Trestné činy proti měně

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva

Trestné činy proti měně Bakalářská práce

Autor:

Helena Novotná Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Helena Tukinská

Odborný konzultant:

JUDr. Jaroslav Jedlička

Praha

březen, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Teplicích 8. března 2009

Helena Novotná

Poděkování:

Ráda bych vyjádřila poděkování vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Heleně Tukinské i odbornému konzultantovi JUDr. Jaroslavu Jedličkovi za poskytnuté odborné vedení, připomínky, cenné rady i čas, který mi věnovali v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Upřímné poděkování patří i mé rodině za podporu, trpělivost a shovívavost během celého mého studia, manželovi i oběma dcerám, kterým se podařilo ukončit vysokou školu dříve než mně a kteří tak z vlastní zkušenosti věděli, že bez jejich aktivní pomoci by vše bylo mnohem obtížnější.

V Teplicích 8. března 2009

Helena Novotná

Anotace:

Obsahem této bakalářské práce je charakteristika a systém ochrany měny jak z hlediska práva, tak i technických metod. Práce je dále zaměřena na výklad základních právních pojmů a podrobné rozebrání jednotlivých skutkových podstat trestných činů proti měně podle jejich chronologického umístění v trestním zákoně. Analyzuje metody a motivy padělání a pozměňování peněz. Má seznámit i s problematikou postupu policejních orgánů, zejména služby kriminální policie a vyšetřování, při objasňování a vyšetřování této trestné činnosti a zároveň přiblížit přitom jejich spolupráci s jinými subjekty. Práce je současně pohledem na tyto trestné činy z hlediska společenských změn v Evropě, ve vztahu ke členství České republiky v Evropské unii. Upozorňuje rovněž na problémy související s volným pohybem osob v schengenském prostoru a připravovaným přijetím eura jako jednotného platidla.

Annotation: The aim of my thesis is firstly to characterize the currency and its system of protection, from the point of view of law as well as technical methods. Secondly, you can find there the interpretation of basic legal terms and the detailed analysis of factum of crime against currency according to its chronological order in the penal law. The thesis analyses methods and motives of banknote forgery and banknote doctoring. There is also written the basic identification of police authority procedures, mainly criminal police and its investigation in this crime, and its cooperation with other subjects (authorities).

Finally, the thesis shows the aspects on the crime from the point of view of social changes in Europe, in connection with the membership of the Czech Republic with European Union. And it is trying to draw the attention to problems related to free movement in Schengen area as well as the following acceptance of the euro as a common currency.

OBSAH: ÚVOD ................................................................................................................................... 6 1.

CHARAKTERISTIKA A SYSTÉM OCHRANY MĚNY ....................................... 8

1.1

Platební prostředky ................................................................................................. 9

1.2

Právní a technická ochrana měny........................................................................ 10

1.2.1

Systém právní ochrany měny v ČR ................................................................. 11

1.2.2

Trestné činy proti měně ................................................................................... 13

1.2.3

Technická ochrana měny ................................................................................. 16

2.

METODY A MOTIVY PADĚLÁNÍ A POZMĚŇOVÁNÍ PENĚZ ..................... 24

2.1

Metody padělání a pozměňování bankovek ........................................................ 25

2.2

Motivy páchání trestné činnosti na úseku padělání a pozměňování peněz..... 27

2.2.1

Padělání peněz z politických důvodů .............................................................. 27

2.2.2

Padělání peněz ze zištných důvodů ................................................................. 28

3.

ODHALOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI PADĚLÁNÍ A

POZMĚŇOVÁNÍ PENĚZ ................................................................................................ 33 3.1

Taktika postupu po zadržení padělku, při poznatku o výrobě či distribuci.... 34

3.1.1

Zadržení padělku u obchodníka nebo v bance................................................. 36

3.1.2

Zjištění padělku ex post (bez přítomnosti předložitele) .................................. 38

3.1.3

Odhalení padělání operativně pátracími prostředky........................................ 39

3.2

Spolupráce Policie České republiky s jinými subjekty ...................................... 42

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ:........................................................................................... 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ............................................................................ 48 SEZNAM PŘÍLOH: .......................................................................................................... 56

5

Úvod Většina odborné literatury uvádí, že falšování a padělání peněz je stejně staré jako peníze samotné. Snahou bylo vždy hledání nových ochranných prvků a nových výrobních technologií. Vždy se však paralelně rozvíjela i historie jejich padělání.

Mezinárodní politický vývoj otevřel v posledních letech hranice mezi státy, především z řad zemí bývalého východního bloku. V souvislosti s rozšiřováním schengenského prostoru je možný úplně bezproblémový, ale i nekontrolovatelný tok osob, majetku i kapitálu, čímž vznikl velký prostor pro organizovanou trestnou činnost také na úseku padělání a pozměňování peněz. Současné skupiny pachatelů, které se paděláním peněz zabývají, využívají špičkové reprodukční a počítačové technologie. Snadná dostupnost moderní techniky je využívaná při vlastním padělání, k distribuci padělků do jiných zemí, ale slouží i k ochraně pachatelů. Struktury skupin bývají do detailu promyšleny a není jednoduché je narušit.

K ochraně měny, s ohledem na tento mezinárodní aspekt, je také nutné budovat stále účinnější spolupráci k odhalování a potírání nelegálních aktivit. V roce 1999 byla ochrana peněz v souladu s Úmluvou o potírání penězokazectví z roku 1929 rozšířena i na peníze, jejichž vydání se připravuje. Do té doby byly chráněny pouze „peníze, které jsou v oběhu podle zákona“, nebo ty, které již pozbyly platnost, ale za „zákonné peníze“ je lze vyměnit.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila oblast z trestního práva hmotného, konkrétně „Trestné činy proti měně“. Padělání a pozměňování peněz je jednou ze závažných forem trestné činnosti na úseku hospodářské kriminality. Hlavním motivem padělatelů je vidina snadného zisku, kterého lze dosáhnout rychle a snadno. Velmi často se jedná o latentní a organizovanou trestnou činnost, v řadě případů i s mezinárodním prvkem. Ustanovení trestního zákona chrání měnu proti každému jednání, které by ji mohlo poškodit, proti každému rušivému zásahu do oběhu platidel a každému jednání, které by mohlo jakkoliv měnu poškodit nebo alespoň otřást důvěrou v její pevnost a stálost, a tak poškodit nejen jednotlivce, ale i hospodářský život vůbec. Podle tohoto zákona je poskytována stejná ochrana podle našich zákonných ustanovení i platidlům cizím. Ustanovení trestního zákona postihuje všeobecně každé jednání, jímž by mohla být ohrožena naše měna nebo oběh zákonných platidel. Právní norma zajišťuje právní ochranu 6

platidlům a dává právo padělatele potrestat. I přes skutečnost, že s penězi se setkává občan každodenně, ne všichni mají o této problematice dostatečné znalosti, právní vědomí.

Proč vlastně stát chrání měnu tak důsledně a padělání trestá tak přísnými tresty? Stabilní a silná měna je cílem každého státu bez ohledu na politické zřízení. Ekonomické důsledky souvisí s monetární politikou centrální banky státu, která řídí cenovou hladinu a peněžní zásoby, tj. množství peněz v ekonomice. Nekompromisní ochrana měny je jednou z metod, jak toho dosáhnout. Růst peněžní zásoby (zvýšené v tomto případě počtem padělků v oběhu) se v dlouhém období projeví růstem cenové hladiny, neboli inflací, neboť je narušena rovnováha tzv. kvantitativní rovnice peněz:

YxP=VxM

kde M je peněžní zásoba, V je důchodová rychlost obratu peněz (kolikrát se daná peněžní zásoba musí otočit, aby se nakoupil daný nominální produkt), P je cenová hladina a Y je reálný produkt. Tuto rovnici využívají monetaristé, z nichž nejznámější, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman tvrdí, že inflace je vždy a všude peněžním fenoménem.1

Peníze jsou samozřejmou součástí našeho života. Vždyť nám slouží jako prostředek směny za zboží a služby. Dnes stále více lidí využívá k platbě i bezhotovostní platební prostředky. Přesto je stále velmi mnoho míst, kde s platbou prostřednictvím bankovní karty neuspějeme, a to dokonce i v některých obchodních řetězcích (např. hypermarkety Kaufland). Papírové bankovky jsou stále nejrozšířenějším platidlem. Proto se ve své práci budu věnovat právě jim.

Vzhledem k tomu, že téma padělání platidel je velmi široké, zaměřím se ve své práci především na trestně právní i technickou ochranu měny, metody jejího padělání nebo pozměňování, nastíním možnosti zjišťování padělání a pozměňování bankovek. Zmíním se i o boji proti tomuto druhu kriminality z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva, včetně práva evropského. Cílem mé bakalářské práce je zaměřit se na problematiku ochrany měny z trestně právního hlediska, a to především české měny. Poukáži na možnosti a způsoby padělání bankovek, výskyt padělků a zároveň odhalování a vyšetřování této trestné činnosti v České republice.

1

PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie základní kurz. 1. vyd. Praha : Melandrium, 2006, s. 205. ISBN 80-

86175-45-6.

7

1. Charakteristika a systém ochrany měny Říká se, že peníze jsou tu odjakživa, mění se jen jejich podoba, forma. Svět bez nich už si ani nedovedeme představit. Už v počátcích lidské civilizace se objevila potřeba směny různého zboží a služeb, a tak se setkáváme s barterovým obchodem, tj. směny zboží za jiné zboží nebo služby. Tento způsob byl však značně neefektivní, a proto získala na významu směna prostřednictvím směnných prostředků, komoditní peníze. Tady nakonec dominovaly drahé kovy, stříbro a zlato. První stálejší formou peněžních prostředků z těchto kovů jsou mince. První papírové peníze se objevují v Číně kolem roku 650 n.l. V Rakousku byly první papírové peníze vytištěny v roce 1762. Říkalo se jim bankocetle a teprve z nich se vyvinuly bankovky tak, jak je známe dnes.2

Souběžně s výrobou a užíváním platebních prostředků se začalo rozvíjet i padělatelství. Padělání peněz se vždycky považovalo za těžký zločin. Ve 13. století se u nás zabavoval pouze majetek. Nepřijatý zákoník z doby Karla IV. Majestas Carolina stanovil za padělání trest smrti upálením, případně vaření v oleji. V Drážďanech se například vypichovaly oči nebo se useknutá ruka padělatele připevnila na mincovnu. Maxmiliánův zákoník z roku 1499 znal pro penězokazce vedle trestu ohněm také smrt škrcením nebo smýkáním.3

Padělatelství platebních prostředků se postupně stalo i mezinárodním problémem. Jednání, které je zločinem v jedné zemi, nemusí být zločinem v zemi jiné. Komise mezinárodní kriminální policie, která je nyní známá pod názvem Interpol, významně ovlivnila mínění členů OSN, a i proto byla v roce 1929 v Ženevě uzavřena Úmluva o potírání penězokazectví, ratifikovaná ČSR v roce 1931 a vydaná ve Sbírce zákonů pod č. 15/1932. Tato úmluva je platná pro Českou republiku dodnes. Podle čl. 2 Úmluvy se slovem „peníze“ rozumějí peníze papírové, včetně bankovek, i kovové mince. Smluvní strany se dohodly, kdo bude trestán, a že nelze činit rozdíl mezi měnou vlastní či cizí a že falešné peníze, nástroje atd. se zabaví a prohlásí za propadlé, přičemž se vždy musí učinit

2

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040804.html

3

FRYŠTÁK, Marek; ŽATECKÁ,Eva. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda. Kriminalistika,

2008, roč. 41, č. 2, s. 110. ISSN 1210-9150.

8

nezpůsobilými k užití. Dále smluvní strany dohodly vzájemnou spolupráci a součinnost s cedulovými ústavy, policejními úřady i ústřednami ostatních států.

1.1 Platební prostředky Platebními prostředky lze nazvat vše, čím lze platit za zboží a služby, vykonanou práci nebo při úhradě dluhu. Plní i funkci platidla. Důležitý je atribut všeobecnosti, tzn. že musí být přijímané všemi subjekty společnosti.

Schéma č. 1 : Rozdělení platebních prostředků:

Platební prostředky

Bankovky a

Platební karty

Šeky

Ostatní

mince

Zdroj: BROŽ, Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky, jejich ochrana a padělání 1. vyd. Praha : tiskárna MV p.o., 2008, ISBN 80-7312-055-0. Úprava vlastní

a) Bankovkami rozumíme papírové bankovky v různých nominálních hodnotách tuzemské i zahraniční měny. Mince jsou kovové peníze v různých nominálních hodnotách rovněž tuzemské i zahraniční měny.

9

b) U platebních karet je situace podstatně složitější, než u bankovek a mincí. Můžeme je rozdělit např. podle asociace, tedy karty typu VISA, MasterCard, American Express, Diner Club International, Japan Credit Bureau, Maestro. Vydávají je pro své klienty různé banky, spořitelny, letecké společnosti, cestovní kanceláře, autokluby a další subjekty. V případě výskytu padělku neexistuje centrální subjekt, který by shromažďoval padělané platební karty nebo vystavoval odborné vyjádření.

c) Šeky lze rozdělit podle různých kritérií. Je možno uvést např. šeky American Express, Citicorp, Swiss Bankers Travel, VISA. Existují šeky cestovní, dárkové, pro 2 osoby apod. Vydávajících subjektů je obrovské množství, vydávají je podobně jako u platebních karet různé bankovní ústavy, a to v různých měnách a nominálních hodnotách. V případě výskytu padělaného šeku se převážně předává padělek vydávajícímu subjektu, pokud jej lze zjistit. Ani v této oblasti neexistuje centrální činitel, který by shromažďoval padělané šeky nebo zpracovával odborná vyjádření. d) Do poslední skupiny – ostatní - řadíme cenné papíry a akcie, dluhopisy, dálniční kupony, kolky a různé certifikáty, záruční listy apod. V případě výskytu padělku je nutné se obracet zejména na vydavatele.4

1.2 Právní a technická ochrana měny Padělané peníze přinášejí nejen státnímu, ale i soukromému sektoru značné škody. Velké množství padělků v peněžním oběhu může způsobit narušení důvěry v měnu, a tím i její stabilitu.

Padělatel vlastně porušuje výhradní právo státu emitovat bankovky nebo mince. Padělky narušují plynulý peněžní oběh; nutí předkládané peníze z pohledu pravosti zkoumat, a to hotovostní operace zpomaluje. Společenská nebezpečnost padělání je tedy nesporná. Tomu odpovídají i trestní sazby, a to i v porovnání s jinými hospodářskými trestnými činy.5 4

BROŽ, Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky, jejich ochrana a padělání 1. vyd. Praha : tiskárna

MV p.o., 2008, s. 8-11, ISBN 80-7312-055-0. 5

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2000. s. 11, ISBN 80-85856-84-0.

10

Stát chrání měnu před paděláním dvěma způsoby , tj.:

a) právní ochrana měny, b) technická ochrana měny.

1.2.1 Systém právní ochrany měny v ČR Každý stát brání vlastní měnu před paděláním. Po vzniku Československé republiky, v roce 1919, vstoupil v platnost zákon č. 269/1919 Sb., o padělání peněz a cenných papírů, který zrušil ustanovení rakouského trestního zákona týkající se peněz. Tato právní úprava byla v platnosti až do roku 1950, kdy byl schválen trestní zákon č. 86/1950 Sb. Skutkové podstaty týkající se trestných činů padělání a pozměňování peněz, v něm až na výjimky korespondovaly s předešlou právní úpravou.

Porušení pravidel na úseku měny fyzickými i právnickými osobami stát sankcionuje a posuzuje je jako správní delikty a trestné činy. Toto rozdělení vyjadřuje společenskou nebezpečnost konkrétního jednání.

Právnická nebo fyzická osoba se může dopustit přestupku na úseku měny podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance (dále „ČNB“) - § 46c Správní delikty při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin.

Podstatou výše uvedeného přestupku je zhotovení nebo napodobení platebních prostředků, neboť tyto lze až na výjimky stanovené příslušným normativním aktem zhotovovat pouze se souhlasem ČNB, resp. vydavatele platebního prostředku.6 Tento správní delikt projednává ČNB a uložené pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad.7

6

Vyhláška České národní banky č. 553/1996 Sb. o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky,

mince, šeky, cenné papíry nebo platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují 7

§ 46f zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance

11

Česká národní banka má skutečně specifickou úlohu v systému právní ochrany. Má výhradní právo vydávat bankovky a mince (emisní funkce). Někdy se používá i termín „cedulová banka“. I tento název je odvozen od původního pojmenování papírových peněz – bankocetle, bankocedule. Podle § 21 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, odebírají právnické osoby bankovky a mince podezřelé z padělání a pozměňování bez náhrady, předávají je České národní bance a toto odebrání oznámí orgánům činným v trestním řízení. Stejnou povinnost mají i fyzické osoby provádějící směnárenskou činnost nebo poskytující peněžní služby podle devizového zákona. Česká národní banka má ve vztahu k padělání peněz tyto hlavní povinnosti:
podílí se na právní a technické ochraně platidel proti padělání,
zadržuje a shromažďuje padělky,
zpracovává jejich expertizu a analýzu,
spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení v této otázce,
provádí školení odborníků a podílí se na vzdělávání veřejnosti v této oblasti, provádí osvětu,
zpracovává oficiální statistické přehledy a předkládá zprávu k této problematice. Na rozdíl od ostatních platebních prostředků u bankovek a mincí existuje centrální subjekt, ČNB, která zkoumá každý zadržený padělek bankovky nebo mince tuzemské nebo zahraniční. ČNB vede centrální evidenci padělků bankovek a mincí, která je propojena s informačním systémem BANKA, který je dostupný určeným orgánům Policie České republiky. To usnadňuje zjištění, kdy, kde a jaké množství padělků stejného indikativu bylo na našem území zadrženo. Česká republika je základě již zmiňované Úmluvy č. 15/1932 Sb. zavázána poskytovat ochranu i cizozemským penězům jakož i cizozemským cenným papírům a šekům. To znamená,

že

na

padělatele

či

distributora

padělaných

bankovek

cizí

měny

(např. amerických dolarů) se bude vztahovat působnost českého trestního zákona stejně, jako by to bylo u padělků české měny.

12

Současná právní úprava je trestných činů obsažena v trestním zákoně č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U trestných činů je vnitřní dělení, které nepřímo vyjadřuje společenskou nebezpečnost jednání pachatele, dáno i rozdělením příslušnosti soudu z pohledu projednávání trestních věcí samosoudce, senátem okresního soudu nebo senátem krajského soudu jako prvoinstančního.8

Ministerstvo spravedlnosti předložilo dlouho připravovaný návrh zcela nového trestního zákoníku, který v nedávné době prošel legislativním procesem. Dne 9.2.2009 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 11 pod č. 40/2009 Sb., účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2010. U právní úpravy trestných činů proti měně dochází k některým změnám, které se týkají rozšíření skutkových podstat těchto trestných činů v souvislosti se současným mezinárodním vývojem a zejména s povinnostmi vyplývajícími pro ČR ze členství v Evropské unii.

1.2.2 Trestné činy proti měně

Trestné činy proti měně jsou zakotveny v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona č. 140/1961 Sb., v platném znění, která postihuje hospodářské trestné činy. Ve třetím oddílu této hlavy jsou zařazené trestné činy proti měně a trestné činy daňové. Právní úprava jednotlivých trestných činů je obsažena v § 140 až 144 trestního zákona. Je pro ně charakteristické, že mají velmi vysoký stupeň společenské nebezpečnosti.

§ 140 Padělání a pozměňování peněz Z trestných činů uvedených v této hlavě trestního zákona lze považovat skutkovou podstatu tohoto trestného činu jednoznačně za nejnebezpečnější. Jako objekt jsou chráněny nejen české, ale i zahraniční peníze, tuzemské a cizozemské bezhotovostní platební prostředky a tuzemské a cizozemské cenné papíry.9 8

§ 17 z. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné, 3. přepracované a aktualizované vyd., Praha : Linde, 2008,

s. 497 a 498, ISBN 978-80-7201-696-9.

13

Ochrana se poskytuje též cestovním šekům, a to i cizozemským.10 Objektivní stránka tohoto trestného činu spočívá v tom, že dle odst. 1 pachatel sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze nebo takové peníze přechovává. Může mu být uložen trest odnětí svobody na dva až osm let.

Druhá základní skutková podstata (§ 140 odst. 2 tr. zákona) postihuje takové jednání, kdy pachatel, který peníze padělá nebo pozmění v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé. Dokonaný trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea druhá trestního zákona vyžaduje udání padělaných peněz jako pravých a není zde nutné, aby sám byl tím, kdo je padělal nebo pozměnil. Při této kvalifikované skutkové podstatě je možné dle zákona uložit trest odnětí svobody ve výši pět až deset let.

Dopustí-li se výše uvedeného jednání pachatel podle § 140 odst. 3 trestního zákona jako člen organizované skupiny nebo spáchá-li takovým jednáním škodu velkého rozsahu, může mu být za takové jednání uložen trest odnětí svobody na deset až patnáct let. Je patrné, že se stoupající společenskou nebezpečností se zpřísňuje trestání.

Subjekt – pachatelem může být kdokoli. Subjektivní stránka tohoto trestného činu ve všech formách vyžaduje úmyslné zavinění (§ 4 trestního zákona). Úmysl podle § 140 odst. 1 zahrnuje i skutečnost, že jde o padělané nebo pozměněné peníze, avšak pachatel nejedná v úmyslu udat peníze jako pravé. Pokud by pachatel jednat v tomto specifickém úmyslu, dopustil by se v případě padělání nebo pozměňování peněz dokonaného trestného činu podle § 140 odst. 2 alinea prvá, a v případě ostatního uvedeného jednání přípravy podle § 7 ke zvlášť závažnému trestnému činu podle § 140 odst. 2 alinea druhá.11

10

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní zákon a trestní řád, poznámkové vydání s judikaturou, 25. aktualizované

vyd., Praha : Linde, 2007, s. 154 – Judikát ze Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek č. 25/1997, ISBN 978-807201-675-4. 11

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné, 3. přepracované a aktualizované vyd., Praha : Linde,

2008, s. 499, ISBN 978-80-7201-696-9.

14

Trestnost padělání a pozměňování peněz se posuzuje podle českého práva i tehdy, jestliže jej spáchal v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky pobyt.12 Jednočinný souběh s trestným činem podvodu podle § 250 trestního zákona je možný. Na tento trestný čin se vztahuje i ustanovení § 167 trestního zákona, nepřekažení trestného činu, který obsahuje povinnost překazit přípravu nebo páchání takto kvalifikované trestné činnosti. Rovněž ustanovení § 168 trestního zákona, neoznámení trestného činu, stanoví oznamovací povinnost každému, kdo se o tomto trestném činu dozví a zná jeho pachatele, ale i tehdy, když pachatele nezná a trestná činnost se stala.

§ 141 Udávání padělaných a pozměněných peněz Skutková podstata tohoto trestného činu se liší od skutkové podstaty předchozího § 140 tím, že osobě, která padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, bylo těmito padělky placeno jako pravými penězi. Jestliže by tyto padělky získala jiným způsobem, např. darem či nálezem, dopustila by se trestného činu dle § 140 trestního zákona. Podstatný je tedy způsob pachatelova nabytí padělaných či pozměněných peněz. Další důležitou podmínkou je fakt, že pachatel nevěděl, že dostává padělané nebo pozměněné peníze a tuto skutečnost zjistil až po jejich přijetí. Pachatelem může být pouze osoba odlišná od osoby, která peníze padělala nebo pozměnila. Po subjektivní stránce jde o úmyslný trestný čin. Je vyloučen jednočinný souběh trestných činů podle § 140 trestního zákona a § 141 trestního zákona.

§ 142 Výroba a držení padělatelského náčiní V tomto případě stát považuje jako společensky nebezpečné vytvářet podmínky pro padělání a pozměňování peněz, a proto se kriminalizují skutky, které jsou svou povahou v podstatě již přípravou k páchání trestné činnosti. V tomto případě jde o výrobu a držení padělatelského náčiní dle § 142 odst. 1 trestního zákona, které umožňuje uložení trestu odnětí svobody až na dvě léta. Za padělatelský nástroj lze považovat například

12

ŠÁMAL, Pavel; PÚRY František; RIZMAN, Stanislav. Trestní zákon: komentář, 5. vydání, Praha : Beck,

2003, s. 784, ISBN 80-7179-624-7.

15

tiskařský lis, raznice, formy pro odlévání mincí a podobně. Za jiný předmět můžeme považovat například papír na bankovky, barvu a podobně. Není přitom rozhodující zda nástroje nebo jiné předměty jsou určeny pro padělání české měny nebo měny jiné. Trestná je podle českého práva i výroba nebo přechovávání nástrojů a předmětů, které nejsou způsobilé k padělání české měny.

Kvalifikovaná skutková podstata dle ustanovení § 142 odst. 2 trestního zákona definuje speciální subjekt a zpřísňuje trest pro toho, kdo výše uvedené jednání spáchá při výkonu svého povolání. Takovému pachateli je možné uložit trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. Zákonodárce zde logicky zohledňuje vyšší společenskou nebezpečnost takového jednání, kdy tento speciální subjekt zneužije svých znalostí a přístupu k běžně nedostupným zařízením na svém pracovišti k trestné činnosti. Dalo by se říci, že trestný čin podle § 142 trestního zákona je podobný přípravě trestného činu podle § 140 odst. 2 trestního zákona. Liší se ovšem v tom, že příprava vždy směřuje k individuálně určenému trestnému činu, což podle ustanovení § 142 trestního zákona není nutné a výroba nebo přechovávání je obecně určená k padělání nebo pozměňování peněz bez vztahu ke konkrétnímu trestnému činu.

§ 143 Společné ustanovení Účelem tohoto ustanovení trestního zákona je poskytnutí ochrany před paděláním a pozměňováním i jiným než tuzemským penězům, tuzemským i cizozemským bezhotovostním platebním prostředkům, jakož i tuzemským a cizozemským cenným papírům. Toto ustanovení je v kontextu s výše uvedenou Úmluvou o potírání penězokazectví a působnost výše uvedených ustanovení rozšiřuje i na moderní platební prostředky.

1.2.3 Technická ochrana měny Technickou ochranou měny rozumíme používání ochranných prvků. Ochranné prvky mají dvojí význam: mají znesnadnit případným padělatelům práci a především umožnit rozeznání více či méně zdařilého padělku od pravých bankovek. Přestože na ochranné

16

prvky je kladen velký důraz a cílem je co nejvyšší ochrana proti padělání, je třeba mít na mysli, že ani ty nejsložitější ochranné prvky nezajistí, aby peníze nebyly padělatelné. Každý stát používá při ochraně svých bankovek kombinaci různých ochranných prvků a navíc tyto prvky stále zdokonaluje a vyvíjí nové. Evropská centrální banka, vedena touto snahou, proto řídí, koordinuje a financuje mnoho výzkumných projektů, které se realizují ve veřejném i soukromém sektoru. Při výrobě peněz se používá vyspělá technologie tisku a řada speciálních postupů, při nichž vznikají i speciální ochranné prvky, které jsou z pochopitelných důvodů utajovány. Pro bankovní specialisty a experty jsou určeny ochranné prvky, které vyžadují použití alespoň lupy, UV světla, mikroskopu či dalších chemických pomůcek. Existuje však i řada ochranných prvků, které jsou všeobecně známy a především prostřednictvím České národní banky je informována veřejnost. Takové prvky nutně musí být nápadné, jednoduché a snadno pozorovatelné beze všech pomůcek.

V této práci dále přiblížím nejznámější metody ochrany bankovek. Vycházela jsem přitom z informací, které poskytuje Česká národní banka i Evropská centrální banka.

Kategorie ochranných prvků − pro nejširší veřejnost (zjistitelné pouhým okem) − pro odbornou veřejnost (zjistitelné jednoduchými pomůckami) − pro profesionály (zjistitelné složitějšími přístroji) − pro zpracování v centrální bance (zjistitelné speciálními senzory) − k ovlivnění činnosti reprodukčních zařízení (znemožňující nebo ztěžující kopírování, skenování, grafickou úpravu a tisk).13

Také volba speciálních tiskových technik pro tisk bankovek znesnadňuje možnost jejich padělání.

13

http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_pro

jevy/download/rezabek_20070625_bankovka_2000Kc.pdf

17

Při tisku bankovek se používá:
tisk z výšky – knihtisk – je opakem hlubotisku, typické je vytlačení barvy k obvodu písmen a číslic,
tisk z plochy – ofset – tisk plošný, není do papíru ani vtlačen, ani z něj zřetelně nevystupuje na povrch a na pohmat se jeví jako hladký,
tisk z hloubky – hlubotisk - vystupuje na povrch papíru a lze jej celkem snadno nahmatat zejména u zcela nových bankovek,
sítotisk.14

Žádná z těchto tiskařských technik se nepoužívá při tisku bankovek izolovaně, ale je vždy kombinována. Hlubotisk je používán nejčastěji. Tiskem z plochy jsou např. archy potiskovány najednou z obou stran, tzv. simultánním ofsetem, stejně se tiskne i soutisková značka. Číslování bankovek je prováděno knihtiskem.

Velmi důležitý je výběr barev a to nejen volba odstínů, ale i druhu barvy. Vedle klasických barev jsou používány barvy magnetické, metalické, opticky proměnlivé (OVI), UV či IR senzitivní.15 Pro zajímavost lze uvést, že používané barvy na bankovkách české měny jsou dodávány ze Švýcarska.16

Papír Papír je jedním z nejdůležitějších rozlišovacích znaků pravosti bankovek. Pro tisk bankovek se používá speciální bankovkový papír, který je např. pro potřebu tisku české měny vyráběn v SRN. Na jeho kvalitu jsou kladeny mnohem větší požadavky než na běžný papír. Musí být mnohem trvanlivější, pevnější i ohebnější. Bankovkový papír není vyroben ze dřeva (celulózy), ale z bavlny a lnu s příměsí srsti zvířat, kterou v poslední době nahradily polymery. Již při jeho výrobě je papír opatřen vodoznakem, ochranným okénkovým proužkem. Přidávají se i ochranná fluorescenční vlákna i další ochranné prvky. Při bělení papírní hmoty se nepoužívají optická bělidla. Papír pak zůstává v UV paprscích 14

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2000.58 s., ISBN 80-85856-84-0.

15

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080926b.html

16

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080321.html

18

tmavý. Naproti tomu opticky bělené komerční papíry pod UV lampou „září“. Velmi důležitou vlastností papíru je omak. Často právě rozdílný omak papíru padělku vzbudí první podezření.

Vodoznak Vodoznak (vodotisk, průsvitka) je nejdéle užívanou ochranou bankovek. Jeho vynález se připisuje Italům.17 Je součástí papíru a vzniká již při jeho výrobě. Vodoznak vzniká místním zeslabením či zesílením papíru v konečném stadiu výroby. V papíru není bez prosvícení viditelný.

Rozlišujeme dva základní druhy vodoznaku: •

průběžný – vyskytuje se po celé ploše papíru,

•

lokální – je umístěn pouze v určitém místě bankovky (lokalitě).

Podle provedení je •

negativní – místa vodoznaku jsou světlejší,

•

pozitivní – místa vodoznaku jsou tmavší,

•

kombinovaný (stupňovitý) – plynulé přechody mezi světlými a tmavými místy.

U českých bankovek figurální třírozměrný vodoznak koresponduje s portrétem na bankovce.

Způsoby padělání jsou závislé na schopnostech a možnostech padělatele. Pohybují se od těch nejjednodušších, kde vodoznak zcela chybí, až po vyšší stupně, kde je vodoznak napodobován tiskem bílou nebo šedou barvou, razítkem bílou barvou, někdy i tiskem. Vyskytly se i padělky vodoznaku zhotovené tiskem na vnitřní stranu jednoho z následně slepených papírů s kresbou aversní a reversní strany bankovky.

Ochranný okénkový proužek Jedná se o proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru. Na lícní straně vystupuje vždy v pravidelných intervalech na povrch papíru. Je na něm čitelný negativní 17

POLSKOJ, Georgij. Z penězokazeckých dílen. 1. vyd. Praha : Lidové nakladatelství, 1987.173 s.

19

mikrotext. Mikrotexty mohou označovat hodnotu dané bankovky, stát, emisní banku, případně kombinaci těchto informací. Okénkový efekt je založen na překrytí proužku pásky papírové hmoty – v průsvitu je viditelný pravidelný žebříčkový obrazec. Některé proužky vykazují barevnou fluorescenci v UV záření. V závislosti na úhlu dopadu světla mění svoji barvu. Na okraji bankovky musí být proužek viditelný, musí vycházet z bankovky ven.

Padělatelé

napodobují

proužky

různým

způsobem

podle

svých

možností

a schopností. Často jsou proužky natištěné nebo dokreslené stříbrnou barvou. Někdy jsou na padělku jen nalepené proužky staniolu nebo je proužek na papír nalepen, následně zakryt bílou barvou místech, kde je u originální bankovky proužek zanořen, a to ještě před tiskem. Při dalším způsobu jsou proužky vytvářeny horkou ražbou přes fólii. V případě slepení bankovky ze dvou částí protahují nastřiženou fólii proříznutými otvory.

Ochranná vlákna Američanům patří priorita v používání dalšího ochranného prvku. Tento druh technické ochrany je velmi rozšířený. Okem viditelná vlákna oranžové barvy asi 6 mm jsou zapuštěna přímo do papírové hmoty. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovky. Také fluorescenční vlákna musí být ve hmotě papíroviny a jejich identifikace je obdobná s vlákny viditelnými. Oba typy vláken bývají dlouhá do cca 10 mm a nebývají rovná. Ochranná vlákna jsou na bankovkách rozptýlena chaoticky po celé ploše papíru.

U padělků bývají napodobena dokreslením, natištěním nebo nalepením na povrchu. Fluorescenční vlákna napodobují padělatelé dokreslením fluorescenčními popisovači, fixy nebo tužkami. Mohou však být i natištěna, v tom případě se vyskytuje více bankovek se stejným postavením vláken.

Soutisková značka Tento druh ochranného prvku vzniká tak, že určitý grafický prvek je rozdělen na dvě části a každá část je vytištěna na jedné ze stran bankovky. Přesný celkový obraz je pak viditelný pouze proti světlu. Jednotlivé linky obrazce na sebe přesně navazují.

U padělků, kde se tiskne každá strana zvlášť, se obrazce se většinou posunou a příslušný grafický symbol se nevytvoří. 20

Skrytý obrazec Tento ochranný prvek je založen na lomu světla vyvolaném na zvlášť uspořádaných reliéfních (hlubotiskových) liniích. Říká se mu také sklopný efekt, protože skrytý obrazec je viditelný pouze tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Na českých bankovkách ho tvoří číslo označující nominální hodnotu. Je umístěn na lícních stranách bankovek v ornamentech na rameni portrétu, popř. nad ním.

Protože skrytý obrazec je možné vytvořit pouze hlubotiskem, na padělcích vyrobených jinou technikou se vůbec nevytvoří. Někdy se padělatelé pokoušejí dodat padělku plasticitu dodatečně, protlakem z druhé strany.

Opticky proměnlivá barva (OVI) I tento ochranný prvek je založen na optickém efektu. Segment vytištěný speciální tiskovou barvou mění své zbarvení v závislosti na tom, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadajícímu světlu. Barva, kterou vidíme při běžném čelním pohledu na bankovku, se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zcela jinou, např. zlatá na zelenou. Padělkům chybí barevná proměnlivost, často bývá pouze jeden hraniční odstín.

Iridiscentní pruh Také tento ochranný prvek je viditelný pouze pod určitým úhlem pohledu, avšak na rozdíl od předchozích někdy oku zcela mizí. Jedná se o hlubotiskovou technikou nanášenou speciální barvu, která je duhově proměnlivá. Padělky jej často postrádají nebo jsou napodobeny v jiném odstínu, případně jsou bez úhlového efektu.

Mikrotext Mikrotext se tisknou jak tiskem z hloubky, tak tiskem z plochy. Využívá se pro výplň ploch, obrazců nebo jako samostatné grafické prvky.

Padělání systémem autotypie, inkoustového tisku nebo laserového kopírování mikrotexty nezvládá. Příslušné informace jsou nečitelné nebo vůbec nezreprodukované.

21

Číslování bankovek Plynulá číselná řada je umožněna pouze knihtiskovými stavitelnými číslovači. Číslování bankovky musí vykazovat charakteristický tiskový roztlač. Neexistují dvě bankovky totožného čísla. Padělky u českých bankovek jsou vyhotoveny jako přímá kopie pravé bankovky, všechny padělky pak mají shodné číslo. Někdy je část čísla přímá kopie původního výrobního čísla bankovky, série je doplněna v odlišném řezu litery i číslic.

Konfety Jsou to malé různobarevné (nejčastěji kruhové) plošky o průměru 2 až 2,5 mm z papíru. Podobně jako ochranná vlákna se přidávají do mokré papírové hmoty. V současnosti se používají jen u některých zahraničních bankovek.

Giloše Jedná se o složitý obrazec, složený ze spojitých vlasově jemných linek, velmi hustě u sebe položených a vzájemně propletených. Používají se jako významné ochranné a dekorativní prvky na všech platných bankovkách. U pozitivních gilošových vzorů jsou čáry tištěny a oblasti mezi čarami jsou nepotištěny, u negativních jsou oblasti mezi čarami potištěny a čáry netištěny nebo zobrazeny negativně. Negativní giloše mohou být jednobarevné i vícebarevné či irizující (přecházejí z jedné barvy do druhé).

Padělky mají téměř vždy odchylky a většinou je lze zjistit pouhým okem.

Hologramy Jsou moderním ochranným prvkem. Vícestupňový hologram se vyrábí na speciální metalické fólii. Do metalické vrstvy se pak za pomoci tepla a tlaku otiskuje raznice. Při různém úhlu pohledu se mění nejen obrazec, ale i barevnost holografického motivu. Jde o velmi těžko napodobitelný ochranný prvek.

Ochrana proti reprodukci bankovek prostřednictvím počítačů a podobných technologií Skupina centrálních bank pověřená bojem proti padělání (CBCDG – Central Bank Counterfeit Deterrence Group), která zahrnuje 10 nejvýznamnějších světových emitentů 22

bankovek, podporuje technologie znemožňující digitální padělání. Předchází se tak samotné výrobě padělků a snižují se ztráty, které mohou jednotlivcům a podnikům vzniknout, pokud padělek přijmou. V rámci systému boje proti padělání se využívají technologie, které znemožňují osobním počítačům a zařízením na digitální zpracování obrazu zachycovat či reprodukovat vyobrazení chráněných bankovek. Systém tak brání nepovolené reprodukci bankovek.18

Z uvedených možností technické ochrany je patrné, že existuje neomezené množství používaných způsobů a můžeme uvést i další používané možnosti technické ochrany bankovek, například použití fluorescenční barvy, iridiscentní barvy, barev s různou absorpcí v IR spektru, drobné perforace vytvářející obrazce, plastický tisk atd. Vývoj nových technologií k ochraně bankovek se nezastavil, v poslední době se mluví například i o použití nanotechnologií, čipů nebo technologiích zabraňujících skenování.19 Program zvyšování ochrany bankovek průběžně reaguje na novinky ve vývoji reprografických technik i na novinky ve vývoji ochranných prvků, resp. prvků, které umožní lépe rozpoznat padělky od pravých bankovek. Vydáváním nových vzorů bankovek se Česká národní banka snaží naplnit beze zbytku své povinnosti, mezi něž patří mj. kontinuální vývoj a implementace ochranných prvků. Česká národní banka získala v roce 2008 od International Association of Currency Affairs – světové asociace odborníků zabývajících se hotovostí – ocenění Bankovka roku 2008. Prestižní ocenění obdržela nová tisícikorunová bankovka s inovovanými ochrannými prky, kterou centrální banka vydala do oběhu v dubnu roku 2008.20 Ochranné prvky současných českých bankovek jsou vyobrazeny v příloze č. 3.

18

http://www.ecb.eu/euro/html/counterfeiting.cs.html

19

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2009/cl_09_090223a.html

20

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/081017_bankovka_roku.html

23

2. Metody a motivy padělání a pozměňování peněz Padělané peníze mohou vznikat velkým množstvím různých metod. A podle toho vznikají i padělky různé kvality. Některé se dají od pravých peněz rozeznat velmi jednoduše, u některých je třeba provést odborné zkoumání – expertizu. Všechny padělky a bankovky podezřelé z padělání zadržené na území České republiky jsou zasílány na odbor ochrany platidel, zkušebny platidel České národní banky. Zde se na základě znaleckého zkoumání určí, zda se jedná o padělek nebo o pravá platidla. Pravá platidla se vrátí zpět předložiteli (pouze jejich finanční náhrada). U zajištěných bankovek je možné znaleckým zkoumáním posoudit pravost bankovky, způsob vyhotovení (tisk, rozmnožovací techniky), použité materiály, způsob napodobení ochranných prvků, stupeň nebezpečnosti (kvalita padělku), ve spolupráci s ČNB jejich výskyt a zařazení do typů, reakce detekčních prostředků na padělek. O zkoumání padělku je vydán zkušebnou ČNB znalecký posudek. Tento posudek je součástí každého vyšetřovacího spisu a nelze bez něho provádět vyšetřování. Česká národní banka rozděluje padělky podle jejich kvality do 5 stupňů nebezpečnosti: •

velmi nebezpečné – použitá technika tisku se shoduje s originálním, většina ochranných prvků je dobře napodobena, jsou pro odborníky a zejména pro laiky velmi obtížně rozeznatelné od pravé bankovky,

•

nebezpečné – použité techniky tisku nemusí být zcela shodné, ale většina prvků napodobena je, při běžném pohledu příjemce může padělek této skupiny uniknout, jsou identifikovány za pomoci speciální techniky,

•

zdařilé – technika tisku se od originálního výrazně liší, řada ochranných prvků je vynechána, zařezují se sem padělky vytištěné tiskárnami,

•

méně zdařilé – horší provedení padělku než u skupiny 3, např. dobarvovaná černobílá kopie,

•

neumělé – kreslené, černobíle či dokonce vybarvené pastelkami, amatérské kresby kopírované „přes okno“ (tento stupeň se v ČR nevyskytuje).21

První zadržený padělek dle odborného vyhodnocení obdrží typové označení a pokud se vyskytnou další padělky stejného typu, jsou pod tento číselně řazeny dle zadržení.

21

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2000.s. 58, ISBN 80-85856-84-0.

24

Např. jedny z padělků bankovky v nominální hodnotě 1000,- Kč obdržely typové označení C/167 s pořadím v typu 1 až X.22 Počty zadržených papírových padělků české měny a eur za rok 2008 podle stupňů nebezpečnosti jsou uvedeny v grafech č. 3 a 4 v příloze č. 3. Počty zadržených papírových padělků podle nominálních hodnot jsou uvedeny v grafech č. 5 a 6 v příloze č. 3.

2.1 Metody padělání a pozměňování bankovek Metody padělání se v různých dobách se pochopitelně velmi lišily, zejména podle dostupnosti materiálu i nástrojů a techniky používané při padělání.

Někdy je používanou technikou tisk z plochy (ofset), jehož princip je popsán již v kapitole 1.2. Mezi metodami, které se v oblasti penězokazectví vyskytují v současnosti, ale zcela jednoznačně převládá použití metody inkoustového tisku, případně elektrografie viz graf č. 1 a graf č. 2 v příloze č. 3). Na této metodě jsou založeny inkoustové barevné tiskárny, multifunkční

zařízení

k výpočetní

technice

i

barevné

kopírovací

stroje,

které

zaznamenávají mohutný technologický rozvoj. Nelicencovaný a neregistrovaný prodej této techniky široké veřejnosti a snadná dostupnost i některých speciálních materiálů zvyšuje bezpečnostní riziko a umožňuje jejich využití při padělání měny. Falzifikáty zhotovené touto cestou nedosahují vyššího stupně kvality než třetí, tj. „zdařilý“. Nevýhodné pro padělatele tímto způsobem je, že ani tyto moderní barevné kopírovací stroje si neporadí s některými ochrannými prvky. Padělkům chybí vodotisk, mikrotext je nekvalitní, skrytý obrazec je kopírován jako tmavší než jeho okolí, velké potíže mají s ochranným proužkem, který je pak doděláván ručně atd. I papír bývá většinou hladší a slabší.

Padělání je úplné vyhotovení peněz bez oprávnění (např. fotograficky, obkreslením ražením odléváním apod.). Patří sem například i sestavení bankovek z částí jiných, platných bankovek. Nespadá sem však slepení bankovky z původní částí téhož platidla, které byly předtím od sebe odděleny. Padělanými penězi jsou jakékoliv napodobeniny, 22

BROŽ, Jiří; HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vyd. Praha : MV,

ÚOOZ SKPV, 2008, s. 21, ISBN 80-7312-055-0.

25

které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání, třeba jen za určitých okolností (například při placení za snížené viditelnosti, v nočním podniku a v podobných situacích), zaměněny s pravými penězi a dostat se tak do oběhu.23

Pozměňování je taková úprava peněz vzatých z oběhu, aby se podobaly penězům, které jsou v oběhu, anebo úprava peněz nižší hodnoty na peníze vyšší hodnoty.24 Pozměňování se děje více způsoby. Úprava nominální hodnoty spočívá v tom, že u pravé bankovky pachatel doplní k číselné hodnotě bankovky další nulu a pozmění text v číselném vyjádření hodnoty na bankovce. Změna platnosti je grafická úprava již neplatného pravého platidla, které je pak možno zaměnit s platidlem pravým a platným. Změna měny je změna bankovky jedné měny na bankovku měny jiného státu. S tímto způsobem se dnes setkáváme zřídka. Složení z pravých bankovek, tzv. Shapirův řez, nepatří mezi příliš frekventované způsoby úpravy platidel. Spočívá ve slepování částí různých bankovek s cílem získat bankovku "navíc". Typické pro takto pozměněné bankovky je - vedle skutečnosti, že jsou slepeny z více částí - to, že jsou užší nebo kratší než pravé bankovky. Jejich tiskový obrazec je vzhledem ke způsobu úprav deformovaný. Složení z pravého platidla a padělku. Jedná se o případy, kdy je část poškozené bankovky nahrazena reprodukcí nebo jiným způsobem.

Zvláštním příkladem

jsou napodobené bankovky nominální hodnoty nejčastěji

100,- amerických dolarů, tzv. „Buddhistické dolary“. Tyto bankovky používají asijské národy k pohřebním obřadům.

23

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní zákon a trestní řád, poznámkové vydání s judikaturou, 25. aktualizované

vyd., Praha : Linde, 2007,s. 153, ISBN 978-80-7201-675-4. 24

NOVOTNÝ, Oto; DOLENSKÝ, Adolf; PÚRY, František; RIZMAN, Stanislav; TERYNGEL, Jiří. Trestní

právo hmotné, II. zvláštní část, 3. přepracované vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1997. 216 s., ISBN 8085963-24-8.

26

Udávání peněz je činnost směřující k tomu, aby padělané nebo pozměněné peníze byly dány jako platidlo do oběhu. Není rozhodné, jak s takovými penězi naloží jejich noví držitelé.25

2.2 Motivy páchání trestné činnosti na úseku padělání a pozměňování peněz Padělání peněz patří mezi trestné činy považované za velmi nebezpečné. Právě proto patří odhalování této trestné činnosti k velmi sledovaným a důležitým úkolům kriminalistiky. Na základě vlastních úvah o motivech pachatelů trestné činnosti padělání a pozměňování peněz i prostudování materiálů k této problematice lze dospět k jednoznačnému závěru, že základním motivem pachatele je zcela zřejmě zisk. Ne vždy je však prioritní jen zisk finanční.

Proto můžeme rozdělit padělání podle motivace do dvou zásadních skupin: a) z důvodů politických, b) z důvodů zištných.

2.2.1 Padělání peněz z politických důvodů V případě politických cílů se pokouší cizí stát nebo skupina nepřátel narušit hospodářskou platformu státu a tím i jeho politickou stabilitu. V historii můžeme najít více dokladů takové penězokazecké činnosti. Jako příklad je možno uvést snad největší padělatelskou operaci v dějinách, známou pod krycím názvem „Akce Bernhard“. Němečtí nacisté během II. světové války zřídili v koncentračním táboře Sachsenhausen v blocích 18 a 19 penězokazeckou dílnu, kde pracovalo až 142 vězňů

25

NOVOTNÝ, Oto; DOLENSKÝ, Adolf; PÚRY, František; RIZMAN, Stanislav; TERYNGEL, Jiří. Trestní

právo hmotné, II. zvláštní část, 3. přepracované vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1997. 216 s., ISBN 8085963-24-8.

27

z různých zemí. Byli sem vybíráni jen vězni, kteří byli odborníky na typografii, malíři, rytci, znalci papírenského oboru nebo byli alespoň zručnými řemeslníky atd. Docházelo tu k padělání především britských bankovek v hodnotách 5, 10, 20 a 50 liber, dále amerických dolarů a od roku 1944 také jugoslávských bankovek, tzv. Titových tříbarevných bankovek. Nacistům naštěstí nezbylo dost času na jejich plán, zavalit peněžní systém Velké Británie obrovským množstvím padělků vysoké kvality, čímž by naprosto rozvrátili hospodářství svého úhlavního nepřítele. V případě zdárné realizace by tato akce měla potenciál naprosto změnit běh světa. Falešné dolarové bankovky se do oběhu nedostaly, naopak ve Velké Británii bylo ke konci války asi 40 % bankovek falešných. Ani úředníci anglických bank nebyli schopni rozpoznat je od liber pravých.26 Proto v březnu 1945 Anglická banka bankovky od 10 liber stáhla z oběhu a nahradila novými a později provedla podobné opatření i s bankovkami 5 librovými.27

2.2.2 Padělání peněz ze zištných důvodů Mezi případy páchání trestných činů proti měně však zcela určitě převládá snaha obohatit se, iluze zbohatnutí a bezpracného výdělku za poměrně krátký časový úsek, zvýšení vlastního standardu, tedy zištný motiv. Liší se pouze další použití takto získaných peněz. Skupiny pachatelů ze sféry organizovaného zločinu jsou často vedeny snahou získat finanční prostředky na financování jiné trestné činnosti, například na nákup zbraní a výbušnin, na nákup drog nebo na podplácení různých osob. U trestné činnosti na úseku padělání roce 2007 zjištěné v teritoriích ČR nebyly zjištěny znaky organizovanosti a většinou se jedná o jednotlivé pachatele, kteří pracují sami.28 Tito osamocení „laičtí padělatelé“ využívají právě dostupnou počítačovou a kopírovací techniku.

26

PRESCH, Jan. Padělání české měny. [s.l.], 2008. s. 4, 26. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v

Brně. Dostupné z WWW: . 27

http://www.historieavojenstvi.cz/2008/clanky/operace.pdf

28

http://www.policie.cz/clanek/zprava-o-cinnosti-uooz-za-rok-2007.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d

28

Při osobní konzultaci mi potvrdil specialista Policie České republiky odboru hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Severočeského kraje Ústí nad Labem, že největší počet pachatelů je zjišťován mezi mladými lidmi ve věku do 30 let. Při zadržení ponejvíce předstírají, že si nejsou vědomi, že se jedná o padělek. Jednou z častých výmluv je, že tuto bankovku si právě před chvílí vyzvedli v blízkém bankomatu. Není přitom složité dokázat, že dotyčná osoba z tohoto bankomatu vůbec nevybírala (kamerový systém u bankomatů), ale nemá s sebou platební kartu a dokonce ani třeba nevlastní účet v bance.

Velký nárůst padělání měny je v posledních letech zaznamenán také mezi mládeží. Většina mladých lidí má dostupnou počítačovou techniku, multifunkční tiskárny, skenery a kopírovací stroje. Současně tráví velkou část svého volného času u počítače a jejich znalosti a dovednosti jsou často enormní. Často se pokoušejí vyrobit dokonalé kopie bankovek, kterými se chlubí mezi svými vrstevníky. Prioritním cílem zde nemusí být jen finanční zisk a hmotný prospěch. U mladistvých pachatelů se objevuje snaha ohromit své kamarády v partě, vyniknout za každou cenu, zvýšit si sebevědomí, touha po dobrodružství a vzrušení, zvědavost nebo prostě jenom zkusit si, zda je to možné, zda to „dokáže“. Padělání peněz často souvisí i se sociálně patologickými chováním, tj. společensky nežádoucím. Jako první příklad lze uvést prostředí toxikomanie. Tady je zcela jednoznačně hlavním motivem pochopitelně získání finančních prostředků na drogy.

Dalším prostředím, odkud se pachatelé rekrutují, jsou gambleři, patologičtí hráči automatů. I oni jsou hnáni neustále se zvyšující potřebou financí a uchylují se k různým prostředkům jejich získání, mezi nimi i k padělání peněz. K udávání padělků do oběhu pak dochází v hernách prostřednictvím hracích automatů. Některé hrací automaty jsou i v současné době nastaveny pouze na rozměry bankovek. Účinným protiopatřením by bylo vybavit stávající hrací automaty kvalitnějšími akceptory, které dokážou falešnou bankovku rozpoznat. Další možností je instalovat novější typy hracích automatů. Jedná se ovšem o další investice a majitelé heren a podniků, kde jsou tyto automaty umístěny, preferují okamžitý zisk místo dalších nákladů i za cenu problémů s padělky.

29

Česká národní banka shromažďuje i statistické údaje o předložitelích padělků. V následujícím grafu je znázorněna struktura předložitelů padělků v roce 2007 v České republice. Graf č. 1 : Podíl předložitelů padělků v ČR v roce 2007

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_predl.html (zveřejněno do 22.2.2009)

Z uvedeného grafu je patrné, že v roce 2007 zcela jasně převládal počet tuzemských předložitelů a druhý největší podíl zjištěných padělků pocházel z tržeb. Překvapivě třetí největší podíl padělků byl zjišťován v odvodech bank. Pracovníky zkušebny platidel České národní banky mi bylo potvrzeno, že se jedná nejen o padělky zadržené obchodním bankám v ČNB, ale také bankami navzájem nebo i vyšší organizační složkou nižší organizační složce (pobočka – ústředí apod.) téže banky. Jedná se o podíl nemalý a souvisí pravděpodobně s klesající úrovní zaměstnanců bank či mechanismů při zpracování peněz.29

Porovnáme-li data za rok 2008 (viz následující graf) s údaji z roku 2007, je zřejmé, že stále největší podíl předložitelů tvoří tuzemci a druhý největší zdroj zjištěných padělků je v odvodech tržeb. Dramaticky se však zvýšil podíl padělků předložených cizinci, tvoří třetí největší procentní podíl, došlo ke zvýšení zhruba o 150 %! Lze se domnívat, že tento fakt

29

Česká národní banka. RE: Dotaz k údajům o zadržených padělcích. [elektronická pošta]. Message to:

Helena Novotná,. 10 Nov 2008 [cit. 2008-11-10]. Osobní komunikace.

30

může souviset právě i se vstupem České republiky do schengenského prostoru a volným pohybem osob.

Graf č. 2 : Podíl předložitelů padělků v ČR v roce 2008

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_predl.html

Podle statistik České národní banky za léta 1993 - 2008 (viz následující graf č. 3) počet všech zadržených padělků od zavedení nové české měny v roce 1993 velmi výrazně kulminoval v roce 1998, kdy jich bylo zadrženo 86010 kusů. Do roku 2002 počet klesal, v roce 2003 pak došlo k mírnému zvýšení počtu zadržených platidel na 10829 kusů. V dalších letech se počet poměrně ustálil, a to na hodnotách 9289 kusů v roce 2004 a 9295 kusů v roce 2006. V roce 2007 došlo opět k dalšímu výraznému poklesu na 3524 kusů. V roce 2008 se počet zadržených padělků mírně zvýšil na 4584 kusů. Mezi zadrženými padělky všech měn převažuje domácí měna. V roce 2002 evropské země přijaly společnou měnu euro, v důsledku toho došlo k poklesu počtu padělků národních měn těchto zemí a zvýšil se výskyt padělaných bankovek eura.

31

Graf č. 3 : Počty zadržených padělků v letech 1993 – 2008

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_celkem.html. Za povšimnutí stojí rok 1998, kdy byl zadržen rekordní počet padělků české měny, a to 59124 kusů. V tomto roce se totiž podařilo Policii ČR zadržet 80133 kusů padělaných platidel, což byl rovněž ojedinělý počet (viz následující graf č. 4). Graf č. 4 : Padělaná a pozměněná platidla zadržená v oběhu a policií 1993 – 2008

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_zad_pol.html. 32

3. Odhalování

a

vyšetřování

trestné

činnosti

padělání a pozměňování peněz K prověřování a vyšetřování trestných činů v případech výskytu penězokazectví jsou v České republice příslušné policejní orgány podle charakteru závažnosti, v rámci své věcné a funkční příslušnosti. 1. Odbor padělání Policie České republiky útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování – tento útvar prověřuje a vyšetřuje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele, zejména se zaměřením na trestné činy páchané ve zločinném spolčení, organizovaně a s mezinárodním prvkem; plní úkoly národní ústředny, má celorepublikovou působnost a spolupracuje se zahraničními policejními složkami prostřednictvím Europolu a Interpolu. 2. Expozitury Policie České republiky útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování – prověřují a vyšetřují trestné činy související s penězokazectvím, zjišťují jejich pachatele, zejména se zaměřením na trestné činy páchané ve zločinném spolčení a organizovaně, spolupracují s krajskými a okresními pracovišti a vzájemně se informují o stavu problematiky penězokazectví na jimi řízeném území.

3. Odbor hospodářské kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky – spolupracuje s národní centrálou, vyhodnocuje a průběžně sleduje stav, přijímá opatření.

4. Odbory hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování policie České republiky správ krajů a správy hlavního města Prahy – prověřují a vyšetřují trestné činy související s penězokazectvím v rámci své věcné a funkční příslušnosti, plní úkoly hlásné služby, zpracovávají orientační a předběžné posouzení pravosti peněz, u nichž je podezření z penězokazectví, před zahájením trestního stíhání.

33

5. Územní odbory služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky správ krajů (bývalá okresní ředitelství) – prověřují a vyšetřují trestné činy související s penězokazectvím v rámci své věcné a funkční příslušnosti, zajišťují plnění prvotních úkonů před postoupením případu přímo krajskému pracovišti.

6. Oddělení útvarů policie zřízená k zajištění základních úkolů služby pořádkové, dopravní, cizinecké, železniční a pohraniční policie v oblasti přímého výkonu zpravidla zajišťují první zásah v místech výskytu padělků a přijímají první neodkladné a neopakovatelné úkony z hlediska trestního řádu. 7. Oddělení grafických expertiz odboru kriminalistických identifikací Policie České republiky Kriminalistického ústavu Praha - v rámci ověřování pravosti platidel se zkoumají i papírová platidla a mince, určuje se nejen jejich pravost, popřípadě prekluze, ale i způsoby výroby, použité materiály a zařízení, výsledkem zkoumání je kompletní analýza předkládaných materiálů.30

3.1 Taktika postupu po zadržení padělku, při poznatku o výrobě či distribuci Kriminalistická taktika je nedílnou a neopominutelnou součástí nejen kriminalistické vědy, ale i kriminalistické praktické činnosti. Je úzce spojena s kriminalistickou technikou, s níž společně tvoří první část kriminalistiky, a to kriminalistických metod odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti. V souladu s tímto konstatováním je nutno chápat kriminalistickou taktiku jako nedílnou součást kriminalistiky, která se v kriminalistické a policejní praxi prosazuje právě prostřednictvím kriminalistickotaktických metod. Mezi dílčí kriminalisticko-taktické metody řadíme zejména:

30



operativně pátrací prostředky,



ohledání,

http://www.policie.cz/clanek/kriminalisticke-identifikace-618304.aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D

34



expertizu a spolupráci policisty se znalcem,



pátrání,



zadržení,



výslech,



konfrontaci,



prohlídku,



prověrku na místě,



rekognici,



vyšetřovací pokus,



rekonstrukci.31

Policisté se o zjištění a zadržení padělaných peněz nebo získání poznatku o výrobě nebo distribuci padělku dozvídají různými způsoby a z různých míst. Podle toho také volí vhodné procesně taktické postupy. Padělatel může být osoba totožná s distributorem (předložitelem) padělku. Mohou to být i osoby rozdílné, zvláště v případech, kdy padělatel vyrobí větší množství padělků. Nedokáže pak sám zajistit distribuci a tím i svůj zamýšlený zisk. Pak se snaží získat další distributory, kterým i za nižší cenu prodává své padělky, ale protože sám by distribuci nebyl schopen zajistit vůbec, i tento nižší zisk je pro něj přijatelný.

Mezi hlavní zdroje zjištění padělku v praxi patří: 1. zajištění padělku přímo při jejich udávání, např. v obchodě apod. nebo v oficiální instituci, bance – nejčastější případy, 2. zjištění padělku bez možnosti identifikace padělatele nebo předložitele, např. v tržbě – ojediněle, velmi složité objasňování, 3. zjištění padělání peněz pomocí operativně pátrací činnosti – nejčastější v oblasti organizovaného zločinu.

Uvedené výskyty jsou jen nejčastějšími zdroji zjištění padělků, v praxi se vyskytují pochopitelně i zcela jiné, můžeme jmenovat nález falešné bankovky, kterou se pokusí udat.

31

NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty, Eurounion 2004, str. 19, ISBN 80-7317-036-1.

35

Mladistvý J.N. předložil při placení nákupu srolovanou padělanou bankovku v nominální hodnotě 2000,- Kč, ačkoliv věděl, že ji bratr našel ráno téhož dne v parku a společně si ji prohlíželi. Vypověděl, že měl pochybnosti o tom, že bankovka není pravá, jelikož ji bratr nalezl na nezvyklém místě a dále, že byla divná na pohled. Potvrdil, že s bratrem chtěli zkusit, zda se dá za ni něco koupit. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č.j. 52 Tm 2/2007-64 ze dne 6.9.2007, byl mladistvý pachatel J.N. za trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 za použití § 31 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. odsouzen k trestnímu opatření v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem a zkušební dobou na dva roky a zároveň mu bylo uloženo výchovné opatření, dohled probačního úředníka na dobu dvou let.

Taktiku používanou při nejčastějších uvedených případech zjištění padělku si více přiblížíme v dalších kapitolách.

3.1.1 Zadržení padělku u obchodníka nebo v bance Oznamovací povinnost k různým trestným činům, mimo jiné výslovně trestného činu padělání a pozměňování peněz, je zakotvena v ustanovení § 168 trestního zákona. Nepřekažení stejného trestného činu, které lze provést prostým oznámení policejnímu orgánu, je uvedeno v § 167 trestního zákona. Je zde stanoven trest odnětí svobody až na tři léta; stanoví-li zákon na tento trestný čin trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším. Proto každý, komu je předložena podezřelá bankovka, má povinnost tuto skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení. Pokud kterýkoliv útvar policie přijme oznámení o podezření na padělek, je na místo činu neprodleně vyslána policejní hlídka a zároveň je informováno příslušné operační středisko. Policejní hlídka na místě provede neodkladné a neopakovatelné úkony, zejména: − zjistí totožnost předložitele nebo držitele padělku, − omezí držitele na svobodě, jsou-li dány zákonné důvody (např. pokus o útěk), − zjistí totožnost svědků, − zajistí další možné důkazní prostředky,

36

− zjistí přesné označení odebírající právnické osoby a totožnosti fyzické osoby oznamující předložení či přijetí padělku.

Pokud policejní orgán získá v rámci plnění služebních úkolů padělky, je povinen je zaslat k odbornému zkoumání zkušebně platidel České národní banky. Odebraná bankovky je tedy odeslána k odbornému zkoumání České národní bance. Ta bankovku odborně posoudí. Určí-li že bankovka je pravá (nejedná se o padělek), poskytne předložiteli náhradu. Předložitel uvádí v potvrzení své bankovní spojení, takže náhrada se děje většinou bezhotovostním způsobem. Není-li uvedeno číslo účtu, je uvedena poštovní adresa a náhrada je poskytnuta poštovní poukázkou. Zjistí-li však ČNB, že se jedná o padělek, zašle po jednom výtisku odborného vyjádření předložiteli, zadržiteli i Policii České republiky (viz příklad odborného vyjádření č. 1 v příloze č. 5).

Policejní orgán dále provádí, mimo jiné, stejné administrativní a procesní úkony jako při řádném přijetí běžného trestního oznámení. Služba kriminální policie a vyšetřování okresní úrovně potom dále postupuje podle výsledku prvotního výslechu předložitele i dalších zjištěných důkazů. Pokud tyto důkazy svědčí o spáchání některého z trestných činů ohrožujících měnu (zejména když je odborným posudkem ČNB potvrzen padělek), rozhoduje se podle příslušnosti k zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 trestního řádu. Někdy je možné zahájit trestní stíhání ihned, bez čekání na odborné vyjádření ČNB. Jedná se o ty případy, kdy někdo udává bankovku v obchodě, vznikne podezření že se jedná o padělek a při osobní prohlídce předložitele jsou u něj nalezeny bankovky se stejným sériovým číslem nebo na bankovce zcela zřejmě chybí ochranné prvky, rozpíjí se inkoust, padělek potvrzuje i tužkový detektor. Stručně řečeno i laik má jistotu, že se jedná o padělky. Zvláště markantní je situace u zjištění totožných sérií a čísel bankovek. Policie však i v tomto případě vyžaduje odborné vyjádření ČNB, které je nutné nejen k potvrzení, že se jedná o padělek, ale i k posouzení kvality padělku, určení indikativu atd. Jedná-li se o spáchání trestného činu podle § 140 odst. 2 nebo odst. 3 trestního zákona, za který je stanoven trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, postupuje spisový materiál odboru hospodářské kriminality správy kraje, který je pro

37

vyšetřování tohoto trestného činu věcně příslušný. V prvním stupni podle § 17 trestního řádu zde koná řízení v prvním stupni krajský soud.32 V rámci objasňování trestného činu je možné do této fáze zahrnout výslech obviněného, výslechy svědků, domovní prohlídky, případně další expertizy.

Dodržení uvedeného postupu je jedním z hlavních předpokladů úspěšného vyšetřování trestných činů proti měně.

Bankovní ústavy, zvláště směnárny, oznamují zadržení padělků policejním útvarům. Takto je oznamována velká část zadržených padělků. Postup při zadržení padělku stanoví pracovníkům banky vyhláška ČNR č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Banka odebranou bankovku zašle k odbornému posouzení zkušebně platidel ústředí České národní banky. Podle výše uvedené vyhlášky je dále povinna bezodkladně vyrozumět Policii České republiky. V případě odebrání padělku peněžním ústavem si policejní orgán vyžádá a převezme kopii „Potvrzení o odebrání bankovky“. V tomto popsaném případě jsou známy pouze informace o samotném padělku a o osobě, která jej předložila.

Dodržení uvedeného postupu je jedním z hlavních předpokladů úspěšného vyšetřování trestných činů proti měně. Charakteristické pro odhalení pachatelů této trestné činnosti je zejména rychlost prováděného šetření policistů při prvotním zásahu. Tedy co nejdříve po předložení padělku se dostavit na místo činu, zjistit dostupné informace atd.

3.1.2 Zjištění padělku ex post (bez přítomnosti předložitele) Další možností je zjištění padělku např. při odvodech tržeb až v bance, jeho přítomnost v tržbách odvedených do banky do nočního trezoru apod. Zde není známa ani osoba předložitele, tím spíše padělatele. Policii je k dispozici pouze samotná padělaná bankovka. Tato varianta je k objasnění nejsložitější a předpokládá náročnou, důkladnou a velmi 32

§ 17 zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

38

pracnou práci policejního vyšetřovatele. Je nutné např. provést zkoumání anomálií padělku (indikativ), vyhledat výskyty stejného padělku jak početně, tak podle místo výskytu atd.

Úspěšnost odhalení pachatele je u těchto případů velmi problematická. Je zde nutné vycházet pouze z odborného vyjádření ke kvalitě padělku a počtu jejich výskytu v dané lokalitě. Další informace jsou k takovým případům získávány jen velmi obtížně. V těchto případech je zejména důležitá soustavná a cílevědomá práce založená na analýze všech údajů zjištěných v podobných případech, porovnání stop apod.

Pokud je to vhodné, je třeba zvážit zkoumání padělku i z hlediska odborných expertiz – mechanoskopie, biologických stop, trasologie apod. Někdy právě podobná stopa může vést k pachateli. Takto byl například ztotožněn v roce 2005 pachatel M.M. v Liberci, který byl usvědčen na základě podrobného zkoumání padělků. Při domovní prohlídce u něj bylo zajištěno inkoustové multifunkční zařízení, které bylo podrobeno odborné expertize a znalcem bylo potvrzeno, že všechny výtisky vyhotovené tímto zařízením vykazují stejnou vadu, která je způsobena znečištěním skleněné kopírovací desky tohoto multifunkčního zařízení. Stejná vada se vyskytovala i na všech padělcích, které byly tímto přístrojem vytištěny. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č.j. 56 T 15/2005-192 ze dne 27.9.2005, byl pachatel za trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 1 trestního zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků s podmíněným odkladem a zkušební dobou na tři roky a zároveň byl nad ním vysloven dohled.

3.1.3 Odhalení padělání operativně pátracími prostředky Operativně pátrací činností rozumíme ucelený systém speciálních kriminalistických postupů a metod používání operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků, které provádí oprávněný policejní útvar podle zvláštních předpisů, převážně utajovaným způsobem, zaměřený k ochraně zájmů chráněných zákony a mezinárodními smlouvami v trestně právní oblasti a spočívá v soustavném získávání, shromažďování, prověřování, popřípadě v rozpracovávání operativních informací.33 33

NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty, Eurounion 2004, str. 91, ISBN 80-7317-036-1.

39

Podpůrné operativně pátrací prostředky podle § 72 až § 77 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, mohou být využity před zahájením trestního řízení. V této fázi shromažďují policejní orgány poznatky, které mohou nasvědčovat tomu, že byl spáchán trestný čin. Jde o soustředění takových poznatků a informací, na jejichž základě lze učinit závěr, že byl spáchán trestný čin. Pokud se použitím podpůrných operativně pátracích prostředků tyto skutečnosti potvrdí a jsou získány konkrétní důkazy, musí policejní orgán zahájit úkony trestního řízení a jeho další postup se řídí jinou právní úpravou. Obecně lze konstatovat, že nasazení podpůrných operativně pátracích prostředků je plně v gesci Policie České republiky do doby potvrzení skutečností, že byl spáchán trestný čin. Případné další použití operativně pátracích prostředků po zahájení trestního řízení je již vázáno na souhlas státního zástupce, případně soudce.

Těmito podpůrnými operativně pátracími prostředky rozumíme:

a) informátor - fyzická osoba poskytující policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií, b) krycí prostředky – tj. věc včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie, c) zabezpečovací technika - technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti, d) zvláštní finanční prostředky – vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním podpůrných operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osoby.

Po získání skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je nutné zahájit trestní řízení ve smyslu trestního řádu. Operativně pátrací prostředky jsou prvky operativně pátrací činnosti přesně definované trestním řádem a jsou využívané právě v rámci zahájeného trestního řízení. Mezi operativně pátrací prostředky podle § 158b trestního řádu a následujících zařazujeme:

40

- předstíraný převod (§ 158c tr. řádu – předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci, může se uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce, - sledování osob a věcí (§ 158d tr. řádu) – získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky, rovněž pouze na základě písemného povolení státního zástupce, - použití agenta (§ 158e tr. řádu) – agentem je příslušník Policie České republiky plnící úkoly uložené mu řídícím oprávněným policistou v souvislosti s trestním řízením vedeným např. pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin a pouze za určitých podmínek.

V případech trestního řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, tedy i pro případy padělání, je možné využít i další prostředky: odposlech a záznam telekomunikačního provozu (§ 88, § 88a tr. řádu) – tato činnost směřuje ke zjištění důkazů, tedy v tomto případě k osobě padělatele, distributora, všech dalších osob, které se na trestné činnosti podílí, místě padělání, uložení padělků. Postupně tak policie monitoruje a mapuje celou skupinu pachatelů a získává důkazy o jejich trestné činnosti. Po získání dostatečného množství průkazných důkazů pak může přistoupit k zadržení podezřelých osob.

Všechny tyto metody se používají především v oblasti organizovaného zločinu. Objevují se zejména v těch případech, kdy Policie České republiky získá informaci o možném větším rozsahu výskytu padělaných peněz, práci padělatelské dílny apod. Výroba většího množství padělků je vždy náročnější na počet osob, které se jí účastní, např. nakupují materiál a nástroje určené k padělání nebo pozměňování peněz, prostor určený k výrobě atd. Zahrnuje však nejen výrobce, ale i distributory. A čím více osob se na trestné činnosti podílí, tím větší šance pro policii k prozrazení v pomyslném řetězci se naskýtá. Takové sdružení osob, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti, nazýváme zločinné spolčení (§ 89 odst. 17 trestního zákona). Prostředí organizovaného zločinu je mnohdy založeno i na uzavřených etnických skupinách, do kterých je prakticky nemožné

41

proniknout zvenčí a právě zde je vhodný prostor pro informátora, který z takového prostředí pochází, důvěrně ho zná a nevzbuzuje pozornost.34

3.2 Spolupráce Policie České republiky s jinými subjekty Policie

České

republiky

spolupracuje

při

objasňování

této

trestné

činnosti

i s mimorezortními orgány a organizacemi. Nejužší spolupráce je navázána pochopitelně s odborem ochrany měny České národní banky. Důležitá je ale i součinnost s vedením Státní tiskárny cenin, která může posoudit zadržený padělek z hlediska použitého materiálu a výrobních technologií. S Bezpečnostní informační službou si Policie České republiky vyměňuje poznatky, informace a spolupracuje při různých typech bezpečnostních opatření. Při řešení otázek možného dovozu, převozu a vývozu padělků spolupracuje s orgány celní správy. Jako u každé závažné trestné činnosti se i v oblasti padělání vyskytují případy s mezinárodním prvkem. Proto je velmi důležitá spolupráce policejních složek. Nejvýznamnější institucí, která zabezpečuje policejní spolupráci na mezinárodní úrovni, je INTERPOL. Generální sekretariát této největší policejní organizace na světě sídlí ve francouzském Lyonu. Každá členská země (v současné době 184 států) plní svoji úlohu prostřednictvím Národní ústředny Interpolu. Hlavním úkolem je koordinace spolupráce v boji proti trestné činnosti.35 Evropský policejní úřad (EUROPOL) byl zřízen členskými státy Evropské unie v roce 1992. Sídlí v Haagu v Nizozemí. EUROPOL usnadňuje výměnu informací mezi členskými státy, získává, shromažďuje a analyzuje získané informace a poznatky, prostřednictvím policejních orgánů je sděluje dotčeným státům a zejména provozuje počítačový systém výměny informací. Cílem této organizace je prosazování práva a zlepšování účinnosti a spolupráce proti organizované trestné činnosti i na úseku boje proti padělání peněz a dalších platebních prostředků. 34

FRYŠTÁK, Marek; ŽATECKÁ,Eva. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda.

Kriminalistika, 2008, roč. 41, č. 2, s. 110. ISSN 1210-9150. 35

http://www.policie.cz/clanek/narodni-ustredna-interpolu.aspx

42

Evropská centrální banka prostřednictvím speciálního střediska pro analýzu padělků bankovek vede databázi zvanou Systém monitorování padělků. Jedná se o komplexní technickou, statistickou a geografickou databázi, kterou využívají centrální banky a policejní orgány jednotlivých členských států.36 Česká republika je rovněž součástí tzv. schengenského prostoru, který tvoří v současnosti 27 zemí, členských i nečlenských zemí Evropské unie. Schengen je prostor volného pohybu osob a stejně tak je prostorem bezpečnosti a práva. Mezi hlavní změny související se vstupem České republiky do Schengenu patří překračování pozemních hranic bez hraničních kontrol a bez zastavení nebo zjednodušené cestování cizinců. V kontextu se zaměřením této práce jsou důležité nové účinné nástroje pro potírání kriminality a od 1. září 2007 možnost využívání Schengenského informačního systému (SIS) a tím např. výměnu informací o padělaných bankovkách. Schengen přinesl zintenzivnění spolupráce s policejními i justičními orgány ostatních schengenských států při předcházení, odhalování a stíhání trestných činů. Ke spolupráci přispívají společná kontaktní centra se sousedními státy, nasazování společných smíšených hlídek nebo přeshraniční sledování a pronásledování, které umožňují policejním orgánům jednoho státu za určitých podmínek pokračovat ve svých aktivitách i na území jiného státu (např. při pronásledování osoby podezřelé ze spáchání trestného činu).37

36

http://www.ecb.eu/euro/html/counterfeiting.cs.html

37

http://www.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-republika-se-stala-soucasti-schengenskeho-prostoru.aspx

43

Závěry a doporučení: Ve své bakalářské práci na téma trestných činů proti měně jsem se pokusila shrnout základní aspekty této problematiky do uceleného komplexu. Stručně jsem se zmínila o historickém vývoji peněz. Nastínila jsem systém právní ochrany měny a rozebrala skutkovou podstatu jednotlivých trestných činů proti měně. Významnou část jsem věnovala technické ochraně platidel. Analyzovala jsem nejčastější metody padělání a pozměňování peněz, motivy pachatelů. Další podstatná část práce je věnována způsobu odhalování a vyšetřování trestné činnosti padělání a pozměňování peněz a zejména činnosti Policie České republiky.

Na tomto místě se proto vrátím ke zmíněnému novému trestního zákoníku, který v nedávné době prošel legislativním procesem. Nejvýraznější změnou je zde totiž u trestných činů proti měně výrazné snížení trestních sazeb. Autoři návrhu zákona tvrdí, že tento návrh současně zajišťuje i plnění všech závazků v trestněprávní oblasti, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, vyjadřuje soulad vnitrostátní právní úpravy s normami práva Evropské unie/Evropských společenství a přihlíží k relevantním doporučením a stanoviskům Rady Evropy.38 V případě trestných činů

proti

měně

se

odvolává

na

Rámcové

rozhodnutí

Rady

ze

dne

29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura ve znění Rámcového rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001.39 Už slovní spojení v názvu uvedených rámcových rozhodnutí - „o zvýšené ochraně“ – mě nutí k zamyšlení, neboť my trestní sazby snižujeme! Změnila se snad společenská nebezpečnost těchto trestných činů? Je důsledné trvání na sbližování vnitrostátní úpravy práva s právem evropským vždycky ku prospěchu dosud svrchovaného státu? Vždyť v § 231 odstavec 3 nového trestního zákoníku, který je transformací dosavadního § 140 odstavec 3, se snižuje 38

Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 410 vládní návrh zákona trestní zákoník

včetně důvodové zprávy ]. [cit. 2009-03-04]. Dostupné z WWW: 39

Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti

padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV), ve znění Rámcového rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001, kterým se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2001/888/JVV). Dostupné z WWW:

44

trestní sazba až o pět let! V tomto směru se nemohu zbavit jistých pochybností o správnosti takového kroku. Osobně zcela souhlasím s p. Leopoldem Surgou, náměstkem ředitele sekce peněžní a platebního styku ČNB, který vyjádřil v rozhovoru dne 26.2.2008 na programu ČT24 názor, že “…Česko nebo Česká republika je poměrně dost rizikové území i pro transport padělků, protože narozdíl třeba od některých sousedních zemí odstavec jedna paragrafu sto čtyřicet padělání a pozměňování peněz říká, že potrestán může být i ten, kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané peníze. Je to přísnější než v okolních zemích. I ty trestní sazby jsou přísnější než v okolních zemích. Takže mezi padělateli a rozšiřovateli padělků Česká republika určitě není velmi populární a určitě to není pro padělatele ráj a já bych rád, aby to tak zůstalo…“.40 V trestních zákonících Polska, Ruska, Rakouska, SRN nebo Slovenska jsou za podobné trestné činy trestní sazby srovnatelné s naší dosavadní právní úpravou a někde jsou dokonce znatelně tvrdší (viz příloha č. 7). Současné platné bankovky české měny jsou v oběhu od roku 1993, respektive 1994. Vzhledem k této době je možné prohlásit, že povědomí veřejnosti o ochranných prvcích a o způsobech a možnostech, jak jednoduše odlišit padělanou bankovku od pravé, je neuspokojivé. Přístup některých lidí k bankovkám je někdy i překvapivý. Jak si například vysvětlit, že v různých diskusních fórech na internetu lidé debatují o možnostech darování a aranžování bankovek skládáním, navlékáním na šňůrky včetně provrtávání bankovek atd.? Myslím, že to o jejich právním vědomí hovoří samo za sebe. Kde vlastně může člověk získat informace o druzích ochranných prvků bankovek? Nepodnikne-li aktivní kroky, nemá vlastně mnoho příležitostí. Banky se předhánějí na obrovských poutačích či v televizní nebo rozhlasové reklamě na rozličné druhy jejich produktů. Při osobní návštěvě banky na požádání však dostanete maximálně jen malé letáčky o ochranných prvcích bankovek a někde ani to ne. V České spořitelně mi přímo sdělili, že se touto problematikou vůbec nezabývají, pouze jejich pracovníci jezdí na školení.

Kdo z vás v poslední době viděl někoho, kdo by si přebíranou bankovku důkladněji zkontroloval? Důvodů může být více: ostych si bankovku prohlížet, v obchodě se můžete 40

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080226b.html

45

dočkat i výhrad ze strany ostatních kupujících, že zdržujete. Někteří lidé si myslí, že jim se přece nic takového nemůže stát, že takové situace se vyskytují jen v románech nebo ve filmu. A další skupina, a nebude zdaleka malá, ochranné prvky prostě nezná.

Ani přístup ze strany právnických osob není nejlepší, zejména se to týká obchodníků a velkých obchodních řetězců. Vybavení pokladen jednoduchými pomůckami, např. UV lampou nebo kontrolním fixem stále není běžné a jejich použití je sporadické. Navíc je na těchto pracovních místech velká fluktuace, často jsou zaměstnáváni i brigádníci například z řad studentů, kteří projdou jen úvodním proškolením, a nemají s prací s penězi žádné zkušenosti. Česká republika jako člen Evropské unie usiluje o splnění Maastrichtských kriterií umožňujících zavedení jednotné měny euro. Je pravda, že už dnes je možné se informovat například na internetu na stránkách Evropské centrální banky o mincích i bankovkách eura. Některé informace však nejsou přístupné v českém jazyce a zde může být problém s jazykovou bariérou.

Příprava na měnovou sukcesi (měnové nástupnictví) bude jistě náročná. Euro je moderní měna, která používá velmi kvalitní technickou ochranu, která obsahuje podobné ochranné prvky jako měna česká, ale i některé další. K tomu, aby splnily tyto prvky svůj účel, bude zapotřebí připravit kvalitní masivní informační a vzdělávací kampaň pro veřejnost. Česká republika bude přitom postupovat podle Národního plánu zavedení eura v ČR schváleného vládou ČR dne 11.4.2007, který je podle potřeby aktualizován. Euro bude u nás zavedeno pomocí scénáře jednorázového přechodu na euro, nazývaného také jako velký třesk (Big Bang).41 To znamená, že ve stejném okamžiku se eurem začne platit v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Obyvatelstvo musí být včas a řádně seznámeno s tím, jak bankovky i mince eura vlastně vypadají, jaké jsou nominální hodnoty atd. Přitom musíme vzít v úvahu fakt, že nezanedbatelná část občanů ČR mince či bankovky euro nikdy neviděla. Také bude třeba zvolit individuální přístup a vhodné komunikační nástroje ke specifickým skupinám obyvatel napříč věkovým spektrem, např. k seniorům, nebo ke zdravotně znevýhodněným občanům. Adresáti informační kampaně nesmí informace spojené se zavedením eura v České republice složitě vyhledávat, ale musí se k nim včas 41

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_239.html

46

dostávat. Zejména pro centrální banku bude náročné se s tímto zodpovědným úkolem úspěšně vypořádat. Bude jistě vhodné využít zkušeností z praxe ostatních zemí EU, které již tímto obdobím před přijetím eura prošly. Česká republika jako členská země EU musí dále prohlubovat spolupráci s policejními i justičními orgány ostatních schengenských států při předcházení, odhalování a stíhání trestných činů.

V období po zavedení eura však podle statistických ukazatelů z okolních zemí můžeme očekávat nárůst výskytu padělaných a pozměněných platidel a na to musíme být připraveni. Časový prostor, který do přijetí eura zbývá, bychom neměli promarnit a využít jej pro seznamování občanů s těmito bankovkami již dnes. Je zde prostor pro preventivně informační akce a projekty ze strany Policie České republiky, např. besedy, akce většího rozsahu určené veřejnosti („Den s Policií ČR“), soutěže na školách, přednášky, umístění informačních materiálů v nově vznikajících recepcích na útvarech Policie ČR atd. I banky mají v tomto směru rezervy, podle mého názoru se zaměřují úzce na propagaci svých produktů, ale osvětová činnost zůstává stále Popelkou. Jakákoliv forma poučení občanů by byla jen ku prospěchu věci, je zcela lhostejno, zda formou inzerátů v tisku, televizních či rádiových spotů, billboardů, různých brožur, letáků či plakátů, internetové reklamy, audiovizuálních materiálů atd. Je možné např. i umístění osvětových letáčků v MHD, do informačních center měst apod.

Na základě výše uvedeného si myslím, že problematice padělání měny není věnována dostatečná pozornost ze strany státu, ale je podceňována i ze strany občanů. Doporučila bych zcela jednoznačně zlepšení informovanosti a preventivní činnosti, a tím i výchovu občanů.

47

Seznam použité literatury: Bibliografie : 1.

BROŽ, Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky, jejich ochrana a padělání. 1. vyd. Praha : tiskárna MV p.o., 2008. ISBN 80-7312-055-0.

2.

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné. 3. přepracované a aktualizované vyd., Praha : Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-696-9.

3.

JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní zákon a trestní řád, poznámkové vydání s judikaturou. 25. aktualizované vyd. Praha : Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-675-4

4.

NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty. 1. vyd. Praha : Eurouninon 2004. ISBN 80-7317-036-1.

5.

NOVOTNÝ, Oto; DOLENSKÝ, Adolf; PÚRY, František; RIZMAN, Stanislav; TERYNGEL, Jiří. Trestní právo hmotné, II. zvláštní část. 3. přepracované vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1997. ISBN 80-85963-24-8.

6.

PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie základní kurz. 1. vyd. Praha : Melandrium, 2006. 278 s. ISBN 80-86175-45-6.

7.

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2000. ISBN 80-85856-84-0.

8.

POLSKOJ, Georgij. Z penězokazeckých dílen. 1. vyd. Praha : Lidové nakladatelství, 1987. ISBN neuvedeno.

9.

ŠÁMAL, Pavel; PÚRY František; RIZMAN, Stanislav. Trestní zákon: komentář. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003. 1582s. ISBN 80-7179-624-7.

48

Periodika : 10.

FRYŠTÁK, Marek, ŽATECKÁ, Eva. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda. Kriminalistika. 2008, roč. 41, č. 2, s. 108-118. ISSN 1210-9150.

Zákony a vyhlášky : 11.

Úmluva o potírání penězokazectví, ratifikovaná ČSR v roce 1931 a vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 15/1932 Sb.

12.

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění

13.

Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád v platném znění

14.

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance

15.

Vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince

16.

Vyhláška České národní banky č. 553/1996 Sb. o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry nebo platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují

17.

Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky

18.

Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník (účinný od 1.1.2010)

Internetové zdroje : 19.

BOLFOVÁ, Pavlína. Mluvčí ČNB. Nový vzor 1000 Kč bankovky Bankovkou roku 2008. [online]. 17.10.2008 [cit. 2008-12-01]. Dostupné z WWW: .

49

20.

BULÍČEK, Richard; SURGA, Leopold; ŘEŽÁBEK, Pavel. Falešných českých bankovek loni ubylo. Česká národní banka. Rozhovor v pořadu Ekonomika, ČT 24, 26.2.2008 ve 20:04 hod. [online]. [cit. 2009-01-15]. Dostupné z WWW: .

21.

MORAVEC, Jaroslav. Historie peněz. Česká národní banka. Rozhovor ČT 1 - 07:25, 4.8.2004 [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

22.

ŘEŘÁBEK, Pavel. Inovovaná emise českých bankovek. Záznam z tiskové konference na ČNB, Praha, 25. června 2007 [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

23.

ŘEŽÁBEK, Pavel. Nové ochranné prvky na tisícikoruně. Česká národní banka. Rozhovor ČT 1 21.3.2008, rubrika: 05:59 Dobré ráno s Českou televizí [online]. [cit. 2009-01-15]. Dostupný z WWW: .

24.

ŘEŽÁBEK, Pavel; SURGA, Leopold. Padělatelé jsou navzdory opatřením výkonnější. Česká národní banka. Rozhovor TV Nova – 19:30, 23.2.2009 [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

25.

SURGA, Leopold. Měna a regulace. Bankovky hezké být mohou, ale bezpečné být musí. Bankovnictví [online]. 26.9.2008, rubrika Měna a finance [cit. 2009-03-01], s. 21. Dostupný i z WWW: . 50

26.

ŠIŠKA, Miroslav. Největší padělatelská operace v dějinách. Naše vojsko : vojenský a policejní magazín [online]. 2007, roč. 3, č. 12 [cit. 2009-03-01], s. 48-51. Dostupné z WWW: .

27.

Česká národní banka. Výskyt padělků. Podíl předložitelů v roce 2007. © Česká národní banka, 2003-2008. [online]. [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: .

28.

Česká národní banka. Výskyt padělků. Podíl předložitelů v roce 2008. © Česká národní banka, 2003-2009. [online]. [cit. 2009-03-01]. Dostupné z WWW: .

29.

Česká národní banka. Výskyt padělků. Počty zadržených padělků v letech 1993 2008. © Česká národní banka, 2003-2009. [online]. [cit. 2009-02-25]. Dostupné z WWW: .

30.

Česká národní banka. Výskyt padělků. Padělaná a pozměněná platidla zadržená v oběhu a policií 1993 - 2008. © Česká národní banka, 2003-2009. [online]. [cit. 2009-02-25]. Dostupné z WWW:
31.

Evropská centrální banka. Boj proti padělání [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupné z WWW: .

32.

Evropská unie. Přístup k právu Evropské unie [online]. 14.12.2001 [cit. 2009-03-03]. Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV), ve znění Rámcového rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001, kterým se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2001/888/JVV). Dostupné z WWW: .

51

33.

Ministerstvo financí ČR, Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. Volba scénáře zavedení eura. [online]. [cit. 2009-03-03]. Dostupné z WWW: .

34.

Ministerstvo vnitra České republiky. Kriminalistické identifikace. [online]. Policie České republiky – Kriminalistický ústav ČR. © 2008 Policie ČR. [cit. 2009-03-01]. Dostupné z WWW: .

35.

Ministerstvo vnitra České republiky. Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2007 [online]. Policie České republiky, © 2008 Policie ČR , 14.8.2008 [cit. 2009-03-01]. Dostupné

z

WWW:


rok2007.aspx?q=Y2hudW09Nw%3D%3D>.

36.

Ministerstvo

vnitra České republiky.

Česká

republika

se stala

součástí

schengenského prostoru. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 2008-1128]. Dostupné z WWW: .

37.

Ministerstvo vnitra České republiky. Národní ústředna Interpolu [online]. Policie České republiky, © 2008 Policie ČR. [cit. 2008-11-25]. Dostupné z WWW: .

38.

Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 410 vládní návrh zákona trestní zákoník včetně důvodové zprávy. © 1995-2009, Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny [cit. 2009-03-04]. Dostupné z WWW: .

39.

PRESCH, Jan. Padělání české měny. [s.l.], 2008. 44 s. , 4 obr. příl. Práce byla obhájena 16.6.2008 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí bakalářské práce JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupné z WWW: .

52

Elektronická komunikace: 40.

Česká národní banka. RE: Dotaz k údajům o zadržených padělcích. [elektronická pošta]. Message to: Helena Novotná,. 10 Nov 2008 [cit. 2008-11-10]. Osobní komunikace.

Osobní konzultace: 41.

kpt. Bc. CICVÁREK Oldřich, policejní komisař, Policie ČR, odbor hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, Krajského ředitelství policie Severočeského kraje, Ústí nad Labem.

Další zdroje použité v přílohách : 42.

Česká národní banka : Padělaná a pozměněná platidla zadržená v oběhu a policií 1993 - 2008 [online]. ©2003-2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

43.

Česká národní banka : Výskyt padělků [online]. ©2003-2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

44.

Česká národní banka : České bankovky [online]. ©2003-2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

45.

ŘEŽÁBEK, Pavel. Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2008. Prezentace pro tiskovou konferenci ČNB, Praha, 23. února 2009. [online]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné z WWW: .

46.

nprap. BŘEZINA Aleš, vrchní inspektor, Policie ČR, oddělení hospodářské kriminality územního odboru Služby kriminální policie a vyšetřování, Krajského ředitelství policie Severočeského kraje, Teplice. Osobní konzultace.

53

47.

Jednotný automatizovaný systém právnych informácií : JASPI - WEB [online]. Ministerstvo spravodlivosti SR, Zákon č. 300/2005 Z.z. – trestný zákon Slovenska. [2009] [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

48.

Servis prawa pracy : Portal Prawny - Porady prawne online. Zákon č. 88/1997 – trestní zákoník Polska. [online]. 2008 , 20.10.2008 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

49.

Российскоe законодательства РосКодекс : Кодексы и Законы Российской Федерации [online].

Уголовный кодекс Российской Федерации. [Rossijskoe

zakonodatelstva RosKodex : Kodexy i zakony Rossijskoj Federacii. Ugolovnyj kodex Rossijskoj Federacii]. Zákon č. 25/1996 ve znění pozdějších předpisů – trestní zákoník Ruské federace. ©2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

50.

JuraForum [online]. StGB – trestní zákon SRN z r. 1998 ve znění z r. 2008. ©20042007 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

51.

Lexadin : Legislation Austria - Strafgesetzbuch (StGB) StGB – trestní zákoník Rakouska z r. 1974 ve znění pozdějších předpisů. [online]. Lexadin, ©1996-2008, last modified: Thursday, 11-May-2006 11:33:53 CEST [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .

54

Klíčová slova : bankovky, objektivní stránka, ochrana měny, ochranné prvky, padělky, padělání a pozměňování peněz, padělatelské náčiní, peníze, penězokazectví, platidla, policie, právní ochrana měny, technická ochrana měny, trestní zákon, měna, trestný čin.

Seznam použitých zkratek: ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika EU – Evropská unie OSN – Organizace spojených národů PČR – Policie České republiky tr. řád – trestní řád

Seznam použitých grafů: Graf č. 1 : Podíl předložitelů padělků v ČR v roce 2007.................................................... 30 Graf č. 2 : Podíl předložitelů padělků v ČR v roce 2008.................................................... 31 Graf č. 3 : Počty zadržených padělků v letech 1993 – 2008............................................... 32 Graf č. 4 : Padělaná a pozměněná platidla zadržená v oběhu a policií 1993 – 2008 ......... 32

Seznam použitých schémat: Schéma č. 1 : Rozdělení platebních prostředků: .................................................................. 9

55

Seznam příloh: příloha č. 1

- Ustanovení §§ 140 – 144, § 167, § 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění

příloha č. 2

- Ustanovení § 46c Správní delikty při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobení, zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance

příloha č. 3

- Grafy zadržených padělaných a pozměněných bankovek

příloha č. 4

- Ochranné prvky bankovek

příloha č. 5

- Odborné vyjádření ČNB o padělku - příklad

přílohy č. 6

- Vyrozumění ČNB o poskytnutí náhrady za platidla - příklad

příloha č. 7

- Trestné činy proti měně v trestních zákonech vybraných států – Slovensko, Polsko, Rusko, Německo a Rakousko

56

Příloha č. 1

Ustanovení §§ 140 až 144 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění

§ 140 Padělání a pozměňování peněz (1) Kdo sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze, anebo kdo takové peníze přechovává, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta nebo osm let. (2) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let. (3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci l nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.

§ 141 Udávání padělaných a pozměněných peněz Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

§ 142 Výroba a držení padělatelského náčiní (1) Kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří anebo přechovává nástroj nebo jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz , bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání.

57

§ 143 Společné ustanovení Ochrana podle § 140 až 142 se poskytne též penězům jiným než tuzemským, tuzemským a cizozemským bezhotovostním platebním prostředkům, jakož i tuzemským a cizozemským cenným papírům. . . . § 167 Nepřekažení trestného činu (1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (§ 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), ohrožení utajované informace podle § 106, účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 2 a 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 4, válečné zrady (§ 114), porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§ 124a, 124b, 124c), porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d, 124e, 124f), poškozování finančních zájmů Evropských společenství podle § 129a odst. 5, padělání a pozměňování peněz (§ 140), násilného překročení státní hranice podle § 171b odst. 2 a 3, porušování mezinárodních sankcí podle § 171e, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 3, obecného ohrožení podle § 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188, týrání svěřené osoby (§ 215), vraždy (§ 219), loupeže (§ 234), braní rukojmí (§ 234a), znásilnění (§ 241), pohlavního zneužívání podle § 242, krádeže podle § 247 odst. 4, zpronevěry podle § 248 odst. 4, podvodu podle § 250 odst. 4, pojistného podvodu podle § 250a odst. 5, úvěrového podvodu podle § 250b odst. 5, podílnictví podle § 251 odst. 3 a 4, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 4 a 5, genocidia (§ 259), používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), válečné krutosti (§ 263), plenění v prostoru válečných operací (§ 264), neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 2 písm. a), zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 275 odst. 2 písm. a), porušování práv a chráněných zájmů vojáků podle § 279a odst. 3 a § 279b odst. 3, zběhnutí (§ 282) nebo ohrožení morálního stavu jednotky podle § 288 odst. 2, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na

58

tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

§ 168 Neoznámení trestného činu (1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný spáchal trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105 odst. 2, 3 a 4), ohrožení utajované informace (§ 106 a 107), porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§ 124a, 124b, 124c), porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d, 124e, 124f), padělání a pozměňování peněz (§ 140), porušování mezinárodních sankcí (§ 171e), neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 178 odst. 3), účasti na zločinném spolčení (§ 163a odst. 2 a 3), obecného ohrožení podle § 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, týrání svěřené osoby (§ 215), vraždy (§ 219), genocidia (§ 259) nebo používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, veliteli nebo náčelníku, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

59

Příloha č. 2

Ustanovení § 46c zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance

§ 46c Správní delikty při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství 11b). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství.11b) (4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

60

Příloha č. 3 Grafy zadržených padělaných a pozměněných bankovek Graf č. 1 - Způsoby padělání u padělků bankovek CZK v roce 2008

Způsoby padělání u padělků bankovek CZK v roce 2008

80,87%

Barevná kopírka Inkoustový tisk

18,88%

Tisk

0,25%

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf . Úprava vlastní Graf č. 2 – Způsoby padělání u padělků bankovek EUR v roce 2008

Způsoby padělání u padělků bankovek EUR v roce 2008

49,61% Barevná kopírka Inkoustový tisk Tisk 4,57%

45,82%

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. Úprava vlastní

61

Graf č. 3 – Padělky papírových CZK podle stupňů nebezpečnosti – rok 2008

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. Úprava vlastní.

Graf č. 4 – Padělky papírových EUR podle stupňů nebezpečnosti – rok 2008

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. Úprava vlastní.

62

Graf č. 5 – Padělky české měny v letech 2004 - 2008

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. Úprava vlastní.

Graf č. 6 – Struktura zadržených padělků euro v letech 2002 - 2008

Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. Úprava vlastní.

63

Graf č.7 - Počty zadržených padělků měn EURO, USD a CZK v letech 2000 - 2008

počet

Zadržené padělky v letech 2000 až 2008 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

EURO USD CZK

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/. Úprava vlastní.

64

Příloha č. 4

Ochranné prvky bankovek Obr. 1 Ochranné prvky na současných českých bankovkách

1. Vodoznak 2. Ochranný okénkový proužek 3. Ochranná vlákna 4. Soutisková značka 5. Skrytý obrazec 6. Opticky proměnlivá barva 7. Iridiscentní pruh 8. Mikrotext

65

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

66

Obr. č. 2 Vodoznak na současných českých bankovkách

50,- Kč

100,- Kč

200,- Kč

500,- Kč

1000, - Kč

2000,- Kč

5000,- Kč Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

67

Obr. č. 3 Ochranná vlákna na bankovce nominální hodnoty 5000,- Kč

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní. Obr. č. 4 Ochranný okénkový proužek na současných českých bankovkách

50,- Kč

100,- Kč

1000,- Kč (vzor 1996)

200,- Kč

1000,- Kč (vzor 2008)

2000,- Kč

5000,- Kč

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní. 68

500,- Kč

Obr. č. 5 Soutisková značka na současných českých bankovkách

50,- Kč

100,- Kč

200,- Kč

500,- Kč

1000,- Kč

2000,- Kč

5000,- Kč Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

69

Obr. č. 6 Skrytý obrazec na současných českých bankovkách

50,- Kč

100,- Kč

200,- Kč

500,- Kč

1000,- Kč

2000,- Kč

5000,- Kč Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

70

Obr. č. 7 Opticky proměnlivá barva na současných českých bankovkách

1000,- Kč

2000,- Kč

5000,- Kč Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

71

Obr. č. 8 Mikrotext na současných českých bankovkách

Líc 50,- Kč

Rub 50,- Kč

Líc 100,- Kč

Rub 100,- Kč

Líc 200,- Kč

Rub 200,- Kč

Líc 500,- Kč

Rub 500,- Kč 72

Líc 1000,- Kč

Rub 1000,- Kč

Líc 2000,- Kč

Rub 2000,- Kč

Líc 5000,- Kč

Rub 5000,- Kč

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

73

Obr. č. 9 Iridiscentní pruh na současných českých bankovkách

1000,- Kč

2000,- Kč

5000,- Kč Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/. Úprava vlastní.

74

Příloha č. 5 Odborné vyjádření ČNB o padělku - příklad

Zdroj:

nprap. BŘEZINA Aleš, vrchní inspektor Policie ČR, oddělení hospodářské

kriminality územního odboru Služby kriminální policie a vyšetřování, Krajského ředitelství policie Severočeského kraje, Teplice. Úprava vlastní (proveden výmaz osobních dat z důvodu ochrany osobních dat dle z č. 101/2000 Sb.). 75

Příloha č. 6 Vyrozumění ČNB o poskytnutí náhrady za platidla - příklad

Zdroj:

nprap. BŘEZINA Aleš, vrchní inspektor Policie ČR, oddělení hospodářské

kriminality územního odboru Služby kriminální policie a vyšetřování, Krajského ředitelství policie Severočeského kraje, Teplice. Úprava vlastní (proveden výmaz osobních dat z důvodu ochrany osobních dat dle z č. 101/2000 Sb.).

76

Příloha č. 7 Trestné činy proti měně v trestních zákonech vybraných států – Slovensko, Polsko, Rusko, Německo a Rakousko

Slovensko Zákon 300/2005 Z.z. (Trestný zákon ) Autor: Národná rada SR Platnosť od: 2.7.2005 Účinnosť od: 1.1.2009

Zmena: 650/2005 Z.z. Zmena: 692/2006 Z.z. Zmena: 218/2007 Z.z. Zmena: 491/2008 Z.z. Zmena: 497/2008 Z.z. Zmena: 498/2008 Z.z. nadobúda účinnosť 1. januára 2009

Tretí diel Trestné činy proti mene a trestné činy daňové § 270 Falšovanie, pozmeňovanie a neoprávnená výroba peňazí a cenných papierov (1) Kto sebe alebo inému zadováži falšované, pozmenené alebo neoprávnene vyrobené peniaze alebo cenné papiere alebo kto také peniaze alebo cenné papiere prechováva, potrestá sa odňatím slobody na tri roky až osem rokov. (2) Kto falšuje, pozmení alebo neoprávnene vyrobí peniaze alebo cenné papiere alebo kto falšuje, pozmení alebo neoprávnene vyrobí peniaze alebo cenné papiere v úmysle dať ich ako pravé alebo ako peniaze alebo cenné papiere vyššej hodnoty, alebo kto falšované, pozmenené alebo neoprávnene vyrobené peniaze alebo cenné papiere dá ako pravé, potrestá sa odňatím slobody na sedem rokov až desať rokov. (3) Odňatím slobody na desať rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 alebo 2 77

a) závažnejším spôsobom konania, alebo b) vo väčšom rozsahu. (4) Odňatím slobody na dvanásť rokov až dvadsať rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 alebo 2 a) ako člen nebezpečného zoskupenia, alebo b) vo veľkom rozsahu. § 271 Uvádzanie falšovaných, pozmenených a neoprávnene vyrobených peňazí a cenných papierov (1) Kto dovezie, vyvezie, prepraví, prijme alebo získa falšované, pozmenené a neoprávnene vyrobené peniaze a cenné papiere s cieľom uviesť ich do obehu, potrestá sa odňatím slobody na sedem rokov až desať rokov. (2) Kto falšované alebo pozmenené, alebo neoprávnene vyrobené peniaze, ktorými mu bolo platené ako pravými, dá do obehu ako pravé, potrestá sa odňatím slobody až na dva roky. (3) Rovnako ako v odseku 2 sa potrestá, kto použije falšované alebo pozmenené, alebo neoprávnene vyrobené cenné papiere ako pravé. § 272 Výroba a držba falšovateľského náčinia (1) Kto vyrobí, sebe alebo inému zadováži alebo prechováva nástroj alebo iný predmet, alebo počítačový program určený na falšovanie alebo pozmeňovanie peňazí alebo ich ochranných prvkov, cenných papierov, verejných listín, úradných pečatí a úradných uzáverov

alebo

znakov,

potrestá

sa

odňatím

slobody

až

na

tri

roky.

(2) Odňatím slobody na jeden rok až päť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 pri výkone svojho povolania.

Zdroj:

http://jaspi.justice.gov.sk/jaspiw1/htm_zak/jaspiw_maxi_zak_fr0.htm.

vlastní.

78

Úprava

POLSKO Kodeks karny z dnia 6 czerwca 1997 r. Sygnatura: Tytuł: Status aktu prawnego: Data ogłoszenia: Data wejscia w Ŝycie: Data ujednolicenia:

Dziennik Ustaw 1997 nr 88 poz. 553 Kodeks karny z dnia 6 czerwca 1997 r. obowiązujący 1997-08-02 1998-09-01 2008-12-18

Opracowano na podstawie:

Dz.U. z 1997 r. Nr 88, poz. 553, Nr 128, poz. 840, z 1999 r. Nr 64, poz. 729, Nr 83, poz. 931, z 2000 r. Nr 48, poz. 548, Nr 93, poz. 1027, Nr 116, poz. 1216, z 2001 r. Nr 98, poz. 1071, z 2003 r. Nr 111, poz. 1061, Nr 121, poz. 1142, Nr 179, poz. 1750, Nr 199, poz. 1935, Nr 228, poz. 2255, 2004 r. Nr 25, poz. 219, Nr 69, poz. 626, Nr 93, poz. 889, Nr 243, poz. 2426, z 2005 r. Nr 86, poz. 732, Nr 90, poz. 757, Nr 132, poz. 1109, Nr 163, poz. 1363, Nr 178, poz. 1479, Nr 180, poz. 1493, z 2006 r. Nr 190, poz. 1409, Nr 218, poz. 1592, Nr 226, poz. 1648, z 2007 r. Nr 89, poz. 589, Nr 123, poz. 850, Nr 124, poz. 859, Nr 192, poz. 1378, z 2008 r. Nr 90, poz. 560. Rozdział XXXVII Przestępstwa przeciwko obrotowi pieniędzmi i papierami wartościowymi Art. 310. § 1. Kto podrabia albo przerabia polski albo obcy pieniądz, inny środek płatniczy albo dokument uprawniający do otrzymania sumy pienięŜnej albo zawierający obowiązek wypłaty kapitału, odsetek, udziału w zyskach albo stwierdzenie uczestnictwa w spółce lub z pieniędzy, innego środka płatniczego albo z takiego dokumentu usuwa oznakę umorzenia, podlega karze pozbawienia wolności na czas nie krótszy od lat 5 albo karze 25 lat pozbawienia wolności. § 2. Kto pieniądz, inny środek płatniczy lub dokument określony w § 1 puszcza w obieg albo go w takim celu przyjmuje, przechowuje, przewozi, przenosi, przesyła albo pomaga do jego zbycia lub ukrycia, podlega karze pozbawienia wolności od roku do lat 10. § 3. W wypadku mniejszej wagi sąd moŜe zastosować nadzwyczajne złagodzenie kary. § 4. Kto czyni przygotowania do popełnienia przestępstwa określonego w § 1 lub 2, podlega karze pozbawienia wolności od 3 miesięcy do lat 5. Art. 311. Kto, w dokumentacji związanej z obrotem papierami wartościowymi, rozpowszechnia nieprawdziwe informacje lub przemilcza informacje o stanie majątkowym oferenta, mające istotne znaczenie dla nabycia, zbycia papierów wartościowych, podwyŜszenia albo obniŜenia wkładu, podlega karze pozbawienia wolności do lat 3. Art. 312. Kto puszcza w obieg podrobiony albo przerobiony pieniądz, inny środek płatniczy albo dokument określony w art. 310 § 1, który sam otrzymał jako prawdziwy, podlega grzywnie, karze ograniczenia wolności albo pozbawienia wolności do roku. Art. 313. § 1. Kto, w celu uŜycia lub puszczenia w obieg, podrabia albo przerabia urzędowy znak wartościowy albo ze znaku takiego usuwa oznakę umorzenia, podlega karze pozbawienia wolności do lat 3. § 2. Tej samej karze podlega, kto urzędowy znak wartościowy podrobiony, przerobiony

79

albo z usuniętą oznaką umorzenia puszcza w obieg, nabywa lub go uŜywa albo przechowuje w celu puszczenia w obieg. Art. 314. Kto, w celu uŜycia w obrocie gospodarczym, podrabia albo przerabia znak urzędowy, mający stwierdzić upowaŜnienie lub wynik badania albo w obrocie publicznym uŜywa przedmiotów opatrzonych takimi podrobionymi albo przerobionymi znakami, podlega grzywnie, karze ograniczenia wolności albo pozbawienia wolności do lat 2. Art. 315. § 1. Kto, w celu uŜycia w obrocie gospodarczym, podrabia lub przerabia zalegalizowane narzędzie pomiarowe lub probiercze, podlega grzywnie, karze ograniczenia wolności albo pozbawienia wolności do lat 2. § 2. Tej samej karze podlega, kto podrobionego albo przerobionego narzędzia pomiarowego lub probierczego w obrocie gospodarczym uŜywa albo takie narzędzie w celu uŜycia w obrocie gospodarczym przechowuje. Art. 316. § 1. Pieniądze, dokumenty i znaki wartościowe podrobione, przerobione albo z usuniętą oznaką umorzenia oraz podrobione lub przerobione narzędzia pomiarowe, jak równieŜ przedmioty słuŜące do popełnienia przestępstw określonych w tym rozdziale ulegają przepadkowi, chociaŜby nie stanowiły własności sprawcy. § 2. Podrobione albo przerobione znaki urzędowe określone w art. 314 naleŜy usunąć, chociaŜby to miało być połączone ze zniszczeniem przedmiotu. Zdroj:

http://www.prawnik-online.eu/wzory%20pism/kodeks_karny_do_pobrania.pdf.

Úprava vlastní.

80

RUSKO УГОЛОВНЫЙ КОДЕКС РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ

Принят Государственной Думой 24 мая 1996 года Одобрен Советом Федерации 5 июня 1996 года (в ред. Федеральных законов от 27.05.1998 N 77-ФЗ, от 25.06.1998 N 92-ФЗ, от 09.02.1999 N 24-ФЗ, от 09.02.1999 N 26-ФЗ, от 15.03.1999 N 48-ФЗ, от 18.03.1999 N 50-ФЗ, от 09.07.1999 N 156-ФЗ, от 09.07.1999 N 157-ФЗ, от 09.07.1999 N 158-ФЗ, от 09.03.2001 N 25-ФЗ, от 20.03.2001 N 26-ФЗ, от 19.06.2001 N 83-ФЗ, от 19.06.2001 N 84-ФЗ, от 07.08.2001 N 121-ФЗ, от 17.11.2001 N 144-ФЗ, от 17.11.2001 N 145-ФЗ, от 29.12.2001 N 192-ФЗ, от 04.03.2002 N 23-ФЗ, от 14.03.2002 N 29-ФЗ, от 07.05.2002 N 48-ФЗ, от 07.05.2002 N 50-ФЗ, от 25.06.2002 N 72-ФЗ, от 24.07.2002 N 103-ФЗ, от 25.07.2002 N 112-ФЗ, от 31.10.2002 N 133-ФЗ, от 11.03.2003 N 30-ФЗ, от 08.04.2003 N 45-ФЗ, от 04.07.2003 N 94-ФЗ, от 04.07.2003 N 98-ФЗ, от 07.07.2003 N 111-ФЗ, от 08.12.2003 N 162-ФЗ, от 08.12.2003 N 169-ФЗ, от 21.07.2004 N 73-ФЗ, от 21.07.2004 N 74-ФЗ, от 26.07.2004 N 78-ФЗ, от 28.12.2004 N 175-ФЗ, от 28.12.2004 N 187-ФЗ, от 21.07.2005 N 93-ФЗ, от 19.12.2005 N 161-ФЗ, от 05.01.2006 N 11-ФЗ, от 27.07.2006 N 153-ФЗ, от 04.12.2006 N 201-ФЗ, от 30.12.2006 N 283-ФЗ, от 09.04.2007 N 42-ФЗ, от 09.04.2007 N 46-ФЗ, от 10.05.2007 N 70-ФЗ, от 24.07.2007 N 203-ФЗ, от 24.07.2007 N 211-ФЗ, от 24.07.2007 N 214-ФЗ, от 04.11.2007 N 252-ФЗ, от 01.12.2007 N 318-ФЗ, от 06.12.2007 N 333-ФЗ, от 06.12.2007 N 335-ФЗ, от 14.02.2008 N 11-ФЗ, от 08.04.2008 N 43-ФЗ, от 13.05.2008 N 66-ФЗ, от 22.07.2008 N 145-ФЗ, от 25.11.2008 N 218-ФЗ, с изм., внесенными Постановлением Конституционного Суда РФ от 27.05.2008 N 8-П)

Раздел VIII. ПРЕСТУПЛЕНИЯ В СФЕРЕ ЭКОНОМИКИ Глава 22. ПРЕСТУПЛЕНИЯ В СФЕРЕ ЭКОНОМИЧЕСКОЙ ДЕЯТЕЛЬНОСТИ Статья 186. Изготовление или сбыт поддельных денег или ценных бумаг 1. Изготовление в целях сбыта или сбыт поддельных банковских билетов Центрального

банка

Российской

Федерации,

металлической

монеты,

государственных ценных бумаг или других ценных бумаг в валюте Российской Федерации либо иностранной валюты или ценных бумаг в иностранной валюте наказываются лишением свободы на срок от пяти до восьми лет со штрафом в размере до одного миллиона рублей или в размере заработной платы или иного дохода осужденного за период до пяти лет либо без такового.

81

(в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ) 2. Те же деяния, совершенные в крупном размере, (в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ) наказываются лишением свободы на срок от семи до двенадцати лет со штрафом в размере до одного миллиона рублей или в размере заработной платы или иного дохода осужденного за период до пяти лет либо без такового. (в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ) 3. Деяния, предусмотренные частями первой или второй настоящей статьи, совершенные организованной группой, наказываются лишением свободы на срок от восьми до пятнадцати лет со штрафом в размере до одного миллиона рублей или в размере заработной платы или иного дохода осужденного за период до пяти лет либо без такового. (в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ) Статья 187. Изготовление или сбыт поддельных кредитных либо расчетных карт и иных платежных документов 1. Изготовление в целях сбыта или сбыт поддельных кредитных либо расчетных карт, а также иных платежных документов, не являющихся ценными бумагами, наказываются лишением свободы на срок от двух до шести лет со штрафом в размере от ста тысяч до трехсот тысяч рублей или в размере заработной платы или иного дохода осужденного за период от одного года до двух лет. (в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ) 2. Те же деяния, совершенные организованной группой, (в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ) наказываются лишением свободы на срок от четырех до семи лет со штрафом в размере до одного миллиона рублей или в размере заработной платы или иного дохода осужденного за период до пяти лет либо без такового. (в ред. Федерального закона от 08.12.2003 N 162-ФЗ)

Zdroj: http://www.roskodeks.ru/free/k-27.doc. Úprava vlastní.

82

Spolková republika Německo StGB (Strafgesetzbuch) In der Fassung der Bekanntmachung vom 13. November 1998 (BGBl. I S. 3322) Zuletzt geändert durch Artikel 1 des Gesetzes vom 13. August 2008 (BGBl. I S. 1690) Achter Abschnitt (Besonderer Teil) §146 - Geldfälschung (1) Mit Freiheitsstrafe nicht unter einem Jahr wird bestraft, wer 1.

Geld in der Absicht nachmacht, dass es als echt in Verkehr gebracht oder dass ein solches Inverkehrbringen ermöglicht werde, oder Geld in dieser Absicht so verfälscht, dass der Anschein eines höheren Wertes hervorgerufen wird,

2.

falsches Geld in dieser Absicht sich verschafft oder feilhält oder

3.

falsches Geld, das er unter den Voraussetzungen der Nummern 1 oder 2 nachgemacht, verfälscht oder sich verschafft hat, als echt in Verkehr bringt.

(2) Handelt der Täter gewerbsmäßig oder als Mitglied einer Bande, die sich zur fortgesetzten Begehung einer Geldfälschung verbunden hat, so ist die Strafe Freiheitsstrafe nicht unter zwei Jahren. (3) In minder schweren Fällen des Absatzes 1 ist auf Freiheitsstrafe von drei Monaten bis zu fünf Jahren, in minder schweren Fällen des Absatzes 2 auf Freiheitsstrafe von einem Jahr bis zu zehn Jahren zu erkennen.

§147 - Inverkehrbringen von Falschgeld (1) Wer, abgesehen von den Fällen des § 146, falsches Geld als echt in Verkehr bringt, wird mit Freiheitsstrafe bis zu fünf Jahren oder mit Geldstrafe bestraft. (2) Der Versuch ist strafbar.

§149 - Vorbereitung der Fälschung von Geld und Wertzeichen (1) Wer eine Fälschung von Geld oder Wertzeichen vorbereitet, indem er

83

1.

Platten, Formen, Drucksätze, Druckstöcke, Negative, Matrizen, Computerprogramme oder ähnliche Vorrichtungen, die ihrer Art nach zur Begehung der Tat geeignet sind,

2.

Papier, das einer solchen Papierart gleicht oder zum Verwechseln ähnlich ist, die zur Herstellung von Geld oder amtlichen Wertzeichen bestimmt und gegen Nachahmung besonders gesichert ist, oder

3.

Hologramme oder andere Bestandteile, die der Sicherung gegen Fälschung dienen;

herstellt, sich oder einem anderen verschafft, feilhält, verwahrt oder einem anderen überlässt, wird, wenn er eine Geldfälschung vorbereitet, mit Freiheitsstrafe bis zu fünf Jahren oder mit Geldstrafe, sonst mit Freiheitsstrafe bis zu zwei Jahren oder mit Geldstrafe bestraft. (2) Nach Absatz 1 wird nicht bestraft, wer freiwillig 1.

die Ausführung der vorbereiteten Tat aufgibt und eine von ihm verursachte Gefahr, dass andere die Tat weiter vorbereiten oder sie ausführen, abwendet oder die Vollendung der Tat verhindert und

2.

die Fälschungsmittel, soweit sie noch vorhanden und zur Fälschung brauchbar sind, vernichtet, unbrauchbar macht, ihr Vorhandensein einer Behörde anzeigt oder sie dort abliefert.

(3) Wird ohne Zutun des Täters die Gefahr, dass andere die Tat weiter vorbereiten oder sie ausführen, abgewendet oder die Vollendung der Tat verhindert, so genügt an Stelle der Voraussetzungen des Absatzes 2 Nr. 1 das freiwillige und ernsthafte Bemühen des Täters, dieses Ziel zu erreichen.

§150 - Erweiterter Verfall und Einziehung (1) In den Fällen der §§ 146, 148 Abs. 1, der Vorbereitung einer Geldfälschung nach § 149 Abs. 1, der §§ 152a und 152b ist § 73d anzuwenden, wenn der Täter gewerbsmäßig oder als Mitglied einer Bande handelt, die sich zur fortgesetzten Begehung solcher Taten verbunden hat. (2) Ist eine Straftat nach diesem Abschnitt begangen worden, so werden das falsche Geld, die falschen oder entwerteten Wertzeichen und die in § 149 bezeichneten Fälschungsmittel eingezogen.

§152 - Geld, Wertzeichen und Wertpapiere eines fremden Währungsgebiets Die §§ 146 bis 151 sind auch auf Geld, Wertzeichen und Wertpapiere eines fremden Währungsgebiets anzuwenden.

Zdroj: http://www.juraforum.de/gesetze/StGB/stgb.html#gld2186. Úprava vlastní

84

RAKOUSKO Strafgesetzbuch (StGB) Bundesgesetz vom 23. Jänner 1974 über die mit gerichtlicher Strafe bedrohten Handlungen (Strafgesetzbuch-StGB) BGBl 1974/60 idF BGBl I 15/2004 Stand 1. Mai 2004

(zu den Novellen des StGB) Beachte: SozialBetrugsG (neu eingefügt: §§ 153c ff; in Kraft 01.03.2005) und BudgetbegleitG (Änderung u.a. der Wertgrenzen; in Kraft 01.01.2005) EO-Novelle 2005 (Änderung des § 292a ; in Kraft 01.09.2005) StrafrechtsänderungsG 2006 (neu eingefügt: stalking-Strafbestimmung (§ 107a); Änderung ua des Umweltstrafrechts §§ 177b ff; in Kraft 01.07.2006) Dreizehnter Abschnitt Strafbare Handlungen gegen die Sicherheit des Verkehrs mit Geld, Wertpapieren, Wertzeichen und unbaren Zahlungsmitteln Geldfälschung § 232. (1) Wer Geld mit dem Vorsatz nachmacht oder verfälscht, daß es als echt und unverfälscht in Verkehr gebracht werde, ist mit Freiheitsstrafe von einem bis zu zehn Jahren zu bestrafen. (2) Ebenso ist zu bestrafen, wer solches nachgemachtes oder verfälschtes Geld im Einverständnis mit einem an der Fälschung Beteiligten (§ 12) oder einem Mittelsmann mit dem Vorsatz übernimmt, es als echt und unverfälscht in Verkehr zu bringen. (3) Als Nachmachen von Geld gilt auch die Herstellung unter Nutzung der zur rechtmäßigen Herstellung bestimmten Einrichtungen oder Materialien, jedoch unter Missachtung der Rechte oder der Bedingungen, nach denen die zuständigen Stellen zur Geldausgabe befugt sind, und ohne die Zustimmung dieser Stellen.

Weitergabe und Besitz nachgemachten oder verfälschten Geldes § 233. (1) Wer nachgemachtes oder verfälschtes Geld 1.

2.

mit dem Vorsatz, dass es als echt und unverfälscht ausgegeben werde, einführt, ausführt, befördert, außer dem im § 232 Abs. 2 genannten Fall von einem anderen übernimmt, sich sonst verschafft oder besitzt oder als echt und unverfälscht ausgibt,

ist mit Freiheitsstrafe bis zu drei Jahren zu bestrafen. (2) Wer die Tat an nachgemachtem oder verfälschtem Geld im Nennwert von mehr als 50 000 Euro begeht, ist mit Freiheitsstrafe von sechs Monaten bis zu fünf Jahren zu bestrafen.

85

Verringerung von Geldmünzen und Weitergabe verringerter Geldmünzen § 234. (1) Wer eine Geldmünze mit dem Vorsatz verringert, daß sie als vollwertig ausgegeben werde, ist mit Freiheitsstrafe von sechs Monaten bis zu fünf Jahren zu bestrafen. (2) Wer eine verringerte Geldmünze 1. 2.

mit dem Vorsatz, daß sie als vollwertig ausgegeben werde, von einem anderen übernimmt oder sich auf andere Weise verschafft oder als vollwertig ausgibt,

ist mit Freiheitsstrafe bis zu drei Jahren zu bestrafen. Wer die Tat an verringerten Geldmünzen begeht, deren Nennwert 50 000 Euro übersteigt, ist mit Freiheitsstrafe von sechs Monaten bis zu fünf Jahren zu bestrafen.

Ansichbringen, Verheimlichen oder Verhandeln des Münzabfalls § 235. Wer das von einem anderen durch die Verringerung von Geldmünzen (§ 234 Abs. 1) gewonnene Metall kauft, zum Pfand nimmt oder sonst an sich bringt, verheimlicht oder verhandelt, ist mit Freiheitsstrafe bis zu einem Jahr zu bestrafen. Weitergabe von Falschgeld oder verringerten Geldmünzen § 236. (1) Wer nachgemachtes oder verfälschtes Geld oder eine verringerte Geldmünze als echt und unverfälscht oder als vollwertig weitergibt, ist, wenn er oder ein anderer für ihn das Geld oder die Münze gutgläubig als echt und unverfälscht oder als vollwertig empfangen hat, ohne sich dadurch strafbar zu machen, mit Freiheitsstrafe bis zu einem Jahr oder mit Geldstrafe bis zu 360 Tagessätzen zu bestrafen. 2) Ebenso ist zu bestrafen, wer eine der im Abs. 1 genannten Handlungen für einen anderen begeht, der, ohne sich dadurch strafbar zu machen, das Geld oder die Münze gutgläubig als echt und unverfälscht oder als vollwertig empfangen hat.

Vorbereitung einer Geld-, Wertpapier- oder Wertzeichenfälschung § 239. Wer mit dem Vorsatz, sich oder einem anderen die Begehung einer der nach den §§ 232, 234, 237 oder 238 mit Strafe bedrohten Handlungen zu ermöglichen, ein Mittel oder Werkzeug, das nach seiner besonderen Beschaffenheit ersichtlich zu einem solchen Zweck bestimmt ist, ein Hologramm oder einen anderen der Sicherung gegen Fälschung dienenden Bestandteil von Geld, eines besonders geschützten Wertpapieres oder eines amtlichen Wertzeichens anfertigt, von einem anderen übernimmt, sich oder einem anderen verschafft, einem anderen überlässt oder sonst besitzt, ist mit Freiheitsstrafe bis zu zwei Jahren zu bestrafen.

Tätige Reue § 240. (1) Wegen einer der in den §§ 232, 234 und 237 bis 239 mit Strafe bedrohten Handlungen ist nicht zu bestrafen, wer freiwillig 1. 2.

3.

seine dort bezeichnete Tätigkeit vor deren Abschluß aufgibt, das nachgemachte oder verfälschte Geld, solche Wertpapiere oder Wertzeichen oder die verringerten Geldmünzen sowie die Fälschungsgeräte (§ 239) vernichtet oder der Behörde (§ 151 Abs. 3) übergibt, soweit er diese Gegenstände noch besitzt, und durch Mitteilung an diese Behörde oder auf andere Art die Gefahr beseitigt, daß infolge seiner Tätigkeit oder der Tätigkeit anderer an dem Unternehmen Beteiligter nachgemachtes oder verfälschtes Geld oder ein solches Wertpapier als echt und unverfälscht oder eine verringerte Geldmünze als vollwertig in Verkehr gebracht oder ausgegeben oder ein nachgemachtes oder

86

verfälschtes Wertzeichen als echt und unverfälscht verwertet wird, solange noch nicht versucht worden ist, einen dieser Erfolge herbeizuführen. (2) Der Täter ist auch nicht zu bestrafen, wenn die im Abs. 1 bezeichneten Gefahren nicht bestehen oder ohne sein Zutun beseitigt werden, er sich jedoch in Unkenntnis dessen freiwillig und ernstlich darum bemüht, sie zu beseitigen.

Geld, Wertpapiere und Wertzeichen des Auslands § 241. Die Bestimmungen dieses Abschnitts gelten auch für Geld, Wertpapiere, Wertzeichen sowie zur Ausgabe als gesetzliches Zahlungsmittel bestimmte Banknoten und Geldmünzen des Auslands.

Fälschung unbarer Zahlungsmittel § 241a. (1) Wer ein falsches unbares Zahlungsmittel mit dem Vorsatz herstellt oder ein echtes unbares Zahlungsmittel mit dem Vorsatz verfälscht, dass es im Rechtsverkehr wie ein echtes verwendet werde, ist mit Freiheitsstrafe bis zu drei Jahren zu bestrafen. (2) Wer die Tat gewerbsmäßig oder als Mitglied einer kriminellen Vereinigung begeht, ist mit Freiheitsstrafe von sechs Monaten bis zu fünf Jahren zu bestrafen.

Annahme, Weitergabe oder Besitz falscher oder verfälschter unbarer Zahlungsmittel § 241b. Wer ein falsches oder verfälschtes unbares Zahlungsmittel mit dem Vorsatz, dass es im Rechtsverkehr wie ein echtes verwendet werde, von einem anderen übernimmt, sich oder einem anderen verschafft, befördert, einem anderen überlässt oder sonst besitzt, ist mit Freiheitsstrafe bis zu einem Jahr zu bestrafen. Vorbereitung der Fälschung unbarer Zahlungsmittel § 241c. Wer mit dem Vorsatz, sich oder einem anderen eine Fälschung eines unbaren Zahlungsmittels zu ermöglichen, ein Mittel oder Werkzeug, das nach seiner besonderen Beschaffenheit ersichtlich zu einem solchen Zweck bestimmt ist, anfertigt, von einem anderen übernimmt, sich oder einem anderen verschafft, einem anderen überlässt oder sonst besitzt, ist mit Freiheitsstrafe bis zu einem Jahr zu bestrafen.

Tätige Reue § 241d. (1) Wegen einer der in den §§ 241a bis 241c mit Strafe bedrohten Handlungen ist nicht zu bestrafen, wer freiwillig, bevor das falsche oder verfälschte unbare Zahlungsmittel im Rechtsverkehr verwendet worden ist, durch Vernichtung des unbaren Zahlungsmittels, oder, bevor das Mittel oder Werkzeug zur Fälschung eines unbaren Zahlungsmittels verwendet worden ist, durch Vernichtung des Mittels oder Werkzeuges, oder auf andere Art die Gefahr einer solchen Verwendung beseitigt. (2) Besteht die Gefahr einer solchen Verwendung nicht oder ist sie ohne Zutun des Täters beseitigt worden, so ist er nicht zu bestrafen, wenn er sich in Unkenntnis dessen freiwillig und ernstlich bemüht, sie zu beseitigen.

Entfremdung unbarer Zahlungsmittel § 241e. (1) Wer sich ein unbares Zahlungsmittel, über das er nicht oder nicht allein verfügen darf, mit dem Vorsatz verschafft, dass er oder ein Dritter durch dessen Verwendung im Rechtsverkehr unrechtmäßig bereichert werde, ist mit Freiheitsstrafe bis zu zwei Jahren zu bestrafen. Ebenso ist zu bestrafen, wer sich ein unbares Zahlungsmittel, über das er nicht oder nicht allein verfügen darf, mit dem Vorsatz verschafft, sich oder einem anderen eine Fälschung unbarer Zahlungsmittel (§ 241a) zu ermöglichen. 87

(2) Wer die Tat gewerbsmäßig oder als Mitglied einer kriminellen Vereinigung begeht, ist mit Freiheitsstrafe von sechs Monaten bis zu fünf Jahren zu bestrafen. (3) Wer ein unbares Zahlungsmittel, über das er nicht oder nicht allein verfügen darf, mit dem Vorsatz, dessen Verwendung im Rechtsverkehr zu verhindern, vernichtet, beschädigt oder unterdrückt, ist mit Freiheitsstrafe bis zu einem Jahr zu bestrafen.

Annahme, Weitergabe oder Besitz entfremdeter unbarer Zahlungsmittel § 241f. Wer ein entfremdetes unbares Zahlungsmittel mit dem Vorsatz, dass er oder ein Dritter durch dessen Verwendung unrechtmäßig bereichert werde, oder mit dem Vorsatz, sich oder einem anderen eine Fälschung unbarer Zahlungsmittel (§ 241a) zu ermöglichen, von einem anderen übernimmt, sich oder einem anderen verschafft, befördert, einem anderen überlässt oder sonst besitzt, ist mit Freiheitsstrafe bis zu einem Jahr zu bestrafen. Tätige Reue § 241g. (1) Nach den §§ 241e und 241f ist nicht zu bestrafen, wer freiwillig, bevor das entfremdete unbare Zahlungsmittel im Rechtsverkehr oder zur Fälschung eines unbaren Zahlungsmittels verwendet worden ist, durch Übergabe an die Behörde (§ 151 Abs. 3) oder auf andere Art die Gefahr einer solchen Verwendung beseitigt. (2) Besteht die Gefahr einer solchen Verwendung nicht oder ist sie ohne Zutun des Täters beseitigt worden, so ist er nicht zu bestrafen, wenn er sich in Unkenntnis dessen freiwillig und ernstlich bemüht, sie zu beseitigen.

Zdroj: http://www.sbg.ac.at/ssk/docs/stgb/stgb_index.htm.Úprava vlastní.

88