Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu nebo naopak neúspěchu organizace/projektu na trhu.
Z této analýzy by měly vyplynout závěry týkající se zejména faktorů jako je: › Poptávka › Potřeby a vlastnosti cílových subjektů › Konkurence
Měly bychom získat odpovědi na otázky: › Kdo jsou naši konkurenti a jak jsou významní? › Kdo bude naším cílovým zákazníkem a jaké jsou jeho potřeby a představy o produktu? › Jak vysokou poptávku lze očekávat?
Při analýze trhu nás zajímají tyto informace: › Velikost trhu › Vymezení trhu › Míra růstu trhu › Atraktivita trhu › Ziskovost trhu › Vývoj a predikce poptávky › Predikce potřeb › Tržní trendy Jednotlivé získané informace jsou dále podrobně analyzovány.
Podnikatel by měl zohlednit nejen současnou situaci na trhu, ale také její možný budoucí vývoj či potenciál.
Praxe moderního marketingu vyžaduje rozdělení trhu do hlavních tržních segmentů. Segmentace trhu je rozčlenění celkového různorodého trhu na menší podrobné části, které spojují zákazníky s určitými typickými vlastnostmi. Firma si zvolí ten segment trhu, který nejlépe odpovídá jejímu poslání. Kritéria segmentace (celá řada): › › › › ›
Geografická (podle prostorového rozmístění) Demografická (věk, pohlaví, etnika, náboženství…) Socioekonomická (vzdělání, povolání, příjem…) Psychologická (životní zájmy, postoje…) Nákupní chování (frekvence a rozsah nákupů…)
Oborové segmenty: Pozemní stavby (bytové a nebytové, průmyslové a zemědělské stavby) Dopravní stavby (silnice, mosty, železnice, tunely) Vodohospodářské stavby (přehrady, úpravy vodních toků, meliorace) Speciální stavby (stožáry) územní segmenty: Zahraniční – dělí se dále podle zaměření společnosti, EU a další státy Česká republika – dále se dělí podle krajů, územních celků a obcí
Zákaznické segmenty Soukromí investoři (bytové stavby, rodinné domy) Veřejní investoři (zastoupené státem – infrastruktura, občanská vybavenost) Dle velikosti podniku Malé podniky (0-49) Střední podniky (50-249) Velké podniky (250 a více)
Trh je vytvářen také především vnějším okolím. Za nejvíce ovlivňující jsou považovány tyto veličiny: Celkový stav hospodářství Stav techniky a technologie Demografický vývoj Práva a legislativa Ekologie
Vývoj stavebnictví ve 2. čtvrtletí 2013 Výsledky stavebnictví za první polovinu roku 2013 ukazují na intenzivní propad sektoru (o 12,7 %). Důvodem je nedostatek privátních i veřejných zakázek. Celkový výkon stavebnictví propad o 12,7% Produkce pozemního stavitelství propad o 12,4% Inženýrské stavitelství propad o 13,4%
K pokrytí poptávky po stavebních pracích by stačily dvě třetiny stavebních kapacit nabízených na trhu. Ceny stavebních prací se propadly o více jak pětinu. V důsledku intenzivního tlaku na cenu více než polovina firem nekalkuluje do nabídky dříve standardní rozpočtovou rezervu.
Vývoj stavebnictví ve 2. čtvrtletí 2013 Stavebnictví meziročně klesá již pátým rokem a v současné době se nachází pod úrovní let 2007 a 2008, kdy bylo na svém vrcholu. Stavební produkce od počátku roku do konce června 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 o 31,9 %. Příčiny propadu: › Úbytek stavebních projektů od investorů › Pozdní start stavební sezony (netradičně dlouhá zima) › U veřejných investorů došlo k propadu objemu zadaných zakázek
až o třetinu › Významný objem veřejných zakázek, na které prostředky
připraveny jsou, ale kvůli průtahům ve výběrových řízeních stále ještě nebyly zadány
Na konci 2. čtvrtletí bylo celkem uzavřeno 11,4 tisíc zakázek za 134,7 mld. Kč, meziroční pokles o 11,6%.
Průměrné vytížení kapacit se ve srovnání s dubnem zvýšilo o dva procentní body. Toto zvýšení bylo způsobeno spíše redukcí stavebních kapacit než nárůstem nových zakázek.
50% společností - méně zakázek než před rokem. 20% společností – více zakázek než před rokem. 30% společností – stejné množství zakázek.
Počet vydaných stavebních povolení zaznamenal meziroční pokles o 11,5%. SÚ vydaly celkem 7 377 SP s orientační hodnotou staveb 21,9 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím v roce 2012 došlo k poklesu 14,3%.
Rok 2013 bude podle naprosté většiny ředitelů stavebních společností dalším rokem krize. Návrat k růstu neočekávají zástupci firem ani v roce 2014.
Stavebnictví významným způsobem ovlivňuje celkovou ekonomiku. Nedostatek investic ze strany privátních i veřejných investorů. Dále se zde odráží nestabilní politická situace v ČR. Po pádu vlády nastal problém s veřejnými zakázkami a čerpáním z fondů EU.
Neexistuje žádná střednědobá natož pak dlouhodobá koncepce státu pro investiční rozvoj (sektor nemá možnost se připravit). Velký problém se kterým se stavební firmy potýkají je aktuální úroveň cen – vliv na kvalitu staveb – kratší životnost. České stavebnictví nečeká ani v dalších letech výrazný růst.
