EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Trojské
BIOMY SVĚTA
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
Didaktický balíček č. 12
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
Tajga a t undra
DB Č. 12 BIOMY
ŘEŠENÍ PL Č. 2
ve škole pro práci t s li í n v o Prac IE GEOGRAF Určeno pro
lní práci
individuá
Tajga i tundra jsou pro člověka spíše nehostinné biomy světa. Je to dáno jejich polohou na Zemi, skladbou rostlinstva i živočišstva. Přesto jsou oba biomy člověkem hojně využívané…
1. Napište, jak si představujete tajgu a tundru, jaké jsou zde klimatické podmínky, co zde žije a roste a jaké má biom zvláštnosti a využití.
TAJGA TUNDRA
libovolné libovolné
2. Zakroužkujte, zda následující tvrzení platí či ne. Tajga se rozkládá především na jižní polokouli. ANO/NE Přechodným biomem mezi tajgou a tundrou je lesotundra. ANO/NE Podnebí tajgy se vyznačuje krátkým a poměrně teplým létem a výrazně chladnou zimou. ANO/NE V tajze rostou převážně listnaté lesy. ANO/NE Tajga je migrační pásmo pro živočichy z polárních oblastí. ANO/NE Rostlinstvo tundry je tvořeno lišejníky, mechy, keři a zakrslými stromy. ANO/NE Půda pod tajgou je velice kyselá a chudá na živiny. ANO/NE V obou biomech trvá vegetační období několik měsíců. ANO/NE Typickými živočichy tajgy jsou los, rys a medvěd. ANO/NE Permafrost neboli permanentně zmrzlá půda se vyskytuje jen v tundře. ANO/NE Polovina severských lesů se nachází na území Ruska, třetina v Kanadě a zbytek na Aljašce a ve Skandinávii. ANO/NE Nejnižší teplota severní polokoule byla naměřena na Sibiři a dosahovala -78 ºC. ANO/NE Porovnejte své odpovědi se sousedem, poté jednotlivá tvrzení proberte s učitelem a případně své odpovědi poopravte.
1
3. Nyní pro vás nebude problém zakreslit tajgu a tundru do mapy světa.
4. Přečtěte si text a do rámečku pod textem stručně vlastními slovy shrňte jeho hlavní myšlenky. Severský jehličnatý les, kterému se v Eurasii říká tajga, je tvořen mozaikou různě starých porostů. Tato mozaika je udržována požáry – jakmile část lesa zestárne a nahromadí se zde dostatečné množství mrtvé dřevní hmoty, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že tato část lesa shoří. Na čerstvých spáleništích dochází k sukcesi a postupnému obnovení lesa. Díky mozaikovitosti prostředí jsou v okolí vždy k dispozici druhy raných sukcesních stádií, mozaikovitost tedy zajišťuje dostatečně rychlou obnovu lesa. Kromě toho zároveň zajišťuje, že žádný požár nebude mít příliš velký rozsah – požár se většinou nerozšíří na mladší, méně hořlavé plochy. Je zde tedy úzký vztah mezi disturbancemi – požáry – a mozaikovitostí prostředí: požáry udržují mozaikovitost a mozaikovitost zajišťuje, že požáry nebudou mít osudové následky. Znalost takovéto dynamiky je velice důležitá i pro management krajiny. V Yellowstonském národním parku v USA byly po dlouhá léta velice účinně hašeny všechny požáry. Došlo tak k postupné akumulaci dřevní hmoty, následkem čehož nastal v roce 1988 požár obrovského rozsahu, který se ani s nasazením nejrůznější techniky nepodařilo zdolat a shořela tak většina lesů národního parku! Od té doby se nechává lokálním požárům víceméně volný průběh. STORCH, D., MIHULKA, S. Ekologie. Praha: IDM MŠMT ČR 1997.
Tajga je přirozeně tvořena mozaikou různě starých porostů. Tato mozaikovitost zajišťuje obnovu lesa a zároveň omezuje rozsah požárů. Pro její udržení je lepší lokální požáry nehasit.
5. Ze seznamu rostlin vyberte ty, které rostou v tundře nebo v tajze. smrk, palma olejná, brusinka, bříza, dub zimní, modřín, borovice, sekvoj, olše, topol, rododendron, lišejník pukléřka islandská, olivovník, habr, vřes, vrba, jasan V tajze rostou V tundře rostou smrk topol vrba brusinka borovice brusinka bříza vřes lišejník pukléřka islandská modřín vřes olše bříza
2
6. Ze seznamu živočichů vyberte ty, kteří žijí v tundře nebo v tajze. vlk polární, los evropský, jelen evropský, medvěd hnědý, zajíc bělák, sob polární, liška obecná, rys ostrovid, liška polární, bobr evropský, tygr ussurijský, křivka obecná, pes dingo, ořešník kropenatý, velbloud, lumík, pižmoň, komár, veverka V tajze žijí V tundře žijí los evropský medvěd hnědý rys ostrovid
jelen evropský bobr evropský sob polární křivka obecná
vlk polární liška polární sob polární komár
liška obecná zajíc bělák veverka komár
medvěd hnědý (v Americe) lumík pižmoň zajíc bělák
7. Přečtěte si text o životě rostlin a živočichů v oblastech tundry, podtrhněte nové informace a případně opravte své odpovědi v úkolu 6.
Poblíž pólů tvoří denní světlo po 24 hodin v létě ideální podmínky pro růst rostlin. Tento zdroj potravy má krátké trvání, ale je velmi štědrý a má dramatický účinek na život v tundře, neboť vábí k sobě ohromné množství tažných živočichů. Přilétají husy, aby svými zobáky sklízely rostlinstvo, dostavují se bahňáci, kteří se živí červy a hmyzem, žijícími v mokřinaté půdě, a rybáci nacházejí potravu jak v tundře, tak v pobřežních vodách. Růst rostlin v tundře se postupně zcela zastaví, a aby situace byla ještě těžší, často rostliny pokryje hluboký sníh. Pro býložravce je ztráta přístupu k rostlinám hlavní problém tohoto kritického ročního období. V arktické tundře býložraví živočichové pronikají k rostlinám různým způsobem. Sob (karibu) a pižmoň používají k odstraňování sněhu kopyta, jimiž vyhrabávají lišejníky a zakrslé vrby ukryté pod sněhem. Lumíci naopak využívají sníh jako výhodu pro sebe, neboť v něm hloubí nory. Sníh je chrání před predátory a počasím – nezáleží totiž na tom, jak chladno nebo větrno je na povrchu, neboť lumíci dobře žijí v příznivém mikroklimatu, které jim také umožňuje přístup k potravě po celý rok. Na rozdíl od polárních oblastí kypí tundra životem hmyzu včetně mšic, čmeláků, motýlic a nepředstavitelného množství komárů. Existence komárů však má určité výhody, protože jejich larvy a kukly jsou užitečným zdrojem proteinů pro vrubozobé ptáky a pro bahňáky. BURNES, D. Zvíře. Praha: Knižní klub 2002.
8. Dvě zvířata typická pro tyto biomy se nám často pletou. Podle obrázků mezi nimi najděte 3 rozdíly a napište, kde žijí. Obě jsou chována v pražské zoo.
jméno:
los sob
rozdíly: 1) větší, těžší, mohutnější tělo 1) menší, lehčí, drobnější tělo 2) lopatovité mohutnější paroží 2) paroží drobnější na konci zploštěné 3) velká protáhlá hlava, přečnívající horní pysk 3) menší hlava kde žijí:
tajga tundra, tajga
3
9. Napište, jakým způsobem člověk tajgu využívá, a vysvětlete, jaký dopad má lidská činnost na přírodu tohoto biomu.
Lidé využívají tajgu různými způsoby – kácí dřevo a využívají ho ve dřevozpracovatelském průmyslu, těží různé nerostné suroviny (drahé a barevné kovy, diamanty, uhlí, ropa a zemní plyn) a loví místní zvěř pro kožešinu. Lidská činnost má na přírodní krajinu (faunu i floru) degradující vliv.
10. S pomocí atlasu najděte státy, které leží (alespoň částečně) na území tundry, a označte jejich vlajku. 1
2
3
4
6
7
8
9
5
10
1 Norsko, 2 Finsko, 4 Kanada, 6 Dánsko (Grónsko), 7 Švédsko, 8 Rusko, 9 USA
11. Z následujících 2 úkolů splňte 1 dle vlastního výběru. a/ Pojmenujte historickou souvislost mezi transsibiřskou magistrálou na obrázku a českými dějinami. V průběhu 1. sv. války došlo na transsibiřské magistrále k událostem, které souvisí s působením československých legií v Rusku. Československé legie byly dobrovolnické vojenské jednotky, které bojovaly za 1. sv. války na straně Dohody proti Rakousku-Uhersku, jehož jsme byli součástí. Po vypuknutí říjnové revoluce byly stahovány z Ruska přes Sibiř právě po transsibiřské magistrále (přes přístav Vladivostok) zpět do Evropy, aby mohly být nasazeny do bojů ve Francii. Někteří legionáři se z Ruska vrátili domů až v roce 1920, dva roky po skončení 1. sv. války. b/ Zkuste odhadnout, v které oblasti si lidé dodnes vyprávějí tento mýtus o vzniku Země. Dřív byla kolem voda, země málo. Člověk neměl kde kočovat. Zesmutněl člověk: „Jak budu žít? Kde mám soby pást?“ Mamut Cheli se rozhodl člověku pomoci. Spustil svoje velký rohy-kly pod vodu a vyzvednul tolik země, že jí stačilo pro všechny lidi na všechny časy, co žije člověk na zemi.1 Sibiř, Evenkové ?!
Jedná se o oblast, kde mamuti žili ještě v 8. tisíciletí př. naším letopočtem.
12. V době Stalinovy vlády byly statisíce obyvatel přesídleny do nehostinných oblastí včetně sibiřské tajgy.
Zkuste si představit, jak by se změnil váš život, kdyby se násilné přemístění do tajgy týkalo vás a vaší rodiny. Napište, jak by se změnily vaše zvyklosti.
libovolné
Za domácí úkol splňte 1 z následujících zadání dle svého výběru. a/ Krajinu podobnou tajze a tundře najdeme i v ČR. Zjistěte kde a vysvětlete, v čem se životní podmínky v české „tajze“ a „tundře“ těm v severské tajze a tundře podobají a v čem se liší. b/ Dokážete si představit, jak vypadá pižmoň? Zkuste ho nakreslit nebo popsat a svou představu porovnejte s obrázkem na internetu či v knize. 1 BRZÁKOVÁ, P. Goromomo goroló. Praha: Citadela 1996. s. 6
4
DB Č. 12 BIOMY
DOPORUČENÍ PRO UČITELE K PL Č. 2
• PL je vázán na probírání konkrétního učiva (biosféra, regionální geografie, globální problémy světa) a předpokládá se, že se žáci v daném tématu alespoň zhruba orientují. • PL může sloužit k zopakování a prohloubení učiva o tajze a tundře. • K vypracování vybraných úkolů mohou žáci používat atlas. • Některé úkoly jsou koncipovány na pravidlu výběru – student si může zvolit úkol, který mu vyhovuje či který ho zaujal, nemusí splnit všechny úkoly. Touto cestou je možné studenty motivovat k práci a překonat jejich nechuť z toho, že „musí“. Mohou si totiž vybrat. • Optimální čas pro vypracování PL je 45 minut, pro kontrolu a vyhodnocení je vhodné vyčlenit dalších 20 minut. • PL lze hodnotit např. podle procenta splněných úkolů nebo na základě sebehodnocení – pravidla si stanoví učitel. • K dispozici je i další literární ukázka, která se nevešla do vlastního pracovního listu, ale mohla by přispět k představě o obou biomech. Blížil se pomalu podzim a s ním chmurné myšlenky, co by se stalo, kdybych nevyšel z tohoto hrozného bludiště dříve, než uhodí zima. Počali se objevovat vlci, viděl jsem někdy zdaleka celé smečky. Ale na konci léta ještě nebyli nebezpeční, při troše opatrnosti se smečka neodváží blízko. Jak jsem jásal, když jsem po smutných týdnech viděl mezi stromy před sebou jasné světlo rozlehlých krajin pod volnou oblohou! Konečně opouštím pralesy! Ale radost byla předčasná. Byly to otevřené tundry, pokryté miliony drobných pahrbků, asi půl metru vysokých. Cesta vedla pořád nahoru dolů, nahoru dolů, ustavičné kodrcání, místy mizela tundra pod vodou, já však musil i tudy projít, šel jsem někdy po paže ve vodě a strkal káru zezadu na pahrbky, když už koník nemohl. Držel se skoro pořád na pahrbcích, já pak jsem šel vzadu trochu se strany a pomáhal jsem udržovat rovnováhu, aby se nám kára nepřevrhla se vším všudy do bažin. Protloukal jsem se touto pustinou, pokud se pamatuji, skoro měsíc. Pak přišly rozlehlé roviny, tu a tam zkropené mongolskými vesničkami. Táhl jsem touto krásnou rovinou několik dní. Náhle přecházela v tajgu. Byla to bahnitá země, musel jsem být nesmírně opatrný a jet jenom přesně vyznačenou, vykolíčkovanou cestou. Ačkoli bylo koleje zřetelně vidět, padalo na mne někdy zoufalství, když se náhle přes cestu převalovala voda. Tu jsem nevěděl, jdu-li pořád v kolejích a nepřevrátím-li se se vším všudy v nejbližší vteřině do hluboké bahnité tůně. Po stranách byl řídký les. Nerad vzpomínám na tuto krajinu, jejíž jedinou předností bylo, že se netáhla dlouho. WELZL, J. Třicet let na zlatém severu. Praha: Mladá fronta 1965. s 42–43, kráceno Použitá literatura: BURNES, D. Zvíře. Praha: Knižní klub 2002. BRZÁKOVÁ, P. Goromomo goroló. Vyprávění sibiřskejch Evenků. Praha: Citadela 1996. s. 6 STORCH, D., MIHULKA, S. Ekologie. Praha: IDM MŠMT ČR 1997. WELZL, J. Třicet let na zlatém severu. Praha: Mladá fronta 1965. Zajímavosti, čísla, podrobnosti k úkolu 11 a/
• Základ čs. legií v Rusku (existovaly i čs. legie ve Francii a Itálii) tvořila Česká družina. Byli to Češi žijící na území
carského Ruska (asi 100 000 Čechů a 2000 Slováků) jako čeští kolonisté nebo lidé pobývající za 1. sv. války v Rusku pracovně. Družina nikdy nebojovala jako celek, její části byly většinou využívány k výzvědné a průzkumné činnosti. R. 1916 byla přetvořena na Čs. střelecký pluk Sv. Václava, později na Čs. střeleckou brigádu a nakonec bylo r. 1919 z brigády vytvořeno Čs. vojsko na Rusi. Tvořily ho tři divize (12 pluků střeleckých, 2 pluky jízdní a několik dělostřeleckých baterií).
1
• Nejznámější bitvou čs. legií byla bitva u Zborova r. 1917, ve které se československé legie vyznamenaly. Po této
bitvě zrušila ruská vláda na naléhání T. G. Masaryka, který od května 1917 legie v Rusku organizoval, omezení při vytváření československých jednotek a postupně vznikly další jednotky, které vytvořily československý sbor v Rusku. Koncem roku 1917 bylo v Rusku 38 500 dobrovolníků v legiích a přes 60 tisíc v zajateckých táborech ve spolcích, které Masaryk organizoval jako rezervu legií (základ pozdější 3. divize). • Masaryk v legiích založil i leteckou školu – letadla většinou nenesla bomby ani kulomety, měla jen ruční zbraně a byla používána při přesunu a boji zejména k průzkumným účelům. Při „sibiřské anabázi našich legionářů“ přispěla k záchraně několika mostů a čtyřicítky bajkalských železničních tunelů na transsibiřské magistrále. • Čs. legie byly jako vojsko neexistujícího státu součástí francouzské armády. • Po uzavření německo-sovětského separátního míru v Brestu Litevském (březen 1918) musely čs. jednotky opustit Ukrajinu, protože ukrajinská vláda nechala ze strachu před bolševiky obsadit své území německou armádou. Legie se měly přes Archangelsk a Murmansk přepravit do Francie, ale nakonec odpluly jen dva transporty, protože přístavy zamrzly. T.G. Masaryk změnil plán na odsun vojsk po transsibiřské magistrále a kolem světa na bojiště do Francie. Po takzvaném Čeljabinském incidentu jednotky zamířily také do vnitrozemí a dobyly všechna velká města Sibiře včetně Jekatěrinburgu. Carskou rodinu se jim zachránit již nepodařilo – necelý týden před příchodem čs. legií do města byla vyvražděna. Legionáři obsadili transsibiřskou magistrálu, odkud kontrolovali podstatnou část Sibiře, a přesouvali jednotky přes Sibiř do Vladivostoku, a to i přes vojenský odpor bolševiků. • V Kazani převzali legionáři zlatý ruský státní poklad. Střežili ho 2x. Osudy celého státního pokladu jsou nejasné. • Vlády Francie, Velké Británie, USA plánovaly čs. legionáře ponechat v Rusku a vytvořit z nich jádro intervenčních sil, které by zasáhly proti bolševismu, protože legie kontrolovaly podstatnou část Sibiře a byly jedinou dobře organizovanou silou v Rusku. Posily spojenců, které do Vladivostoku dorazily, však byly pouze symbolické (v pomoci legiím se angažovala americká YMCA, Japonci a asi 10 000 Angličanů, Francouzů a Číňanů) a z plánované intervence sešlo. • K ústupu legií došlo dvěma cestami: z Vladivostoku lodí do Ameriky, vlakem přes kontinent a lodí dále do Evropy, či jižní cestou přes Japonsko, Hong Kong, Ceylon, Suezský průplav do italského Terstu. • Celkem bylo z Vladivostoku vypraveno 36 transportů s čs. legionáři. Spojenci poskytli 21 lodí. Lodě byly zpočátku používány nákladní, později civilní, které patřily původně Německu. Poslední byla americká loď Heffron 2. září 1920. • Někteří legionáři umírali ještě při námořním přesunu a spočívají na dně Indického a Tichého oceánu. • Českoslovenští legionáři propagovali v přístavech českou hudbu, sokolský tělocvik a sport. Konaly se koncerty vojenských kapel, velký úspěch sklidila legionářská filharmonie v Singapuru a byla pořádána mezinárodní utkání s místními sportovci, hlavně anglickými fotbalisty, kteří byli několikrát poraženi. • Za peníze čs. vojáků (40 milionů tehdejších korun) byla v Japonsku koupena loď a pojmenována „Legie“. Byla to 1. zámořská loď plující pod čsl. vlajkou. V roce 1920 přešla Legie z majetku legionářů do vlastnictví Legiobanky, ale r. 1930 byla v důsledku krize prodána. O 3 roky později Legii koupil řecký rejdař a přejmenoval ji podle své ženy na Lilly. Za 2. sv. války r. 1942 při cestě z Belfastu do Halifaxu zasáhlo loď torpédo německé ponorky a byla potopena. • Na Transsibiřské magistrále se proslavil i legionářský parník pojmenovaný Sibirjak, který se zapojil do jediné československé námořní bitvy na jezeře Bajkal. Poslal ke dnu bolševický ozbrojený ledoborec Bajkal, který ostřeloval trať sibiřské magistrály, čímž komplikoval přesun legií do Vladivostoku. • Do konce roku 1918 vstoupilo do československých legií v Rusku kolem 61000 vojáků. • V Rusku padlo čtyři až pět tisíc čs. legionářů. • Československé legie se podílely na vítězství Dohody v první světové válce. • Velké zásluhy na vzniku čs. legií měl Milan Rastislav Štefánik, který byl generálem francouzské armády a podílel se s českou emigrací jako diplomat na jednání o vzniku Československé republiky. Organizoval nábor legionářů na italské a francouzské frontě a mezi vojenskými zajatci v Rusku a podporoval myšlenku vzniku Československa mezi americkými Slováky. Chtěl vytvořit československé vojsko také z Čechů a Slováků žijících v Americe. • V prvorepublikové armádě byli legionáři upřednostňováni (např. hradní stráž byla tvořena jen legionáři) před tzv. Rakušáky, tj. vojáky, kteří po celou dobu války zůstali na straně Rakouska-Uherska. Legionářů bylo kolem 66 tisíc a kolem 5 tisíc jich padlo, Čechů v Rakousko-Uherské armádě bojovalo asi 1,4 milionu a padlých na této straně bylo cca 138 000. • Velká většina legionářů vrátila po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 francouzská vyznamenání (osobně na francouzském velvyslanectví nebo poštou přímo do Francie). • V české literatuře vznikla skupina spisovatelů (zpravidla bývalých legionářů), kteří psali téměř výhradně o legiích, proto se tato literatura nazývá legionářskou (Rudolf Medek, František Langer, Josef Kopta). • Zkušenost s legiemi měl i spisovatel Jaroslav Hašek, který se později přidal na stranu bolševiků. Z Ruska si přivezl, jako mnozí legionáři, manželku. Na rozdíl od nich už 1 v Praze měl. • Z ruských legií vzešel zakladatel české fašistické strany Rudolf Geidl, který si na srbské frontě změnil jméno na Radola Gajda. Původním povoláním byl prodavač v drogerii, ale vydával se na frontě za lékaře. Představoval příklon k fašismu podle italského vzoru – v roce 1926 založil Národní obec fašistickou. • Někteří legionáři se naopak stali komunisty, např. Ludvík Svoboda, pozdější prezident. • Poslední český legionář Alois Vocásek zemřel v roce 2003 ve 107 letech.
2
