Trávicí systém. by - Sobota,?ervenec 19, Otázka: Trávicí systém. P?edm?

Trávicí systém - 07-19-2014 by [email protected] - Otázky z biologie a chemie - http://biologie-chemie.cz

Trávicí systém by [email protected] - Sobota, ?ervenec 19, 2014 http://biologie-chemie.cz/travici-system/

Otázka: Trávicí systém P?edm?t: Biologie P?idal(a): Mí?a

- hlavní funkce 1) Trávení – mechanické a chemické zpracování potravy (enzymy)

2) Vst?ebávání – p?estup živin z trávicí trubice do krve, nebo do mízy Stavba st?ny trávicí trubice *mukoza – sliznice - až po žaludek ji tvo?í epitel vrstvený dlaždicový, v ostatních ?ástech je epitel cylindrický ( válcovitý ) *podslizni?ní vazivo – ?ídké vazivo s uzlíky mízní tkán? *svalová vrstva – svalovina - na po?átku ( 2/3 jícnu ), a na konci (zevní sv?ra? kone?níku) je svalovina p?í?n? pruhovaná, v ostatních ?ástech je hladká

page 1 / 13


- svalovina je uspo?ádaná uvnit? kruhov?, zevn? podéln?. Ve st?n? žaludku ješt? t?etí, šikmé uspo?ádání. - ?tvrtá vrstva je dvojího typu : u kr?ních, hrudních a pánevních orgán? – odventicie = složená z ?ídkého vaziva. V b?išním úseku jsou ?ásti obaleny (paritonea )

Ústní dutina Podkladem jsou p?í?n? pruhované svaly mimické a žvýkací * rty (labia), z ústní št?rbinou *tvá?e (buccae) *patro (tvo?í strop ústní dutiny ) *jazyk (lyngua,glossa) – z p?í?n? pruhované svaloviny p?ipojené slizni?ní ?asy (uzdi?ka), která p?echází na spodinu dutiny ústní

k dolní ?elisti a k jazylce, pod hrotem

Jazyk je pokrytý sliznicí, která vybíhá v bradavky (popily)v prohlubních. Kolem n?kterých z nich jsou chu?ové pohárky, se smyslovými bu?kami, které reagují na látky rozpušt?né v potrav?.

Zuby * zevní stavba

- korunka

-kr?ek -ko?en/ny *vnit?ní stavba -skloviny (email) – korunka -cement – korunka,ko?en -zubovina (dentim) -d?e? (pulpa) V ?elistech se nacházejí alveolární jamky. Z jejich okostice vybíhají k cementu ko?en? vazivová vlákna, která tvo?í záv?sný aparát zub?, a vstupují ?áste?n? i do silné sliznice ?elistí-dáse? (glandula).

page 2 / 13


D?tský (mlé?ný) chrup * 20 zub? - 8 ?ezák? (dentes incisivi) - 4 špi?áky (dentes canini) - 8 stoli?ek (dentes molares) D?tský chrup se pro?ezává od cca 6 m?síc? do cca 2 let.

Trvalý (dosp?lý) chrup *32 zub? - 8 ?ezák? (dentes incisivi) - 4 špi?áky (dentes canini) - 8 zub? t?enových (dentes praemolores) - 12 stoli?ek (dentes molares) Vým?na chrupu probíhá od 6-7 roku do 15-18 roku.

Rozžvýkaná potrava se mísí se slinami, které produkují slinné žlázy: *Drobné slinné žlázy -rozptýlené v podslizni?ním vazivu tvá?í, patra a p?edsín? *Velké slinné žlázy – 3 páry Žláza p?íušní (glandula gratis)

-uložena p?ed boltcem, její vývod vyús?uje u druhé horní stoli?ky

Mají spole?ný vývod na slinné bradavce vedle uzdi?ky jazyka Žláza pod?elistní (glandula submandibularis) Žláza podjazyková (glandula sublyngualis) Slin se vytvo?í za den asi 1 – 1,5 l

page 3 / 13


Složení slin 99% vody 0,7% organické látky

-hlen (mucin)

-hialin (amyloza) -enzym, který za?íná št?pit složité cukry (škroby) 0,3% anorganické látky

-soli sodíku, draslíku,…

?ízení sekrece slin - nervové a látkové -podn?tem je p?ímé drážd?ní ?ichových a chu?ových receptor?, ale i pouhá p?edstava

Funkce ústní dutiny - mechanické rozm?ln?ní potravy a její posun do hltanu - mluvidla - chu? - sliny chrání okolní sliznici, obalují a slepují rozm?ln?nou potravu a zahajují její chemické složení

Hltan (plarynx) Nálevkovitá orgán, zav?šený na spodin? lebe?ní, má 3 zákl. ?ásti 1)

Nosohltan (nosopharinx)

- je k?ižovatkou trávicích cest -vyús?ují zde Eustachovy trubice -nosohltanová mandle

page 4 / 13


2)Ústní ?ást hltanu -od nosohltanu jí odd?luje m?kké patro a ?ípek, který se p?i polykání zvedají -nacházejí se zde 2 patrohltanové oblouky a mezi nimy patrová mandle (tonsila palativa) 3)Hrtanová ?ást hltanu -p?i polykání je od hrtanu odd?luje hrtanová p?íklopka Hlaví funkce hltanu je polykání. Je to složitý reflexní d?j, který se projevuje dotekem sousta s patrovými oblouky a ko?enem jazyka . Jícen (oesophajus) Trubicovitý orgán 25-28 cm dlouhý. V kr?ním úseku za pr?dušnicí, v hrudníku podél páte?e. Prochází otvorem v bránici a pod ní vstupuje do žaludku. Svalovina v prvních 2/3 p?í?n? pruhovaná a v 1/3 hladká. V klidu jsou st?ny k sob? p?iložené, p?i polykání je sousto posouváno peristaltickými pohyby. Žaludek (ventriculus, gaster) Vakovitý orgán, uložený vlevo v b?išní dutin? pod bránicí.

Od malého zak?ivení vstupuje ke spodin? jater malá p?edst?ra (omentum minus) a od velkého zak?ivení k p?í?nému tra?níku, sestupuje velká p?edst?ra (omentum majus). Jsou to listy pob?išnice napomáhající udržet polohu žaludku.

Funkce žaludku 1) Mechanická – Žaludek vykonává jednak pomalé rytmické pohyby, kterými se spolknutá potrava promíchává a rozm?l?uje, a m?ní se na tráveninu, neboli chymus. A jednak peristaltické pohyby, kterými je chymus o malých dávkách vst?ikován do dvanáctníku. Hybnost je ovliv?ována množstvím potravy (p?i v?tším množství jsou stahy mohutn?jší), a uložením potravy (nejdéle p?etrvávají tuky (5 – 7 hodin) a nejmén? cukry (3 – 4 hodiny ) )

P?sobením nevhodných látek, nebo p?ímím drážd?ním pob?išnice nebo hltanu je vyvolán reflexní d?j–zvracení (emeze).

page 5 / 13


Peristaltika se obrací a k?e?ovit? se stahují svaly b?icha a hrudníku. Zvracení obvykle p?edchází nevolnost (nauzea), doprovázena nep?íjemnými pocity, bledostí, zrychleným dýcháním, slin?ním,…

2) Chemická – Zajiš?uje ji žalude?ní š?áva, tvo?ena žlázkami žalude?ní sliznice. Množství 1,5 – 2 l za den. ?irá, bezbarvá siln? kyselá tekutina. 99% H2O HCl -kyselina chlorovodíková – bobtnání vaziva, ni?í choroboplodné zárodky, chrání vitamíny B1, B2,C aktivuje pepsinogen na pepsin Pepsin = enzym, který zahajuje št?pení bílkovin na jednodušší peptidické ?et?zce !

Chymozin -enzym, který se uplat?uje u kojenc? a sráží mlé?né bílkoviny na tvarohovitou hmotu. Lipháza v?ku)

-enzym št?pící tuky (Žalude?ní lipháza má malou ú?innost – uplat?uje se pouze v d?tském

Mucin (hlen) – chrání sliznici p?ed samonatrávením Vnit?ní faktor – látka nutná pro vst?ebávání vitamín? B12 ve st?ev? ?ízení sekrece žalude?ní š?ávy je jednak nervové (uplat?ují se stejn? podn?ty jako u tvorby slin), jednak látkové. Na ?ízení se podílí p?edevším tká?ový hormon gastrin – tvo?í se v žalude?ní sliznici, vlivem dráždivých látek uvoln?ných z potravy. Krom? zvýšení sekrece žalude?ní š?ávy, zvyšuje i pohyby žaludku. 3)Resorb?ní – vst?ebávání v žaludku je omezené, v?tšina látek se vst?ebává ve st?ev?. V žaludku nap?íklad alkohol, nebo n?které soli a látky

Ze žaludku pokra?uje trávenina do dvanáctníku = první ?ást tenkého st?eva – podkovovitý tvar – na zadní ?ásti jeho sestupné ?ásti se nachází bradavka (Papila Vateri), na kterou spole?n? vyús?ujehlavní vývod slinivky b?išní a hlavní žlu?ovod. Jejich vyprazd?ování je ovládáno Oddiho sv?ra?em.

Slinivka b?išní (pancreas) Žláza asi 28 cm dlouhá, uložena v b?išní dutin?, vlevo za žaludkem. Rozlišujeme 3 ?ásti:

hlavu

page 6 / 13


(caput) -uložena v zahnutí dvanáctníku t?lo (corpus) ocas (cauda) -sm??uje ke slezin? Má ?ást zevn?-sekre?ní, tu tvo?í lalí?ky, s drobnými vývody, které se spojují v hlavní vývod (ductus pancrativus), který vystupuje na papilla Vateri. Lal??ky produkují pankreatickou š?ávu ( 1l/24 hod ). Je zásadi- tá neutralizuje kyselý žalude?ní obsah a obsahuje ?adu enzym?: 1)

Trypsinový komplex

- n?kolik proteolytických enzym?, které jsou tvo?eny v neaktivní form? a aktivují se až ve dvanáctníku, pokra?ují v trávení bílkovin zahájené pepsinem. 2) Liphoza -enzym, který po aktivaci žlu?í, št?pí tuky 3) Amiloza -št?pí cukry - sekrece pankreatické š?ávy je ?ízena nervov?, na podobném principu jako sekrece všech ostatních trávicích š?áv a látkov?, kdy se uplat?ují tká?ové hormony Sekretin a Pankreozymin, které se tvo?í ve dvanáctníku, po podrážd?ní žalude?ním obsahem. Druhá ?ást slinivky je vnit?n? sekre?ní. Tvo?í ji Longechonzovy ostr?vky (1-1,5 milion?), které produkují hormony, zejména inzulín, který snižuje hladinu krevního cukru (glykemii), její normální hodnoty jsou 3,9 – 5,6 mmol/l

Játra (hepar) Játra jsou nejv?tší žlázou lidského ob?hu a váží asi 1,5 kg. Jsou uložena v b?išní dutin? pod bránicí (v?tší ?ást vpravo). K bránici jsou p?ipojena vazivovým pouzdrem. V p?edu jsou rozd?lena na v?tší pravý a menší levý lalok. Vnit?ní, zadní a dolní plocha jater je rýhami ve tvaru písmene H ?len?na na ?tvercový lalok a lalok dolní duté žíly. P?í?ný zá?ez je jaterní brána (porta hepatis), která je místem vstupu jaterní tepny a vrátnicové žíly, a místem výstupu jaterních žil a pravého a levého jaterního žlu?ovodu. V pravém zá?ezu je uložen žlu?ník.

page 7 / 13


Základní jednotkou jater je jaterní lal??ek, který má tvar nepravidelného mnohost?nu a skládá se z trámc? – každý trámec má krevní a žlu?ový pól – krevní pól je obrácen mezi trámce a žlu?ový pól je obrácen do prostoru mezi ob? ?ady bun?k uvnit? trámc?.

Játra mají dvojí krevní ob?h, a to výživový, který zabezpe?uje p?ívod kyslíku a živin do jaterní tkán?, a funk?ní, který zabezpe?uje portální žíla a p?ivádí látky z trávicího systému. Ob? cévy vstupují do porta heparis a postupn? se v?tví až na kapiláry, které procházejí mezi trámci, vyús?ují do centrální žilky uprost?ed lal??k? a krevním pólem p?edávají pot?ebné látky jaterním bu?kám. Centrální žilky se dále spojují ve stále v?tší žíly, až jaterní žíly opoušt?jí játra a ústí do dolní duté žíly.

Funkce jater Játra jsou životn? nezbytný orgán, který má ?adu funkcí :

1) metabolická - jsou hlavním orgánem p?em?ny látkové - tvo?í se zde mnoho látek nutných pro r?zné funkce organismu - rozkládají a vylu?ují se zde látky pro organismus nepot?ebné nebo škodlivé 2) rezervátor krve 3) termoregula?ní 4) tvorba žlu?i

Žlu? Žlu? se tvo?í v jaterních bu?kách. Žlu?ovým pólem je uvol?ována do prostoru mezi dv?ma ?adami bun?k uvnit? trámc?, odtud odtéká do malých žlu?ovod? mezi lal??ky, ty se sbíhají do stále v?tších žlu?ovod? až z jater vychází v jaterní brán? pravý a levý jaterní žlu?ovod (ductus hepaticus dexter, sinister). Ty se spojují ve spole?ný jaterní žlu?ovod (ductus hepaticus communis) a k tomu se p?idává vývod žlu?níku (ductus cysticus) a vzniká hlavní žlu?ovod (ductus choledochus), který spole?n? s hlavním vývodem slinivky vyús?uje ve dvanáctníku na papilla Vateri.

page 8 / 13


Žlu? je hustá, žlutozelená kapalina. Tvo?í se jí 800 – 1000 ml za den.Krom? vody obsahuje hlen, žlu?ová barviva (biliverdin, bilirubin), které jsou odpadními produkty hemoglobinu. Ve st?ev? se dále rozkládají a jejich produkty se vylu?ují stolicí, kterou zabarvují, nebo se vst?ebávají a vracejí se portálním ob?hem zpátky do jater. D?ležitou sou?ástí žlu?i jsou soli žlu?ových kyselin, které ve st?ev? emulgují tuky (rozptylují je na drobné kapénky, které teprve dále mohou být enzymaticky št?peny) a umož?ují vznik micel (kuli?kovité útvary umož?ující vst?ebávání tuk?). Žlu?, která vychází z jater z velké ?ásti p?etéká do žlu?níku (vecisa fallea), kde se vst?ebává voda a žlu? se koncentruje.Po vstupu potravy do dvanáctníku se žlu?ník smrští, uvolní se Oddiho sv?ra? a žlu? se dostává do dvanáctníku.

TENKÉ ST?EVO (intestinum tenue, enteron) 3 hlavní ?ásti:

1) dvanáctník (duodenum) 2) la?ník (jejunum) - p?evažuje v n?m trávení 3) ky?elník (ileum) - p?evažuje v n?m vst?ebávání - vnit?ní povrch tenkého st?eva je zv?tšen p?í?nými ?asami a p?edevším klky (pali?kovité výb?žky sliznice), st?edem každého klku probíhá mízní kapilára – p?itéká do n?j tepénka

Funkce tenkého st?eva

1) mechanická - pohyby jsou jednak promíchávací, jednak peristaltické 2) chemická

page 9 / 13


St?evní š?áva - tvo?í se jí 1 – 3 litry za den - krom? vody a hlenu obsahuje enzymy, které dokon?ují št?pení živin: 1) erepsin - dokon?uje št?pení bílkovin až na aminokyseliny 2) st?evní lipáza - dokon?uje št?pení tuk? na glycerol a mastné kyseliny 3) st?evní amyláza - dokon?uje št?pení cukr? na monosacharidy, p?edevším glukózu

3) resorp?ní funkce - v tenkém st?ev? se vst?ebává v?tšina živin

Tlusté st?evo (intestinum crassum, colon)

Je dlouhé asi 1,5 m a má 6 ?ástí

1) Slepé st?evo (coecum) - nejobjemn?jší - z boku do n?j vyús?uje ky?elník - zp?tnému návratu tráveniny zabra?uje ileocekální chlope? - na dolním okraji je výchlipka

page 10 / 13


?ervovitý p?ív?šek (appendix vermiformis):

Jeho délka je asi 10 – 15, je pohyblivý a jeho konec m?že být umíst?n kdekoliv v b?išní nebo pánevní dutin?. Pod sliznicí má velké množství mízní tkán?.

2) Vzestupný tra?ník (colon ascendens) - vystupuje podél pravého okraje b?išní dutiny

3) P?í?ný tra?ník (colon transversum) - p?echází z prava do leva

4) Sestupný tra?ník (colon descendens) - sestupuje po levém okraji b?išní dutiny do levé jámy ky?elní

5) Esovitá kli?ka (colon sigmoideum)

6) Kone?ník (rectum, proktos) Kone?ník je uložený ve vyhloubení kosti k?ížové. Jeho horní ?ást je rozší?ená v ampulu a jeho dolní ?ást je zúžená a vyús?uje ?itním (análním) otvorem. V kone?níku jsou dva sv?ra?e : *vnit?ní sv?ra? je tvo?ený hladkou svalovinou a nepodléhá v?li *zevní sv?ra? je tvo?ený z p?í?n? pruhované svaloviny a je v?lí ovladatelný

V podkoží análního otvoru jsou ?etné žilní pleten? – p?i jejich rozší?ení vznikají zevní hemoroidy.

page 11 / 13


Sliznice tlustého st?eva vytvá?í nízké ?asy a obsahuje ?etné hlenové žlázky, svalovina je pom?rn? tenká, na povrch se vyklenují výdut? (haustra) a z vn?jší strany jsou viditelné t?i podélné pruhy.

Funkce tlustého st?eva 1) Mechanická - promíchávací a peristaltické pohyby - zbytky tráveniny procházejí tlustým st?evem asi 8 – 12 hodin

2) Sekre?ní - tvo?í se zde hlen (mucin)

3) Resorp?ní (vst?ebávací) - vst?ebává se zde v?tšina vody, minerály a n?které cukry V tlustém st?ev? se nachází velké množství bakterií, a to p?edevším kvasné, které zkvašují zbytky cukr? a tuk? na alkohol a plynné látky, a bakterie hnilobné, které zp?sobují hnití zbytk?, p?edevším bílkovin za vzniku toxických produkt?. Zbytky tráveniny jsou vyprázdn?ny ve form? stolice (defekace) Pob?išnice (peritoneum)

Tenká blána, tvo?ena vrstvou plochých bun?k a tenkou vrstvi?kou vaziva. Rozlišujeme : *Nást?nné peritoneum – pokrývá st?nu b?išní dutiny *Orgánové peritoneum – povléká n?které orgány, tvo?í jejich zevní vrstvu, a nebo vytvá?í záv?sy p?ipojující n?které orgány k zadní st?n? b?išní.

Plocha pob?išnice je velká, obsahuje cévy, snadno vst?ebává r?zné škodliviny, proto se n?které patologické procesy (infekce, nebo zhoubné nádory), mohou p?es pob?išnici rozší?it do dalších ?ástí t?la. Podle vztahu k pob?išnici rozlišujeme:

page 12 / 13


* orgány intraperitoneální (žaludek, játra, slezina a v?tšina tenkého a tlustého st?eva) * orgány extraperitoneální (retra) – nemají peritoneální povlak v?bec, nebo jenom na p?ední stran? (slinivka, ledviny, mo?ovody, velké cévy) _______________________________________________ PDF generated by Kalin's PDF Creation Station

page 13 / 13 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Trávicí systém. by - Sobota,?ervenec 19, Otázka: Trávicí systém. P?edm?

Recommend Documents