strašnického sboru Českobratrské církve evangelické
Tvoje milosrdenství, Hospodine, sahá až k nebi, tvoje věrnost se dotýká mraků.
Opékání párečků Sborový víkend v Chotěboři 2014
březen
2015 (Ž 36, 6)
O B S A H EDITORIAL
Irena Chlebounová.......................................... 3
VJEZD ŠÉFA
Bohdan Pivoňka.............................................. 4
600. VÝROČÍ M. J. HUSA Jana Součková................................................. 5 ŽIVOT SBORU V ROCE 2014
Pavel Klinecký & staršovstvo sboru................... 7
PŮST
Irena Chlebounová....................................... 14
HOSPODAŘENÍ SBORU V ROCE 2014 Hospodářská rada........................................ 14 ROZHOVOR S JIŘÍM VODIČKOU Madlenka Klinecká....................................... 16 DALŠÍ ŠEDESÁTINY NA OBZORU Irena Chlebounová....................................... 17 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SBORU................... 18 KALENDÁRIUM........................................ 19 PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ............................ 19
strašnického sboru Českobratrské církve evangelické
březen 2 2015
EDITORIAL
Irena Chlebounová
Milý čtenáři, zdravím Tě ze světa v pohybu. Hýbeme se my, ujíždí nám vlak, chvěje se nám země pod nohama, valí se na nás lavina nesplněných úkolů nebo průšvihů dalšího roku, houpe se naše nálada. Akční je i aktuální biblická úvaha, jak dává tušit už její název – „Vjezd šéfa“. Kdo je mým velkým šéfem a jak vjíždí do mého života? Na tuto otázku odpovídá Bohdan Pivoňka. Uprostřed našich zmatků zůstává neochvějnou jistotou Výroční zpráva o životě sboru. Dozvíš se z ní, jak vypadá týdenní sborový život, jaké je v něm postavení neděle a čemu bychom měli dát podle Pavla Klineckého větší prostor. Petr Kocna s Janem Balcarem nám dávají nahlédnout do sborového hospodaření a Tomáš Jelínek vše doplnil o statistická data. Nezapomeňme je využít ke své přípravě na Výroční sborové shromáždění, které se bude konat 22. března 2015 od 10 hodin.
Rok 2015 s sebou přináší i několik výročí, z nichž Velikonoční sborový dopis představuje dvě – šedesátiny našeho bratra kurátora a šest set let od upálení Mistra Jana Husa. Jana Součková o druhém výročí poví ve svém článku více. Milý čtenáři, popřemýšlej spolu s námi, jak hluboko je zakotveno Tvé křesťanství a co potřebuješ či upřednostňuješ při vyjádření své spirituality. Umíš dát prostor tichu, nebo Tě mlčení znervózňuje a raději se ho snažíš nějak přehlušit? Ostatně blížící se doba postní k reflexi přímo vybízí. Jak jinak srovnat své životní priority? Ať se nám to daří ve věcech malých i větších.
Madlenka Klinecká pro nás pootevřela dvířka soukromí Jiřího Vodičky, fenomenálního houslisty, který si ve svém doslova rozlítaném hudebním plánu udělal čas na strhující lednové vystoupení ve strašnickém sboru. Chcete vědět, jak se mu u nás hrálo? Nalistujte si Madlenčin rozhovor s ním. 3
| březen 2015
VJEZD ŠÉFA | BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ Bohdan Pivoňka
„Rozjásej se, sijónská dcero, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, osličím mláděti.“ (Za 9, 9) Tiché šumění limuzín, vedených policejním doprovodem s modrou blikačkou a červenou stopkou. Kouřová skla chrání osazenstvo před příliš zvědavými pohledy normálních smrtelníků. Ještě předtím, než auta úplně zastaví, vyskakuje osobní tajemník a otvírá zadní pravé dveře. Pak jejich tlumené zabouchnutí, navozující pocit jemně zavírané knihy. Houf reportérů, blesky, televizní komentátoři hýbou ústy, chlupaté mikrofony směřují k vzácnému hostu. Dav za policejním kordonem jásá a ječí, někdo píská. Kapsáři vyhlížejí dobře přístupnou oběť. Opilec sedící na obrubníku chodníku scénu pozoruje a prozřetelně radí návštěvě, aby zase co nejrychleji odjela tam, kde je doma. Tak dnes přijíždějí králové, mocnáři, velcí šéfové. S doprovodem a s namyšleností. S nadhledem nadlidí, jimž lecjaké obyčejné trampoty obyčejných tvorů připadají z kapitánského můstku naprosto nepodstatné. Nepředstavuji si, že by takhle vjížděl zachariášovský král. Nejde jen o rozdílnost dobových manýr a vybavenosti vozového parku; i tehdy totiž vjížděli mocní a slavní na koních s ekvipáží, s houfem zbrojnošů, v lesku a nádheře osudem vyvolených k záchraně lidstva. Ten předpovídaný, který má být důvodem jásavého hlaholu sijónské dcerky, na vlastní kůži zakusil, že může něco pro druhé znamenat pouze tehdy, když se sám dostane až na dno svých sil. Není nafoukaným spasitelem, hrdým na své schopnosti, ale vděčným a pokorným příjemcem Boží milosti a jeho záchrany. V tom se projevila jeho spravedlnost, že pochopil nadřazenou a nade vše vyvýšenou spravedlnost Boží. Nejen spravedlivý, ale i pokořený. Pokořený král přináší informaci o blízkém Hospodinu; o Bohu, který je člověku tak blízko, jak nikdy nemyslel. O Hospodinu, který inspiruje svého služebníka Ježíše k tomu, aby ve smyslu starého proroctví vsedl na osla, ale nedojel na něm až k trůnu slávy, ale ke kříži. O Hospodinu, který jej zmocňuje k tomu, aby sám spojil ve svém činu rozdvojenou starozákonní tradici a dovedl ji k naplnění: trpící služebník a mocný Mesiáš v jedné osobě. Informaci o Hospodinu, který zachraňuje člověka prostřednictvím jeho bližního, na základě jeho rozhodnutí a odvahy prožít lidskou opuštěnost až za hranice možného. Ježíš učinil první krok, aby ukázal, jak rozumí zvěstování Boží záchrany: nikoliv jako pouhému slovu, které se jaksi podivně v duši naplní, nýbrž jako apelu k vlastní akci na místě Božím a v jeho síle. Druhý krok pak již závisí zcela na Bohu. Že je to příliš namyšlený postoj, málo pokorný, málo spoléhající na Boží milost a jeho autentické spasení? Opak je pravdou: právě z vděčnosti za vlastní vykoupení a záchra-
| březen 2015
4
nu od Boha přijatou, z vděčnosti za setkání, v němž jsme v bližních potkali svého Pána, smíme v jeho síle vzít jeho apel vážně a jeho zvěstovanou spravedlnost pokorně činit. Smíme se stát „živou zvěstí“, jejímž symbolem byl svého času Ježíš na oslátku. A nemusejí přitom ani cvakat závěrky fotoaparátů, ani svítit reflektory, ani šumět limuzíny.
600. VÝROČÍ M. J. HUSA Jana Součková
Zatímco loni jsme si připomínali šestisté výročí prvního přijímání podobojí, letos si připomínáme toho, kdo po určitém zaváhání schválil takto obnovenou eucharistii, totiž Jana Husa. Jeho osobnost si nemusíme podrobněji připomínat, ale přesto pár slov neuškodí. Narodil se kolem roku 1370 v Husinci, ale neví se jistě, zda v jižních Čechách nebo nedaleko Prahy. Pocházel z chudé rodiny a chtěl se stát knězem, aby měl „dobré bydlo a rúcho a byl lidem vzácen“, jak sám později přiznal. Na pražské univerzitě se seznámil s řadou mistrů, kteří byli otevření novým myšlenkám, a tak spolu s nimi poznal i teologické názory oxfordského učence Johna Wyclifa. Jeho spisy se do Čech dostaly prostřednictvím Anny Lucemburské, provdané za anglického krále. Po vysvěcení na kněze začal Jan Hus kázat v Betlémské kapli a horoval pro opravu církve a pravé pojetí náboženství, ale i pro upřímné češství. Jeho kázání byla charismatická a patetická a řady Husových posluchačů rostly. S Husem v řadě názorů souhlasili nejen 5
jeho četní stoupenci v Betlémské kapli, ale i mladý arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburka. Byl nakloněn reformám a souhlasil s kritikou nešvarů v životě církve. Mohlo by se zdát, že reformní názory převládnou a nebude nic snazšího, než je začít prosazovat. Nové myšlenky však měly i řadu vlivných odpůrců. Spory o Wyclifovo učení, zvlášť o remanenci, tj. zda dochází při pozdvihování k přeměně chleba a vína ve skutečné tělo a krev Kristovu či jen symbolicky, jak soudil Wyclif, pokračovaly dál. Vztahy obou táborů se přiostřovaly a po sousedních zemích obíhaly zvěsti o vzrůstající herezi v Čechách. Hus se obklopil příslušníky mladší generace (mj. Jakoubek ze Stříbra a Jeroným Pražský), kteří byli živě zapáleni pro novoty. Husovy další osudy ovlivnila složitá církevní politika v Evropě, která usilovala o odstranění papežského schismatu, i napjaté vztahy krále Václava IV. a pražského arcibiskupa, kteří podporovali různé papeže. Václav se tehdy sblížil s reformním křídlem na pražské univerzitě. Výsledkem byl
| březen 2015
Dekret kutnohorský, jímž se univerzita stala v podstatě českou. Husovu situaci však výrazně zkomplikoval jeho odpor proti papežské bule udílející odpustky účastníkům křížového tažení proti neapolskému králi. Až dosud se jednalo jen o spory s arcibiskupem, ale teď se Hus postavil proti nařízení samého papeže. V tu chvíli se zalekli i někteří jeho dávní učitelé a přátelé z univerzity, Stanislav ze Znojma a Štěpán z Pálče, postavili se proti němu a dosáhli zákazu všech Wyclifových článků. Hus kázal dál proti odpustkům. Tehdy papež tvrdě zasáhl – vyhlásil nad Husem klatbu. Hus měl být zatčen a souzen podle církevních zákonů a Betlémská kaple rozbořena jako hnízdo kacířů. Dopad těchto událostí známe: Hus odchází z Prahy, pokračuje v kazatelské činnosti a píše další díla. Nakonec se rozhodne obhájit své učení při veřejném slyšení přímo na právě se scházejícím kostnickém koncilu. Veřejné slyšení, v které Hus doufal, se nakonec skutečně konalo, ale mohl jen odpovídat na otázky a nesměl disputovat, jak byl zvyklý. Koncil předpokládal, že se český kazatel skloní před jeho autoritou, zatímco on byl přesvědčen, že odvolá pouze tehdy, bude-li přesvědčen o tom, že se mýlil. Husova neústupnost nakonec vedla k tomu, že byl jako zatvrzelý kacíř vydán světské moci k potrestání. Zemřel 6. července 1415. Myšlenky M. Jana Husa neuhasly s kostnickou hranicí. Byly blízké církevním reformátorům 16. století M. Lutherovi i J. Kalvínovi. I když Luther zpočátku považoval husitské i bratrské Čechy za heretiky, v roce 1519 si během učené disputace uvě-
| březen 2015
domil blízkost svých myšlenek s Husovými a prostudoval jeho dílo O církvi. Sám se nechával portrétovat s labutí v rohu obrazu, která byla odkazem na husu, tedy Husa jako svého duchovního předchůdce. My Češi se k osobnosti M. Jana Husa vztahujeme snad v každé době. Jeho památku nevymýtila ani široce propagovaná úcta k Janu Nepomuckému v době protireformace, ani zkreslená Husova podoba vůdce lidových mas za spravedlivější, rozuměj komunistickou, budoucnost v 2. polovině 20. století. Před sto lety, k pětistému výročí, projevil tehdy již sebevědomý český národ svou úctu k Husovi velkolepě: pomníkem na Staroměstském náměstí. Toto dílo Ladislava Šalouna dodalo náměstí dramatické napětí a vlastně i rovnováhu k baroknímu chrámu sv. Mikuláše. „Milujte se, pravdy každému přejte“ zní Husův citát na tomto pomníku. Jsou to slova stále aktuální, výzva k porozumění druhému, k ohleduplnosti a k pravdě nezkresleného slova, k právu na vlastní názor. Jeho rozhodné „neodvolám“ se stalo takřka symbolem rozhodné vůle a vědomí správnosti vlastního rozhodnutí až do konce. Jistě bylo v pozdějších dobách nejednou oporou mnohým statečným Čechům v jejich rozhodujících okamžicích. Na závěr několik Husových slov k zamyšlení: Zlořečený je ten, kdo pro skývu chleba opustí pravdu. Kdo mluví pravdu, hlavu si rozbíjí. Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.
6
ŽIVOT SBORU V ROCE 2014 | VÝROČNÍ ZPRÁVA Pavel Klinecký & staršovstvo sboru
Vypracovat výroční zprávu o životě sboru ukládá staršovstvům církevní zřízení. Staršovstvo i každý člen sboru tak dostává úkol i příležitost zamyslet se nad nejmenší správní jednotkou církve z hlediska minulosti i budoucnosti.
1. CÍRKEV V PROMĚNÁCH Církev prožívá období proměn. Výrazný úbytek členů téměř všech církví dosud nebyl podrobněji zmapován. Tušíme však, že pravou příčinou nejsou pouze změny ve společnosti v posledním čtvrtstoletí, nýbrž hluboko v dějinách dvacátého století zakotvené vnímání evropského křesťanství jako tradičního, zažitého pozadí evropské kultury, s nímž však netřeba dále pracovat a rozvíjet je. Uprostřed společenského a politického klimatu v pohybu (pád železné opony, sjednocování Evropy, agresivní nástup volného trhu, konkurence, možnosti i nebezpečí volného pohybu, svobody slova, vliv ekonomického růstu i krizí) pak vychází najevo, jak hluboko či mělce jsou ve společnosti zakotveny křesťanské hodnoty i osobní spiritualita. Budeme-li hledat příčiny a souvislosti tohoto pohybu, nebudeme zřejmě daleko od pravdy, budeme-li hovořit o přílišné samozřejmosti křesťanství a malém docenění církevního společenství pro život jednotlivce, rodiny i celé společnosti. Také zákon o majetkovém narovnání s církvemi a rozpaky nad jeho výsledky v okolní 7
společnosti i v samotných církvích se na úbytku členů církví projevily. Přicházející ekonomická samostatnost církví a úkol postarat se nejen o jejich vnitřní obsah, ale i o ekonomické zajištění provozu církví obětavostí, sponzorskými příspěvky a ekonomickou a podnikatelskou aktivitou, staví církve před úkoly, na něž nebyly připraveny a jejichž podobu i oprávněnost je třeba prověřit teologicky i prakticky. Základní jednotkou církve však nejsou jen sbory, nýbrž především rodiny. Dnešní rodina, zatížená řadou otázek životního stylu, pracovními aktivitami a vzděláváním dětí, žije v tlaku konkurence, ve zmatcích vlastního rozhodování i uprostřed celoevropského a celosvětového pohybu. Kolik času dostane sborový život, dobrovolná práce ve sboru nebo aktivity dětí a mládeže ve sboru uprostřed tlaku školních povinností a dalších kroužků? Kolik prostoru v rodině zbývá pro modlitbu, společnou písničku, otázky víry, Bible i křesťanské věrouky? Je nutné pečlivě vybírat jen to nejdůležitější.
2. POČTY A SOUČTY Vstupními zdroji pro výroční zprávu jsou sborová databáze členů i shromáždění, kalendář sborových akcí a také naše osobní zkušenosti a vnímání atmosféry ve sboru. V r. 1993 jsme začali užívat počítačový program, do něhož jsme zavedli veškerá
| březen 2015
data z původní papírové sborové kartotéky. Počátkem r. 2009 jsme z technických důvodů byli nuceni přejít na nový program, užívaný dodnes (většina církve užívá program „FARPR“, Farářova pravá ruka), a data do něho převedli. Při obou konverzích jistě došlo k chybám, byť jsme se snažili o pečlivé přenesení. Především však bylo od počátku jasné, že zejména v otázce počtu členů sboru pracujeme s přesnými součty nepřesných údajů. Mnozí, kteří byli evidováni jako členové sboru, na uvedené adrese nebydlí; to se dovídáme zpravidla s velkým zpožděním. Podstatná část ostatních se ke své církvi po léta nehlásí, řády církve však neumožňují vyškrtnutí, je třeba hodnověrné prohlášení o vystoupení z církve. Při úsilí o revizi tito členové sboru „instituční“ vystoupení z církve odmítli, ačkoli již po léta se sborem neudržují žádný kontakt. Loni uváděný počet členů (801) jsme na základě další revize kartotéky umenšili o 54 prokazatelně neexistujících členů sboru. Víme, že i údaj o počtu členů na konci r. 2014 (750 členů) je poznamenán nepřesností na řadě adres, a budeme jej proto v průběhu dalších let zpřesňovat. Těšit nás může kladný rozdíl těch, kteří zemřeli či se odstěhovali, a nově pokřtěných, přijatých a přistěhovaných (+3). Sborového života se však účastní i řada těch, kteří nejsou členy sboru.
3. SBOROVÝ ŽIVOT V TÝDNU Jak vypadá týden ve sboru? Je neděle koncem týdne jako v evropském chápání
| březen 2015
kalendáře, nebo jeho začátkem jako v pojetí americkém? NEDĚLE je především čas bohoslužeb. Bohoslužby se konaly minulý rok 58x, s průměrnou 8
účastí 114. Nejmenší účast byla 13. července (40), nejvyšší při konfirmační slavnosti 19. října (243) a při vánočním divadle (244). Večeři Páně jsme slavili 12x, s průměrnou účastí 118. Kazateli byli: Pavel Klinecký 41x, Dan Páleník 7x, Martin Řeháček 4x, Pavel Rejchrt, Gerhard Frey-Reininghaus, Pavel Hanych, Tomáš Najbrt, Petr Hudec, mládež. Varhanní doprovod zajistilo pět varhanic a varhaníků: Rut Nečasová, Eva Waldmannová, Ondřej Scholtz, Jan Růžek a Jan Coufal. Jsme vděčni za službu kazatelů i varhaníků, stejně jako za službu presbyterů (sborová oznámení, vítání účastníků, celkový „dohled“ nad bohoslužbami), sester z křesťanské služby (občerstvení po bohoslužbách, adventní sbírky), sester kostelnic (úklid, topení a příprava všech sborových prostor pro bohoslužby) i sborového bratra a sestry Wandy (sborová oznámení, příprava časopisů pro distribuci, administrativní záležitosti členů sboru, pokladna). Bohoslužby začínají v 9 hodin, brzká hodina některým nevyhovuje, „delší dopoledne“ však umožňuje řadě z nás účastnit se společenství na zcela zaplněné kruchtě. Při 50 místech k sezení a mnoha těch, kteří si sednout nemohou, se vrací otázka, kdy vlastně bohoslužby končí. Není i naše „kruchta“ čas chválení Hospodina? Jednou za rok jsou bohoslužby vysílány v přenosu Českého rozhlasu, v r. 2014 to bylo podvacáté. Strašničtí účastníci bohoslužeb jsou zkušeným spolutvůrcem přenosu, na nějž odpovědělo několik desítek posluchačů oceněním a poděkováním. Při bohoslužbách jsme dali větší prostor 9
tichu. V přímluvné modlitbě je ticho vyhrazené osobním prosbám, ztišení po kázání je příležitostí k reflexi slyšeného. Obojí bylo přijato s povděkem. Zůstává tak jediný dluh: ticho před začátkem bohoslužeb. Dluh? Mnozí po něm volají a prosí o ně, jiným hluk nevadí. Nedělní škola, tradiční nepřesné pojmenování bohoslužeb pro děti, se konala 39x s průměrnou účastí 22 dětí. I tady účast roste od podzimu směrem k vánočnímu období, na jaře vlivem škol v přírodě i výjezdů rodin do zeleně ubývá. Děti se scházely ve třech skupinách (předškolní, mladší a starší školní děti), tématem jsou biblické příběhy podle Katechetických příprav, jež dodává ústředí církve. Kompletní tým učitelů se mění podle možností účastníků, vždy jich je nejméně deset. V neděli se hraje i vánoční divadlo, velká akce dětí, na niž se připravují řadu týdnů, loni opět s hrou Tomáše Najbrta a písničkami Filipa a Madlenky Klineckých. Koncerty patřily ke třem nedělím lednovým, v průměrné návštěvě (137) převyšuje výrazně počet hostů odjinud. O dramaturgii, jednání s hudebníky, organizaci, poučené úvodní slovo i o vysokou kvalitu cyklu pečuje po celou dobu konání koncertů (v r. 2014 již 17. sezóna!) Jan Balcar. Sborové odpoledne adventní i postní jsou rodinným setkáním, jehož program připravují děti a mládež a občerstvení křesťanská služba. Účastníci (75) mají kromě programu možnost být spolu; sdílení k životu víry patří nedílně.
| březen 2015
PONDĚLÍ Hovory nejen pro křesťany a Chvíle ticha (čtrnáctidenně) se konaly dříve v pátek, pondělní termín se však ukázal vhodnějším. První setkání (8) je neseno živým rozhovorem o křesťanství ve vztahu k obecné kultuře i naší současnosti, druhé (7) patří k nejtišším setkáním ve sboru vůbec, hlavní náplní půlhodinové meditace je modlitební ticho. ÚTERÝ Hospodářská rada je orgán staršovstva scházející se podle potřeby v úterý i jindy. Potřeba je ovšem veliká, skupina se schází ve složení, jaké je třeba pro řešení daného problému. Na práci se podíleli Jan Balcar, Pavla Červenková, Jana Potočková, Zuzana Rákosníková, Walter Hanusch, Ladislav Janeček, Petr Kocna, Jiří Kolařík, Jiří Kubias i další. Rada často nese tíži nejvážnějších návrhů a řešení finančních a stavebních a také doporučení o pracovních poměrech ve sboru a jejich personálním zajištění. Rada předkládá své analýzy a návrhy rozhodování staršovstva. STŘEDA Diakonie ČCE- středisko Ratolest prochází výraznou změnou. Po odchodu ředitelky Vlasty Beščecové na odpočinek rozhodlo vedení Diakonie ČCE o sloučení střediska se střediskem s obdobným zaměřením v Praze 5 – Stodůlkách. Sloučení se odehraje v plnosti během roku 2015, na vztahu našeho sboru ke středisku Ratolest se mnoho nezmění. Sbor volí dozorčí radu střediska (z našeho sboru v ní pracovali
| březen 2015
Kateřina Potočková, Marcela Gregorová, Linda Suchá, Jan Balcar, Martin Řeháček, později Kristýna Klinecká), do střediska docházejí každý týden farář sboru, Alžběta a Pavel Hanychovi; ti připravují pro klienty i zaměstnance půlhodinové setkání s písničkami, Biblí a modlitbou. Setkání starší generace (20) se nese v duchu živého přemýšlení o biblickém slovu (kniha Skutků apoštolských, Markovo evangelium). Následují volné rozhovory při občerstvení, komentování současného dění i sdílení témat osobních. Pro mnohé účastníky je středeční odpoledne opravdovou dominantou uprostřed týdne. Konfirmační příprava (7) se soustřeďuje na základní otázky Bible, křesťanství a církevních dějin i současnosti. „Katechismus“ je osnovou, do níž se snažíme vplétat osobní svědectví i otázky. Roční setkávání vrcholí konfirmačním víkendem, v němž je těžištěm příprava konfirmační slavnosti, i tu však prostupují další osobní i aktuální otázky. Konfirmační zkouška (38) je setkáním konfirmandů, jejich rodin, staršovstva i celého sboru. Potvrzujeme v něm, že jsme konfirmační přípravu dobře využili. Setkání mládeže (11) má čtverý program, společné jídlo (však mnozí přicházejí rovnou ze školy nebo z práce), biblický program s následujícím rozhovorem (úvahy účastníků byly střídány prostým čtením několika kapitol z Bible) a zpívání. Mládež se spontánně proměnila ve volné zpívající těleso, které je schopné v případě po10
Modlitební skupina (7) je věrná svému názvu, základem jsou modlitby, často osobní, přímluvné i děkovné, za sbor i jeho jednotlivce, za rodiny a všechny, kdo jsou v nějaké nouzi. Patří sem však i písničky a biblická úvaha. Kdoví, zda právě modlitebníci ve sboru nejsou nejdůležitější pilíře, na nichž sbor a jeho život stojí! ČTVRTEK Setkání mladších i starších dětí (8) jsou opravdu výukou: mladší děti se učí znát biblické příběhy, starší pak základy věrouky podle Katechismu. „Výuka“ je ovšem plná písniček, kreslení, hereckých etud, povídání, také smíchu, občas i her. Jan Ámos by měl radost, věříme.
třeby zazpívat veřejně či podržet dobrou hudební atmosféru při různých příležitostech. Významné místo má již po léta modlitba: v tichu, při svíčce, někteří sedí, jiní klečí na zemi. Mnozí dosvědčují, že tato část setkání je pro ně nejdůležitější. 11
Učitelé Nedělní školy (9) se scházejí jednou měsíčně. O děti se starali: Zdeněk Drmla, Filip Dušek, Martina Janečková, Eliška Chlebounová, Kristýna Klinecká, Milena Klinecká, Ben Klinecký, Marcela Lajnerová, Dan Páleník, Ben „Benjo“ Roll, Anička Rousová, Martin Řeháček, spolupracuje Petr Kocna i čtvrteční učitelé, kromě učitelů Nedělky Martina Řeháčka a Bena Rolla to byli také Bětka Hanychová a Pavel Hanych. Příprava nedělních bohoslužeb, výletů a víkendů, vánočního divadla, dárků pro děti, řešení a výzdoba prostorů, kde se děti scházejí, osobní pastýřské a pedagogické záležitosti, vše začíná vždy společnou modlitbou a písní. Staršovstvo (16, rovněž měsíčně) má k jednání celou řadu témat. Nebýt předem připravených analýz a doporučení hos-
| březen 2015
podářské rady i pečlivé písemné přípravy programu, pro jednání staršovstva by obvyklé dvě hodiny pravděpodobně nestačily. Ale presbyterky a presbyteři jsou zvyklí jednat věcně a bez napětí. Jednání provází ochota podělit se o společné úkoly. Díky Pánu! Předsedou staršovstva je kurátor Petr Kocna. Křesťanská služba (16) je setkání sester, často těch starších i starých. Je to tak v pořádku? Sestry se starají o občerstvení při sborových příležitostech včetně nedělí, o dopisy jubilantům, o potřebné, jimž je třeba pomoci, o adventní sbírku. I zde je základem biblická úvaha a modlitba. Předsedkyní křesťanské služby je Marta Hálová. PÁTEK Střední generace (10) už dávno svým věkem neodpovídá jménu, prakticky všichni účastníci jsou padesátníci a starší. Kázání prof. Jana Hellera tvořila biblický základ, pak přišlo na řadu volné sdílení osobních i společných a sborových témat. A k tomu i sklenka dobrého červeného, bílého nebo džusu. SOBOTA Před nedělí se pravidelně neschází žádná skupina. Bývá to prostor pro setkání příležitostná, zkoušky pěveckého sdružení, které vzniklo před dvěma lety a občas vystoupí se svými náročnými vícehlasy při bohoslužbách i jindy, příprava letního tábora Nedělní školy, jehož se účastní na padesát dětí (v r. 2014 to bylo 55 dětí) a
| březen 2015
desítka vedoucích (11). Deset dní péče o takovou kupu dětí a o zajímavý program vyžaduje mnoho zkušeností a obrovské nadšení. Pracovní brigády jsou občas zapotřebí nejen v sobotu, stavební akce si vyžadují vyklízení a uklízení, sborový dům 12
užitek i radost. Farář občas „sklízí“ dík za to či ono ve sboru, ale ví, že bez vás, všichni ochotní, by nebylo nic! Jestliže v dalších letech budeme mít novou kostelnici, nové webové stránky (cce-strasnice.cz, zatím ve zkušebním provozu) mají nové správce, je to jen svědectví, že sbor žije. A snad nežije jen ke své chvále a prosperitě. Však víme, komu ke chvále tu jsme… je organismus, který si žádá svou péči.
5. NAKONEC FARÁŘ
4. PRÁCE JE DOST…
Podle původní povolací listiny měla v březnu 2015 farářovi sboru Pavlovi Klineckému skončit její platnost. Protože staršovstvo chtělo, aby dosavadní farář v práci pokračoval, musela další volba, tzv. opakovaná, proběhnout do 15. 10. 2014. Proto se 12. října konalo mimořádné volební sborové shromáždění, které rozhodlo o prodloužení povolací listiny Pavla Klineckého ve strašnickém sboru do března 2018. Synodní rada prodloužení povolací listiny schválila. Pavel Klinecký tedy zůstává strašnickým farářem další tři roky. Přibývající věk se projevuje na těle i duchu, farář je přesto vděčný, že může pracovat uprostřed společenství, kde panuje důvěra, radost i láska. Kromě práce ve sboru stále spolupracuje na cyklu televizních rozhovorů „Uchem jehly“. Zakončeme výroční zprávu první slokou z nejstarší dochované bratrské písně z r. 1467: Radujme se vždy společně, vzdávajíce chválu vděčně Bohu Otci nebeskému, Synu i Duchu svatému. (Evangelický zpěvník 397)
O sborové prostory se léta staraly kostelnice Jana a Kateřina Potočkovy, o úklid sborového domu již druhý rok pečuje naše nájemnice a sousedka Petra Bártová. Kancelář vede Tomáš Jelínek, vytrvalou pomocnicí je tu Wanda Malá. Webové stránky sboru (strasnice.zde.cz) po celý rok vedl Petr Kocna, účetnictví Renata Frintová, mzdové záležitosti Pavla Červenková, inventář sboru inventarizační komise (Wanda Malá, Martin Šubert, Jiří Kubias), správou archivu je pověřena Wanda Malá, revizorkami jsou Pavla Červenková a Jana Podroužková spolu s náhradnicemi Marcelou Gregorovou a Libuší Škrabalovou. Mnohé úkoly ve věcech technických a stavebních zkušenou rukou řídil moudrý Ladislav Janeček, místokurátor sboru. Po celý rok ve sboru stál farářovi jako věrný pomocník v roli kazatele, katechety i pastýře Dan Páleník, absolvent UK ETF, „čekatel“ na vikariát. Desítky jmen již zazněly. Jak by nyní neměl zaznít dík! Všem společný, ode všech, kteří z vaší služby mají 13
| březen 2015
PŮST | BÁSEŇ Irena Chlebounová
Bylo to závratné! Cítila jsem se najednou tak silná A plná odhodlání Všechno změnit od základů Že jsem se nemohla dočkat Až přistaví kontejner Vyhodila jsem je! Celá ta hromada věcí Které se postavily mezi nás A časem mi přerostly přes hlavu Byla najednou pryč Připadala jsem si tak lehce A svobodně Ty jsi stál náhle blízko mě
A já měla konečně pocit Že se usmíváš Chtěla jsem ještě přiklopit víko – Pojistit naše vítězství Ale vtom jsem zahlédla svoje vzpomínky (ležely úplně navrchu jako němé výčitky) A neměla jsem to srdce je tam nechat Nakláněla jsem se pořád níž Přehrabovala se v plné popelnici svých myšlenek A Ty jsi pomalu mizel S bolestným výrazem ve tváři Pod nánosem mých vylovených krámů.
HOSPODAŘENÍ SBORU V ROCE 2014 Hospodářská rada
Pro rok 2014 byl plánován vyrovnaný rozpočet s příjmy i výdaji ve výši 1.900 tisíc Kč (včetně účetních odpisů). Ve skutečnosti jsme schválený rozpočet nedodrželi a skončili deficitem. Důvodem nebyly vyšší náklady, ale výrazně nižší příjmové položky – salár 509 tisíc Kč namísto plánovaných 630 tisíc Kč, sbírky na opravu modlitebny pouze 23 tisíc Kč namísto plánovaných 120 tisíc Kč. V roce 2014 jsme provedli kompletní izolaci celého objektu proti vlhkosti. V první etapě byly odstraněny primární zdroje vlhkosti výměnou lapačů střešních splavenin po obou stranách našeho domu. Dalším krokem bylo provedení hydroizolace, kterou realizovala firma ing. Jiří Maťátko - Hydroizolace z Libštátu za 191 tisíc Kč. V návaznosti na hydroizolační práce nakonec provedla firma Jiřího Kolaříka přestavbu hygienického zázemí modlitebny a dokončovací opravy po skončení prořezávání zdiva. Stavební práce nás v roce 2014 stály 436 tisíc Kč.
| březen 2015
14
Celocírkevní sbírky činily celkem 114 tisíc Kč, z toho 47 tisíc Kč byla naše pomoc Ukrajině a Srbsku. Z ostatní sborové činnosti uveďme alespoň naši podporu letnímu táboru dětí, víkendu Nedělní školy v Soběhrdech, mladým členům sboru na víkend v Chotěboři, příspěvek na dárky pro děti nejen za jejich neobyčejné nasazení při zkouškách a vlastním provedení vánoční hry. Další sborové příjmy – salár, sborové sbírky, pronájmy a sborové výdaje naleznete v níže uvedené tabulce. Rozpočet na rok 2015 vychází z příjmových i výdajových hodnot roku 2014 a předkládáme jej jako nevyrovnaný. Deficit bude hrazen ze sborových finančních zdrojů. V letošním roce plánujeme opravu fasády naší modlitebny a revitalizaci bytu ve 2. patře, kde bude od června bydlet kostelník sboru. Náklady na tyto opravy předpokládáme ve výši 900 tisíc Kč. Výdajové položky na seniorátní a celocírkevní repartice a odvod do personálního fondu jsou uvedeny podle položek schválených pražským seniorátem. Přestože jsme v minulém roce nedosáhli plánované výše saláru, celková částka zahrnující obětavost našeho sboru dosáhla výše 870 tisíc Kč. Za tuto velmi vysokou míru obětavosti patří všem dárcům velká vděčnost a poděkování. SBOROVÉ PŘÍJMY
Předpoklad
Skutečnost
Předpoklad
2014
2014
2015
Salár
630.000
509.830
510.000
Sborové sbírky
150.000
144.908
147.000
Sbírky a dary
270.000
201.498
255.000
Příjmy z pronájmu
850.000
873.903
830.000
Příjmy celkem
1.900.000
1.730.139
1.742.000
Odvod repartic
83.955
83.955
83.427
Odvod do pers. fondu
81.100
81.100
85.200
Oprava a údržba
500.000
527.102
980.000
Mzdové výdaje
500.000
448.885
470.000
Poskytnuté dary
140.000
151.614
170.000
Spotřeba energií
100.000
155.000
150.000
Provozní výdaje
167.000
207.985
245.000
Účetní výdaje
327.945
302.443
380.000
Výdaje celkem
1.900.000
1.958.084
2.563.627
SBOROVÉ VÝDAJE
V roce 2014 sbor hospodařil s deficitem 227.945,- Kč. 15
| březen 2015
ROZHOVOR S JIŘÍM VODIČKOU Madlenka Klinecká
Jirko, hraješ na koncertních pódiích po celém světě – jak se ti hrálo v naší modlitebně? V čem je tam pro tebe třeba rozdíl...? Na koncert ve vaší modlitebně vzpomínám moc rád, protože tam byla úžasná atmosféra a krásná akustika. Měl jsem pocit, že všechny lidi znám a že hraji na „domácím“ koncertě. Právě tímto pocitem to bylo jiné, než když stojím na velkých pódiích, kde často moc velký kontakt s publikem nemám. Hraje se mi lépe, když cítím, že publikum nejen poslouchá, ale i hraje se mnou. Hrálo se mi opravdu moc hezky. Housle v tvých rukách zní nádherně. Znám je a vím, že není snadné na ně hrát, potřebují specifický přístup. Musel sis k nim hledat cestu, nebo ti to šlo samo? To je hezká otázka. Na tyto housle jsem si musel zvykat dlouho. Nechal jsem si je upravit od houslaře, aby mi lépe šly do ruky. Každý nástroj je trošku jiný, stejně jako každý člověk, a musí si jeden na druhého zvyknout. Ale asi po roce a půl, co na ně hraji, jsem si na ně opravdu zvykl a zjistil, jak z nich dostat úplné „maximum“. Za odměnu od nich dostávám důkaz, že housle hrají čím dál tím lépe a že svůj strop mají ještě daleko výš. Jsem rád, že je mám, i když je to na ně někdy dřina. Tvůj repertoár je hodně široký – máš přesto nějakou oblíbenou skladbu?
| březen 2015
I když jako sólový houslista i komorní hráč musím hrát od Bacha po Vlacha – tedy po současnost, mám rád období romantismu. Má své mantinely, ale jsou nejdále od sebe ze všech hudebních období. Dává mi větší prostor pro vyjádření sebe sama. Myslím, že je také nejsrozumitelnější publiku. Je to období, kde každý skladatel, myslím, mohl vtisknout své nejhlubší pocity na notový papír. Třeba takový Dvořákův violoncellový koncert nebo Griegův klavír-
ní a z houslových třeba ten Čajkovského mne dokážou rozplakat. Nevyrůstal jsi v křesťanském prostředí, ale nyní se připravuješ na křest. Jak k tomu došlo, co tě k tomu přivedlo? Na tuto otázku asi malý odstavec nestačí, ale pokusím se na to odpovědět. Zjistil jsem, že život není jen o představách a snech, ke kterým směřujeme, a když se nám splní, tak chceme pořád víc a víc. Od šesti let jsem cvičil na housle proto, abych něco ve své budoucí kariéře doká16
zal. Později jsem zjistil, že to, co hraji, není jen technika a možnost ukázat se, ale že hudba má obrovskou sílu a hloubku, které jsem začal objevovat. Najednou to nebylo jen pouhé „vystoupení“ s trémou na koncertech, ale prožitek z něčeho, co nám skladatel sdělil pomocí not. Největší zlom nastal v den narození mého syna Josífka, který mi změnil žebříček hodnot – a to byl začátek cesty… Mým křížem v životě je cestování a častá samota po hotelech a dopravních prostředcích, které ke svému životu nepotřebuji. Cestování v letadlech bych se nejraději vyhnul úplně. Ale bohu-
žel to k mé práci patří. Vždy jsem na takových cestách přemýšlel, jestli se vrátím a jestli uvidím ještě svou rodinu. Pokaždé jsem se před cestou pomodlil, protože jsem se bál, a když jsem přijel po několika dnech či týdnech domů, tak jsem poděkoval. Až po nějaké době jsem si řekl, že bych byl sobec, kdybych prosil a děkoval jenom v situaci, kdy je mi nejhůř, a přitom je v životě tolik momentů, za které bych měl děkovat, ale nedělal jsem to. To byl pro mne důkaz, že jsem v rozpoložení se nechat pokřtít a odevzdat se Pánu Bohu.
DALŠÍ ŠEDESÁTINY NA OBZORU Irena Chlebounová
Rok 2015 nám přinesl do strašnického sboru další šedesátiny. Nechce se tomu věřit, ale už 19. března je oslaví náš milý kurátor, Petr Kocna. Kdybychom měli najít jedno slůvko, které by našeho bratra Petra charakterizovalo, asi bych použila termínu „všudypřítomný“. Skoro by se dalo použít úsloví „Kam Pán Bůh nemůže, tam nastrčí Kocnu s Klineckým“. Neboť pravá ruka našeho bratra faráře je k vidění na téměř každé akci strašnického sboru. Jeho obětavost v tomto směru jako by neznala mezí. A to přesto, že je zaměstnán na lékařské fakultě , tedy v povo- bezmála všech akcí sboru na webových lání, které by samo o sobě stačilo vyplnit stránkách, ve sborovém dopise či v albu. veškerý volný čas a vytáhnout z člověka Nadto si každý rok najde čas a podaruvšechnu sílu i entuziasmus. je své přátele kromě novoročenky ještě Protože rád a velmi dobře fotografuje, vlastnoručně vyrobeným kalendářem s vysloužil si funkci hlavního dokumentaris- květinovými či s architektonickými motity jak na pracovišti, tak i v církvi. To díky vy. němu můžeme vidět kvalitní fotografie z Bratra Petra jsem poznala jako pečlivého 17
| březen 2015
učitele nedělní školy s řadou věroučných otázek, jimiž neúnavně zásoboval přípravná setkání učitelů. Jak jsem si všimla, tak stejně horlivě klade provokativní otázky na setkání střední generace, na staršovstvu i při jiných příležitostech. Zpívali jsme spolu v pěveckém sboru Salvátor i v žižkovském sboru Jeroným. Petr zpívá s nadšeným zápalem svůj tenor dodnes a nikdy nás neopomene pozvat na další koncert milovaného Jeronýma. Zdálo by se, že se náš kurátor vznáší v oblacích a praktické stránky života jsou mu cizí. Ale on se stejnou zarytostí pročítá pro mne nesrozumitelné dokumenty, technické zprávy a řeší praktické potřeby strašnického sboru v hospodářské radě nebo na celocírkevní úrovni. Jeho zaujetí pro počítač ho přivedlo k tvorbě a spravování webových stránek sboru.
Viděli jste, jak mu zasvítí oči, když vypráví o nových možnostech, které toto médium nabízí? A k tomu má pro příchozího šibalský úsměv a z rukávu tahá veselé historky nebo citově zabarvené příběhy. Co mu popřát? Milý bratře Petře, ať Tě neopouští zdraví ani chuť do života. Ať máš svůj široký záběr pod kontrolou a moudře vybíráš, co stihnout a co vynechat. Ať Ti k tomu dává náš Pán své požehnání a obnovuje Tvé síly, aby ses nám neuštval. „On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla.“ (Žalm 103, 3 – 5)
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SBORU Počet členů sboru k 1. 1. 2014 Přírůstky
801 +11
křtem
9
přístupem
2
Úbytky
-62
úmrtím
5
stěhováním
3
revizí
54
Počet členů sboru k 31. 12. 2014 | březen 2015
750
Pokřtěni byli:
Lucie Borovičková Rostislav Coller Kryštof Janeček Jonatan Najbrt Karel Adam Fára Anna Červenková Tereza Zvolánková Eliáš Cizl Tomáš Vojtíšek
Zemřeli:
Jitka Popelková Irena Jarošová Milada Pošmourná Věra Mikotová Vladimír Kříž 18
KALENDÁRIUM 22. 3.
Ne
10.00 výroční sborové shromáždění
28. 3.
So
9.30 seniorátní školení varhaníků
29. 3.
Ne
9.00 Květná, bohoslužby s VP
29. 3.
Ne
15.00 velikonoční sborové odpoledne
2. 4.
Čt
19.00 čtení pašijí
3. 4.
Pá
17.00 Velký Pátek, bohoslužby s VP
5. 4.
Ne
9.00 Vzkříšení, bohoslužby s VP
15. – 17. 5.
Pá – Ne
30. 5. – 2. 6.
víkend Nedělní školy v Soběhrdech 3. zasedání 33. synodu ČCE
24. 5.
Ne
9.00 Boží hod svatodušní, bohoslužby s VP
28. 6.
Ne
9.00 konec školního roku, bohoslužby s VP
3. – 12. 7.
tábor strašnické NŠ (Vysoká Srbská)
2. – 8. 8.
hory mládeže (Travná)
6. 9.
Ne
9.00 začátek školního roku, bohoslužby s VP
25. – 28. 9.
Pá – Po
prodloužený sborový víkend v Chotěboři
2. – 4. 10.
Pá – Ne
Sjezd nejen evangelické mládeže (Litoměřice)
PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ neděle
9.00 bohoslužby pro děti i dospělé
pondělí
18.00 „Hovory nejen pro křesťany“ (čtrnáctidenně)
pondělí
19.30 setkání „Chvíle ticha“ (čtrnáctidenně)
středa
14.00 setkání starší generace
středa
16.45 setkání konfirmandů
středa
18.00 setkání mládeže
čtvrtek
16.00 setkání mladších i starších dětí
čtvrtek
18.00 křesťanská služba (1x měsíčně)
čtvrtek
19.30 setkání učitelů Nedělní školy (1x měsíčně)
čtvrtek
19.30 staršovstvo (1x měsíčně)
pátek 1919
19.30 setkání střední generace 19
strašnického sboru Českobratrské církve evangelické
březen 2015
strasnice.evangnet.cz/sborovy-dopis Vydává: Farní sbor ČCE v Praze 10 - Strašnicích, Kralická 1001/4, 10000 Praha 10 - Strašnice gsm: 274 811 226; e-mail:
[email protected]; http://strasnice.evangnet.cz Redakční rada: Irena Chlebounová, Jan Balcar, Ladislav Janeček, Jan Souček Foto: Petr Kocna, Pavel Klinecký; Grafická úprava: Tomáš Jelínek Bankovní spojení: Česká spořitelna, účet č. 283574329/0800
