Turismus v regionu Friuli Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano

Bakalářská práce

autor: Iva Vítková vedoucí bakalářské práce: PhDr. Dana Zažímalová

Jihlava 2009


Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne 12. května 2009

……………………….


Anotace Tématem práce je turismus ve známém italském letovisku Lignano. První část shrnuje současnou turistickou nabídku z oblasti základních i doplňkových služeb cestovního ruchu. Prostor je věnován i historii tohoto rezortu. Následuje SWOT analýza letoviska z pohledu technické a dopravní infrastruktury, podnikání a podnikatelského prostředí a cestovního ruchu. Na základně těchto analýz je v závěrečné třetí části zhodnocena současná situace z několika pohledů s připojením návrhů na zkvalitnění a rozšíření poskytovaných služeb. Práce je zaměřena na zhodnocení letoviska, jeho předností a nedostatků. Tato práce je inspirována zkušenostmi z tříměsíční stáže v hotelech Marco Polo a Al Ponte se sídlem v Lignanu.

Annotation The topic of the work is tourism in well-known Italian resort Lignano. The first part summerizes contemporary offer connecting basic and supplementary services of tourism. The following chapter is SWOT analyse of technical and transport infrastructure, enterprise and its settings and tourism. In the final, third part the contamporary situation is rated on the basis of this analyse. At the end of the work there are proposed some inovation and improvements for extention and qualification of services for summer tourists. The text of this work is inspired by own experiences of three-month-stage in these resort hotels.


OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 1 1. Profil Lignana 2008 ............................................................................................................ 2 1.1 Friuli - Venezia Giulia .................................................................................................. 2 1.1.1 Základní informace ................................................................................................ 2 1.1.2 Základní ekonomické údaje ................................................................................... 5 1.1.3 Administrativní postavení...................................................................................... 6 1.2 Lignano ......................................................................................................................... 7 1.2.1 Základní informace ................................................................................................ 7 1.2.2 Geografické podmínky .......................................................................................... 8 1.3 Turismus ..................................................................................................................... 10 1.3.1 Počátky (1900 – 1935)......................................................................................... 10 1.3.2 Rozvoj.................................................................................................................. 13 1.3.2.1 1935 – 1959 .................................................................................................. 13 1.3.2.2 1959 – 1973 .................................................................................................. 14 1.4 Současná nabídka produktů a služeb cestovního ruchu.............................................. 18 1.4.1 Turistická infrastruktura ...................................................................................... 18 1.4.1.1 Ubytování ..................................................................................................... 18 1.4.1.2 Stravování ..................................................................................................... 22 1.4.1.3 Technická infrastruktura ............................................................................... 23 1.4.1.4 Dopravní infrastruktura ................................................................................ 24 1.4.2 Turistické atraktivity............................................................................................ 26 1.4.2.1 Přírodní ......................................................................................................... 26 1.4.2.2 Kulturní ......................................................................................................... 27 1.4.3 Analýza návštěvnosti ........................................................................................... 32 1.4.4 Konkurenční prostředí ......................................................................................... 35 1.4.5 Propagace............................................................................................................. 38 2.

SWOT analýza .............................................................................................................. 43 2.1 SWOT analýza technické a dopravní infrastruktury .................................................. 43 2.2 SWOT analýza podnikání a podnikatelského prostředí ............................................. 44 2.3 SWOT analýza cestovního ruchu ............................................................................... 45

3. Hodnocení a návrhy na vylepšení ..................................................................................... 47 3.1 Zhodnocení současné situace...................................................................................... 47

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano 3.1.1 Ubytování ........................................................................................................... 47 3.1.2

Stravování ..................................................................................................... 47

3.1.3

Doprava ........................................................................................................ 48

3.1.4

Pláž ............................................................................................................... 48

3.2 Návrhy na zlepšení ..................................................................................................... 51 3.2.1 Gastronomie......................................................................................................... 51 3.2.2 Kongresová turistika ............................................................................................ 52 3.2.3 Nordic walking .................................................................................................... 53 3.3 Nové možnosti financování ........................................................................................ 55 3.3.1 Operační program Friuli – Venezia Giulia .......................................................... 56 3.3.2 Přeshraniční operační programy (POIN) ............................................................. 57 Závěr ......................................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury a zdrojů ........................................................................................... 65 Seznam tabulek a grafů............................................................................................................. 68 Přílohy ...................................................................................................................................... 69


Úvod V letovisku Lignano jsem strávila tři měsíce. Díky programu Erasmus jsem se pohybovala v hotelech Al Ponte a Marco Polo, v úsecích restaurace, recepce a pizzerie. Lignano jsem měla možnost poznat důkladně. Navštívila jsem několik hotelů, mluvila s jejich řediteli, seznámila jsem se s prostředím knihovny i informačního centra. Byla jsem také v pravidelném kontaktu s vedoucí sekretariátu consorzia CAL (Consorzio Alberghieri Lignano) Brunellou Poli. Tato zkušenost mě ovlivnila při výběru tématu mé bakalářské práce. Chci zmapovat minulost i přítomnost města, a cílem mé práce je pak zhodnocení současné situace a návrh na možné změny v oblasti cestovního ruchu tohoto specifického letoviska. Specifickým letoviskem nazývám Lignano právě pro jeho vznik a rozvoj, které jsou úzce, dá se říci existenčně, spojeny s turismem. Právě tato skutečnost činí Lignano velmi zajímavým objektem pro studii právě v oblasti cestovního ruchu. Nahlédnu tedy do historie města a pokusím se zjistit, zda daná orientace na turismus byla pro toto letovisko tou správnou cestou a zda je jeho potenciál plně využit. S předchozími cíly souvisí otázky, na které se tato práce pokusí odpovědět. Je možné najít mezery na tomto trhu? Je způsob propagace vhodný pro co nejširší skupinu potenciálních zákazníků? Jak se vůbec toto město a region prezentují na trhu cestovního ruchu? Ve své práci se nejprve budu věnovat zpracování profilu města Lignano, při čemž se zaměřím převážně na produkty a služby, které město nabízí svým návštěvníkům. Na základě shrnutí nabídky na poli cestovního ruchu vypracuji v následující části práce SWOT analýzu, díky níž se pokusím odpovědět na otázky, které jsem si v předchozích řádcích položila. Potenciál a budoucí podoba Lignana jsou tedy hlavními aspekty, na které se ve své práci zaměřím. Budu vycházet z údajů, které jsem nashromáždila v průběhu své praxe v Lignanu, převážně z knih místní knihovny. Dále ze svých zkušeností a z rozhovorů, které jsem na toto téma vedla s Maribellou Masso a Isabel Carrer, ředitelkami hotelů Al Ponte a Marco Polo. Cenné informace a zkušenosti mi předala i vedoucí sekretariátu CAL Brunella Poli. Pro člověka jako já, který má vztah ke kultuře a historii, nebylo snadné sžít se s městem, jehož historie se začala psát až během 20. století. Lignano mě neuchvátilo na první pohled, o to více snad bude moje práce objektivní.

1


1. Profil Lignana 2008 1.1 Friuli - Venezia Giulia Město Lignano se nachází v italském regionu Friuli – Venezia Giulia (dále jen FVG) na severovýchodním pobřeží Jaderského moře. Tato poloha je přitažlivá hlavně pro turisty ze střední Evropy, konkrétně Rakouska, Německa , Maďarska, České a Slovenské republiky. FGV sousedí na západě s konkurenčně velmi silným regionem Veneto. Na východě hraničí se Slovinskem a na severu s Rakouskem.

1.1.1 Základní informace Letovisko Lignano je součástí regionu Udine, které se nachází v provincii FVG Obr.1: Poloha regionu FVG na mapě Itálie

Zdroj: http://www.italyslowtravel.com/img/piantine/Friuli-Venezia%20Giulia.gif

FVG zabírá území o rozloze 785 492 km². Úředním jazykem je italština, ale uslyšíte zde mnoho místních dialektů, jako je furlanština (friulano), nářeči benátské, retské nebo saurské. Především friulano už nemá se spisovnou italštinou mnoho společného. V provincii žije více než milion obyvatel, konkrétně 1 185 172, vyznáním převážně katolíci (90%).

2

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Hlavním městem byl ustanoven Terst v provincii Terst, největší provincí je však Udine. Další velká města jsou Udine, Pordenone nebo Gorizia.

Obr.2: Vlajka regionu FVG

Nejvyšší horou je Monte Coglians (2 780 m) nacházející se na hranicích s Rakouskem. Nejdelší řekou je Tagliamento (170 m) a největším jezerem Lago di Cavazzo (1,75 km²). V severní části provincie se táhnou Karské Alpy, zatímco na východě leží rušný jadranský přístav Trieste (česky Terst). Mezi zajímavá místa patří Udine a kdysi nádherné římské město Aquileia, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.

Zdroj: http://www.cisv.it/rosso/fvg.gif

„Region se skládá z několika částí – Friuli, k němu přiléhající nepatrnou část Korutan; a Julského Benátska (italsky Venezia Giulia), v současnosti zahrnujícího bývalou Zónu A Svobodného území Terstu (dnešní provincie Terst) a jihozápadní část Gorizie a Gradišky. Friaul náležel do roku 1797 k Benátské republice. Tato část od roku 1815 tvořila součást rakouské korunní země Lombardsko-Benátské království, od roku 1866 součást italské oblasti Venezia. Julské Benátsko náleželo do roku 1918 Rakousku-Uhersku, v jehož rámci bylo spravováno jako tzv. Přímoří. Od konce roku 1918 do roku 1920 byla Dalmácie a většina Přímoří okupována Itálií. Podle Saint-Germainské mírové smlouvy pak Itálie 16. července 1920 získala celou Gorici a Gradišku, většinu poloostrova Istrie, Město a území Terst a západní část Kraňska. Gorice a Gradiška, Terst a část západního Kraňska se staly součástí provincie Udine; zatímco Istrie a zbytek západní části Kraňska součástí nově vytvořené provincie Pola (česky a chorvatsky Pula). Obě provincie náležely k oblasti Venezia. 12. listopadu 1920 pak Rapallskou smlouvou získala Itálie také ostrovy Cres, Lošinj, jakož i malé ostrovy Ilovik, Male Srakane, Susak, Unije, Vele Srakane a Zeča, naopak musela předat většinu Dalmácie (z níž jí zůstal pouze Zadar s okolím a ostrovy Pelagruža, Sušac a Lastovo s přilehlými ostrůvky) Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tato území včetně italské části Dalmácie byla začleněna do provincie Pola. Roku 1923 byla provincie Udine rozdělena na provincie Friuli (česky Friaul) a Trieste (česky Terst), italská část Dalmácie byla vyčleněna jako nová provincie Zara (česky a chorvatsky Zadar). 16. března 1924 získala Itálie většinu území Svobodného státu Fiume-Rijeka včetně samotné Rijeky, která se spolu s východní částí provincie Pola stala novou provincií Fiume. Roku 1927 dochází ke vzniku provincie Gorizia. Roku 1935 dochází k rozdělení oblasti Venezia na oblasti Venezia Euganea a Venezia Giulia e Zara (česky Julské Benátsko a Zadar), z nichž poslední (jejíž centrem byl Terst) zahrnovala 3

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano provincie Fiume, Gorizia, Pola, Trieste a Zara. Od roku 1937 se provincie Pola nazývala Istria. Po 2. světové válce podepsala 10. února 1947 Itálie mírovou smlouvu, podle níž byla většina území oblasti Julské Benátsko a Zadar začleněna do Jugoslávie, v jejímž rámci byla rozdělena mezi Chorvatsko (Rijeka, provincie Zadar, a jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie a Slovinsko (severní část markrabství Istrie, většina území Gorice a Gradišky, a celá italská část Kraňska). Zbytek Julského Benátska (bez Terstu) byl začleněn do oblasti Venezia Euganea. Území celého moderního regionu Friuli-Venezia Giulia, Istrie a jihozápadní část Kraňska byly od 10. září 1943 do 1. května 1945 okupovány nacistickým Německem, které je v rámci celku Adriatisches Küstenland administrativně spojilo s Korutanskem. Terst s okolím pak byl od 1. května 1945 okupován vojsky Velké Británie, USA a Jugoslávie. Od 15. září 1947 do roku 1954 byl pak vyčleněn jako „stát“ Svobodné území Terst existující pod mandátem OSN. Jeho území bylo rozděleno na dvě části: Zónu A, obsazenou jednotkami VB a USA, a Zónu B, obsazenou jednotkami Jugoslávie. 11. května 1952 byla Zóna A navrácena do správy Itálie. Od 26. října 1954 je Svobodné území Terst rozděleno mezi Itálii (celá Zóna A) a Jugoslávii (dnes Chorvatsko - jižní část Zóny B, a Slovinsko - severní část Zóny B). 31. ledna 1963 byla oblast Venezia Euganea rozdělena na Benátsko (italsky Veneto) a dnešní autonomní oblast Friuli-Venezia Giulia, zahrnující v té době provincie Gorizia, Trieste a Udine (včetně území moderní provincie Pordenone, která se osamostatnila

roku

1969).“

(Zdroj:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Friuli-

Venezia_Giulia#Historick.C3.BD_p.C5.99ehled)

4


1.1.2 Základní ekonomické údaje „V nížině je rozvinuté zemědělství i průmysl. Hlavními průmyslovými centry jsou velká města (Terst, Udine, Gorizia, Pordenone). Dopravní síť je zde velmi rozvinutá a všechna větší města jsou spojena dálnicemi i železnicí. Na počátku třetího tisíciletí už není základním kamenem ekonomiky zemědělství, které bylo po staletí prvotním zdrojem bohatství. Průmysl těsně po druhé světové válce téměř neexistoval, ale od té doby se situace radikálně změnila, takže dnes toto odvětví zaměstnává 33 % pracovní síly v regionu a je jedním z nejdynamičtějších v Itálii. V současnosti je nejdůležitější takzvaná „bílá technika“ (pračky, lednice, varné desky), lodní stavitelství (loděnice v Monfalcone), hutnictví (Terst a Muggia) a projektování a výstavby průmyslových podniků, jakož i některé nepříliš rozšířené výroby (nožů, židlí, nábytku). Trh práce je významně ovlivněn dojížděním pracovníků z příhraničních oblastí Slovinska, a to zejména do největších měst, jako je Terst. Z pohledu historie je tento region bohatý na přepravu – jak suchozemskou, tak i námořní. Území, jež dnes nazýváme Furlansko-Julské Benátsko, žilo vždy čilým obchodním ruchem, a to nejen v Terstu, ale i ve městech jako Udine, Gorizia či Tarvisio. Oblast služeb (63,6 % zaměstnaných) v regionu je různorodá a rozmanitá: Terst (a v menší míře Gorizie) se stal obchodním centrem, jež je vyhledáváno hlavně obyvateli ze zemí na východní straně hranice. Dobře rozvinutá je také oblast turistického ruchu: v zimě turisté navštěvují Tarvisiano a Karnii a v létě přímořská letoviska Grado a Lignano Sabbiadoro. Vedle dvou nejvýznamnějších měst – Udine a Terstu – jsou turistickými cíli také Grado, Aquileia, Cividale del Friuli a Venzone. Nelze zapomenout, že Terst je jedním z nejdůležitějších středisek vědeckého výzkumu celé Itálie a sídlí zde několik velkých italských pojišťovacích společností. Zemědělství je stále důležitým odvětvím. Pro extenzivní pěstování plodin poskytuje nejlepší podmínky nížina, zatímco v horách převládá chov hovězího dobytka. Ačkoliv bylo toto odvětví značně omezeno, zaměstnává i dnes 3,2 % aktivního obyvatelstva a využívá rozlohu větší než 4 000 km². Zvláštní zmínku si zaslouží pěstování vinné révy. Jeho původní vlastí je Collio u Gorizie, ale vynikajících výsledků bylo dosaženo i v oblasti okolo Pordenone dále směrem k Benátsku. Další z typických produktů Friuli je spjat s chovem dobytka: syrové

5

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano šunce San Daniele, pocházející ze San Daniele ve Friuli.“ (Zdroj: http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1365093&p1=26644)

1.1.3 Administrativní postavení Samotný region FGV je rozdělen na čtyři provincie – Gorizia, Pordenone, Udine a Trieste. Provincie, na kterou jsem se rozhodla zaměřit, je Udine, která se dále dělí na tzv. comuni (obce), kterých je 136. (viz obr.1) Řadí se mezi

Obr.3: Správní členění regionu FVG

ně i Lignano Sabbiadoro. V Itálii

existuje

systém

samosprávných

celků, který je velmi odlišný od českého modelu. Federální parlament nemá takovou moc nad regiony jako v České republice. Regiony jsou de facto státem ve státě s širokými pravomocemi. FVG má nadto udělen speciální statut autonomie, který jí přiznává

zákonodárné

pravomoci

v důležitých správních oblastech. FVG je ve vyhlašování vlastních zákonů pro své území omezena pouze

italskou ústavou a státním právem. Zákony se mohou dotýkat oblastí

životního prostředí, zdraví, průmyslu, vědeckého výzkum, kultury a pohostinství. „Volenými regionálními správními orgány jsou rada (Giunta), prezident (Presidente) a výbor (Consiglio). Rada má legislativní pravomoci podle kompetencí regionu – schvaluje rozpočet a formuluje návrhy zákonů, které příslušejí národnímu parlamentu, ale týkají se regionálních zájmů. Prezident vydává regionální zákony a předsedá regionálním správním orgánům, zatímco výbor rozhoduje o předpisech, jež které se týkají provádění regionálních zákonů, vykonává správní činnost, spravuje majetek regionu a připravuje rozpočet. Regionu je přiznána část příjmu z daní státu a dále právo zavádět vlastní daně, užívání vlastního majetku, kontroly místních úřadů, ustanovování nových obcí a právo decentralizovat část svých pravomocí ve prospěch provinčních či obecních úřadů.“ (Zdroj:http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1365093&p1 =26644) Zdroj Obr.3.: http://autonomielocali.regione.fvg.it/aall/fvg/comuni_regione.jsp?context=FVG_PROVINCE_F&w=300& h=300&model=FVG_SVG2

6


1.2 Lignano 1.2.1 Základní informace Rozloha:

15,63 km²

Počet obyvatel:

6 329

Lůžková kapacita:

75 000

Místa k parkování:

1 800

Nadmořská výška:

2 m.n.m.

Obr.4: Znak Lignana

Zdroj: www.comune.lignano-sabbiadoro.ud.it

Slavné lázeňské letovisko se nachází na poloostrově, který je ze západu uzavřen řekou Tagliamento a na východě odděluje Maránskou lagunu od Středozemního moře. Řeka Tagliamento vytváří hranice mezi provinciemi Veneto a FVG. Lignano i jeho osm kilometrů dlouhá písečná pláž je směrem od západu k východu rozděleno na tři části – Sabbiadoro, Pinetu a Rivieru. Obr.5: Mapa Lignana s vyznačením oblastí

Zdroj: http://www.lignano-tourism.com/lignano.html

Název Sabbiadoro vznikl spojením slov sabbia (písek) a oro, znamená tedy zlatý písek. Právě tato oblast je nejnavštěvovanější, nejznámější a také nejstarší. Zde se nachází obchodní centrum poloostrova s dlouho pěší zónou, kterou lemují obchody vyhlášených značek světové módy. Na této části pláže se nachází slavná Terrazza Mare (viz 1.3.2.2 1959 - 1973), která je symbolem celého Lignana. Dalším symbolem města je tzv. šnek, který se nachází v Pinetě. Jedná se o originální schéma města s točitými silničním systémem navrženým Marcellem dÓllivou (viz 1.3.2.2 1959 1973). Lignano Pineta vděčí za svůj vznik skupině podnikatelů kolem hraběte Carla Alberta Kechlera, který byl i iniciátorem projektu spirály. Původní piniové lesy potom daly vznik

7

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano názvu oblasti. Právě do Pinety jezdil i Ernest Hemingway, který Lignano nazval „Floridou Itálie“. Lignano Riviera je nejmladší částí města. Jsou pro ni charakteristické nízké vilky, diskotéky, lázeňská a jiná zařízení sloužící k relaxaci a zábavě. Největším lákadlem pro turisty je pak rozlehlý a špičkově vybavený kemp Pino Mare, golfové hřiště, Zoo Punta Verde a lázně Terme Lignano.

1.2.2 Geografické podmínky Obr.6: Maránská laguna

Zdroj: http://www.maranolagunare.org/laguna.htm

Lignano se nachází na samém konci lignanského poloostrova. Je obklopeno Jaderským mořem z jihu a Maránskou lagunou (Laguna di Marano) ze severu. Maránská laguna je přírodní rezervací, která je tvořena dvěma částmi – Foci dello Stella (ústí řeky Stelly) a Valle Canal Novo (údolí nového průplavu). Celkově rezervace zaujímá plochu o rozloze 1377 ha. Přírodní

Obr.7: Rybářské domky v Maránské laguně

rezervace

Foci

dello Stella zahrnuje deltu řeky Stelly a

přilehlou

lagunu. Laguna má podobu rákosní houštiny, ve které se ukrývá jedinečná flora a

Zdroj:http://www.riservenaturali.maranolagunare.com/eng/default.asp?lg=EN

fauna.

8

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano V protikladu k této rezervaci, založené na přírodní rozmanitosti, stojí Valle Canal Novo, který vznikl lidskou činností. Na zhruba 35 ha tak bylo tradičním způsobem vybudováno rybářské údolí.

9


1.3 Turismus 1.3.1 Počátky (1900 – 1935) Jak jsem již naznačila v úvodu této práce, dnešní Lignano je na cestovním ruchu existenčně závislé. Využití tohoto místo pro turismus bylo také jednou z hlavních příčin jeho vzniku ve 20. století. Poprvé se ale pojem Lignano objevuje v dobových pramenech už v 5. století, kdy se o této půdě psalo jako o pobřeží jménem Lignano, vlastněné jistým Luniusem. Do 16. století bylo zdejší území tzv. zemí nikoho obývanou několika rybáři, voraři a rolníky. To se změnilo až na počátku 20. století. Lignano se velmi rychle stalo moderním letoviskem, a za pouhé jedno století zde vyrostlo moderní turistické centrum vítající v sezóně statisíce návštěvníků. V průběhu 20. století, které bylo plné válek a dějinných zvratů, lze na pozadí tohoto letoviska pozorovat vznik masového turismu, který se musel této době přizpůsobit. Po vytvoření provincie Venezia a po jejím připojení roku 1818 společně s Udine k Venetu, se poloostrov vyčnívající nad Maránskou lagunou stal z geografického turistického hlediska velmi zajímavou lokalitou. Poloostrov je most mezi Jaderským mořem a friulskou pevninou, s výborným přístupem k moři. Poprvé se o využití této lokality začalo uvažovat spíše z vojenského, než obchodního a turistického hlediska. Obchodní zájmy ale nakonec zvítězily. V polovině 19. století se začala i v Itálii rozšiřovat móda lázeňských zařízení a s nimi i nová forma cestovního ruchu – lázeňství. Tento turistický směr byl navíc podporován novými vědeckými objevy o léčebných účincích mořské vody a pláží. Uznávaný florentský lékař Giuseppe Barellai založil roku 1873 léčebné zařízení v Gradu a jeho osvětová činnost měla za následek průzkum pobřeží také na lignanském poloostrově. I zde tak byly zjištěny léčebné účinky. Na konci 19. století žila na dnešním území Lignana méně jak stovka obyvatel, převážně zemědělci a rybáři, kteří přebývali ve skromných obydlích. Lidé raději bydleli v blízkém Maranu, kde se nacházela pošta, a dokonce i lékařské zařízení. Prvním pionýrem turismu v Lignanu byl pravděpodobně Rinaldo Olivotto, který působil v Maranu jako lékárník, a od roku 1880 i jako jeho starosta. Marano se v této době potýkalo se sociálními problémy způsobenými vzrůstajícím počtem obyvatelstva, izolovaností lokality a ekonomice založené na rybářství. Olivotto se rozhodl vytvořit z lignanského písečného pobřeží lázeňskou destinaci. Založil Výbor za lignanské lázně (Comitato per Lignano Bagni) a pověřil benátského architekta Vendrasca vytvořením projektu koupaliště, na jehož realizaci zajistil financování od podnikatele Francesca Foffana. 10

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Výběr přesného místa projektu se stal pro okolí velkou událostí. Po živé diskuzi mezi občany měst Latisana a Marano byla vybrána čtyřicetičlenná komise skládající se ze starostů, lékařů, novinářů a jejich žen. Dne 15. dubna 1903 nastoupila komise do loďek a vybrala místo s ideální půdou, kde se mísí sladká voda z laguny se slanou mořskou vodou. Ženy místo označily třemi větvemi z jalovce, což symbolizuje obřad k uctění bohyně Venuše zrozené z mořské pěny. Dne 19. června 1904 je první koupaliště (stabilimento balneare) hotovo a první sezóna je konečně zahájena. Tehdejší doprava turistů nebyla zajištěna právě ideálně. Turisté sem přijížděli na parníčcích z Marana (parníky Nogaro, Giuseppina, Mazzorbo). Tuto dopravu poskytovala společnost Società Veneto Lagunare. Problémem ale zůstávalo, jak se dostat do Marana, kam nevedlo žádné vlakové spojení. Od roku 1913 tento problém začala řešit firma Clocciotti z Udine, která poskytovala automobilovou přepravu z Udine. Později i sami hoteliéři nabízeli svým klientům hotelové vozy. Od 24. července 1906 začal turisty do Lignana dopravovat i parník Mestre, a to přes řeku Stellu. Centrum celé oblasti, obec Latisana, se po počátečních úspěších nového letoviska, rozhodlo podpořit turismus vysušováním bažinaté oblasti, bránící výstavbě silniční komunikace. Roku 1907 byla založena společnost Società Popolare Bagni di Lignano se sídlem v Latisaně. Za účelem organizace a propagace turistiky prosadila koupi téměř stovky přilehlých pozemků a kopání artézských studní. Velké investice ovšem nenaplnily očekávání a společnost byla dána roku 1913 do likvidace. Roku 1905 byl otevřen také hotel Lignano, obecně nazývaný „Marin“ – podle rodiny vlastníků původem z Marana. Obr.8: Koupaliště před první světovou válkou

Zdroj: http://www.agenzia-lignano.it/vacanze_al_mare/la_storia_di_lignano.aspx?Aid=7

Před vypuknutím první světové války se Lignano pyšnilo kapacitou přes sto lůžek. Stálo zde již osm hotelů – Marin, Piani, Bagni, Vittoria, Pineta, Stella, Centrale a Rizzani, dále čtyři

11

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano bary, kiosky s občerstvením, pekárna Grandi a Mazzaroli s cukrárnou a obchody se smíšeným zbožím. Ve městě byl otevřen i hospic El Baracón pro děti s lymfatickým onemocněním. Během první světové války byla zastavena veškerá turistická činnost a letovisko bylo obsazeno rotou Bersaglierů1. Byl vykopán kanál u Bevazzy mezi lagunou Marano a Caorle, což zničilo předešlé snahy o pozemní spojení Lignana s Latisanou. Během rakouské invaze byly hotely i vily drancovány a koupaliště (stabilimento balneare) zničeno. Na konci dvacátých let působil v Lignanu architekt Provino Valle, který vytvořil urbanistické plány a také do 60. let hlavní symbol města – původní Terrazzu a mare. Po skončení války nastupující ekonomická krize i propuknutí malárie nepřálo obnovení předválečné prosperity a návrat k turistů byl velmi pomalý. Další vývoj událostí v období obnovy po první světové válce uvádím pouze chronologickým výčtem: 1922 Byl otevřen otáčivý most do města Bevazzana, který otevřel Lignano celé Itálii. 1923 Byla založena společnost Società Spiaggia di Lignano pro obnovu turismu v oblasti (po neplnění vytyčených cílů byla Società Spiaggia di Lignano začleněna pod Associazione Civile Pro Lignano, která si dala za úkol co nejrychleji vyřešit problémy v oblasti silnic, veřejného osvětlení, spojení s vnitrozemím, kanalizace). 1924 Bylo otevřeno nové koupaliště (stabilimento balneare), jako náhrada za předcházející, které bylo zničeno Rakušany. 1924 znovuotevřeny hotely Marin a Bagni 1926 obnoveno silniční spojení s Latisanou 1928 zpevňování a zalesňování poloostrova (zadáno firmě Milizia Forestale Nazionale) 1930 otevřen luxusní Grand Hotel Italia → v Lignanu se začali scházet boháči a šlechta, pořádali se zde hony na lišky a zajíce 1930 otevřena základní škola 1931 vybudován vnitřní přístav (darsena), sloužící také jako vodní letiště 1931 poprvé použito označení Sabbiadoro 1935 založena Azienda autonoma di soggiorno (viz 1.3.2.1 1935 – 1959) 21. březen 1935 Lignano získalo klasifikaci pobytové letovisko („stazione di soggiorno“).

1

specializovaný pěší oddíl italského vojska

12


1.3.2 Rozvoj 1.3.2.1 1935 – 1959 Tuto etapu můžeme v dějinách města označit za rozhodující. 24. srpna 1935 byl vytvořen výbor Azienda Autonoma di Soggiorno pod vedením Camilla Gaspariho. Tato agentura pověřila inženýra Domenica Pievatola vytvořením urbanistického plánu města s cílem navrhnout a vyřešit systém kanalizace, veřejného osvětlení, zelených ploch ve městě, zásobování města vodou a také měl za úkol zkontrolovat hygienické podmínky v hotelích. Roku 1936 byla Società Spiaggia di Lignano dána do likvidace a Associazione Pro Lignano rozpuštěna. Veškeré pravomoci včetně správy koupaliště převzala Azienda Autonoma di Soggiorno. Téhož roku byla zorganizována první velká kampaň s cílem dostat Lignano do povědomí široké veřejnosti. Byl zapojen jak tuzemský, tak i zahraniční tisk. S nástupem nového režimu se začala měnit i tvář letoviska. Nová vojenská správa rozhodla o vyrovnání části pláže za účelem prodloužení dráhy pro přistávání letadel, kromě toho bylo státu dáno k dispozici i vodní letiště. Roku 1938 byl podle projektu architekta Cesara Mianiho na náměstí Giardini postaven kostel zasvěcený světci jménem Giovanni Bosco a náměstí bylo posléze přejmenováno podle tohoto kostela. Na západní straně poloostrova byla mezitím vybudována ozdravovna Costanzo Ciano (architekt Pietro Zanini) využívající k léčbě sluneční světlo. Nárůst návštěvnosti letoviska byl do roku 1938 enormní a Lignano na prahu druhé světové války již zaujímalo významné postavení mezi jadranskými letovisky. Válka ale slibný vývoj zastavila. Naštěstí nebylo město během války příliš poničeno ani vtaženo do bojů. Pouze v závěru války bylo vybráno jako místo úkrytu pro rodiny evakuované z velkých měst. Jejich počet převýšil počty návštěvníků v předválečném období. Po válce došlo velmi rychle k ekonomickému vzepětí. Už roku 1946 se do Lignana začali vracet turisté, a to také proto, že město bylo ušetřeno, na rozdíl od ostatních jadranských letovisek, válečných škod. Padesátá léta byla ve znamení převyšující poptávky turistů nad možností nabídky letoviska. Město se tak směrem na východ rozrůstalo velmi rychle a chaoticky. Lignano bylo stále součástí obce Latisana, jejíž centrum se náhle zdálo příliš vzdálené, a to nejen distančně, ale také kulturní a ekonomickou odlišností. Správa Latisany se náhle stala brzdou vývoje. Už roku 1948 se pod vedením Angela Marina, ustanovil Výbor pro oddělení (Comitato per il distacco), ve smyslu oddělení Lignana od obce Latisana. Po desetiletí stížností a petic 13

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano nakonec vyústila nespokojenost jak obyvatel, tak podnikatelů ve vzbouření. Dne 5. listopadu 1958 Lignanané zatarasili přístup na oba mosty u Bevazzy a zabránili tak jakémukoli spojení s vnitrozemím. Tato vzpoura byla až překvapivě účinná. Dne 21. července 1959 podepsal italský prezident Giovanni Gronchi dekret, jímž ustanovil novou obec Lignano Sabbiadoro v rozsahu od kanálu Bevazza, řeky Tagliamento až k Maránské laguně. Roku 1957 byly otevřeny kempy Internazionale, Sabbiadoro a Holiday. V roce 1959 je následoval kemp Pino Mare a v roce 1960 byl otevřen kemp Sabbiadoro 2.

1.3.2.2 1959 – 1973 S další etapou přichází boom ve stavebnictví. Rozšiřuje a modernizuje se Sabbiadoro, ale hlavně se buduje Pineta a Riviera, které právě v tomto období získávají svoji tvář. Pineta se začala utvářet již od roku 1953 dle projektu architekta Marcella dÓlliva. Ten předložil velmi odvážný návrh dle hesla „město prázdnin“. Pineta má spirálovitý půdorys, nazývaný „šnek“. Symbol šneka se dostal dokonce i do znaku nové obce. Vyřešit výstavbu Pinety nebyl lehký úkol. DÓllivův projekt byl vybrán, protože přesně zapadal do již vystavěných částí, korespondoval s potřebami turismu a zároveň splňoval požadavek na uchování zeleně v oblasti. Spirála se „roztáčí“ z náměstí Rosa dei Venti, které projektoval architekt Aldo Bernadis. Toto náměstí je centrem celé Pinety, nachází se zde jak centrum obchodu a služeb, tak i informační centrum organizace Azienda Soggiorno. Projekt Pinety upoutal pozornost celého světa. Společně s otevřením kempu Internazionale a vybudováním velkých hotelů se Pineta stala hnacím motorem rozvoje Lignana Obr.9: Půdorys Pinety z leteckého pohledu

Zdroj: http://www.lignanopineta.com/ita/lignano_pineta/photogallery_storia_lignano.php

Současně architekt Luigi Piccinato projektoval poslední část Lignana – Rivieru. Riviera se rozkládá od Pinety směrem na západ až k ústí řeky Tagliamento. Za účelem výstavby Riviery byla dokonce založena organizace Società Imprese Lignano. Piccinatův projekt je také velmi 14

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano zajímavý a odvážný, přesto je na něj, kvůli dÓllivově úspěchu se spirálou, zapomínáno. Prostor roztáhlý horizontálně v podobě prodlouženého obdélníku se architekt rozhodl rozkouskovat ve stylu šachovnice s úzkými a krátkými uličkami, nazývanými „calli“. Tyto uličky byly pojmenovány po velikánech světové literatury, sochařství, malířství nebo hudby. Můžeme se tedy procházet po ulici Molière, Goethe, Bach, Renoir nebo Cassanova. Další událostí let šedesátých byla výstavba lázní Terme Lignano roku 1963 (architekt Calabi a Valle) a lázní Circolo die Forestierei (Kursaal) v roce 1968. Roku 1963 byl otevřen přístav Marina Uno při ústí řeky Tagliamento, a zároveň byl starý přístav na východní straně Sabbiadora zrekonstruován. Dále byly stavěny hotely, vily a pro neúnosnost dopravy v centru přibyly i nové silniční komunikace, a to Viale Europa, Viale dei Platani a Viale Centrale. Za zmínku stojí tyto stavby: -

Lignano City, nacházející se v západní částí Sabbiadoro (1965)

-

Guido Tegrhil, nový stadion, pojmenovaný po prvním starostovi Lignana. (1969)

-

Rotunda v Pinetě (1969)

-

Municipio, tzn. úřad a administrativní centrum pro obec Lignano Sabbiadoro. Také tato stavba byla navržena architektem Aldo Bernardisem.

-

Terrazza a Mare byla zdemolována roku 1969, na stejném místě byla postavena roku 1972 nová Terrazza a Mare dle projektu architekta Alda Bernardine.

Obr.10: Terrazza v r.1923 Zdroj:

Obr.11: Terrazza dnes

Obr.10 http://www.paesionline.it/foto_italia/DD2519_lignano_sabbiadoro_terrazza.jpg Obr.11 http://www.agenzia-lignano.it/images/terrazza_mare_lignano_1955.jpg

Za úspěchem letoviska v této době stálo také otevření dálnice Trieste-Udine-Venezia (A4) v letech 1966 – 1970.

15

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Popularita letoviska kulminuje v sezóně 1973, kdy se Lignano s kapacitou 75 000 lehátek a prezencí přes 6 milionů, stalo po Rimini, nejnavštěvovanějším letoviskem Itálie. Tento rekord dosud nebyl překonán.

1.3.2.3 1973 – 2008 Roku 1973 se Itálie dostala do ekonomické krize. Pro turismus, spadající do zbytného odvětví, znamenala krize období těžkých let. Město se potýkalo s odlivem klientů, přesto se snažilo zkvalitňovat svá zařízení a zaměřilo se na rozvoj oblasti jižní Riviery. Po zdlouhavém jednání byl roku 1972 vydán nový Obecný plán rozvoje (Piano Regolatore Generale), který obsahoval převážně stavební úkoly do dalších let. Lignano se rozhodlo vydat se cestou diverzifikace od ostatních středisek jihovýchodního Jadranu, snažilo se o zpestření nabídky a přilákání nové klientely. Roku 1980 byla slavnostně otevřena zoologická zahrada Parco Zoo Punta Verde na západní straně ostrova za Rivierou. Zoo zaujímá plochu o rozloze 18 ha, a je v něm možné zahlédnout přes 2 000 druhů zvířat. Snaha o zachování co největšího množství zeleně dala vzniknout několik parků. Za zmínku stojí Park S.Giovanni Bosco a hlavně Park Ernesta Hemingwaye na Pinetě. Park Hemingway byl slavnostně otevřen 28. června 1984. V zalesněném parku o rozloze 4 ha se nachází dětská hřiště, pamětní busta Ernesta Hemingwaye od americké sochařky Joan Fitzgerald. Je zde dokonce i malý amfiteátr, kde se často konají kulturní akce. Hemingway poctu pojmenovat po sobě park přijal, ale do Lignana se pak už nevrátil. Pro velké kulturní akce, převážně koncerty a divadelní představení, byla vybudována Arena Alpe Adria v blízkém parku u Municipia. Stavbu, s kapacitou dva a půl tisíce návštěvníků, navrhlo Studio Nizzoli z Milana. Dále byla zahájena rozsáhlá přestavba přístavu Marina Uno a postaven můstek Terremare, který vede k majáku na Punta Faro. Největším projektem sedmdesátých let byla přestavba nejzazšího koutu poloostrova u Punta Faro, v části Sabbiadoro. Tato část nebyla dosud zastavěna a mořské proudy ohrožovaly pobřeží erozí. Podle projektu inženýra Gianfranca Torossiho z Udine, zde byly, za pomoci těžké techniky, zbudovány umělé kanály, darsena (vnitřní přístav) a nové přístaviště s kapacitou 850 lodí, které je chráněno před mořem dvěma vnějšími hrázemi. V blízké darseně bylo k dispozici dalších 650 míst. Přístav je vybaven řídící věží, dvěma majáky, rádiovou, meteorologickou, protipožární stanicí, strojovnou a jeho součástí je i Yacht Club. V době svého vzniku se jednalo o výjimečný projekt.

16

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Přestože v období recese byl velký zájem o levné ubytování hlavně v kempech, roku 1979 byly dva z nich uzavřeny – Holiday a Internazionale. První pro odlehlost od pláže a druhý byl rozparcelován na pozemky. Roku 1980 byly jako vyústění poklesu návštěvníků představeny dvě propagační kampaně pod hesly „Lignano for you“ a „Week-end di primavera“ (v překladu Jarní víkend). „Lignano for you“ byla celoroční propagace, organizována agenturou Azienda di Soggiorno, která poukazovala na stálost cen a příjemné chování k zákazníkům v letovisku. Druhá kampaň se zaměřila na cizince, které chtěla přilákat i na mimo sezónu, na začátek jara, kdy je v Lignanu již příjemné počasí

Shrnutí dalších událostí až do současnosti (více viz kapitola Současná nabídka CR): 1991 Na 60 ha byl v části Riviera otevřen Golf Club Lignano. 1997 Ulice Udine byla přestavěna v moderním městském stylu. 2000 Tematický park Gulliverlandia byl slavnostně otevřen. 2003 Pod heslem „Století slunce“ (v překladu „Centánni di Sole“) slaví Lignano stoleté výročí města (potažmo i turismu). 18.03.2003 Lignanu je slavnostně dekretem přiznán status města („città“)

17


1.4 Současná nabídka produktů a služeb cestovního ruchu 1.4.1 Turistická infrastruktura 1.4.1.1 Ubytování V počátcích rozvoje turismu nabízelo Lignano turistům ubytování pouze v hotelech. Na konci padesátých let však nastal boom v ubytování v soukromí, a to buď v apartmánech, nebo ve vilách. Šedesátá léta byla ve znamení nástupu kempů (viz 1.3.2.1 1935 - 1959) a s tím spojeného levnějšího ubytování. V době krize v sedmdesátých letech hodně Italů investovalo své úspory do druhého bydlení právě v letoviscích a přes léto tyto objekty pronajímali. Nelze zapomenout ani na tzv. Villagi turistici, můžeme je charakterizovat jako luxusní kempy. Jsou to areály, které žijí vlastním životem. V Lignanu existují dokonce dva – Los Nidos a Green Village. Ubytování v nich zajišťují apartmány, bungalovy, nebo dokonce pokoje hotelového typu. Návštěvníci mají v ceně doplňkové služby a produkty – v areálu Villagia jsou to např. bazény, sportovní zařízení, fitness centrum, animační služby aj. V dnešní době drtivě převažuje ubytování v soukromí nad ubytováním v hotelech. Vilky a apartmány se nacházejí více v centrálních částech, zatímco hotely nacházíme, a to hlavně v Sabbiadoru, podél pobřeží.

18

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Pro porovnání současných trendů v ubytovacích zařízeních uvádím vývoj jejich počtu v posledních letech (kompletní tabulka viz Příloha A):

Tab.1: Přehled počtu ubytovacích zařízení v letech 2005 – 2007

2005 Kategorie

Počet

Počet

2006 Počet

zařízení pokojů lůžek

Počet

Počet

2007 Počet


Počet

Počet

Počet


Hotel *

24

189

518

22

445

854

21

433

830

Hotel **

34

842

1612

32

832

1633

29

771

1524

Hotel ***

79

2958

6014

81

2920

5902

84

3066

6464

Hotel ****

22

1308

2906

24

1392

3121

27

1531

3425

Hotel *****

1

92

205

1

92

205

1

92

205

R.T.A.2

5

189

518

5

189

518

4

135

434

2005

2006

Jiná

Počet

zařízení


Soukromé pronájmy Imp. Turistici3 Ozdravovny Case ferie4 Villagi

per

Počet

Počet

Počet

Počet

2007 Počet


Počet

Počet

Počet


5514

8840

23265

5404

8736

22960

5647

9142

24043

110

9315

25881

106

9181

25661

102

9491

26939

6

434

1806

6

434

1806

6

434

1806

5

333

997

5

333

997

5

343

1039

1

164

656

1

164

656

1

164

656

Zdroj: Statistický úřad Comune di Lignano Sabbiadoro

2

R.T.A. = Residenze Turistico Alberghiere – ubytování v rezidencích hotelového typu

3

Imp. Turistici = Impianti Turistici – turistické ubytovny

4

Case per ferie – prázdninové domky

19

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Ubytovací zařízení v Lignanu se sdružují v těchto organizacích (konsorciích): LTL (Locazioni turistiche Lignano) Sídlo: Via Latisana, 35/C 33054 Lignano Sabbiadoro Předmět činnosti: sdružuje kempy, villages, apartmány a několik hotelů

CAL (Consorzio Alberghi Lignano) Sidlo: Via dei Pini 51 33054 Lignano Sabbiadro (UD) Vedoucí sekretariátu CAL je Brunella Poli, se kterou jsem 6. září 2008, na konci sezóny, vedla zajímavý rozhovor na téma činnost konsorcia a jeho budoucí působení v Lignanu. Zde uvádím celý náš rozhovor, který nejlépe charakterizuje fungování této organizace a celého letoviska: 1. Kdo je odpovědný za marketing Lignana? „Před rokem 2002 byla vedena propagace celé provincie přes Tour-office, sídlící v hlavním městě provincie Friuli-Venezia Giulia, Udine. Měl mnoho poboček po celém regionu. Od roku 2002 existuje nejen Tour-office, ale část jeho pravomocí převzala konsorcia. V Lignanu jsou dvě: LTL, která sdružuje apartmány, několik hotelů, kempinky a villages, a CAL, která sdružuje převážně hotely.“ 2. Z jakých zdrojů je financováno konsorcium? „Z poloviny jej dotuje region, zbytek jsou členské poplatky. CAL má šedesát šest členů a každý odvádí stejnou částku na společnou propagaci. V budoucnu, výhledově během dvou let, bychom rádi připravili projekty, které bude dotovat EU.“ 3. Spolupracuje CAL s dalšími organizacemi zabývajícími se turismem? „Ano, s mnoha. V Lignanu se nachází mnoho konsorcií, jak konsorcium obchodníků, tak vinařů atd. Dále spolupracujeme s LTL, v denním kontaktu jsem i s Informačním střediskem v Udine. Projekty, které vytváříme ve spolupráci s Informačním střediskem, jsou označeny zkratkou ENIT.“ 4. O jaké projekty se zhruba jedná? „Projektů připravujeme velké množství. Např. Regional tourist bureau, která má ještě zintensivnit propagaci regionu. Dále Family hotels – ve spolupráci s dalšími složkami cestovního ruchu, s animátory, s hoteliéry, s vinaři a dalšími podnikateli v oblasti cestovního 20

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano ruchu v regionu, připravujeme pro rodiny s malými dětmi dovolenou na míru tak, aby poznali region Friuli z více pohledů.“ 5. Rodiny s dětmi jsou hlavní cílovou skupinou letoviska? „Ano, rodiny s malými dětmi, ale zaměřujeme se také na seniory a sportovně aktivní turisty. Pro seniory je vytvořen projekt 3rd age, pro sportovce se snažíme každým rokem rozšiřovat nabídku aktivit. Je zde množství tenisových kurtů, volejbalová, fotbalová a minigolfová hřiště. Animátoři nabízejí účast na skupinových tancích, společné gymnastice, aqua aerobicu. Dále je možné navštěvovat kurzy karate, kickboxu, aerobicku, tanců… Je zde také několik kilometrů stezek pro cyklisty.“ 6. Jakým způsobem zasahuje CAL do marketingu destinace Lignano? „CAL vydává a distribuuje množství propagačních materiálů. Dále v našem informačním centru vyhledáváme ubytování na míru dle přání zákazníka. Mimo sezónu se staráme o propagaci Lignana na veletrzích v zahraničí“ 7. Který zahraniční trh je momentálně v popředí zájmu? „V posledních třech letech jsme se zaměřili na získávání zákazníků v tzv. „Nové Evropě“, tedy v České a Slovenské republika, Maďarsku a také v Rusku. Ruský trh se vyvíjí velmi rychle a v budoucnu se Rusové mohou stát velmi důležitou skupinou turistů, protože bohatnou a mají více volného času na cestování. Díky intenzivnímu marketingu se nám podařilo získat množství zákazníků i kontaktů právě v „Nové Evropě“. Jen v České republice jsme v kontaktu se zhruba stovkou cestovních kanceláří a agentur a dalšími osobami pracujícími v cestovním ruchu. V tomto roce jsme se zaměřili hlavně na německý trh, Němci jsou také v popředí našeho zájmu.“ 8. Turisté přijíždí do Lignana většinou zprostředkovaně, přes tour operátora, nebo si zajišťují ubytování sami? „V souhrnu je to zhruba půl na půl. Ale v zásadě platí, že cizinci si zájezdy kupují u cestovních kanceláří popř. cestovních agentur a Italové si ubytování zajišťují sami. Je to dáno také tím, že italská část turistů přijíždí většinou z blízkých provincií.“ 9. Chystá CAL pro sezónu 2009 nějaké novinky? „Ano, začleníme se do sdružení Euro Familien Hotels se sídlem v Německu. Tato organizace sdružuje hotely po celém Evropě, stará se o společnou propagaci hotelů na veletrzích. Doufáme, že tímto posílíme naši pozici na německém trhu.“ 10. Sleduje CAL současné trendy cestovního ruchu a snaží se jim přizpůsobit?

21

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano „Samozřejmě víme o současných trendech a pro Lignano jsou spíše problémem. Lignano nabízí klidnou dovolenou pro odpočinek, nabízíme bezpečí, příjemnou atmosféru. Začínáme zaznamenávat zájem o větší projekty, na které není Lignano připraveno, a které by změnily jeho image. Jedná se o více turistických atrakcí, více dynamiky, „akce“.“ 11. Potýká se Lignano i s jinými problémy? „Ne přímo problémem je rakouská část turistů. Lignano se nachází blízko rakouských hranic, a Rakušané jsou pro letovisko nepostradatelní, jsou nejsilnější zahraniční skupinou. Začíná však převládat trend „prodloužených víkendů“, kdy navštíví Lignano pouze na tři nebo čtyři dny. Průměrná délka pobytu Rakušanů se snižuje, proto se snažíme získat pozici na německém trhu, protože Němci mají statisticky delší průměrnou dobu pobytu. A největším nebezpečím je pro Lignano samozřejmě počasí, pokud přes sezónu hodně prší, hoteliéři zaznamenávají velké ztráty. Hlavně září je, co se týče tržeb, velmi nevyzpytatelné.“ 12. Lignano se nachází v blízkosti Bibione. Pro Čechy je Bibione častějším letoviskem a Lignano velmi často ani neznají. V čem je marketing Bibione odlišný? „Rozdíl je hlavně v tom, že Bibione „objevilo“ český

trh mnohem dříve než Lignano.

Přestože se tato letoviska nachází nedaleko od sebe, jedná se o region Veneto, který má již svoji marketingovou základnu, do níž spadají i Benátky. V minulosti zde existoval projekt spolupráce Bibione s Lignanem, jako dvou silných letovisek severu Itálie, ale nezdařil se. Jedná se zde spíše o konkurenci, a budoucí spolupráci již nepřipravujeme. Propagaci Bibione však sledujeme, je na vysoké úrovni, a samozřejmě se z ní učíme.“ 13. Je CAL spokojený se současnou pozicí Lignana? „Ano, v posledních letech návštěvnost příliš nekolísá, a jsme s ní spokojeni. Budoucnost Lignana nevidím ve velkých změnách, ale ve snaze udržet si nynější standart a množství turistů.“

1.4.1.2 Stravování Každé letovisko v Itálii může těžit z vyhlášené italské kuchyně. Turisté rádi ochutnávají místní speciality, a pokud jde o Itálii, málokdy vynechají pizzu. V Lignanu se nachází mnoho vynikajících pizzerií, část z nich je soustředěna na hlavní pěší zóně od Via Venezia po Via Udine, kde se každý večer prochází stovky turistů.

22

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Dále je zde možné navštívit gelaterie (zmrzlinárny), pasticerie (pekařství), typické ristorante (restaurace), pescaterie (prodej mořských produktů) aj. V naší moderní době se samozřejmě i v Lignanu objevují jak typické fast foody, tak i fast foody nabízející mořské speciality. Tab.2: Přehled počtu stravovacích zařízení dle typu

TYP PODNIKU

POČET ZAŘÍZENÍ

Pizzerie a restaurace

130

Bary

124

Rybárny

3

Specializované vinárny

6

Zmrzlinárny

120

Zdroj:http://www.agenzia-lignano.it/vacanze_al_mare/i_numeri_di_lignano.aspx?Aid=7

1.4.1.3 Technická infrastruktura „Technická infrastruktura vytváří základní podmínky pro život místních obyvatel i uspokojování potřeb návštěvníků. Její stav v jednotlivých lokalitách podmiňuje další možnosti rozvoje cestovního ruchu v kraji, když význam má zejména infrastruktura vodohospodářská, energetická, telekomunikační a dopravní.“ (Projekt Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, České Budějovice, 2005) Pitná voda distribuce:

CAFC S.p.A. Pineda 61 330 54 Lignano

Voda z vodovodní sítě je zdravotně nezávadná bez nutnosti převaření. Elektrická síť Na území celé Itálie je elektrické napětí 220V, 50Hz. Zásuvky jsou většinou ploché, trojkolíkové. Jednoduché adaptéry je možné koupit již od € 3,00. Komunikační síť Letovisko pokrývají signály všech italských operátorů, kteří mají roamingové smlouvy se zahraničními operátory. Internet Bezplatná síť wi-fi funguje podél pláže u vybraných stanic (ufficio), konkrétně na ufficio 4, 5, 9, 10 a na Terrazza a Mare. K připojení je potřeba uživatelské jméno a heslo, které po předložení občanské průkazu poskytuje Informační středisko (Via Latisana 42). 23

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Také místní knihovna poskytuje pro své klienty bezplatný internet. Další možností jsou internetové kavárny (např. Netcafé – Lignano Pineta, Corso Alisei 11), cena se pohybuje okolo €3,00 za hodinu. Informační středisko Agenzia di Informazione e Accoglienza Turistica (AIAT) di Lignano Sabbiadoro e della Laguna di Marano V italštině, angličtině, němčině a francouzštině poskytují informace o dopravě, kulturních akcích, internetu, a mnohém dalším. Neposkytují služby rezervování hotelů.

1.4.1.4 Dopravní infrastruktura „Limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu je stav dopravní infrastruktury, zejména hustota a kvalita silniční a železniční sítě, možnosti rozvoje lodní a letecké dopravy, hustota, kvalita a vybavenost cyklotras a cyklostezek, tras pro pěší a jízdu na koních.“ (Projekt Strategie rozvoje v Jihočeském kraji, České Budějovice, 2005)

Železniční doprava Přímé železniční napojení na letovisko neexistuje. Lokalita poloostrova, pro turismus výborná, je pro prodloužení železniční sítě až do tohoto koncového bodu nepřitažlivá. Nejbližší vlaková stanice je v 18 km vzdálené Latisaně. Cestování vlakem je na území Itálie rychlé a cenově přijatelné. Návaznost mezi sousedními státy je výborná, přesto, pro dosažení cílové destinace je nutné železnici kombinovat s dalším druhem dopravy. Silniční doprava Moderní dálnice A4, která prochází Latisanou, je zárukou jednoduchého spojení. Na dálnici A4 lze najet již v Palmanově z dálnice A23 vedoucí z Rakouska. Z Latisany se potom za zhruba 45 minut pohodlně dopravíte do Lignana. Silnice jsou v dobrém technickém stavu, plynulost dopravy bezproblémová. Problém může nastat až v samotném letovisku s parkováním, přestože Lignano nabízí 1 800 parkovacích míst, parkoviště jsou většinou plná. Pro hotelové hosty jsou parkovací prostory zajištěny, apartmány a vily mají většinou také vyhrazené místo k parkování, přesto je vhodné se o možnosti parkování předem informovat. Autobusovou dopravu ve městě zajišťuje společnost SAF (Autoservizi F.V.G. S.p.A.) se sídlem v Udine. Nejpoužívanější jízdenka je jednohodinová za cenu €0,98. Autobusy jezdí jak

24

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano na Rivieru, tak na Pinetu. Jízdní řád se mění podle sezóny, od června do srpna jsou linky posíleny, od 1. září jezdí velmi omezeně. Letecká Nejbližší letiště se nachází v městě Trieste (Terst), další blízká letiště fungují v Benátkách (90 km) a Trevisu (95 km). Lodní doprava Letoviska Lignano, Grado a rybářské městečko Marano Lagunare jsou propojeny pravidelnou lodní dopravou, kterou zajišťuje společnost SAF (Autoservizi F.V.G. S.p.A.). Cyklotrasy Kola na přijatelné úrovni jsou k zapůjčení na Terrazza a Mare každý den dopoledne a odpoledne – kromě víkendu. Tuto službu zajišťuje LTL a je bezplatná. Jediný problém je velký zájem, takže je třeba přijít s pořádným předstihem a kola půjčená dopoledne vrátit do 12:30, odpolední pak do 18:00. Existují zde samozřejmě také placené půjčovny kol jako je Del Fabbro noleggio cicli (Viale Italia, 14/A) nebo Lignano Sabbiadoro Noleggio luna (Via Lilienfeld, 34). Cyklotrasy jsou přehledně vyznačené a nacházejí se ve všech částech Lignana, asi nejhezčí projížďka je podél Sabbiadora po Lungolagunare Trento s výhledem na moře a přístav. Obr.12: Mapa značených stezek v Lignanu

Zdroj: http://web.uniud.it/lpct/mare_miniere_di_mare.html

25

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Pěší zóny Nejdelší a nejfrekventovanější pěší zóna se nachází v centru Sabbiadora od Via Venezia přes Via Tolmezzo po Via Udine. De facto se jedná o obchodní galerii pod širým nebem, je zde množství pizzerii, gelaterií, obchodů se značkovou módou, heren, barů i diskoték. Přes sezónu je zóna od rána do večera plná turistů a hlavně večer se stává centrem celého Sabbiadora.

1.4.2 Turistické atraktivity 1.4.2.1 Přírodní Pláž Písčitá pláž v délce osm km je bezesporu největším lákadlem pro turisty. Moře je velmi mělké, a tudíž vhodné pro rodiny s malými dětmi. Pláž je po celé své délce rozparcelovaná lehátky se slunečníky, která jsou z velké části pronajata hotely. Pláž je dále rozdělena také na tzv. ufficia, která jsou zřízena společností Società dÁrea. Ufficia jsou sektory pláží, které jsou spravovány jakousi „budkou“ na silniční straně pláže. Ufficia pronajímají lehátka, poskytují pomoc při nehodách a dohlíží na pořádek na pláži, mimo to jsou užitečná jako orientační body. Na Sabbiadoru jsou očíslována od Punta faro od 1 do 19, na Pinetě je pak celkem 15 sektorů. Centrum animace na pláži je Beach Village mezi Ufficio 4 a Terrazza a Mare na Sabbiadoru (Lungomare Trieste 5). Toto centrum poskytuje bezplatné aktivity pro celou rodinu. K dispozici je zde volejbalové, basketbalové a fotbalové hřiště. Skupina animátorů nabízí účast na společném cvičení nebo tanci na pláži dle denního programu. V sezóně 2008 vypadal program takto: •

9:30 Relaxační cvičení

•

10:30 Body Tonic Gym

•

11:00 Acqua Gym

•

11:45 Skupinové tance

•

16:00 Acquagym

•

17:00 Skupinové tance

•

17:30 Taneční kurzy

•

18:00 Body Tonic Gym

•

18:30 Stretching

•

21:30 Tanec s dětmi

•

od 22:00 kabaret, mini a junior show,

Obr.13: Vystoupení animátorů na Beach Village

Zdroj: oficiální prezentace LiSaGest_spazi_sponsor_2008_2

taneční aj. vystoupení

26

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Na Beach Areně, s kapacitou 2 500 diváků, mezi Ufficio 6 a 7 se od června do září konají sportovní utkání, koncerty a jiné kulturní akce.

Maránská laguna (Laguna di Marano) Viz 1.2.2 Geografické podmínky Do laguny jsou pro turisty v sezóně pořádány pravidelné exkurze, které zajišťuje společnost SATURNO s.n.c. na parnících Saturno a Europa. Jejich kapitánem je turisty velmi oblíbený Adriano Zentilin.

Piniové háje Háje oddělují část Sabbiadora od Pinety podél Via Tarviso. Přestože piniové háje mají své místo v propagaci letoviska a skutečně zaujímají určitou plochu, jsou převážně oplocené a tak zarostlé, že jimi při sebevětší vůli nelze procházet, i kdybyste si dali tu námahu ploty překonat.

Park Hemingway Viz 1.3.2.3 1973-2008

Park UNICEF Park byl založen roku 1987 při příležitosti celosvětové schůze na téma „Dohoda za práva dětí“, která se konala pod záštitou UNICEF v Lignanu. Park věnován „Všem dětem na světě…“ („A tutti i bambini del mondo…“) se rozkládá na čtyřech ha, zahrnuje i krytý bazén, bruslařskou dráhu nebo minigolf.

Cyklostezky Viz 1.4.1.4 Dopravní infrastruktura

Zoo Punta Verde Viz Rozvoj 1973 – 2008

Rybaření Rybářská licence není potřeba. V přístavu Porto Vecchio jsou k zapůjčení rybářské loďky. 1.4.2.2 Kulturní 27

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Památky C H IES A

V O TIV A D I

S.M A R IA (K O S TE L

O B Ě TI

P A N N Y M A R IE )

Mezi piniovými háji, které se táhnou od Sabbiadora k Pinetě, je skryt kostelík zasvěcený Panně Marii. Původně stál v Bevazze, ale pravidelné záplavy stavbu ohrožovaly, a tak bylo rozhodnuto o rozebrání kostela na kameny, a jeho přemístění do Lignana. Uvnitř jsou k vidění vzácné fresky z 15. století.

C H IES A

DEL

C R IS TO R ED EN TO R E (K O S TE L K R IS TA S P A S I TE LE )

Moderní stavba byla vystavěna roku 1972 v centru Pinety podle návrhu architekta Alda Bernardise. Konají se zde pravidelné bohoslužby.

Lignano City Přízvisko City získalo díky svým vysokým budovám. Centrem City je náměstí Piazza City s krásnou fontánou, dominantou je potom komplex Millefiori, ve kterém se nachází jak hotel, tak i obchodní centrum. Obr.14: Arena Alpe Adria

Arena Alpe Adria Místo častých kulturních akcí s kapacitou 2 500 diváků.

Zdroj:http://www.agenziamarina.it/it/content/canale/I-parchi-di-Lignano_251.aspx Obr.15: Budova lázní Terme di Lignano

Lázně „Terme Lignano“ Lázně, otevřené již roku 1963, jsou chloubou Riviery. Nachází se v elegantním komplexu s vysutou terasou při pobřeží. Můžete si zde dopřát jak tradiční lázeňské služby, tak i wellness programy prostřednictvím nového oddělení Centro di Medicina Estetica. Lázně využívají blahodárné účinky mořské vody, písku i řas na léčbu dýchacích onemocnění, pohybového ústrojí, obezity aj. Zdroj: http://www.agenziamarina.it/it/content/canale/TERME_248.aspx

28

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Terrazza a Mare Terrazza a Mare je dlouholetým symbolem města a dominantou Sabbiadora. Ze stavby je krásný výhled na dlouhé pláže. Je zde vybudována restaurace, dále bar, dva módní obchody a solárium.

Cinema City V blízkosti Lignano City se nachází jediné kino v Lignanu. Pro zahraniční turisty jsou veškeré filmy neprakticky nadabovány do italštiny.

Golf Club Lignano Obr.16: Symbol Golfového klubu

Pole golfového hřiště na Rivieře je z dílny architekta Marco Croze. Klub je otevřen celoročně, hraje se na osmnácti jamkách na ploše 6 069 m². Golf Club Lignano je časté místo mezinárodních golfových turnajů. Klub je vybaven cvičebním hřištěm, puttingreenem, pitchingreenem, salónem krásy, pro-shopem, šatnami, k zapůjčení jsou i saky a vozítka. Obr.17: Pohled na golfový areál

Zdroj: http://www.golflignano.it/golf 1_e.html

Zdroj:www.golflignano.it

Tematické parky I Gommosi

Obr.18: Symbol I Gommosi

Raggio dei Canestrei (Parco del mare) Lignano Sabbiadoro (UD) 33054 Italia Park nabízí množství hlavně nafukovacích

Zdroj:http://www.hotelsoraya.it/image/interne/parco_gommosi.jpg

atrakcí pro ty nejmenší. Placený vstup do parku platí pouze děti, rodičovský doprovod je zdarma, poté už jsou všechny atrakce zdarma. 29

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Obr.19: Logo Parco Junior

Parco Junior Viale Centrale Lignano Sabbiadoro (UD) 33054 Italia Rozsáhlé dětské hřiště

Zdroj:http://www.agenziamarina.it/it/content/canale/I-parchi-di-Lignano_251.aspx

obklopené zelení, fontánami a malými jezírky je ideálním a bezpečným místem pro dětské hry. K dispozici je zkušený a kvalifikovaný personál k hlídání a bavení dětí, rodiče si mezitím můžou odpočinout v baru nebo fast food restauraci. Obr.20: Logo Lunapark Strabilia

Lunapark Strabilia Viale Europa Lignano Sabbiadoro (UD) 33054 Italia

Zdroj:http://www.hotelsoraya.it/IT.17/divertirsi-lignano.html

První lunapark se objevuje v Lignanu již v roce 1946, je zřízen rodinou Medini. První atrakcí byl autodrom, dětský kolotoč a zábavní pavilón. Dnes se Strabilia pyšní šedesáti atrakcemi a je velmi oblíben jak u turistů, tak i u místních obyvatel. Mezi lákadla parku patří Země dinosaurů nebo Mayské pyramidy. Obr.21: Lunapark Strabilia při svém vzniku

Zdroj: http://www.strabilialunapark.it/italiano/storia.asp

Aquasplash Viale Europa Lignano Sabbiadoro (UD) 33054 Italia Vodní ráj s bazény o objemu 60 000 m² s množstvím skluzavek, tobogánů, vířivek a jiných vodních atrakcí.

30

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Aquasplash je vítaná změna po několika dnech strávených u moře. Můžete si odpočinout v bazénu s hydromasáží, nebo se pobavit na adrenalinových skluzavkách typu Kamikaze, Anakonda nebo Twister. Cena za celodenní lístek pro dospělého je €19.

Obr.22: Letecký pohled na Acquasplash Lignano

Zdroj: www.aquasplash.it

Gulliverlandia Via San Giuliano, 13 Lignano Sabbiadoro (UD) 33054 Italia

Obr.23: Vstupní brána do Gulliverlandie

Gulliverlandia byla vybudována na ploše 40 000 m² na dohled od Aquasplashe. Tento zábavní park patří mezi nejmladší lákadla letoviska, slavnostně byl otevřen roku 2000, a každým rokem jeho obliba vzrůstá. Roku 2002 bylo v parku otevřeno i akvárium s podmořským tunelem. Mezi nejoblíbenější atrakce patří právě akvárium s žraloky, nebo zóna Vulcano Rapids s modely dinosaurů v životní velikosti. Zdroj: http://www.gulliverlandia.it/italianototo/secondaita/indice2.ht

31

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Tab.3: Další zábavní zařízení

TYP

POČET

Herny a casina

22

Diskotéky

8

Zdroj: http://www.agenzia-lignano.it/vacanze_al_mare/i_numeri_di_lignano.aspx?Aid=7

Mezi sportovní zařízeními Lignano nabízí koupaliště, tenisové kurty, volejbalová, fotbalová, basketbalová hřiště, dráhy na bruslení, bowling. Pro aktivní sportovce je zde možnost potápění, plachtění, windsurfování. Neplavci mohou brát lekce plavání.

1.4.3 Analýza návštěvnosti Ze zahraničních návštěvníků převažují turisté ze střední Evropy, jedná se převážně o obyvatele Rakouska, Německa, Maďarska, České a Slovenské republiky (viz Graf č. 2). Z celkového počtu evidovaných návštěvníků tvoří více jak polovinu domácí návštěvníci a to ze sousedních a blízkých provincií. Tab.4: Procentuální podíl prezencí italských turistů v regionu FVG dle regionů – první tři místa

FVG

30%

Veneto

20%

Lombardie 11% Celkem

68%

Zdroj: dokument Il Turismo di Friuli-Venezia, Centro Studi e Statistica CCIAA Udine, leden 2008

Graf 1: Poměr návštěvnosti letoviska Lignano dle národností

Cizinci 47,9%

Italové 52,1%

32

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Graf 2: Poměr mezi Cizinci (47,9%)

↓

Ostatní 19,3%

Česká republika 4,7%

Rakousko 45,2%

Maďarsko 5,5%

Německo 25,3%

Zdroj: LiSaGest_spazi_sponsor_2008_1.ppt (oficiální propagační prezentace)

Celková data o návštěvnosti letoviska z let 1960 – 2007 uvádím v Příloze B. V následujících odstavcích zdůrazním pro představu o návštěvnosti letoviska několik údajů z úhlu počtu návštěvníků, prezencí a průměrné délky pobytu.

Největší pokles návštěvníků, a to o téměř 21%, zastihl Lignano v roce 1989 v souvislosti s politickým skandálem v italské vládě a následné ekonomické recese. Naopak „zlatá“ byla sezóna roku 1973, jejíž rekord, přes 6 milionů prezencí dosud nebyl překonán. V posledních letech návštěvnost letoviska, co do počtu příjezdů, příliš nekolísá a pozvolna vzrůstá, což se může v následujících letech nebo už v sezóně 2009 v důsledku světové ekonomické krize změnit. V cestovním ruchu se ekonomický útlum projeví velmi rychle a data z roku 2009 budou jistě velmi zajímavá. Tab.5: Návštěvnost letoviska Lignano – počet návštěvníků

Rok

Počet návštěvníků

1960

Roční přírůstek Absolutní

%

140 903

-

-

1965

270017

35721

15,25

1970

362887

5843

1,64

1972

395597

14300

3,75

1975

367430

-16814

-4,38

1980

342953

-18016

-4,99

1985

371169

8082

2,23 33

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano 1988

419372

-3906

-0,92

1989

333008

-86364

-20,59

1995

506883

44646

9,66

2000

507371

-5013

-0,98

2005

504202

15929

3,29

2007

563410

32370

6,10

Zdroj: dokument z ISTAT Lignano

Při analyzování úspěšnosti je více než počet návštěvníků důležitější počet prezencí. Prezence je násobek počtu návštěvníků s počtem strávených dnů v letovisku, vypovídá o průměrném počtu přítomných návštěvníků v sezóně.

Tab.6: Návštěvnost letoviska Lignano – prezence

Rok

Prezence

1960

Roční přírůstek Absolutní

%

1815928

-

-

1965

3323204

324730

10,83

1970

5265707

180904

3,56

1972

5722212

178280

3.22

1975

5645699

-123626

-2,14

1980

5495489

-45351

-0,82

1985

4430180

-892827

-16,77

1988

4745793

63899

1,36

1989

3631682

-1114111

-23,48

1995

4495959

283709

6,74

2000

3848409

-78368

-2,00

2005

3350440

16014

0,48

2007

3489399

79034

2,32


Základní snahou podnikatelů v oblasti cestovního ruchu je udržet si stálé klienty a zvyšovat dobu jejich pobytu.

34

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Tab.7: Návštěvnost letoviska Lignano – průměrná délka pobytu

Rok

Průměrný počet strávených dní

1960

12,89

1965

12,31

1970

14,51

1972

14,46

1975

15,37

1980

16,02

1985

11,94

1988

11,32

1989

10,91

1995

8,87

2000

7,58

2005

6,65

2007

6,19


Na rozdíl od dat prezencí a počtu příjezdů s pozvolnou vzrůstající tendencí, průměrná délka pobytu je jasným ukazatelem rapidního snižování délky pobytů. Tento jev se dá přisoudit trendu mít ročně více dovolených, včetně zimní, ale s kratší délkou pobytu. Nejdéle zůstávají Češi (2007 – 7,2) a Němci (2007 – 7,63), nejméně naopak, vinou prodloužených víkendů, Rakušané (2007 – 4,98).

1.4.4 Konkurenční prostředí Lignano a s ním i Bibione, Caorle, Eraclea a Lido di Jesolo patří mezi českými turisti k nejoblíbenějším letoviskům na pobřeží Jadranu. V těchto lokalitách je čeština slyšet na každém kroku. Je to dáno jak blízkostí jadranského pobřeží vůči České republice, tak i cenovou dostupností. Každé zmiňované letovisko je v první řadě charakteristické svým písečným pobřežím a mořem a pro mnoho turistů jsou tato místa identická. Některé národnosti, včetně Čechů, si vybírají v první řadě lokalitu, a pokud se rozhodnou pro severovýchodní Jadran, dále se rozhodují spíše podle cenových nabídek hotelů, než podle konkrétního letoviska. 35

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Města jsou přesto velmi odlišná a každé mají svou nezaměnitelnou atmosféru. Spojuje je rozmístění mezi městy Trieste (Terst) a Venezia (Benátky), moře, slunce, vysoká frekventovanost hotelů, barů, restaurací a dalších zábavních zařízení. Rozděluje je naopak správní příslušnost, zatímco Bibione, Caorle i Jesolo se nachází v regionu Veneto, Lignano spadá pod region FVG. Letoviska získávají podporu prostřednictvím řídících orgánů regionů, proto vzájemná spolupráce nebo marketingová propagace je více nakloněná letoviskům regionu Veneto. Lignano může spojit své síly spíše s menším letoviskem Grado na opačné straně Maránské laguny.

Pro porovnání uvádím návštěvnosti letovisek provincie Venezia v regionu Veneto: Tab.8: Návštěvnost letovisek provincie Venezia - prezence

Zdroj: deník La Nuova di Venezia e Mestre (výtisk z 21.02.08, strana č.29)

Z počtu návštěvníků a prezencí jasně vyplývá, že letoviska v části Veneto jsou oblíbenějším cílem turistů. Můžeme vyloučit, že rozdílná návštěvnost je zapříčiněna různou velikostí letovisek nebo cenovou relací. Při porovnávání cen ubytovacích zařízení dle kategorií jsem nenarazila na větší rozdílnost. Problém tedy spočívá v atraktivitě. Region Veneto láká do svých přímořských letovisek nejen s důrazem na rekreaci, ale do popředí vyzdvihuje historickou a kulturní stránku oblasti. Je pravda, že má na čem stavět, nachází se zde Venezia (Benátky) a Vicenza – města zapsaná na 36

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano seznam kulturního dědictví UNESCO – nebo Padova, všechna města jsou snadno dosažitelná z letovisek a jsou nabízena jako fakultativní výlety. Dalším kladem je blízkost celosvětově známých lázní Abano Terme. Přímořská rekreace s možností širokého výběru výletů do okolí je pro mnoho návštěvníků důležitá, včetně českých, kterým, na rozdíl od minulých let, přestává stačit být pouze tzv. plážovými turisty. Graf 3: Souhrnný počet návštěvníků v jednotlivých měsících v letoviscích Jesolo a Eraclea v letech 20052008

Zdroj: http://www.regione.veneto.it/Temi+Istituzionali/Statistica

37

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Graf 4: Souhrný počet návštěvníků v jednotlivých měsících v letoviscích Bibione a Caorle v letech 2005 2008

Zdroj: http://www.regione.veneto.it/Temi+Istituzionali/Statistica

1.4.5 Propagace Lignano se mimo sezónu prezentuje na veletrzích po celé Evropě (seznam veletrhů z roku 2008 viz Příloha C). Jedná se o veletrhy cestovního ruchu nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnosti. Mezi hlavní propagační organizace patří Agenzia Turismo FVG, Lignano Sabbiadoro S.p.A., CAL a LTL (viz 1.4.1.1 Ubytování). Na většině veletrhů mají tyto organizace společný stánek a společně se prezentují. Tuto spolupráci označují zkratkou ENIT. Agenzia Turismo FVG (Piazza Manin10 loc. Passariano, Codroipo) byla založena roku 2005 za účelem zkvalitnění propagace regionu. Jedním z hlavních důvodů jejího vzniku byla potřeba učinit region konkurenceschopným vůči sousednímu regionu Veneto. Dále agentura vytváří obraz tzv. produktu regionu, jde o kombinaci různých forem cestovního ruchu, kdy chce nabídnout co možná nejširší nabídku produktů a služeb cestovního ruchu. Turisty láká na horskou, přímořskou turistiku, na originální místní produkty (šunka San Daniel, friulská vína), jedinečnou kuchyni, agroturistiku, historická města Trieste, Aquilea, Udine aj. Snaží se vytvořit image originální a pestrobarevné oblasti. S cílem co nejefektivnější kampaně spojuje agentura síly s konsorcii různých oblastí FVG, a společně se potom představují na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu.

38

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Lignano Sabbiadoro Gestioni S.p.A. (Via Latisana 42, Lignano Sabbiadoro), podporuje propagaci letoviska přes své internetové stránky5 a přes katalogy, které vydává. Cílem organizace je vytvářet a podporovat nábídku produktů a služeb na poli cestovního ruchu. Vytváří a organizuje zábavu na pláži, kulturní a sportovní programy aj. Další stránkou činnosti je koordinace podnikatelských subjektů v této oblasti a podpora vzájemné spolupráce s cílem zaručit co nejkvalitnější nabídku. Společnost zřizuje jedenáct zařízení typu “ufficio” podél pláže, vnitřní přístav,“Porto Vecchio”6, bazar, čtyři plážové bary, Terrazzu a Mare, její okolí a příslušenství (restaurace, solárium, bar, dětské hřiště,...). Plážová zábava (animace na pláži, viz 1.4.2.1 Přírodní) je propagována pomocí těchto materiálů: •

katolog Beach & Fun 2008 –

•

program Beach Village –

•

20 000 ks na italských i zahraničních veletrzích

100 000 ks letáků a 1 000 ks plakátů v Lignanu a okolí

program Terrazza a Mare –

60 000 ks letáků e 600 ks plakátů v Lignanu a okolí

Internetový portál www.lignanosabbiadoro.it vykazuje návštěvnost 200 000 shlédnutí za rok, z toho 30 000 shlédnutí za měsíc v odbobí květen – srpen. Při návštěvě veletrhu MADI jsem navštívila i stánek Friuli – Venezia Giulia. K dispozici jsou zde propagační katalogy rozdělené na několik oblastí, a to Umělecká města, Příroda, Kuchyně, Umělecké skvosty, Golf, Okolí Terstu, Parky a laguny, Hory mezi městy Tarvisio a Gemona, Agroturistika, Přímořská letoviska a souhrnný katalog FVG. Dále jsou zde brožury s tématikou Cykloturistika, Rybaření, Kempy a Pěší turistika. Tyto materiály jsou vydávány agenturou Turismo FVG. Na veletrhy jezdí představitelé Agenzia Turismo FVG, konsorcií i hoteliéři, za konsorcium CAL jsem zde potkala Brunellu Poli. Lignano se zde prezentuje i vlastními katalogy, které vydává CAL a Lignano Sabbiadoro S.p.A. Katalogy s nabídkou hotelů sdružených pod společenstvím CAL vydává Agenzia Grafica Avenir snc. se sídlem přímo v Lignanu Sabbiadoru. Jsou to katalogy s přehledem hotelů, kde jsou uvedené ceny i zařízení podniků. V roce 2008 se Lignano prezentovalo na těchto veletrzích: 5 6

http:// www.lignanosabbiadoro.it v překladu Starý přístav, nachází se v Sabbiadoru

39

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Tab.9: Plán účastí na veletrzích v roce 2008

NÁZEV VELETRHU

ZEMĚ

MĚSTO

Německo

Stoccarda

Ferienmesse

Rakousko

Vídeň

Matka

Finsko

Helsinky

Holiday Word Experience

Irsko

Dublin

Turizem In Prosti Cas

Slovinsko

Lublaň

Ferien

Rakousko

Graz

Ferie 2008

Dánsko

Kodaň

FESPO

Švýcarsko

Curych

Holiday World

ČR

Praha

CBR

Monako

Monako

ITB

Německo

Berlín

TUR

Švédsko

Göteborg

MAP

Francie

Paříž

MITT

Rusko

Moskva

Tour&Travel

Polsko

Varšava

Leisure

Rusko

Moskva

WTM

UK

Londýn

Vacanze Weekend

Itálie

Brescia

Vacanze Weekend

Itálie

Padova

Freizeit

Rakousko

Klagenfurt

Reisemarkt

Německo

Colonia

Roadshow

ČR

Praha, Brno

Roadshow

Slovensko

Bratislava

Roadshow

Maďarsko

Budapešť

Roadshow

Maďarsko

Debrecín

Roadshow

Maďarsko

Gyor

Roadshow

Slovinsko

Lublaň

I Viaggiatori

Švýcarsko

Lugano

ENIT

CMT

ÚČAST

Zdroj: dokument od Brunelly Poli, originál viz Příloha C

40

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Lignano se dále prezentuje na mnoha internetových stránkách. Zde uvádím ty nejdůležitější: http://www.turismo.fvg.it (Agenzia Turismo FVG) http://www.hotelslignano.net (CAL) http://www.lignanosabbiadoro.it (Liganano Sabbiadoro S.p.A.) http://www.lignano.it/ http://www.lignano.com/ http://www.lignano.org/ http://www.aiatlignano/

Podnikatelské subjekty se ze strategických důvodů organizují v konsorciích, již jsem zmiňovala dvě ubytovací konsorcia CAL a LTL, zde uvádím další důležitá společenství: Spiaggia Viva – Cuore di Lignano Organizace byla založena v říjnu roku 2001 a sdružuje podnikatele, jejichž předmět činnosti úzce souvisí s pobřežím. Dále sdružuje nájemce úseků pláží od Sabbiadora po Rivieru. Hlavním cílem je propagace všech podnikatelských aktivit spojených s lignanským písečným pobřežím a zajištění bezpečnosti a čistoty pláží. Již tři roky jsou na plážích rozmístěny hlídky s plavčíky a přes noc jsou pláže kontrolovány.

Consorzio Marine Lignano

Obr.24: Logo Consorzio Marine Lignano

Web: www.marinelignano.com Sdružuje přístavy Porto Vecchio, Marina Punta Verde, Marina Punta Faro, Porto Turistico Marina Uno a Offshore Unikat Celkem nabízí místo pro ukotvení 2 500 lodí. Zdroj: http://www.lignanosabbiadoro.it/?pagina=consorzi Obr.25: Logo Consorzio 6 Parchi Tematici

Consorzio 6 Parchi Tematici Společenství tematických parků Gulliverlandia, Parco Junior, Lunapark Strabilia, I Gommosi, Zoo Punta Verde a Aquasplash

Zdroj: http://www.lignanosabbiadoro.it/?pagina=consorzi

Organizace restauratérů Consorzio Food & Drink Organizace obchodníků Consorzio Commercianti Lignano

41

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Všechny jmenované společenství uvádím k zdůraznění spolupráce podnikatelských subjektů v Lignanu. Přestože zde samozřejmě funguje konkurenční prostředí, podnikatelé jsou schopni vzájemně spolupracovat, což je velkým kladem pro budoucí rozvoj letoviska.

42


2. SWOT analýza 2.1 SWOT analýza technické a dopravní infrastruktury Technická a dopravní infrastruktura Silné stránky -

Slabé stránky

kvalitní dopravní obslužnost města

-

společností SAF

špatná

návaznost

železniční

autobusové dopravy

-

síť a kvalitní značení cyklostezek

-

blízkost dálnice A4 (sjezd Latisana)

-

blízkost železnice (Latisana)

-

-

přímá

doprava

pouze

autobusová

vnitrostátní mezinárodní

doprava

kvalitní a hustá infrastruktura

soukromé

autokary

-

budování kruhových objezdů

kanceláří a agentur

-

pravidelná vodní doprava

-

nedostatek parkovacích míst

-

síť in-line stezek

-

vysoká

-

bezplatné půjčování kol (Consorzio

-

LTL) Lignano není tranzitní město

-

kvalitní pokrytí mobilními operátory

Příležitosti rozšiřování

intenzita

pouze

přes

cestovních

dopravy

v centru

města -

-

-

i

nízká frekvence městských linek

Hrozby a

parkovacích míst

budování

nových

-

mimo

sezónu

výrazné

omezení

městské dopravy

43


2.2 SWOT analýza podnikání a podnikatelského prostředí Podnikání a podnikatelské prostředí Silné stránky -

přítomnost

Slabé stránky malých

a

středních

-

nedostatek

pracovní

síly

místním obyvatelstvem

podniků s možností růstu -

„věrná“ klientela

-

vysoké daně

-

vysoký podíl podniků působících ve

-

vysoké odvody za zaměstnance

službách

-

sezónnost

-

vysoká kupní síla návštěvníků

Příležitosti -

mezi

mezery na trhu cestovního ruchu

Hrozby -

administrativní překážky podnikání

(doprava, doplňkové služby) -

finanční zdroje z regionální politiky, z fondů EU (viz 3.3 Nové možnosti financování)

44


2.3 SWOT analýza cestovního ruchu Cestovní ruch Silné stránky

Slabé stránky

-

dlouhá tradice

-

mezery na trhu cestovního ruchu

-

věrná klientela

-

krátké cyklostezky

-

kvalitní síť cyklostezek

-

dopravní odříznutí (poloostrov)

-

golfové hřiště

-

neatraktivita pro mladé

-

čistota pláží a moře (Bandiera blue)

-

čistě sezónní letovisko (duben – říjen)

-

možnost fakultativních výletů

-

nulový výskyt památek přímo ve městě

-

výlety lodí

-

nedostatek

-

animace na pláži

-

informační centrum

-

poloha

města

ubytovacích

jednotek

v high season (polovina srpna)

u

hranic

chráněné

přírodní rezervace Marano Lagunare -

poloha města v blízkosti historických klenotů Itálie (Benátky, Aquilea,…)

-

poloha města v blízkosti rakouských hranic

-

moderní atrakce pro turisty (lunapark, zoo, Gulliverlandia,…)

-

bezpečnost

-

multikulturnost

Příležitosti -

pravidelná

Hrozby účast

na

veletrzích

-

cestovního ruchu po Evropě -

spolupráce mezi konsorcii i hoteliéry

-

možnost kongresové turistiky (3.2.2

-

konkurenční střediska se propagací na cílových trzích (Bibione, Caorle,…)

-

jednotvárnost letovisek severovýchodního Jadranu

Kongresová turistika)

-

světová ekonomická krize

blízkost rychle se rozvíjejícím novým

-

nové atraktivní a exotické destinace na

členům EU („Nová Evropa“)

trhu cestovního ruchu (např.: Čína,

-

gastronomie (viz 3.2.1 Gastronomie)

Karibik)

-

dovolená typu „prodloužený víkend“ (hlavně Rakousko)

-

nevyzpytatelnost

počasí

spojená

s globálním oteplováním 45


46


3. Hodnocení a návrhy na vylepšení 3.1 Zhodnocení současné situace Lignano se již dlouhá léta drží mezi turisticky nejnavštěvovanějšími letovisky severovýchodního Jadranu. Z konstantní návštěvnosti a vysokého procenta stálé klientely je pravděpodobné, že si tuto pozici udrží. Největším plusem pro letovisko je jeho poloha, blízko rakouských hranic. V období zkracování vzdáleností díky rychlejší dopravě a zkracování dovolených může v budoucnu těžit z prodloužených víkendů Rakušanů. V současné situaci, kdy se svět vypořádává s největší ekonomickou krizí od třicátých let minulého století, je však budoucnost příštích sezón stěží odhadnutelná. Současný systém letoviska jednoduše funguje, ať už se jedná o dopravu, ubytování nebo jiné služby cestovního ruchu. Přesto je nezbytné, aby se letovisko stále rozvíjelo. Vývoj neznamená jen modernizaci, ale také rozšiřování turistické nabídky, zkvalitňování služeb, lákání nové klientely nebo rozvoj nových forem turismu. V Lignanu jsem strávila téměř celou sezónu a objevilo se zde několik věcí, které by mi, pokud bych zde byla jako turista, chyběly. Nejsem právě typický turista, upřednostňuji poznávací typ zájezdů a v pobytovém typu dovolené u moře nevidím žádnou atraktivitu, proto ne vše může korespondovat s potřebami typického návštěvníka. V předcházejících kapitolách jsem shrnula nabídku služeb, v následujících se ji pokusím zhodnotit.

3.1.1 Ubytování Kempy i hotely jsou klasifikovány dle konsorcií, jichž jsou členy, hvězdičkami. Udělování hvězdiček a následná kontrola je přísná. Záleží pouze na návštěvníkovi, jaká kategorie je pro něj cenově přijatelná. Hvězdičky a vybavení hotelů tomu pak odpovídají.

3.1.2 Stravování Turisté se mohou stravovat jednak v ubytovacích zařízeních formou polopenze nebo plné penze, což je cenově nejvýhodnější, nebo mohou navštívit některé z velkého počtu stravovacích zařízení ve městě. Italská kuchyně je vyhlášená, a při velkém počtu restaurací, pizzerií aj., si každý provozovatel dává pozor na úroveň své nabídky. Z mých zkušeností mohu říci, že jsem se nesetkala se špatnou kuchyní, ale s příliš temperamentní obsluhou, s tím ale musí turista v Itálii počítat. 47


3.1.3 Doprava Cesta do letoviska je bezproblémová, ať už si vyberete jakýkoli způsob dopravy. Ve městě je potřeba brát v úvahu, že vzdálenosti mezi jednotlivými částmi – Sabbiadoro, Pineta, Riviera – jsou velké a pěšky trvá přesun více jak hodinu. Městská doprava jezdí přesně, avšak s delšími časovými intervaly, proto je potřeba si předem zjistit jízdní řád.

3.1.4 Pláž Moře je mělké a bezpečné a velmi vhodné pro malé děti. Pro milovníky plavání je však toto moře neatraktivní, hloubka vhodná pro plavání se nachází za bójkami, které jsou ale garancí bezpečného koupání Za bójkami totiž jezdí motorové čluny, plachetnice atd. Pro aktivní plavce tedy není toto moře příliš lákavé. S čistotou vody se oficiální propagace pyšní tím, že každoročně získává označení Bandiera Blu, které hodnotí kvalitu italských pláží. Propagace však nezmiňuje, že v tomto hodnocení, kterého se účastní téměř dvě stě italských letovisek, skončilo Lignano v roce 2008 na posledním místě s jednou Vlajkou (Bandiera).

3.1.5 Doprovodné služby V tomto bodu vidím největší rezervy. Je pravda, že si můžete vybrat z celé škály sportovních činností, mnohé z nich jsou dokonce neplacené. Pokud ale nejste sportovní nadšenec a hledáte kulturní způsob vyžití, narazíte na problém. Přes sezónu se zde koná několik divadelních představení a koncertů, převážně v Areně Alpe Adria. Vystupují tu většinou italští interpreti, a zahraniční návštěvník obvykle netuší o koho se jedná. Většími akcemi jsou každoroční Festival vín (Festival dei Vini) s placenou ochutnávkou na konci července a vzdušná exhibice stíhaček (W Lignano Air Show) během feragosta. Feragosto je oblíbený italský svátek v polovině srpna, kdy mají Italové volno. Ubytovací ani stravovací kapacity nejsou v tomto období dostatečné. Na závěr svátku je připraven bohatý ohňostroj na pobřeží. Lignano však navštěvují tisíce turistů a na jednu sezónu se mi nezdá tato nabídka dostačující. Pokud má návštěvník zájem o výlet do okolí a hledá takovou nabídku, musí se spokojit s hojně propagovaným výletem na parníku do Maránské laguny (viz 1.4.2.1 Přírodní), rybářského městečka Marano Lagunare a letoviska Grado. Oficiální vyjádření informačního

48

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano střediska je, že jiné výlety organizovány nejsou, jsou však ochotní doporučit, jak se do zvolené destinace dostat hromadnou dopravou. Turisticky vyhledávaným cílem je město Benátky. Pokud ale návštěvník Lignana stojí o tento výlet a nemá k dispozici vlastní dopravní prostředek, musí jet autobusem do Latisany a poté přestoupit na vlak do Benátek. Pro cizince, z nichž mnozí neovládají ani základy italštiny, se tato cesta zdá příliš komplikovaná a raději zvolí vlastní prostředek dopravy nebo si auto půjčí. Díky tomu, že se zde většinou nevyznají, zaplatí v Benátkách hříšně drahé parkovné a výlet se jim opravdu prodraží. Zatímco domorodci zaparkují za přijatelnou cenu v měste Mestre a přímo do Benátek dojedou za pár minut vlakem. Ještě hůře je to s dopravou do Aquilei, nádherného původně římského města pod záštitou UNESCO. Pokud chcete navštívit Aquileiu musíte buď jet autobusem do Latisany, přesednout na vlak do města Cervignano del Friuli a znovu přesednout na autobus do Aquilei, nebo jet parníkem do Grada a odtud autobusem do Aquilei Je samozřejmé dát přednost vlastnímu autu. Do Lignana ale také přijíždí mnoho turistů autokarovou dopravou, a pokud vám tour operátor výlet prostřednictvím svého autobusu nenabídne, musíte zvolit jednu z těchto možností, nebo půjčení auta, což se opět podraží. V Lignanu pracují incomingoví operátoři, kteří nabízejí exkurze do těchto měst, nebo plavbu lodí do Benátek. Jediný zdroj, ze kterého jsem se o nich dozvěděla, je ale internet. Ani můj hoteliér, ani informační centrum, ani plakáty, letáky aj. mě o jejich přítomnosti neinformovali. Na oficiálních stránkách o nich také není ani

Obr.26: Logo agentury Euro Sun

zmínka, jejich weby většinou nejsou přeloženy do jiných jazyků než italštiny a pro zahraničního turistu bez znalosti italštiny je téměř nemožné je vyhledat. Výjimkou je incomingová agentura Euro Sun, která se prezentuje i na webu

Zdroj: http://www.lignano.com/italiano/escursioni.asp

http://www.lignano.com a své webové stránky má přehledně zpracovány do angličtiny i němčiny. Při oficiálních propagacích je poukazováno na blízkost Benátek, Aquileii nebo Terstu, ale společnosti, které dopravu a další služby do těchto lokalit zajišťují, již do propagace zapojeny nejsou. Při přípravě propagačních materiálů by nemělo být opomíjeno krásné okolí jak Veneta, tak Friuli. Katalog s nabídkou výletů do okolí, včetně způsobu jejich realizace (navázání spolupráce s incomingovým operátorem ke společné propagaci) by byl nenáročnou, ale atraktivní propagací letoviska. 49


Zde uvádím pouze návrh několika výletů, které mohou být zpracovány do propagačních materiálů: -

Aquileia + koupání v městě Grado

-

Trieste (Terst) + okolní zámky + Grotta Gigante

-

Palmanova (nákupní galerie)

-

Slovinsko (Grotta di Postumia)

-

Benátky

-

Duino

-

Vinařská stezka (Strada dei vino)

-

Cesta chutí (Strada dei profumi)

50


3.2 Návrhy na zlepšení V této kapitole vyzdvihnu některé trendy v cestovním ruchu a formy turismu, které v letovisku již existují nebo mají dobrý předpoklad k zdejšímu uplatnění a v předcházejících kapitolách jsem je nezmínila. Některé mají velký potenciál k realizaci do budoucna, některé jsou propagovány dostatečně a některé téměř vůbec.

3.2.1 Gastronomie Základ pro tuto turistiku je jasný – výjimečná gastronomie korespondující s příjemnou krajinou a prostředím. Nejznámější pokrmy Itálie jsou sice pizza a těstoviny, FVG má ale svou originální kuchyni. Zdejší gastronomie je ovlivněna jak Germány (přes Rakousko), tak Slovany (blízkost Slovinska) nebo Maďary. Friulská kuchyně vtiskla do tradičních receptů okolních států italský nádech a vznikly originální a velmi chutné pokrmy, které nesou stejný název jako původní pokrm, ale chutnají jinak, např. krapfen (koblihy), strudel (štrůdl), Sachertorte, putizza (maďarský původ) nebo rigojanci (maďarský původ). Naopak k typickým friulským jídlům patří muset e brovade (druh uzeniny s tuřínem), frico (sýrový pokrm) nebo nejrůznější variace s využitím mořských produktů (např. ančovičky na octě s cibulí). Vyhlášenými produkty jsou pak šunka ze San Daniel, Cotto di Trieste (známé jako Pražská šunka), druhy sýrů Tabor a Monte Re z kravského mléka aj. Neopomenutelné jsou friulské vinice s typickými značkami Tocai Friulano, Merlot, Prosecco, Sauvignon aj. Zdejší vína jsou sladká a vynikající. Tyto vyhlášené vinice zabírají 20 000 ha půdy. Typický pokrm sice Lignano nemá, ale je součástí gurmánsky velmi atraktivního regionu, z čehož může těžit. Restaurace přímo zaměřená na friulskou kuchyni v Lignanu není, a je to škoda. Nekoná se zde žádný festival, přehlídka, ochutnávka nebo jiná akce týkající se této kuchyně. Zahraniční turisté na svých dovolených rádi experimentují a ochutnávka tradiční kuchyně k tomu patří. I italské turisty z jiných regionů by mohla tato nabídka zaujmout.

51


3.2.2 Kongresová turistika Absolutní většina hotelů končí svou činnost s koncem října. Lignano se až do začátku dubna stává „městem duchů“. Samozřejmě zde žijí a pracují místní obyvatelé, ale ve městě připraveném na tisícové davy turistů se mimo sezónu ztrácí. Kongresová turistika vyžaduje prostory ubytovací, stravovací zařízení, technické zázemí, přednáškové sály, popř. haly, auly, kongresová centra, a možnost kulturní, sportovní či jiné aktivity v okolí v rámci doprovodného programu pro účastníky. Od března až do dubna je zde obrovské množství nevyužitých ubytovacích prostor. Zajistit stravování a techniku také není velký problém, překrásné okolí Lignana s možnosti výletů (viz 3.1.5 Doprovodné služby) zase splňuje požadavky na doprovodný program. Mořská hladina má i v chladnějších měsících své kouzlo a mohla by přispět ke klidným obchodním a profesním setkáváním. Kongresová centra jsou v Lignanu pouze dvě, a to Congress Village Ge.Tur. a Kursaal Centro Conngressi. Congress Village Ge.Tur. má kapacitu šest sálů a nabízí kvalitní technické zázemí. Prostory jsou ideální pro velké akce s vysokým počtem účastníků. Kursaal Centro Congressi je moderní centrum s kompletně vybaveným sálem (Sala Congressi) a nabídkou pětiset míst. Součástí centra je i vnitřní a vnější bar, bazén, disko nebo soukromá pláž. Kursaal je vhodný pro uvolněnější a větší akce. Hotel s nabídkou kongresového zázemí je pak pouze pětihvězdičkový Hotel Greif Lignano. Uvnitř hotelu se nachází elegantní, multifunkční hala s kapacitou pět set účastníků. Prostory na konání menších akcí nabízí Terrazza a Mare s kapacitou sto účastníků. Kongresová turistika je propagována jen v rámci celého regionu FGV. Tato forma turismu má předpoklad prudkého růstu do dalších let a navíc z ní plynou vysoké finanční příjmy. Lignano má v této oblasti potenciál, který dostatečně nevyužívá. Pokud by hoteliéři získali podnět k využívání svých hotelů jako center obchodu např. formou finanční podpory od regionu pro rozvoj této formy turismu, byl by to první velký impuls k nastartování tohoto trendu v letovisku. Mimoto by tato turistika vyplnila období mimo hlavní sezónu, ve které se provádí pouze opravy a údržba hotelů. Pokud mluvím o kongresové turistice, nemám na mysli pouze velké akce typu kongresu za účasti stovek odborníků, jedná se i o schůze, semináře, workshopy, konference, bankety a další obchodní nebo profesní setkávání.

52

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano V této oblasti má Lignano jistě co nabídnout, a v budoucnu by se, za předpokladu cílené propagace, zintensivnění a rozšíření nabídky, mohlo stát vyhledávaným kongresovým městem.

3.2.3 Nordic walking Nordic walking se pro mnohé stává oblíbeným způsobem trávení volného času. Hlavně starší lidé a lidé s menším pohybovým handicapem, využívají tento způsob chůze pro lepší stabilitu, rychlost a větší zážitek z procházení. Několikakilometrové pláže přímo vybízejí k těmto procházkám v chladnějších měsících. Prázdnost pláží, vítr, a rozbouřené moře dodávají neopakovatelnou atmosféru.

3.2.4 Bezbariérové letovisko Lignano se nachází na poloostrově, s téměř nulovou nadmořskou výškou a bez výškových rozdílů. Pláže jsou mělké a pomalu se svažující, bez hloubkových skoků. Bezpečná vzdálenost moře od břehů je značena černobílými kůly. Moře sice není vhodné pro aktivní plavce, je ale ideální jak pro děti, tak i pro handicapované osoby. Až na mořský břeh vede, přes písčité pláže, plastový chodník. Tento chodník se nachází v každém sektoru ufficio. Silnice a chodníky jsou v kvalitním stavu, široké ulice pěších zón zase zajišťují požadovaný prostor. Mnoho hotelů zajišťuje bezbariérový přístup, jedná se o téměř všechny čtyřhvězdičkové hotely (např. Hotel International ****, Lungomare Trieste 134/b), ale i menší zařízení (např. Hotel Pasha **, Viale Venezia 90) Během mého pobytu jsem velmi často potkávala vozíčkáře, a domnívám se, že v tomto směru se může Lignano stát vysněným bezbariérovým městem. Chybou je, že ani tato přednost letoviska není dostatečně propagována.

3.2.5 Seniorská turistika „Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu.“ (Czechtourism, Monika Belejová, odbor analýz, listopad 2003)

53

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Lignano se řadí mezi bezpečná a klidná letoviska, což právě v tomto typu turismu hraje důležitou roli. Senioři mají příležitost k provozování méně fyzicky náročných sportů jako je např. golf (Golf Club Lignano), cyklistika nebo plavání. Z ekonomického pohledu je tato forma turistiky velmi přínosná, starší turisté si rádi připlatí za pohodlí, vyhledávají kvalitnější ubytování a využívají množství doplňkových služeb cestovního ruchu. Rovněž pro stravovací zařízení jsou vítanými hosty. Objednávají si kvalitní pokrmy a vybrané nápoje. Samozřejmě to neplatí vždy, ale navíc jsou cestující senioři velmi milými zákazníky s dobrou náladou a chutí do života, což dotváří příjemnou atmosféru letoviska. Další výhodou je delší doba pobytu nevázaná na délku pracovní dovolené. Senioři jsou a budou pro letovisko důležitou klientelou, pro kterou by se mohly připravovat speciální balíčky na míru. Pro příklad: „Seniorský baliček Lignano“ -

ubytování ve 4**** hotelu (bazén, sauna, plážový servis, hotelová kola v ceně)

-

stravování formou all inclusive

-

doprava letecká

-

návštěva parku Zoo Punta Verde a Benátek

-

jednodenní pobyt v lázních Terme Lignano

54


3.3 Nové možnosti financování FVG vystupuje jako autonomní region (viz 1.1.3 Administrativní postavení), jakožto region se může ucházet o finanční podporu od státu v rámci regionální politiky. Itálie je velký stát, a v porovnání s Českou republikou jsou regiony více samostatné a celkový ekonomický systém je dosti složitý. V Itálii existuje Ministerstvo pro ekonomický rozvoj, pod nějž spadá regionální politika. Programy jsou připravovány ve spolupráci s Evropskou unií na časový horizont šest let, v tento okamžik běží programy pro období 2007 – 2013. Pro období 2007 – 2013 byly pro regionální politiku připraveny tyto podpory: 1. Quadro Strategico Nazionale (QSN) (Národní strategická oblast) 2. Programmi Operativi (Operační programy) 3. PON Governance e Assistenza Tecnica 2007 – 2013 (Národní operační program Řízení a technická pomoc) 4. Aiuti di Stato (Státní pomoc) Programy se dle rozsahu a působnosti člení na: -

PON (Programmi operativi nazionali): Národní operační programy

-

POR (Programmi operativi regionali): Regionální operační programy

-

POIN (Programmi oprativi interregionali): Meziregionální operační programy

Pro toto období je celkový počet programů šedesát šest. Každý program je spolufinancován Strukturálními fondy EU. Čtyřicet dva z nich je dofinancováno Evropským fondem pro regionální rozvoj (Fondo Europeo di Sviluppo Regionale – FESR) a zbylých dvacet čtyři z Evropského sociálního fondu (Fondo Sociale Europeo – FSE). Většina programů se soustředí na regiony na jihu země (tzv. Mezzogiorno), jedná se o regiony Campania, Puglia, Calabria, Sicilia, které nejsou natolik rozvinuté jako regiony střední a severní Itálie. Hlavní možností financování pro FVG jsou Operační programy (Programmi operativi). FVG, potažmo Lignano, může nejvíce získat z těchto programů: Operační program Friuli -Venezia Giulia

(v rámci POR)

Operační program Itálie – Slovinsko

(v rámci POIN)

Operační program Itálie - Rakousko

(v rámci POIN)

Operační program Alpské země

(v rámci POIN)

Operační program Střední Evropa

(v rámci POIN)

Operační program Středomoří

(v rámci POIN) 55

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Operační program Jihovýchodní Evropa

(v rámci POIN)

3.3.1 Operační program Friuli – Venezia Giulia Hlavním cílem programu je zkvalitnění života místních obyvatel posílením konkurenceschopnosti a podporou trvale udržitelného rozvoje.

Tab.10: Finanční plán Operační programu Friuli – Venezia Giulia

Prioritní osy

Příspěvek

Vnitrostátní příspěvek z

EU

veřejných zdrojů

Celkem

Inovace, výzkum, vývoj technologií a 33 810 000 104 190 000 podnikání

138 000 000

Trvale udržitelný rozvoj Přístupnost Regionální rozvoj

8 538 250 9 800 000 9 800 000

26 311 750 30 200 000 30 200 000

34 850 000 40 000 000 40 000 000

Energie, ekologická udržitelnost a zefektivnění výrobního systému

9 317 661

28 317 608

38 031 269

Technická podpora Celkem

2 803 763 9 316 291 74 069 674 228 535 649

12 120 054 303 001 323

Zdroj:http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=IT&gv_reg=609&gv_PGM =1077&LAN=10&gv_PER=2&gv_defL=7

56


3.3.2 Přeshraniční operační programy (POIN) Operační program Itálie - Slovinsko Obr.27: Lokality začleněné do OP Itálie - Slovinsko

Cílem je posílení atraktivity a konkurenceschopnosti určeného území

Zdroj: dokument Programma per

la Cooperazione

Transfrontaliera ITALIA – SLOVENIA 2007-2013, str. 10

Tab.11: Finanční plán Operačního programu Itálie – Slovinsko

Prioritní osy Životní prostředí, doprava, trvale udržitelný rozvoj, trvale udržitelný územní integrace Konkurenceschopnost a informovaná společnost Sociální integrace Technická pomoc Celkem

Vnitrostátní Příspěvek EU příspěvek z veřejných zdrojů

Celkem

42 996 564

7 587 629

50 584 193

33 700 010

5 947 060

39 647 070

32 537 941 6 972 416 116 206 931

5 741 990 1 230 426 20 507 105

38 279 931 8 202 842 136 714 036

Zdroj:http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=IT&gv_reg=609&gv_PGM =1314&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7

57

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Operační program Itálie - Rakousko

Obr.28: Lokality začleněné do Operačního programu Itálie - Rakousko

Zdroj: dokument Programma per la Cooperazione Transfrontaliera ITALIA – Austria 2007-2013, str. 11

Cílem programu je podpora trvale udržitelného rozvoje a ekonomické konkurenceschopnosti regionů na italsko-rakouském pomezí díky ekonomické, sociální a enviromentální spolupráci. Tab.12: Finanční plán Operačního programu Itálie – Rakousko

Prioritní osy Ekonomické vztahy, konkurenceschopnost, diverzifikace Území a trvale udržitelný rozvoj Technická pomoc Celkem

Příspěvek EU

Vnitrostátní příspěvek z veřejných zdrojů

Celkem

25 069 072

8 356 357

33 425 429

31 401 116 3 604 480 60 074 668

10 467 039 1 201 493 20 024 889

41 868 155 4 805 973 80 099 557


58

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Operační program Alpské země Cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity

Obr.29: Lokality začleněné do OP Alpské země

regionů přes rozvíjení spolupráce v oblastech, kde je nadnárodní spolupráce více efektivní a požadovaná pro řešení trvale udržitelného rozvoje.

Zdroj:http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=IT&gv_reg=609&gv_PGM =1258&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7§

Tab.13: Finanční plán Operačního programu Alpské země

Prioritní osy Konkurenceschopnost a atraktivita oblasti Přístupnost a spojení Životní prostředí a předcházení nebezpečí Technická pomoc Celkem

Příspěvek EU

Vnitrostátní příspěvek z Celkem veřejných zdrojů

32 173 670

10 160 106

42 333 776

27 577 433

8 708 663

36 286 096

32 173 670

10 160 106

42 333 776

5 867 538 97 792 311

3 159 444 32 188 319

9 026 982 129 980 630


59

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Operační program Střední Evropa Cílem tohoto programu je posílení územní soudržnosti, podporovat podpora vnitřní integrace a zlepšení konkurenceschopnosti střední Evropy. Tento široký celkový cíl zahrnuje dva strategické cíle, a to zlepšení konkurenceschopnost střední Evropy podporou struktur inovace a dostupnosti, a vyváženým a udržitelným způsobem zlepšit územní rozvoj prostřednictvím zvyšování kvality životního prostředí a rozvoje atraktivních měst a regionů. Tab.14: Finanční plán Operačního programu Střední Evropa

Příspěvek EU

Prioritní osy Usnadňování/umožňování inovace ve střední Evropě Zlepšování dostupnosti střední Evropy a v rámci ní Odpovědné užívání životního prostředí Větší konkurenceschopnost a atraktivnost měst a regionů Technická pomoc Celkově

Vnitrostátní příspěvek z veřejných zdrojů

Celkem

49 202 215 10 077 562

59 279 777

63 962 879 13 100 831

77 063 710

63 962 879 13 100 831

77 063 710

54 122 437 11 085 318

65 207 755

14 760 664 4 920 221 246 011 074 52 284 763

19 680 885 298 295 837


Operační program Středomoří Cílem je

Obr.30: Lokality zapojené do programu Středomoří

posílení regionálních ekonomik

k zajištění růstu a zaměstnanosti pro budoucí generace podpora

soudržnosti

regionů,

trvale

udržitelného rozvoje a zlepšení ochrany životního prostředí.


60

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Tab.15:Finanční plán Operačního programu Středomoří

57 957 399

Vnitrostátní Celkem příspěvek z veřejných zdrojů 19 009 318 76 966 717

65 685 053

21 543 894

87 228 946

38 638 266 19 319 133 11 591 480 193 191 331

12 672 879 6 336 439 3 863 827 63 426 357

51 311 145 25 655 572 15 455 306 256 617 686

Příspěvek EU

Prioritní osy Zesilování inovačních procesů Ochrana životního prostředí a podpora trvale udržitelného rozvoje Zlepšení mobility a přístupnosti oblastí Podpora sjednocení středomořského prostoru Technická pomoc Celkem


Operační program Jihovýchodní Evropa

Obr.31: Lokality zapojené do programu Jihovýchodní Evropa

Cílem je zlepšení teritoriálního, ekonomického a sociálního

integračního

procesu

a

přispění

k soudržnosti, stabilitě a konkurenceschopnosti přes vývoj nadnárodních spojenectví

Zdroj:http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/ details_new.cfm?gv_PAY=IT&gv_reg=609&gv_PGM=13 23&LAN=7&gv_per=2&gv_defL=7

Tab.16: Finanční plán Operačního programu Jihovýchodní Evropa

Prioritní osy Inovace Přírodní prostředí Přístupnost Trvale udržitelný rozvoj oblasti Technická pomoc Celkem

Příspěvek EU 44 051 157 53 739 828 55 160 834 41 338 329 12 401 497 206 691 645

Vnitrostátní příspěvek z veřejných zdrojů 7 773 734 9 483 499 9 734 265 7 294 999 4 133 832 38 420 329

Celkem 51 824 891 63 223 327 64 895 099 48 633 328 16 535 329 245 111 974


61

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Přímo podnikatelské subjekty v Lignanu mohou získat finanční podporu z těchto programů žádostí. Žádost vyřizuje správní centrum regionu FVG, které sídlí v Terstu (Piazza Unità d'Italia 1). Na případné příspěvky z fondů EU nebo od státu jsem se ptala i hoteliérky Maribelli Maso. Ta však jakékoli možnosti získání finanční podpory označila za nemožné. Brunella Poli naopak v rozhovoru naznačila, že o podporu z EU bude CAL usilovat v blízké době. Z informací, které jsem získala vyplývá, že finanční podporu by měly mít možnost získat jak větší organizace, tak i menší podniky. Menší podnikatelské subjekty by však měly větší možnosti na získání této podpory pod společně vypracovaným projektem. O žádném takovém projektu se prozatím, podle mých kontaktů, neuvažuje. V této oblasti je tedy patrná prozatím nevyužitá příležitost.

62


Závěr Díky této práci se můj názor na letovisko posunul jiným směrem. Lignano jsem vnímala jako jedno z mnoha italských letovisek bez výjimečného postavení. Už během mé stáže jsem zjistila, že na rozdíl ode mě jsou lidé, kteří v tomto letovisku vidí klidné přímořské městečko s nezapomenutelnou atmosférou. Proč jinak by se sem někteří hosté vraceli na dovolenou i dvacet let? Právě v hotelech Marco Polo a Al Ponte, kde jsem pracovala, tvořila věrná klientela více jak polovinu hostů. Jezdí sem odpočívat, a vrací se sem právě proto, že odpočinek nachází. Jak mi sdělila Maribella Maso, majitelka hotelu Al Ponte (viz Příloha D Rozhovor s Isabelou Carrer a její dcerou Maribellou Masou), Lignano je na rozdíl od Bibione a Rimini klidnější centrum, s určitým počtem zábavních zařízení, ale noční život zde končí podstatně dříve. Isabel Carrer mi sdělila, že zde existuje jakási „tajná hlídka“, jedná se o samotné hoteliéry, která dbá o klid v okolí svých hotelů. A to právě proto, že jejich klienty jsou velmi často rodiny s dětmi nebo starší občané. Pokud jsem se setkala s větším hlukem nebo příliš živými skupinkami mladých lidí, jednalo se zpravidla o cizince, hlavně Němce a Rakušany. Maribella mi řekla, že mladí Italové jsou možná temperamentní, ale u ní v hotelu se vždy chovají slušně. Jak se chovají v zahraničí je už jiná věc. Letovisko nabízí velkou škálu služeb a snaží se pokrýt co nejvíce forem cestovního ruchu. Nezáleží pouze na faktické nabídce, ale také na její kvalitě a propagování. Služby jsou cenově přijatelné pro turisticky velmi silnou střední ekonomickou třídu, celkově je letovisko vhodné právě pro tyto vrstvy. Pokud se jedná o sportovní, zábavní, ubytovací nebo stravovací zařízení, každý zde může najít to své. Již v jedné z předchozích kapitol jsem navrhla možná zlepšení, inovace, nové směry a poukázala na trendy, ve kterých vidím velký potenciál. Letovisko žije svým životem a jeho síla je možná právě v tom, že se poslední léta příliš nemění. Možná že rychle vyrůstávají zábavní zařízení, lidé ale zůstávají. Pracovala jsem v rodinném hotelu, fungujícím v „srdci“ Lignana, v centru Sabbiadora, již třicet let, a proto vím, že nejen hotely mezi sebou spolupracují, ale celkově podnikatelé zde jsou spíše než konkurenti spolupracovníci, kteří při sobě drží mnoho let. Budoucnost Lignana leží v jeho přítomnosti, pokud si dokáže udržet svou tvář, nepodlehne rychlému vývoji, ale bude se vyvíjet přirozeně ve svém, poklidném tempu, udrží si svou stálou klientelu, která tvoří jádro a duši letoviska. 63

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Letovisko nemusí předělávat svou image, naopak na ní může stavět, a pouze zdůrazňovat přednosti. Z mé práce mi vyšlo, že až na pár maličkostí, využívá letovisko své možnosti na maximum. Domnívám se, že město není vhodné na megalomanské projekty, pokud v příštích letech přibude několik málo zábavních zařízení, bude to optimální. Jak už jsem zmínila, letovisko se musí rozvíjet, ale přiměřeně, přirozeně a nenásilně.

64


Seznam použité literatury a zdrojů kolektiv: Friuli e Venezia Giulia. Storia del '900. Istituto Regionale per il Movimento di Liberazione nel Friuli-Venezia Giulia, 1997. 584 s. ISBN: 88-86928-11-4

Leonini, Enrico. Lignano Grandi eventi della piccola storia. Udine: Società Filologica Friulana, 2005. 250s. ISBN 8876360425

Nicoloso, Paolo. La città inventata : idee, progetti e architetture per Lignano Sabbiadoro : 1903-1939. Lignano Sabbiadoro, Comune; Pordenone: Biblioteca dell'Immagine, 1992. 105 s.

kolektiv.

Sabbia

d'oro

:

Lignano

:

fotografie/fotografien,

1900-1960

.

Tavagnacco:Art&,1999. 28 s.

Droli, Maurizio. Strumenti di Motivation Management per l'organizzazione turisticoalberghiera : il modello Lignano Sabbiadoro. Padova: Cleup, 2001

Rozzi, Alessandra. Scibilia, Paola. Vivalignano : una guida per esplorare, imparare e divertirsi. Treviso: Elzeviro, 2004. 167 s. ISBN 8887528101

Chiaradia, Giosue'. Lignano Sabbiadoro. Udine: Magnus, 1981.

Propagační publikace Dal Tagliamento allÍsonzo. Bergamo: Publiservice s.a.s di G. B. Arancio & C. s.a.s., 2008.

Lignano Sabbiadoro Hotels 2008. Lignano Sabbiadoro: Agenzia Grafica AVENIR snc, 2008.

Flavours of unique people; where to eat in Friuli Venezia Giulia. Codroipo: Regione Autonoma Friuli Venezia Giulia – Direzione Centrale Attività Produttive.

Friuli Venezia Giulia Genuine flavours and aromas. Codproipo: Turismo Friuli Venezia Giulia.

65

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Friuli Venezia Giulia Parks and Lagoons. Codroipo: Turismo Friuli Giulia Venezia.

Friuli Venezia Giulia. Codroipo: Turismo Friuli Giulia Venezia.

Friuli Venezia Giulia Seaside holidays with a difference. Codroipo: Turismo Friuli Giulia Venezia.

Zdroje z internetu COMM/REGIO/01. Commissione europea: Programma operativo 'Spazio Alpino'. 2009. Dostupné z WWW: .

Programma Operativo Regionale del Fondo Europeo di Sviluppo Regionale 2007/2013 – POR

FESTR.

Trieste,

2007.

Dostupné

z WWW:

.

Programma Operativo Regionale Competitività Regionale e Occupazione. Trieste, 2007. Dosupné z WWW: .

Programma Operativo per il Sostegno alla Collaborazione Transfrontaliera per le Zone di Confine

tra

Italia

–

Autria

2007

–

2013.

2007.

Dostupné

z WWW:

.

Programma per la Cooperazione Transfrontaliera Italia – Slovenia 2007-2013. 2007. Dostupné z WWW: .

COMM/REGIO/01. Evropská komise: Operační program 'Střední Evropa'. 2009. Dostupné z WWW: .

66

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano COMM/REGIO/01. Commissione europea: Programma operativo 'Mediterraneo'. 2009. Dostupné z WWW: .

COMM/REGIO/01. Commissione europea: Programma operativo 'South East Europe (SEE)'. 2009. Dostupné z WWW: .

Moro, Doriano. Lignano Un’emozione lunga un secolo. Lignano Sabbiadoro: Foto Cine Club, 2008. Dosutpné z WWW:

Útržkové informace použity z : http://bicicletta.bonavoglia.eu/italiafvg.html http://www.congressfvg.it/?ccode=it-IT http://www.eurosun-viaggi.it/eurosun-lignano.php?pag=var/crociere-lignano http://www.aiatlignano.it/content/view/36/55/lang,it http://www.riservenaturali.maranolagunare.com/eng/default.asp?lg=EN http://www.consiglio.regione.fvg.it/ http://www.turismo.fvg.it http://www.hotelslignano.net/ http://www.lignano.it/ http://www.lignano.com/ http://www.lignano.org/

67


Seznam tabulek a grafů Tab.1: Přehled počtu ubytovacích zařízení v letech 2005 – 2007 (str. 19) Tab.2: Přehled počtu stravovacích zařízení dle typu (str. 23) Tab.3: Další zábavní zařízení (str. 32) Tab.4: Procentuální pdíl prezencí italských turistů v regionu Friuli – Venezia Giulia dle regionů – první tři místa (str. 32) Tab.5: Návštěvnost letoviska Lignano – počet návštěvníků (str. 33) Tab.6: Návštěvnost letoviska Lignano – prezence (str. 34) Tab.7: Návštěvnost letoviska Lignano – průměrná délka pobytu (str. 35) Tab.8: Návštěvnost letovisek provincie Venezia - prezence (str. 36) Tab.9: Plán účastí ne veletrzích v roce 2008 (str. 40) Tab.10: Finanční plán operačního programu Friuli – Giulia Venezia (str. 56) Tab.11: Finanční plán operačního programu Itálie – Slovinsko (str. 57) Tab.12: Finanční plán operačního programu Itálie – Rakousko (str. 58) Tab.13: Finanční plán operačního programu Itálie – Alpské země (str. 58) Tab.14: Finanční plán operačního programu Itálie – Střední Evropa (str. 59) Tab.15: Finanční plán operačního programu Itálie – Středomoří (str. 60) Tab.16: Finanční plán operačního programu Itálie – Jihovýchodní Evropa (str. 60)

Graf 1: Poměr návštěvnosti letoviska Lignano dle národností (str. 32) Graf 2: Poměr návštěvnosti mezi Cizinci (47,9%) (str. 33) Graf 3: Souhrnný počet návštěvníků v jednotlivých měsících v letoviscích Jesolo a Eraclea v letech 2005 – 2008 (str. 37) Graf 4: Souhrnný počet návštěvníků v jednotlivých měsících v letoviscích Jesolo a Eraclea v letech 2005 – 2008 (str. 38)

68


Přílohy A. Počet ubytovacích zařízení dle kategorií B. Statistiky návštěvnosti C. Plán účasti na veletrzích pro rok 2008 D. Rozhovor s Isabelou Carrer a Maribellou Masso

69


A.

70


B.

71


72


73


74


75


76


77


C.

78


D. Rozhovor s Isabelou Carrer a Maribellou Masso 1. Jak dlouho řídíte hotel v Lignanu? P. Carrer: od roku 1970 2. Změnilo se Lignano mnoho od té doby? P. Carrer: Ano, kompletně. Lignano se dělí na tří oblasti, Sabbiadoro, Pineta a Riviera. Před třiceti lety bylo pouze několik hotelů v Sabbiadoru, Riviera byla zcela zalesněná a na Pinete několik vil. Dnes je Pineta celá zastavěná a na Rivieře je mnoho převážně vil, které slouží golfistům. Celá Riviera je specializovaná na golf. 3. Pro jakou skupino turistů je Lignano specializované? P. Carrer: Lignano se hodí hlavně pro rodiny, ale nabízí také atraktivní dovolenou pro mladé. Je tu krásná Zoo, Lunapark, Acquasplash a další atrakce. 4. Tyto zábavní parky a další zařízení pro turisty byly vystavěny v posledních zhruba 20 letech a značně změnily tvář města. Souhlasíte s jejich výstavbou? P. Carrer: Ano, Lignano potřebuje tato zařízení, které lákají turisty, bez nich by nebylo konkurenceschopné. 5. Proč je Lignano zaměřené převážně na rodiny s dětmi? P. Carer: Lignano Sabbiadoro je na rozdíl od Rimini nebo Bibione mnohem klidnější život, když vyjdete po půlnoci do ulic, není tu téměř nikdo, noční život tu končí dřív. Jednak noční klid hlídají policisté, jednak sami hoteliéři, je to jakási „tajná kontrola“. V minulosti bylo Sabbiadoro nejživější částí Lignano, nyní se to otočilo, a Pineta se stala centrem nočního života mladých, je zde více klubů, diskoték, a v noci více hluku. 6. V Čechách není Lignano příliš známe, a přestože jsem zde potkala mnoho českých turistů, Bibione i Rimini mají stále převahu. Maribella: Je to dáno tím, že Lignano se na český trh zamířilo teprve před třemi roky. Pro hoteliéry není ale český a slovenský trh příliš přitažlivý, pokud už přijedou, většinou si pronajmou apartmán a mají vlastní jídlo. 7. Je možné získat jako hoteliér finanční podporu od státu? Maribella: Ne, od státu ne, a region nemá finance. Od zavedení eura šla ekonomika velmi dolů, region má o mnoho méně finančních prostředků, a přímo hoteliérům nepřispívá.

79

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano 8. Je možné získat prostředky z fondů EU? Maribella: Nemyslím, že je to možné. Itálie patří oproti České republice na druhou stranu členských států, k těm bohatším, podporujeme chudší státy, my finance od EU nedostáváme. 9. Kolik procent ze zisku odvádíte na daních a dalších poplatků státu? Maribella: Oficiálně je to 60%, ve skutečnosti je to až 80%. Jen na zaměstnancích vyplatím za sezónu 80 000 euro, mám 8 zaměstnanců, do jejich rukou se dostane něco málo přes čtvrtinu, zbytek jde státu. 10. Jsou tu jiné způsoby jak může získat hoteliér finanční podporu? Maribella: Friuli Giulia Venezia patři do skupiny pěti regionů, které mají zvláštní podmínky pro vyplácení daní, jsou tu sice nejvyšší, ale protože EU nařizuje určité bezpečnosti normy, a hoteliéři musí neustále renovovat hotely, tak jim EU poskytne zhruba 30% finančních prostředků na každou renovaci (fondo perduto). V sousedním Venetu funguje ekonomika úplně jinak. Stejně tak banky nabízí speciální, velmi výhodné úrokové podmínky. 10. Změnil se počet turistů po zavedení eura? Maribella: Velmi, ztratily jsme 50% klientely, nejen italské, stejná situace nastala i v Rakousku a v jiných členských zemí. Např. v minulosti jsme měly stálou rakouskou klientelu, která si rezervovala dovolenou na 15 dní, dnes přijedou jednou za dva roky, pouze na týden. Průměrný počet strávených dní se propadl o polovinu, není to tak vidět v celkových statistická, díky již zmíněným příjezdů Čechů a jiných států střední Evropy do apartmánů, ale pro hoteliéry je propad obrovský. 11. Jste členem CAL, jste spokojená jak CAL pracuje? Maribella: Mám několik výhrad, ale bez CAL se hoteliéři neobejdou. Stará se o silnou zahraniční propagaci, v jejich katalogu je nabídnut náš hotel a je to naše nejviditelnější reklama. V minulosti informační centrum AIAT vydávalo svůj katalog hotelů, jejichž členem jsme také byly. S touto propagací jsem byla více spokojená, protože jsem přes tuto organizaci získávala mnohem více klientů. Před dvěma roky bohužel přestal dostávat finanční prostředky z regionu, a dnes funguje pouze jako informační středisko. 12. Navštěvujete veletrhy cestovního ruchu? Maribella: Ano, společně s kolegy z CAL navštěvujeme po Evropě množství veletrhů, na nichž jsem získala mnoho kontaktů. 13. Jste spokojená se situací v Lignanu? Jak byste příp. situaci změnila? Maribella: Každý rok je pro mě sezóna méně výdělečná, větší příliv turistů bych přivítala. Lignano se nepřizpůsobuje trendům, nemá dostatek financí na vytváření nových zábavních 80

Turismus v regionu Friuli – Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano lákadel pro turisty, což je dnes nezbytné. Turisté jsou stále více nároční a nevím, jak dlouho bude prezentace klidné dovolené v Lignanu stačit.

81

Turismus v regionu Friuli Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano

Recommend Documents