TÜV SÜD Journal. Česká republika

TÜV SÜD Journal | 1

TÜV SÜD Journal Česká republika

2 | 2012

Unikátní výtahy na Vysoké peci č.1

6–7

TÜV SÜD hodnotí elektromobily v reálném prostředí

8–9

Nezávislá kontrola jako nástroj investora k minimalizaci technických rizik projektů

10–11

N Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě listujete v dalším pokračování našeho časopiseckého seriálu o TÜV SÜD, o našich službách v těch nejrozličnějších oborech, a také o našich úspěších. Musím říct, že i já jsem pokaždé překvapen – samozřejmě pozitivně – čím vším se holding TÜV SÜD zaobírá. A co všechno jsme schopni nabídnout také přímo tady, v České republice. Některá témata jsou vyloženě módní, jako například elektromobilita, která nadále provokuje diskuse o faktickém rozšíření elektromobilů z pohledu jejich praktické využitelnosti. Od nás se dozvíte, jak se vozidla na čistě elektrický pohon hodnotí. Jiná témata jsou prostě technicky zajímavá – kolikrát jste například jeli šikmým výtahem? Já jednou v Paříži na Eiffelovce. A ejhle – najednou se ukazuje, že podobná zařízení jsou i u nás. Ten, který mám na mysli, bude sloužit v Ostravě v rámci vznikajícího multifunkčního centra Nové Vítkovice. Neméně zajímavá je oblast testování plastových nárazníků, pro které využíváme obrovské kyvadlo. Řeknu vám, že je to zajímavý pohled, když se něco tak impozantního uvede do pohybu… A opravdovou novinkou je komplexní portfolio služeb pro investory, dodavatele a další podnikatelské subjekty. Připravili jsme průvodce jednotlivými fázemi projektu od počáteční ideje přes výstavbu či výrobu až po ukončení provozu, a to z pohledu legislativních a normativních požadavků. Tím chceme podnikatelům pomoci předcházet eventuelním problémům a finančním ztrátám, které mohou vzniknout při dodatečné úpravě objektů, výrobků, provozů nebo výrobních procesů. Zajímavým tématem, a ve 21. století také velmi důležitým, je společenská odpovědnost podniků. Nicméně – a na tom se myslím shodneme, je opravdu škoda, že dosud není zavedena povinná certifikace společenské odpovědnosti politiků a politických stran. Protože na rozdíl od výroby a obchodu, kde jsou předpisy, normy, standardy, kontroly a případně sankce na denním pořádku, pro politiky, kteří z velké části podnikatelské prostředí ovlivňují, jakoby žádné normy často neplatí. Nemluvě o sankcích.

Obsah Noví lidé

. . . . . . . . .

3

Novinky

. . . . . . . . .

3

Výsledky TÜV SÜD AG za rok 2011

. . . . . . . . .

4

Příchod jara otevřel znovu Vysokou pec č. 1 . . . . . . . . .

5

Unikátní výtahy na Vysoké peci č.1

. . . . . . . . .

6–7

TÜV SÜD hodnotí elektromobily v reálném prostředí

. . . . . . . . .

8–9

Nezávislá kontrola jako nástroj investora k minimalizaci technických rizik projektů

. . . . . . . . . 10–11

Aktuální povinnosti vyplývající z chemické legislativy

. . . . . . . . . 12–13

Plasty nestačí „jen ohřát a trochu zmáčknout“ ?!

. . . . . . . . . 14–15

ISO 26000: další mezinárodní standard pro společenskou odpovědnost podniků

. . . . . . . . . 16–17

Simulace nárazu vozidla při teplotách na Sibiři i Sahaře

. . . . . . . . .

18

Nabídka školení

. . . . . . . . .

19

Tedy… zkusím být optimista, třeba se někdy dočkáme i takových standardů. Zatím vám přeji příjemné počtení a také ještě voňavý konec letošního jara. S úctou.

Oleg Spružina Generální ředitel TÜV SÜD Czech s.r.o.

TÜV SÜD Journal Česká republika Číslo 02/2012 Vydává: TÜV SÜD Czech s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, IČ: 63987121 Náklad: 2000 výtisků Povoleno MK ČR E 19526 Redakční uzávěrka: 23. května 2012 Kontakt: [email protected]


Noví lidé Novinky Marek Fischer Nastoupil v únoru na pozici zkušebního technika pro zkoušky elektrického příslušenství automobilů. Jeho pracovní náplní je provádění zkoušek na autorádiích, světlech a jiných zařízeních pro automobilový průmysl.

Pavel Kopecký Nastoupil v březnu do střediska pevnostních zkoušek v Mladé Boleslavi. Jeho pracovní náplní je příprava vozů pro tenzometrická měření a strojení snímačů. Do budoucna se bude podílet i na dalších projektech pro automobilový průmysl.

Běh pro charitu Ani chladné březnové počasí neodradilo sportovce z TÜV SÜD, aby se postavili na start firemního Hervis půlmaratónu – jednoho ze závodů Pražského mezinárodního maratónu. Tým ve složení Jakub Machuta, Jan Hnilica, Lukáš Sedláček a Adam Hloušek úspěšně dokončili štafetový závod mezi firmami, a to na vynikajícím 22. místě ze 131 týmů, a svou účastí tak podpořili charitativní organizaci – Armádu spásy.

Architektonické ztvárnění nízkoenergetických a pasivních staveb – pozvánka na konferenci TÜV SÜD Czech s.r.o. , ve spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou, pořádá odbornou konferenci, jejímž hlavním tématem bude architektonické ztvárnění nízkoenergetických a pasivních staveb. Konference se koná dne 14. června 2012, na půdě Jihočeské univerzity – Filozofická fakulta, Branišovská 31a, 370 21 České Budějovice, od 10:00 – 15:10 hodin. Cílem konference je seznámit účastníky s dosavadními zkušenostmi v oblasti projektového řešení staveb v nízkoenergetickém a pasivním standardu, s výhodami a případnými riziky, které tyto stavby doprovází, a to jak na straně projektového řešení, tak na straně samotné výstavby. Od renomovaných autorů zde zazní celkem devět příspěvků týkajících se teoretických i praktických otázek. Každý příspěvek bude zakončen krátkou diskuzí, kdy bude možno autorovi položit několik otázek týkajících se prezentované problematiky. Zváni jsou nejen odborníci, ale i veřejnost, která se o tuto problematiku zajímá, a také ti, kteří výstavbu nízkoenergetického či pasivního objektu plánují. Účast na konferenci je zdarma, včetně občerstvení. Konference je organizována a financována v rámci projektu „Efektivní energetický region Jižní Čechy – Dolní Bavorsko“.

Kontakt: Jitka Jandusová Tel.: +420 724 534 055 [email protected]

4 | TÜV SÜD Journal

Výsledky TÜV SÜD AG za rok 2011 Globální růst: TÜV SÜD zvyšuje zisk i výnosy Mnichov. V roce 2011 společnost TÜV SÜD zaznamenala nové rekordy u výnosů, zisku a počtu zaměstnanců. Tento mezinárodní poskytovatel služeb zvýšil obrat na téměř 1,7 mld. EUR (2010: 1,55 mld. EUR). Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) vzrostl o 12 % na přibližně 160 mil. EUR (2010: 143 mil. EUR). Počet lidí pracujících pro největší německou organizaci TÜV vzrostl o 1.100 na celkových více než 17.000 zaměstnanců po celém světě. Na tiskové konferenci při příležitosti zveřejnění ročních výsledků v Mnichově předseda představenstva Dr. Axel Stepken zdůraznil: „TÜV SÜD se stále více mění v globálního hráče: naše výnosy z mezinárodních aktivit v roce 2011 vzrostly o více než 13%.” V roce 2011 společnost generovala asi 35% svých výnosů mimo území Německa - v meziročním srovnání vzrostly o dva procentní body. Kromě toho TÜV SÜD také dále posiluje svou již tak silnou pozici na vysoce konkurenčním domácím trhu, když v roce 2011 v Německu zvýšila svůj obrat o 5,5 %. V roce 2011 tento poskytovatel technických služeb rostl napříč všemi divizemi i regiony po celém světě. Strategický obchodní segment PRŮMYSL zvýšil své výnosy na 665 mil. EUR (meziroční nárůst o téměř 11 %). Ve strategickém obchodním segmentu MOBILITA výnosy vzrostly na 593 mil. EUR (o 7,5 %). A obchodnímu segmentu CERTIFIKACE se i přes prodej společností podařilo v roce 2011 zaznamenat nárůst výnosů na 418 mil. EUR (nárůst o téměř 5 %).

Globální růst: akvizice 10 firem / zahájení technických prohlídek v Indii

Tereza Fricová Manažerka PR&marketingu Tel: +420 725 852 162 [email protected] www.tuv-sud.cz

K úspěchu společnosti také přispěly četné akvizice. Od 1. ledna 2011 TÜV SÜD získala celkem 10 firem v Japonsku, Jižní Africe, Kanadě, Velké Británii, Itálii a v Německu. V Jižní Africe například TÜV SÜD investovala do tří nezávislých společností, díky čemuž dnes na jižním cípu Afriky těží z růstu ve třech hlavních obchodních oblastech (kontrola vozidel, průmyslové testování a realitní služby). V roce 2012 chce TÜV SÜD dále rozvíjet nové trhy. Společnost bude prvním evropským poskytovatelem služeb, který vstoupí na trh technických kontrol vozidel v Indii. První firemní středisko pro prohlídky vozidel bude v červnu otevřeno v Novém Dillí. Stepken oznámil, že letošní rok bude opět ve znamení mnoha mezinárodních projektů a akvizic.

Expanze u technologií budoucnosti: elektromobilita, obnovitelná energie a vestavěné systémy Společnost očekává silný impuls ze strany nových služeb v oblasti technologií budoucnosti. Co se týče bezpečnosti v oblasti elektromobility, TÜV SÜD je na dobré cestě stát se jedničkou v mezinárodním poskytování zkušebních a certifikačních služeb. Ústřední roli zde hraje posílení mezinárodní sítě zkušebních laboratoří společnosti TÜV SÜD pro vysokonapěťové baterie. TÜV SÜD již dnes ve svých šesti laboratořích na pěti kontinentech testuje baterie podle kritérií mezinárodních norem; srdcem této sítě je nové středisko pro testování baterií otevřené v loňském roce v Garchingu u Mnichova. V oblasti obnovitelných zdrojů energie se TÜV SÜD zaměřuje na větrnou a solární energii. V roce 2011 se TÜV SÜD podařilo zdvojnásobit výnosy v oblasti větrné energie a fotovoltaiky. Podle Stepkena tato oblast nabízí potenciál budoucího růstu výnosů: „V příštích třech letech u našich služeb pro energii z obnovitelných zdrojů výrazně překročíme výnosovou hranici 50 mil. EUR.“ Úspěch energetické revoluce závisí na modernizaci elektrických rozvodných sítí a jejich přeměně na inteligentní sítě, v nichž mohou zařízení mezi sebou navzájem komunikovat. TÜV SÜD sdružuje své poradenské a certifikační služby v této oblasti do kompetenčního centra Smart Grid Competence Center v Mnichově. S inteligentními sítěmi jako výchozím bodem bude TÜV SÜD postupně zakládat další kompetenční centra se zaměřením na zavádění vestavěných systémů, tj. mikroprocesorů, které v rámci systémů, přístrojů a strojů plní různé úkoly – jedná se o velice perspektivní mezioborovou technologii. Stepken zdůraznil: „Naším cílem je, aby se společnost TÜV SÜD stala jedničkou v poskytování služeb pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti vestavěných systémů."

Ambice: TÜV SÜD chce v roce 2013 dosáhnout výnosů 2 miliardy eur TÜV SÜD si chce udržet vysoké tempo růstu posledních let i v blízké budoucnosti. „V letošním roce máme v plánu zvýšit naše výnosy na více než 1,8 mld. EUR a pro rok 2013 jsme si dali za cíl přibližně 2 mld. EUR,“ zdůraznil Stepken. Toto tempo růstu se bude rovněž odrážet v počtu zaměstnanců: V roce 2012 a 2013 TÜV SÜD plánuje po celém světě vytvořit více než 1.000 nových pracovních míst.


Příchod jara otevřel znovu Vysokou pec č. 1 V úterý 20.3.2012 přesně v 6.14 hodin první ranní paprsek přivítal letošní příchod astronomického jara a současně slavnostně otevřel revitalizovanou Vysokou pec č. 1 v Dolní oblasti Vítkovic. Symbolicky tak zpřístupnil po přibližně 13 letech nejstarší vítkovickou Vysokou pec č. 1. Vybudována byla v roce 1911 a svůj provoz ukončila posledním odpichem surového železa v roce 1998. Od té doby sice byla neodmyslitelnou součástí tzv. „Ostravských Hradčan“, ale prakticky bez využití. Změny celé Dolní oblasti Vítkovic jsou realizovány podle návrhů ARS Studia Vítkovice a AP Ateliéru architekta Josefa Pleskota. Nezahrnují pouze zmíněnou revitalizaci Vysoké pece č. 1, ale také přeměnu starého vysloužilého plynojemu na multifunkční aulu, dále obnovu VI. Energetické ústředny, zpřístupnění původních prostor dolu Hlubina a přilehlé koksovny. Všechny tyto záměry jsou spolufinancovány z evropských fondů s velkou pomocí majitele těchto kulturních památek – Machinery Group Vítkovice. Tento velkolepý plán je součástí Evropského kulturního dědictví. Areál Dolní oblast Vítkovice je chráněnou památkou UNESCA, aby tak připomínal bohatou průmyslovou historii města. Historická konstrukce vysoké pece byla v rámci revitalizace vybavena bezpečnou prohlídkovou trasou. Její součástí je unikátní prosklený šikmý výtah pro 16 osob, jehož klec pojíždí po původním skipovém mostě, po kterém se dopravovala železná ruda, koks a další přísady do útrob vysoké pece. Další, evakuační panoramatický výtah, je instalován do původního ocelového tubusu, v němž byl v minulosti provozován nákladní výtah, který sloužil pro přepravu pracovníků údržby a materiálu pro opravy vysoké pece. Prohlídková trasa začíná v prostoru bývalé nakládky skipové nádoby, odkud vyveze návštěvníky již zmíněný šikmý výtah po bývalém skipovém mostě na kychtovou plošinu (plošina VP ve výšce přibližně 35 metrů, kde je násypný otvor, do kterého se vyklápí skipová nádoba a kde je uzávěr pro odvod „kychtového plynu“). Odtud lze vystoupit na samý vrchol pece, který nabízí nádherný výhled na celé město i blízké Beskydy. Od počátku projektové přípravy, přes celou její vlastní realizaci, spolupracovali s hlavním subjektem projektu, s kanceláří ARS Studia Vítkovice, odborníci ostravské kanceláře společnosti TÜV SÜD Czech. V úvodu byly

s projektanty konzultovány základní obecné požadavky nezbytné na zajištění bezpečnosti budoucích návštěvníků pece. Pro povolovací stavební řízení bylo v květnu 2010 provedeno posouzení zajištění bezpečnosti v rámci úvodní projektové dokumentace. Současně byla zpracována analýza rizik a posouzení dodržení ustanovení platných norem při návrhu na úpravy zábradlí na předpokládaných návštěvních trasách Vysoké pece č. 1. Následně bylo provedeno posouzení dokumentace pro reaktivaci VP 1 z hlediska uplatnění bezpečnostních požadavků při řešení návštěvních a servisních tras i zřízení výtahové dopravy (šikmý a evakuační panoramatický výtah). V dubnu 2011 bylo realizační firmou SUBTERRA uzavřeno výběrové řízení na dodávku obou speciálních výtahů, ve kterém uspěla firma s dlouholetou tradicí v oboru výtahy – firma Tramontáž Chrudim. Koncem roku 2011 a počátkem roku 2012 bylo provedeno posouzení shody obou dodaných výtahů ve smyslu Nařízení vlády 27/2003 Sb. v platném znění. Před ukončením celé revitalizace bylo provedeno posouzení a certifikace ochranných zábradlí na prohlídkových trasách VP č.1 včetně konzultace v rámci zpracování „Návodů k používání ochranných zábradlí na prohlídkových trasách VP č.1.“ Jedná se o stručný výčet aktivit, které realizovala společnost TÜV SÜD Czech v rámci tohoto neopakovatelného projektu. Otevřením návštěvní trasy revitalizované VP č.1 však ještě příběh nekončí. Projektanti uvažují o vybudování cca 15 metrů vysoké nástavby nad vrcholem stávající konstrukce vysoké pece, s velkorysým návrhem na zřízení vyhlídkové terasy s kavárnou.


Unikátní výtahy na Vysoké peci č.1 V rámci revitalizace VP č.1 v Dolní oblasti Vítkovic bylo nutné vyřešit svislou dopravu návštěvníků po prohlídkových trasách. Zejména pak přednostně přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, a to na všech 8 vyhlídkových plošin. Do původního válcového tubusu, jímž vedl v době provozu vysoké pece nákladní výtah, za účelem dopravy servisních pracovníků i výrobního materiálu, byl umístěn nový výtah. S ohledem na nutnou změnu půdorysu klece výtahu, z důvodu dodržení legislativních i normativních požadavků na evakuační výtah, byl tubus otevřen svislým výřezem, vodorovně vyztužen a vznikl tak nezvyklý panoramatický výtah. Kromě již zmíněné přepravy osob s omezenou schopností pohybu a orientace bude současně využíván k případné evakuaci návštěvníků prohlídkových tras při vzniku nenadálých zdravotních potíží. Výtah využijí i servisní pracovníci pro přepravu do dalších 4 zastávek.

Základní parametry evakuačního výtahu Výtah nese typové označení LVO 1000/12-250NT2, jeho jmenovitá rychlost činí 2,5 m/s, stroj je umístěn v hlavě šachty. Výška zdvihu je velmi ojedinělá – 51,55m. Výtah je tak schopen svými 12-ti stanicemi obsloužit všechny vyhlídkové i servisní plošiny. Prosklená kabina s rozměry 1100 x 2100 mm poskytuje krásný výhled na město. Skutečným unikátem je však šikmý výtah, který slouží jako hlavní přístupová komunikace pro návštěvníky prohlídkové trasy na Vysoké peci č. 1. Podmínkou zadání bylo ponechat co nejvíce původních konstrukcí a technických zařízení z původního skipového výtahu. Z historického hlediska je cenné nejen využití skipového mostu, ale také původního bubnového převodového stroje včetně pohonu, stejně tak i dalších částí, které zůstaly umístěny v původním objektu strojovny skipového výtahu. Kabina tohoto šikmého výtahu pojíždí po speciální dráze, která je upevněna na původní skipový most, po kterém se v době původního provozu přepravovaly ve skipové nádobě železná ruda, koks a další suroviny do nitra vysoké pece. Využití této původní dopravní trasy pro přepravu návštěvníků je skutečně mimořádné z hlediska technického i historického.

Základní technické parametry šikmého výtahu Výtah SVB 1500/1, nosnost 1500 kg, dopravní rychlost 1m/s, zavěšeno na dvou lanech průměru 20 mm, počet stanic 2. Činná délka dráhy výtahu je cca 44 m při převýšení 37 m, sklon dráhy činí cca 58°. Šikmá kabina, o hmotnosti 5000kg, se 3-mi plošinami propojenými schodištěm, je vybavená ovládacím panelem pro řidiče, její půdorysné rozměry jsou 2850x4530 mm. Vstup do kabiny je zajištěn automatickými vodorovně posuvnými dveřmi. Nouzový výstup je umožněn ručně ovládanými nouzovými dveřmi s výstupem na boční servisní schodiště dráhy. Původní převáděcí kladky skipového výtahu jsou doplněny odkláněcími kladkami pro úpravu úhlu vedení nosných lan. Z technického hlediska byla velmi náročná úprava původního skipového stroje podle požadavků dnes platných norem a předpisů. Původní jednolanový buben historického výtahového stroje bylo nutno opatřit novým děleným pláštěm pro navíjení dvou lan a přítlačným válcem pro zabránění chybného navíjení lan na buben.


U původního pohonu bylo nutné provést rekonstrukci brzdy tak, aby plně odpovídala požadavkům ČSN EN 81-1. Bezpečnost cestujících v kabině je zajištěna rovněž netradičně. Namísto zachycovačů jsou použity hydraulicky ovládané vozové brzdy působící na pojezdové nosníky (obdobné jsou používány u pozemních lanových drah). Tyto vzorové brzdy zachytí kabinu výtahu v případě všech mimořádných situací, jako jsou poruchy nosných lan, zvýšení rychlosti apod., ale také při každém provozním zastavení čímž jsou eliminovány vlivy protažení lan při změně zatížení při nastupování a vystupování pasažérů. Omezovač rychlosti je instalován na podvozku kabiny a je vybaven ozubeným hřebenem. Všechny tyto nové bezpečnostní prvky byly certifikovány také z hlediska bezpečnostních požadavků harmonizovaných norem pro výtahy v rámci posuzování shody tohoto výtahu naší společností. Při řešení bezpečnosti šikmého výtahu byla dodržena všechna relevantní ustanovení ČSN EN 81-1, ČSN EN 81-71 a dalších harmonizovaných norem. Současně byly uplatněny příslušné požadavky EN 81-22, která bude právě pro šikmé výtahy v rámci EÚ zavedená až v letošním roce. Celou náročnou výrobu, včetně návrhu a montáže obou speciálních výtahů, provedla na základě podmínek stanovených v úvodních inspekcích realizovaných naší společností, renomovaná firma pro montáž a výrobu výtahů Tramontáž Chrudim.

Miroslav Chromečka Gestor pro oblast stavebních výrobků Tel: +420 602 362 527 [email protected] www.tuv-sud.cz


TÜV SÜD hodnotí elektromobily v reálném prostředí V současné době se často setkáváme s novými přístupy pro individuální mobilitu v budoucnosti. Cílem je vypořádat se s požadavky na omezování emisí a snahou o snižování závislosti na čím dál tím dražších fosilních palivech. V budoucnosti lze podle různých studií očekávat daleko pestřejší paletu pohonů vozidel než dnes. K benzinovým a naftovým budou stále častěji přibývat jak pohony na CNG, tak především elektrická vozidla poháněná energií z trakčních baterií nebo palivových článků využívajících vodík. Tedy vozidla bez lokálních emisí skleníkových plynů a při využití obnovitelných zdrojů energie i celkově. Hybridní vozidla jsou jakousi přechodnou fází a zvláště hybridy s možností dobíjení baterie z elektrické sítě (tzv. plug-in hybridy) jsou kompromisním řešením, se kterým se budeme v nejbližší době hodně setkávat.

V individuální mobilitě se ale připravují i celé nové koncepty využití vozidel související se změnou přístupu k jejich vlastnictví. Je opravdu nutné automobil vlastnit? Nestačí mít k dispozici jen službu „mobilita“? V budoucnosti se očekává, a doufám, že se toho brzy dočkáme i u nás, že vozidla nebude nutno vlastnit, ale využívat je podle potřeby pomocí služeb - jako například car sharing - které již fungují v některých evropských městech. V takové situaci si člověk pomocí svého chytrého telefonu půjčí vozidlo, které je volně zaparkováno nejblíže místu, kde se nachází. Tím bude moci dojít k větší specializaci vozidel, například pro městský provoz jsou elektromobily naprosto ideální již dnes. TÜV SÜD se elektromobilitě věnuje již řadu let nejen na celosvětové úrovni, ale i v České republice. Za zmínku stojí výzkumné programy, v jejichž rámci vznikaly v devadesátých letech minulého století elektromobily na bázi favorita nebo felicie. Od té doby se jak technologie, tak i vnímání elektromobility podstatně změnilo. Z okraje zájmu se elektromobilita za posledních pět let posunula do oblasti očekávání jak na straně provozovatelů, tak i výrobců vozidel. TÜV SÜD se zaměřuje na několik oblastí spjatých s elektromobily, jak na vozidla, tak i na dobíjecí infrastrukturu a školení. Specialitou pak zůstává testování baterií, které provádí v celosvětové síti laboratoří. Kromě tradičních oblastí jako je homologace vozidel nebo certifikace dobíjecích stanic jsou aktivity společnosti TÜV SÜD spjaté s konzultačními činnostmi či se simulacemi nebo hodnocením provozu elektrických vozidel. Již před dvěma lety publikoval TÜV SÜD výsledky nezávislých zkoušek, při kterých identifikoval silný vliv teploty na dojezd elektromobilů v neposlední řadě kvůli velké spotřebě energie k vytápění interiéru. Pomocí TÜV SÜD E-Car Cycle (TSECC) hodnotí automobilky a výrobci příslušenství spotřebu elektromobilů v podmínkách blízkým reálnému provozu. V letošním roce odborníci v TÜV SÜD provádějí dodatečné testy, které mají zjistit chování všech elektromobilů


na trhu v každodenních provozních podmínkách. Dojezd elektromobilů se vedle poměrně vysokých kupních cen ukázal být pro manažery vozových parků, kteří plánují zapojit elektromobily do firemního provozu, v současnosti největším úskalím. Jistotu v plánování mohou poskytnout vysoce přesné detaily o dojezdové vzdálenosti vozidel – bez ohledu na zvolenou trasu, řidiče a povětrnostní podmínky.

Podle získaných dat způsobilo v tomto zimním testu odolnosti největší rozdíly elektrické topení instalované ve všech vozidlech. Tyto údaje jsem velmi cenné především pro výrobce komponentů.

Studie se provádí ve spolupráci se společností Next Generation Mobility a zkoumá aspekty, jako je například spotřeba ve vztahu k teplotě prostředí a baterie, nabití baterie, různým tlakům pneumatik, různému zatížení a topografii trasy.

Společnost Next Generation Mobility plánuje použít získané zkušenosti do praktického konceptu a zjednodušit řízení elektromobilů – i pro řidiče, kteří s tímto ekologicky šetrným systémem dopravy nemají žádné předchozí zkušenosti. Díky použitím dat od TÜV SÜD do firemního softwaru pro sdílení vozidel se uživatelé vozidel vyvarují problémů s prováděním složitých výpočtů a bude umožněno, aby se všechny elektromobily mohly používat co možná nejvíce.

Budou testovány všechny na trhu dostupné elektromobily v různých situacích, u každého se provedou šestitýdenní testy v reálném provozu, aby se co nejpřesněji zohlednily skutečné podmínky řízení. Cílem je získat přesné údaje o tom, které elektromobily nejlépe vyhovují různým jízdním profilům. Zkoušky budou také zahrnovat porovnání s testováním spotřeby na zkušební stolici připojené na dynamometr podle TSECC. Cílem je získat bázi dat pro podpůrný

V nadcházejících měsících budou odborníci z TÜV SÜD aplikovat své zkušební procedury na všechny elektromobily, které jsou v roce 2012 na trhu. Navíc jejich program zkoušek zahrnuje praktické testování individuálních vozových parků, analyzování parametrů měření, jako jsou diagramy zatížení, manipulace, jízdní profily a teplota, pro identifikování vozidel, která mají v konkrétním vozovém parku nejnižší spotřebu.

software, který bude asistovat provozovatelům vozových parků při rozhodování o přiřazení vozidel ze svého vozového parku k požadovaným jízdním profilům a přesně identifikovat, které z jejich vozidel je pro daný úkol nejvhodnější.

V České republice TÜV SÜD zařadil do své flotily první elektrické auto v létě loňského roku. Jednalo se o druhou generaci Smart ED, které na půl roku zapůjčila společnost E.ON. Cenné zkušenosti z praktického provozu pomohly k zlepšení úrovně znalostí odborníků TÜV SÜD a především k propagaci elektromobility jako alternativního přístupu k individuální mobilitě.

Tesla Roadster, Fiat Karabag, Smart electric drive, A-Klasse EcoDrive, Peugeot iOn, Citroen C-Zero a další – celkem jedenáct vozidel nastoupilo v lednu letošního roku v Mnichově na první kolo praktických testů při venkovních teplotách mínus 13°C. Padesátikilometrová trasa byla kombinací silnice, dálnice a městských silnic. Řidiči měli za úkol udržovat normální styl řízení při příjemné interiérové teplotě, zatímco odborníci se zaměřili na venkovní teploty, teplotu baterie a spotřebu. Ta se ukázala být mimořádně proměnlivá, od pěti do dvanácti kilowatthodin za hodinu jízdy plus dvě dlouhé přestávky na fotografování.

TÜV SÜD je v České republice zacílen v elektromobilitě nejen na oblast vozidel. V loňském roce TÜV SÜD například vyškolil v TRW Automotive Czech s.r.o. na 100 zaměstnanců technického centra v rámci in-house školení. Školení obsahovala i praktickou ukázku vozidla a krátkou zkušební jízdu. Mimořádný zájem o školení je v letošním roce ještě posiluje, v rámci in-house i otevřených školení byla již první stovka překročena.

Ondřej Vaculín Manažer pro oblast obnovitelných zdrojů energie Tel: +420 776 637 352 [email protected] www.tuv-sud.cz


Nezávislá kontrola jako nástroj investora k minimalizaci technických rizik projektů Každý projekt, technologické zařízení, výrobní proces a každá skupina výrobků, má legislativně, normativně a smluvně definované technické požadavky, které musí splňovat. Stejně tak musí sjednané podmínky a technické požadavky splnit každý dodavatel v průmyslu. Naplnění všech relevantních požadavků je jedním ze základních předpokladů úspěšnosti každého podnikatelského plánu. Naopak jejich nedodržení má téměř vždy negativní finanční dopad

– s obdobnou situací v menším měřítku je možné se setkat například i pokud jste nuceni provést nějakou změnu v průběhu realizace výstavby rodinného domu. Právě proto, že včasná identifikace rizik umožňuje jejich eliminaci s nejnižšími náklady, je vhodné zajistit kvalifikované posouzení technických rizik již od samotného začátku projektu.

Nejčastějším případem projektu, kde se setkáváme s velkým množstvím technických rizik je investice do výstavby nového technolo gického celku, bez ohledu na to, o jaké průmyslové odvětví se jedná. Takový projekt lze z hlediska věcného i časového průběhu, a i z hlediska existence technických rizik členit na pět základních fází:

Plánování

Projekce

Instalace/Výstavba

– nemožnost uvést výrobek na trh, povinnost stáhnout výrobek z trhu, udělení pokuty orgánem státního dozoru, smluvní pokuty, opožděné uvedení do provozu, náklady vynaložené na nápravu nevyhovujícího stavu nebo dodatečné investice. Posouzení shody se všemi relevantními technickými požadavky provedené nezávislou třetí stranou vždy významně minimalizuje rizika investora při každém projektu. Rozdíly v množství možných rizik a v nákladech na jejich identifikaci nejsou v zásadě mezi jednotlivými fázemi projektu příliš významné, ovšem náklady spojené s odstraněním nalezeného rizika se diametrálně liší v závislosti na včasnosti identifikace rizika. Mírně zjednodušené, nicméně praxí prověřené, pravidlo říká, že náklady na odstranění rizika a nápravu nevyhovujícího stavu narůstají exponenciálně a jsou v každé fázi projektu vždy o řád dvyšší, než ve fázi předchozí. Tedy eliminace rizika, kterou je v rané fázi plánování možné zajistit s nákladem například 1.000Kč, bude při pozdější identifikaci ve fázi projekce již stát 10.000Kč, a pokud bychom riziko neodhalili ani ve fázi instalace a výstavby, ale až v provozu, tak jeho odstranění může stát 1.000.000Kč. Každý kdo se účastnil realizace technických projektů si jistě sám na podobný případ z vlastní zkušenosti vzpomene, a nemusí to být jen z oblasti průmyslu

Provoz

Vyřazení z provozu

Inspekce –Testování Investor může využít specializované firmy zaměřené na jednotlivé oblasti jako jsou environmentální aspekty, stavební technologie, tlaková zařízení, strojní a technologická zařízení a další oblasti, ovšem častou nevýhodou tohoto řešení je poměrně značné množství partnerů se kterými musí odpovědní pracovníci investora jednat, což je časově a organizačně náročné obzvláště v případě větších projektů. Druhým poměrně zásadním aspektem bývá nízké pojistné krytí škod způsobených při výkonu činnosti v případě jednotlivých specializovaných dodavatelů – často se dodavateli stávají i malé firmy nabízející zejména nízkou cenu, ale pokud investorovi vznikne škoda díky pochybení takového dodavatele, je v praxi tato škoda fakticky nevymahatelná. Komplexnost potřebného rozsahu činností lze demonstrovat například na výstavbě bioplynové stanice, kdy buď investor a nebo financující banka, často využívají nezávislé posouzení projektu v plném rozsahu – například zhodnocení vhodnosti výběru geografické lokality z pohledu zemědělských aspektů jako jsou svozové vzdálenosti či dostupnost a vhodnost plodin a dalších vstupních surovin, kontrolu majetko-právních vztahů k pozemkům, posouzení


Inspekce – testování – certifikace Příklady nejčastějších oblastí technických rizik, které je nutné kontrolovat a řídit v průběhu investičního projektu a výstavbě či rekonstrukci technologických zařízení.

technického řešení a energetického auditu technologie, ověření naplnění legislativních požadavků technických (stroje, elektrická zařízení, plynová zařízení, stavební konstrukce) i environmentálních (hluk, emise a rozptylová studie, nakládání s odpady), prověření smluvní dokumentace s dodavateli jednotlivých částí technologie i s budoucími dodavateli surovin, kontrola klíčových finančních parametrů projektu a následně průběžné inspekce finančního i technického průběhu realizace projektu, a na konec závěrečnou inspekci dokončené bioplynové stanice před jejím uvedením do provozu. Pochopitelně oblasti, které je vhodné ověřit nezávislou společností se technicky liší podle toho, v jakém oboru podnikání je projekt realizován, ale vždy platí, že s velikostí projektu úměrně narůstá i rozsah požadovaných kontrolních a inspekčních činností, a pokud je takovým projektem rekonstrukce velké elektrárny nebo výstavba výrobního závodu , pak je rozsah činností časově i odborně mnohem širší, a v neposlední řadě také významně přibývá množství kontrolních činností, které jsou povinné, musí být provedeny pověřeným kvalifikovaným subjektem a jsou vyžadovány platnými předpisy Pro investora je logicky velmi komfortním řešením využití jedné společnosti pro celé trvání projektu a pro nezávislé posouzení všech oblastí rizik i pro provedení posouzení vyžadovaných platnými předpisy. S ohledem na vysoké kvalifikační požadavky takovým partnerem může být jen velká a stabilní společnost, která zároveň ve většině případů má i vysoké pojistné krytí případných škod až do řádově stomilionových částek. Společnost TÜV SÜD Czech je jednou z mála takových společností na českém trhu disponujících úplným rozsahem potřebných kompetencí a rozsáhlými zkušenostmi ve všech oblastech. Tato společnost dlouhodobě spolupracuje s investory jako odborný partner pro posuzování shody a identifikaci rizik s technickými požadavky při rozsáhlých nebo náročných projektech. Již v průběhu posledního desetiletí se mohla pochlubit nejširším rozsahem vlastních kvalifikací, které nyní ještě dále rozšířila o kompetence v oblasti životního prostředí, obnovitelných zdrojů energie, stavebních technologií a konstrukcí a energetické náročnosti. Díky tomu může nyní společnost TÜV SÜD Czech, zajistit kvalifikovaně posouzení všech technických rizik a požadavků komplexních projektů, od posouzení

záměru z hlediska financovatelnosti a realizovatelnosti, EIA studii dopadu na životní prostředí, přes posouzení splnění technických požadavků na stavební konstrukce, technologická zařízení, posouzení shody tlakových nebo elektrických zařízení před uvedením do provozu, až po certifikaci výrobků či systémů řízení výroby, analýzy havárií, poruch nebo provozních rizik, a nebo vyřazení technologie na konci životního cyklu. Samozřejmě výše uvedené služby jsou jen ilustrativním výběrem nikoli kompletním výčtem. Nejčastěji službu komplexního posouzení shody s příslušnými technickými požadavky a vyhodnocení rizik nezávislou společností v průběhu realizace celého projektu využívají investoři a generální dodavatelé velkých projektů, a banky pro téměř všechny financované projekty. Nadstavbovou službou s vysokou hodnotu pro investory a provozovatele jsou pak také provozní analýzy a optimalizační programy, které významně zvyšují ekonomické využití a bezpečnost provozu nově instalovaných a nebo i delší dobu provozovaných technologických a výrobních zařízení. Existuje celá řada uplatňovaných přístupů, které se zaměřují na zvýšení dostupnosti zařízení pro výrobu, snížení nákladů na údržbu a provoz, zajištění bezpečnosti a nebo například zvýšení energetické účinnosti zařízení. Namátkově jmenujme alespoň AIIIA (Asset Integrity Investigation and Improvement Analysis), RoIM® (Risk oriented Inspection and Maintenance), RAM analysis (Reliability - Availability- Maintainability), QRA (Quantitative Risk Analysis) a nebo FMEA (Failure Mode and Effect Analysis). Východiskem jsou opět příslušné technické požadavky a dále zadání a cíle zákazníka, na jejichž základě je zpracována analýza stávajícího stavu zařízení, existujících postupů a procesů, a výstupem je definice optimalizačních kroků nebo dlouhodobého optimalizačního programu. Nalezení a eliminace technických rizik je jedním za základních předpokladů úspěšnosti každého projektu, jak v případě výstavby nového technologického celku nebo v případě úprav existujících celků či při realizaci optimalizačních programů a proto je nezbytné správně zvolit zkušenou firmu, která posouzení technických rizik a aspektů provede komplexně a kvalifikovaně.

Miroslav Holý Ředitel divize Industry Service Tel: +420 725 358 438 [email protected] www.tuv-sud.cz


Aktuální povinnosti vyplývající z chemické legislativy Chemické látky a směsi, které představují chemické riziko pro spotřebitele, jsou častým předmětem kontrol příslušných kontrolních orgánů. To, že jejich výsledky nejsou zcela uspokojivé, může potvrdit i společnost TÜV SÜD Czech na základě svých zkušeností při expertní činnosti související s dovozem a uváděním chemických látek a směsí na trh. Výrobcům a dovozcům nebezpečných směsí a detergentů navíc od 1. ledna tohoto roku, kdy nabyl účinnosti nový chemický zákon, přibývají nové informační povinnosti.

Klasifikace a značení chemických látek a směsí

Soňa Hykyšová Manažer pro oblast životního prostředí Tel: +420 602 389 354 [email protected] www.tuv-sud.cz

Výrobci a dovozci chemických látek a přípravků často podceňují problematiku správné klasifikace, značení a balení svých produktů. Informace uvedené na obalech a v bezpečnostních listech jsou často v rozporu s příslušnou chemickou legislativou. Nejvýznamnějším prohřeškem bývá chybná klasifikace směsí z hlediska jejích nebezpečných vlastností, a tím také chybné použití grafických výstražných symbolů, případně jejich hmatatelných ekvivalentů pro osoby nevidomé nebo se zhoršeným zrakem. Smyslem značení je přitom včasná a dostatečná informovanost o rizicích, která jsou s látkou nebo směsí spojena. Tyto informace slouží jak běžným spotřebitelům, profesionálním uživatelům, tak zdravotníkům. Časté chyby se objevují také v používání standardních R- a S-vět, které označují specifickou rizikovost, resp. pokyny pro bezpečné zacházení. Tyto věty buď na označení výrobku úplně chybí, nebo nejsou v souladu s příslušným předpisem, případně nejsou uvedeny v českém jazyce.

TÜV SÜD Czech se často setkává s nedostatečnou informovaností zejména u dovozců chemických přípravků z Číny, USA a dalších zemí mimo EU. V mnoha případech bylo nutné překlasifikovat směs na nebezpečnou. Vyskytly se dokonce i případy, kdy výrobce z členského státu EU neklasifikoval směs jako toxickou, ačkoli obsahovala látku, která patří v EU mezi omezené a má teratogenní účinky. Každý dovozce by se proto měl důkladně seznámit s potenciálními riziky souvisejícími s dovozem produktů spadajících pod působnost chemické legislativy, včetně finančních nákladů souvisejících s potenciální registrací podle nařízení REACH. Nezbytné je vyžádat si od výrobce veškeré podklady nutné pro správnou klasifikaci směsi. V případě překladů bezpečnostních listů je kontrola vazby na aktuální legislativu klíčovou úlohou. Prostý, byť jazykově bezchybný, překlad zahraničních listů nelze použít. Dozorem nad dodržováním povinností vyplývajících z chemické legislativy se zabývá několik kontrolních orgánů, mimo jiné také ČIŽP, jejíž kontroly se zaměřují na kontrolu obsahu určitých nebezpečných látek ve směsích nebo předmětech, ale také na informace uváděné na etiketách včetně dodržování správné minimální velikosti grafických symbolů a jejich popisu.

SVHC látky Výrobci nebo dovozci předmětů nesmějí zapomenout také na problematiku tzv. SVHC látek (Substances of Very High Concern), tedy látek vzbuzujících velmi velké obavy. K 1. 5. 2012 obsahoval Kandidátský seznam 73 látek. V případě, že předměty obsahují látku ze seznamu v celkovém množství větším než 1 tuna za rok a současně je tato látka v předmětech v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních, je povinností podat oznámení na agenturu ECHA do 6 měsíců od zařazení látky do seznamu. Výrobce a dovozce má také informační povinnosti vůči svým odběratelům. Výjimka z povinnosti podat oznámení se vztahuje na látky, které byly pro dané použití již registrovány nebo látky, u nichž je expozice lidí nebo životního prostředí vyloučena. Pro posledních 20 látek končí lhůta pro oznámení 18. 5. 2012.


Nové informační povinnosti Na výrobce, dovozce a distributory některých nebezpečných směsí (s nebezpečnými vlastnostmi ovlivňujícími zdraví a nebezpečnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi) a detergentů se vztahuje nová informační povinnost vyplývající z nového chemického zákona č. 350/2011 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2012. Povinnost podávat informace platí vždy do 45 dnů od prvního uvedení směsi nebo detergentu na trh. Informace se podávají Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím informačního systému CHLaP. V případě nebezpečných směsí a detergentů uvedených na trh před 1. lednem 2012 platí povinnost podat oznámení zpětné, nejpozději do 30. 11. 2012.

Revize bezpečnostních listů chemických směsí Další povinností, která je v tomto roce aktuální, je povinnost uvádět v oddíle 3 bezpečnostních listů směsí také klasifikaci látek podle nařízení CLP a tudíž použít formát bezpečnostního listu podle I. přílohy nařízení komise EU 453/2010. V praxi to znamená nutnost revize bezpečnostních listů nejpozději do konce listopadu, pokud již nejsou dle těchto zásad zpracovány.

Doporučení Vzhledem ke kumulaci nových povinností v tomto roce doporučuje TÜV SÜD Czech neponechávat splnění uvedených povinností na poslední chvíli a současně vzhledem ke zkušenostem s realizací služeb pro výrobce, dovozce a distributory chemických látek a směsí doporučuje obrátit se na experty, kteří mohou zaručit zajištění souladu s požadavky legislativy na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.


Plasty nestačí „jen ohřát a trochu zmáčknout“ ?! Plasty, jako moderní materiály se specifickými vlastnostmi, zažívají již delší čas velký boom ve svém využití. Všichni si dovedeme představit velké možnosti využití plastů v běžném životě. Nepřeberné možnosti svého použití nabízí plasty také v různých průmyslových technologiích, výrobních provozech, produktovodech, stavebnictví apod. Bez nadsázky můžeme říci, že dnes již neexistuje obor, ve kterém bychom se s plasty nesetkali. Svařování plastů se jako technologie jejich zpracování objevilo již v polovině minulého století a v Československu se začalo využívat v šedesátých letech. Ale až od devadesátých let minulého století docházelo v naší republice k rychlému rozvoji ve využívání této technologie a to především v důsledku toho, že po otevření evropských trhů se k nám začali ve velké míře dostávat moderní plastové materiály a také vhodná zařízení pro jejich svařování. Návazně na to začali projekční a konstrukční inženýrské týmy stále více zařazovat plastové materiály do svých projektů, a to především tam, kde díky svým vlastnostem, a samozřejmě také příznivější ceně a mnohdy jednoduššímu a levnějšímu technologickému zpracování, mohly efektivně nahradit materiály kovové. Přes toto již zdánlivě dlouhé období, kdy je technologie svařování plastů používána, je stále v laické, ale i části odborné veřejnosti, tato problematika poněkud zlehčována. Stále v hojné míře panuje představa, že plasty stačí „nějak ohřát a trochu zmáčkout“ a svarový spoj je hotov. Svařování obecně je specifický technologický proces. Charakteristickým znakem tohoto procesu je nemožnost detailního ověření kvality konkrétního svaru po jeho provedení. Jednoduše řečeno, do provedeného svaru není vidět a některé zásadní požadované vlastnosti svarového spoje nelze zjistit bez jeho porušení. Tato obecná charakteristika samozřejmě platí i pro proces svařování plastů. Chceme-li tedy zajistit, že námi provedené svarové spoje budou splňovat očekávané požadavky, musíme celý proces svařování validovat.


Validace je pojem, který systémové normy zabývající se oblastí kvality definuje jako potvrzení poskytující objektivní důkazy, že požadavky na specifické zamýšlené použití nebo na specifickou aplikaci byly splněny (ISO 9000). Při validaci technologie svařování jde tedy o to, simulovat stejné podmínky jako při plánované reálné činnosti; prostřednictvím specifických kontrol a zkoušek ověřit výsledky simulovaného procesu a v případě odpovídajících výsledků zajistit dodržení ověřených podmínek realizace při následné reálné činnosti. Hovoříme-li ovšem o validaci procesu svařování, nemůžeme si pod tím představit pouze ověření kvality konkrétních svarových spojů. Proces svařování začíná již v etapě plánování realizace a zpracování technické dokumentace. Než je úspěšně dokončen, vstupuje do něj celá řada dalších souvisejících činností a zdrojů. Je samozřejmě nezbytné kvalifikovat personál, který proces řídí, realizuje a kontroluje, ověřit všechny materiálové a technické zdroje, realizovat požadované kontroly a zkoušky a celý průběh procesu vhodně zaznamenávat. Základní nezbytnou věcí v procesu validace svařování je ověření samotných postupů svařování. V případě svařování kovů je tato problematika řešena celou řadou technických norem. U svařování plastů tato normativní podpora sice chybí, nicméně zásady stanovené v normách pro kovy, např. v normě ISO 15614-1, lze s úspěchem aplikovat i pro svařování plastů. Principiálně jde o naplánování provedení svarového spoje, jeho realizaci dle plánovaných parametrů na zkušebním tělese a následné ověření vlastností tohoto spoje prostřednictvím vhodných nedestruktivních (dle EN 13100) a destruktivních (dle EN 12814) zkoušek. Společnost TÜV SÜD Czech nabízí v rozsahu své inspekční činnosti také ověřování a schvalování postupů svařování plastů. Doklady o takto provedeném ověření dávají záruku, že realizované svarové spoje splňují všechny požadavky na ně kladené. Dalším nezbytným předpokladem kvalitního provádění svarových spojů je kvalifikovaný personál. Všichni svářeči provádějící svarové spoje by měli být pro tuto činnost odborně proškoleni a své schopnosti musí prokázat kvalifikační zkouškou. Pro zkoušky svářečů plastů existuje evropská norma EN 13067, která stanovuje pravidla k provádění těchto zkoušek. Mluvíme-li o kvalifikovaném personálu pro svařování plastů, netýká se to pouze svářečů, ale samozřejmě také tzv. vyššího svářečského personálu. Tedy pracovníků odpovědných za plánování a navrhování svarových spojů, řízení celého procesu svařování a provádění zkoušek svarových spojů. Úkoly a odpovědnosti tohoto personálu vychází z normy ISO 14731 a očekáváme-li ve společnosti, která se svařováním plastů zabývá, řízený proces jakosti ve svařování, nemůže v ní takto kvalifikovaný personál chybět. Výcvik svářečů a vyššího svářečského personálu má samozřejmě svá přesná pravidla. Chceme-li mít jistotu vysoké úrovně tohoto výcviku, je na místě pro něj vždy využít pouze akreditovaná vzdělávací střediska. Pro vzdělávání svářečů dle evropských norem (EN 13607), vyššího svářečského personálu a svářečských kontrolorů je vhodným akredi-

tovaným střediskem společnost UNO Praha, která realizuje školení svářečského personálu v plném rozsahu požadavků. Společnost TÜV SÜD Czech, na základě akreditace mateřské společnosti v Mnichově, je potom schopna zajistit rozšíření kvalifikace svářečů i dle požadavků německých standardů DVS (DVS 2212, DVS 2220 ...), které jsou rovněž evropsky uznávanou platformou. Výše uvedené kvalifikační předpoklady tvoří základ systému řízení jakosti ve svařování. Pro řízení jakosti ve svařování kovů platí norma ISO 3834, která stanovuje požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů. Pro svařování plastů zatím žádná podobná systémová norma vydána nebyla. Nicméně požadavky normy ISO 3834, tak jak jsou v této normě specifikovány, jsou velmi dobře použitelné i pro oblast svařování plastů. Norma sama ve svém prvním díle připouští převzetí požadavků této normy i pro jiné metody svařování. Vzhledem k tomu, že se jedná o požadavky relevantní a smysluplné, je vhodné jejich převzetí. Může vzniknout otázka, proč vlastně systémy řízení jakosti ve svařování plastů zavádět. Pomineme-li ten základní důvod, tedy že společnosti svařující plasty chtějí zajistit řízení jakosti své výroby pro zabezpečení kvality své produkce a prezentace této kvality vůči svým zákazníkům, je zde ještě v mnoha případech požadavek legislativy nebo zákazníků samotných. Pokud například společnost vyrábí plastové svařence, které jsou uváděny na trh jako stavební výrobky (vodoměrné jímky, čistírny odpadních vod atd.), musí splňovat ustanovení příslušných NV 163/2002 Sb. a 190/2002 Sb. V těchto ustanoveních je požadováno zavedení systému řízení výroby na stavební výrobky a případně jeho ověření autorizovanou osobou. Zavedení systému řízení výroby dle ISO 3834 je v těchto případech více než vhodné. Nástrojem pro to, aby organizace byla schopna veřejně deklarovat splnění požadavků normy ISO 3834, je certifikace zavedeného systému řízení jakosti ve svařování plastů nezávislou certifikační společností. Jedná se o provedení kvalifikovaného auditu celého procesu v organizaci tzv. třetí nezávislou stranou. Výstupem z tohoto auditu je vystavení certifikátu osvědčujícího, že organizace plní požadavky normy a jí realizovaný proces svařování splňuje stanovené požadavky na jakost. Společnost TÜV SÜD Czech je kvalifikována k provádění těchto nezávislých certifikací i pro výrobce plastových svařovaných konstrukcí.

Martin Glasl Auditor pro oblast svařování Tel: +420 724 919 356 [email protected] www.tuv-sud.cz


ISO 26000: další mezinárodní standard pro společenskou odpovědnost podniků Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vydal v červenci 2011 technickou normu ČSN ISO 26000. Standard poskytuje návod k realizaci správné praxe základních principů společenské odpovědnosti. Řeší zejména zapojení zainteresovaných stran, současně nabízí metodiku ke způsobům integrace společensky odpovědného chování v organizaci. Zdůrazňuje přitom význam výsledků a zlepšení profilu v oblasti společenské odpovědnosti pro organizaci a její udržitelný rozvoj. Norma je určena k použití pro všechny typy organizací v soukromém, veřejném i neziskovém sektoru, bez ohledu na jejich velikost a na to, zda působí v rozvojových či rozvinutých zemích. I když ne všechny části této mezinárodní normy budou stejně užitečné pro všechny organizace, veškerá klíčová témata jsou relevantní pro každou organizaci. Je na individuální odpovědnosti každé organizace stanovit priority, jejichž řešení je pro ni relevantní a významné, a to pomocí vlastních úvah a dialogu se zainteresovanými stranami.

Organizace na celém světě, stejně jako na nich zainteresované subjekty, si stále více uvědomují potřebu společensky odpovědného jednání s cílem přispívat k trvale udržitelnému rozvoji celé společnosti a jejího životního prostoru. Výkonnost organizace ve vztahu k okolí, ve kterém působí, a dopad jejích činností na řízení provozních rizik, se stávají kritickými součástmi celkové výkonnosti a schopnosti udržení provozní kontinuity v každé situaci. Tato skutečnost je odrazem rostoucího povědomí o významu řízení ochrany zdravého životního a pracovního prostředí, občanských a zaměstnaneckých práv zaměstnanců a dobrých vztahů se zainteresovanými stranami, jejichž dohledu jsou organizace stále více vystaveny. Vnímání výkonnosti organizace v oblasti společenské odpovědnosti může kromě jiného ovlivnit: • • • • •

konkurenční postavení, reputaci, schopnost motivovat pracovníky a ovlivnit jejich pracovní morálku, angažovanost a produktivitu, pohled investorů, dárců, sponzorů a finanční komunity, vztahy se sousedními organizacemi, úřady, médii, dodavateli, partnery, zákazníky a společenstvím, v jehož rámci působí.

Potřeby standardizace nejlepší praxe v této oblasti vyústily do vydání mezinárodní normy ISO 26000 – Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti. První návrhy jejího textu se datují již do první dekády 21. století. Protože se však jedná o krajně citlivou oblast a do tvorby se zapojilo mnoho zainteresovaných stran, dosažení shody nad definitivní podobou trvalo déle, než 6 let. Tato mezinárodní norma byla vypracována za spoluúčasti expertů z více než 90 zemí a 40 mezinárodních nebo regionálních organizací se zabývajících se sociální odpovědností. Tito experti pocházejí z následujících skupin zainteresovaných stran: spotřebitelé, státní správa, průmysl, zaměstnanci, nestátní neziskové organizace, služby a vědeckotechnický výzkum. Byla rovněž přijata specifická opatření s cílem dosažení rovnováhy mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi a rovnováhy genderového zastoupení v přípravných skupinách. Mezinárodní standard má vytvořit obecně platný rámec pro uchopení problematiky společenské odpovědnosti organizacemi, které se cítí být jejím textem inspirovány.


Číslo kapitoly

Název kapitoly

Popis obsahu kapitoly

1

Předmět

Vymezuje rozsah této mezinárodní normy a stanovuje určitá omezení a výjimky.

2

Pojmy a definice

Stanovuje definice klíčových pojmů, jež mají pro chápání společenské odpovědnosti a používání této normy zásadní význam.

3

Pochopení společenské odpovědnosti

Popisuje významné faktory a podmínky, jež ovlivňovaly rozvoj společenské odpovědnosti a mají stále vliv na její charakter a praxi. Dále popisuje samotný koncept společenské odpovědnosti – co tento pojem znamená a jak se týká organizací. Tento článek obsahuje návod k používání této normy pro malé a střední podniky.

4

Principy společenské odpovědnosti

Zavádí a vysvětluje principy společenské odpovědnosti.

5

Uznání společenské odpovědnosti a zapojení zainteresovaných stran

Řeší dva postupy společenské odpovědnosti: uznání vlastní společenské odpovědnosti ze strany organizace, její identifikace a zapojení zainteresovaných stran. Uvádí pokyny týkající se vztahů mezi organizací, na ní zainteresovanými stranami a společností, poznání hlavních subjektů a problematiky společenské odpovědnosti a sféry vlivu organizace.

6

Metodické pokyny k základním tématům společenské odpovědnosti

Vysvětluje základní témata a související problematiku týkající se společenské odpovědnosti (viz tabulka 2). U jednotlivých témat jsou uvedeny informace o jejich rozsahu, jejich vztahu ke společenské odpovědnosti, související principy a úvahy a dále související opatření a očekávání.

7

Pokyny k integraci společenské odpovědnosti do celé organizace

Poskytuje metodické pokyny k zavádění společenské odpovědnosti do praxe v organizaci. To zahrnuje pokyny týkající se: chápání společenské odpovědnosti organizace, integrace společenské odpovědnosti do celé organizace, komunikace týkající se společenské odpovědnosti, zvyšování důvěryhodnosti organizace v oblasti společenské odpovědnosti, revize postupu a zlepšování výsledků a vyhodnocování dobrovolných iniciativ v oblasti společenské odpovědnosti.

Příloha A

Příklady dobrovolných iniciativ a nástrojů v oblasti společenské odpovědnosti

Předkládá neúplný seznam dobrovolných iniciativ a nástrojů týkajících se společenské odpovědnosti, jež se zabývají aspekty jednoho nebo několika základních témat, popřípadě integrace společenské odpovědnosti do celé organizace.

Příloha B

Význam použitých zkratek

Obsahuje výklad zkratek používaných v této normě.

Jeho smyslem je povzbuzovat organizace k provádění činností, které jdou nad rámec souladu s legislativou. Ten však je pochopitelně považován za základní povinnost a součást společenské odpovědnosti jakékoli organizace. Organizacím je normou doporučeno, aby při implementaci jejích požadavků braly v úvahu společenské, environmentální, právní, kulturní, politické a organizační rozdíly, stejně jako různé ekonomické podmínky. Z výše uvedeného je patrný rozdíl mezi ISO 26000 a standardy OHSAS 18001 pro oblast bezpečnosti práce, ISO 14001 pro řízení ochrany životní prostředí, ale zejména další normou pro společenskou odpovědnost – SA 8000. Tato norma má jednoduchý titul „Společenská odpovědnost“ a je, stejně jako další dvě zmíněné normy, normou požadavkovou – stanovuje pravidla řízení této problematiky v organizacích. Jedná se tedy o normu určenou pro akreditovanou certifikaci v organizacích všeho druhu a ve všech zemích světa. Její obsah tvoří základní legislativní požadavky pracovních a lidských práv, které jsou ukotveny v mezinárodních konvencích a potažmo i v legislativě vyspělých zemí.

Naproti tomu ISO 26000 představuje nejlepší praxi společenské odpovědnosti, která je oproti SA 8000 rozšířena o oblast environmentu. Ve svých metodikách je mnohem podrobnější a rozsáhlejší – její text překračuje 100 stran, na rozdíl od 10-ti stran SA 8000. Poskytuje mnohem jednoznačnější návod k budování a zlepšování systému řízení trvalé udržitelnosti. Norma není primárně určena pro potřeby akreditované certifikace, neboť s ohledem na chybějící požadavkový rámec normy nelze pro tyto účely vytvořit příslušné akreditační schéma. Jde však o standard, který může být v případě potřeby využit jako základ pro nezávislé prokázání míry shody. Certifikát vydaný certifikační/hodnotitelskou institucí však bude mít status neakreditovaného prohlášení auditora o shodě s „duchem“ normy. ISO 26000 lze rovněž využít jako podklad pro škálové hodnocení vyspělosti organizací a pro měření výkonnosti organizace v této oblasti, a to jak zákazníkem či třetí stranou, tak i formou sebehodnocení. ISO 26000 je tak nepochybně dalším významným příspěvkem ke „smíření“ postojů zastánců ekonomického rozvoje a obránců trvalé udržitelnosti.

Viktor Šaroch Ředitel divize Management Service Tel: +420 602 664 895 [email protected] www.tuv-sud.cz

Simulace nárazu vozidla při teplotách na Sibiři i Sahaře Ověřování funkčnosti vozů se v určité fázi vývoje automobilu přesouvá z laboratoří na polygony, a to v nejrůznějších koutech světa, od polárního kruhu až po rovník. V laboratořích TÜV SÜD Czech dokážeme nasimulovat tyto extrémní podmínky v teplotních komorách. Při simulaci extrémních podmínek se provádí výstřelové zkoušky airbagů, testy mechanické odolnosti komponentů a mate riálové zkoušky předních a zadních nárazníků. Základní požadavky na vnější ochranu, v případě srážky za jízdy malou rychlostí, stanovuje předpis EHK R42, ve kterém se uvádí: „Vnější ochrana je zajišťována ochrannými zařízeními, jimiž jsou v podstatě prvky, umístěné na předním a zadním konci vozidel a jsou řešené tak, aby dovolovaly dotyky a malé nárazy, aniž by docházelo k vážnějšímu poškození“. Tento předpis se vztahuje na homologaci vozidel kategorie M1 – osobních vozidel, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče.

Martin Tichý Ředitel sekce Bezpečnost vozidel Tel: +420 603 228 373 [email protected] www.tuv-sud.cz

Žádost o homologaci typu vozidla, z hlediska ochrany poskytované nárazníky při srážce za malé rychlosti, podává výrobce vozidla nebo jím řádně pověřený zástupce, např. dodavatel nárazníků. U vozidla předloženého k homologaci se podle tohoto předpisu po nárazu posuzuje správná funkce a viditelnost zařízení pro osvětlení a signalizaci. Kapota, víko prostoru pro zavazadla a dveře vozidla, musí být běžným způsobem ovladatelné. Zároveň není přípustné, aby se boční dveře vozidla účinkem nárazu otevřely. Palivový a chladicí systém vozidla nesmí vykazovat netěsnosti, výfukový systém vozidla nesmí být poškozen. Systémy pohonu, zavěšení kol (včetně pneumatik), řízení a brzd, musí zůstat i po nárazu seřízené a jejich plná funkce musí být zachována. Zkouškou, která napodobuje podmínky vyskytující se při nárazu, se ověřuje, zda ochranná zařízení vozidla splňují tyto požadavky. Zkouška je prováděna nárazem kyvadla v podélném směru a na rohy nárazníku. Zkouška v podélném směru spočívá ve dvou nárazech rychlostí 4 km/h (s tolerancí +0,25 km/h) na přední povrch a na zadní povrch vozidla. Na každý z povrchů je jeden náraz proveden

na vozidle s pohotovostní hmotností, druhý na vozidle s celkovou zkušební hmotností. Zkouška na rohy probíhá při rychlosti 2,5 km/h (s tolerancí +0,1 km/h), při pohotovostní hmotnosti vozidla a ověřuje jeden roh předních i zadních nárazníků. Při celkové hmotnosti vozidla ověřuje druhý roh předních a zadních nárazníků. Vozidlo musí být umístěno na vodorovném, rovinném, pevném a hladkém povrchu. Vyhoví-li typ vozidla výše uvedeným požadavkům, je mu udělena homologace. Nárazové zařízení – kyvadlo, je tuhé konstrukce, s nárazovým profilem z kalené oceli. Tvar nárazové plochy definuje předpis, účinná hmotnost zařízení se musí rovnat hmotnosti odpovídající pohotovostní hmotnosti zkoušeného vozidla. Kyvadlo, používané v laboratoři pevnostních zkoušek v Mladé Boleslavi, má rameno dlouhé 4,2 m a lze jej, po jednom kilogramu, vyvážit od 790 kg do 2270 kg. Maximální nárazová rychlost kyvadla je 8 km/h a děj je zaznamenáván několika vysokorychlostními kamerami Weinberger Visario G2 s rozlišením 1536x1024 bodů při 1000 snímcích za vteřinu. Zrychlení na struktuře vozu je možno měřit pomocí systému sběru dat Dewetron DEWE43 a analyzovat následně v programech FalCon v7 a DIAdem 2011. Nad rámec požadavků legislativy jsou během vývoje prováděny i materiálové zkoušky nárazníků. Zkušební vzorek je několik hodin mražen nebo ohříván v teplotní komoře Heraeus Vötsch VSK 7 (její teplotní rozsah činí -35°C až 90°C) a následně podroben zkoušce nárazem kyvadla. Tyto zkoušky simulují extrémní teploty, ve kterých se vozidla můžou provozovat. V laboratoři je prováděna celá řada dalších statických a kvazi statických pevnostních zkoušek vozidel dle požadavků EHK/ ES, FMVSS, GS nebo FIA. Dnes jsou již samozřejmostí vývojové zkoušky dle specifických požadavků výrobců vozidel a jejich dodavatelů. Celý proces zkoušení je možné podpořit rozsáhlým sběrem dat pomocí tenzometrů, akcelerometrů nebo siloměrů, analýzou dat i počítačovými simulacemi.

Zkušební zařízení pro zkoušky nárazníků v Mladé Boleslavi.


KVALITA TECHNIKA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ BEZPEČNOST Školení

Datum školení Místo konání

Interní auditor kvality

14.–15.8.

Praha

Interní auditor SA 8000

7.–8. 6.

Brno

Interní auditor ISO/TS zdokonalovací

21.–22. 6.

Praha

8D - metoda řešení problémů

13.–14. 8.

Brno

Metrologie I.

12. 7.

Praha

Metrologie IV.

24. 8.

Brno

Interní auditor kvality - zdokonalovací

24. 9.

Praha

Modul I. - Základy IMS

17.–18. 9.

Praha

Interní auditor ISO/TS základní

12.–14. 9.

Praha

Metrologie III. - Hodnocení jakosti povrchu

17. 9.

Brno

Bezpečnost strojních zařízení

3. 8.

Brno

Funkční bezpečnost

5. 6.

Brno

životní prostředí Systém managementu hospodaření energií

Kvalita

Technika

Bezpečnost

21. 6.

Praha

Odpadové hospodářství a obaly

10.–11. 7.

Brno

Interní auditor EMS

12.–13. 9.

Ostrava

Hybridní a elektrická vozidla

3. 9.

Praha

Bezpečnostní aspekty dobíjecích stanic pro elektromobily

7. 9.

Brno

Prevence rizik - školení

12.–14. 6.

Brno

Prevence rizik - zkouška

25. 6.

Brno

Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS

4.–5. 6.

Praha

Systém managementu potravin - IA

16.–17. 7.

Brno

REACH a CLP

18. 6.

Brno

Zařízení dětských hřišť

8. 8.

Praha

Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS

10.–11. 9.

Praha

Dana Bruncková Specialista vzdělávání Tel: +420 724 743 420 [email protected] www.tuv-sud.cz

www.tuv-sud.cz

Bioplynové stanice – Od projektu k uvedení úrodné investice. do provozu. Minimalizace

Budete stavět bioplynovou stanici? Nebo už ji stavíte? Nebo dokonce provozujete? Minimalizujte technická rizika, chraňte své investice! Zorientujte se v legislativních povinnostech týkajících se bioplynových stanic! Poraďte se s nezávislými a zkušenými odborníky!

technických rizik.

Kvalifikovaná technická podpora pro investory, • Posouzení bioplynových stanic pro investory, dodavatele a provozovatele dodavatele provozovatele technologických celků, • Ověřování původuabiomasy • Posuzování zemědělských aspektů projektů na využití biomasy finanční instituce a developery.

Biokapaliny a biopaliva • Certifikace udržitelnosti TÜV SÜD Czech s.r.o. biopaliv a biokapalin •TÜV Služby pro výrobce, dovozce a distributory pevných biopaliv SÜD Czech Prague, Czech Republic, e-mail: [email protected] Novodvorská 994s.r.o., ∙ 142 21 Praha 4 ∙ e-mail: [email protected] ∙ tel: 844 888 783

TÜV SÜD Journal. Česká republika

Recommend Documents