TRAUMA zápisky z výcviku Y.Lucká, L.Kobrle, B.Janečková Praha 25. – 28.3.2010 (použité zkratky : Tr. – trauma, tr. – traumatizovaní aj., K.- klient, T. – terapeut) Klienti vybírající si tělesnou terapii jsou velmi často Tr. – se zvláštními projevy a potřebami, i když to tak nevypadá, také ze začátku nepotřebují terapii, jde spíše o poradenství a speciální přípravné metody práce Velmi často potřebují nejprve nějaké drobné kroky, než vplují do klasické terapie Potřeba dobře udělat kontrakt Dotek a běžné relaxační technikypro ně zpočátku nejsou vhodné Od jakého okamžiku je vhodná práce s tělem? Práce s tělem předčasně nabízená může být pro K ohrožující – hrozí až psychotické ataky. To, že se tělově nabízejí, může být symptom. Viz. příklady lidí, kteří se nabízejí jako modely na výcvicích a pak dochází k jejich retraumatizaci, protože se neumí bát, tedy hlídat hranice ---------------------Úvodní sharing – co se komu vynořuje v souvislosti s daným tématem, hot potatoe ---------------------deprivace
X traumatizace kde je hranice?
největší hodnotou při práci s Tr. je strukturovanost a bezpečí riziko špatné terapie - sekundární trauma z neadekvátního ošetření práce s traumatem je bohaté pole pro přenos a protipřenos klienti „skokani“ – tak moc jsou v Tr., že pokud najdou prostředí či mají pocit aspoň určitého bezpečí, tak to prostě „pustí“ a zároveň disociují -----------------------------------------Cvičení - držení pole Ve dvojicích T je svým vědomím schopen rozšířit prostor, kde se klient může svou energií rozprostřít. Pro klienty někdy až světelný, tepelný zážitek. Postup: 1) K leží nebo sedí, T střídá fáze bez pozornosti x plná pozornost (T se naladí na klienta „je mu k dispozici“, „mentálně dělá bublinu“ jako maminka pro dítě na pískovišti, ona je tam pro něj) 2) Opět odpoutá pozornost a pak zase drží pole
3)
Sdílení jak to K vnímal - dá se zadat bez přítomnosti K Při traumatu dochází k fragmentaci, léčení je v nacházení celistvosti.
Bežné /nevhodné/ reakce: a) oddělení se bagatelizace, poodstoupení, zhlehčení, racionalizace s cílem rychle od toho odejít. „Buďte rád, že jste neumřel.“, „Vždyť už se jenom trápila.“ b) fascinace opravdu VELKÝ soucit, vyptávání se, nalepení se na téma V terapii jde o hledání adekvátní polohy Reakce na stres Stres - podnět, který nás vystraší „A“ reakce – aktivní, nervozita, energie jde ven - aktivuje sympatikus. „B“ reakce – zamrznutí vysoce aktivizované energie se stáhne dovnitř. Jde o poruchy distribuce energie „Trauma“ – obvykle velmi silný podnět, na který zareagujeme
Obr.:
KOM Í N
NEBE, ÚLET Odhmotnění, lehkost, povznesenost, spirituální bypase,“nebe“ víčko nadskočí …
Obvyklý životní prostor JEDNOU DOLE, JEDNOU NAHOŘE dno se propadne… PEKLO Katastrofické scénáře, Nejhorší přestavy, Straš pohádky, propad.
“peklo”
Trauma je doprovázeno nezvyklými prožitky na kognitivní, emoční a tělové úrovni: NEBE = úlet – oblast neběžných zážitků, kdy energie stoupá vzhůru v podobě extáze a úletu vylítne zátka, gejzír vzhůru, odhmotnění, lehkost, povznesenost, spirituální „by-pass“ – je-li můj život neúnosný, tak se mohu přenést do těchto sfér, pseudospirituální zážitek PEKLO = propad – oblast neběžných zážitků, kdy energie klesá ve formě propadu a hrůzy Tr. nás dostává dolů, objevují se katastrofické scénáře, nejhorší obavy, hrůzy, podzemí Každý s tím máme nějakou, byť malou zkušenost nebo jsme to viděli u jiných filmy, literatura aj. /o mučení, horory, dramata/ popisují tyto prostory, každý to máme spojené s něčím jiným když se propadáme, je tam přítomna tendence zažít úlet někdy je těžké odlišit odhmotnění spirit.zážitku od úletu hrozí depersonalizace, odhmotnění, spirituální zážitek. A oddělit tyto tři kvality je terapeutický um. Trauma nezvyklé prožitky na kognitivní, tělové i emoční úrovni. Traumatizovaní lidé mají velký problém dobře žít. Často se špatně diagnostikují. cílem terapie je integrace toho nahoře i dole, obejmout to, integrovat a vrátit do běžného života (– střední část diagramu) a tam: = mohu čerpat ze svých zdrojů = ochutnávat plody – práce, vztahy, příroda co se tr.lidem nedaří, je „dobře žít“ při T je nebezpečí nalepení se nalepit na extrémně závažné (a zajímavé!) téma – to platí pro K i T jít přes malé krůčky práce s tělem - může se začít malým uzemněním pro nohy korekce dechu,… posttrauma se těžko odlišuje od deprese, časté záměny verbální terapie často selhává V jaké podobě trauma do terapie přichází: 1. akutní trauma - před krátkým časem, popsané, zjevené, viditelné, dramatické symptomy, ví se, o co jde
- mně nebo někomu blízkému, či jsem byl svědkem, že se stalo něco závažného (někdo mne přepadl, zabil se mi kamarád, byl jsem svědkem běžného úrazu), tedy často viditelné a dramatické - děje se to teď - nejčastěji to řeší kriz. centra, tísň.linky, běžně se zvládají v rodině či s přáteli 2. K přichází s různými obtížemi, před nějakou dobou se stalo něco závažného - nejčastěji 2-3 roky se mu stalo něco závažného - někdy to má propojené /“od té doby, co…“/ - nebo v předvědomí - snadno se dá nalézt příčina - nebo v nevědomí – tabuizovaná témata nepropojená s vědomím 3. trauma v dětství – vývojové - během vývoje, do stability se osobnost vyvíjí do 20-23 let - s širokou a různorodou paletou projevů - mají různé obtíže, ale nemají to propojené se zážitkem z minulosti a) vytěsnění /nepropojují to např. s fobiemi, kterými trpí/ b) bagatelizace u traumatu je důležité, kdy se stalo: - u dospělého osobnostně kompenzovaného a vyzrálého člověka jde o akutní trauma - v době, kdy se osobnost teprve vyvíjí, budují se hranice a tělové schéma, buduje se sebecit = jedná se o vývojové trauma - nejhorší vliv má dlouhodobá traumatizace v dětství , dochází k nejtěžší formě traumatu = vývojové opakované trauma komplexní posttrauma – nejvíce deformuje - jednorázové trauma v dětství = šokové trauma
Trauma je poměrně nové téma – existují velmi rozdílné názory i v odborných kruzích - od neexistence po traumatizování všeho medikace: Ano? Ne? ovlivňovat psychoterapií? Ano? Ne? Někteří odborníci, že neexistuje, že se má zmedikovat. Jiní, že nemedikovat a nechat proběhnout. Trauma – nemusí jít jen o osobní individuální záležitost, ale existují i traumata rodinná a transgenerační - např. I.světová válka - mnoho mužů zemřelo, mnoho bylo zastřeleno za „vlastizradu“ /kdy šlo vlastně o zamrznutí/, mnoho se jich vrátilo traumatizovaných, mnoho žen se ujalo mužské práce tento moment zasahuje téměř do všech rodinných systémů - pomníky ve vsi
- po II.světové válce při osvobozování -50-80 tisíc žen znásilněno ruskými vojáky, tato generace žen teď umírá- do terapie chodí pravnučky těchto žen, kterým se s touto informací před smrtí svěřily a říkají, teď už to chápu, proč je matka taková… z historického hlediska jsou všechny války motivovány posttraumatem Trauma není nevratná záležitost, člověk není natrvalo poškozen. Jde o znovunastolení celistvosti. Podnět = spouštěče vždy subjektivní - interakce mezi podnětem a jedinečností jedince určuje, zda je to pro daného člověka traumatizující – co je traumatizující pro jednoho, pro druhého může být indiferentní - spouštěč retraumatizace může být i velice „banální“ př. - paní pošel kanárek (nic moc), ale byl to společný mazlíček i jejího manžela, který před rokem za velmi traumatických okolností zemřel a teprve smrt kanárka to vše uvolnila děsivost, bizarnost podnětu – př. chlapa předstírajícího smrt v průhledné rouře nebo mrtvoly vypadlé zpoza dveří zamrznutí po promeškání vhodné chvíle – kluk na skříni vnitřní podnět náhlé zdravotní obtíže – ohrožení života myšlenky někoho zabít, které Vás neopouští doklapnutí souvislostí - cvak na základě malé informace, kdy Vám dojde celý obraz /př. - taťku zabila mamka/ objevení jiné sexuální orientace pocit, že se zblázním náhlá psychotická ataka X vnější podnět prožitek nepochopitelnosti ohrožení fyz.integrity v dětství vyšetření dutin nebo operace : - např. otrhání nosních mandlí – jedno z nejčastějších dětských traumat - na všechna invazivní vyšetření dutin – gynekologie, ORL, dutiny, konečník nutná příprava na tuto událost, kognitivní průprava. Převyprávět, připravit na pocity, které u toho bude mít, jinak je to silný traumatogen
anestezie – příprava na pocity, jinak traumatogen horečnaté stavy – halucinace … zážitky se mohou zafixovat a opakovaně se objevují i při běžné denní situaci, např. zraněné koleno, může dojít k posttraumatickému chování, které je sociálně viděno jako neadekvátní, ale může jít o zamrznutí, popř. neposkytnutí pomoci dítě a trauma - co dítě vidět má a nemá? přichytí rodiče při bokovce…, neadekvátní osvěta…od kterého věku mohou děti do muzea holocaustu? - děti /stejně tak i jiná mláďata/ a jejich hry – trénují na nezamrznutí, př. “krvavé koleno“, „na vlka“, stezky odvahy… také grotesky – čerpají z traumatogenních podnětů – smích jako mechanismus jek nezamrznout nebo kriminální filmy – postavené na zážitku postupného zamrzávání – trénování, fascinace pohádky a mýty- často traumatizujíci situace, kterou hlavní hrdina prochází BIOLOGICKÁ PODSTATA /SYMPTOMY/ TRAUMATU 1.rozrušení normální reakcí je aktivace
4.zamrznutí – bezmoc neuskutečněná akce vede k zamrznutí, energie se neuplatní = kontratornádo /venku klid, uvnitř je akumulace, přepětí/
2. neúspěšný pokus o akci např. nemůžu zařvat, pohnout se, A reakce nefunguje
3. disociace instinktivně nastavený způsob ochrany = vyhození pojistek Protáčí se dokola, vychází z touhy organismu odžít si energii v akci.
stane-li se to posttraumatickým stavem, tak postižení podvědomě vyhledávají situace, které opakují vzorec traumatu, aby mohli přejít do A reakce potenciálně vedoucí k odreagování zamrzlé energie A reakce se často nedostavuje a přichází retraumatizace místo odreagovávání - nevědomá tendence k opakování má velkou sílu, velké puzení - při opakovaném neúspěchu se intervaly mezi akcemi /nebezpečnými situacemi/ zkracují Opakované zážitky vedou do pozice oběti, která se snadno překlopí do role perzekutora. Rozvine se také role záchranáře. jde o nevědomou tendenci potlačenou energii vybít opakování tohoto chování vede k jejich nálepkování /psychopatie…/ chodí do terapie s tím, že mají tohle,ne že se jim stalo tohle potřeba odreagovat bere na sebe často i socializovanou podobu /někteří účastníci spolků horolezců, potápěčů,adrenal.sporty…/ - motivace dostávat se na hranu nebezpečí - ACTING-OUT… nejde o konečné odčerpání energie, jde jen o částečné odčerpání zamrzlosti /upuštění papiňáku/, ale energie se zase dopumpuje a příště potřebují ještě nebezpečnější situace. častý abúzus drog, mají dobré zážitky s tím, co speeduje POSTTRAUMA - posttraumatičtí lidé mají velmi blízko k traumatizaci druhých, užívají druhé jako kanalizační pole, zahlcují je svými obrazy. Je to i ve vztahu terapeut a klient - posttrauma má dlouhodobější následky - nastupuje tehdy, když lidi po traumatu nemají akutní reakci na stres – po čase posttrauma neurofyziol. a)nadměrná dráždivost – hyperarousal
plyn
b)stažení dovnitř brzda behaviorálně a) opakování, vtírá se jim to do chování, rychlí, zbrklí, stojí na plynu b) vyhýbání se těmto věcem, přecitlivělost, fobie, stojí na brzdě často je přítomna kombinace brzda-plyn … vysoké otáčky a žádný pohyb
posttrauma může být i prolong B reakce (to je další možný pohlad na posttrauma) ---------------------------------práce ve skupině – propojte to, co jste zatím slyšeli s principy BS ---------------------------------Symptomy traumatu a posttraumatu: - Projevuje se v soundingu, groundingu - Bez očního kontaktu, bez mimimiky - Přepětí svalového tonu - někdy vidět a někdy hypotoničtí / bled, chladný, ochablý, energie je stažená do centra, neklid vevnitř/: Extenze – zahlcení emocemi traumatu Flexe – stažení, leklá ryba, spousta energie v centru, uvnitř – pak hrozí velká exploze energie na povrch /př. vražda manžela při domácím násilí/ - Velká rigidita, obtíže přecházet z modu do modu, malá pulzace energie. Problém přecházet se spánku do bdělosti. - Velká převaha jednoho motorického pole. - Sounding a trauma zahlcování, jde spíše o fantazii nebo bájivou lhavost než realitu. Hodně mluví. x málomluvnost – nemají slova pro prožitek plochost vyjadřování, např. 20 sezení se pomalu učí říkat, to co cítí. x zneužívání řeči, s cílem manipulovat, traumatizovat druhého, abych mohl být s vlastním prožíváním. Potřebuji zděšenou reakci druhého, abych mohl zůstat se svou zděšeností – projektivní identifikace. / postraším terapeuta/. Teraput se může cítit zneužitý, klient jej používá pro své odreagování. - Oblast imaginace - velké množství obrazů, fantazií, horní víčko v komíně vyskočí a není vůle se vrátit zpět ke svým emocím. - Dech – těžkosti, mělké, jen klíčkový dech – to může vyvolat až peudoastmatický obraz, někdy se naopak objevuje hypoventilace. - Sexualita – u akutního traumatu - změněný dech i sex.apetence. ta se prudce sníží x zvýší /bez schopnosti intimity/, (problém všech vojsk – vojáci si vybíjí přetlak v sexu – znásilňování, sex za peníze), vzrůstá potřeba masturbace ….. charging je traumatem silně ovlivněn – energie stoupá rychle nahoru a rychle padá dolů, proces kumulace energie, její držení a proces vybití nefunguje
- Zážitek ztráty kontroly – nemohu se na sebe spolehnout, bezmoc ze sebe jako z jednotky , která má samoorganizující schopnost … retraumatizace zevnitř - Tendence k rotaci – to u klienta akceptovat, ale nekroužit s ním Může se ale objevit i tendence k přehnané kanalizaci – klient přímo pojmenuje téma, často disociativně – posttraumatičtí jsou hypersenzitivní … často říkají co předpokládají, že chce být slyšeno - Špatný oční kontakt bez jiskry, oči zapadlé, bledost kůže. Při terapii se tyto symptomy rychle zlepšují. - Často se zabrzdí nějaká sociální sféra, např. odstřihnutí přátelských kontaktů, workoholismus jako acting out. Některé vztahy na plynu jiné na brzdě.
Jaké jsou naše postoje k Traumatu? Jak terapeut reaguje na traumata klienta? jak na toto téma reaguji já? Moje typické reakce na trauma. Jak jej umím diferencovat od sebe Mám právo odmítnout určitého klienta? Co jsou má slabá místa. Která témata ne - mít zmapováno, to je projevem profesionality máme mít všichni schopnost pracovat se všemi druhy traumatu? - přijmout klienta a předat ho dál - supervize, pracovat pod supervizí
téma fascinace = přitažlivost téma hranic= odstředivost od tématu kl. jsou zneužiti a chtějí být zneužíváni, mluví o tématu, ale nejsou s tím spojeni, mají otevřený vnitřní prostor, ale nejde o přístup k jádru a th. si může myslet, že je v centru, ale není ptaní se na detaily může netraumatizovat ------------------------------------------Cirkulace vhodná pro trauma – Hara a small chakras na nohách - cirkulace na základní trojúhelník
Fragmentace metafora hrdinské cesty, rozsekání mečem, nebo je roztrhán divokou zvěří, fáze před zvratem k dobrému – v traumatu podobná cesta mrtvá a živá voda – ti hloupí kropí hned živou vodou a nepomáhá to, ale nejprve je potřeba mrtvé vody – rozsekané je zapotřebí scelit, aby to mohlo srůst a teprve potom oživit živou vodou totéž platí i pro T –pokud začnete rovnou oživovat kl., který je fragmentován, tak se nestane nic nebo něco paradoxního, může se rozpadnout na další kousky podoba fragm. v jazyce: „jsem na hadry, cucky, na kusy, na mraky, na padrť…“ ------------------------------------------------------------Cvičení – budování containmentu - práce s tělem ve trojicích, 10 min na každého – K má k dispozici dva páry rukou úkolem th. je budování dobrého containmentu dotykem Earth – jemný, pevný, ohraničující + trochu ohňový např. držet za ruku, držet hlavu, žebra, ramena, pánev, kolena u sebe pokud pracujeme vleže … K si říká, co by chtěl a jaký tlak, zkoumá, jak se cítí emočně U akutních traumat je tato práce s containmentem nezbytnou fází. - variantou tohoto cvičení je „complete containtment“: klient má k dispozici mnoho párů rukou a modeluje si pro sebe ideální containment „řekni si o tolik dotyků, kolik potřebuješ“ „vem si ruce, které máš k dispozici a polož si je kam chceš“ - sundat brýle, v případě potřeby je možné překrývat ruce klienta - i kolena i kotníky jistit samostatně – jeden člověk jeden kotník --------------------------------------------------------------pozn. k „sharingu“ projevem profesionality je to, že pokud čl. v pomáhající profesi utrpí traumatickou zkušenost, tak je třeba dát si pauzu v práci či si upravit čas.harmonogram nebo pečlivě vybírat klienty jak se chránit? kde je ta míra? supervize výcvik není místo, kdy by se měla otevírat osobní traumata, na to je indiv.terapie, ve výcviku není možnost traumata ošetřovat, dobrým vzorcem není Tr. otevřít a nedošetřit ho
Cirkadiální rytmy – často přes den plyn v noci brzda, ale může to být i naopak, zajímavé zkoumání, která témata se objevují v kterou denní či noční dobu. U traumatizovaných je to vyostřené, bojí se povolit, dát nohu z brzdy, aby se to zase nevrátilo. AKUTNÍ TRAUMA viz kniha „Krizová intervence“ měly by se učit jako kurz PP, vhodné i pro děti, co dělat na tělově-psychol.úrovni Přiklad: Někdo jede na kole a natluče si /menší situace/ nebo se někdo hodně lekne. Strategie první pomoci 1. tělesné bezpečí – ohledat fyzickou újmu, vzít v úvahu vnitřní zranění, popř. volat RZS- lépe zbytečně než vůbec 2. snažit se postiženého držet stabilizovaného a pomáhat zvládat vlny neklidu – brzdit je slova, držení – bráním fyziologické reakci běhat, dělat, chodit … toto zabrzdění mu pomůže účelněji využít energii jemným dotekem tvořit containment ujišťovat ho, že jste s ním respektovat vzdálenost teplo – přikrýt, odkrýt dle potřeby objeví se viditelný třes /je někdy silný a jindy spíše vnitřní/ = ten pozitivně pojmenovat a podporovat /lidé se snaží třes potlačit - v naší kultuře sociální nálepka„třasořitka“/ - nechte ho vyklepávat, nechte třes i zesílit, dělat to s ním a spolu s výdechem můžete předvést, zvuk do výdechu ….. Třes – nashromážděný adrenalin se neurohumorálně uvolňuje. nedovolit jít do chaotického pohybu! ….. krmit vědomí člověka, že jsem s ním a rozumím třesu – trvá cca 20 min – strategie dobrá do příjezdu RZ a během čekání na vyšetření ….. bezpečný kontakt a vyklepávání třesu preventují pozdější posttraumatické reakce
Další provázení traumatem 3. nenechat prvních 24 hodin člověka o samotě – vlny třesu, horka, zimy se opakují – podporovat ho, aby u toho zůstával a vyklepával ! NE ho zaměstnávat, abychom odvedly myšlenky ! – to vede k disociaci od emocí a k acting out - tehdy je energie jen dočasně odčerpána, ale zdroj traumatu neodchází 4. na řadu přicházejí emoce - nejprve bazální: strach, hněv, smutek = nemotivované, nespojené s podnětem - 3 až 4 den – co by bylo, kdyby se to nestalo… pocity viny, hněv na druhé, katastrofické scénáře = vědomí obaluje událost různými obsahy a možnostmi a v tu chvíli je neselektuje …………….to chce containment, nevyvracet, poslouchat, je to důležitá fáze, měl by mít možnost se tím zaobírat a verbálně to zpracovat, může to mít i tělový doprovod ….špatně jsou reakce okolí „už na to nemysli, vykašli se na to“ dobře – „aha, ještě tě napadá tohle“,“ tak tohle, no vidíš…“ - i v této fázi se mohou objevit reakce typu třes-teplo-chlad Při potřebě verbalizovat, klást otázky : I. „Jak to bylo před tou událostí, život před traumatem? Co jsi cítil? Kudy jsi jel? Co jsi viděl?“ Propojování s poslední pozitivní zkušeností. forma groundingu II. „Co si první pamatuješ po té události?“ potřebují sdílet i velmi bizardní zážitky a potřebují tyto věci objevovat. Dixtorze času, out of body zážitek, vyděšení. III. „Co bylo úplně těsně před událostí?“ to může spouštět flash-back zpřítomňuje se to ve vědomí téma spouštěčů, může se jednat o čichové, zrakové ….podněty/žena omdlela na ulici, vzala ji RZT na krizové centrum. Zjistilo se, že ucítila odér z vrtačky zubů/ Smyslem je zpřítomňovat do vědomí, toho, co bylo těsně před událostí, prevence flasbacků.
Akutní situace s dítětem více reaguje na naši mimiku a na mé chování než na to, co se stalo – držet klid, POZOR na panickou masku, důvěřovat, že děti mají kapacitu tím projít nereagovat agresí „ještě ti přidám“ důvěřovat jejich kapacitě tělesný kontakt, je contaimentem – objetí nebo popř. si vedle něj lehnout
NEODCHÁZET, uklidňování, že neodejdeme, vše praktické jde stranou jednoduché a srozumitelné otázky „Jak se mají tvé nohy? Ukaž mi, kde tě bolí? Jak se má tvé bříško?“ u dítěte je třes obvykle provázen pláčem, nezastavovat pláč, ale uklidňovat a držet v bezpečí odreagovávají se přehráváním si situace formou hry, někdy si opakují, co jste jim říkali je potřeba sledovat, zda hra nebere výhybku do pláče a strachu /šlape to na plyn/ a pak odvést pozornost jinam /ne každá hra je odreagovávající/ a vést k uspokojující činnosti výslech co, kdo, kdy nechat až na potom dávat si pozor na tempo řeči, pomalé tempo řeči někdy je dobré u neklidných dětí, má potřebu A reakce, vzít jej do náruče a chodit s nimi, ukojí se tak potřeba pohybu za současného containmentu obvykle pak usnou – jedná se o hluboký útlum, který je velice hojivý, ze kterého se nemají budit Historie traumatu Trauma existovalo v celé historii lidstva- dříve to byla častější a drsnější zkušenost Lidé se odreagovávali prostřednictvím mýtů, pohádek a dramat, která symbolicky popisují trauma a hojení - např. Odyssea – návrat domů, k sobě a přitom něco prožije, např. disociaci, v příběhu kdy zapomene, kdo je /u Kirké/ Perseus a Gorgona – jde o to zabít ženu, na kterou když pohlédneš, tak zemřeš, v příběhu hrdina sledoval její odraz na svém štítu, poté, co usekl hlavu Gordoně, tak z krku vyletěl Pegas- znovuzrozená síla bojovníka. Metafora - setkat se znovu s traumatem je zabíjející, jde o to, jak se znovu podívat bezpečně = terapie. V bezpečných podmínkách se klient může znovu dívat na trauma skrze zkoumání svých tělových pocitů – ŠTÍT = způsob, jakým se na to dívat. Trauma, které se daří zpracovávat, může přinést transformativní energii, je možno transformovat svou sílu a udržet si ji. „Zpracované trauma je požehnání vyšší mocí – hlouběji propojuje s vlastním životem“… Levine Dobře zpracované Tr. je dar, který Vás může posunout a může být dobrým podkladem pro práci s lidmi s traumatem.
Trauma může být velký hybný moment kreativity a aktivity. Pokud člověk pouze následuje své trauma a nechá se jím ovládat, jde o destrukci a sebedestrukci. Téma traumatu je také o moci a zneužívání. Jak získávat satisfakci. Např. naše dějiny jsou o tom, jak nás množství mocných zneužívalo. Jak prožít moc a nedestruovat? užívání nadřazenosti a moci využití k prospěchu druhých X ponižování a destrukce druhých
Styl terapie a doporučení Práce s traumatem formou verbální analýzy situace může vést k retraumatizaci. Nejde zde o informační expertízu! Všechna fakta patří k problémům, nikoliv k jeho řešení. Čím více informací, tím méně porozumění. Čím více faktů, tím méně pochopení. Dívat se na následky, otázky typu: Jak vás to ovlivňuje nyní? Jak se cítíte tě, když mi to říkáte? Co by vám pomohlo teď se nadechnout? Nejsou důležitá fakta, ale na léčení. Změna není spojená s příčinou, soustředit se na léčení Historické obrazy nejsou nezbytné, důležitá je práce se zdroji – jak se s tím cítí, co mu to znemožňuje, co by potřeboval, aby bylo lépe Někdy je i dobré nedívat se ani do štítu, ale začít se dívat jinak Polarity přístupu - sexuální zneužití – 8% má dlouhodobou zkušenost 30 % má nějakou zkušenost Freud pravděpodobně překlopil tato reálná čísla do interpretací o sexuálních fantaziích svých traumatizovaných klientů – viděl je jako infantilní sex.přání To se dodnes děje v analytickém přístupu - fascinace, zaujetí určitým druhem týrání … hrozí protipřenosová indukce falešných vzpomínek – T četli symptomy jako trauma a klientovi ho vsugerovali - u traumatu dochází ke změně ve funkci paměti nejde o záznam skutečné události – objevují se zmatky v čase , kdo tam byl často se propojují emočně podobné zážitky a tvoří jeden obraz u dětí, ale i dospělých, se může prolnout se světem fantazie
více nelogických zlomů či doplněné postavy potvrzují, že se jedná o traumat.zkušenost. U dětí je to hodně patrné, že se emočně stejně silné podněty míchají dohromady – „ohnivý vlk šel kolem“. Může to vzbuzovat dojem nevěrohodnosti. jednou to může popisovat takhle a podruhé jinak, zejm. u vývoj.tr. …. Je delikátní rozlišit, oč jde – snaha upoutat, hraničář, psychotik nebo trauma? Často mají traumatizovaní samo pochybnost o tom, že se to stalo – jsou znejištěni reakcí okolí, ale i zevnitř = disociace, fragmentace paměti jako důsledek přirozené ochrany – k dispozici je tělová a emoční databáze - nejde o rozhodování, zda to je či není pravda – nejde o hledání v kognitivní rovině emoční realita je stejně mocná jako ta dějová /pohled, který svléká/ - z metodologických výzkumů traumatu vyplývá, že jde o častý jev – např. v USA nahlásí znásilnění jen 8% obětí, z tohoto počtu jen u 1% pachatelů dojde k odsouzení - důležité je učit děti říkat NE – v naší kultuře dětem nařizujeme, co mají cítit a zakazujeme jim to, že mají občas z něčeho/někoho blbý pocit - hodně často mají dospělí vůči dětem negativní až sadistické pocity … podstatou traumatu je INTRUZE – kognitivní /vymývání mozku/, emoční a tělová dějiny nepíší oběti, ale vítězové, kteří určují, co je správné /pokud to určují persekutoři, tak to podle toho vypadá/ dobré – prostor pro manipulaci - společné rysy lidí s nezpracovaným traumatem: menší schopnost pulsace v normálním poli /viz komín/ obvykle těkají mezi peklem – deprese, hrůza, nevíra v další nadějnou budoucnost, masivní pocity viny, pocity, že si vše vymysleli a za vše mohou - i sebepoškozování – zejm. u vývoj.tr. jde o cestu, jak se odpoutat fyzickou bolestí od trýznivých psych.stavů… to jim následně přináší zážitek negativní exkluzivity, outsiderovství, vyloučenost …… více v péči terapeutů nebem – pseudospiritualizace – monotematičtí, ve velké pohodě, ale v životě nefunkční. Mají nepropojenost groundingu a vrcholu. Neudrží oční kontakt, dívají se často nahoru (symbolicky i fyziognomicky), obrazy a fantazie rozmnožují různými technikami, ale nejsou je schopny tělově navázat. Nejsou schopni udržet vztahy a práci. Spirituální techniky nepoužívají k pročišťování a léčení, ale jsou na tom závislí, je to pro ně únik. - Pozitivní exkluzivita (cítí se vyvolení, výjímeční, spasitelé)
--------------------------------------------------------------------------Meditace srdce - pod vedením Luboše Úvodní teorie: Mozek – symbióza rozumového mozku (neokortex) a emočního mozku (jeho součástí je amygdala) – když jde o skutečně zažívanou symbiózu – flowting - když je disbalanc – např. rozumová mozek potlačuje emoční mozek = potlačené emoce vyvolávají utrpení, které srdci a oběhovému systému škodí víc, než samotné potlačení emoce Srdce – jeho rytmus se neustále mění: zrychluje X zpomaluje … pokaždé jiné intervaly - prožitek chaosu – rychlé tempo - prožitek harmonie – klidné tempo Zadání 45 minut meditace spojené s hudbou: - zaměřit se na dech, prodloužený výdech, mezera mezi výdechem a nádechem, rozšiřovat prostor v hrudníku, dech omývá srdce, cítíme pulsaci. Srdce je náš partner nejvěrnější, posílat mu vděčnost, být s ním tak natěsno, jako je ono s námi.
-------------------------------------------------------------------------Interakce a její kvalita jsme interaktivní bytosti – v interakci jsme počati, rodíme se v ní a žijeme v ní každý má vlastní databázi zkušeností a interakcí - potřebujeme, aby v ní převažovaly zážitky adekvátní, které nám, dávají smysl Typy interakcí: adekvátní - dává smysl a zároveň tím dává smysl i životu – jsou přiměřeně respektovány hranice mezi subjekty, interakce je satisfakcí pro potřeby subjektů deprivace – díry v interakci, málo, neuspokojující potřeby, trpíme nedostatkem
intruze = TRAUMATIZACE – jde přes hranice, deformace hranic – příliš brzo či příliš mnoho do našeho prostoru někdo vstoupil /např. sexuálně - někdo po nás chtěl roli náhradního partnera; další příklad otec po nás chce, abychom ve 3 letech chápali přitažlivost kapalin… - při formování osobnosti záleží na tom, zda převažovalo kvantitativní či kvalitativní působení Vnitřní obsah v Pessu = duše, v BS = esence, veškeré naše prožívání, energie projevující se skrze tělo a emoce a rozum uložena v genech /předků, živočišné říše i planety/ obsah potřebuje formu a tou je v případě duše EGO Dá se to přirovnat k modelu buňky se semipermeabilní membránou – /obsahem je protoplazma, formu tvoří obal buňky – polopropustná membrána/ Duše je čistý list, do něhož se vpisují všechny zážitky v průběhu života. Ego dle A.Pessa je naše osobní agentura, když zažíváme svou duši ve vztahu k druhým a naopak – je to polopropustná membrána vytvářející se v průběhu vývoje a pokud je v dobré interakci, probíhá přiměřený vývoj - vztah mezi duší a egem = SELF - sebepojetí Traumatizace - vstupování do vnitřního prostoru /intruze/ se zraňujícím prožitkem - traumatizace skrze lidskou interakci je nejbolestivější /v porovnání s nehodami, úrazy, úmrtím blízké osoby/ - traumatizace v lidské interakci je v dospělosti jiná než v dětství – rozdíl je dán vyzrálostí x zranitelností ega - u dítěte vystavené neadekvátní intruzi se začne neadekvátně formovat struktura osobnosti a projeví se problémy s prožíváním hranic sebe a druhých – např. bití dětí kolem cca 3 roku věku – nevyvine se SELF/JÁ/, ohraničenost od matky, pojem „já jsem já“ a „matka je matka“ – neadekvátnost je vnímána jako norma a tu pak takový jedinec nabízí světu a od světa ji očekává - ještě se může objevit i varianta, že mu rodič při mlácení říká „Je to pro tvoje dobro“, „Myslím to s tebou dobře“ = kognitivní krmení – jsme nakrmeni významy a ideologiemi
Ego tento model převezme, nechá se jím formovat – 90% zneužívaných a týraných mají v dospělosti kognitivní mapu, že si za to mohli sami, zasloužili si to Pozn.: Adekvátnost je také kulturálně podmíněná Propustnost membrány EGA: SÍLA - co vychází ze systému ven a ovlivňuje vnější svět RECEPTIVITA – co přichází dovnitř systému a jak jsme schopni zažívat a užívat si to, co k nám z venku přichází Vyváženost mezi dovnitř x ven….ZDRAVÍ Ego neurofyziologicky souvisí s neokortexem – jsme schopní vnímat vlastní významy toho co je v nás a kolem nás – zažívat, že nám svět, jazyk a interakce dávají smysl U hraničních poruch, bipolárních poruch je SÍLA DUŠE NEOHRANIČENÁ - energie s člověkem cvičí, ovládá ho, on nad ní nemá kontrolu, protože v membráně jsou díry trauma 1.masivní stažení receptivita /zranitelnost/ 2.masivní otevření egem nelimitovaná energie duše 3. „já sám“ síla 4. spasitelství, diktátorství poruchy receptivity 1.
masivní stažení snaží se být neviditelní, jsou těžko zachytitelní nemají emoce, mimiku vyhýbavé chování neudržují oční kontakt
2. masivní otevření díry v ego-struktuře…úplné odevzdání se masivní vystavení se vnějším i vnitřním podnětům – instinktivní reakce přežít, adaptovat se na dané podmínky jsou otevřeni i tomu, co je zraňuje /př. psa, který si lehne na záda, je-li ohrožen/ aby tak zabránili pokračování a docílili toho, aby to hned
případy neadekvátní reakce na zneužívání v dětství ve formě promiskuity, prostituce symbiotické vztahy domácí násilí sebezneužívající chování př. modelu lidí v koncentráku, kteří počtem mnohonásobně převyšovali počet dozorců masivně stáhnout i otevřít se lze i spiritualitě poruchy síly 3.
„já sám“ jediný, na koho se mohu spolehnout, jsem já sám – self self distribuce energie dovnitř vyhrocený individualismus někdy až paranoidní – strach z blízkosti, likvidace blízkých - Stalin
4. spasitel - diktátor distribuce síly směrem ven tyto 4 formy poukazují na traumatizující vývoj ega přijde-li kl. a má jednu složku výrazně dominantní, tak je na 99% vývoj.traumatizován -----------------------------------------Cvičení - práce s tělem, grounding jako prevence fragmentace, podpora celistvosti Ve dvojicích: 1/ K si má vybavit zážitek, který byl více než nepříjemný,ale nikoli zničující T se ptá: co cítíte v těle? … sdílení Dále se T ptá: jakou intervenci si nepřejete jakou intervenci si přejete 2/ K leží na zádech s pokrčenými koleny, zůstává v kontaktu se zážitkem, který byl na začátku sdílen T sedí po straně - s představou špendlení a kotvení těla, které je fragmentované, tlačí na body na ramenou /acrominon/ a na pánevních kostech /SIAS/ vždy 2.prstem na jedné ruce a 3.prstem na druhé – nebo 3 a 4 prst – vystřídat všechny kombinace - sleduje, zda má K uvolněnou šíji a dolní čelist, příp.vyzývá k uvolnění či je možné šíji podložit - lze pracovat i s mističkou z dlaně v oblasti šíje, tu s nádechem stáhnout, s výdechem uvolnit, druhá ruka kontaktuje některý z bodů
- pokud se K začnou kolena „rozpadat“, je lepší nohy natáhnout - většinou dojde k prohloubení dechu, K dýchá do celého těla ----------------------------------------------------------Cvičení na ohraničení, limit Ve dvojicích 1/ K a T sedí proti sobě, někdy dobré ne přímo čelem ale lehce stranou /vyloučit pocit konfrontace, ataku…/ - K se opírá svou dlaní do dlaně T - měkký, pružný odpor, příjemné ohraničení - T dělá protitvar, pružný, ale spolehlivý, ne tvrdý - K je v kontaktu se svou silou, může ji testovat, druhý mě udrží – nejde o Přetlačování pak se K a T v rolích vymění 2/ T limituje tak, že oba jsou fifty-fifty energii vydávají oba s cílem dosáhnout symetrického partnerství, ohledávání možnosti spolehnout se na druhého – hledání stavu „tak akorát“ – neuhnout, nevybočovat Poznámka k cvičení: V dětství potřebujeme mít zážitky pasování se s druhým pružným způsobem – ohledávání kam až můžu. Pokud máme v mapě zkušeností spíše neadekvátní reakce, můžeme být adekvátní optimálníí reakcí znejištění – Co to je? Co to po mně chce? je rozdíl mezi tím, co chceme a co potřebujeme nevíme, co potřebujeme, myslíme si, že je to to, co chceme ----------------------------------------------------Cvičení – osobní síla … vhodné pro poruchy příjmu potravy Ve dvojicích, v sedě proti sobě K natáhne před sebe 1 a 2 prst, ostatní prsty jsou skrčené – T je jemně a zároveň pevně drží – K se snaží vší silou prsty dát od sebe – T je v určité fázi náhle pustí / dbát na časový faktor - ani brzo ani pozdě/ – HRAVOST ….. K tahá svou sílu až ze solaru, přes páteř, přes paži až k prstům …..cvičení na radost z projevení své síly Poznámka po cvičení: Když nemáme protitlak, vyvolává to pocity prázdna, dezintegrace
Bez stálého protitlaku nemáme kontakt se svou silou ---------------------------------------------------------------------------------
POSTOJ K TÉMATU TRAUMA - téma traumatu je úrodná půda pro práci s postoji - pro T je důležité rozkrýt vlastní postoj k traumatu je nutné ho zvědomit, aby nám bylo jasné, jak může ovlivňovat naši th.práci - příklady postojů - něco se o sobě dovím - fascinující, bude to děsně zajímavé - neuchopitelné, příliš obsáhlé - čl. je proti tomu bezmocný ve hře jsou i sociokulturální postoje např. odhlédnutí podívám sena to a raději odhlédnu, dělám, že to není, ruce pryč podceňování tématu ve škole, zdravotnictví /např.pro mučeného čl. je těžké podstoupit gynekol., zubní či jiné vyš./ popření metodologickývýzkum v USA před 27 lety: 74% případů trestných činů – pachatel byl zbaven viny …. Z nich 93% opět spáchalo trestný čin nebo spáchalo sebevraždu, zbytek se k činu přiznal postojem může být i fascinace traumatem – na traumatu se dá postavit vlastní identita v traumatu dochází k distorzi paměti, proto je užitečné, pokud je možnost, sdílet v dospělosti zážitky z dětství se sourozenci, dotváří se tím obrazy, každý to viděl a zažil jinak oční blok patří k Tr. velmi často senioři – před koncem často chtějí zjevit svá traumata – i na nevědomé úrovni. Pokud jsou organičtí, padají u nich zábrany – často jsou zjevné už jen projevy traumatu, kterým ostatní vůbec nemusejí rozumět … senioři už nepotřebují do řešení traumatu jít hlouběji, potřebují tyto věci před svým odchodem už jen odložit, potřebují pro tosoucit a contaiment, přítomnost posvátného svědka a ocenění toho, že to přežili ……..pozice svědka může vidět, slyšet, ale je ohraničený, nefascinovaný, nelepí se, není pohlcený, ale ani oddělený
LÉČENÍ TRAUMATU Jak rozumět principu hojení? naděje budování předpokladu, že se s tím dá něco dělat TRAUMA – poměrně nový fenomén práce s traumatem – výzkum od vietnamského syndromu výzkumy z posl.10-15 let ukazují, že dobře provázené akutní trauma nezanechá následky - dle výzkumu traumatizovaných: 1/3 dobře trauma zpracovali a integrovali svépomocí, zde dobře zafungoval princip sebeúzdravy; 1/3 má nějaký problém a může profitovat ze 4-16 dobře formátovaných terapeutických sezení; 1/3 dlouhodobé obtíže, vážnější následky - odkrývající dlouhodobá terapie nemusí přinést profit Trauma – akutní i posttrauma – zasahuje všechny tři vrstvy a na všech potřebuje ošetřit endo – emoce, sebecit mezo – svaly, distribuce energie ekto – vědomí, paměť, myšlení, organizující složka sebe Fáze terapie 1/ podpůrná T, poradenství - jako příprava na pozdější hlubší práci /kropení mrtvou vodou/ 2/ navazující T – živá voda …… od zamrznutí energie v akci, fragmentace, disociace k procesu rozmrzání instinktů / fyziologicky oblast „hadího“ mozku/ ; podporuje geneticky nastavenou tendenci k prosperitě, léčení sebeúzdravného instinktivního principu /duše/ - př. jsou šamanské techniky /uvedení do změněného stavu vědomí- buben, chřestění, tanec…odvolává intelekt, mizí kontrola a řízení, komunimace s instinkty, volání duše zpět….jako první se u léčeného objevuje třes - tyto techniky jsou zasazené do jejich sociokult. kořenů – šamani a zaříkávači vykazují atypické až nesmyslné chování za účelem zprostředkování neobvyklých vjemů – vyvolávají konfúzi, aby hlavu zmátli a odblokovali strach ze změny - dojde k vypnutí neokortexu (pozn. indiáni příběhy druhých „jenom“ poslouchají, nezúčastňují se emočně jako my třeba poznámkami „to muselo být hrozné“apod.) - příběh o léčbě traumatizovaného člena Navažského kmenu, kdy v rámci rituálu pro navrácení ztracené duše ho opakovaně ponořovali pod vodu, kde se setkal s těmi, kteří mu ubližovali – prošel procesem odpuštění a opouštění – oživení instinktů - př. jsou i zenové koány
selhávají náhledové terapie, protože intelekt to blokuje či má tendenci to řídit Praxe – možnosti, s čím klienti přicházejí: 1. někdo přijde po akut.Tr. a víme o co jde 2. v horizontu 2-4 let něco prožil a přichází s různými symptomy 3. mnoho projevů svědčících pro vývoj.Tr. Terapeutické postupy - pokud trauma není zjevené, může to mít ze strany klienta podobu testování T – Kdo to je? Je důvěryhodný? Je na příjmu?..... někdy neslaní, nemastní klienti, vyžaduje to od T velkou trpělivost - POZOR na fascinaci! – ta je v každém z nás /obliba hororů, čtenáři Blesku/ …..fascinace může jít více po informacích a podrobnostech, než po potřebách klienta – to je pak potřeba T a ne K, pro K to může mít velmi negativní důsledky - někdy K povídají sami a velmi nezastavitelně … to může být známka velké disociace a důsledek předchozího opakovaného detailního vyprávění bez předchozího vybudování bezpečného rámce … priorita jsou potřeby a prožitky klienta, ne jeho příběh - ustanovit dobrý kontrakt /K mají otřesenou bazální důvěru k fungujícím vztahům/ - bezpečí Jak se vám tu sedí? Napít? Co by jsme mohli udělat pro vaše větší pohodlí?Jak jste se ke mně dostal? Co by jste nejvíc potřeboval? Co by bylo to, co by vám dalo pocit užitečnosti naší práce? …. K se vyhýbá vztahům, pravděpodobná je i ambivalence k T, chce se vyhnout zranění Chcete na tom pracovat a zároveň se bojíte…= akceptace ambivalence, zrcadlení, normalizace, zarámcovat jako běžný prožitek - komunikace - mluvit o mluvení - je na K co kdy bude říkat, někdy to vyžaduje hodně času, někdy stačí jen velmi málo informací Když budete mít pocit, že nerozumíte nečemu z toho, co říkám, hned mě zaražte a ptejte se …= prevence disociace - používat slovník klienta – bez odborných termínů, neinterpretovat – to může zdeformovat obsah /u dětí nebezpečí indoktrinace/ - neklást sugestivní otázky - někdy dospělí používají dětské výrazivo /kognitivní zamrznutí/… jde o obraz regrese - u dětí – vyjadřují se výrazivem, které znají z rodiny – nenechat se šokovat, ale dát tomu uvozovky: …tak, jak říkáš…děti nejsou v obraze terminologie, toto výrazivo je pro ně jediné a normální - jak se cítí, co potřebují -co cítili a potřebovali tenkrát
- pravidlo třech třetin – sezení by mělo mít tři kvality ve vzájemné rovnováze: 1/3 – přiměřená edukace – informace, které pomůžou pochopit kontext, smysl, např. na příkladech jiných lidí 1/3 – bezpečný přiměřený rámec pro vyjádření emocí a tělových pocitů, prostor pro sdílení věcí a emocí – odreagování 1/3 – zájem o současný život – co se daří a nedaří, co bude dělat příští dny a hodiny --------------------------------------- relaxace – uvědomit si kontaktní místa s podložkou, uvědomit si svou kůži a kontakt šatu na kůži, uvědomit si co se děje pod kůží – kde je komfort, kde nepříjemná místa …. trénink uvědomování si vnitřního prožívání --------------------------------------- pro traumatizované je relaxace bezpečná cesta zvyšování citlivosti k sobě jako opak disociace…..postupovat na vícekrát, začít tlapkou v ponožce - imaginace, relaxace, plutí mezi světy - součást terapie jako trénink navozování bezpečné disociace – opak úletu či snahy nic necítit např. zaposlouchání se do zvuků zvenku a opět zpět k sobě – trénování změn, pozitivní reedukace - doporučení – ranní sprcha – vědomě si říkat TO JSOU MOJE RUCE, MOJE NOHY…. - koupit si příjemný krém – vědomě si natírat nejprve hřbety rukou a pak dlaně …pomalu se dotýkat sebe sama s jemnou péčí, malé senzuální podněty poskytovat bezpečně sama sobě - pro trauma je vhodná bazální stimulace – ta byla vyvinuta původně jako práce se sluchovými, dotykovými a čichovými podněty pro lidi v komatu…. např. hlazení příjemnou látkou, plyšem, kožešinkou; hlazení zvířat – kontakt, vitalizace instinktů PRAVIDLO TŘÍ TŘETIN – holandský a britský model: I. EDUKACE - smyslem edukace je redukce zmatku a zvýšení kompetence – trauma zasahuje všechny roviny člověka: Kognitivní – snížená schopnost vnímat, pozorovat, rozumíme jen 5 – 7% sdělení, věci jsou vnímány zvláštně, nesrozumitelně, objevují se výpadky paměti Emoční – může vyvolat pocity, že jsem blbá, neschopná, pocity viny, že jsem tomu nezabránila – např. matka, která nepomohla dítěti … zde je na místě edukace, že šok může přinést strnutí, které je přiměřenou reakcí na nepřiměřenou situaci a je to normální Tělová – nepřiměřený zážitek s vlastním tělem může změnit vztah k němu … to je běžné - u psychosomatických obtíží často lidé nemají pojem souvislosti s minulými
zážitky – nemá smysl to hned propojovat, ale rozšiřovat obraz okolo: Lidé,kterým se stalo to, co popisujete, někdy cítí…Znáte to? Máte vysvětlení pro vaše obtíže?Napadá vás s čím to může souviset? - K by si měl na propojení přijít sám Když se na tu skutečnost díváte dnes, do jaké míry vám připadá běžná a adekvátní? - vracení kompetence, dávání věcí dohromady jako opak neadekvátním domněnkám o sobě, opak chaosu a nerozumění světu DŮLEŽITÉ stále ověřovat, zda tomu rozumí, mluvit jasně a srozumitelně - zneužívači často své oběti matou, aby se ve svých zážitcích neorientovali Často není nejhorší sexuální delikt, ale zmanipulovaná kognitivní mapa – oběti nechápou svou úlohu v celé situaci – není jim jasné, zda to celé není jejich vina Je zapotřebí pomoct K nahlédnout, že není pravda, že za to můžou Dávat lidem číst tématické knihy STOP TRAUMATICKÝM VZPOMÍNKÁM – Praško PREBÚDZANIE TYGRA Přítomnost při traumatické situaci nedělá z přítomných spoluviníky Pachatel se snaží vzít oběť do koalice nebo ji zneviditelnit, znevěrohodnit Svépomocné skupiny – přirozeným způsobem zvyšují kapacitu a kompetenci K Zrcadlení – zejména na začátku s cílem vidím tě, slyším tě + jednoduchá edukace, která zážitek normalizuje…. Edukace o A reakci+B reakci jako přirozených geneticky daných obranných reakcích – týká se všech lidí bez ohledu na pohlaví, inteligenci…. To se lidem stává…(v podtextu – nejste ani blázen ani hysterka) Informace je zapotřebí poskytovat decentně, nevnucovat, dávat možnost dál se ptát, ne všechny otázky přijdou hned. Ptát se na příběhy, filmy, kde K něco „cinklo“ a čím Terapeut je facilitátorem procesu, během kterého se K učí věřit sebeúzdravným silám. Když K zažije působení těchto sil, prohlubuje se moudrost života JAK TOMU ROZUMÍŠ? CO O TOM VÍŠ? CO SI O TOM MYSLÍŠ? CO SE ZMĚNILO?
II.
TĚLOVĚ EMOČNÍ ODREAGOVÁNÍ !!! ZABRÁNIT RETRAUMATIZACI!!!
- klient neměl během traumatu kontrolu nad tím, co se dělo a má strach ze svých jaderných sil Nabízet jim zážitek, kde ztratí kontrolu, je v první fázi riskantní…. Oni ho však často vyhledávají, chtějí ho /za účelem odreagování zamrzlé energie/; často tíhnou k extrémním zážitkovým seminářům, seminářům pracujícím se změněným stavem vědomí …. to přitahuje lidi hledající úlet a často následuje propad do „pekla“ - léčení spočívá k vytvoření podmínek pro přiměřenou abreakci …. Verbálně, poskytnout dost času, aby měli zážitek, že se cítí akceptovaní …. Možnost vyjádřit ambivalenci ve vztahu k pachateli – vývojový zneuživatel je nenáviděn a milován zároveň … odpověď: K tomu, kdo nás poškozuje, můžeme cítit i dobrý věci. Lidé mají zkušenost, že cítí oboje současně a je to běžné. - Kde v těle cítíte to dobré a kde to špatné? - DETOTALIZACE – nejprve kontrakt, že se abreakcí nezahltí …. Možnosti: bouchnout do matrace 3x a dost + zreflektovat, dostat do vědomí vyjádřit zvukem nebo jen jednou nohou, jednou rukou – NE CELÝM TĚLEM!!! - učit brzda x plyn v pomalém rytmu, pulsace – tělový zážitek dostávat do vědomí, reflektovat, co se děje … K mají často strach z vlastní omnipotence – ze své energie vzteku, která může vše zdestruovat; strach připustit si emoce – to by mě mohlo zabít, budu už do konce života jen plakat…. nelimitované představy ….Možnosti: podpora pomalu zakoušet bezpečně po kapkách své limity navozování příjemnosti a pohody v limitovaném zážitku - péče o sebe, kontakt s vlastním tělem - příprava předpolí – chystat K na kontaktní práci s tělem Nejprve ve fantaziích K se zpočátku dotýká sám sebe dle instrukcí Uplatňovat části z healings – například cvičení čtverec hrudníku je velmi dobrý Příprava může být až 6 měsíců, ale i verbálně nekontaktně se dá hodně udělat !!! u zneužitých pozor na grounding nohou!!! – lépe je uplatňovat stabilizační doteky na rukou – držet předloktí, ramena, hlava v mističce a s nádechem povytahovat Cvičení ohraničující prostor, představa bubliny, všechny techniky ohraničující sociální prostor
---------------------------------------------Meditace s pyramidou - představa bodu na vrcholu hlavy /můžu si tam i sáhnout/ - protáhnout směrem nahoru do libovolné výšky – odsud spustit přímky do čtyř bodů dolů tak, abychom kolem svého těla vytvořili pomyslnou pyramidu ----------------------------------------------Healing – ve dvojicích 1/ Meditace – zpřítomění, uvědomit si, kde jsou v těle zdroje a kde bloky, to sdílet ve dvojici 2/ ošetření - K stojí/sedí, T mu „ždímá“ nohy od kolen dolů – jednu a pak druhou - T masíruje hranou dlaně místo síly – docela pevně - T masíruje směrem od sterna vzhůru zakončení žeber do hrudní kosti až ke klíční kosti a ramenům – T stojí za K , paže má kolem K, masáž provádí oběma rukama /1 ruka = první prst;2 ruka = třetí prst/ a to tak, že dělá malé kroužky
- T dělá „špetičkami“ z prstů směrem od hary nahoru až k ramenům „pusinkování“ - ne štípání, ne hrnutí kůže vzhůru/ - poté pevným hlazením přes ramena po pažích dolů stáhnout energii Práce na přední části těla je velmi intimní – emoce Má to potenciál traumatické „zakletí“ srdce přesunout do rukou a ven do akce Propojuje to cítění a konání ----------------------------------------------- u traumatu jde o zamrznutí emocí – léčení spočívá v bezpečném postupném odtávání emocí kousek po kousku - patří k tomu často specifický druh pláče – ne srdceryvný, ale odtávající je důležité ho kognitivně obalit – označit jako odtávání zamrzlých emocí – není to napořád, je to etapa v procesu - při odtávání se mění svalový tonus a dýchání…. Stažení, držení, nedýchání postupně přechází do uvolnění, objevují se mimovolní uvolňovací protahovací pohyby, prohloubené dýchání…..může to přejít až do masivního otevření, uvolnění až rozplácnutí až potom začnou budovat nově svůj tonus
III.
ZÁJEM O SOUČASNÝ ŽIVOT
- všechny tři třetiny by měli v prvních 10 – 12 sezeních mít zájem hlavně o současný život – jít hned po emočních historických událostech znamená „padnout do studny“ - ptát se: Jak K bydlí? Jak se mu daří ve vztazích? Čím se živí? V čem jsou obtíže? Co se daří? Co by jste si přál aby se změnilo? – K přicházejí se subjektivně prožívanými deficity, s obtížnými postoji k sobě - metoda chameleónova jazyku – T na svou pozornost a paměť „nabaluje“všechny výroky K - u traumat je těžké najít motivaci pro další krok – doporučení Jděte na terapii nemá účinnost - příklad: K přináší téma, že je hrozná matka, nechce se mazlit s dětmi… Položit na horizont výhledovou naději – Lidé, kteří měli takové obtíže, o kterých hovoříte, a rozhodli se na nich pracovat, mají zkušenost s výrazným zlepšením cca po 16-20ti sezeních….= informace, že se s tím dá něco dělat snižuje razanci symptomů To, co popisujete, není vzácný případ, to se matkám, které prožili takové trauma, stává…..= odnímání negativní exkluzivity Pokud máte takové obtíže, bylo by dobré s nimi pracovat. Jsou zkušenosti druhých, že to jde - prioritou je to, co K trápí, to je jeho motivace - často se objevují poruchy sexuality poruchy intimity ve vztahu k dětem a blízkým poruchy související s vykonáváním práce – nesoustředění, nemohou přenášet pozornost poruchy sociability – nesnesou druhé lidi, lezou jim na nervy sebepoškozování, autoagrese závislosti – ty mohou být projevem traumatu strach z vlastních emocí strach z vlastního nemotivovaného chování, hašteřivosti…. psychosomatické obtíže DOBŘE SE NA TO VYPTAT ! Co by byl první krok? Co by jste potřeboval/a ve svém životě změnit? - provést sociální mapování S kým žijete? Za kým můžete jít? – ohledávání přirozených zdrojů, finančních zdrojů
Posttraumatický člověk často potřebuje další služby (ps. diagnostika, právník, zdravotní služby – gynekologie, zubař, imunolog…) – je dobré mít databázi dobrých kontaktů, kam doporučit - dobré jsou i svépomocné služby ELEKTRA – incestní zneužívání BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ ROSA Je dobré se o péči o posttraumatického člověka podělit – prevence omnipotentního přístupu Mapujeme, kde jsou ohrožení, kde se mohou zneužívající vzorce opakovat – nebýt v přímém kontaktu se zneuživatelem - JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT, ŽE TERAPIE HODNĚ ZASAHUJE DO PSYCHOSOCIÁLNÍHO TERITORIA KLIENTA mění se vztahové pole klienta, některé typy vztahů odpadnou, K začne nahlížet destruktivitu některých svých vztahů součástí kontraktu by mohlo být, že v následujících 6ti měsících nebude dělat zásadní životní změny může to být příležitost naučit se v daném sociálním poli lépe ohraničit a chránit proces terapie může ovlivnit i celé sociální pole na základě synergického efektu ….. může přinést efekt, že i partner vyhledá pomoc, bude motivovaný ke změně může mít a budovat vztah k sobě, zvyšovat svou sebehodnotu - z tématu každodenního života často dojdeme k hodnotám typu O čem je život? Má to nějaký smysl? ….trauma vždy otřese hodnotami…. Traumatické události máme tendenci vytěsňovat, abychom o své hodnoty nepřišli Můžu za to já? Proč se to stalo? - oběti traumatu jsou často oběti různých vymývačů mozků – ti dávají jasné odpovědi na otázku Proč se to stalo?.... často nabízejí neadekvátní interpretace týkající se hříchů či karmických vztahů…. Pro K to může přinést úlevu, že má alespoň nějaké vysvětlení /byť blbé/, protože nejtrýznivější je zmatek, konfúze vhodné je zkušenost změny hodnot zarámcovat: Každý, kdo projde závažnou zkouškou, mění svůj pohled na svět, vnímání světa, vyvstávají mu otázky typu O čem život je? Mám na něm něco měnit? - T by neměl vnucovat vlastní pohledy a hodnoty, ale pomáhat K objevit, co jsou jeho otázky, představy a odkud se vzaly
PŘENOS A PROTIPŘENOS - v rámci terapie se potkávají minulosti K a T - u práce s traumatem je pravděpodobnost přenosu vyšší - u vývojového traumatu /komplexní posttrauma/ se může vyskytnout komplexní přenos, který je charakteristický K očekáváním, že v tomto vztahu se dočká stejné zkušenosti - přítomné je téma asymetrie moci a její dělby: traumatizovaní mají vždy problém s autoritami do vztahu vstupují s očekáváním mocenské asymetrie – T je ten mocný, odpovědný v terapii je kromě K a T ještě třetí vzadu – psychologická přítomnost zneuživatele, perzekutora z minulosti zároveň je přítomna velká touha K, aby to tentokrát bylo jinak, touží po záchraně, touží po tom, aby byl T spasitel….. když zjistí, že T toto očekávání nesplní, jsou naštvaní klienti očekávají stejnou míru manipulace, jakou zažívali v předchozích vztazích, tentokrát v pozitivním slova smyslu - chtějí být manipulováni - chtějí být objektem péče - chtějí, aby to T „nějak zařídil“ ……. když zjistí, že to tak nefunguje, mohou jít do velké agrese Jsem na všechno sám/sama, nikdo mi nepomůže - to od T vyžaduje velkou trpělivost – vydržet, edukovat Je dobře, že vyjadřujete tyto negativní věci, je dobře, že při tom všem fungujete doma, v práci… V případě klientových zklamaných očekávání od terapeuta dochází často z jeho strany k degradaci terapeuta – K chce T trestat, zavrhovat Klient touží po zachránci z pozice oběti a pokud se zklamou, stanou se perzekutory – kritika, stížnosti, fabulace, dezinterpretace - nevěří totiž v dobré úmysly t a jeho podněty odčítají na základě minulé zkušenosti ……. TO, CO NECHCE BÝT LÉČENO, MŮŽE ZASTÍNIT TU ČÁST TOUŽÍCÍ PO LÉČBĚ OBVYKLE mají tito klienti problém zůstat u jednoho terapeuta… obíhači služeb - je to důsledek jejich fragmentace – každého terapeuta používají na jednu část a je pro ně důležité, že o sobě terapeuti navzájem nevědí
- často mají tendence vytvářet tajnosti, „aby se nevědělo“ … obraz jejich traumatu Vztah k terapeutovi může mít i adorativní podobu – lidé, kteří zažívají tolik těžkých vztahů, mohou být překvapeni, že objevili nápomocný vztah - T může reagovat: Slyším, že ve mně chcete vidět skutečně dokonalého člověka, protože asi nikdo „menší“ by vám nemohl pomoct – POZOR! – ideální živná půda pro narcistní protipřenos
SYMTOMY PREVERBÁLNÍHO TRAUMATU – došlo k němu do 3 let věku - preverbální trauma se projevuje v následujících čtyřech modalitách: 1) Masivně stažený klient - nenavazuje oční kontakt - ztuhlá nebo malá mimika - uhýbá pohledem i tělem - placatý emoční projev - chudý motorický projev - staženost - držení dovnitř a dolů - problémy s důvěrou k lidem - skepse - osamělost - problém s navázáním vztahu - stažení se od příjemných podnětů - nikam nechodí, nic je nebaví - osamělé koníčky - snaha se zneviditelnit- oblečením, chováním, - často asketičtí – velmi skromní …………..motivace k terapii: - vnější spouštěč - tlak z okolí - něco, co ho ruší v jeho světě (je zde přítomná schizoidní tendence) - autoagresivní, autoimunitní problémy - jsou i socializované formy – např. básníci, umělci – často velká tvořivost - někdy kompenzují masivním otevřením v jiném kontextu, ve směru k něčemu – např.komici – Peter Sellers, Burian – v osobním životě velmi stažení, introvertní
- další příklad – noviciát – často masivně stažené dívky, s motivací NE k Bohu, ale OD PRYČ SVĚTA 2) Masivně otevřený klient - kopíruje potřeby ostatních, okolí - tendence vyhovět - předpokládají okamžitou blízkost vztahu - sedají si blízko, mají tendenci na T sahat - hodně projekce – snaha o nelimitovanou vstřícnost - hranice nedrží a ani nedávají - prožitek exkluzivní jedinečnosti - nevydrží u jedné věci, práce - nosí dárky, zvou domů, snaží se zjistit osobní informace o T a jeho rodině - zvou do své rodiny, na rodinné oslavy - všude o T mluví, vyprávějí, vychvalují ho X zatracují - jsou schopni za terapii nabízet víc peněz - Vy jste nejlepší ze všech, jen vy mi můžete pomoct - posturalita – otevřenost, rozcapené polohy, neadekvátní oblečení, nabízení se světu – nereflektují - hodně rotační pole, velká gestikulace - nemají smysl pro časování své výpovědi – nemají adekvátní vnímání pracovní koalice a vybalí na prvních sezeních největší „pecky“ 3) „Já sám“ - holding up - ztuhlost, přezíravost - hodně řeční, rezolutní, vysvětlují jak věci jsou a přišli nám to říct - zkoušejí nás, co jsme četli, vystudovali - poučují – budují si ve vztahu pozici toho, kdo má navrch - potřebují diváka a svědka na to, že nikoho a nic nepotřebují = hluboká nedůvěra, že by jim něco mohlo pomoct - často prosperující podnikatelé - Všechno mám – a co? Celý je to k ničemu… Co mám dělat dál?.... hodnotová krize - tendence zvládat terapii výkonově, jako všechno v životě …..T musí trpělivě čekat, jestli se vyklube zakázka ….. týká se mužů i žen
- velká past na protipřenos . T. by neměl naběhnout … - vztahy bez schopnosti intimního prožívání, často milenky …. vztahy konzumuje a jeho jemná část trpí …. v jistém slova smyslu je to paralela masivního stažení 4) Spasitelství, diktátorství - patřičně strhán a vyčerpán nekonečnou láskou a službou …. velmi blízko pozici perzekutora - závislý na tom, aby mohl někoho „spásat“, „spasovat“ - často přicházejí se zakázkou, že potřebují, abychom pracovali s někým jiným - nebo zakázka, že se hroutí - nebo chtějí být uznáni a oceněni traumatizovaní lidé mají nestabilní osobnost –mohou mezi komponentami kolovat nebo mezi jejich částmi i osobnost terapeuta má tendenci k některému typu – měl by si toho být vědom
ZNEUŽÍVÁNÍ, TÝRÁNÍ - malé dítě se rodí jako naprosto bezmocný tvor a mocní o něj pečují … během vývoje postupně nabývá vlastní moc všichni se tedy vyvíjíme v asymetrickém mocenském vztahu týká se i dalších období v životě – handicapovaní, senioři - při traumatu je ve hře zneužití moci: neuspokojování bazálních potřeb (jídlo, zdravotní péče,…) neuspokojování emočních potřeb neadekvátní tresty sexuální zneužívání – míra postižení souvisí s věkem, ve kterém se to stalo: a) děti v novorozeneckém, kojeneckém a batolecím věku - velmi závažná psychická postižení – spíše psychiatrická péče b) zneužití kolem 5-6 roku věku – bez sekundárních pohlavních znaků - již se rozvolnila symbióza s rodinou - pachateli jsou cizí zneužívatelé pouze z 10%, v dalších 90% jsou to rodinní příslušníci nebo z okruhu rodinných známých – často osoby s vysokým kreditem - většina skutečných pedofilů má svou sex. preferenci celoživotně pod kontrolou, někteří ji transformovali do svých děl – C. Lewis, J. Foglar = často velmi inteligentní , sociálně adaptovaní, často ženatí
- pravý pedofil má k dítěti bohaté city, jsou do nich zamilováni, většinou nepotřebují soulož, jde jim o dotekové uspokojování - pedofil láká a váže dítě do emočního vztahu, adoruje ho, zdůrazňuje jeho výjimečnost a omnipotenci, vyhrožuje před zveřejněním, dělá s dítětem koalici v tajemství - dítě zneuživatele udá často v situaci, kdy je sesazeno z trůnu, když si jeho zneuživatel najde jiný objekt - dítě ztrácí dobrý kontakt s rodiči, cítí se zrazeno Jak to, že mě neochránili, že to nevěděli? Je to nefér, nemám zastání! - asi 60% zneužití v tomto věku je pachatelem muž – často anetický, agresor, závislý … tendence „občurávat si teritorium“, často bije manželku vedoucí smečky - chová se hierarchicky ke všem a nárokuje si tedy i páření dětí matka se sama nechrání a nechrání ani děti – ty to přejímají jako normu a masivně se otevírají JDE O PORUCHU CELÉHO RODINNÉHO SYSTÉMU - zneužívání vychází najevo až když oběť povyroste a získá pojem o neadekvátnosti vztahů v původní rodině - u znaleckých posudků se často nepotvrdí pedofilie pachatele – jde v tomto případě o dominantně agresivní psychopatii c) děti se sekundárními pohlavními znaky - většinou porucha celého rodinného systému pachatelé: - méně vzdělaní a inetigentní - nezakořenění v sociálních a pracovních vztazích - závislí, nezralí - jdou po pohlavně dospělých, ale osobnostně křehkých dětech - zneuživatelem mohou být i ženy – často v důsledku sexuální deprivace často extrémně uzavřené diády matka X syn … sexualita nemusí být zjevená, ale je skrytým litemotivem vztahu také se to děje ve výchovných ústavech, rehabilitačních ústavech – někde dobrovolně, někde méně… oběti: - obvykle jsou vystaveny dospělé formě sexuálního kontaktu …. fyzicky to pro ně může být i libý zážitek, ale sociálně přichází pachuť a deziluze = dospělí jsou hnusní, nerespektování norem je norma - důsledky: závislosti, sebepoškozování, sebevraždy, kriminální delikty - častá situace:
- matka se znovu vdá za mladšího partnera a toleruje mu, přehlíží, zneužívání svých dětí z jeho strany - homosexuální zneužívání – když je chlapec násilně nucen být receptivní (to jde proti jeho biologické podstatě), dochází k masivnímu poškození celé osobnosti
