ČTVRTEK 17. ÚNORA 2011

17-02-2011

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

ČTVRTEK 17. ÚNORA 2011 ___________________________ PŘEDSEDNICTVÍ : Miguel Angel MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 10:00) 2. Situace v Egyptě (předložené návrhy usnesení): viz zápis 3. Provádění strategie EU pro Podunají (předložené návrhy usnesení): viz zápis 4. Poskytnutí záruky EU na případné ztráty EIB z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii (rozprava) Předsedající. – Prvním bodem je zpráva (A7-0019/2011) pana Kalfina, jménem Rozpočtového výboru, o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii (KOM(2010)0174 - C7-0110/2010- 2010/0101(COD)). Ivailo Kalfin, zpravodaj. − Pane předsedající, současný mandát Evropské investiční banky pro její operace mimo Evropskou unii vyprší na konci října. Evropský parlament a Rada se musí dohodnout na podmínkách jeho prodloužení po tomto datu. Parlament o této otázce několik měsíců velice důkladně diskutoval. Během této doby jsme diskutovali o mnoha nápadech a snažili jsme se vyslechnout názory mnoha stran. Pořádali jsme mnoho schůzek s politickými skupinami zabývajícími se tímto textem, a to jak mimo Parlament, tak v Parlamentu. Chci využít této příležitosti a velmi poděkovat všem svým kolegům z politických skupin a administrativě za jejich obětavou práci založenou na maximální profesionalitě a za jejich úsilí dosáhnout širokého konsensu ohledně mandátu Evropské investiční banky, který bude mít význam pro plnění cílů EU. Také velice děkuji Evropské investiční bance a Komisi za jejich vytrvalou podporu a rady, které byly pro naši práci velice cenné. Nyní máme návrh rozhodnutí, o kterém má Parlament hlasovat a který zajišťuje větší koordinaci mezi Evropskou investiční bankou a orgány EU, větší transparentnost a zapojení zúčastněných stran a lepší systém sledování a podávání zpráv, jenž zlepší viditelnost dopadu činností banky. Tímto rozhodnutím zahájíme práci s Radou na společném stanovisku EU. Návrh usnesení zachovává velmi úspěšný profil Evropské investiční banky jako vysoce hodnocené finanční instituce a investiční banky. Zároveň se od Evropské investiční banky jakožto od orgánu EU očekává, že bude lépe přispívat k plnění cílů Unie prostřednictvím svých specifických prostředků a nástrojů. Navrhované změny se zakládají na celkové zkušenosti a srozumění s tím, že by profil Evropské investiční banky jakožto vysoce hodnocené investiční banky neměl být ohrožen. Parlament navrhuje mnohem lepší koordinaci mezi Evropskou službou pro vnější činnost, Komisí a EIB při provádění cílů EU v oblasti vnější politiky. Evropská investiční banka bude

1

2

CS


muset navrhnout parametry dopadu na rozvoj a životní prostředí a podávat zprávy o jejich vyhotovení. Nepřímo to přispěje k vymýcení chudoby a ke zmírnění změn klimatu v rozvojových zemích, a poskytne stimul malým a středním podnikům a rozvoji místních společenství. Systémy sledování a podávání zpráv zajišťují více transparentnosti, lepší přístup k informacím a zvýšené možnosti pro zúčastněné strany představit svůj názor v brzkém stadiu posuzování návrhů. Bude uvolněna dodatečná částka ve výši 2 miliard EUR pro využití při projektech týkajících se ochrany životního prostředí. To by mělo přispět k úsilí partnerských zemí EU financovat snahy o provádění politik spojených s ochranou životního prostředí. Doufejme, že tento nový nástroj podnítí potenciální příjemce pomoci, aby se více angažovali v plnění cílů EU spojených se změnou klimatu. Parlament také navrhuje zvýšení stropů záruk EU k využívání EIB. Na první pohled se jedná o velmi těžké rozhodnutí, jelikož je pro členské státy velmi citlivé. Jakékoliv zvýšení stropů ve skutečnosti znamená 9% příspěvek do Záručního fondu, ale na druhé straně jde o velice dobrý nástroj s finančním vlivem, který činí projekty EIB atraktivnějšími pro finanční instituce. Navrhované zvýšení stropů představuje přibližně 1,7 miliard EUR a bance by umožnilo vykonávat její činnosti alespoň se stejnou intenzitou v zemích, které jsou kandidáty na přistoupení, a zejména ve Středomoří. V minulých letech bylo toto financování na žádost Rady navýšeno. EU musí tedy vyvinout dodatečné úsilí pro podporu ekonomik západobalkánských a severoafrických zemí, zejména v tomto období. Neznamenalo by to dodatečné výdaje, výhody z dosažení cílů EU v těchto oblastech by však byly velice významné. Žádáme Evropskou investiční banku, aby posílila své kapacity v oblasti posuzování aspektů spojených s rozvojem, ochranou životního prostředí a lidskými právy ve svých projektech, a podávání zpráv o těchto otázkách. Banka bude muset vyžadovat po poskytovatelích půjček, aby se poradili s místními partnery před rozhodnutím o projektech. Opět potvrzujeme správné postupy banky pro vyvarování se spolupráce s partnery napojenými na nespolupracující soudní úřady a vyžívajícími daňové ráje. Navrhujeme vytvoření pracovní skupiny, která navrhne lepší spolupráci a promíchání finančních prostředků od různých dárců do poloviny roku 2012. Pracovní tým zanalyzuje současné postupy, pokud jde o vyplácení rozvojové pomoci ze strany EU a členských států pro zvýšení účinnosti této pomoci a viditelnosti Evropy jakožto největšího poskytovatele rozvojové pomoci na světě. (rozprava) Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, chci poděkovat zpravodaji, panu Kalfinovi, a ostatním poslancům za jejich konstruktivní přístup k návrhu, který podtrhává velký zájem, jenž Parlament prokazuje vůči činnostem EIB. Domnívám se, že Parlament nyní dokončil vyváženou zprávu, která poslouží jako pevný základ pro nadcházející jednání s Komisí a Radou. V dubnu minulého roku Komise zveřejnila legislativní návrh na změnu rozhodnutí 633/2009/ES následně po přezkumu v polovině období uplatňování vnějšího mandátu EIB. Nyní je důležité učinit včasné rozhodnutí umožňující EIB pokračovat v jejích vnějších aktivitách do roku 2013 a zároveň posilující mandát pro zajištění toho, aby byly investice

17-02-2011

17-02-2011

CS


EIB mimo EU čím dál více v souladu s cíli politik EU, zejména v oblastech změn klimatu a rozvoje. Pokud jde o dnešní hlasování, některé předložené pozměňovací návrhy jsou pro Komisi přijatelné. Tyto pozměňovací návrhy se týkají, zaprvé požadavku zlepšit rozvojové aspekty činnosti EIB a zadruhé výzvy navýšit regionální stropy celkového mandátu. To by mimo jiné umožnilo EIB udržet na rozumné úrovni činnosti v některých oblastech, zejména v těch zemích, které jsou kandidáty na přistoupení. Mělo by to také napomoci EIB k tomu, aby se připojila k našim společným snahám o poskytnutí podpory Tunisku a Egyptu v přechodu k demokracii. Zatřetí, jedná se o všeobecný požadavek větší transparentnosti, lepšího podávání zpráv a větší výkonnosti. Na druhé straně bude potřeba dodatečně jednat v rámci trialogu ohledně dalších pozměňovacích návrhů. Ty se týkají zaprvé omezení způsobilosti získávat finance EIB v rámci mandátu pro změnu klimatu u zemí, o kterých se Rada domnívá, že se nezavázaly plnit řádně cíle v oblasti změny klimatu. Zadruhé, cílem některých pozměňovacích návrhů je vytvořit regionální operativní pokyny jako akty v přenesené pravomoci, což by znamenalo, že by nešlo o operativní a pružné obecné směry, tak jak jsme je původně v návrhu Komise plánovali. A konečně zatřetí, některé pozměňovací návrhy se vztahují k dlouhodobým otázkám, jako vytvoření platformy EU pro spolupráci a rozvoj, nebo úvahy o dlouhodobých perspektivách financování spolupráce a rozvoje, které nejsou přímo spojené s prováděním současného mandátu. Měli bychom být opatrní, protože jednání o těchto pozměňovacích návrzích může zpozdit přijetí rozhodnutí, a měli bychom zvážit, zda se angažovat v pomalých a složitých jednáních v rámci tohoto rozhodnutí. Trialog mezi orgány začne na základě dnes přijaté zprávy. Společným cílem je schválit rozhodnutí do léta, a zabránit tak riziku, že do října 2011 nebude žádné rozhodnutí přijato, což by způsobilo pozdržení vnějších činností EIB po tomto datu. Vincent Peillon, navrhovatel stanoviska Výboru pro zahraniční věci. − (FR) Pane předsedající, chci nejdříve poděkovat panu Kalfinovi za vynikající práci, kterou jsme společně dokázali vykonat, a za Výbor pro zahraniční věci, za který jsem byl zpravodajem, chci poděkovat svým kolegům, paní Hautalové, panu Lambsdorffovi a paní Giannakouové. Jelikož tak pan Kalfin již sám učinil, nebudu se vracet k pozitivním aspektům zprávy a jím obhajovaného návrhu o mandátu v oblasti změn klimatu, navýšení lidských zdrojů, zaměření se na sociální a rozvojové aspekty, životní prostředí, lidská práva, zaměření záruky na země, které ji nejvíce potřebují, a silnější propojení s politikami EU. Parlament je ohledně všech těchto bodů jednotný – to chci jasně říci – a musí i nadále být jednotný při obtížných jednáních, která nás, jak jsem právě slyšel, s Radou čekají. Chtěl bych upozornit na dva nedostatky v této fázi. Lituji, že nebyla schválena potřeba nyní připravit EIB na mikroúvěry, ani potřeba zahájit již diskusi o stropech po roce 2013, přestože Výbor pro zahraniční věci pro obojí hlasoval na základě shody dosažené mezi všemi politickými skupinami. Proto se skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rozhodla, se souhlasem pana Kalfina a ostatních zpravodajů, že při plenárním zasedání předloží pozměňovací návrhy o těchto dvou otázkách.

3

4

CS


Konečně, je tu zásadní bod, na který bych vás chtěl z politického hlediska upozornit a který je již roky předmětem rozprav. Když padla Berlínská zeď, dokázali jsme reagovat nejen s projektem rozšíření, s jehož konkrétními postupy mohou někteří nesouhlasit, ale které je nepochybně nutné. Ovšem před tímto jsme založili Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), abychom mohli podpořit nutné hospodářské a demokratické reformy. Evropská unie a také EIB jako síla, která se za ní skrývá, je největším poskytovatelem finanční pomoci zemím na druhém břehu Středomoří. Zároveň však víme, že platba těchto finančních prostředků nebude pokračovat po ukončení jednoho programového období – jinými slovy po roce 2013, jak jsem právě zmínil – a že diskuse, které dnes vedeme, ukazují, že v budoucnosti může dojít k obtížím. Existuje projekt – již schválený Evropským parlamentem a podpořený ve zprávě o Unii pro Středomoří –, o němž se zmiňuje zpráva pana Kalfina, o které dnes diskutujeme, a tím je vytvoření Evropsko-středomořské rozvojové a investiční banky. To by byl praktický způsob, překračující rétorická prohlášení, jak potvrdit vůli Evropské unie podpořit významný demokratický proces na druhém břehu Středomoří, a já doufám, že této otázce se budeme vážně věnovat a v příštích měsících podnikneme kroky pro podporu vytvoření této banky. Thijs Berman, navrhovatel stanoviska Výboru pro rozvoj. − (NL) Pane předsedající, rychlý hospodářský růst v rozvojových zemích míjí obrovské skupiny lidí. I v afrických zemích někdy hospodářský růst dosahuje dvouciferných čísel, jak je patrné ve velkých městech, jako je Addis Abeba. Nerovnost však roste stejně tak rychle. Zejména ženám a zemědělcům není poskytováno dostatečné množství příležitostí rozvíjet jejich živobytí. Jednou z největších překážek je přístup k finančním službám. Soukromé banky více důvěřují obchodníkům, kteří mají rychlé zisky, spíše než ženám a zemědělcům. Soukromé banky zde hrají nenahraditelnou roli. S tímto legislativním usnesením tedy EIB činí významný krok. Banka již neposkytuje finanční prostředky pouze na přehrady a silnice, na velké infrastrukturní projekty evropských společností. V tomto směru bankovních operací je třeba nadále pokračovat, ale samozřejmě s postupy, které umožní, aby byly vyslyšeny všechny místní zúčastněné strany, v souladu s jasnými kritérii udržitelnosti a sociální spravedlnosti. Daňové ráje by v těchto projektech neměly mít žádnou šanci. Nově bude EIB usilovat o pomoc majitelům malých podniků v rozvojových zemích tak, že jim otevře dveře k půjčkám. To lze učinit prostřednictvím místních bank, institucí poskytujících mikroúvěry, přestože v této otázce potřebujeme dodatečný pozměňovací návrh, a prostřednictvím spolupráce s rozvojovými bankami členských států. EIB by měly být poskytnuty širší pravomoci pro rozvoj jejích vnitřních odborných znalostí s dostatkem zaměstnanců. Nicméně s tímto novým rozměrem svých operací je EIB nezbytným nástrojem pro rozvojovou politiku Evropské unie, s jasným závazkem podporovat rovné příležitosti v rozvojových zemích a udržitelný hospodářský růst. Chci poděkovat EIB, svému kolegovi, panu Ivailo Kalfinovi, a všem zpravodajům za jejich vynikající spolupráci. William (The Earl of) Dartmouth, navrhovatel stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. − Pane předsedající, odborníci, kteří řídí Evropskou investiční banku, doposud spravovali banku v duchu finanční bezúhonnosti.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Půjčky a záruky byly poskytovány s opatrností, a proto měla Evropská investiční banka ve svém účetnictví vedeno velmi málo špatných půjček. Nicméně cílem této zprávy je snížit odbornou kulturu Evropské investiční banky a rozšířit rozsah její působnosti pro zahrnutí řady politických cílů. Komisař to řekl velmi jasně. Zmírnění obchodních kritérií, na jejichž základě banka doposud rozhodovala, nevyhnutelně povede k požadování záruky, za což ovšem zaplatí daňový poplatník. Opět se musím ptát, zda vysoce zatížení daňoví poplatníci v Evropě a ve Spojeném království skutečně chtějí, aby jejich peníze byly použity na plnění čistě politických cílů mimo EU? George Sabin Cutaş, navrhovatel stanoviska Hospodářského a měnového výboru. – (RO) Pane předsedající, záměrem záruky nabízené Evropské investiční bance dle této zprávy je rozvíjet sociální a hospodářské struktury a zmírnit změnu klimatu ve třetích zemích a zároveň podporovat demokracii, právní stát a lidská práva. Proto považuji za pozitivní návrh rozšířit obecný mandát nabízený bance i vzhledem k tomu, že země, pro které je tato záruka určena, zahrnují země, které jsou kandidáty na přistoupení, a země, které s Evropskou unií podepsaly dohody o partnerství. Aby však banka mohla lépe plnit své závazky ve třetích zemích, potřebuje značné finanční prostředky a více odborníků. V této souvislosti musí EIB zvážit podporu určitých projektů se strategickým významem pro Evropskou unii, jako je ropovod Nabucco a jiné velké projekty týkající se silniční, námořní a energetické infrastruktury. Konečně bych chtěl zdůraznit, že banka musí provádět určité sledování financování projektů, jak během jejich realizace, tak při jejich dokončení, pro ověření dodržování sociálních a environmentálních kritérií. Giovanni Collino, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl poděkovat zpravodaji, panu Kalfinovi, za jeho práci. Dnešní hlasování obnovuje záruku EU pro EIB na ztráty z úvěrů pro investice v projektech mimo Evropskou unii. Toto opatření má ještě větší význam v současné hospodářské situaci, pro kterou jsou typické hluboké změny nejen na trzích, ale také v metodách výroby a přístupech k ekonomice. Na jedné straně hraje EIB pro Evropskou unii zásadní roli, na straně druhé Unie posiluje svou politickou a hospodářskou váhu za hranicemi 27 členských států. S ostatními politickými skupinami bylo dosaženo kompromisu pro změnu původního textu Komise. V diskusích se brala v úvahu řada názorů a diskuse byly konstruktivní jak v Rozpočtovém výboru, tak během příprav na dnešní zasedání. Při jednáních a politických rozpravách se projednávala následující témata: podpora pro místní malé a střední podniky; maximální koordinace v oblasti rozvojové spolupráce, aby se zabránilo zdvojení našich snah v jižních zemích a plýtvání prostředky; povaha EIB, která zůstává investiční bankou poskytující půjčky, soutěží na mezinárodních trzích a neposkytuje nezabezpečené finanční prostředky; geografické zaměření investic EIB, které bylo rozšířeno na země jako je Libye a Irák, ale ne na země jako Bělorusko, kde musí být dodržování lidských práv, jak je stanoveno v Evropské úmluvě o lidských právech, minimálním požadavkem pro plánování akcí. Je velmi pravděpodobné, že na základě práce Parlamentu velmi rychle dospějeme k souhlasu Rady a Komise. Vzhledem k vykonané práci předloží zpravodaj ústní pozměňovací návrh pro zvýšení finančních rezerv jakožto záruk pro investice EIB ve Středomoří. Tyto investice

5

6

CS


mohou pomoci tuto oblast stabilizovat, v neposlední řadě vzhledem k problémům spojeným s proudy přistěhovalců v posledních týdnech. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) William (The Earl of) Dartmouth, poslanec. − Pane předsedající, chci požádat řečníka, aby zvážil, kolik toto všechno bude stát daňového poplatníka. Giovanni Collino (PPE). – (IT) Pane předsedající, co přesně má tázající na mysli, celou operaci nebo jeden určitý bod? Göran Färm, jménem skupiny S&D. – (SV) Pane předsedající, chtěl bych upřímně poděkovat zpravodaji, panu Kalfinovi, který odvedl vynikající práci. Pracoval společně s Evropskou investiční bankou i se stínovými zpravodaji z pěti různých výborů v Parlamentu, kterých se tato otázka týkala. Skutečně se domnívám, že dosáhli výborného výsledku. Finanční krize ukazuje, nakolik je důležité mít stabilní veřejné instituce zodpovědné za poskytování úvěrů v klíčových oblastech investic v době, kdy soukromý finanční trh kolísá. Proto nyní diskutujeme o vytvoření nových finančních nástrojů v mnoha různých kontextech, ale také o rozvoji stávajících nástrojů, v tomto případě činností EIB mimo Evropu. Rád bych vyzdvihl tři body, které, jak doufám, projedná jak tento Parlament, tak Rada. První bod se týká větší úrovně shody mezi činnostmi EIB a pokyny EU v oblasti rozvoje a zahraniční politiky. Ten druhý se vztahuje na zvýšení stropů pro projekty týkající se boje proti změně klimatu a třetí bod se vztahuje ke zvýšení stropů půjček, což si vyžaduje zvýšené záruky od členských států. Většina činností EIB se zaměřuje na Evropu, ale pokud spočítáme země, které obdržely půjčky, většina z nich jsou ve skutečnosti rozvojové země. Proto dnes hlasujeme, mimo jiné, o požadavku na přísnější vyhodnocování projektů a o žádosti, aby EIB předem prováděla hloubkový přezkum toho, zda investice skutečně přispěje k plnění našich rozvojových cílů. Opravdu vyzývám každého, aby tyto žádosti podpořil. Abychom tohoto dosáhli, musíme také zvýšit transparentnost činností EIB v těchto zemích, uskutečňovaných v rámci vnějšího mandátu. V současné situaci máme často dlouhý, složitý řetězec finančních transakcí, který transparentnost velmi ztěžuje. Také klademe důraz na ještě větší pozornost vůči vlastním pravidlům EIB vztahujícím se na činnosti v daňových rájích. Zdravý finanční systém je nezbytným předpokladem pro fungující hospodářství ve zranitelných částech světa. Těší mne tedy, že nyní můžeme také podpořit ústní pozměňovací návrh, který, doufám, získá podporu ode všech a na jehož základě získáme více finančních prostředků, které budeme moci poskytnout zemím jako Egypt nebo Tunisko. Tato zpráva představuje důležitý krok směrem, který, doufám, podpoří i Rada při nadcházejících jednáních. Carl Haglund, jménem skupiny ALDE. – (SV) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodaji za jeho vynikající a profesionální práci na této zprávě. Skupiny dobře spolupracovaly a myslím, že výsledek je velmi dobrý. Moji kolegové poslanci z druhé strany politického spektra vyjádřili obavy, že ohrozíme dosavadní dobrou práci Evropské investiční banky. Myslím, že tyto obavy jsou zcela nepodložené. Ve skutečnosti nyní vyhodnocujeme současný mandát v polovině období a banku posuneme lepším směrem.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Je dobré zapamatovat si několik nových a rozumných nápadů, které je dobré v této fázi použít. Na druhé straně je však také dobré si uvědomit, že dříve nebo později budeme muset začít jednat o mandátu EIB pro příští finanční rámec, jinými slovy pro období, které začne v roce 2014. V té fázi budeme muset rozhodnout, jakým směrem chceme, aby se banka ubírala, jaké nové úkoly jí můžeme případně přidělit a jakým způsobem mají být nové úkoly plněny na základě možného poskytnutí nových finančních prostředků bance. Na to je důležité pamatovat. V této souvislosti bych chtěl zmínit dva detaily. Prvním je to, co zmínil pan Färm, tedy fakt, že se zjevně budeme moci dohodnout na navýšení prostředků, které může EIB použít v severní Africe, což je myslím velmi pozitivní vzhledem k tamní stávající politické situaci. Přesně proto by měla EIB mít vnější mandát, tedy proto, abychom mohli jednat v souladu s cíli Unie. Rád bych také zdůraznil to, co jistě také zmíní pan hrabě Lambsdorff, totiž že skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu požadovala, abychom použili vnější mandát EIB na poskytování půjček Bělorusku. Je to součástí politiky, kterou chceme vykonávat, a zásad, které v Evropské unii zastáváme a které musí v zásadě být dodržovány naším důležitým nástrojem, EIB. V souhrnu, myslím si, že jsme s politickými skupinami dobře pracovali a že zpravodaj odvedl vynikající práci nalezením řešení, která znamenají, že se nám s největší pravděpodobností dostane široké podpory pro zprávu, až o ní takřka za hodinu budeme hlasovat. Myslím, že to je dobrý základ pro naše jednání s Radou. Doufám, že Evropská rada má vůli k tomu, aby nahlížela na dobré nápady Evropského parlamentu pro pozměňovací návrhy v pozitivním světle. Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych také chtěla poděkovat panu Kalfinovi za jeho ambiciózní zprávu a chtěla bych vám znovu připomenout, že schválení vnějšího mandátu postupem spolurozhodování požadoval Evropský soudní dvůr. Jinými slovy, jde o větší pravomoci Parlamentu – a jakožto sebevědomí poslanci Evropského parlamentu to samozřejmě vítáme. Evropská unie si v Lisabonské smlouvě stanovila celou řadu chvályhodných cílů: chránit přírodní zdroje, bojovat s chudobou a podporovat demokracii, právní stát a lidská práva. Je tedy jenom správné, aby EIB jednala jako nástroj pro dosažení těchto cílů, aby nejednala proti nim, ale aby se učinilo vše pro zajištění dosažení těchto cílů za pomoci EIB. Zejména máme na mysli environmentální infrastrukturu, lepší zásobování vodou a zdravotnická zařízení a více prostředků na zdraví a vzdělávání, protože jistě víme, že tyto záležitosti přispívají k zajištění budoucnosti ve třetích zemích a velmi přispívají k boji proti chudobě. Z hlediska ochrany životního prostředí je také velmi pozitivní doplňkový mandát v oblasti změny klimatu. Musí být aktivována dodatečná částka ve výši 2 miliard, a pokud máme brát své vlastní cíle v oblasti politiky ochrany klimatu vážně, pak musíme přirozeně pracovat s EIB v této oblasti. Dále mě těší, že pan Kalfin nyní navrhl, že by EIB měla také pomáhat s hospodářským rozvojem a demokratickými změnami ve Středomoří – zejména nyní v Tunisku a Egyptě. Považujeme tedy tyto pozměňovací návrhy, o kterých budeme za chvíli hlasovat, za správné. Máme velký zájem na tom, aby EIB dosáhla větší transparentnosti. Komise musí nyní předložit každý rok zprávu. To samo o sobě však nestačí; požadujeme skutečnou transparentnost. Byli bychom také rádi, aby byly nevládní organizace a ostatní kvalifikované

7

8

CS


orgány zapojeny do rozhodnutí před tím, než budou přijata. Domníváme se, že taková transparentnost přispěje k pozitivnímu vnímání EIB a neohrozí ji. V souvislosti se všemi dobrými nápady, které byly zde v tomto Parlamentu předložené, také doufáme, že Rada nezůstane pozadu, ale že podpoří tento ambiciózní politický postoj EIB a Parlamentu. Doufáme tedy, že bude procedura brzy ukončena, abychom mohli společně uskutečňovat politiky i ve prospěch občanů třetích zemí. Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, když poskytujeme záruku za půjčky tohoto druhu pro projekty v rámci Unie nebo samozřejmě mimo ni, musíme pamatovat na to, že tyto půjčky mají finanční dopady. I když se to může zdát jako dobrý způsob, jak zaslat peníze EU dál, musíme být velmi opatrní a zajistit, aby byly stanoveny přiměřené kontroly řízení rizik pro spravování tohoto typu půjček a s tím souvisejících dopadů na účetní rozvahu. Jako poslanci si musíme být plně vědomi rizik, kterým vystavujeme rozpočet EU a tedy rozpočty členských států. Kontrolní systémy a transparentnost budou zásadními aspekty při používání rozvahy pro aktivaci finančních zdrojů, jak ukázala finanční krize, kdy si banky ne vždy plně uvědomovaly šíři svých závazků. Musíme si vzít ponaučení z finančního průmyslu a ujistit se, že přesně víme, za co EU poskytuje záruku a zda je zachována přiměřená úroveň demokratického dohledu. V základu si musíme být jisti, že lidé v EIB a Komisi pověření řízením těchto finančních produktů a přijímáním takových rozhodnutí s širokosáhlým dopadem mají přiměřené odborné znalosti pro řízení takových záležitostí. Jsou to peníze daňových poplatníků. Musíme je utrácet opatrně. Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, domnívám se, že zde dnes hovoříme zároveň o rozšíření a o objasnění mandátu Evropské investiční banky (EIB) spojeného se systémem záruk, které jsou nutné pro finanční operace banky. Domnívám se, že navrhované rozšíření nebo objasnění mandátu představuje krok správným směrem. Umožní to EIB lépe dosahovat jejích vlastních cílů vztahujících se ke spolupráci a rozvojové pomoci. Pokud si EIB a Evropská unie přejí nadále podléhat ratingovým agenturám, budou mít problém se zárukami; to je jasné. Někteří lidé říkají, že toto možná zvyšuje riziko a že bychom tedy měli být opatrní při investování do zdraví, vzdělání, boje s chudobou a do rozvojových cílů tisíciletí, protože nic z toho není zvláště výnosné; je ovšem třeba říci něco jiného. Je třeba říci: diskutujme o svém vztahu vůči ratingovým agenturám. Diskutujme také o něčem jiném, a to hned teď: jak je možné být natolik opatrný ve vztahu k zárukám, který by daňový poplatník musel zaplatit pro boj s chudobou, a natolik zapomnětlivý vůči tomu, jak se Evropská unie nesnažila regulovat soukromé banky nebo předejít finančním zločinům, kterých se tyto banky po celé ty roky dopouštěly, a za které nyní platíme miliony nezaměstnaných? Otázka by měla ve skutečnosti být nastavena takto. V každém případě je tu problém, vůči kterému mám výhrady. Mé výhrady jsou zcela jasné: zaprvé, máme Evropskou unii, která používá dvojí normy v mezinárodní politice. Ve skutečnosti není z hlediska lidských práv důvod, proč by měla EIB v Libyi projekty financovat, ale v Bělorusku nikoliv.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Jaká jsou ve skutečnosti tato kritéria? Musíme si to ujasnit, protože mám výhrady ještě k jedné otázce: Evropská služba pro vnější činnost má velice široký mandát, který zahrnuje vojenské operace. Ptám se, zda se tyto aspekty nepřekrývají a jak je možné, že se EIB nemůže jednoduše odklonit od svých vlastních cílů a od mandátu, pro který byla zřízena? Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, Evropská investiční banka používá veřejné prostředky od evropských států pro ručení za půjčky, buď finančním zprostředkovatelům, nebo konečným příjemcům v 74 zemích. Když to srovnáme s ostatními mezinárodními institucemi s podobnými funkcemi, nemá EIB dobrou pověst ohledně transparentnosti a politika zpřístupňování informací se stále nevztahuje na hodnotící zprávy. Zejména v případě půjček EIB poskytovaných malým a středním podnikům přes zprostředkovatelské banky veřejnost stále neví, kam peníze odcházejí. Tato zpráva nepožaduje zpřístupnění informací ze strany těchto zprostředkovatelských bank. S ohledem na to, že EIB poskytuje půjčky ručené EU, jejíž rozpočet je financován evropskými daňovými poplatníky, vás všechny vyzývám, abyste hlasovali proti této zprávě, která nedostatečně chrání zájmy daňových poplatníků. Lucas Hartong (NI). - (NL) Pane předsedající, EIB podporuje zahraniční politiku Evropské unie, zejména rozvojovou politiku. To čteme ve zprávě pana Kalfina, mého kolegy poslance ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Nicméně delegace nizozemské Strany pro svobodu (PVV) nechce, aby EU měla jakoukoliv zahraniční politiku a jistě ani žádnou banku, která by plnila politickou roli. EIB je aktivní mimo EU, nemám ponětí proč, ale za rozpočet EIB ručí rozpočet EU a prostředky mu dodává daňový poplatník. Tyto prostředky EIB dostávají skutečně báječné země, jako jsou palestinská území, pásmo Gazy, Libye, Kuba, Venezuela, Turkmenistán a Maledivy. Ani jedna z těchto zemí není doslova zářným příkladem demokracie. Nyní však chce Komise zvýšit finanční strop EIB. Samozřejmě to také znamená, že budeme investovat do změny klimatu v těchto zemích. Umíte si to představit? V pásmu Gazy, na Kubě? Hodilo by se to spíše do dalšího pokračování filmu Mr. Beana, ale skutečně se to děje! PVV se bude zuby nehty bránit tomuto návrhu a bude tedy také zcela upřímně proti němu hlasovat. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Thijs Berman (S&D). - (NL) Pane předsedající, pan Earl of Dartmore nerozumí rozdílu mezi půjčkami a dotacemi, paní Andreasenová by si znovu měla přečíst výroční zprávu EIB a pan Hartong zase nepochopil, že Evropa není ostrov uprostřed světa a že pokud si přejeme mír a stabilitu i na svém kontinentě, musíme investovat i do jiných zemí. Toto nefinancujeme jen prostřednictvím dotací, ale především, a to je lepší řešení, prostřednictvím půjček. Jsem si jistý, pane Hartongu, že mi toto potvrdíte, že? Lucas Hartong (NI). - (NL) Pane předsedající, pan Berman bezpochyby ví, že politika je o politických volbách. Vybrali jsme si, že chceme investovat peníze našich daňových poplatníků mnohem rozumnějším způsobem, v rámci zahraniční politiky členských států, spíše než v rámci zahraniční politiky Evropské unie.

9

10

CS


Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych poblahopřát panu zpravodaji k práci o vnějším mandátu Evropské investiční banky. Finanční nástroj Unie dnes hraje velmi významnou roli z hlediska politických závazků, které si Evropa přeje uskutečňovat vůči zemím na jižním pobřeží Středozemního moře. Vytváření trvalých demokratických institucí si vyžaduje obrovské úsilí od obyvatel, a Evropa, která s EIB v těchto oblastech mnoho let pracuje, jim může poskytnout cennou podporu během tohoto přechodného období vytvořením infrastruktury a posílením místních podniků. Zpráva, o níž dnes hlasujeme, navrhuje zvýšení stropů, se kterými banka operuje mimo Unii, a to téměř o 2 miliardy EUR. Toto rozhodnutí umožní bance dopomoci k úspěchu některým důležitým projektům, které jsou ohroženy nedostatkem financí, ale které jsou také strategické pro stabilizaci Středomoří, i pro země, které se připravují na vstup do Unie. Pro dosažení těchto cílů je však nutná vysoká úroveň koordinace mezi Evropskou komisí, novou Evropskou službou pro vnější činnost a Evropskou investiční bankou. Domnívám se, že je velice důležité, aby tito tři hráči rozvíjeli společnou správu v zemích Unie, kde působí, a těším se tedy na to, až Komise a EIB vytvoří platformu pro analýzu – ve spolupráci s Parlamentem a Radou – způsobu, jak nejlépe odpovědět na výzvy vnější politiky Unie s finančními nástroji a inovativními metodami. Edit Herczog (S&D). – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jako stínová zpravodajka pro udělení absolutoria Evropské investiční bance považuji se svým kolegou, panem Audym, poskytnutí záruk Evropské investiční bance (EIB) za velice důležitou otázku. Evropská investiční banka je klíčovým subjektem ve finančních projektech velkého významu jak v rámci EU, tak mimo ni, a bude hrát stále větší roli. Zároveň nad EIB nemá žádný evropský orgán, na základě platných ustanovení, právo vykonávat dohled, a to bychom chtěli v budoucnu změnit, abychom zamezili tomu, že se tato skutečnost stane překážkou dalšího rozvoje. Půjčky poskytnuté zemím mimo EU vyžadují větší pozornost a péči, než projekty, jež mají být uskutečněny v rámci EU, nejen z právě uvedených důvodů, ale i proto, že stupeň kontroly, jež může být vykonávána u projektů vnějšího rozvoje, je mnohem nižší než u investic v rámci EU. Řešení této situace spočívá v tom, že tyto projekty vyžadují mnohem lepší přípravu. Zároveň jsou vnější projekty převážně nasměrovány do strategicky významných, ovšem politicky ne vždy stabilních regionů. Jako členka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku chci objasnit otázku energetiky v souvislosti s projekty uskutečňovanými v těchto regionech. Více než 50 % vnějších investic financovaných z prostředků EIB je nasměrováno do zemí Východního partnerství a Ruska. Bezpečí a pokrok těchto zemí slouží přímo zájmům EU, jelikož převážná část dovozu zemního plynu a významná část dovozu elektřiny do zemí střední a východní Evropy a Pobaltí pochází právě odtamtud. EIB se tedy musí nezbytně zaměřit na podporu těchto projektů, které přímo či nepřímo ovlivňují nárůst bezpečnosti a zabezpečení dodávek. Souhlasím tedy se zpravodajem, panem Kalfinem – kterému chci poblahopřát – že v oblasti půjček mimo EU musí být podporována užší spolupráce mezi EIB a Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj i Světovou bankou. Můžeme dosáhnout vysoké míry spolupráce. Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Pane předsedající, Lisabonská smlouva klade nové požadavky na zahraniční a rozvojovou politiku Evropské unie. Byla zde zmíněna jedna věc: soudržnost. Jinými slovy, naše různé nástroje, Evropská služba pro vnější činnost, Evropská investiční banka a Komise musí jednat soudržně. Lisabonská smlouva také

17-02-2011

17-02-2011

CS


zajišťuje rozsáhlejší kontrolu ze strany Parlamentu, větší transparentnost a společná rozhodnutí v těchto otázkách. To vše navýší kvalitu diskuse o zahraniční politice, zejména když jsme docílili větší transparentnosti díky účasti příslušných výborů – zejména Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj – v tomto Parlamentu. Jedním z důsledků této transparentnosti je rozhodnutí tohoto Parlamentu, že Bělorusko stáhne ze seznamu zemí, ve kterých může Evropská investiční banka působit bez předešlé další diskuse zde v této sněmovně. Jsou dodržována lidská práva? Byli opoziční politikové propuštěni? Respektuje stát vlastnictví svých občanů? Existuje svoboda tisku? Mohou podnikatelé volně působit? Existují svobodné odborové organizace? V rámci našeho vztahu s tak důležitou sousedskou zemí – jež se nachází přímo na hranici s Evropskou unií – se o těchto všech otázkách musí nejprve diskutovat, než tam začne působit Evropská investiční banka. Velmi mne těší, že Parlament tento návrh projednal, a vyzývám Radu, aby učinila totéž. Včera jsme diskutovali o Egyptě. Debatovali jsme o nástrojích a o tom, co můžeme dělat. Baronka Ashtonová vyzvala k tomu, aby byl navýšen strop pro Evropskou investiční banku. Parlament jí v tom rád vyhoví. Potřebujeme zlepšit způsob naší spolupráce s Egyptem a Tuniskem, se severní Afrikou. To je jen správné. Je to také ukázka toho, jak tento Parlament umí jednat rychle. Nyní žádáme totéž od Rady, která musí náležitě jednat. Domnívám se, že nástroje naší bezpečnostní politiky, zvláště pokud jsou tržně orientované, mohou spolu s půjčkami od Evropské investiční banky významně pomoci k rozvoji a hospodářskému růstu v severní Africe. Přesně to je zapotřebí. Pokud dojde v této oblasti k růstu, pokud tam bude zajištěna demokracie, pak bude také k našim hranicím přicházet méně migrantů. Pokud se mohu zvláště obrátit na naše kolegy z extrémní pravice, chtěl bych říci, že vaše argumenty jsou skutečně až příliš školácké a zjednodušující – ne-li primitivní. Heidi Hautala (Verts/ALE). - (FI) Pane předsedající, Evropská investiční banka má výborné cíle, zahrnující snížení chudoby a pravidlo, že operace banky musí být v souladu s cíli v oblasti vnějších vztahů EU. Má-li to být skutečně možné ověřit, je velmi důležité, aby aktivity banky byly transparentní. S touto představou předložila Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance pozměňovací návrhy č. 6 a 7, které kladou důraz na to, že všechny dokumenty pro posuzování musí být zveřejněny a, navíc, že všechny dokumenty týkající se různých projektů musí být zpřístupněny veřejnosti. Chtěla bych zdůraznit, že od vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost se na Evropskou investiční banku, jako na všechny ostatní agentury EU, vztahuje nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům. Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, Evropská investiční banka je de facto institucí Evropské unie, protože je v důsledku financována z peněz daňových poplatníků z členských států Evropské unie. Je tedy nezbytné, aby to byla banka naprosto transparentní a ukazovala, jakým způsobem jedná, a aby tak činila do všech detailů a podrobností. Chtěl bych velice jasně zdůraznit, že jakožto zástupce země, jež hraničí s Běloruskem, jsem osobně pro to, aby Evropská investiční banka blokovala jakoukoliv možnost poskytování půjček a úvěrů podporujících Lukašenkův režim. Musíme ukázat, že lidská práva na východě Evropské unie jsou pro nás stejně tak důležitá jako lidská práva v Africe nebo Asii. Nicméně souhlasím s kolegou poslancem, který řekl, že bychom vůči Libyi a Bělorusku neměli uplatňovat dvojí normu.

11

12

CS


Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, cílem této zprávy je dohodnout se na zárukách Unie pro vnější investice Evropské investiční banky (EIB). Mnoho investic EIB je vynakládáno v zemích, které byly v posledních několika týdnech ohniskem historických změn v podobě svržení autoritářských režimů na základě lidových povstání. Záměrem zprávy je rozšířit záruky Unie také na ostatní země, o kterých máme pochyby vzhledem k jejich nedostatečné vnitřní demokracii. Domnívám se, že ubírat se tímto směrem by bylo paradoxní, a rád bych věděl, zda by místo toho nebylo užitečnější, kdyby EIB navýšila investice v rámci Evropy, například v podobě financování malých a středních podniků v širším měřítku, v což dle svého pondělního vyjádření zde v tomto Parlamentu doufá i samotný komisař Tajani. Konečně, jsem velice zklamaný zahrnutím Turecka do zemí usilujících o přistoupení k EU. Potvrzuji, že my v Lize Severu nikdy – a myslím skutečně nikdy – v tomto ohledu nebudeme souhlasit s jakýmikoliv ústupky. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane předsedající, jasně vidíte, že při přípravě této zprávy bylo vynaloženo tak velké úsilí na to, aby peníze evropských daňových poplatníků byly přerozděleny do tolika různých zemí, včetně Turecka. Pokud by se pan Kalfin, v době, kdy byl ministrem, a jeho kolegové ministři stejně tak činili při obraně práv bulharských občanů, myslím, že by jejich strana stále možná vládla Bulharsku. Pokud jde o podstatu zprávy, chci jednoznačně vyjádřit svůj souhlas s tím, co řekl lord Dartmouth. Vypadá to, že anglický lord má více sociální zodpovědnosti, než socialista Kalfin. Zvolili nás evropští občané a peníze vybrané od nich prostřednictvím daní musíme využívat nejdříve na řešení jejich problémů, a po jejich vyřešení poskytneme peníze Turecku a ostatním zemím mimo EU. Georgios Stavrakakis (S&D). – (EL) Pane předsedající, i já bych chtěl poblahopřát našemu zpravodaji, panu Kalfinovi, k jeho vynikající zprávě. Není pochyb, že současná hospodářská krize jasně upozornila na důležitou práci Evropské investiční banky v Evropské unii. Role Evropské investiční banky je také významná mimo EU, i když méně známá, a to díky podpoře vnější činnosti EU prostřednictvím jejího vnějšího poslání, o kterém dnes debatujeme. Návrhy obsažené ve zprávě: zaprvé, navýšit transparentnost; zadruhé, zavést doložku flexibility pro možné přerozdělení regionálních zdrojů; zatřetí, sladit činnosti EIB se zahraniční politikou EU; začtvrté, rozšířit seznam způsobilých zemí, a zapáté, zvýšit strop pro financování, toto vše jsou pozitivní návrhy, které jsou velice užitečné a potřebné. Souhlasím s těmito návrhy a podporuji je, protože zvyšují účinnost práce Evropské investiční banky a zároveň zlepšují pozitivní obraz Evropské unie ve světě a posilují její schopnost zasáhnout. Jan Mulder (ALDE). - (NL) Pane předsedající, pokud je situace taková, jak vypadá, bude role Evropské investiční banky čím dál významnější. Nejdůležitější věcí je, podle mého názoru, aby rating AAA banky nikdy nebyl ohrožen jakýmkoliv úkolem, jehož by se mohla zhostit. Pokud se podíváme na debaty o finančních perspektivách, zdá se, že částka peněz, kterou uvolní členské státy, nebude o moc vyšší, než je nyní. Myslím, že tedy musíme zvláště zvážit, jak můžeme používat Evropskou investiční banku k dosažení některých evropských cílů. Dělali jsme to i v minulosti a vždy považuji za zvláště důležité následující: jaký byl multiplikační dopad záruk, které jsme poskytli Evropské investiční bance?

17-02-2011

17-02-2011

CS


Myslím, že by tedy bylo užitečné, kdyby banka vydala zprávu, v níž označí, které záruky byly nejúspěšnější a ke kterým z nich se nejvíce váží multiplikační faktory. To nám umožní činit při přípravě finančních perspektiv lepší volby, pokud jde o to, jaké prostředky použít jako záruky pro Evropskou investiční banku. Tomasz Piotr Poręba (ECR). – (PL) Pane předsedající, optimismus vyplývá z faktu, že v minulých letech byla evropská politika a podpora vnějších vztahů rozšířena a posílena o nové finanční nástroje, jako je nástroj předvstupní pomoci a evropský nástroj sousedství a partnerství. Není pochyb, že by se ve svých činnostech měla Evropská investiční banka zvláště zaměřovat na integraci dopravních a energetických sítí, jako je například projekt plynovodu Nabucco a jiné projekty s plynovody, které mají pro Evropskou unii zvláštní význam. V naší práci v rámci východního partnerství nesmíme zapomínat na to, že principy demokracie, právního státu a dodržování lidských práv musí být podporovány ve všech zemích partnerství, včetně Běloruska. Nicméně dokud tamní orgány nepochopí, že dodržování lidských práv musí být jedním z jejich nejdůležitějších závazků, nemůže Evropská investiční banka Bělorusku finanční prostředky poskytnout. Seán Kelly (PPE). - Pane předsedající, nemám problém s tím, že Evropská unie investuje do projektů mimo EU, zejména v oblastech jako je boj se změnou klimatu. Nicméně, jako irský poslanec Evropského parlamentu považuji za paradoxní, že zde dnes dopoledne diskutujeme o tom, jak může EU poskytovat záruky proti ztrátám z půjček a záruky na projekty mimo EU, když se samotná Evropská unie snaží těžit z půjček Irsku v rámci režimu pomoci – z nichž má zisk nejméně ve výši 3 %, což se rovná 5 miliardám EUR. To nelze obhájit, není to spravedlivé a nemyslím si, že je to legální. Je také neuvěřitelně těžké pochopit, že jsme byli zatíženi úrokem 5,8 %, když u půjček pro ostatní země v Evropské unii byl stanoven úrok na 3,2 %. Chci jen říci, že s novou vládou budeme požadovat přehodnocení... (Předsedající řečníka přerušil) Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, prodloužení mandátu Evropské investiční banky na další období potvrzuje, že současné partnerství mezi Evropskou unií a Evropskou investiční bankou (EIB) přináší pozitivní výsledky pro plnění politických cílů EU prostřednictvím nástrojů EIB. Součástí nového mandátu je i navýšení rozpočtové záruky Evropské investiční banky, která pokrývá rizika státního nebo politického charakteru spojená s operacemi mimo Evropskou unii. Při těchto činnostech je nesmírně důležité dbát na rozpočtovou a interní disciplínu, aby finanční prostředky poskytnuté na činnosti zaměřené na podporu politických cílů Evropské unie přinesly i přiměřené, finančním objemům odpovídající výsledky. Proto je třeba mít k dispozici dobrý a přehledný mechanismus pro stálé monitorování podporovaných činností. Transparentnost zacházení s finančními … Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, podle mého názoru by činnost Evropské investiční banky mimo Evropskou unii měla probíhat v souladu s hodnotami závaznými v samotné Evropské unii a se zásadami stanovenými v rámci evropské politiky sousedství. V současné situaci Evropská unie podle mého názoru nemůže povolit začlenění Běloruska do skupiny potenciálních příjemců půjček Evropské investiční banky. Pokud chce režim v Minsku používat finanční prostředky Evropské investiční banky,

13

14

CS


musí dodržovat principy demokracie, právního státu a lidských práv. Evropská unie by v této věci měla zaujmout jasné stanovisko zavedením jak politických, tak finančních sankcí. Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Pane předsedající, Evropská investiční banka je mezivládní nástroj. Členské státy poskytují záruku v rámci Unie a Evropská unie poskytuje záruku mimo Unii. Je naprosto zásadní, aby si EIB uchovala svůj rating AAA; taková záruka je nadmíru užitečná. Navíc, jednoho dne se Unie bude muset stát podílníkem nebo partnerem EIB, aby mezivládní aspekt a aspekt Společenství mohly být v souladu. Navrhuji zaměřit se v diskusi na splacení této záruky – 29 miliard. Protiplnění by činilo přibližně 100 milionů EUR a zároveň bychom EIB mohli poskytnout dotaci v závislosti na projektech, které nám představí. Pokud jde o záruky, upozorňuji na skutečnost, že s fondem stability – 60 miliard EUR – a těmito 30 miliardami prakticky dosáhneme na slíbený roční rozpočet EU pro záruky. Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát zpravodaji, panu Kalfinovi, k jeho vynikající zprávě, která podle mého názoru v plné míře představuje stanovisko Evropského parlamentu. Rozšíření mandátu pro záruku pro Evropskou investiční banku je velice důležité a doufám, že dohodovací řízení bude korunováno úspěchem. Také vítám návrh navýšit částky kryté zárukou ve vztahu k Unii pro Středomoří. Pokud jde o nedávné události v tomto regionu – v Tunisku a Egyptě nebo například, nověji, v Libyi –, jsem toho názoru, že bychom měli podpořit demokracii, která se tam právě rodí. Na druhé straně si také myslím, že rozhodnutí neposkytovat půjčky Bělorusku je správné – dřívější řečníci se o tomto zmínili –, jelikož tam nejsou dodržována lidská práva, jak ukázala nedávná volba prezidenta a s ní spojené události. Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, stojíme před novou vlnou provádění finančních prostředků EU prostřednictvím EIB. V současnosti má EIB závazky ve výši 20 miliard EUR v rozpočtu EU. Pokud by tyto závazky byly splatné, měli bychom problém. Navrhovala bych tedy velmi opatrně a přesně prověřit budoucí provádění finančních prostředků EU prostřednictvím EIB. EIB nemá ve třetích zemích ani 500 zaměstnanců; Evropská komise jich má 3700. Stále platí, že by Komise ve skutečnosti měla mnohem lepší pozici pro to, aby sama kontrolovala finanční prostředky EU, spíše než aby to činila EIB. Podle mého názoru zůstává mnoho aspektů skutečné motivace k udělení mandátu EIB nejasných. Naléhám na tento Parlament, aby si přestal myslet, že můžeme dovolit, aby zisky ostatních byly privatizovány a ztráty zestátněny. Budeme to muset daňovým poplatníkům a voličům ve svých zemích zdůvodnit. (Předsedající řečnici přerušil) Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, chtěl bych učinit několik krátkých poznámek. Zaprvé chci zdůraznit význam dodržování časového rozvrhu. Trialog mezi orgány bude zahájen na základě zprávy, která bude dnes pravděpodobně schválena. Společným cílem je schválit rozhodnutí do léta a zabránit tak riziku, že do října 2011 nebude žádné rozhodnutí přijato, což by vedlo k pozastavení vnějších aktivit EIB po tomto datu. Chci tedy zdůraznit, že jde o velice významnou otázku.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Mohu také říci, že EIB působí v mnoha zemích, které jsou nyní velmi důležité. Egyptské projekty patří v EIB mezi ty nejčetnější. Od počátku svého působení EIB poskytla finanční prostředky ve výši 4,3 miliard EUR, nejčastěji soukromému sektoru. Také bych chtěl objasnit, že EIB a rozpočet jsou dvě rozdílné věci. Banka jedná s penězi akcionářů, v tomto případě s kapitálem poskytnutým členskými státy. Banka musí být zodpovědná za to, že všechny půjčené peníze budou splaceny. Součástí bankovní kultury je, že jsou banky vyhodnocovány pomocí ratingů. Již dvakrát zde bylo zmíněno, že EIB má nejvyšší rating. Tyto ratingy se nesmí zhoršit. To je velice důležité. Banka musí na základě svého profesionalismu zajistit, že tento rating, jenž je také symbolem evropských financí, bude zachován. Pokud jde o způsob, jímž je EIB kontrolována, existuje výbor, jehož členem je Komise a všechny členské státy. EIB může být zkoumána Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a samozřejmě Účetní dvůr předkládá své stanovisko o EIB. Existují tedy demokratické mechanismy a banka musí jednat v tomto rámci. Záruka EU kryje pouze největší a politická rizika a nikdy od svého vytvoření v roce 1960 nezpůsobila ztrátu pro rozpočet EU. EIB je solidní instituce. Samozřejmě existuje široký výběr v rozhodovacím procesu – komu půjčit a jak půjčit – a tyto politické směry, o kterých tu dnes diskutujeme, i vaše názory, jsou velice cenné. Budou jistě zohledněny. PŘEDSEDNICTVÍ: Alejo VIDAL-QUADRAS Místopředseda Ivailo Kalfin, zpravodaj. − Pane předsedající, mám jen tři komentáře. Zaprvé, Evropská investiční banka je evropskou institucí. Je součástí Lisabonské smlouvy. Jako taková by se měla podílet na dosahování cílů Evropské unie, ať už cílů v rámci Unie, či mimo ni. Chci upozornit ty, kteří řekli, že EIB by neměla působit mimo Unii, na skutečnost, že Evropská unie má vnější politiku a že Evropská investiční banka může pomoci uskutečnit její cíle. Zadruhé, Evropská investiční banka je finanční instituce s nejvyšším ratingem. Jde o velice stabilní finanční instituci a všechny pozměňovací návrhy, které jsme předložili, byly zaměřené na zachování její stability na trhu. Zároveň to není v rozporu s možností podávání zpráv a posuzování rozvoje a dopadu na klima, pokud jde o projekty Evropské investiční banky. Opět nejde o nárůst rizika, ale o zvýšení transparentnosti banky. Velice oceňuji, co řekl pan komisař. Má pravdu. Myslím, že jsme se dotkli citlivých otázek, o nichž Rada diskutovala a dosud nepřijala rozhodnutí, včetně otázky směšování půjček EU a dotací od banky a toho, jak učinit evropskou rozvojovou pomoc účinnější. Evropská unie je největším dárcem – nejen z hlediska Unie, ale i z hlediska členských států – s velice nízkou viditelností. Máme dvě možnosti: buď se té otázky nedotýkat, protože je citlivá, nebo se pokusit pracovat s Radou na lepším řešení a na zvýšení účinnosti všech finančních prostředků vynakládaných Evropskou unií. Děkuji velice za vaši podporu. Očekávám širokou shodu a jasnou podporu při hlasování v Parlamentu, na jehož základě budeme moci zahájit jednání s Radou.

15

16

CS


Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Předložená zpráva se zaměřuje na několik aspektů činnosti Evropské investiční banky. Část jejích aktivit se soustřeďuje na naplňování rozvojové politiky EU v zemích, které mají potíže získat finance za přijatelných podmínek na kapitálových trzích. Touto politikou se snaží EU prostřednictvím EIB smazávat rozdíly mezi severem a jihem, neboť méně rozvinuté země mají zcela logicky horší přístup k financování rozvoje svých ekonomik. Považuji za zcela správné, aby byly zachovány a přiměřeně rozšířeny nástroje EU na pomoc třetím zemím jako výraz solidarity EU s třetími zeměmi a naplňování dílu odpovědnosti EU za fungování globální ekonomiky. Rozšíření mandátu EIB o operativní pokyny, který budou vypracovány Komisí společně s EIB po konzultaci s Evropskou službou pro vnější činnost, a to pro každý region v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím, považuji za správný krok pro naplňování cílů vnější politiky EU. Stejně tak považuji za přínosné aktivaci mandátu EIB pro poskytování úvěrů Islandu, Bělorusku, Libyi, Iráku a Kambodži. Zatímco u Islandu jde o podporu hospodářství, při poskytování úvěrů ostatním uvedeným zemím je ovšem třeba důrazně dbát na poskytnutí pomoci tak, aby finance směřovaly výhradně na podporu rozvoje demokracie a lidských práv. Tamás Deutsch (PPE), písemně. – (HU) Rozpočtová záruka poskytovaná Evropskou unií Evropské investiční bance (EIB) zajišťuje stabilitu banky a kryje politická nebo specifická rizika dané země, zejména v případě zemí a projektů, které by mohly získat finanční prostředky z kapitálových trhů jen s obtížemi, pokud vůbec. Rozhodnutí se týká obnovení mandátu pro záruku. Stanovuje strop pro financování, vyjmenovává způsobilé země a určuje šíři jim určené podpory. Systém regionálních cílů je nahrazen komplexními cíli na vysoké úrovni, platnými pro všechny regiony v souladu se zásadami stanovenými v rozhodnutí. Evropská komise, ve spolupráci s EIB a v rámci konzultací s Evropskou službou pro vnější činnost, připravuje provozní pokyny odrážející regionální strategii EU pro každý region, na nějž se mandát vztahuje. Společně s rozvojem bude v budoucnu kladen důraz na oblasti jako zdraví, vzdělání, environmentální infrastruktura, voda, zdravotnická zařízení, rozvoj udržitelné dopravy, zmírnění dopadů klimatických změn a přizpůsobení se jim. Zvláštním úkolem Výboru pro kontrolu rozpočtu bylo posílit funkce rozpočtové kontroly v rozhodování. Pro zvýšení transparentnosti je zejména významné to, aby měl Parlament v budoucnu přístup ke všem zprávám a informacím vztahujícím se k činnosti EIB, aby byly také ověřovány konkrétní výsledky projektů financovaných ze záruky EU a aby bylo zachováno právo Evropského účetního dvora prověřovat používání finančních prostředků z rozpočtu EU. 5. Expertní skupiny Komise a vyvážené zastoupení a transparentnost (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o: - otázce k ústnímu zodpovězení (O-0009/2011), kterou pokládá Cornelis de Jong za skupinu GUE/NGL, Michael Cashman za skupinu S&D, Pascal Canfin za skupinu Verts/ALE, Monica Luisa Macovei a Corinne Lepage Komisi o přezkumu rámce pro expertní skupiny Komise a o vyváženém zastoupení a transparentnosti (B7-0010/2011);

17-02-2011

17-02-2011

CS


- otázce k ústnímu zodpovězení (O-0035/2011), kterou pokládá Corinne Lepage, Diana Wallis a Frédérique Ries za skupinu ALDE Komisi o přezkumu rámce pro expertní skupiny Komise a o vyváženém zastoupení a transparentnosti (B7-0014/2011). Cornelis de Jong, autor. – (NL) Pane předsedající, na konci loňského roku přezkoumala Komise pravidla pro své expertní skupiny. V průběhu příprav přezkumu jsem se mohl zúčastnit dobrých neformálních diskuzí se zástupci Komise. Nicméně je zláštní, že k nim nikdy nebyl oficálně přizván Evropský parlament. Koneckonců transparentnost je společným zájmem Komise i Evropského parlamentu. Může mi pan komisař zaručit, že v budoucnu ohledně podobných otázek proběhne formální dialog před tím, než budou přijata konečná rozhodnutí? V uplynulém týdnu jsem byl opět v kontaktu s různými organizacemi občanské společnosti. Bohužel nebyly žádným způsobem ujištěny o tom, že složení expertních skupin bude v budoucnu vyváženější. Nicméně získaly informace o vytvoření nových expertních skupin. Na základě vlastních zkušeností z období, kdy jsem pracoval na generálním sekretariátu Komise, mohu říci, že generální ředitelství jsou malá království. Jestliže je však v Komisi dostatek politické vůle, pak musí být možné rozhodnout o vyvěšení veškerých informací o nových expertních skupinách a o s nimi spojených oznamovacích postupech na jedinou webovou stránku. Je komisař ochoten to zajistit, nebo se poddá úřední byrokracii Komise? Všechny organizace občanské společnosti se potýkají s obrovským nedostatkem prostředků. Platí to pro odbory, spotřebitelské organizace a rovněž pro zástupce malých a středních podniků. Musí si vystačit s malou kanceláří v Bruselu, zatímco velké společnosti mají dostatek prostředků na to, aby si najaly profesionální lobbisty. Z toho vyplývá, že je v zájmu pracujících, spotřebitelů a malých a středních podniků, aby v expertních skupinách měli místo i lidé mimo Brusel. Bude to však něco stát. Na webových stránkách Komise by mělo být zcela jasně uvedeno, že náklady na cestu a ubytování jsou hrazeny a že stejně tak existuje systém pro úhradu nákladů, které vznikly v přímé souvislosti s prací v expertních skupinách. Nevládní organizace si toho často nejsou vědomy a úředníci Komise je na to dobrovolně neupozorní. Například pro samostatně výdělečně činnou osobu je nemožné jen tak nechat práce, odjet do Bruselu a tam se zapojit do expertní skupiny. Tyto náhrady by tedy měly být povinné. Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (GŘ SANCO) zastává politiku, že experti přijatí sami za sebe by neměli mít povolené žádné vazby na organizace, které mají přímý zájem na pravomocích dané expertní skupiny. Žádám komisaře, aby tuto politiku stanovil jako povinnou pro všechna generální ředitelství. Na závěr bych byl rád, kdyby pan komisař vysvětlil, jak je možné, že na webové stránce Komise je uvedena organizace Greenpeace jako zúčastněná organizace v Provádění geologického ukládání odpadů – technologická platforma, jelikož mám k dispozici korespondenci mezi touto organizací a Komisi, z níž vyplývá, že její zapojení bylo Komisí výslovně zamítnuto. Michael Cashman, autor. − Pane předsedající, chtěl bych pana komisaře uvítat ve světě politiky, kde nikoho nezajímá, co Komise dělá dobře, ale všichni sledují to, co dělá špatně. Tato iniciativa je velmi dobrá, avšak Parlament, jak uvedl pan de Jong, má určité výhrady. Musíme zajistit, aby se expertní skupiny otevřely širšímu okruhu lidí, kteří by získali

17

18

CS


možnost alespoň se o účast ucházet a rovněž získat informace o tom, jak za tímto účelem postupovat. Expertní skupiny musí nabýt důvěryhodnosti. K tomu účelu je nutné zajistit, aby v nich panovala absolutní transparentnost a dále, jak tu již zaznělo, aby nebyly pod kontrolou velkých společností, jelikož to vede k obviněním z hledání vlastního prospěchu, což podkopává práci Komise a práci expertních skupin. Tvrdím to z pozice zpravodaje původního nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům, které jsme v této sněmovně schválili v roce 2001. Jak je vám dobře známo, pane komisaři, zásada otevřenosti a přijímání rozhodnutí, která jsou občanům co nejbližší, vychází z Amsterdamské smlouvy. Uvedli jsme ji do praxe v nařízení (ES) č. 1049/2001, které v současné době prochází přezkumem. Domníval jsem se, že to bude výborná příležitost k tomu, abychom do tohoto nařízení – do přepracovaného návrhu z roku 2008 – začlenili rámcový program pro expertní skupiny, což Parlament kupodivu nepřijímá. Ve sněmovně je přítomná paní Macoveiová. Dlouhá léta bojuje za větší otevřenost a transparentnost. Většina politických skupin tomu přikládá velký význam. Chtěl bych vědět, proč neproběhla konzultace s Parlamentem. Hodlá Komise vytvořit webovou stránku, na níž poskytne více informací o tom, jak se mohou zástupci občanů a občanské společnosti zapojit? Jestliže ne, proč? Jak jsem uvedl na začátku, pane komisaři, vítejte ve světě politiky, kde jsou všichni posedlí tím, co nebylo učiněno, a nevěnují tolik pozornosti tomu, čeho již bylo dosaženo. Pascal Canfin, autor. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, tuto otázku k ústnímu zodpovězení jsem podpořil, jelikož se domnívám, že je nanejvýš důležité, aby, co se týče lobbingu, byla Evropská komise a celá Evropské unie transparentní a bezúhonná. Jistě je vám známo, že Brusel je mezinárodním hlavním městem lobbingu, ještě před Washingtonem. V Bruselu je více lobbistů než ve Washingtonu a právě tyto proslulé expertní skupiny jsou jedním ze způsobů, jimiž uplatňují svůj vliv na Komisi. Jsem členem Hospodářského a měnového výboru. Vezměte například expertní skupinu pro bankovnictví. Devadesát pět procent členů této expertní skupiny tvoří bankéři, a ne ledajací: bankéři z finančních a investičních bank, z bank, které obchodují na peněžním trhu, a rovněž ze všech hlavních amerických bank – J.P. Morgan, Bank of America a Goldman Sachs. Na druhou stranu v ní nejsou zastoupeny nevládní organizace ani odbory. Představa, že by Komise při změnách bankovních pravidel měla přijímat rady pouze od investičních bankéřů a zainteresovaných amerických investičních bankéřů, mi po finanční krizi, jíž jsme prošli, připadá naprosto absurdní. Z toho důvodu jsou v naší otázce k ústnímu zodpovězení obsaženy velmi přesné dotazy a velmi přesné body: změníte složení těchto expertních skupin? Zajistíte, aby byly zápisy zveřejňovány a aby se předcházelo jakémukoli střetu zájmů? Toto téma jde v Evropském parlamentu skutečně napříč politickým spektrem. Intenzivně se jím zabývají levicoví poslanci, pravicoví poslanci, zelení i liberálové. Proč jsme do reforem, které jste zavedli, nebyli zapojeni dříve? Corinne Lepage, autorka. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, v plné míře podporuji slova svých kolegů, a především pana de Jonga a de Canfina. Mohu pouze vyjádřit politování

17-02-2011

17-02-2011

CS


nad tím, že před přijetím konečného rozhodnutí o přezkumu neproběhla konzultace s Parlamentem. Otázky transparentnosti a odbornosti velmi často probíráme, a to zejména v rámci Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, což je oblast, v níž jsou mé zkušenosti do jisté míry srovnatelné s těmi, o nichž právě hovořil pan Canfin. Pane komisaři, ráda bych zdůraznila dvě věci. První z nich se týká vyváženosti skupin. To je nesmírně důležitá otázka. Stávající složení je velmi nevyvážené: řada velkých společností, velmi málo malých a středních podniků, a především průmyslové odvětví, avšak občanská společnost nikoli. Faktem zůstává, že význam skupiny má jednoznačný vliv na rozhodnutí, která Komise musí přijmout, jelikož v nich vychází ze zpráv expertní skupiny. Pokud by tyto zprávy nebyly nijak významné, pak by se s experty samozřejmě nikdo neradil. Tudíž je zcela zásadní obnovit rovnováhu v expertních skupinách tak, aby jejich složení odpovídalo evropské společnosti, a já jsem v nových pravidlech nenalezla žádné návrhy, které by zvýhodnily malé a střední podniky nebo občanskou společnost. Druhá otázka souvisí s výběrem externích odborníků. Je naprosto zásadní, abychom přesně věděli, nebo alespoň abyste vy přesně věděli, kdo je kdo a odkud lidé, jejichž radám nasloucháte, pocházejí. Pokud se odborníci prezentují jako nezávislí, ale ve skutečnosti zastupují lobby, pak nelze odborné znalosti, které předkládají, považovat za spolehlivé údaje pro rozhodnutí. Zcela zásadní je tedy zavedení mimořádně přísného dohledu a sledování prohlášení o zájmech, aby bylo zajištěno, že zasahuje-li odborník z průmyslového odvětví, můžeme mít jasno. Je-li však požádán o radu jako učitel, nicméně ve skutečnosti zastupuje průmysl, pak již jasno nemáme, a to je nepřijatelné. Dle mého názoru je klíčová otázka střetu zájmů. Dalším dokladem této skutečnosti je zásadní problém, který vznikl v agentuře pro léčivé přípravky, o níž dle mého názoru budeme ještě mít příležitost hovořit. Proto, vás, pane komisaři, žádám, abyste prosím obnovil naši důvěru v odborníky, neboť jejich názory formují přijímaná rozhodnutí. Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, nejsem si jist, do jaké míry jste obeznámeni s historií tohoto tématu, nicméně velmi rád jsem v odpovědi na tuto otázku vystřídal svého kolegu Maroše Šefčoviče, jelikož posledních pět let je to moje pole působnosti. Za tuto oblast nesu zodpovědnost a s radostí vám sdělím, k jakým změnám skutečně došlo. Jedná se o otázku expertních skupin a samozřejmě mám bohužel pouze tři minuty na to, abych vám odpověděl. Udělám, co budu moci. Jak tu již zaznělo, nový rámec pro expertní skupiny Komise byl přijal v listopadu 2010. Stanoví, že při určování složení těchto skupin usilují příslušné útvary Komise o zajištění vyváženého zastoupení důležitých oblastí odborných znalostí a oblastí zájmu a že je současně nutné zohlednit, jakou práci bude třeba odvést a které specifické odborné znalosti budou potřebné. Nový rámec pro expertní skupiny Komise přináší jasnější a přísnější horizontální pravidla pro řešení konfliktů zájmů. Podle nich uvědomí příslušné útvary Komise odborníky, kteří jsou jmenováni sami za sebe, o tom, že přijetím členství v expertní skupině skupiny se zavazují k tomu, že budou jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. Tato pravidla, která platí pro všechny expertní skupiny, představují jedinou politiku Komise v této oblasti a současně tedy požadavky, které musí splňovat všechny útvary.

19

20

CS


Komise v říjnu roku 2005 otevřela, jako příklad dobré spolupráce s Evropským parlamentem a jeho poslancem Jens-Peterem Bondem, veřejný rejstřík expertních skupin, který je dostupný on-line a poskytuje hodnotné informace o různých aspektech práce skupin, jako je jejich poslání, úkoly a složení. Od roku 2007 Komise postupně zveřejňuje jména členů expertních skupin, a to formálních i neformálních. Tím přesahuje svůj závazek z roku 2005, který vycházel z rámce pro expertní skupiny a platil pouze pro členy formálních skupin. V roce 2009 bylo v rejstříku zveřejněno úplné složení expertních skupin. V podstatě jsou tedy dostupná jména všech členů expertních skupin. Tento náročný požadavek Parlament předložil v roce 2005 a my jsme jej splnili. V prosinci roku 2010, po přijetí nového rámce pro expertní skupiny, Komise vypracovala novou podobu rejstříku. Jeho nová podoba poskytuje aktuální a přesnější informace, především o druhu uvedených subjektů a o postupech výběru členů, a tím zvyšuje transparentnost. Nový rejstřík dále k větší transparentnosti činností každé skupiny přispívá tím, že útvarům Komise umožňuje zveřejnit důležité informace v rejstříku nebo v něm uvést odkaz na specializované webové stránky, na nichž lze potřebné informace nalézt. Konečně došlo ke zlepšení prezentace a srozumitelnosti údajů obsažených v rejstříku. Přechod ze staré verze rejstříku na novou dosud probíhá, jelikož je nutné zpracovat nesmírné množství informací. Některé údaje musí tudíž ještě být ověřeny. Na novou verzi musíme v úplné míře přejít v průběhu několika příštích měsíců. Vzhledem k tomu, že o těchto otázkách již pět a půl let jednám s různými organizacemi občanské společnosti a s poslanci Evropského parlamentu, chtěl bych vás požádat, abyste experty nezahalovali takovým tajemstvím. Mezi složením expertních skupin a rozhodnutím Komise není žádná přímá souvislost. Konečné rozhodnutí je politickou odpovědností Komise. Výbory Parlamentu nesou stejnou politickou odpovědnost, když se setkávají za přítomnosti týchž lobbistů. Nezapomínejme, že v roce 2005 jsme rovněž otevřeli rejstřík pro zvýšení transparentnosti, který byl posléze nazýván „rejstříkem lobbistů“ a nyní „rejstříkem zástupců zájmových skupin“ a jež se nyní vyvinul do podoby společného rejstříku s Parlamentem. To je důležitý krok vpřed. Takže něčeho bylo dosaženo. Situace není tak špatná. Monica Luisa Macovei, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, ráda bych panu komisaři poděkovala za jeho reakci. Bude mi potěšením vystoupit po něm. Chtěla bych říci, že bychom se spíše měli hledět na současnost a do budoucnosti, než se ohlížet zpět do minulosti. Chtěli bychom větší kroky směrem k transparentnosti. V této otázce se připojuji ke kolegům a připomínám, že Parlament požádal Komisi, aby přijala opatření, jimiž zajistí vyvážené zastoupení zájmových skupin mezi členy expertních skupin. Komisař zmínil, že nyní platí přezkoumaný rámec. Podle našeho názoru se však stále potýká s velkými nedostatky, které podrývají důvěru občanů. O některých z nich se zmíním. Postrádáme postupy, jimiž lze odhalit a odstranit střety zájmů. K tomu potřebujeme zvláštní postup. Zaslat dopis odborníkům a požádat je, aby se rozhodli, zda u nich dochází ke střetu zájmů nebo ne, rozhodně nestačí. Ustanovení o služebním tajemství byla rozšířena

17-02-2011

17-02-2011

CS


tak, že se nevztahují pouze na zaměstnance Komise, ale i na členy expertních skupin, a tudíž jsme se místo k větší transparentnosti posunuli blíže k většímu utajení. Přetrvává nedostatek transparentnosti co se týče zveřejňování dokumentů expertních skupin. Dále nejsou řádně zastoupeny malé a středně velké podniky a organizace občanské společnosti. Zcela nedostačující jsou záruky proti dominantnímu vlivu průmyslu. Hrozí, že expertní skupiny se octnou „v zajetí velkých korporací“. Žádáme tedy, aby byly veškeré informace o stávajících expertních skupinách zveřejněny na webových stránkách, a to včas a včetně informací o členství, členech a všech výzvách k podávání žádostí. Využiji této příležitosti a opět zdůrazním nezbytnost zajistit transparentnost ohledně příjemců finančních prostředků z fondů EU. Závěrem bych chtěla říci, že transparentnost přináší řádnou správu a důvěru v instituce. Chceme-li získat větší důvěru občanů, větší – a úplnější – transparentnost je jediný způsob. Zita Gurmai, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, všem je nám známo, že ohledně evropského procesu rozhodování existuje řada klišé. Prvním z nich je, že není transparentní, nicméně EU je ošidný politický systém i pro ty, kteří rozumí tomu, jak funguje. Z toho důvodu často nelze uplatnit standardní definice. Pro všechny subjekty EU by měla být hlavním cílem transparentnost a jednoduchost. Náš politický systém je sám o sobě dost složitý; a naším úkolem není činit jej ještě složitějším. K nalezení legislativního návrhu někde na webových stránkách EU by neměly být nutné žádné speciální dovednosti, takže zřízení uživatelsky příjemných stránek, o nichž se zmiňuje otázka k ústnímu zodpovězení, není pouhou možností, ale naprostou nutností. Dalším nařčením je nejasnost úlohy lobbingu a dále nepřiměřeně silný vliv velkých obchodních společností. Vím, že lobbování může být pro Komisi užitečné, jelikož lobbistické skupiny často přichází s důležitými body a poskytují informace nebo i ucelená, předem připravená politická řešení. Zde jsem opět přesvědčena o tom, že transparentnost je naprosto nezbytná, což se, jak doufám, odrazí v budoucím rejstříku lobbistů. Co se týče expertních skupin, měli bychom je vidět takové, jaké jsou: představují další pole působnosti, v jehož rámci mohou různé subjekty prosazovat své zájmy. Není-li jejich složení objektivní, pak expertní skupiny představují pouze další příležitost k sebeprosazení zájmových skupin. Nicméně je nutno dodat, že tyto subjekty jsou již zběhlé v prosazování svých zájmů i bez další pomoci veřejných orgánů. Mohu jen zopakovat otázku, kterou položili moji kolegové: je Komise povinna zajistit, aby získávala vyvážené rady, či nikoli? Zbigniew Ziobro, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, je zřejmé, že v práci oficiálního orgánu každé demokratické společnosti by měla být zaručena transparentnost. Je to nezbytné, aby bylo možné činit objektivní a správná rozhodnutí a přitom zohledňovat celou společnost, zemi nebo organizaci, které jimi budou ovlivněny, nikoli zájmy jednotlivých subjektů. Máme tudíž silné důvody k tomu, abychom kdykoli je to možné kladli důraz na to, aby subjekty spojené s Evropskou unií nebo Evropskou komisí, a stejně tak se všemi dalšími subjekty v oficiálním postavení, Evropský parlament nevyjímaje, fungovaly transparentně a co nejotevřeněji. Znamená to, že návrhy, aby i expertní skupiny fungovaly v souladu s těmito požadavky a s co možná největší otevřeností a transparentností, jsou zcela oprávněné

21

22

CS


a odůvodněné. Je to nezbytné k odstranění možných střetů zájmů a činností, které slouží pouze zájmům jednotlivých subjektů, jelikož o nich nevíme, a přesto mohou ovlivňovat rozhodnutí, která mají významný dopad na celou Evropskou unii. Gerard Batten, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, v říjnu loňského roku Parlament předložil šest nových směrnic, které EU daly pravomoc regulovat britský finanční průmysl. Dne 7. února jsem Komisi položil otázku k písemnému zodpovězení, v níž jsem upozornil na jeden aspekt britského zákona Companies Act z roku 1976. Jeho paragraf 27 uděluje pouze jedné společnosti, Bank of England Nominees Limited, významnou výjimku. Díky ní je možné, aby totožnost akcionářů této banky zůstala utajena. Zeptal jsem se Komise, zda je tato výjimka v rozporu s právními předpisy EU a zda budou mít nové regulační orgány pravomoc požádat o zveřejnění jmen akcionářů Bank of England. Já ani politická skupina, do níž patřím, samozřejmě žádné právní předpisy EU nechceme, chtějí je však Komise a britská vláda. Za tohoto předpokladu by však Komise měla zajistit, aby její předpisy byly na celém území stejně, důsledně a transparentně dodržovány. Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Pane předsedající, velmi mě těší, že je dnes mezi námi pan komisař, jelikož si díky svému úsilí v oblasti, za niž nese zodpovědnost, za ta léta získal široké uznání. Nicméně, pane komisaři, z vlastní zkušenosti je vám známo, že nás čeká ještě velmi dlouhá cesta. Je naprosto nezbytné, aby lidé, kteří jsou členy expertních skupin, procházeli řádným řízením a aby vůči nim mohly být uplatněny sankce v případě, že jejich prohlášení budou chybná. Je zcela ostudné, že lidé mohou tvrdit, že jsou nezávislí, přestože že je tomu ve skutečnosti naopak. Takové chování musí být trestáno sankcemi, jinak budeme mít strašáka pouze na papíře. Mým druhým bodem je otázka, kdo je ve skupinách zastoupen; což jistě dobře znáte z obchodního světa. A zde je zcela bezpochyby v zájmu Komise otevřít expertní skupiny alespoň zástupcům občanské společnosti. Vzhledem k finančním skandálům a k hospodářské krizi a zhodnotíme-li, čeho bylo v těchto oblastech dosaženo, je zřejmé, že byla udělena celá řada špatných doporučení. A na tom musíme bezodkladně začít pracovat. Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat skupině poslanců za to, že otevřeli toto naléhavé téma. Problematika expertů se netýká pouze hospodářství. Komise nedodržuje zásadu nestrannosti a vyváženosti ani v jiných oblastech, a v důsledku toho je složení expertních skupin jednostranné a nezastupuje zájmy všech občanů. První příklad, jejž zde chci uvést, je skutečnost, že podle údajů Eurostatu dává 90 % občanů EU přednost rodinám tvořeným manželkou, manželem a jejich dětmi. Komise však vybírá experty výlučně z organizací, jako je Evropská ženská lobby nebo Platforma pro rodinu, které usilují o prolomení tohoto modelu rodiny. Naopak Komise dlouhodobě odmítá organizace žen a odborníků, kteří, podobně jako většina občanů EU, s jednostrannou feministickou teorií nesouhlasí. Dalším příkladem je Agentura pro základní práva, kterou Komise vytvořila a na niž poskytuje finanční prostředky. Odborníci v této agentuře prosazují jednostranný politický program a neusilují o dosažení rovnováhy a objektivity. Důkazem toho jsou vystoupení ředitele této agentury v Parlamentu. Dokonce i Evropská komise se distancovala od postojů, které vyjádřil předseda panelu nezávislých odborníků ke svobodě náboženského vyznání a svědomí, jelikož tyto postoje byly navrženy lobbisty a organizacemi, které propagují potraty.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Domnívám se, že povýší-li některá evropská expertní agentura politické zájmy nad odbornost a nestrannost, měla by být zrušena. Podobných případů bych mohla zmínit mnohem více. Ráda bych se proto připojila k otázkám, které Komisi položili předchozí poslanci. Chtěla bych Komisi požádat, aby otevřela okna v kabinetech odborníků, protože tam není čistý vzduch – a to platí nejen pro oblast hospodářství. Véronique Mathieu (PPE). – (FR) Pane předsedající, spolupracuje-li Evropská komise s experty nebo probíhají-li s nimi konzultace, musí to být z hlediska transparentnosti zcela bezúhonné, jelikož se jedná o riskantní postup. Skutečně se může stát, že členové, kteří zastupují určitou zájmovou skupinu a jež byli vybíráni v souladu s jejich konkrétními úkoly a s druhem jejich odborných zkušeností, mohou tyto zájmy prosazovat, aniž by přitom hleděli na obecný zájem. FR: encourager la contradiction Komise proto musí být dbát na jejich reprezentativnost, ale především musí podporovat stále prověřování. Z mého pohledu je zcela nepřijatelné, aby mezi členy těchto skupin byli zástupci nevládních organizací, jejichž zájmy jsou velmi blízké jejich poli působnosti. Pracovní dokumenty, akty a programy schůzí by rovněž měly být zveřejněny, aby bylo možné je předložit ke konzultaci obecné veřejnosti, voleným zástupcům a subjektům, na něž práce skupiny ve většině případů nemá bezprostřední dopad. Nejasný obsah práce expertních skupin v žádném případě nemůže přinést spolehlivé výsledky, a zde mám na mysli především expertní skupiny spadající pod GŘ SANCO. A konečně se domnívám, že Komise musí v rámci úsilí o zajištění transparentnosti svých operací do revize dohledu nad jejími expertními skupinami a podobnými subjekty zapojit Evropský parlament. Jak jednoznačně vyplývá z článku 9 Smlouvy, transparentnost se netýká pouze Evropské komise; stejně tak se dotýká občanů Evropy. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v rámci našich každodenních činností v Parlamentu si uvědomujeme, že přidaná hodnota vychází z přístupu k vybraným informacím, které podporují naši legislativní úlohu a naše poslání udávat politický směr. Využíváme externí lidské zdroje – ačkoli Komise tak činí mnohem častěji – které nás zásobují analýzami a návody k současné politické, sociální, průmyslové a podnikatelské situaci. Politika však sestává z rozhodnutí a výběrů, a ty zcela zůstávají v rukou politiků. Je to otázka rozhodování, které může vycházet z práce expertních skupin, jejichž členové mají vysokou míru profesionality a vysokou úroveň způsobilosti a jsou schopni nestranně vyjadřovat své názory. Potřebujeme tedy určit efektivní nástroje a transparentní postupy, které Komisi umožní splnit svou úlohu, a to za pomoci těchto autonomních nebo nezávislých expertních skupin. Víme, že toto téma je mimořádně ošemetné. Plán z roku 2010 je jistě důležitým krokem vpřed, ale je třeba udělat mnohem více. Nestrannost expertů a orgánů se rovněž odvíjí od toho, do jaké míry jsou autonomní a do jaké míry jsou schopni čestně a loajálně podporovat politická rozhodnutí. Mechanismy zveřejňování, k nimž patří webové stránky a další efektivní metody, lze v Komisi i v Parlamentu ještě více zjednodušit. Z toho důvodu je právo na přístup dobré, transparentnost je jistě dobrá, vyváženost mezi právem na transparentnost a věcmi, které

23

24

CS


nelze vydat, postoupit někomu jinému nebo zveřejnit, je dobrá, a stejně tak je dobrý rejstřík lobbistů, který bude brzy zaveden. Musíme však opět zdůraznit, že právě politika má prvořadý význam. Je-li politika důvěryhodná a kompetentní, role expertů spočívá v poradenství a v podpoře. Rozhodnutí vždy učiní ten, kdo za něj převezme odpovědnost. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, Evropská komise nedávno přepracovala rámcový dokument, který upravuje fungování expertních skupin. Všem nám záleží nejen na co možná nejlepším fungování orgánů Evropské unie, ale stejně tak dbáme na transparentní a spravedlivé vytváření a fungování odborných a poradních orgánů, a tudíž bychom ze strany Evropské komise uvítali vyšší stupeň otevřenosti v oblasti mechanismů využívaných pro výběr odborníků do expertních skupin Evropské komise. Před chvílí tu byla zmíněna Evropská agentura pro léčivé přípravky, jelikož seznam odborníků, kteří v ní působí, skutečně vyvolává pochybnosti ohledně poskytování nezávislého odborného poradenství. Proto bychom, pane komisaři, měli společně pracovat na tom, abychom předcházeli jakýmkoli pochybnostem ohledně odbornosti, vyváženosti a nezávislosti našich poradních orgánů. Máme-li pocit, že rámec pro expertní skupiny má stále, navzdory nedávnému přezkumu, jisté nedostatky, promysleme jej ještě jednou a pokusme se jej ještě více zdokonalit. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, pan komisař Barnier připustil, že některé expertní skupiny Komise, které působí ve finanční oblasti, jsou co do svého složení nevyvážené a jednostranné. V současné době v 11 z celkového počtu 25 expertních skupin působících ve finanční oblasti převažuje finanční odvětví. V některých skupinách je více zástupců finančního odvětví než odpovědných úředníků. Kromě toho tito zástupci podepisují pouze předtištěné prohlášení, že, octnou-li se v situaci, kdy dojde na střet zájmů, budou jednat ve veřejném zájmu. Takové otřepané fráze jsou směšné a jen stěží přispívají k transparentnosti a nestrannosti. Situace se zprávami Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je rovněž znepokojující. Prohlášení o rizicích genetické modifikace obsahují citace ze zpráv samotných výrobců a zapojení lobbistů stranících genetické modifikaci je naprosto zjevné. Výkonný ředitel nejdůležitějšího specializovaného evropského orgánu v oblasti geneticky modifikovaných rostlin tedy v důsledku pracuje pro Mezinárodní institut věd o životě (International Life Sciences Institute), který získává finanční prostředky z průmyslu. Jinými slovy, právní předpisy EU, které vychází zejména z prohlášení bank a velkých skupin, jsou nezodpovědné a pro občany EU nebezpečné, a proto by měly být okamžitě odstraněny. Siim Kallas, místopředseda Komise . − Pane předsedající, tato rozprava mě skutečně hřeje u srdce. Určitě by bylo ku prospěchu, kdybychom o dějinách tohoto problému měli k dispozici nějaké poznámky. Komise bere na vědomí všechny zmíněné dobré nápady a rady, jak zvýšit transparentnost. Měl bych zdůraznit, že v roce 2005 jsme zahájili iniciativu v zájmu transparentnosti, která zahrnovala i expertní skupiny. Ta byla z velké části mým duchovním dítětem, jak to před chvílí připomněl pan Hans-Peter Martin. Samozřejmě v tomto schématu došlo k obrovským změnám, zásluhou všech webových stránek a informací, které jsou nyní dostupné. Nikdy byste však experty neměli považovat

17-02-2011

17-02-2011

CS


za osoby s nějakými rozhodovacími pravomocemi. Rozhodovací pravomoci nemají a navzájem se střetávají. Je to stejný problém jako ten, který byl právě zmíněn v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy. Všichni víme, že se to netýká pouze průmyslu. Existují různé expertní skupiny. V posledních měsících předchozího funkčního období Komise jsem rovněž zodpovídal za oblast bezpečnosti, takže se na můj stůl dostávaly informace o veškerých demonstracích. Jedna z posledních velkých demonstrací byla namířena proti zrušení dotací pro producenty tabáku. Existují tedy různé názory, rozhodovací pravomoci však máme my: komisaři, poslanci Evropského parlamentu a naše orgány. I agentury činí rozhodnutí, a stejně tak Rada a vlády členských států. Experti nemají rozhodovací pravomoc. Není tam žádná přímá souvislost. Ano, zastávám názor, že je třeba více transparentnosti. Je jasné, že byly zřízeny některé expertní skupiny na velmi vysoké úrovni, jen aby byly posléze tiše rozpuštěny, neboť kvůli zcela protichůdným názorům nebyly schopny poskytovat nezbytné rady. Pracujme tedy s tímto rejstříkem pro zvýšení transparentnosti, který rovněž považuji za velký úspěch, jelikož odborníci a poradci jsou všude. Politici by bez poradců nepřežili. Politické skupiny mají poradce a oslovují je různé zájmové skupiny, a v konečném důsledku je na politických činitelích s rozhodovací pravomocí, aby zaujali ten či onen postoj. Vždy budou existovat určitá témata, u nichž budou odborníci tvrdit, že nyní je třeba zaujmout to či ono stanovisko. A to je věc politických činitelů s rozhodovací pravomocí: komisařů, poslanců, politických skupin, v souladu s demokratickým systémem. Zazněla tu rovněž otázka složení expertních skupin. Na toto téma již bylo řečeno mnoho. Kdo by měl posoudit, zda je jejich složení je vyvážené či nikoli? Složení expertních skupin vychází z konkrétních případů. Někteří lidé se chtějí zapojit do rozhodovacího procesu, a proto mylně usilují o vstup do expertních skupin, avšak expertní skupiny nemají rozhodovací pravomoc. Někteří z nás si pamatují, že v roce 2005 tu panovala jistá neprůhlednost, a Komise spolu s Parlamentem tudíž v tomto ohledu zavedla podstatné změny. Tím mám na mysli rejstřík pro zvýšení transparentnosti, v němž jsou vedena jména zástupců zájmových skupin. Platí pro lobbisty v Parlamentu a v Komisi, a tudíž je nyní k dispozici řada informací, na jejichž základě lze posoudit, jak velký je jejich vliv a jaké je složení expertních skupin. Rozvíjejme tedy naši reakci na tento problém, nepodceňujme však úsilí, které bylo doposud vynaloženo. Předsedající. − Rozprava je ukončena. (Zasedání bylo přerušeno v 11:45 a pokračovalo ve 12:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: Libor ROUČEK Místopředseda 6. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

25

26

CS


– Před hlasováním: Sajjad Karim (ECR). – Pane předsedající, deník Le Figaro dnes ráno přinesl zprávu o tom, že minulý týden se jednomu novináři podařilo nejen vstoupit do Evropského parlamentu s napodobeninou střelné zbraně, ale rovněž se dostat do těsné blízkosti prince Charlese, britského následníka trůnu. Můžete nás vzhledem k rostoucím obavám o bezpečnost v této sněmovně ujistit, že to berete vážně a že předsednictvo Parlamentu, které nyní v utajení provádí takzvaný přezkum, nebude pouze lepit záplaty, ale skutečně zajistí reformu bezpečnosti od základů? Předsedající. − Pane Karime, mohu vás ujistit, že tato záležitost je brána velmi vážně. Podle mých informací je projednávána na Konferenci předsedů, tudíž si můžete být jist, že Parlament tomuto problému věnuje velkou pozornost. Jde mimořádně závažnou věc. Předsedající. − S ohledem na nedávný vývoj bude třeba přezkoumat dokument o mediálním zákonu v Maďarsku, o němž jsme dnes měli hlasovat. Navrhuji tedy, aby toto hlasování bylo odloženo na základě čl. 177 odst. 4. Rozhodnutí o dalším postupu v této věci a o nezbytných nových termínech budou přijata na zasedání Konference předsedů ve čtvrtek 3. března 2011. Chce se někdo vyjádřit pro? Chce se někdo vyjádřit proti? Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, po nedávných událostech, které nyní projednává Komise, ale Parlament nikoli, mám pocit, že hlasování o usnesení musíme odložit, jelikož je nutné jej upravit tak, aby odráželo aktuální vývoj. Předsedající. − Tak to byl příspěvek ve prospěch mého návrhu. Chce se někdo vyjádřit proti? Nikdo? Přejděme tedy k hlasování. Kdo je pro odložení? Proti? Zdržel se někdo hlasování? Návrh je schválen. Hlasování o usnesení je odloženo. 6.1. Dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou (A7-0210/2010, Pablo Zalba Bidegain) (hlasování) 6.2. Poskytnutí záruky EU na případné ztráty EIB z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii (A7-0019/2011, Ivailo Kalfin) (hlasování) − Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 1: Ivailo Kalfin, zpravodaj. − Pane předsedající, s ohledem na nedávné události, k nimž došlo v zemích Středomoří a severní Afriky, a na demokratické změny a důsledky, které z nich plynou, včetně migračních toků směrem do Evropské unie, bych chtěl ke zprávě navrhnout ústní pozměňovací návrh s několika číselnými údaji. Article 2(1)(1) – zmíněné údaje jsou v odst. 1 a v odst. 1 písm. a), takže nechávám pouze odst. 1. Pozměňovací návrh zní: v příloze 1 se suma u položky B „Země v rámci politiky sousedství a partnerství“ změní na 13 664 000 000, s tím, že se suma u podpoložky „Země Středomoří“ změní na 9 700 000 000. V důsledku toho budou opraveny číselné údaje v čl. 2 odst. 1. Správný údaj pro „maximální strop“ tedy bude 29 567 000 000 a pro obecný mandát 27 567 000 000. (Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

17-02-2011

17-02-2011

CS


6.3. Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (A7-0034/2011, Robert Sturdy) (hlasování) – Před hlasováním: Robert Sturdy, zpravodaj. − Pane předsedající, vím, že všichni už spěcháme domů, ale chtěl bych jen poděkovat Komisi a stínovými zpravodajům. Tato dohoda o volném obchodu je průlomová a zcela mimořádná. Parlament má výbornou příležitost ji podpořit a předložit úžasné nápady pro budoucnost. Předsedající. − Nyní budeme o této fantastické dohodě hlasovat. Bude to jmenovité hlasování. Schváleno. Pane Sturdy, gratuluji. 6.4. Situace v Egyptě (B7-0120/2011) (hlasování) 6.5. Provádění strategie EU pro Podunají (hlasování) 6.6. Právní stát v Rusku (B7-0101/2011) (hlasování) 6.7. Energetická strategie Světové banky (hlasování) 6.8. Evropa 2020 (B7-0097/2011) (hlasování) − Před hlasováním o odstavci 10: Udo Bullmann (S&D). – (DE) Pane předsedající, jménem své skupiny bych chtěl předložit ústní pozměňovací návrh, jehož cílem je ve strategii Evropa 2020 posílit rovné příležitosti a prvky genderové politiky. Přečtu jej v angličtině – nový odstavec 10a: „Trvá na tom, že rovnost pohlaví je klíčovým cílem k dosažení ambicí strategie EU 2020. Vyzývá proto, aby se ženy plně účastnily pracovního trhu a aby byly pracovnice plně začleněny do odborného vzdělávání. Dožaduje se rovněž programu pro odstranění stávajících rozdílů mezi mzdami žen a mužů.“ (Potlesk) (Ústní pozměňovací návrh byl přijat.) 6.9. Provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států (B7-0127/2011) (hlasování) 6.10. Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (A7-0040/2011, Pervenche Berès) (hlasování) 6.11. Rostoucí ceny potravin (B7-0114/2011) (hlasování) Předsedající. − Tím je hlasování ukončeno. 7. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování

27

28

CS


Zpráva: Pablo Zalba Bidegain (A7-0210/2010) Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, chtěl bych se vyjádřit k hlasování o dvoustranné ochranné doložce. Podporuji přijetí nařízení o zavedení ochranné doložky pro volný obchod mezi EU a Koreou. Stejně tak podporuji všechny pozměňovací návrhy, v nichž je Komise vyzývána, aby sledovala řádné a včasné provedení tohoto právního nástroje, a předešla tak vážnému poškození průmyslu v Evropské unii, a aby zohlednila oprávněné zájmy členských států s ohledem na konkrétní hospodářskou situaci v některých odvětvích výrobního průmyslu. Dohoda o volném obchodu různými způsoby ovlivní průmyslová odvětví členských států, a tudíž potřebujeme mít možnost ve výjimečných případech uplatnit ochranná opatření na regionální úrovni. Dotyčné regiony dle mého názoru musí mít možnost uplatnit opatření, jimiž předejdou vážným negativním dopadům na regionální hospodářství a zaměstnanost. Zpráva: Robert Sturdy (A7-0034/2010) Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych poukázat na skutečnost, že v uplynulém týdnu šest důležitých členských států Evropské unie – Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Polsko a Portugalsko – prohlásilo, že Evropa nesmí být tak naivní. Těchto šest zemí vyzývá k zavedení efektivnější a strategičtější obrany evropského zahraničního obchodu, jelikož v sázce je samotná existence a rozvoj Evropského hospodářského a sociálního modelu. Těchto šest zemí zdůrazňuje, že Evropská unie otevřela 80 % svého trhu třetím zemím, zatímco ostatní velká rozvinutá hospodářství otevřela pouhých 20 %. Objevují se tedy hlasy, že oblast zahraničního obchodu je nesouměrná a že je třeba rozvíjet koncepci reciprocity. Tento problém srazil mnoho našich malých a středních podniků na kolena, neboť jim vážně uškodila nekalá soutěž a znemožnila jejich konkurenceschopnost na trzích. Pane předsedající, pocházím z italského města Prato, které bylo kdysi řazeno k nejvýznamnějším textilním oblastem v Evropě. Nekalá konkurence z Asie zcela zničila podnikání v našem městě a proměnila jej v město duchů. Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této dohodě. Zpráva: Ivailo Kalfin (A7-0019/2011) Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, co se týče přezkumu rozpočtových záruk, které Evropské investiční bance (EIB) poskytuje Evropská unie, podporuji především prvky, které byly navrženy s cílem zvýšit hybnou sílu této instituce. Z hlediska budoucího vývoje se především jedná o posílení vnějšího mandátu banky a o jeho lepší využití v období 2014–2020, a to co se týče zvýšení objemu i kvality úvěrů. Rovněž podporuji myšlenku umožnit EIB reinvestovat splátky rizikového kapitálu a zvláštních půjček z minulých operací a použít je na financování nových podobných operací v partnerských zemích. Chceme-li ve způsobilých zemích zlepšit přístup nejchudších vrstev k finančním prostředkům, je třeba neprodleně EIB svěřit dodatečnou podporu ve výši 500 milionů EUR, z nichž bude moci financovat mikroúvěry. Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě, neboť považuji za nepřijatelné, že bychom měli podporovat investice ve třetích zemích namísto toho, abychom usnadnili investice evropským malým a středním podnikům, které skutečně

17-02-2011

17-02-2011

CS


tvoří nejvýznamnější složku hospodářské struktury Unie. Zcela jednoznačně se stavím proti zahrnutí Turecka ke kandidátským zemím: chtěl bych zdůraznit, že Turecko stále nelegálně okupuje část území Kypru, který je členským státem EU. Kromě toho Evropská investiční banka poskytuje záruky a finanční prostředky Unie třetím zemím, avšak my nemáme žádnou záruku transparentnosti. Chtěl bych zdůraznit, že do fondů EIB přispívají evropští občané, a tudíž by investice do Evropy měly mít přednost. Řada investic, které EIB podporuje, je vynakládána v zemích, kde dochází ke střetům a vzpourám proti různým režimům. Cílem této zprávy je rozšířit záruky Unie na další země, které jsou proslulé nedostatkem demokracie, jako je například Kuba. Doporučení: Robert Sturdy (A7-0034/2011) Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, co se týče zprávy o ochranné doložce, kterou připravil Zalba Bidegain, jemuž chci ještě jednou poděkovat za výborně odvedenou práci, zcela jednoznačně jsme hlasovali pro, a však s jistým politováním jsme se zdrželi hlasování o obchodní dohodě s Koreou. S jistým politováním, jelikož tato dohoda sice Evropské unii skutečně otevírá nový důležitý trh a připravuje půdu pro další obchodní dohody, které v budoucnosti budeme moci uzavřít s dalšími partnerskými zeměmi Unie v oblasti hospodářství, pravdou však rovněž zůstává, že přetrvávají mnohé pochybnosti a obavy. Tyto pochybnosti a obavy mají dopad na velká obchodní odvětví, zejména na automobilový průmysl a rovněž na průmysl textilní a zemědělský. Evropa sice dosud nevypracovala nařízení o uvádění země původu na výrobcích dovážených ze zemí mimo Evropskou unii, avšak pro dovoz výrobků do Evropy nadále některým zemím poskytujeme privilegované postavení, aniž bychom žádali o zavedení pravidel, jimiž by byla společnostem zaručena rovnocennost a lidem, kteří zboží kupují, dostatečné informace. Hlasování jsme se zdrželi, čímž jsme potvrdili, že jsme pro volný trh, avšak pouze tehdy, poskytne-li všechny nezbytné záruky, a že jsme proti uzavírání obchodních dohod, které nemohou dostatečně zaručit dodržování pravidel hospodářské soutěže. Miroslav Mikolášik (PPE). − (SK) Pane předsedající, Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou přinese evropskému průmyslu, podnikům, podnikatelům a zaměstnancům nesčetné výhody. Přispěje k celkovému hospodářskému růstu a otevře nové příležitosti pro evropské zboží a služby. Některá odvětví budou však vystavena další konkurenci, a EU by tudíž měla zajistit efektivní dohled nad prováděním dohody, rychlým urovnáním sporů a následnou pohotovou ochranou oprávněných zájmů evropského průmyslu a evropských podnikatelů. Zcela jednoznačně je třeba, aby obě strany zajistily striktní dodržování pracovních, technických a ekologických norem a ustanovení o ochraně spravedlivé hospodářské soutěže. Zboží a výrobky uváděné na evropský trh musí splňovat všechny normy Evropské unie, a já vítám skutečnost, že v oblasti automobilového průmyslu byl zřízen monitorovací výbor, který by měl napomoci předcházení takzvanému skrytému protekcionismu, a to prostřednictvím nových technických překážek obchodu. Jsem tedy pro udělení konečného souhlasu k uzavření této dohody za předpokladu, že bude rovněž vytvořen dvoustranný ochranný mechanismus, jímž se zabrání případnému

29

30

CS


vážnému poškození průmyslu členských států, nebo dokonce jen vzniku rizika takového poškození. Seán Kelly (PPE). – (GA) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto dohodu – její vývoj jsem sledoval od samého počátku a jsem rád, že dnes byla schválena. Minulý týden se v Bruselu konal seminář, v jehož průběhu jeden důvěryhodný ekonom prohlásil, že se jedná o jednu z nejlepších dohod o volném obchodu, kterou Evropská unie uzavřela. Uvedl rovněž, že 90 % těchto dohod nestojí ani za mák. Ať je tomu jakkoli, vítám příležitosti, které přináší zemědělským výrobkům, především co se týče whisky, vepřového masa a mléčných výrobků. Doufám, že jich využijeme. Skvělé je i to, že obsahuje doložku o ochraně. Protože v případě, že nedojde k předpokládaným změnám, můžeme provést přezkum. Z těchto důvodů jsem velmi rád, že dohoda byla přijata. Bendt Bendtsen (PPE). – (DA) Pane předsedající, dle mého názoru je dohoda, která tu dnes byla finalizována, naprosto vynikající – jen mě mrzí, že si někteří mysleli, že neefektivní evropské podniky mohou zachránit hlasováním proti dohodě. Jižní Korea je patnáctou největší ekonomikou na světě a třetí největší ekonomikou v Asii. Čekají nás stále lepší příležitosti pro vývoz. Je to země s úctyhodným hospodářským růstem, s padesáti miliony obyvateli a rostoucí kupní sílou. Tato dohoda zcela jednoduše některým evropským odvětvím služeb, v nichž jsme vysoce konkurenční, přinese možnost ještě většího zlepšení: patří k nim oblast telekomunikací, životního prostředí, dopravy a finančních a právních služeb. Rovněž bych dnes chtěl upozornit na to, že země ESVO mají dohody o volném obchodu od roku 2006, a že jejich zásluhou mimo jiné došlo v Norsku od roku 2006 ke ztrojnásobení vývozu do Jižní Koreje. Pro Evropu je to tedy velmi dobrá dohoda, a já jsem hlasoval v její prospěch. Návrh usnesení B7-0120/2011 Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, pro podporu egyptské demokracie by Evropa mohla učinit mnoho, a jedna z nejdůležitějších věcí je považovat události v Egyptě za součást pravé vlny demokratizace. V průběhu několika málo týdnů došlo ke zhroucení tyranie, a s ní padla i řada stereotypů, jako je například teorie střetu civilizací. V arabském světě se v žádném případě nejedná o střet civilizací – právě naopak. Egyptská mládež nasazuje své životy za stejné hodnoty, které ctíme zde. Dokládají, že demokracie je všeobecnou touhou a že neexistují kultury, náboženství ani civilizace, které by se stavěly proti ní. Nicméně se mezi námi rozmáhá armáda skeptiků a věštců zkázy, která význam přechodu k demokracii v Egyptě zlehčuje nebo zkresluje. Lidé vyvolávají nejrůznější pochybnosti a nedávné události popisují jako „puč“, jako kdyby tento vývoj pouze připravil půdu pro další islámskou vládu, která bude opět autokratická. Chceme-li egyptskému lidu pomoci, měli bychom se těmto reakčním názorům na rozvíjející se historii pohotově postavit. Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, Egypt je významným hospodářským a obchodním partnerem Evropské unie. Řada polských občanů tam pravidelně jezdí na

17-02-2011

17-02-2011

CS


dovolenou. V uplynulých týdnech jsme byli svědky národního povstání v celém Egyptě, které vyústilo v odstoupení prezidenta Mubaraka po 30 letech autoritářské vlády. Vždy je správné, vítězí-li vůle lidu, a Egypťané si za své vítězství zaslouží uznání. Hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení, a tím jsem vyjádřil naději, že v Egyptě dojde k rychlé stabilizaci politické situace a k dalšímu rozvoji dobrých vztahů se zeměmi Evropy. Není tomu dávno, co jsme sledovali ostudné události, které vyplynuly z diskriminace koptských křesťanů, a kvůli nim je pro správný vývoj vzájemných vztahů s Egyptem důležité soustředit diplomatické úsilí EU na stabilizaci a právo a pořádek v Egyptě. Stejně tak je třeba vyvinout veškeré možné úsilí, jímž zajistíme, aby nadcházející volby proběhly způsobem, který se nestane předmětem kritiky a jež bude v souladu s demokratickými normami. Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, s nadšením podporujeme hnutí za demokracii v Egyptě, důležité však je si uvědomit, že svobodné volby nestačí. Chceme-li lidem dát perspektivu do budoucna, potřebujeme ucelený přístup – něco jako plán pro Středomoří nebo Marshallův plán pro severní Afriku a Egypt. Jeho součástí bude, abychom lidem poskytli sociální perspektivu, posílili vzdělávací politiku, podpořili malé a středně velké podniky, zajistili především boj s kriminalitou a korupcí a zahájili úzkou spolupráci v oblasti energetické politiky, jelikož např. v oblasti solární energie si mají severní Afrika a Evropa navzájem co nabídnout. Stále musíme dokončit skutečné hlavní výzvy. Egyptští demokraté dokončili první fázi práce, a nyní je na nás, abychom převzali štafetu. Traian Ungureanu (PPE). – Pane předsedající, situace v Egyptě se stále vyvíjí, nicméně víme, jakým směrem? Zcela správně vyjadřujeme podporu obecně rozšířené touze po otevřené společnosti, avšak měli bychom mít na paměti spletité a stále nedořešené problémy v Egyptě a na Blízkém východě. Situaci v Egyptě lze přiměřeně označit za vzpouru v očekávání revoluce. Nová generace do Egypta přinesla nové smýšlení, avšak dovednosti sociálních médií nestačí. Egypt se stále utápí v zaostalosti, antisemitismu a extrémních praktikách. EU stále ještě pro nový vývoj v severní Africe nevyvinula vlastní politický přístup. Egypt potřebuje naši podporu, my však potřebujeme, aby v Egyptě vládlo právo a lidská důstojnost. Jsme teprve na začátku našeho poslání. Nezapomeňme na poslední zprávy z Íránu o tom, že Parlament hlasitě žádá o popravu opozičních vůdců. Dokazuje to, že bychom měli být dobře připraveni a neopouštět naše stanovisko. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, tento návrh usnesení je dobrý, a zaujímá kladné stanovisko vůči demokratickým a mírovým sílám, které vedou ke změnám. Nicméně je asi na místě připomenout a uznat, že po celých 30 let EU a Západ prezidenta Mubaraka podporovali. Je to stabilita, která byla pro EU vždy důležitá. Znamenala rovnováhu, dodávky ropy a kromě toho peníze, které přinášel obchod se zbraněmi. Nyní musí EU nalézt způsoby, včetně finančních opatření, jimiž posílí svou podporu osobám činným v občanské společnosti, a to nejen v Egyptě, ale i v dalších nedemokratických zemích Afriky a arabského světa. Toto usnesení se nijak nezmiňuje o obchodu se zbraněmi, který kvete mezi zeměmi EU a Egyptem a dalšími nedemokratickými zeměmi, což považuji za jistý nedostatek. Obchod se zbraněmi musí dodržovat mezinárodní smlouvy o lidských právech a humanitární dohody.

31

32

CS


Miroslav Mikolášik (PPE). − (SK) Pane předsedající, Egypt je na počátku procesu demokratizace. Domnívám se, že všechny oběti, které během revoluce přišly o život, by měly být vykoupeny pozitivním pokrokem směrem k demokracii. Evropa by v tom měla Egyptu pomoci, a já věřím, že najdeme způsoby, jimiž Egyptu zabráníme v tom, aby se vydal totalitním směrem, například k extremistickému muslimskému militantnímu hnutí, které nerespektuje demokratická pravidla a jež by mohlo překazit demokratické volby a uplatnění občanské společnosti. Věřím, že Egypt bude i za těchto nových podmínek dodržovat mezinárodní dohody se svými sousedy, Izrael nevyjímaje, a že se stane společností, která se všemi občany, včetně nemuslimů a křesťanů, zachází spravedlivě. Návrh usnesení B7-0129/2011 Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, tento návrh usnesení je dalším významným krokem správným směrem, ale nic víc. Nicméně, jak navrhnul pan komisař Hahn, lidé nyní spíše hovoří o strategii pro oblast Podunají než o Podunajské strategii, neboť se nejedná pouze o vyčištění řeky – ač je to velmi důležité –, ale o spolupráci v rámci velkého regionu, který se rozprostírá z Bavorska a Bádenska-Württemberska přes bývalé Rakousko-Uhersko po velkou část Balkánu. Jsem rád, že na naši žádost se zapojily rovněž Čechy a Slovinsko, přestože na Dunaji přímo neleží. Proto bych rovněž ocenil, kdyby se do budoucích projektů začlenily například hlavní železniční trať ze Štrasburku do Bratislavy a Budapešti, TEN 17 a další projekty, které se sice nenachází přímo na Dunaji, nicméně jej opakovaně protínají a pro oblast Podunají mají strategický význam. Vítám zejména články 36 až 40, které se zabývají kulturou a zapojením občanské společnosti, neboť bez nich by strategie pro oblast Podunají neměla šanci na úspěch. Návrh usnesení B7-0101/2011 Adam Bielan (ECR). - (PL) Pane předsedající, již po mnoho let je jasné, že právní systém v Rusku je nezřídka v rozporu s normami mezinárodních úmluv a lidských práv. Většina případů, které se řeší před Soudním dvorem a zde ve Štrasburku, je vedena proti Rusku. O nezávislosti ruských soudů tedy panují zásadní pochybnosti. Nedávné události, jako je proces s Michailem Chordorkovským a zatýkání demonstrantů, to jen dokládají. Záhadné vraždy a zbití lidé obraz Ruska coby země, v níž neplatí zákony, jen posilují. Doufám, že návrh usnesení, jejž jsme dnes přijali, zástupcům orgánů Evropské unie umožní, aby tyto ožehavé otázky začali řešit v rámci diplomatických vztahů s Ruskem. Chtěl bych vyjádřit obavy ohledně ruských orgánů, jejich vztahu k dramatickému stavu lidských práv a omezení, která uplatňují na občanskou společnost. Vyzývám mezinárodní instituce, aby vyvinuly diplomatický tlak, kterým ruské orgány donutí k obnovení právního státu a k dodržování lidských a občanských práv v Rusku. Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro toto usnesení. Avšak odstavec 8 je kvůli kompromisům příliš nejednoznačný a nezávazný. EU musí přijmout konkrétní opatření, jimiž doloží, že to s nutností skutečného zlepšení stavu právního státu v Rusku myslí vážně. Je sice třeba pokračovat v hospodářských a politických vztazích, avšak zároveň by měl být státním úředníkům, kteří dle předpokladů nesou zodpovědnost za vážná porušení právních předpisů, vyslán jasný signál, že v hlavních městech či turistických letoviscích Evropy nejsou vítáni.

17-02-2011

17-02-2011

CS


V této souvislosti nepovažuji oficiální pozvání prezidenta Medveděva do Evropského parlamentu za správné, a to do doby, než splní své sliby ohledně zlepšení stavu právního státu v Rusku. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, vítám skutečnost, že jsme k tomuto velmi důležitému tématu konečně přijali usnesení. Již mnoho let podrobně sleduji politický vývoj v Rusku a stav ruského právního státu. Nedávno, v září uplynulého roku, jsem měla možnost navštívit Rusko v rámci oficiální delegace podvýboru pro lidská práva. V průběhu návštěvy jsem mohla z první ruky sledovat dodržování právního státu v Rusku, jelikož jsem se zúčastnila procesu s bývalým šéfem společnosti Jukos Michailem Chodorkovským a jeho obchodním společníkem Platonem Lebeděvem. Proces s Chodorkovským a Lebeděvem je nejviditelnějším příkladem mnoha případů selektivního uplatňování zásad právního státu v Rusku, což v důsledku znamená, že tam skutečný právní stát neexistuje. Chce-li Rusko být strategickým partnerem EU, musí se vydat cestou celkové modernizace. Jakýkoli plán modernizace neuspěje, nebude-li v Rusku jednoznačně prosazován právní stát. Bernd Posselt (PPE). - (DE) Pane předsedající, nepatrné známky počátků právního státu v Rusku se pomalu vytrácí a země nejenže nejde vpřed, ale dokonce se vrací zpět. Osoba, která za to nese odpovědnost, je Vladimir Putin. Ano, pan Putin je příčinou tohoto úpadku právního státu. Musíme si uvědomit, že on nepředstavuje řešení problému, spíše je jeho hlavní součástí. Prezident Medveděv musí dokázat – a zde souhlasím s panem Kelamem –, že není pouze okouzlující tváří pana Putina, o něco přívětivější tváří, ale že vynakládá úsilí na to, aby více upevnil právní stát v tomto členském státě Rady Evropy, který je koneckonců podle Evropské úmluvy o lidských právech povinen zajistit právní stát, a také, že je toho schopen. V tomto ohledu musí náš přístup být velmi kritický; samozřejmě musíme zachovat dialog, ale stejně tak musíme zajistit existenci právního státu. Zcela skandální je, že soud, který odsoudil pana Chodorkovského, nyní veřejně prohlásil, že tento rozsudek byl vydán na příkaz Moskvy. To nemá s právním státem nic společného. Návrh usnesení B7-0097/2011 Ramona Nicole Mănescu (ALDE). – (RO) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tento návrh usnesení. Jeho konečné znění se však vůbec nezmínilo o roli politiky soudržnosti, a proto jsem spolu s kolegy z jiných politických skupin k tomuto usnesení podepsala pozměňovací návrh, o němž se dnes rovněž hlasovalo. Strukturální fondy a základní zásady politiky soudržnosti, jako je integrovaný přístup, víceúrovňová správa a skutečné partnerství, jsou klíčovými prvky pro dosažení cílů strategie EU 2020, což však také znamená, že do ní rovněž musí být v plné míře začleněny. Souhlasím s tím, že potřebujeme ambiciózní sociální agendu, jejíž součástí bude boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Chceme-li však vytvářet udržitelná pracovní místa, musíme mít především konkurenceschopné hospodářství, a právě tuto úlohu plní politika soudržnosti. Budeme-li tedy politice soudržnosti nadále upírat pozornost, kterou si zaslouží, dočkáme se v nadcházejících letech pouze selhání strategie EU 2020. Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, škody způsobené finanční krizí budeme muset snášet ještě dlouho. Záchrannou brzdu, kterou jsme v reálném hospodářství

33

34

CS


museli zatáhnout kvůli finančním pochybením, je třeba uvolnit co nejrychleji, aby jednotný trh mohl pokračovat ve svém rozvoji. Strategie Evropa 2020 nám nepřipadá jako nejvhodnější prostředek k zajištění růstu, který bychom potřebovali. Strukturální překážky – k nimž například patří nedostačující správa věcí veřejných, mezivládní metoda rozhodování v porovnání s metodou Společenství, cíle vycházející z percentuálních podílů a číselných údajů a podobající se těm, které byly stanovovány v někdejších sovětských pětiletkách, a programové prognózy, u nichž neexistuje jistota, že je někdo splní – mi připomínají všechna ta fiaska, jimiž jsme již prošli, přičemž Lisabonská smlouva nebude posledním z nich, aniž bychom si uvědomovali, že naší nejvyšší prioritou by mělo být vytváření pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti. Potřebujeme impulsy, úsilí a podněty, a to však bohužel v navrhované strategii nenalézám. Naším heslem se musí stát „uvolnit brzdu“, nicméně stejně tak je životně důležité stanovit pravidla, jimiž zabráníme vzniku nebo posílení monopolů a zajistíme, aby prospěch plynul lidem a hospodářství jako celku, nikoli nějakým finančním či politickým skupinám, které se umí prosadit bezohledněji než jiné. Návrh usnesení B7-0114/2011 Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, rychlý růst cen potravin se stal břemenem pro chudé v rozvojových zemích, kteří zhruba polovinu svých příjmů v domácnosti vynaloží na potraviny. Vyžaduje to ucelenou reakci ze strany mezinárodního společenství. Je nezbytně nutné, aby se EU začala angažovat v otázkách celosvětového zabezpečení potravin. Usnesení, které jsme dnes odhlasovali, je prvním krokem správným směrem. Usnesení prohlašuje, že právo na potraviny je základním lidským právem, a přidává několik užitečných doporučení. Potřebujeme však jít ještě dále a předkládat více návrhů. Prvky mezinárodních politik pro rozvojovou pomoc v rámci společné zemědělské politiky, které neodpovídají cíli zvýšit celosvětovou produkci potravin, je třeba s ohledem na respektování životního prostředí v největší možné míře, na bezpečnost potravin a na pracovní normy, změnit. Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Pane předsedající, i potraviny mají pro Evropskou unii strategický význam. Potraviny je třeba vyrábět, a tudíž jsou rovněž důležité pro pracovní trhy. Chtěl bych se především zaměřit na odvětví, které spolu s ostatními patří ke zdrojům potravin – rybaření. Rybářský průmysl dodává evropskému a stejně tak světovému trhu značné množství potravin. Evropská unie je však největším dovozcem produktů rybolovu z jiných částí světa. V Evropě může nadměrná liberalizace tohoto trhu vést k jeho zhroucení, a v důsledku až k úplné ztrátě tohoto zdroje potravin. Tomuto aspektu společné politiky je tedy třeba věnovat pozornost. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, toto je nesmírně důležité téma. V současné době na světě žije miliarda hladovějících lidí. Od doby, kdy si EU stanovila cíl vymýtit hlad a chudobu, se však reálná situace vyvíjí opačným směrem. Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení a doufám, že vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, baronka Ashtonová, zařadí bezpečnost potravin a všechny s ní související aspekty k prioritám zahraniční politiky EU. Je zřejmé, že Parlament a celá EU by ji v tomto úsilí měly podpořit. Je důležité, aby lidé měli potraviny, aby si mohli dovolit je nakupovat a rovněž abychom zde v EU hovořili o nutnosti ukončit potravinové skandály.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, celá miliarda lidí ve světě trpí hladem. V roce 2008 vyvolalo zvyšování cen potravin nepokoje ve třiceti zemích. Nyní jsme v podobné situaci. Její další příčinou je všeobecná hospodářská krize, a nyní je více než dříve nutné vyvinout společné úsilí o nalezení spravedlivých způsobů rozdělení potravin v celosvětovém měřítku. Ceny potravin rostou, avšak zisky zemědělců klesají. Na to bychom rovněž měli důrazně upozornit. V Evropské unii však bohužel často zapomínáme na to, že cílem společné zemědělské politiky je především všem evropským spotřebitelům zabezpečit dodávky vysoce kvalitních potravin za dostupnou cenu a zároveň zaručit zemědělcům slušnou návratnost. Nesmíme dovolit, aby byly odstraněny další nástroje, které regulují trh a udržují zásoby, včetně obilovin, na vysoké úrovni. Stejně tak je nezbytné zarazit spekulativní aktivity na trhu. Kapitálové skupiny odsuzují miliony lidí na celém světě k hladovění, a to je trestuhodné. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Pablo Zalba Bidegain (A7-0210/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož ochranná doložka zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod v případě, že se dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě –, že tím výrobnímu odvětví v Evropské unii, které je v přímém konkurenčním vztahu k dováženému produktu, může vzniknout újma. Proto se zavedením této ochranné doložky souhlasím a připomínám, že zásluhou Lisabonské smlouvy má Evropský parlament pravomoc spolurozhodování s Radou. Nedojde-li k uzavření dohody o volném obchodu s Korejskou republikou, měli bychom mít k dispozici efektivní regulaci, která poskytne určité záruky. Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem pro zprávu Zalby Bidegaina o dvoustranné ochranné doložce Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, neboť poskytuje přiměřenou ochranu při nárůstu obchodu s Koreou, jejž přineslo uzavření dohody o volném obchodu. Dvoustranný ochranný mechanismus Evropské unii umožní návrat k předchozím celním sazbám, pokud vznikne pouze riziko, že dohoda ohrozí náš průmysl. Tato dohoda o volném obchodu našemu průmyslu služeb a zemědělskému a zpracovatelskému průmyslu otevře lepší přístup na velký a stále rostoucí korejský trh. Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Toto hlasování je velmi důležité pro novou mezinárodní obchodní strategii Evropské unie. Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou je ve skutečnosti prvním příkladem nové generace dohod, jejichž cílem je omezení obchodních i neobchodních překážek a rozšíření investičních příležitostí v partnerských zemích. Jakmile byla v říjnu roku 2009 podepsána, vzbudila vlnu nelítostné kritiky ze strany evropského automobilového průmyslu, který se cítil zásadním způsobem poškozen některými ustanoveními ve prospěch korejského partnera, především navracením cla. Tyto obavy již byly částečně rozptýleny, v neposlední řadě díky práci, již Parlament odvedl na přípravě předloženého návrhu nařízení o ochranné doložce, které je připojeno k dohodě, a rovněž díky tomu, že vláda Jižní Koreje objasnila změny vnitřních předpisů pro emise oxidu uhličitého. Dnes jsme tedy potvrdili výsledek hlasování, které proběhlo ve Výboru pro mezinárodní obchod, a umožnili završení celého postupu, jelikož Rada s tím již vyjádřila souhlas.

35

36

CS


Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Dne 23. dubna 2007 pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Korejskou republikou, jejichž cílem bude uzavřít s Koreou Dohodu o volném obchodu. Dohoda zahrnuje dvoustrannou ochrannou doložku, která zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Má-li být toto opatření funkční, musí být tato ochranná doložka začleněna do právních předpisů Evropské unie, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba určit práva zúčastněných stran. Připojený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou. Chtěla bych zdůraznit, že legislativní záměr tohoto nařízení se musí omezit na provádění uvedeného nařízení a nesmí jednostranně měnit základní prvky, které jsou obsaženy v dotčené dohodě, nebo zavádět opatření, která by byla v rozporu se smyslem ujednání s Jižní Koreou. Například nelze změnit druh použitelných ochranných opatření, délku období, kdy je možné je uplatnit, nebo lhůtu, po kterou je možné uplatňovat ochrannou doložku. David Campbell Bannerman (ECR), písemně. − Britská strana UKIP chce, aby Spojené království vystoupilo z Evropské unie a přitom si prostřednictvím Dohody o volném obchodu s EU zachovalo přátelské obchodní vztahy, podobně jako je tomu v případě Švýcarska a Norska. Hlasoval jsem ve prospěch této dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, jelikož může posloužit jako vzor a šablona pro budoucí dohodu o volném obchodu se Spojeným královstvím a protože je dokladem skutečnosti, že bezcelního výhodného přístupu na trh EU lze dosáhnout, aniž by Spojené království (nebo Jižní Korea) muselo být součástí Evropské unie. A to platí pro Spojené království především, neboť by se stalo největším obchodním partnerem EU. Případná dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojeným královstvím by pravděpodobně pouze napodobila stávající dohody, které jsou s ním uzavřeny coby s členským státem EU, a tudíž by nemusela probíhat tak dlouhá jednání (např. ohledně snížení celních sazeb), jako tomu bylo v případě Jižní Koreje. William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. − Britská strana UKIP si přeje vystoupit z Evropské unie a přitom si prostřednictvím Dohody o volném obchodu uzavřené mezi Spojeným královstvím a EU zachovat přátelské obchodní vztahy, podobně jako je tomu v případě Švýcarska a Norska. Hlasoval jsem ve prospěch této dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, jelikož může posloužit jako vzor a šablona pro budoucí dohodu o volném obchodu se Spojeným královstvím a protože je dokladem skutečnosti, že bezcelního výhodného přístupu na trh EU lze dosáhnout, aniž by Spojené království (nebo Jižní Korea) muselo být součástí Evropské unie. Platí to především pro Spojené království, neboť je největším obchodním partnerem EU. Případná dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojeným královstvím by pravděpodobně pouze napodobila stávající dohody, které jsou s ním uzavřeny coby s členským státem EU, a tudíž by nemusela probíhat tak dlouhá jednání (např. ohledně snížení celních sazeb), jako tomu bylo v případě Jižní Koreje. Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť dvoustranná ochranná doložka může dle mého názoru zaručit, že průmysl v Evropské unii, který vyrábí obdobný nebo přímo konkurenční produkt, nebude v důsledku liberalizace obchodu v Korejské republice poškozen. Tato doložka by rovněž měla mít funkci nástroje, jejž může evropský průmysl využít, bude-li potřebovat předejít vážným ztrátám nebo se přizpůsobit nepříznivým podmínkám, které vzniknou v důsledku nestálosti mezinárodního trhu.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) V souvislosti se završením uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou Evropská komise vypracovala návrh nařízení o ochranné doložce, která má zajistit možnost opětovně zavést celní sazby v případě, že zvýšený dovoz některého produktu vážně ohrozí dané odvětví. Počet změn, které byly v návrhu Komise učiněny, odráží jistou míru nejasnosti ve znění návrhu, a stejně tak dokládá snahy poslanců chránit různé zájmy. Doufám, že usnesení, které jsme dnes přijali, přispěje ke zlepšení původního textu, a že dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou naplní naše očekávání, totiž, že umožní výrazný nárůst obchodu mezi oběma trhy. Věřím tomu, že výše uvedená dohoda přinese ovoce a že ochrannou doložku – která bude, doufejme, jednoznačná a již bude možné kdykoli v případě potřeby účinně využít – nebudeme nikdy nuceni využít. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva se týká návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou. Tato dohoda byla uzavřena dne 15. října 2009 a obsahuje ochrannou doložku, která zaručuje možnost obnovit celní poplatky, zvýší-li se dovoz do takové míry, že by mohl poškodit průmyslové odvětví Evropské unie, které vyrábí konkurenční produkty. Má-li být možné toto opatření uplatnit, je nezbytné jej začlenit do právních předpisů EU. Doufám, že tato doložka bude účinná a že bude možné ji uplatnit s minimální mírou byrokracie. Vítám přijetí tohoto návrhu, neboť evropským společnostem přináší zvýšené záruky, a doufám, že Evropská unie bude pravidelně dostávat zprávy, díky nimž bude moci posoudit dodržování těchto ochranných mechanismů. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Náš postoj v hlasování o této zprávě by měl být posuzován s ohledem na silně negativní hodnocení, které jsme k podpisu této dohody o volném obchodu vyjádřili. Zavedení této doložky je především dokladem ničivých následků liberalizace a deregulace, jež tato dohoda podporuje. Kromě toho doložka neodstraní rizika, která dohoda přináší, ani obavy, jež vzbuzuje ohledně budoucnosti různých odvětví hospodářské činnosti, především v některých členských státech, jako je Portugalsko, a v regionech ve větší míře závislých právě na dotčených odvětvích. Hlavním cílem dvoustranné ochranné doložky je umožnit EU znovu uplatnit celní sazby doložky nejvyšších výhod, prokáže-li se, že liberalizace vyplývající z dohody by mohla průmyslovým odvětvím EU způsobit vážnou újmu. Máme vážné pochybnosti o tom, zda tento mechanismus bude stačit na ochranu malých výrobců nebo malých a středních podniků, pro něž bude velmi těžké udržet se na liberalizovaném trhu nad vodou, a zda zabrání zničení jejich výrobní kapacity a následné ztrátě mnoha pracovních míst. Skutečnost, že ke zmírnění dopadů této dohody se uvažuje o možnosti využít prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, je skutečně příznačná. Řešení by mělo spočívat v tom, že budeme předcházet důsledkům, které nyní můžeme předpovědět, nikoli v tom, že budeme uvažovat o jejich nápravě touto cestou. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Hlasování, jímž Evropský parlament schválil zprávu Zalby Bidegaina o dvoustranné ochranné doložce, představuje důležitý krok pro dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou. Chtěla bych panu zpravodaji poděkovat za jeho zapojení do trojstranných jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí a zdůraznit význam těchto ochranných doložek pro evropské hospodářství. Umožňují dočasné navýšení celních sazeb, které mají chránit evropské hospodářství před

37

38

CS


nadměrným nárůstem dovozu. Tyto ochranné doložky zcela jednoznačně zastávám, a proto jsem hlasovala pro zprávu. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V průběhu dnešního zasedání tato sněmovna vyjádřila své stanovisko k dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou a přijala zprávu o dvoustranné ochranné doložce, která je součástí této dohody. Můj názor na tuto věc je pozitivní a to se odrazilo v mém hlasování. Zprávu jsem sice podpořil, to mi však nebrání v tom, abych nám všem poradil, že bychom měli věnovat větší pozornost zemědělskému odvětví. Není žádným tajemstvím, že Korea ponechala v platnosti některé zákony obsahující zásadní omezení co se týče zdraví rostlin, což do značné míry vyvíjí tlak na naše zemědělské výrobce. Bylo by přínosné tyto ochranné doložky aktualizovat i v tomto ohledu, jelikož zemědělský trh s Koreou nám sice přinese přibližně 1 miliardu EUR ročně, nicméně pravdou zůstává, že odstranění nebo alespoň omezení těchto překážek by nám umožnilo nejlepším možným způsobem hájit naše produkty a naše zemědělce. V opačném případě by se mohly v porovnání s jejich korejskými protějšky octnout ve znevýhodněném postavení. David Martin (S&D), písemně. − Toto nařízení vítám, jelikož do Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou začleňuje dvoustrannou ochrannou doložku, která zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Má-li být toto opatření funkční, musí být tato ochranná doložka začleněna do právních předpisů Evropské unie, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba stanovit práva zúčastněných stran. Připojený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, pro nějž jsem hlasoval, zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou. Nuno Melo (PPE), písemně. − (LT) Dne 23. dubna 2007 pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Korejskou republikou, jejichž cílem bude uzavřít Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou. Dohoda byla následně dne 15. října 2009 podepsána. Dvoustranná ochranná doložka, která je součástí této dohody a jež zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobné nebo přímo konkurenční produkty vznikne nebo začne hrozit vážná újma, je velmi důležitá pro zachování zdravé konkurence, která nemá škodlivý dopad ani jednu ze zúčastněných stran. Chceme-li však dosáhnout praktických dopadů, je nutné výše zmíněnou ochrannou doložku začlenit do právních předpisů Evropské unie, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba určit práva zúčastněných stran. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, o němž tu dnes jednáme, zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Dle mého názoru je dvoustranná ochranná doložka začleněná do dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou nedostatečná a nebude schopná se účinně vypořádat s katastrofálními a dramatickými důsledky, které přinese podpis dohody o volném obchodu. Touto dohodou budou vážně poškozena různá hospodářská odvětví, jako je textilní a zemědělský průmysl, a skutečnost,

17-02-2011

17-02-2011

CS


že bylo nutné zavést tuto doložku, je toho dokladem. Tento nástroj jsem tudíž nemohl podpořit, přestože mám pocit, že by mohl zmírnit malou část negativních důsledků podepsání dohody o volném obchodu, s nímž nesouhlasím, nicméně doložku považuji za nedostatečnou a neefektivní. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou zahrnuje dvoustrannou ochrannou doložku, podle níž lze znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodních toků dovoz některého výrobku zvýší na takovou úroveň – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím hospodářskému odvětví Evropské unie, které vyrábí obdobné nebo přímo konkurenční produkty, hrozí vážná újma. Zpráva obsahuje důležité návrhy, jejichž cílem je zajistit, aby tuto ochrannou doložku bylo možné uplatnit ve vážných situacích, kdy je nutné předejít zásadním poškozením průmyslu EU. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, je dle mého názoru důležitým nástrojem k obraně evropské produkce v odvětvích, jimž nyní hrozí nebezpečí ve formě vážných potíží v důsledku navýšení dovozu z Koreje. Tato situace, vyvolaná vstupem v platnost dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou, by měla zajistit postupné a úplné odstranění veškerých celních překážek, a to na oboustranném základě. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tento návrh, neboť jeho přijetí je nezbytným předpokladem pro to, aby výše uvedená dohoda vstoupila v platnost podle původních plánů, tedy dne 1. července 2011. Zachování dohod o volném obchodu mezi dvěma stranami je pro navýšení produktů, které jsou vyráběny v Evropě, zcela klíčové. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože začlenění dvoustranné ochranné doložky do dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou považuji za velmi pozitivní. Doložka zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Doufám, že konečný návrh tohoto mechanismu bude jednoznačný a že jeho provádění bude snadné a obejde se bez byrokracie. Doufám, že Evropská komise bude provádění této dohody sledovat a kontrolovat dodržování jejího ochranného mechanismu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − S velkým politováním konstatujeme, že poslanci Evropského parlamentu tuto spornou obchodní dohodu zcela nekriticky schválili. Dalekosáhlá dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou vytváří nebezpečný precedens pro budoucí obchodní politiku EU, jelikož jde daleko nad rámec pouhého odstranění cel a zahrnuje rozsáhlá opatření pro přístup na trh, a to na úkor sociálních a ekologických norem. K těm ohavnějším ustanovením této dohody patří to, že se EU podařilo dotlačit Koreu k přizpůsobení svých pravidel pro emise CO2 z vozidel, aby evropské automobilky mohly do Koreje více vyvážet automobily s vysokou spotřebou. Tato rána pod pás, kterou Evropská unie Koreji zasadila, podrývá ekologickou integritu pravidel pro emise z vozidel v Koreji a nelze ji označit jinak než za skandální. Ještě horší je, že se EU snaží tuto ekologickou mezeru navléct tak, aby opozdilci z evropského automobilového průmyslu mohli na

39

40

CS


korejském trhu „spravedlivě konkurovat“ menším, čistším a účinnějším korejským automobilům. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Tuto zprávu jsem podpořila, neboť se domnívám, že dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou je efektivním nástrojem pro obranu evropské produkce. Ve skutečnosti se však předpokládá, že dnem, kdy tato dohoda vstoupí v platnost, tedy v červenci tohoto roku, vzniknou na evropském vnitřním trhu potíže. Postupné odstraňování celních bariér na dvoustranném základě způsobí výrazný nárůst dovozu z Koreje. S potěšením mohu poznamenat, že zvláštní opatření bude možné zavést i tehdy, dojde-li ke zvýšení dovozu do Evropy jen izolovaně v určitých oblastech. Toto ustanovení navazuje na italský požadavek, aby byla zavedena skutečná „regionální ochranná doložka“, která by byla použitelná pouze v určitých regionech Evropské unie. O tom, že bychom se v současné době vyhnuli mezinárodnímu trhu, můžeme už jen snít: je to nejen nemožné, ale rovněž škodlivé. Chceme-li se však mezinárodnímu trhu otevřít, pak pouze za předpokladu, že tento proces bude vyvážený a postupný a zohlední vnitřní požadavky Evropské unie. Prioritou v Evropě nadále zůstává ochrana pracovních míst a kvalita výrobků uváděných na trh. Hospodářské vztahy, které budou ve prospěch obou stran, lze vybudovat pouze tehdy, budou-li dodržena tato základní kritéria. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Stavíme se ve prospěch dvoustranné ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, jelikož zmírňuje škodlivé dopady tohoto nástroje. Cílem tohoto ustanovení je zajistit možnost pozastavit nebo opětovně použít celní sazby, hrozí-li, že by liberalizace obchodu vážně poškodila náš průmyslový systém. Ochrannou doložku lze uplatnit pouze po dobu maximálně 10 let od zrušení celních sazeb. Zavedení této doložky nás samozřejmě nepřimělo k tomu, že bychom změnili naše hlasy proti znění dohody o volném obchodu, která našim podnikům tak jako tak způsobí vážné ekonomické škody. Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem Dohodu o volném obchodu mezi EU a Koreou, a stejně tak jsem hlasovala ve prospěch návrhu nařízení, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka začleněná do dohody. Dle mého názoru je to zásadní dodatek dohody, jelikož zaručuje možnost opětovně zavést celní poplatky v případě, že dojde ke škodlivému nárůstu dovozu určitého produktu, a v tomto smyslu reaguje na obavy, které jsme vyjádřili v průběhu rozprav vedených před uzavřením dohody v září roku 2009. O opětovné uplatnění doložky nejvyšších výhod mohou požádat členské státy, Evropský parlament nebo evropská sdružení zastupující dotčené odvětví, což společnostem zaručí skutečnou příležitost na novou situaci reagovat. Zpráva: Ivailo Kalfin (A7-0019/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro toto nařízení, a to kvůli prvkům začleněným do nového rozhodnutí. Evropská investiční banka může investovat do projektů, které mají pro EU zásadní význam: zejména do oblastí boje proti změně klimatu, rozvoje sociálních, hospodářských a ekologických infrastruktur a rozvoje místního podnikatelského odvětví. Dalším prvkem tohoto nařízení, jejž považuji za významný, je skutečnost, že EIB může posílit přítomnost EU v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, jimiž přispívá na podporu technologií a předávání znalostí. Nicméně považuji za vhodné provádět každoroční hodnocení dostupnosti půjček, jimiž by se podpořila transparentnost a urychlily by se byrokratické postupy. Stručně řečeno,

17-02-2011

17-02-2011

CS


EIB může efektivně přispívat k cílům rozvojové spolupráce EU. Spravedlivé a vyvážené přerozdělení finančních prostředků v jednotlivých regionech má rozhodující význam. Malé a střední podniky by měly představovat dobrý způsob, jak stimulovat hospodářství a bojovat proti nezaměstnanosti. Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem proti zprávě pana Kalfina o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Nejsem přesvědčená o tom, že úroveň transparentnosti při poskytování půjček malým a středním podnikům prostřednictvím zprostředkovatelských finančních institucí, je dostatečná. Nestačí mi, že pouze EIB je obeznámena s tím, ke komu se tyto finanční prostředky dostanou. Jedná se o velmi vysoké úvěry, které jsou údajně využívány k prosazení politiky EU v zahraničí, a daňový poplatník, který je vlastně konečným ručitelem, má právo vědět, kdo jsou jejich příjemci. Některé úvěry skutečně jdou na dobročinné účely, avšak v současné době musí daňový poplatník vědět, co se děje v jeho jménu a z jakého důvodu. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tento dokument, jelikož považuji za důležité, aby EU podpořila EIB v úsilí o rozšíření financování investičních projektů ve třetích zemích za účelem dosažení cílů zahraniční politiky Evropské unie. Uvolnění mandátu ve výši 2 miliard EUR na financování opatření k boji proti změně klimatu přináší významný potenciál pro podporu zemí Východního partnerství, jako je Moldavská republika. Moldavská republika je nejchudší zemí Evropy a každým rokem se potýká s vážnými škodami způsobenými záplavami, což s sebou nese značné ztráty. V tom se tedy rozvoj projektů EU v tomto státě dokonale shoduje s prioritou Unie vymýtit chudobu. Kromě toho musíme podporovat úsilí o provedení reforem, které tato země nedávno zahájila. Současně, v souladu s čl. 21 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, je jedním z hlavních cílů zahraniční politiky Evropské unie nezávislost. Energetickou nezávislost EU zaručí realizace projektu Nabucco. Je tudíž klíčové, abychom rozvíjeli hospodářské a politické vztahy s hlavními dodavateli, jimiž je Irák, Ázerbájdžán a Turkmenistán, a toto rozhodnutí k tomu přispívá. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Cílem tohoto rozhodnutí je zachovat mandát Evropské investiční banky, zejména pokud jde o záruku ze strany Evropské unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Podle tohoto rozhodnutí je mandát EIB rozšířen i z hlediska jejích kompetencí a jsou do něj začleněny nové prvky, jejichž cílem je zaměřit činnosti EIB na investice do projektů podporujících boj proti změně klimatu, rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, infrastruktury v oblasti životního prostředí, místního soukromého sektoru, a zejména rozvoj malých a středních podniků. Chtěl bych, aby EIB pokračovala ve vynikající práci, kterou doposud odváděla a v jejímž rámci podporovala řadu projektů realizovaných od doby svého založení. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva pojednává o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Mandát Evropské investiční banky vyprší v říjnu. Kromě svého poslání financovat projekty v rámci Evropské unie uskutečňuje Evropská investiční banka od roku 1963 finanční operace v regionech mimo Evropskou unii, a tím přispívá k podpoře vnějších politik EU v oblasti politiky soudržnosti a rozvojové politiky. Z toho důvodu a s cílem předejít vzniku vakua po říjnu roku 2011 zahájily dotčené strany sérii schůzek zaměřených na dosažení shody, která by mohla být přijata Evropským parlamentem a jež by umožnila nepřerušené navázání podpory poskytované EIB i po tomto datu. Souhlasím s tímto návrhem, neboť odráží lepší

41

42

CS


spolupráci mezi EU a EIB; přispívá k boji za vymýcení chudoby; stimuluje malé a střední podniky a rovněž místní komunity; přináší vyšší míru transparentnosti; podporuje řádné postupy v rámci EIB, zvyšuje financování projektů v oblasti boje proti změně klimatu; a zaručuje, že země, které nevěnují pozornost otázkám životního prostředí, nebudou způsobilé. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cílem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je poskytnout Evropské investiční bance záruku Evropské unie na případné ztráty z úvěrů a záruk na projekty mimo EU. V současné době jsou tyto projekty EIB realizovány v mnoha zemích na různých kontinentech a soustředí se na rozvojovou spolupráci a pomoc. Jsou-li tyto projekty a jejich cíle spojeny se skutečnou spoluprací a zohledňují-li zájmy, priority a specifické podmínky v zemích, kde probíhají, samozřejmě si jich vážíme. Financování projektů zaměřených na místní rozvoj je vskutku pozitivní, avšak nemůžeme jinak než vyjádřit ostrou kritiku k tomu, co jednoznačně vyplývá ze článku 1 – k pokusu podmínit poskytnutí finančních prostředků dodržováním hlavních zásad evropské vnější politiky nebo jim financování podřídit, připisovat druhořadý význam skutečným rozvojovým potřebám třetích zemí, omezit jejich pravomoci v oblasti správy a dalších legitimních možností, zasahovat do politických rozhodnutí, vyvíjet nátlak a ohrozit jejich suverenitu a nezávislost. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasování o této zprávě o financování projektů EIB mimo Evropskou unii využiji k tomu, abych odsoudil velmi závažnou skutečnost, na niž upozornili evropské loděnice: jedna veřejná banka poskytuje finanční prostředky na stavbu lodí v Koreji skrze loděnici, jejíž ceny jsou na nejnižší možné úrovni a která byla před několika lety zachráněna z veřejných prostředků. Skutečnost, že Evropská investiční banka prostřednictvím svých úvěrů a záruk podporuje vnější politiky Unie, se nemusí zdát tolik nelogická, nicméně zcela nepřijatelné je to, že podkopává evropské hospodářské zájmy a přispívá k deindustrializací našich zemí. Komise a členské státy na to musí reagovat. Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Evropská investiční banka (EIB) od roku 1963 uskutečňuje finanční operace mimo EU – kromě svého základního poslání financovat investice v EU – na podporu cílů vnějších politik EU zejména v oblasti rozvojové spolupráce. Cílem navrhované záruky EU na období 2011–2013 je umožnit EIB financování investic mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na její úvěrovou bonitu. Dále návrh obsahuje několik nových prvků, jako je například aktivace doplňkového mandátu ve výši 2 miliard EUR určeného na boj proti změně klimatu, což plně sleduje strategii Evropa 2020, zavedení nových horizontálních cílů či rozšíření okruhu zemí pro úvěry EIB. Návrh obsahuje i požadavky na vyšší transparentnost, hodnocení konkrétních výsledků a úlohu Evropského účetního dvora při provádění auditu předmětných transakcí. Návrh správně obsahuje i ujednání, aby EIB v dané oblasti jednala v souladu se zásadami účinnosti pomoci dle Evropského konsensu o rozvoji, jakož i článku 208 Smlouvy o fungování EU, Pařížského prohlášení z roku 2005 a též Akkerského akčního programu z roku 2008. Celkově se domnívám, že předložená zpráva kolegy Ivaila Kalfina představuje podrobnou analýzu dané problematiky, odkazuje na relevantní legislativu EU a obsahuje též i relevantní doporučení v oblasti kontroly efektivity navrhované záruky, a proto ji doporučuji schválit v navrhovaném znění. David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Kalfina o novém vnějším mandátu Evropské investiční banky (EIB), díky němuž bude do konce roku 2013 navýšen její rozpočet z 27,8 miliard EUR na 29,567 miliard EUR a její pole působnosti bude rozšířeno na činnosti v oblasti změny klimatu a prosazování rozvojových cílů v zemích

17-02-2011

17-02-2011

CS


mimo EU. Domnívám se, že pozornost EIB by se měla více zaměřit na sociální problémy a budování kapacit v zemích, kde působí. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie poskytuje Evropské investiční bance rozpočtovou záruku na krytí rizik politické nebo státní povahy v souvislosti s úvěry a zárukami EIB na operace spojené s projekty mimo EU. Záruka EU je účinným prostředkem, jímž lze spojit rozpočtové prostředky EU s vlastními zdroji EIB a zároveň zajistit, že nebude ovlivněna finanční bonita EIB. Při uskutečňování svého mandátu zaznamenala EIB významný pokrok: rozšířila svou koordinaci s Komisí a přesměrovala zaměření svých činností na podporu politických cílů EU. Rozvoj vnější činnosti EIB se nyní bude muset projevit v tom, že se zvýší objem půjček, zlepší se jejich kvalita a dojde k diverzifikaci jejich příjemců (místních orgánů). Je nutné EIB neprodleně svěřit dodatečný mandát k poskytnutí 500 milionů EUR určených na financování mikroúvěrů, aby se ve způsobilých zemích zlepšil přístup nejchudších vrstev k bankovnímu financování. Co se týče interní organizace, EIB by měla být postupně podněcována k převedení veškerých svých vnějších činností na pobočky podle geografického kritéria, aby se lépe přizpůsobila specifickým podmínkám každé oblasti a lépe podporovala účast partnerských zemí. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) EIB nesplnila minimální podmínky, jimiž by nás ujistila, že její investice budou zodpovědné z hlediska sociálního, ekologického a stejně tak etického. Zdá se, že Komisi nijak neznepokojují opakované skandály s financováním exteritoriálních poboček, pokud se to, stejně jako v případě Libye, finančně vyplatí – a obdobně je tomu s diktaturami. Co se týče ekologických a sociálních problémů, tato zpráva je zcela opomíjí. Navrhuje, abychom podporovali zhoubné projekty typu Desertec a Invest ve Med. Hlasoval jsem proti tomuto dokumentu. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU, což jí umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Touto činností EIB přispívá k dosažení obecných zásad a politických cílů Evropské unie, včetně rozvoje třetích zemí, a k prosperitě Unie za změněných globálních ekonomických podmínek. Činnosti EIB na podporu vnějších politik Unie musí být nadále prováděny v souladu se zásadami řádných bankovních postupů. S cílem podpořit vnější činnost EU a umožnit EIB financovat investice mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na úvěrovou bonitu EIB, využívala většina jejích operací ve vnějších regionech rozpočtovou záruku EU spravovanou Komisí. Tato dodatečná záruka umožňuje EIB pokračovat ve své investiční politice, což je pro světovou ekonomiku velký přínos. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská investiční banka financuje, s cílem podpořit zahraniční politiku EU, rovněž projekty mimo území EU, jako například v oblasti rozvojové spolupráce. V roce 2009 byl zřízen záruční fond, který je určen k zajištění likvidity EIB v případě neschopnosti splácet. Proběhlo posouzení a hodnocení a následně byl rozšířen seznam zemí způsobilých pro financování EIB a rovněž byl odpovídajícím způsobem úpraven finanční rámec. Nemohu v plné míře souhlasit se všemi navrženými pozměňovacími návrhy, a proto jsem se zdržel hlasování.

43

44

CS


Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. EIB ve skutečnosti financuje i projekty v regionech mimo EU, a tím přispívá k realizaci cílů vnější politiky EU v oblasti vnější soudržnosti a rozvojové politiky. Návrh odráží lepší spolupráci mezi EU a EIB; přispívá k boji za vymýcení chudoby; stimuluje malé a střední podniky a rovněž místní komunity; přináší vyšší míru transparentnosti; podporuje řádné postupy v rámci EIB, zvyšuje financování na projekty v oblasti boje proti změně klimatu; a zaručuje, že země, které nevěnují pozornost otázkám životního prostředí, nebudou způsobilé. Hlasuji pro tuto zprávu a podporuji posílení vnějších úkolů EIB, ale přála bych si, aby je v zájmu zachování demokratické legitimity činností EIB doplnil zesílený dohled ze strany Parlamentu. EIB by proto měla rozšířit informace, které Parlamentu poskytuje o všech aspektech svého mandátu, od celkové politiky po praktické uplatňování, včetně vyhodnocení dodržování kritérií v sociální, environmentální a lidskoprávní oblasti. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Článek 208 Lisabonské smlouvy stanoví, že EU „přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“. Účelem tohoto závazku EU je vyhnout se politikám, které by oslabovaly její chvályhodnou činnost v oblasti rozvojové spolupráce, a napříč politickým spektrem přijímat kroky ve prospěch rozvojových zemí. Tato zásada se uplatňuje na všechny orgány EU, včetně EIB. Převážná většina zemí způsobilých na základě mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím jsou rozvojové země. V důsledku toho by se měly základní cíle mandátu EIB pro třetí země výslovně zaměřovat na snižování chudoby. Kromě toho musí EIB sladit svou vnější činnost s Evropským konsensem o rozvoji. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, jelikož jsem přesvědčena, že upozorňuje na téma, které se ve zpravodajství objevuje velmi zřídka. Kromě svého základního poslání financovat investice v rámci Evropské unie uskutečňuje Evropská investiční banka finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. Umožňuje to doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Touto činností přispívá EIB k dosažení obecných zásad a politických cílů Evropské unie, včetně rozvoje třetích zemí, a k prosperitě EU za změněných globálních ekonomických podmínek. Činnosti EIB na podporu vnějších politik Unie musí být nadále prováděny v souladu se zásadami řádné bankovní praxe. Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Cílem dokumentu, o němž jsme dnes v Evropském parlamentu jednali a hlasovali, je zajistit poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Horní hranice, která byla EIB v rámci této záruky stanovena, činí 27,8 miliardy na zbývající část stávajícího období, tedy 2007–2013. Kromě tohoto aspektu usiluje návrh Parlamentu o některé změny, jejichž cílem by bylo zdokonalit práci EIB mimo EU, k čemuž například patří uvolnění 2 miliardy EUR na boj proti změně klimatu. Parlament navrhl další nová opatření, jako je zlepšení přístupu malých a středně velkých podniků k financování EIB, zvýšení transparentnosti jejích operací a zavedení větší flexibility pro investice rizikového kapitálu. Dalším cílem je nahradit současný systém regionálních cílů programem cílů horizontálních a aktivovat mandát EIB pro vztahy se třetími zeměmi, jako je Island, Libye, Irák a Kambodža.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Podporuji postoj Evropského parlamentu a vnější činnosti EIB, nicméně chtěl bych zdůraznit politováníhodnou skutečnost, totiž, že v případě přímé konkurence často financování projektů mimo Evropskou unii poškozuje konkurenceschopnost v rámci EU. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Skrze poskytování finančních prostředků v zemích mimo Unii přispívá Evropská investiční banka k realizaci zahraniční politiky EU. Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Kalfina, jelikož jsem velmi uvítala skutečnost, že vyčleňuje 2 miliardy EUR na oblast zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a že rovněž vyjadřuje podporu malým a středně velkým podnikům. Zpráva dále vyzývá k přijetí komplexních závazků v oblasti poskytování informací a zajišťování transparentnosti ve vztahu k občanům, Parlamentu a Komise. Dále byla vzata v potaz práva Parlamentu, což rovněž považuji za naprosto nezbytné. Anna Záborská (PPE), písemně. − (SK) Evropská unie nese závazek k solidaritě, který vychází přímo z našeho křesťanského dědictví. I ti, kteří by chtěli křesťanství vyloučit z veřejného prostoru, uznávají, že se EU musí podílet na rozvojové pomoci. Tato solidarita je však přímo odvozena od křesťanského učení o důstojnosti každé lidské bytosti a od morální povinnosti pomáhat potřebným. Evropská investiční banka se stala důležitým nástrojem, jejž může Unie využít k vymýcení chudoby v méně rozvinutých regionech. Jako taková musí na prvním místě poskytovat pomoc, a k tomu účelu je třeba mít k dispozici finanční záruky. Na druhou stranu by měla zůstat bankou, tedy institucí, která svěřené prostředky nevynakládá, ale efektivně investuje. Hlasovala jsem tedy ve prospěch zprávy o poskytnutí záruky Evropské investiční bance. Doporučení: Robert Sturdy (A7-0034/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto doporučení, neboť jihokorejský trh nabízí nové obchodní příležitosti, v neposlední řadě v oblasti zemědělství a služeb. V současné době představuje Jižní Korea jeden z nejvýnosnějších vývozních trhů pro zemědělce EU, přičemž roční obrat přesahuje 1 miliardu EUR. Co se týče služeb, konkrétně v oblasti financí, práva, telekomunikací, životního prostředí a námořní dopravy, odhaduje se, že objem transakcí naroste o 70 %. Dohoda o volném obchodu kromě toho stanovuje efektivní a jednoznačný ochranný mechanismus v zájmu odvětví EU, což přispívá k růstu evropského průmyslu. Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasoval jsem pro doporučení pana Sturdyho k uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, jelikož podpoří trh a přináší výhody Spojenému království a dalším šestadvaceti evropským národům. Nejdůležitější součástí této dohody je ochranná doložka a pokud by nebyla součástí dohody, nemohl bych pro ni hlasovat. Dvoustranný ochranný mechanismus Evropské unii umožní návrat k předchozím celním sazbám, pokud nastane pouze riziko, že dohoda ohrozí náš průmysl. Tato dohoda našemu průmyslu služeb a zemědělskému a zpracovatelského průmyslu otevře lepší přístup na velký a stále rostoucí korejský trh. Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Toto hlasování je velmi důležité pro novou mezinárodní obchodní strategii Evropské unie. Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou je ve skutečnosti prvním příkladem nové generace dohod, jejichž cílem je omezení obchodních i neobchodních překážek a rozšíření investičních příležitostí v partnerských zemích. Jakmile byla v říjnu roku 2009 podepsána, vzbudila vlnu nelítostné kritiky ze strany evropského automobilového průmyslu, který se cítil zásadním způsobem poškozen některými ustanoveními ve prospěch korejského partnera, především navracením cla.

45

46

CS


Tyto obavy již byly částečně rozptýleny, v neposlední řadě díky práci, již Parlament odvedl na přípravě předloženého návrhu nařízení o ochranné doložce, které je připojeno k dohodě, a rovněž díky tomu, že vláda Jižní Koreje objasnila změny vnitřních předpisů pro emise oxidu uhličitého. Dnes jsme tedy potvrdili výsledek hlasování, které proběhlo ve Výboru pro mezinárodní obchod, a umožnili završení celého postupu, jelikož Rada s tím již vyjádřila souhlas. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou přinese okamžitý všeobecný přínos pro řadu hospodářských odvětví v EU, avšak současně zviditelní zranitelnost některých dalších odvětví. Dále striktně určuje postupy řešení sporů a poskytování ochrany a zaručuje sledování, jehož cílem je zajistit evropským společnostem dostatečnou úroveň bezpečnosti. Korejský trh jednoznačně nabízí zboží a službám EU významné příležitosti, ale kvůli vysokým clům a drahým necelním překážkám zůstal až doposud značně uzavřen. Tato dohoda úspěšně a rychle odstraní vývozní cla ve výši téměř 2 miliard EUR, která jsou ročně vybírána od vývozců průmyslových a zemědělských produktů z Evropské unie. Díky tomu bude v několika hospodářských odvětvích dosaženo okamžitých a podstatných úspor. U odvětví zemědělství a služeb jsou výhody ještě více nasnadě, neboť Korea patří k nejvýznamnějším trhům pro zemědělce z Evropské unie v celosvětovém měřítku, přičemž roční prodeje zde dosahují 1 miliardy EUR. Za těchto okolností mi nezbývá než přivítat skutečnost, že Evropský parlament přijal dohodu mezi EU a Koreou, a vyjádřit naději, že v budoucnosti budeme mít takových dohod o volném obchodu co nejvíce, počínaje Kanadou přes USA a konče zeměmi BRIC. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Jižní Korea je pro vývoz z Evropské unie čtvrtým nejdůležitějším trhem mimo Evropu. Evropští vývozci však v úsilí o uvedení svých výrobků na trh této země naráželi na celní bariéry a regulační překážky. Stávající dohoda o volném obchodu je v porovnání s předchozími dohodami, které Unie uzavřela, nejucelenější, ruší poplatky u téměř všech produktů a rozšiřuje škálu služeb, na něž se vztahuje. Je ve všech směrech pozitivní a oběma stranám umožňuje vytvořit významné zisky. Očekává se, že vývoz z EU do Jižní Koreje stoupne o více než 80 %. Doufám, že evropské společnosti, a především společnosti pocházející z mé země, budou moci využít příležitostí, které z otevření tohoto trhu vzejdou. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Před třemi lety přijal Evropský parlament usnesení, jehož cílem bylo zlepšit přístup evropského podnikatelského odvětví na zahraniční trhy. Nyní postupujeme dále a jsme vyzýváni k přijetí dohody o volném obchodu, díky níž je společnostem Evropské unie prakticky zajištěn přístup na jihokorejský trh – který, jak je nám známo, je pro Evropu důležitý – a to skrze zvýšení vývozů a následné vytváření nových pracovních míst. Dohoda je první z řady obchodních dohod, které jsou uzavírány po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a rovněž první, v jejímž rozhodovacím procesu jsou použity pravomoci spolurozhodování, a tudíž představuje významnou inovaci co se týče bilaterálního dodržování norem Mezinárodní organizace práce (ILO) a právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, transparentnosti státní podpory a uplatňování trvale udržitelného rozvoje. Přijetí této zprávy vítám, jelikož Evropské unii přináší řadu nových příležitostí – které byly dříve nedostupné kvůli uplatňovaným celním sazbám – a hájí obchodní zájmy s přidanou hodnotou „ochranné doložky“, jinými slovy s možností opětovného zavedení celních poplatků. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT ) Hlasovali jsme proti této zprávě a se znepokojením sledujeme skutečnost, že byla přijata. Mnohokrát jsme v Parlamentu ostře

17-02-2011

17-02-2011

CS


odsoudili skutečnost, že liberalizace světového obchodu bude mít v řadě hospodářských odvětví, zejména v některých členských státech, jako je Portugalsko, a v regionech, které jsou na těchto odvětvích závislé, katastrofální následky. V této souvislosti máme obavy zejména o následující odvětví: textil, automobily a jejich součástky, elektronika. Dohoda však zahrnuje i zemědělské produkty a podporuje intenzivní, ekologicky neudržitelné modely výroby; ty jsou v rozporu s místní produkcí a spotřebou, jichž je třeba k zajištění potravinové soběstačnosti a bezpečnosti. Máme před sebou nejrozsáhlejší dohodu o volném obchodu, již Evropská unie kdy uzavřela a která má nyní posloužit jako první krok v uzavírání „nových dvoustranných obchodních dohod nové generace“. Analýzy, které k těmto dohodám vypracovává Komise, se vždy týkají milionů EUR ve prospěch ekonomických skupin a nadnárodních společností. Je důležité, aby se analýzy zmínily i o počtu pracovních míst, jejichž ztrátu zpravodaj považuje za nevyhnutelnou; o počtu malých a středně velkých podniků, které již zbankrotovaly; ba dokonce o počtu tun emisí CO2, které byly v důsledku těchto dohod vypuštěny do ovzduší kvůli nárůstu toků energie a zboží. Je zajímavé sledovat, kam se v těchto případech poděly proslulé závazky EU v oblasti životního prostředí/klimatu... Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o ochranné doložce, která je součástí dohody o volném obchodu s Koreou, přestože její ochrana se nezdá dostatečná a její uplatňování vypadá nejistě. Na druhou stranu jsem hlasoval proti dohodě jako takové. Otevření hranic pro dovoz výrobků, které přímo konkurují našim výrobkům, aniž bychom měli zajištěnou ochranu, je sebevražedné, zejména v automobilovém průmyslu. Ve vysvětlujícím prohlášení ke zprávě pana Sturdyho se tvrdí, že to bude mít jen minimální vliv na zaměstnanost, avšak jedním dechem se v ní hovoří o očekávání rozsáhlé mobilizace všech nástrojů Evropské unie s cílem zmírnit dopad ztrát pracovních míst, v čemž je zcela zjevný rozpor a což vyznívá velmi cynicky. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Skutečnost, že poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zprávu pana Sturdyho, vysílá jasný signál. Dnes jsme velkou většinou schválili nejrozsáhlejší dohodu o volném obchodu, kterou kdy EU uzavřela. Znamená to jasné ANO evropskému hospodářství a jasné ANO Evropě, která se stane základnou pro hospodářskou činnost. Výhody jsou zřejmé: 1,6 miliard EUR ušetřených na celních poplatcích a 19 miliard EUR díky navýšení objemu obchodu. Především odvětví zemědělství se může těšit na úspory na clech ve výši 380 milionů EUR. Našim tuzemským zemědělcům se tím otevírají nové vývozní příležitosti. Hlasovala jsem ve prospěch vstupu dohody o volném obchodu v platnost. David Martin (S&D), písemně. − Srdečně vítám schválení dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou. Očekává se, že v následujících 20 letech se díky ní dvakrát navýší dvoustranný obchod. Dovozní cla budou u 98 % všech výrobků zrušena a v průběhu příštích pěti let budou odstraněny další necelní překážky. Dohoda obsahuje důležité sociální, pracovní a ekologické normy, a já doufám, že jejich dodržování bude pozorně sledováno. Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) K mému zastávanému postoji a s přihlédnutím k procesu přípravy Dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou provázenému řadou obav i očekávání nejen dotčených průmyslových odvětví doplňuji následující. Zavedená dlouholetá obchodní pravidla jsou tímto mezi EU a Korejskou republikou výrazně změněna. Posoudit jejich dopad bude reálné až v delším časovém horizontu. Teprve výsledky a propočty po delším časovém úseku ukážou stav uvažované

47

48

CS


ekonomické prosperity všech účastníků této dohody, deklarované oboustranné zlepšení obchodní bilance či přispění ke zlepšení sociální situace. Celkové množství a rozmanitost vzájemně obchodovaných produktů nedílně spojených s jejich certifikovanou kvalitou a prokazatelným místem původu je nutné pravidelně, koordinovaně a pečlivě sledovat a vyhodnocovat. Případné přímé uplatnění uvedených ochranných mechanismů vyplývajících ze dvoustranné ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou by bylo velmi citlivým tématem a výsledek by mohl být v rozporu s euforií předcházející přijetí této dohody. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Tato dohoda o volném obchodu má podnikům z EU v nejrůznějších hospodářských odvětvích zajistit rozsáhlý a širší přístup na jihokorejský trh prostřednictvím řady nebývalých liberalizací cel. Jakožto první krok v nové generaci dvoustranných dohod o volném obchodu obsahuje dohoda důležité inovace, například kapitolu o udržitelném rozvoji, která zavazuje obě smluvní strany k dodržování základních pracovněprávních norem Mezinárodní organizace práce, vytváří systém pro řešení stížností ohledně neplnění předpisů založený na vzájemném hodnocení a zřizuje i několik pracovních skupin a monitorovacích výborů pro zajištění kvalitního provádění dohody a řešení sporů. Vítám tuto dohodu o volném obchodu, jelikož je nejucelenější dohodou, kterou kdy Evropská unie uzavřela. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Odmítám vytvoření dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou a přistupuji k němu jen s politováním, jelikož tato dohoda patří k nejdůležitějším obchodním dohodám, které EU v uplynulých letech podepsala, a já se domnívám, že prohlubuje negativní důsledky celosvětové liberalizace obchodu a slouží multimilionářským zájmům velkých evropských nadnárodních společností, aniž by brala v potaz vážné hospodářské, sociální, pracovní a environmentální dopady toho, že dohoda bude uzavřena za stávajících podmínek. Z toho důvodu, jak zpravodaj uznává, tato dohoda tisícům zaměstnanců přinese nevratnou zkázu řady pracovních míst v Evropě, a to ve velmi choulostivých hospodářských a strategických odvětvích, jako je zemědělství nebo textilní průmysl. Co se týče nutnosti přejít na potravinovou soběstačnost a bezpečnost, tato dohoda je dalším krokem zpět, a tudíž je nutné, aby se EU jednoznačně zavázala k podpoře místních trhů a zemědělských produktů. Tato dohoda nutí evropské zemědělce, aby se pokoušeli konkurovat dováženým zemědělským produktům, jejichž metody pěstování a výroby nevyžadují dodržování nejzákladnějších práv pracovníků ani minimálních zdravotních norem a standardů jakosti. Alexander Mirsky (S&D), písemně. - (LV) Pečlivě jsem se obeznámil s dohodami, a došel jsem k názoru, že řada jejich ustanovení je neúplná a povrchní. Například některé části lze vyložit dvojím způsobem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek zcela opomíjí nejdůležitější otázky spojené s konkurencí a se zneužíváním. Samozřejmě je nezbytné posílit postup navazování spolupráce s Dálným východem. Nicméně povrchní a nepřesné formulace vzbuzují podezření, že tato práce není dotažená do konce. Hlasoval jsem proti. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé. Za prvé, chceme-li dosáhnout efektivnější spolupráce mezi EU a Koreou, je třeba odstranit stávající překážky obchodu, jejichž zásluhou byl korejský trh doposud v izolaci. Vstup této dohody v platnost navodí

17-02-2011

17-02-2011

CS


příznivé podmínky pro hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst. Vznikne příznivé podnikatelské prostředí, které podnítí k růstu a k zajištění přístupu konkurenčním společnostem z EU na trh Jižní Koreje, kde se obchodu a službám EU otevírá řada nových příležitostí, a tím dojde ke zvýšení objemu obchodu ve společnostech a ke snížení nákladů na vývoz. Vzhledem k předpokládanému rozvoji obchodu mezi EU a Jižní Koreou to v budoucnosti přinese úspory značných finančních prostředků, které byly vynakládány na celní poplatky, zejména v chemickém, průmyslovém a farmaceutickém odvětví. Kromě toho zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž v oblasti výroby automobilů, spotřební elektroniky a textilního odvětví, kde má Korea v porovnání s EU komparativní výhodu. Kromě toho bude liberalizace vývozních cel velkým přínosem pro odvětví zemědělství a služeb. Vítám skutečnost, že dohoda věnuje velkou pozornost udržitelnému rozvoji. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Cílem Dohody o volném obchodu uzavřené mezi EU-27 na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé je zlepšit přístup evropských společností na jihokorejský trh prostřednictvím řady nebývalých liberalizací cel. Hlasovala jsem pro, jelikož dohoda je obecně velmi pozitivní a oběma stranám umožňuje dosáhnout velkých zisků, přičemž se očekává, že evropský vývoz do Jižní Koreje stoupne o více než 80 %. Doufám, že této příležitosti budou moci využít i portugalské společnosti, zejména v odvětví zemědělství a služeb, tedy v oblastech, v nichž jsou výhody obzvláště působivé. V současné době představuje Jižní Korea jeden z nejvýnosnějších vývozních trhů pro zemědělce EU, přičemž roční obrat přesahuje 1 miliardu EUR. Dohoda o volném obchodu v úplné míře liberalizuje téměř všechen zemědělský vývoz EU, díky čemuž odvětví zemědělství ušetří 380 EUR milionů EUR; nemohu jinak, než tuto skutečnost uvítat. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − S velkým politováním přistupujeme ke skutečnosti, že poslanci Evropského parlamentu tuto spornou obchodní dohodu zcela nekriticky schválili. Dalekosáhlá dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou vytváří nebezpečný precedens pro budoucí obchodní politiku EU, jelikož jde daleko nad rámec pouhého odstranění cel a zahrnuje rozsáhlá opatření pro přístup na trh, a to na úkor sociálních a ekologických norem. K těm ohavnějším ustanovením této dohody patří to, že se EU podařilo dotlačit Koreu k přizpůsobení svých pravidel pro emise CO2 z vozidel, aby evropské automobilky mohly do Koreje více vyvážet automobily s vysokou spotřebou. Tato rána pod pás, kterou Evropská unie Koreji zasadila, podrývá ekologickou integritu pravidel pro emise z vozidel v Koreji a nelze ji nazvat jinak, než jako skandální. Ještě horší je, že se EU snaží tuto ekologickou mezeru navléct tak, aby opozdilci z evropského automobilového průmyslu mohli na korejském trhu „spravedlivě konkurovat“ menším, čistším a účinnějším korejským automobilům. Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto doporučení, jelikož mám pocit, že zaujímá vyvážený postoj k dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou. Jihokorejský trh byl až dosud v relativní izolaci kvůli vysokým celním dávkám a drahým necelním překážkám, ale již brzy bude schopen nabídnout důležité nové příležitosti pro zboží a služby z EU. Dohoda o volném obchodu rychle odstraní vývozní cla pro EU ve výši 1,6 miliard EUR, která jsou ročně vybírána od vývozců průmyslových a zemědělských produktů z Evropské unie, přičemž srovnatelný údaj pro jihokorejské vývozce činí 1,1 miliard EUR. Bude však důležité bedlivě sledovat objem zboží, které z této země přijmeme, abychom mohli využít ochranné doložky v případě, že dovoz naroste v přílišné míře a ohrozí evropská pracovní místa.

49

50

CS


Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Důrazně se stavíme proti této dohodě o volném obchodu s Korejskou republikou, protože by našim korejským konkurentům přinesla neoprávněnou konkurenční výhodu. Korea by mohla snadno vyvážet například automobily a evropští výrobci by se ocitli v nevýhodě, neboť 95 % automobilů, které se v Koreji prodají, jsou tam rovněž vyráběny. Odstranění celních bariér by bylo v rozporu se zájmy našich výrobních odvětví. Jediné ustanovení, které lze použít ke zmírnění nevýhod je to, jež může vést k přijetí mimořádných opatření. Dočasná mimořádná opatření, jako je pozastavení snížení celních sazeb, lze přijmout v případě, že dojde k vážnému poškození evropských výrobců. Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, protože bude skutečným přínosem pro evropské podniky. Jejich vývoz do Koreje by měl vzrůst téměř o 40 % a vývoz průmyslového a zemědělského zboží do Koreje bude osvobozen od poplatků ve výši až 1,6 miliardy EUR ročně. Díky zavedení ochranné doložky bude kromě toho možné omezit veškeré nepříznivé dopady na evropské hospodářství. Konečně, tato dohoda korunuje novou generaci dohod o volném obchodu, jelikož obsahuje kapitolu o udržitelném rozvoji, která zavazuje obě strany k dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce, a rovněž ustanovení, jímž se stanoví podmínky pro skutečné zapojení občanské společnosti. Návrhy usnesení B7-0210/2011 a B7-0034/2011 Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − Chci poblahopřát oběma zpravodajům – panu Sturdymu a panu Bidegainovi – za to, že nás provedli náročným procesem až k samotnému přijetí dohody o volném obchodu a rovněž ke schválení ochranné doložky. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou je nejucelenější a nejambicióznější dohodou svého druhu, kterou EU doposud uzavřela. Zahrnuje řadu oblastí, které budou výrobcům a spotřebitelům z EU ku prospěchu, jako je například odstranění celních poplatků na vývoz průmyslových a zemědělských výrobků z EU, lepší přístup dodavatelů služeb z EU na trh, zrušení necelních překážek v oblasti elektroniky, léčiv a zdravotnických zařízení, širší přístup k veřejným zakázkám, ochrana práv duševního vlastnictví, zlepšení přístupu na trh pro výrobce automobilů v EU a ochranná doložka, která je velmi důležitá, jelikož chrání evropské výrobce automobilů před jakoukoli nerovnováhou, která se v tomto odvětví může v budoucnu objevit. Doufám, že se tato dohoda stane vzorem pro mnoho dalších dohod o volném obchodu v budoucnu – například s Kanadou, Singapurem a zeměmi MERCOSUR. Současně blahopřeji parlamentu k tomu, že využil své nové pravomoci, jelikož toto je první dohoda o volném obchodu, k níž jsme dali souhlas podle ustanovení Lisabonské smlouvy. Návrh usnesení B7-0120/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, protože Evropská unie musí rychle reagovat – Egypt totiž může sehrát klíčovou roli, a to jak v úsilí o mír na Blízkém východě, tak ve změně způsobu myšlení v tomto regionu světa. Chceme-li toho dosáhnout, domnívám se, že je nezbytné, aby EU přehodnotila svou politiku sousedství. Rovněž je nutné mobilizovat a přezkoumat stávající nástroje tak, abychom mohli pomoci sociálním, politickým a hospodářským reformám a posílit spolupráci s organizacemi občanské společnosti, jelikož z událostí v Egyptě a dalších zemích vyplývá jednoznačná potřeba zavést politiky a nástroje, které budou ambicióznější. EU by se ve svém úsilí měla zaměřit na posílení právního státu, na řádnou správu věcí

17-02-2011

17-02-2011

CS


veřejných, boj proti korupci a na dodržování lidských práv a základních svobod, a tím zajistit vytvoření vhodných podmínek pro nastolení stabilní demokracie. Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, neboť je dle mého názoru spravedlivé a vyvážené. Lidé v Egyptě jsou svědky naplnění svých legitimních očekávání. Odstoupení pana Mubaraka je nezbytnou podmínkou, nestačí však k zajištění toho, že se Egypt vydá cestou směrem k demokracii a lidským právům. Celý přerod je pod dohledem armády, které trvalo šest měsíců, než se této výzvy chopila. Vedlo k tomu 18 dnů demonstrací, v jejichž průběhu Egypt utrpěl finanční ztráty, které každým dnem narůstají. Evropská unie musí Egyptu nabídnout podporu, aby úspěchy, jichž bylo dosaženo revolucí, nezhatila hluboká hospodářská a sociální krize. EU zatím vynaložila značné prostředky v rámci evropské politiky sousedství, avšak s nevelkými výsledky, což obrazu EU nijak zvlášť nepřidalo. Naše úloha však zůstává nadále klíčová. Neměli bychom se vystavovat nespravedlivé kritice. Revoluce jsou zvláštní v tom, že poté, co proběhnou, se zdají nevyhnutelné, avšak před tím vypadají neproveditelně. Sebekritiku však lze omluvit a my jsme na správné cestě, jelikož Rada a Komise vyjádřily touhu po radikálním přehodnocení evropské politiky sousedství. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Několik uplynulých týdnů se zapsalo do historie. Po tom, co se stalo v Tunisku, je nedávný vývoj v Egyptě zdrojem velkých nadějí, zejména mezi mladými lidmi. Evropská unie musí odhadnout situaci a bez vytáček podpořit demokratický proces. Tyto události by nás kromě toho měli podnítit k přehodnocení našich dohod o partnerství tak, abychom nezůstali na okraji hnutí. Evropský parlament se musí snažit zajistit, aby naše slova odpovídala našim činům a byla sjednocena ve srozumitelné a rozpoznatelné evropské politice vůči Egyptu a celému regionu. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Chtěla bych vyjádřit solidaritu s egyptským lidem, zejména s mladší generací, a ocenit jejich odvahu a odhodlání v boji za svou legitimní tuhou po demokracii. Odsuzuji násilí a nepřiměřené použití síly proti demonstrantům. S hlubokým politováním se stavím k vysokému počtu mrtvých a zraněných osob a vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám obětí. Je třeba navázat dialog se všemi politickými a společenskými silami, které respektují demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody. Jsou to základní principy Evropské unie a tvoří společný základ pro rozvoj evropsko-středomořské oblasti. Vyzývám k nezávislému vyšetření incidentů, které vedly k úmrtím, zraněním a uvězněním, a žádám, aby osoby, které za ně nesou odpovědnost, byly postaveny před soud. Dále vyzývám k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech pokojných demonstrantů, vězňů svědomí a ochránců lidských práv, ať jsou občany Egypta či jiných zemí, a stejně tak novinářů a právníků. Apeluji na EU, aby přezkoumala svoji politiku, jejím prostřednictvím podporovala demokracii a lidská práva a vytvořila mechanismus pro začlenění doložky o lidských právech do všech dohod se třetími zeměmi. Mário David (PPE), písemně. − (PT) Za prvé bych chtěl říci, že vítám všeobecnou shodu, s níž jsme v Parlamentu dosáhli přijetí společného návrhu usnesení. Je dokladem jednoty v základních hodnotách, které hájíme jako Unie národů a států, což bych nechtěl jen tak přejít. Za druhé doufám, že přechod ze starého egyptského režimu k budoucí demokracii se odehraje pokojně, ohleduplně a s širokou shodou mezi různými politickými, občanskými, vojenskými a náboženskými subjekty této významné země na Středním východě. Za třetí, doufám, že se tento historický okamžik stane pozitivní reakcí na skutečná přání lidí, kteří touží po svobodě, demokracii a boji proti korupci, nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení. Na závěr bych chtěl zopakovat, že budoucnost tohoto regionu vyžaduje pevnou a tolerantní

51

52

CS


demokracii, která respektuje menšiny a v níž je stát zavázán všem občanům, ne ovládán několika z nich. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení o situaci v Egyptě, protože se domnívám, že by Evropská unie měla vyjádřit solidaritu s egyptským lidem v jejich legitimní touze po demokratizaci a podpořit rychlý přechod k opravdové demokracii. Chceme-li toho dosáhnout, musí EU podpořit Egypt v řešení hospodářských a sociálních potíží, jimiž prochází, s cílem zahájit stabilní proces demokratizace, který zahrne všechny složky občanské společnosti. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Bylo to jako při pádu Berlínské zdi – mezinárodní společenství, sdělovací prostředky a dokonce zpravodajské a bezpečnostní služby předních zemí byly překvapeny událostmi, jež se jim nepodařilo předvídat a které vrhají pochyby na řadu koncepcí a teorií o politice na Blízkém východě a rovněž o samotné stabilitě regionu. Egypt je díky svému strategickému významu přímo v ohnisku těchto změn a cokoli se v něm odehraje bude mít rozhodující vliv na další země v regionu. Stále ještě je příliš brzy na dohady, jakým směrem se bude ubírat síla, která přivedla tisíce lidí do ulic a vzbudila v nich touhu po svržení režimů, pod jejichž mocí ve svých zemích žili po celá desetiletí. Přesto jsem přesvědčen, že Evropská unie nemůže být lhostejná k jeho dalšímu vývoji ani opomíjet události na jejích hranicích. Musíme se snažit pomoci těm, kteří bojují za nastolení demokracie a právního státu a odmítají názor, že existovat může pouze ozbrojený sekulární režim nebo režim radikálních islamistických revolucionářů. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Minulý týden jsme po několika dnech občanských nepokojů byli svědky odstoupení egyptského prezidenta Mubaraka, který stál v čele této země po více než 30 let. Chtěl bych se přidat k Evropské unii a poblahopřát egyptskému lidu, který tvrdě bojoval za demokratickou změnu. EU má nyní důležitý úkol sledovat politické a sociální změny v Egyptě, v neposlední řadě revizi ústavy a konání svobodných a spravedlivých voleb, při nichž nebude docházet k porušování lidských práv. Jejím dalším úkolem je však finanční podpora egyptského lidu, skrze niž podpoří nezbytný hospodářský rozvoj. Souhlasím s tímto návrhem usnesení a doufám, že přechod z diktátorského režimu na demokratický v Egyptě proběhne rychle a pokojně, jelikož egyptský národ by mohl v procesu nastolení trvalého míru na Blízkém východě sehrát klíčovou úlohu mediátora. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Slova použitá v tomto návrhu usnesení, která hovoří o „solidaritě s egyptským lidem“, vítají jeho „odvahu a odhodlání, zejména mladších generací“ a vyjadřují jednoznačnou podporu „jeho legitimní touze po demokratizaci“ se sice týkají pouze nedávných událostí, ale jsou pozitivní. Většina Evropského parlamentu až dosud poukazovala na Egypt jako na příklad stability v regionu, a nyní je povinna aplaudovat egyptským občanům, kteří se pokouší z této „stability“ vymanit. Demonstrace Egypťanů, které vedly k rezignaci Husního Mubaraka, jsou dokladem toho, že skupiny odcizené kapitalismem a síly a režimy, které mu slouží, mají obrovské možnosti k dosažení demokratických vítězství. Egyptští občané s velkou houževnatostí a jednotou v boji dokázali, že je možné dosáhnout odstoupení a pokročit směrem k nastolení politických a demokratických svobod, a to i v zemi, v níž ve velké míře převládají imperialistické zájmy, zejména ze strany Spojených států, Izraele a Spojeného království.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Imperialismus nikdy nepřizná porážku, ani se nevzdá, musí být svržen. Síly, které zde v Parlamentu hájí své zájmy, jdou přes svá uhlazená slova do protiútoku, uzurpují si právo zasahovat a pokrytecky nám chtějí dávat lekce z demokracie skrze své politické „strany a nadace“. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Po Tunisku je nyní na řadě Egypt a po celém Blízkém východě se šíří další protesty. Nyní dochází ke změnám na geopolitické mapě Středomoří a rovněž se pravděpodobně změní rovnováha světové moci, a tudíž Evropská unie musí přizpůsobit svou zahraniční politiku novému vývoji a zdokonalit strategii poskytování politické a finanční pomoci na přechod k demokracii v různých zemích, k čemuž patří podpora uspořádání svobodných voleb. Evropská unie by měla přijmout opatření na podporu egyptského lidu a využít k tomu veškeré nástroje finanční pomoci a rovněž iniciativy na podporu demokracie a obrany lidských práv. Stejně tak musíme sledovat situaci, která vznikla ve Středomoří, zvláště na italském pobřeží, kde bylo zaznamenáno na 4 tisíce vylodění za pouhé čtyři dny. Tyto údaje mi evokují exodus biblických rozměrů, k němuž došlo v roce 1990, kdy na pobřeží Jaderského moře dorazila spousta plavidel nevhodných pro dopravu na moři a na nich mnoho vykořeněných lidí z Albánie. Italská vláda vyhlásila stav nouze, což je dle mého názoru důležité a nezbytné rozhodnutí, zůstává však pouze prvním krokem, protože existují reálné obavy, že po Tunisku bude zasažen Egypt a Alžírsko. S tímto problémem se Itálie není schopna vyrovnat sama: je tedy na Evropě jako celku, aby zvážila protiopatření, chopila se přímých zásahů a nabídla naději těm, kteří jsou ještě ve svých zemích a zatím odolávají pokušení vyrazit na moře pod dojmem nálady, která se v zemích Maghrebu rozmáhá. Louis Grech (S&D), písemně. − EU a především Evropskému parlamentu trvalo příliš dlouho, než zareagovaly na varovná znamení politických a sociálních nepokojů v Egyptě a než se jimi začaly zabývat, a ty nakonec v uplynulých třech týdnech vedly ke geopolitickému zhroucení, přestože tento region je EU velmi blízko a navzdory skutečnosti, že stabilita ve středomořské oblasti má klíčový význam pro politický růst, hospodářskou sílu a bezpečnost v Evropě jako takové. V tuto chvíli je zoufale nutné, aby se evropské orgány pevně chopily vedení: vedení, které bude spojeno s pragmatickým, integrovaným a celostním přístupem zaměřeným na obnovení stability a bezpečnosti v regionu. Je na EU, aby Egyptu aktivně pomáhala v politickém přechodu na demokratický systém vlády. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Nevídaná vlna revolučních hnutí, která se v současné době žene přes země jižního Středomoří a jež v Tunisku a Egyptě již přinesla pád vlády, vede Evropskou unii k přehodnocení svých vizí a vztahů s těmito zeměmi. Společný návrh usnesení, jejž jsme dnes, ve čtvrtek 17. února 2011, přijali, sice přišel do jisté míry pozdě, ale byl nezbytný, jelikož vysílá jasný signál egyptskému lidu a dokládá, že Evropská unie podporuje jeho úsilí a je připravena pomoci snahám občanů o demokratizaci země a podpořit její hospodářský rozvoj. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Události, k nimž došlo v Egyptě, lze označit jako historické, neboť způsobily rozpad určitého politického modelu, který celou zemi po dvě desetiletí ovládal. Bohužel se tak stalo za cenu toho, že během demonstrací a bojů za vytouženou svobodu bylo mnoho lidí zraněno nebo dokonce zabito. Parlament chce tímto návrhem usnesení vyjádřit solidaritu s egyptským lidem a vyzdvihnout odvahu a odhodlání mladých demonstrantů, kteří v událostech tohoto měsíce zcela jistě sehráli klíčovou roli. Po odstoupení prezidenta Mubaraka se Egypt ocitl v pozici svobodné země, která však

53

54

CS


potřebuje projít totální rekonstrukcí. Evropský parlament má v úmyslu mu v tom pomoci tím, že bude například vyzývat k co nejrychlejšímu zahájení rozhovorů mezi politickými stranami, jejichž cílem bude nalézt nejlepší způsob vymýcení korupce a porušování zásad svobody projevu a práva na informace, a tím položit základy právního státu. Rovněž vyzýváme vysokou představitelku, aby podpořila vytvoření pracovní skupiny, která by za účasti Evropského parlamentu napomohla k utváření nové reality v souladu se zásadami demokratického státu. David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, přestože nemohu zbavit poměrně silné pachuti pokrytectví ze strany orgánů EU. Kyriakos Mavronikolas (S&D), písemně. – (EL) Otázka dalšího vývoje v Egyptě je kvůli velikosti této země a její zeměpisné poloze velmi závažná. Kypr vždy udržoval dobré sousedské vztahy s Egyptem a jeho potenciální přínos pro další vývoj bychom neměli podceňovat. Důležité je, že stávající krize by měla vyústit ve vytvoření demokratického režimu a právního státu a že je nezbytně nutné zabránit vytvoření radikálního muslimského státu, který by narušil stabilitu regionu. Egypt na Blízkém východě vždy vynikal pro svůj pozitivní přínos k řešení problémů v této oblasti. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropská unie musí nadále budovat skutečnou zahraniční politiku, která bude důsledná a účinná vůči jejím partnerům, a rovněž je důležité, aby vyjadřovala pevný a jednotný postoj a opakovala požadavek, že obrana lidských práv se musí stát realitou. Egypt je v arabském světě klíčovým partnerem Evropské unie a zastává aktivní a zásadní úlohu v podpoře blízkovýchodního mírového procesu a usmíření všech částí palestinské společnosti. Musíme tedy vyjádřit solidaritu s egyptským lidem, podpořit jeho legitimní touhu po demokratizaci, odsoudit násilí a nepřiměřené použití síly proti protestujícím a vyjádřit hluboké politování vysokým počtem ztrát na životech a zraněných. V tomto okamžiku musí egyptské orgány okamžitě zabránit dalšímu použití násilí, jelikož to nevyřeší žádné problémy, na něž egyptští občané ve svých protestech upozornili. Egyptské orgány a bezpečnostní složky jsou nyní povinny zajistit bezpečnost všech občanů a jejich majetku, jakož i chránit kulturní dědictví. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, abych ukázal svou bezpodmínečnou podporu lidem, kteří bojují za svá práva, v tomto konkrétním případě tedy egyptskému lidu v boji proti autoritářství a odsouzeníhodným politickým, sociálním a hospodářským podmínkám, jimž byli občané této země vystaveni v uplynulých třiceti letech pod vládou režimu, v jehož čele stál prezident Mubarak. Rovněž souhlasím s důrazným odsouzením násilí a použití síly proti pokojným protestům. Přesto však s velkou částí usnesení nesouhlasím, jelikož odsuzuji postoj, který Evropská unie zaujala, totiž že do situace zasahuje a chtěla by přechod k demokracii vzít do svých rukou. Domnívám se, že egyptský lid nese sám odpovědnost za svou budoucnost a že by měl dostat prostor k tomu, aby své budoucí směřování určil bez zásahů vnějších subjektů, jež se v mnoha případech pouze snaží o zachování výsad, které získaly skrze podporu nelegitimního autoritářského režimu. Dále považuji za hluboce politováníhodné, že v usnesení není ze strany Evropské unie vyjádřena jasná a jednoznačná sebekritika, neboť ta prostřednictvím současné politiky sousedství a obchodní politiky v uplynulých letech Mubarakův režim podporovala a umožňovala jeho existenci.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jak napsal Khaled Hroub, arabské jaro dokázalo, že svoboda a důstojnost jsou touhy sdílené všemi lidskými bytostmi a všemi národy. Nesmíme zapomínat, že původní žádosti bouřících se občanů byly sociální: egyptský lid, stejně jako lidé v Tunisku, žádají o lepší rozdělení bohatství a o lepší budoucnost. Populace usilují o změnu svých životních podmínek z důvodů hospodářských, sociálních a politických. Chtějí „spravedlivý“ a demokratický stát, ve němž je bohatství spravedlivě rozděleno a kde budou mít přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je uspořádat volby, ať už uspěchané a přestože (bývalá) opozice není příliš organizovaná. Musí být zaručena politická práva občanů, avšak to samé platí pro jejich hospodářská a sociální práva. Reakce ze strany Evropy tedy musí zahrnovat budování demokracie a rovněž hospodářský rozvoj, abychom pomohli co největšímu počtu lidí. EU by měla zavést politiku, jíž by podpořila skutečně demokratický proces, a rovněž v něm sehrát vedoucí úlohu. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Před tím, než vyjádříme solidaritu s egyptskými občany, musíme pochopit, co k tomuto vývoji vedlo. Podle údajů, které mám k dispozici, za touto destabilizací stojí radikální islamisté. Stavím se tedy rozhodně proti chaosu v arabském světě. Stavím se proti poskytování finanční pomoci na jakýkoli druh extremismu nebo zmatků. Parlament příliš rychle vyhlásil finanční podporu demonstrantům, přestože se mnozí z nich neskrývali s antisemitskými slogany. Bezohledné emocionální záchvaty poslanců by mohly být v arabském světě vyloženy jako podněcování k nepořádku. Stačí nám válka v Iráku a dvojí hra v Pákistánu. Ve vztahu k islámským zemím musíme být uvážliví pragmatičtí. Hlasoval jsem proti. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská unie musí přehodnotit svá naivní očekávání ohledně arabského úsilí o dosažení demokracie. Brusel musí mezi všemi oslavami „arabského jara“ přiznat, že změny v Tunisku a Egyptě nejenže pohlcují stovky milionů EUR v platbách na pomoc místním obyvatelům, ale rovněž dopadnou na občany Evropy v podobě tisíců ekonomických migrantů, kteří již do Evropy dorazili. Koneckonců, lidé v Tunisku a Egyptě vyšli do ulic nejen kvůli demokracii a svobodě projevu, ale rovněž a především z toho důvodu, že chtějí dosáhnout větší prosperity. Tato prosperita však nepřijde přes noc, a tudíž můžeme očekávat další příliv ekonomických migrantů ze severní Afriky. Někteří z nich dorazí do Evropy, zejména z toho důvodu, že v uplynulých dvou až třech desetiletích v arabských zemích skutečně došlo k populační explozi. EU bude rovněž posuzována podle toho, zda bude stále zastávat konání demokratických voleb, až se k moci dostanou islamisté. Jedinou řádně organizovanou a funkční opozicí v Egyptě je Muslimské bratrstvo, které by potenciálně mohlo získat 30 % hlasů; EU by si v této oblasti neměla dělat žádné iluze a namísto toho se vážně zabývat otázkou, jak se zachová, až ve volbách zvítězí islamisté. Text návrhu usnesení tyto okolnosti v zásadě zohledňuje, a proto jsem hlasoval pro. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Návrh usnesení vítá reformy, které směřují k nastolení demokracie, právního státu a sociální spravedlnosti v Egyptě. Vyzývá ke zrušení výjimečného stavu, ke zodpovědnému vedení ze strany vlády, k vymýcení korupce a k dodržování lidských práv a základních svobod v Egyptě, včetně svobody svědomí, vyznání a myšlení, svobody slova a stejně tak svobody tisku a sdělovacích prostředků. Cílem je rychlý přerod v pokojnou, demokratickou a pluralitní zemi. Proto jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu usnesení.

55

56

CS


Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Nedávné události v Egyptě a Tunisku vyvrátily mylnou myšlenku, že společnost v arabských zemích není schopna přijmout demokracii. Na základě tohoto chybného předpokladu Evropská unie – a téměř všechny ostatní globální politické síly – upřednostnily stabilitu regionu před právem občanů zemí arabského světa rozhodnout o své vlastní budoucnosti. Tato politika se ukázala jako nesprávná. Nezbývá než doufat, že dopady tohoto zmýlení nebudou příliš vážné. Dnes musíme přijmout opatření, jimiž tyto dopady zmírníme. Chyby je bohužel třeba napravovat. Jedním z kroků, jež z tohoto návrhu usnesení vyplynou, by mělo být zmrazení majetku egyptských vůdců, kteří nesou odpovědnost za zpronevěru státních fondů v Egyptě. Vyzývám tedy všechny členské státy, aby k dosažení tohoto cíle vynaložily veškeré možné úsilí. Následující týdny budou pro Egypt rozhodující. Evropský parlament by měl vznikající občanské společnosti v Egyptě a jejím demokratickým institucím poskytnout veškerou možnou pomoc. Prioritou by měla být podpora svobodných demokratických voleb. V následujících několika letech bychom se měli řídit jedním cílem. Demokracie v Egyptě je vynikající dlouhodobou investicí, z níž budou těžit občané Egypta i lidé v Evropě. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení o situaci v Egyptě, abych se v plné míře přidal k hlasu Evropského parlamentu, který – v souladu se slovy baronky Ashtonové, prezidenta Van Rompuye a předsedy Barrosa – aplauduje odvaze egyptského lidu a vyjadřuje mu svou solidaritu. Evropské unii nyní připadne úkol sledovat situaci a usilovat o podporu politického dialogu prostřednictvím politiky sousedství, s cílem zajistit přechod k demokracii a konání svobodných voleb a současně zabránit prosazení fundamentalismu. Egypt hraje klíčovou roli v podpoře blízkovýchodního mírového procesu a armáda slíbila, že tento úkol bude plnit i nadále, v průběhu přechodu Egypta k demokracii, a přitom respektovat rovnováhu sil a stabilitu v regionu. Dále se domnívám, že by EU měla přijmout opatření, která budou spočívat v poskytnutí všech dostupných prostředků pomoci Egyptu a jimiž se ochrání před případným hromadným exodem z pobřeží severní Afriky. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení a chtěla bych upozornit skutečnost, že Parlament v něm jednoznačně podporuje reformy zaměřené na demokracii, právní stát a sociální spravedlnost v Egyptě. Doufám, že bude možné zrušit výjimečný stav a že se v Egyptě řádná správa věcí veřejných, boj proti korupci a dodržování lidských práv a základních svobod brzy stane realitou; především tedy co se týče svobody svědomí, náboženského vyznání a myšlení, svobody projevu, svobody tisku a sdělovacích prostředků, svobody sdružování, práv žen a ochrany menšin a boje proti diskriminaci na základě sexuální orientace. Egypt je země s tisíciletou historií a zaslouží si otevřít novou, demokratickou kapitolu svých dějin. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení a přidávám se k vyjádřené solidaritě s egyptskými občany, kteří, podníceni legitimní touhou po demokracii, svobodě a lepších životních podmínkách, zahájili novou etapu politických změn v Egyptě. Doufám, že nyní budou v Egyptě vytvořeny vhodné podmínky, aby mohl pokročit v politických, hospodářských a sociálních reformách nezbytných k dosažení sociální spravedlnosti a nastolení pevného, tolerantního demokratického režimu, který dodržuje lidská práva a občanské svobody; rovněž doufám, že v tomto bude zemi zaručena naprostá podpora. Robert Rochefort (ALDE), písemně. - (FR ) Vlna protestů, která se v uplynulých týdnech přehnala přes Egypt a vyústila v rezignaci prezidenta Husního Mubaraka, je důležitým krokem pro politickou transformaci země. Podporou společného návrhu usnesení

17-02-2011

17-02-2011

CS


Evropského parlamentu bych chtěl vyjádřit solidaritu s egyptskými občany a vzdát hold jejich odvaze a odhodlání v boji za demokracii. Myslím, že je zásadní, aby EU a členské státy aktivně podpořily rychlý přechod k demokratické vládě, především ustavením „pracovní skupiny“, jejíž součástí bude Evropský parlament, a tím reagovaly na žádosti Egypťanů, kteří by tento přechod měli provést. Kromě toho události, k nimž došlo v Egyptě a Tunisku a které stále probíhají v jiných zemích, dokládají, že Evropa musí přezkoumat svoji evropskou politiku sousedství tak, aby pomoc, již poskytuje svým partnerům, striktně vycházela z dodržování lidských práv a demokratických zásad. Přezkum této politiky musí doprovázet zavedení souboru politických kritérií, která by sousední země měly splňovat, chtějí-li získat lepší postavení ve vztazích s EU. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) V současné době je třeba říci, že pan Mubarak byl diktátor, což nyní všichni uznávají, nicméně ještě před měsícem se za tuto skutečnost postavilo jen několik lidí, včetně Evropského parlamentu. Je proto životně důležité, aby Evropská komise a Rada připustily pochybnosti ohledně realistické politiky, již v těchto částech světa, jak v Egyptě tak v Tunisku, po celá léta uplatňují, a stejně tak je zásadní zamyslet se nad rozporuplnými vztahy, které EU udržovala s diktátory, pod jejichž vládou tyto země fungovaly po celá desetiletí. Finanční aktiva pana Mubaraka, jeho společníků a rovněž jeho rodiny, musí být zmrazena. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, jelikož nedávné demonstrace v různých arabských zemích severní Afriky a Blízkého východu sehrály mimořádně důležitou roli ve prospěch institucionálních, politických a hospodářských změn v této oblasti. Opět zavál čerstvý vítr, který přinesl změny a způsobil mocnou vlnu odhodlaného volání lidu po svobodě a skutečné demokracii, jež se stanou základem pro dosažení lepších životních podmínek ve prospěch všech občanů. Základním cílem Evropské unie je podporovat dodržování demokracie, lidských práv a občanských svobod, což představuje společný základ pro rozvoj evropsko-středomořské oblasti. Nyní bude prioritou ustavit vládu, již si egyptský lid vybere přímo ve svobodných volbách a která bude schopna se s mezinárodní podporou zabývat obdobím přechodu k úplné demokracii, v níž se komunity koptských křesťanů již nebudou stávat oběťmi aktuálních událostí a všechny náboženské komunity budou žít v míru a svobodně vyznávat svou víru po celé zemi. Anna Záborská (PPE), písemně. − (SK) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o situaci v Egyptě, protože pro každého, kdo ve veřejné správě klade lidskou důstojnost jednotlivce nade vše ostatní, představuje demokracie nejlepší možnou formu vlády, což platí v Evropě i v Egyptě. Současně však nemohu jinak než myslet na Írán, kde svržení zkorumpovaného autokratického režimu šáha vedlo k vytvoření represivní islámské republiky. Nemohu jinak než myslet na volby v Palestině, kde si občané v prvních demokratických volbách do vlády zvolili teroristy a zločince. Rovněž myslím na Irák, kde jsou šest let po svržení diktátora pronásledováni, vyháněni a zabíjeni členové nejstarších křesťanských komunit na světě. Modlím se, aby to tentokrát dopadlo dobře. Egypt je na rozcestí a já jen doufám, že se vydá cestou svobody v zájmu všech svých občanů, koptské křesťany nevyjímaje. Návrh usnesení B7-0129/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, který upozorňuje na význam přístupu, který probíhá shora dolů a současně je horizontální, přičemž zároveň začleňuje všechny strany podílející se na vývoji strategie. Podobné

57

58

CS


zkušenosti ukazují, že k efektivnímu využívání dostupných finančních prostředků je zapotřebí koordinovaného přístupu. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit význam technické pomoci při realizaci akcí a projektů. Rád bych vám rovněž připomněl, že tento makroregion má pro Evropu zvláštní význam, protože může napomoci sousedským vztahům s jihovýchodní Evropou a podpořit politickou a hospodářskou spolupráci s Balkánem. Souhlasím s tím, že v zájmu zhodnocení účinnosti strategie by mělo být analyzováno její provádění, spolu s analýzou strategie pro Baltské moře, což by mohlo poukázat na možné zdroje a způsoby financování pilotních projektů v jiných evropských strategiích pro makroregiony. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. - (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o provádění strategie EU pro Podunají. Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 milionů obyvatel, jak členských států Unie, tak nečlenů, je oblastí, v níž lze rozvíjet posílenou součinnost mezi různými politikami EU – politikou soudržnosti, dopravní politikou, hospodářskou politikou, energetickou politikou, politikou v oblasti ochrany životního prostředí, kulturní politikou, politikou v oblasti vzdělávání, zemědělskou politikou, rybářskou politikou, politikou rozšíření a politikou sousedství. Je důležité, aby strategie významně přispěla ke zlepšení víceúrovňové správy, k zapojení partnerů působících v Podunají i občanské společnosti a aby v této oblasti zajistila prosperitu, udržitelný rozvoj, vznik pracovních příležitostí a bezpečnost. Souhlasím s výzvou vůči členským státům a regionům, aby využívaly strukturálních fondů určených pro období 2007 až 2013, aby získaly co nejrozsáhlejší podporu pro provádění této strategie, zejména prostřednictvím podpory tvorby nových pracovních příležitostí a hospodářského růstu v oblastech, které byly nejhůře zasaženy hospodářskou krizí. Podunají je bránou Evropy na západní Balkán, a proto se domnívám, že evropská strategie pro Podunají povede nejenom ke zlepšení sousedských vztahů ve střední a jihovýchodní Evropě, ale významně přispěje i k politice EU vůči východní Evropě. To poskytne celé Unii skvělou příležitost, aby upevnila svou politickou a hospodářskou spolupráci s Balkánem, a přispěje k rozvoji a konsolidaci evropské integrace v regionu. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Strategie pro Podunají je projekt Evropské unie, do něhož se mohou zapojit i třetí země ležící při Dunaji a jehož cílem je rozvoj obrovského hospodářského potenciálu této oblasti. Řeka Dunaj spojuje 10 evropských států, z nichž šest je členskými státy Evropské unie. Všechny tyto státy jsou vyzývány ke spolupráci v oblastech jako říční doprava, sociální ochrana a rozvoj, udržitelný hospodářský rozvoj, dopravní a energetická infrastruktura, ochrana životního prostředí, cestovní ruch, kultura a vzdělání. Strategie navíc identifikuje společné reakce na výzvy, jako je zlepšování kvality života, zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti míst při Dunaji a přilákání investic do strategických oblastí. Domnívám se, že je zapotřebí lepší koordinace mezi místními a regionálními úřady a organizacemi podnikajícími v Podunají, aby se zajistilo vytváření pracovních míst a bezpečnost v oblasti. Rovněž podporuji hospodářský a společenský rozvoj Podunají jako prioritní oblasti Společenství a prosazování hlubší regionální integrace v oblasti, což by poskytlo dynamický impuls širší evropské hospodářské oblasti. Podporuji realizaci této strategie, protože Podunají představuje v rámci Evropy významný sociálně-ekonomický potenciál. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí strategie pro region Podunají. Jedná se o výsledek významného úsilí, které od počátku vyvíjelo Rumunsko a Rakousko. Prosazováním a podporou tohoto projektu, který nyní nabývá obrysů za maďarského předsednictví, jemuž bych chtěla poblahopřát, se strategie stane politickou,

17-02-2011

17-02-2011

CS


hospodářskou a finanční prioritou. Rumunsko bude koordinovat čtyři prioritní oblasti: říční dopravu, cestovní ruch, kulturu a řízení rizik vyplývajících z extrémních jevů. Nová strategie zároveň umožní zavedení nové koncepce územní soudržnosti, která je obsažena v Lisabonské smlouvě. Finanční zdroje nevyužívané v současných nástrojích finančního rámce EU mohou být využity jako součást strategie pro Podunají na makroregionální projekty. Chtěla bych zdůraznit význam spolupráce s ostatními partnery, včetně nevládních organizací a soukromého sektoru. Nakonec bych ráda uvedla, že Rumunsko jako koordinátor bude dohlížet na dodržování závazků přijatých státy ležícími při Dunaji, jak je uvedeno v akčním plánu. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně . − (LT) Vítám strategii pro Podunají, která byla schválena Evropskou komisí, a souhlasím s jejím akčním plánem, který věnuje největší pozornost čtyřem oblastem (propojení regionu Podunají, ochraně životního prostředí, budování prosperity a posílení regionu Podunají) a bere do úvahy potřebu zlepšit mobilitu v Podunají, energetickou bezpečnost, sociální a hospodářský rozvoj, kulturní výměnu, bezpečnost a civilní ochranu. Dále vítám skutečnost, že tato strategie byla vypracována po dlouhých konzultacích se zúčastněnými stranami včetně vnitrostátních, regionálních a místních vládních orgánů a zástupců akademické a obchodní sféry i nevládních organizací, protože to představuje významný faktor pro její úspěch. V tomto regionu je zapotřebí vytvořit fórum občanské společnosti, které svede dohromady hráče z veřejného a soukromého sektoru a poskytne jim příležitost podílet se na přípravě makroregionálních strategií. Je nezbytné podpořit kulturní prostředí v Podunají prostřednictvím podpory kulturního dialogu, podporou univerzitních výměnných programů a projektů pro mládež založených na nadnárodní spolupráci, podporou udržitelného cestovního ruchu a ochranou historického a stavebního dědictví. Spolupráce v oblasti kulturních projektů hraje životně důležitou úlohu v podpoře kulturního dialogu a vzájemného porozumění států v Podunají. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Je důležité, aby evropská strategie pro Podunají byla přijata na summitu Evropské rady v červnu, aby se mohlo co nejdříve přikročit k její realizaci. Zrovna tak je však důležité získat prostředky ze stávajících evropských fondů pro rozvoj tohoto regionu, které dosahují výše 100 miliard EUR, prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu. Tyto fondy přímo podpoří provádění strategie. Pokud nebudou existovat konkrétní projekty, které využijí prostředky z těchto fondů, pak bude strategie bezcenná. Účelem strategie pro Podunají je vytvořit pracovní příležitosti a podpořit hospodářský růst v regionech zasažených krizí. Využití specifických rysů regionů by mohlo vyústit v mnohem efektivnější využívání prostředků strukturálních fondů a ve vytváření přidané hodnoty na regionální úrovni, zatímco nevyužité finanční zdroje se rovněž mohou stát zdrojem financování makroregionálních projektů. Schválení strategie pro Podunají je přirozeným výsledkem summitu o tomto regionu, který se konal v Bukurešti koncem loňského roku, kdy byl významným způsobem naznačen význam, který EU přikládá této řece. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Řeka Dunaj propojuje deset evropských zemí. Dunaj také tvoří významný socio-ekonomický potenciál, v jeho okolí žije více než 200 milionů obyvatel. Podunají je důležitým styčným bodem programů politiky soudržnosti EU. Dunajská strategie je zaměřena na tři prioritní oblasti: propojení a komunikace (zahrnující dopravu, energii, informační společnost); ochranu životního prostředí a prevenci proti přírodním rizikům; posílení potenciálu socio-ekonomického rozvoje. Jsem toho názoru, že při provádění dunajské strategie by měl být uplatňován „bottom up approach“ v podobě umožnění pohybu zboží a zlepšení infrastruktury, a tím i obecných podmínek pro

59

60

CS


podnikání v celém regionu. Strategie by neměla být důvodem pro vznik nových institucí. Jejím hlavním smyslem by mělo být posílení koordinace mezi jednotlivými regionálními hráči. Z tohoto důvodu by na strategii neměly být vyčleněny žádné zvláštní finanční prostředky. Je tedy třeba trvat na platnosti Radou schváleného principu „3 ne“, tzn. na rozpočtové, legislativní, administrativní neutralitě. Makroregionální strategie by v tomto smyslu měly být především nástrojem pro efektivnější spolupráci a využívání stávajících zdrojů. Zároveň je nutné vypořádat se s kritikou týkající se záměru Komise povzbudit lodní dopravu po Dunaji hlavně zlepšením jeho splavnosti. Mechanické zásahy do koryta řeky totiž podle kritiků povedou k ohrožení vegetace na jeho březích a celkovému zhoršení životního prostředí v okolí. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Vítám integrovaný přístup, který zahrnuje vypracovávání makroregionálních strategií, jež mohou být uplatněny v celé Evropské unii, aby došlo k zefektivnění regionální politiky. Strategie pro Baltské moře poskytuje vzor pro koordinaci politik Evropské unie a financování geopolitických územních jednotek – makroregionů – definovaných na základě specifických kritérií. Zejména vítám schválení strategie pro Podunají a podporuji akční plán, který ji doprovází, neboť naplňuje potřebu zlepšení mobility, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje, kulturní výměny, bezpečnosti a civilní ochrany v regionu Podunají. Vyzývám rovněž k vytvoření euro-africké atlantické oblasti, která by umožnila prohloubení vztahů mezi jihozápadním pobřežím Evropy, nejvzdálenějšími regiony a sousedními státy ze skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT), na způsob této regionální strategie. Došlo by tak ke zlepšení spolupráce v oblastech, jako je doprava, energetická bezpečnost, výměna ve vědecké oblasti, rozvoj cestovního ruchu, bezpečnost a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že strategie EU pro oblast Podunají poskytuje prostředek pro koordinaci politiky EU a že bude muset reagovat na výzvy, před nimiž tento region stojí. Chceme řádnou strategii založenou na nových technologiích, inovaci a investicích, strategii, která po provedení nakonec zlepší kvalitu života všech evropských občanů v Podunají. Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o provádění strategie EU pro Podunají, protože naplňuje potřebu na zlepšení mobility, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje, kulturní výměny, bezpečnosti a civilní ochrany v regionu. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Podunají má své charakteristické rysy a zvláštní historický význam, který podobně jako v případě Pobaltí ospravedlňuje specifickou strategii Evropské unie. Srdcem tohoto makroregionu je jeho hlavní řeka, která představuje vodní tok s obzvláštním významem pro Evropu. Mobilita, energetická bezpečnost, ochrana životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj, kulturní výměna, bezpečnost a civilní ochrana v přilehlých oblastech mohou být zlepšeny prostřednictvím zvýšení vzájemné propojenosti. Vzhledem k tomu, jaké státy v Podunají leží, může strategie přispět urovnání dřívějších rozporů a zabránit znovuobnovení starých třenic, čímž se zvětší evropská soudržnost a otevřou dveře pro další rozšiřování Unie. Doufám, že investice do těchto oblastí neohrozí ani neomezí podporu poskytovanou nejvzdálenějším regionům, které si ze své samé podstaty zaslouží zvláštní pomoc a pobídky. Toto opatření rovněž napomůže evropské soudržnosti.

17-02-2011

17-02-2011

CS


José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. − (PT) Na základě žádosti Evropské rady, aby Komise vypracovala dokument stanovující strategii Evropské unie pro Podunají, předložila Komise 8. prosince loňského roku návrh strategie Evropské unie pro Podunají, jejíž součástí byl i akční plán. Vzhledem ke geostrategickému významu regionu v řadě oblastí – cestovním ruchu, dopravě, ochraně životního prostředí, energetice, dobrých sousedských vztazích, územní soudržnosti a dalších – byl Parlament klíčovým partnerem při tvorbě strategie a musí jím zůstat i během jejího provádění. Proto vítám schválení návrhu usnesení; vím, že přinese rozvoj do regionu, jejž protíná největší evropská řeka, v němž žije téměř 160 miliónů lidí a jehož přírodní a kulturní dědictví si vysloužilo zařazení na seznam památek světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Článek 3 Smlouvy o Evropské unii uznává územní soudržnost za cíl Evropské unie. Společný návrh usnesení, o němž dnes Parlament hlasoval, vyzývá k tomu, aby se tato zásada uplatňovala i ve vztahu k Podunají. Region zahrnuje čtrnáct členských států EU, včetně Německa či Rumunska a Bulharska, a zejména ve vztahu k těmto zemím vyzýváme k účinnému uplatňování zásady zakotvené v článku 3. V roce 2008 Parlament naléhal na Radu a předsednictví Rady, aby vypracovaly strategický plán, který by poskytnul a realizoval pomoc pro tento region, aby se mu tak dostalo vstupu, který zoufale potřebuje, aby mohl mít silné hospodářství nezávislé na jiných zdrojích financování. Po třech letech znovu vyzýváme k uskutečnění politiky usilující o inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění; vyzýváme k podpoře nejvíce znevýhodněných oblastí, k rozvoji, který by přinesl zlepšení životního prostředí a sociálních podmínek. Moje podpora návrhu usnesení je jen malým gestem směrem k regionu, který potřebuje evropskou pomoc; nemůžeme se od něj odvrátit. David Martin (S&D), písemně . − Vítám toto usnesení, které: poukazuje na to, že z ekologického hlediska je střední a jihovýchodní Evropa jednou z nejbohatších, ale zároveň nejzranitelnějších oblastí Evropy, jež je charakterizována ekologicky velmi složitým a cenným ekosystémem, který proto vyžaduje vysoký stupeň ochrany; vítá záměr evropské strategie pro Podunají vytvořit obyvatelný, udržitelný a zároveň rozvinutý, prosperující region Podunají, a to řízením environmentálních rizik, jako jsou například povodně a průmyslové znečištění, ochranou kvality a kvantity zásob vody a zajišťováním jejich udržitelného využívání, ochranou biologické rozmanitosti, krajiny a kvality ovzduší a půdy; zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí v pánvi Dunaje představuje důležitý aspekt, který by měl stimulovat zodpovědný rozvoj zemědělství a venkova v regionu; vyzývá ke zlepšení ekologického stavu Dunaje a k opatřením, která by snížila znečištění a zabránila dalšímu vypouštění ropy a dalších toxických a škodlivých látek; zdůrazňuje, že dobrý ekologický stav Dunaje je předpokladem pro veškerou lidskou činnost podél řeky a doporučuje, aby se zvláštní pozornost věnovala cílům v oblasti ochrany životního prostředí. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) S více než 100 miliony obyvatel na území 14 států, z nichž osm je členskými státy EU, zahrnuje Podunají některé z nejbohatších i nejchudších regionů Evropy a může být definováno jako makroregion s heterogenní hospodářskou kapacitou. Účinnost regionální politiky odpovídá podpoře rozvoje i uplatňování strategií, které vyřeší řadu místních problémů a budou stimulovat hospodářský růst států, jejichž obyvatelstvo má s touto řekou spojení, aby byl podporován udržitelný rozvoj. Jelikož tomu tak je a tato strategie – která je založena na třech vzájemně provázaných cílech socio-ekonomického rozvoje, zlepšení dopravy a podpory alternativních zdrojů energie a ochrany životního

61

62

CS


prostředí – a s ní spojený akční plán přispějí prostřednictvím lepší koordinace úsilí osmi členských států v regionu k podpoře tohoto regionu a zmenšení stávajících regionálních rozdílů, vítám její schválení. Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Strategie pro Podunají usiluje o zlepšení způsobu, jakým je řeka využívána jako dopravní cesta, což bude pravděpodobně zahrnovat prohloubení plavebních kanálů. Navíc tato strategie obsahuje i oblast energetiky – která by za určitých okolností mohla zahrnovat rozšiřování výroby energie z vodních elektráren. Strategie se má stát významným faktorem pro stimulaci hospodářství. Musíme doufat, že nový vlajkový projekt EU, tedy strategie pro Podunají, časem získá nějaký pozorovatelný, hmatatelný obsah. Kolik života bude nakonec do tohoto projektu vdechnuto, bude rozhodně záležet mimo jiné na tom, jak se podaří vyřešit napětí mezi cíli ochrany životního prostředí a propojení Podunají a zda Dunaj bude dostatečným společným jmenovatelem tohoto mamutího projektu. Já jsem pro něj hlasoval. Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (BG) Ráda jsem podepsala návrh usnesení Evropského parlamentu o provádění strategie EU pro Podunají a hlasovala pro jeho schválení. Strategie pro Podunají představuje příležitost uvolnit potenciál pro rozvoj a spolupráci mnoha evropských regionů v různých oblastech. Ráda bych se zaměřila na dva aspekty strategie, jež jsou z mého pohledu velmi důležité: rozvoj cestovního ruchu a udržování bezpečnosti v regionu. Co se týká role strategie pro Podunají v rozvoji cestovního ruchu, strategie může přispět k vyrovnání socio-ekonomických rozdílů v Evropě, vytvořit pracovní příležitosti a podpořit kulturní dialog a porozumění bohatému kulturnímu, etnickému a přírodnímu dědictví Evropy v této oblasti. Strategie pro Podunají může přispět k udržení bezpečnosti v regionu kolem Dunaje a hrát významnou úlohu při kontrole migrace uvnitř i vně Unie a v boji proti trestné činnosti. Pro dosažení skutečných výsledků mají hlavní význam společné operace v citlivých oblastech, jako jsou například bezpečnost a migrace. Právě proto vítám posílení regionální spolupráce v těchto oblastech a zajištění lepší institucionální kapacity v tomto směru. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Strategie EU pro Podunají a jeho 115 miliónů obyvatel nabízí příležitost urychlit přeshraniční spolupráci i udržitelný hospodářský a kulturní rozvoj v tomto regionu. V červnu měla Rada vytvořit časový plán a konkrétní kroky k jeho realizaci. Jádrem strategie jsou zlepšení v oblasti mobility, zásobování energií, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a řízení katastrof. Doufám, že vyvolá novou regionální dynamiku a že se do ní zapojí všechny zájmové skupiny a zainteresované strany občanské společnosti, aby byly podporované projekty optimálně využívány. Rovněž bychom chtěli spatřit iniciativu na makroregionální úrovni, jejímž cílem by byla větší bezpečnost, co se týká politiky pro jadernou energii v Podunají. Zejména v tomto regionu jsou stále v provozu atomové elektrárny, které představují riziko pro životní prostředí a obyvatelstvo, zatímco v rámci postupu posuzování dopadů na životní prostředí jsou vedeny jen nedostatečné nebo vůbec žádné konzultace se sousedními státy a regiony. Je zde potřeba jednat. Velmi vítám skutečnost, že v rámci strategie pro Podunají mohou být využívány pouze prostředky, které již byly k dispozici ve strukturálních fondech (přibližně 1 miliarda EUR pro období 2007–2013) – jinými slovy, že nejsou přiděleny žádné další finanční prostředky a že není zapotřebí nových orgánů ani legislativy. Proto jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu usnesení.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. - (PL) Při dnešním hlasování jsem podpořil společný návrh usnesení o provádění strategie EU pro Podunají. Myšlenka integrovaného přístupu, včetně vytváření strategií pro makroregiony na úrovni EU, je nejlepším příkladem územní spolupráce, dobrou cestou ke zvýšení účinnosti regionální spolupráce a měla by být podporována a rozvíjena. Strategie pro region Baltského moře, která byla schválena v polovině loňského roku, je modelem pro koordinaci politiky EU a pro financování makroregionů – geopolitických územních jednotek definovaných na základě konkrétních kritérií. Rozsáhlé Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 miliónů obyvatel, jak členských států EU, tak nečlenů, vyžadovalo vytvoření jednotného plánu, který by spojoval aspekty hospodářské, aspekty ochrany životního prostředí, sociální a kulturní (to jsou čtyři pilíře této strategie). V souvislosti s potřebou provést prozatímní analýzu provádění této strategie, podobně jako v případě strategie pro region Baltského moře, vyzývá toto usnesení Evropskou komisi, aby připravila konkrétní nástroje a kritéria pro hodnocení projektů, která budou založena na ukazatelích, jež umožňují porovnávání. Parlament rovněž Komisi pověřil úkolem analyzovat první výsledky a zkušenosti v souvislosti s prováděním strategie EU pro Podunají a s využitím příkladů existujících strategií (pro region Baltského moře a pro Podunají) prozkoumat možné zdroje a způsoby financování makroregionálních strategií. Alfredo Pallone (PPE), písemně. - (IT) Ve světle nekonečného zvažování týkajícího se provádění této strategie jsem se osobně rozhodl hlasovat pro schválení návrhu, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 miliónů obyvatel, je oblastí, kde lze rozvíjet posílenou součinnost mezi různými politikami EU – soudržnosti, dopravní, hospodářskou politikou, energetickou, v oblasti ochrany životního prostředí, rozšíření a sousedství. Podle mého názoru by tedy strategie měla spojovat prvky ekonomické, ochrany životního prostředí, sociální a kulturní, protože makroregion jako Podunají by prostřednictvím vytváření pracovních příležitostí a podpory integrovaného rozvoje značně zvýšil bohatství celé Evropské unie. Jsem proto přesvědčený, že jednotící a integrující povaha strategie vyjadřuje přesvědčení sdílené všemi členskými státy EU, že by se mohla stát významným příspěvkem k překonání dřívějších evropských nesouladů a k celkovému úspěchu a větší efektivitě Evropy. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) V roce 2009 požádala Evropská rada Komisi, aby vypracovala evropskou strategii pro Podunají s tím, že Podunají zahrnuje 14 evropských států se 115 milióny obyvatel, jak členských států Unie, tak nečlenů: Německo, Rakousko, Slovensko, Českou republiku, Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Moldávii a Ukrajinu, a představuje proto oblast, kde lze rozvíjet pokročilou součinnost mezi různými oblastmi politiky EU. Vítám schválení strategie pro Podunají Evropskou komisí a podporuji přidružený akční plán, který je založený na čtyřech pilířích: propojení Podunají, ochraně životního prostředí, vytváření prosperity a posilování Podunají. Strategie uspokojuje potřebu zlepšit mobilitu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj, kulturní výměnu, bezpečnost a civilní ochranu Podunají. Doufám, že evropská strategie pro Podunají bude schválena Evropskou radou a že dojde co nejdříve k pokroku v její realizaci. Rovana Plumb (S&D), písemně. - (RO) Úlohou Dunaje je tvořit páteř makroregionální struktury, v níž figurují Länder, regiony a členské státy spolu se státy, které zatím nebo

63

64

CS


vůbec nepatří do EU, a společně usilovat o prosperitu. Dunaj už není modrý, jak se píše v názvu Straussova valčíku, a projekty na ochranu životního prostředí jsou odhadovány na 9 miliard EUR. Všechny investice, které se budou v povodí Dunaje realizovat, musí směřovat do inteligentních systémů založených na nejnovějších vědeckých a technologických poznatcích, přičemž ochrana životního prostředí musí být zvažována již od plánovací fáze systému (zelené znalostní inteligentní systémy). Tyto investice znamenají vytváření nových příležitostí pro udržitelný hospodářský růst a zlepšování kvality života, a tím i rozvoj přírodních a environmentálních hodnot a podporu evropské politiky ochrany životního prostředí, například vytvářením řídícího a kontrolního systému environmentálních faktorů, odstraněním negativních dopadů na životní prostředí v případě přírodních katastrof, ochranou biologické rozmanitosti, zachováním a rozšiřováním zalesněných ploch, parků a zelených pásem ve městech. Podpora ze strany místních orgánů a občanů je velmi užitečná a ukazuje, že vnitřní dialog účinně funguje na všech úrovních, takže strategie pro Podunají je strategií pro evropské občany. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − Tímto usnesením EP: 1. vítá schválení strategie pro Podunají Komisí a podporuje akční plán, který ji doprovází a který se zaměřuje na čtyři pilíře (propojení Podunají, ochranu životního prostředí, budování prosperity a posílení Podunají), a zároveň plní potřebu dosáhnout zlepšení mobility, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje, kulturní výměny, bezpečnosti a civilní ochrany v Podunají; 2. připomíná, že Evropský parlament volal po této strategii od roku 2008 a vyzývá maďarské předsednictví Rady Evropské unie a Evropskou radu, aby strategii EU pro Podunají podpořily do červnového zasedání Rady a co nejrychleji zahájily její provádění. Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem pro schválení tohoto návrhu usnesení, protože Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 miliónů obyvatel, potřebuje řízení prostřednictvím společného, kolektivního plánu, který bude zaměřen na podporu jeho hospodářství a kultury, aby zůstala zachována jeho nevyčíslitelná umělecká a přírodní krása. Členské státy by nyní měly využívat strukturálních fondů, které jsou k dispozici pro období 2007–2013, aby pro strategii zajistily maximální podporu. Zvláštní pozornost by měla být věnována tvorbě pracovních příležitostí, zejména v oblastech nejhůře postižených hospodářskou krizí. Pokud strategii pro Podunají podpoří silná politická vůle, bude moci přispět k překonání dřívějších evropských nesouladů, a tak učinit další krok ke skutečné integraci Evropanů. Pokud uspěje, bude mít plán pozitivní dopad na mnohem větší geografickou oblast a zdůrazní strategickou roli regionu jako brány Evropy na západní Balkán. Csanád Szegedi (NI), písemně. - (RO) Strategie pro Podunají je projekt Evropské unie, do něhož se mohou zapojit i třetí země ležící při Dunaji a jehož cílem je rozvoj obrovského hospodářského potenciálu této oblasti. Řeka Dunaj spojuje 10 evropských států, z nichž šest patří mezi členské státy Evropské unie. Všechny tyto státy jsou vyzývány ke spolupráci v oblastech jako říční doprava, sociální ochrana a rozvoj, udržitelný hospodářský rozvoj, dopravní a energetická infrastruktura, ochrana životního prostředí, cestovní ruch, kultura a vzdělání. Strategie navíc identifikuje společné reakce na výzvy jako je zlepšování kvality života, zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti míst při Dunaji a přilákání investic do strategických oblastí. Domnívám se, že je zapotřebí lepší koordinace mezi místními a regionálními úřady a organizacemi podnikajícími v Podunají, aby se zajistilo vytváření pracovních míst a bezpečnost v oblasti. Rovněž podporuji hospodářský a společenský rozvoj Podunají jako prioritní oblasti Společenství a prosazování hlubší regionální integrace

17-02-2011

17-02-2011

CS


v oblasti, což by poskytlo dynamický impuls pro širší evropskou hospodářskou oblast. Podporuji realizaci této strategie, protože Podunají představuje v rámci Evropy významný sociálně-ekonomický potenciál. Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Podunají se skládá ze 14 členských států Evropské unie a celkem 115 miliónů obyvatel. Jedná se o velmi heterogenní region, kde panuje velká mobilita a existuje vysoká vzájemná propojenost. To dokládá, že jde o vhodnou oblast pro posilování součinnosti mezi různými oblastmi politiky, například politikou soudržnosti, dopravní politikou, hospodářskou, energetickou, ochranou životního prostředí, či dokonce politikou rozšiřování a sousedství. Jedná se o bohatý region s velkým hospodářským potenciálem, který ale vyžaduje koordinované úsilí, aby se rozvíjel soudržným, integrovaným a udržitelným způsobem. Integrovaná, koordinovaná strategie založená na spolupráci mezi členskými státy a jejich regiony se zdá být vhodnou cestou k dosažení územní soudržnosti. Abychom tohoto cíle dosáhli, je podle mne nezbytné zapojit všechny institucionální i občanské subjekty, zejména prostřednictvím účasti v místních a regionálních subjektech. Provádění strategie musí rovněž zahrnovat efektivnější využívání strukturálních fondů a především možnost využít finančních prostředků, které dosud nebyly v makroregionálních projektech využity. Hlasuji pro schválení tohoto návrhu usnesení o Podunají a doufám, že podobné strategie vzniknou i pro další evropské makroregiony. Návrh usnesení B7-0111/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro schválení tohoto návrhu usnesení, protože se zabývá otázkami, které mají souvislost se stabilitou legislativy upravující oblast obchodu, případy Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, dále způsobem, jakým ruské orgány bojují proti terorismu, zejména na severním Kavkazu, a situací v oblasti lidských práv. Toto usnesení je významné, protože klade důraz na Partnerství pro modernizaci. Proto hlasuji pro jeho schválení, protože jsem přesvědčen, že modernizace ruské společnosti zahrnuje i vytváření právního státu. Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro schválení návrhu usnesení protože zastávám názor, že plné dodržování lidských práv a právní stát v Ruské federaci zlepší její obraz a důvěryhodnost ve světě, zejména s ohledem na její vztahy s Evropskou unií. Je důležité, aby Ruská federace dodržovala své mezinárodní závazky, v neposlední řadě ty, které učinila v souvislosti s Radou Evropy, kde se zavázala plně dodržovat evropské normy v oblasti demokracie, lidských práv, základních práv a právního státu. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Přestože sdílím obavy vyjádřené kolegy poslanci, všiml jsem si obrovského pokroku, který již Rusko učinilo na cestě k demokracii a právnímu státu. Každý nestranný pozorovatel musí uznat, že v současném Rusku se v porovnání s jeho sovětským předchůdcem zlepšilo dodržování lidských práv a respektování svobod jednotlivce; sovětský režim nás nepřestává šokovat, čím více se o něm dozvídáme. Když zde hovoříme o právním státě v Rusku, musím vyjádřit své politování a rázně odsoudit ty, kteří ho ohrožují napadáním, zraňováním a zabíjením nevinných lidí, aby dosáhli cílů svého radikálního teroristického programu. Proto vyjadřuji upřímnou soustrast obětem. Doufám, že Rusko se bude dále zbavovat brutálního sovětského odkazu, že se bude dále

65

66

CS


sbližovat s Evropskou unií v oblasti dodržování práv, svobod a záruk pro své občany a že se chopí své role evropské mocnosti, o níž snil Petr Veliký. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. − (PT) Rusko je významným partnerem Evropské unie a mělo by přispívat k vytváření udržitelné spolupráce, založené na demokracii a existenci právního státu. Je tedy důležité, aby neexistovaly žádné obavy týkající se ochrany právního státu ze strany ruských orgánů. Proto musí ruské soudní orgány a orgány zodpovědné za uplatňování práva plnit své závazky efektivně, nestranně a nezávisle. Odsuzuji útok na letišti Domodědovo a vyjadřuji svou účast rodinám obětí. Chtěl bych zdůraznit, že je zapotřebí, aby ruské orgány na tento útok zareagovaly zákonnými, umírněnými prostředky a aby ruskému soudnímu systému umožnily pracovat svobodně a nezávisle a odsoudit osoby odpovědné za útok. Sandra Kalniete (PPE), písemně. - (LV) Prostřednictvím tohoto návrhu usnesení chtějí poslanci obrátit pozornost ke znepokojujícím událostem v Rusku, které se jako člen Rady Evropy zavázalo plně dodržovat evropské normy v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu. Ve skutečnosti se tyto normy neberou v potaz a jsou hrubě porušovány. Do očí bijícím příkladem je proces s Michailem Chodorkovským a Platonem Lebeděvem, bývalými vlastníky Jukosu. Případ klesl na úroveň frašky a nebudí dojem, že existuje jeden zákon a jedna spravedlnost pro všechny občany Ruska. Zatímco se vyvíjí úsilí k odsouzení odpůrců ruského předsedy vlády Vladimíra Putina, nic se nedělá pro vyřešení vražd Anny Politkovské a ostatních zavražděných novinářů. Právo na shromažďování bylo v Rusku odebráno těm, kteří mají odlišné postoje, a nedodržování zákazu může vést k uvěznění. To vše je nepřijatelné. Chceme, aby Rusko bylo demokratickou, hospodářsky rozvinutou, stabilní zemí, která může být spolehlivým partnerem svým sousedům, Evropské unii a státům NATO. Čelní ruští politici však bohužel vedou zcela jinou politiku, která Rusko stále více vzdaluje od ostatních demokracií. Pokud se chce Rusko stát členem Světové obchodní organizace, musí jeho čelní politici zásadně změnit svůj postoj vůči demokracii, právnímu státu a lidským právům. Arturs Krišjānis Kariňš (PPE), písemně. - (LV) Podpořil jsem návrh usnesení Evropského parlamentu o právním státě v Rusku, které obrací pozornost na porušování lidských a základních práv, jakož i na ohrožení rozvoje demokracie v této zemi. Těší mne, že Parlament přijetím tohoto usnesení v zásadě uznal, že v Rusku neexistuje právní stát a demokracie. Přesto bych rád zdůraznil, že politika Evropské unie vůči Rusku bude mít úspěch pouze tehdy, jestliže členské státy budou sledovat jednotnou zahraniční politiku. Nedávné události, kdy Francie uzavřela smlouvu s Ruskem na prodej válečných lodí třídy Mistral, dokládají, že společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika je jen smyšlenka. Zájmy Francie byly důležitější než společná zahraniční politika. K uzavření smlouvy došlo navzdory námitkám pobaltských států a poznámkám ruských generálů o kapacitě těchto lodí, které jim chyběly během války s Gruzií. Obchody tohoto typu podkopávají vzájemnou důvěru mezi evropskými státy a dokládají úspěch ruské politiky „rozděl a panuj.“ Evropská unie může prosazovat právní stát v Rusku pouze tehdy, pokud členské státy nadřadí společné zájmy všech evropských států svým vlastním. David Martin (S&D), písemně . − Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, které odsuzuje skutečnost, že nezávislí novináři, občanští aktivisté, právníci a obránci lidských práv v Rusku se často stávají oběťmi výhrůžek a násilných činů, a navíc že nové antiextremistické právní předpisy a nová ustanovení zákona o Federální bezpečnostní

17-02-2011

17-02-2011

CS


službě (FBS) jsou nejasná, a proto se často zneužívají k zastrašování nevládních organizací, náboženských menšin a médií. Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. - (CS) Seznámil jsem se s návrhem usnesení o právním státě v Rusku. Mám tři drobné poznámky. Především pokládám za správné, aby Evropský parlament využíval každou příležitost k otevírání otázek lidských práv a kvality právního státu. Měli bychom takto postupovat častěji, a to vůči všem státům. Druhá poznámka se týká formy. Naše připomínky musí být věcné. To znamená, že nebudeme paternalisticky ostatní pouze poučovat, alenabízet i pomocnou ruku. Upřímně řečeno vůbec nechápu, odkud berou všichni kritici soudního procesu s oligarchy z Jukosu jistotu, že se jedná o proces pod politickým nátlakem? Politickým nátlakem je určitě zpochybňování rozsudku, které nebere v úvahu předložené důkazy o daňových únicích a ostatních porušeních zákona. Proč kritici automaticky přepokládají, že důkazy jsou zfalšované? Takových příkladů bych mohl uvést více. Rusko má dva základní problémy související s právním státem; prvním je fakt, že prochází transformací práva a právní kultury. To vyžaduje čas, nejen dobrou vůli Kremlu. Druhým je nestabilní bezpečnostní situace a nedůvěra v dobré úmysly některých rádců. Jak pomůže Evropská unie Rusku v boji proti terorismu a s vydáváním podezřelých z terorismu, kteří nalezli bezpečný přístav ve státech Unie? Jak zasáhne proti porušování politických práv tzv. neobčanů v zemích Unie? Nestačí radit, je nutné pomáhat. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Jsem přesvědčen, že Rusko dále zůstává jedním z nejdůležitějších partnerů Evropské unie při udržování světové bezpečnosti a stability a že je proto třeba upevnit spolupráci mezi ním a EU. Musíme posílit své odhodlání spolupracovat s Ruskem, abychom mohli reagovat na společné výzvy v klíčových oblastech, jako je potlačování terorismu, energetická politika a řízení světového hospodářství. Evropská unie a Rusko musí zintenzívnit jednání o nové smlouvě o partnerství a spolupráci, která bude ucelená a závazná a bude zahrnovat oblasti demokracie, právního státu a dodržování lidských a základních práv. Je nutné vypracovat s ruskou vládou společné iniciativy, které budou zaměřeny na posílení světové bezpečnosti a stability a zejména na naše společné sousedy, abychom v souladu s mezinárodním právem dosáhli mírového vyřešení konfliktů v Náhorním Karabachu, Podněstří a Gruzii. Louis Michel (ALDE), písemně. - (FR) Právní stát v Rusku je skutečně v ohrožení. Mohli bychom parafrázovat slova Marie Mendrasové a říci, že pozorujeme, jak se maří vyrovnávání se s historií. Od konce Jelcinovské éry jsme svědky politiky, která oslabuje všechny veřejné orgány. Navenek se vše může zdát legální, ale respekt k zákonu se dusí pod přílišným množstvím pravidel a nařízení. Procesy s Chodorkovským a Lebeděvem představují typický příklad: skořápka zákona je zachována, ale zákon samotný je využíván pro jiné cíle, než je jeho primární funkce. Hospodářský růst nebere v úvahu právní stát. Hospodářství pro hospodářství samotné vede ke zneužívání, vykořisťování a stranickým zájmům. Blahobyt musí vytvářet podmínky pro svobodu, podporovat společný pokrok a umožňovat každému jednotlivci jeho rozvoj. Tržní hospodářství nemůže správně fungovat bez spravedlivého státu, čímž mám na mysli stát, který spravedlivě plní veškeré své běžné úkoly; stát, který může zaručit, že jeho občané budou mít nestranný přístup ke všem základním právům, jako je například přístup ke vzdělání, zdravotní péči, spravedlnosti, kultuře, státní správě a základním životním potřebám. Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Společný návrh usnesení o Rusku obsahuje některé důležité body, jež představují existenční otázky pro kteroukoli demokracii: nezávislé soudnictví, rychlé a spravedlivé procesy a efektivní stíhání trestných činů. V tomto rozsahu souhlasím s textem, který hovoří o potřebě napravit současné nedostatky v ruském právním

67

68

CS


a justičním systému. Odsouzení teroristických útoků na letišti Domodědovo je rovněž důležité a demonstruje solidaritu EU s tímto významným partnerským státem. Avšak tón, kterým se hovoří o některých pozastavených nebo probíhajících soudních procesech (například o případu Chodorkovského) je nevhodný a nediplomatický. Pokud hovoříme o „politicky motivovaných procesech“ či o „závažných justičních otázkách“, pak přejímáme jazyk politických odpůrců ruského předsedy vlády. Což je zřejmé v okamžiku, kdy jsou vzneseny výzvy k „nezávislému justičnímu prozkoumání“ výroků soudu. To naznačuje – bez jakékoli znalosti situace či předchozího prošetření – že celý ruský justiční systém není nezávislý a vynáší „chybné“ rozsudky. Toto „posuzování“ z vnějšího pohledu a bez znalosti skutečných fakt je nesmyslné a navíc představuje vměšování do vnitřních záležitostí. Proto jsem se zdržel hlasování. Alfredo Pallone (PPE), písemně. - (IT) Ve světle rozhovorů, na téma lidských práv mezi Evropskou unií a Ruskem, a skutečnosti, že EU je stále odhodlána posilovat a dále rozvíjet vztahy mezi EU a Ruskem při dodržování demokratických zásad a základních práv, se domnívám, že Rusko i nadále zůstává významným partnerem EU, v souvislosti s rozvojem spolupráce mezi státy. Hlasoval jsem pro schválení návrhu, protože jsem přesvědčený, že intenzivnější jednání a nová smlouva o partnerství s Ruskem oživí obecnou shodu mezi členskými státy ve věci demokracie a správného fungování justičního systému. Rád bych rovněž zdůraznil, že plné dodržování lidských práv a právního státu by zlepšilo obraz a důvěryhodnost Ruska ve světě, zejména co se týká vztahů s Evropskou unií, a to díky strategickému partnerství. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) Dodržování evropských zásad v oblasti demokracie, lidských práv, základních práv a právního státu má pro evropské národy základní význam. Respektování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva musí být základem pro politiku národů, které chtějí být dobrými sousedy a dále se sbližovat. Souhlasím s výzvou vyjádřenou v návrhu usnesení, aby ruský stát uplatnil opatření k nápravě nedostatků v jednotlivých případech, včetně zajištění efektivního vyšetřování a potrestání viníků, a rovněž aby přijal obecná opatření k provedení veškerých rozsudků, kde došlo k politickým nebo právním změnám, aby se porušování lidských práv neopakovalo. Ráda bych, aby Rada a Komise nabídly Rusku konkrétní pomoc a odborné znalosti, aby došlo ke zvýšení nezávislosti právního systému a služeb zodpovědných za uplatňování práva, aby se tak zvýšila schopnost právního systému státu odolávat politickým a hospodářským tlakům. Zejména bych ráda viděla vytvoření programu justiční pomoci, který by přispěl ke vzdělávání a výcviku státních zástupců, žalobců a soudců, v neposlední řadě v oblasti lidských práv. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto usnesením EP: 1. potvrzuje své přesvědčení, že Rusko zůstává významným partnerem Evropské unie při budování udržitelné spolupráce založené na demokracii a právním státě; 2. rázně odsuzuje teroristické útoky na moskevském letišti Domodědovo a vyjadřuje soustrast s rodinami obětí a solidaritu s osobami zraněnými při útoku; podtrhuje potřebu, aby ruské orgány zareagovaly na útok zákonným, přiměřeným způsobem a umožnily ruskému justičnímu systému svobodně, nezávisle zažalovat a usvědčit osoby za útok odpovědné; 3. vyjadřuje znepokojení nad zprávami o politicky motivovaných soudních procesech, nespravedlivými řízeními a neschopností vyšetřit závažné zločiny jako vraždy, zastrašování a jiné násilné činy; vyzývá ruské justiční orgány a orgány vymáhající právo, aby své povinnosti vykonávaly efektivně, nestranně a nezávisle, aby viníky předvedly před spravedlnost.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem pro schválení tohoto návrhu usnesení, protože se domnívám, že může posílit stávající dohodu o partnerství a spolupráci s Ruskem. Osmdesát procent zahraničních investic v Rusku pochází z Evropy, a proto by posílení partnerství umožnilo Evropě realizovat konkurenceschopnější politiku ve všech oblastech činnosti. Co se týká energetiky, více než 45 % našeho plynu a 29,9 % ropy je dováženo z Ruska; bez něj by kuchyně a vytápění v polovině Evropy přestaly fungovat. Vzhledem ke společným zájmům v oblasti hospodářství, energetiky a bezpečnosti by nová smlouva o partnerství s Kremlem zaručila evropskému hospodářství větší stabilitu po nedávné finanční krizi. Usnesení dále Rusko vyzývá, aby jako člen Rady Evropy v plné míře dodržovalo evropské normy v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu. Přijetí společné, konzistentní politiky prosazující lidská práva by představovalo krok k prosazení lidských práv ve světě. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. - (FR) Je zvláštní, jak Evropský parlament ve věci Ruska upadl buď do stavu shovívavosti nebo do čehosi, co bych nazvala „protiruským“ sentimentem, který dříve vycházel z antisovětismu a tedy hluboce zaníceného antikomunismu. Je třeba si uvědomit, že Berlínská zeď padla před více než dvaceti lety a že současný režim nemá nic společného se svými předchůdci. Jedná se však o režim, který nemá nic společného s právním státem a který neustále přehlíží i ta nejzákladnější lidská práva. Podle mne neexistuje jediný důvod, proč by se k Rusku mělo přistupovat jinak, než k jakékoli jiné zemi ve světě. Přinejmenším by měly být odsouzeny útoky na svobodu projevu a špatné fungování justičního systému. Toto usnesení je příliš shovívavé k ruské vládě a zejména k Dmitriji Medveděvovi. Proto jsem se rozhodla zdržet se hlasování. Anna Záborská (PPE), písemně. − (SK) Podpořila jsem usnesení o právním státě v Rusku, přestože si myslím, že to není poslední takové usnesení, o kterém jsme v Evropském parlamentu ve vztahu k Rusku diskutovali a hlasovali. Naplňuje mne však nadějí, že se v Parlamentu našla politická vůle adresovat kritické připomínky státu, na jehož dodávkách surovin je Evropa ve velké míře závislá. Evropa a Rusko jsou předurčeni ke vzájemné spolupráci – a to nejen v oblasti průmyslové výroby. Jsme součástí jedné civilizace, naše dějiny jsou dvojí interpretací stejného souboru hodnot. Pokud má tato civilizace přežít, musí se tyto dva pohledy na univerzální hodnoty sblížit. Byla bych ráda, kdyby naše kritické usnesení Rusové chápali jako snahu hledat to, co máme společné, a zároveň jako upozornění, že některé konkrétní kroky a postupy státní moci jsou v přímém rozporu s tímto hodnotovým základem. Návrh usnesení B7-0128/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, jehož hlavním cílem je sladit investice Světové banky v oblasti energetiky s rozvojovými cíli. Souhlasím, že energetická strategie by se měla zabývat přechodem k udržitelnému energetickému rozvoji z hlediska ochrany životního prostředí a usnadňovat jej. Zároveň by Světová banka měla zvolit k rozvoji soukromého sektoru takový přístup, který přináší maximální výhody chudým a zároveň podporuje boj se změnami klimatu. Připadá mi politováníhodné, že půjčky na fosilní paliva stále hrají dominantní úlohu, přestože strategickým cílem je postupně opouštět tento typ projektů. Rovněž se znepokojením pozoruji, že existuje jen velmi malý dohled nad většinou mnohostranného financování, které je poskytováno skrze finanční prostředníky, toto financování by mělo sledovat jasné rozvojové cíle. Vyzývám

69

70

CS


Světovou banku, aby přeorientovala svou současnou strategii z velkoformátového energetického modelu, zaměřeného na vývoz, na malé, decentralizované energetické projekty, které jasněji reagují na základní potřeby ve venkovských oblastech. Závěrem bych chtěl vyjádřit naprostý souhlas s nutností, aby Světová banka jasně identifikovala a zveřejnila přínos rozvoje před přidělením finančních prostředků. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně . − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto návrhu usnesení, protože energetická strategie by měla konkrétně řešit, jak může přístup k energii zbavit lidi chudoby, a zároveň umožnit přechod k udržitelnému energetickému rozvoji, šetrnému k životnímu prostředí. Světová banka by měla usilovat o rozvoj soukromého sektoru, který přinese maximální výhody chudým a zároveň bude řešit změny klimatu. Environmentální a sociální faktory na národní i regionální úrovni musí být brány do úvahy při komplexní analýze nákladů a přínosů energetických možností. Je politováníhodné, že půjčování na fosilní paliva stále hraje dominantní roli v celkovém energetickém portfoliu Světové banky, přestože v poslední době došlo k nárůstu půjček pro iniciativy v oblasti obnovitelných energií a energetické účinnosti. Investice do fosilních paliv probíhají rovněž skrze finanční prostředníky, což banka nezapočítává do svých výročních údajů o energetice. Další obavy působí i skutečnost, že banka pokračuje ve významných investicích do uhelných elektráren, čímž rozvojové země zavazuje k uhelné energii na desítky let dopředu. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. - (EL) Hlasoval jsem proti schválení usnesení o energetické strategii Světové banky pro rozvojové země zejména kvůli schválení velmi negativního pozměňovacího návrhu skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který pozměňuje velice důležitý bod v původním návrhu usnesení. Abych byl konkrétní, tato změna odstraňuje z návrhu usnesení obavu, že Světová banka zařadí jadernou energii mezi „čisté formy“ energie. Návrh usnesení tak přijímá využití jaderné energie jako řešení pro snižování emisí uhlíku. Nakonec je tedy jaderná energie nejen přijata; ale návrh ji prosazuje jako „čistou“ formu energie pro boj proti změnám klimatu a pro snižování emisí uhlíku. Podpora jaderné energie je však v přímém rozporu s požadavkem na svět bez jaderné energie, jak pro vojenské tak pro „mírové“ účely. Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro schválení usnesení o energetické strategii Světové banky, protože se domnívám, že by měla podporovat přechod k cestě směřující k energetickému rozvoji, jenž je udržitelný z hlediska ochrany životního prostředí v nejméně rozvinutých zemích a jenž zároveň přispívá k dosahování cílů Evropské unie v oblasti klimatických změn a potlačování chudoby. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Podle údajů obsažených v návrhu usnesení je v současnosti 1,5 miliardy lidí bez přístupu k elektřině, čtyři pětiny z nich žijí v subsaharské Africe a jižní Asii, a téměř 2,4 miliardy lidí stále používá tradiční biomasu pro vaření a vytápění, což představuje neudržitelné využívání přírodních zdrojů. Z tohoto důvodu je důležité, aby Světová banka přijala novou strategii financování energetických projektů, která poskytne efektivní, dostupnou, čistou energii jako prostředek ke snižování chudoby a k podpoře hospodářského růstu. V této souvislosti Parlament vyzývá Světovou banku, až dokončí svou energetickou strategii v podobě nasměrování poloviny energetických investic do „nízkouhlíkových“ projektů, ke které se dříve zavázala,aby upřednostňovala projekty čisté energie a podporovala obnovitelnou energii jako prostředek podpory udržitelného rozvoje ve znevýhodněných regionech. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. − (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu se zabývá energetickou strategií Světové banky pro rozvojové země. Význam

17-02-2011

17-02-2011

CS


tohoto problému pochopíme, pokud uvážíme, že více než 1,5 miliardy lidí v současnosti nemá přístup k elektřině, což je základní právo všech občanů. V době, kdy Světová banka dokončuje svou novou energetickou strategii, je podrobně propracovaný přístup ještě relevantnější. Ve skutečnosti nejsou výsledky v žádném případě uspokojující, přestože se o tomto tématu debatovalo již před dvaceti lety. Stále jsme příliš závislí na fosilních palivech namísto vyhledávání alternativních zdrojů energie. Urychlujeme změny klimatu a poškozujeme lidi, kteří žijí v extrémní chudobě. Proto se domnívám, že Světová banka musí revidovat svoji politiku využívání energie založené na fosilních palivech – musí zprůhlednit pomoc poskytovanou do tohoto sektoru – a podporovat zelenou energii, aby došlo ke snížení nejen znečištění atmosféry, ale především ke snížení závislosti rozvojových zemí na vnějších zdrojích energie. David Martin (S&D), písemně . − Hlasoval jsem pro usnesení, které vítá energetickou strategii Světové banky a připomíná, že by se měla konkrétně zabývat otázkou, jak může přístup k energii pomoci lidem zbavit se chudoby, a přitom umožnit přechod k udržitelnému energetickému rozvoji, šetrnému k životnímu prostředí; naléhá na Světovou banku, aby k rozvoji v soukromém sektoru zaujala postoj, který přinese největší výhody pro chudé a zároveň bude řešit změny klimatu; podtrhuje, že environmentální a sociální faktory na úrovni státu i místních společenství musí být brány v potaz při podrobné analýze nákladů a přínosů energetických možností. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Nikdo nepochybuje, že přístup k moderním energetickým službám je předpokladem pro vymýcení chudoby a hospodářský rozvoj, nebo že k jeho dosažení je zapotřebí, aby tyto energetické služby byly spolehlivé, finančně dostupné, zejména pro chudé, a rovnoměrně distribuované, aby se překlenul rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi. Už uplynula řada let 21.století a přibližně 1,5 miliardy lidí nadále zůstává bez přístupu k elektřině, čtyři pětiny z nich žijí v subsaharské Africe a v jižní Asii, zejména ve venkovských oblastech, a téměř 2,4 miliardy lidí k vaření a topení stále používá tradiční biomasu, což způsobuje vážné zdravotní problémy a smrt 1,9 miliónu lidí ročně na následky znečištění uvnitř místností, jakož i poškozování životního prostředí kvůli neudržitelnému využívání přírodních zdrojů. Světová banka by proto měla upřednostňovat malý, místní přístup k energii, zejména v nejméně rozvinutých státech Afriky a Asie. Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Přibližně 1,5 miliardy lidí ve světě, především v rozvojových zemích Afriky a východní Asie, nemá přístup k elektřině. Zejména ve venkovských oblastech lze pozorovat, že se obyvatelstvo z tohoto důvodu často uchyluje k tradičním palivům vyráběným z biomasy, jako je dřevěné uhlí. Je však třeba mít na paměti, že to představuje nezanedbatelné ohrožení zdraví. Světová banka, která se rozhodla podporovat udržitelnou energii, by měla být vyzvána, aby upřednostňovala regionální projekty před rozsáhlými komerčními projekty. To by v první řadě umožnilo podporu udržitelné ekologické produkce energie, a dále by bylo možné brát do úvahy regionální požadavky. Pro dosažení ekologické a hospodářské udržitelnosti by bylo žádoucí upřednostňovat malé, alternativní, místní energetické projekty, protože by se tak mohlo předejít nutnosti nakupovat často drahou energii. Zdržuji se hlasování, protože se domnívám, že bychom měli počkat, jaká bude strategie Světové banky, která má být oznámena v polovině roku. Rolandas Paksas (EFD), písemně. - (LT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení o energetické strategii Světové banky pro rozvojové země. Potřeba energie v rozvojových

71

72

CS


státech stoupá a je proto nutné brát do úvahy energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie. Energetické služby musí být spolehlivé, finančně dostupné a rovnoměrně distribuované ve společnosti, aby bylo možné bojovat s chudobou a překlenout rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi. Vzhledem k potřebám rozvojových zemí musí Světová banka diversifikovat své energetické portfolio a navýšit půjčky iniciativám v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti. Souhlasím s návrhem, že přidělované finanční prostředky musí především podporovat spojení energetické účinnosti a obnovitelné energie. Je třeba upřednostňovat malé, decentralizované energetické projekty a zajistit přístup k energii pro obyvatelstvo rozvojových zemí. Je nutné věnovat pozornost skutečnosti, že Světová banka musí přikládat větší význam hrozbě, kterou představují biopaliva pro zásobování potravinami. Dále je třeba přísněji monitorovat a kontrolovat činnost finančních prostředníků. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) Sdílím obavy Evropského parlamentu a souhlasím s návrhy, které předložil v tomto návrhu usnesení o energetické strategii Světové banky, pro niž jsem hlasovala. Vzhledem k tomu, že přístup k moderním energetickým službám je předpokladem pro vymýcení chudoby a hospodářský růst a že právo na energii implikuje, že energetické služby mají být spolehlivé, finančně dostupné a rovnoměrně distribuované, aby se překlenul rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi, připadá mi zásadní podporovat investiční politiku založenou na udržitelném využívání přírodních zdrojů. Proto souhlasím s doporučeními Evropského parlamentu Světové bance v této oblasti. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Nakonec jsme hlasovali pro přijetí navrhovaného usnesení, protože byly přijaty pozměňovací návrhy 2, 3 a 4, které usilovaly o odstranění výrazu „nízkouhlíkové“. Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože přístup k moderním energetickým službám je předpokladem pro vymýcení chudoby a hospodářský rozvoj. Právo na energii znamená, že energetické služby musí být spolehlivé, cenově dostupné, zejména pro chudé, a rovnoměrně distribuované, aby se překlenuly rozdíly mezi městem a venkovem. Energetická politika Světové banky zaujímá tento postoj a musí věnovat rostoucí úsilí snaze o vyzdvižení lidí z chudoby, a zároveň umožnit přechod na cestu udržitelného energetického rozvoje z hlediska ochrany životního prostředí. Světová banka by proto měla vztahu k soukromému sektoru usilovat o rozvoj, který přinese maximální výhody chudým a zároveň bude řešit změny klimatu. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně . − (SV) Hlasovala jsem pro schválení zprávy, která je celkově dobrá. Nesouhlasím však s názorem, že jaderná energie je čistý zdroj energie. Návrh usnesení B7-0097/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, protože současná krize podtrhuje obavy z toho, že stávající mechanismy neumožní krizi překonat, protože nejednotnost v dosahování pěti hlavních cílů, která se v neposlední řadě týká míry zaměstnanosti, to ještě zhoršuje. Roční analýza růstu a rámec evropského semestru jsou klíčovými nástroji, neměly by však nahradit hlavní zásady hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti ani snížit jejich váhu. Měli bychom se zavázat k sérii opatření, která zviditelní soubor ekonomických opatření, jež zahrnují systém eurobondů, vysoce likvidního trhu s veřejnými dluhopisy, nižších úrokových sazeb a vytvoření celoevropské daně z finančních

17-02-2011

17-02-2011

CS


transakcí k omezení spekulací. Neměli bychom ohrozit vznik a vytváření nových pracovních míst, takže navrhuji posílit úlohu Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj při podpoře investic do infrastruktury, technologií a malých a středních podniků. Zdůrazňuji také, že strategii pro růst a zaměstnanost nemůže ohrozit současná krátkodobá vize rozpočtové konsolidace: v jejích cílech musí být řádně zohledněny veřejné investice. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o strategii Evropa 2020. Evropský parlament vyjadřuje své přesvědčení, že strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění a je založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby.. Jsem přesvědčena, že opatření strategie Evropa 2020 jsou velmi důležitá pro budoucí možnosti všech evropských občanů tím, že budou vytvářet udržitelná pracovní místa, dlouhodobý hospodářský růst a sociální pokrok, sdílím ale obavy v návrhu usnesení, že strategie Evropa 2020 nebude schopna naplnit své sliby kvůli tomu, že má chabou strukturu řízení. Je nutné poznamenat, že aby byla strategie Evropa 2020 úspěšně realizována, musíme odstranit rozdíly mezi jejími deklarovaným ambicemi, dostupnými zdroji a použitou metodologií a musíme provést reformy a zajistit významné a včasné veřejné i soukromé investice do široké škály projektů. Zde musí významně přispět Evropská komise a Rada. Zároveň by členské státy měly být podpořeny v tom, aby ve svých národních programech reforem nejvíce upřednostnily řešení nezaměstnanosti. Strategie Evropa 2020 bude úspěšně realizována, pouze pokud EU a členské státy své úsilí spojí. Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Hospodářská a finanční krize, s níž se v současnosti v Evropě potýkáme, v Evropě způsobila významný úbytek pracovních míst. Prioritou strategie Evropa 2020 a evropské strategie zaměstnanosti je vytvořit v Evropě větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst. Cílem je přetvořit Evropu v inteligentní, a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a zároveň poskytovat vysokou míru zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. K překonání současné situace musí Evropa přijmout společná opatření. Návrh usnesení je krokem tímto směrem, vyzývá Komisi a Radu společně s Evropským parlamentem, aby do politik navržených pro obnovu pracovních míst a růstu zapojily národní parlamenty, sociální partnery a regionální a místní orgány. Za tímto účelem je nutné posílit metodu Společenství a začlenit evropský semestr do balíčku týkajícího se správy legislativních záležitostí. Vítáme důraz na úlohu malých a středních podniků a jednotného trhu při tvorbě pracovních míst. A konečně zdůrazňujeme úlohu přiřčenou „Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa“ při dosahování těchto cílů. Proto hlasuji pro toto usnesení. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Svůj výrok týkající se strategie EU 2020 jsme vynesli před zasedáním Evropské rady v březnu a před tím, než členské státy v dubnu představí své vnitrostátní cíle. Strategie je v této chvíli pouze na papíře a čím více času uplyne, tím je pravděpodobnější, že se zopakuje neúspěch Lisabonské strategie. Proto musíme zareagovat: ambiciózním cílům musíme říci své „ano“, ovšem musíme také poskytnout rozpočtové zdroje k jejich dosažení. Cíle musí jít ruku v ruce se skutečnými rozpočtovými závazky, protože jak můžeme v opačném případě vytvořit něco jiného než právě jen strategii na papíře? Ať již v průběhu vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci nebo v rozpravě o vlastních zdrojích EU musí být Parlament slyšet, aby zajistil, že

73

74

CS


budou chvályhodné cíle strategie EU 2020 podpořeny odpovídajícími možnostmi financování. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Pro tento návrh usnesení jsem hlasovala, protože členské státy Evropské unie by měly být podpořeny v tom, aby přidělily ve svých národních programech a plánech nejvyšší prioritu řešení nezaměstnanosti a předcházení dlouhodobému sociálnímu vyloučení z pracovního trhu. Mělo by to být kombinováno s opatřeními zaměřenými na střednědobé a dlouhodobé zajištění tvorby vyššího počtu pracovních míst, lepších pracovních míst a vysoké úrovně kvality zaměstnanosti. Ráda bych zdůraznila, že by členské státy měly věnovat více pozornosti řešení dětské chudoby prostřednictvím odpovídajících opatření, aby děti nebyly omezovány ve svém osobním rozvoji a aby při vstupu do profesního života byly rovnoprávnou a plnohodnotnou součástí společnosti. Vítám stěžejní iniciativy zaměřené na provádění cílů strategie Evropa 2020, jako jsou „Průmyslová politika pro věk globalizace“, „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“, „Evropská platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ a ostatní iniciativy. Souhlasím s návrhy týkajícími se „Evropské platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“, ale podpořila bych přijetí konkrétnějších opatření k zajištění sociálního začleňování. Je také velmi důležité navrhnout konkrétní program zaměřený na podporu důstojné práce, jenž by zaručil práva pracujících v celé Evropě a zlepšil pracovní podmínky, potíral nerovnosti, diskriminaci a chudobu v důsledku nedostatečného odměňování. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Strategie Evropa 2020 má za cíl zajistit, aby Evropská unie vyšla z krize, a připravit ekonomiku Evropské unie na příští desetiletí. Má za cíl podpořit znalosti, inovace, vzdělání a digitální společnost; zajistit, aby naše výrobní infrastruktura byla méně náročná na zdroje, a současně posílit konkurenceschopnost; a zvýšit míru zapojení do pracovního trhu a získávání kvalifikace a zároveň potírat chudobu. Zejména bych zdůraznila iniciativu „Unie inovací“, která se zabývá velkými sociálními výzvami, jako jsou zabezpečení dodávek energie a potravin, změna klimatu, zdravotnictví a stárnoucí obyvatelstvo. Existuje zde ale potřeba posílit, stimulovat a zajistit v EU financování výzkumu, inovací a vývoje. Vyzývám ke zvýšení financování zásadních nástrojů pro výzkum a inovace a k praktickému uskutečnění již přijatých nástrojů, jako je Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET). Také bych zdůraznila důležitý příspěvek rámcového programu pro výzkum a příspěvek strukturálních fondů ke stimulaci výzkumu, vývoje a inovací na vnitrostátní a regionální úrovni. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o strategii Evropa 2020. Strategie Evropa 2020 navazuje na neúspěšnou Lisabonskou strategii a nemůže poskytnout odpovědi na otázky typu jak se můžeme zotavit z krize a vytvářet nová pracovní místa. Pokud tuto strategii – a tedy i chybné politiky, které měly za následek krizi – uplatníme do slova a do písmene, ještě více to podkope práva evropských pracujících. Socioekonomická správa EU potřebuje alternativní politiku, která odmítne jakýkoliv „Pakt pro konkurenceschopnost“ a přinese skutečnou konvergenci mezi členskými státy. Evropská unie zoufale potřebuje strategie, které budou podporovat hodnoty, jako jsou solidarita, sociální spravedlnost, rovnost pohlaví a upřímné úsilí v potírání chudoby. Společně s ostatními poslanci Evropského parlamentu z levé části sněmovny jsme předložili alternativní návrh usnesení, který popisuje opatření a mechanismy potřebné pro Evropu, která se zaměřuje na ekonomicky, sociálně a environmentálně životaschopný růst, plnou zaměstnanost a práva pro své pracující.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Myslím, že zahrnutí hospodářského růstu, sociálního cíle a potírání chudoby do seznamu cílů Evropské unie je pro Evropu také důležité, protože jejich dosažení pomůže zajistit ekonomickou nezávislost Evropské unie. Významné výzvy, s nimiž se EU a členské státy v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti potýkají, by měly být zahrnuty do politického rámce zásad zaměstnanosti EU. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) V době, kdy se diskutuje o balíčku zaměřeném na správu ekonomických záležitostí, jenž si klade za cíl podpořit finance členských států a Unie jako celku, nemohu nepodtrhnout důležitost jeho vazby na strategii Evropa 2020. Považuji příspěvek strategie ke zlepšení konsolidace vnitrostátních a unijních financí, inovací, a v důsledku toho i konkurenceschopnosti a růstu, za obzvláště důležitý. Tento návrh usnesení, který je v souladu s některými návrhy zaměřenými na správu ekonomických záležitostí, jež se v současnosti projednávají, vytyčuje základní principy, které je nutné v budoucích diskusích sledovat, a zavádí klíčové myšlenky, jež je nutné vzít v úvahu. Zejména zde odkazuji na nutnost se řídit metodou Společenství, která vede k větší jednotě mezi členskými státy, k zahrnutí evropského semestru, jenž umožňuje lepší koordinaci mezi vnitrostátními politikami, a k potřebě politik, které podporují evropskou konkurenceschopnost, jako je podpora inovací, malých a středních podniků a zavedení jednotného trhu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Svět obecně a zejména Evropská unie prožívají obtížné období, jehož příkladem je současná hospodářská a finanční krize. Aby Evropská rada s touto situací skoncovala, přijala 17. června 2010 strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Je to strategie růstu pro příští desetiletí, která podpoří evropskou ekonomiku tak, aby dosáhla vysoké úrovně zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Cíle, jichž se má do roku 2020 dosáhnout, jsou ambiciózní: v oblasti vzdělávání se má snížit předčasné ukončování školní docházky pod úroveň 10 % a zvýšit procento vysokoškolsky vzdělaných absolventů ve věku 30–34 let na 40 %; v sociální oblasti je cílem vyvést 20 milionů lidí z ohrožení chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je také investovat 3 % hrubého domácího produktu do vědeckého výzkumu. Vítám výběr stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost, mladé lidi, inovace, digitální agendu, životní prostředí, globalizaci, využívání zdrojů a boj proti vyloučení, protože podpoří růst a konkurenceschopnost. Vítám také přijetí této strategie a vyzývám orgány Evropské unie a vlády členských států, aby nešetřily úsilím na dosažení cílů, které strategie Evropa 2020 vytyčuje. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Realita nám ukazuje, že k dosažení cílů nestačí jen projevit odhodlání, i když je v sociálních záležitostech velmi umírněné. Platí to zejména v případě, kdy navrhované politiky sledují přesně tutéž linii jako ty, které byly přijaty dříve a které jsou příčinou současné sociální krize. To je případ strategie Evropa 2020, s níž je nyní spojována tzv. „správa ekonomických záležitostí“. Krok, o který se v této správě ekonomických záležitostí pokoušejí vytvořením „evropského semestru“ – prohloubení sankcí týkajících se dodržování Paktu o stabilitě a růstu, hlavních směrů hospodářských politik a jakýchkoliv ukazatelů, které mohou být přijaty – nedoprovází významné navýšení rozpočtu Společenství, což je vždy důležitou podmínkou vývoje směrem k hospodářské a sociální soudržnosti i podmínkou zamezení tomu, aby se vystupňovaly stávající odlišnosti. Ve skutečnosti mají v úmyslu vytvořit pro členské

75

76

CS


státy svěrací kazajku, aby byly nuceny zavést takzvaná úsporná opatření, což zahrnuje prohloubení neoliberálního programu se všemi závažnými sociálními dopady. Pokud o tomto panují jakékoliv pochybnosti, podívejte se na francouzsko-německý projekt takzvaného Paktu pro konkurenceschopnost, jenž si klade za cíl zvýšit věk odchodu do důchodu, ohrozit kolektivní vyjednávání a uštědřit další ránu pracovním a sociálním právům, a to vše proto, aby se zajistily vyšší příjmy ekonomickým a finančním zájmovým skupinám. Proto jsme hlasovali proti tomuto návrhu usnesení. Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Pozměňovací návrh 2 má zdůraznit, že Komise musí v této strategii věnovat větší pozornost úloze mobility a dopravy. V odvětví dopravy musíme nejen přispět ke snižování CO2, ale musíme také udržet Evropu ve středu výroby a rozvoje. To mimo jiné zahrnuje navýšení investic do výzkumu a účinnou součinnost různých druhů dopravy při tvorbě transevropských dopravních sítí. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Evropská unie ve strategii Evropa 2020 vyhlásila, že politika zaměstnanosti je klíčovým tématem. Je důležité, aby všechny členské státy prosazovaly deklarované cíle společně i jednotlivě tak, aby bylo možné v Evropě dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti a produktivity. Těchto cílů bude možné dosáhnout, pouze pokud budeme společně jednatv oblastech, jako je boj se strukturální nezaměstnaností, rozvoj vzdělané pracovní síly, podpora kvalitních pracovních míst a zlepšení výkonu vzdělávacích systémů. Proto podporuji návrh usnesení, které stanovuje hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) „Evropa 2020“ není nic menšího než projekt zahrnující všechna opatření, která Evropská unie musí přijmout, aby alespoň o 20 milionů snížila počet lidí žijících v chudobě nebo chudobou ohrožených. I když je to cíl ambiciózní, jedná se o hlavní zásadu Evropské unie, která stojí na pozadí její hospodářské činnosti. To samozřejmě na straně členských států zahrnuje zodpovědnou činnost zaměřenou na změnu samotné strategie, ale i předtím je nezbytné, aby všechny evropské instituce na tomto jediném cíli spolupracovaly. Návrhem usnesení o strategii Evropa 2020 dnes Parlament přijal soubor návrhů určený Radě, abychom tak společně dosáhli konečného cíle, aniž bychom zmařili naděje každého evropského občana. Tyto požadavky se týkají potřeby spolupracovat s Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj na návrhu balíčku opatření v oblastech energetiky, zabezpečení dodávek potravin, změny klimatu, zdraví, politik zaměřených na mladé lidi, výzkumu a především průmyslové politiky s cílem vytvořit silné systémy sociální ochrany a snížit míru nezaměstnanosti. David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zdůrazňuje skutečnost, že opatření strategie Evropa 2020 mají rozhodný význam pro budoucí možnosti všech evropských občanů tím, že budou vytvářet udržitelná pracovní místa, dlouhodobý hospodářský růst a sociální pokrok; obává se, že strategie Evropa 2020 nebude vzhledem ke slabé struktuře řízení schopna dostát svým slibům, a naléhavě proto Radu vyzývá, aby metodu Společenství posílila; opět zdůrazňuje význam začlenění cílů EU 2020 do rámce správy ekonomických záležitostí a žádá, aby byl evropský semestr součástí legislativního balíčku o správě ekonomických záležitostí a aby byly zapojeny národní parlamenty a sociální partnery již v rané fázi, a posílila se tak demokratická odpovědnost a legitimita; zdůrazňuje, že dosažení cílů strategie Evropa 2020 má zásadní význam a není fakultativní.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hospodářská krize nemá na různé sociální skupiny stejný dopad. Je alarmující, že míra nezaměstnanosti mladých lidí dosahuje dvojnásobku průměrné evropské míry nezaměstnanosti. Na zmírnění dopadů krize jsou zapotřebí programy reforem, v jejichž důsledku vzniknou pracovní místa. V této souvislosti zmíním opatření, které přijala rumunská vláda s cílem podpořit mezi mladými lidmi podnikatelskou aktivitu. Kromě zvýšení počtu pracovních míst je také velmi důležité zlepšit jejich kvalitu. Tohoto cíle můžeme dosáhnout podporou výzkumu a inovací, větším zapojením podnikatelského sektoru do akademického života a přizpůsobením školních osnov potřebám pracovního trhu. V tomto ohledu je nutné provést studie zaměřené na ekonomický rozvoj v členských státech. Je nutné je koordinovat na úrovni EU a je nutné určit oblasti, v nichž je Evropská unie schopna dosáhnout na světovém trhu konkurenceschopnosti. Dále by uznávání diplomů na úrovni EU umožnilo svobodný pohyb pracovní síly a podpořilo by vznik skutečného jednotného evropského trhu. Cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020 budeme schopni dosáhnout pouze v případě, že vypracujeme konkrétní návrhy a vyčleníme na ně dostatečné zdroje. Pokud tomu tak nebude, hrozí nám, že se dočkáme neúspěchu, jako se to stalo v případě Lisabonské strategie. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento návrh usneseni podporuje zhroucení sociálního systému Lisabonské strategie, jejímž pokračováním je strategie Evropa 2020. A co je ještě horší, usnadňuje kontrolu vnitrostátních rozpočtů prostřednictví evropského semestru a podporuje svobodný obchod. Hlasoval jsem proti němu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cílem strategie Evropa 2020 je přivést Evropu k tomu, aby se zotavila z krize a vyšla z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění. Ten má být založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby. Tyto cíle jsou ambiciózní a všichni se musíme vynasnažit, abychom jich pro blaho EU a jejích občanů dosáhli. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Odmítám návrh usnesení o strategii Evropa 2020, protože jsem toho názoru, že pokračuje v linii konsensu z Bruselu zaměřené proti sociálnímu systému, kterou nezajímají Evropané, ale je vytvořena za účelem konsolidace neoliberálních politik, jež nás přivedly k vážné hospodářské krizi, kterou nyní proděláváme. Krize, kterou nyní procházíme, není přírodní katastrofou, ale důsledkem způsobu, jakým se konzervativní, liberální a sociálně demokratické politické síly vyvinuly od konsensu z Washingtonu ke konsensu z Bruselu, jenž zavádí nulové veřejné zásahy do ekonomiky, mzdová omezení a privatizaci veřejných služeb hlavních podniků v klíčových odvětví ekonomiky, jako jsou energetika a telekomunikace. Důsledky těchto neoliberálních opatření a konsensu z Bruselu již známe: krize, rozsáhlá nezaměstnanost, chudoba a škrty v právech pracujících a v sociálním státě. Proto jsem hlasoval proti tomuto usnesení o strategii Evropa 2020, protože tuto „novou“ strategii považuji za téměř stejnou: jsou to neoliberální opatření, která nezahrnují nezbytné přerozdělení bohatství a zlepšení sociálních práv a práv týkajících se zaměstnanosti evropských občanů. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Realizace strategie Evropa 2020 má zásadní význam pro posílení EU a neměla by být jen doplňkem. Strategie má za cíl podpořit budoucí možnosti evropských občanů co se týče bezpečných a udržitelných pracovních míst,

77

78

CS


dlouhodobého hospodářského růstu a sociálního pokroku. Pokud ji máme realizovat, metoda Společenství musí být posílena a cíle zahrnuty do našich hospodářských politik. Abychom zajistili financování strategie, je důležité, abychom měli katalog politických iniciativ, které nepochybně zahrnují zapojení EIB a EBRD i přilákání soukromého financování. Omlazení vnitřního trhu by nám také mělo umožnit rychleji a účinněji s ambiciózními cíli pokročit. K tomu jsou zde četné stěžejní iniciativy jako například Unie inovací, Mládež v pohybu a Průmyslová politika pro věk globalizace. Nehlasoval jsem pro tento návrh usnesení zejména proto, že se nepodařilo financování strategie Evropa 2020 vyřešit. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Rád bych přednesl poznámku k návrhu usnesení o strategii Evropa 2020, jenž byl Evropským parlamentem přijat. Plně souhlasím s postojem Parlamentu a myslím, že bychom měli posílit strukturu řízení strategie, protože to, co bylo učiněno doposud, nebylo dostatečně konkrétní, a tedy ani velmi účinné. Klíčovým faktorem k tomu, aby bylo ambicí strategie Evropa 2020 dosaženo, je podle mého názoru rovnost pohlaví. Především je nutné zvýšit podíl žen v pracovním procesu tím, že do roku 2020 odstraníme rozdíl v odměňování mezi ženami a muži (strategie předpokládá, že se rozdíl ročně sníží o 1 % tak, aby se rozdíl do roku 2020 snížil o 10%). Další důležitou otázkou je snížení chudoby žen. Odhaduje se, že 17 % žen žije v chudobě a že většina z nich jsou matky samoživitelky nebo imigrantky. Cílů této strategie lze dosáhnout především vzděláváním a profesní přípravou. Nyní mám na mysli finanční podporu mladých lidí a podporu programů, které jsou zaměřeny na mobilitu studentů a akademických pracovníků. Velký důraz by také měl být kladen na profesní přípravu a programy, které podporují změnu kvalifikace. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Nutnost vyjít z hospodářské krize, zajistit udržitelnost a rozvinout „inteligentní ekonomiku“ jsou hlavními cíli strategie, která vytyčí budoucí kontext tržní ekonomiky Evropské unie. Základ nové evropské cesty by měla tvořit vysoká úroveň zaměstnanosti podporující sociální a územní soudržnost, produktivitu, efektivní využívání zdrojů, inovace a zejména silnější správu ekonomických záležitostí. V nadcházejících letech budou předmětem naší práce a skrze ni by diskuse Rady, posudky a návrhy Komise a politické vedení Parlamentu měly vést ke konkrétním závěrům. Ze všech těchto uvedených důvodů jsem hlasoval pro návrh usnesení o strategii Evropa 2020. Toto usnesení doplní prvotní návrh, zdůrazňuje potřebu posílit návrhy na řízení strategie a vyzývá členské státy, aby se nad ambicemi strategie více zamyslely z hlediska rozpočtu a zaměřily se na boj s nezaměstnaností prostřednictvím národních programů reforem. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) První náznaky z provádění strategie EU pro toto desetiletí nejsou zrovna povzbuzující, stejně jako nebyly povzbuzující výsledky Lisabonské strategie. Z hospodářského vývoje v eurozóně a z problémů měnové unie, které dluhová krize v regionu zdůraznila, je zřejmé, že aby ambiciózní cíle, které si strategie Evropa 2020 stanovila, jako například zvýšit zaměstnanost mladých na 75 % a zvýšit investice do výzkumu na 3 %, neskončily jen jako symbolická prohlášení, musí se strategie zaměřit na rozpočtovou stabilitu, prorůstové politiky a potřebu evropské správy ekonomických záležitostí, pokud nechce. Návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) o strategii Evropa 2020 jde tímto směrem a já pro něj hlasoval.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Dokument Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění stanoví soubor opatření, které by měly Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění. Ten má být založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby. Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože souhlasím s návrhy předloženými Evropským parlamentem, zejména s potřebou posílit řízení strategie Evropa 2020. Nemůžeme dostatečně zdůraznit skutečnost, že opatření přijatá pod vlajkou strategie „Evropa 2020“ jsou nesmírně důležitá pro naplnění očekávání evropské veřejnosti. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Mezi články, které nás přiměly text podpořit, je článek 12, jenž: vítá stěžejní iniciativu týkající se Unie inovací jako hlavní hnací sílu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, která se zabývá hlavními sociálními problémy, jako je zabezpečení energie a potravin, změna klimatu, zdravotnictví a stárnoucí obyvatelstvo; připomíná, že cíl ve výši 3 % se skládá z 2% podílu soukromých výdajů a 1% podílu veřejných výdajů; bere na vědomí, že existují stále jisté nedostatky v oblasti soukromých výdajů na výzkum, které lze překonat pouze úpravou regulačního prostředí pro společnosti včetně malých a středních podniků; vítá proto záměry Komise zlepšit rámcové podmínky pro podniky v oblasti inovací, zejména s ohledem na práva duševního vlastnictví. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Evropa čelí obtížné výzvě: snížit nezaměstnanost a zároveň vybudovat ekonomiku zaměřenou na lidi. Uvědomujeme si, že strategie Evropa 2020 má vysoké ambice a vyžaduje od nás, abychom vytrvali jak na úrovni členských států, tak na evropské úrovni. Celosvětová hospodářská krize naneštěstí vymazala mnohé z výsledků, kterých bylo doposud dosaženo, a ukázala, jak jsou ekonomiky členských států často křehké. Proto je nyní víc než kdykoliv jindy zapotřebí zdvojnásobit naše úsilí podpořené zásadou, že společně jsme silnější. Žádný členský stát by neměl a nemůže sám účinně řešit globální výzvy. Abychom oživili výzvu udržitelného růstu, musíme použít všechny politické prostředky a finanční nástroje, které máme k dispozici. Pro toto usnesení jsem hlasovala, protože silnější koordinace politik zaměstnanosti členských států je důležitá a může jí být dosaženo, pouze pokud budou společné cíle důsledné a důvěryhodné. Musíme vybudovat nový hospodářský model založený na znalostech a vysoké zaměstnanosti. Tato výzva znamená začátek nové etapy evropské integrace, která věnuje větší pozornost zaměstnanosti a sociálnímu zabezpečení a mobilizuje všechny subjekty působící v Evropě. Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Strategie Evropa 2020 zavádí pro příští roky cíle Evropské unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Naplnění tohoto cíle má určité důležité aspekty jako je posílené řízení a financování politiky soudržnosti. So stávajícího programu Evropské unie by se měly při stanovení politik a prováděcích opatření ve vyšší míře účastnit všichni aktéři, protože panuje názor, že právě toto bylo hlavním důvodem selhání Lisabonské strategie. Proto musí být k realizaci této strategie vyzváni všichni institucionální činitelé včetně občanské společnosti, a to na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni. V této souvislosti bych zdůraznil potřebu realizovat Územní pakt místních a regionálních orgánů pro Evropu 2020. Jako nezbytný předpoklad pro provádění strategie Evropa 2020 potřebují všechny evropské regiony silnou politiku soudržnosti. Politika soudržnosti je svou podstatou průřezová, a proto pro úspěch strategie představuje klíčový prvek. Její

79

80

CS


komplementární povaha by tudíž měla být dána jasně najevo. V rámci tohoto programu by měly být podpořeny pobídkami ekonomický růst a atmosféra tvorby pracovních míst, aby se vymezila zvláštní úloha pro malé a střední podniky (MSP), které jsou motorem evropského hospodářského růstu. Z uvedených důvodů jsem v plénu hlasoval pro návrh usnesení. Derek Vaughan (S&D), písemně. − Strategie EU 2020 Evropské komise je důležitá proto, aby se při překonávání hospodářské krize posílil růst EU a její konkurenceschopnost. Jejích cílů ale může být dosaženo pouze koordinovaným a cíleným přístupem všech členských států. Hlasoval jsem pro toto usnesení o strategii Evropa 2020, protože jsem přesvědčen, že zakládá nutnost, aby se členské státy k jejím cílům plně zavázaly. Usnesení vyzývá k tomu, aby bylo ekonomické řízení strategie EU 2020 lépe koordinováno, a já to plně podporuji, protože nastiňuje potřebu toho, aby vlády členských států zavedly důvěryhodný finanční rámec. Členské státy by také měly zajistit, že politiky i rozpočty budou v souladu s cíli EU 2020, zejména s ohledem na úkoly jako řešení nezaměstnanosti a sociálního začleňování. Vítám také návrhy tohoto usnesení, aby příští víceletý finanční rámec odrážel ambice strategie EU 2020. Návrh usnesení B7-0127/2011 Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Hlavní směry politiky zaměstnanosti navržené Komisí a schválené Radou představují současné společné priority Evropské unie a cíle členských států, které se týkají jejich vnitrostátních politik zaměstnanosti. Některé z hlavních směrů politiky zaměstnanosti EU zahrnují zvýšenou účast na pracovním trhu, včetně osob ze specifických podskupin obyvatelstva, snížení strukturální nezaměstnanosti a podporu kvality pracovních míst, rozvoj vysoce kvalifikované pracovní síly, která bude odpovídat potřebám pracovního trhu, a zlepšení výkonu vzdělávacích systémů, které budou poskytovat odborné vzdělávání na všech úrovních. Myslím, že se členské státy a Evropská unie musí zapojit do návrhu koordinované strategie zaměstnanosti, která bude podporovat zkušenou, kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a zároveň i pracovní trhy, které budou schopné rychle reagovat na vývoj hospodářství. Také podporuji iniciativu paní zpravodajky na podporu boje proti sociálnímu vyloučení a snížení chudoby, což jsou klíčové cíle strategie Evropa 2020. To jsou důvody, proč jsem pro toto usnesení hlasovala. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože je naléhavě potřeba zintenzívnit na všech úrovních úsilí k zajištění toho, aby byly hlavní směry politiky zaměstnanosti Evropské unie řádně provedeny. Jen jejich řádným provedením bude možné zvýšit zapojení do pracovního trhu, rozvíjet dovednosti pracovníků a zlepšit kvalitu a výsledky vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy. Dále je cílem hlavních směrů politiky zaměstnanosti zajistit, aby bylo v rámci strategie Evropa 2020 a správy ekonomických záležitostí dosaženo cílů zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu a aby byl zaručen sociální pokrok. Domnívám se, že je pro členské státy velmi důležité, aby se vynasnažily splnit své závazky a zvýšily úroveň zaměstnanosti, zlepšily odbornou přípravu lidí, vytvořily pracovní příležitosti, snížily chudobu a posílily sociální začlenění. Evropská komise a členské státy musí být připraveny zajistit, aby byly tyto hlavní směry prováděny spolu se sociálními partnery a regionálními a místními institucemi, které se musí podílet na navržení a provádění národních programů reforem. V důsledku hospodářské a finanční krize je situace na pracovním trhu Evropy stále napjatá,

17-02-2011

17-02-2011

CS


a proto musí být boj s nezaměstnaností jednou z nejdůležitějších priorit této politiky jak pro Evropskou unii, tak pro členské státy. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie zaměstnanosti a národní strategie uplatňované členskými státy jsou mezi hlavními nástroji, které byly navrženy pro dosažení cílů strategie Evropa 2020. Je proto velmi důležité spolupracovat s podnikatelským sektorem a sociálními partnery, aby byly hlavní směry politiky zaměstnanosti prováděny správně a účinně. Nadšeně vítám hlavní směry a zájmy stanovené v návrhu: potřebu posílit odpovědnost vlád a určit ambiciózní cíle, aby bylo dosaženo cílů stanovených ve strategii 2020; potřebu zajistit, že budou hlavní směry politiky zaměstnanosti realizovány; a potřebu zajistit, aby tvorba pracovních míst dostala v národních programech reforem nejvyšší prioritu. Unie postrádá k boji s nezaměstnaností a sociálním vyloučením silnou horizontální politiku, která by nepochybně zahrnovala balíček správy ekonomických záležitostí vhodný k tomu, aby reagoval na potřeby Unie a členských států; také by vyžadovala dosažení ambiciózních cílů, jako jsou cíle stanovené ve strategii Evropa 2020. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu o provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států spočívá na řadě pilířů, z nich bych zdůraznil následující: současnou ekonomickou krizi, která zvyšuje nezaměstnanost a sociální vyloučení; potřebu vytvořit součinnost, která podpoří rozvoj s výhledem na plnění cílů strategie Evropa 2020; a návrh Komise, aby podle byly Roční analýzy růstu tytéž hlavní směry politiky zaměstnanosti přijaty pro rok 2011 stejně jako pro rok 2010. Abychom tuto situaci překonali, je důležité vyvinout společné úsilí na všech úrovních: vlád, sociálních partnerů i občanské společnosti. Evropská unie hraje klíčovou úlohu při směrování politik, které mají být dodržovány, a při respektování zásad subsidiarity, a to podporou sociálního dialogu a podporou přijetí spravedlivých a účinných opatření. Doufám, že tyto hlavní směry pomohou překonat krizi a konsolidovat systémy sociální ochrany a že znovu nastartují ekonomiku tak, abychom mohli dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Považujeme za politováníhodné, že Evropská komise zachovává tytéž hlavní směry politik zaměstnanosti, jako byly hlavní směry přijaté pro rok 2010, takže zaujímáme i nadále stejně kritické stanovisko, jako jsme zaujali i tehdy. Přestože návrh usnesení Evropského parlamentu částečně kritizuje realizované politiky a vyzývá k tomu, aby byly velmi omezené sociální cíle strategie Evropa 2020 naplněny, nedostává se k jádru problému nezaměstnanosti a nejistoty zaměstnání, neusiluje o odstranění jejich příčin, nerozhodl se revokovat tyto úsporné programy a vážně nekritizuje požadavky kladené na členské státy ve vážných problémech, aby slepě plnily absurdní kritéria Paktu o stabilitě. Naopak předkládá stanovisko, že nástroje zahrnuté v evropském semestru jsou pozitivní reakcí, a zapomíná, že návrh Evropské komise na tzv. „správu ekonomických záležitostí“ nejenže představuje útok na suverenitu členských států, ale také zhorší sociální situaci tím, že bude i nadále upřednostňovat měnová kritéria před sociálním zabezpečením a pokrokem. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V návaznosti na sdělení Komise nazvané Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi hlasoval Parlament,

81

82

CS


včetně mě, pro usnesení, které vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly na dosažení našich cílů v oblasti zaměstnanosti tak, jak jsou obsaženy ve strategii Evropa 2020. Podle názoru zpravodajky paní Berèsové musíme členským státům poskytnout politické poradenství, aniž bychom ale příliš zasahovali do vnitrostátní politiky, a poskytnout jim pravidla, aby všechny zainteresované strany mohly pracovat podle téhož plánu. Nedostatek pracovních míst je, zejména v posledních letech, vážným problémem a musí být řešen s trochou cílevědomosti tak, abychom zajistili, že do roku 2020 budeme schopni 75 % Evropanů poskytnout slušná, jistá pracovní místa odpovídající potřebám široké škály lidí, kteří se připravují na svět práce. Zvláštní úsilí je zapotřebí vyvinout na pomoc určitým skupinám, včetně žen – zejména matek – mladých lidí a přistěhovalců. David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zdůrazňuje význam politik, které usnadňují přechod mladých lidí ze školy do zaměstnánízdůrazňuje, že riziko, že se osoby, které předčasně opustily školu, budou potýkat s chudobou, je podle předpokladů vysoké, a poukazuje na to, že jakékoli pružné nebo dočasné formy zaměstnání by měly v tomto ohledu zahrnovat právo na odbornou přípravu a přístup k sociálnímu zabezpečení a měly by pomáhat lidem v přechodu k bezpečnějšímu zaměstnání< Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) V průběhu těchto let, kdy se zotavujeme z hospodářské a finanční krize, která zasáhla mnoho zemí Unie, kdy naše vlády usilují o zavedení společných politik a strategií, aby dosáhly cílů, jež jsme všichni vymezili a rozhodli se společně o ně usilovat, je podle mého názoru důležité přiznat Parlamentu jeho zasloužené a právoplatné ústřední postavení jako orgánu, který nejvíce reprezentuje Evropskou unii. Je to otázka uznání jeho reprezentativnosti a jeho funkce, a to nejen s ohledem na ustanovení Smluv. Důležitost hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti musí být těžištěm evropského semestru a musí se přizpůsobovat změnám v Roční analýze růstu a prováděcím harmonogramům našich zemí. Poradní funkce si zasluhuje správné množství prostoru a času potřebného pro analýzu a přizpůsobení se obecnému rámci. Prohlašuji proto, že jsem hlasovala pro usnesení. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlavní směry politiky zaměstnanosti jsou synonymem pro zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu a pružný pracovní trh. I když tento návrh usnesení připomíná EU, že politika odměňování je v působnosti členských států, přesto podporuje výše uvedené. Proto jsem hlasoval proti němu. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států patří mezi hlavní nástroje, jejichž účelem je směřovat úsilí Evropské unie a členských států k dosažení cílů vytyčených strategií Evropa 2020. Boj s nezaměstnaností a tvorba udržitelných pracovních míst je pro Evropskou unii na příštích 10 let velkou výzvou a všichni musíme mít svůj podíl na jejím úspěšném překonání. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 je dosáhnout úrovně zaměstnanosti ve výši 75 %. Hospodářská krize, s níž se EU potýká, i nadále představuje výzvu v podobě způsobu, jak dostat pod kontrolu rostoucí nezaměstnanost a sociální vyloučení. Evropská strategie zaměstnanosti a její hlaví směry proto představuje důležitý nástroj pro kontrolu nezaměstnanosti. Má také za cíl svést úsilí členských států správným směrem. V důsledku toho je od členských států vyžadováno, aby do svých opatření zapojily sociální partnery, regionální a místní orgány i občanskou společnost. Dále by mělo být možné zajistit, aby byly zaručeny hlavní směry politiky zaměstnanosti i vznik nových pracovních míst. Na podtržení důležitosti tohoto klíčového

17-02-2011

17-02-2011

CS


cíle bude v budoucnu od členských států vyžadováno, aby předkládaly zprávy o dosaženém pokroku. Od jednotlivých členských států se také vyžaduje, aby věnovaly pozornost vnitrostátním cílům, včetně problémů týkajících se integrace podskupin, jako jsou ženy, lidé s postižením a starší pracovníci, stejně jako problému chudých pracujících. Nehlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože podle mého názoru je v něm příliš mnoho zásahů do legislativy členských států, zejména v oblasti úpravy sociálních partnerů. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států je zásadně důležité pro provádění hlavních směrů obsažených ve strategii Evropa 2020. Zapojení Evropského parlamentu do těchto politik se nesmí zanedbat. Rozprava podporuje myšlenky a myšlenky a strategie jsou potřebné k překonání současné hospodářské krize. V tomto návrhu usnesení je řada důležitých myšlenek, s nimiž se ztotožňuji: zajištění toho, aby byly hlavní směry zaměstnanosti prováděny; větší úsilí s cílem zajistit větší počet pracovních příležitostí a zajištění lepší kvality zaměstnání; rozhodná opatření za účelem potírání chudoby a sociálního vyloučení. Aby bylo možné ve všech těchto politikách zaručit úspěch, je důležité vynaložit společné úsilí na všech úrovních: na úrovni vlád, sociálních partnerů i občanské společnosti. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − V tomto usnesení se Parlament 1. domnívá, že vzhledem k tomu, že Komise navrhla zachovat v roce 2011 hlavní směry politik zaměstnanosti, které byly přijaty pro rok 2010, se doporučení k národním programům reforem (NPR) stala hlavními nástroji makroekonomického dohledu a orientace; lituje skutečnosti, že do procesu nebyl zapojen Parlament a neproběhly v tomto ohledu žádné debaty; a 2. se domnívá, že významné problémy, se kterými se v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti potýká EU i členské státy, by měly být řádně zohledněny v budoucím postupu řešení makroekonomické nerovnováhy, který tvoří součást politického rámce hlavních směrů EU v oblasti zaměstnanosti; Zpráva: Pervenche Berès (A7-0040/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože souhlasím se stanoviskem paní zpravodajky, že je nutné zachovat hlavní zásady zaměstnanosti nezměněné až do přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období. Integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti musí tvořit podstatu evropského semestru, a pokud se klíčová sdělení roční analýzy růstu odchýlí od obsahu hlavních směrů, měla by být následně upravena tak, aby byla zajištěna soudržnost. Také souhlasím se zapojením zúčastněných stran do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení národních programů reforem. Zdůraznil bych také doporučení Hospodářského a měnového výboru (ECON), aby se nesnižoval význam hlavních zásad hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států, a to s cílem splnit závazek k převzetí odpovědnosti a zajištění demokratické odpovědnosti. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Po posouzení předběžných národních programů reforem (NRP) Předložila Evropská komise návrh potvrdit platnost integrovaných hlavních směrů politik zaměstnanosti přijatých loni Radou až do roku 2014, aby bylo možné se soustředit hlavně na jejich provádění. Tento návrh Komise je pochopitelný, protože hlavní směry politik zaměstnanosti jsou integrální součástí strategie Evropa 2020 a musí být plně převedeny do národních programů členských států, a proto by se měly členské státy co nejvíce soustředit na jejich provádění. I když tyto hlavní směry jinak nebudou každoročně přezkoumávány, hlavní prioritou strategie zaměstnanosti Evropské

83

84

CS


unie musí zůstat plná zaměstnanost, která zvýší hospodářský růst a konkurenceschopnost a posílí sociální soudržnost. Přezkumy návrhů národních programů reforem členských států ukazují, že by členské státy měly i nadále usilovat o řešení těchto prioritních oblastí: zvýšení zapojení do pracovního trhu a snížení strukturní nezaměstnaností, rozvoj kvalifikované pracovní síly schopné reagovat na potřeby pracovního trhu, podpora celoživotního vzdělávání, zlepšení výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšení zapojení do terciárního vzdělávání, podpora sociálního začleňování a vypořádání se s chudobou. Ráda bych proto vyzvala členské státy, aby zajistily co nejúčinnější provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky, a to navržením, dodržováním a vyhodnocováním národních programů. Antonio Cancian (PPE), písemně. – (IT) Rád bych vyjádřil své obavy týkající se současné situace v oblasti zaměstnanosti. Domnívám se, že skutečným společenským problémem dneška je nezaměstnanost. I když je možné na makroekonomické úrovni zahlédnout známky obnovy, průmysl není schopen znovu pojmout všechny zaměstnance, které v posledních měsících propustil, a ti se dnes potýkají s problémem, jak se na pracovní trh vrátit. Totéž se týká mladých lidí a žen. Tyto problémy jsou nesmírně důležité a naléhavé. Komise mezi cíli strategie Evropa 2020 stanovila jako priority zvýšení zaměstnanosti, posílení jednotného trhu a podporu růstu. Evropská unie a zejména tento Parlament si při řešení tohoto problému vedly dobře, ale na udržení těchto cílů jsou zapotřebí konkrétní opatření. EU musí pracovat na směrování a racionalizaci zdrojů a zároveň musí investovat do dopravy, energetiky a telekomunikační infrastruktury: v tomto ohledu bude představovat bod obratu založení projektových společností garantovaných a financovaných projektovými dluhopisy. To Unii umožní udržet si svou konkurenceschopnost na celosvětovém trhu a zároveň poskytnout lidem nové pracovní příležitosti. Celý systém by měl být zaveden sice postupně, ale co nejdříve. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě paní Berèsové o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Zpráva navrhuje, aby integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států přijaté pro rok 2010 byly zachovány i pro rok 2011, tedy že by měla být strategie Evropa 2020 plně integrována do národních programů reforem. Zpráva bohužel vyzývá k zavedení týchž hospodářských politik a směrů politiky zaměstnanosti, které vedly ke krizi a k neschopnosti ji řešit. Vyzývá k realizování týchž politických voleb a postupů, které způsobily, že Evropané musí snášet úsporná opatření a svrchované členské státy se stávají oběťmi spekulativních mafií. Vyzývá také k těm politikám zaměstnanosti, které vedly k vytvoření středověkého pracovního trhu, jenž zvýšil nezaměstnanost a podzaměstnanost, a i nadále podporuje flexibilní formy práce a útočí na mzdy a důchody a na práva evropských zaměstnanců, zejména mladých pracujících. Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem příznivcem ročního přezkumu strategie Evropa 2020, jenž by se měl zaměřit především na integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Je nezbytné, aby Komise a Rada zajistily, že budou tyto integrované hlavní směry tvořit podstatu evropského semestru. Zapojení zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a parlamentních orgánů do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení národních

17-02-2011

17-02-2011

CS


programů reforem je důležitým prvkem účinného řízení politiky zaměstnanosti a sociální politiky členských států. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem již řekl o zprávě mých kolegů, paní Grunyové a pana Oryho, „společnost se vyvíjí, svět se mění a pracovní vztahy musí tuto změnu doprovázet“. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že přezkum hlavních směrů politiky zaměstnanosti zastřešený strategií Evropa 2020 by se měl zavázat k flexibilitě a novým pracovním metodám jako prostředku posílení hospodářského rozvoje a boje proti chudobě. Vzhledem k tomu, že v důsledku krize počet nezaměstnaných v Evropě vzrostl ze 16 milionů v roce 2008 na 23 milionů v roce 2010, musí jakákoli strategie hledající východisko zahrnovat obnovu pracovních míst. To je možné pouze v případě, že bude jasně zaměřena na inovace, flexibilní práci a nové pracovní modely a na odbornou přípravu mladých lidí na čím dál tím více konkurenčním trhu. Strategie Evropa 2020 je tomuto otevřená a členské státy toho musí řádně využít, aby podpořily zaměstnanost a poskytly evropskému hospodářství pobídku. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Smlouva o fungování Evropské unie požaduje, aby Rada každoročně vydala hlavní směry politik zaměstnanosti členských států a před přijetím rozhodnutí konzultovala Evropský parlament. Za takových okolností jsme pak požádáni, abychom v této záležitosti přijali stanovisko. Ekonomické a finanční problémy, jimiž většina zemí prochází, vyžadují, aby se politikám zaměstnanosti členských států věnovala dvojnásobná pozornost. Strategie Evropa 2020 stanovuje hlavní směry, ale je nezbytné, aby je všechny členské státy převedly do konkrétních opatření; ta je třeba začlenit do národních programů reforem, které členské státy musí letos v dubnu předložit. Souhlasím s doporučeními paní zpravodajky, a proto hlasuji pro tento návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nesouhlasíme s tím, aby Evropská komise pro rok 2011 zachovala stejné směry politik zaměstnanosti, jaké byly přijaty pro rok 2010. I nadále tedy zastáváme kritické stanovisko, které jsme zaujali dříve. Vzhledem k číslům hovořícím o 25 milionech nezaměstnaných a 30 milionech lidí na nejistých či špatně placených pracovních místech jsou výše zmíněné hlavní směry jednoznačně nevhodné. Je také nepřijatelné, aby Evropský parlament podporoval úzký vztah mezi těmito hlavními směry a neoliberálními hospodářskými opatřeními, která Komise i nadále vytváří, zejména opatřeními zahrnutými ve strategii Evropa 2020 nebo také v šestici právních předpisů obsažených v takzvaném „evropském semestru“. Je dobře známo, že návrh Evropské komise na takzvanou „správu ekonomických záležitostí“ představuje nejen útok na svrchovanost členských států, ale také zhoršuje sociální situaci, protože budou i nadále upřednostňována měnová kritéria před sociálními záležitostmi a blahem. Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této zprávě. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Vzhledem ke stárnutí společnosti, demografickým změnám ukazujícím na přesouvání obyvatelstva z venkova do městských oblastí a vzhledem k rostoucí stratifikaci společnosti, pokud jde o příjmy, je důležité přijmout preventivní opatření. Obzvláště nepříznivé jevy lze vidět ve venkovských oblastech, kde se snižuje počet mladých lidí, kteří by chtěli převzít provoz zemědělských podniků. Odcházejí z venkovských oblastí, aby se zbavili nízkých příjmů a špatné

85

86

CS


dostupnosti služeb. Ti, kteří zůstávají, nemohou nalézt práci mimo zemědělství. V nejhorší situaci se však nacházejí obyvatelky venkova, které jsou jen zřídka majitelkami zemědělských farem, ale bez ohledu na to velmi tvrdě pracují na statcích svých manželů. Proto je důležité udržet na venkově mladé zemědělce tím, že jim bude zaručen slušný příjem a životní úroveň. Těm, kteří však na venkově práci nenaleznou, by mělo být zaručeno vzdělání, které jim umožní zaměstnání nalézt. Také je zapotřebí uskutečnit kampaň, která by lidi přesvědčila, aby se zúčastnili programu celoživotního vzdělávání a rekvalifikovali se. Je také důležité mít programy, které podporují podnikání žen a usnadňují jim vedení vlastního podniku, včetně podniků, které nejsou spojené se zemědělstvím. David Martin (S&D), písemně. − Pro tuto zprávu jsem hlasoval. Po posouzení předběžných národních programů reforem (NPR) předložených členskými státy v rámci strategie Evropa 2020 a souběžně s předložením první roční analýzy růstu přijala Komise dne 12. ledna návrh rozhodnutí Rady, které navrhuje potvrdit platnost integrovaných hlavních směrů hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států přijatých v roce 2010 i pro rok 2011. Tento návrh zohledňuje skutečnost, že integrované hlavní směry nové strategie Evropa 2020 mají být plně převedeny do politických opatření a postupné seřazení reforem členských států má být předloženo v konečných národních programech reforem očekávaných v dubnu 2011. Návrh Komise je navíc založen na závazku obsaženém v hlavních směrech politik zaměstnanosti pro rok 2010, a to zachovat hlavní směry pokud možno až do roku 2014 nezměněné, aby se členské státy mohly soustředit na jejich provádění. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva podporuje škodlivé směry politik zaměstnanosti předložené Komisí a Radou. V podstatě podporuje autoritářství EU tam, kde jde o zvýšení věku odchodu do důchodu, vytváření flexibilního trhu práce a škrtů v rozpočtu a mzdách. Podporuje to i zpravodajka, přestože je členskou strany, která tvrdí, že je socialistická. Hlasoval jsem proti této zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politik zaměstnanosti členských států představují některé z hlavních nástrojů, které mají za cíl vést politiku Evropské unie a členských států při realizaci cílů a úkolů stanovených ve strategii Evropa 2020. Boj s nezaměstnaností a tvorba udržitelných pracovních míst je v nadcházejících 10 letech pro EU velkým úkolem a všichni se musíme zhostit své úlohy tak, aby byl úspěšně splněn. Musíme zdůraznit důležitost toho, aby se roční přezkum strategie Evropa 2020 zaměřil na integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Jsem proti této zprávě o politikách zaměstnanosti členských států v podstatě z jednoho důvodu, a tím je skutečnost, že opakuje a obsahuje hlavní směry přijaté touto sněmovnou loni v září, které se snažily usnadnit přístup k zaměstnání Romům. Souhlasím s usnadněním přístupu na trh práce lidem různých schopností, mladým lidem, starým lidem a ženám, ale opravdu nechápu, z jakého důvodu bychom měli usnadnit přístup konkrétní (a poněkud problematické) etnické skupině, jako jsou Romové. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Berèsové, protože bude-li tento text přijat, budou členské státy muset v souladu se strategií Evropa 2020 předložit do dubna 2011 hlavní směry a iniciativy zaměstnanosti pro rok 2010. Návrh Komise zachovat hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států přijaté v roce 2010 i pro rok 2011 je dokonale v souladu se strategií Evropa 2020 a touto zprávou jej Parlament

17-02-2011

17-02-2011

CS


podporuje. Všechny členské státy EU jsou tak vyzvány k tomu, aby bojovaly s nezaměstnaností, zejména nezaměstnaností mladých lidí, a to prostřednictvím konstruktivních návrhů obsahujících přesné termíny konkrétních reakcí na problém nezaměstnanosti a chudoby. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasuji pro rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států a souhlasím s doporučeními zpravodajky. Smlouva o fungování Evropské unie požaduje, aby Rada každoročně vytvořila hlavní směry politik zaměstnanosti členských států a předtím konzultovala Evropský parlament. Jsem přesvědčena, že je nezbytné, aby Komise a Rada zajistily, že budou hlavní směry těžištěm evropského semestru. Zapojení zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a parlamentních orgánů do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení národních programů reforem je důležitým prvkem účinného řízení politiky zaměstnanosti a sociální politiky členských států. Bez důkladného zapojení členských států by strategie Evropa 2020 nemohla uspět; doufám, že se to nestane. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Dne 12. ledna 2010, po posouzení předběžných národních programů reforem (NPR) předložených členskými státy podle strategie Evropa 2020 a souběžně s předložením první roční analýzy růstu, přijala Komise návrh rozhodnutí Rady potvrdit platnost integrovaných hlavních směrů hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států přijatých v roce 2010 i pro rok 2011. Tento návrh zohledňuje skutečnost, že integrované hlavní směry nové strategie Evropa 2020 mají být plně převedeny do politických opatření a postupné seřazení reforem členských států má být předloženo v konečných národních programech reforem očekávaných v dubnu 2011. Návrh Komise je navíc založen na závazku obsaženém v hlavních směrech politik zaměstnanosti pro rok 2010, a to zachovat hlavní směry pokud možno až do roku 2014 nezměněné, aby se členské státy mohly soustředit na jejich provádění. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Berèsové, protože souhlasím s tím, co je v ní řečeno o politikách, které by měly být přijaty na podporu zaměstnanosti v Evropské unii. Nové integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 musí být plně zahrnuty do politických opatření a iniciativ členských států. Trvalý závazek každého jednotlivého členského státu držet se cílů roku 2014 bude nesmírně důležitý. Nezaměstnanost, zejména nezaměstnanost mladých lidí, zůstává jedním z úkolů vyžadujících naše největší odhodlání vymýtit příčiny problému; snižuje totiž nejen okamžitou kupní sílu, ale také oslabuje všechny budoucí investiční strategie a způsobuje vážné sociální problémy, které jdou za pouhé ekonomické faktory. Není třeba jenom zvýšit počet pracovních míst, ale také je nutno zvýšit jejich kvalitu, a to vyžaduje opatření zejména ze strany členských států, které zároveň musí dodržet svůj závazek k boji s chudobou a podpoře sociálního začleňování. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Nezaměstnanost je velkým problémem, který se obtížně řeší. Vysává veřejné finance. Na straně výdajů rostou částky vyplácené jako podpora a jiné sociální dávky a zvyšují se náklady na různé programy zaměřené na boj s nezaměstnaností a podporující návrat do práce. Na straně příjmů neexistuje výroba, a tedy ani výběr daní. Počet nezaměstnaných lidí v Unii přesáhl 23 milionů lidí, což znamená, že loni ztratilo práci půl milionu lidí. Je nutné vynaložit veškeré úsilí na dosažení cíle stanoveného ve strategii EU 2020 zvýšit úroveň zaměstnanosti lidí ve věkové skupině 20–64 na 75 %. Nezapomeňme na skutečnost, že nejvyšší nezaměstnanost je u občanů ve věku do 25 let – přes 20 %.

87

88

CS


Návrh usnesení B7-0114/2011 Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože jsem přesvědčen, že je nezbytné vzít na vědomí zvyšující se kolísání cen potravin a komodit – v roce 2010 ceny vzrostly zhruba o 90 %, což způsobilo problémy ve fungování potravinového řetězce; vzhledem k tomu jsou opatření navržená v tomto usnesení nezbytná. K těmto opatřením patří vnitřní opatření, jako například silná společná zemědělská politika, která je schopna poskytnout kompenzace zemědělcům, kteří se potýkají se zvýšenými náklady; větší závazek vůči drobným ekologickým zemědělským podnikům, které vyrábějí pro místní spotřebu; předložení odpovídajících návrhů týkajících se směrnice o trzích finančních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu; poskytnutí větších pravomocí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy k tomu, aby mohl dohlížet nad trhy se surovinami nebo dokonce udělit mandát regulačním orgánům a orgánům dohledu v zájmu omezení spekulace. Evropská unie zároveň potřebuje celosvětovou strategii pro boj proti spekulacím, což zahrnuje mezinárodní koordinaci preventivního mechanismu bránícího nadměrnému kolísání cen a vytvoření specifických právních předpisů, které by byly uplatněny v co největším počtu zemí. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o rostoucích cenách potravin. Ceny potravin po sedm měsíců na přelomu let 2010 a 2011 nepřetržitě rostly a dosáhly nejvyšší úrovně od roku 1990. Rostoucí ceny komodit se staly destabilizačním faktorem ve světovém hospodářství a napomohly rozdmýchat demonstrace a nepokoje v řadě rozvojových zemí, naposledy v Alžírsku, Tunisku a Egyptě. V Evropské unii stále existuje chudoba a hlad a 79 milionů lidí stále žije pod hranicí chudoby. Souhlasím proto s výzvou vyjádřenou v návrhu usnesení, aby byla okamžitě přijata opatření na zajištění dodávek potravin pro občany EU i na celém světě. Je také velmi důležité, aby byly potraviny pro spotřebitele k dispozici za rozumné ceny a zároveň aby byla zemědělcům zajištěna slušná životní úroveň. Vyzývám proto EU, aby podporovala rozvoj venkova, investice do zajištění dodávek potravin a brala zejména v úvahu naléhavé potřeby hladovějících, drobné zemědělství a programy sociální ochrany. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Index cen potravin na finančních trzích vykazuje v posledních měsících nekontrolovatelný růst kvůli mezinárodní hospodářské a finanční krizi a také nedávným ekologickým katastrofám, jež jsou důsledkem klimatických změn. Situaci dále zhoršují spekulace, které mají na svědomí až 50 % růstu cen; mnoha lidem znemožňují mít prospěch z dodávek potravin a vytváří politickou nestabilitu, zejména v chudších zemích. Jak víme, může to mít dominový efekt a skončit ohrožením míru a bezpečnosti v dalších zemích. Zajištění potravin je základním lidským právem, je zahrnuto i do rozvojových cílů tisíciletí a zároveň se jedná o cíl společné zemědělské politiky. Evropská unie má proto povinnost potvrdit jak svůj závazek k zavedení politiky zdravého rozvoje zemědělství a venkova, tak k podpoře výzkumu a technologických inovací zaměřených na zlepšení produktivity při splnění požadavků na energetickou účinnost a udržitelnost. Udržitelnost také znamená podporu výroby a uvádění tradičních místních produktů na trh tím, že budou nabídnuty vhodné finanční pobídky a malé a střední podniky dostanou šanci dosáhnout na úvěr. Jsem přesvědčena o tom, že je rovněž důležité přijmout jasné a transparentní předpisy zabraňující spekulacím, které jsou obzvláště škodlivé pro zdraví mnoha Evropanů, a zajistit konkurenceschopnost evropské zemědělské výroby.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Lidové povstání v Tunisku a Egyptě a masové demonstrace v řadě dalších zemí přímo reagují na chudobu a nezaměstnanost. Demonstrace rozhněvaných lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, zdůrazňují slepou uličku, do níž přivedla politické síly kapitálu a jeho politické představitele globální hospodářská krize a snahy přesunout její břemeno na pracující. FAO před pár lety zdůraznila, že počet lidí, kteří považují za obtížné nebo nemožné obstarat si potraviny potřebné k přežití, je vyšší než kdykoliv předtím v historii lidstva, že překročil hranici jedné miliardy a že to nevyhnutelně povede k sociálním nepokojům. Problém chudoby ve světě není otázkou nedostatečných zdrojů; je výsledkem imperialistické agrese a kapitalistického vykořisťování přírodních zdrojů motivovaného výhradně ziskem. Po potravinové krizi v roce 2007 se ceny potravin nepřestaly zvyšovat; naopak i nadále ještě strměji rostly. V souvislosti s hospodářskou krizí je burzovní hazard na pozadí zemědělské výroby a lidského hladovění způsobem, jak nadměrně nahromadit kapitál a udržet jeho ziskovost. V roce 2010 vygenerovala zemědělská produkce na burze největší zisky. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Zvyšující se ceny potravin v Evropské unii a na celém světě představují v roce 2011 velký problém. Existují pro to různé důvody a je obtížné je předvídat a kontrolovat. Existují však také důvody, které můžeme a musíme kontrolovat. Pomalý potravinový řetězec s příliš mnoha mezičlánky, přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami, nízké výdělky v odvětví zemědělství nebo kolísání trhu se zemědělskými produkty jsou jen některé z důvodů, proč ceny zemědělských produktů v celé Evropě nepřijatelně vzrostly. Jsem přesvědčena o tom, že ti, kdo rozhodují na evropské úrovni, musí ze snižování cen potravin učinit významný cíl evropského a celosvětového politického programu. Samozřejmě zde nehovoříme o zasahování do fungování volného trhu, ale o vymýcení spekulativního chování, které neoprávněně vysává řetězec poptávky a nabídky, má nezákonný vliv a deformuje způsob určování cen. Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože Evropa potřebuje opatření, která zajistí, že ceny potravin nebudou uměle zvyšovány mezičlánky zapojenými do spekulací. Evropská unie musí zjednodušit potravinový řetězec tak, aby byly parazitující mezičlánky z obchodního cyklu odstraněny. Bude to prospěšné pro občany i producenty a zároveň se tím usnadní překonání hospodářské krize. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Pro tento dokument jsem hlasovala. I když podle předpovědí budou světové zásoby obilí, pšenice a cukru vyšší než v roce 2007 a nezdá se, že se bude opakovat situace, která vedla k potravinové krizi v roce 2008, trhy přehnaně reagují a způsobují tím nadměrné kolísání, což lze vysvětlit jednáním investičních fondů spekulantů. Navíc jsou ohrožena celá odvětví zemědělské výroby. Vidím tuto situaci ve své vlastní zemi, v Rumunsku. 5% nárůst sazby DPH, která tak dosáhla 24 %, se samozřejmě okamžitě odrazil na růstu cen. Je obtížné připustit, aby byl chovatel dobytka, který dennodenně dře, obětí tržní hry probíhající desítky tisíc kilometrů daleko na počítačích společností, které nemají nic společného se zemědělstvím, ale mají dostatek peněz, aby destabilizovaly světové trhy. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V naší zprávě o uznání zemědělství za strategické odvětví v souvislosti se zajištěním potravin, přijaté v prosinci, jsme uvedli, že právo na zajištění potravin je základním lidským právem a že má EU povinnost své občany nasytit. V souladu se svým stanoviskem máme povinnost odsoudit prudký nárůst cen potravin v posledních sedmi měsících. Pro tento nárůst existuje mnoho důvodů, ale

89

90

CS


především bychom se měli soustředit na kolísání cen a spekulace se základními potravinami, protože ty destabilizují naši ekonomiku a vytvářejí nejistotu. Zastavit spekulace je naprosto zásadní, stejně jako bojovat proti klimatickým změnám. Zajištění potravin a stav klimatu a životního prostředí jsou úzce propojeny; proto je koordinace politik zaměřených na životní prostředí a zemědělství životně důležitou. Na rozdíl od toho, se dělo v minulých letech, bychom měli obrátit naši pozornost také k rozvojovým zemím a podporovat je v jejich úsilí o dosažení potravinové soběstačnosti. Výzva je to obrovská: jen v Evropě žije pod hranicí chudoby téměř 80 milionů lidí. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože je zapotřebí přijmout konkrétní opatření k zajištění potravin pro občany EU a na celém světě. Ceny potravin po sedm měsíců na přelomu let 2010 a 2011 nepřetržitě rostly a dosáhly nejvyšší úrovně od roku 1990, kdy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) začala ceny potravin sledovat. Rostoucí ceny komodit se staly destabilizačním faktorem v řadě rozvojových zemí a na tuto destabilizaci měly značný vliv také nedávné nepokoje v Alžírsku, Tunisku a Egyptě. Potraviny musí být pro spotřebitele dostupné za rozumné ceny a zároveň by měla být zemědělcům zajištěna spravedlivá životní úroveň. Evropská unie má proto povinnost svým občanům potraviny zabezpečit. Měla by být věnována pozornost snižujícím se příjmům zemědělců v EU způsobeným rostoucími výrobními náklady a kolísáním cen, což má negativní dopad na možnosti zemědělců zachovat produkci. Je také nutné zdůraznit náklady, které musí evropští zemědělci nést, aby splnili ty nejvyšší normy v oblasti bezpečnosti potravin, ekologické normy, normy pro dobré životní podmínky zvířat a pracovní podmínky. Zemědělcům by měly být tyto dodatečné náklady spojené s poskytováním veřejných statků společnosti kompenzovány. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o rostoucích cenách potravin. Návrh usnesení obsahuje řadu pozitivních bodů, jako je například priorita sektoru zemědělství v rozvojové politice. Důležité body, které obsahoval původní návrh usnesení předložený skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, však ve společném návrhu usnesení chybí. Abych byl přesný, potravinová krize nebyla dána do souvislosti s růstem cen způsobeným uplatňovanými zemědělskými a obchodními politikami, tudíž není předložen návrh na změnu tohoto rámce. Návrh usnesení také vyzývá k tomu, aby problém řešila Světová obchodní organizace a skupina G20, což je jednak v rozporu s požadavky zemědělců, jednak to nahrazuje rámec OSN, takže podporuje rozhodnutí týchž lidí, kteří svými politickými rozhodnutími problém způsobili a dále jej udržují. Návrh usnesení také nijak neodkazuje k základnímu konceptu potravinové soběstačnosti, i když ten je předpokladem zajištění potravin. A konečně se zabývá problémem spekulace a zvyšování cen potravin velmi nedostatečně; odkazuje pouze na „transparentnost“ cen potravin, aniž by uváděl, jak skoncovat s finančními mechanismy, které lze k tvorbě spekulací využívat. Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. − (DA) Pro návrh usnesení o rostoucích cenách potravin jsme hlasovali. Uvědomujeme si, že v současnosti máme v potravinářském sektoru vážné problémy, a v této souvislosti se domníváme, že lze mnohého dosáhnout zásahem do spekulací s potravinami. Proto jsme pro toto usnesení hlasovali. Nepodporujeme však zvýšení rozpočtu pro pomoc EU v zemědělství ani nepodporujeme rozšíření nástrojů pro řízení trhů. Dále také nepodporujeme větší používání GMO při výrobě potravin. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Ceny potravin ve světě nedávno dosáhly dramatických úrovní. Loni v prosinci překonaly ceny, které byly zaznamenány na vrcholu

17-02-2011

17-02-2011

CS


ekonomické krize. Nedávno OSN prohlásila, že považuje za nepravděpodobné, že by za těmito cenovými výkyvy byla nadměrná poptávka ve vztahu k nabídce. V polovině 90. let byl vytvořen spekulativní trh, jenž se soustředil na potravinářské produkty a v průběhu finanční krize rostl. Spekulanti v současnosti využívají nedostatečné regulace trhů a na této činnosti vydělávají miliony. Tento typ spekulativního chování má přímý dopad na životní úroveň lidí a může přispět k politické nestabilitě. Proto si myslím, že Evropská unie musí proti spekulacím s cenami potravin bojovat prostřednictvím regulace a transparentnosti. Proto jsem pro toto usnesení o rostoucích cenách potravin hlasoval. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Celosvětová hospodářská krize a růst cen potravin a pohonných hmot zapříčinily chudobu a hladovění milionů občanů, zejména však chudých lidí žijících v rozvojových zemích, kteří jsou nejvíce bezbranní vůči nepříznivému dopadu kolísání cen a potravinové krizi. Evropská unie jako celek je a i nadále zůstává hlavním výrobcem potravin. Z tohoto důvodu je třeba rozvíjet všeobecné dovednosti v rámci provádění výzkumu a odborné přípravy v oblasti udržitelných zemědělských metod a nových technologií, aby se zmírnilo hroucení zemědělských systémů a dočasně se zabrzdila krize. Jsem přesvědčena, že Evropská unie a členské státy mají povinnost přijmout společnou obchodní strategii, která poskytne trhům s potravinami dostatečnou ochranu, a společně rozhodnout o vlastní zemědělské politice a politice zaměřené na výrobu potravin. Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. − (SV) My švédští sociální demokraté jsme hlasovali proti návrhu usnesení o rostoucích cenách potravin. Vítáme rozpravu o cenách potravin a kolísání cen, zejména s ohledem na spekulace s potravinovými komoditami a slabou konkurenci v některých částech potravinového řetězce, nejsme ale přesvědčeni, že toto usnesení poskytuje odpovídající popis problému. Tvrzení o přímém ohrožení evropských dodávek potravin jsou hrubě zveličené. Nesouhlasíme také s tím, že jsou obavy z růstu cen potravin v Evropě využívány k ospravedlnění evropské zemědělské politiky, která je založena na rozsáhlých přímých subvencích a regulaci trhu. Jednostranné zaměření usnesení na odvětví zemědělství znamená, že je ignorován význam dalších společenských faktorů důležitých pro schopnost řešit zásadní růst cen – máme na mysli především nedostatek demokratických institucí v mnoha zemích, nerovnosti v příjmech a slabý systém sociálního zabezpečení. Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v lednu varovala před možným růstem cen potravinářských produktů v roce 2011, poté co dosáhly v roce 2010 rekordní výšky, což následovalo po nárůstu v průběhu potravinové krize v roce 2008. Potravinový index FAO 55 základních potravin se v průběhu šesti po sobě jdoucích měsíců zvýšil na hodnotu 214,7 bodů, přičemž předchozí rekordní hodnota z června roku 2008 činila 213,5 bodů. Současný stav je takový, že během sedmi měsíců na přelomu let 2010 a 2011 se ceny potravin zvýšily na nejvyšší úroveň od roku 1990, kdy FAO začala ceny potravin analyzovat. Jak jsem již v minulosti tvrdil, jsem přesvědčen, že musí být v rámci společné zemědělské politiky přijata konkrétní opatření na zvýšení produkce, k lepšímu zásobování trhů a zajištění vyšší cenové stability a rovněž k zajištění, že bude tato produkce odpovídat potřebám evropských spotřebitelů. Jak jsem již tvrdil, na zemědělství je nutno pohlížet jako na strategický sektor, jenž je důležitým garantem toho, že budou zabezpečeny potraviny pro obyvatelstvo, zejména v dobách krize, jakou zažíváme.

91

92

CS


José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Právo na potraviny je základním právem, jehož je dosaženo, když všichni lidé mají stálý fyzický a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin, které uspokojí jejich potřebu vést aktivní a zdravý život. Považuji za nepřijatelné selhání, že v Evropské unii a ve světě existuje hladovění. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v roce 2010 počet podvyživených lidí ve světě dosáhl 925 milionů. Rostoucí ceny potravin spolu s nepředvídatelnými nedostatečnými dodávkami mohou tuto situaci ještě zhoršit. Proto jsem zastáncem silného a udržitelného sektoru zemědělství v celé EU a prosperujícího a dlouhodobě udržitelného venkovského prostředí. Společná zemědělská politika by tento cíl měla zajistit. Obrátil bych také pozornost ke snižujícím se příjmům zemědělských podniků v EU způsobeným rostoucími náklady na výrobu a kolísáním cen, což má negativní dopad na možnosti zemědělců zachovat produkci. Navíc musí evropští zemědělci plnit ty nejpřísnější normy na světě, pokud jde o bezpečnost potravin, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a pracovní podmínky. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Návrh usnesení obsahuje řadu významných aspektů, například: nutnost dát v rozvojové pomoci přednost zemědělství a uznat nedostatek investic v této oblasti; potřeba strategických zásob a intervencí; a nutnost, aby se nástroje tržní intervence staly klíčovým hlediskem budoucí společné zemědělské politiky, i když tyto nástroje nejsou konkretizovány a je pravdou, že mnoho lidí jen obhajuje tzv. „nouzový mechanismus“ slučitelný s liberalizací trhu, o nějž se usiluje. Usnesení však opominulo řadu důležitých bodů a obsahuje jiné, které jsou negativní nebo dokonce nepřijatelné. Nezmiňuje, že potravinová krize je výsledkem současné zemědělské a obchodní politiky, jako jsou SZP a volný obchod, a nepodrobuje tyto politiky spravedlivé a nezbytné kritice ani nevyzývá k nezbytné změně. Akceptuje začlenění zemědělství do Světové obchodní organizace (WTO), i když navrhuje opatření na zmírnění tohoto začlenění; co se nás týče, i nadále trváme na tom, že by zemědělství mělo zůstat vně WTO. Základní koncept potravinové soběstačnosti, jenž nemůže být oddělen od zajišťování potravin, není řešen. Problém spekulací řešen je, ale velmi nedostatečně. Navrhovaná opatření nejdou příliš za požadavky „větší transparentnosti“ na trhu, což je samozřejmě nedostatečné. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Klimatické změny a spekulace na trhu s komoditami jsou mezi hlavními faktory, které ohrožují zajištění potravin jak v Evropské unii, tak mimo ni. Na základě tohoto přesvědčení podporuji návrh usnesení, které vyzývá k přijetí naléhavých opatření k vypořádání se s manipulací cen potravinových komodit a zajištění toho, aby byla zemědělská výroba v EU zachována. Je nepochybné, že sucha, záplavy, požáry a bouřky – jev, jenž se vyskytuje nyní častěji než v minulosti – celosvětově snižují kapacitu zemědělské výroby. Dobré půdní a vodní hospodářství jsou proto pro prevenci ztráty zemědělské půdy důležité. Je také nezbytné omezit škodlivé spekulace, které zatěžují trhy s potravinářskými produkty, zemědělskými surovinami a energiemi. Zajištění potravin závisí na existenci silné politiky, která našim mladým zemědělcům zaručí budoucnost a podpoří zavádění efektivnějších a udržitelnějších zemědělských postupů v méně rozvinutých zemích. Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Růst cen potravin je nepřijatelný. Slabé sklizně v Rusku a Ukrajině nemohou patrně vysvětlit 91% nárůst cen pšenice a ještě méně 57% nárůst ceny kukuřice, 33% nárůst ceny sojových bobů a 32% nárůst ceny cukru. Je zřejmé,

17-02-2011

17-02-2011

CS


že bláznivý svět financí v současnosti spekuluje na trzích s potravinami, aniž by se sám chtěl dotknout zboží, které je neustále nakupováno a prodáváno. Přístup k těmto trhům by měl být vyhrazen pouze profesionálním kupujícím. Hlavním problémem však zůstává potřeba zvýšit zemědělskou produktivitu ve světě. Aby bylo možné lépe nasytit 9 miliard lidí, musí být zemědělská výroba zvýšena o 60-70 %. Pouze přístup k efektivnějšímu zemědělství nám umožní porazit hladovění. Nová osiva stejně jako vstupní techniky šetřící vodu dokážou požadované výnosy vytvořit. Počet zemědělců, kteří pěstují GMO, každým rokem roste. Je jich více než 14 milionů a hospodaří na více než 10 % světové orné půdy. Pouze Evropa tvrdí, že se chce obejít bez GMO, i když evropský dobytek je již krmen krmivy, z nichž dvě třetiny pocházejí z geneticky upravených plodin pocházejících z Ameriky. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) V době, kdy zajištění potravin musí být prohlášeno za základní lidské právo, světové ceny potravin počátkem roku 2011 strmě vzrostly, což se dotklo jak výrobců, tak spotřebitelů v EU a každého ve světě. Tento trend, jenž je zhoršen kolísáním cen způsobeným spekulanty, je zcela nepřijatelný, když víme, že ve světě trpí chudobou a hladem více než miliarda lidí. Proto jsem hlasovala pro tento návrh usnesení, který doporučuje zavedení celosvětové regulace, aby se předešlo spekulacím porušujícím právo na potraviny; znovu potvrzuje závazek Evropské unie stát se jedním z hlavních aktérů na poli potravin a zemědělství na celosvětové úrovni; bere v úvahu klimatické změny a podporuje členské státy v tom, aby zvýšily podíl oficiální pomoci věnované zemědělství. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Vítám návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) o současném problému růstu cen potravin. Evropská unie je vyzvána k tomu, aby urychlila pokrok v celosvětovém boji proti chudobě a hladovění; v rozvojových zemích se to týká zajištění nejzákladnějších věcí pro život. Vysoké ceny jsou ale také problémem uvnitř EU. K této situaci došlo následkem nedostatku komodit, vysokých cen paliva, závislosti na sklizních a vývozu, situace na světovém trhu a vykořisťování. Jediným prostředkem k zajištění budoucích dodávek potravin v Evropě je společná zemědělská politika. Na rozumných cenách jsou závislí stejně tak i samotní zemědělci, kteří se potýkají s vysokými výrobními náklady. Vyšší ceny pro spotřebitele se neodrážejí na příjmech zemědělců. Parlament od Komise požaduje, aby přijala naléhavá opatření a aby vytvořila opatření napříč všemi oblastmi politiky. Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Současný strmý růst cen potravin a zejména cen potravinářských komodit, jako jsou obiloviny a olejnatá semena, je primárně způsoben přírodními katastrofami v Rusku a v Austrálii. I když by tento růst cen potravinových komodit mohl zvýšit příjmy evropských zemědělců, nesmíme zapomenout, že odvětví živočišné výroby zaznamenává podobné zvýšení cen krmiva pro dobytek. Bolestně si uvědomujeme krajní závislost Evropské unie na dodávkách potravinových komodit, což znamená, že zajištění potravin v Evropě zdaleka není dosaženo. Nemusíme jít příliš daleko – důkaz lze nalézt v zemích severní Afriky –, abychom si uvědomili nebezpečné následky, které takové nejistoty mohou mít. Zajištění našich životů sestává ze zachování společné zemědělské politiky hodné svého jména, abychom našim zemědělcům poskytli spravedlivý příjem, a ze zachování produktivního zemědělství v každém regionu Evropy.

93

94

CS


Proto jsem v tomto usnesení hrála aktivní úlohu a proto pro něj i hlasuji. David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení o rostoucích cenách potravin. Podle usnesení dosáhly ceny potravin nejvyšší úrovně od roku 1990, kdy je Organizace OSN pro výživu a zemědělství začala zaznamenávat. Hněv nad stoupajícími cenami potravin vedl k v řadě zemí k velkým nepokojům. Zásadní příčinou jsou spekulace obchodníků a makléřů, kteří nemají na těchto trzích žádný komerční zájem. Musí být přijato opatření, který by bojovalo proti těmto excesům a spekulacím na trhu s komoditami. Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, protože souhlasím se všemi principy, které jsou v něm uvedeny. Jsem pro výrobu zdravých potravin v dostatečném množství, aby se účinně vyšlo vstříc potřebě potravin ve světě. Je důležité zemědělcům zajistit příjem a vytvořit preventivní mechanismy bránící enormnímu kolísání cen a trhů. Abychom zajistili dostatek potravin na celém světě a nasytili jeho obyvatelstvo, je důležité podporovat zemědělce v rozvojových zemích. Musíme zajistit, aby bylo na celosvětové úrovni učiněno vše pro boj s klimatickými změnami, aby se nezmenšovaly přírodní zdroje a příjem ze zemědělské činnosti. Je důležité upevnit postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Aby výrobní sektor prosperoval, je důležité vyhodnotit otázku nárůstu cen ve vztahu k dalším vnějším nákladům a ke spekulacím se základními zemědělskými produkty. Alajos Mészáros (PPE), písemně. − (HU) Zajištění potravin je pro Evropu ústředním tématem a přesně z tohoto důvodu si nepochybně vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku (CAP). Tento cíl bude nedosažitelný, pokud nenalezneme řešení dvou nejdůležitějších současných problémů, kolísání trhů a cen a ubývajících zásob potravin. Rostoucí spekulace související se zemědělskými a potravinovými komoditami je v pozadí stávajícího růstu cen potravin. Investiční fondy pumpují obrovské částky peněz do spekulací s potravinami, a tím nutí spotřebitele platit ceny, které několikrát převyšují výrobní náklady. Růst cen zhoršuje problém dostupnosti, a to zejména pro lidi s nízkým nebo žádným příjmem. Výdaje za potraviny jsou jednou ze součástí rodinných rozpočtů a představují 60 až 80 % v rozvojových zemích a 20 až 30 % v méně rozvinutých členských státech. Finanční nástroje musí sloužit ekonomice a musí pomoci zemědělské výrobě překonat největší krize a klimatické události, a proto nelze dopustit, aby spekulace ohrožovaly zemědělskou výrobu. Odsuzuji spekulace v oblasti zemědělských komodit a surovin, které přispívají ke zvýšenému kolísání cen a prohlubování celosvětové potravinové krize. Přesně z tohoto důvodu souhlasím s názorem – a podporuji jej –, že v budoucnosti nemohou být opatření v oblasti společné zemědělské politiky proti velkým výkyvům cen účinná bez existence strategických zásob, takže musí být posílena úloha nástrojů tržní intervence. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Pro usnesení jsem hlasoval, protože podporuji v něm obsažená opatření na vypořádání se s překážkami, které brzdí zajišťování potravin ve světě: komerční spekulace, koncentrace v potravinovém distribučním řetězci potravin, kolísání cen, nízká úroveň příjmů zemědělců a klimatické změny. Myslím, že výzva k okamžitým a udržitelným opatřením na zaručení zajištění potravin ve světě je pozitivní, a vítám opětovné potvrzení práva na potraviny jako lidského práva. Podporuji výzvu, aby EU zvýšila pomoc na rozvoj venkova tím, že bude investovat do programů sociální ochrany a drobného zemědělství, a aby přijala účinná opatření zaměřená na boj s klimatickými změnami. Vítám, že usnesení Komisi žádá, aby zařadila do vyjednávání dodržování norem srovnatelných s normami EU v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti a kvality potravin ze strany partnerů EU. Také podporuji výzvu, aby EU dodržovala a podporovala záruku udržitelné budoucnosti zemědělců v souvislosti

17-02-2011

17-02-2011

CS


s obchodními dohodami a aby nevystavovala ohrožení evropskou zemědělskou výrobu, venkovské zemědělství a přístup k potravinám ve světě. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Ceny potravin rekordně vzrostly. Tento růst má za následek potravinovou nejistotu pro miliony lidí, destabilizuje světovou ekonomiku a způsobuje nepokoje. Mezinárodní společenství na sebe navíc vzalo závazek snížit do roku 2015 světovou úroveň hladovějících na polovinu jako součást rozvojových cílů tisíciletí. Zajistit odpovídající a pravidelné jídlo každé lidské bytosti je nejen morálním požadavkem, je to také naplnění základního lidského práva. Toto nezcizitelné a univerzální právo bylo potvrzeno v průběhu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, které se konalo v prosinci v Kinshase. Komise musí jednak dostát svým závazkům vůči rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím, jednak musí podporovat silnou a udržitelnou společnou zemědělskou politiku, která odráží potřeby evropských zemědělců. Sdílím obavy evropských zemědělců, kteří totiž vzhledem k poklesu příjmů v důsledku růstu výrobních cen a kolísání cen neměli žádný prospěch z růstu cen potravin. K řešení těchto problémů musí být podniknuty účinné, koordinované kroky. Nadbytek a mrhání je nepřijatelné v době, kdy tragédie hladovění nabývá čím dál větších rozměrů. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) S návrhem usnesení souhlasím, ale neříká nic o tom, co má následovat. Nestačí konstatovat prostou skutečnost, že potraviny jsou drahé. Je důležité, abychom rychle vytvořili systém řízení pro kontrolu a optimalizaci cen potravin. Je důležité vytvořit antimonopolní mechanismy a mechanismy zaměřené proti spekulacím za účelem regulace a vyloučení zneužití. Takový mechanismus musí vytvořit Všeobecnou agenturu EU pro kontrolu a dohled nad cenami a službami. Měla by také poskytovat prognózy produktivity a efektivnosti v oblasti výroby. To by nám umožnilo předcházet nadměrné výrobě a výpadkům a snížit ztráty na minimum. Zásadní úkol analýzy je klíčový. To by nám umožnilo určit skutečné náklady a vyhnout se destabilizaci. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Spojený efekt zvýšených cen komodit, omezení vývozu, špatných sklizní v důsledku povětrnostních podmínek, vyšších nákladů na dopravu, spekulací v zemědělství a rostoucí poptávky žene ceny nahoru. EU by se měla zamyslet nad svým vlastním chováním. Pokud je lukrativnější využít zemědělskou půdu na výrobu biopaliv než na výrobu potravin, lze se jen těžko divit, že se soutěží o půdu se všemi negativními dopady. Tyto okolnosti jsem vzal při hlasování v úvahu. Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (BG) S radostí jsem podepsala a hlasovala pro návrh usnesení o rostoucích cenách potravin, protože je nutné přijmout zvláštní opatření na zajištění stability cen potravin. Spolu se svými kolegy chci, aby se našlo řešení pro problémy, které jsou základními příčinami růstu cen potravin: nákupčí zneužívající svého dominantního postavení, nespravedlivé praktiky při vyjednávání o cenách, nedostatek informací o tvorbě cen, rozdělení zisku podél celého potravinového řetězce a spekulace na trzích s komoditami. Chceme reformu společné zemědělské politiky, aby byl zabezpečen stabilní první pilíř k zachování příjmů zemědělců a podniknuta opatření na podporu trhu. V zájmu omezení spekulací na trzích s komoditami Evropský parlament chce, aby Komise zajistila větší transparentnost výměnou správných a včasných informací týkajících se vývoje na trhu. Dále chceme tímto usnesením zlepšit postavení zemědělských výrobců v potravinovém řetězci, aby mohli získat větší podíl ze zisků v potravinářském průmyslu. Vítám také výzvu

95

96

CS


k rychlejším opatřením na straně G20 zaměřeným na koordinaci mechanismů pro předcházení růstu cen a na přípravu předpisů určených pro překonávání potravinových a zemědělských krizí. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Dnes se konalo hlasování o návrhu usnesení o rostoucích cenách potravin. Rychlý růst potravin způsobuje, že je ohroženo zajištění potravin pro miliony lidí, a to jak ve vyspělých, tak i v rozvojových zemích. V souvislosti se skutečností, že dopady růstu cen pociťují nejvíce skupiny obyvatel v obtížné sociální situaci, by měla Evropa spolu s třetími zeměmi a mezinárodními institucemi bezodkladně přijmout následující opatření. Na vnitrostátní a mezinárodní úrovni je nezbytné zavést regulaci a dohled, které vyřeší problém spekulací na zemědělských trzích (obchodování s deriváty potravinových komodit by mělo být co nejvíce omezeno na investory, kteří mají přímou vazbu na zemědělskou výrobu). Společná zemědělská politika by měla být vybavena vhodnými nástroji tržní intervence, protože si myslím, že silná společná zemědělská politika je jedinou zárukou vyřešení problému zajišťování potravin. Velmi důležité je vypracovat náležitá opatření v oblasti prevence rizik a řízení s cílem omezit dopady přírodních katastrof na zemědělskou produkci. Pozornost by také měla být věnována podpoře zemědělské výroby určené pro místní a regionální spotřebitele. Nedostatek koordinace při boji s velkými cenovými výkyvy může přispívat k stále větším disproporcím v rozdělování potravin mezi bohatými a chudými zeměmi a v dlouhodobé perspektivě nás může ohrozit potravinovou krizí. Otázka týkající se potřeby zajistit potraviny stále se zvyšujícímu počtu obyvatelstva zůstává nezodpovězena. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o rostoucích cenách potravin v Evropě. Právo na potraviny je základním lidským právem, a proto musíme usilovat o zajištění toho, aby byly ceny potravin regulovány a dostupné pro všechny, a musíme věnovat zvláštní pozornost otázce dostupnosti potravin v rozvojových zemích. Souhlasím s návrhem, že Komise musí přijmout novou obchodní a rozvojovou strategii, která by rozvojovým zemím poskytla větší samostatnost při řešení otázky cen potravin. Pozornost je věnována skutečnosti, že musíme vytvořit příznivé podpůrné a podnikatelské prostředí pro zemědělce, zejména pro drobné zemědělce. Vývozní daňové sazby musí být sníženy a musíme omezit průmyslové zemědělské činnosti, které mohou mít negativní dopad na kapacity pro výrobu potravin. Musíme vynaložit veškeré úsilí, abychom zajistili, že bude poskytnuta větší podpora rozvoji v odvětví zemědělství, bude podporován rozvoj venkova, zavedeny inovativní výrobní metody a poskytnuta účinná humanitární pomoc. Růst cen potravin můžeme omezit pouze realizací opatření na prevenci koncentrace v rámci celého potravinového řetězce a spekulací v oblasti zemědělských komodit a opatření na snížení výrobních nákladů. S ohledem na potřebu zajištění potravin a energií musíme vyvinout alternativní zdroje dodávek energií a minimalizovat potravinový odpad, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátních úrovních. Aby opatření k boji s rostoucími cenami potravin uvedená v usnesení efektivně fungovala, musíme zřídit nezávislou regulační agenturu a zajistit, aby systémy k zajišťování potravin řádně a efektivně fungovaly na regionální a místní úrovni. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zvýšení cen potravinových komodit způsobuje potíže i Evropské unii. V uplynulých měsících neustále rostly a dosáhly nejvyšších úrovní, jaké kdy v minulosti Organizace pro výživu a zemědělství zaznamenala. Je tomu tak z důvodu celé řady faktorů, včetně nedostatku celosvětové obchodní dohody, růstu cen

17-02-2011

17-02-2011

CS


určitých surovin a zvýšené poptávky po potravinách, je tomu ale tak i z důvodu spekulací a „finančních her“, které se hrají na jiných trzích, ale mají dopad na celosvětový trh. K tomu se ještě přidává, že proti sobě stojí vyspělé a rozvojové ekonomiky, přičemž ty rozvojové – které byly krizí tvrdě zasaženy, byť nepřímo – využívají potraviny jako jedinou zbraň, kterou mají k dispozici. Tato situace má důsledky nejen pro globální trh, ale také pro drobné výrobce a spotřebitele, kteří se někdy potýkají se značným nárůstem cen základních věcí. Proto jsem přesvědčen, že zajištění potravin je prioritou, která musí být chráněna a o niž je nutno usilovat, a je nezbytné i správné hledat pro tuto nestabilitu globální řešení, které by bylo přijatelné pro co nejvíce stran. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o cenách potravin. Jako světová velmoc v oblasti zemědělské výroby musí vzít EU v úvahu nové výzvy, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, omezená dostupnost přírodních zdrojů, závislost na dovozu potravin a rostoucí spekulace v oblasti komodit, a účinně se jim přizpůsobit. Potravinová krize se navíc týká i Evropy. Sedmdesát devět milionů Evropanů, což je 16 % obyvatelstva EU, dostává potravinové dotace a inflace cen základních komodit neustále roste; toto je v souvislosti s recesí v Řecku pociťováno velmi naléhavě. Je zřejmé, že Evropa dnes musí při použití menšího množství zdrojů vyrábět více a efektivněji. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o rostoucích cenách potravin, protože podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se v průběhu šesti měsíců náklady na potravinový koš, včetně 55 základních potravin, zvýšily o 34 %. V Portugalsku jsou zemědělci v neudržitelné situaci, protože cena nafty pro zemědělství dosahuje rekordní úrovně roku 2008, kdy stál litr 1 EUR; ceny elektřiny stouply téměř o 4 % a letos se plánuje ukončení poskytování elektřiny pro zemědělce; ceny krmiv, hnojiv a pesticidů také prudce vzrostly; a úrokové sazby zemědělských úvěrů se pohybují kolem 6 %. Jedná se jen o několik příkladů. Myslím také, že v době, kdy je situace ještě horší kvůli rozsáhlé krizi, je nepřijatelné, aby spotřebitelé platili přemrštěné ceny, ale zemědělcům se přitom příjmy nezvýšily. Tvrdím, že se Evropská komise musí vyrovnat se svou zodpovědností a že by měla s ohledem na tyto závažné problémy v odvětví zemědělství brát v potaz celý řetězec a nevynechávat jednoho z klíčových hráčů: velké maloobchodníky, jako tomu udělala v případě „mléčného balíčku“. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o rostoucích cenách potravin, protože nikdo nemůže být spokojen se situací, která panuje již několik měsíců a primárně se dotýká drobných zemědělců a spotřebitelů. Ceny obilovin dokonce překonaly hladinu z roku 2008, kdy stoupající ceny potravin způsobily nepokoje na Haiti a v Egyptě. I když je nutné učinit opatření v prvé řadě v celosvětovém měřítku a v koordinaci s Organizací pro výživu a zemědělství, je nutné je rozšířit i do Evropy, kde musí být dosaženo cíle cenové stability. Proto vítám přijetí velmi rozumných návrhů, jako je omezení potravinového odpadu, a požadavek vůči Komisi, aby zajistila, že bude obchodování s deriváty potravinových komodit co nejvíce omezeno na investory, kteří mají přímou vazbu na zemědělskou výrobu. Toto všechno jsou opatření, která přispívají k silnému a udržitelnému evropskému zemědělství. Komisař Cioloş nám včera správně připomenul, že Evropa zde není proto, aby dotovala biopaliva, ale je zde pro to, aby podporovala využití orné půdy k výrobě potravin – tak prosté to je. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) V předvečer setkání ministrů financí zemí G20 Evropa opět přichází k vyjednávacímu stolu nepřipravená. Od ledna 2011 žádá vláda Spojených států, aby stanoviska, jež finanční fondy zaujmou vůči zemědělským

97

98

CS


trhům, byla kontrolovaná a transparentní. Komise musí v tomto duchu předložit své návrhy. Tento průlom je prvním krokem v boji proti touhám spekulantů. Dopad na evropské chovatele dobytka je dramatický a bezprostřední. Nejsou již schopni svá zvířata krmit. Stovky zemědělských podniků bankrotují. Před pěti lety stála pšenice 100 EUR za jednu tunu. Dnes je to téměř 300 EUR. Komise požaduje, aby se zemědělci přizpůsobili signálům trhu. Dnes by udělala dobře, kdyby se sama řídila vlastní radou. Tváří v tvář této krizi nemůže Evropská unie s řešeními čekat až do roku 2014. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože tvrdě kritizuje rostoucí index cen potravinových komodit, jenž v posledních měsících dosáhl své nejvyšší úrovně za posledních 20 let. Způsobilo to společenské krize, jako byly nepokoje, které od prosince zmítají všemi zeměmi Maghrebu. Zvýšené ceny potravin jasně snižují životní úroveň většině pracujících, kteří zpravidla utratí 50 % příjmů svých domácnosti za potravinářské výrobky. Jen v Evropské unii žije kolem 80 milionů lidí stále pod hranicí chudoby a mnozí z nich dostávají pomoc prostřednictvím programů potravinové pomoci. Špatné sklizně ve Spojených státech, přírodní katastrofy v Rusku a Brazílii, nárůst cen za energie a ropu a stárnutí provozovatelů v sektoru zemědělství se řadí mezi problémy, které je nutno bez dalších okolků řešit. Dnes je daleko důležitější než kdykoliv jindy odsoudit spekulace a zvážit myšlenku evropského systému potravinových zásob, aby bylo možné odolat krizím podobným té, kterou nyní prožíváme. Cílem je hledat společné, kolektivní strategie, aby bylo možné pohotově reagovat na zvýšenou poptávku po potravinách, v neposlední řadě prostřednictvím specifických politik pobídek za účelem přilákání mladých lidí do světa zemědělského hospodaření. Brian Simpson (S&D), písemně. − Strana EPLP podporuje usnesení navržené v reakci na současný prudký nárůst cen potravin, jehož jsme svědky, a na dopad, který to má na zajišťování potravin ve světě. Poslední zvýšení cen dostává do popředí mnohé z obav, které EPLP má již dlouho; týkají se narušení potravinového řetězce, úlohy, kterou mohou spekulace hrát ve zhoršování situace, a nedostatku investic do zemědělství v mnoha rozvojových zemích, které by si měly vybudovat vlastní výrobní kapacity. Strana EPLP podporuje nutnost celosvětové reakce na výzvu zajišťování potravin, ale také by ráda zdůraznila úlohu, kterou může sehrát ambiciózně reformovaná společná zemědělská politika při pomoci s řešením této výzvy. Reformovaná společná zemědělská politika musí být v souladu jak se zajišťováním potravin ve světě, tak s cíli rozvojové politiky; musí jednou provždy zrušit vývozní náhrady, které podkopávají schopnost rozvojových zemí vybudovat svou vlastní zemědělskou výrobu, omezit mechanismy tržní intervence, které také narušují trh, a podpořit udržitelnou zemědělskou výrobu tak, aby pomohla odvětví zemědělství přizpůsobit se klimatickým změnám a zmírnit jejich dopad; tím budou chráněny přírodní zdroje EU a kapacita na výrobu potravin. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Politika bezpečnosti potravin je především obrannou politikou. Kterákoliv země, která nedokáže svým lidem poskytnout bezpečné a dostupné potraviny a zajistit rozumný životní standard svým zemědělcům, míří k nestabilitě a potravinovým nepokojům. Právo na potraviny je základním lidským právem. Text, jenž je před námi, správně zdůrazňuje potřebu mnohorozměrného přístupu. Kroky, které jsou zapotřebí k zajištění bezpečných potravin, mají mnoho společného s těmi, které jsou zapotřebí k účinnějšímu boji s klimatickými změnami, k lepší rozvojové pomoci, k rozvoji dalších obchodních struktur, k větší transparentnosti trhu s komoditami a

17-02-2011

17-02-2011

CS


k opatřením proti spekulacím. Byl bych býval rád, kdyby text byl ještě výraznější, zejména co do tlaku na ustanovení nezávislé celosvětové agentury, která by přísně regulovala spekulace s potravinovými komoditami. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance chtěla také navrhnout opatření, která jsou nezbytná pro snížení potravinového odpadu: 20 až 30 procent plodin se ztrácí již v rané fázi při setí a sklizni. V rozvojových zemích polovina sklizně shnije, protože se neskladuje nebo není přepravena, zatímco spotřebitelé a distributoři ve vyspělých zemích vyhodí 40 procent potravinářských výrobků do odpadových nádob, aniž by se jich dotkli. Toto je nepřijatelné a neetické! A nakonec jsem přesvědčen o tom, že potraviny nepatří na fórum WTO. Potraviny nikdy nemohou být obyčejnou komoditou. Nikdy! Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám přijetí tohoto společného návrhu usnesení, jenž zdůrazňuje hlavní faktory, které přispívají k současným stoupajícím cenám potravin. Jsou to tyto: růst cen ropy, rostoucí výroba biopaliv, která pohlcuje rozsáhlé plochy zemědělské půdy; stále větší výskyt přírodních katastrof; a spekulace na trzích. Cílem již není dodávat potravinářské produkty za co nejlepší ceny, ale co nejvíce na nich vydělat. Podle Organizace pro výživu a zemědělství ceny potravin v lednu prudce stouply a odhaduje se, že jestliže ceny potravin vzrostou o 1 %, ohrozí to výživu dalších 16 milionů lidí. Zvýšení cen se proto stává velkou výzvou pro rozvojové země, jejichž obyvatelé věnují téměř tři čtvrtiny svých příjmů na nákup základních potravin. V důsledku toho se obáváme, že sociální a politická situace bude ještě horší, než jaká nastala v průběhu „nepokojů proti hladovění“ v roce 2008. Evropa je nezbytným garantem, pokud jde o zajištění potravin ve světě. Doufejme, že ministři zemí G20, kteří se setkají v červnu v Paříži, přijdou s řešením pro boj proti kolísání cen potravin. Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Právo na potraviny, které je dáno Všeobecnou deklarací lidských práv a článkem 39 Smlouvy o fungování Evropské unie, bylo vážně dotčeno současnou ekonomickou a finanční krizí. Předpokládaný růst obyvatelstva zejména v nově se rozvíjejících ekonomikách a zvyšující se nárůst chudoby a hladovění ve světě ukazuje, že je zapotřebí alespoň 70% zvýšení potravinářské produkce, aby se potřeby obyvatelstva uspokojily. Zároveň tuto situaci dále zhoršují finanční spekulace s potravinovými komoditami, které vedou ke kolísání cen těchto komodit, stejně jako extrémní počasí a neustálý růst výroby bioetanolu namísto potravin. Jsem přesvědčen, že je naléhavě zapotřebí přijmout opatření pro boj s destabilizací zemědělských trhů, podporovat zemědělce a inovace v tomto odvětví a zároveň posílit úlohu společné zemědělské politiky. Mělo by to být hlavním úkolem Evropské unie. Tuto průřezovou otázku je nutné prodiskutovat s mnoha stranami, protože má dopad na obyvatelstvo na celém světě a multiplikační vlivy jsou nesporné. Nepokoje, k nimž dochází v rozvojových zemích, jsou tohoto příkladem. Měla by být posílena pomoc ohroženým zemím, aby se předešlo budoucím potravinovým krizím. Derek Vaughan (S&D), písemně. − Podporuji usnesení, které bylo navrženo jako reakce na rostoucí ceny potravin, jež mají dopad na zajištění potravin ve světě. Nedávný vzestup cen zviditelňuje mnohé z obav, jež se týkají narušení potravinového řetězce, úlohy, kterou mohou mít spekulace na zhoršování situace, a nedostatku zemědělských investic do vybudování výrobních kapacit v mnoha rozvojových zemích. Potřebujeme globální odpověď na výzvu, kterou zajišťování potravin představuje, ale také musíme zdůraznit úlohu, kterou může při řešení této výzvy sehrát ambiciózně reformovaná společná zemědělská politika. Reformovaná společná zemědělská politika musí být v souladu se zajišťováním potravin ve světě a s cíli politiky rozvojové pomoci a musí jednou provždy

99

100

CS


zrušit všechny vývozní náhrady, které podkopávají schopnost rozvojových zemí vybudovat si vlastní zemědělskou produkci. Podpora udržitelné zemědělské produkce je nezbytná k tomu, aby zemědělský sektor mohl zmírnit dopad klimatických změn a zároveň byl schopen se jim i přizpůsobit, což bude chránit přírodní zdroje EU a kapacitu produkce potravin. 8. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 13:05 a pokračovalo v 15:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: Rainer WIELAND Místopředseda 9. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 10. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu 10.1. Střety na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích usnesení o střetech na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou. (1) Barbara Lochbihler, autorka. – (DE) Pane předsedající, střety na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou z počátku tohoto měsíce vrátily po desetiletí trvající konflikt vedený kvůli přístupu k chrámu Preah Vihear zpět do povědomí mezinárodní veřejnosti. Ačkoli ozbrojené střety v současné době už poněkud slábnou, musíme usilovat o politické řešení tohoto konfliktu. Je povinností ASEAN, Spojených národů a EU v této oblasti nyní pracovat intenzivněji a nečekat, až se situace ještě předtím znovu vyhrotí. V nedávných střetech byly na obou stranách zraněni a zabiti civilisté i vojáci. Použití kazetových bomb bylo obzvláště zrádné. Tato kazetová munice mezi civilisty rozpoutává peklo ještě dlouho poté, co byla odpálena. Až 30 % kazetové munice neexploduje a zůstane na zemi jako nevybuchlé bomby, kde explodují později při narušení například hrajícími si dětmi. Vyzýváme Thajsko a Kambodžu, aby okamžitě tyto strašné zbraně přestaly používat. Vyzýváme také obě vlády, aby podepsaly mezinárodní úmluvu o zákazu kazetové munice. Závěrem naléhavě vyzývám vlády Thajska a Kambodže, aby vynaložily veškeré úsilí na řešení tohoto konfliktu bez použití zbraní. Civilní obyvatelstvo na obou stranách bude i nadále trpět; trpět kvůli problému, k němuž politici mohou nalézt diplomatické řešení, pokud k tomu budou mít politickou vůli a nebudou se pokoušet posluhovat lacinému nacionalismu na obou stranách hranice. Marietje Schaake, autorka. − Pane předsedající, od počátku tohoto měsíce probíhají mezi ozbrojenými silami podél thajsko-kambodžských hranic boje, poblíž chrámu Preah Vihear, který je seznam světového dědictví organizace UNESCO. Máme odpovědnost chránit především životy lidí, ale máme také odpovědnost za kulturní dědictví.

(1)

Viz zápis.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Obzvláště znepokojivé je podle dostupných zpráv použití kazetové munice. Tyto zprávy mohou být pravdivé, protože ani Thajsko ani Kambodža Úmluvu o kazetové munici neratifikovaly. Aby se předešlo další eskalaci, která by region uvrhla do nebezpečí destabilizace, obě vlády musejí převzít odpovědnost a musejí se také postarat o osoby vysídlené v důsledku konfliktu. Vítáme snahy předsedající země sdružení ASEAN o zprostředkování dialogu mezi oběma zeměmi, aby mohl být spor vyřešen mírovou cestou. Thajsko a Kambodža souhlasily s účastí na neodkladném setkání jihoasijských zemí, na němž by konflikt projednaly. Generální ředitelka organizace UNESCO vyšle speciálního vyslance do Bangkoku a Phnompenhu, jehož prostřednictvím bude na obě strany naléhat, aby co nejvíce s misí UNESCO spolupracovaly. Bernd Posselt, autor . – (DE) Pane předsedající, paní Lochbihlerová má pravdu: je to především o lidech, o mrtvých a zraněných a o skandálním využívání kazetové munice. Zadruhé je to samozřejmě o potlačení hraničního sporu a o jeho vyřešení mírovou cestou a zajištění toho, že nepřeroste ve válku. Třetí hledisko – a tím se také chceme zabývat – se týká nenahraditelného světového kulturního dědictví chrámového komplexu, který se v tomto pohraničním regionu nachází. Karl von Habsburg, bývalý poslanec této sněmovny a syn Otto von Habsburga, má tyto záležitosti v organizaci UNESCO na starosti a zúčastní se březnového plenárního zasedání zde ve Štrasburku, aby nám o tom řekl něco více. Mám pocit, že je zapotřebí soustředěná snaha skloubit pokusy o nastolení míru a ochranu lidí s ochranou kulturního dědictví. V Evropě víme až příliš dobře, jaké strašné mezery mohou války zanechat v kulturní krajině, musíme proto konat všude tam, kde existuje ohrožení světového kulturního dědictví. Marc Tarabella, autor. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, od počátku února probíhají obnovené boje mezi ozbrojenými silami Kambodži a Thajska na hranicích poblíž chrámu Preah Vihear, na jehož okolí si dělají nárok obě země. Je politováníhodné, že jsou na obou stranách ztráty na životech a přes 3 000 lidí, kteří žijí blízko oblasti konfliktu, muselo být evakuováno. V roce 1962 Mezinárodní soudní dvůr OSN, v souladu s francouzskými historickými mapami, uznal právo Kambodže na chrám Preah Vihear a na okolní území. Thajsko ale toto rozhodnutí nikdy nepřijalo. Navíc některé části hranic nebyly vymezeny, což zapříčinilo již několik ozbrojených incidentů v roce 2008 a 2009. V roce 2008 zařadilo UNESCO chrám na seznam světového dědictví, což u thajských nacionalistů vyvolalo hněv. I když bylo v roce 2000 podepsáno memorandum o porozumění o vymezení hranice, thajští nacionalisté z PAD vyzývají k jeho odvolání, protože zastávají názor, že je příliš vstřícné vůči Kambodži. Rád bych zejména upozornil na opatření přijatá Indonésií, současnou předsedající zemí ASEAN, která se nabídla, že bude v konfliktu hrát úlohu prostředníka. V pondělí 14. února OSN na obě země naléhala, aby dodržovaly trvalé příměří, byť neměla v plánu nasadit v oblasti své mírové sbory. Doufám, že tyto dvě země budou konečně schopny spor o území vyřešit mírovou cestou a přestanou držet jako rukojmí tisíce lidí, kteří si přejí žít v míru.

101

102

CS


Charles Tannock, autor. − Pane předsedající, pro nás v Evropské unii je naštěstí myšlenka řešení sporů o hranice vojenskou cestou již nepředstavitelná. Naneštěstí ale toto není případ hranice mezi Thajskem a Kambodžou, jejichž armády se již několikrát v posledních týdnech střetly právě kvůli sporné, malé části jejich hranice poblíž starověkého chrámu. Humanitární agentury uvádějí, že v důsledku těchto bojů bylo vysídleno asi 30 000 lidí, takže se za těchto okolností nelze divit, že byli zabiti nevinní civilisté, i když obě strany čísla zpochybňují. Předseda vlády Kambodže, Hun Sen, hovořil o srážkách jako o „skutečné válce“. Taková agresivní a štvavá rétorika může situaci jenom zhoršit. Krátkodobé řešení tohoto sporu leží v rukách obou vlád a Rady bezpečnosti OSN, která by se měla ujmout vedení a uložit řešení na zmírnění této krize. Z dlouhodobého hlediska lze doufat, že další regionální integrace v rámci ASEAN napomůže tomu, aby se takovéto střety staly minulostí, jako se již po desetiletí děje v EU. Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE . – (RO) Pane předsedající, k novým, zřejmě menším, incidentům na hranici mezi Thajskem a Kambodžou došlo v úterý večer a ve středu ráno. Mezi oběma sousedními národy se vytvořily nesmírně napjaté vztahy a jsem přesvědčen, že právě z tohoto důvodu je naše dnešní rozprava vítána. Rád bych panu Posseltovi za iniciativu, s kterou přišel, poděkoval. Chtěl bych také říci, že i já lituji ztrát na lidských životech, k nimž od počátku měsíce došlo v důsledku ozbrojených střetů. Zejména v této napjaté atmosféře musíme požádat obě strany, aby jednaly maximálně zdrženlivě a podrobily se požadavku Rady bezpečnosti OSN, aby navázaly trvalé příměří. Ať již je zdroj sporu mezi Thajskem a Kambodžou jakýkoliv, použití síly není řešením. Rád bych proto vyzval obě strany, aby urychleně našly mírové řešení pro tento územní spor týkající se oblasti kolem chrámu Preah Vihear. Musím vám připomenout, že Mezinárodní soudní dvůr v roce 1962 vydal jednoznačné rozhodnutí a že existuje dostatek příležitostí k řešení tohoto sporu, například prostřednictvím ASEAN. Vše, co je třeba, v souladu s mezinárodním právem, je vést jednání v dobré víře. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny S&D. – (PL) Pane předsedající, chrám Preah Vihear, jenž pochází z 11. století, byl často místem střetů mezi vlivy hinduismu a buddhismu stejně jako armády Rudých Khmerů a režimu generála Lon Nola. Od počátku 20. století byl chrám předmětem sporu mezi Kambodží a Thajskem, a každá ze zemí si na budovu a okolní území dělá nárok a stejně tak uplatňuje právo na vyznačení hranice mezi těmito dvěma zeměmi. Od února tohoto roku jsme svědky nedávného vývoje v tomto sporu. Bez ohledu na rozsudek Mezinárodního soudního dvora v Haagu, který rozhodl, že chrám patří Kambodži, jsou zde ještě další otázky, které je nutné rozhodnout. Obě vlády by měly usilovat o nalezení kompromisu, který vytvoří základ trvalé dohody. Opakování konfliktu před více jak týdnem, kdy se armády obou zemí navzájem ostřelovaly, je nepřijatelné jak kvůli obyvatelům daného regionu, jimž hrozí, že budou zabiti, tak kvůli chrámu, jenž byl bez ohledu na zahrnutí do seznamu světového dědictví UNESCO poškozen. UNESCO již nabídlo svou pomoc, stejně jako Sdružení národů jihovýchodní Asie. Dnes se Evropský parlament připojil k výzvě. Vstupenka do chrámu Preah Vihear stojí pět dolarů. Rád bych se zeptal, jaká je cena konfliktu mezi Kambodží a Thajskem, jenž trvá přes 100 let.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Kristiina Ojuland, jménem skupiny ALDE . – Pane předsedající, považuji za otřesné, že ve 21. století existují některé politické síly, které fungují podle paradigmatu z 19. století. Rostoucí nacionalismus v mnoha částech světa vyvolává konflikty na základě etnické příslušnosti i náboženství. Vlády Thajska a Kambodže musejí vzít v úvahu, že střety na hranicích mají dopad na mír a stabilitu v regionu stejně jako na vztahy mezi dvěma zeměmi. I kdyby mezi dvěma zeměmi byly nevyřešené politické záležitosti, nemělo by se to odrážet na vztazích mezi lidmi. Jinak existuje bezprostřední nebezpečí rostoucího nacionalismu a xenofobie. Situace na hranici mezi Thajskem a Kambodží by měla být vyřešena pokojně v souladu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora z roku 1962. Začátkem tohoto roku bylo ve světě zaznamenáno již příliš mnoho krveprolití. Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, zvláštní silou Evropské unie je to, že nejsme sobečtí, že dokážeme vidět dál než na špičku svého evropského nosu a že se díváme, co se děje mimo Evropu a ve vzdálené exotické Asii. Tento konflikt, jak bylo správně zdůrazněno, má ve skutečnosti historii delší, než je jedno století. Je ale dobře, že Evropská unie a Evropský parlament, jenž je srdcem Unie, má k této záležitosti co říci. Je to dobře, protože bychom měli být přítomni všude, kde se diskutuje o lidských právech, kdekoliv se diskutuje o této nejdůležitější věci, a tento konflikt zcela jistě ukazuje, že umírali lidé a v současnosti i bojují, i když již ne s takovými smrtelnými následky, za věci, které by se možná mohly rozhodnout pokojným způsobem. Je dobře, že Evropský parlament v této záležitosti zasahuje. Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Pane předsedající, rozsudkem Mezinárodního soudního dvora ze dne 15. června 1962 bylo rozhodnuto, že chrám Preah Vihear se nachází pod svrchovaností Kambodže. Je na thajské vládě, aby tuto skutečnost respektovala a nesnažila se vojenskou silou mezinárodně uznávané hranice měnit. Současně je na kambodžské vládě, aby umožnila věřícím Thajska přístup do tohoto chrámu. V situaci, kdy některá ze stran sporu má sklony k tomu, aby si svůj zájem nad rámec tohoto pravidla vynucovala silou, je třeba mobilizovat mezinárodní instituce, aby svou ústní intervencí daly jasně najevo, že svět chce žít ve stabilních politických poměrech a nepřeje si řešení sporů vojenskými silami. Proto je na místě mobilizovat příslušné mezinárodní instituce, aby se předešlo rozšíření zbytečného konfliktu a traumatu civilního obyvatelstva. Nabídka Indonésie jako předsednické země ASEAN, že se v pohraničním sporu stane zprostředkovatelem, je nejlepším řešením v hledání prvního kroku jakožto východiska z této situace. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, UNESCO se snaží o záchranu chrámu Preah Vihear – památky zařazené na seznam světového dědictví – a financovat jeho zachování. Nejenže Thajsko a Kambodža toto úsilí nerespektují, ale porušují také mezinárodní Úmluvu na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, která je pro obě země závazná. Myslím, že tato bezohlednost může znamenat zničení budovy, která se zachovala od 11. století. Domnívám se však, že by tento příklad měl vznést otázku odpovědnosti. Nesmí se opakovat to, co se stalo v Afghánistánu v roce 2001, kdy byla zničena unikátní socha Buddhy. Bylo to výsledkem nejen náboženského fanatismu Talibanu, ale také nedostatku angažovanosti západních zemí. Zničení světového kulturního dědictví nesmí zůstat nepotrestáno. Jedná se o natolik důležitou záležitost, že analogicky k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu

103

104

CS


v Haagu, jenž soudí válečné zločince, by měla také vzniknout instituce, která vyslýchá a staví před soud lidi, kteří ničí neocenitelné památky. Pino Arlacchi (S&D). - Pane předsedající, usnesení o střetech na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou odsuzuje ozbrojený konflikt a naléhá na obě země, aby přestaly bojovat, snížily napětí a přijali zprostředkování od ASEAN a Spojených národů. Máme co do činění s naprosto neodůvodněným konfliktem. V roce 1976, jako členové ASEAN, podepsaly Kambodža a Thajsko Smlouvu o přátelství a spolupráci, která je zavazuje k odmítnutí použití síly ve vztazích mezi členskými státy a k pokojnému urovnání mezistátních sporů. Konflikt je bezdůvodný také proto, že Mezinárodní soudní dvůr v roce 1962 vynesl rozsudek, že chrám Preah Vihear, poblíž kterého se boje odehrávají, patří Kambodži. Existuje tedy mnoho důvodů se domnívat, že ozbrojený střet je spojen s nacionalistickým zápalem v Thajsku a je řízen elementy ve vládě, které podněcují boje, aby získaly přízeň voličů zastávajících tvrdou linii, a to s ohledem na letošní volby. Monica Luisa Macovei (PPE). - Pane předsedající, střety na hranici mezi Thajskem a Kambodžou po sobě zanechaly odhadem 1 000 mrtvých a dalších 30 000 vysídlených. Litujeme ztrát na životech a je naší prioritou předejít dalším takovým ztrátám. Ráda bych také vyjádřila své znepokojení nad údajným použitím kazetové munice a vyzývám obě země, aby se použití takové munice zdržely. Zabíjení lidí a ohrožování lidských životů nikdy není řešením. Proto podporujeme všechny strany, které v současnosti pracují na tom, aby našly řešení a ukončily násilí. Zastáváme mír a naléhavě vyzýváme k jeho nastolení. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, ráda bych se připojila ke svým kolegům, kteří vyzývají k pokojnému řešení napjaté situace na hranici mezi Thajskem a Kambodžou. Střety, které propukly na začátku měsíce, jsou znakem obnovení staršího konfliktu o chrám UNESCO na hranicích mezi oběma zeměmi. Měla bych zdůraznit, že rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v roce 1962 potvrdilo, že tato památka patří Kambodži, a úřady toto rozhodnutí musí respektovat. I když je pravda, že oblast kolem chrámu nebyla Dvorem vyznačena, jsem přesvědčena, že Thajsko a Kambodža mohou dosáhnout porozumění vyjednáváním a nikoliv použitím zbraní. Střety v oblasti nejen ohrožují památku UNESCO, ale také životy obyvatelstva. Konflikt na hranicích je vždy zdrojem nestability. Proto nabádám k iniciativě obou vlád, aby záležitost vyřešily bilaterálně. Myslím si, že projekt zaměřený na vytvoření nárazníkové zóny, aby se zabránilo šíření ničení, je krok směrem k míru. Corina Creţu (S&D). – (RO) Pane předsedající, také bych ráda vyjádřila politování nad ztrátami lidských životů, zejména v případě nevinných civilních obětí. Znepokojuje mě také, že tisíce lidí musely kvůli střetům na hranici mezi Thajskem a Kambodžou opustit své domovy. Jak je ve společném návrhu usnesení shrnuto, existuje mezinárodní právní rámec, jenž obě strany musejí dodržovat. Jsem přesvědčena, že na výzvu učiněnou Evropským parlamentem musí navazovat silný tlak ze strany Vysoké představitelky zahraničních záležitostí. Co ale může mít ještě závažnější následky, je použití kazetové munice. Jsem přesvědčena o tom, že máme povinnost požadovat po Thajsku a Kambodži ratifikaci úmluvy, která používání tohoto druhu zbraně zakazuje.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - Pane předsedající, tato situace je dalším připomenutím Evropské unii, jak je důležitá mediace a předcházení konfliktu. Aby mohla EU co nejvíce využít své měkké síly, musí více investovat do předcházení konfliktu. Je nejvyšší čas, aby místopředsedkyně/vysoká představitelka, Catherine Ashtonová, přišla s iniciativou na vytvoření spolehlivé schopnosti mediace a předcházení konfliktů. To vyžaduje soudržnost politik, která bude pro členské státy EU dobrým připomenutím. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, také bych rád využil příležitosti zdůraznit dvě záležitosti, které již byly zmíněny, jež však považuji za zásadní. Tou první je použití kazetových bomb Thajskem i Kambodžou a nutnost, aby obě země ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o zákazu kazetové munice. Tou druhou záležitostí je ta, o níž často v těchto rozpravách o naléhavých otázkách diskutujeme. Týká se svobody projevu, zejména na internetu. Jsem přesvědčen, že slabost a křehkost thajského politického systému odhaluje několik vážných situací. Například soudní řízení, které je vedeno proti Chiranuch Premchaiporn za komentáře na svém webu, v nichž je kritizována královská rodina. Osoba odpovědná za komentáře byla osvobozena, ale osoba odpovědná za webovou stránku ještě propuštěna nebyla. Jsem také přesvědčen, že je nutné zdůraznit nutnost svobody projevu a především svobody shromažďování v každé z těchto zemí. Seán Kelly (PPE). - Pane předsedající, naneštěstí je spor přes století starý. Znovu se objevil v červnu 2008 a od začátku tohoto měsíce se vyostřil. Mnoho lidí má odlišný názor na to, proč se vyostřil právě v této době. Jsou tací, kteří si myslí že thajští generálové ho používají jako výmluvu ke svržení vlády a ke zrušení voleb, které se mají podle návrhu konat později v tomto roce. Ať je to jak chce, tento spor – zejména pokud je sledován z povzdálí – by měl být řešitelný. Nejedná se o zásadní spor, zejména pokud OSN použije svůj mandát a vliv, aby došlo ke třem věcem: zaprvé k dohodě o ukončení používání kazetové munice; zadruhé k trvalému příměří; a zatřetí, pokud to bude nutné, k vyslání jednotek, které budou příměří kontrolovat. Pokud k tomuto dojde, může být tento spor ukončen. Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, mohu potvrdit, že Komise události podél thajsko-kambodžské hranice pozorně sleduje. Dne 7. února 2011, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, baronka Ashtonová, vyjádřila nad ozbrojenými střety své znepokojení. Vyzvala obě země, aby projevily maximální zdrženlivost, aby přijaly nezbytná opatření ke snížení napětí, a aby obnovily dialog s cílem vyřešit své neshody mírovou cestou. Body vznesené v návrhu usnesení Parlamentu byly prodiskutovány dne 14. února 2011 na Radě bezpečnosti OSN za přítomnosti ministrů zahraničních věcí Thajska, Kambodže a Indonésie, přičemž indonéský ministr nyní zastává funkci předsedy ASEAN. Souhlasíme se závěry zástupce generálního tajemníka OSN, Pascoea, že situace je skutečně vážná. Netýká se jen světového dědictví. Týká se také – zdánlivé nebo skutečné – národní a kulturní identity a národní hrdosti. Co je ale nejdůležitější, týká se lidských životů a stability v regionu.

105

106

CS


Existují dvě otázky: co může udělat region, aby situaci napravil a jak může EU přispět k mírovému urovnání? Je zřejmé, že tento druh konfliktu nelze řešit ozbrojenými silami. ASEAN zde má svou úlohu a těší nás, že se své zodpovědnosti ujímá. Ministr zahraničních věcí se správně odvolává na Smlouvu o přátelství a spolupráci. Tato smlouva vyžaduje, aby všechny strany své spory urovnaly mírovými prostředky. Vítáme rozhodnutí Indonésie na svolání zvláštní schůzky ministrů zahraničí zemí ASEAN, která se tímto tématem bude zabývat 22. února 2011 v Jakartě. V OSN panuje všeobecná shoda v tom, že nelze dopustit, aby se situace vymkla kontrole. Členové Rady bezpečnosti obě strany vyzvali, aby upustily od provokací a od nasazení vojenských sil podél hranice. Začíná být jasné, že regionální iniciativy nabízejí nejslibnější cestu k mírovému řešení tohoto konfliktu. Pro EU to znamená poskytnout ASEAN plnou podporu. Služba pro vnější činnost celou záležitost detailně sleduje a zváží možnosti, jak ASEAN podpořit, pokud bude taková podpora vhodná a požadovaná z jejich strany. Předsedající. – Rozprava je uzavřena. Hlasování se bude konat na konci závěrečné rozpravy. 10.2. Jemen: odsuzování nezletilých pachatelů k trestu smrti, zejména případ Muhammada Táhira Tábita Samúma Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Jemenu – odsuzování nezletilých pachatelů k trestu smrti, zejména případ Muhammada Táhira Tábita Samúma (2) . Marietje Schaake, autorka. − Pane předsedající, s velkým obdivem se dívám na odvahu občanů, kteří vzdorují útlaku a násilí ze strany svých vlád. Viděli jsme to v lidových povstáních v Tunisku, Egyptě, Íránu, Alžírsku, Bahrajnu a také v Jemenu. Mladá generace chce, aby naděje nahradila cynismus, příležitosti nahradily chudobu, spravedlnost nahradila beztrestnost a svoboda internetu nahradila represi a cenzuru. Máme dlouhý seznam vážných obav z vývoje v Jemenu v souvislosti s demokracií, lidskými právy a nezávislostí soudnictví i stíháním novinářů, bloggerů a obhájců lidských práv. Zejména jsme znepokojeni atmosférou strachu, která je způsobena popravami nezletilých, navzdory závazku Jemenu vůči mezinárodnímu společenství nepopravovat nezletilé pachatele a odrazu tohoto závazku ve vlastním trestním řádu. S ohledem na nedostatek přiměřených prostředků k určení věku obžalovaných je obtížné, aby se lidé bránili. Vyzýváme prezidenta Jemenu a úřady, aby alespoň respektovaly vlastní zákony Jemenu a závazky vůči mezinárodnímu společenství a zastavily popravy nezletilých. Také zdůrazňujeme potřebu reforem v Jemenu, o něž žádá množství demonstrantů v ulicích a chceme, aby se zlepšily jejich životní podmínky a jejich práva. Marie-Christine Vergiat, autorka. − (FR) Pane předsedající, arabské země jsou zmítány vlnou lidových povstání, která se postupně šíří do všech těchto zemí a já doufám, že to bude pokračovat. (2)

Viz zápis.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Bezprecedentní vlna protestů proti diktaturám, které jsou v těchto zemích u moci, získává na popularitě. Tyto diktatury existují často s podporou nebo v lepším případě za mlčení všech západních režimů. Zdá se, že vůči lidovým povstáním není žádná země imunní, a to je dobře. Příliš dlouho nám – příliš dlouho vám – trvalo si uvědomit, co se v těch zemích děje a i nyní to odkládáte. Evropskému parlamentu to trvalo do 2. února, než přijal usnesení o Tunisku a teprve nyní na tomto dílčím zasedání jsme přijali usnesení o Egyptě. V souvislosti s těmito mimořádnými situacemi jsme žádali usnesení o Alžírsku. Náš požadavek byl opět zamítnut, stejně tak jako když jste několik měsíců – nebo alespoň většina z vás – odmítali vidět, co se děje v Tunisku. Dnes se i v průběhu tohoto zasedání formují protestní hnutí v Íránu, v Libyi, a v souvislosti s nimi jste nyní poskytli svou podporu – podmíněnou podporu, ale přesto podporu – dohodám o partnerství, a také v Bahrajnu a v Jemenu, abych jmenovala pouze ty, o nichž toho víme nejvíce. Ano, správně, v Jemenu, kde je prezident Ali Abdullah Saleh u moci téměř 33 let. Povídejte mi o řízené demokracii! Samozřejmě je to daleko lepší situace než v Libyi, protože pan Kaddáfí byl u moci 42 let! Byli jsme jedni z mála, kdo řekl, že jsme dnes nemohli hlasovat o usnesení o Jemenu, aniž bychom zohlednili to, co se v této zemi děje. Muži a ženy tam bojují za svobodu. Propuká násilí mezi zastánci a odpůrci režimu. Od počátků shromáždění koncem ledna byly zraněny stovky lidí. Včera v Adenu byl zastřelen mladý demonstrant, a to v průběhu střetů s policií, která zahájila palbu, aby shromáždění rozehnala. Právě nyní jsou studenti v Saadě zabarikádovaní uvnitř areálu školy, kde jsou i nadále obklíčeni policií a my mlčíme. Když myslíme na Jemen, máme na mysli jen problém trestu smrti nezletilých. Naprosto nemám v úmyslu naznačovat, že by se mělo upustit od zrušení trestu smrti – vždy jsem byla neochvějným zastáncem jeho zrušení, a jsem přesvědčena o tom, že jakákoliv domněle demokratická země, která není schopna takový trest zrušit, je zločinecká a neměla by ostatním kázat o demokracii a lidských právech, i kdyby to byla světová velmoc. Ano, tento trest smrti je ještě o to více nepřijatelný, když se uplatňuje na nezletilé, zejména v zemi, v níž je nemožné najisto určit, kdy se osoba narodila a v níž je tato nemožnost použita pro vynesení rozsudku trestu smrti, a odvažuji si říci, že je využito právě pochybnosti a neschopnosti stanovit datum jejich narození, a tak dokázat, že byli v době provinění nezletilými. A vy byste chtěli, abychom přijali usnesení zaměřené jen na jedno téma, usnesení, které jen v odstavci sedm zdůrazňuje potřebu reforem, po nichž volá, cituji, „tolik demonstrantů“? To je poněkud slabé. Proto jsme s kolegy ze skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance předložili tři pozměňovací návrhy, které toto usnesení zaktualizují, a doufám, že spolu budeme schopni přijmout usnesení hodné toho jména. Cristian Dan Preda, autor. – (RO) Pane předsedající, chci ujistit paní Vergiatovou, že jak může každý vidět, diskutujeme nejen o trestu smrti, ale také o událostech, které se nedávno odehrávaly v ulicích Jemenu. Jsem přesvědčen, že když půjde o hlasování, také pochopí, jaké stanovisko naše skupina k těmto otázkám zaujímá. Nesmíme ale zapomenout, že tématem urgentního usnesení, které bylo dnes přijato k prodiskutování, je stíhání nezletilých zločinců a v tomto případě uložení trestu smrti.

107

108

CS


Jak víte, my, Evropané považujeme trest smrti za nepřijatelný a barbarský, avšak je ještě hroznější a strašnější, pokud se týká nezletilých. Pointou je, že použití trestu smrti za zločiny spáchané pachatelem mladším 18 let dokonce porušuje jemenské právní předpisy, i když úřady v této zemi i nadále takové popravy provádějí. Raül Romeva i Rueda, autor. − Pane předsedající, téma urgentního usnesení je samo o sobě důležité. Také chci vyzvat prezidenta Jemenu, aby zastavil popravu Tábita Samúma a zároveň vyzvat jeho i úřady, aby vynesený trest smrti změnili jak u něj tak u ostatních nezletilých, jako je Ali Abdulla. Jak ale bylo řečeno, bylo by nešťastné promarnit tuto příležitost a nevznést některá ze základních a důležitějších témat, která se v té zemi vynořují. Proto bych byl rád, kdyby Parlament přidal na konec usnesení, o němž budeme hlasovat, prohlášení, že si všímá toho, že v Jemenu jako i v jiných arabských zemích, zejména v Tunisku a v Egyptě, v posledních týdnech vyšli do ulic demonstranti, aby požadovali více demokracie a reformy státu. „vzhledem k tomu, že mnoho protestujících bylo napadeno nebo vzato do vazby bezpečnostními sílami“: to je náš první pozměňovací návrh. Zadruhé: „vyjadřuje hluboké znepokojení nad dlouhotrvajícími politickými a socio-ekonomickými problémy v Jemenu a vyzývá ke značnému úsilí ze strany mezinárodního společenství, aby se zabránilo eskalaci současné krize“. A konečně náš třetí pozměňovací návrh: „vyjadřuje svou solidaritu s demonstranty, kteří požadují demokratické reformy a zlepšení životních podmínek; vítá v této souvislosti oznámení prezidenta Saleha, že odstoupí v roce 2013, a vyzývá orgány, aby ukončily násilí proti pokojným demonstrantům a propustily všechny demonstranty, kteří pokojně vyjadřují svůj nesouhlas“. Pokud budou začleněny všechny tři pozměňovací návrhy, usnesení bude opravdu velmi dobré. Corina Creţu, autorka. – (RO) Pane předsedající, trest smrti je skutečně tím nejnehumánnějším možným trestem a při mnoha příležitostech jsem proti němu apelovala. Evropský parlament několikrát na jeho zrušení v zemích, které stále tuto barbarskou praktiku udržují, apeloval. Popravy v Jemenu, na něž odkazuje naše usnesení, jsou ale obzvláště pobuřující, protože se týkají nezletilých. Ještě předtím, než byl spáchán zločin, jsou oběťmi děti. Proto se jedná o porušení základního práva na život, stejně jako mezinárodních úmluv, jichž je Jemen smluvní stranou, a konečně i trestního řádu této země, jenž výslovně zakazuje použití trestu smrti v případě nezletilých pachatelů. Potíže při určování přesného věku odsouzených kvůli nedostatku rodných listů je okolností, která zvyšuje libovolnou povahu udělování tohoto druhu trestu. Nemůžeme o tomto konkrétním problému diskutovat, aniž bychom nepřihlédli k situaci v Jemenu. Jemenské orgány porušují lidská právy. Novináři a aktivisté jsou nezákonně vězněni. Ženy jsou diskriminovány v účasti na veřejném životě a v přístupu ke vzdělání, zatímco soudní systém je všechno, jen ne nezávislý. Nedávné nepokoje nejsou motivovány jen ekonomickými a sociálními obavami, ale vyjadřují také silnou touhu demokratizovat jemenskou společnost. Charles Tannock, autor. − Pane předsedající, Jemen je smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, kdy oba dokumenty

17-02-2011

17-02-2011

CS


výslovně zakazují popravu nezletilých pachatelů – odsouzených pachatelů za zločiny, které spáchali, když byli mladší 18 let. Hrozící poprava Muhammada Samúma, a zadržování několika dalších nezletilých pachatelů v celách smrti, je urážkou mezinárodního práva. Uplatňováním takovýchto politik s bizarními výmluvami, že obžalovaní nemají řádné rodné listy nebo že panuje nejistota o jejich věku, se Jemen staví do řady vedle brutální teokracie v Íránu. Rozdíl mezi těmito dvěma zeměmi je ale v tom, že Jemen přijímá masivní pomoc ze Západu, včetně EU, aby vykořenil teroristy z Al-Kajdy, zatímco Írán je mezinárodním vyvrhelem. Proto v EU máme na prezidenta Ali Abdullaha Saleha značný vliv. Apeluji na vysokou představitelku, aby podnikla veškeré možné kroky k tomu, aby ho v tomto případě přesvědčila k udělení milosti. Vzhledem k tomu, že oznámil, že se svého postu brzy vzdá, prezident Saleh má nyní reálnou naději zanechat pozitivní a osvícené dědictví v zemi, která byla tak dlouho týraná konflikty a terorismem a nyní sní o demokratické budoucnosti. Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE . – (PL) Pane předsedající, použití trestu smrti na nezletilých mladších 15 let bylo v Jemenu zakázáno v roce 1991. Od roku 1994 se tento zákaz vztahuje na lidi mladší 18 let. Naneštěstí zákaz nebývá vždy v praxi respektován, například v případě lidí, kteří nemají žádné dokumenty, jimiž by bylo možné potvrdit jejich věk, jak již v této sněmovně bylo zmíněno. V Jemenu se dějí i jiné nebezpečné věci. Je to země, kde počet zbraní již dlouho převyšuje počet lidí, kde jsou brutální kmenové boje na denním pořádku a kde teenageři se zbraněmi nepůsobí rozruch. V Jemenu je dokonce úsloví, že „pokud jsi dost starý na to, abys používal nůž, jsi dost starý i na to, abys mohl bojovat za svůj kmen“. Kromě toho každý, kdo byl v Jemenu ví, že téměř každý nosí u sebe nůž a že ani teenager s kalašnikovem není nic neobvyklého. Jemenská společnost je také velmi mladou společností – téměř polovina Jemenců je mladší 14 let. Různé milice rekrutují mladé vojáky, a proti tomu bychom také měli bojovat. Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE . – Pane předsedající, trest smrti je stále používán v 58 zemích a jednou z těchto zemí je i Jemen. Má skupina odsuzuje trest smrti obecně a plánovanou popravu Muhammada Táhira Tábita Samúma obzvláště. Chceme jemenské vládě připomenout její mezinárodní závazky týkající se Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Obě úmluvy zakazují popravy lidí mladších 18 let. V pondělí Amnesty International podala zprávu o akcích jemenských bezpečnostní složek. Podle Amnesty v průběhu poklidných protestů v Saná bezpečnostní složky demonstranty bijí tyčemi a dávají jim rány elektrickými obušky. Má skupina tyto násilnosti odsuzuje a naléhá na jemenskou vládu, aby veškeré násilí proti vlastním lidem ukončila. Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, slibuji, že nebudu číst rychle, protože mám v úmyslu mluvit pomalu. Je mi ctí promluvit hned po bývalé předsedkyni vlády Finska. Rád bych řekl, že výzva Jemenu, aby neprováděl trest smrti na nezletilých, je ukázkou charakteristického minimalistického přístupu Evropské unie. Jsem proti trestu smrti, přestože vím, že v této sněmovně jsou lidé, kteří ho podporují, i když to neřeknou veřejně. Jsem proti trestu smrti bez ohledu na to, zda se týká nezletilé osoby nebo dospělého. V této konkrétní otázce ale doufám, že se povzneseme nad naše národní a politické rozdíly a budeme od orgánů v Jemenu jednoznačně vyžadovat, aby v tomto případě prezident Jemenu použil své právo udělit milost. Je to opravdu otázkou skutečně jednotného boje.

109

110

CS


Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Pane předsedající, Úmluva OSN o právech dítěte stejně jako Mezinárodní pakt o občanských a politických právech jsou dokumenty, jejichž uplatňování se jemenská vláda zavázala přijmout. Oba případy odsouzených mladistvých delikventů podléhají režimu podle těchto dokumentů, a proto není možné, aby nějaký justiční orgán v Jemenu mohl legálně vydat rozhodnutí, které by zpochybnilo práva a ochranu vyplývající z uvedených dokumentů. Tresty uložené v rozporu s platnými závazky země, a tedy i s platným právem, není možné akceptovat. Pokud jemenská vláda o sobě tvrdí, že její moc spočívá na civilizovaných demokratických principech, pak nemůže používat barbarské způsoby vládnutí založené na svévoli a bezpráví. Myslím si, že tuto skutečnost dnes musíme dát jemenské vládě jasně najevo. Csanád Szegedi (NI). (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, přirozeně jsem přesvědčen, že je důležité, abychom zde v Evropském parlamentu odsoudili diktátorské prostředky, abychom odsoudili diktátory a diktatury, jsem ale také přesvědčen, že je důležité, abychom Jemen obecně pobízeli k demokratickým strukturám. Myslím si ale také, že i když byla tato jemenská otázka zde v Evropském parlamentu nadnesena, není úkolem Evropského parlamentu přijímat k tomuto stanovisko. Tato záležitost je zcela nepřehledná. Jsou v ní naprosto neobjasněné okolnosti. Dokonce ani podrobnosti o trestné činnosti nelze uspokojivě dovodit. Především ani nevíme, jak starý ten obviněný a obžalovaný mladík v době spáchání trestného činu byl. Je možné, že nebyl nezletilý. Do tohoto případu jasně nevidíme. Nic neilustruje ohromující zaostalost Jemenu lépe, než skutečnost, že se neobjevil ani rodný list Muhammada Táhira Tábita Samúma. Do dnešního dne ani nebylo dokázáno, zda jsou doklady ze školy, které předložil jeho právník, pravé nebo zda se jedná o falešné školní doklady. K tomu bych vás ještě rád upozornil na skutečnost, že se nejedná o případ ukradené slepice, ale že se jedná o případ vraždy, a tak v tomto případě bych byl raději trochu zdrženlivější a odměřenější, než byli doposud ostatní řečníci. Evropská unie musí brát v úvahu, podobně jako jiné demokratické země ve světě jako jsou Spojené státy americké, možnost trestu smrti pro některé mimořádně závažné trestné činy, které jsou prokázané nade vší pochybnost. Sari Essayah (PPE). - (FI) Pane předsedající, Samúmův případ není v Jemenu ojedinělou událostí: alespoň osm dalších nezletilých pachatelů je ve vazbě a čekají na trest smrti. To je obzvláště náročné v zemi, kde neexistují žádné záznamy o narození, a tak je nemožné s nějakou jistotou říkat, zda někdo byl nezletilý v situaci, kdy byl trestný čin spáchán. Je ale důležité mít na paměti, že stát Jemen je smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a oba dokumenty výslovně zakazují trest smrti u nezletilých pachatelů a obecně pak u takových lidí i tvrdé tresty. Poprava nezletilých je navíc zakázána v trestním řádu samotného Jemenu. Na rozdíl od předchozího řečníka bych ráda řekla, že je trest smrti vždy krutý, nelidský a je to trest, který osobu zbavuje lidské důstojnosti. Z tohoto důvodu bude EU proti trestu smrti za všech okolností bojovat a i my zde ve sněmovně na to budeme apelovat. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, odsoudit dítě k trestu smrti je ve světě, ve kterém žijeme, nepřijatelné. Udělat z této praktiky obyčej, je samo o sobě zločin. Proto chci vyjádřit svůj nesouhlas s rozhodnutím, které učinily jemenské úřady, v těchto praktikách pokračovat. Vláda porušuje v této záležitosti jak mezinárodní úmluvy, tak trestní řád, který zakazuje používání trestu smrti u nezletilých. Navíc způsob, jakým se

17-02-2011

17-02-2011

CS


soudy snaží zjistit věk těch, kteří jsou před ně postaveni, zůstává nejasný. Tento případ je smutnou ukázkou toho, co se v Jemenu děje. Jako poslankyně Evropského parlamentu a občanka EU jsem přesvědčena o zásadním významu práva osob na život, a děti musejí být chráněny jako první. Apeluji na vysokou představitelku EU, aby zastavila sérii těchto krvavých poprav. Monica Luisa Macovei (PPE). – (RO) Pane předsedající, Tábit Samúm a Fuad Ahmed Ali Abdulla byli pravděpodobně nezletilými, jak tvrdí, když spáchali trestný čin, za který byli odsouzeni k smrti. Trest dostali před lety a může být vykonán kdykoliv. Jsou vystaveni obrovskému psychologickému tlaku, který je nelidský a sám o sobě ponižující. Vyzýváme úřady, aby ustoupily od provádění těchto trestů. Navíc ani pachatelé nemohou dokázat, že jim ještě nebylo 18 let, protože nemají rodné listy. Získat rodný list je v Jemenu vážný problém, jelikož podle UNICEF je tam oficiálně registrovaných pouze 22 % porodů. Část fondů, které používáme na pomoc této zemi, by možná tento problém vyřešila. Veřejná diskuse o těchto případech musí v Jemenu vést ke zrušení trestu smrti a k tomu, že bude trest smrti pro stovky lidí, kteří k němu byli odsouzeni, zmírněn. Vyzývám Evropskou komisi a Radu, aby při dialogu s vládou trvaly na dosažení tohoto cíle. Róża, Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). – (PL) Pane předsedající, dospělí a nezletilí – trest smrti je tématem, kterému bychom měli věnovat mnoho času. Poté, co jsme v návaznosti na noční můry, které postihly Evropu, dokázali vytvořit náš etický kodex, měli bychom ho propagovat i v dalších zemích – v zemích, s nimiž máme jakýkoliv hospodářský vztah, ale mám na mysli i země v Evropě. V Bělorusku je trest smrti stále možný, je ukládán a stále se používá. To, co se děje v Jemenu musí přitahovat naší pozornost a musíme směrem k jemenské vládě vysílat ty nejhlasitější výzvy, aby s těmito strašnými praktikami okamžitě skoncovala, a podívat se i na skutečnost – jak má kolegyně před chvílí řekla – že je ve věznicích stále řada nezletilých, kteří čekají na popravu. Apeluji také na nás všechny: měli bychom úžeji pracovat s organizacemi jako jsou Amnesty International a Helsinská nadace pro lidská práva, aby byl náš hlas lépe slyšet a měl ve světě větší sílu. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, rozsudek trestu smrti, který padl v Jemenu, nad někým, kdo byl v době spáchání trestného činu nezletilý, je šokující. Jemen v tomto případě evidentně jednal nezákonně, protože, jako téměř každá země na světě, i Jemen je signatářem Úmluvy OSN o právech dítěte. Podle článku 37 Úmluvy nelze uložit trest smrti ani doživotního vězení v případech, kdy osoby v době spáchání trestných činů ještě nedovršily 18 narozenin. Rozsudek byl ospravedlněn tvrzením, že věk obžalovaných je nejistý. Rozsudky trestů smrti nad nezletilými bývají vynesené i v jiných částech islámského světa. Soudy podle práva šaría například vynáší rozsudky trestu smrti nad mladistvými v Somálsku. Spolu s OSN musí EU jednat rozhodněji a rychleji, aby se předešlo porušování mezinárodního práva s takovými vážnými následky. Dialog je dobrý, ale realistická politika a ekonomický tlak jsou lepším způsobem, jak prosazovat naše důvody. V každém případě mají tendenci uvést věci do pohybu výrazně rychleji. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zrovna v této chvíli jsou stovky vězňů namačkány v jemenských věznicích a čekají na to, až budou

111

112

CS


jejich tresty smrti provedeny. Jsem přesvědčen, že by tato rozprava měla vyzvat k větší pozornosti a rychlejšímu závazku ze strany evropských institucí. Pokračující porušování Mezinárodní úmluvy o lidských právech je tématem, k němuž Evropa nesmí mlčet a ani u něj nesmí chybět, a už vůbec ne v případě země jako je Jemen, s nímž udržujeme hospodářské vztahy. Nevyhnutelně proto musíme také věnovat větší pozornost podobným záležitostem. V Evropě a v západním světě je rehabilitace důležitým, základním hlediskem rozsudku. Trest smrti neposkytuje naprosto žádný záměr rehabilitace, a proto musíme zasáhnout pevně a s největší rozhodností a náš hlas v tomto směru musí být slyšet. Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, Evropská unie je, s pomocí dobře stanovených pokynů ve věci trestu smrti, již dlouho v boji proti trestu smrti v Jemenu aktivní, a to jak obecně tak se zaměřením na individuální případy. K vynášení trestu smrti nad nezletilými pachateli v Jemenu vždy docházelo. V dřívějších dobách se ale o případech tolik nevědělo a občanská společnost nebyla tak aktivní. Programy soudnictví nad mládeží financované EU a prováděné UNICEF významně přispěly k větší informovanosti jak v Jemenu, tak v rámci mezinárodního společenství. Tento program byl realizován v koalici s organizacemi občanské společnosti a Vyšší radou pro mateřství a dětství. Zvyšovat informovanost ale nestačí. Musíme navázat opatřeními. Jako poslední možnost delegace EU aktivně podniká diplomatické kroky, aby popravy zastavila. Poslední dva případy se týkají Fuada Ahmeda Ali Abdulla z prosince 2010 a Muhammada Táhira Tábita Samúma z ledna 2011. V obou případech byla poprava odložena – po intervenci EU – aby bylo možné doložit věk. Záležitost Muhammada Táhira Tábita Samúma byla znovu projednávána minulý týden. Nyní se zdá, že jedinou nadějí na zrušení trestu bude prezidentská milost. EU a UNICEF opět kontaktovaly prezidenta Saleha a nyní, podle naší vlastní zpětné vazby ze Saná, je výkon trestu opět v pořadí. Jemen je vázán mezinárodními závazky, i vlastní legislativou týkající se soudnictví nad nezletilými a trestního řádu, nezletilé nepopravovat. Důvody, proč jsou nezletilí v celách smrti, jsou nejčastěji připisovány nedostatečné schopnosti určit věk. Proto nyní spolu s organizací UNICEF zkoumáme možnosti, jak pomoci Jemenu vybudovat odborné kapacity, aby se problém podchytil u kořene. V nejbližší době EU podnítí ustanovení nezávislého orgánu, který by znovu přezkoumal věk nezletilých pachatelů. Naším cílem bude i podpořit odbornou zdatnost právníků, kteří nezletilým poskytují právní pomoc. Ve střednědobém horizontu zvažujeme ze strany EU podporu vytvoření efektivního matričního úřadu. Bereme tedy toto nesmírně závažné téma vážně a využíváme všech dostupných prostředků. Jemenská vláda ukázala vůči našim diplomatickým krokům vnímavost. EU je i nadále připravena jim pomáhat, nyní i v budoucnu, abychom dosáhli našeho cíle a zcela vymýtili trest smrti. Předsedající. – Rozprava je uzavřena. Hlasování se bude konat na konci závěrečné rozpravy. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Často jsme se v našich usneseních zabývali tématem trestu smrti. Odsouzení nezletilých k smrti je výjimečné, ale Jemen je jednou

17-02-2011

17-02-2011

CS


z těch zemí, v nichž k němu dochází. I když Jemen ve svém úsilí zakázat trest smrti na nezletilých dosáhl určitého pokroku, soudy tento trest i nadále ukládají. Případ Muhammada Táhira Tábita Samúma není jediný. Obecně řečeno, v souvislosti s mezikulturním dialogem, je třeba pečlivě zvážit, co radikalizuje mladé lidí, co je nutí k páchání trestné činnosti, dokonce i vražd, a jak nejlépe předcházet tomu, aby se vydali na cestu zločinu. Jak je známo, trest smrti zločinnost nesnižuje. Prodemokratické demonstrace, které začaly v Tunisku a v Egyptě, získaly velkou podporu ze strany místní mládeže. Nedostatek perspektivy a příležitostí, kromě touhy po demokracii, vyvolaly odpor. Tato vlna odporu se také minulý týden rozšířila do Jemenu. Sdílím obavy svých kolegů poslanců a požadavky ohledně Samúma a dalších, kteří dostali trest smrti. Ačkoliv nyní se zájmem a nadějí čekáme, k jakým politickým změnám tyto demonstrace v arabském světě povedou, ani na chvíli nemůžeme zavírat oči před násilím, které porušuje mezinárodní smlouvy o lidských právech, jako je trest smrti nad nezletilými. 10.3. Uganda: vražda Davida Kata Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Ugandě – vraždě Davida Kata. (3) . Ulrike Lunacek, autorka. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, všichni bychom si přáli, aby David Kato, jenž byl před pár týdny zavražděn, byl stále naživu a aby s námi zde mohl být – tak, jako loni v listopadu – aby zde hovořil o právech lesbických žen a homosexuálů a o nedostatku práv lesbických žen a homosexuálů v Ugandě, a aby spolu s námi plánoval, co lze udělat ke změně této situace. Všichni bychom byli raději, kdyby žil a nestal se obětí brutální vraždy. David Kato ve své vlasti, v Ugandě, hájil lidská práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Jsem ráda, že se nám mezi šesti politickými skupinami podařilo dosáhnout dohody v tomto usnesení o odsouzení vraždy Davida Kata a vyzvat úřady, nové politické vedení, které bude v Ugandě zítra zvoleno a také náboženské vůdce, aby jednou provždy skoncovali s veškerým pronásledováním a s násilím zaměřeným proti lesbickým ženám a homosexuálům a proti ostatním menšinám, a aby přispěli k tomu, že lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové budou moci žít v Ugandě také svobodně. Zde v Evropské unii máme také povinnost působit směrem k rovným právům a uctít památku Davida Kata a ostatních, kdo před ním obětovali své životy v boji za rovná práva. Za tímto účelem je rovněž nezbytné, aby baronka Ashtonová – naše vysoká představitelka pro zahraniční věci – a nová Evropská služba pro vnější činnost rovněž pracovaly v zájmu těchto práv; například, aby byl Soubor nástrojů na prosazování a ochranu požívání všech lidských práv ze strany lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) využíván i ve všech zemích mimo Evropu. Marietje Schaake, autorka. − Pane předsedající, dnes máme před sebou urgentní usnesení o právech lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v Ugandě, a to potřetí v tomto volebním období. Předchozí dvě vyla varováním a pokusy předejít tomu, co se stalo Davidu Katovi, aktivistovi za lidská práva, jenž byl brutálně zavražděn. (3)

Viz zápis.

113

114

CS


Musíme odsoudit diskriminaci lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů ve světě, včetně Evropy a dokonce i v této sněmovně. Vražda Davida Kata je zločinem, který musí být zcela a nestranně vyšetřen. Nejen že musejí být pachatelé postaveni před soud, ale musí být provedena analýza širšího kontextu netolerance, diskriminace a výhrůžek adresovaných lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům a transsexuálům, a tuto situaci je nutné změnit. Místní publikace Rolling Stone a ugandští poslanci sehráli úlohu spíše podněcovatelů, než těch, kdo občany chrání. Od vraždy Davida Kata úřady také mlčí. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu dává opakovaně práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů na program jednání a s pomocí všech poslanců této sněmovny jsme vyzývali k dodržování jejich lidských práv – protože tím práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů také jsou – a i nadále nebudeme mlčet. Doufám, že ti poslanci, kteří někdy váhají nebo se dokonce zdráhají postavit se za práva gayů, budou znovu přemýšlet a uvědomí si, že zabíjení lidí nelze nikdy ospravedlnit a že je třeba, aby se setkalo s naším trvalým a jednoznačným odsouzením, stejně jako jsme se zabývali porušováním práv jiných menšin ve světě, například křesťanů. Komise a Evropská služba pro vnější činnost musí s ohledem na situaci v Ugandě v plné míře využít soubor nástrojů k prosazování a ochraně všech lidských práv, která přísluší lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům a transsexuálům. Charles Tannock, autor. − Pane předsedající, vražda Davida Kata je přímým důsledkem nenávisti a nepřátelství vůči ugandské komunitě lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, rozdmýchávaná některými zastánci tvrdé linie z řad poslanců té země. Dvakrát v uplynulém roce jsme kritizovali skandální pokusy některých poslanců v Ugandě uzákonit trest smrti pro takzvaný zločin za aktivitu osob stejného pohlaví. Je nevyhnutelné, že jsou v atmosféře takové bigotnosti životy aktivistů za práva homosexuálů ohroženy a to se také potvrdilo v případě Davida Kata. Znal rizika veřejného obhajování homosexuálů. On a další údajní homosexuálové byli loni zveřejněni v novinách, které otiskly jejich fotografie hned vedle novinového titulku, který hanebně říkal „pověste je“. Jsem si jist, že mnoho mých londýnských voličů je hluboce znepokojeno tím, že Evropská unie poskytuje finanční pomoc zemi, kde jsou takové nechutné emoce nejen tolerovány, ale někdy také evidentně oficiálně přehlíženy. Doufám, že parlamentní Delegace pro vztahy s Panafrickým parlamentem bedlivě posoudí, jaká opatření může přijmout, aby zaznamenala náš hněv a znechucení nad vraždou pana Kata a obecněji pak zdůraznila, že pokračující angažovanost a finanční pomoc EU africkým zemím musí být na tomto kontinentu opětována pokrokem v oblasti základních lidských práv. Marie-Christine Vergiat, autorka. − (FR) Pane předsedající, sešli jsme se v tomto volebním období již nad třetím usnesením Evropského parlamentu o diskriminaci osob LGBT (lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů) v Ugandě. Dnes se konkrétně zabýváme případem pana Davida Kata, jehož zabití bylo mnoha nevládními organizacemi a mezinárodními orgány ostře odsouzeno. Pan Kato byl ve své zemi symbolem boje proti homofobii a konkrétněji za zrušení Bahatiho zákona, který jde v pronásledování homosexuality velmi daleko, protože předpokládá rozsudky jako je trest doživotního odnětí svobody a dokonce i trest smrti. Musíme mu vzdát hold, ale musíme také myslet

17-02-2011

17-02-2011

CS


na ty, jejichž fotografie, jména a adresy byly veřejně zneuctěny plátkem, jehož jméno ani nebudu zmiňovat. Atmosféra s ohledem na komunitu lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů je nepřijatelná, a k tomu ještě dále zhoršená náboženskými představiteli, zejména evangelickými fundamentalisty blízkými hlavě státu. Zítra se budou v Ugandě konat prezidentské volby. I když je osm kandidátů, odstupující prezident již prohlásil, že si je jist svým opětovným zvolením a oznámil, že nechá uvěznit každého, kdo bude proti volbám protestovat. Tyto volby jsou jistě příležitostí, abychom Ugandě připomenuli její závazky v oblasti lidských práv, sdělili jí, že boj proti diskriminaci jakéhokoliv druhu, včetně diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, je nedílnou součástí těchto univerzálních hodnot a že bychom společně měli reagovat na výzvu pana Bana Ki-Moona, abychom z dekriminalizace homosexuality učinili všeobecný boj za lidská práva. Seán Kelly, zástupce autora. − Pane předsedající, pro ty z nás, kdo žijí ve vyspělém světě, je velmi obtížné pochopit propast mezi námi a subsaharskou oblastí, a to jak teoreticky, tak prakticky. Případ Davida Kata je toho příkladem. Byl mužem, jenž byl považovaný za otce ugandského hnutí za lidská práva. Jako zakládající člen SMUG, Sexuální menšiny Ugandy, byl odsouzen časopisem nazvaným Rolling Stone, a svůj případ proti nim vyhrál. Redaktor řekl, že pronásledování homosexuálů a jejich popravy mají pokračovat. A tak se také stalo, David Kato byl 26. ledna zavražděn. Michael Cashman, autor. − Pane předsedající, je vždy smutné, když máme přijmout usnesení o smrti obránce lidských práv. Pro mě je to ještě smutnější, protože podobně jako ostatní v této sněmovně jsem se s ním sešel, když přišel do Parlamentu naléhavě žádat, aby jednal jménem těch, kdo žijí v Ugandě. Jako homosexuál chci osobně poděkovat této sněmovně za způsob, jakým se v tomto usnesení sjednotila, když řekla, že nenávist zaměřená proti lesbickým ženám, homosexuálům a bisexuálům a omezování jejich lidských práv je naprosto nepřijatelné. Spravedlnost, kterou můžeme Davidu Katovi dát, nespočívá jen v tom, že pachatelé budou postaveni před soud za zločin, který spáchali – za nesmyslnou vraždu tohoto mladého muže. Skutečným problémem je, že v Africe, jak správně řekl pan Tannock, v otázkách lidských práv a občanských svobod jsme našim kolegům v těchto životně důležitých záležitostech příliš usnadnili život. Nejlepší, co z tohoto může vzejít je, že kolonialismus, který jsme vnutili skrze naše zákony a někdy i skrze naše náboženství, může skončit v 38 zemích zrušením zákona, který kriminalizuje homosexualitu a ukončit trest smrti v Somálsku, Mauretánii, Súdánu a v Severní Nigérii. To by byl památník nejen pro Davida Kata, obra mezi pygmeji, kteří káží předsudky a pronásledování. Byl by to také památník tohoto Parlamentu, který mluví za ty, kdo nemají žádný hlas. Corina Creţu, jménem skupiny S&D. – (RO) Pane předsedající, skutečně jsem přesvědčena, že diskuse o porušování práv sexuálních menšin v Ugandě by měla jít dále, než jen vyjadřovat kritiku. Měli bychom přemýšlet o účinnosti našich opatření na podporu lidských práv a zkoumat, do jaké míry k tomu evropská diplomacie přispívá. V prosinci jsme přijali usnesení proti trestání homosexuálů v Ugandě a podněcování k zločinům proti komunitě stigmatizované pro svou sexuální orientaci. Hnusí se mi tento

115

116

CS


strašný zločin, ale zároveň se mi hnusí i neochota evropských institucí a členských států Evropské unie uchýlit se k nástrojům přesvědčování a nátlaku, které mají k dispozici. Domnívám se, že je vhodné od ugandských úřadů rozhodně požadovat, aby zaručily dodržování základních práv, vedly spravedlivé vyšetřování tohoto případu a předcházely dalším podobným trestným činům. Také si myslím, že musíme Komisi upozornit, aby se mnohem aktivněji zapojila do obrany lidských práv. Alexandra Thein, jménem skupiny ALDE . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes přijmeme naše třetí usnesení proti kriminalizaci homosexuality v Ugandě. Během krátké doby byli homosexuálové v Ugandě prohlášeni za lovnou zvěř. Jsou dotčeny dokonce i děti nebo nezletilí. To vše je způsobeno nezodpovědným jednáním křesťanské sekty se sídlem v USA a výzvou místních novin Rolling Stone, aby bylo sto lidí, které označí za gaye, oběšeno. David Kato – člověk, jenž byl veřejně označen jako gay – byl na veřejné ulici umlácen; to je v podstatě to, čemu jsme se snažili naším posledním usnesením předejít. Vyzýváme Ugandu, aby především vedla nezávislé vyšetřování vraždy Davida Kata a ne, aby za zločin uvěznila kohokoliv. Dále vyzýváme Ugandu, aby trestala ty, kdo vyzývají k veřejné vraždě homosexuálů. Vyzýváme také Ugandu, aby revidovala svou legislativu. Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, rád bych se připojil a vyjádřil svůj zármutek, emoce a především hněv nad vraždou Davida Kata, a řekl, že nyní musíme ukázat jasné odhodlání a pevnou vůli bojovat nejen proti tomuto typu vraždy, ale také proti urážkám a jakémukoliv typu diskriminace z důvodu sexuální orientace. V Africe je homosexualita legální jen ve 13 zemích a v 38 zemích je považována za zločin. To je nepřijatelné a navíc jako Evropská unie s tím musíme bojovat politicky i ekonomicky. Neměli bychom zapomenout, že máme konečně příležitost se z ekonomického hlediska také podílet na boji proti takovémuto opatření. Pronásledování na základě sexuální orientace musí být rovněž považováno za významný prvek, na jehož základě lze požádat o status uprchlíka a o právo na ochranu ze strany Evropské unie a členských států, které bohužel v současné době toto právo negarantují. Pokud bychom bývali měli takovou možnost v případě Davida Kata, možná bychom nyní netruchlili nad jeho ztrátou. Kolik dalších úmrtí hodláme v budoucnu oplakávat? Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, myslím, že situace, kdy hovoříme o Ugandě během 14 měsíců potřetí a podruhé v průběhu několika málo měsíců, je velmi znepokojivá. Souhlasím s předchozím řečníkem, že vlastně nejde o lidská práva jen jedné skupiny, ale že jde o lidská práva v Ugandě obecně, protože všechny zdejší menšiny se vypořádávají s extrémními výzvami. Myslím, že je obzvláště důležité, aby Evropský parlament o těchto záležitostech opět mluvil. Vítám skutečnost, že představitelé různých politických skupin o této záležitosti společně mluví a hovoří jedním hlasem, i když mohou samozřejmě klást odlišné důrazy. Lidská práva nejsou v Ugandě vůbec respektována, zejména práva této skupiny. Měli bychom proto tuto skupinu obzvláště chránit. Měli bychom také hájit právo na nerušenou politickou činnost a v této souvislosti rovněž zdůraznit práva obhájců lidských práv. Joanna Senyszyn (S&D). – (PL) Pane předsedající, brutální vražda Davida Kata, jednoho z nejznámějších ugandských obhájců lidských práv, je výsledkem nenávisti proti homosexuálům. I kdyby byl vrah potrestán, atmosféra nenávisti zůstane, uzákoněna zákonem, který lesbické ženy, homosexuály, bisexuály a transsexuály vystavuje diskriminaci.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Homosexualita je trestným činem ve 38 afrických zemích a ve čtyřech z nich je trestána smrtí. Evropská unie aktivně podporuje demokratickou změnu v Africe. Nesmíme dovolit, aby byla lidská práva takovým drastickým způsobem porušována. Kolik krve musí být ještě prolito, kolik lidí ještě musí zemřít, než mezinárodní společenství vynutí v Africe změny právních předpisů, které porušují lidská práva? Je také důležité přezkoumat úlohu církve, která místo toho, aby propagovala lásku a mír, propaguje nenávist vůči homosexuálním lidem a vyučuje směšnou teorii o tom, že je homosexualita vážnou nemocí, kterou je nutné léčit. Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, než přejdu ke své řeči, ráda bych učinila procesní námitku. Je to potřetí, co nám byla slíbena řečnická doba, ale pak jsme nebyli zařazeni. To, že jsme nezávislými poslanci této sněmovny, ještě neznamená, že k tomu nemáme co říci. Přecházím ke svému projevu a tento čas bych chtěla využít, abych pochválila zesnulého Davida Kata za jeho statečnou práci v Ugandě, za obhajobu nejen jeho práv, ale i práv ostatních lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v Ugandě a také v Africe. Je velmi smutné, že ačkoliv loni v říjnu přišel do tohoto Parlamentu, jeho varování jsme evidentně nedbali – ani mezinárodní společenství – a nyní byl zabit. Považuji za neuvěřitelné, že Evropská unie Ugandě stále poskytuje pomoc. Doufám, že po volbách, které se budou konat v nadcházejících dnech, toto budeme revidovat. Doufám, že pokud by nebyla pro osoby stíhané za provinění v souvislosti s jinou sexuální orientací vyhlášena amnestie, zrušili bychom veškerou pomoc. Ráda bych ještě učinila závěrečnou poznámku. Je velmi smutné, že současné předsednictví Evropské unie, Maďaři, se rozhodli letos v červnu zakázat pochod lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Jaké poselství to vysílá ... ? (Předsedající řečnici přerušil) Předsedající. – Paní Sinclairová, bylo mi řečeno, že vaši řečnickou dobu váš personál neoznámil. Pokud předloží důkaz takového oznámení, pak vás osobně ujišťuji, že to prověřím. Osobně se o to postarám, pokud mi předložíte důkaz o oznámení. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, vražda Davida Kata se setkala s ostrým a rozhodným odsouzením ze strany evropských institucí. Nesmíme ale zapomenout, že tento násilný čin je jen jednou episodou v širší situaci, v níž kulturní, etnické nebo náboženské menšiny trpí v různých částech světa diskriminací. Jen před několika týdny jsme přijali urgentní usnesení odsuzující to, co se stalo koptským křesťanům v Alexandrii, v Egyptě, kteří byli krutě zavražděni jen proto, že chtěli vyznávat svou víru svobodně a uctivě. Když odhlédneme od práv homosexuálů, Uganda je extrémně zranitelnou zemí, obětí finančních spekulací jistých sil, které mají zájem ze slabosti této země těžit. Evropská unie proto musí svou pozornost věnovat Ugandě, aby země mohla mít prospěch z naší schopnosti podporovat demokracii a občanská práva dokonce i v zemích, které nejsou členy EU.

117

118

CS


Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - Pane předsedající, nenávist a porušování lidských práv sexuálních menšin ve světě pokračuje. Nedávná zpráva o zabití Davida Kata v Ugandě je jen dalším smutným příkladem diskriminace a brutality, s níž se sexuální menšiny potýkají. Zabití pana Kata musí být důkladně vyšetřeno a osoba nebo osoby za to odpovědné musejí být postaveny před soud. Bylo hlášeno, že určité zdroje, včetně bulváru Rolling Stone, veřejně vyzývaly k zabití pana Kata. Tato obvinění musejí být vyšetřena. Musím říci, že jsem byla vyděšena komentáři ugandského ministra pro etiku a bezúhonnost, jenž oznámil, že homosexuálové mohou na lidská práva zapomenout. Róża, Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). – (PL) Pane předsedající, když myslím na Ugandu, myslím na to, kolik toho tato krásná země od časů Idi Amina vytrpěla a kolik lidských práv je zde porušováno, a jsem vděčná všem kolegům poslancům, kteří této zemi věnovali svou pozornost. Myslím, že dokud se o tomto tématu bavíme, měli bychom také hovořit o jazyku nenávisti a co může vytvořit. Protože to byly především projevy nenávisti (bulvár, který uveřejnil fotografie pana Kata), které k této hanebné vraždě vedly. Projevy nenávisti jsou používány i zde, v Evropské unii. Existují internetové stránky, jako například Redwatch, a na těchto stránkách jsou uvedena jména a někdy i adresy lidí, kteří mají odlišnou sexuální orientaci, odlišné náboženství nebo odlišný světový názor. Na těchto internetových stránkách je otevřeně podněcováno násilí vůči menšinám. Musíme chránit lidská práva a bezpečnost menšin ve světě, ale musíme dělat totéž i zde v Evropské unii. Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, dovolte mi začít tím, že vzdám hold zesnulému Davidu Katovi. David Kato byl odvážným obráncem lidských práv a nebojácným aktivistou za práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Byl vůdčím hlasem za práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a jeho život byl v ohrožení. Dne 2. října 2010 bylo jméno a fotografie Davida Kata spolu se jmény a fotografiemi dalších osob údajně z okruhu lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů zveřejněno v ugandskému bulvárním plátku, Rolling Stone, pod titulkem „Pověste je“, a tím byly jejich životy bezostyšně ohroženy. Bylo úspěchem, že odvolání proti těmto novinám vyhrál. Dne 3. ledna soud rozhodl, že noviny porušily ústavní právo na soukromí a bezpečnost a třem žalobcům přiznal náhradu škody. To byl jeho poslední úspěch. David Kato byl 26. ledna zabit. EU prostřednictvím vedoucích misí v Ugandě vyjádřila svůj šok a vyzvala ugandské úřady, aby vraždu Davida Kata pečlivě vyšetřily a zajistily, že pachatelé tohoto hrozného činu budou postaveni před soud. David Kato bude pro světové společenství obránců lidských práv a Ugandu velkou ztrátou. Jeho smrt nám také připomíná nestabilní situaci, v níž se nacházejí lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové v Ugandě i jinde. Hned po jeho smrti 28. ledna jiné noviny, Red Pepper, uveřejnily pobuřující článek s velmi urážlivými výroky na adresu homosexuálů. Návrh zákona zaměřeného proti homosexualitě, který byl předložen ugandskému parlamentu, byl dočasně odložen, ale může být znovu předložen ve chvíli, kdy bude po nadcházejících volbách v Ugandě sestaven nový parlament. Stanovisko EU k právům lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů je velmi jasné. Kriminalizace homosexuality, jak ji předpokládá návrh ugandského zákona, jde proti mezinárodním lidskoprávním normám. Návrh zákona také jde proti Deklaraci OSN o sexuální orientaci a pohlavní identitě ze dne 18. prosince 2008, již EU podporuje.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Vedoucí misí EU při různých příležitostech tuto záležitost řešili s ugandskou vládou na nejvyšší úrovni: s prezidentem, předsedou vlády, ministrem zahraničních věcí, ministrem spravedlnosti a s Ugandskou komisí pro lidská práva. Dne 9. února vyzvala Pracovní skupina pro lidská práva, která v Ugandě sdružuje několik partnerů, obránce lidských práv, aby informovali o akcích podniknutých lesbickými ženami, homosexuály, bisexuály a transsexuály – a širším společenstvím obránců lidských práv – v návaznosti na Davidovu vraždu. Dne 3. února delegace EU spolu s deseti členskými státy EU zastoupených v Ugandě a v Norsku vyhlásila Místní strategii pro provádění obecných zásad EU zaměřenou na obránce lidských práv. Strategie po praktické stránce stanovuje, jak mohou mise EU a Norska pomáhat a uznat práci obránců lidských práv, včetně aktivistů z řad lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. EU má v úmyslu při každé vhodné příležitosti i nadále upozorňovat na své obavy týkající se návrhu zákona zaměřeného proti homosexualitě a na ostatní případy pronásledování lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v Ugandě, a to v dialogu s vládou. K tomu bude EU nadále podporovat místní lidskoprávní organizace v jejich úsilí o změnu postojů v zemi. Delegace EU se brzy setká s organizací, která poskytuje ochranu obráncům lidských práv, aby prodiskutovali způsoby, jak podpořit jejich práci ve prospěch aktivistů z řad lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Předsedající. – Rozprava je ukončena.. Hlasování se bude konat okamžitě. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – (RO) S velkým znepokojením jsem přijala zprávu o smrti aktivisty za lidská práva a práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, Davida Kata Kisuleho v Ugandě. V tomto Parlamentu jsme již odsoudili trestní sankce aplikované na dobrovolné vztahy mezi dospělými osobami stejného pohlaví v soukromí a Bahatiho zákon, který umožňuje tuhé tresty včetně trestu smrti. Vražda Davida Kata Kisuleho dokazuje, že existuje velké a zároveň reálné nebezpečí, že nenávist a diskriminace bude stát lidské životy. Vítám prohlášení, která učinil prezident Barack Obama a ministryně zahraničních věcí, Hilary Clintonová, kteří odsoudili smrt Davida Kata Kisuleho a zdůraznili jeho úsilí o vytvoření důstojného života v Ugandě bez ohledu na sexuální orientaci a pohlavní identitu. Sdílím mínění těch, kdo vyzývají Evropskou komisi a Radu, aby přijaly rychlá a účinná opatření s cílem odsoudit a zastavit tuto diskriminaci na základě zákona i ve skutečnosti. Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – Pane předsedající, místopředsedo Komise, vražda Davida Kata Kisuleho byla pro jeho rodinu a přátele strašnou tragédií a zároveň velkou ztrátou pro lesbické ženy, homosexuály, bisexuály a transsexuály a hnutí za lidská práva v subsaharské Africe. Je ohromující, že se ugandské úřady tímto hrozným činem zabývaly se značnou lhostejností. Mučednictví Davida Kata a diskriminace menšin s jinou sexuální orientací by se měla s ugandskými úřady řešit osobně. Úsilí Davida Kata by přišlo na zmar, pokud by měl být Bahatiho zákon namířený proti homosexualitě přijat v ugandském parlamentu bez jednoznačné mezinárodní reakce. Evropská unie musí vyvinout nátlak na ugandské orgány, aby homosexualitu dekriminalizovaly a v každém případě odmítly používání trestu smrti.

119

120

CS


Uganda musí splnit své závazky podle mezinárodního práva a Dohody z Cotonou, která Ugandu zavazuje k tomu, aby chránila všechny osoby bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo pohlavní identitu před výhrůžkami a násilím. Bylo by hrubým porušením, kdyby ugandská vláda a justice podporovaly a vykonávaly takové násilí samy. Evropská unie a její členské státy musejí využít podmíněnosti rozvojové pomoci a přestat takové vlády sponzorovat. 11. Hlasování Předsedající. − Dále následuje hlasování. (Ohledně výsledků hlasování a dalších informací: viz zápis) 11.1. Střety na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou (B7-0132/2011) 11.2. Jemen: odsuzování nezletilých pachatelů k trestu smrti, zejména případ Muhammada Táhira Tábita Samúna (B7-0135/2011) 11.3. Uganda: vražda Davida Kata (B7-0133/2011) Předsedající. - Tímto je hlasování ukončeno. 12. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis 13. Postoj Rady v 1. čtení: viz zápis 14. Předložení dokumentů: viz zápis 15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis 16. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 123 jednacího řádu) 17. Předání textů přijatých během zasedání: viz zápis 18. Termíny příštích zasedání: viz zápis 19. Přerušení zasedání Předsedající. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené. (Zasedání bylo ukončeno v 16:30)

17-02-2011

17-02-2011

CS


PŘÍLOHA (Písemné odpovědi) OTÁZKY RADĚ (Zodpovědnost za tyto odpovědi nese výhradně úřadující předsednictví Rady Evropské unie.) Otázka č 5 , kterou pokládá Silvia-Adriana Ţicău ( H-000017/11 ) Předmět: Evropský rok dobrovolnictví 2011 Rok 2011 je Evropským rokem dobrovolnictví. Maďarské předsednictví EU vyhlásilo, že má v úmyslu tuto iniciativu podpořit. Chtěla bych se Rady dotázat, jaká opatření plánuje maďarské předsednictví v Radě EU za účelem propagace Evropského roku dobrovolnictví v první polovině roku 2011? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Ve svém rozhodnutí, jímž vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (4) , Rada uznává, že dobrovolné činnosti poskytují příležitost získat bohaté praktické zkušenosti, umožňují rozvoj sociálních dovedností a kompetencí a přispívají k solidaritě. Činnosti vykonávané dobrovolníky všech věkových skupin mají zásadní význam pro rozvoj demokracie, která je jedním ze základních zásad Evropské unie. Navíc může dobrovolná činnost přispět k osobnímu růstu a blahu jednotlivců a k harmonickému rozvoji evropských společenství. Podle výše zmíněného rozhodnutí patří aktivní účastníci Evropského roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství do tří různých úrovní – úrovně Evropské unie, členských států a občanské společnosti. Slavnostní zahájení Evropského roku dobrovolných činností uspořádalo maďarské předsednictví dne 8. ledna 2011 v Budapešti. Tato konference na vysoké úrovni s více než 200 účastníky z řad občanské společnosti, vládních kruhů i podnikatelské sféry se zabývala otázkou „uznávání dobrovolnictví“. Navíc byla na prvních šest měsíců roku naplánována řada akcí. Maďarské předsednictví zejména počítá se zorganizováním politické debaty na úrovni ministrů o „dobrovolných činnostech mladých lidí a jejich příspěvku k rozvoji místních společenství“ na zasedání Rady v květnu. * * * Otázka č 6 , kterou pokládá Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė ( H-000020/11 ) Předmět: Zločiny spáchané totalitními režimy v Evropě Zpráva Komise o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě (KOM(2010)0783) obsahuje kvalitní návrhy na ochranu a posílení připomínky těchto (4)

Úř. věst. L 17, 22.1.2010, s. 43.

121

122

CS


událostí na úrovni EU. Komise rovněž uvádí, že tuto otázku bude i nadále sledovat, což je nesmírně důležité. Historické usmíření v Evropě je důležité pro solidaritu a jednotu EU, jak se rovněž zdůrazňuje v dopise komisařce Redingové, který podepsalo 6 ministrů zahraničních věcí (Bulharska, České republiky, Maďarska, Lotyšska, Litvy a Rumunska) a v dalším dopise, podepsaném ministry spravedlnosti Estonska a Polska. Jaké kroky hodlá podniknout předsednictví, aby zajistilo provádění doporučení obsažených v této zprávě? Plánuje předsednictví diskutovat o této otázce v Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci? Jak plánuje předsednictví podpořit diskusi a sdílení zkušeností a osvědčených postupů s cílem uchovat živou památku na ukrutnosti spáchané totalitními režimy? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Předsednictví: vítá zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě, která byla uveřejněna dne 22. prosince 2010; přizpůsobí se přístupu, který zastává Komise; zdůrazňuje význam zachování živé památky, připomínající zločiny spáchané totalitními režimy, na úrovni EU, a to podporou společného úsilí v oblasti vzdělávání a zvyšování povědomí obyvatel Evropy prostřednictvím programu „Evropa pro občany“ i dalších, např. finančních programů EU; vyzdvihuje význam celoevropského Dne památky; zavazuje se zařadit tuto problematiku na program další schůzky ministrů spravedlnosti a vnitra, kde bude zpráva Komise přednesena. * * * Otázka č. 7 , kterou pokládá Nikolaos Chountis ( H-000023/11 ) Předmět: Přelety tureckých stíhaček nad řeckými ostrovy Ve zprávě o pokroku Turecka za období 2009–2010 Parlament nezaujímá žádné oficiální stanovisko k neustálému narušování řeckého vzdušného a námořního prostoru tureckou armádou; zpráva se pouze zmiňuje o „stížnostech“ Řecka. V projevu proneseném dne 7. ledna 2011 na konferenci tureckých velvyslanců v Erzurumu se řecký premiér veřejně dotkl problému neustálých přeletů tureckých stíhacích letounů nad řeckými ostrovy. Vzhledem k tomu, že tyto případy narušování řeckého vzdušného prostoru již nikdo nezpochybňuje, neboť všechny tyto lety zachycují radary NATO, žádám Radu o odpověď na následující otázky: Požádala řecká vláda Radu, aby Turecko výslovně odsoudila za neustálé narušování vzdušného prostoru Řecka? Pokud ano, kdy se tak stalo? Jaké vyjádření formulovala Rada v reakci na tyto případy a jaká opatření vůči Turecku přijme, aby tyto provokace, které ohrožují mír v regionu, okamžitě skončily?

17-02-2011

17-02-2011

CS


Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Rada si je těchto incidentů vědoma, neboť Řecko podalo řadu formálních stížností na to, že Turecko opakovaně narušuje jeho letecký prostor a teritoriální vody. Rada by chtěla připomenout, že Turecko je kandidátskou zemí, a tudíž musí sdílet hodnoty a cíle Evropské unie, jak jsou stanoveny ve Smlouvách. V tomto ohledu je nezbytné se jednoznačně zavázat k udržování dobrých sousedských vztahů a usilovat o mírové řešení sporů. Tato otázka je součástí rámce pro jednání a představuje krátkodobou prioritu revidovaného přístupového partnerství. Rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2010 zdůraznila, že se Turecko musí jednoznačně zavázat k udržování dobrých sousedských vztahů a k mírovému řešení sporů v souladu s Chartou OSN, v čemž mu v případě potřeby pomůže Mezinárodní soudní dvůr. V této souvislosti Unie vyzvala Turecko k tomu, aby se vyvarovalo jakýchkoli forem hrozeb, třecích ploch nebo akcí, které narušují dobré sousedské vztahy a mírové řešení sporů. Navíc EU znovu zdůrazňuje všechna suverénní práva členských států EU, k nimž mimo jiné patří uzavírat bilaterální dohody v souladu s acquis EU a mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu. V těchto souvislostech může Rada váženého poslance ujistit o tom, že tuto záležitost bude nadále pozorně sledovat a systematicky připomínat na všech příslušných úrovních, jelikož dobré sousedské vztahy jsou jedním z požadavků, podle nichž bude měřen pokrok Turecka v jednáních. * * * Otázka č. 8 , kterou pokládá Marietje Schaake ( H-000024/11 ) Předmět: Otázka k písemnému zodpovězení E-9539/2010 týkající se Íránu nebyla zodpovězena Dne 3. listopadu 2010 jsem Komisi a Radě předložila otázku k písemnému zodpovězení, jejímž předmětem bylo „Stanovení dopadu sankcí uvalených Evropskou unií na Írán”. Lhůta pro zodpovězení mé otázky vypršela dne 5. ledna. Proč Rada nepostupovala v souladu s jednacím řádem? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Rada by ráda vážené poslankyni připomněla, že jednací řád Evropského parlamentu není právně závazný pro ostatní evropské orgány. Rada předala odpověď na otázku, o níž se vážená poslankyně zmiňuje, Evropskému parlamentu dne 25. ledna 2011 * * *

123

124

CS


Otázka č. 9 , kterou pokládá Georgios Toussas ( H-000030/11 ) Předmět: Reklama průmyslových skupin v programu maďarského předsednictví Program maďarského předsednictví Rady Evropské unie, které začíná 1. ledna a končí 30. června 2011, zveřejněný na stránce http://www.eu2011.hu nebo http://www.eu2011.hu/files/bveu/documents/HU_PRES_STRONG_EUROPE_EN_3.pdf, uvádí jako své sponzory tyto průmyslové skupiny: Audi, Volkswagen, Škoda Auto, Samsung, Budapest Airport, Saab, Citroen, Művészetek Háza, Magyar Posta, MOL, Theodora, Malév Hugarian Airlines, StreamNET, Polycom, T-Systems, Sió, Microsoft, OkFon, Herend, Magyar Nemzeti Bank, Magyar Penzvero Zrt. Mohla by Rada uvést rozhodnutí či předpisy, podle kterých je reklama průmyslových skupin, které jsou uvedeny jako dárci či „sponzoři“, součástí dokumentů předsednictví Rady Unie? Jaké částky byly výše uvedenými „sponzorskými“ podniky poskytnuty a komu? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Pokud jde o organizaci a obsah zmíněných internetových stránek, úřadující předsednictví Rady je třeba odlišovat od Rady jako evropského orgánu a jejího generálního sekretariátu, jimž nepřispívají, ani je nepodporují žádní sponzoři. Seznam společností, o nichž se zmiňuje vážený poslanec, se objevuje v publikaci, za niž nese výhradní odpovědnost maďarské předsednictví Rady. Patří mezi ně ti partneři, kteří sponzorují členský stát zastávající rotující předsednictví, a to v souladu s pravidly platnými v tomto státě. * * * Otázka č. 10 , kterou pokládá Seán Kelly ( H-000033/11 ) Předmět: Sportovní fórum EU v Budapešti Tento víkend se v Budapešti uskuteční sportovní fórum EU. Načasování této události je významné z hlediska nedávného sdělení Komise o rozvoji evropského rozměru sportu. Zvláštní pozornost si zaslouží i písemné prohlášení o sportu pro všechny (písemné prohlášení 62/2010), kterým Parlament zdůrazňuje význam sportu na nejnižší úrovni. Jakým způsobem se maďarské předsednictví hodlá ve světle tohoto vývoje na otázky sportu v Radě zaměřit? Bude předsednictví usilovat o aktivní a účinně podporovanou politiku EU v oblasti sportu, a pokud ano, jaká konkrétní opatření hodlá během svého období přijmout? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Rada by váženému poslanci ráda připomněla, že uspořádala výměnu názorů na možné budoucí priority v oblasti sportu, a to zejména v květnu (5) a v listopadu 2010 (6) . (5)

9456/10

(6)

16500/10

17-02-2011

17-02-2011

CS


V květnu 2010 na zasedání Rady diskutovali členové Rady o politice EU v oblasti sportu poprvé, protože EU získala Lisabonskou smlouvou nové kompetence v oblasti spolupráce na sportovní problematice. Potenciál pro působení EU vidí Rada v následujících oblastech: Sociální a vzdělávací funkce sportu, např. sociální začlenění prostřednictvím sportu a zdraví upevňujících aktivit, dvojí profese pro atlety; Sportovní struktury, zejména ty, které jsou založeny na dobrovolné činnosti; Čestnost a otevřenost ve sportu, včetně boje proti rasismu, diskriminaci a násilí; Fyzická a morální integrita sportovců a sportovkyň, zejména v boji proti dopingu a při ochraně nezletilých; Dialog a úzká spolupráce se sportovními hnutími. V listopadu 2010 Rada přijala usnesení, kterým zavádí strukturovaný dialog na vysoké úrovni se stranami zainteresovanými na sportu (7) Takový dialog umožní pokračování výměny názorů na priority v oblasti sportu, stejně jako uplatňování a pokračování spolupráce EU na sportovní problematice. Rada také vyvolala politickou diskusi o sociálním začlenění ve sportu a prostřednictvím sportu. Všichni ministři zdůraznili, že sport je aktivitou, která lidi spojuje, a je účinným nástrojem posilování soudržnosti v evropských společnostech, přičemž profesionální atleti hrají ve společnosti roli modelů. Ministři uvedli, že příslušné aktivity v jejich zemích jsou cíleny na mládež, sportovce se zdravotním postižením, starší generaci a osoby ze znevýhodněných skupin či přistěhovaleckých komunit. Delegace konkrétně požadovaly, aby výměny zkušeností a osvědčených postupů patřily mezi prioritní činnosti EU v oblasti sportu. Na stejném zasedání Rada schválila také závěry, týkající se úlohy sportu jako zdroje aktivního sociálního začleňování a jeho hybné síly (8) . V závěrech se uvádějí tři obecné priority v oblasti propagace sociálního začleňování prostřednictvím sportu: dostupnost sportovních aktivit pro všechny občany (zásada „sportu pro všechny“), lepší využití schopnosti sportu přispívat k budování společnosti, sociální soudržnosti a společenskému růstu a nadnárodní výměna strategií a metodologií. Předsednictví chce vyzvat Radu, aby reagovala na sdělení Komise s názvem „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ přijetím usnesení v květnu 2011. Usnesení tohoto typu by mohlo vytýčit omezený počet prioritních oblastí a stanovit pracovní plán EU na poli sportu pro následující tři roky. * * *

(7)

15214/10

(8)

15213/10

125

126

CS


Otázka č. 11 , kterou pokládá Mairead McGuinness ( H-000037/11 ) Předmět: Dopady 3. fáze systému pro obchodování s emisemi na evropské výrobce dusíkatých hnojiv Od roku 2013 se v rámci 3. fáze systému pro obchodování s emisemi bude evropský obchodní systém stanovující stropy emisí vztahovat i na energeticky náročná zpracovatelská odvětví. Uvědomuje si Rada, že mezi evropskými výrobci hnojiv panují vážné obavy a že byly vypracovány studie, které dospěly k závěru, že pravděpodobné zvýšení nákladů v důsledku směrnice o obchodování s emisemi, a to i v případě nejmírnější varianty, by bylo tak vysoké, že by nebylo možné pokrýt ztráty zvýšenou produktivitou? Vzhledem k situaci na globálním trhu nemohou výrobci hnojiv v EU přenést rostoucí náklady na konečné spotřebitele. Je Rada znepokojena možným zánikem odvětví výroby hnojiv v Evropské unii? Společná odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s emisemi (směrnice ETS) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, který se stal klíčovým nástrojem omezování emisí z energeticky náročných odvětví průmyslu, přispívajícím i k zavádění nezbytných nízkouhlíkových technologií Evropský parlament a Rada v prvním čtení v prosinci 2008 provedly přezkum směrnice ETS. Tento přezkum byl součástí ambiciózního legislativního souboru opatření v oblasti klimatu a energetiky a zavedl pojem harmonizovaného přístupu k přidělování povolenek v rámci celé EU. Přepracovaná směrnice zejména stanovuje pro EU limit na celkový počet emisních povolenek, přičemž křivka ročních emisí musí být klesající, a postupné zavádění dražby povolenek. Od roku 2013 dál bude pro celé odvětví energetiky platit stoprocentní dražení povolenek, zatímco pro průmysl a vytápění bude platit přechodný systém bezplatného přidělování povolenek na základě srovnávacích kritérií. V souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES (9) má Komise přijmout plně sladěná a pro celé Společenství platná prováděcí opatření k přidělování povolenek v rámci schématu pro obchodování s povolenkami v EU od roku 2013 dál, včetně srovnávacích kritérií pro určování počtu bezplatných povolenek. Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou. Komise proto předložila návrh směrnice výboru pro změnu klimatu, složenému z odborníků z členských států. Komise předložila návrh směrnice Evropskému parlamentu a Radě poté, co na něj získala od výboru kladné stanovisko, ke tříměsíčnímu přezkoumání. Pokud by přijetí navrhovaných (9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

17-02-2011

17-02-2011

CS


opatření neodporovalo rozsahu prováděcích pravomocí svěřených Komisi v základním aktu a nebylo v nesouladu s cíli či obsahem základního aktu nebo se zásadami subsidiarity a proporcionality, Komise přijme na konci tohoto období rozhodnutí. Směrnice umožní těm odvětvím, které pokládá za zvláště rizikové, pokud jde o emise uhlíku, získat bezplatně všechny přidělené povolenky, a to s přihlédnutím ke srovnávacím kritériím. Odvětví hnojiv bylo považováno za rizikové, a proto obdrželo vyšší příděl bezplatných povolenek. * * * Otázka č. 13 , kterou pokládá Pat the Cope Gallagher ( H-000039/11 ) Předmět: Nezaměstnanost mládeže Jaké iniciativy ke zvýšení počtu pracovních příležitostí pro mladé lidi v Evropské unii má v úmyslu předsednictví vyvinout? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Již na počátku předsednictví byla problematika nezaměstnanosti mladých zařazena na program neformální schůzky ministrů práce, která se konala ve dech 17–18. ledna v Maďarsku. V závěrečném shrnutí předsednictví zdůraznilo, že řešení problémů, kterým mladí lidé čelí, a zlepšování jejich začlenění na trhu práce vyžaduje spolupráci v několika politických oblastech, včetně překlenovacích opatření, která budou působit jak na straně poptávky, tak i nabídky na trhu práce. Hlavními úkoly, na něž je třeba se soustředit, aby se zvýšila zaměstnanost mladých lidí, je přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce, usnadnit přechod mladých lidí na trh práce prostřednictvím schémat učňovské a další praktické výuky, vytvořit systém pobídek a posílit servis poskytovaný veřejnými službami zaměstnanosti a stimulovat vytváření nových pracovních míst. Předsednictví také vyjádřilo názor, že by členské státy měly věnovat pozornost zejména nejvíce znevýhodněným mladým lidem (jako jsou málo kvalifikovaní mladí lidé z nepříznivého sociálně ekonomického prostředí, osoby se zdravotním postižením, přistěhovalci nebo příslušníci národnostních menšin). Kromě toho předsednictví vložilo na program zasedání Rady, které se bude konat dne 7. března 2011, společnou zprávu o zaměstnanosti, jejímž prostřednictvím bude Rada vyzvána, aby dospěla k závěru, že vzdělávání a odborná příprava mohou významně přispět ke zlepšení vyhlídek na získání zaměstnání, zejména pokud jde o mladé lidi, kteří čelí mimořádným obtížím při vstupu na trh práce. Je důležité pochopit význam uplatňování a upevňování politiky celoživotního vzdělávání, počínaje vzděláváním v raném dětství, přes podporu účasti na vzdělávání prostřednictvím cílených zásahů, úpravu vzdělávání tak, aby více odpovídalo potřebám trhu, propagaci podnikových školení partnerskými programy, až po snahu o rozvoj pružnějších způsobů vzdělávání. V tomto kontextu si předsednictví přeje zdůraznit potřebu bojovat proti brzkému ukončování školní docházky a podporovat hladší přechod ze škol do zaměstnání. Maďarsko během svého předsednictví zorganizuje několik konferencí, které se budou týkat zaměstnávání mladých lidí. První proběhne v Budapešti ve dnech 4.–5. dubna 2011

127

128

CS


v souvislosti se schůzí Výboru pro zaměstnanost. Zaměří se na tři hlavní témata, konkrétně na předjímání ekonomických potřeb kvalifikace, na usnadňování přechodu ze školy do práce a na stimulaci pracovní poptávky po mladých lidech. Druhá konference se koná ve dnech 28. a 29. dubna v Budapešti a bude zaměřena na veřejné služby zaměstnanosti a síť EURES (Evropské služby zaměstnanosti) se zvláštním zřetelem na pomoc mladým odborníkům na počátku jejich kariéry. Tato konference bude spojena s veletrhem pracovních příležitostí pro mladé lidi, aby se tím posílil i prakticky orientovaný přístup. Maďarské předsednictví chce i nadále věnovat pozornost tomuto důležitému tématu, a proto v červnu předloží Radě soubor návrhů závěrů, které budou podporovat integraci mladých lidí na trhu práce, a vyzve Radu k diskusi o nich a k jejich přijetí. * * * Otázka č. 14 , kterou položil Brian Crowley ( H-000041/11 ). Předmět: Konkurenceschopnost evropského hospodářství Jaké iniciativy ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství má v úmyslu předsednictví zavést? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Maďarské předsednictví se soustředí na tři důležité věci, které by měly zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky během jeho funkčního období. Jsou jimi nová strategie pro růst a zaměstnanost Evropa 2020, politika v oblasti malých a středních podniků, včetně důsledného uplatňování iniciativy Small Business Act z roku 2008, a pokračování strategie EU pro suroviny z roku 2008. Pokud jde o strategii pro růst a zaměstnanost Evropa 2020, maximální pozornost je věnována roční analýze růstu, kterou Komise vydala naposledy dne 12. ledna. Ve dnech 10. a 11. března Rada povede strategickou diskusi na základě výsledků zmíněné analýzy a s přihlédnutím k cílům, vyplývajícím ze zasedání Rady, které se konalo dne 4. února. Práce bude zaměřena na uplatňování stěžejních iniciativ, začleněných do strategie Evropa 2020, a na dosažení těch hlavních cílů, za něž je Komise zodpovědná. Maďarské předsednictví je přesvědčeno, že úspěch strategie konkurenceschopnosti EU je závislý na malých a středních podnicích. Aby se řešily jejich potřeby a podpořily mezinárodní aktivity konkurenceschopných a novátorských malých a středních podniků, je třeba se soustředit na důležité dokumenty. (a) Zaprvé je to přezkum iniciativy Small Business Act z června 2008 v polovině období, (b) zadruhé bude Rada s velkým zájmem sledovat připravované návrhy Komise na zvýšení podpory malým a středním evropským podnikům na trzích mimo EU, neboť právě ony jsou důležitými nositeli budoucího hospodářského růstu a zaměstnanosti. A nyní k plnění strategie EU v oblasti surovin. Třetí významnou prioritou našeho předsednictví je posílit zajištění dodávek surovin do Evropy. Dne 2. února Komise zveřejnila sdělení navazující na její předchozí sdělení z listopadu 2008. V závěrech, které Rada přijala

17-02-2011

17-02-2011

CS


v roce 2009, byly pevně zakotveny tři pilíře strategie EU v oblasti surovin: rovné podmínky přístupu k surovinám na globálním trhu, rozvoj zdrojů v rámci Evropské unie a úsilí o zvýšení efektivity nakládání se zdroji a jejich obnovu. Nicméně pro to, aby se k aktu o jednotném trhu přistupovalo komplexně, považuje maďarské předsednictví za velmi významné dosažení dohody o tomto akčním plánu v Radě. * * * Otázka č. 15 , kterou pokládá Zigmantas Balčytis ( H-000044/11 ) Předmět: Priority maďarského předsednictví v oblasti energetiky Z priorit v oblasti energetiky, které jsou součástí programu maďarského předsednictví, vyplývá, že jedním z nejdůležitějších bodů bude stanovit priority vnější spolupráce EU tak, aby mohly být splněny cíle energetické politiky EU. Rád bych věděl, jak Rada posuzuje možnost vypovězení dvoustranných dohod s externími dodavateli energetických zdrojů s cílem zaručit, aby Evropská unie o podmínkách nákupu energie a o jejích cenách vyjednávala jednomyslně. Jak Rada posuzuje návrh vytvořit na úrovni Evropské unie skupinu pro nákup energie, který předložil předseda Evropského parlamentu pan Buzek? Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. Rada zastává názor, že zajištění bezpečné, trvale udržitelné a cenově dostupné energie přispívající k evropské konkurenceschopnosti, zůstává pro Evropu prioritou. Postup na úrovni EU může a musí k tomuto cíli přispět přidanou hodnotou. Rada si uvědomuje, že je potřeba zlepšit koordinaci postupů na úrovni EU a na úrovni členských států, aby se zabezpečila nerozpornost a ucelenost ve vnějších vztazích EU s klíčovými zeměmi, které energii vyrábějí, přes něž se dopravuje a které jsou jejími odběrateli. Evropská rada vyzvala dne 4. února Komisi, aby do června 2011 předložila sdělení o zajištění dodávek a mezinárodní spolupráci, směřující ke zlepšení jednotnosti a soudržnosti vnější energetické politiky EU. Také vyzvala členské státy, aby do 1. ledna 2012 informovaly Komisi o všech svých nových i stávajících energetických dohodách s třetími zeměmi (10) . S ohledem na to byla vyjádřena politická podpora činnostem, mezi něž může patřit zkoumání alternativních mechanismů nákupu. V roce 2009 vyzvala Rada Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy rychle představila podrobný plán činností, které jsou nutné pro realizaci prioritních oblastí stanovených ve strategickém přezkumu energetiky. K projektům přesahujícím hranice EU, jichž se toto týká, patří Jižní koridor a Středomořský energetický okruh. Rada zejména souhlasí s přednostním zkoumáním proveditelnosti mechanismu (v souladu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž), který by usnadnil přístup k plynu z Kaspického moře. Cílem je umožnit novým, konkurenceschopným zdrojům plynu vstup na evropský trh a otevřít prostor pro vytvoření nezbytné infrastruktury. V této (10)

podle čl. 13 odst. 6 nedávno přijatého nařízení 994/2010 o zajištění dodávek plynu (Úř. věst. L 295, 12.11.2010)

129

130

CS


souvislosti si pozornost váženého poslance zaslouží nedávné závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011 (bod 12), v nichž vyzývá Komisi k tomu, aby pokračovala ve své snaze pomoci rozvoji strategických koridorů, např. Jižního koridoru, pro přepravu velkého objemu zemního plynu. Dalším příkladem činnosti, kterou EU v této souvislosti podnikla, je Společné prohlášení o Jižním koridoru pro přepravu plynu, které dne 13. ledna 2011 podepsali prezident Ázerbájdžánu a pan Barroso. Pokud jde o možnou skupinu na úrovni EU pro zadávání veřejných zakázek v oblasti energetiky, jak navrhoval předseda Evropského parlamentu, Rada připomíná, že EU nenakupuje energii, ani nejedná o cenách či podmínkách smluv o dodávkách energie. To je úkolem soukromých firem. Rada se tímto nezabývá, a tudíž předsednictví nemůže na tento návrh reagovat. * * * Otázka č. 17 , kterou pokládá Marian Harkin ( H-000056/11 ) Předmět: Evropské finanční prostředky na záchranná opatření Jaké stanovisko zaujímá maďarské předsednictví k případným reformám finančních prostředků na záchranná opatření v rámci eurozóny, zejména pokud jde o otázku odkoupení dluhopisů příjemci finančních prostředků na záchranná opatření a nižší úrokové sazby u půjček určených na záchranná opatření. Odpověď (CS) Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2011. V květnu 2010 byl odsouhlasen komplexní balíček opatření, který má zajistit finanční stabilitu eurozóny, až do celkové výše 500 miliard EUR. Menší část tohoto balíčku (do výše 60 miliard EUR) je hrazena prostřednictvím nástroje EU, tzv. evropského mechanismu finanční stabilizace. Podmínky pro aktivaci této části podpory jsou stanoveny v nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace. Zbývající, hlavní část balíčku spadá mimo rámec Smluv, protože je kryta evropským nástrojem finanční stability (EFSF), který zavedly členské státy eurozóny. Z tohoto důvodu se předsednictví nemůže vyjádřit k otázce, kterou vážená poslankyně vznesla, a v žádném případě by nebylo vhodné spekulovat o takových věcech, jakými jsou revize úrokových sazeb či eventuální odkup dluhopisů. Vážené poslankyni je známo, že hlavy států či předsedové vlád eurozóny, Komise a ECB dne 4. února 2011 deklarovali záměr do konce března definitivně schválit komplexní strategii udržení finanční stability v eurozóně, včetně posílení evropského nástroje finanční stability (EFSF), aby zajistili nezbytnou účinnost při poskytování přiměřené podpory. V rámci přípravy Evropská rada již ve dnech 16. a 17. prosince pověřila ministry financí členských států eurozóny a Komisi, aby do března 2011 dokončili práce na mezivládním ujednání, stanovujícím budoucí evropský mechanismus stability. Tento budoucí mechanismus by měl začít fungovat v roce 2013 a nahradit nástroje, které se používají v současné době.

17-02-2011

17-02-2011

CS


* * *

OTÁZKY KOMISI Otázka č. 26 , kterou pokládá Seán Kelly ( H-000032/11 ) Předmět: Přípravná akce CALYPSO V roce 2009 byla zahájena přípravná akce CALYPSO, která má řešit otázky sezónnosti v odvětví cestovního ruchu v EU, podpořit osvědčené postupy v oblasti rozvoje cestovního ruchu a více zapojit do cestovního ruchu takové skupiny obyvatel, jako jsou starší občané, mladí lidé, zdravotně postižení občané a rodiny v obtížné sociální situaci. Jde o vhodné a inovativní opatření, které účinně využívá nové pravomoci EU v oblasti cestovního ruchu. Jaká konkrétní opatření byla k únoru 2011 iniciována k realizaci této akce a provedla Komise nějaké předběžné posouzení její účinnosti? A do jaké míry bylo dosaženo součinnosti s jinými programy EU, např. s Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) a iniciativou Společenství týkající se příhraničních oblastí (Interreg)? Odpověď (CS) Akce CALYPSO byla zahájena v roce 2009 s cílem podpořit sociální turistiku ve čtyřech cílových skupinách (starší občané, mladí lidé, zdravotně postižení občané a rodiny v obtížné sociální nebo finanční situaci) prostřednictvím mezinárodních turistických výměnných akcí mimo hlavní sezónu. CALYPSO tudíž může pomoci: - posílit regionální ekonomiky rozvojem sociální turistiky; - rozšířit turistickou sezónu; - podpořit zaměstnanost (více pracovních příležitostí v lepší kvalitě); - utužit vnímání evropského občanství. Hlavními činnostmi v rámci akce CALYPSO během prvních dvou let (2009–2010) byly: - studie CALYPSO pod názvem „Turistické výměny v Evropě“ (za účasti 21 členských/kandidátských zemí EU), - spolufinancování činností orgánů veřejné správy, které má zahájit mezinárodní mimosezónní turistickou výměnu pro cílové skupiny akce CALYPSO, - organizace sedmi mítinků, zvyšujících povědomí o akci (ve snaze o určení osvědčených metod a nejlepších mechanismů, směřujících k usnadnění cenově atraktivní mimosezónní turistické výměny mezi různými zeměmi), - vytvoření propagačních materiálů (logo, propagační lepenkové stojánky „lamà“, propagační letáky ve všech oficiálních evropských jazycích). Navýšení rozpočtu na 1,5 milionu EUR pro rok 2011 je jasným znamením, že Evropský parlament velmi ocenil pracovní program, který Komise zahájila. Až dosud byly činnosti realizovány úspěšně, i když nebylo dosaženo dokonalé součinnosti s ostatními programy EU, což bylo mimo jiné dáno i časově omezeným obdobím na

131

132

CS


přípravu. Nicméně v rámci své komunikační strategie v oblasti cestovního ruchu (11) přijaté dne 30. června 2010, bude Komise zvyšovat úsilí o rozšíření turistické sezóny, včetně lepšího využívání součinnosti s ostatními iniciativami na úrovni EU i členských států. * * * Otázka č. 27 , kterou pokládá Liam Aylward ( H-000034/11 ) Předmět: Evropské standardy pro jednotnou nabíječku mobilních telefonů Nekompatibilita nabíječek pro mobilní telefony přináší spotřebitelům velké nevýhody a výdaje. Mohla by Komise poskytnout informaci o pokroku dosaženém při zavádění evropských standardů pro společnou nabíječku pro mobilní telefony s datovými přenosy, jak se stanoví v dohodě ohlášené v červnu 2009? Kdy podle názoru Komise budou mít spotřebitelé v EU k dispozici navzájem kompatibilní nabíječky mobilních telefonů? Přepokládá Komise, že tyto standardy pro společnou nabíječku budou rozšířeny tak, aby zahrnovaly další výrobce a značky mobilních telefonů? Odpověď (CS) Na základě mandátu od Evropské komise v prosinci 2010 evropské normalizační orgány CEN-CENELEC (12) a ETSI (13) předložily standardy potřebné k výrobě mobilních telefonů s datovými přenosy, které spolupracují s novou společnou nabíječkou. Standardy, které připravila ETSI, berou v úvahu bezpečnostní rizika i elektromagnetické záření a zajišťují, že společné nabíječky mají dostatečnou odolnost vůči vnějším zásahům. Standardy vzájemné součinnosti v y t vo ř e n é orgánem http://www.cen.eu/cen/pages/default.aspx" \t "_blank" -http://www.cenelec.eu/Cenelec/Homepage.htm" \t "_blank" umožňují, aby společná nabíječka spolupracovala s mobilními telefony různých značek. Toto je nejnovější pokrok v procesu směřujícímu ke globální společné nabíječce mobilních telefonů, který iniciovala Evropská komise. Řídí se dohodou z června 2009, kterou uzavřelo 14 předních výrobců mobilních telefonů s cílem sladit nabíječky pro mobilní telefony s datovými přenosy (tzn. telefony, které je možné připojit k počítači), prodávané v EU. První generace mobilních telefonů se společnými nabíječkami by měla být dodána na trh během roku 2011. Pro zajištění kompatibility a funkčnosti nové generace mikro-USB (14) nabíječek bylo potřeba vytvořit evropské standardy a pouze nové nabíječky, které těmto standardům vyhovují, je možné označovat za „společné nabíječky“. Je důležité mít na paměti, že zavádění společných nabíječek bude probíhat postupně a velmi bude záviset na chování spotřebitelů a rychlosti, s níž budou nahrazovat staré telefony. Na druhé straně Evropská komise nemůže rozhodovat o marketingové a odbytové strategii (11)

KOM(2010) 352 v konečném znění

(12)

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

(13)

Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích

(14)

USB = univerzální sériová sběrnice

17-02-2011

17-02-2011

CS


výrobců. Je však přesvědčena, že společné nabíječky budou veřejnosti k dispozici během roku 2011 prostřednictvím standardních marketingových postupů. Žádné plány na další akce směřující k rozšíření dohody 14 společností, které podepsaly memorandum o porozumění mezi všemi výrobci mobilních telefonů, prozatím nejsou. * * * Otázka č. 28 , kterou pokládá Konrad Szymański ( H-000035/11 ) Předmět: Úloha recyklace v surovinové politice V souvislosti s přípravou principů evropské surovinové politiky budou muset evropské orgány přijmout strategické rozhodnutí týkající se úlohy recyklace v surovinové politice. Jaké jsou možnosti recyklace, pokud jde o získávání surovin v jednotlivých skupinách surovin, které jsou strategické pro rozvoj evropského hospodářství? Jaký je potenciální procentní podíl recyklace (urban mining), pokud jde o vlastní zdroje a dovoz surovin? Odpověď (CS) Komise děkuje váženému poslanci, že jí svou otázkou poskytl možnost vysvětlit, jaký má názor (Komise) na úlohu recyklace v rámci strategie EU v oblasti surovin. Recyklování je jednou z priorit Komise, kterou vyjadřuje iniciativa v oblasti surovin či tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci. Z hospodářského hlediska vytrvalý tlak na neenergetické suroviny znamená, že hodnota „městských“ recyklovatelných materiálů v EU významně vzrostla. Jako každá industrializovaná společnost má i EU velké zásoby recyklovatelných materiálů. Využijme tedy tento potenciál. Z ekologického hlediska vzrůstající recyklace a v souvislosti s tím efektivita zdrojů pomáhá snižovat spotřebu energie a další negativní tlaky na životní prostředí. Pokud jde o ekonomiku, v EU vznikají různé aktivity a vytvářejí se pracovní příležitosti – dnes je to kolem 1,2 milionu pracovních míst. Evropa je jedním z předních regionů v oblasti recyklace. Recyklace městského odpadu se v EU během posledních 10 let zdvojnásobila, ale mezi členskými státy existují výrazné rozdíly. Některé státy recyklují až 70 % městského odpadu, zatímco jiné vyvážejí na skládky přes 90 % procent odpadů. Naproti tomu mnohé vzácné nebo důležité kovy se nerecyklují vůbec. Musíme pracovat na tom, abychom tuto situaci změnili. Ale jak již bylo řečeno, získávání hodnotných látek recyklací městských odpadů není řešením všech našich problémů: ačkoli recyklace může zmírnit potřebu surovin, není schopna uspokojit veškerou poptávku související s rozvíjející se světovou ekonomikou. EU stále potřebuje podporovat a prosazovat efektivní využívání zdrojů, trvale udržitelnou výrobu a spotřebu i účinné získávání potřebných látek recyklací. Stručně řečeno, i když recyklace významně snižuje tlak na naše zdroje, není to přímočaré a snadné řešení. Nicméně v každém případě jde o zásadně důležitý vlastní zdroj materiálu. Aby nám recyklační potenciál lépe pokrýval potřebu materiálů, je třeba mít na paměti, že některé materiály se recyklují snadněji nežli jiné. Existují také různé ekonomické a právní předpisy a pokyny. Proto není pro všechny materiály jednotný recyklační plán. Z toho plyne, že jde najednou o tři problémy (a řešení):

133

134

CS


zaprvé EU potřebuje zlepšit technologie, používané při recyklacích. EU byla na předním místě v inovacích v této oblasti, ale stále jí chybí prostředky na recyklaci mnoha vzácných kovů, jako jsou např. tzv. vzácné zeminy. To je jedním z důvodů proč pracujeme na inovačním partnerství v oblasti surovin; zadruhé EU potřebuje mít rovné podmínky pro všechny. Potřebujeme vytvořit nové podněty, které by posílením recyklačních trhů a zvýšením ziskovosti tohoto sektoru učinily recyklování v EU ekonomicky zajímavějším. zatřetí EU potřebuje zabezpečit prosazení legislativy v oblasti odpadů, zejména rámcové směrnice o odpadech a pravidel přepravy odpadů, aby se podařilo dosáhnout minimálních norem na recyklaci v rámci EU a aby se zajistilo, že obchodování s odpady mezi členskými i nečlenskými státy EU probíhalo stejným, ekologicky citlivým způsobem. To je také důvod, proč Komise navrhuje postupy, usnadňující širší prosazování právních předpisů v oblasti odpadů; v neposlední řadě EU potřebuje optimalizovat sběr odpadů tak, aby zajistila, že méně aktivní členské státy budou rozvíjet patřičné strategie, založené na zkušenostech nejaktivnějších členských států. Čili závěrem, recyklace a efektivní nakládání se zdroji je pro Komisi vrcholnou prioritou. Budeme intenzivně pracovat na prosazování návrhů, které byly nedávno předloženy ve sděleních o surovinách a o účinnosti využívání zdrojů a které jsou obsaženy tematické strategii pro odpady. Komise doufá, že jí Evropský parlament poskytne nezbytnou podporu pro konkrétní návrhy, které jsou obsaženy ve jejích strategiích, a takovou podporu by ocenila. * * * Otázka č. 29 , kterou předkládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou ( H-000043/11 ) Předmět: Vyvážená hospodářská soutěž mezi malými a středními podniky v příhraničních regionech S ohledem na důsledky odstranění vnitřních hranic na jednotném trhu, zejména v regionech poblíž státních hranic, a na nerovnosti mezi podniky se sídlem v různých členských státech, pokud jde o cenu práce a surovin, a s ohledem na fiskální politiky, které způsobují značné fluktuace cen určitých produktů či služeb v jednotlivých členských státech, jaké jsou nezbytné podmínky pro konkurenceschopnost podniků nacházejících se v blízkosti vnitřních hranic jednotného trhu? Jak bude možné v rámci „aktu o malých podnicích“ podporovat malé a střední podniky v příhraničních regionech, které se potýkají s nerovnou hospodářskou soutěží, a co nejvíce využít příležitostí v oblasti rozvoje a inovací, aniž by došlo k narušení procesu posilování jednotného trhu a podmínek hospodářské soutěže? Jaké nejdůležitější iniciativy plánuje Komise přijmout za účelem lepšího přizpůsobení jednotného trhu současným potřebám MSP v příhraničních regionech, aby tyto podniky mohly zlepšovat svou výkonnost a profitovat z vyváženějších podmínek? Odpověď (CS) Každý rok Evropská komise vydává zprávu o konkurenceschopnosti evropského průmyslu jako součást nové strategie Evropa 2020. Zpráva za rok 2010 pojmenovává

17-02-2011

17-02-2011

CS


řadu problémů, kterým musí firmy čelit v souvislosti se současnou krizí, a analyzuje opatření, která přijaly členské státy s cílem zvýšit svou konkurenceschopnost. Podporou podnikatelství jako součásti stěžejní iniciativy v oblasti průmyslové politiky se strategie Evropa 2020 snaží pomoci společnostem s řešením problémů, které jsou důsledkem globalizace, hospodářské krize a přechodu k trvale udržitelnému hospodářství. Pomoc malým a středním podnikům (MSP), které čelí specifickým problémům daným jejich velikostí, je jedním z cílů nové strategie Evropa 2020, který sleduje zejména stěžejní iniciativa „Nová průmyslová politika pro éru globalizace“. Obecněji vzato, strategie Evropa 2020 by měla zmenšit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o podnikatelské klima a podmínky, za nichž firmy fungují, podporou těch států, které se nejvíce opožďují, aby měli šanci ostatní dohnat. Pomoc MSP, aby měly větší užitek z příležitostí, které poskytuje jednotný trh, je jednou z hlavních zásad iniciativy Small Business Act (akt o malých podnicích) pro Evropu a zůstane jednou z oblastí prioritních opatření v přezkumu AMP, který má být schválen na konci února 2011. První věcí, kterou chce Komise učinit, je zvýšit povědomí o informačních a podpůrných službách, které mají malým a středním podnikům usnadit přístup na příhraniční trhy. Důraz se při tom klade na již existující sítě a nástroje, jakými jsou Evropská podniková síť, Solvit, portál Vaše Evropa – podniky a Evropský portál pro malé podniky. Integrace jednotného trhu není dokonalá a mezi členskými státy jsou stále rozdíly. Z tohoto důvodu budeme pokračovat ve snaze nacházet a minimalizovat nedostatky jednotného trhu. Nový akt o jednotném trhu, jehož hlavním záměrem je dodat nové podněty pro integraci, potvrdil potřebu vytvořit prostředí, které bude povzbuzovat rozvoj MSP. Byla navržena konkrétní opatření, směřující k usnadnění přístupu MSP na peněžní trhy a zjednodušení administrativy. Komise si je vědoma toho, že různé úrovně rozvoje jednotlivých evropských regionů vedou k ekonomickým rozdílům (včetně ceny práce a spotřebitelských cen). Smyslem politiky soudržnosti je především zmenšit zmíněné rozdíly a podporovat konkurenceschopnost firem, zejména malých a středních podniků. Iniciativa Small Business Act neobsahuje žádná ustanovení, zaměřená na zvláštní podporu MSP v příhraničních oblastech. Iniciativa si klade za cíl spíše vytvářet stejné rámcové podmínky pro všechny malé a střední podniky za předpokladu, že sféra jejich působení spadá pod jurisdikci EU. Existuje široké spektrum podpůrných opatření vhodných pro malé a střední podniky, které je součástí regionální politiky v příhraničních oblastech. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že každý operační program obsahuje seznam možností podpory, přizpůsobených místním potřebám. Mezi nejobvyklejší opatření patří: podpora aplikovaného výzkumu, přenos technologií, zvyšování povědomí podniků o inovačním managementu, vytváření center konkurenceschopnosti, síťová spolupráce, podpora začínajícím podnikům, pomoc při propagaci ekologicky citlivých výrobků a struktury výroby či podpora výroby dvojjazyčných internetových stránek. * * *

135

136

CS


Otázka č. 31 , kterou pokládá Sarah Ludford ( H-000047/11 ) Předmět: Přístup Evropského parlamentu k dokumentům Rady Parlament byl nedávno požádán, aby vydal stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku. Parlament však, podobně jako v minulosti, nemá přístup k určitým dokumentům Rady, které mají pro vypracování tohoto stanoviska zásadní význam. Vzhledem k tomu, že komisař Šefčovič již dříve zdůraznil, že je nutné posílit Evropský parlament v souladu s Lisabonskou smlouvou, a vzhledem k tomu, že jedním z jeho úkolů je zajištění efektivní spolupráce evropských orgánů a institucí, nedomnívá se Komise, že tento neuspokojivý přístup k dokumentům narušuje interinstitucionální vztahy a že je v rozporu s duchem Lisabonské smlouvy, která stanoví, že Rada a Parlament spolu loajálně spolupracují? Jakým způsobem může Komise přispět k vyřešení tohoto permanentního problému? Odpověď (CS) V souladu s aktem o přistoupení z roku 2005 připojení se k schengenskému prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích podléhá rozhodnutí Rady po konzultaci s Evropským parlamentem a po verifikaci, která probíhá podle platných schengenských postupů hodnocení, jež jsou nezbytnou podmínkou uplatnění všech součástí schengenského acquis, které mají být splněny. Tento schengenský proces hodnocení je plně v kompetenci členských států a rozhodnutí o zrušení kontroly na vnitřních hranicích podléhá jednomyslnému souhlasu Rady. Proto také přístup k dokumentům, které vypracovala Rada, patří do pravomoci Rady. Dokumenty, jichž se týká otázka vážené poslankyně, patří mezi dokumenty utajované. Komise si povšimla, že již byly navázány kontakty mezi Radou a Evropským parlamentem, jejichž cílem je dosažení dohody o způsobech přístupu členů Evropského parlamentu k utajovaným informacím Rady. Komise také zaznamenala, že Rada mezitím souhlasila s odtajněním dokumentů o hodnocení, což by mělo poslancům Evropského parlamentu usnadnit přístup k informacím, které jsou v nich obsaženy. * * * Otázka č. 32 , kterou položil Bernd Posselt ( H-000011/11 ). Předmět: Rozvoj v západní Africe Jak Komise vnímá rozvoj hospodářských podmínek, přeshraniční infrastruktury a také demokracie a právního státu v západní Africe, zejména pokud jde o problémy v Kamerunu a na Pobřeží slonoviny? Odpověď (CS) Politická situace se v západní Africe liší stát od státu. Celý region se nachází v problematické situaci zhoršované nezákonnými obchody, což přispívá ke stavu trvalé nestability. Přesto můžeme říci, že celkový vývoj oblasti zakládá důvody k optimismu. Guinea, Mauritánie a Niger prošly v poslední době velmi složitými obdobími, ale vracejí se zpět na cestu demokracie. V jiných zemích je uplatňování zásad demokracie a právního

17-02-2011

17-02-2011

CS


státu již pevněji zakotvené. Celkově lze říci, že po období zpomalení v důsledku světové finanční a hospodářské krize se ekonomika nadějně rozvíjí. Přesto je toho potřeba ještě mnoho udělat, aby se zmenšila dosud velmi rozšířená chudoba a region se posunul směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. K pozitivním rysům oblasti patří rovněž silná vůle k regionální integraci jako prostředku k překonání bídy a špatné správy věcí veřejných. Dvě regionální organizace – Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Hospodářská a měnová unie západní Afriky (WAEMU) – mají slibný program, který realizují za významné pomoci EU a dalších partnerů. Jeho součástí je i podpora moderní přeshraniční infrastruktury. Významná role, již přebírá ECOWAS v mezinárodním úsilí o ukončení krize v Pobřeží slonoviny, je velmi povzbudivá. Středoafrický stát Kamerun se s důsledky světové finanční a hospodářské krize vyrovnal relativně dobře, ale pokrok kupředu, který brzdí obecná chudoba, je nedostatečný. Celková situace v oblasti veřejné správy se o něco zlepšila, přičemž důležitou zkoušku představují nadcházející prezidentské volby. * * * Otázka č 33 , kterou pokládá Silvia-Adriana Ţicău ( H-000018/11 ) Předmět: Služby pojištění a zdravotní pomoci poskytované turistům Vedle turistických pobytů nabízejí některé cestovní kanceláře pojištění pro případ zrušení cesty, lékařskou pomoc pro případ onemocnění nebo úrazu a možnost repatriace v případě úmrtí. Tyto služby jsou nabízeny na dobu trvání cesty, na dobu 90 dní nebo na celý rok. Tuto nabídku oceňují turisté, kteří se tak cítí před cestou a v jejím průběhu bezpečněji. Některé společnosti však nabízejí pomoc v případě repatriace, nemoci či nehody pouze v případě zakoupení letenky, přičemž cenu této pomoci určují na základě její ceny. Tato praxe má negativní vliv na zájmy turistů, jelikož pomoc, kterou mohou potřebovat, na ceně letenky v žádném případě nezávisí. S ohledem na to, že tato praxe ovlivňuje zájmy turistů, bych se chtěla Komise dotázat, jaká opatření plánuje s cílem regulovat tyto služby a zabránit nekorektním praktikám v oblasti poskytování pojištění či zdravotní pomoci turistům. Odpověď (CS) Pojišťovny často nabízejí prostřednictvím cestovních kanceláří typy pojištění, které se vztahují na cesty občanů EU za hranice jejich mateřského členského státu. Takové pojistné smlouvy jsou předmětem smluvního práva. Cestovní pojištění omezené cenou příslušné letenky není důsledkem zákona o pojištění. A podle toho, co je Komisi známo, toto není v pojišťovnictví běžná praxe. Pokud se přesto taková praxe objevila, jedná se o příklad prodeje vázaného produktu. Obecně řečeno, pojistný trh je trh jako každý jiný, tedy je určován poptávkou a nabídkou. Pojišťovny se snaží nabízet produkty šité na míru potřebám potenciálních zákazníků. V každém případě, ať už si pro konkrétní cestu zaplatíte cestovní pojištění nebo ne, je to záležitost zákazníkovy volby. Nicméně pokud se pojištěnci, jichž se to týká, domnívají, že podmínky smlouvy byly porušeny nebo že jsou neslušné, mají k dispozici několik opravných prostředků. Zaprvé mohou celou záležitost předložit jako mimosoudní stížnost vnitrostátnímu orgánu, který

137

138

CS


je příslušný k řešení sporů mezi pojištěnci a pojišťovateli (15) . Navíc podle směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (16) , sdružení na ochranu spotřebitelů mohou předložit smlouvy s takovými podmínkami k posouzení vnitrostátnímu soudu. Pojištěnci, kteří se cítí být poškozeni, mohou rovněž kontaktovat odpovědné organizace spotřebitelů. * * * Otázka č. 34 , kterou pokládá Nessa Childers ( H-000021/11 ) Předmět: Ochromení evropského vzdušného prostoru Jak si je Komise bezesporu vědoma, byla o těchto Vánocích opět vážně narušena evropská letecká doprava. Šlo o třetí podobné ochromení v roce 2010. Poprvé byla letecká doprava ochromena po silných sněhových srážkách na začátku roku a podruhé kvůli oblaku sopečného prachu, na což jen tak snadno nezapomeneme. Ačkoliv byl rok 2010 bezesporu výjimečný, existují důkazy, že v budoucnu se budou podobné incidenty stále častěji opakovat v souvislosti se změnou klimatu. Z podstaty věcí je tedy nezbytně nutné, aby EU pokračovala v plánování pro případ takovýchto událostí s cílem ochránit jak spotřebitele, tak letecké společnosti před politováníhodnými zpožděními, k jakým došlo v roce 2010. Vypracovala Komise plány na koordinaci přípravy evropských letišť na nadměrné sněhové srážky? Zavázala se Komise, že přezkoumá kompenzační politiky pro případ takovýchto zpoždění, jež byly navrženy v jiné epoše letecké dopravy, a nejsou proto dostačující ani pro spotřebitele, ani pro letecké společnosti jednadvacátého století? Odpověď (CS) Letecká doprava byla v prosinci po celé Evropě vážně narušena. Mnohá velká evropská letiště byla částečně uzavřena v průběhu jednoho z nejrušnějších víkendů v celém roce, na začátku vánočních svátků. Celkem bylo zrušeno 35 000 letů (což je více než za celý rok 2009) a desítky tisíc lidí uvízly na letištích, o obrovských problémech s dopravou zavazadel ani nemluvě. Je povinností Komise, aby minimalizovala dopad extrémních povětrnostních podmínek, pokud by k nim znovu došlo. Komise je nicméně velmi potěšena, že nedošlo k žádné nehodě a že nebyla ohrožena bezpečnost. Nejprve musíme zjistit, k čemu vlastně došlo. Jak bylo ohlášeno v prosinci 2010, Komise se sešla dne 19. ledna 2011 s výkonnými řediteli letišť, aby s nimi podrobně prodiskutovala, co se stalo a co by se dalo udělat, aby se v budoucnu podobným situacím předešlo. Komise je přesvědčena, že je nutné učinit opatření v pěti hlavních oblastech. Na letištích musí být vylepšeny plány pro případ nenadálé sněhové kalamity. Musí být zlepšena spolupráce mezi pozemním a létajícím personálem. Musí být zajištěno řádné fungování letišť jako dopravních uzlů. S ohledem na řetězový dopad problémů musí být letiště v celé EU úžeji propojena, aby fungovala jako síť. Nemohou fungovat izolovaně.

(15)

Viz http://ec.europa.eu/internal_market/fin-net/index_en.htm.

(16)

Úř. věst. L 95, 21.4.1993.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Musí se zlepšit informování cestujících tak, aby dostávali přesnější a včasnější informace o zpoždění a změnách tras. A aby se toho všeho dosáhlo, na letištích je potřeba splnit alespoň minimální požadavky na služby cestujícím a jejich kvalitu. Tyto požadavky musí být shodné po celé Evropě. Takové požadavky by podle Komise měly být sestaveny na základě podnětů, které vzejdou z odvětví samého. Komise požádala zástupce evropských letišť o další schůzku v co nejkratším termínu, na níž by podali zprávu o pokroku v oblasti plánů pro nouzové situace pro další zimu. Komise sama je připravena předložit do léta konkrétní opatření, zaměřená na problematiku týkající se výše zmíněných souborů požadavků kladených na letiště. Co se týče zpožděných letů, podle nařízení o právech cestujících v letecké dopravě (17) musí letečtí dopravci nabídnout přesměrování letu a pokud je to nezbytné, poskytnout cestujícím příslušnou péči a podporu. Právo na finanční kompenzaci cestujícím vzniká jen v některých případech, zejména pokud okolnosti události, která ovlivnila daný let, nelze považovat za mimořádné a přijetím náležitých opatření by bylo možno situaci předejít. Nicméně je třeba připomenout, že článek 13 jasně stanovuje spoluodpovědnost mezi všemi příslušnými provozovateli, jichž se situace týká, přičemž provozující dopravce je odpovědný za pomoc cestujícím, ale nemá povinnost nést veškeré náklady. Využití provozujícího dopravce jako hlavního nositele povinností plynoucích z nařízení má zajistit a usnadnit účinné uplatňování nařízení ve prospěch cestujících. Dopravce však nesmí být poškozen náklady, které mají spolu s ním sdílet ostatní subjekty, soukromé či státní, které jsou odpovědné za narušení dopravy. S ohledem na zkušenosti, plynoucí z krize způsobené mrakem sopečného popela v dubnu 2010 a sněhovou kalamitou v prosinci 2010, Komise vydá na jaře 2011 zprávu o uplatňování nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, která zrekapituluje dosavadní fungování stávajících pravidel. Navíc má v plánu během roku 2011 zahájit posuzování dopadů, jehož cílem je mimo jiné vyhodnotit přiměřenost současných opatření a stanovit nejvhodnější nástroje, jimiž by šlo překonat slabiny stávajícího nařízení. V tomto stadiu je pravděpodobné, že legislativní návrh na přezkum stávajících pravidel bude předložen v roce 2012. Komise je odhodlána pokračovat v usilovné práci na zlepšování systému evropské letecké dopravy, aby evropští občané nemuseli znovu zažít podobné obtíže. * * * Otázka č. 35 , kterou pokládá Nikolaos Chountis ( H-000022/11 )) Předmět: Politika rozvoje, řecké memorandum a povinnosti Komise Memorandum „o porozumění“, které podepsala řecká vláda s MMF a Evropskou komisí, zcela řídí hospodářskou politiku Řecka. Dokonce i jeho stoupenci uznávají, že v rámci memoranda či v souvislosti s ním nebyl představen žádný návrh hospodářského rozvoje. Tato situace jen zhoršuje finanční problémy, dusí řecké hospodářství a po psychologické stránce poškozuje vnitřní trh. Vzhledem k tomu, že národní strategický referenční rámec

(17)

Nařízení (ES) č. 261/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, Úř. věst. L 46, 17.2.2004. http://eur-lex.europa.eu/Result.do?T1=V1&T2=2004&T3=261&RechType=RECH_naturel&Submit=Rechercher

139

140

CS


pro období 2007–2013 představuje hlavní intervenční nástroj v oblasti rozvoje a pro Řecko je v něm vyčleněno přibližně 24 milionů EUR, mohla by Komise zodpovědět následující otázky: Nemůže Komise ve spolupráci s Řeckem aktualizovat národní strategický referenční rámec pro období 2007–2013 tak, aby odpovídal novým podmínkám nastoleným hospodářskou krizí? Hodlá Komise alespoň přezkoumat související nařízení, aby byla účast členského státu na spolufinancovaných programech snížena? Má Komise v úmyslu vypracovat společné politiky, týkající se např. cestovního ruchu a pomoci malým podnikům, nebo jiná sociální opatření ve prospěch členských států a občanů jižní Evropy, které krize nejvíce zasáhla? Odpověď (CS) Komise a řecké orgány se shodly na tom, že v roce 2010 nebude iniciována žádná změna v řeckých operačních programech, protože absorpce strukturálních fondů v Řecku nepokročila natolik, aby bylo možné učinit přiměřené závěry o novém zaměření, které by sloužilo do přijetí revize. Řecké orgány vynaložily velké úsilí, aby byly splněny cíle roční absorpce a další požadavky pro rok 2010 stanovené memorandem o porozumění. Časově náročný proces revize by úsilí o naplnění těchto požadavků odklonil jiným směrem. Rychlost absorpce koncem roku 2010 významně vzrostla. Kromě toho programy poskytují rámec pro investice, které jsou nezbytnou reakcí na krizi. Nařízení strukturálních fondů byla poprvé upravena v souvislosti s soubor opatření pro plán evropské hospodářské obnovy na počátku roku 2009 (18) . Následně byla nařízení po obsáhlé diskusi a schválení Evropským parlamentem a Radou znovu pozměněna v roce 2010 (19) , aby se zvýšil vliv evropských fondů na ekonomiky a trhy práce jednotlivých států. Projednávaly se přípustné obměny a přizpůsobení, související s požadavky na spolufinancování ze strany jednotlivých států, a byly začleněny do výše zmíněného komplexu modifikací. Komise se navíc domnívá, že obměny nařízení, které jsou platné pro všechny členské státy, nepředstavují vhodnou metodu odezvy na specifické požadavky jednoho konkrétního členského státu. Komise ve svém posledním sdělení s názvem „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (20) vyzvala vnitrostátní a regionální vlády, aby se přiklonily k „inteligentním specializovaným strategiím“, a požádala je, aby přesunuly podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj směrem k posílení investic do vzdělávání, výzkumu a inovací v souladu se zmíněnými strategiemi. Ve sdělení Komise rovněž podotkla, že bude podporovat požadavky na přesměrování finančních prostředků a změny programů, směřující ke zmíněnému cíli.

(18)

Nařízení Rady (ES) č. 284/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006, Úř. věst. L 94, 8.4.2009; nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2009, Úř. věst. L 126, 21.5.2009; nařízení Komise (ES) č. 846/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, Úř. věst. L 250, 21.9.2009.

(19)

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, kterým se ruší nařízení (ES) č. 1260/1999, Úř. věst. L 210, 31.7.2006, ve znění nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, Úř. věst. L 158, 24.6.2010.

(20)

KOM (2010) 553 v konečném znění.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Inteligentní specializované strategie představují obsáhlý soubor strategických postupů na podporu regionální specializace a růstu prostřednictvím inovací. Jejich cílem je podpořit a využít kladné stránky každého regionu a jeho konkurenční přednosti. Zmíněné strategie povzbuzují přeshraniční spolupráci, a to jak v případě hranic regionu, tak i státu, a tím podporují nashromáždění a tok znalostí. Komise je přesvědčena, že tyto strategie by měly být doplněny opatřeními, která zlepší rámcové podmínky pro výzkum a inovace, a to jednak sladěním podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj s prioritami vnitrostátních programů reforem a dále plným využitím možnosti pružně přesměrovat finanční prostředky k tomuto cíli, kterou nabízejí regionální politické programy. Regionům na pomoc v tomto procesu Komise vytvoří v roce 2011 „platformu pro inteligentní specializaci“, jejímž prostřednictvím se budou šířit informace a poskytovat zpětná vazba regionům. Také vznikne platforma, která umožní výměnu zkušeností a tím i rozšíření kapacit a dovedností v této oblasti. * * * Otázka č. 36 , kterou pokládá Marietje Schaake (H H-000025/11 ) Předmět: Otázka k písemnému zodpovězení E-9540/2010 týkající se Íránu nebyla zodpovězena Dne 3. listopadu 2010 jsem Komisi a Radě předložila otázku k písemnému zodpovězení, jejímž předmětem bylo „Stanovení dopadu sankcí uvalených Evropskou unií na Írán”. Lhůta pro zodpovězení mé otázky vypršela dne 5. ledna. Proč Rada nepostupovala v souladu s jednacím řádem? Odpověď (CS) Komise děkuje vážené poslankyni za otázku a lituje, že došlo k zpoždění v zodpovězení otázky E-9540/10 (21) . Ke zpoždění došlo proto, že příslušné útvary Komise již odpověděly na otázku k písemnému zodpovězení E-9539/10, položenou Radě, která se týkala stejné záležitosti. Komise k této věci s potěšením potvrzuje, že již poslala vlastní odpověď na písemnou otázku E-9540/10. Komise by ráda využila této příležitosti k tomu, aby zdůraznila, že rozhodnutí EU z července 2010 přijmout omezující opatření proti Íránu a Islámským revolučním gardám v klíčových oblastech trhu, peněžnictví, dopravy a energetiky odráží silné politické odhodlání EU rychle uplatnit rezoluci 1929 Rady bezpečnosti OSN a přijmout další doplňková opatření. Tato omezující opatření jsou ekonomickými nástroji, které mají sloužit následujícím záměrům zahraniční politiky: Cílem je podpora řešení všech neuzavřených problémů, týkajících se íránského vývoje citlivých technologií na podporu jaderného programu a programu řízených střel, vyjednáváním s cílem podpořit diplomatické řešení sporu ohledně íránského jaderného programu. Podstatné je, že sankce EU zůstávají zaměřeny proti specifickým oblastem a osobám, aby se minimalizovaly negativní dopady na osoby, které nejsou odpovědny za politiku, která vedla k uvalení sankcí, čímž jsou především míněni obyvatelé Íránu. Komise bude (21)

http://www.europarl.europa.eu/QP-WEB/home.jsp.

141

142

CS


pokračovat ve zdůrazňování nutnosti zajistit, aby sankce EU neublížily civilním obyvatelům Íránu. Tento postoj je nedílnou součástí politiky EU vůči Íránu. Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise zaznamenala obavy ohledně sankcí USA a dalších omezení, která některé společnosti uplatňují v obchodních vztazích s Íránem a která nelze požadovat v rámci nařízení EU o sankcích. Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise projednávala při různých příležitostech s představiteli USA zákon o komplexních sankcích vůči Íránu, divesticích a odpovědnosti (CISADA) a vyjádřila obavy z potenciálních extrateritoriálních dopadů na společnosti z EU. Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise se bude této problematice nadále věnovat a zajistí pravidelný dialog se soukromými subjekty, nicméně by ráda zdůraznila, že účinek podobných rozhodnutí jednotlivých společností by měl být posuzován odděleně od dopadu sankcí EU. Nařízení EU poskytují základnu pro jednotné uplatňování sankcí EU a po členských státech požadují, aby stanovily přiměřené, účinné a odrazující pokuty za jeho porušení. Podle nařízení se budou Komise a členské státy navzájem informovat o provádění a prosazování nařízení, ale odpovědnost za prosazování sankcí zůstává na bedrech členských států. Podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada informuje Parlament o nařízeních EU o sankcích. Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise vás ráda bude o této záležitosti informovat v rámci pravidelného dialogu s Parlamentem o společné zahraniční a bezpečnostní politice * * * Otázka č. 37 , kterou pokládá Zigmantas Balčytis ( H-000026/11 ) Předmět: Uplatňování evropské facility mikrofinancování Progress v členských státech Evropské unie Evropská facilita mikrofinancování Progress, kterou vytvořila Komise, si klade za cíl usnadnit přístup k financování (do výše 25 000 EUR) pro osoby, které hodlají založit nebo rozvinout svůj podnik, a nedaří se jim získat bankovní úvěr. Veřejné a soukromé instituce mikrofinancování členských států, které si přejí získat záruku, mohou zaslat své žádosti Evropskému investičnímu fondu, který facilitu mikrofinancování Progress spravuje jménem Komise. Disponuje Komise údaji o způsobu, jímž je toto opatření prováděno v členských státech, a může uvést, zda mají zainteresované osoby možnost využít tento typ financování? Odpověď (CS) Komise by ráda odkázala váženého poslance na odpovědi, které poskytla na otázku k ústnímu zodpovězení H-639/10, již položila paní Gönczová při zasedání Parlamentu v lednu 2011, a na otázku k písemnému zodpovězení E-4763/10 položenou panem Matulou. Obě otázky se týkaly téhož tématu (22) . Kromě toho připomíná, že zajištění dosahu k cílovým skupinám a podpora geografické rovnováhy spadají do pravomoci Evropského investičního fondu Více informací o evropském nástroji mikrofinancování Progress najdete na internetových stránkách Komise (23) . (22)

http://www.europarl.europa.eu/QP-WEB/application/home.do?language=CS

(23)

www.ec.europa.eu/epmf.

17-02-2011

17-02-2011

CS


* * * Otázka č. 38 , kterou pokládá Justas Vincas Paleckis ( H-000029/11 ) Předmět: Financování Evropské univerzity humanitních věd Nedávno se začaly objevovat signály nasvědčující tomu, že Komise má v úmyslu přehodnotit svůj postoj k financování Evropské univerzity humanitních věd (EHU). Během schůze evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, která se konala v prosinci 2010, nebyla otázka financování EHU zařazena do výkazů akcí na rok 2011 s odůvodněním, že rozhodnutí o způsobech a vhodnosti financování bude přijato později v roce 2011. Dne 20. ledna přijal Evropský parlament absolutní většinou svých hlasů usnesení, v němž Komisi naléhavě žádá, aby svou finanční pomoc ve prospěch Evropské univerzity humanitních věd zachovala a navýšila. Má Komise v úmyslu se touto otázkou v dohledné době zabývat Jaká možná řešení se v případě financování EHU se sídlem ve Vilniusu nabízejí? Odpověď (CS) Komise děkuje váženému poslanci za to, že zdůraznil význam pokračování podpory pro Evropskou univerzitu humanitních věd (EHU) ve světle tvrdých zákroků proti opozici a občanské společnosti po prezidentských volbách v Bělorusku, které se konaly dne 19. prosince 2010. Komise je přesvědčena, že EHU významně přispívá k budoucímu demokratickému vývoji v Bělorusku výukou mladých Bělorusů, kteří pravděpodobně budou hrát vůdčí roli v budoucnosti své země. Prostřednictvím Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) byla od roku 2008 EU hlavním přispěvatelem svěřeneckého fondu EHU, a to částkou 1 000 000 EUR ročně. Celkový finanční příspěvek EU na činnost EHU od ledna 2006 dosáhl výše 1 705 089 EUR. EU nepřetržitě povzbuzuje členské státy EU a další subjekty, aby univerzitu také podpořily. Ve světle nedávných událostí v Bělorusku se stalo zachování podpory EHU ještě důležitějším. Komise tudíž s potěšením potvrzuje, že EU hodlá udržet současnou úroveň podpory EHU i v letech 2011–2013 s cílem podpořit demokratizaci běloruské společnosti. Zároveň ale budeme prosazovat, aby se v delším časovém horizontu stala EHU více finančně soběstačnou, aby se některé její aktivity přesunuly do Minsku a aby se více studentů po dokončení studia vracelo zpět do Běloruska. EU s uspokojením konstatuje, že ve všech třech zmíněných ohledech již byl zaznamenán pokrok. Z obecnějšího úhlu pohledu EU přezkoumává svůj postoj vůči Bělorusku. Rada pro zahraniční věci na svém zasedání dne 31. ledna odsoudila násilí a vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů a zadržených a k ukončení potlačování občanské společnosti. Rada pro zahraniční věci rozhodla zejména obnovit a rozšířit sankce proti osobám odpovědným za podvody při prezidentských volbách a následné násilné zákroky. Mezitím EU pracuje na vhodné odezvě, kterou by podpořila občanskou společnost včetně mobility studentů, a upevnila vztahy s běloruskými občany.

143

144

CS


* * * Otázka č. 39 , kterou pokládá Mairead McGuinness ( H-000038/11 ) Předmět: Podávání stížností u Komise proti členskému státu Může Komise poskytnout podrobné informace o svém procesu vyřizování stížností a jednoznačně v nich objasnit, pomocí jakých kritérií rozhoduje o upřednostňování stížností? Domnívá se Komise, že její současná pravidla vztahující se na stížnosti ve věcech porušení práva Společenství představují a dodržují osvědčené postupy? Označila by Komise svůj postup za jasně definovaný, spravedlivě vyvážený mezi stěžovatelem a odpůrcem, vždy otevřený, transparentní a lehce pochopitelný? Je správné pouze „usilovat o přijetí rozhodnutí v dané věci (zahájením řízení při porušení nebo uzavřením případu) do dvanácti měsíců od obdržení stížnosti na svém generálním sekretariátu“? Je „správními zárukami“ opravdu něco zaručeno? Může Komise potvrdit, zda a kde mohou občané najít podrobné informace, včetně garantovaného harmonogramu všech fází procesu vyřizování stížností? Co je podle Komise třeba učinit k urychlení procesu a k časnějšímu poskytování jejich rozhodnutí? Navrhuje Komise přijmout v této věci nějaká opatření? Odpověď (CS) Komise se domnívá, že zavedený proces vyřizování stížností skýtá administrativní záruky, o nichž se zmínila vážená poslankyně. Komise je nicméně vždy připravena prozkoumat, zda by stávající opatření nemohla být zlepšena. Nový proces registrace (projekt CHAP: přijímání stížností), který byl zahájen v říjnu 2009, má zajistit, aby všechny písemnosti, označené odesilatelem jako dotazy nebo stížnosti týkající se uplatňování právních předpisů EU, byly příslušným způsobem zaregistrovány. Potvrzení o přijetí by mělo být odesláno do 15 pracovních dní, mělo by obsahovat oficiální číslo jednací, záznam o sekci, která stížnost vyřizuje, a o míře důvěrnosti údajů a konečně podrobné vysvětlení toho, jak nebyl právní předpis EU dodržen. Komise je povinna odpovědět stěžovateli co nejdříve po odeslání potvrzení o přijetí. Cílem Komise je vždy buď učinit první formální krok v řízení pro porušení právního předpisu anebo uzavřít celou záležitost nejpozději do roka od první registrace. Komise dbá na to, aby stěžovatele informovala o každém důležitém kroku, k němuž došlo, či aby mu poskytla zprávu, že do měsíce hodlá stížnost uzavřít a proč, přičemž zachovává nezbytnou důvěrnost žádostí o řízení pro porušení právního předpisu. Informace o stížnostech jsou zveřejněny na internetovém portálu Europa. Stěžovatelé si mohou s Komisí dopisovat, nebo na vlastní žádost Komisi navštívit a poskytnout jí další vysvětlení. Tak mají stěžovatelé široké možnosti, jak při vyřizování stížnosti postupovat. Obsah a souvislosti různých stížností jsou rozličné, a proto se také od sebe liší množství práce, které jejich vyřízení obnáší. Vyřizování stížností se z velké části skládá z pojmenování a objasnění příslušných sporných otázek a z rozhodnutí, jaký postup je v konkrétním případě nejvhodnější zvolit. Ve svém sdělení z roku 2007 „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“ Komise stanovila tři typy priorit. Dva týkající se Komise, když se jedná o případy neprovádění

17-02-2011

17-02-2011

CS


předpisů a případy, u nichž bylo soudním rozhodnutím potvrzeno porušení právních předpisů. Třetí typ se více váže na konkrétní oblasti (24) a zahrnuje případy, v nichž jde o principiální otázky nebo o záležitosti, které mají dalekosáhlý negativní dopad na obyvatelstvo, např. problémy týkající se uplatňování zásad Smlouvy o EU a hlavních prvků rámcových nařízení a směrnic (25) . Komise nedávno zahájila projekt EU PILOT jako součást nového závazku Komise a členských států rychleji a lépe reagovat na dotazy a stížnosti občanů. Projekt je odrazem toho, jaký význam se těmto záležitostem přikládá. S tím souvisí i dříve vytvořená síť SOLVIT, která se zabývá přeshraničními problémy v rámci jednotného trhu. Komise také revidovala a podnikala další kroky v souvislosti s přijímáním, prováděním a řízením nových právních předpisů EU, aby předešla problémům, které by se mohly později vynořit. Mezi členskými státy probíhá nepřetržitý dialog. Těmito prostředky se Komise snaží nadále zlepšovat a urychlovat provádění právních předpisů EU a řešení problémů, které z nich vyplývají. * * * Otázka č. 40 , kterou pokládá Pat the Cope Gallagher ( H-000040/11 ). Předmět: Snižování administrativních nákladů Předseda Komise Barroso uvedl ve svém projevu o „stavu Unie“ v září 2010, že pokud jde o administrativní náklady, Komise předložila návrhy, které evropským podnikům ušetří 38 miliard EUR ročně. Může Komise nastínit, jaké konkrétní kroky již učinila, aby snížila administrativní náklady podniků sídlících v Evropě? Odpověď (CS) Evropská komise zahájila v roce 2007 akční program s ambiciózním cílem snížit do roku 2012 administrativní zátěž evropských podniků o 25 %.Od té doby Komise pravidelně podává zprávy o celkovém pokroku a také o individuálních opatřeních, která byla přijata, aby se tohoto cíle dosáhlo. Poslední aktualizace byla přijata v prosinci 2010. Stručně řečeno, Komise sdělila, že již navrhla opatření, která sníží administrativní zátěž podniků o více než 31 % Kromě toho Rada a Parlament stále ještě projednávají opatření, která představují snížení administrativy o 9,3 %. Konkrétně to znamená, že bylo přijato 70 opatření, která snižují administrativní zátěž v oblasti 13 politik zahrnutých v programu. Jde o široké spektrum oblastí počínaje usnadněním elektronické fakturace (odhadované úspory činí 18,4 mld. EUR za rok) až po zjednodušení štítků na ovoci a zelenině (úspory činí 970 mil. EUR ročně). Kompletní seznam nalezne vážený poslanec v poslední aktualizaci Plánů snižování zátěže v jednotlivých odvětvích, které Komise schválila v říjnu 2009. Aktualizace se nachází na n á s l e d u j í c í i n t e r n e t o v é a d r e s e : http://ec.europa.eu/enterprise/polocies/better-regulation/administrative-burdens/

(24)

KOM(2007) 503 v konečném znění.

(25)

KOM (2007) 502 v konečném znění.

145

146

CS


. * * * Otázka č. 42 , kterou pokládá Giovanni La Via ( H-000048/11 ) Předmět: Politiky inovující novou společnou zemědělskou politiku (SZP) Ve sdělení o SZP předloženém v listopadu loňského roku komisařem Cioloşem (IP/10/1527) jsou za základní prvek politik, jež mají být prováděny v rámci druhého pilíře SZP po roce 2013, označeny inovace. Může Komise sdělit, zda je podle ní možné zavést inovační politiky, které by byly zkoordinovány s požadavky zemědělství a rozvoje venkova? Jaká opatření by přicházela v úvahu? Odpověď (CS) Inovace jsou problematikou, která je společná řadě politik a již je třeba zařadit mezi priority SZP, abychom dosáhli inteligentního, ekologického růstu podporujécého začlenění. K tomu potřebujeme výzkum, který poskytne základnu pro novátorské myšlenky a koncepce jak v oblasti postupů, tak produktů. Zároveň je nutné, aby bylo zvyšování produktivity spojeno s péčí o trvale udržitelné využívání zdrojů a o ochranu životního prostředí. Na vznik Evropského inovačního partnerství (EIP) v zemědělství se odkazuje ve sdělení „Unie inovací“ (stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020), v němž se mimo jiné hovoří o „Produktivitě a udržitelnosti zemědělství“ EIP. Vznik inovačního partnerství byl reakcí na opakované žádosti o překlenutí propasti mezi vědeckými laboratořemi a zemědělci. Má pomoci urychlit uplatňování novátorských pojetí zavedených zemědělských postupů a poskytovat systematicky zpětnou vazbu týkající se praktických potřeb, kterou vědci potřebují. Hlavními účastníky novátorských aktivit v oblasti zemědělství by měly být operační skupiny tvořené zemědělci, vědci, konzultanty a podniky. Tyto skupiny by měly zkoušet a uplatňovat inovační postupy, výrobky a technologie. Měly by vznikat na úrovních regionální, státní i EU a využívat opatření, která poskytují programy rozvoje venkova a politika EU v oblasti výzkumu. Skupiny bude třeba propojit v rámci celé EU, aby se zjednodušily informační toky mezi výzkumem a odvětvím zemědělství a aby se mezi účastníky podpořila výměna týkající se inovačních i osvědčených postupů. Prostřednictvím inovační spolupráce si budou operační skupiny sdělovat zkušenosti, projednávat praktické otázky a poskytovat rady. Vzhledem k významu úlohy, kterou plní konzultační služby působící jako prostředník mezi výzkumnými týmy a praktickými zemědělci, budeme zkoumat možnosti, jak posílit příspěvek zemědělského poradenského systému (FAS) k povzbuzování inovací, v rámci uplatňování SZP po roce 2013. Podpora inovací prostřednictvím politiky rozvoje venkova se může opírat o zkušenosti s opatřeními, která tato politika již přijala pro různé typy inovací. Například článek 29 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (26) nabízí podporu spolupráci při rozvoji nových výrobků, postupů a technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví, článek 63 stejného nařízení se týká podpory uplatňování nových projektů místního rozvoje prostřednictvím (26)

Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Úř. věst. L 277, 21.10.2005.

17-02-2011

17-02-2011

CS


„vedoucího“, různé další články nařízení poskytují podporu školení a kurzů, které stimulují inovace jako takové. Až dosud byla opatření vztahující se k inovacím využívána jenom v omezené míře. Proto se budeme i po roce 2013 snažit o lepší využívání potenciálu politiky rozvoje venkova na podporu inovací. Důraz budeme klást na informování a povzbuzování účastníků, aby využívali opatření posilující inovace výrobků, postupů a technologií pro komerční účely. V tomto ohledu spolupráce EIP bude hrát klíčovou roli v procesu pěstování a šíření nových myšlenek a nápadů. * * * Otázka č. 43 , kterou pokládá Teresa Riera Madurell ( H-000049/11 ) Předmět: Budoucnost územní spolupráce a závěry páté zprávy o soudržnosti omezení přeshraniční spolupráce ostrovních regionů na vzdálenost 150 km V rámci regionální politiky EU jsou oblasti, jejichž námořní hranice jsou od sebe vzdáleny méně než 150 km, způsobilé pro přeshraniční spolupráci, provedou-li se určitá přizpůsobující opatření s cílem zaručit soudržnost a kontinuitu této spolupráce. Navzdory této pružnosti však některé ostrovní regiony, jejichž námořní hranice jsou od sebe vzdáleny více než 150 km, nejsou pro spolupráci považovány za způsobilé. Výsledkem této situace je, že je těmto oblastem upírána možnost přeshraniční spolupráce, která by byla ideálním rámcem, v němž by mohly řešit problémy, jež mají společné s dalšími ostrovy a oblastmi s námořní hranicí. Tato skutečnost má jednoznačně dopad na soudržnost a kontinuitu spolupráce. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na závěry páté zprávy o soudržnosti, která podporuje pokračování v revidované územní spolupráci, zvažuje Komise odstranění uměle stanoveného 150kilometrového omezení v případě ostrovních regionů, jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 22. září 2010 o evropské strategii hospodářského a sociálního rozvoje horských regionů, ostrovů a řídce osídlených oblastí (P7_TA(2010)0341)? Odpověď (CS) Evropská komise vítá zájem, který vážená poslankyně projevuje o územní spolupráci, neboť ta je úhelným kamenem politiky soudržnosti. Komise si je přirozeně vědoma problémů, které tato skutečnost vyvolává. Dne 31. října 2006 Komise přijala rozhodnutí 2006/769/ES, kterým stanovila seznam regionů a oblastí způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce cíle „Evropská územní spolupráce“ pro období 2007–2013 (27) , a toto rozhodnutí nemá v úmyslu pozměňovat, neboť tvoří podklad pro rozhodnutí schvalující operační programy přijaté v letech 2007 a 2008 a pro realizaci těchto programů, která je již v plném proudu, přímo uprostřed programového období.

(27)

Oznámeno pod číslem K(2006) 5144, Úř. věst. L 312, 11.11.2006.

147

148

CS


Nicméně Komise by ráda zdůraznila, že čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1080/2006 (28) explicitně obsahuje ustanovení, které zajišťuje možnost začlenění dvoustranné spolupráce mezi pobřežními regiony, která není zahrnuta do rámce přeshraničních vazeb, do programů nadnárodní spolupráce se stejnými tematickými prioritami, jaké má spolupráce přeshraniční. Tato spolupráce by ve skutečnosti díky možnosti meziregionální spolupráce mohla být považována za zajištěnou také čl. 37 odst. 6 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006 (29) . Komise právě posuzuje podmínky, za nichž mají být programy územní spolupráce realizovány, včetně toho, jak definovat regiony, které jsou pro přeshraniční spolupráci způsobilé, a to pro programové období po roce 2013. Komise má v úmyslu předložit legislativní návrhy během roku 2011. * * * Otázka č. 44 , kterou pokládá Michel Dantin ( H-000050/11 ) Předmět: Obchodní dohoda mezi EU a Kanadou Přístup na zemědělské trhy a liberalizace obchodu s produkty rybolovu zaujímají ústřední pozici ve vyjednávání o globální obchodní dohodě s Kanadou. Může Komise uvést, zda byla v nedávné době vypracována konkrétní studie dopadů, pokud jde o následky případné dohody pro různá zemědělská a potravinářská odvětví Unie ? Může nastínit současný stav vyjednávání a upřesnit nabídky, které hodlá předložit zemědělskému odvětví? Vzhledem ke specifické situaci francouzské oblasti Saint-Pierre a Miquelon, která využívá preferenčních podmínek pro vývoz rybářských produktů do EU, může Komise sdělit, zda má v úmyslu z dohody vyčlenit celní položky týkající se hospodářských činností zásadních pro ekonomickou situaci v této oblasti (makrela, humr, sleď či hřebenatky), nebo zda hodlá zachovat omezení dovozních kvót? Odpověď (CS) EU je povinna od roku 1999 provádět posouzení dopadu obchodu na udržitelný rozvoj (SIA) jako součást procesu tvorby obchodní politiky. Toto posouzení by mělo stanovit potenciální dopad navrhovaných dohod o obchodní a hospodářské liberalizaci ve vztahu ke všem pilířům udržitelného rozvoje, aby přispělo k obchodním jednáním i k optimalizaci rozhodovací politiky. S tímto ohledem nyní externí konzultanti připravují posouzení dopadu, týkající se obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou. Analýza dopadů se bude podrobně zabývat sociálními, hospodářkými a environmentálními dopady v třech odvětvích a jedenácti pododvětvích. Zmíněnými odvětvími jsou zemědělství, zpracované zemědělské produkty (PAP) a rybolov, k pododvětvím patří mlékárenská výroba, nápoje, další zpracované zemědělské produkty, průmyslové výrobky, hornictví, těžba uhlí, ropa a ropné produkty, oblast služeb, doprava, finančnictví, telekomunikace a další služby související s obchodem.

(28)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006

(29)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006

17-02-2011

17-02-2011

CS


Návrh závěrečné zprávy se má projednávat na schůzi se zástupci občanské společností koncem března 2011. Další informace a předchozí předběžné zprávy naleznete na následujících internetových stránkách: http://ec.europa.eu/trade/analysis/sustainability-impact-assessments/assessments . Komise pravidelně informuje Evropský parlament, zejména prostřednictvím výboru INTA, o pokroku v jednání o dohodě CETA. Rozhodnutí o přístupu v rámci CETA k produktům rybolovu, v nichž má oblast Saint Pierre et Miquelon velký exportní potenciál a z nichž jí plyne v současnosti prospěch související s jednostrannými obchodními preferencemi (včetně odchylek od původu), je součástí přípravy budoucí nabídky. Komise si je vědoma mimořádné situace oblasti Saint Pierre et Miquelon i v souvislosti s dohodou CETA. Berouc toto v potaz, Komise nedávno přijala žádost oblasti Saint Pierre et Miquelon o povolení dalších odchylek od pravidel původu pro konkrétní produkty rybolovu. Tato odchylka se týká eventuálního dovozu syrových rybích výrobků, např. z Kanady, které v případě náležitého zpracování v oblasti Saint Pierre et Miquelon budou považovány za produkty této oblasti. Tyto konečné rybí výrobky pak mohou být vyváženy bezcelně do zemí EU. Popsaná odchylka od pravidla původu bude platná po dobu osmi let a týká se objemu 225 t zpracovaných humrů, 600 t zpracovaných sleďů a makrel a 250 t zpracovaných mušlí. Povolením odchylky Komise vyhověla žádosti oblasti Saint Pierre et Miquelon, zdůvodněné ochranou místního zpracovatelského průmyslu a udržením místních pracovních míst v odvětví rybolovu. Navíc oblast Saint Pierre et Miquelon v současné době již využívá výhody platné do března 2013, plynoucí z odchylky od pravidla původu pro následující produkty: 250 t místně zpracovaných hřebenatek; 105 t zmražených humřích ocasů, klepet a nohou; a dále 1290 t čerstvých filetů z hejka, tresky skvrnité, tresky tmavé, platýse evropského a amerického, jazyka písčitého, tresky obecné, okouníka, chňapala, cejna a pakambaly, plus mraženého či nadívaného masa z hejků, tresek skvrnitých, tresek tmavých a tresek obecných, solených tresčích filátek a celých nasolených tresek. * * * Otázka č. 45 , kterou pokládá Bendt Bendtsen ( H-000054/11 ) Předmět: Právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a veřejné zakázky v EU Některé společnosti ze třetích zemí získaly veřejné zakázky v EU proto, že v zemích svého původu dostávají vysoké částky z veřejných prostředků. To jim umožnilo výrazně stlačit ceny, což podstatně znevýhodnilo jejich konkurenty. Mohla by se Komise vyjádřit k tomu, zda je vhodné, aby spolu firmy soutěžily na základě toho, jak plná je státní pokladna jejich země?

149

150

CS


Vidí Komise problém v tom, je-li státní pomoc vyplácena za účelem vstupu firmy na konkrétní vnitrostátní nebo regionální trh, nebo dokonce za účelem podpory probíhajícího projektu? Vidí Komise problém v tom, když firmy dlouhodobě nebo trvale přijímají nemístně vysokou státní pomoc? Která ustanovení právních předpisů EU o hospodářské soutěži mohou být použita k řešení takovýchto situací? Která z těchto ustanovení již byla uplatněna? Existuje potřeba upravit stávající regulační rámec? Odpověď (CS) Pravidla hospodářské soutěže v EU podle Smlouvy o EU, a zejména pravidla o státní pomoci nelze uplatnit na dotace poskytnuté cizími státy (tzn. státy nepatřícími do EU). Nicméně, jak je stanoveno dokumentu (30) o obchodu, růstu a celosvětových záležitostech, EU má strategický zájem na rozvoji mezinárodních pravidel, která by zajišťovala, že evropské společnosti nebudou ze strany třetích zemí poškozovány nepřiměřeným dotováním místních společností nebo jinými praktikami narušujícími hospodářskou soutěž. Proto se také EU aktivně snaží toto řešit na mezinárodní úrovni, mimo jiné i prostřednictvím rozvoje ambicióznějších mezinárodních pravidel o poskytování dotací, zejména na půdě Světové obchodní organizace (WTO) v rámci jednacích kol v Dohá (DDA). Komise také pečlivě sleduje dodržování pravidel transparentnosti v příslušných orgánech WTO. Navíc na bilaterální úrovni jsou dotace aktivně směrovány při jednáních o dohodách o volném obchodu. Pokud jde o možné porušení pravidel volného obchodu poskytnutím dotací, Komise může v reakci na formální sížnost ze strany příslušného odvětví v EU zahájit vyšetřování dotací, poskytnutých třetí zemí. V případech, kdy je třeba napravit škodlivé důsledky dotací na evropský průmysl, je možné přijmout opatření na ochranu trhu. U veřejných zakázek, pokud jde o společnosti pocházející ze třetích zemí, které podepsaly Mezivládní dohodu o zadávání veřejných zakázek WTO, se EU zavázala akceptovat specifické odchylky jednotlivých zemí v přístupu na některé trhy EU s veřejnými zakázkami, protože reciproční přístup evropských hospodářských subjektů nemůže být v některých oblastech zachován. Tyto odchylky, které EU akceptuje v rámci Mezivládní dohody o zadávání veřejných zakázek, jsou klíčovým aspektem strategie EU v pokračujících jednáních o přístupu na trh a korespondují s hlavními ofenzivními záměry EU. Společnosti pocházející ze zemí, které nepodepsaly dohodu o zadávání veřejných zakázek WTO a s nimiž EU neuzavřela žádné další dohody obsahující nařízení ohledně přístupu na trhy EU s veřejnými zakázkami, nemají právní nárok na účast na těchto zakázkách. Nicméně právně vzato, evropské zadávající subjekty nesmějí takovým společnostem zabránit v přihlášení se do výběrového řízení.

(30)

Obchod, růst a celosvětové záležitosti. Obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020, Dok. KOM(2010)612.

17-02-2011

17-02-2011

CS


Právní předpisy EU (směrnice 2004/18/ES (31) a směrnice 2004/17/ES (32) ) stanovují, že subjekty z EU realizující výběrové řízení mohou požádat uchazeče ze třetích zemí, aby vysvětlili mimořádně nízkou cenovou nabídku, a odmítnout dražitele s nízkou cenovou nabídkou, když není schopen prokázat, že státní pomoc, která vysvětluje onu cenovou propast, je poskytnuta v souladu s předpisy EU. * * * Otázka č. 46 , kterou pokládá Elisabeth Jeggle ( H-000055/11 ) Předmět: Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Mercosurem Dne 21. října 2010 vyslovil Parlament požadavek, aby byl dovoz zemědělských produktů do EU povolen pouze tehdy, bude-li v souladu s evropskými normami v oblasti ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a s minimálními sociálními standardy. Provedla Komise důkladné posouzení dopadu dohody o volném obchodu? Jaké jsou výsledky tohoto hodnocení? Jaký je současný stav jednání a jaké koncese v zemědělském sektoru Komise plánuje? Obzvláště silné konkurenci ze zemí Mercosur je vystaveno evropské odvětví pro banány, cukr a hovězí maso. Co činí Komise pro posílení zájmů evropských zemědělců v těchto odvětvích a zajištění dodržování norem EU u dovážených zemědělských a zpracovaných zemědělských produktů? Má Komise v úmyslu stávající systém hygienických kontrol dovozu utužit a rozšířit tak, aby byly v zemích původu prováděny pravidelné kontroly? Odpověď (CS) Komise provedla v dohodě o přidružení mezi EU a Mercosurem komplexní posouzení dopadu na udržitelný rozvoj. Zpráva o posouzení dopadů, kterou vytvořil nezávislý orgán, je veřejně dostupná na internetových stránkách generálního ředitelství Komise pro obchod (33) Komise navíc požádala externí odborníky, aby vypracovali aktuální ekonomickou studii o Mercosuru, která již brzy bude dokončena. Jednání, týkající se komplexní dohody o přidružení mezi EU a Mercosurem, byla završena v minulém roce v souladu s prohlášením na 4. vrcholném setkání představitelů EU a Mercosuru, které proběhlo dne 17. května 2010. Dosud proběhla tři kola jednání a další je naplánováno na březen do Bruselu. Diskuse se zatím zaměřovaly na normativní část dohody a neproběhla žádná výměna nabídek, pokud jde o přístup na trhy s průmyslovými a zemědělskými výrobky. Komise si je vědoma křehkosti různých evropských zemědělských a potravinářských odvětví a vezme ji v úvahu v rámci příslušných jednání. Základním kamenem dovozní politiky EU je požadavek, aby zvířata, rostliny a výrobky, které pocházejí z libovolné třetí země a končí na trzích EU, splňovaly dovozní požadavky stanovené právními předpisy EU. Dodržování těchto požadavků je na místě ověřováno

(31)

Směrnice 2004/18/ES Parlamentu a Rady z 31.03.2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, Úř. věst. L 134, 30.4.2004

(32)

Směrnice 2004/17/ES Parlamentu a Rady z 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 134, 30.4.2004

(33)

http://ec.europa.eu/trade/analysis/sustainability-impact-assessments/assessments#study-10.

151

152

CS


kontrolami, které provádí kontrolní úřad Komise (PVÚ - Potravinový a veterinární úřad). Zprávy o těchto kontrolách jsou dostupné na internetových stránkách EU (34) . Výrobky z třetích zemí musí mít zdravotní certifikáty osvědčující, že příslušné zdravotní požadavky EU, týkající se bezpečnosti potravin a zdravotní nezávadnosti zvířat a rostlin jsou splněny, a tudíž tyto zajišťují stejnou míru bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti jako potraviny, zvířata a rostliny pocházející ze zemí EU. Tyto základní požadavky zůstávají nezměny, dokonce i když EU uzavře obchodní dohodu se třetí zemí (35) . Pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, požaduje se dodržování ustanovení, týkajících se způsobu porážky či usmrcení. * * *

(34)

http://ec.europa.eu/food/fvo/ir_search_en.cfm?stype=insp_nbr&showResults=Y&REP_INSPECTION_REF=2007/7585.

(35)

Viz odpověď na otázku E-9314/10.

17-02-2011

ČTVRTEK 17. ÚNORA 2011

Recommend Documents