SVALSTVO
Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba Ö je tvořeno jednojader. b. Ö jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: Ö v trávicí trubici Ö v děloze Ö v močovodech Ö v moč. měchýři Ö ve vejcovodech Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!
2. Příčně pruhované svalstvo Ö je aktivní částí opěrně-pohybového systému Ö můžeme jej rozdělit na svalstvo podkožní a kosterní
Tento typ svalstva je ovladatelný vůlí!
3. Srdeční svalstvo Stavba Ö je tvořeno jedno až dvojjadernými útvary Ö kolem vlákna jsou uloženy příčně pruhované myofibrily Ö vlákna jsou spojena příčnými můstky Ö mezi můstky jsou schodovité hranice (interkalární disky) Srdce má vlastní automacii!
Příčně pruhované svalstvo kosterní svalstvo Počet a objem: Ö v těle je cca 600 svalů (většina je párových) Ö hmotnost svalů - 36 až 42 % z celkové hmotnosti Ö rozložení svalů na těle - 56 % dolní konč. - 28 % horní konč. - 16 % hlava a trup Hlavní části : Ö bříško svalové - masitá část svalu Ö šlacha - šlašitá část svalu
Masitá část svalu - bříško svalové Ö má červeno-hnědou barvu Ö základní anatomickou a funkční jednotkou je SVALOVÉ VLÁKNO
Stavba:
Svalové buňky splynutí
Myoblasty splynutí
Svalové vlákno spojení endomysium
Primární snopečky spojení perymysium
Sekundární snop.
Svalové bříško
Stavba svalového vlákna: Tvar: Ö protáhlý mnohojaderný útvar Krytí: Ö na povrchu blanka (SARKOLEMA) Uvnitř: Ö protoplazma (SARKOPLAZMA) Obsah protoplazmy (SARKOPLAZMY): Ö rezervní látky potřebné pro stah (enzymy, kyslík vázaný na myoglobin, meziprodukty látkové přeměny) Ö mitochondrie Ö sarkotubulární systém Ö MYOFIBRILY
Myofibryla Počet: Ö v každém sv. vlákně několik set až tisíc Složení: Ö anizotropní úseky - silně dvojlomné Ö izotropní úseky - slabě dvojlomné Ö Z telofragma - uprostřed izotropních úseků (tmavší destička), vytvářejí ve svalovém vláknu příčné membrány a udržují rovnovážnou polohu myofibryl Ö SARKOMER - úsek ohraničený 2 Z destičkami = základní jednotka stažlivosti Ö H zóna - uprostřed anizotropních úseků (je světlá) Ö Myofilamenta (bílkovinná vlákna) - silnější z myozinu, tenká z aktinu
Sarkotubulární systém Jedná se o membránové struktury. Ö jeví se jako váčky a kanály Skládá se ze 2 částí: Ö T - systém - souvisí s membránou svalového vlákna. Jeho funkcí je rychlý přenos akčního potenciálu z buněčné membrány ke všem fibrilám ve svalu Ö Sarkoplazmatické retikulum - má vztah k přesunům vápníku a ke svalovému metabolismu
Schéma stavby svalu:
Uložení (krytí) jednotlivých svalových struktur: Ö Jedná se o vazivové obaly: Ö svalová vlákna - ENDOMYSIUM Ö primární snopečky - PERIMYSIUM Ö svalové bříško - FASCIE (svalová povázka) Ö celý sval - EPIMYSIUM
Typy svalových vláken: a) Dle funkce (Seliger, Vinařický a Trefný, 1983) Extrafusální Uskutečňují svalovou kontrakci Ö zajišťují hybnost
Intrafusální Několik těchto vláken tvoří svalové vřeténko
b) Dle množství myoglobinu Červená Ö Větší množství myoglobinu Ö Řidší pruhování a více jader Ö Statická práce = kontrakce pomalá, ale vytrvale
Bílá Ö Méně myoglobinu Ö Hustší příčné žíhání a menší počet jader Ö Rychlostní pohyby = rychlá kontrakce, rychlejší unavitelnost
Inervace svalu: Motorická (hybná) vlákna - neurity motorických buněk (motoneuronů) Jsou zakončena na každém svalovém vlákně na nervosvalové nebo-li motorické ploténce.
Senzitivní (citná) vlákna Ö vedou podněty do CNS Ö vycházejí ze svalových vřetánek a dalších receptorů
Motorická jednotka - skupina sval. vláken inervovaná jediným motoneuronem
Šlacha Nachází se na začátku a konci masité části svalu
Funkce: Ö Šlachou se upíná sval na kost Barva: Ö Bělavá Stavba: Ö Základní stavební jednotkou jsou kolagenní vlákna, jejich svazky probíhají paralelně (někdy tvoří až spirály) Ö Elastických vláken je do 5 % Cévní zásobení: Ö Je v porovnání ze svalovým bříškem chudé Inervace: Ö Nervy senzitivní, začínají ve šlachových vřetánkách (golgiho tělíska)
Schopnost protažení: Ö Asi o 4 % své délky Ploché svaly: Ö Ploché šlachy - aponeurózy
Typy svalových kontrakcí: Izometrická Ö Délka svalu se nemění Ö Jedná se o statickou svalovou činnost
Izokinetická (izotonická) Ö Stah při kterém probíhá pohyb a mění se vzdálenost začátku a úponu svalu (délka svalu) Rozlišujeme: n Kontrakci koncentrickou o Kontrakci ekcentrickou
Kontrakce koncentrická
Ö Zvětšuje se objem svalového bříška Ö Sval se zkracuje Ö Úpony se přibližují do středu Př. Flexe v loketním kloubu Kontrakce ekcentrická Ö Sval se prodlužuje, protahuje Ö Úpony se od středu oddalují Ö Výsledkem je pohyb, převážně brzdící Př. Extenze v loketním kloubu
Typy svalů podle zapojení do pohybu: Agonisté Ö Sval který provádí daný pohyb Př. Flexe v loketním kloubu – m. biceps brachii Antagonisté Ö Sval vykonává opačný pohyb než agonista Př. Flexe v loketním kloubu – m. biceps brachii proti působí m. triceps brachii (provádí extenzi = je antagonistou) Synergisté Ö Svaly které spolupracují při pohybu Př. Extenze dolní končetiny Hlavní sval (agonista) – m. gluteus maximus Pomocné svaly (synergisté) – m. biceps femoris, m. semitendinosus, m.semimembranosus
Vývoj příčně pruhovaného svalstva Vznik: Ö Z mezodermu První kontrakce: Ö Objevují se v první polovině těhotenství Ö Od 5. měsíce je pociťuje těhotná žena Jak se liší od svalů dospělých: Ö Svaly dětí mají větší obsah vody = větší citlivost na poruchy látkové přeměny Ö Citlivější na poruchy hormonální Ö Snadněji se unaví Vývoj: Ö Předškolní věk a předpubertální = vývojový klid (až chabost) Ö Mladší školní věk = nejprve krátkodobé výkony (malý nárok na přesnost) rozvoj postupný Ö Starší školní věk = svalstvo mohutní, zpřesnění koordinace
