TOBLACH - VISMA SKI CLASSICS 12.2-13.2.2016. 39° GRAN FONDO DOBBIACO-CORTINA aneb Zazávodit si na tratích Tour de Ski Již nějaký pátek se honíme na „ čertovských pérkénkách“ s našim ryze amatérským týmem H.O.P. Liberec po Jizerských horách, pro ty kteří neznají , tak zakladatelé tohoto spolku lyžníků (Jenda a Jarek) navázali na tradici našich dědů a pradědů z pomezí Jizerských hor a Podkrkonoší, které chytlo za srdce běžecké lyžování. Postupem času se náš tým rozrostl o Ladu, Zdendu , Přemu, Mildu, Vláďu , Gabu v určitých letech nás bylo více či méně, někteří odcházeli ke konkurenci a zase se vraceli, ale jádro týmu zůstává stejné. Naši členové absolvovali řadu závodů jak na domácí „půdě“ Jizerská 50, Jilemnická 50 , Karlovská 50, Zlatý cepín ale i v zahraničí třeba slavný švédský Vasaloppet (90km) , norský Birkebeinerrennet (54km) ,u našich sousedů německý König Ludwig Lauf (40km), polský Bieg Piastow(50km) či vzdálený Hiihto-Finlandia (50km) a Tartu maraton (63km) Bohužel letošní zima nás neustále zkouší, jestli vytrváme u tohoto našeho milovaného zimního sportu, sněhu není moc u nás natož i jinde v Evropě v Alpách, takže se v letošní probíhající sezóně jeli třeba zkrácené či pozměněné tratě z této série dálkových běhů „ laufů “ , ať již naše Jizerská 50, která se jela na čtyř 4km okruzích či pozměněná trať na švýcarské La Diagonale, jediná Marcialonga (70km) se uskutečnila v plném rozsahu, ale bohužel König Ludwig Lauf, na který jsme již byli přihlášeni byl zrušen a místo toho se jel jako první ročník Kaiser Maxmilián Lauf v rakouském Seefeldu, bohužel pro amatéry jen jedno kolo 22km a tak jsme se tam nevypravili A tak padlo rozhodnutí prověřit další novou trať ze seriálu Ski Classics a to v okolí Toblachu, což je turistický region Alta Pusteria a tak jsme se přihlásili na tento nový závod 39° GRAN FONDO DOBBIACOCORTINA . Jak již bylo výše uvedeno ani zde sněhu nebylo dostatek a tak pořadatel původní trasu Toblach-DobbiacoCortina 50km, změnil na 32 km v okolí Toblachu.
Odjezd do Itálie byl naplánován na čtvrteční šestou hodinu ranní 12.2.2016, s tím, že bychom trasu přes Plzeň , německý Regensburg směr Innsbruck a průsmyk v Brenner měli urazit za osm hodin , tak abychom ještě odpoledne stačili vyrazit na tratě se trošku protáhnout. A kdo se sešel na této cestě za poznáním nového závodu, který se povětšinou line na tratích Tour de Ski, byl to již zmiňovaný tým H.O.P. Liberec (Vláďa , Jarek, Gabu), ale také i zástupce ze známého Silvini Madshus team a to Sučin (Petr Souček).
Cesta ubíhala v pohodě s krátkými zastávkami. A to už se nám objevují velikáni Alpy, dokonce i se vzduchoplavci.
Bohužel současná politická situace v Evropě se projevila i při cestě na rakousko-německých hranicích, v protisměru na dálnici při kontrole na přítomnost imigrantů německou policií se vytvořila kolona aut asi 10km dlouhá, takže to byl na námět jak se vracet domů a jestli to nevzít přes Rakousko.
TOBLACH A OKOLÍ Toblach (italsky Dobbiaco) je obec v Jižním Tyrolsku (Südtirol) v Itálii. Nachází se v Pustertalu na rozhraní Dolomit a pohoří Rieserferner v nadmořské výšce 1256 m n. m. (centrum obce). První písemná zmínka pochází z roku 827. Tato oblast patří do autonomní provincie Bolzano (it. Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige, něm. Autonome Provinz Bozen-Südtirol, ladinsky Provinzia autonòma de Balsan/Bulsan–Südtirol, také Horní Adiže) Obyvatelstvo zde mluví z 69.15 % německy, 4.37 % má jako rodný jazyk ladinštinu a zbytek italštinu. Itálie území anektovala 10. září 1919 po porážce Centrálních mocností v 1. světové válce rozpadajícímu se RakouskoUhersku V této oblasti se nacházejí dva přírodní parky, které jsou skvělým místem pro pěší turistiku, výlety na sněžnicích nebo běh na lyžích. Na východě je to přírodní park Sextenské Dolomity, na západě pak můžete vyrazit do přírodního parku Fanes-Sennes-Prags. Blankytně se třpytící jezero Toblacher See se v zimě po zamrznutí stane hřištěm pro hru podobnou curlingu. V zimě ho můžete i obkroužit na běžkách. Slavný skladatel Gustav Mahler zkomponoval v Toblachu svá poslední tři díla. Jeho pobyt zde připomínají domečky v parku Tierpark a každoročně se tu v létě koná akce Hudební týdny Gustava Mahlera.
V lednu se nebe nad Toblachem zabarví pestrobarevnými horkovzdušnými balóny, každoročně se tu koná balónový festival.
Sportovci ze severských zemí se zase každý rok těší do běžkařské arény Nordic Arena, vždy v lednu se tu koná Světový pohár v běhu na lyžích včetně slavné série závodů Tour de Ski. Zde si můžete vychutnat 120 km tras a to všech stupňů obtížnosti. Na trasách se Vám naskytnou nádherné výhledy na okolní svět Dolomit a zavedou vás mimo jiné i k jezeru Toblach See V Toblachu střídavě žije známý norský biatlonista Ole Einar Bjørndalen
Sjezdovky kolem Toblachu patří do lyžařské oblasti Sextenské Dolomity – Alta Pusteria, která zahrnuje 7 lyžařských středisek. Na všech 77 km sjezdovek vám postačí jediný skipas. Sextenské Dolomity jsou součástí lyžařské sítě Dolomiti Superski. Ve 12 lyžařských oblastech si zalyžujete na 1200 km perfetně upravených sjezdovek. Poblíž Toblachu probíhá Alpský val (Vallo Alpino)− systém stálých opevnění vybudovaných v Itálii v letech 1930–1942, který patří mezi nejrozsáhlejší pevnostní systémy 20. století. Alpský val chránil celé hranice Itálie podél francouzských, rakouských a jugoslávských hranic, pouze na švýcarských hranicích byla opevnění podstatně slabší. Jeho specifickým rysem je umístění většiny objektů v horském terénu, nezřídka i v nadmořských výškách přesahujících 2000 metrů
PROHLÍDKA TRATÍ Než jsme dojeli do Toblachu udělali jsme si malou zajížďku a vzali to na nový start tohoto závodu na 32km a to do vesnice Prags-Braies. Cestou na start jsme pořád koukali kudy vlastně trať povede, protože moc sněhu nebylo.
Sněhu bylo poskromnu Konečně jsme se dostali na kýžený start a hned začala v podání Vládi a Jarka obhlídka trati, zkoušení jaký je to typ sněhu a co asi tak mazat.
Start v Prags - Braies
Vláďa a Jarek chodí po trati.
Že by inspirace slavnou scénou z Titanicu :), všimněte si už jen 30 do cíle na otočce :).
UBYTOVÁNÍ Po špionáži na startu jsme nabrali směr Toblach, kam jsme dorazili kolem půl třetí odpoledne v pátek a po mírné navigační chybce v obci , jsme našli i náš penzion skoro hotýlek Casa Alpina. Ubytování odpovídalo třem hvězdičkám.
Náš penziónek Zde probíhá rychlá domluva s recepčním, kde můžeme mazat lyže, jak s večeří i snídání a vzápětí je učiněna kompletní objednávka pátečních večeří a sobotních snídaní, a vyrážíme tedy omrknout čtyřlůžkový pokoj, co zajistil Sučin
Pár obrázků z restaurace
A kdybyste někdy zavítali do této krásné oblasti Alp, tak ještě stručný návod v italštině jak se dostat k penzionu :) IN AUTO Autostrada del Brennero A/22 fino all’uscita di Bressanone, poi la strada statale della Val Pusteria in direzione San Candido - Austria, per 57 chilometri. Autostrada A/27 fino all’uscita di Belluno, poi la strada statale 51, passando per Cortina d’Ampezzo, per 104 chilometri. Znalci jazyka zajisté ocení :)
Takže v bodě A jsme se tedy ubytovali a vyrazili do bodu B a to do Grand hotelu, který byl hned vedle penzionu poznávací znamení velký komplex s červenými střechami s parkem.
RACE OFFICE V GRANDHOTELU
V Grandhotelu se nacházela závodní kancelář, kam jsme si zašli vyzvednout BiB jak se v odborné sportovní terminologii používá název pro balíček se startovním číslem , čipem a pytlem na převlečení.
Ani naše vlajka nechyběla :) Dle vyvěšených startovacích listin a rychlém propočtu Jarka, bylo vypočteno, že by se na startu mělo objevit kolem 800 lyžníků včetně profesionálů.Při prezentaci byla viděna hvězda první velikosti a to nor Tord Asle Gjerdalen známý svou image americkými slunečními brýlemi :).
Menší komplikace se vyskytli , kdy při přihlašování přes internet, poněvadž Sučin (Petr Souček) v dobré víře, že i italské stránky organizátorů znají češtinu jako německého König Ludwig Lauf , učinil svoje přihlášení s diakritikou, bohužel jméno bylo zkomoleno na otazníky a paznaky, takže to Sučin operativně řešil na directoriátu, což se podařilo.
Vchod do hlavního traktu Grandhotelu
Pro lyžníky a čtenáře toho to reportu je dobré vědět, že v těsné blízkosti Grandhotelu vedou běžecké stopy, stačí jenom naskočit.
TRÉNINK A už se spěchá než se setmí, všichni na sebe natahujeme sportovní oblečení, rychle se z futrálů vyndávají tréninkové „ béčkové“ běžky , už se korkuje vrstva stoupačáku a hurá do stopy omrknout část tratí Tour de Ski, po kterých povede zítřejší závod.
Vláďa se Sučinem už korkují
Tratě v Toblachu , Nordic aréna, jak můžete vidíte je nedaleko od Grandhotelu
Tratě vedoucí do Nordic arény, vzadu Val di Landro, při závodě nahoře v údolí byla za hřbitovem obětí 1.světové války otočka zpátky na stadion
Večerní pohled na Nordic arénu, vše se chystalo na závod
Po přimazání stoupačáku Swix VR 45 za Nordic arénou, byl všude na tratích navožený umělý sníh a potkávali jsme zde řadu lyžníků na podvečerním tréninku, při teplotě -5C tato „ máza “ zdála jako optimální, ale znáte to ráno moudřejší večera, což se na 100 procent potvrdilo. Po pár kilometrech tréninkové vyjížďky jsme se už dostali k jezeru Toblacher See (Lago di Dobbiaco), které svoji 14 hektarovou plochou a průměrnou hloubkou 3,5metrů, rozhodně nejde přehlednout, jakož i kavárnu postavenou na pilotech
Oblast se opravdu nachází v nádherném přírodním parku.
Stmívá se a tak se vracíme zpátky do Toblachu k Nordic aréně a zde jedno překvapení, už rosvítili večerní osvětlení a můžete tak pěkně kroužit i v noci. Bleskurychlý přesun po tratích k našemu penziónku Casa Alpina na večerní „meeting“, co a jak mazat, shánění informací od známých , třeba od trenéra Kačky Smutné (tým Santander) Radima Dudy.
PŘEDSTARTOVNÍ „BLÁZNĚNÍ“
A je to tady, předstartovní horečka vždycky začíná den před vlastním závodem a kdo to nezažil , tak nepochopí , padají otázky : „Jaké bude zítra počasí, víte někdo ?“ „Co budeme mazat ? Máš tenhle vosk ?“ a aniž byste řekli švec,už Vás to pohltí a to si můžete říkat co chcete, že jste nad věcí,ale věřte, že nejste :-) Vláďa se Sučinem se do toho rádně obuli , po opuštění lyžárny švédskou enklávou ubytovanou s námi v penzionu, Sučin vytáhnul svoje kopyto, ne nebojte není on čert, ale je to voskovací stolice , do které se upíná běžecká lyže, dále svoje nejlepší závodní „práskačky“ a už to jelo jak na běžícím pásu……čištění, glajdování (rozuměj nanesení skluzného vosku), strhávání vosku, zase čištění pomocí kartáče , až to ve finále končí nanesením „prachu“ jako poslední vrstvy skluzného vosku. A na závěr už jen zažehlit base, čili základový stoupací vosk a je to !
Kluci v akci :)
Druhá část týmu odkráčela v klidu na večeři a čekala až dorazí zbytek A vězte , že i tato stránka měla své pozitivum. Na stole bylo přichystáno vínečko bílé sice nebylo od mé milé , ale ve džbánku zrovna tak i červené nechybělo. No abychom Vás o to neochudili, tak dobrá, když jinak nedáte, pár obrázků z „lukulských hodů“ :-)
Po malém „ občerstvení“ se pak zbytek týmu jal ještě dodělat dokončovací práce na běžkách a to vytlačení struktury. Ale znáte to, co Sučin nechtěl teda čert nechtěl :), začalo kolem desáté večerní sněžit, co s tím ? No nejlepší je již jednou zmiňované ráno moudřejší večera a v běžeckém lyžování to platí jak by smet A pak už jen honem rychle na kutě, poněvadž jsme si na sedmou ranní objednali snídani.
DEN „D“ JAKO DEN STARTU Probudili jsme se v 6:45, abychom absolvovali snídani objednanou na sedmou hodinu ranní , ve formě švédských stolů, jak se ukázalo nebyli jsme sami a sešlo se nás tam lyžníků dost. Venku bílo, jenom jsme teda byli zvědavý jestli organizátoři trať projeli i po sněžení.
o
Po absolvování snídaně , rychle na pokoj, vše si dopřipravit , co sebou na závod (čip, číslo apod.) a do pytlů dle barvy vlny věci po doběhnutí a jak jinak zbytek věcí do auta, poněvadž jsme museli vyklidit pokoje. Znovu prostudovat mapku závodu, kde bude občerstvení, však vy víte , co již jste něco takového absolvovali, co to znamená.
Žádný stres před závodem, ono to nějak dopadne, blbě vždycky :)
Tři mušketýři , Vláďovi se připevňují na startovní čísla tablety Enervitu.
Připevňování tablet pokračuje, nic neponechat náhodě :)
Po vyrovnání všech účtů v penzionu a odnošení věcí do auta, se loučíme s recepčním jejich Ciao. Jdeme kousek k vlakovému nádraží odkud jede kyvadlovka (asi jako při Vasaloppetu), která nás odveze do místa startu Prags - Braies. Venku se zpoza bílých mraků se občas prodírá sluníčko a vypadá to, že bude modro a bude svítit, a taky během závodu to tak dopadlo. Cestou na start zjišťujeme, že rolby po napadnutí 5cm nového prašanu nevyjely. Ale to už začíná to pravé bláznění co mazat. Rychle bežkařské boty na nohy, lyže a už se testuje, jaká „máza“ bude držet, po pár testech je rozhodnuto, no jestli správně se ukáže na trati. Bohužel moc ten nový prašan nedržel navíc když do toho v průběhu závodu začalo svítit :( Cestou na tratí potkávám favorita všech favoritů nor a Tord Asle Gjerdalen už se svými slunečními brýlemi, stačím jen na něj křiknout Hi a on odpoví a rve to soupaží, co se dá do prostoru startu, poněvadž za 10 minut se již startuje, startujeme v 10:00. Ovšem půl hodiny před hlavním pelotonem, již odstartovali ženy elite, a tak všichni hobíci povzbuzovali, já tedy hlavně naši rodačku z Jablonce Kačku Smutnou.
Mapa a profil závodu , bohužel pořadatel kvalitnější asi neměl :(
Startovní pole se začíná houfovat, start byl do kopce asi 2km, pak obrátka dolu.
Někde za tím červeným obloukem vpravo u toho domu jsme mazali, nalevo bílá dodávka, která bude odvážet pytle s oblečením do cíle.
A je odstartováno, na startu byli tři vlny + elite, vpravo vidíte kameramana, několik kamarádů mne vidělo v TV, jo hold člověk si musí umět vybrat kudy běžet :) Jak již jste z mapky závodů vyčetli na trati byli dvě občerstvovačky, na 9km kluci italský nějak nestačili nalévat čaj :), nic méně závod byl veden překrásnou krajinou a tak se člověk aspoň kochal, když jel po planinách a lyže mu moc nejeli. No jo, ale to jsme ovšem netušili , co se na nás chystá v Toblachu. Začalo to kvalitním 50-60metrovým stromečkem, jinak se ten „hup“ vyjet no spíše vyškrábat nedal a už jsme byli na závodních tratích. No zrovna na lauf to není to pravé ořechové, běhat „sněžky“, abyste si udělali představu o čem je řeč viz mapka a ty černý klikyháky , tak to byla ta výživná závodní trať, která nás vytáhla až k jezeru Toblacher See (Lago di Dobbiaco), abychom ve stylu nahoru dolu, se takto dostali zpět na stadion Nordic arénu a odtud znovu,ale už plynule stoupali k jezeru , kde byla druhá na 21km občerstvovačka a ta mne osobně zachránila. Nahoře u jezera už se chytla i „máza“ a člověk si to jen vychutnával až do cíle. Mile nás překvapila neplánovaná třetí občerstvovačka na otočce za pomníkem obětem 1.světové války.
V prostoru cíle v Nordic aréně, už na nás čekal poslední „velbloud“ , vyškrábat se na něj a pak již to jen pustit ve vajíčku do levotočivé zatáčky a hle je tu cílová rovinka a sprint co to dá pod nápis „Ziel“. V cíli na náš čekal odznak s logem závodu. A pak již se rychle osprchovat převléknout, udělat pár kýčovitých obrázků z Nordic arény a pospíchat do Grandhotelu na „pasta párty“ , která teda nezklamala, dokonce i pifko i vínko bylo, což nemělo chybu. Před Grandhotelem také proběhlo vyhlášení vítězů a jak to tedy dopadlo.
V ženách vyhrála jako na Jizerské 50 švédka Britta Johansson Norgren (Lager 157) ,druhá švýcarka Seraina Boner (Exspirit) a třetí „pekařka“ japonka Masako Ishida( United Bakeries), Kateřina Smutná(Santander), který skoro celý závod tahala na čele a v podstatě prošlapávala cestu v novém prašanu, skončila na pátém místě, Klára Moravcová ze Silvini Madshus team byla 11.
V mužích to dopadlo dle očekávání na prvním místě nor Tord Asle Gjerdalen (Santander), druhý jako na Jizerské 50 Petter Eliassen (LeasePla Go) a třetí pekař nor John Kristian Dahl, v boji o čtvrté místo v cíli ve sprintu podlehl Standa Řezáč (Silvini Madshus team ) Anders Mølmen Høst (LeasePla Go), mimochodem tento mladý jezdec se zúčastnil i dvou závodů na kolečkových lyžích v rámci letní série Silvini Skiroll classics na Kohútce v Javorníkách.
Standa Řezáč finišuje s mladým norem Anders Mølmen Høst o čtvrté místo prohrál o 59setin Celkem tedy dokončilo 901 lyžníků závod, a jak dopadla naše posádka vozu, nejlépe Sučin na celkovém (komplet / muži ženy) 240 (221 m) místě v čase 01:48:43, pak Vláďa 483 (437m) čas 02:09:48 , Jarek 525 (470 m) čas 02:13:49 a Gabu 640 (75 ž) čas 02:26:17. Kluci byli spokojeni , poněvadž si vyjeli třetí resp pátou vlnu na slavný Vasaloppet.
Úleva v cíli a něco pro média
Nordic aréna u oblouku byl cíl
Stupně vítězů Výjezd za poznáním nových tratí se vydařil, a myslíme si, že příští rok , když snad zima bude nakloněna tomuto zimnímu sportu se pojede původní trasa do Cortiny d´Ampezzo , se zde určitě objevíme. Skol Jarek (LFC)
váš dopisovatel z výjezdů
