve Státn í bezp ečnosti zastáv ali sov ětšt í poradci, jejichž rady a n ázory byly od začátk u chápany jako příkazy. V pozad í řídili v šechny velké polit ick é procesy. S jejich příchodem došlo k dosu d nezvyk lému r ozsahu př ípravy polit ických procesů. Místo odhalov án í skutečný ch trestných činů na zák ladě prověřených důkazů nast oupilo hledán í nepřát el zejména v komun ist ické stran ě. Důkazem byly polit ick é názory

vyjádřen é

nejen

v čin ech,

ale

i

projev ech,

záměrech

i neusk utečn ěných a tak é vlastn í doznání k vymyšlený m ak cím prot i režimu. 23

Z nich

zatčený ch,

různ é

bezp ečnostní skup iny

a

složky

konstruov aly

protist átní

činy.

rů zné

Přizn án í

výpov ěd i

a

výpověď

zatčen ého se staly h lavn ím důk azem a impulsem k dalšímu šetřen í a odsou zen í. Nejrů znějšími způsoby se snažili získat f alešn é přiznán í. Sovětšt í

por adci

bezpečn osti, a pozici

působ ili

podporov ali

ve

společnost i

před evším jejich

a

na

polit ick é

sebevědom í,

komun ist ické

my šlení

výjimečnost

str aně.

V

počínán í

Státn í poslán í Státn í

bezpečn osti neexistoval příp ad, kdy b y se její příslušn íci vědom ě neb o nevědomě nedopou štěli n ezákonností a trestných činů. 24 Bezp ečnostní složky praktikov aly nelidské met ody, vypracovan é n a systému fyzick ého a psych ického n ásilí, například uplatněn í tvrdéh o psychického

n átlaku,

dlouhodob é

a

nepřetržité

v ýslechy ,

sy stém

otázkový ch protok olů a m etodu jejich vypracov ání. K obvin ěn í a zatčen í mnohdy stačilo seb ekrit ick é přizn án í chyby, nejasnost i v životop ise, jindy

pomluv a či nařčen í druhé osoby

nebo umělá konstru kce či

provokace. Mimořádný zájem vyvoláv ali lidé, u který ch byl jen stín podezřen í z trock ismu , nacion alism u, občané židovsk ého původu a lidé, kteří st ráv ili část živ ota na Z ápadě. Zatčený člov ěk byl pokládán za v inného a záleželo na vyšetřovat eli, kdy

vznikn e

případ

a

dojde

k odsouzení.

Cílem

bylo

zlomit

vyšetřovaného a dosáhn out přiznán í, ať už se n ěčeh o dopust il n ebo n e. K dosažen í 23 24

vý sledku

by ly

Pelikán, Jiří.C.d. s. 81 – 82. Kaplan, K.C.d. s. 174.

př ípustné

16

jak ékoliv

metody

psych ick éh o

a fyzického nát laku, násilí a zvůle. Nejčast ější m etodou by lo p oužit í dlouhodobého

výslech u

na

směny

při

minimálním

oddech u

vyšetřovaného v komb inaci s bitím , tr ýzněn í hlady a žízní, zav ír ání d o temné

místnost i,

rafin ovan é

vyvolán í

konfront ace

strachu s jin ými

o

osud

osobam i,

rodinných

příslu šn íků ,

n asazov ání

agentů -

spoluv ězňů , odposlechy cel a další. 25 2.2. Realiza ce přípa dů Příkazy k zatčení vydáv al n ěkterý z ved oucích St átní bezpečn ost i neb o náměstek min istr a a u zvláště význ am ných osob sám m in istr. Zatýk án í poté

prováděl

sp eciáln í

útvar

n eb o

ustanov ená

skupin a.

Mnohdy

docházelo k rozporům mezi prokurát ory, kt eří schvalov ali n ávrhy n a uvalení vazby a velitelem bezpečn ost i, který udával pouze ústní souh las k zatčen í a písemný rozkaz podepisoval s v elkým časov ým odstupem. Svévolné počínán í útvarů se projevov alo i u případů, kdy došlo k zatčen í bez pok ladu. Zpr áva min ist erstv a vnitr a z ledna 1963 o porušení zák on ů při vyšetřov ání v let ech 1949 – 1954 dosvědčuje, že v ětšina osob byla zatýkán a bez náležitých podk ladů, někdy jen na zák lad ě nedostatečn ě odůvodněnéh o pod ezř ení z trestné čin nosti nebo pouhéh o předpokladu, že bude sama věd ět o tr estné činn ost i a bude vypov ídat o sobě i jiných osobách. 26 Vyšetřov ání otázky

a

prob íhalo

zár oveň

podle

odpověd i,

výslech ových kt eré

musel

plánů.

Ten

vyšetřovat el

obsahova l na

sv ém

obviněn ém vynut it a odpov ědi zanesen é do protokolu podep sat. D oznán í obžalovan ého mělo k líčový v ýznam v příprav ě polit ick ého procesu. By lo považov áno za h lavn í důkaz trestné činnosti. Vyšetřov ací sy stém p omoc í násilí zak otvil v pracovn ích met odách tak hluboko, že byl využíván v každodenn í prax i vy šetřován í. V edle psychického a fy zického násilí se využila v n ěkolik a případ ech in jekce scopalom inu, dr ogy, kter á měla

25

Pelikán, J. C.d. s. 36. Kaplan, K. Paleček. P. C.d. 183 – 184. Pelikán, J. C.d. s. 53.

26

17

vyšetřovaného uvést do st avu, kdy mluvil „pravdu “, pravdu, kt erá odpovídala požad avkům vyšetřovat ele. Každý útvar měl ve vyšetřovacím systému přidělen ou svou roli a vzájem ně se dop lňovaly. Po skon čen í vy šetřován í Státn í bezpečnost

připravila obžalov an é

k soudnímu přelíčen í. Trestní ozn ámení se změn ilo v ob žalovací spi s a u velký ch procesů byl vypracov án doslovn ý scén ář. Obžalovan í byli d o vynesení r ozsudku v e věznicích Státn í bezpečn osti, která zodpov ídala za plynulý

a

uk ázn ěný

průběh

v mn ohdy

zinscen ovaných

soudních

přelíčen ích . Součástí by l také výb ěr a příprava svědků, t ak aby sv ědčili podle př edem naučených textů. Výroba polit ických procesů v letech 1948-1955 vytvoř ila ze Státní bezpečn osti m ocnou inst ituci. 2.3. Politické procesy s tiskovinam i Jednorázovou a krátce trvající akcí mocenských orgánů se staly polit ick é procesy s rozšiřov ateli letáků a tiskov in. Tyt o procesy propukly v létě

a

na

podzim

v Českosloven sku.

1948

Leták y

v době

první

vyjadřovaly

krize

komun ist ické

nesp okojenost

moci

obyvat el

a důsledek aktivn ího vystoup ení odp ůrců režimu na sokolsk ém sletu a při Benešov ě pohřbu. Přesný počet odsouzených nen í zn ám, ale n a podzim roku 1948 se počet odsou zených přiblížil k číslu dvě stě. Procesy

s

tiskov inami

měly

za

úk ol

post avit

hráz

m ezi

projevy

nespokojen ost i s režimem a upevn it inform ační m onopol komun istů . Výroba

a rozšiřov ání

republiky,

vět šinou

leták ů

se

sou dily

jako

rozvratnictví,

podle

zák ona

úklady

na

proti

ochran u republic e

v některých př ípadech i jak o příprav a povstán í. Byly vyn ášeny tresty několik aletého vězen í, nejv íce v e vý ši od šest i d o deset i let, ojedin ěl e dvacet

let,

doživot í,

n ebo

dok once

trest

smrt i.

V ětšina

procesů

s tisk ovin ami proběh la v okresních městech. Dv ě třetiny autorů se nacházelo ve věku od osmn ácti do dvaceti let. Policejn í záměr byl postihnout mládež tam , kd e doch ázelo ke k rit ice a odporu proti režimu .

18

Mezi

od sou zenými

v

procesech

s tiskovin ami

př evažovali

student i

a úřednicí. 27 2.4. Důsledky politický ch pro cesů Polit ické procesy zasáh ly celou společn ost a d louhod obě pozn amenaly hospodář ství, polit iku, ku lturu, právo, vztahy mezi občany i mezinárodn í postaven í země. Tyto pr ojevy n elidskosti oslabily celou zemi uvn it ř i zven čí a negat ivn ě ovlivnily mezilid ské vztahy a celkový morální st av společnosti.

Polit ické

procesy

přisp ěly

k upevněn í

centr alist ickéh o

způsobu řízen í hospodářstv í. Znásobily obavy samostatně se rozhodovat a tak rostla prav omoc centr áln ího řízení. V politické oblasti zasáh ly velice silně a způsobovaly deform ace polit ick ého syst ému. Znásob ily pravomoc a autor itu úzk é skup iny v edoucích stranických a st átních funkcion ářů a vytvořily tak atm osf éru strachu. Mechan ismu s výroby polit ických procesů byl výrazným obrazem man ipulace v edoucí politick é skupiny

s celou

rozm ěrů

a

společností.

ú stava

ztrat ila

Porušování

zákonů

společen skou

dosáh lo

prestiž.

m asových

Polit ické

procesy

vytvořily početnou sk upinu post ižen ých lidí. Šlo nejen o nepráv em odsouzené,

nebo

jinak

n eprávem

potrestan é,

ale

i

jejich

znám é

a příbuzn é. Předpok lad em dalšího výv oje by lo od stran it zdroje procesů a

odčinit

křivdy,

jež

způsobily

a

vrát it

neprávem

post ižené

do

společnosti. 28 Počet obět í polit ických pr ocesů v letech 1948 až 1954 byl vysoký, ale dosud neexistuje přesný počet procesů a p očtu od souzených . Z a pojem polit ický pr oces se považují všechny procesy projednan é u Státn íh o soudu, ale je n utno r ozlišovat přečin y trestné pod le českosloven ských zákonů

a

tr estné

čin y

kvalif ikované

jak o

v last izrada.

Charakter

polit ick ého pr ocesu vych ází ze stíh ání pod le zákona č. 231 / 194 8 a první h lavy zvláštn í části trestního zákona č. 86 / 1950 bez ohledu n a

27

Kaplan K., C. d. s. 253 – 254. Pelikán, J. C.d. s. 85 Kaplan, K. Paleček, P. C. d. s. 211. 28

19

to, zda prob íhal před Státním soudem nebo – p o jeho zru šen í – před soudy

vojenský mi

a

obecným i.

St átní

soud

běh em

sv ého

trv ání 29

odsoudil 27 tisíc osob. Pod le údajů Nejvyššího soudu v Praze čin il počet obětí

polit ických

pr ocesů

po

únor u

1948

přes

83

t isíc

včetn ě

odsouzených za verbáln í delikty polit ického charakteru. 30 Tento počet nezahrnov al rozsudky za hospodářské delikty, které měly polit ický podtext . Org anizace obět í polit ických pr ocesů, kt erá v roce 1968 shr omažďov ala post ižené, m ěla v záznamu př es 100 tisíc osob, z nichž 40 t isíc bylo odsouzeno k trestům delším než 10 let . K dat u 1. 1. 1949 bylo za protistátn í činy v ězněno 6 136 občanů a v roce 1950 bylo 11 026 vězňů odsouzených za protistátn í činy. V letech 1951 až d o polov iny 1953 by lo zatčeno 15 210 občanů. V průběhu roku 1953 bylo odsouzeno 44 982 a v následujícím r oce 34 554 osob. K trestu smrt i bylo od října 1948 do ledn a 1953 odsouzeno 232 osob, z toho bylo 178 popr av vykonáno. 31 Polit ické

procesy

v Česk oslov ensku

se

setk aly

s nepř ízn ivý m

mezinár odním oh lasem. Odpor a protesty pokrokov é veřejnosti měly za důsled ek proh loub ení izolace Československ a v e světě, zejm éna pak v oblast i kultu ry a vědy. 2.5. Rehabilita ce Rehab ilitace odpůrci

a

politický ch

sn ahou

t ěch,

procesů kt eří

byla

usilovali

politickým o

n ápravu

zápasem pr o

mez i

post ižené.

Komun ist ické ved ení v letech 1955 až 1962 zásadně odmít alo úpln ou a obecnou r ehab ilitaci a u stupovalo pouze v nejnutn ějších případech. V následujících

let ech,

v době

pražského

jara

v roce

1968,

se

postižen í formovali jako p olitická síla. V roce 1968 došlo k reh abilit aci mediáln ě známých procesů, jako byl proces s gen erálem Heliodorem Píkou,

církevn í

procesy

a

zru šen

29

rozsudek

Státní soud fungoval od listopadu 1948 do 1.1. 1953. Kaplan. K. C.d. s. 245. 31 Tamtéž. s. 243-246. 30

20

v procesu

s Miladou

Horákov ou a mnoho dalších . Ale po sovětské okupaci a hlavně nástupu Gustav a Husáka do funkce prezident a se projednáván í zastav ila ihn ed poté, co n a prvn ím zasedán í odmít lo v eden í zprávu ÚV KS Č pr o dokončen í r ehabilitace. Revizí politick ých procesů v znik la otázk a v iny i za of iciálně přiznan é nezákonn ost i. Člen ové v ládnoucí skup iny svalili odpovědnost na Státn í bezpečn ost, která se vymk la kontrole str anických inst itucí. Konečná bilance ke dni 2. ř íjn a 1957 byla žalostná. Bylo podán o 6 678

žádostí

k prozkoum ání

rozsu dků

a

prokurátor

podal

pouz e

211 n ávrhů. Všechny k omise, stranické i m imostran ick é projednaly 6 978 případů a jen ve 263 případech navrhly n ové soudní řízení. Soudy nakonec

prohlásily

50

soudních

rozsudků

za

zcela

n eodůvodn ěn é

a u 213 osob uznaly vyn esené t resty za neú měrn ě vy soké. U ostatních případů tj. u 6 715 osob, potvrdily spr ávnost obv iněn í a rozsud ek. 32 Obecn ě

lze

tut o

rev izi

shrnout

jako

druhou

v lnu

n ezák onných

rozsudků . V červenci 1970 nabyla účinnosti nov ela k zákonu o soudn í rehabilitaci č. 70/1970 Sb. Podle této novely všechny podněty k e stížn ost i, kter é nebyly vyřešeny, byly pojaty jako nov é porušení zákona. Měřítka se zpřísn ila a mnoho nezákon n ých rozsudků bylo potvrzen o i po prokázání porušení zákona. Někt eré dřívější reh abilit ace by ly buď zcela , nebo zčást i zrušeny. V ětšina p ost ižených po zkušenostech z druh é polov iny roku 1969 o r ehab ilitaci nežádala. Ta zůstala n edokončen á a tisíce obětí n ezák onností se spr avedlnosti n edožily . 33

32

Kaplan. K. C.d. s. 366-385. Tamtéž. s. 366-385. Pelikán, J. C.d. s. 149.

33

21

3.

Politický proces se studenty v Chotěboři

3.1. Město Chotěboř Město Chotěboř leží v záp adní oblasti Českomoravsk é vrchov in y v nadmořsk é výšce 515 m. Přesný rok vzniku Chot ěboře nelze určit . První

osada

st ála

v blízk ost i

L ibick é

cesty

pravděpod obně

už

ve

12. st oletí, dokladem jsou tom u dochované f ragmenty zdiv a pozdn ě román ského kostelíka. Podle lid ové tr adice byla Chotěb oř pojmen ován a po Chotěbořsk ém dvor ci, post aven ém pravděpodobn ě před polov inou 13. století. Ex istují domněnky , že šlo o tvrz Chotěbora ze Vchynic. Prvn í písem ná

zmínka

o

Chotěboři

pochází

z roku

1265,

kdy

Smil

z Lichtebur ka, majitel zdejšíh o pan ství, věnov al kap li sv. Jakuba Vět šíh o v Chotěboř i cisterciáck ému k lášt eru v e Žďáru nad S ázavou. Roku 1331 bylo uděleno měst ské právo a Chotěboř tak pový šila of iciálně na měst o. Současná Chotěboř má n ecelých 10 000 obyv atel. V Chot ěboři sídl í městský úřad, který je úřadem tzv. III. stupně spravu jícím 31 obcí. 34 3.2. Gymnázium v Chotěboři Dne 21. ledn a 1903 n avrhlo m ěst ské zastupit elstvo v Chotěb oři krok y ke zř ízen í st átní r eálky. Po pět i letech snažen í návrh v ídeň ská v lád a zam ítla. Městsk é zastupit elstvo se od úmyslu založit v e měst ě středn í školu n enech alo odrad it. Dne 4. bř ezna 1910 se usn eslo poskytn out škole dostat ek financí na prvn í dva roky její ex ist ence, pod podmínkou převzet í školy do správ y státu po uplynutí doby fin ancov ání m ěst em. Chotěboř ští občané se obraceli na podporu žádost i do Prahy a Vídn ě. V tomto směru byl nejaktivn ější stav itel František Kru ml a z poslanců říšské r ady univ erzitní prof esor Frant išek Drtin a. Desetileté úsilí o zřízen í stř ední školy v Chotěboř i sk ončilo úspěšně až 28.

kv ětna

1913,

kdy

zástupci

města

podporov áni

třem i

českým i

poslanci ř íšské r ady dosáh li u m inister ského předsedy hr aběte Sturghk a 34

Pavlíček Stanislav. Chotěboř. Nakladatelství Elmar. Havlíčkův Brod 2001.s.14.

22

a ministra ku ltury a vyučov ání Hussarka záv ěrečného slibu ke zřízen í komunálníh o r eálného gymnázia typu A v Chotěboři s t ím, že výuk a v něm

bude

zah ájena

po

počátk u

školn ího

roku

1913 / 1914.

Představ itelé v lády slíbili zárov eň šk ole státn í podporu v prvních dvou letech a přev zet í školy do státn í správy ve školním r oce 1915 / 1916. První

místn ost i

zastup itelstvo

školy

zvolilo

se

10.

nach ázely zář í

1913

v

domě

čp.

řed itelem

538.

šk oly

Městsk é

dosavadníh o

profesora r eálky v Jičíně Fr antiška Šveca. Ve dnech 16. a 17. září 1913 se kon aly prvn í přijímací zkou šky d o prvních ročník ů. Přijato bylo 44 žáků a 9 priv atistek. A ž do konce první svět ové války neby ly dívk y řádnými žákyněmi reáln ého gymnázia, ve škole pouze hosp itovaly a skládaly

semestr áln í

zkou šky.

Prv ní

školní

rok

na

ch otěbořském

reálném gymn áziu byl zah ájen dne 19. září 1913 v prozatimní budov ě. Nedostatek místností ved l m ěst ské zastupit elstvo k podán í návrhu n a výstavbu nových prostor . Podle

p lánu

a

rozpočtu

arch itekt a

Milana

Babu šky

z J aroměře,

profesora Státn í řemeslnické šk oly , byla v roce 1914 zahájen a výstavb a budovy a n a kon ci n ásledu jícího rok u dostav ěna. Původním záměrem zastup itelů města v roce 1911 by la výstavba budovy pro „Ok resn í vychováv ací ú stav pro d ěti tělesně a duševn ě post ižen é“. Tuto my šlenk u iniciov al okr esn í in spektor Josef Zeman. Uprostřed války usilovalo městské zastupitelstv o o to, aby se odstoupilo od nedostav ěné budov y pro

postižené

s okresním

dět i.

Po

zastup itelstv ím

složitých v

jednáních

Chot ěboři,

představ itelů

zemsk ou

komisí

pro

měst a p éči

o mlád ež a zemskou šk oln í radou v Praze a na zák lad ě odbornéh o posudku stavebn ího rady Ferdinand a Havlíčka, který navrh l i potřebn é adaptačn í změny , uznala zemsk á šk oln í rada v srpnu 1918 budovu vhodnou pro reálné gymn ázium. 35 V srpnu téhož roku se městská rad a usnesla převzít tuto budovu do vlastn ictví obce. Dokončen ím výst avby byl pověřen stav itel Fr antišek Krum l. Pro šk oln í rok 1917 / 1918 by ly 35

Anderle Josef, Dostál Josef. Chotěboř. Havlíčkův Brod, 2001.s.44.

23

najaty další místn ost i v dom ě čp. 614, kter é v lastnil sám stav itel. S dostavbou se začalo n a jaře 1919 a již v prosinci m ohla škola přesídlit z dosav adních pr ovizorn ích prostorů ve dvou souk romých domech d o své v lastní budovy v J iráskov ě ulici. Dne 7. ledn a 1920 v n í by lo zahájeno vyučov án í. V roce 1921 u končilo studium maturitní zkouškou prvních 21 žáků. 36 Tehdy vzn ik l náp ad poříd it historický prapor. 37 Tradice, kdy každý maturitn í ročn ík připne svou stu žku na prapor, zůstala n eporu šen a dodnes. Od roku 1997 využívá gymn ázium i budovu v Tyršov ě u lici n apojenou n a hlavní bu dovu a roku 2010 byla vyst avěn a sportovn í hala, sp olečně s novým i prostory pro laboratoř e. Za celou dobu existence školy se ve funkci ředit ele, zat ímníh o správce nebo učitele pov ěř enéh o správ ou školy vystřídalo kolem dvacet i kantorů. Tak é profesor ský sbor se obměňov al a na šk ole působ ilo mnoho vzácných a zajímavých osobn ostí. 38 V prvním poschod í nejstarší budovy

se

gymnázia

nach ází

pamětn í

spolu žákům,

kteří

kam en ná

deska

se

oběťm i

st ali

v ěnov aná

ab iturienty

n acistické

okupace.

Odhalena by la v r oce 1963 u př íležit osti 50. výročí založení školy. 39 V současné době má gymnázium dvanáct tříd čtyřletého a osmilet éh o studia, kter é n avštěvuje okolo 350 studentů. Osm iletému gymnáziu předcházelo

šest ileté,

kt eré

Významn é

je

partnerstv í

Berth elot

v Châteller ault,

skon čilo

gymnázia v rámci

školním

rok em

s francouzským kterého

se

1996 / 1997.

Lycée

každoročn ě

M arcelin kon ají

výměnné pobyty studentů. Stud enti t radičn ě oslavují D en studentstv a připadající na 17. listopad. K této příležitosti tř ídy septim a a třet í ročník pořádají div adelní př edstav ení ve v lastní režii a zapoju jí se do dalších kulturních akcí města Chot ěboř.

36

Pamětní kni hy měs ta Chotěboře. Návrh praporu vypracoval student Josef Dvořák. 38 Bárta František, Hájek Jakub, Linhart Milan. a kol. Královské město Chotěboř. Havlíčkův Brod, 2006. 39 Anderle Josef, Dostál Josef. Chotěboř. Havlíčkův Brod, 2001.s.44 37

24

3.3. Příčina procesu Mnoho středn ích a vy sokých škol ztrácelo sv é posluch ače, kteří se postav ili

na

odpor

t ehdejšímu

politickému

sy stému ,

byli

zatýkán i

a podle př ísného zák ona na ochranu republiky tak é souzen i. Došlo k tomu i v listop adu 1948 n a Reáln ém gymnáziu v Chotěboři. Státn í bezpečn ostí

z Kutn é

Hory

a

Kolína

bylo

zatčeno

třináct

student ů

společně s jejich k amarádem , kt erý na šk ole n estudov al. V polov in ě roku 1948 byl t otiž zaznam enán výsk yt let áků, jejichž kopie byly pro výstrahu od eslány v Chotěboř i,

sek retariátu

předsedov i

Kom unist ické strany

Obvodn ímu

národnímu

Českoslov ensk a

výboru

v Chotěboři,

Velitelstv í stan ice Státní n árodn í bezpečnost i Chot ěboř a Krucemburk , Místnímu

n árodn ímu

výboru

Oudoleň

a

několik a

závodn ím

rad ám

podniků v okolí Ch otěboře. V lavici r eálného gymn ázia v e třídě septima, ve kter é seděl gymnazista Josef Dv ořák a Milan H ájek , bylo nalezen o osm ku sů letáků „s ob sah em zam ěřen ého prot i lidov ě d emokr atick ému řádu“. Let áky, kter é našli dva mladší žáci reálnéh o gymnázia, byly psány ruk ou, obyčejným písm em a b yly rozmnoženy na cyklosty lov ém papíře. 40 V kraji bylo sebráno a od evzdáno civiln ím obyvat elstvem stanicím 500 ku sů

Sboru letáků

národn í různý ch

bezpečnosti druhů.

a

Poté

příslušným bylo

m ístů m

proved eno

zhrub a

šetření

na

gymnáziu , byl sledován zasedací pořádek, pohyb žáků v lavicích či informace o schopn ostech Josefa Dvořáka v oboru kr eslen í. Počátkem

t ohoto

procesu

byla

sm rt

Edvarda

Ben eše

ze

dn e

3. září 1948. J eho pohř eb se k onal dne 8. září 1948 a práv ě toh oto akt u se cht ěli účastn it i chotěbořšt í studenti a uct ít tak p amátku býv aléh o prezid enta. Skup inka stud entů se domluvila a objednala si aut obus. Ovšem nov ě nast olený komun ist ický režim si nepřál jakoukoli vět ší účast na pohřbu. Jelik ož se do Prahy chystaly deset itisíce občanů z e všech k rajů , komun ist ick é ústř edí si uvědomilo, že se pohřeb mů že

40

ABS, f.305 Ústředna StB po roce 1945, č.j.8062/48-IV.c. Josef Dvořák a spol. trestné činy podle z.n.o.r. v Chotěboři, s. 24-38.

25

změn it

ve

velkou

politickou

man if estaci,

proto

zakázalo

zájezdy

autobusů, zrušilo mimořádné v laky do Prahy a vyhlásilo pohot ovost Státní bezpečn ost i a L idových milic. 41 A tak se i chot ěboř ští studen t i autobusu ned očkali. To se ov šem st udentům třídy septima n elíbilo, a tak

byl

sest aven

Josefem

Dvořákem

prot estn í

let ák.

Společn ě

s ostatn ími student protestní leták rozmnožil a rozšířil po celém měst ě a okolí. 3.4. Zatčení Celá tato skup ina čtrn ácti studentů byla 9. listopadu 1948 zat čena a tři a půl měsíce str ávili stud enti v e vazbě. V ězení se společně s okresním soudem n acházelo v jedné budově v Chotěboři, a tak byli studenti ihned po zatčen í, kt eré pr oběhlo přímo n a chot ěbořsk ém gymnáziu , přesunut i o pár set met rů d ále. Přelíčen í se k onalo v e velk ém sále t ehdejšíh o ch otěboř skéh o soudu za pov inné účast i učitelů a zby lá míst a v sále zapln ila pozvan á veř ejnost . Mezi tyto odsouzené stud enty patřili: Václav Blech a, nar. 25. 11. 1932, bytem Hlin sko v č. 45 Jiří Boh áč, nar . 8. 1. 1932, bytem Maleč 48

†Josef Dvořák, nar. 19. 2. 1931, bytem Sobiňov 59 †Zdeněk Fousek, nar. 17. 8. 1931, byt em Chotěboř 178 †Antonín Gig al, nar. 24. 5. 1931, bytem Krucemburk 40 Milan Hájek , nar. 14. 7. 1930, bytem H lin sko v Č. 119 †Gabr iel Jan áček , nar. 1. 1. 1931, bytem Sobiňov 6 Jan Kubát, nar. 26. 12. 1930, bytem M alá L osenice 65 †Oldřich Musil, nar . 3. 3. 1930, bytem Chotěboř 300 †Miloš Pátek ,nar . 25. 4. 1933, bytem Kohoutov 30 †Josef Pavlíček, nar. 19. 7. 1931, bytem Doln í Krupá 95 Josef Stun a, nar . 28. 1. 1931, bytem Chotěboř 369 Kar el Varga, nar. 25. 10. 1930, bytem Chotěboř 178.

41

Kaplan, Karel. Československo v letech 1948-1953. s. 14-15.

26

Čtrnáctým

obvin ěným

a

odsou zeným

byl

†Lubom ír

Lorenc,

nar. 31. 1. 1932, bytem Sv ratka 232, který byl vyšetřov án na svob od ě a uvězn ěn n ebyl. Naopak vězněn é stu denty dopln il jejich k amar ád Jan Křiv ský, n ar. 28. 8. 1927, bytem Sobiň ov 11. 42

42

Tento seznam pochází od pí. Dvořákové. Jsou zde uvedeny původní adresy studentů a poznamenány křížky u nežijících studentů.

27

Alen a Dv ořáková, za sv obodna Kru mlov á, studovala na gymnáziu o ročník níže, n ež studoval Josef Dvoř ák. Velice dobř e si v zpomn ěla n a den, kdy na chot ěbořském gymn áziu zavládlo naprosté ticho. „St B zatkla Josef a a ost atní chlapce př ím o ve škole. Profesor ský sbor se snažil studenty očist it, ale bohu žel to nebylo n ikomu n ic platné. Byl i zatčen i, vy slý chán i a tak é mučen i.“ 43 Společn ě se studenty bylo zabav eno p ůl druhého t isíce letáků. Tent o leták obsah oval výzvu k ostatn ím ob čanům za spravedlivý boj prot i komunistick ému teroru. V yzýval věrn é občany, legion áře a bojovn íky , účastn íky domácích odbojů, děln íky z továren, roln íky a inteligen ci d o boje za v eliké ideály dem okracie a hu manity v odbojových skup inách . “Z Čechoslováků

se

n esm í

stát

d av y

nemy slících

t zv.“

loyálních

občanů.“ Českosloven sko si musí být v ědomo svéh o postav ení v Evropě. A jen jak o samost atný sát, stát dem okracie, bude moci zab ezpečovat svoji ex ist enci. Neuzn ali jsme a nikdy neuznáme v lastizrádnou politik u jedné stany jako n árodn í. A dokázal-li se náš nár od zbav it 300 let n a něm lpící habsbur ské mon arch ie, pak se dokáže i se v šem i komun ismem zachv ácený mi

slov ansk ými

n árody

zbavit

k omunistickéh o

imper ialismu.“ 44 Josef Dvořák zpočátku zapíral, ale po zkoušce karik atury prezident a Masaryk a a zkou šce písma doznal, že letáky zhotov il. Později přizn al také

důvody,

kt eré

ho

k tomu

vedly.

Netajil

se

svým

postojem

k tehdejším poměrům v zemi, zmínil své znechucen í a úmy sl př ipojit se k opozici. Tehdy

sedmn áctiletý

stud ent

si uvědom oval míru

sv éh o

provinění a poté, co by l uvězněn n a samot ce a při vý slechu mučen , přemýšlel i o sebev ražd ě. Vězeň ské cely byly v budov ě okr esn ího soudu ve sklepen í a v ězn i měl i možnost jednou d enně vych ázet na dv ůr. Z jednoh o takov ého odpoledn e pochází

43 44

f otograf ie,

kdy

zatčen í

Vyprávění Aleny Dvořákové. Celý obsah letáku je součástí příloh.

st udenti

28

uk lízeli

na

dvoře

uh lí.

Fotograf ie byla poř ízen a z půdy protějšíh o domu. 45 Paní Dvořáková se také

zmínila

o

„bach aři

–

panu

Kopeckém“,

který

se

chov al

ke

studentům opr oti ostatn ím v elice vř ele a n a kterého zat čen í stud ent i později vzpomínali. Dne 27. února 1949 se k onal u Okresn ího soudu v Ch otěboři soud, v e kterém všem obžalov aným byly vyměřeny podmíněn é tresty od jednoh o měsíce do jednoho r oku. Úryvek ze soudníh o spisu zní: „Dn e 5. listopadu 1948 sešli se Josef Dvořák, M ilan Hájek, Jan Kubát, Anton ín Gigal, Jiří Boháč a Josef Stun a ve

tříd ě

v edle

kreslírny

v reáln ém

gymnáziu

v Chot ěboř i,

při

té

příležitost i, kdy ž př ipravov ali vý zdobu sokolovny pro výročí velk é ru sk é revoluce. Př i tom se jmen ovan í doh odli, kde který z n ich má leták y Dvořák em

rozmnožené

rozh oditi.

Letáky

rozdal

J osef

Dvořák

jmenov aným spoluobv iněný m již ve dnech před 5. 11. 1948.

Rovněž

Josefu.

Pavlíčkovi,

Gabrielu

Janáčkovi,

Karlu

Vargovi,

Oldřichovi Musilovi a Miloši Pátkovi odevzdal část letáků sám Dvořák. Kromě toho Milan Hájek předal část letáků k rozšíření Václavu. Blechovi a Jiří Boháč Zdenku Fouskovi. Dále se Oldřich Musil d otazoval Lubomíra Lorence, zda by chtěl let áky také rozšiřovati, ale po odmítnutí na něho dále nenaléhal .“ 46 Let áky by ly rozhozen y v noci 6. n a 7. listopadu 1948 . Všichn i ob žalovan í až n a Oldřicha M usila, Josefa P avlíčk a a V áclav a Blechu se přiznali, že v tomto čase v označených obcích uv edené let ák y nebo alespoň jejich část rozhodili. Soud tedy dosp ěl k př esv ědčen í, že všem obžalov aným by l zn ám alespoň pod statný ob sah rozšiřovaný ch letáků.

Studenti se dopust il i

provinění podle zákon a č. 231/1948 Sb., pouze u Oldřicha Musila, Josef a Pavlíčk a a Václav a Blechy u zn al soud spoluv inu na provin ění, jelikož uv ěřil jejich obhajobě, že žádn é letáky skut ečn ě nerozšířili, ale všechny spálili.

45 46

Fotografie je součástí příloh. Úryvek ze spisu Okresního soudu v Chotěboři ze dne 27. 2. 1949 je součástí přílohy.

29

Trest

vy měř en

podle

zákona

231/1948

Sb.

u

Josef a

Dvořák a

s použit ím 267 tr estn ího zák oníku , n eboť se dopust il současně dvou provinění. Polehču jícími okolnostm i všem obžalovaným bylo, že až dosud vedli bezúhon ný živ ot, že se k činu kajícn ě doznali, všem kromě Josef a Dvoř áka, že k činu by li sv eden i, všem krom ě Jan a Křiv skéh o, že jsou věku blízkéh o nedospělost i, Karlu Vargovi, Oldřich u Musilov i, Josefu

Pavlíčk ovi,

Josefu

Stunov i,

Gabrielu

J anáčk ovi,

Zdeňk ov i

Fouskovi a Václavu Blechov i, že část případně všechny leták y spálili, a tím se dobrov oln ě zdrželi od spáchání vět ší škody, Josefu Dvořákov i, že jeh o matka je léčen a na depresivn í psych ický stav a Václav u Blechov i, že je sir otkem po otci. Přitěžu jící jim bylo, že Josef Dv ořák byl in iciátor em tr estnéh o čin u a v trestném

činu

pokračov al

po

delší

dobu,

že

M ilana

H ájka,

k trestnému činu sved l V áclav Blech a, Jiř ího Boháče, k trestn ému čin u svedl Zden ěk Fou sek a Oldřicha Musila, se pokusil sv ést Lubomír Lorenc. Tresty by ly díky věku a bezúhonnosti odsouzen ých relat ivně nízké . Tento soudn í výr ok zn ovu potvrd il 27. února 1949 Kr ajský odvolací sou d v Pardubicích . Let áky, které studenti vyhotovili v počtu něk olika set a na

veřejnosti

rozšiřovali,

předev ším

v obcích

tehd ejšího

okresu

Hlin sko a Ch otěboř , byly hodnoceny jako „krajně neb ezpečné ohrožen í lidov ě demok ratické r epubliky“. Studenti organizace

obv iněn i za

z velezrady.

účelem

zák. 231/1948 Sb“. 47

Dů v odem

„rozvratu

Každý

a

z obv iněn ých

bylo

ohrožen í byl

„založení republiky“

odsouzen

ilegáln í podle

podm íněn ě

a trest byl stanoven na různé d élky v počtu měsíců, se zkušební dobou na něk olik let . Štěstím pro studenty bylo, že př edsedající soudn íh o senátu a další soudci z lidu byli rozumn í a tresty nepad ly vyšší.

47

Růžička, Miloslav.: Osudy politických vězňů Havlíčkobrodska 1948- 1989. Vydala Konfederace politických vězňů, Havlíčkův Brod 1999. s. 22

30

Samotný př edseda sen átu Okresního soudu JUDr. Miroslav Felix byl za tuto kauzu potrestán Krajským kárným soudem. 48 Josef Dvoř ák byl odsouzen jak o iniciátor letáku a jeho trest em byl o 12 měsíců s podmínk ou na 3 roky a zákaz stud ia na v šech typech škol. Po tomto rozsudku zaslalo ved ení gym názia J osefu Dvořákov i, strojn ímu zámečník ovi v Sob iňov ě – otci studen ta Josef a Dvoř áka – sdělen í, ž e jeho syn je vyloučen z chot ěbořskéh o gymnázia a z dalších studií n a všech šk olách v šech stupňů na celém území Českosloven ska. 49 Tent o rozsud ek se týk al i ostatn ích odsouzen ých studentů. Pro všechny z n ich to byl jeden z nejh orších tr estů, n edokončit gymnáziu a konkrétně pro Josef a Dvoř áka nemoci vystudov at vysokou školu um ěleckou , která by la už od jeho dětstv í velkým sn em. Trv alo n ěkolik let, než se podařilo pomocí pr ávníků dosáhn out zrušen í tohoto výroku . Josef Dvořák n a učení n ezanevř el a sám se vzd ělával po večerech . Nikdy se n ezjist ilo, zda stud enty třídy septim y někdo udal zám ěrn ě. Studenti tehdy vyhotov ili dvě ru ličky s leták em a jedna se ztrat ila.

48

Zároveň byl přeložen do Ústí nad Orlicí a za nějaký čas byl z justice definitivně propuštěn. Několik let pracoval jako dělník na stavbách v Praze a okolí. Jeho poslední bydlištěm bylo v Říčanech u Prahy. 49 Růžička, M. C.d. s. 24.

31

3.5. Reakce v tisku O zat čen í studentů z časopisu

Slova

n a Chot ěboř sku

Vy sočiny

n apsan ý

se zmiň oval i t isk . Článek

Josefem

Š afař ík em,

poslancem

Národn ího shr omážděn í, velice zřet eln ě odsuzuje snahu chot ěbořských studentů

protestovat

prot i

komun istick ému

„ Rozvratnická

teroru.

činnost studentů na chotěbořském gymnáziu – čtrnáctičlenná skupina pro rozšiřování ileg álních letáků před státní soud. – Orgány státní bezpečnosti

znemožnily

a

zatkly

čt rnáctičlennou

skupinu

student ů

chotěbořského gymnázia ve stáří 14 až 18 let, která v místnost i gymnázia tiskla a rozšiřovala ilegální letáky se štvavým a urážejícím obsahem prot i lidově demokrat ickému režimu, proti vedoucí straně komunistické

a

jejím

předst avit elům,

nevyjímaje

ani

prezid ent a

republiky Klementa Gottwalda. “ 50 V článku je také zmín ka o celk ovém školství, které by mělo pochop it snah u lidov ě demokratick ého režimu . Ministr školstv í věd a umění prof . Dr. Zdeněk Nejed lý vyslov il myšlenku , že se n ení třeb a obávat o žactvo, to b rzy pochopí a pozná, co mu nový lidov ě demokrat ický r ežim a n ová škola přinesou . Podle dr. Zdeňk a Nejedlého jsou pouze reáln á gymnázia sem en ištěm reakcí a hnízdem fašismu . „ Takovým semeništěm reakcí a fašismu bylo odhaleno na reálném

gymnáziu v Chotěboři 7. listopadu 1948. Skup ina 14-18letých student ů scházela se tajně v místnost i reálného gymnázia, tiskla na primit ivním cyklostylu rafinovaně proved ené a ručně kreslené letáky a rozšiřovala je jednak na místní národní výbory, jednak mezi jednot livce, u nichž předpoklád ala, že souhlasí s lidově d emokratickým režimem, zejména však se stranou komunistickou, jak proti ní štve v nudných relacích londýnský

rozhlas

bezpečnostních

naší

org ánů,

zrádné

emigrace.

rozvratnická

50

Dík

skup ina

obezřetnosti byla

našich

zneškodněna

Šafařík Josef, Kdo nese odpovědnost? In Slova Vysočiny, týdeník národních výborů na Českomoravské vysočině, č. 46/1948

32

a 14 mladých rozvratníků octlo se v kriminále, očekávajíce spravedlivý trest před st átním soudem .“ 51 Člán ek dále odsu zuje všechny vyučující, kteří nejsou schopn i vysv ětlit žactvu správn ost lid ově d emokratickéh o režimu . „ A nebudou-li tací lidé,

ať stud enti neb o profesoři, cht ít sloužit lidu a republice národ se obejd e i bez nich a vychová si novou, lep ší int eligenci. “ 52 Zmínka o zatčen í chotěbořských stud entů se objev ila i v knize Celý život od Jan a Zábrany. 53 V této knize nalezn eme dvě zmínky , a to na stran ě 85 „ Odpoledn e

jsem dělal na zahradě. Je už to teď všechno na usnut í. Večer tu byl a Kolaříková.

17

chot ěbořských

stud entů,

zatčených

minulý

týd en

v souvislost i s let ákovými akcemi, je d osud ve vězení .“ 54 A dále pak n a straně 111: „ Včera jsem zapomněl říci, že tu byla Kolaříková. U nich

v Chotěboři se už z gymnázia vylučuje. Tady to může přijít každou chvíli. “ 55 3.6. Život po pro cesu Celá p adesátá lét a byla p oznamenán a silným nát lak em na nejmlad ší generaci. Ideolog icky se potlačovaly její přirozené potř eby a ve všem jí byl dáván za vzor Sov ětský svaz. 56 Josef Dv ořák by l neust ále okolím vnímán jako t en „který se vzbouři l proti r ežimu“. Pomýšlel i n a to opust it republiku. Pr o jeho n ásledující

51

Tamtéž. Tamtéž. 53 Rodiče tohoto básníka Jiřina a Eman Zábranovi, působili jako učitelé v Humpolci a oba si také prošli komunistickými žaláři. viz Jakubíčková, Alena.: Komunismus na Vysočině. Stalo se v době nesvobody a třídní nenávisti III. Parolaart, Jihlava 2001. s. 120. Úryvek z knihy Jana Zábrany Celý život:“ Máma odseděla: 10 let, 6 měsíců, 10 dní (od 6. listopadu 1949 do 10. května 1960). Táta odseděl: 8 let, 8 měsíců, 2 dny (od 7. září 1951 do 9. května 1960). Celková bilance naší rodiny po prvních 12 letech "socialismu" v Československu: 19 let, 2 měsíce, 12 dnů kriminálu..."Kniha Celý život byla vydána až posmrtně v roce 1992 jako výbor z deníkových reflexí z let 1970- 1984 a dalších textů z let 1948-1984. 54 Zábrana Jan. Celý život 1, Torst Praha, 1992. s. 85. 55 Tamtéž. s. 111. 56 Nebojsa, Bořivoj. Zlatá léta padesátá. Sursum, Tišnov 1999. s. 68. 52

33

život je vý stižn á vět a: „ Politický protivník nebyl jenom nepřítel, ale

zpravid la rovnou zrádce a navíc kriminální element .“ 57 Všem odsou zený m bývalým chot ěbořským studentů m se d alší život naprosto zm ěnil. Pr acov ali v pomocný ch děln ických prof esích, kd e se časem snažili získ at alespoň odborn ou dělnick ou kvalif ikaci. Několik a z nich

se

po

let ech

podařilo

dosáhnout

vyššího

v zdělán í

stud iem

při zaměstn ání. Josef Dvořák zaku sil sv ou první venk ovní pr áci v dolech , v hutích,

dv ouletou

vojenskou

slu žbu

v pomocný ch

t echn ických

praporech (PTP) a na delší dobu zakot vil v chot ěbořských strojírnách . Dne 10. 11. 1962 se oženil v Praze v kostele u Sv. Mart ina ve Zd i s chotěbořskou rod ačkou a také stud entkou tam ějšího gymnázia Alen ou Krum lovou 58, bývalou v ikářk ou Česk é církve evang elické, kt eré byl jak o jedné

z prvních

V následujících

„odň at letech

souhlas“

se

jim

k výkonu

n arodily

čtyř i

duchov ensk é dět i

Barbor a

slu žby. 59 (1963),

Kateřin a (1966), Jakub (1968) a Filip (1971). Po roce 1968 se Josef Dvoř ák dost al do funkce odborovéh o předák a za celou tov árnu. O rok později již však nesměl ani jak o děln ík zů stat v továrně a pro uživen í rod iny mu n ezbývala jiná pr áce n ež v lese. Těžk é podmínky se velice p odepsaly na jeho celk ovém zdrav otním stavu. Těsn ě před odchod em do dů chodu přišel listop ad 1989. P o čtyřicetilet ém

půstu

se

J osef

Dvoř ák

jak o

„akt ivní

ant ikomun ist a“

ponořil do polit ických událostí. Měl mnoho co říct a věř il, že se potvrd í jeho důvěr a v moc svob ody a demokracie, na kterou vsad il svůj život . V komunáln ích

v olbách

obdržel

ve

městě

n ejv íce

hlasů,

ale

jeh o

neodvislost od stran a n edůvěra k funkcion ářům ho odsunu la na ok raj samosprávy , a tak po nějaké dob ě sám odešel. Vedle špatn é pracovní kariéry se vyv íjel život Josef a Dvořák a sp íše p o uměleck é str ánce. Pocházel z um ělecké rod iny – otec a děd by li 57

Hejl, Vilém.: Zpráva o organizovaném násilí. Univerzum, Praha 1990. s. 129 Dcera stavitele Františka Krumla, který se zasloužil o výstavbu budovy Reálného gymnázia. 59 Alena Krumlová byla též vyloučena z gymnázia, avšak vystudovala teologickou vysokou školu, která byla v jejím případě jediná, jakou mohla studovat, jelikož ke studiu nebylo potřebné komunistické potvrzení. 58

34

kapeln íci, o čtyři roky m lad ší br atr Karel by l buben ík a Josef sám hrál na basu a har mon iku a pod le tr adice se stal kapeln íkem . 60 Byl činn ý v místn ím mu zeu , ang ažov al se v org anizaci bývalých PTP, st al se učitel zpěvu n a Sop otské šk ole a pom áhal v místn í k apele. Ani div adlo mu nebylo cizí, n ehrál, ale kreslil ku lisy . Ochotnické divad lo v hospod ě u Hartmanů v Sopotech se pyšn ilo dlouho jeho ku lisam i. Podílel se tak é na

výzdobě

plesů .

Spolu

se

svou

ženou

se

po

řadu

let

staral i

o evangelickou kazatelskou stan ici v Chotěboř i; byli in iciátory položen í pomníku židovsk ým občanům Ch otěboře zahynu lým za války. Jeho uměleck á činn ost se projev ovala především o sam otě, zejmén a uprostřed nocí, kdy se jeh o talent odrážel n a obrazech a př i tv orb ě dřevěných p lastik d ával tvar tomu, co bylo v íc n ež jenom v zpom ínky . Ožíval sv ět, který ho f ormov al, rodný Sobiňov, zap amatov aný přesně až do těch dávno neexistujících det ailů, a t aké Chot ěboř, vše zapln ěn o život em, lidmi, stov kami postav iček. J osef Dv ořák svými výtvory napln il několik samost atných vý stav . Už jak o dítě se pok oušel o přijetí n a uměleckou školu – měl talent n ejen na kreslen í, ale na škole okou zlil i svým sochař ským uměním . Na ch otěbořsk ém gymnáziu zů stala po Josefu Dv ořák ovi hmatatelná vzp omínka. Vyhrál konkurz na tvorb u majálesov ého pr aporu. Jeho matk a Marie ušila pok lad a Josef nakreslil svůj náv rh. Tento prapor se využívá dodnes. V roce 1998 u spořáda l výstavu svých kr eseb v Humpolci. P oslední jeho vý stav a se konala v krucembur ském i malovan é,

muzeu.

zpr acov ané

Byla

mon otemat ická

v nepř ebern ém

–

betlémy,

dřev ěn é

množství

v ariant.

Výst av u

nain staloval z velk é části sám pou ze s malou pomocí svých syn ů, ale jejího

konce

se

nedožil.

Zemřel

na

nádorov é

onem ocněn í

dn e

28. prosin ce 2003 v 72 letech. Posled ní den před uk ončením výst avy se sešli jeho přátelé v ev angelick ém k ostele v Kru cemburku k děkovn é bohoslužbě za jeh o živ ot.

60

To si také odnesly v genech jeho děti. Syn Jakub studoval AMU a syn Filip vystudoval konzervatoř – obor klavír a cembalo.

35

3.7. Rehabilita ce V komunist ick ém r ežimu byly obět i polit ických procesů poznam enán y dlouhodobě, často až doživ otně. Ti, kteří si trest odpykali, nebo byl i amnestován i, t i, kterým by l podmín ěně přerušen zbytek trestu, zů stáv al i poznamenan í jako nepř átelé r ežimu, podezřelí a politicky nespoleh liví. Jejich náv rat do společensk y rovn ocenného života byl obtížný neb o nemožný . 61 Již v druhé polov in ě 50. let docházelo k rev izím procesů . Režim se ale snažil vět šinu svých procesů obhájit nebo zakrýt. Komise, které r evidov aly procesy, si vymý šlely různé kon strukce a důkazy, jak obhájit spraved lnost protiprávních rozsudků. Mnohdy se stáv alo, že řada lidí by la ve vy šetřovacích v azbách několik let bez vyšetřen í. Kontroly tr estů probíh aly i v dalších let ech. V dubnu 1963 by la ustav en a soudní

reh abilitace

v šech

bývalých

vysok ých

komu nistický ch

funkcion ářů. Pád komunistick ého r ežimu v roce 1989 vytv ořil prostor pro p lnou rehabilitaci odsouzený ch v politick ých procesech běh em vlády, podle zákon a č. 119 z r oku 1990. Mnoho obětí se tohoto rozhodnut í však nedožilo. 62 Také

všichn i

od souzení

chot ěbořští

student i

byli

po

roce

1989

rehabilitován i a Reálné gymnázium v Chotěboř i jim 25. 3. 1992 zaslalo „Osv ědčen í o matur itní zkou šce“. By l to akt spravedln ost i, kt erý je potěšil, ale jak o důchodci jej již nemohli prakt icky vyu žít. V bývalém H avlíčkobr odsk ém okrese byly od roku 1989 za spoluprác e s Konf eder ací politický ch vězňů ČR od haleny desky obětem k omun ismu v Michalovicích , Vilémově, Klášteř e, Chotěboř i, dvě d esky v e Vrbici, Světlé nad Sázavou, Golčov ě Jeníkově a soch a v Havlíčkově Brodě.

61 62

Kaplan, K. Paleček, P. C. d. s. 216. Tamtéž. s. 220.

36

4.

Pedagogické využití

Histor ie

česk oslov ensk ého

komun ist ického

st átu

skončila

teprv e

nedávno, od období nejtvrd ších perzekucí n ás dělí přes půl stolet í. Ale tato historie je léta zamlčován a a ve výuce školy je jí věnov áno jen málo pr ostor u.

Společnost Člověk v t ísn i realizovala od roku 2002 již

řadu sout ěží a projektů pro žáky základn ích škol a středních škol. V roce 2005 vyh lásila týmov é projekty pod názvem Příběhy bezpráv í – Komun ist ické Českoslov ensk o. Smy slem tohoto projektu je zpř ístupn it co nejv íce informací a seznám it žáky se skut ečnou historií. Na českých školách se promítají dokument ární f ilmy pod jednotným n ázv em Jed en svět na školách , kter é přibližu jí pov álečné obdob í českosloven ských dějin, zejmén a padesát á léta. Společn ě s projekcí f ilmů je v yhlašov án a lit erárn í a výtvarná soutěž. Součást í projektu Příběhy b ezpráv í v roce 2005 byla i st ejnojmenn á výstava, kt erou z velké část i př ipravili sam i student i. Úk olem bylo vyhledat ve svém okolí oběti komun istické perzekuce, setkat se s nimi nebo jejich příbu znými a pop sat jejich živ otní př íběh. Společně s tím připrav it graf ický n ávrh jednot livý ch výstavn ích pan elů . Tyt o portréty vycházely v prvn í polov ině listopadu roku 2005 v L idových n ovin ách . Bylo

vybrán o

jeden áct

pan elů ,

které

r eprezentov aly

problemat ik u

komunistick ého bezpr áví. Vý stavu jen v Praze navšt ív ilo přes dv a t isíce lid í a další stovky náv štěvn íků ji zh lédly v Lib erci, Olomou ci, Ostravě, Plzni a dalších městech. Tuto putovní výstavu si lze vypůjčit do jednotlivých škol u Společnost i Člověk v tísni. Žáci zák ladn ích a středn ích škol upřednostňují interaktivn í způsob výuky. Vedle stroze nap sané kn ihy s m nožstv ím dat a faktů, ocen í spíše film ,

kde

jsou

zachyceny

výpověd i

obětí

–

svědků

komun ist ick é

perzeku ce n ebo osobní setkán í s pam ětník em, kdy vzpom ínky zůstáv ají nenahr aditelné. dokumentace

Společnost a

Člověk

vyšetřov ání

v tísn i

zločinů

sp olupr acuje

komunismu,

s Úřadem

s Konfed erací

polit ických vězňů ČR, Národním f ilm ov ým archiv em, Národním arch ivem, 37

Česk ou

telev izí, Státn ím

fondem

ČR pro podporu

a rozvoj česk é

kinem atograf ie, Lidový mi nov inami. Nezbytnou

součást í

projektových

aktivit

jsou

v edle

filmů

a didaktických mat eriálů tak é semin ář e pro pedagogy. Jejich cílem je sezn ámit pedagogy s met odam i práce s dokumentárn ím f ilm em tak, ab y dokázali uveden ou prob lem atiku

- s použitím

souboru p odpůrných

výukových mat eriálů - efekt ivn ě integrovat do vlastní výuk y. 63 Dalším

užitečný m

zdrojem

pro

nevšední

výuku

dějepisu

jsou

intern etové str ánky Ú stavu pr o stud iu m totalitn ích r ežimů. Tyto strán ky nabízí metod ickou insp iraci a kon kr étní výukov é mat eriály . Vešk eré texty, ikon ograf ický m ater iál i k rátk é filmov é ukázky jsou volně n a intern etových

stránk ách

ke

st ažení.

Ústav

pro

studium

tot alitních

režimů se snaží u snadnit výuku m oderních dějin. Stránky jsou struktur ovány do n ěkolika oddílů, které přinášejí nov é metodické mater iály, texty , audiovizuální mat eriály , aktu ality, informace o semin ářích, odkazy na odbornou lit er aturu a d alší zajím avé inf ormace. Součást í je též k omun itní fórum, kt eré prezentu je aktuální témat a a především umožňuje výměnu zkušen ostí a n ázorů. Vedle m ater iálů nabízí Úst av pro studium totalitn ích r ežimů sem in áře pro učitele a různé v zdělávací projekty . 64

63 64

http://www.jedensvetnaskolach.cz/index2.php?id=37 http://www.ustrcr.cz/cs/vzdelavani

38

Závěr Téma politick é procesy je velice obsáhlé. V současnosti mů žem e žasn out nad dův ody zat čen í, kt eré jsou mnohdy n aprost o nesmy sln é. Cílem t éto práce by lo přiblížit nástup komunismu v Česk oslov ensku po únoru roku 1948 a zaznam enat následné represe spojené s převzetím moci Komun ist ickou str anou Československ a. První kapit ola pojednáv á o postupném nastolen í komunistické t otality v důsledku krize po druhé světov é

v álce.

Politické

repr ese

ru ku

v ruce

s totalitním

režimem

nastav ily míru sv obody v dříve dem okratickém st átě. V edoucí ú loh u vedle pr ezidenta a ústř edníh o veden í komunistick é str any držela Státn í bezpečn ost, která udržovala v celé zemi klid. Polit ické procesy v pad esátý ch letech zasáhly Českosloven sko v e stejn é míře jako obě dvě svět ové v álky. Z astr ašov ání a n eobjekt ivn í soudy ovlivn ily životy mn oha nev inných občanů a zasahovaly do jejich soukromí. Třet í kapitola pouk azuje na konkrétn í případ student a Josef a Dvořák a z Chot ěboř e a jeh o sp olu žáků. Vý sledkem

je d oklad, jak

fungoval stát prot i osobám, kt eré n esouhlasily s názory KSČ a snažily se vzpouzet . K osudům polit ických v ězňů na Hav líčk obrodsku v let ech 1948 – 1989

ex istuje

tém ěř

pět isetstránkov á

publikace,

shrnující

jednotlivé př ípady odsouzených. V roce 2007 by la v budově bývalého Okresn ího soudu Chotěboři, dne s již

50

let

fungující

obchodn í

akad emie,

odhalen a

pamětní

desk a

odsouzeným z in iciat ivy Kon feder ace polit ických v ězňů ČR. Na tomt o odhalení pamětní d esky jsem n aposledy mluv ila s pan í Dvořák ovou , která se po n ašem rozhovoru odstěhovala z Ch otěboř e do Prahy k e svým dětem. Na jaře r oku 2007 zemř ela. Tato pr áce je malou v zpomínk ou n a chotěbořského občana, o kterém se v Chot ěboř i téměř nev í, co on a ostatn í student i před třiašedesát i lety prožili. V současné době ex istuje mnoho pr ojektů pro zák ladn í a středn í školy, kter é se zabýv ají zpřístupněn ím historie. Jedn ím z tak ových je 39

Jeden

sv ět

na školách

v rámci společn ost i Člověk

v tísni. Pomoc í

dokumentárn ích f ilmů a besed student ům poukazují n a histor ii jin ak než učebnice. Je dů ležité, aby si m lad ší gener ace př ipom ínaly důležit é mezn íky

v histor ii

Českoslov ensk a

a

dokázaly

a zejména docílit toh o, aby se historie neopakov ala.

40

správn ě

r eagov at

Seznam pramenů, literatury a internetových zdrojů I. Prameny a) Vzpomínky pamětníků •

Písemn ý zázn am r ozhov oru s paní Dvořákovou , Ch otěboř, F. X. Šaldy 290 (rozhovor r ealizován dne 18. 6. 2006) – v držen í autorky

b) Memoárová literatura •

Růžička,

M iloslav.

Osudy polit ických vězňů Havlíčkobrodska

1948-1989 . Vyd ala Konfederace polit ických v ězňů , Hav líčkův Brod, 1999. •

Zábrana, Jan. Celý Život . Torst , Praha, 1992.

•

Pamětní kn ihy města Chot ěboře.

c) Archivní materiál ABS, f. 305 Ústředna StB po roce 1945, č.j.8062/48-IV.c. Josef

Dvořák

a spol. trestné činy podle z.n.o.r v Chotěboři. II. Literatura •

Anderle Josef, Dostál Josef. Chot ěboř . Havlíčkův Brod, 2001.

•

Bárta František, Hájek Jakub, Linhart Milan a kol. Královské město

Chotěboř. Havlíčkův Brod, 2006. •

Havlíčková, Helena. Dědictví. Nakladatelství Poznání, Olomouc.

•

Hejl, Vilém.

Zpráva o organizovaném násilí. Un iverzum, Prah a

1990. •

Jakubíčková, Alena. Komunismus na Vysočině. Stalo se v době nesvobody a třídní nenávisti III. Parolaart, Jihlava 2001.

•

Kaplan, Karel. Československo v letech 1948-1953.

•

Kaplan, Karel. Nekrvavá revoluce . Nak ladat elství Mladá fronta, Praha 1993.

•

Kaplan, Karel. Sovětšt í poradci v Československu 1949-1956. Praha, 1993. 41

•

Kaplan, Karel. StB o sobě, výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka, Praha 2002.

•

Kaplan, Karel – Paleček, Pavel. Komunistický režim a politické procesy

v Československu. Barrister & Principal, Brno 2008. •

Kárník, Antonín. Žaluji I. Česká expedice Praha, 1991.

•

Zdeněk, Kopeček Michal. Bolševismus, komunismus a radikální socialismus

v Československu. Praha, 2004. •

Kratochvíl

•

Nebojsa, Bořivoj. Zlatá léta padesátá. Sursum, Tišnov 1999.

•

Pavlíček Stanislav. Chotěboř. Nakladatelství Elmar. Havlíčkův Brod 2001.

•

Pelikán, Jiří. Potlačená zpráva, Zpráva komise ÚV KSČ o politických

procesech a rehabilitacích v Československu 1949-1968. Vídeň, 1970. •

Šafařík, Josef. Kdo nese odpovědnost? In Slova Vysočiny, týdeník národních výborů na Českomoravské vysočině, č. 46/1948.

•

Vorel Jaroslav, Šimánková Alena a kol., Československá justice v letech

1948-1953 v dokumentech díl I., ÚDV Praha, 2003. •

Vorel Jaroslav, Šimánková Alena a kol., Československá justice v letech

1948-1953 v dokumentech díl II., ÚDV Praha, 2004. •

Vorel Jaroslav, Šimánková Alena a kol., Československá justice v letech

1948-1953 v dokumentech díl III., ÚDV Praha, 2004. III. Internetové zdroje •

http://jedensvetnaskolach.cz/index2.php?id=37 [cit. 2010-3-16]

•

http://zpravy.org/1/2009/19/Zabrana.html [cit. 2011-3-16]

•

http://www.tot alita.cz/50/50.php [cit. 2011-3-20]

•

http://www.u strcr.cz/cs/v zdelavani [cit . 2011-4-1]

42

Přílohy 1. Obsah prot estn ího letáku . 2. Úryvek ze spisu Okresn ího soudu v Chotěboř i ze dne 27. 2. 1949. 3. Fotograf ie ob žalovaný ch. 4. Fotograf ie zatčených studentů n a dvoře okresníh o soudu . 5. Opis prot okolu Stb.

43

1. Kop ie prot estn ího letáku 65

65

Kopie protestního letáku, vytvořený Josefem Dvořákem, v soukromém vlastnictví.

44

2. Úryvek ze sp isu Okresníh o soudu v Chotěboř i ze dn e 27. 2. 1949 66

Dne 5. listop adu 1948 sešli se Josef Dvořák, Milan H ájek , Jan

Kubát, Ant. Gigal, Jiří Boh áč a J os. Stuna v e tř ídě vedle kreslírn y v reálném gymn áziu v Chotěboři, př i té příležitosti, kdy ž připrav ovali výzdobu

sokolovny

pro

výročí

v elk é

ru ské

rev olu ce.

Při

tom

se

jmenov aní dohodli, kde který z n ich má letáky Dvořákem rozmn ožen é rozhod iti. L etáky r ozdal Josef Dv ořák jmenov aným sp oluobv iněn ým již ve dnech před 5. 11.1948. Rovněž Jos. Pav líčk ovi, Gabrielu Janáčkov i, Kar lu Vargovi, Oldř. Musilovi a M iloši Pátkov i odevzd al část let áků sám D vořák . Krom ě toh o Milan Hájek předal část letáků k rozšířen í Václ. Blech ovi a Jiří Boháč Zdenku Fousk ovi. Dále se Oldřich M usil dotazoval Lubomíra Lorence, zda by chtěl letáky t aké rozšiřovati, ale p o odmítnut í na n ěho dále nenaléhal. Noci ze 6. na 7. listopadu 1948 byly letáky shora cit ovan é rozhozen y v obvodech obcí Chotěboř, Hor. Stud enec, Přibyslav, V elk á Losenice, Hlin sko v Čechách , Borov á, Krocembu rk, Nov ý Studenec, Podmok lany , Bezd ěkov , Slavík ov a na n ěkterých silnicích tyt o obce spojujících . Všichn i ob žalovan í až na Oldřich a Musila, Jos. Pav líčka a Václ. Blechu se doznali, že v tomto čase v označený ch obcích uv edené letáky neb o alespoň jejich část rozh odili. Po stránce objektivn í n ení pochyb o tom, že v ěta: „Ž e Gottwald získa l násilím presid entský ú řad… atd. jest urážkou prezident a republiky v e smyslu ust anoven í dle §23 od st.2a/ zák. č. 231/1948 Sb., t éto urážky se dopustil

Jos.

Dvoř ák,

který

sám

letáky

toho

druhu

rozmn ožov al

a rozeslal, an iž ostatn ím spoluobvin ěn ým o tom něco řekl. Letáky rozh ozen é v n oci ze 6. n a 7. listopadu 1948 obsahují mimo jiné

obvin ěn í

a teroru 66

a

komun istick é

polit iku

KSČ

strany

nazývají

Českoslov ensk a vlastizrádnou.

Tím

z imper ializmu je

nap lněn a

Opis úryvek ze spisu okresního soudu v Chotěboři, ze dne 27. 2. 1949, v soukromém vlastnictví.

45

skutková povah a př ečinu / prov in ění/ podle §3 odst. l zák. č. 238/1948 Sb.

na

ochranu

lidově-demok ratick é

republiky,

neboť

KSČ

jest

representantk ou lidově-demok rat ickéh o zřízen í republiky, a pobuřován í proti

komun ist ick é

stran ě

je

současně

pobuřov ání

i

proti

lidově-

demokrat ick ému zř ízení republiky. Po strán ce subjektivn í h ájili se J os. P avlíček , J iří Boháč a Jos. Stun a tím, že obsah rozšiřovan ých leták ů jim nebyl znám a že se domnívali, že jde pouze o rozšiř ován í humanistický ch myšlenek, po případě o oslavu presidenta Osvobod itele TGM. Této obhajobě však soud n euvěřil, nebo ť podle celkového obrazu prův odního řízen í se přípravy k rozšiřován í letáků

děly

tajn ě

a

s velik ou

op atrnost í,

a

krom ě

toho

nelze

předpoklád ati u stud entů reáln ého gy mnázia v průměrném v ěku 17 let , že by se propůjčili k r ozšiř ován í let áků, jejichž obsah je jim úp ln ě neznám. Ost atní obžalovan í doznali, že obsah let áků jim by l znám , neb o připustili alesp oň, že měli tu šen í o jejich závadném obsahu. Soud ted y dospěl k př esv ědčen í, že všem obžalov aným byl zn ám alespoň podst atný obsah rozšiř ovaný ch letáků . Tím je t edy dána skutková povah a přečin u /provin ění/ dle §3 odst. l. zák. č. 231/1948 Sb. tak é po strán ce subjekt ivní. Pouze u Oldř. Musila, Jos. Pavlíčka a V ácl. Blechy uzn al soud tolik o na spoluv inu na přečinu / prov iněn í/ d le 3 od st. 1 zák . č. 231/1948 Sb., neboť uvěř il jejich obhajobě v tom směru , že žádn é letáky skutečně ner ozšíř ili, ale všechny spálili. Trest vyměřen podle

§3 od st. 1 zák. č. 231/1948 Sb.u mlad. obžal.

též podle §8 zák. č. 4/1931 Sb., u Jos. Dvořáka s použitím 267 tr. z., neboť tent o mlad. obžalov aný se dopustil současn ě dvou prov iněn í. Polehčovalo všem obžalovaným a mlad.obžalov aným, že až dosu d vedli bezúhon ný živ ot, že se k činu k ajícně dozn ali, v šem kromě Jos. Dvořák a, že k činu byli sveden i, všem kromě Jana Křiv sk ého, že jsou věku

blízk ého

n edosp ělost i,

Kar lu

Vargov i,

Oldř.

Musilov i,

J os.

Pavlíčkov i, Josefu Stunovi, Gabrielu Janáčkovi, Zd . Fou skov i a Václ. Blechov i, že část případn ě všechny letáky spálili, a tím se dobrov oln ě 46

zdrželi od spách ání vět ší škody, Jos. D vořákov i, že jeho m atka je léčen a na depresivn í psych ický st av, Václ. Blechovi, že je sirotkem po otci. Přitěžovalo: Jos. Dv ořák ovi, že byl in iciátor em tr. čin u a v trestn ém činu pokr ačov al p o delší dobu, Milanu Hájkov i, že k tr. činu svedl V ácl. Blechu, Jiřímu Boháčovi, že k tr. činu svedl Zd. Fou ska a Oldř. Musilov i, že se pokusil svésti Lubomíra Lorence. Vzhled em k těmto skutečnost em polehčujícím, kt eré jsou v převaze a s důvodem

dají

očekávat i

polepšení

obžalovaných ,

použil

soud

ustanov ení 266 tr. z. Zostřen í trestu v ysloveno n ebylo, neboť obžal. by l trest vysloven v sazbě a u mlad. obžalovaný ch je zostřen í trest u vyloučeno. Výrok o započten í vazby pro případ nařízen í dodatečn ého výkon u trestu opírá se o

266a tr. z., pon ěvadž vazb a je po názoru soudu

nezav iněná. Ztráty volebního práv a vyslov ena n eb yla, n eboť obžalovan í nejednali podle př esv ědčen í soudu ze zištn ost i. Výrok o n áhrad ě n ákladů řízen í trestn ího odůvodn ěn je předp isem 389 tr. ř. Všichn i obžalovan í jsou dosud zach ovalí, t ěší se dobré pověsti, k čin u se kajícně doznali, čin í přízn ivý dojem na soud a během přelíčen í nevyšlo

n ic

závadn ého

a

jejich

životě

najevo

a

proto

je

sou d

přesvěd čen, že se u n ich jedná pou ze o ojedin ělé vybočení z řádnéh o život a. V zhledem k tomu povolil jim soud p odmín ění odklad výk onu trestu a zku šebnou dobu určil na 3 roky. Při tom soud přihlédl tak é k tomu, že vzh ledem k mlád í obžalovaných jest na m íst ě vyslov iti trest výchovný,

jehož

účel

bude

sp lněn

právě

povolením

podmíněn éh o

odkladu výk onu trestu na d louhou zku šební d obu. Soud je přesvědčen , že tímt o způsob em st anou se obžalovaní opět řádným i členy lid sk é společnosti.

Naprot i

tomu

nepov olen ím

a okamžitým

výk onem

t restu

by

obžalovan í

podmín ěnéh o zatrpk li

proti

odklad u v šemu

veřejn ému životu a pr oti celé společn osti §1 a §3 zák. č. 562/19 Sb.

47

3. Fotogr afie obžalov aných v procesu s chotěbořskými studenty 67

67

Kopie fotografie obžalovaných, v soukromém vlastnictví.

48

4. Fotogr afie zat čených studentů na dv oře okr esn ího soudu 68

68

Kopie fotografie zatčených studentů na dvoře okresního soudu, v soukromém vlastnictví.

49

5. Opis protok olu Stb. 69

69

Kopie opisu protokolu Stb, v soukromém vlastnictví.

50

ANOTACE Jméno a příjmení:

Michaela Dostálová

Katedra: Vedoucí práce: Rok obhajoby:

Katedra společenských věd PhDr. Pavel Kopeček 2011

Název práce:

Politický proces s chotěbořskými studenty v kontextu politických represí v 50. letech v Československu

Název v angličtině:

Political processes with students from Chotěboř in the context of political repression in the fifties in Czechoslovakia

Anotace práce:

Práce se zabývá politickými procesy v 50. letech v ČSR, s přihlédnutím na konkrétní politický proces, který se odehrál na Reálném gymnáziu v Chotěboři v roce 1949.

Klíčová slova:

Komunismus, politické procesy, Chotěboř

Anotace v angličtině:

This thesis deals with the political processes in the fifties in Czechoslovakia with regard to a particular political process which took place in Chotěboř Grammar School in the year 1949.

Klíčová slova v angličtině:

Communism, political processes, Chotěboř

Rozsah práce:

Obrázky: 1. Obsah protestního letáku. 3. Fotografie obžalovaných. 4. Fotografie zatčených studentů na dvoře okresního soudu. 5. Opis protokolu Stb. Text: 2. Úryvek ze spisu Okresního soudu v Chotěboři ze dne 27. 2. 1949 41 stran

Jazyk práce:

český

Přílohy vázané v práci:

51