Translation of the FEINTOOL Handbook "Forming and Fineblanking"; Identification of the Methods and Means Used During the Translation Process

Translation of the FEINTOOL Handbook "Forming and Fineblanking"; Identification of the Methods and Means Used During the Translation Process

Marcela Votánková

Bachelor Thesis 2008

ABSTRAKT Mým cílem bylo napsat bakalářskou práci, která by našla své uplatnění ne jen krátkodobě při studiu, ale také později přímo v praxi. Celá práce je rozdělena do dvou částí, praktické a teoretické. Praktická část je zaměřena na překlad vybraných částí příručky, analýzu překladatelských postupů a analýzu výskytu gramatických jevů. Teoretická část věnuje pozornost technickému textu a jeho obecné charakteristice. V závěru práce je také sestaven slovníček pojmů a zkatek. Přílohou práce je výchozí anglický text. Unikátní technologie přesného střihu společnosti FEINTOOL je naprosto ojedinělá jak na českém, tak i na světovém průmyslovém trhu. Příručka "Forming and Fineblanking" vydávaná společností FEINTOOL obsahuje stručný úvod a také popis technologie přesného střihu a je užitečnou pomůckou pro společnosti zabývající se lisováním a tvářením přesných kovových dílů.

Klíčová slova: Technický text, překladatelské metody, gramatický jev, analýza, fineblanking, lisování, tváření, preciznost, tvarová rozmanitost.

ABSTRACT My aim was to write a bachelor thesis which would be useful not only for a short time during studies but which would come in use later, straight in a practice. The whole work is divided into two parts, practical and theoretical. The practical part aims to a translation of selected parts of the handbook, a translation method analysis and a statistical analysis of grammatical phenomena. The theoretical part pays attention to a technical text specification. In conclusion there is also a phrase and abbreviation dictionary included. Original English text is enclosed.

The unique technology of precise cutting by company FEINTOOL is absolutely unequalled on both, Czech and international industrial market.

"Forming and Fineblanking" handbook which is published by FEINTOOL company consists of a brief introduction and also a description of precise cutting technology. It is a helpful facilitation for companies which are in stamping and forming of precise metal parts.

Keywords: Technical text, translation methods, grammatical phenomenon, analysis, fineblanking, stamping, forming, precision, shape variety.

ACKNOWLEDGEMENTS This work would have never been accomplished without my husband and my family. Thank you for a lot of support, patience and understanding.

CONTENTS INTRODUCTION ............................................................................................................... 8 I

THEORY .....................................................................................................................11

1

VÝVOJ TECHNOLOGIE FINEBLANKING......................................................... 12

2

PŘESNÉHO OD KONVENČNÍHO LISOVÁNÍ K TECHNOLOGII SŘIHU FINEBLANKING ....................................................................................... 15

2.1 PRINCIP NÁSTROJE A POSTUP VÝROBNÍHO PROCESU ................................................15 2.1.1 Cyklus pohybu beranu ....................................................................................20 2.1.2 Křivky pro lisování a pro fineblanking...........................................................21 2.1.3 Střižná mezera ................................................................................................22 2.1.4 Nátlačná hrana ................................................................................................23 3 ROZMANITÉ TVAROVÉ MOŽNOSTI DÍLU ...................................................... 32 II ANALYSIS ..................................................................................................................34 4

ANALYSIS OF TRANSLATION METHODS........................................................ 35 4.1

5

CONCLUSION ..........................................................................................................43

STATISTICAL ANALYSIS OF GRAMMATICAL PHENOMENA ................... 44

PHRASE AND ABREVIATION DICTIONARY........................................................... 45 CONCLUSION .................................................................................................................. 48 BIBLIOGRAPHY.............................................................................................................. 49 APPENDICES .................................................................................................................... 50 CONCLUSION ............................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. BIBLIOGRAPHY........................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

TBU in Zlín, Faculty of Humanities

8

INTRODUCTION This bachelor thesis is focused on translation of English technical text. Special attention is given to the translation of the selected parts of the company FINETOOL handbook with the aim to create a Czech version which would be used in practice among Czech industrial companies. In particular the issue of precise terminology and clear translation of processes and procedures are examined. All these just mentioned were consulted with specialists to ensure requested purpose. The enclosed analyses show main differences between Czech and English language and discuss problems of equivalence during translation. Applied devices such as repetition of terms, noun groups, condensation and other features which occur in the handbook are explained in separated paragraphs of the Analysis of translation methods. Statistical analysis of grammatical phenomena shows the frequency of used tenses. With a view to reach a meaningful translation of the handbook it was necessary to start with a style specification of the chosen text. The second step was to read the whole handbook several times and make notes.

A good translator does not begin to translate until s/he has read the text at least once and got a ‘gist’ of the overall message. But this is only the first step. Once the source text is understood, the translator then has to tackle the task of producing a target version which can be accepted as a text in its own right.1

According to the stylistic point of view, we can distinguish between two basic groups of texts. The first group is a scientific prose style and technical texts. The second group presents style of literary works. Both groups have separate theories and very often they have also independent organizing structures. When deciding which group the chosen text belongs to, we should consider mainly its content (information transfer) and its form (expression and aesthetic quality).2

1

Mona Baker, In Other Words. A coursebook on translation (London-New York: Routledge, London and

New York, 1992), 111. 2

Zlata Kufnerová et al., Překládání a čeština (Praha: H+H, 1994), 25.


9

Translation of scientific prose style, patents, service manuals, official documents, press news and commentaries, reportages or business correspondence; these all can be put into a matter-of-factness group. Main features of these texts are context accuracy, topicality and objectiveness. It is said that scientific prose style and technical text translation are less challenging in the way of translator skills than style of literary works. As regards, modern translation theory concedes its specific problems and questions which need to be solved when the translators want to reach the intended and evaluating purposes.3

With regard to features of scientific prose style plus technical texts, there are several, which are usually very evident. Technical texts can be distinguish according to their characteristics, such as the authors´ impersonal treatment of information, the usage of accurate formulations and terms or the lack of a specified human agent in sentences. Typical and common language means by which the features are realized are for example the usage of mainly passive voice or the repetition of terms and set phrases and other phenomena which are described in enclosed analysis. These are considered to be the most fundamental problem of technical text translation because original language uses expressions which are not always equivalent in target language. This fact can cause difficulties with understanding and logic function. There are also other phenomena which complicate the text such as nominalizations and noun phrases. Treatment of technical written language is precise and the language is governed by the aim of maximum comprehensibility and lucidity.

No matter what kind of style the source text is from a stylistic point of view, it should always fulfil the equivalence. The text is fully equivalent with full affective function. That means that the final translated text affects target readers in the same way as the original text does in its original language and cultural background.4

3

See, Kufnerová, Překládání a čeština, 25.

4



10

The text cannot be considered as a static specimen of language (an idea still dominant in practical translation classes), but essentially as the verbalized expression of an author’s intention as understood by the translator as reader, who then recreates this whole for another readership in another culture.5

Translators´ work can be schematically pictured as:

Translator

A translator deals with a translation step by step. The first step is to understand the whole text and then h/she substitutes word phrases (in the picture letters a, b, c, d, e, f, g) with equivalents in target language (in the schema letters a´, b´, c´, d´, e´, f´, g´). Simultaneously h/she must be aware of all potential user abilities and knowledge. The most important is that the text must be absolutely clear and intelligible.6 This introduction to my bachelor thesis should give a brief overview of: the style of translated text, its characteristic features and applied language devices. Basic steps which are followed during the translation process and said questions will be examined in special analyses.

5


New York, 1992), 217. 6



I.

11

THEORY


1

12

VÝVOJ TECHNOLOGIE FINEBLANKING

Chceme-li zvolit efektivní metodu výroby součástek, rozhodujícími faktory budou kvalita a náklady. Ozubená kola, páčky, zarážky a podobné ploché komponenty do pokladen, psacích strojů a dalších Předchůdci: mechanických zařízení, které jsou náročné na přesnost rozměrů, byly lisování a do 70. let 20. století obvykle lisovány z tenkého plechu a poté obrušování obroušeny během sekundárního opracování tak, aby bylo dosaženo finálního provedení a rozměrové přesnosti. Pro takové součástky se používala hlavně jemnozrnná ocel, např. St3K40 a nebo, za účelem větší houževnatosti dílu, bývala použita slitina oceli, např. ocel s obsahem 16% manganu a 5% chromu, o tloušťce 1-3 mm.

Technologie přesného střihu Fineblanking byla vynalezena v roce 1923 ve Švýcarsku. Ale teprve v roce 1959, opět ve Švýcarsku, začala být běžně užívána ve strojírenském průmyslu. Technologie Fineblanking spojovala dva postupy, lisování a následné broušení do jediné operace a tak umožňovala tak dosáhnout požadovanou kvalitu střižných hran a vysokou přesnost rozměrů, aniž by bylo nutné sekundární opracování. S postupným

zdokonalováním

této

technologie

byla

prvotní

kombinace dvojího opracování zcela nahrazena a rychle se vytratila z výrobních dílen.

Časem došlo mezi výrobci kancelářských strojů k rapidnímu zvýšení poptávky po dílech vyráběných technologií Fineblanking. Avšak trh Krize v s těmito komponenty se dostal v 70. letech 20. století do krize kvůli 70. letech zavádění elektronických kancelářských přístrojů. Průmyslové odvětví Fineblankingu bylo vážně ohroženo, ale zavedení této technologie do automobilového průmyslu krizi odvrátilo.


13

Obr. 1. Automatická převodovka obsahuje velké množství dílů vyrobených technologií Fineblanking

Rozmach automobilového průmyslu a rostoucí význam tohoto Znovuoživení průmyslového odvětví přinesly technologii přesného střihu nový směr a díky sílu. Nejen že nyní bylo možno vyrábět díly o větší tloušťce a tvarově automobilovému rozmanitější, ale technologie umožnila používat mnohem více druhů průmyslu materiálů (obr.1).

Na tento vývojový trend reagovali výrobci plechů velmi rychle. V současné době dodávají nejen měkkou, za studena tvářenou ocel, ale také legované a nelegované uhlíkové oceli s vlastnostmi žíhaných ocelí. Většina těchto materiálů je pro Fineblanking dodávána jako svitky plechu válcované za studena nebo za tepla s tloušťkou až 10 mm. Objevují se také nové postupy pro použití mikro-slitinových a jemnozrnných ocelí.

Na tomto základu byla vytvořena moderní a perspektivní výrobní Tváření a technologie: tváření a přesný střih poměrně silných plechů. Technologii fineblanking využívá již plechy tvářené za studena a umožňuje tak výrobu složitých, více-účelových komponentů s vysokou přidanou hodnotou (obr.2).


Obr. 2. Tváření a Fineblanking umožňují nízko-nákladovou výrobu komplikovaných, více účelových dílů

Díky vysoké kvalitě a efektivnosti nákladů této výrobní metody lze nahradit díly, které musí projít procesem třískového obrábění, lisování v zápustce, slinutí (spékání) nebo slévání za díly tvářené a přesně střihané. Když spojíme technologii přesného střihu s moderními technologiemi svařování pomocí laseru, výsledkem bude nízkonákladová produkce nových součástek.

14


2

15

OD KONVENČNÍHO LISOVÁNÍ K TECHNOLOGII PŘESNÉHO SŘIHU FINEBLANKING

2.1 Princip nástroje a postup výrobního procesu Proces konvenčního stříhání, na rozdíl od Fineblankingu, bude již dále obecně nazýván ,,lisování“. Obrázek č.3 znázorňuje hlavní rozdíly mezi principy nástrojů používaných pro lisování (vlevo) a nástrojů používaných při technologii Fineblanking (vpravo).

Nástroj pro lisování se skládá ze tří hlavních částí - matrice, stírací desky a střižníku. Po vylisování propadne každý díl skrz kónický Lisování: otvor matrice. Jediná síla, která působí na materiál, je síla beranu (FS) Používání přenesená na beran aktivním prvkem, v tomto případě střižníkem.

jediné síly

Nástroj pro technologii Fineblanking je složen ze stejných tří hlavních částí jako nástroj pro lisování - tzn. matrice, stírací desky a střižníku, má ale navíc vyhazovač. Při vystřižení je díl fixován vyhazovačem směrem proti střižníku a po vystřižení, při pohybu beranu lisu směrem dolů, dojde k setření a vyhození vystřiženého dílu.

Během výrobního cyklu Fineblankingu působí na materiál tři síly na místo jedné, jako je tomu u lisování. Síly jsou přenášeny skrz vodící desku, vyhazovač a dvojici aktivních prvků – střižník a matrici. Aktivní síly jsou:

Fineblanking:

• horní síla (FR),

3 síly

• spodní síla (FG) a • síla beranu (FS).

TBU in Zlín, Faculty of Humanities Lisování

16 Fineblanking ↓ FS Síla beranu ↓ FR Horní síla ↑ FG Spodní síla (přidržovací) s Tloušťka materiálu Sp Nastavení střižné vůle mezi střižníkem a matricí

1 Matrice 2 Stírací deska 3 Střižník 4 Vyhazovač A Vzdálenost nátlačné hrany H Výška nátlačné hrany

Obr. 3. Hlavní rozdíly mezi konvečním stříháním neboli ,,lisováním“ (vlevo) a technologií přesného střihu Fineblanking (vpravo)

Síly a výpočet sil Přesné vzájemné působení mezi výše zmíněnými třemi silami má rozhodující vliv na kvalitu dílu a výkonnost procesu přesného střihu. Na začátku výrobního cyklu působí na materiál pouze horní a spodní síla. Horní síla vytlačí do povrchu materiálu nátlačnou hranu a spodní síla tlačí plech směrem proti střižníku. Takto je materiál pevně sevřen jak po vnitřním tak vnějším okraji střihu ještě před fází stříhání. Jakmile střižník začne stříhat, začíná působit i třetí síla – síla beranu. V tabulce č.1 jsou uvedeny vzorce pro výpočet horní a spodní síly a síly beranu.


17

Činné síly a jejich výpočet 1) FS: Síla beranu [N] L: Délka nátlačné hrany; vnitřní tvar plus vnější tvar [mm] s: Tloušťka materiálu; nominální tloušťka plus tolerance [mm] Rm: Mez pevnosti materiálu v tahu [N/mm2] f1: Empirický faktor 0,9

2) FR: Horní síla [N] LR: Délka horní nátlačné hrany [mm] h: Výška horní nátlačné hrany [mm], jsou-li dvě nátlačné hrany- horní a spodní, pak zvolit nejvyšší [mm] f2: Empirický faktor 4, dle tvaru nátlačné hrany, (viz. Obr.9) 3) FG: Síla beranu [N] AS: Plocha spodního vyhazovače [mm2]; pro větší, silnější díly použít 70 N/mm2 jako horní limit, pro menší a tenčí díly použít 20 N/mm2 jako spodní limit. 4) Fges: Celková síla [N] 5) FRA: Stírací síla [N]

6) FGA: Vyhazovací síla [N]

Tab.1. Síly působící při výrobním procesu Fineblanking a jejich výpočet


18

Hydraulické válce vyvolávají horní a spodní sílu. Válec pro horní sílu Vytváření sil je nasazený v horním rámu lisu, válec pro spodní sílu je součástí beranu (obr.4).

Dle potřeby lze nastavit velikost a načasování působení těchto dvou sil. Beran se během zdvihu pohybuje směrem nahoru a do nástroje přenáší sílu, která je rovna součtu všech tří sil (Fges - celková střižná síla).

Obr. 4. Síly působící na beran lisu během střihu

Na obrázku č.5 je nákres osmi kompletních cyklů Fineblankingu a pro Cyklus názornost je vyráběným dílem podložka pod matice. Na obrázku pod Fineblankingu písmenem A je otevřený nástroj a odvinutý pás materiálu je posunut do stroje. Při pohybu beranu směrem nahoru se beran pohybuje velmi rychle a těsně před střihem zpomalí. Toto zpomalení umožní automatickou kontrolu okolí střihu (na přítomnost odpadů z předešlého cyklu střihání atd.). Je-li nástroj čistý, nedojde k zablokování pístu (nákres u písmene B). Působením síly beranu (nákres u písmene C) začne vlastní proces stříhání, během kterého je díl vystřižen a zatlačen do matrice o vzdálenost, která se rovná tloušťce materiálu. Vnitřní odpad je poté posunut spodní silou dovnitř střižníku.


19

Všechny tři síly působí současně. Na konci cyklu Fineblankingu (nákres u písmene D) přestane působit tlak hydraulických válců a nástroj se opět otevře (nákres u písmene E).

a

Stírací deska

b

Matrice

c

Střižník

d

Vyhazovač

e

Zpracovávaný materiál

f

Stříhaný díl

g

Vnitřní odpad

FG Spodní síla (přidržovací) FGA Vyhazovací síla FR

Horní síla

FRA Stírací síla FS

Střižná síla

Obr. 5. Nákres kompletního cyklu Fineblankingu:

Stírací síla (FRA) je 10-15% střižné síly (viz. tabulka 1). Tato síla Vyklizení dílů působí při setření dílu z matrice a vyhození vnitřního odpadu. Vyhazovací síla (FGA) vysune hotový díl ven z matrice do prostoru nástroje. Poté je pás materiálu posunut kupředu (G) a díl a odpad jsou mechanicky nebo pomocí vzduchové trysky vyklizeny (H).

TBU in Zlín, Faculty of Humanities 2.1.1

Cyklus pohybu beranu

Rychlost beranu je v různých fázích jeho pohybu řízena aby byl cyklus Fineblankingu optimalizován (viz. Obr.6). Od spodního mrtvého bodu (BDC), kde je nástroj zcela otevřený se beran zvedá velkou rychlosti (a) až do přednastaveného otevření nástroje. V pásmu (b) se rychlost beranu sníží a dochází ke snímací kontrole. Je-li nástroj čistý, začíná beran fázi fineblankingu (c) ještě nižší rychlostí.

Rychlost při přesném stříhání je velmi důležitý parametr. Může být Rychlost v rozmezí 5 – 50 mm/s v závislosti na zpracovávaném materiálu a blankingu stupni obtížnosti operace, který závisí na složitosti dílu (viz. Obr.15). V bodě TDC (horní mrtvý bod) je vrchol cyklu pohybu beranu a blanking je dokončen. Beran se vrací zpět (d) na spodní hranici do BDC.

Obr. 6. Klasický cyklus Fineblankingu znázorňující rozdílné rychlosti

a

Fáze rychlého přiblížení

b

Fáze snímání (kontrola)

c

Fáze blankingu

d

Fáze zpětného pohybu

BDC Spodní mrtvý bod TDC Horní mrtvý bod

20


21

Charakteristickými znaky cyklu pohybu beranu jsou snímací kontrola a nastavitelná

rychlost blankingu. Proces přesného střihu má

zabudované kontrolní postupy, kterými se lze bez specielních měření vyhnout poškození nástroje a které zajišťují spolehlivost procesu. 2.1.2

Křivky pro lisování a pro fineblanking

Obrázek č. 7 znázorňuje typické křivky - síla versus čas (vzdálenost), 4 fáze v cyklu jak pro konvenční lisování (křivka a), tak pro fineblanking (křivka b).

lisování

Křivka lisování (a) se skládá ze 4 fází. Ve fázi I se střižník dotýká materiálu, nejprve nastává elastická deformace. Ve fázi II začíná proces stříhání a lisovací síla dosahuje maximální hodnoty. Ve fázi III je vyvoláno kmitání kvůli průniku – díl je náhle vytržený z materiálu ještě než je střihání dokončeno, což okamžitě zruší všechny síly na lis a na nástroj a způsobí vibraci systému. Přestože jsou tyto vibrace jen malého rozsahu mají velmi nepříznivý vliv na nástroj. Během nekontrolované vibrace se může objevit vzájemné mechanické působení mezi střižníkem a matricí způsobující poškození hran u obou prvků. V praxi se tento stříhací nárazový efekt zmírní použitím tlumičů.

Cutting force

Střižná síla

Time (distance) Čas (vzdálenost)

I

Fáze elastická

II

Fáze stříhání

III

Fáze utržení

IV

Fáze oscilace-kmitání

FS max

Maximální střižná síla

Fab

Střižná síla při utržení

Obr. 7. Síla/čas (vzdálenost) – křivky konvenčního lisování (a) a křivky fineblankingu (b)


22

I u fineblankingu (b) probíhají fáze I a II. Nedochází zde ale k utržení 2 fáze cyklu ani ke kmitání (oscilace).

fineblankingu

A to z těchto 4 důvodů: • konstrukce nástroje • působení 3 sil • vliv horní síly • velmi malá střižná mezera

Díl je vystřižen ,,jemně“ a neexistuje riziko poškození nástroje z důvodu mechanického nárazu a vibrace. 2.1.3

Střižná mezera

Rozměr, který se rovná polovině rozdílu mezi rozměrem matrice a Desetkrát menší rozměrem střižníku se nazývá střižná mezera. Při fineblankingu je střižná mezera pouze desetina hodnoty potřebné při lisování (viz. obr.8).

V praxi je hodnota střižné mezery pro obě metody udávána jako procento

tloušťky zpracovávaného materiálu. Pro srovnání, tato

hodnota je v rozmezí 5 a 10% pro lisování a pouze 0,5% pro fineblanking. Při stanovení střižné mezery pro nástroj fineblankingu je brána v úvahu tloušťka materiálu i tvar střižníku.

Die clearance (Sp)

Střižná mezera (Sp)

Material thickness (s)

Tloušťka materiálu (s)

Obr. 8. Střižná mezera (Sp) v nástroji pro lisování (a) a pro fineblanking (b) při různé tloušťce zpracovávaného materiálu


23

Mezera mezi střižníkem a matricí má většinou konstantní hodnotu po Střižná mezera celém obvodu dílu. Je-li to nutné, lze ji zcela zmenšit. Je velmi kolem obvodu důležité aby se střižná mezera v průběhu střihu neměnila, protože by mohlo dojít k nepředvídatelnému poklesu výkonnosti.

2.1.4

Nátlačná hrana

Nátlačná hrana je jedním z charakteristických znaků fineblankingu. Má Funkce tři hlavní funkce:

nátlačné hrany

• vytváří přidržovací síly • přidržuje materiál proti horizontálnímu pohybu a • pomáhá stabilizovat prvky nástroje

Během fáze stříhání dochází v místě střihu k namáhání materiálu tahem. Použitím síly nátlačné hrany vyrušíme namáhání tahem a napomůžeme vzniku tlakového napětí, které vede k „tečení“ materiálu v rovině řezu. Nátlačná hrana také snižuje riziko horizontálního posunu materiálu během zpracování. Nátlačné hrany mohou být jak na stírací desce, tak na matrici nebo jen na jedné z nich. V určitých případech mohou být vynechány. Rozměry nátlačné hrany jsou otázkou zkušeností (viz. obr.9).

Tloušťka materiálu je údaj, na kterém záleží umístění nátlačné hrany Poloha nátlačné z obou stran nebo pouze shora. Horní síla obvykle působí na vyráběný hrany díl po celém jeho okraji v nepřerušované linii, ale ve zvláštních případech může být vytvořen specielní kontaktní bod uvnitř tohoto okraje, který vytlačí díl odpadu odpovídající otvoru. V některých případech může být výhodné, je-li kontaktní linie horní síly přerušovaná.


24

Guide plate

Stírací deska

Punch

Střižník

Ejector

Vyhazovač

Die-plate

Matrice

Obr. 9. Poloha a rozměry nátlačné hrany na vodící desce (a) a na matrici (b)

a)

b)

Tloušťka

A

H

R

materiálu [mm] [mm] [mm]

Tloušťka

A

H

R

h

r

materiálu [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm]

[mm] 1,0 – 1,7

1,0

0,3

0,2

4,5 – 5,5

2,5

0,8

0,8

0,5

0,2

1,8 – 2,2

1,4

0,4

0,2

5,6 – 7

3

1

1

0,7

0,2

2,3 – 2,7

1,7

0,5

0,2

7,1 – 9

3,5

1,2

1,2

0,8

0,2

2,8 – 3,2

2,1

0,6

0,2

9,1 – 11

4,5

1,5

1,5

1

0,2

3,3 – 3,7

2,5

0,7

0,2

11,1 – 13

5,5

1,8

2

1,2

0,2

3,8 – 4,5

2,8

0,8

0,2

13,1 – 15

7

2,2

3

1,6

0,2


25

Střižná plocha Nejnápadnějším výsledkem fineblankingu je naprosto hladká střižná plocha dosažená u dílu který, je-li to třeba, může být zcela bez trhlin a otřepů skrz celou tloušťku materiálu (viz. obr. 10). Přesně vystřižené plochy mohou splnit mechanické funkce bez potřeby dalšího sekundárního opracování. Naproti tomu standardně lisované díly mají plochy, které jsou z části vystřižené a z části utržené a v mnoha případech drsné a nekolmé. Na rozdíl od střižných ploch z přesného střihu musí být plochy

po standardním lisování dále opracovány

třískovým obráběním než mohou být díly použity pro mechanické funkce.

Kromě hladkých ploch

mají přesně stříhané komponenty také

dokonalejší rovinnost než lisované díly. Vyšší nároky na přesnost rozměrů a kvalitu mohou být snadněji dosaženy při procesu fineblanking.

Obr.10.

Obr. 10. Střižné plochy dílů vyrobených standardním lisováním (nahoře) a fineblankigem (dole)

Tvářené a přesně střihané díly Zpracovávané materiály V 60-tých letech 20. století – kdy průmyslový fineblanking byl v začátcích – se věřilo, že materiály pro zpracování fineblankingem mají být podobné jako při lisování. Stejně tak se předpokládaly shodné podmínky při lisování i při fineblankingu. Tento předpoklad, později klasifikován jako mylný, byl překážkou vývoje kvality a úspornosti fineblankingu.

Základní výzkum v nové technologii odhalil, že proces zahrnuje jak Požadavky na tok materiálu, tak střihání. Nejprve dojde k silnému přeformování zrn složení v metalurgické struktuře (tváření za studena), poté je materiál vystřižen materiálu střižníkem.

TBU in Zlín, Faculty of Humanities Výsledek tohoto přeformovacího procesu je vidět na obr.11, kde je tok zrnité struktury naprosto zřetelný. Zvětšenina znázorněná na tomto obrázku je poloustřižená část ozubené součástky použité do polohovacího sytému automobilových sedadel (viz.obr. 47). V a bezprostředně okolo tvářené části plochy došlo ke zpevnění za studena jehož hodnota klesá se vzdáleností od místa střihu.

Obr. 11. Tok zrn pozorovaný v příčném řezu – díl polohovacího systému u automobilových sedadel

Vezmeme-li v úvahu tlaky v materiálu, proces fineblankingu je více podobný hlubokému tahu, ražení a tváření za studena než lisování. Z tohoto důvodu fineblanking na rozdíl od lisování vyžaduje jemné materiály tvářitelné za studena.

Obrázek č. 12 znázorňuje zrnitou strukturu dvou různých materiálů a Vhodné a … výsledek získaný z procesu přesného střihu těchto dvou materiálů. Tvářením za studena by bylo dosaženo podobných výsledků. Klasická žíhaná ocel (a) je vhodná pro fineblanking (c) a lze ji tvářet bez prasklin stejně tak jako austenitickou, feritickou a jemnozrnnou ocel. Příklady výše uvedených druhů oceli (v uvedeném pořadí) jsou:

26

TBU in Zlín, Faculty of Humanities C45GkZ žíhaná zušlechtěná ocel, X5CrNi18.10 nerezová austenitická ocel, St3 jemná, nelegovaná hlubokotažná ocel a QStE420TM jemnozrnná ocel.

Před tepelným zpracováním má vysoko-uhlíková ocel C45 feriticko- …nevhodné perlitickou strukturu (b). V tomto případě proces fineblankingu složení způsobí hluboké praskliny, znázorněné u písmene (d) a také ohýbání vedoucí k popraskání materiálů. Plechy válcované za tepla a nežíhané plechy takového materiálu jsou proto nevhodné pro technologii přesného střihu nebo pro tváření ohybem.

Obr.12. Zrnitá struktura oceli C45 s vhodným a s nevhodným složením a ukázka výsledků přesně vystřižených hran

Uhlíkové a legované oceli určené pro tváření a přesný střih musí vykazovat strukturu po měkkém žíhání. V uhlíkové oceli toto složení obsahuje feritický matrix s příměsí 90-100% kuličkového cementitu. Ve struktuře legované oceli musí složení obsahovat jak uhlík tak legující elementy.

27


28

Uhlíkové a legované oceli určené pro tváření a přesný střih musí vykazovat strukturu po měkkém žíhání. V uhlíkové oceli toto složení obsahuje feritický matrix s příměsí 90-100% kuličkového cementitu. Ve struktuře legované oceli musí složení obsahovat jak uhlík tak legující elementy. Pouze u měkce žíhané materiály vykazují pevnost v tahu (Rm) v rámci Optimální mez rozpětí požadovaném při tváření a přesném střihu. Na příklad při pevnosti v tahu žíhání nelegované oceli C60 (obsah uhlíku 0,6%)

je optimální

hodnota meze pevnosti v tahu ne vyšší než 520 N/mm2 (viz. obr.13).

Tensile strength (Rm) Mez pevnosti v tahu

Carbon content Obsah uhlíku

Obr. 13. Mez pevnosti v tahu ocelí s různým obsahem uhlíku a podmínky žíhání

Při žíhání okolo 90% by taková ocel měla hodnotu Rm okolo 580 N/mm2. Není-li žíhání vůbec provedeno(křivka a), hodnota vzroste na 830 N/mm2, což je velmi daleko od rozpětí vhodného pro fineblanking (šrafovaná oblast b).

V určitých případech lze mez pevnosti v tahu u jemných, Oceli válcované nelegovaných, dobře za studena tvářitelných ocelí jako např. St2, St3 a za studena St4 zlepšit válcováním za studena (viz. obr. 14. křivka a).


Obr. 14. Křivky průtažnosti a tahové síly ocelí v různých etapách po válcování za studena Elongation

Průtažnost (A)

Condition after cold-rolling

Podmínky po válcování za studena

Tensile strength

Pevnost v tahu (Rm)

Nicméně válcování za studena také snižuje tažnost kovu, jak je znázorněno na křivce b, kde dochází k poklesu. Ocel tvrzená válcováním za studena se stává méně vhodnou pro přesný střih. Pro optimální výkonnost procesu by rostoucí Rm, která může být dosažena bez toho, aniž bychom museli přistoupit ke kompromisu mezi kvalitou dílu a životností nástroje, měla být stanovena pro každý jednotlivý případ.

Přibližně 90% všech přesně stříhaných dílů jsou měkké nebo legované oceli, 8% je hliník nebo slitiny hliníku a okolo 2% jsou slitiny mědi nebo jiné materiály. Tabulka č. 2 je přehled výběru skupin materiálů často používaných pro přesně stříhané díly. Rozdělení ocelí je dle norem DIN a EU.

29

TBU in Zlín, Faculty of Humanities Materiálová skupina

DIN norma

30 EU norma

Druh

Jemné, nelegované oceli Jemné, nelegované oceli pro 1614, Část 1

USt23, St24

válcování za studena Jemné, nelegované oceli pro 1614, Část 2

UStW23, StW24

okamžité tváření za studena Teplá páska a plech

1623, Část 1

USt13, St14

Studená páska

1624

St3, St4

Konstrukční oceli

17100

025-72

St37-3, St44-3

Jemnozrnné konstrukční oceli

QStE340 TM

Teplá páska SEW 092

QStE420 TM QStE500 TM ZStE260 ZStE380

Studená páska SEW 093

ZStE420 Povrchově zpevněné oceli

17210

084-70

C10, C15, 16MnCr5

Oceli ke kalení

17200

083-70

CK35, CK45,42CrMo4

Nitridované oceli

17211

085-70

34CrAl6 34CrAlMo5

Tepelně a indukčně

17212

086-70

Cf35, Cf53

Pružinová ocel

17222

132-79

CK67, 50CrV4

Oceli s vysokou pevností v

17280

129-76

11MnNi53

zpevněné oceli

tahu

10Ni14

Nástrojová ocel

17350

096-79

C80W1, 100Cr6

Nerezová ocel

17440

088-86

X6Cr13 X20Cr13 X5CrNi1810 N2CrNi1911

Slitiny hliníku-

1745, Část 1

AlMn1Mg1, AlMg3

TBU in Zlín, Faculty of Humanities nezušlechtěné Slitiny hliníku-zušlechtěné

31 AlMg4Mn

1745, Část 1

nebo ke stárnutí

AlMgSi1 AlMg1SiCu AlCuMg1

Měď a slitiny mědi v pásku a 17670, Část 1 plechu Stupně čistoty

17670, Část 1

SW-/SF-Cu F20, F22, F24

17670, Část 1 Měď-zinkové slitiny (mosaz)

CuZn10F35 max. CuZn28F42 max. CuZn37F44 max.

17670, Část 1 Měď-cínové slitiny

CuSn4F47 max. CuSn6F55 max.

17670, Část 1 Měď-nikl-cínové slitiny

CuNi12Zn24F43 max. CuNi25F35 max.

Měď-hliníkové slitiny

17670, Část 1

Měď-berylliové slitiny (kalitelné)

17670, Část 1

Tabulka 2. Skupiny a druhy materiálu pro technologii přesného střihu

CuAl8F45 max CuAl8Fe3 CuBe1,7 CuNi2Be


3

32

ROZMANITÉ TVAROVÉ MOŽNOSTI DÍLU

Tvarové možnosti pro rovné, přesně stříhané díly jsou mnohem širší než u lisovaných dílů. Jediným limitem je maximální přípustné zatížení aktivních částí nástroje.

V tabulce č.3 jsou uvedeny základní potřebné výpočty pro jednoduchý příklad přesně stříhaného kruhového otvoru. Základním omezením je, že počítaný střední tlak působící na střižník během stříhání nesmí přesáhnout 0,2% mezní pevnosti v tlaku pro materiál kaleného střižníku. Kdyby byl tento limit překročen, střižník by se mohl Zatížení poškodit nadměrnou plastickou deformací.

Nastavení Rp0,2 jako maximální hodnoty je pouze kompromisem a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že tato hodnota je nad hodnotou tlaku která by, po uvolnění zatížení, způsobila trvalou deformaci střižníku nepřesahující 0,2% původního rozměru. Druhý důvod je, že maximální tlak působící blízko povrchu dokonce i u střižníku jednoduchého tvaru může velice zvýšit střední tlak. V kalkulaci uvedené jako příklad se s těmito maximálními tlaky neuvažuje.

nástroje


33 Střední tlak na děrovací střižník 1) Pm: střední tlak na děrovací střižník [N/mm2] Fs: síla blankingu [N] FG: spodní přidržovací síla A: plocha děrovacího střižníku [mm] 2) L: délka děrovacího střižníku [mm] s: tloušťka materiálu [mm] Rm: maximální tahové napětí materiálu [N/mm2] f1: empirický faktor 0,9 3) d: průměr kruhového děrovacího střižníku [mm] 4) Dosadíme z bodů 2,3 a 4 do rovnice 1 a bereme-li FG jako 10% z FS pak dostaneme následující: 5) Mezní hodnota středního tlaku je dána maximálním dovoleným tlakem pro materiál nástroje. V blankingu by mělo vždy být bráno v úvahu následující: 6) Rp0,2: 0,2% maximální dovolená pevnost v tahu materiálu nástroje. Dosazením z bodu 6 do bodu 5 dostaneme následující: 7) Děrovací střižník z rychlořezné oceli S 6-5-2, s Rp0,2=3000N/mm2 a HCR 63-64, zpracovávaný materiál Rm%500 N/mm2. (fineblanking s přidržovací sílou) nebo bez ní.

Tabulka 3. Výpočet středního tlaku na děrovací střižník


II. ANALYSIS

34


4

35

ANALYSIS OF TRANSLATION METHODS

The text which I have translated in my bachelor thesis is taken from a handbook published by the company FEINTOOL. This short book was prepared for laymen as well as for specialists who are only interested or work in this field of industrial business. It is divided into logical chapters full of well described pictures. Presented issues are explained considerably

using language and expressions which are transparent and known as set

phrases among technicians and machine operators. Format A5 is purposeful because the handbook was meant to be taken easily from stalls on trade fairs and as an informational brochure from a mother company to any other branch company in the world. Colourful printing of the pictures, charts and graphs is very synoptic and it is an indispensable part of the text. The chosen text is precise and concise in the way of introducing new information to its readers, it gives a brief introduction to the beginning and the inventing of this technology and the technology itself is described in great details. The text contains useful mathematical formulae which can help technicians to deal with basic calculations of fineblanking active forces or tensile strengths. The handbook is not written to capture its readers´ attention. The text aims at being as much practical as possible while presenting the fineblanking technology. The author chose a well organized, logical structure, clean information flow, precision, and a matter-of-factness without expressing personal involvement. Another important feature of this text is objectiveness and compactness. An explanation of these mentioned features will be provided later in this analysis of translation methods. As it is a technical text, it contains variety of technical terms. Special attention is paid to these expressions in the part called Phrase and abbreviation dictionary. For better lucidity all the expressions are aligned alphabetically. Czech phrases are not always absolutely equivalent to the target text but their correct usage and meaning was consulted with machine operators and technicians in operating practice. Some parts of the text are more explicit in my Czech translation than in the original English handbook but I felt importance to explain a few procedures in detail to convey objective information for potential users of the handbook.


36

Generally, scientific style is much more explicit than style of literary works. Considering scientific style function and its influence on target readers it is possible to reduce and condense information in literary texts. On the other hand, it is sometimes necessary to provide additional information and to expand the target text when translating scientific texts. This happens in order to achieve better comprehensibility and preciseness of translated text.7 Examples from the text: The source text: Fineblanking tools possess the same three elements - die plate, guide plate and punch – but in addition, an ejector is provided. After the part has been cut out, the ejector keeps it pressed against the punch during the return stroke into the die space. The target text: Nástroj pro technologii Fineblanking je složen ze stejných tří hlavních částí jako nástroj pro lisování - tzn. matrice, vodící desky a střižníku, má ale navíc vyhazovač. Při vystřižení je díl fixován vyhazovačem směrem proti střižníku a po vystřižení, při pohybu beranu lisu směrem dolů, dojde k setření a vyhození vystřiženého dílu.

The additional information was provided as a reference to already mentioned information. It shows the similarity and later in the text the main difference among the parts of the tools. The second example of the text expansion is chosen to explain the necessity to add information in order to achieve better accuracy and correctness of the process description. As a compensation of such target text expansion, it is recommended to reduce the target text, where it is possible, by compression. Translators are allowed to omit information which is obvious from the context or which does not need to be mentioned and the meaning is still unmistakable.8

7

Dagmar Knittlová, K Pragmatickému Aspektu Překladu (Acta Universitatis Carolinae-Philologica, 1981),

60-61. 8

Dagmar Knittlová, K teorii i praxi překladu (Olomouc: Univerzita Palackého, 2003), 39.


37

Examples from the text: The source text: When combined with modern laser-welding techniques, fineblanking allows the introduction of new components at low cost. The target text: Když spojíme technologii přesného střihu s moderními technologiemi svařování pomocí laseru, výsledkem bude nízko-nákladová produkce nových součástek. The first underlined example in the chosen sentence shows the target text expansion. The second underlined example is the omission of information. The text still remains surveyable for target readers.

Handbooks belong to a special part of technical texts. They main purpose is to convey objective information, to be maximally intelligible and explicitly informative. At all events, translators should be alive to these facts while translating foreign texts:

Every text is unique and, at the same time, it is translation of another text. No text is entirely original because language itself, in its essence, is already a translation: firstly, of the non-verbal world and secondly, since every sign and every phrase is the translation of another sign and another phrase. However, this argument can be turned around without losing any of its validity: all texts are original because every translation is distinctive. Every translation, up to a certain point, is an invention and such it constitutes a unique text.9

Basic principle of translation process is to transfer both, semantic and pragmatic meaning correctly from original to target language. The final translation product should evoke the intended reaction according to the message given by the original writer. Semantic equivalence should be a matter of fact in our translation but as translators we could have several problems to reach complete pragmatic equivalence throughout a whole text.

9

Susan Bassnett, Translation Studies (Padstow: TJ International Ltd, 2007), 44.


38

Pragmatic equivalence is a question of inside relationships and situation and very often it is connected to a specific situation considering its culture, its style or its background.10

The first and very evident feature of this text is a complete lack of specified human agent. This depersonalized approach is chosen because the most important for the author is to convey clear information to the target user of the handbook. The depersonalized approach is used as an objective way of presenting information. Examples from the text: The source text: Close tolerances on dimensions and quality can be held in fineblanking. Vee-rings may be situated on both the guide plate and the die plate, or on only one of these. The part is cut out “gently”, and there is no risk of tool damage due to shear-shock and vibration.

As shown in the above mentioned examples, subjects of the sentences are usually represented by described technologies, procedures or methods. In other words the atmosphere is impersonal and formal and the text primarily facilitates the understanding and clear, understandable information. The sentences chosen from the source text are examples of impersonality - the most important purpose of the text is to be as informative as possible. Examples from the text: The source text: Quality and cost are the decisive factors in choosing methods for producing components. The upswing in automobile production and the growing importance of this industrial sector have brought new vigor to fineblanking. The three main elements of a stamping tool are the die plate, the guide plate, and the punch.

10

See, Knittlová, K Pragmatickému Aspektu Překladu, 59.


39

The technical area of the source text results in using mainly past and present tenses and passive voice. English grammar does not correspond to Czech grammar in many ways and translators need to be careful when deciding how to translate non-existing tenses.

The use of passive voice is extremely common in many varieties of written English and can pose various problems in translation, depending on the availability of similar structures, or structures with similar functions, in the target language. Because of its widespread use in technical and scientific English in particular, it has had a strong influence on similar register in other languages through translation.11

“Scientific and technical writing in English, for instance, relies heavily on passive structures. This is done to give the impression of objectivity and to distance the writer from the statements made in the text.”12 Examples from the text: The source text: Upon this basis has been built a modern, future-oriented production technology: the forming and fineblanking of relatively thick sheet-metals. The target text: Na tomto základu byla vytvořena moderní a perspektivní výrobní technologie: tváření a přesný střih poměrně silných plechů.

There is also a statistical analysis of grammatical phenomena (present simple, past simple and passive voice) enclosed at the end of this first analysis. It shows that the passive voice was the most applied tense - 63 sentences (47,4%) out of 133 sentences (100%). English language and Czech language are typologically different languages. English uses relatively strictly given word order and it can be changed in the event of stressing particular information from the whole sentence.13

11


New York, 1992), 102. 12

Baker, In Other Words.A coursebook on translation, 103.

13

See, Knittlová, K teorii i praxi překladu, 29.


40

The following sentence is an example of a change in the word order. The final decision was to change the word order in this sentence to facilitate the understanding and to preserve the information flow. Examples from the text: The source text: In the 1970s, however, when office equipment became predominantly electronic, the market for these components collapsed. The target text: Avšak trh s těmito komponenty se dostal v 70. letech 20. století do krize kvůli zavádění elektronických kancelářských přístrojů.

Another noticeable device which was used quite often was noun groups. They are used to condense the text. Noun groups were undoubtedly the most sophisticated for target translation. Their interpretation and translation required not only pre-studying of the field but also technical consultations with specialists as well as with ordinary machine operators and fitters. My effort was to ensure that the translated text makes a sense for laymen as well as for experts. When translating such condensed noun groups it is necessary to add explanatory items to the Czech equivalent, e.g. an preposition needs to be implemented. Examples from the text: Noun groups are less explicit in English language than in Czech language: modern laser-welding techniques – moderní technologie svařování pomocí laseru (e.g. in this example the added word is not a preposition) soft steel – měkká ocel s malým obsahem uhlíku fineblanked parts – přesně stříhané díly cold-rolled sheet – svitky plechu válcované za studena hot-rolled coiled sheet - svitky plechu válcované za tepla

Noun groups are less explicit in Czech language than in English language: conventional shear-cutting process – process konvenčního stříhání sheetmetal – plech buil-in check – snímací kontrola bottom return point – spodní hranice


41

FEINTOOL handbook is full of terms which are not always clear and surveyable unless you get deeper knowledge of this industrial branch. That is probably the only strategy that would work effectively. To start with: Complete counterparts are used to produce notional, clear effect. Examples from the text: toothed racks – ozubená kola cut edge – střižná hrana production method – výrobní metoda Zero counterparts which have no existing equivalent in the target language. In respect of preciseness, zero counterparts were consulted with technicians who are educated in this field and set Czech expressions which are commonly used and known among people working in this area of production were employed in the target translation. Examples from the source text and their target forms: ejector – vyhazovač deep drawing – hluboký tah chip-removal – ojehlení, omílání (the source expression shows what exactly is removed from the parts). Czech language gives us the possibility to use both terms. fineblanking – fineblanking (an expression which is spelled and pronounced the same way in Czech and in English language, an example of borrowings).

“It is clearly the task of the translator to find a solution to even the most daunting of problems. The translator resolves for that one of the possible solutions which promises a maximum of effect with a minimum of effort.”14

Another feature of the text, especially in parts where specific expressions need to be highlighted, is the repetition of terms. This highlighting device guarantees precision of the text and the final user will see the same terms throughout the whole book, so it will ensure logic and preciseness.

14

Bassnett, Translation Studies, 42.


42

Examples from the source text and their target forms: quality and cost-effectiveness – kvalita a nízká nákladovost stamping – lisování forming – tváření tool – nástroj Some of these words are among key words mentioned in the part Abstract.

In order to avoid extensive repetition of terms, the author uses anaphoric references – means of cohesion and coherence. It refers back to information which is already mentioned in the text, so it gives the writer a possibility to reduce the length of the text and keep the information flow fluent and transparent. Examples from the source text: Fineblanking combined both stamping and shaving in a single operation, allowing the required cut-edge quality and dimensional accuracy to be obtained without secondary machining. With further development of the fineblanking technique, however, this early combination of two processes was superseded, and it rapidly disappeared from production workshops. The further you read through the handbook and the more familiar you become with the used terms and technical phrases, the more often you come across a similar feature for reducing the text, ellipsis. This term stands for an omission of words due to the condensation of the text. Examples from the text: The ram moves upward during the cutting stroke, and transmits to the tool a force equal to the sum (Fges) of all three forces. The cylinder for the vee-ring force is mounted in the upper beam of the press, the cylinder for the counter-force is incorporated in the ram.

All the above mentioned examples are taken from the handbook published by the company FEINTOOL.


43

4.1 Conclusion This analysis of used translation methods is supposed to show and describe the most obvious phenomena which occur in the selected parts of the original text and in my final translation. It also contains references to the characteristic features that are typical for technical texts, in particular for handbooks. The whole handbook is very formal and there is noticeable impersonal treatment of information. It is unambiguous and accurate in its formulations and there is a good logical path which guides handbook users from the beginning till the end. Supposing that the handbook was written for informational purposes, it is a useful, meaningful and well coherent book. “The art of translation is a subsidiary art and derivate.”15

Translation may always start with the clearest situation, the most concrete message, the most elementary universals. But as it involves the consideration of a language in its entirety, together with its most subjective messages, through an examination of common situations and a multiplication of contacts that need clarifying, then there is no doubt that communication through translation can never be completely finished, which also demonstrates that it is never wholly impossible either.16

15


16



5

44

STATISTICAL ANALYSIS OF GRAMMATICAL PHENOMENA

Grammatical phenomena which occur in the chosen part of the handbook: Description of the phenomenon

Number of sentences

Percentage expression

18 sentences

13,5%

8 sentences

6,0%

Passive form

63 sentences

47,4%

Past simple (active)

5 sentences

3,8%

Present simple (active)

39 sentences

29,3%

Total

133 sentences

100 %

Passive form is used in the English version, but not in the Czech translation Passive form is used in the English version but in the Czech translation is ,,se”

Note: There are 133 sentences in the chosen part of the original English text.


PHRASE AND ABREVIATION DICTIONARY active tool elements

činné prvky nástroje

alloyed carbon steel

legovaná uhlíková ocel

annealed steel

žíhaná ocel

blanking force

střižná síla

brass

mosaz

calculation

výpočet

casting

slévání

coiled sheet

svitek plechu

coining

ražení

cold-forming

tváření za studena

cold-rolled strip

studená páska

cold-rolling

válcování za studena

component

komponent, součástka, díl

conventional stamping

konvenční lisování

conversion

přestavba

copper

měď

cost

náklad

counterforce

spodní síla

cut edge

střižná plocha

cutting plane

rovina řezu

cutting stroke

řezný zdvih

deep drawing

hluboký tah

deformation

deformace

degreasing

odmaštění

die clearance

střižná mezera

die plate

matrice

dimensional accuracy

přesnost rozměrů

ductibility

tažnost kovu

ejector

vyhazovač

feature

znak, rys

fineblanked parts

přesně stříhané díly

45

TBU in Zlín, Faculty of Humanities fineblanking process

proces fineblankingu, proces přesného střihu

fine-grain steel

jemnozrnná ocel

forging

lisování v zápustce

formed parts

tvářené díly

forming

tváření

grain structure

zrnitá struktura

guide plate

stírací deska

heat-treated steel

zušlechtěná ocel

hot-rolled strip

teplá páska

hot-rolling

válcování za tepla

chip removal

ojehlení (omílání)

chip-removal machining

třískové obrábění

impression

otisk

machining

obrábění

mean pressure

střední tlak

mechanical function

mechanická funkce

micro-alloyed steel

mikroslitina

mild steel

měkká ocel

part shape

tvar dílu

performance

výkonnost

periphery

okraj, obvod

production technology

výrobní technologie

punch

střižník

quality

kvalita

ram

beran

scrap

odpad

secondary operation

sekundární operace

shear area

plocha střihu

shear-cutting process

proces stříhání

sintering

spékání, slinutí

soft steel

měkká ocel s malým obsahem uhlíku

spring steel

pružinová ocel

46

TBU in Zlín, Faculty of Humanities stamping

lisování

stripping force

stírací síla

surface

povrch

tensile strength

pevnost v tahu

thickness

tloušťka

tool

nástroj

tool construction

konstrukce nástroje

tool load

zatížení nástroje

vee-ring force

horní síla

vee-ring

nátlačná hrana

welding

svařování

work material

zpracovávaný materiál

47


48

CONCLUSION Technical texts belong to a special area of translation field. They are precise in terminology, impersonal and objective. The main purpose of technical text is to convey clear information and a complete message from a source to a target language. As I have found out sometimes there is a problem to find existing equivalents in the target language. A possible solution can be borrowings which are generally known among involved people. For me the translation itself was not only a mechanical writing and putting words together. All the same it was an interesting, lively and creative process.

Enclosed analyses are compiled to give transparent explanations of used translation methods. To simplify the explanation, given sentences and short examples are chosen according to the certain phenomenon, which occur in the translated text. Together with the Statistic table, which shows English and Czech language from another point of view, it is evident that technical texts are primarily written in passive form and past tense. The translation into Czech does not always follow the same strategy. In some cases it was necessary to change passive form into active sentences (13,5%). Alphabetically written Phrase and abbreviation dictionary can be useful device when reading both, the source or the target text.

As there was a permanent demand from my employer and from majority of our customers to create a Czech version of commonly well known publication, I finally decided to put my effort into this topic. Finally, the practice utilization of the final product led me to choose The translation of the FEINTOOL handbook “Forming and Fineblanking” as the bachelor thesis topic.


49

BIBLIOGRAPHY Baker, Mona. In Other words. London-New York: Routledge, London-New York, 1992. Bassnett, Susan. Translation Studies. Padstow: TJ International Ltd, 2007. Birzer, Franz. Forming and fineblanking: cost-effective manufacture of accurate sheetmetal parts. Landsberg/Lech, Verl.Moderne Indistrie, 1997. translated by Brian Richards, Preverenges, Switzerland. Dušková, Libuše, Dagmar Knittlová, Jaroslav Peprník, Zdeňka Strnadová, and Jarmila Tarnyiková. Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia Praha, 1988. Elman, Jiří, and Václav Michalíček. Anglicko-český technický slovník. Praha: Sobotáles, 1998. Hrdlička, Milan. Translatologický slovník. Praha: TOP, 1998. Knittlová, Dagmar. K Pragmatickému Aspektu Překladu. Acta Universitatis CarolinaePhilologica, 1981. Knittlová, Dagmar. K teorii i praxi překladu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. Krijtová, Olga. Pozvání k překladatelské praxi. Praha: Karolinum, 1996. Kufnerová, Zlata, Milena Poláčková, Jaromír Povejšil, Zdena Skoumalová, and Vlasta Straková. Překládání a čeština. Praha: H+H, 1994.


APPENDICES

50

APPENDIX P I: SCANS OF THE HANDBOOK

Translation of the FEINTOOL Handbook "Forming and Fineblanking"; Identification of the Methods and Means Used During the Translation Process

Recommend Documents