Trendy změn land use v postsocialistických státech po roce 1990: Srovnání s Českem
Ivan Bičík Zbyněk Janoušek et al. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK
Postsocialistické státy Evropy • Význam tématu: nárůst ostatních zastavěných a jiných ploch na úkor „přírodnějších“, koncentrace zemědělské produkce, opouštění venkovské krajiny aj. • Turnock, Banski – více studií aj. • Hampl, Müller (2012): rychlost průběhu a zpožďování sociálně ekonomických procesů: politické – ekonomické – sociální – socio- geografické (= Změny LUCC!); • Střední Evropa: ČR, SR, Polsko, Maďarsko; shoda x neshoda; • JV Evropa: Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, Albánie; shoda x neshoda;
Zpožďování sociálněekonomických procesů • Hampl a Müller (2011, s. 211 - 212) hodnotí transformační období po roce 1990 z hlediska odlišné časové náročnosti proměny jednotlivých struktur, které transformační proces vyvolal. Proměny politické a ekonomické struktury probíhají poměrně rychle (dny, týdny, měsíce). Proměny struktury sociokulturní nebo demografické probíhají pomaleji, jejich změna trvá roky. Ještě podstatně pomaleji pak probíhají proměny sociogeografické a nejpomaleji pak jejich průmět do regionálních struktur. • Autory definované opožďování potvrzují i naše analýzy land use v transformačním období i v minulosti.
East Central Europe (in %) podle ročenek FAO
Arable land
-12,4
Permanent crops Grassland
1961
1990
2002
2012
49,6
45,7
41,7
37,2
1,4
1,3
1,1
1,3
14,0
12,9
12,0
10,3
Agricultural area
-16,2
65,0
60,0
54,8
48,8
Forest area
+5,0
25,0
28,5
29,3
30,0
Other area
+11,2
10,0
11,5
15,9
21,2
Note: Changes in percentage points (pp)
Southeast Europe (in %) podle ročenek FAO
Arable land
-5,6
Permanent crops Grassland
Agricultural area
-8,8
Forest area Other area
+6,9
1961
1990
2002
2012
35,1
33,0
30,3
29,5
2,6
2,7
2,2
2,0
19,8
21,3
18,0
17,2
57,5
57,0
50,5
48,7
31,5
30,8
31,4
33,4
11,0
12,3
18,1
17,9
EC Europe (%)
1961–90
1990–02
Arable land Permanent crops Grassland Agricultural area
-7,8 -5,0 -7,7 -7,7
-8,8 -14,1 -7,2 -8,6
Forest area
14,0
Other area (water+built-up+ remaining)
2002–12
1961–12
-10,7 10,9 -14,4 -11,1
- 24,9 - 9,8 -26,7 -25,0
2,5
2,7
20,0
15,1
38,5
33,3
112,5
Index of change (IC)
5,0
5,1
6,2
16,2
IC (10 years average)
1,7
4,3
6,2
3,2
SE Europe (%) • • • •
Arable land Permanent crops Grassland Agricultural area
1961–90
1990–02
2002–12 1961–12
-6,0 5,4 7,2 -0,9
-8,0 -19,3 -15,6 -11,4
-2,8 -11,5 -4,0 -3,6
-16,0 -24,7 -13,1 -15,4
• Forest area
-2,4
2,2
6,3
6,0
• Other area (water+built-up+ remaining)
11,5
47,6
-0,9
63,3
6,5 5,4
2,0 2,0
8,8 1,7
• Index of change (IC) • IC (10 years average)
2,8 1,0
Change (in pp) 1990–2002
Arable land
Perm. crops
Grass- Agricult. Forest land area area
Other area
Czechia
-1,9
0,0
1,7
-0,2
0,1
0,1
Hungary
-4,8
-0,6
-1,3
-6,7
1,5
5,3
Poland
-4,4
-0,1
-1,6
-6,1
0,7
5,3
Slovakia
-3,6
-0,5
-0,2
-4,3
0,1
4,2
ECE
-4,0
-0,2
-0,9
-5,1
0,7
4,4
0,0
-0,1
0,8
0,7
-0,5
-0,1
Bulgaria
-4,5
-0,6
-2,4
-7,5
1,4
6,1
Romania
-0,3
-0,5
1,0
0,2
0,0
-0,2
Yugoslavia
-4,3
-0,6
-8,2
-13,1
1,1
12,0
SEE
-2,6
-0,5
-3,3
Albania
-6,5
0,7
5,8
Change (in pp) Arable 2002–2012 land
Perm. crops
Grassland
Agricult. area
Forest area
Other area
Czechia
-0,9
0,0
0,3
-0,6
0,3
0,3
Hungary
-2,2
0,0
-3,3
-5,5
1,2
4,3
Poland
-6,7
0,2
-1,1
-7,6
0,9
6,7
Slovakia
-0,4
-0,2
-5,8
-6,3
0,2
6,2
ECE
-4,5
0,1
-1,7
-6,1
0,8
5,3
Albania
1,4
-1,5
2,2
2,1
0,0
-2,1
Bulgaria
-0,3
-0,6
-0,9
-1,8
5,0
-3,1
Romania
-2,4
-0,2
-2,0
-4,6
1,1
3,4
0,1
0,0
0,2
0,3
1,7
-2,0
-0,9
-0,3
-0,7
-1,8
2,0
-0,2
Former Yugoslavia SEE
Type
Intensity
1845–1896
1896–1948
1948–1990
1990–2010
BTU number Area (%) BTU number Area (%) BTU number Area (%) BTU number Area (%)
Intensification strong medium weak Grassing-over strong medium weak Afforestation strong medium weak Other changes strong medium weak Less than 1% of BTU area changed Total
4 843 1 203 63 195 165 16 1 057 664 38 36 67 14
56,6 13,2 0,7 1,6 1,7 0,2 11,2 7,7 0,4 0,5 0,9 0,1
429 527 102 280 400 129 1 958 1 388 185 1 140 1 082 173
3,5 5,8 1,0 1,9 3,5 1,6 19,2 17,6 2,2 15,9 13,9 2,2
89 272 135 177 749 339 399 1 177 283 2 391 2 297 491
0,4 1,9 1,1 0,8 5,5 3,3 4,2 12,8 2,8 35,0 27,2 4,8
325 129 16 2 195 571 59 337 228 30 896 359 50
2,3 1,0 0,1 24,2 8,6 1,0 3,2 3,2 0,5 12,8 6,2 0,7
451 8 812
5,2
1 019 8 812
11,8
33 8 832
0,2
3 637 8 832
36,3
Source: LUCC Database of Czechia (1845–2010)
Types of macrostructure of land use first position agricultural land, second forest and third other areas Period
Type
1845–1896 1896–1948 1948–1990 1990–2010 1845–2010 – – +
3.7
17.4
9.6
21.1
16.5
– + –
22.3
2.7
0.4
15.9
0.9
– + +
16.5
72.2
89.8
43.2
79.3
+ – –
32.7
0.6
0.0
5.0
0.2
+ – +
13.5
6.2
0.1
3.0
2.6
+ + –
10.9
0.4
0.0
11.7
0.2
without change
0.0
0.0
0.0
0.1
–
0.4a
0.4a
–
–
0.3a
missing data
According to the area in 1948. Macrostructure: agricultural land, forest areas and other areas (water + built-up + remaining).
Conclusions of 2 centuries of LUCC changes in Czechia • Two centuries of the societal modernization led to creation of ca 10 typological regions with similar LUCC structure and development; Among them is wide differentiation of LUCC; • Differentiation is based in 1st order on the contrast functions between mountains – lowlands; • in 2nd order: * in lowlands on contrast between urban areas – productive agriculture, stabilization of LUCC in productive regions and intezification in surrounding of towns: arable land – grassland – remaining areas – built up areas; * in mountains on the new functions is accepted by typological specialized regions (recreational, environmental, wood production, extensive animal production etc.): etenzification: arable – permanent grassland – forest areas – special functions; • 2 centuries of LUCC changes is characterized by different main land use changes as in whole Czechia as among Czech regions and also by big differences of LUCC among shorter periods!; • Official contemporary policy of multifunctional landscape would have accept different LUCC structure by creating special multifunctional policies and applied rules; • Continuation of functional specialization in landscape; Population as built up areas are concerned in smaller territory, as arable land.
Základní trendy změn land use Česka • 1. úroveň diferenciace vývoje land use se odehrává nejvýrazněji mezi nížinami a vyššími nadmořskými výškami; • 2. úroveň: * kontrast mezi intenzivním zemědělstvím a městy a jejich zázemím, formou - stabilizace LU v produkčních regionech x - zvětšování podílu ploch zpevněných v linii: orná – TTP – ostatní plochy – zastavěné plochy; * Vysočiny a hory nejvýrazněji změnily funkci – specializované regiony podle funkce: rekreační, environmentální, produkce dřeva, extenzivní ŽV, vodohodpodářská funkce: - orná - TTP – lesní plochy – struktura a změny dle funkce!; • 2 století změn LU – celkově v ČR a ještě větší v regionálním dopadu!; • Došlo ke zvyšování koncentrace (H index) u orné půdy, TTP i zastavěných ploch, stajně tak i u lesních ploch!
Závěry změn land use Česka po roce 1990 • Proti změnám let 1948-1990 odlišný vývoj struktury land use po roce 1990 s dopadem restitucí, privatizací, uvolněním cen a ztrátou socialistických dotací; • Přesto se formují typologické regiony složené z SÚJ s podobnou strukturou ploch (i jejího vývoje) x navzájem silně odlišné (cca 10 – 12 typologických regionů); • Lokální obyvatelstvo stále méně rozhoduje o struktuře ploch, nárůst celospolečenských potřeb diktovaných požadavky urbanizovaného obyvatelstva jem důležitější; • Proces zatravňování se stal po stabilizovaných SUJ (s pohybem menším než 1% jejich rozlohy) hlavním (asi 34 % všech SUJ); • Pokračování nárůstu zastavěných a ostatních ploch = charakteristický rys industriální a postindustriální etapy vývoje společnosti; • Hampl, Miller (2012) uvedli sociálně prostorové struktury se mění v období transformace nejpomaleji: Tomu odpovídá zpožďování změn land use za jinými sociálně ekonomickými procesy!; • Otázka dalšího vývoje struktury land use v Česku bude výrazně závislá na vnějších faktorech – globalizace, CAP, světové ceny potravin aj.
Závěry I Typologické regiony podle stavu a vývoje využití ploch na úrovni katastrů. Jak se v nich uplatní snaha o multifunkční venkov? Jak realizovat komplexní pozemkové úpravy? Opatření k prosazení této politiky by měly být v jednotlivých typech krajiny odlišná;
• Urbanizované regiony velkých měst a jejich zázemí - proměna zemědělské funkce na funkci obytnou, skladovou, prodejní, dopravní aj. zpravidla s chaotickým rozvojem suburbií, rozsáhlá proměna ZPF na zastavěné a ostatní plochy; • Zázemí velkých a středních měst , charakterizovaná proměnou zemědělské funkce na obytnou, skladovou, prodejní, dopravní; proměna části ZPF na zastavěné a ostatní plochy s lokálními environmentálními dopady; • Relativně stabilní struktura využití ploch nížinných a nižších poloh s dominancí orné půdy, minimem lesních ploch a TTP, s lokálním malým růstem rozlohy zastavěných a ostatních ploch; • Oblasti středních nadmořských výšek (450-600 m) s průměrnými, místy slabě podprůměrnými přírodními podmínkami; relativně stabilní struktura ploch s převažující zemědělskou, obytnou a místy i rekreační funkcí; • Podhorské a nižší horské oblasti dlouhodobých úbytků ZPF a v poslední době po ztrátě dotací soc. státu s výrazným nárůstem TTP, s poklesem intenzity a restrukturalizací zemědělského hospodaření,
Závěry II Vojenské prostory opuštěné i funkční (Brdy, Ralsko, Doupov aj.) s omezenými možnostmi rozvoje a případné revitalizace hospodářského využití krajiny, výrazný nárůst nové divočiny; Národní parky a CHKO s omezenými možnostmi změn struktury ploch s relativně s výrazným podílem lesních a TTP; Oblasti vnitřní i vnější periferie silně depopulační, místy s výraznou rekreační funkcí (střední Povltaví, Beskydy apod.) a extenzifikací zemědělského využití krajiny v posledním čtvrtstoletí (růst TTP a nové divočiny); Horské oblasti specifických funkcí - vysoký a narůstající podíl lesních ploch a TTP historicky a funkčně formované podtypy: - západní hranice a z toho vyplývající propad využití krajiny; - vylidněné Krušnohoří, Novohradské hory, Jesenicko apod. - oblasti s výrazně dominantní rekreačně obytnou funkcí - Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory; Těžební oblasti – významný zábor zemědělské půdy pro těžbu surovin (v minulosti dočasně vyjmutý ZPF), devastace krajiny a její revitalizace v posledních 20 letech (pánevní oblasti Mostecka, Sokolovska apod.); Nová divočina se objevuje na lokální úrovni jako poměrně nový prvek v krajině dříve intenzivně využívané, nyní z různých důvodů mimo hospodářské využití. Formuje se především na opuštěné zemědělské půdě, ale i na ostatních či dříve zastavěných plochách.
Zpožďování sociálněekonomických procesů • Hampl a Müller (2011, s. 211 - 212) hodnotí transformační období po roce 1990 z hlediska odlišné časové náročnosti proměny jednotlivých struktur, které transformační proces vyvolal. Proměny politické a ekonomické struktury probíhají poměrně rychle (dny, týdny, měsíce). Proměny struktury sociokulturní nebo demografické probíhají pomaleji, jejich změna trvá roky. Ještě podstatně pomaleji pak probíhají proměny sociogeografické a nejpomaleji pak jejich průmět do regionálních struktur. • Autory definované opožďování potvrzují i naše analýzy land use v transformačním období i v minulosti.
Děkuji za pozornost
Děkuji za pozornost
