EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Trojské
BIOMY SVĚTA
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
Didaktický balíček č. 12
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
Polární oblast i
DB Č. 12
ŘEŠENÍ PL Č. 1
ve škole pro práci t s li í n v o Prac IE GEOGRAF Určeno pro
lní práci
individuá
Přestože polární oblasti jsou málo osídlené, mají pro člověka obrovský význam. Zabírají sice jen zhruba 7 % povrchu zeměkoule, je v nich ale soustředěno přes 90 % veškeré sladké vody na Zemi.
1. Napište, jaké podmínky musí splňovat polární oblasti. Pak je zakreslete a popište v mapě. • oblast na S a J od polárních kruhů • střídání polárních dní a nocí • výskyt ledovců a sněhu • velice chladné podnebí
(nízké průměrné teploty) • oblasti tunder a polárních pustin
(velice málo vegetace)
2. Proč není postačující podmínkou přítomnost ledovce? ledovce se nevyskytují pouze v polárních oblastech, ale také v horských oblastech všech podnebných pásů
3. Antarktida a Arktida se lidem často pletou. Vymyslete alespoň 4 rozdíly mezi těmito oblastmi.
ANTARKTIDA ARKTIDA
jižní polokoule
severní polokoule
samostatný kontinent
oblast Severního ledového oceánu a okrajových oblastí Asie, Evropy a Ameriky i s ostrovy a souostrovími
nemá stálé obyvatelstvo
má stále obyvatelstvo (např. Inuité, Aleuté, Čukčové, Laponci)
žijí zde šelmy, ale ne tučňáci
nežijí zde šelmy, ale zato tučňáci
1
Antarktida je největší zaledněnou oblastí na Zemi. Z celkové rozlohy kontinentu, což je téměř 14 mil. km², pokrývá ledovec 96 % povrchu, přičemž antarktický led představuje 90 % z veškerého světového zalednění. V antarktickém ledu je ukryto přes 80 % světových zásob sladké vody. V roce 1959 vznikla tzv. Antarktická smlouva, ve které se signatářské země zavázaly k dodržování stanovených pravidel.
4. Přečtěte si obsah smlouvy a do rámečku pod textem vlastními slovy shrňte její nejdůležitější body. Neopomeňte zejména článek 4.
Preambule Antarktida má sloužit výhradně mírovým účelům a nemá být dějištěm ani předmětem mezinárodních sporů. Článek 1 Antarktida bude sloužit pouze mírovým účelům, jakékoliv vojenské využití je zakázáno (vojenský personál či zařízení je ovšem možné využít pro mírové účely). Článek 2 V Antarktidě bude pokračovat svobodný vědecký výzkum a spolupráce. Článek 3 Smluvní strany si budou vyměňovat vědecký personál, údaje a výsledky vědeckých pozorování a informace o plánech vědeckých prací. Článek 4 Dosavadní vznášené nároky všech států na územní svrchovanost v jakékoliv části Antarktidy jsou zmrazeny po dobu platnosti této smlouvy. Článek 5 Jsou zakázány jaderné výbuchy i zneškodňování radioaktivního odpadového materiálu v Antarktidě. Článek 6 Smlouvě podléhá území na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky, včetně plovoucích ledovců (nikoliv volné moře). Článek 7 Smluvní strany mají právo jmenovat pozorovatele pro jakoukoli inspekci a tento pozorovatel má v kteroukoli dobu volný přístup do všech oblastí Antarktidy (včetně všech stanic, lodí a letadel na základnách); každá smluvní strana musí ostatní informovat o všech výpravách do Antarktidy, o všech stanicích a o každém vojenském personálu či vybavení. Článek 8 Všichni pozorovatelé i vědecký personál podléhají jurisdikci svého státu. Článek 9 Zástupci smluvních stran se budou scházet na pravidelných konferencích, kde budou diskutovat o všech problémech, které se týkají Antarktidy. Článek 10 Všechny smluvní strany zajistí, aby v Antarktidě nebyla prováděna žádná činnost, odporující této smlouvě. Článek 11 Jakékoli spory se budou řešit mírovými prostředky, jednáním a šetřením; pokud nedojde k dohodě, bude spor řešit mezinárodní soud. Článek 12 Smlouva může být kdykoli změněna nebo doplněna, pokud budou souhlasit všechny smluvní strany; po uplynutí 30 let od započetí platnosti smlouvy je k její změně nutný souhlas pouze většiny smluvních stran. Článek 13 Smlouvu může v budoucnu podepsat jakýkoli stát OSN nebo jakýkoli jiný stát, pokud souhlasí všechny smluvní strany. Článek 14 Smlouva bude uložena v archivu vlády Spojených států amerických.
5. S Antarktidou se pojí i zajímavá čísla. Přijdete na to, co daná čísla znamenají? 1 958 m n. m. průměrná nadmořská výška kontinentu nejvyšší hory Antarktidy – Mt. 4 892 m n. m. výška Vinson v Ellsworthově pohoří
-89,2 °C nejnižší naměřená teplota nejen na Antarktidě, ale i na Zemi (na ruské výzkumné stanici Vostok)
14. 12. 1911 toho dne poprvé dosáhl člověk jižního pólu (norská výprava vedená Roaldem Amundsenem)
2
6. Arktida je oblast v Severním ledovém oceánu, která je vymezována severním polárním kruhem a izotermou +10 ºC (spojnice míst s průměrnou teplotou nejteplejšího měsíce 10 ºC). Arktida zasahuje do několika států. S pomocí atlasu najděte alespoň 5 těchto států. Rusko Kanada Švédsko USA (Aljaška) Finsko Dánsko (Grónsko) Norsko
7. Na rozdíl od Antarktidy má Arktida stálé obyvatelstvo. Každý někdy slyšel o Inuitech neboli Eskymácích, zatímco o Sámech ví jen málokdo. Přečtěte si krátký článek a podtrhněte v něm nové informace, ty nejzajímavější si vypište do rámečku. Uveďte hlavní rozdíly mezi Inuity a Sámy. Kdo jsou Inuité a Sámové V posledních letech přibývá na českých festivalech world music interpretů z „dalekého severu“... Diváci jsou jejich nezvyklým způsobem zpěvu mnohdy zaskočeni... Nám novinářům zpravidla chybějí slova, kterými by se dal zážitek popsat. A navíc tápeme v základní terminologii a vysvětlujeme, že Sámové jsou Eskymáci... Nejsou a nemají s nimi – kromě života za severním polárním kruhem – mnoho společného. Je obvyklé, že jeden národ dává druhému pojmenování podle ne zrovna pozitivní vlastnosti. Vždyť i my Češi své germánské sousedy označujeme jako „němé“, neboť jejich jazyk připadal našim předkům nesrozu mitelný. Podobně vikinští plavci, kteří se jako první Evropané setkali s domorodými obyvateli grónského pobřeží, označili tyto muže a ženy germánským Skraelingar, řvouni. Vžilo se však až pozdější pojmenování Eskymáci, které vychází z výrazu indiánů Kríů aškimeg, což znamená „ten, kdo jí syrové maso“. Sami Eskymáci se však nazývají Inuit, což v jejich jazyce znamená prostě lidé. Eskymáci, kteří obývají rozsáhlé oblasti od Grónska, Aljašky a Kanady až po severovýchodní Sibiř, patří antropologicky k arktickému mongoloidnímu typu. Inuité se těší značné autonomii zejména v Grónsku a v Kanadě. V Grónsku je grónská eskymáčtina (vedle dánštiny) úředním jazykem, kterým na největším ostrově světa hovoří asi 69 % obyvatel... Kromě toho v Kanadě existuje administrativní region Nunavik v rámci provincie Québec. Oficiálním jazykem Nunaviku je eskymácký jazyk inuktikut, kterým se vyučuje v prvních třech třídách základní školy a který má vlastní slabičné písmo... V dalších oblastech Kanady (Severozápadní teritoria a Labrador) Inuité píší latinkou. (Eskymáci z Aljašky a Sibiře nepatří mezi Inuity ve vlastním slova smyslu a používá se pro ně výraz Yupik.) Pro Sámy, což je etnikum ze severských oblastí Norska, Švédska, Finska a ruského poloostrova Kola, máme původní české pojmenování Laponci či ještě archaičtější Lopaři. Ani tyto výrazy nejsou „politicky korektní“, protože slovo Laponec pochází buď z norského lapp (necivilizovaný, hloupý), nebo – v lepším případě – z finského lape (odlehlý)... Sámové jsou nám antropologicky, kulturně i jazykově bližší než Inuité. Jde o Evropany, kteří hovoří několika příbuznými jazyky z uralské jazykové rodiny. Mají složitý systém samohlásek a dvojhlásek a podobně jako příbuzní Finové rozlišují krátké a dlouhé souhlásky. Skloňují (mají 8–9 pádů) i časují, pro tvorbu slov a jejich tvarů používají řady přípon a předpon. V současné době se rozlišuje kolem 10 variant sámštiny, přičemž počet mluvčích se pohybuje od několika jednotlivců až po 25 000 mluvčích severní sámštiny. Milan Tesař dostupné z http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/kdo-jsou-inuite-a-samove.html, kráceno
3
8. S polárními oblastmi je spojován problém ozonových děr. Napište, které z oblastí se týká, čím je způsoben a jaké má důsledky.
Ozonová díra vzniká poklesem koncentrace ozonu v ozonosféře, který je způsoben lidským znečišťováním atmosféry (oxidy dusíku a halogenovými uhlovodíky – tzv. freony). Nejvíce tímto problémem trpí velká města. Největší dosud zaznamenaná ozonová díra je nad Antarktidou. icetrendmap2008.pdf 2008-11-27 13:25:16
9. Velkým problémem Arktidy je
ubývání ledovců i mořského ledu. Prohlédněte si mapku a odhadněte, jakou rychlostí se ledová plocha Arktidy zmenšuje. Za období mezi rokem 1982 a 2008 ubyly velmi přibližně 3 miliony km2, tj. 37,5 % plochy ledu (1982 – cca 8 milionů km2, 2008 – cca 5 milionů km2), což odpovídá průměrné rychlosti ubývání ledové plochy cca o 115 tisíc km2 ročně. Kromě plochy je však důležitá také síla ledu, kterou tyto snímky nezachycují (více v doporučení pro učitele). C
M
Y
CM
MY
CY
CMY
1982
2008 Median minimum extent
Minima arktického mořského ledu v září 1982 a 2008. Plná čára ukazuje průměr minimální of ice z cover (1979-2000) ledové pokrývky z let 1979–2000. Zdroj: Hugo Ahlenius, UNEP/GRID-Arendal, http://maps.grida.no/go/graphic/arctic-sea-ice-minimum-extent-in-september-1982-and-2008
K
10. Zvířata žijící v polárních oblastech jsou speciálně přizpůsobena k životu v drsných klimatických podmínkách. Prohlédněte si zvířata na obrázcích a napište jak. bílé zbarvení kratší uši (opatření proti ztrátě tepla) hustší srst
liška mírného pásu zajíc mírného pásu polární zajíc Věděli byste, která dvě polární zvířata se nemohou ve volné přírodě setkat? tučňák a lední medvěd
polární liška
Za domácí úkol splňte jednu z následujících úloh dle vlastního výběru. a/ Zjistěte, jaký je rozdíl mezi pevninským, šelfovým a horským ledovcem. pevninský ledovec = ledovec s velkou rozlohou a mocností vázaný na polární oblast (dnes pouze na Antarktidě a v Grónsku) šelfový ledovec = ledovec při okrajích kontinentů a v zálivech horský ledovec = ledovec v horských a velehorských oblastech s menší mocností i rozlohou b/ Zjistěte, co je polární den a polární noc a čím jsou způsobeny. polární den = souvislé období světlého dne, které trvá na polárních kruzích 24 hodin, směrem k pólům se prodlužuje a na pólech je nejdelší – půl roku polární noc = souvislé období, kdy Slunce nevyjde nad horizont a nastává tma. Na polárních kruzích trvá 24 hodin, směrem k pólům se prodlužuje a na pólech je nejdelší – půl roku Střídání polárního dne a noci je způsobeno sklonem zemské osy a oběhem Země kolem Slunce. Pokud je na severní polokouli polární noc, na jižní bude naopak polární den. c/ V dobách ledových zasahoval kontinentální ledovec i na území ČR. Zjistěte, z čeho to lze poznat a kde v ČR se takové doklady nacházejí. Přítomnost kontinentálního ledovce dokládají štěrkopískové uloženiny ledovcového původu s balvany ze švédské žuly (Jítravské sedlo mezi Ještědským hřbetem a Lužickými horami, Moravská brána u Hranic ).
4
DB Č. 12 BIOMY DOPORUČENÍ PRO UČITELE
• PL je vázán na probírání konkrétního učiva (biosféra, kryosféra, litosféra, regionální geografie, globální problémy světa) a předpokládá se, že se žáci v daném tématu alespoň zhruba orientují. • PL může sloužit k zopakování a prohloubení učiva o polárních oblastech. • K vypracování vybraných úkolů mohou žáci používat atlas. • Některé úkoly jsou koncipovány na pravidlu výběru – student si může zvolit úkol, který mu vyhovuje či který ho zaujal, nemusí splnit všechny úkoly. Touto cestou je možné studenty motivovat k práci a překonat jejich nechuť z toho, že „musí“. Mohou si totiž vybrat. • Úkol č. 9 je možné pojmout jen orientačně, tedy skutečně pouhým odhadem („by oko“), nebo je možné pokusit se plochy nějakým způsobem měřit (záleží na fantazii a šikovnosti sudentů). Je vhodné vysvětlit, že právě v září je každoročně rozsah ledu nejmenší, poté se opět ledová plocha zvětšuje – proto se minima uvádějí pro září. Vysvětlení metod měření rozsahu ledové plohy a mnoho dalšch zajímavých dat, grafů a komentářů k tématu najdete např. na stránkách National Snow and Ice Data Center (http://nsidc.org/arcticseaicenews/) nebo Arctic Sea-Ice Monitor (http://www.ijis.iarc.uaf.edu/en/home/seaice_extent.htm). K otázce síly ledu doporučujeme článek O. Berana na http://www.osel.cz/index.php?clanek=4051. Téma nabízí další možná rozšíení, jako je zkoumání dat a grafů, porovnávání informací z různých zdrojů apod. • Optimální čas pro vypracování PL je 45 minut, pro kontrolu a vyhodnocení je vhodné vyčlenit dalších 20 minut. • PL lze hodnotit např. podle procenta splněných úkolů nebo na základě sebehodnocení – pravidla si stanoví učitel. • K dispozici je i další literární ukázka, která se nevešla do vlastního pracovního listu, ale mohla by přispět k lepší představě žáků o polárních oblastech. …Někde je jistě ten kraj, kde přece jen bude zlatá svoboda, někde na té veliké zemi bude místečko, na kterém se usadí a bude žít podle svého. V Irkutsku se náhodou dověděl, že svobodní jsou jenom synové zlatého severu, jejichž škunery a šalupy plují pod vlajkou ledního medvěda. Jan Welzl se do těch krajů vydal. Šel jako v pohádce, čtyři léta pěšky napříč Sibiří, pustinami a pralesy, do země, o které slyšel, že tam může být člověk úplně svobodný, že je tam skutečným pánem a že všechno, co je dar přírody, si může kdykoli vzít.. Stal se svobodným člověkem na samém konci světa…, na pustém ostrově Nové Sibiři, v chudobném jeskynním doupěti, které si sám pořídil. Líbilo se mu zde, houževnatě pracoval a shromažďoval majetek. Byl vším: zámečníkem, lékařem, pošťákem, lovcem, zlatokopem, velrybářem a obchodníkem, jednoho dne byl dokonce zvolen náčelníkem a nejvyšším soudcem v kraji. Pak už rychle bohatl a stal se majitelem krásné lodi Laury a spolumajitelem několika menších šalup. Jeho spřežení dopravovala poštu, jeho psi sváželi náklady ryb na všech okolních ostrovech, jeho lodi odvážely kožešiny do velkoobchodů a přivážely odtud živobytí, které se prodávalo nejen na ostrovech mezi bílými lovci, ale i mezi zlatokopy v Kanadě a na Aljašce mezi Indiány a Eskymáky. Kapitál se hromadil a k svobodě syna zlatého severu přirůstala i naděje na klidné stáří, které prožije sice nikoli v přepychu, ale v blahobytném a klidném pojídání medvědích tlapek a výborných lososů v té krásné, třebas studené zemi. Ale roku 1924 se stala hrozná příhoda… GOLOMBEK, B., VALENTA, E. Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě. Nejtěžší léta Eskymo Welzla. Praha: Odeon, 1971. s. 14–15, kráceno. Otázky k textu: 1. Jaká hrozná příhoda se mohla Eskymu Welzlovi stát? Popusťte uzdu své fantazie a odhadněte pokračování příběhu. Ten, kdo je zvědavý, jak to bylo doopravdy, si může knihu přečíst nebo najít informaci na internetu a s příběhem seznámit ostatní. 2. Kteří Češi se dostali v 19. st. až do severních krajů a popsali svou zkušenost v literatuře? (Welzl, Běhounek) 3. Zjistěte, kolik let žil Eskymo Welzl mezi Eskymáky a jak se na severu v té době žilo. (30 let) 4. Odhadněte, zda by se hl. hrdinovi líbilo na severu i dnes.
5
