ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU
Č. 10
ÚNOR – DUBEN 2015
Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a)………………. 2 - 11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti………………………… 12 - 22 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v pohádce …………………………. 23 – 33 Příběh knoflíku ………………………………………………………………… 34 - 35 Hrátky s vyjmenovanými slovy ………………………………………… 36 – 41 Perličky …………………………………………………………………………… 42
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
Na hodinu slohu si žáci 4. třídy přinesli obyčejný knoflík. Mohl být malý, velký, šišatý či kulatý, novýnebo docela oprýskaný. Zadání bylo jednoduché: „Příběh knoflíku“. Na žácích bylo, aby si představili, co všechno asi knoflík prožil, do jaké zápletky se mohl dostat a jak se mu dařilo, než se dostal do něčí kapsy. Jedinou podmínku bylo, že se knoflík stane hlavním hrdinou a příběh bude sám knoflík vyprávět. Mgr. Štěpánka Vozková
To jsem jednou v moři ležela jako malá mušlička. A tak se taky stalo, že mě jednoho dne vylovili rybáři. Hezky mě očistili a řekli si: „To je ale krásná mušle, chtělo by to udělat dvě dírky a ……………. .“ A tak se taky stalo. Jednoho dne mě rybáři odnesli ke švadlence paní Pekaříkové. Podívala se na mě a řekla si: „To by byl krásný knoflík, za kolik mušli prodáte?“ „My za ni nic nechceme, jen si mušli klidně nechte.“ Paní Pekaříková řekla svému muži: „Udělej do té mušle dvě dírky a já ho přišiju na svatební závoj naší dcery.“ A jak řekla, tak se také stalo. Pan Pekařík udělal dvě dírky a ze mě se stal knoflík. Paní Pekaříková mě přišila na svatební závoj. Za dva dny byla svatba. Nešikovná nevěsta na závoj upustila veliký dort. Ale mně to vůbec nevadilo, protože ten dort byl moc dobrý. A když svatba skončila, švadlenka mě umyla a dala si mě do kapsy. Kristýnka Húsková
Ahoj, já jsem knoflík Google. Já vím, mám zvláštní jméno. Jednou jsem se objevil na zvláštním místě. Byla tam zima. Bál jsem se. Když to, co to???? Viděl jsem malou škvírku, velkou asi jako já. Protáhl jsem se a uviděl jsem velký oranžový nápis: G ..L…O…B…U…S. „Aha, Globus,“ rozluštil jsem. A začal jsem se pomalu, ale jistě kutálet. Přede mnou se objevila brána. Chtěl jsem dovnitř. Ale co to? Najednou mě sebrala obří ruka a dala si mě do kapsy. Chvíli jsem se bál a plakal. A najednou jsem z té kapsy vypadl. A v tom se to stalo. Vysála mě obří stvůra. Umřel jsem, ale přežil jsem. Raději jsem se vykutálel a uháněl domů za mámou Internetem, tátou Facebookem a bratrem Youtubem. Míša Drazinská
Ahoj, já jsem knoflík jménem Hufus. Budu Vám vyprávět příběh, který se jmenuje „Na jedné niti“. Zažil jsem ho na sto osmdesáti letém kabátě pana Habsburka. Jednoho dne přiběhla taková divná věc, měla špičaté uši. Pan Habsburk na ni zavolal: „Micko!“ Vyskočilo to na kabát pana Habsburka a utrhlo to moji nit. Já zůstal viset jen na jedné. Jenže v tom přišel pan Habsburk a utrhl mě i z té druhé nitě. Zavolal: „ Paní mámo, utrhl se knoflík!“ Pak vzal kabát a hodil ho i se mnou do skříně. Řekl jsem si: „To je ale nezdvořák, 180 let jsem mu sloužil a on mě klidně hodí do skříně.“ Ale naštěstí přišla paní máma, vzala mě do kapsy a pak mě zpátky přišila na kabát pana Habsburka. Honzík Vlach 34
Ahoj, jmenuji se Knoflinka a budu Vám vyprávět příběh, který se mi opravdu stal. Jednou ráno jsem se probudila a všimla jsem se, že jsem přišitá na novém obleku do vesmíru. V tom oblek popadl nějaký člověk. Běžel se mnou do auta. Jeli jsme asi dvě hodiny, auto se zastavilo a já jsem se objevil před vesmírnou lodí. Pán si oblek oblékl a nastoupil do té lodi. Najednou jsem uslyšela odpočítávání 10…9…8…7….6…5….4….3…2…1….START. V tom vesmírná loď vyletěla nahoru. Za tři hodiny jsme se objevili na Měsíci. A v tom se to stalo. Moje nitky se roztrhly a já jsem odletěla daleko od Měsíce. Letěla jsem a letěla, až jsem se zastavila na planetě mimozemšťanů. Mimozemšťané vůbec nevěděli, co jsem zač a tak mě jeden popadl a hodil mě takovou silou, já jsem proletěla Měsícem a letěla jsem dál, až jsem přistála na planetě Země přímo na pirátské lodi. Jedna pirátka mě uviděla a šup se mnou do kapsy. Kája Váňová
Ahoj, já jsem malý knoflík. Jmenuji se Knoflík. Bydlel jsem u bohatého pána. Měl jsem se u něho dobře, byl jsem jeho šťastný knoflík. Jednoho dne jel pán na velkou plavbu a vzal si mě s sebou. Bylo vidět jen velké pusté moře. Po chvíli začala velká bouře. Pán se bál a upustil mě na zem. Všichni na palubě začali panikařit. Všichni začali nastupovat do záchranného člunu. Ale já jsem se nestačil tak rychle dokutálet k člunu. Když člun odjel, loď se začala kymácet. Spadl jsem z lodi. Neuměl jsem plavat. A tak jsem pomalu začal padat ke dnu. Nevěděl jsem, že pod hladinou je tolik krásných věcí. Plácnul jsem se na dno a nic se nedělo. Žádné ryby, prostě nic, jenom ticho. Za pár hodin se objevil žralok, zkoušel jsem se zahrabat do písku. Když jsem se pořádně podíval, zjistil jsem, že je to velryba, která mi nic neudělala. Když byla velryba u mě, vsála mě do sebe. Pomysle jsem si, že to je můj konec. Naštěstí jsem se mýlil. Velryba vyplula na hladinu a vystříkla mě horním otvorem. Letěl jsem vzduchem, až jsem dopadl na zem ve městě plném lidí a já jednomu z těch lidí spadl rovnou do kapsy. To byla rychlovka! Mám nového pána! Kája Hausnerová
35
36
37
38
39
40
41
42
