Trojská válka
Vytvořila: Anna Jakoubková Dne: 13. 2. 2014
Trojská válka
Spor tří bohyní Když nebyla bohyně sváru Eris pozvána na svatbu bohyně Thetis a krále Pélea, tak vhodila do sálu jablko s nápisem „Té nejkrásnější“. Jablko pro sebe chtěly tři bohyně: Héra, Athéna a Afrodita. Ale jelikož nemohli určit, která z nich je ta nejkrásnější, tak požádali pasáčka Parida, který byl shodou okolností Trojským princem, aby jejich spor rozhodl. Každá z nich mu nabídla něco, co by mu dala, kdyby určil ji. Héra nabízela bohatství, Athéna chytrost a slávu a Afrodita mu slíbila nejkrásnější ženu světa - Helenu. Paris nakonec podal jablko Afroditě, a ta mu pomohla získat Helenu od jejího manžela - Meneláa.
Bohyně, kterých se spor týkal: Héra - manželka vládce bohů Dia Athéna - bohyně moudrosti Afrodita - bohyně krásy a lásky
Začátek desetileté války Helena se sice do Parida zamilovala, ale Paris si s sebou do Troje nepřivedl jen ji, ale i Meneláa a rozzuřené řeky, kteří se na 1186 lodích vydávají do Troje. Začátek války je tady.
~2~
Trojská válka
Hrdinové trojské války Achilles Strana: Řekové Je to syn bohyně Thetis a krále Pélea. Jeho matka ho, když byl ještě malý, koupala v podsvětní řece Styx, aby byl nesmrtelný. Držela ho přitom za patu, která je jediným jeho zranitelným místem.
Agamemnón Strana: Řekové Mykénský král a vrchní velitel achajských vojsk v Trojské válce. Byl synem krále Átrea a jeho manželky Áeropé.
Hektor Strana: Trójané Prvorozený syn Trojského krále Priama a jeho manželky Hekabé. Byl miláčkem Trójanů, říkali mu štít města.
Paris Strana: Trójané Druhorozený syn Trojského vládce. Před jeho narozením měla jeho matka sen o tom, že porodí hořící pochodeň, která podpálí Tróju. A tak ho nechali na králův rozkaz pohodit v lese, ale on přežil díky medvědici, která ho odkojila a pastýři Ageláovi, který ho vychoval.
Jméno Achilles Agamemnón Hektor Paris
Strana Řekové Řekové Trójané Trójané
~3~
Zvláštní znamení Zranitelný jen na patě Mykénský král Miláček Trójanů Ztracený Trojský princ
Trojská válka
Průběh Trojské války Válčí se již devět let, ale síly jsou vyrovnané. Tróju totiž chrání silné hradby. V desátém roce se ale válka rozpohybuje. Achilleus se totiž rozhodne, že už bojovat nebude. Důvodem jeho „stávky“ je, že mu Agamemnón vzal jeho milovanou zajatkyni Bríseovnu. Bez Achilla se Řekům nedaří a tak ji Agamemnón vrátí Achillovi. Ale on je stále uražený a nebojuje. Zato jeho přítel Patroklos se na průběh války nemůže dívat. Vezme si Achillovu zbroj a vyrazí na Trójany. Ti se dávají na útěk. Ale Hektor se „Achillovi“ postaví a zabije ho. Když zjistí, že to není pravý Achilleus, rozzlobí se. Ale není sám, kdo se zlobí. Smrt přítele totiž donutí Achilla znovu bojovat. Trójané před ním utíkají, a tak začne dobývat brány města. Hektor chce s Řekem změřit síly a to se mu stane osudným. Mrtvého Hektora Achilles vláčí kolem Tróje. Válka pokračuje. Paris natahuje luk a střílí přímo do Achillovy paty. Achilleus padne. Ale v tom zasáhne šíp i Parida. Je napuštěný jedem. Princ také umírá.
Trojský kůň Agamemnón plánuje poslední útok. Odysseus se vrátil od věštce Prilida s plánem, který nemá obdoby. Několik můžů se schová do dřevěného koně a zbytek vojska naoko odpluje. Trójané si myslí, že se Řekové vzdali a nechali jim dárek, tak bujaře oslavují. Když ale Trója spí, vyskáčou z koně řečtí vojáci, otevřou bránu a se zbytkem vojska Tróju vydrancují. Agamemnón slaví vítězství a Helena se vrátí k Meneláovi. Díky kouzelnému lektvaru zapomene na minulost a oba prožijí šťastný život.
Danajský dar Danaové - Řekové co bojovali u Tróje. Jakmile postavili koně před bránu, věštec Laokoón Trójany varoval: „ Nevěřte tomu koni, Trójané. Ať je to cokoli, bojím se Danaů, i když přinášejí dary.“ Dnes se spojení „danajský dar“ užívá pro dárek, který je pro obdarovaného spíš přítěží než radostí.
~4~
Trojská válka
Příběh o Trojské válce Tento příběh se odehrává poté, co Paris unesl Helenu Meneláovi. Přesuneme se nyní do Meneláova paláce, kde se hádají dva bratři: „ Jaký důvod byste ještě chtěl, abyste zaútočil na Trójany?“ ptá se rozhořčeně mykénský král Agamemnón svého bratra „Vždyť Vám ukradli manželku!“ Meneláos přemýšlí nad tím, co odpoví. Kdyby se totiž jeho bratr rozhněval a vyhlásil by válku, bůh ví, že by to pro Sparťana nedopadlo dobře. „To je ale dilema,“ přemýšlí Meneláos „ pokud bratra neposlechneme, vyhlásí nám válku a mi o korunu přijdeme, ale vrátiti se k té poběhlici? Vždyť nám stále nadává, když omylem položíme meč na jídelní stůl nebo když dáme zbroj do čistého prádla! Kdybychom neměli bratra, tak bychom dali Paridovi a Heleně požehnání, a už bychom o nich neslyšeli! To by byl božský klid!“ „ Bratře,“ říká hrozny krmící se Agamemnón „vy víte, že na Trójany máme pifku už dlouho. Dovolte mi poslati pro Odyssea, chytrého to bojovníka! Nechť ten Vás přemluví.“ I dal Meneláos pro Odyssea poslati a i tomu bojovati se zachtělo. Tak, jak Agamemnón přemlouval Meneláa, i Odysseus se snaží: „ Pane můj a králi, já nechám poslati pro Achilla, nesmrtelného to poloboha. S ním vyhrajeme válku nejdéle do měsíce.“ „Ne, ne, a ne! To je má odpověď.“ zlobí se Meneláos. Tu ale něco Agamemnóna napadne: „ Jak se to bude líbiti Vaší nejmilostivější tchýni, že svou dceru již neuvidí?“ „ Dobrá, ať je tedy po Vašem. Válku zahájíme hned ráno za předpokladu, že seženete Achilla.“ odpovídá Meneláos a sám sobě v duchu říká: „ To by tak hrálo, míti za zadkem krvelačnou tchýni. To ať radši válka je a Trója padne.“ Za deset let stalo se, co Meneláos řekl, Trója padla a Helena po kouzelném nápoji zapomněla i to, že zbroj do čistého prádla nepatří.
Hádající se bratři
~5~
