TÜV SÜD Journal. Česká republika PF 2012

TÜV SÜD Journal | 1

TÜV SÜD Journal Česká republika

4 | 2011

PF 2012 TÜV SÜD v České republice Vám děkuje za celoroční spolupráci a přeje Vám krásné prožití vánočních svátků a mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2012.

www.tuv-sud.cz

Vážené čtenářky, vážení čtenáři! Blíží se Vánoce, a tak by se hodilo, abych se rozepsal o celém letošním roce, zrekapituloval jej, a tím uzavřel, a pak abych se také optimisticky podíval kupředu… Jenže, zrekapitulovat tento rok by vydalo na speciální vydání časopisu. A podívat se kupředu, to už vůbec není jednoduché. Vždyť kolem nás je většinou buďto mlha - což by zase nebylo v této době nic až tak neobvyklého - ale velmi často jde rovnou o smog. Ale co je na tom nejhoršího – ono to není jenom v přírodě, ono je to tak nějak všude kolem. Myslím tím hlavně v politice a v ekonomice. A tím se to plíživé mlhavo dostává do našeho každodenního života úplně ze všech směrů a všemi možnými způsoby. Co se to teda vlastně děje? A proč? A co bude dál? Na tom všem je zajímavá jedna věc – do značné míry si za to vyspělá část lidstva může sama. Ostatně jako vždycky. A teď nemyslím na kouřící továrny a blafající auta. Myslím tím na obecnou technologickou vyspělost, která především díky internetu vyústila v totální globalizaci, kdy bezprecedentní dostupnost dat kdekoliv na světě umožňuje během zlomku vteřiny nakoupit či prodat měny, komodity (které velmi často ani neexistují), a tím rychle zbohatnout nebo zchudnout, nebo ekonomicky potopit nějaký stát nebo možná i celý kontinent. Nebo třeba měnu. V tom je ta současná situace jiná. Už to nějakou dobu není o tom, jak si který stát vede, jak šikovní a pracovití v něm žijí lidé, ale o tom, jestli si někde nějaké finanční virtuální mnohozvíře usmyslí, že zrovna na vás si znásobí svůj zisk. My vlastně vůbec nepotřebujeme nějaké mimozemské vetřelce. My jsme si vetřelce vypěstovali svého. V takových mlhavých chvílích je proto dobré najít si někde kousek svého malého, klidného a přehledného světa a alespoň na chvíli zapomenout na to, co se děje kdesi ve virtuálních světech přenosových sítí. A otevřít si třeba náš časopis a chvíli si číst o normálních věcech a o lidech, kteří ty normální věci umí řešit. Takže … stejně nakonec použiju to ošumělé klišé, které ale máme tak rádi. Přeju vám krásné a především klidné a pomalé Vánoce, s rozfoukanou mlhovinou jak kolem vašich příbytků, tak i ve vašich myslích.

TÜV SÜD testovala spolu s ČVUT elektronické systémy na letišti v Hradčanech u Mimoně

Obsah Noví lidé

.........

3

Novinky

.........

3–5

Pro vaše bezpečí na zimním svahu

.........

6–7

Moderní elektronické systémy ve vozidlech

.........

8–9

TÜV SÜD garantem soutěže: PRODEJNA ROKU 2011

. . . . . . . . . 10–11

V dobré společnosti

. . . . . . . . . 12–13

Testování baterií

. . . . . . . . . 14–15

Proč bývají některá očekávání investorů bioplynových stanic nenaplněna?

. . . . . . . . . 16–17

Co dělá TÜV SÜD...

.........

18

Nabídka školení

.........

19

S úctou.

Oleg Spružina Generální ředitel TÜV SÜD Czech s. r. o.

TÜV SÜD Journal Česká republika Číslo 04/2011 Vydává: TÜV SÜD Czech s. r. o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, IČ: 63987121 Náklad: 2000 výtisků Povoleno MK ČR E 19526 Redakční uzávěrka: 30. listopadu 2011 Kontakt: [email protected]


Noví lidé Novinky Fusek Petr V září 2011 nastoupil na pozici inspektora tlakových zařízení a rozšířil tak řady zaměstnanců v ostravském regionu. Jeho hlavní pracovní činností je zjišťování shody s požadavky českých technických předpisů.

Hloušek Adam Zpracovával od dubna 2011 v TÜV SÜD Czech svou diplomovou práci, která se věnovala pasivní bezpečnosti vozidel vyráběných v malých sériích. Od září 2011 pracuje jako výpočtář metody konečných prvků a náplní jeho práce je zejména provádění homologačních zkoušek pomocí počítačových simulací.

Společnost TÜV SÜD koupila italskou firmu STIMA SYSTEM a posiluje své podnikání v oblasti mobility v Itálii.

Straškraba Vojtěch Od listopadu 2011 pracuje na pozici inspektora pro oblast obnovitelných zdrojů se zaměřením na solární elektrárny. Věnuje se mimo jiné poradenství, analýzám naměřených dat a podpoře klientů při certifikaci.

Akvizice firmy STIMA System, italského poskytovatele automobilových služeb, umožní firmě pokračovat v posilování své divize automobilových služeb v Evropě. Firma STIMA SYSTEM se sídlem v Janově má velmi silnou pozici na poli služeb pro prodejce a výrobce automobilů, půjčoven automobilů a také v oblasti správy vozových parků a pojištění. Pro firmu TÜV SÜD je Itálie jedním z nejdůležitějších evropských trhů v oblasti mobility. „Akvizice firmy STIMA SYSTEM je důležitým kamenem v evropské strategii TÜV SÜD a ještě více posiluje naši pozici mezinárodního poskytovatele služeb pro prodejce a výrobce automobilů a služeb v oblasti správy vozového parku,“ říká Wolfgang Eichler, člen představenstva firmy TÜV SÜD Auto Service. Firma STIMA SYSTEM má se svou značkou STIMA velmi silnou pozici na trhu v těchto cílových skupinách. Navíc má v Itálii špičkovou celostátní síť odhadců a znalců motorových vozidel. Akvizicí této společnosti, jejíž tržby za poslední známé období činily 2,5 miliónů EUR, tak TÜV SÜD vědomě posunuje svou strategii mezinárodního rozšiřování divize mobility. Značka STIMA bude i nadále zachována a její dosavadní ředitel Roberto Marino zůstane v kontaktu s firmou a bude působit jako poradce. Jeho hlavním úkolem bude dále posilovat pozici firmy v Itálii.

4 | TÜV SÜD Journal

TÜV SÜD měří uhlíkovou stopu ve své mnichovské centrále

Po celá léta společnost TÜV SÜD zkoumá a certifikuje uhlíkovou stopu svých zákazníků. Nyní zveřejnila uhlíkovou stopu vlastních zařízení v Mnichově. V rámci Firemní uhlíkové stopy byly změřeny všechny důležité skleníkové plyny TÜV SÜD Industrie Service GmbH. Studie mimo jiné analyzovala údaje z provozu vozového parku, energetickou spotřebu budov, dojíždění zaměstnanců do práce a služební cesty. „Jako poskytovatel služeb, který negeneruje žádné výrobní emise, započítáváme také nepřímé zdroje emisí,“ říká vedoucí projektu Thomas Classen. Výsledky vedly k vypracování akčního plánu, který ukazuje, kde přesně by TÜV SÜD mohl v budoucnosti snížit emise skleníkových plynů a chránit životní prostředí. „Malý krok jsme již učinili,“ říká Classen: byly změřeny všechny emise CO2 produkované v rámci veletržních aktivit. Ty jsou spojené s oblastmi, jako je například spotřeba elektrické energie, cestování zaměstnanců, ubytování v hotelech a papír použitý na veletržní stánek. Emise produkované TÜV SÜD v rámci veletrhů jsou kompenzovány získáním osvědčení o ochraně životního prostředí prostřednictvím Mechanismu čistého rozvoje.

Bez vad je méně než polovina výtahů Více než 50% výtahů v Německu má vady. Ukazuje to zpráva o systémové bezpečnosti, kterou v září 2011 vydalo Sdružení německých organizací TÜV (VdTÜV) spolu s autorizovanými kontrolními orgány. Oproti loňskému roku počet problémů vzrostl. Pro zprávu o systémové bezpečnosti za rok 2011 odborníci autorizovaných kontrolních orgánů analyzovali téměř 500 000 inspekcí výtahů provedených v roce 2010. Velké množství údajů poskytla společnost TÜV SÜD. Jen 48,7 % výtahů bylo bez závad (2009: 55,4 %). Inspektoři zjistili drobné závady u 40,2 % výtahů (2009: 39,9 %), celkem 10,9 % výtahů mělo kritické bezpečnostní závady a 0,2 % mělo nebezpečné závady (2009: 4,5 % a 0,3 %). Autorizovaný kontrolní orgán provádí každé dva roky bezpečnostní inspekce, během nichž inspektor podrobně prozkoumá celý systém. V mezidobí se ještě provádí předběžné prohlídky. Experti odhadují, že existuje vysoký počet nenahlášených závad, protože 200 000 až 250 000 výtahů nekontroluje autorizovaný kontrolní orgán. Důležitým znakem toho, že výtah prošel kontrolou, je inspekční značka vydaná kontrolním orgánem, jako např. modrý oktagon TÜV SÜD. Vylepení udělené značky je však na provozovateli.


Novinky Zvýšení bezpečnosti silničního provozu díky humoru Silniční doprava v Turecku je stále bezpečnější. V letech 2007 až 2010 klesl počet smrtelných dopravních nehod z 5 000 na 3 000. Na tomto pozitivním trendu má do značné míry svůj podíl také TÜVTURK, joint venture TÜV SÜD, která v Turecku každý rok kontroluje více než 5 miliónů vozidel. Aby počet obětí havárií nadále klesal, TÜVTURK propaguje defenzivní řízení a služby související s jeho kontrolou. V rámci těchto snah vysílá vtipné rozhlasové reklamy: dva z nejznámějších tureckých komiků, Hakan Yilmaz a Necmi Yapici, pracují jménem TÜVTURK na propojení dopravní výchovy a komediálních dialogů. V sedmi reklamách mohou posluchači sledovat jejich vtipné výměny o autech a řízení. Například „Pravdomluvný Davut“, Hakan Yilmaz, hraje roli „odpovědného řidiče“ a snaží se přesvědčit Necmi Yapice, alias „Křiváckého Mahmuta,“ o důležitosti takových věcí, jako jsou třeba prohlídky vozidel. „V jejich podání jsou reklamy v rádiu pro posluchače mnohem uvěřitelnější,“ říká Koray Ozcan z TÜVTURK. A co víc: lidé v Turecku tyto dva komiky milují - a berou je vážně.

Uhlíková stopa letišť Letecká doprava a ochrana klimatu – to se vzájemně nemusí vylučovat. Proto TÜV SÜD Italy posuzuje a certifikuje roční uhlíkovou stopu některých největších letišť v zemi. Milano Linate, Milano Malpensa a Fiumicino Leonardo da Vinci v Římě byly předmětem hodnocení, jež analyzovalo všechny přímé a nepřímé emise na těchto dopravních tepnách. Nyní jsou tato tři letiště certifikována podle normy programu Airport Carbon Accreditation známkou 3 +. Tato dobrovolná norma byla vyvinuta s cílem zvýšit povědomí o ochraně klimatu a podpořit snižování celosvětových emisí skleníkových plynů. Letiště se mimo jiné zavazují prosazovat opatření ke snížení a minimalizaci uhlíkových emisí v rámci projektu Carbon Disclosure. TÜV SÜD sleduje cíle a požadavky této normy každý rok. Certifikát je nabízen i v dalších evropských zemích.


PRO VAŠE BEZPEČÍ

na zimním svahu TÜV SÜD za pomoci DSV aktiv Ski & Sportmagazin a nadace Safety in Skiing (SIS) provedl test jedenácti chráničů páteře. Celkové výsledky byly pozitivní. Všechny testované modely byly schopné ochránit lyžaře před vážnými úrazy v případě nehody. Avšak co se týče jejich značení a pokynů pro uživatele, stále je co zlepšovat.

„Ochota nosit na svahu osobní ochranné pomůcky roste,“ poznamenává Florian Schmidt, šéfeditor časopisu „DSV aktiv Ski & Sportmagazin“ a jedna z osob zodpovídajících za test chráničů. Po úspěchu lyžařských helem dobývá trh stále více chráničů nabízejících kvalitní ochranu a současně vysoký komfort. Lyžaři si mohou ze škály řešení vybrat chránič, který nejlépe vyhovuje jejich individuálním potřebám. V testu se DSV aktiv, SIS a TÜV SÜD zaměřili na ochranné vesty, které se snadno a příjemně nosí. „Praktické zkoušky však odhalily, že dokonce i u tohoto typu chrániče je nezbytný pečlivý výběr a vyzkoušení ve specializovaném obchodě,“ zdůrazňuje Schmidt. Je to jediný způsob, jak zajistit, že chránič skutečně správně padne a může poskytnout úplnou ochranu. Kromě komplexních praktických zkoušek provedených DSV aktiv a SIS byly chrániče podrobeny intenzivním zkouškám v laboratoři TÜV SÜD Product Service. Jelikož dosud nebyla vyvinuta žádná platná norma se závaznými požadavky, odborníci založili svůj zkušební program na Směrnici EU 89/686 o osobních ochranných pomůckách (OOP) a evropské normě EN 1621-2 o chráničích zad pro motocyklisty. Důležité hledisko je, aby chránič kryl oblast o vhodných rozměrech a aby ochranná funkce této oblasti byla skutečně zajištěna,“ vysvětluje Frank Wittmann, který zodpovídá za laboratorní zkoušky v TÜV SÜD Product Service. „Naše zkoušky byly založené na předpokladu, že tato oblast poskytovala dostatečnou ochranu páteři, žebrům a lopatkám bez omezení pohybu.“ Během laboratorních zkoušek Wittman a jeho tým ověřoval nejen efektivitu chráničů pomocí nárazových zkoušek, ale také poskytovanou oblast ochrany na základě rozměrů těla definovaných výrobcem. Na rozdíl od požadavků normy EN 1621-2 byly nárazové zkoušky provedené při pokojové teplotě a v „zimních“ podmínkách -20° C.

Fotografie: DSV aktiv

Celkově praktické i laboratorní zkoušky přinesly pozitivní výsledky. „Při praktických zkouškách jsme byli pozitivně překvapeni vysokou mírou komfortu při nošení,“ uzavřel šéfeditor Florian Schmidt. „Zejména povzbuzující však bylo zjištění, že všechny modely kromě jednoho splnily požadované tlumení nárazů dle normy EN 1621-2, díky čemuž poskytují lyžařům vysokou míru ochrany.“ Na druhou stranu, většina výrobců věnuje málo úsilí značení svých modelů a souvisejícím pokynům pro uživatele. „Nicméně související značení CE a testování výrobců je povinné a návod k použití vyžaduje směrnice o OOP,“ zdůrazňuje odborník z TÜV SÜD Wittmann. „Požadavky směrnice musejí splňovat také nové výrobky a skupiny výrobků.“


TIPY K NÁKUPU Na co byste při nákupu ákupu a používání chrániče iče zad měli dávat pozor Rozmyslet si oblast používání Chránič zad byste měli kupovat bezpodmínečně ně v odborném obchodě, abyste jej vyzkoušeli a mohli otestovat, ovat, že perfektně padne. Před vstupem do prodejny se naskýtá otázka: K čemu bude chránič hlavně sloužit? Lyžaři-sjezdaři mají jiné né nároky než běžkaři, lyžaři ve volném stylu nebo snowboardisté. Pro lyžaře ve volném stylu lze doporučit ochrannou vestu poskytující ící ochranu celého těla.

Vestu nebo chránič?

Omyvatelnost

Vesta je přídavný kus oblečení, který podle provedení rovedení ovlivňuje úpravu klimatu u celého trupu. Kdo se snadnoo zapotí, by měl proto raději sáhnout po pouhém chrániči zad. Kdo rychle prochladne, bude se těšit z dalšího tepla poskytovaného vestou. Vyspělé chrániče sedí perfektně také za použití pouze břišního nebo ramenního pásu. Mnohé vesty poskytují také přídavné ochranné polštáře v hrudní oblasti.

Především u vest je omyvatelnost nepostradatelná, protože v důsledku přítomnosti potu může dojít ke vzniku zápachu. Proto by měl ideální chránič zad být vyjímatelný. Při nákupu dejte pozor, zda návod k použití uvádí, jak má být opět vkládán zpět, tzn. kterou stranou nahoru a kterou dolů, stejně jako která strana patří dovnitř a která je vnější.

Vyzkoušení Vyzkoušejte různé chrániče od různých výrobců. Tak zjistíte, který sedí perfektně. Chránič by měl být nošen přímo přes spodní prádlo co nejblíže tělu, aby nemohlo docházet ke sklouznutí. Nejlépe proto mějte na sobě při zkoušení vaše normální lyžařské oblečení. Skloňte se dopředu a otáčejte trupem, abyste otestovali umístění a pohyblivost chrániče. Měl by klouzat co nejméně.

Ukládání Řada chráničů je za chladu velmi tuhá a nošení je potom zpočátku nepříjemné. Proto byste neměli svůj chránič - stejně jako lyžařské boty – nikdy na noc ukládat do auta, nýbrž do teplé místnosti. Při přepravě a ukládání dbejte na to, abyste chránič nepoškodili špičatými předměty nebo těžkými kufry. Po nárazu při lyžování by chrániče již neměly být používány, protože mohou mít při další nehodě snížený tlumící účinek.

Akceptace osobního ochranného vybavení při zimních sportech se stále rozšiřuje. Před deseti lety by nikdo nepokládal za možné, že by jednou více než polovina lyžařů používala ochrannou přilbu. Dnes se už více než 70% dospělých a více než 95 % lyžařů mladších 15 let pěstujících sjezdové lyžování pohybuje po sjezdovce s přilbou. Po hlavě se dostává do ohniska zájmu další životně důležitá část těla. Stále více sportovců provozujících zimní sporty přistupuje k ochraně páteře, oblasti ramen a beder používáním chráničů zad nebo ochranných vest. Jistotou je nošení chráničů v závodním sportu, ve ski parku a mimo zajištěné sjezdovky, v neprošlapaném terénu má smysl absolutně. Ale také na sjezdovce je vidět stále více rekreačních lyžařů s chrániči zad, při čemž zde každý sám za sebe musí zvážit jejich potřebnost. Ve Švýcarsku používalo chránič zad podle údajů Protiúrazové poradny v minulé sezóně 13 % švýcarských lyžařů a 49 % snowboardistů. Stejně jako přilby nabízí výrobci také chrániče v mnoha provedeních a vždy v módním vzhledu. DSV aktiv a SIS provedly v sezóně 2010/11 důkladné zkoušky jedenácti aktuálních chráničů zad. Praktický test na Zugspitze a laboratorní test v TÜV SÜD v Mnichově přitom přinesly většinou pozitivní výsledky. Chrániče zad mají své kořeny v motocyklistickém sportu a chrání záda uživatele při nárazu. Mají zabránit úrazům měkkých částí i zlomeninám v oblasti ramen a žeber a poskytovat ochranu páteři. Ta je vedle hlavy jedním z nejcitlivějších míst na těle člověka.

Kateřina Ječmínková Specialista PR Tel: +420 725 308 486 [email protected] www.tuv-sud.cz


Moderní elektronické systémy ve vozidlech Dnešní vozidla je možno vybavit značným množstvím moderních elektronických systémů aktivní bezpečnosti. Většina z nich je ale součástí příplatkové výbavy a ještě jen u dražších typů vozidel. Evropská komise si uvědomuje značný přínos těchto systémů ke snížení nehodovosti a vážnosti dopravních nehod na silnicích členských států, a proto požaduje, aby některými systémy byla vybavena všechna vozidla povinně.

Fotografie: ČVUT

Pro lehká vozidla a naopak těžká nákladní auta a dálkové autobusy je ESC nutné pro nově homologované typy od 1. 11. 2011 a od 1. 11. 2014 pro všechna nově registrovaná vozidla. Menší autobusy a lehčí nákladní vozidla mají povinný náběh pozdější, nicméně do r. 2016 by měla být ESC vybavena všechna prodávaná vozidla. I zkoušky ESC se zásadně liší pro lehká a těžká vozidla.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 661/2009, které bylo přijato v polovině roku 2009, postupně zavádí pro výrobce povinnost instalovat do vozidel m.j. tyto moderní prvky: • • •

elektronický systém kontroly stability (Electronic Stability Control, ESC), systém varování při vybočení z jízdního pruhu (Lane Departure Warning System, LDWS), vyspělý systém nouzového brzdění (Advanced Emergency Braking System, AEBS).

Elektronický systém kontroly stability Elektronické systémy stability (ESP/ESC electronic stability program/ control) jsou postupně zaváděny na vozidlech jako volitelné již od roku 1995. Od té doby se masivně rozšířily zejména v osobních autech vyšších tříd a částečně i v ostatních kategoriích vozidel. Až nyní se však jejich zkoušky a vlastnosti staly součástí povinných homologačních předpisů. ESC pro osobní a lehká užitková vozidla (dále jen lehká vozidla) je systémem obvykle složitějším, než je tomu u nákladních automobilů, autobusů či přívěsů/návěsů (dále těžká vozidla).

U lehkých vozidel je zkušební postup přesně dán. Zkoušky vozidel vycházejí z provedení jízdního manévru s přesně definovaným průběhem natočení volantu. Toto natočení je definováno jako sinusový průběh s prodlevou při druhé amplitudě. Jízdní zkouška se provádí jen se zapojeným systémem ESC a nezbytným zkušebním vybavením pro takovou zkoušku je tzv. řídící robot. Vlastní zkouška se provádí při rychlosti 80 km/h, přičemž úhel natočení volantu se postupně pro každou další zkoušku zvyšuje až do cca 300°. Výsledkem zkoušky jsou hodnoty bočního posuvu těžiště a rychlosti stáčení, které se porovnávají s limitními hodnotami v předpisu. Systém ESC pro těžká vozidla je jednodušší než u lehkých vozidel: musí si často vystačit s méně vstupními parametry a má i omezenější možnosti regulace, vlivem konstrukce brzdové soustavy autobusů, nákladních vozidel nebo přípojných vozidel. Navíc ESC u přívěsů/návěsů je opět jednodušší než u motorových


vozidel, protože odpadá možnost regulace výkonu motoru nebo např. snímání pohybu volantu. Principem ověřování funkce ESC na těžkých vozidlech je porovnání výsledků různých jízdních manévrů se zapnutým a vypnutým stabilizačním systémem. Z našich zkušeností je poměrně snadno proveditelná zkouška jízdy v kruhu s postupně zvyšující se rychlostí. Zde se však funkce ESC projeví jen u méně stabilních vozidel s vyšším těžištěm. Mnohem více vypovídající je zkouška předjížděcím manévrem. Zde je možno postupným zvyšováním rychlosti zjistit přesně limity vozidla a při běžném způsobu nastavení ESC dojde dříve nebo později k jeho aktivaci, což je také cílem zkoušky.

Systém varování při vybočení z jízdního pruhu Tento systém je v nařízení č. 661/2009 uvažován jako povinný pro autobusy a nákladní automobily, a to od 1. 11. 2013 pro nově schvalovaná vozidla a od 1. 11. 2015 pro všechna nově registrovaná vozidla. LDWS se v současnosti běžně vyskytuje u osobních vozidel, ale v nejbližší době nebude montován povinně. Princip fungování je asi takový: vozidlo během jízdy sleduje prostřednictvím čidel a kamer podélné značení (pruhy) na silnici. Když se vozidlo náhle vychýlí ze svého jízdního pruhu, aniž přitom řidič dá znamení o změně směru jízdy, rozsvítí se nejdříve varovná kontrolka a pokud jízda mimo pruhy pokračuje, aktivuje se vibrační nebo akustický signál, který má řidiče upozornit na potenciální nebezpečí. Nedochází však k žádnému aktivnímu zásahu do řízení či brzd vozidla. Systém funguje jen od rychlosti 60 km/h, aby nedocházelo k varování například ve městě. Vlastní zkouška je poměrně jednoduchá. Vozidlo jede rychlostí 65 km/h. Následně je vychýleno rychlostí 0,1 až 0,8 m/s z pruhu. Systém LDWS se musí aktivovat. Zkouška se provede pro různé rychlosti vychýlení (z intervalu 0,1 ÷ 0,8 m/s) a levý i pravý směr.

Vyspělý systém nouzového brzdění Tento systém (AEBS – Advanced Emergency Braking System) aktivní bezpečnosti má za úkol včas rozpoznat nevyhnutelnou překážku a po výstražném varování řidiče začít samostatně brzdit vozidlo. V první řadě se předpokládá použití systémů AEBS pro těžká vozidla, kde se očekává výrazné snížení počtu dopravních nehod anebo vážnosti poranění osob při kolizích, které by měly – pokud k nim skutečně dojde – probíhat za nižších rychlostí. Typickým příkladem užití AEBS je jízda po dálnici v koloně. Pro zmíněné kategorie vozidel bude tento systém povinně montován od 1. 11. 2013 pro nově schvalovaná vozidla a od 1. 11. 2015 pro všechna nově registrovaná vozidla. O povinném zavedení AEBS pro osobní automobily se zatím konkrétněji nehovoří, v současné době je ale tento systém pod různými komerčními názvy běžně do osobních aut montován. Společnost TÜV SÜD Czech se

Řídící robot

inspirovala požadavky pro nákladní automobily a vývojovými zkouškami výrobců a provedla ve spolupráci s pražskou ČVUT vlastní zkoušky systému AEBS na osobním vozidle. Předepsaná zkouška se provádí tak, že zkoušené vozidlo vybavené AEBS se přibližuje k tzv. cílovému vozidlu (nebo jeho maketě); AEBS se musí samočinně aktivovat a až ke zkoušenému vozidlu musí začít samočinně brzdit. Cílové vozidlo při jednom typu zkoušek stojí, při jiném se pohybuje nízkou rychlostí. Navíc je ještě předepsána zkouška chybné reakce systému, cílem je, aby se AEBS neaktivovalo. Na vozovce jsou rozmístěna dvě cílová vozidla „vedle sebe“ a zkoušené vozidlo musí projet mezi těmito vozidly, aniž by se AEBS nějak aktivovalo.

Závěr Společnost TÜV SÜD Czech je již dnes plně vybavena pro zkoušky nejmodernějších vozidlových systémů aktivní bezpečnosti tak, aby mohla svým zákazníkům poskytnout odpovídající zkušební zázemí pro vývojové i homologační zkoušky vozidel, která budou uváděna na trh v následujících letech.

Martin Hron Ředitel sekce certifikace vozidel Tel: +420 602 318 420 [email protected] www.tuv-sud.cz


TÜV SÜD garantem soutěže:

PRODEJNA ROKU 2011

Kvalita prodejen se zvyšuje, ale stále je co zlepšovat! Stejně jako v minulých ročnících soutěže o titul Prodejna roku, byly i v roce 2011 finálové prodejny „tajně“ navštíveny inspektory nezávislé certifikační a inspekční společnosti TÜV SÜD Czech s cílem komplexně posoudit prodejnu a všechny definované aspekty prodeje zboží.

Milan Kroutil Manažer pro oblast potravinářství a zemědělství Tel: +420 725 438 647 [email protected] www.tuv-sud.cz

nesmí inspektorovi uniknout, zda provozovna plní všechny zákonné požadavky. Jestli je dodržována čistota a hygienické požadavky a zároveň zda je zboží správně označeno a správně nabízeno k prodeji. Po odchodu z prodejny inspektor hodnotí každé kritérium počtem bodů (stupnice 1-9) podle úrovně splnění požadavku a připojí k hodnocenému kritériu krátký komentář. Po klasifikaci jednotlivých kritérií sečte inspektor celkový počet bodů a vypočte průměrnou známku, která je součástí celkového bodového hodnocení provozovny.

„Tajná“ inspekce označovaná také jako „mystery shopping“ byla provedena v provozovnách, které postoupily do finálového kola po prvotním hodnocení jejich exteriéru a interiéru komisí hodnotitelů na základě zaslaných fotografií. Inspekce proběhly v průběhu září a byly provedeny 5 kvalifikovanými inspektory společnosti TÜV SÜD Czech.

Vyhodnocení výsledků inspekcí v roce 2011

Každá inspekce probíhala podle přesně stanovených pravidel a každá prodejna byla posuzována podle stejného souboru kritérií, kterých bylo v případě prodejen potravin celkem 37 a v případě prodejen jiného zboží než potravin celkem 30. Soubor hodnocených kritérií byl navíc rozdělen do 7 skupin (oblastí) podle toho, k jakému aspektu prodeje zboží se kritéria vztahovala. Například k exteriéru prodejny a jejímu okolí, personálu a jeho vybavení, uvádění cen a označování zboží, interiéru prodejny včetně hygieny a čistoty, nebo k vlastnímu zboží a způsobu jeho nabízení k prodeji.

•

Pozitivní pozorování: • •

Negativní pozorování: • • •

Obvyklý průběh inspekce začíná vstupem inspektora, stejně jako každého jiného zákazníka, do prodejny. Na rozdíl od běžného zákazníka je inspektor proškolen a více si všímá detailů, aniž by obsluha pojala podezření na neobvyklý účel návštěvy. Inspektor se chová jako obvyklý nakupující a většinou také nějaké zboží nakoupí (alespoň, tak je tomu v mém případě), aby prověřil ochotu, kvalifikaci a zbožíznalství personálu. Během pohybu po prodejně

Prodejny jsou čisté a upravené. Personál má dobrou úroveň znalosti zboží, působí příjemně a je ochotný zákazníkovi pomoci. Široký sortiment zboží.

• •

Přítomnost šperků a absence ochranných pomůcek (zejména pokrývky hlavy) u personálu, který manipuluje s nebalenými potravinami. Porušení chladírenského řetězce u potravin s teplotními nároky (uložení zboží mimo chladící pult a řízené teploty). Nedostatky v označování zboží - chybějící návody a etikety v českém jazyce, chybějící informace o původu zboží, chybné uvádění ceny za jednotku v případě potravin. Nemožnost uhradit nákup platební kartou. Chybějící bezbariérový přístup.

Zatímco v loňském ročníku soutěže byly nejčastějšími nedostatky zejména nálezy v souvislosti s označením provozoven a chybějící


etikety v českém jazyce, letos byly hlavními nedostatky hlavně chybějící ochranné pomůcky a přítomnost šperků u personálu manipulujícího s nebalenými potravinami. Dále byly zjištěny přetrvávající problémy s označováním výrobků (zejména u prodejen zahraničních specialit), které byly pouze v cizím jazyce. V jednom případě také porušování chladírenského řetězce u chlazených potravin, které byly po celou dobu inspekce odloženy v kartónové krabici mimo chladící pult. V jedné z prodejen bylo rovněž zaznamenáno značné množství poletujících octomilek (Drosophila melanogaster) a přítomnost přípravku na hubení hmyzu v zásuvce nebezpečně blízko nabízených nebalených potravin. Z hlediska pozitivních pozorování lze obdobně jako v minulém roce uvést, že celková hygiena provozoven je dobrá a provozovatelé prodejen dbají o exteriér i interiér provozoven tak, aby působil příjemným a čistým dojmem. Personál je ve většině případů milý, znalý prodávaného zboží a ochotný zákazníkovi pomoci. Většina prodejen nabízí široký sortiment atraktivního zboží. Co se týče obsluhy, aktivnější přístup byl shledán u prodejen potravinářského zaměření.

Cenu za 1. místo v kategorii širokosortimentní prodejna potravin předával Petr Ungerman ze společnosti Kraft Foods a Radana Čechová z Regalu. Přebíral Jiří Štěpán, majitel obchodu U Štěpánů, a Veronika Hanzelová ze společnosti Intaz, která prodejnu vybavila.

V souvislosti s výše uvedenými zjištěními je třeba uvést, že provozovatelé prodejen s potravinami by neměli zapomínat na to, že také na ně se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin včetně požadavků na dodržování pravidel správné hygienické praxe při maloobchodním prodeji a že prodávané výrobky musí být při uvádění na trh označeny v souladu s platnou legislativou, kterou je Zákon č. 110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích v platném znění a Vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků v platném znění. Na správné označování prodávaných výrobků by měli provozovatelé prodejen dbát zvláště pak v případech, kdy jsou jako prodávající zároveň i dovozcem a distributorem výrobku v České republice.

Přehled nejvýznamnějších kontrolovaných kritérií

Zástupci Wine Food Market Panificio a první cena v kategorii specializovaných potravinových prodejen. Převzali ji Jiří Jelínek, Piero Barone a Lubomír Červenka.

1. Značení prodejny, exteriér prodejny a úprava okolí s důrazem na čistotu, přístup pro ZTP. 2. Možnosti bezhotovostní platby a uvádění cen ve shodě s legislativou. 3. Vystupování personálu, oblečení, počet personálu s ohledem na velikost provozovny, odborná způsobilost, výskyt kouření, konzumace pití/jídla. 4. Interiér prodejny zejména s ohledem na čistotu a hygienu. 5. Umístění zboží a jeho množství v regálech, oddělení zboží podle sortimentu. 6. Označování zboží v českém jazyce, nepoškozenost obalů. 7. Plnění podmínek záruky a záruční doby. –

–

U potravin navíc: dodržování teplotních nároků zboží, popisy složení výrobků v souladu s legislativou, data spotřeby/minimální trvanlivosti zboží; u personálu používání ochranných pomůcek, čistota předmětů určených k manipulaci s potravinami, výskyt šperků a jiných viditelných ozdob. U jiného zboží než jsou potraviny navíc: návody na použití v českém jazyce, zajištění servisu, datum spotřeby, certifikace nebo atesty (podle konkrétního produktu).

První cenu v kategorii Non Food získala prodejna TON. Cenu za ni převzal z rukou Daniela Köppla z vydavatelství Economia Jan Juza (druhý zleva), marketingový manažer společnosti TON. Na fotografii s Milanem Kroutilem ze společnosti TÜV SÜD Czech a marketingovou specialistkou společnosti TON Ivanou Kocourkovou. Fotografie: časopis Regal


V DOBRÉ SPOLEČNOSTI Společnost TÜV SÜD Czech oficiálně vyhlásila firmy dlouhodobě usilující o zlepšování svých služeb, procesů nebo výrobků, jimž propůjčila Certifikáty výjimečnosti. TÜV SÜD Czech na slavnostním večeru v restauraci Botel Admiral představila firmy, kterým slavnostně předala Certifikáty výjimečnosti. Certifikát výjimečnosti propůjčuje TÜV SÜD Czech českým firmám napříč všemi oblastmi průmyslu a služeb a podmínkou pro jeho získání je úspěšné absolvování vícenásobného prověřování služeb, procesů nebo výrobků. Oceněná firma tedy musí být držitelem více certifikačních dokumentů, jež garantují, že usiluje o neustálé zlepšování své výroby či přístupu k zákazníkům, zaměstnancům nebo životnímu prostředí.

OCENĚNÉ FIRMY EKKL a.s. Společnost se zabývá výstavbou a rekonstrukcí sportovních povrchů pro všechny sporty – od zakládání, obnovy až po udržování sportovních povrchů a vybavování sportovišť.

FATO a.s., člen holdingu FATO Společnost FATO a.s., člen holdingu FATO, byla založena v dubnu roku 2005. Společnost zaměstnává v současné době přibližně 100 pracovníků a věnuje se především výstavbám a rekonstrukcím jak bytových, občanských, ale i průmyslových staveb. Neustálý rozvoj naší firmy je mimo jiné zajišťován investicemi do výrobních prostředků, soustavnou snahou o předávání dokonalé provedených prací, poskytování záruk a servisu pro provedené i předané zakázky.

Gumárny Zubří, akciová společnost Předávání certifikátů se vedle představitelů TÜV SÜD Czech a oceněných společností zúčastnily také zástupci nezávislých institucí, úřadů a sdružení, například ČIA – Český institut pro akreditaci, Ministerstvo dopravy ČR, ČOI - Česká obchodní inspekce a UVP – Unie výtahového průmyslu a další.

Gumárny Zubří využívají vlastní výzkum, vývoj gumárenských směsí, laboratoře, zkušebnictví, vývoj konstrukcí nástrojů a přípravků. Společnost disponuje výrobními kapacitami na míchání gumárenských směsí, nejmodernějšími vstřikovacími lisy na pryž a vstřikovacími lisy na termoplasty a termoplastické elastomery, nebo klasickými hydraulickými lisy a zařízením na vytlačování profilů a hadic.

HOPAX s.r.o. Společnost HOPAX s.r.o. je činná v oblasti výroby a dodávek svařovaných ocelových konstrukcí z nelegovaných ocelí. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav. Součástí společnosti HOPAX s.r.o. je autoservis osobních vozidel, který poskytuje služby široké veřejnosti. Od konce roku 2008 firma také provozuje mezinárodní kamionovou autodopravu po celé Evropě.

Ing. Vlastimil Ladýř – LADEO Společnost poskytuje služby v oblasti odpadového hospodářství pro průmyslové podniky, živnostníky i nevýrobní subjekty. V oblasti nakládání s odpady provádí sběr a výkup téměř všech druhů odpadů, provozuje sklad nebezpečných odpadů a zařízení na úpravu odpadů. Třídí a lisuje vybrané druhy odpadů, provozuje čistírnu průmyslových zaolejovaných vod. Společnost provádí také sanační a čisticí práce a poskytuje poradenské služby v oblasti životního prostředí. V roce 2009 firma uvedla do provozu regranulační linku na zpracování odpadních plastových obalů.


SIGNALBAU a.s.

KOVOLIT, a.s. Akciová společnost KOVOLIT datuje svoji historii od r. 1921, kdy byla v Modřicích založena strojní dílna jako akciová společnost České komerční banky v Praze. Firma má celkem tři divize. Kovárnu neželezných kovů (měď, mosaz, bronz, hliník), slévárnu tlakového a kokilového lití hliníku a nářaďovnu, ve které se vyrábí formy, zápustky a speciální nářadí pro obě divize a také na export.

Moravský Plynostav, a.s. Hlavní výrobní činností společnosti je výstavba vyhrazených plynových zařízení, výstavba a oprava produktovodů. Vedle toho firma pronajímá mechanizaci. Vysoká kvalita provedení a rychlost výstavby jsou klíčovými prvky činnosti společnosti. Za tímto účelem je Moravský Plynostav, a.s. nositelem řady oprávnění a certifikací a členem Českého plynárenského svazu, Asociace stavitelů plynovodů a produktovodů, Českomoravského sdružení pro plyn a dalších.

NEON – LAK spol. s r.o. Společnost NEON - LAK spol. s r.o. je rodinnou firmou, která byla založena v květnu 1996. Firma se zabývá povrchovou úpravou plastů a kovů, a to nanášením nátěrových hmot mokrou cestou, především dle požadavků zákazníka a specifických norem. To vše ve stabilizovaném, vyzrálém a modernizovaném výrobním procesu. Hlavním záměrem obchodní činnosti se stal automobilový průmysl. Přesto společnost získala zkušenosti i v jiných oblastech povrchových úprav, jako je spotřební elektronika.

PLYNOMONT spol. s r.o. Firma Plynomont spol. s.r.o. se zabývá výstavbou plynárenských zařízení. Hlavní činností společnosti je kompletní výstavba NTL a STL plynovodů, které může nabídnout ve všech dimenzích a to jak z plastů, tak i z ocele a VTL plynovody z ocelového materiálu ve všech dimenzích.

Saab Czech s.r.o. Saab Czech s.r.o. je oficiálním obchodním zastoupením společnosti Saab AB v České republice. Společnost Saab dodává na světový trh špičkové produkty, služby a řešení od obranných technologií, až po řešení civilní bezpečnosti. Saab má své aktivity a zaměstnance na všech kontinentech světa a kontinuálně vyvíjí a zdokonaluje nové technologie tak, aby byl vždy schopný naplnit představy a požadavky svých zákazníků v měnícím se světě.

Společnost SIGNALBAU a.s. již 18 let nabízí služby v oblastech slaboproudé (sdělovací, zabezpečovací techniky drah) a silnoproudé elektrotechniky. Výrobní program společnosti je orientován na komplexní služby zahrnující vše od zpracování záměru, projektové dokumentace, přes vlastní realizaci a uvedení do provozu až po dodání výstupních revizních zpráv, zajištění komplexních zkoušek předávaných zařízení a následný servis. Společnost se zařadila mezi spolehlivé a rozhodující obchodní partnery Správy železniční dopravní cesty, s.o., Českých drah a.s., ČEZ a.s., a řady krajských a obecních úřadů.

SYNER Morava, a.s. Provádí stavby pro státní sektor, průmyslové a inženýrské stavby pro zahraniční a tuzemské investory, stavby pro zdravotnictví a realizuje obnovu stavebních památek. Zabývá se také developerskou činností na celém území ČR.

TESCAN, a.s. Společnost TESCAN, a.s. patří mezi světové dodavatele přístrojové techniky a vědeckých zařízení. Značka TESCAN si vybudovala svou pozici především díky vývoji a produkci rastrovacích elektronových mikroskopů a jejich aplikací pro nejrůznější účely. Mezi hlavní předmět činnosti patří výzkum, vývoj a výroba laboratorní přístrojové techniky se zaměřením na rastrovací elektronové mikroskopy (SEM), sestavy a přídavná zařízení pro SEM, digitální zpracování obrazu z optických zařízení, vývoj a výroba vakuových komor na zakázku, detekční systémy, vývoj hardware a software pro měřící zařízení.

TESCOMA s.r.o. Předmětem podnikání této společnosti je zejména vývoj, výzkum, design a následně prodej značkových kuchyňských potřeb. Sortiment obsahuje více než 2000 výrobků pro domácí kuchyně i gastronomii, přípravu, vaření, stolování a prezentaci pokrmů. Je jedničkou na českém i slovenském trhu. V zahraničí má společnost několik výrobních center, dále logistických a správních středisek. Výrobky společnosti Tescoma je možné zakoupit ve více než 100 zemích po celém světě.

VARIEL, a.s. Hlavní položku výrobního sortimentu VARIEL, a. s. představují technologické kontejnery. Od roku 2004 se společnost zabývá vývojem a výrobou různých typů vojenských kontejnerů určených pro armády NATO. Sortiment doplňuje řada technologických domků určených pro instalaci různých technologií a mobilních kontejnerů. VARIEL, a. s. se zabývá rovněž výrobou anténních stožárů. V oblasti výroby sklolaminátových dílů realizuje společnost kromě výroby dětských skluzavek, listovních schránek a komponentů pro vlastní výrobky také specializované zakázky, jako např. kapotážní díly pro autobusy a nákladní automobily.

Štefánia Recskyová Senior specialista marketingu Tel: +420 724 533 360 [email protected] www.tuv-sud.cz


TESTOVÁNÍ BATERIÍ

Lithium-iontové baterie jsou při zajištění energie pro elektromobily první volbou. Zaručují průměrnou dojezdovou vzdálenost 150 kilometrů.

Největšími průmyslovými odvětvími světa se šíří vlna elektrické energie: stále větší počet řidičů uvažuje nad možností přechodu na elektromobil s (téměř) nulovými emisemi a tichým chodem. Nástup tohoto trendu byl také potvrzen na předním mezinárodním veletrhu automobilového průmyslu. Tento pohon budoucnosti byl ústředním tématem „Sálu elektromobility“, který byl zřízen na Mezinárodním autosalonu, který se konal v září 2011 v německém Frankfurtu nad Mohanem. Téměř všichni hlavní výrobci automobilů pracují na vývoji elektromobilu pro sériovou výrobu. Volkswagen plánuje představit E-Up! v roce 2013, stejně jako elektricky napájený Golf. Mercedes-Benz zapojuje do elektrické zásuvky třídu A, BMW vzhlíží ke své i3 připravované na rok 2013 a Opel Ampera by měl vjet do showroomů ještě letos. Srdcem tohoto nového konceptu mobility je - bez pochyby – trakční baterie. V rámci tlaku na zavedení nových technologií mají výrobci automobilů, baterií i firmy zabývající se zkušebnictvím jeden společný cíl: chtějí zdokonalit baterii a minimalizovat bezpečnostní rizika s ní spojená. Vědci si při své práci neustále pohrávají se silnějšími bateriemi ve snaze dále zvyšovat přitažlivost elektromobility. Zároveň však rostou rizika v tomto procesu. „Když se vám vybije baterie v mobilním telefonu, nemůžete nikomu zavolat. Ale když dojde šťáva baterii v elektromobilu při jízdě z kopce, může se stát neštěstí,“ říká Daniel Quinger, zakladatel společnosti LION Smart, poskytovatele služeb v oblasti vývoje baterií, který spolupracuje se Stefanem Rentschem na řízení společnosti TÜV SÜD Battery Testing GmbH, společného podniku

Trakční baterie je srdcem elektromobilu. Měla by mít vysokou kapacitu, dlouhou životnost a být rychlodobíjecí. TÜV SÜD poskytuje cennou podporu výrobcům vozidel a baterií díky zkouškám bezpečnosti a výkonu, které společnost sama vyvinula. Zároveň dodává jiskru vývoji v oblasti skladování elektrické energie. TÜV SÜD a LION Smart. Nebezpečná napětí v bateriích také představují hrozbu. Zatímco notebooky používají nízkonapěťové baterie, do vozidel konstruktéři instalují sady baterií s 400 i více volty. „Pokud člověka zasáhne takové napětí, může ho zabít,“ říká Quinger. Další nebezpečí: po nehodě by mohlo dojít k úniku plynného nebo kapalného obsahu rozbitých baterií. Rozpouštědla jsou velmi dráždivá, toxická a hořlavá - a mohou v nejhorším případě explodovat.

Náročné zkoušky baterií Úspěch elektromobilů závisí výhradně na vysokokapacitních, odzkoušených bateriích. Není divu, že výrobci po celém světě pozorně sledují testování těchto akumulátorů. Společně s odborníky, jako je TÜV SÜD Battery Testing GmbH, chtějí odhalit silné a slabé stránky mnoha baterií, které jsou již na trhu, a stanovit, jakým způsobem je lze vylepšit. V nejmodernějších laboratořích na třech kontinentech podporuje TÜV SÜD známé výrobce automobilů prováděním bezpečnostních a výkonnostních testů - a zároveň rozšiřuje svou testovací síť (viz rámeček). Zkouška může probíhat takto: obecně se nejprve testují články, pak moduly a nakonec systémy. Bezpečnost je pro silniční vozidla klíčovým faktorem. Proto se články testují pro zjištění, jak se budou chovat při nesprávném použití, včetně událostí, jako je


přetížení, zkrat a rozbití. Jedním z klíčových faktorů je výkon a odolnost článků. Z toho důvodu takové testy často trvají velmi dlouhou dobu a musejí se zahájit již v rané fázi, aby mohl proces vývoje na odchylky včas reagovat. Co se děje potom? I když článek funguje dobře, neznamená to, že i sada baterií je v pořádku: jiná rizika vznikají, když se články kombinují do modulů a poté do sad, a další rizika vznikají, když se sady instalují ve vozidle. Na úrovni modulu a systému se testuje bezproblémová interakce elektrické jednotky se systémem pro řízení baterií a systémem pro řízení teplot. Hlavní roli zde hraje monitorovací a bezpečnostní funkce a interakce se zbytkem vozu. Na této úrovni se zkoumá schopnost systému vyrovnat se s takovými faktory každodenního prostředí jako jsou vibrace, vlhkost, mokro nebo koroze. Odborníci na baterie také testují environmentální kompatibilitu a možná rizika způsobená elektromagnetickým zářením, které je v autech na elektrický pohon extrémně vysoké. Odborníci musejí zajistit, aby se elektronické součásti vzájemně neovlivňovaly.

Najít cestu v džungli baterií Průmysl výroby elektromobilů je globální. Jižní Korea a Japonsko byly po několik let hybatelem vývoje, Spojené státy je investicemi v řádech milionů dolarů dohánějí. A Čína? „Tato země je pro e-mobilitu jedním z největších trhů budoucnosti, ale není předním poskytovatelem bateriových systémů pro elektromobily,“ říká Rentsch. „I to se v příštích letech změní.“ Není snadné udržet si přehled o tolika hráčích. Existující však postupy měření a zkušební

Celosvětová síť laboratoří Inovace díky partnerství: v rámci společného podniku s poskytovatelem vývojových služeb LION Smart společnost TÜV SÜD v roce 2010 založila TÜV SÜD Battery Testing. V šesti laboratořích ve Spojených státech, Kanadě, Singapuru, Velké Británií, Číně a Německu odborníci testují vlastnosti baterií a provádějí zkoušky bezpečnosti, výkonu a životnosti na základě mezinárodních norem a jednotných procesů, které společnost sama vyvinula. V závislosti na aplikaci se zkouší jednotlivé články nebo celý systém. Nejnovější laboratoř, zařízení s více než 1 000 m2, se nachází v sídle TÜV SÜD Battery Testing v německém Garchingu. Byla otevřena v polovině října 2011. Další laboratoře budou vybudovány v Koreji a Japonsku.

procesy, které lze implementovat po celém světě. Přinejmenším to umožňuje zaručení stability systému, bezpečnosti a kvality vyráběných baterií. Nicméně nebyl vyvinut žádný standardní hodnoticí formulář, jaký se například používá pro testování vozidel. V současné době mají testy zaměření specifické podle aplikace. V závislosti na tom, zda jde o elektrokola, elektrické skateboardy nebo elektromobily, nároky na baterie se liší podle použití a právního rámce. V současné době neexistují žádné požadavky na schvalování a mezinárodně platné předpisy pro všechna vozidla. Právní požadavky jsou často formulovány na úrovni země nebo státu a až poté sladěny s EU a diskutovány po celém světě. „Tento proces harmonizace bude trvat několik let,“ říká Rentsch. „I když už je nejvyšší čas.“ Dobré je, že do té doby se výrobci a spotřebitelé mohou spolehnout na odborné znalosti a zkušenosti TÜV SÜD.

Chladicí modul Lithium-iontové články Řídicí systém baterie (BMS - Battery management system) Připojení chladicího média Připojení trakčního napětí Monitorovací systém napětí článků Ondřej Vaculín Manažer pro oblast obnovitelných zdrojů energie Tel: +420 776 637 352 [email protected]

Hlavní silná stránka lithium-iontových baterií: mohou se dobíjet velice často - bez paměťového efektu, který zpomaluje a ztěžuje proces nabíjení. Další výhoda: vysoká hustota energie.

www.tuv-sud.cz


PROČ BÝVAJÍ NĚKTERÁ OČEKÁVÁNÍ INVESTORŮ BIOPLYNOVÝCH STANIC NENAPLNĚNA? Nedostatky energetických auditů a studií proveditelnosti při výstavbě bioplynových stanic „Kolik bude bioplynová stanice vydělávat? Kdy se mi vrátí investované prostředky? Jaké bude cashflow?“ To jsou základní otázky každého investora nebo podnikatele, který se rozhodne provozovat bioplynovou stanici. S pozastavením investičních dotací pro výstavbu bioplynových stanic skončila i éra energetických auditů jako podkladů pro udělení dotace. Přesto však energetický audit, studie proveditelnosti, či jiná forma energeticko-ekonomické analýzy, zůstává klíčovou součástí při přípravě bioplynky. V řadě případů se setkáváme se situací, kdy očekávání na základě analýz, auditů a studií předčí realitu. Kde jsou příčiny? Zaměřili jsme se na technické a ekonomické aspekty, na které se při přípravě bioplynových stanic zapomíná, nebo jejichž předpoklad je přinejmenším diskutabilní.

Základem jsou suroviny Velká část produkce bioplynu v současnosti vzniká anaerobní fermentací cíleně pěstovaných plodin, zejména kukuřice. Než poručíme větru a dešti, je potřeba počítat u sklizní v jednotlivých letech s výkyvy. Základním parametrem, uvažovaným pro produkci bioplynu, bývá obsah sušiny, respektive organické sušiny v surovině. V případě kukuřičné siláže se jedná zpravidla o 30 – 35% z hmotnosti suroviny. Vezmeme-li v úvahu nejen vlivy počasí, ale rovněž ztráty při silážování, je kvalita kukuřičné siláže vyjádřená obsahem sušiny na vstupu, těžko dlouhodobě udržitelná. Kalkulace se siláží o sušině vyšší než 34% v každém roce po dobu 20 let rozhodně nelze doporučit. Záleží však na lokálních podmínkách. Je důležité brát v potaz i složení sušiny (zejména cukry a tuky), ovšem již v základním parametru – celkové sušině v surovině, jsou některé studie až příliš optimistické. V reálném provozu je možné setkat se i s případy, kdy je kvůli výkyvům v kvalitě potřeba dávkování kukuřičné siláže navýšit i o třetinu! Při 1 MW instalovaného výkonu se tak zvyšují náklady na kukuřičnou siláž řádově o miliony korun ročně. Se vstupními surovinami bezprostředně souvisí klíčový technologický parametr – specifická produkce bioplynu, tedy charakteristika, která postihuje vstupní suroviny a dále se odvíjí od zvolené technologie, aktivity mikrobiálních kultur a dalších mnoha vlivů. Její hodnota je základním stavebním kamenem všech analýz, neboť udává množství bioplynu, které vznikne z daného množství vstupních surovin. Specifická produkce bioplynu je empirická hodnota. Nelze ji z principu předem vypočítat, neboť závisí na aktivitě mikrobiálních kultur, tedy na tom, jak bude bakteriím naservírovaný pokrm chutnat. Při určování specifické produkce bioplynu jsme tedy odkázáni především na zkušenosti z reálných provozů. Pro kukuřičnou siláž se specifická produkce bioplynu v různých studiích pohybuje nejčastěji v poměrně širokém rozpětí od 0,185 do 0,235 m3/kg. Polemika o reálných hodnotách by vydala na samostatnou publikaci, pozastavme se však nad jednou skutečností. Nejvíce relevantních dat k dané technologii mívá zpravidla její dodavatel. Pokud je současně zpracovatelem energeticko-ekonomické analýzy, je pak otázkou, zda v kalkulacích zvažuje hodnoty spíše konzervativní, či optimistické. Je proto vhodné nechat si analýzu zpracovat i další, pokud možno nezávislou stranou, neboť odchylka předpokládané specifické produkce bioplynu může být od reality snadno vzdálená o více než 10%. To se pak patřičným způsobem projeví v nákladech na vstupní suroviny.


Kogenerační jednotka – srdce bioplynové stanice K využití energie ve vznikajícím bioplynu je v tuzemských podmínkách využíváno výlučně kogeneračních jednotek. Jejich parametry jsou určující při energeticko-ekonomických analýzách. Kde můžou vznikat největší nejistoty? První opomíjená skutečnost stojí dost často černá na bílém přímo v technické specifikaci kogenerační jednotky (někdy však malým písmem). Výrobci kogeneračních jednotek uvádí spotřebu bioplynu pro daný výkon podle norem DIN-ISO 3046, respektive DIN 6271, tedy s kladnou tolerancí +5%. Skutečná spotřeba bioplynu tedy může být až o 5% vyšší, než je dle technické specifikace kogenerační jednotky běžně uvažováno. To znamená o 5% více potřebných vstupních surovin, tedy o 5% vyšší náklady na vstupní suroviny. U megawattové elektrárny se bavíme o statisících korun ročně. Tepelná účinnost nebývá obvykle vzhledem k malému využití tepla příliš relevantní, je však na místě upozornit, že tepelný výkon je udáván dle norem s tolerancí ±8%. To je zejména potřeba zvažovat při dimenzování chladicích zařízení. Druhým zásadním aspektem je chování kogenerační jednotky při různých podílech obsahu methanu v bioplynu. Technické specifikace kogeneračních jednotek se mnohdy udávají pro obsah methanu 60%, nebo dokonce i více, typicky je však podíl methanu v bioplynu ze zemědělských bioplynových stanic nižší, v závislosti na vstupních surovinách. Potom je nutné zjišťovat, jak se kogenerační jednotka v takových případech chová. Některá technická řešení se s těmito situacemi vypořádají bez větších obtíží, jindy dochází k poklesu elektrické účinnosti kogenerační jednotky, a to až o několik procent. Je proto důležité v kalkulacích vycházet z objektivních informací vždy pro relevantní rozpětí obsahu methanu s ohledem na vstupní suroviny. S ohledem na tyto nejistoty doporučujeme budoucím investorům požadovat po dodavatelích kogeneračních jednotek smluvní garance účinnosti.

Vrtkavá ekonomika Zřejmě pozůstatkem obdobných auditů a analýz pro fotovoltaické elektrárny se ve většině studií setkáváme s předpokladem valorizace výkupní ceny elektrické energie, typicky o 2%, případně ve výši inflace. Pokud se však podíváme na výkupní ceny za elektřinu produkovanou spalováním bioplynu z bioplynových stanic, výkupní ceny se v posledních třech letech nezvýšily ani o haléř a ani pro rok 2012 nic nenasvědčuje jejich zvýšení. Přihlédneme-li k současným nejistotám v energetických koncepcích ČR i okolních zemí, vyvstává otázka, zda je předpoklad valorizace výkupní ceny oprávněný.

Jak s tím vším naložit? Energetické audity, studie proveditelnosti či energeticko-ekonomické analýzy jsou spojeny s řadou dalších nejistot. Pokud nejsou takové studie určeny pouze do šuplíku, ale mají mít určitou vypovídací hodnotu, jejich vypracování by v ideálním případě měl zajistit silný partner s dostatečnými zkušenostmi a know-how. Interdisciplinární zázemí renomovaných odborníků je zásadní, neboť porozumění technologiím, procesu fermentace, kogeneračním jednotkám, energetickým bilancím, či zemědělským aspektům je během hned na několik dlouhých tratí a vyžaduje znalosti a zkušenosti napříč několika obory. Abychom učinili objektivitě zadost, je nutné podotknout, že v analýzách se často opomíjejí také skutečnosti, které mohou mít na výslednou bilanci bioplynové stanice pozitivní vliv, jako třeba přínosy hnojení produkovaným digestátem, zvýšení efektivity dodatečným jímáním bioplynu při skladování digestátu nebo optimalizací procesu fermentace, či možnosti využití příplatku za decentralizovanou výrobu elektřiny či zelených bonusů. Uvedené nejistoty mají v každém individuálním případě jinou váhu, je však nutné mít je na paměti a dle konkrétních situací s nimi nakládat, například při uzavírání smluvních vztahů. Veškeré analýzy modelují budoucí realitu. Při sestavování modelů si položme otázku: „Zvolíme raději konzervativní přístup, nebo zůstanou naše očekávání nenaplněna?“

Tomáš Novotný Specialista pro obnovitelné zdroje energie Tel: +420 606 601 817 [email protected] www.tuv-sud.cz


Co dělá TÜV SÜD...

KYTAROVÝ HRDINA Pořádně to rozbalit, jít ve stopách rockových legend a předvést na jevišti úchvatné kytarové sólo – kdo o něčem takovém nesní? Odborníci z TÜV SÜD Product Service také energicky sáhli do strun elektrických kytar, i když jen ze zcela vědeckých důvodů. Inženýři podrobili hudební nástroje testu pro získání známky TÜV SÜD »fit for use« (vhodné k použití). Na seznamu mají vše od elektrických kytar po trombony a klávesy. V hantýrce expertů se tato služba nazývá »objektivní test funkčnosti«. V moderní laboratoři v Mnichově zkoušky přesně ukazují, kde struna skřípe nebo kde je krk kytary deformován. Fanoušek Oskar, simulátor »hlavy a těla«, poté pomocí sluchátek zobrazí na monitoru frekvence. To umožňuje odborníkům z TÜV SÜD určit, zda je nástroj správně vyroben, a změřit, zda vydává správné tóny.

KVALITA TECHNIKA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ BEZPEČNOST SOFT SKILLS

KVALITA

Školení

Datum školení Místo konání

8D – metoda řešení problémů

5.–6. 1. 25.–26. 1.

Brno

7.–8. 2.

Praha

IMS – Interní auditor IMS – Modul II.

20. 2.

Praha

IMS – základy – Modul I.

23. 1.

Praha

16.–17. 1.

Praha

13.–14. 2.

Brno

FMEA v praxi

Interní auditor QMS

Interní auditor QMS –zdokonalovací ISO/TS 16949 – Interní auditor – zdokonalovací Metrologie I. Metrologie II. – statistické metody

TECHNIKA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

BEZPEČNOST

Praha

6. 2.

Praha

17. 2.

Ostrava

29. 2.

Brno

23.–24. 2.

Brno

18. 1.

Praha

6. 2.

Brno

14. 2.

Praha

Metrologie III. – hodnocení jakosti povrchu

16. 1.

Brno

SA 8000 – Interní auditor

2.–3. 2.

Praha

SA 8000 – Společenská odpovědnost – základní

12. 1.

Praha

Provádění kovových konstrukcí podle ČSN EN 1090

21. 2.

Praha

2.–3. 2.

Praha

21.–22. 2.

Ostrava

15. 2.

Praha

EMS - Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS - Int. auditor - zdokonalovací BOZP v návaznosti na OHSAS - Interní auditor Dětská hřiště Koordinátor BOZP na staveništi - školení Koordinátor BOZP na staveništi - zkouška

19.–20. 1.

Praha

30.–31. 1.

Brno

27.–28. 2.

Ostrava

27. 1.

Praha

24.–26. 1.

Praha

8.–10. 2.

Brno

1. 2.

Praha

16. 2.

Brno

Prevence rizik - školení

9.–11. 1.

Praha

Prevence rizik - zkouška

17. 1.

Praha

SCC - operativní pracovníci, školení+zkouška

2.–3. 2.

Praha

Systém managementu bezpečnosti potravin - Interní Auditor

30.–31. 1.

Praha

z

www.urodneinvestice.c

Bioplynové stanice – úrodné investice. Budete stavět bioplynovou stanici? Nebo už ji stavíte? Nebo dokonce provozujete? Minimalizujte technická rizika, chraňte své investice! Zorientujte se v legislativních povinnostech týkajících se bioplynových stanic! Poraďte se s nezávislými a zkušenými odborníky! • Posouzení bioplynových stanic pro investory, dodavatele a provozovatele • Ověřování původu biomasy • Posuzování zemědělských aspektů projektů na využití biomasy

Biokapaliny a biopaliva • Certiﬁkace udržitelnosti biopaliv a biokapalin • Služby pro výrobce, dovozce a distributory pevných biopaliv

TÜV SÜD Czech s.r.o. · [email protected] · telefon 844 888 783

TÜV SÜD Journal. Česká republika PF 2012

Recommend Documents