VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra Zdravotnických studií
Tělesná hmotnost mimo normy – srovnání problematiky podváhy a nadváhy bakalářská práce
Autor: Martina Radkovičová Vedoucí práce: Mgr. Radka Křepinská Jihlava 2013
ANOTACE Bakalářská práce se zabývá problematikou tělesné hmotnosti seniorů. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na výživu klientů zdravotnických a sociálních zařízení, které poskytují péči o seniory. Zabývá se procesem stárnutí a faktory, které mohou ovlivnit příjem potravy a stav výživy těchto klientů. Obsahuje část věnovanou tělesné hmotnosti seniorů a komplikacím špatného stavu výživy. Dále jsou zde popsány geriatrické symptomy a syndromy související s výživou, které se u těchto klientů mohou objevit. Praktická část obsahuje analýzu kvantitativního výzkumu zaměřeného na tělesnou hmotnost, stravovací návyky a životní styl klientů. Výzkum byl realizován v nemocnici Jihlava na oddělení pro dlouhodobě nemocné a v domově důchodců Zastávka v Zastávce u Brna.
Klíčová slova Výživa, senior, nutriční péče, stav výživy, malnutrice, podváha, nadváha, obezita, tělesná hmotnost, stáří, stárnutí
ANOTATION Bachelor thesis deals with the weight of seniors. It is divided into theoretical and practical. The theoretical part is focused on nutrition clients' health and social facilities that provide care for the elderly. It deals with the process of aging and the factors that may affect food intake and nutritional status of these clients. Contains a section dedicated to body weight of older people and the complications of poor health nutrition. It also describes the geriatric symptoms and syndromes related to nutrition, that these clients can occur. The practical part includes an analysis of the quantitative research focused on body weight, eating habits and lifestyle clients. The research was carried out in a hospital in Jihlava in the Department for long-term patients in the nursing home Zastávka in the village Zastávka Key words: Nutrition, senior, nutritional care, nutrition, malnutrition, underweight, overweight, obesity, weight, age, aging.
Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Radce Křepinské, za ochotu, velkou trpělivost a odborné vedení práce. Děkuji hlavní sestře nemocnice Jihlava, vrchní sestře na oddělení pro dlouhodobě nemocné v Jihlavě a hlavní sestře domova pro seniory Zastávka v Zastávce u Brna, za umožnění distribuce dotazníků. Dále děkuji všem respondentům, za vyplnění dotazníku a ošetřovatelskému personálu zmíněných zdravotnických zařízení, za poskytnutí cenných informací a podporu při realizaci výzkumu. Poděkování patří také studentce Leoně Opatrné, za pomoc s distribucí dotazníků.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16.6.2013 ...................................................... Podpis
OBSAH 1
2
ÚVOD ....................................................................................................................... 1 1.1
CÍLE PRÁCE ........................................................................................................................... 2
1.2
PRACOVNÍ HYPOTÉZY ....................................................................................................... 2
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 4 2.1
2.1.1
VÝŽIVA JAKO PRIMÁRNÍ FYZIOLOGICKÁ POTŘEBA........................................... 4
2.1.2
VÝŽIVA A JEJÍ ZÁKLADNÍ SLOŽKY .......................................................................... 5
2.1.3
SPRÁVNÁ VÝŽIVA A KVALITA ŽIVOTA GERIATRICKÝCH PACIENTŮ .......... 10
2.2
STÁŘÍ A STÁRNUTÍ ............................................................................................................ 12
2.3
DŮLEŽITÉ ASPEKTY VE VÝŽIVĚ GERIATRICKÝCH PACIENTŮ ......................... 13
2.3.1
SOCIÁLNÍ ASPEKTY.................................................................................................... 13
2.3.2
FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY ......................................................................................... 14
2.3.3
EVIROMENTÁLNÍ ASPEKTY ..................................................................................... 17
2.3.4
PSYCHICKÉ ASPEKTY ................................................................................................ 18
2.4
TĚLESNÁ HMOTNOST MIMO NORMY A GERIATRICKÝ PACIENT ..................... 19
2.4.1
HODNOCENÍ NUTRIČNÍHO STAVU ......................................................................... 19
2.4.2
PODVÁHA...................................................................................................................... 20
2.4.3
NADVÁHA ..................................................................................................................... 20
2.5
MALNUTRICE ...................................................................................................................... 20
2.5.1
PODVÝŽIVA .................................................................................................................. 20
2.5.2
OBEZITA ........................................................................................................................ 24
2.6
3
VÝŽIVA .................................................................................................................................... 4
GERIATRICKÉ SYNDROMY A SYMPTOMY SPOJENÉ S VÝŽIVOU ...................... 26
2.6.1
SYNDROM HYPOMOBILITY, DEKONDICE A SVALOVÉ SLABOSTI ................. 26
2.6.2
SYNDROM MALNUTRICE A ANOREXIE ................................................................. 27
2.6.3
SYNDROM IMOBILITY ............................................................................................... 29
2.6.4
SYNDROM ŠPATNÉHO ZACHÁZENÍ (ELDER ABUSE)........................................... 30
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 32 3.1
METODIKA VÝZKUMU PRÁCE....................................................................................... 32
3.2
ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .................................................................................... 37
3.3
4
VÝSLEDKY VLASTNÍHO KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU ..................................... 38
3.3.1
HMOTNOST RESPONDENTŮ ..................................................................................... 38
3.3.2
BMI RESPONDENTŮ .................................................................................................... 41
3.3.3
DIETNÍ OMEZENÍ RESPONDENTŮ ........................................................................... 43
3.3.4
FREKVENCE DENNÍHO STRAVOVÁNÍ RESPONDENTŮ ...................................... 46
3.3.5
ČAS KONZUMACE POSLEDNÍHO POKRMU ........................................................... 47
3.3.6
DENNÍ PŘÍJEM TEKUTIN ............................................................................................ 48
3.3.7
UPŘEDNOSTŇOVANÉ NÁPOJE RESPONDENTY ................................................... 49
3.3.8
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S VLASTNÍ TĚLESNOU HMOTNOSTÍ ............. 50
3.3.9
SOBĚSTAČNOST RESPONDENTŮ PŘI CHŮZI ........................................................ 51
3.3.10
SOBĚSTAČNOST RESPONDENTŮ PŘI JÍDLE .......................................................... 53
3.3.11
AKTIVNĚ VYUŽÍVANÝ ČAS RESPONDENTŮ ........................................................ 54
3.3.12
DENNÍ ČAS PRO POHYBOVÉ AKTIVITY................................................................. 55
3.3.13
ZPŮSOB AKTIVNÍHO VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU .................................................. 56
3.3.14
POSTOJ RESPONDENTŮ KE ZPŮSOBU JEJICH STRAVOVÁNÍ ............................ 57
3.3.15
MOŽNÉ POZITIVNÍ ZMĚNY ŽIVOTNÍHO STYLU................................................... 58
3.3.16
PROBLÉMY RESPONDENTŮ PŘI VYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE .......................... 59
3.3.17
MÍSTO PRO STRAVOVÁNÍ ......................................................................................... 60
3.3.18
UŽÍVÁNÍ VÝŽIVOVÝCH DOPLŇKŮ ......................................................................... 61
3.3.19
STAV CHRUPU ............................................................................................................. 62
3.3.20
PSYCHICKÝ STAV RESPONDENTŮ ......................................................................... 63
3.3.21
JÍDELNÍČEK RESPONDENTŮ..................................................................................... 64
3.3.22
MNOŽSTVÍ JÍDLA, KTERÉ RESPONDENTI VĚTŠINOU KONZUMUJÍ................. 67
3.3.23
ONEMOCNĚNÍ RESPONDENTŮ................................................................................. 68
3.3.24
PROBLÉMY RESPONDENTŮ PŘI JÍDLE ................................................................... 72
DISKUZE .............................................................................................................. 74 4.1
NÁVRH NA ŘEŠENÍ A PŘÍNOS PRO PRAXI .................................................................. 79
5
ZÁVĚR .................................................................................................................. 80
6
CITOVANÁ LITERATURA ............................................................................... 82
7
SEZNAM POUŽITÝCH OBJEKTŮ V PRÁCI ................................................ 85 7.1
SEZNAM GRAFŮ.................................................................................................................. 85
8
7.2
SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 87
7.3
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 88
SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................... 89
PŘÍLOHA A PŘÍLOHA B PŘÍLOHA C PŘÍLOHA D PŘÍLOHA E
1 ÚVOD Tato bakalářská práce nese název „Tělesná hmotnost mimo normy – srovnání problematiky podváhy a nadváhy“. Toto téma pro bakalářskou práci jsem si zvolila, protože mne problematika výživy a tělesné hmotnosti zajímá, její znalost je pro praxi všeobecné sestry velmi důležitá a chtěla jsem se jí věnovat hlouběji. Zaměřila jsem se konkrétně na péči o seniory ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení. Ve zdravotnických zařízeních se sestry velmi často setkávají s problematikou nízké či naopak vysoké hmotnosti u svých klientů. Tělesná hmotnost mimo normy je ukazatelem, který může negativně ovlivnit zdravotní stav klienta. Hmotnost je sledována již při přijmu klienta na oddělení. Pokud není hmotnost ovlivněna onemocněním klienta, často vypovídá o jeho životním stylu. Jedná se především o stravovací návyky, pohybovou aktivitu, ale i o spoustu dalších sociálních, fyziologických, ekonomických a psychických faktorů, kterým se věnuje jedna z částí této práce. Jestliže sestra pracuje ve zdravotnickém, či sociálním zařízení specializovaném na péči o seniory, je od ní vyžadováno, aby tělesné hmotnosti klienta věnovala zvýšenou pozornost. Je tomu tak z důvodu přicházejících změn, které se u těchto klientů se zvyšujícím se věkem objevují. Klient má mnohdy ve stáří mnoho onemocnění, z nichž některé může vyžadovat dietní omezení. Hospitalizovaný senior se velmi špatně adaptuje na změny. Má své návyky, které si během života vytvořil a nechce se jich vzdát. Často některé naučené činnosti stereotypně opakuje. Změnit stravovací návyky seniora, proto není pro sestru jednoduchým úkolem. Musí seniora edukovat o významu správné výživy a udržování tělesné hmotnosti v normě, spolupracuje s nutričním terapeutem, kontroluje u klienta příjem potravy a zajistí potřebnou dopomoc klientům se sníženou soběstačností. Důležité je včasné rozpoznání příčin a faktorů, které mohou negativně ovlivnit stav výživy klienta a pokud je to možné odstranit je. Naopak faktory, které působí pozitivně by sestra měla podporovat. Vše vždy s ohledem na individualitu každého klienta. V teoretické části bakalářské práce je popsána péče o výživu klientů ve stáří a její specifika. Je zde popsáno stárnutí organizmu a důležité aspekty, které jsou spojeny se stravováním seniorů. Další z částí práce se zaměřuje na hodnocení nutričního stavu a tělesné hmotnosti seniorů. Poslední kapitola teoretické části popisuje syndromy a symptomy v geriatrii, které mají souvislost s výživou klienta a můžeme se s nimi ve zdravotnickém zařízení setkat.
1
1.1 Cíle práce 1. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat stav výživy a stravovací zvyklosti geriatrických pacientů ve zdravotnickém zařízení. 2. Dalším cílem bakalářské práce je zmapovat výskyt problémů a zdravotnických komplikací, které souvisejí s výživou pacienta.
1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza č.1.: Předpokládám, že 40 % respondentů má dle tělesného indexu hmotnosti nadváhu nebo obezitu a 20 % má podváhu. Hypotéza č. 2.: Předpokládám, že u geriatrických klientů bude u 50 % klientů nutná úprava diety vzhledem k vyššímu výskytu DM (diabetická dieta), u 40 % vzhledem k polykacím problémům bude nutné podávání mleté stravy. Klientům s podváhou budou častěji podávány nutriční doplňky. Hypotéza č. 3.: Předpokládám, že 30 % všech respondentů užívá nějaké minerálové doplňky a stopové prvky. Hypotéza č. 4.: Předpokládám, že 60 % respondentů nedodržuje optimální pitný režim. Hypotéza č. 5.: Předpokládám, že většina klientů s podváhou i těžkou obezitou bude nesoběstačná při chůzi i při jídle. Hypotéza č. 6.: Pohyb má úzkou souvislost s výživou. Proto se domnívám, že polovina geriatrických klientů bude aktivně využívat volný čas a pohybovým aktivitám se bude věnovat nejčastěji 2 hodiny denně. Nejčastější aktivní pohybovou aktivitou bude podle mého názoru rehabilitace a procházky. Předpokládám, že většina klientů s tělesnou hmotností v normě nebo s nadváhou se bude pohybovat samostatně bez pomoci. Hypotéza č. 7.: Předpokládám, že 40 % respondentů hodnotí svůj způsob stravování jako nezdravý a nejčastěji by proto chtěli změnit složení svého jídelníčku nebo by mohli trávit více času pohybovými aktivitami. Hypotéza č. 8.: Předpokládám, že 80 % respondentů bude mít problémy s vyprazdňováním stolice, nejčastěji se zácpou.
2
Hypotéza č. 9.: Předpokládám, že ve složení jídelníčku budou velmi málo zařazovány sladkosti a mastné výrobky, protože má většina respondentů dietní omezení. Hypotéza č. 10.: Předpokládám, že klienti s podváhou budou jíst častěji menší porce jídla než klienti s nadváhou nebo obezitou. Hypotéza č. 11.: Předpokládám, že 30 % respondentů bude mít problémy s chybějícím chrupem.a s tím související poruchou kousání. U klientů s podváhou se bude nejvíce vyskytovat problém s nechutenstvím a sníženou soběstačností. Hypotéza č. 12.: Předpokládám, že u geriatrických pacientů budou převládat onemocnění kardiovaskulárního systému a u 50 % obézních klientů se bude vyskytovat DM. Hypotéza č. 13.: Předpokládám, že 60 % klientů není spokojeno se svojí hmotností a 40 % klientů se zařazuje do nesprávné hmotnostní kategorie.
3
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Výživa „Nežijeme pro to, abychom jedli. Jíme pro to, abychom žili.“ Sokrates Výživa je jednou z nejdůležitějších potřeb pro geriatrické pacienty. Její adekvátní naplnění však bývá často ohroženo s přicházejícími funkčními a involučními změnami ve stáří. Stávají se s přibývajícím věkem stále více křehkými, labilními a méně soběstačnými jedinci. Výsledkem je jejich často velmi negativní postoj k výživě, na kterém se podílejí psychické, fyziologické a sociální aspekty. (Klevetová, a další, 2008 str. 149) 2.1.1
Výživa jako primární fyziologická potřeba
Primárními fyziologickými potřebami rozumíme potřeby nezbytné pro zachování životně důležitých funkcí lidského organizmu a pro pokračování rodu. Vznikají, pokud není v normě rovnováha organizmu. Jejich naplnění (saturace) probíhá instinktivně ihned po narození s výjimkou sexuální oblasti. (Říčan, 2007; Malíková, 2011) „Patří sem potřeba kyslíku (nadechnutí), potřeba zbavit se oxidu uhličitého (vydechnutí), potřeba vody, potřeba potravy, potřeba smyslových podnětů, sexuální potřeba, potřeba laktace, potřeba vyměšování, potřeba vyhnout se bolesti, horku, chladu a poškození, potřeba spánku a mnohé další.“ (Říčan, 2007 str. 100) Americký psycholog A. H. Maslow je autorem teorie, která popisuje motivaci lidí dvěma kategoriemi základních potřeb. Jedná se o D-potřeby (Deficiency Needs) hodnoty základní, deficitní, při jejichž neuspokojení je pociťována úzkost (frustrace) a snaha o odstranění nějakého nedostatku, kterým jsou vyvolány. B-potřeby (Being Values) – hodnoty růstu a bytí pro dosažení hodnot. Po jejich uspokojení motivují ještě více. Vyvolávají aktivitu a rozvoj osobnosti. (Ondrušová, 2011; Šamánková, 2011) Všechny lidské potřeby Maslow seřadil podle důležitosti do skupin a prezentoval tuto hiearchii jako představu pyramidy. Její základna je tvořena právě primárními (biologickými, fyziologickými, přirozenými) potřebami. Následují potřeby sekundární (sociální, získané, naučené, kulturní), což jsou základní společenské potřeby, kdy
4
člověk potřebuje společnost druhých lidí, komunikovat s nimi, uplatnit se ve společnosti. (Ondrušová, 2011; Říčan, 2007) Potřeby člověka se časem mění v závislosti na prostředí, ve kterém žije. Základní potřeby však i ve stáří zůstávají neměnné. Mění se pouze priorita některých potřeb sekundárních. Senioři kvůli sníženým funkčním schopnostem a snížené soběstačnosti často nejsou schopni tyto potřeby sami realizovat. Musí spoléhat na péči rodiny nebo na profesionální péči zdravotníků a sociálních pracovníků. (Dvořáčková, 2012; Ondrušová, 2011; Šamánková, 2011) Velmi významnou fyziologickou potřebou je příjem potravy (výživa). Ke své správné činnosti potřebuje lidské tělo získat energii. Získává ji ze základních složek potravy, které transformuje například na energii pro mozek, srdce a ostatní orgány a také z nich vytváří stavební látky tkání. Díky správné výživě mohou být zajištěny tisíce životně důležitých procesů. (Machovcová, 2009) V případě, že je příjem některé důležité složky, která se těchto procesů účastní nedostatečný nebo přebytečný, může se tento stav projevit jako příznak choroby. S výživou velmi úzce souvisí zdraví, které je definováno dle světové zdravotnické organizace (WHO) jako „stav úplné duševní, tělesné a sociální pohody“. (Machovcová, 2009 str. 11) Potřeba výživy neznamená pouze materiální zabezpečení výživným jídlem. Jsou to i potřebné informace a podněty pro život a vývoj. Je to dosažení správné péče, něhy, podnětů, kontaktů a pocit naplnění života. Informace, kterým pacient rozumí, má právo se na ně se zeptat a na to aby mu byly sděleny, jsou velmi potřebné. (Klevetová, a další, 2008) 2.1.2
Výživa a její základní složky
Pro správné fungování lidského těla musí strava obsahovat všechny nezbytné živiny, být správně vstřebána, odváděna k buňkám a také správně vylučována. Tímto mechanizmem je zajištěno udržování optimální hmotnosti. Živá hmota
a lidský
organizmus je složen ze základních prvků (uhlíku – C, kyslíku – O, vodíku – H, dusíku – N). Přijímáme je potravou v jejích složkách, které se rozdělují na makronutrienty a mikronutrienty. Zvláštní místo mezi nimi má nestravitelná složka potravy – vláknina. (Grofová, 2007; Lomníčková, 2007)
5
Makronutrienty: •
cukry (sacharidy)
•
tuky (lipidy)
•
bílkoviny (proteiny)
Mikronutrienty: •
vitamíny
•
minerální látky
Sacharidy Sacharidy by měly tvořit 40 – 55% a více z celkového energetického přijmu potravy. Energetická hodnota 1 g sacharidů je cca 17 kJ. Dělí se na jednoduché a složené. Jednoduché sacharidy (monosacharidy) - glukóza, galaktóza, fruktóza, jsou obsažené například v ovoci. Ribóza a deoxyribóza jsou součásti nukleových kyselin (DNA, RNA). Disacharidy složené ze dvou jednotek monosacharidů známe jako řepný cukr (sacharóza), mléčný cukr (laktóza) a běžně je používáme jako sladový cukr (maltóza). Zřetězením více monosacharidů vznikají oligosacharidy, pokud je jednotek více jedná se o polysacharidy. Polysacharidy se nacházejí v obilovinách, rýži, bramborách a zelenině. Dělí se na vlákniny (celulóza a další) a škroby. (Grofová, 2007; Komárek, a další, 2011) Lidské tělo si ukládá v játrech zásobní polysacharid - glykogen. Zásoba 70 – 120 g vydrží při omezení přijmu potravy na 12 – 18 hod. Jeho štěpením na glukózu je udržována fyziologická hladina cukru v krvi - glykémie. Glukóza je důležitým monosacharidem pro CNS, která z ní štěpením (glykolýzou) získává energii. Štěpení probíhá za pomoci kyslíku (aerobní glykolýza) nebo bez kyslíku (anaerobní glykolýza). Jako koncový produkt vzniká ATP (adenozintrifosfát), laktát, alanin a odpadní látky. Vznik laktátu podporuje novou tvorbu glukózy, je uchováván v játrech a slouží jako zdroj energie například pro anaerobní práci svalu. Využitelnou energetickou rezervu představuje také ATP. Závislé tkáně potřebují denně 150 g glukózy na den. (Grofová, 2007)
6
Lipidy Lipidy by neměly tvořit více než 25 – 30% celkového energetického přijmu potravy. Jejich obsah energie je cca 38 kJ v 1 g tuku. Jsou pro tělo zásobní zdroj energie, která je uložena formou tukové tkáně. Mají své místo v buněčných membránách, nervové tkáni, obalují a chrání orgány. Jsou nezbytné pro vznik některých steroidních hormonů, prostaglandinů a pro rozpouštění vitamínů A, D, E, K. Skládají se z mastných kyselin, které mezi sebou své vážou uhlík. Podle těchto vazeb a původu se rozlišují. Nasycené lipidy jsou nejčastěji původem živočišné, zbytek tvoří lipidy rostlinné. Mononenasycené lipidy se vyskytují nejvíce v olivovém oleji a polynenasycené lipidy obsahují ryby a rostlinné oleje. (Grofová, 2007; Komárek, a další, 2011) Proteiny Proteiny by měli mít podíl 15% z celkového energetického přijmu stravy. 1 g bílkovin je roven cca17 kJ energetické hodnoty. Doporučený příjem proteinů je 0,8 g/kg tělesné hmotnosti na den. Skládají se z aminokyselin, které mohou mít různé pořadí. Tělo proteiny neumí vytvořit, ani je skladovat. V případě jejich chybění musí použít již existující funkční struktury. Jsou z nich postaveny tkáně, enzymy, zprostředkovávají imunitní funkce, srážení krve, udržují onkotický tlak, stálost vnitřního prostředí a mají mnohé další využití. Živočišné proteiny obsahují všechny esenciální (důležité) aminokyseliny, kterých je pro člověka 9, z rostlinných je to sója a amarant. Lidské tělo proteiny štěpí na aminokyseliny. Štěpení začíná už v dutině ústní pomocí slin, pokračuje v žaludku (pepsin) a ve dvanáctníku, za pomoci slinivky břišní (trypsin, chymotrypsin). Aminokyseliny jsou transportovány do jater, kde se upravují a probíhá z nich tvorba nových proteinů. Z aminokyselin se mohou vytvořit ketolátky a sloužit tělu jako energie při nedostatku jiných zdrojů. (Grofová, 2007; Komárek, a další, 2011) Minerální látky Draslík (kalium) je hlavní kationt mezibuněčného (intracelulárního) prostoru. Jeho přítomnost společně se sodíkem na obou stranách membrány řídí membránový potenciál a integritu buněk. Koncentrační změny vedou ke změně dráždivosti svalových a nervových buněk. Existuje přímá souvislost mezi sloučeninami KCl (chlorid draselný) a NaCl (chlorid sodný) a dráždivostí CNS.
Nebezpečný je nedostatek K+
(hypokalémie) i nadbytek (hyperkalémie), pro možný vznik arytmií až zástavy srdce,
7
poruchy nervové soustavy a chování. Objevuje se neklid, třes a anxiozita. (Grofová, 2007 str. 77; Fraňková, a další, 2003) Fosfor je vázán ve sloučeninách jako zásobní energie (ATP) a využívá se mnoha procesy v organizmu. Je obsažen v kostech ve formě hydroxyapatitu, jinde v organizmu jako fosforečnan. Chybění je vzácností, protože se hojně vyskytuje v potravě. (Grofová, 2007 stránky 77 - 78) Hořčík (magnezium) je intracelulárním kationtem, který je obsažen hlavně v kostech a svalech.
Nedostatek
způsobuje
svalové
křeče.
Důležitý
je
pro
oběhový
(kardiovaskulární) systém, podporuje imunitu a omezuje alergické reakce, reguluje nervové vzruchy a svalové stahy, účastní se metabolizmu sacharidů, proteinů a syntézy katecholaminů důležitých pro mozek. Chybění je často ovlivněno mimo primárního nedostatku v potravě některými chorobami (hypertenze, diabetes), užíváním diuretik, alkoholem a vápníkem nebo fosforem. (Grofová, 2007 str. 77; Fraňková, a další, 2003) Chlor je významný aniont, měnící společně s bikarbonátem acidobazickou rovnováhu. (Grofová, 2007 str. 76) Sodík (natrium) má roli hlavního kationtu v lidském organizmu, který ovlivňuje hydrataci. Běžně je přijímán potravou ve velmi vysokém, až přebytečném množství. Nedostatek (hyponatrémie) a nadbytek (hypernatrémie) jsou časté. Problémem je v aktivním membránovém transportu, tedy nikoli v příjmu potravou. Je vyžadován komplexní přístup zvláště u pacientů v kritickém stavu, s výskytem úniku tekutin do mezibuněčného prostoru (intersticia). (Grofová, 2007 str. 76) Vápník (kalcium) má uplatnění například při srážení krve, kontrakci svalů, nervové excitaci nebo aktivaci enzymů. Podílí se na řízení přenašečů (mediátorů) vzruchů nervové soustavy. Pokles vyvolává zvýšenou nervovou dráždivost. Jeho přítomnost výrazně převažuje v kostech a zubech. Nedostatek (hypokalcémie) způsobuje křeče a nadbytek (hyperkalcémie), při těžké formě může způsobit až kóma. (Grofová, 2007 str. 77; Fraňková, a další, 2003) Vitaminy VITA - život, od tohoto slova pochází odvozené slovo vitamin. Naznačuje, že se jedná o životně důležitou látku. Význam vitaminů spočívá v podílu na chemických reakcích.
8
Jsou to části enzymů (koenzymy), bez nichž není možné jejich správné fungování. Působení vitaminů A, C, D, E a betakarotenu je i antioxidační, což znamená zneškodnění volných kyslíkových radikálů (kyslík a některé jeho sloučeniny) vnikajících do organizmu. Rozdělují se na rozpustné ve vodě (hydrofilní) a rozpustné v tucích (lipofilní). (Grofová, 2007 str. 78; Fraňková, a další, 2003) Vitaminy rozpustné v tucích A (retinol) umožňuje přizpůsobení zraku na různé světelné podmínky. Při jeho nedostatku dochází k šerosleposti, poruchám vlhkosti oční spojivky (xeroftalmie), mění se rohovka a objevují se změny na kůži. (Komárek, a další, 2011; Kaňková, 2009) D (kalciferol) pomáhá udržovat hladinu vápníku a fosfátů v plazmě. Nedostatek se v dětství projevuje jako křivice a v dospělosti způsobuje měknutí kostí (osteomalacie). (Kaňková, 2009) E (tokoferol) působí jako antioxidant, ničící volné kyslíkové radikály. Při nedostatku se mohou objevit poruchy periferních nervů. (Kaňková, 2009) K (fylochinon) se účastní v koagulační kaskádě enzymů, které ovlivňují srážená krve. Deficit se projevuje nedostatečnou srážlivostí krve (hypokoagulace). (Kaňková, 2009) Vitaminy rozpustné ve vodě B1 (thiamin) je velmi důležitý pro správnou činnost nervových buněk. Karence vyvolává neurologické problémy a může vyvolat srdeční selhání. (Kaňková, 2009) B2 (riboflavin), B6 (pirydoxin) zprostředkovají oxidační procesy a různé další reakce. Při jejich chybění se objevují kožní problémy a anémie. (Kaňková, 2009) B12 (kobalamin) mění homocystein na methiomin. Při nedostatku hrozí vznik megaloblastové anémie nebo hyperhomocysteinemie. (Kaňková, 2009) C (kyselina askorbová) vyvolává hydroxylační reakce. Chybění u dětí ovlivňí růst a u dospělých se při jeho deficitu objevují kurděje. (Kaňková, 2009) Stopové prvky Mezi nejdůležitější stopové prvky patří Fe (železo), Mg (magnezium), Cu (měď), Zn (zinek), I (jód), F (fluor). (Kaňková, 2009)
9
Železo je součástí barviv myoglobinu a hemoglobinu, který zprostředkovává přenos kyslíku. Vstřebává se v tenkém střevě. Při jeho deficitu (sideropenie) dochází ke vzniku sideropenické anémie. Při narušené regulaci vstřebávání v tenkém střevě dle zásob železa hrozí vznik hereditární hemochromatózy (patologické ukládání železa v játrech a slinivce břišní). (Kaňková, 2009) Magnezium je obsaženo v některých enzymech. Má vliv na nervosvalovou dráždivost. Jeho nedostatek ( hypomagnezemie) způsobuje svalové křeče, zvýšenou dráždivost a mohou se objevit poruchy srdečního rytmu. (Kaňková, 2009) Měď se váže v plazmě na ceruloplazmin a je součástí různých enzymů. Pokud není vázána ceruloplazminem, je pro organizmus toxická. Jedná se o Willsonovu chorobu (vrození vada, kdy má jedinec nedostatek ceruloplazminu). Důsledkem je poškození mozku, jater, ledvin, rohovky a dalších orgánů. (Kaňková, 2009) Zinek je prospěšný pro zdraví kůže. Nedostatek způsobuje kožní problémy a negativně působí na mužskou i ženskou plodnost. (Kaňková, 2009) Jód je obsažen v hormonech štítné žlázy. Jeho nedostatek (hypotyreóza) i nadbytek (hypertyreóza) mění její činnost. V dětství je nedostatek jódu nazýván jako kretenizmus. (Kaňková, 2009) Fluor je prvek mineralizující kosti a zuby. Nedostatek působí potíže se stavem chrupu a s osifikací kostí. (Kaňková, 2009) Vláknina Vláknina je složený cukr (polysacharid). Je specifická tím, že je pro lidský organizmus nestravitelná. Není v ní tedy obsah živin, ale podporuje střevní peristaltiku, čímž pomáhá předcházet zácpě, čistí střevní stěnu a zamezuje jejímu kontaktu se škodlivinami. Její konzumace snižuje riziko vzniku karcinomu tlustého střeva, varixů, hemoroidů a pomáhá také snížit cholesterol. 2.1.3
Správná výživa a kvalita života geriatrických pacientů
Správná výživa (racionální) vyžaduje dodržování několika pravidel. Musí kvantitativně dodávat příjem energie, odpovídající jejímu výdeji a kvalitativně být vyvážená a rozmanitá. Musí zajistit přísun základních živin, vitamínů a minerálů. Výdej energie
10
závisí na bazálním metabolizmu a pohybové aktivitě. (Machovcová, 2009; Komárek, a další, 2011) Racionální jídelníček by měl respektovat výživová doporučení, která byla vytvořena dle ministerstva zdravotnictví České republiky a graficky zpracována jako výživová pyramira. U starších lidí je dobré hlídat dodržování pitného režimu vhodnými tekutinami. Strava by měla být méně energeticky vydatná, spíše nutričně kvalitní. Kvalitní výživa zajistí správný růst a obnovu sil organizmu. Zvyšuje se potřeba bílkovin, zinku, vápníku, vitaminu D, vitaminu C a některých vitaminů ze skupiny B (kyselina listová, vitamin B12, pyridoxin). Doporučuje se aktivní vyhledávání jejich přirozených zdrojů. (Dostálová, a další, 2012) Klientům zdravotnického, či sociálního zařízení by měla být poskytnuta kvalitní strava, upravená vzhledem k odpovídajícímu věku a individuálním požadavkům. Strava se podává dle dietního systému, vzhledem k onemocněním a zdravotnímu stavu klienta. S dietou, kterou určuje ošetřující lékař by měl klient souhlasit. Strava by měla být podávána pětkrát denně. Pokud to dovoluje zdravotní stav klienta, dochází nebo je dopraven na invalidním vozíku k jídlu do jídelny. Zde musí být vytvořeny správné kulturní podmínky pro stolování. Jídelníček by měl být veřejně přístupný všem klientům. Zbytku klientů, kteří jsou upoutání na lůžko, či z jiného důvodu nemohou nebo nechtějí jídelnu navštívit je strava přivezena na pokoj. Stravují se vsedě po úpravě polohy lůžka. Jedí u pojízdného servírovacího stolku, při snížené soběstačnosti za asistence zdravotnického personálu. Respektovány by měly být stravovací zvyklosti, které si klient vytvořil před příchodem do zdravotnického zařízení. Jídelníček sestavuje nutriční terapeut a musí být schválen ošetřujícím lékařem a vrchní sestrou. Jeho skladba odpovídá určené dietě a zmíněným požadavkům. Ke správné výživě patří také podávání tekutin a sledování pitného režimu. Nápoje se podávají v termoskách nebo džbánech. Zodpovědní za její přípravu jsou pracovníci nemocniční kuchyně a za správné podání všeobecné sestry.
Tato zodpovědnost pro sestru znamená spolupráci s lékařem a
nutričním terapeutem při výběru správného jídla a nápojů, edukaci klienta, poskytnutí péče méně soběstačným klientům a klientům vyžadujících speciální nutriční podporu a správné skladování výživy určené do nasogastrické sondy nebo perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG). Potraviny, které patří klientům, jsou uschovány na
11
požádání v chladničce. Sestra zajistí kontrolu trvandlivosti těchto výrobků a připomíná klientovi, aby je konzumoval včas. Rodina klienta, která mu potraviny dodává, by měla být edukována o jeho dietě a potravinách neprospívajících jeho zdravotnímu stavu. Pokud tato doporučení nerespektuje, významným způsobem může klienta, který si sám neuvědomuje jejich riziko poškodit. Správná výživa by měla být doplněna v rámci možností aktivním životním stylem klienta. Velmi vítané jsou dobrovolnické činnosti, s cílem zaměstnávání těchto klientů. Jsou prevencí negativních sociálních, některých fyziologických i psychických aspektů. Tyto prvky společně pomáhají vytvořit smysl a lepší kvalitu života. (Malíková, 2011; Klevetová, a další, 2008; Dvořáčková, 2012)
2.2 Stáří a stárnutí Stárnutí není zatím jasně definovaným pojmem. Je však známo několik jeho charakteristik, vypracovaných dle různých teorií. Jedná se o biologický nevratný proces, probíhající celý život člověka. Je nevyhnutelně spojen s mnoha změnami po stránce biologické, psychické a sociální. Postihují pohybový, kardiopulmonální, trávící, pohlavní, vylučovací, nervový, imunitní a všechny ostatní systémy lidského těla. Stáří je životní vývojovou etapou, měnící způsob života, jeho kvalitu a někdy radikálně i smysl. (Ondrušová, 2011; Malíková, 2011; Dvořáčková, 2012; Vengelářová, 2007) Nejčastěji se vymezuje chronologicky, dle světové zdravotnické organizace (WHO), která vychází z pěti věkových členění: •
„30 – 40 let
dospělost,
•
45 – 59 let
střední věk (zralý věk),
•
60 – 74 let
senescence (počínající, časné stáří),
•
75 – 89 let
kmetství (senium, vlastní stáří),
•
90 let a více
patriarchum (dlouhověkost)“ (Malíková, 2011 str. 14)
Dalším užívaným členěním stáří je Mühlpachrovo: •
„65 – 74 let
mladí senioři (problematika penzionování, volného času, aktivit)
•
75 – 84 let
staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh nemoci)
•
85 let a více
velmi staří senioři (problém soběstačnosti a zabezpečenosti)“
(Malíková, 2011 str. 14)
12
Této problematice se věnuje obor gerontologie, zabývající se degenerativními onemocněními ve stáří a fyziologickými mechanizmy stárnutí. Dělí se na gerontologii experimentální, sociální a klinickou. Samostatným klinickým medicínským oborem je geriatrie. Předmětem jejího zájmu jsou involuční změny a choroby vyššího věku. Zdůrazňuje především zranitelnost a křehkost geriatrického pacienta. Zahrnuje všechny složky od prevence až po paliativní péči. Úzce spolupracuje s oborem neurologie, gerontopsychologie, rehabilitace, interna a ošetřovatelství. (Malíková, 2011 str. 14; Kalvach, a další, 2008 stránky 25 - 40)
2.3 Důležité aspekty ve výživě geriatrických pacientů 2.3.1
Sociální aspekty
Sociální situace člověka ve stáří je dána jeho připraveností na nastupující změny. Společnost je zvyklá posuzovat jedince podle chronologického věku, bez ohledu na individualitu každého z nás. Vytváří se normy chování akceptovatelné pro určitý věk. Senior je pro společnost mnohdy finanční přítěží, pokud pracuje, zabírá místo mladým a ničemu už nerozumí. Zlom nastává odchodem do důchodu, kdy má následovat zasloužený odpočinek. V tomto období společnost seniorům poskytuje pocit, že nejsou potřební a ztrácejí svoji roli. (Dvořáčková, 2012; Malíková, 2011; Sak, a další, 2012) Projevuje se výrazná potřeba stimulace správnými podněty, potřeba smyslu života a sociálních kontaktů, která je ohrožena. To vede k uzavřenosti, sociální izolaci a pasivitě, promítající se i do oblasti výživy. Významný výzkum provedl De Castro. Zjistil, „že staří lidé jsou při přijmu potravy více závislí na vnějších podnětech než lidé mladí. Pokud jedí sami, konzumují o 50 % méně, než když jedí ve společnosti.“ (Kalvach, a další, 2008 str. 161) Osamělost tedy u starších lidí podporuje rozvoj anorexie a malnutrice. Prevencí tohoto problému by měla být profesionální péče, tzn. správně stimulovat, správnými podněty, na správném místě a ve správném čase, v přiměřeném množství a kvalitě. Život by se neměl stát naučeným a povinným stereotypem, který bývá pro seniory typický. Mají většinou strach z neznámých věcí, jako jsou nové značky, či balení potravin nebo změna personálu. Jejich ekonomická situace je mnohdy důvodem konzumace méně kvalitních potravin, zejména nekvalitních proteinů. (Dvořáčková, 2012; Malíková, 2011; Sak, a další, 2012)
13
2.3.2
Fyziologické aspekty
Fyziologické aspekty jsou určeny geneticky a dle životního stylu. Změny postihují postupně všechny tělesné struktury, ale probíhají u každého jedince individuálně. V pokročilém věku jsou to změny involuční, které mění stavební a funkční morfologii všech orgánů lidského těla. Klesá jejich výkonnost a dochází k úbytku (atrofii) jejich tkáně. Nejvíce je poškozen mozek, jehož tkáň je nahrazena pojivem. (Dvořáčková, 2012; Kalvach, a další, 2008) Všechny orgány zapojující se do mechanického a chemického zpracování potravy, či jejího následného vstřebávání nazýváme trávící trakt neboli gastrointestinální trakt (GIT). I zde dochází k poklesu zejména motility a funkčnosti. (Kittnar, 2011) Jaké jsou tedy involuční změny v oblasti zažívacího traktu? Dutina ústní: Dutina ústní (cavum oris) slouží k přijímání a zpracování potravy, čímž se rozumí rozmělnění, rozkousání, polykání a posun. Svůj podíl má i na zřetelnosti vyslovování, hlasitosti řeči a na dýchání. Sliny produkované slinnými žlázami zvlhčují potravu v ústech a napomáhají jejímu rozpouštění, trávení škrobů a polykání. Rozpuštěné látky určují intenzitu stimulace chuťových pohárků jazyka. Ulehčují pohyby úst při žvýkání a artikulaci. Slinné žlázy podléhají atrofii (zanikají, zmenšují se) a nastává porucha slinné sekrece. Projevuje se nedostatkem slin a suchem v ústech (xerostomie). Atrofují také chuťové papily na jazyku. Jeho sliznice podléhá změnám a vytrácí se chuťový prožitek. Zpracování potravy je obtížné s přibývajícím výskytem onemocnění zubů (zubní plak, zubní kaz, zubní kámen, krvácení dásní, paradontóza – pokročilý zánět dásně zapříčiňující vypadávání zubů) a s jejich ztrátami. Pacienti s frakturou čelisti nebo mezizubní fixací nemohou potravu rozkousat. Objevují se záněty, které mohou být velmi bolestivé (stomatitidy a gingivostomatitidy), afty a bělavé povláčky (soor). Zánět se může rozšířit i do dalších oblastí GIT. Přibývá nádorových onemocnění (karcinom jazyka, karcinom spodiny dutiny ústní). Negativním dopadem je špatná artikulace a porucha řeči působící psychické problémy. (Grofová, 2007; Klevetová, a další, 2008; Trojan, 2003)
14
Hltan a jícen: Sousto (bolus) je posunuto pomocí žvýkacích svalů a jazyka z úst do hltanu, za současného vyvolání polykacího reflexu podrážděním kořene jazyka. Hltan (pharings) je trubice, kde dochází k oddělení GIT a dýchacích cest. Sousto je dále posouváno peristaltickými vlnami stahů svalů hltanu a jícnu do žaludku. Jícen (oesophagus) je rovněž trubice, která má horní jícnový svěrač bránící průniku vdechovaného vzduchu a dolní svěrač blokující kyselý žaludeční obsah. Zde hrozí rovněž záněty a nádorová onemocnění. U jícnu se vyskytují divertikly a možné jsou mechanické útlaky okolními strukturami postiženými nádorem. Refluxní choroba (vracející se žaludeční obsah), erozivní ezofagitida, soor, úrazy, dekubitální vředy vyvolané sondou, či jiné úrazy (poleptání) jsou také častými problémy. (Grofová, 2007; Trojan, 2003; Kittnar, 2011; Lukáš, 2005) Žaludek: Žaludek (gaster) je orgánem trávícího traktu o objemu 1,5 – 2 litry. Jeho funkcí je přijmout, chemicky rozložit, rozmělnit a vyloučit přijmuté sousto, které bylo změněno na tráveninu (chymus). Na sliznici žaludku se nacházejí žlázy, které produkují kyseliny a enzymy, což jsou složky žaludečních šťáv. Hlen pokrývající sliznici, s funkcí neutralizace kyselin obsažených v žaludečních šťávách je rovněž produkován těmito žlázami. Za den vznikne 5-7 litrů trávících šťáv, které obsahují kolem 35g bílkovin v podobě trávících enzymů a hlenu. (Kittnar, 2011 str. 315) Velmi podstatné je, zda se živiny správně natráví a vyloučí. Při špatném natrávení a porušené relaxaci žaludečního fundu může potrava v žaludku kvasit nebo zahnívat. S přibývajícím věkem je produkováno stále nižší množství trávících šťáv, proto rozklad a vstřebávání potravy probíhá pomaleji. Tento fakt může být doprovázen nepříjemným zápachem stolice a mohou také nastat potíže při konzumaci některých jídel. Porucha vyprazdňování žaludku (funkční gastropatie) je častou komplikací u onemocnění diabetes mellitus (diabetická viscerální neuropatie) a po břišních operacích nebo úrazech hlavy. Zde hrozí nebezpečí přeplnění, zvracení a aspirace (vdechnutí) žaludečního obsahu. Při krvácení žaludeční stěny se provádí odnětí části (resekce) žaludku a nastávají další komplikace s rychlým vyprázdněním obsahu. Totální gastrektomie (úplné odstranění žaludku) se provádí pro nádorová onemocnění a
15
nastávají nové komplikace s výživou a dalšími potřebami klienta. (Klevetová, a další, 2008; Oberbeil, a další, 2000; Grofová, 2007) Střeva: Střeva mají délku cca 8 metrů. Rozdělujeme je na střevo tenké (intestinum tenue), tlusté (intestinum crassum) a konečník (rektum). Začátkem tenkého střeva je dvanáctník (duodenum) a pokračuje lačníkem (jejunum). V dvanáctníku probíhá opět trávení trávícími šťávami a vstřebávání téměř všech složek potravy do krve. Ústí do něj vývod slinivky břišní (pankreas) a žlučovod (choledochus). Jeho úkol je při procesu trávení rozhodující, ale je možné jej splnit pouze za pomoci slinivky břišní a jater (hepar), které dodávají další potřebné enzymy. Játra a slinivka břišní také ztrácejí s přibývajícím věkem svoji plnou funkci. (Oberbeil, a další, 2000; Kittnar, 2011; Grofová, 2007; Klevetová, a další, 2008; Mourek, 2012; Lukáš, 2005) Střevní výstelka je tvořena velkým množstvím klků, které zvětšují její povrch. Klky vstřebávají a transportují živiny do krevního oběhu a lymfatického systému. Buňky střevní sliznice musí být neustále obnovovány. Regenerační schopnost však může být snadno narušena z důvodu poškození špatnou výživou. Rozhodujícím faktorem je, která část zůstala zachována. Pokud je postižena velká část střeva, jedná se o tzv. syndrom krátkého střeva. Tenké střevo bývá postihováno záněty (cronova choroba), píštělemi, (patologicky vytvořená komunikace s jiným orgánem) ozařováním a chemoterapií. Odstranění velké části nebo celého střeva je nutné pro akutní cévní příhody. (Oberbeil, a další, 2000; Kittnar, 2011; Grofová, 2007; Klevetová, a další, 2008; Mourek, 2012) Tlusté střevo je tvořeno longitudeální a cirkulární svalovinou zprostředkovávající posun střevního obsahu. Svalovina tvoří výdutě (haustra). Sliznice nemá klky a je zde větší množství lymfatické tkáně. Funkce je skladovací (rezervoárová) a regulace objemu vstřebáváním vody. Saprofytické bakterie ve střevě se podílejí na konečné úpravě stolice. Svalová síla se snižuje, což je příčina poklesu tlustého střeva. Stejně jako u tenkého střeva bývá postiženo záněty, (ulcerozní kolitida, divertikulitida) nádory a jejich léčbou. Objevují se chronické zácpy a zároveň bolesti v oblasti bederní páteře. Poslední část GIT konečník vyvolá po přijmutí tráveniny defekační reflex – nucení na stolici a jeho vyprázdnění (defekaci). (Oberbeil, a další, 2000; Kittnar, 2011; Grofová, 2007; Klevetová, a další, 2008; Mourek, 2012)
16
Neuroendokrinní řízení: Je samozřejmostí, že smíme vlastní vůlí ovládat chuť k jídlu, poruchy této oblasti jsou však kategorizovány jako psychické. Chuť k jídlu je řízena v podvěšku mozkovém (hypothalamus) a hormonálně (GIT, tukovou tkání). Mimovolní řízení může být často narušeno jinými chorobami mozku, například demencí. Ta bohužel přináší dezorietaci, kdy pacient sám neví jestli už jedl, sedí u talíře a neví co má dělat, nezvládá přípravu pokrmů a ztrácí soběstačnost při přijmu potravy. Mnoho pacientů trpí spánkovou inverzí (obrácený režim den/noc) nebo mají smyslové deficity. Můžeme se setkat s různě pokročilými poruchami kognitivních funkcí. Zachování kognitivních funkcí mozku má v rámci úspěšného stárnutí rozhodující význam pro kvalitu života a soběstačnost klienta. (Kalvach, a další, 2008; Grofová, 2007; Kittnar, 2011; Křivohlavý, 2011) Nervové podněty jsou sbírány i ze žaludku. Po jeho naplnění by měl za normálních okolností vzniknout pocit sytosti. Je signalizován bloudivým nervem (nervus vagus) a dalšími útrobními nervy splanchnokrania. Vliv má také složení potravy. Po konzumaci sacharidů se zvyšuje hladina glykémie, která je vnímána jako pocit sytosti. Její hladina je řízena inzulinem a glukagonem. Hormon tukové tkáně leptin působením v mozku reguluje zpětnou vazbou centrálně i periferně tukové zásoby. Patří mezi důležité látky neurotransmitery (látky syntetizované na synapsích neuronů). Ve stáří klesá produkce a účinek některých hormonů například serotoninu v mozku, stimulace endorfiny, deficitní je také testosteron, růstový hormon a mnohé další. Serotonin zvyšuje motivaci pro příjem potravy a společně s noradrenalinem reguluje příjem sacharidů v hypothalamu. (Kalvach, a další, 2008; Grofová, 2007; Kittnar, 2011; Křivohlavý, 2011) 2.3.3
Eviromentální aspekty
Mnoho seniorů žijících v domácím prostředí má své plány do budoucna, žijí aktivně a spokojeně. Ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení naopak většina ztrácí motivaci, upadá do letargie a sociální izolace. Zda přicházejí dobrovolně nebo z donucení má rozhodující vliv na vytvoření syndromu maladaptace (nepřizpůsobení se). Zde má velkou váhu osobní autonomie seniorů, což je svoboda rozhodování. (Dvořáčková, 2012; Malíková, 2011)
17
2.3.4
Psychické aspekty
Výrazně se mění kvalita poznávacích schopností (vnímání, pozornost, paměť, představy, myšlení, reakce, učení). S nimi se utváří také nové osobnostní vlastnosti a rysy. Výrazné bývají ty negativní, z důvodu sociálních změn a změny prostředí. Je nutné je rozlišit od chorobných duševních a tělesných stavů. Mohou se vyskytnout depresivní stavy spojené s odmítáním potravy a odstartovat syndrom anorexie a malnutrice. Dochází k poklesu psychomotorického tempa a vitality. Stoupá trpělivost a vytrvalost. Jídlo se mnohdy stává prostředkem k zaplnění volného času, čímž může vzniknout nadměrný příjem potravy a obezita. Rozhodující vztah k jídlu mají zvyklosti klienta, reakce na měnící se způsob života a funkční stav.
18
2.4 Tělesná hmotnost mimo normy a geriatrický pacient 2.4.1
Hodnocení nutričního stavu
Tělesnou hmotnost hodnotí sestra na oddělení dle nutričního screeningu. Hodnocení nutričního stavu je základním úkolem komplexního geriatrického hodnocení (CGA). Sestra se ptá, jestli pacient neúmyslně zhubnul za určitý časový interval nebo omezil příjem stravy. Důležité jsou jakékoliv změny v příjmu nebo vylučování potravy a dietní omezení. Obvykle se pacienta při odběru anamnézy zeptá na jeho výšku a váhu. Ještě lépe si pacienta sama změří a zváží, pokud to umožňuje jeho zdravotní stav. Z těchto údajů vypočítá index tělesné hmotnosti (BMI), což je hlavní antropometrický údaj. Podle BMI zjistí, do jaké váhové kategorie pacienta zařadit. Další hodnotou, která pomáhá odhadnout množství tělesného tuku, je měření tělesných obvodů a měření kožních řas. Pro zjištění nedostatku nebo nadbytku některých živin musí být provedeno biochemické vyšetření krve a moči. (Grofová, 2007 str. 93; Kalvach, a další, 2008) TABULKA 1 BMI, Body Mass Index - index tělesné hmotnosti (GROFOVÁ, 2007 STR. 47)
Body Mass Index (BMI) kg/m²
Váhová kategorie
Pod 20 (resp. pod 18.5)*
podváha
20 – 24,9
norma
25 – 29,9
nadváha
30 – 34,9
obezita
35 – 40 a více
těžká obezita
*”U zdravých osob považujeme za podváhu BMI pod 18,5 kg/m², u osob nemocných musíme být obezřetní již při BMI pod 20 kg/m².” (Grofová, 2007 str. 47) TABULKA 2 Antropometrické ukazatele malnutrice (SVAČINA, A DALŠÍ, 2008; KALVACH, 2011; KOHOUT, A DALŠÍ, 2005)
Obvod
pasu
–
zvýšené Obvod paže – vysoké riziko
riziko obezity:
podvýživy
Muž
>= 102 cm
<= 19,5 cm
Žena
>= 82 cm
<= 15,5 cm
19
2.4.2
Podváha
Podváhou bývá označována nižší hodnota vypočítaného BMI, než je jeho norma. Často se vyskytuje u mladých dívek, které touží být štíhlejší. U starších lidí je způsobena většinou příznaky choroby a fyziologickými změnami, které souvisí s výživou. Dle BMI je definována hranicí 18,5 a nižší. Opatrnost je však nutná už při poklesu hmotnosti na hranici BMI 20, zejména u starších polymorbidních pacientů. U geriatrického pacienta je při podváze zvýšené riziko zdravotních komplikací. Podváha bývá totiž zpravidla doprovázena podvýživou - malnutricí. (Grofová, 2007) 2.4.3
Nadváha
Nadváha je určena hodnotou BMI vyšší než 25 a zároveň nižší než 30. Je to zvýšení tělesné hmoty, která je tvořena svalovou hmotou, tukovou hmotou, ostatními tkáněmi a tekutinami. Její zvýšení při optimálním vyvážení svalové a tukové hmoty není rizikové, narozdíl od obezity. Mírná nadváha je dokonce v některých případech u staršího člověka více vítána, než norma a podváha. (Tobias, a další, 2010; Grofová, 2007; Lomníčková, 2007)
2.5 Malnutrice Malnutrice
(špatná
výživa)
je
způsobena
neoptimálním
kvalitativním
nebo
kvantitativním příjmem potravy. Jedním z možných projevů je výrazný úbytek hmotnosti a nedostatek (karence) některých složek výživy – podvýživa. Podle nových studií patří do malnutrice i patologický nadbytek tuku a zvyšování hmotnosti – obezita. Ve starších publikacích je uváděna pouze podvýživa. (Grofová, 2007; Tobias, a další, 2010) 2.5.1
Podvýživa
Klinický obraz: Jedná se o patologicky zhoršený stav výživy s nedostatkem živin, který je významným rizikovým faktorem. V některých případech se jedná o onemocnění. Vzniká, pokud je snížen příjem energie a potřeby organizmu zůstávají neměnné, nebo jsou zvýšeny. Pro pacienta znamená řadu komplikací a prodloužení jeho hospitalizace. S delší dobou hospitalizace se zvyšují náklady spojené s ošetřovatelskou péčí. To je nevýhodné pro zdravotnické zařízení i pro pacienta. Je tedy velmi důležité tomuto problému předcházet a včas ho diagnostikovat. (Kohout, a další, 2005; Kalvach, 2011)
20
Rozdělení: Dle nových kritérií existuje malnutrice: •
Prostá
(prosté
hladovění)
–
hypometabolický,
marantický
typ,
proteinoenergetická malnutrice. •
Stresová (stresové hladovění) – hypermetabolický typ, kwashiorkorový typ, proteinová malnutrice. (Kalvach, 2011; Kohout, a další, 2005; Kalvach, a další, 2008)
Mechanizmus vzniku prostým hladověním: Pokud je hladovění krátkodobé, netrvá déle než 72 hodin. Při krátkodobém hladovění se snižuje účinek hormonu inzulínu a jeho sekrece. Dochází k čerpání zásobních zdrojů glykogenu (glykogenolýza) a tuku (lipolýza). Katabolické hormony, zvláště glukagon a katecholaminy se zvyšují. Metabolická potřeba organizmu v první fázi mírně stoupá, ale asi po 48 hodinách opět klesá. (Zadák, 2008) Protrahované hladovění trvá déle než 72 hodin. Jsou vyčerpány zásobního zdroje energie glykogenu. Velké množství energie je skryto v lipidech. Tuto energii však neumí všechny orgány lidského těla využít, protože lipidy nelze transformovat přímo na glukózu. Pro tělo je prioritní udržet stabilní hladinu glykémie i při nedostatku sacharidů, čímž dochází k získávání glukózy pomocí přeměny aminokyselin, glycerolu, laktátu a jiných látek na glukózu (glukoneogeneze). Využívány jsou i vlastní aminokyseliny proteinů, hlavně ve svalech, tkáních orgánů a plazmě. Na výrobu glukózy se spotřebovávají konkrétně jejich uhlíkové skupiny. Zbylé části aminokyselin jsou využity při tvorbě močoviny a vyloučeny z těla. Vzniká negativní bilance dusíku. Později se záchranným adaptačním mechanizmem stanou ketolátky náhradním zdrojem energie pro nervovou soustavu a svalstvo. Sníží se celková spotřeba energie cca o 20 %, což vede sníženému využívání proteinů. Po delším trvání následuje stabilizovaný stav, kdy je energetická spotřeba organizmu snížena cca o 40 %. Příčinou je endokrinní a metabolická adaptace, především regulační účinek hormonu tyroxinu a utlumeny jsou i katecholaminy. Dochází k poklesu fyzické aktivity a k úbytku aktivních tkání, zhoršuje se funkce svalových vláken a imunitního systému. (Zadák, 2008; Kohout, a další, 2005) U marantického typu malnutrice se energie získává převážně ze zásoby lipidů. Proteiny jsou v tomto případě přednostně chráněny. Pacient je velmi vyhublý
21
(kachektický). Laboratorní vyšetření prokazují pokles proteinů a imunoaktivity, až po dlouhodobém trvání malnutrice. (Zadák, 2008) Mechanizmus vzniku stresovým hladověním: Stresové hladovění se objevuje u pacientů současně s katabolickými onemocněními. Nejčastěji se jedná o akutní infekce a zranění, či jiná onemocnění s katabolickými projevy. Při jejich těžkém průběhu se rozvíjí malnutrice typu kwashiokor, která je charakteristická výrazným deficitem proteinů. Dochází k poklesu hladiny sérového albuminu a následným poruchám propustnosti (permeability) kapilár. Proteiny a sodík volně unikají do mezibuněčného (intersticiálního) prostoru společně s molekulami vody. Vznikají tedy generalizované otoky (edémy). Organizmus reaguje na úbytek tekutin sekrecí aldosteronu a antidiuretického hormonu, jejichž úkolem je zadržování (retence) vody a sodíku. Tím se edémy ještě více stupňují a skrývají vyhublost (kachexii). Snižuje se objem v krevním oběhu (hypovolémie). Pacientům je potřeba podávat zvýšený objem elektrolytů a vody. Infekce vyvolává zvýšení hladiny stresových hormonů (kortizol, katecholaminy, glukagon), které vyvolají katabolické procesy. Odbourávají se bílkoviny z tkání a dochází k jejich snížení citlivosti na inzulín (inzulinorezistenci),
která
se
projevuje
zvýšenou
hladinou
glukózy
v krvi
(hyperglykémií). Vyšší hladina stresových hormonů a inzulinorezistence je následkem útlumu využívání lipidů jako zdroje energie (lipolýza). Jediným zdrojem energie jsou při stresovém hladovění proteiny (glukoneogeneze). Současně musí být proteiny využity k opravným (reparačním) mechanizmům poškozených tkání, jako reaktanty v akutní fázi zánětu a pro imunitní systém. Některé aminokyseliny je nutné při jejich vyčerpání dodávat umělou výživou. Vhodná denní dávka bílkovin je od 1,0 do 1,5 g/kg tělesné hmotnosti pacienta. (Zadák, 2008; Kohout, a další, 2005) Příčiny: Podle názoru Grofové, Zadáka, Kohouta a dalších je podvýživa nejčastěji způsobena iatrogenií a sorogenií ve zdravotnických zařízeních. Pokud pacient přichází s mírným zhoršením stavu výživy, jeho stav se neprofesionální péčí zdravotníků postupně zhoršuje a prohlubuje. (Grofová, 2007 str. 95; Kalvach, 2011 str. 338)
22
TABULKA 3 Nejčastější příčiny malnutrice ve stáří (KALVACH, 2011 STR. 339)
M
Malabrsorbce (porucha vstřebávání), maldigesce (porucha trávení), poruchy motility u onemocnění GIT
A
Anorexie (nechutenství), snížení hmotnosti
L
Léky – polypragmazie, anorektické efekty farmak (L-dopa, INH)
N
Nákup – neschopnost nakoupit a uvařit, nedostupnost stravy, nedostatečné množství a kvalita.
U
Ústa (orální zdraví, funkční stav chrupu), problémy s polykáním a kousáním.
T
Thyreopatie (hyperthyreóza)
R
Rezidenční péče (dlouhodobá ústavní péče)
I
IADL – závislost v instrumentálních denních činnostech, izolace (osamělost)
C
Cholesterol – nízký obsah cholesterolu v dietě
E
Emoce (deprese), ekonomika (nedostatek finančních prostředků na vhodnou stravu)
Diagnostika: Diagnotika malnutrice se stala podmínkou pro zdravotnická zařízení, která mají zájem o získání akreditace. Byly vytvořeny standardizované screeningové dotazníky k jejímu včasnému odhalení, které by měly být vyplněny sestrou při příjmu každého pacienta. Dále je důležitá správně odebraná anamnéza, antropometrické měření, fyzikální a laboratorní vyšetření. (Kohout, a další, 2005) Léčba: Základem je vyšší příjem energie, než je její spotřeba. Hodnotí se dusíková bilance (denní odpad dusíku vylučovaný močí). Cílem je dosažení její pozitivity. Negativní (záporná) dusíková bilance totiž znamená katabolický průběh onemocnění. Potřeba energie se zjišťuje odhadem, pomocí vyhledání parametrů v tabulkách, nebo výpočtem dle Harrisova-Benediktova vzorce. Přesnější metodou je kalometrie. Ve většině případů se pouze upraví dieta, po konzultaci s nutričním terapeutem. Přidají se potraviny s vyšším obsahem bílkovin a doplňky formou enterální, případně parenterální výživy. (Kalvach, 2011; Kohout, a další, 2005; Zadák, 2008)
23
2.5.2
Obezita
Klinický obraz: Obezita vzniká nadměrným energetickým příjmem, který je spojen se zvýšenou chutí k jídlu a nízkým výdejem energie. Při obezitě dochází k ukládání patologického množství tuku v těle (hyperlipidemie). (Svačina, a další, 2008) Příčiny: Možnou vyvolávající příčinou obezity bývají různá onemocnění zvyšující chuť k jídlu, omezující aktivitu, nebo vyvolávající retenci tekutin (nádory hypofýzy a hypothalamu, diabetes mellitus 2. typu, Cushingův syndrom, alkoholizmus, onemocnění štítné žlázy). Svůj podíl mají i genetické faktory, ale nejvýrazněji se projevuje životní styl. Obezita pacientovi přináší výrazné riziko zdravotních komplikací a způsobuje další onemocnění. (Svačina, a další, 2008) Rozdělení: Obezita se rozděluje na typ mužský (androidní), kdy se tuk ukládá spíše na břiše a typ ženský (gynoidní) s ukládáním tuku do pánevní oblasti. (Grofová, 2007; Svačina, a další, 2008) Komplikace: S obezitou narůstá množství tuku v těle, což má úměrný vliv na hladinu inzulínu v krvi. S nárustem tuku se jeho hladina zvyšuje. Je to způsobeno sníženou citlivostí (inzulinorezistencí)
orgánů,
které
jsou
obaleny
a
prostoupeny
tukem.
Na
inzulinorezistenci reaguje slinivka břišní, která je sama tukem poškozována, vyšší produkcí hormonu inzulínu. Následně je narušena i produkce inzulínu po jídle. Tímto mechanizmem společně s působením dalších faktorů u obézního člověka vzniká cukrovka (diabetes mellitus typu II.). Tuková tkáň produkuje pohlavní hormon estrogen, čímž je zvýšeno riziko gynekologických nádorů u žen. Zvyšuje se rovněž produkce tzv., stresových hormonů (kortizol, adrenalin), což vede ke zvýšenému ukládání tuků v oblasti břicha. Vznikají metabolické komplikace (metabolický syndrom) související s inzulinorezistencí, které jsou jednou z příčin kornatění tepen (aterosklerózy). Zvyšuje se hladina cholesterolu LDL, triglyceridů a hladina příznivě působícího cholesterolu HDL se snižuje. Vyskytují se častěji některá nádorová
24
onemocnění, u mužů zejména prostaty a tlustého střeva, u žen převažují gynekologické nádory a syndrom polycystických ovárií s neplodností. Stoupá incidence u nádorů žlučníku a výskyt žlučníkových kamenů. Zvýšená hmotnost působí problémy s klouby (artróza), které často musejí být nahrazeny umělými a problémy s páteří. Nejčastěji je obezita doprovázena onemocněními srdce a cév. Obézní člověk trpí zpravidla vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Je ohrožen infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou a mnohými dalšími komplikacemi. (Svačina, a další, 2008; Kittnar, 2011) Léčba: Léčba obezity vždy nejprve závisí na pacientovi, zda je ochoten změnit svůj životní styl. Měl by se více pohybovat a jíst zdravěji. Důležité je, aby našel správný motiv k redukci hmotnosti, čímž může být prevence zdravotních komplikací nebo nespokojenost se svým vzhledem. Léčba je dále možná psychoterapií, farmakologicky nebo chirurgicky (bandáž žaludku). (Svačina, a další, 2008; Klevetová, a další, 2008)
25
2.6 Geriatrické syndromy a symptomy spojené s výživou Geriatrické syndromy nelze chápat stejně jako většinu syndromů v klinické medicíně. Klinická medicína často cíleně vyhledává pro skupinu příznaků (symptomů) jednu společnou příčinu. Naopak geriatrie se primárně zaměřuje na nacházení mnoha kombinujících se příčin. Významné geriatrické syndromy mají multikauzální povahu, chronický průběh, většinou špatnou prognózu, mnoho nežádoucích následků a jsou mezi sebou provázány. Nelze pro ně najít jednoduchou kauzální léčbu. Jsou hlavní prioritou pro geriatrickou medicínu, která vytváří jejich koncepty. Důraz je kladen na zdravotní stav, který určuje kvalitu života. (Kalvach, 2011 stránky 141 - 144) 2.6.1
Syndrom hypomobility, dekondice a svalové slabosti
Koncept tohoto častého syndromu u geriatrických pacientů v sobě zahrnuje problematiku, která souvisí s pohybovou aktivitou. Pohybová aktivita se u geriatrického pacienta stále snižuje (hypomobilita). Zkracuje se vzdálenost, kterou je schopen ujít, chůze se zpomaluje a výdrž je také velmi nízká (dekondice). Ubývá svalové hmoty a síly (sarkopenie). První signal bývá omezení obvyklého okruhu, ve kterém se pacient pohybuje. Později je chůze stále více omezována (vyhýbání se překážkám, delším vzdálenostem, neznámému prostředí, schodům). Mohou ji doprovázet projevy snížené kondice a zhoršeného tělesného stavu (námahová dušnost, bušení srdce, pocení). Příznaky tohoto syndromu se později připomínají i při posazování, vstávání a pohyb je výrazně omezen. Etiologie: Syndrom má hned několik možných příčin, které souvisejí s výživou. Je to únava a svalová slabost, jejichž příčinou je podvýživa a anorexie. V pokročilém stavu je podvýživa zodpovědná za řídnutí kostí (osteoporózu) a úbytek svalové hmoty (sarkopenie). Výrazná obezita komplikuje pohyb zátěží kloubů (artróza), způsobuje zadýchávámí a celkovou dekondici. Oba problémy se výrazně podepisují na hypomobilitě, dekondici a úbytku svalové hmoty. (Kalvach, 2011; Kalvach, a další, 2008; Klevetová, a další, 2008) Výzkumy předpokládají, “že hypomobilita ve stáří souvisí s celoživotní pohybovou pasivitou, která se může prezentovat také obezitou ve středním věku, vztah mezi
26
geriatrickou hypomobilitou a obezitou v mladším věku (bez ohledu na aktuální BMI) byl prokázán.” (Kalvach, a další, 2008 str. 147) Mezi možné příčiny tohoto syndromu patří i smyslové deficity, funkční pohybová postižení, stud pacienta, nevyrovnané psychické stavy, přerušení aktivity z důvodu onemocnění, poruchy motoriky, dušnost, stresová inkontinence, strach z pádu a instabilita, nepřívětivé prostředí a mnohé další důvody. (Kalvach, a další, 2008) Léčba: Senior musí být co nejdříve pravidelně motivován k pohybové aktivitě, odpovídající možnostem jeho zdravotního stavu. Využívají se kompenzační pohybové pomůcky (chodítko, francouzká hůl) a provádí se úpravy prostředí. Imobilní klient cvičí s fyzioterapeuty na lůžku. Úspěšnost zachování mobility a kondice pacienta závisí na časnosti zahájení zvýšení aktivity. Důležitý je dostatečný příjem bílkovin, vitaminu D a jeho spolupráce. U pokročilých stavů sarkopenie je nutná nutriční podpora. (Kalvach, a další, 2008; Malíková, 2011) Komplikace: Klesá kardiorespirační výkonnost a stoupá intolerance zátěže, která je způsobena dušností a únavou. Zrychluje se pulz a mění se svalový metabolizmus. Klesá “ochranný cholesterol” HDL. Pomalá svalová vlákna stále více atrofují, až mizí a rozvíjí se tkáňová inzulinorezistence. Příčinou je snížení aktivity lipoproteinové lipázy a oxidačních enzymů. Dochází k útlumu remodelace kostí a rozvíjí se osteoporóza. Riziko pádu se stoupající instabilitou je velmi vysoké. Syndrom může podmínit rozvoj anorexie a malnutrice. Hrozí vznik imobilizace a imobilizačního syndromu. (Kalvach, a další, 2008; Fraňková, a další, 2003) 2.6.2
Syndrom malnutrice a anorexie
Špatná výživa (malnutrice) a geriatrické nechutenství (anorexia of ageing). Takto by se dala označit prioritní problematika ošetřovatelství v geriatrii. Syndrom malnutrice a anorexie představuje multikauzální problém, vyžadující komplexní vnímání. (Zadák, 2008; Mourek, 2012 str. 89; Kalvach, a další, 2008) Dle definice vytvořené evropskými doporučenými postupy v roce 2006 je malnutrice „stav výživy, kdy deficit/přebytek (nebo nerovnováha) energie, proteinů a ostatních
27
nutrietů způsobuje měřitelné vedlejší účinky na tkáně/formu těla (tvar, velikost, složení), funkce a výsledný klinický stav.” (Grofová, 2007 str. 9) Ve spojení s geriatrickou anorexií vyvolávající hubnutí, chátrání a neprospívání pacienta se objevuje svalová slabost (sarkopenie), kterou podminuje snížená pohybová aktivita (hypomobilita). Jedná se o hlavní varovné signály přinášející zhoršení zdravotního stavu. Dalšími důsledky jsou instabilita, únava a snížená výkonnost. Pro zlepšení zdravotního stavu klienta je žádoucí spojit výživu s pravidelnou a přiměřenou pohybovou aktivitou. I když se na první pohled může zdát snížení energetického příjmu v pořádku, vzhledem ke snížené aktivitě a poklesu bazálního metabolizmu ve stáří, je to mylný dojem. Stačí nějaká další choroba a energetické nároky organizmu jsou opět zvýšeny, což je potřeba brát na vědomí. (Grofová, 2007; Kalvach, a další, 2008) Etiologie: Vzhledem k multikauzální povaze nelze najít pouze jednu vyvolávající příčinu, podobně jako u ostatních geriatrických syndromů je potřeba se zaměřit na všechny fyziologické, sociální i psychické aspekty ve výživě. Převládají regulační procesy v oblasti neuroendokrinního řízení chuti k jídlu a funkční stav chrupu. Projevují se fyziologické a sociální problémy spojené s anorexií a vyhublostí (kachexií). Imunitní systém produkuje při často chronicky probíhající zánětlivé reakci anorektické cytokiny, které způsobují deregulaci v metabolizmu proteinů a imitují působení leptinu. Syndrom mohou vyvolat jiná onemocnění (nádory, záněty, hyperthyreóza, jaterní cirhóza a portální hypertenze, chronické srdeční selhávání, malabsorpční syndrom, střevní paraziti a poruchy chování) nebo farmaka. Na vzniku se podílí i zdravotnický personál, neprofesionálně přehlížející nechutenství pacienta nebo nevhodná úprava stravy. (Kalvach, a další, 2008; Kalvach, 2011; Fraňková, a další, 2003; Malíková, 2011) Léčba: Léčba musí být komplexní a co nejčasnější. Základem je nutriční podpora s dostatkem bílkovin 1,3 g/kg hmotnosti na den. Dále jsou řešeny multikauzální příčiny anorexie, malnutrice a vyvolávajícího onemocnění. Podávají se prokinetika pro zlepšení vyprazdňování žaludku. Střevní dysmikrobie je kompenzována jogurty s živou kulturou, probiotiky a potravinovými doplňky. Ke zlepšení chuti k jídlu jsou podávány kortikoidy, gestageny nebo androgeny. (Kalvach, a další, 2008)
28
Nutriční stav je kompenzován vhodnou úpravou stravy a sippingovými výživovými doplňky (Cubitan, Nutrigrink, Diasip), které umožňují snadnější polykání a mají vysoký obsah energie. Pacient je popíjí celý den nebo jednorázově. Mohou vyvolávat odpor, který lze částečně tlumit jejich vychlazením. Při neurologické dysfagii je vyživa podávána nazogastrickou sondou nebo perkutánní endoskopickou gastostomií (PEG). Tato cesta je někdy nutná i při psychických poruchách odmítání přijmu potravy a při těžce pokročilé malnutrici a anorexii. Pokud není enterální výživa možná, například při těžkých stavech, podává se výživa parenterální (mimo trávící trakt – do žíly). (Kalvach, a další, 2008; Grofová, 2007) Komplikace: Velmi vážnou komplikací je vznik syndromu hypomobility, dekondice a svalové slabosti s následnou imobilizací a další onemocnění související s malnutricí. (Kalvach, a další, 2008) 2.6.3
Syndrom imobility
Syndrom imobility vzniká u geriatrických pacientů jako komplikace syndromu hypomobility, dekondice a svalové slabosti a také syndromu malnutrice a anorexie. Pacient zůstává dlouhodobě pohybově omezen a následně je upoután na lůžko. Rychle se dostavují komplikace postihující všechny orgánové systémy lidského organizmu: •
Pohybový systém (svalová atrofie, dekalcifikace skeletu, flekční kontraktury)
•
Kardiovaskulární systém (trombembolická nemoc, kardiální insuficience, hyperkoagulační stavy)
•
Respirační systém (hypoventilace, respirační infekce, hypoxémie, pneumonie, atelektáza)
•
Močový systém (poruchy mikce, defekace)
•
Gastrointestinální trakt (malnutrice, dehydratace)
•
Kožní systém (dekubity, chronické rány)
•
Nervový systém (depresivní stavy, smyslový deficit, podrážděnost)
29
2.6.4
Syndrom špatného zacházení (elder abuse)
Problematika poškozování seniorů je v současné době velmi častá. Starý člověk se díky přicházejícím tělesným a funkčním změnám stává bezbranným a závislým na ostatních. Mnohdy je mu v této situaci ubližováno nedostatečnou péčí, nevhodným zacházením, nadávkami, ponižováním, urážkami, nedostatečnou úctou, odcizením majetku, či dokonce fyzicky. Vše se může odehrávat v domácím prostředí, ústavním nebo zdravotnickém zařízení. Toto nevhodné chování k seniorovi a zacházení s ním je nazýváno jako syndrom špatného zacházení (elder abuse). Dle WHO je tato problematika širokým pojmem, jedná se o „jednotlivé či opakované činy nebo chybění přiměřené činnosti, objevující se v jakékoliv souvislosti a v jakémkoli osobním vztahu, pokud lze oprávněně očekávat, že povedou k poškození, či ohrožení starého člověka.“ Týrání: Trestní právo se soustředí především na fyzické násilí a nepřiměřenou aktivní agresi, která probíhá většinou v domácím prostředí. Jedná se o nejsnadněji odhalitelnou formu, kdy je oběti záměrně způsobována opakovaně a vědomě způsobována bolest a různá zranění. Týraný senior však není schopen zajistit si pomoc a nejčastěji je na agresora odkázán, kvůli snížené soběstačnosti. Pokud se mu očekávaného vyslechnutí dostane, namísto pomoci bývá mnohdy označen jako paranoidní, nikdo mu nevěří a končí u psychiatra, čímž dochází opět k ponižování a nevhodnému chování okolí. Velmi důležité je zajištění soukromí při výslechu klienta a empatické (citlivé) chování zdravotníka. Agresor je vyprovokován stereotypním naučeným chováním seniora, či jiným podnětem, který vede dlouhodobě k různým formám fyzického násilí. Může se jednat o psychickou poruchu. Smutným faktem je, že se zpravidla jedná o blízké osoby, tedy o děti, partnera, opatrovníky nebo pečovatele. Patří sem také odpírání možnosti plnění fyziologických potřeb seniora a zneužití léčiv k jeho utlumení a omezení. Pokud je seniorovi například odpírána možnost přijmu potravy, jedná se o pasivní agresi. Mezi týráním a zanedbáváním existuje velmi tenká pomyslná hranice, kterou nelze jednoduše určit. (Kalvach, a další, 2008; Kalvach, 2011)
30
Příznaky: •
Malnutrice
•
Podchlazení
•
Úzkost
•
Deprese (Kalvach, a další, 2008)
Zanedbávání: Zdravotnická zařízení a pečovatelské služby přispívají k nevhodnému zacházení se seniorem hlavně zanedbáváním péče (pasivní agrese). Problém není vždy na straně jednoho jedince, i když se může také vyskytnout, ale bývá systémový. Jedná se o nesprávně vytvořené, smyšlené, či nesprávně pochopené normy, které jsou na oddělení považovány za každodenní požadovaný standard. Zde se setkáváme mimo jiné s pochybením v oblasti stravování (nevhodná úprava, nesprávný způsob servírování, nedostatečná péče o méně soběstačné pacienty v této oblasti, špatná poloha při jídle, přehlížení problémů), dále podávání léků (tlumení psychofarmaky, podávání mnoha léků s vedlejšími účinky), ošetřování ran (necitlivost, nedodržování sterility), nepřiměřené užití omezujících prostředků (kurtování) a nedostatečné předcházení riziku vzniku výše popsaných syndromů, dekubitů, dehydratace a mnohých dalších komplikací. WHO zanedbávání definuje jako „odpírání, či selhání plnit pečovatelské ( ošetřovatelské) závazky, bez ohledu na to, zda jde či nejde o vědomý a úmyslný pokus způsobit starému člověku tělesné či duševní potíže a ohrožení.“ (Kalvach, a další, 2008; Klevetová, a další, 2008) Zneužívání: Jedná se o velmi častou problematiku, kdy opět nejčastěji nejbližší okolí ubližuje seniorovi. Nejčastěji je senior zneužíván finančně. Proto také zneužívání úzce souvisí se stavem výživy. Senior, který přišel o část svých příjmů, či dokonce o vše se musí omezovat v nakupování potravin. Vybírá si často nekvalitní a nutričním obsahem nevhodné potraviny, aby ušetřil. Jeho fyzický i psychický stav se zhoršuje. Finanční zneužívání se ve většině případů opakuje. Senior může peníze rodinným příslušníkům odevzdávat dobrovolně, ale také pod nátlakem. Často naivně věří tomu, že peníze budou využity na péči o něj. (Kalvach, a další, 2008; Klevetová, a další, 2008)
31
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu práce Výzkumná část k bakalářské práci „Tělesná hmotnost mimo normy – srovnání problematiky podváhy a nadváhy“ byla realizována pomocí dotazníkového šetření. Primárním cílem kvantitativního výzkumu bylo zjištění stavu výživy geriatrických respondentů ve zdravotnickém zařízení. Vzhledem k náročnosti sběru dat u klientů ve zdravotnických zařízeních a vysokému procentu nezměřitelných základních údajů pro výzkum byla výzkumná část realizována i v sociálním zařízení, kterým byl domov důchodců Zastávka v Zastávce u Brna. Dále byl výzkum zaměřen na stravovací zvyklosti a jídelníček geriatrických pacientů hospitalizovaných ve zdravotnickém zařízení. Dotazník obsahoval také otázky, které zjišťují jejich pohybovou aktivitu, soběstačnost, faktory ovlivňující výživu a problémy spojené s výživou. Výzkum probíhal v období měsíců ledna až května 2013. Struktura dotazníku: V úvodu dotazníku byly zjištěny základní údaje o věku, pohlaví, hmotnosti a výšce pacienta. Dále byl dotazník tvořen celkem 24 otázkami: •
4 polootevřené otázky
•
19 uzavřených otázek
•
1 otázku tvořila upravená frekvenční potravinová tabulka podle programu „CINDI - ochrana veřejného zdraví a životní styl“ (Komárek, a další, 2011) Tabulka obsahovala 14 položek tvořených různými potravinami a možnostmi výběru frekvence jejich konzumace.
Dotazník je přiložen k této bakalářské práci jako příloha č. … . První část dotazníku je určena k realizaci hlavního cíle bakalářské práce. Zjišťuje informace o stravovacích zvyklostech a mapuje stav výživy klientů. Obsahuje celkem 16 otázek. Následující otázky v dotazníku se vztahují k druhému cíli práce, tedy ke zjištění problémů a komplikací souvisejících s výživou klienta. Některé otázky v dotazníku mají velmi blízký vztah k oběma cílům bakalářské práce.
32
Charakteristika vybraného vzorku respondentů Respondenty byli geriatričtí pacienti na oddělení pro dlouhodobě nemocné v nemocnici Jihlava a geriatričtí pacienti z domova důchodců Zastávka v Zastávce u Brna. U mnoha klientů bohužel nebylo během výzkumu možné změřit tělesnou hmotnost a výšku, což jsou klíčové hodnoty pro zjištění indexu tělesné hmotnosti. Někteří klienti nebyli způsobilí k vyplnění dotazníku. Z těchto důvodů je návratnost dotazníkového šetření pouze 83 %. Některé údaje byly získány mimo vyplnění dotazníku respondenty se svolením personálu z ošetřovatelské dokumentace a také pomocí cíleného pozorování klientů. Někteří respondenti odpovídali na otázky ústně po přečtení a vysvětlení pojmů.
33
Pohlaví respondentů
40%
Muž Žena
60%
GRAF 1Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Dotazník vyplnilo 33 mužů (40 %) a 50 žen (60 %). V procentuálním zastoupení je ze všech respondentů o 20 % více žen. TABULKA 4 Pohlaví respondentů dle zdravotnického zařízení (zdroj: vlastní výpočty)
Zdravotnické zařízení
Oddělení dlouhodobě nemocných n %
Domov důchodců Zastávka n %
Muži
18
22
15
18
Ženy
28
34
22
27
Celkem
46
55
37
44
Tabulka vyjadřuje poměr žen a mužů, který je rozdělen dle zdravotnických zařízení. V obou zdravotnických zařízeních bylo více respondentů ženského pohlaví. Na oddělení dlouhodobě nemocných i v domově důchodců Zastávka, vyplnilo dotazník více žen.
34
Relativní četnost
Věk respondentů 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
46% 35%
16% 4%
60 - 69
70 - 79
80 - 89
90 - 99
Věk respodentů GRAF 2 Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Na grafu je prezentován věk respondentů.Věk je rozdělen do intervalů, které mají rozpětí 10 let a jsou zobrazeny na hlavní vodorovné ose grafu.. Hodnoty intervalů a rozpětí hodnot bylo zvoleno na základě minimální a maximální hodnoty dat. Hlavní svislá osa grafu vyjadřuje relativní četnost z celkového počtu respondentů. Minimum, (nejnižší věk z celkového počtu respondentů) byla hodnota 62 let. Maximum, (nejvyšší věk z celkového počtu respondentů) byla hodnota 91 let. Na grafu je viditelné, že téměř polovina (49 %) respondentů byla ve věku nad 79 let. Absolutní četnost respondentů je uvedena v tabulce č. 5. Přehled relativních četností věkových hodnot, rozdělených dle pohlaví respondentů, je zpracován na grafu č. 3. TABULKA 5 Přehled absolutních četností věku respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty)
Věk Ženy Muži Cekem
60 – 69 let n 6 7 13
70 – 79 let n 19 10 29
80 – 89 let n 25 13 38
90 – 99 let n 3 3
Celkem n 50 33 83
35
Věk respondentů dle pohlaví 60% 50% Relativní četnost
50% 38%
40%
40%
30% 30% 21%
Muži
20%
Ženy
12%
9%
10%
0% 0% 60 - 69
70 - 79
80 - 89
90 - 99
Věk respondentů GRAF 3 Věk respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty)
Zde je graficky zpracována relativní četnost věku respondentů a rozdělena dle pohlaví. Na hlavní vodorovné ose grafu je zobrazen věk respondentů, který je rozdělen do intervalů v rozmezí 10 let. Hlavní svislá osa grafu prezentuje relativní četnost respondentů. Počet respondentů mužského a ženského pohlaví je prezentován na grafu č. 1. Absolutní četnost je uvedena v tabulce č. 5. Ženské pohlaví: Minimum, (nejnižší věk u ženského pohlaví) byla hodnota 64 let. Maximum, (nejvyšší dosažený věk u ženského pohlaví) byla hodnota 89 let. Polovina respondentek (50 %), tj. 25, byla ve vyšším věku než 79 let. Mužské pohlaví: Minimum, tedy nejnižší věk u mužského pohlaví byla hodnota 62 let. Maximum, tedy nejvyšší dosažený věk u mužského pohlaví byla hodnota 91 let. U mužů, podobně jako u žen bylo 16 respondentů, tedy téměř polovina (49 %) ve věku nad 79 let.
36
3.2 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracována a následně vyhodnocena pomocí tabulkového procesoru Microsoft Office Excel a následně upravena v textovém procesoru Microsoft Office Word.
37
3.3 Výsledky vlastního kvantitativního výzkumu 3.3.1
Hmotnost respondentů
Hmotnost respondentů 30% 25% Relativní četnost
25%
21%
20%
17%
16%
15% 10% 10% 5% 5%
2%
1%
2%
1%
0% 30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 - 69
70 - 79
80 - 89
90 - 99 100 - 109 110 - 119 120 - 129
Tělesná hmotnost [kg] GRAF 4 Hmotnost respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Graf zobrazuje hmotnost všech respondentů. Hlavní vodorovná osa grafu zobrazuje hmotnost rozdělenou do intervalů s rozpětím 10 kg. Hodnoty byly zvoleny na základě minimální a maximální zaznamenané hmotnosti respondentů v datovém souboru. Hlavní svislá osa zobrazuje relativní četnost respondentů v procentech. Minimum (nejnižší hmotnost) je 39 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost) je 123 kg. Nejčastěji, tj. ve 25 %, se hmotnost respondentů se pohybovala v intervalu 60 až 69 kg. Relativní četnost hmotnosti respondentů rozdělenou dle pohlaví graficky vyjadřuje graf č. 5. Přehled hmotnosti respondentů dle jejich věku je zpracován v tabulce č. 6.
38
TABULKA 6 Přehled hmotnosti respondentů v závislosti na věku (zdroj: vlastní výpočty)
Věk / Hmotnost 30 – 39 kg 40 – 49 kg 50 – 59 kg 60 – 69 kg 70 – 79 kg 80 – 89 kg 90 – 99 kg 100 – 109 kg 110 – 119 kg 120 – 129 kg Celkem
60 – 69 let n % 1 1 5 6 3 4 3 4 1 1 13 16
70 – 79 let n % 3 4 7 8 10 12 4 5 2 2 1 1 1 1 1 1 29 35
80 – 89 let n % 1 1 4 5 3 4 11 13 7 8 7 8 3 4 1 1 1 1 38 46
90 – 99 let n % 2 2 1 1 3 4
Celkem n % 1 1 8 10 17 20 21 25 14 17 13 16 4 5 2 2 2 2 1 1 83 100
Ve věkové hranici od 60 do 69 let byla u respondentů zjištěna nejčastěji, tedy u 5 respondentů (6 %), hmotnost od 50 do 59 kg. Minimum (nejnižší hmotnost) v této kategorii byla tělesná hmotnost 49 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost) byla hmotnost 109 kg. Ve skupině respondentů ve věku od 70 do 79 let má nejvíce, tedy 10 respondentů (12 %) hmotnost mezi 60 až 69 kg. Minimum (nejnižší hmotnost) je 45 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost) je 114 kg. V rozmezí věku 80 až 89 let se hmotnost pohybuje rovněž nejčastěji v intervalu mezi 60 až 69 kg. V procentuálním zastoupení má hmotnost v tomto rozmezí 29 %, což je 11 respondentů. Minimum (nejnižší hmotnost) je 39 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost) je 123 kg. Ve skupině nejstarších respondentů, tedy 90 až 99 let, se hmotnost pohybovala nejčastěji v kategorii 50 až 59 kg, a to u 67 % respondentů s absolutní četností 2 respondentů. Minimum (nejnižší hmotnost) byla 55 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost) je 83 kg.
39
Hmotnost dle pohlaví 16 14
Absolutní četnost
14 12 10 10
9 8
8 7
8
Muži
5
6 44
4
Ženy
3
4
2 2
1
2
1 0
1 0
0
0
100 109
110 119
120 129
0 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 - 79 80 - 89 90 - 99
Hmotnost respondentů [kg] GRAF 5 Hmotnost respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty)
Na grafu je prezentována hmotnost respondentů, rozdělena dle pohlaví. Hlavní vodorovná osa grafu zobrazuje intervaly hmotnosti respondentů a hlavní vodorovná osa zobrazuje absolutní četnost počtu respondentů. Mužské pohlaví: Minimum (nejnižší hmotnost) pro mužské pohlaví byla hodnota 39 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost) byla hodnota 98 kg, což je o 26 kg méně, než u žen. Ženské pohlaví: Minimum (nejnižší hmotnost z celkového datového souboru) pro ženské pohlaví bylo 43 kg. Maximum (nejvyšší hmotnost z celkového datového souboru) pro ženské pohlaví bylo 123 kg. Ženy se nejčastěji se svojí hmotností nacházely v intervalu 60 až 69 kg. 6 % žen, což je 5 žen se nacházelo nad hranicí 99 kg.
40
3.3.2
BMI respondentů
BMI respondentů 40%
37%
Relativní četnost
35% 29%
30% 25%
22%
20% 15% 10% 5%
7%
5% 0% podváha
norma
nadváha
obezita
těžká obezita
Hmotnostní kategorie dle BMI GRAF 6 BMI respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Graf prezentuje index tělesné hmotnosti (BMI) respondentů. Hlavní vodorovná osa grafu určuje kategorii hmotnosti stanovenou dle BMI. Hlavní svislá osa určuje relativní četnost respondentů v procentech. Nejvíce, což je 31 respondentů patří do hmotnostní kategorie norma (37 %). 24 respondentů je v kategorii nadváha (29 %). Dále má 18 respondentů podváhu (22 %). Obezita a těžká obezita byla zjištěna pouze u 10 respondentů (12 %).
41
Absolutní četnost
BMI dle pohlaví 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
18
13
13 11
10 8
6
Muži Ženy
3 1 podváha
norma
nadváha
obezita
0 těžká obezita
Kategorie tělesné hmotnosti dle BMI GRAF 7 BMI respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty)
Graf zobrazuje index tělesné hmotnosti (BMI), rozdělen dle pohlaví. Na hlavní vodorovné ose grafu jsou zaznamenány kategorie tělesné hmotnosti určené hodnotami dle BMI. Svislá hlavní osa informuje o procentuálním zastoupení, tedy o absolutní četnosti respondentů. Ženské pohlaví: Nejvíce, tj. 18 žen se nacházelo v kategorii norma a 13 v kategorii nadváha. Podváhu má 10 žen. V kategorii obezita a těžká obezita se nachází celkem 9 žen. Mužské pohlaví: Nejvíce mužů, tj. 13, stejně jako u ženského pohlaví, má hmotnost v normě a 11 mužů má nadváhu. Podváhu má 8 mužů. Pouze 1 muž patří do kategorie obezita. V kategorii těžká obezita se nenachází ani jeden respondent mužského pohlaví.
42
3.3.3
Dietní omezení respondentů respondent
TABULKA 7 Dietní omezení respondentů respondent dle dietního systému nemocnice Jihlava ihlava ( zdroj: Jídelníček nemocnice Jihlava se svolením personálu)
Racionální Šetřící Šetřící ící mletá Diabetická Diabetická šetřící šet Šetřící ící dia bez pečiva pe Redukční Pooperační Bez vitaminu K S omezením tuků tuk Geriatrická Geriatrická s výživovými doplňky Bezpurinová dieta
A B C 9 9S C9 8 BP BVK 4 G GX BZP
Diety respondentů Absolutní četnost
12
10
10
10
8 7
8 6 4
6 4
6
6 4
4 3
3
3
2
2
2
2 1
2 0
Dietní omezení GRAF 8 Dietní omezení respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce respondentů, tj.10 j.10 (12 %) má dietní omezení č.. 9 (diabetická dieta) a A ml (racionální dieta mletá).
43
Dietní omezení respondentů s podváhou 8
7
Absolutní četnost
7 6 5 4 3
2
2
2
2
2
1
1
1
9S
NDT
1 0 4
GX
A ml
G
BVK
B
Dietní omezení GRAF 9 Dietní omezení respondentů s podváhou
Nejvíce, respondentů, kteří mají dle BMI podváhu má dietu GX (geriatrická s výživovými doplňky). Tuto dietu má celkem 7 respondentů (40 %) v kategorii podváha.
Dietní omezení respondentů v normě Absolutní četnost
6
5
5 4
5 4 3
3 2
2 1
2
2 1
1
1
1
1
1
1
1 0
Dietní omezení GRAF 10 Dientí omezení respondentů v normě (zdroj: vlastní výpočty)
(10
Nejvíce, tj. 5 seniorů (6 %) má dietní omezení A (racionální) nebo A ml (racionální mletá dieta).
44
Dietní omezení respondentů s nadváhou Absolutní četnost
6
5
5 4
3
3
3
3 2
2 1
1
1
1
1
1
1
1
1 0
Dietní omezení GRAF 11 Dietní omezení respondentů s nadváhou (zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce, tj. 14 respondentů s nadváhou má dietní omezení č. 9 (diabetická dieta) v různých variantách. GRAF 12 Dietní omezení respondentů s obezitou a těžkou obezitou (zdroj: vlastní výpočty)
Dietní omezení respondentů s obezitou a těžkou obezitou Absolutní četnost
2,5
2
2
2
2
8
9 ml
2 1,5
1
1
1
C9 ml
9
4
1 0,5 0 9 + II. Večeře
C9 + II. Večeře
Dietní omezení
Nejvíce respondentů, tj 8 v kategorii obezita má dietu diabetickou různých variant.
45
3.3.4
Frekvence denního stravování respondentů
Relativní četnost
Frekvence denního stravování respondentů 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
39%
27% 24%
8% 2% Méně
2x - 3x
4x - 5x
6x - 7x
Více
Frekvence stravování / den GRAF 13 Denní frekvence stravování respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Na grafu jsou graficky zpracovány odpovědi respondentů na otázku: „Kolikrát denně se stravujete?“ Možnosti odpovědí na tuto otázku jsou znázorněny na hlavní vodorovné ose sloupcového grafu. Hlavní svislá osa informuje o relativní četnosti respondentů. Nejvíce, respondentů, tj. 32 seniorů (39 %) se stravuje 4x – 5x denně. 22 seniorů (27 %) se stravuje 2x – 3x denně.
46
3.3.5
Čas konzumace posledního pokrmu
Čas konzumace posledního pokrmu
13%
16% Dříve 17:00 - 17:59
19%
18:00 - 18:59 19:00 - 19:59 29%
20:00 - 20:59 Později
10% 13%
GRAF 14 Čas konzumace posledního pokrmu ( zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce, tj. 24 respondentů (29 %) se stravuje naposled mezi 17. a 18. hodinou. 16 seniorů (19 %) se stravuje později, tedy mezi 20 hodinou a 21 hodinou. 13 respondentů (16 %) konzumuje poslední pokrm před 17 hodinou.
47
3.3.6
Denní příjem tekutin
Denní příjem tekutin 7%
11%
Méně než 0,5 l 0,5 l - 0,9 l 31%
1l-2l Více než 2 l
51%
GRAF 15 Denní příjem tekutin ( zdroj: vlastní výpočty)
42 seniorů (51 %) vypije denně 1 l – 2 l tekutin. 26 seniorů (31 %) vypije denně 0,5 l – 0,9 l tekutin. 9 seniorů (11 %) vypije denně méně než 0,5 l tekutin a pouze 6 seniorů (7 %) vypije denně více než 2 l tekutin.
48
3.3.7
Upřednostňované nápoje respondenty
Upřednostňované nápoje respondentů 38
40 35 30 25 19
20 15 10
8
6
8 4
5 0 Voda
Minerální voda
Čaj
Káva
Džus
Limonáda
GRAF 16 Upřednostňované nápoje respondentů ( zdroj: vlastní výpočty)
V otázce bylo možné vybrat více oblíbených položek. Většina seniorů (46 %) uvedla jako oblíbený nápoj čaj. Dále senioři často uváděli minerální vodu (23 %). Zbylé nápoje nebyly zastoupeny ve vyšším počtu než 10 %.
49
3.3.8
Spokojenost respondentů s vlastní tělesnou hmotností
Spokojenost respondentů s vlastní tělesnou hmotností
31% Spokojenost Nespokojenost
69%
GRAF 17 Spokojenost respondentů s vlastní tělesnou hmotností ( zdroj: vlastní výpočty)
Graf informuje o spokojenosti respondentů jejich vlastní tělesnou hmotností. 69 % seniorů pociťuje nespokojenost s vlastní tělesnou hmotností. Pouze 31 % seniorů je se svojí tělesnou hmotností spokojeno. TABULKA 8 Spokojenost a nespokojenost respondentů s hmotností dle hmotnostních kategorií
Spokojenost Nespokojenost
Celkem
Postoj k tělesné hmotnosti / hmotnostní kategorie
n
n
n
podváha
12
6
18
norma
5
26
31
nadváha
9
15
24
obezita
0
4
4
těžká obezita
0
6
6
Celkem
26
57
83
50
3.3.9
Soběstačnost respondentů při chůzi
Soběstačnost respondentů při chůzi 33
Absolutní četnost
35 30
26
25
21
20 15 10 3
5 0 Samostatně
S dopomocí
Nechodím
Na vozíku
Soběstačnost při chůzi GRAF 18 Soběstačnost respondentů při chůzi ( zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce, tj. 33 respondentů (40 %) se pohybuje pouze s dopomocí. 26 respondentů (31 %) se pohybuje samostatně bez pomoci. 21 respondentů (25 %) je neschopných samostatné chůze. Na invalidním vozíku se pohybují 3 respondenti (4 %).
51
Soběstačnost respondentů při chůzi dle hmotnostních kategorií 18
17
16
Absolutní četnost
14
13
12 10
9
9 Nechodím
8 8
Dopomoc
6
5
5
5
Samostatně
4 4 2 2
1 0
0
Podváha
Norma
Invalidní vozík
2 1
1 0
1 00
0 Nadváha
Obezita
Těžká obezita
Hmotnostní kategorie GRAF 19 Soběstačnost respondentů při chůzi dle hmotnostních kategorií ( zdroj: vlastní výpočty)
9 respondentů (11 %) s podváhou vůbec nezvládne chůzi, dále má tento problém 5 respondentů v normě (6 %), 5 respondentů s těžkou obezitou (6 %) a 1 respondent s obezitou (1 %). S dopomocí zvládá chůzi 17 respondentů s hmotností v normě (20 %), 8 respondentů s nadváhou (10 %) a 5 respondentů s podváhou (6 %), 2 respondenti s obezitou (2 %) a 1 respondent s těžkou obezitou (1 %). Samostatně zvládá chůzi 13 respondentů (16 %) v kategorii nadváha, 9 respondentů v kategorii norma (11 %) a 4 respondenti s podváhou (5 %). Na invalidním vozíku se pohybují 2 respondenti s nadváhou (2 %) a 1 respondent s obezitou (1 %).
52
3.3.10 Soběstačnost respondentů při jídle
Soběstačnost respondentů při jídle
17%
Nesoběstačný
46%
S dopomocí Soběstačný
37%
GRAF 20 Soběstačnost respondentů při jídle ( zdroj: vlastní výpočty)
38 respondentů (46 %) se zvládne samostatně najíst. 31 respondentů (37 %) se zvládá najíst s dopomocí a 14 respondentů (17 %) je v této oblasti zcela nesoběstačných. TABULKA 9 Soběstačnost respondentů při jídle dle hmotnostních kategorií
Soběstačnost při jídle / Nesoběstačný hmotnostní kategorie n % Podváha 7 8 Norma 4 5 Nadváha 2 2 Obezita Těžká obezita 1 1 Celkem 14 17
S dopomocí n 8 12 5 2 4 31
% 10 14 6 2 5 37
Soběstačný n 3 15 17 2 1 38
% 4 18 20 2 1 46
Celkem n 18 31 24 4 6 83
% 22 37 29 5 7 100
53
3.3.11 Aktivně využívaný čas respondentů
Aktivně využívaný čas respondentů
34% Ano Ne 66%
GRAF 21 Aktivně využívaný volný čas respondentů ( zdroj: vlastní výpočty)
55 respondentů (66 %) nevyužívá svůj volný čas aktivně, pouze 28 respondentů (34 %) vybralo odpověď ano.
54
3.3.12 Denní čas pro pohybové aktivity
Denní čas pro pohybové aktivity 7%
13%
10% Méně 30 min - 1 hod 2 hod - 3 hod
21%
4 hod - 5 hod Více 49%
GRAF 22 Denní čas respondentů věnovaný pohybovým aktivitám ( zdroj: vlastní výpočty)
Respondenti nejčastěji z nabízených odpovědí vybírali 30 minut až 1 hodina, tento časový interval zakroužkovala v dotazníku cca polovina respondentů, tj. 41 (49 %). Další nejčastější odpovědí byla možnost 2 hodiny až 3 hodiny, takto odpovědělo 25 respondentů (21 %).
55
3.3.13 Způsob aktivního využití volného času
Způsob aktivního využití volého času 6%
23% cvičení, rehabilitace 45%
procházky v klubu pro pacienty Jiné aktivity
33%
GRAF 23 Způsob aktivního využití volného času respondenty ( zdroj: vlastní výpočty)
37 seniorů (45 %) uvádí, že se věnují cvičení a rehabilitaci, 27 seniorů (33 %) chodí na procházky a 19 seniorů (23 %) navštěvuje klub pro pacienty.
56
3.3.14 Postoj respondentů ke způsobu jejich stravování
Postoj respondentů ke způsobu jejich stravování
42% zdravě nezdravě 58%
GRAF 24 Postoj respondentů k jejich stravovacím návykům ( zdroj: vlastní výpočty)
48 respondentů (58 %) se domnívá, že se stravují nezdravě. 32 respondentů (42 %) si myslí, že se stravují zdravě.
57
3.3.15 Možné pozitivní změny životního stylu
Možné pozitivní změny životního stylu
14% 2% 30% změna jídelníčku vyšší příjem tekutin více pohybu odstranění špatných návyků nepotřebuji
33% 21%
GRAF 25 Možné pozitivní změny životního stylu z pohledu respondentů ( zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce, tj. 27 respondentů (33 %) udává, že by se měli mít více pohybových aktivit. 25 respondentů (30 %) udává, že by mohli změnit svůj jídelníček a 17 respondentů (21 %) uvedlo, že by měli přijímat vyšší příjem tekutin. 12 respondentů (14 %) udává, že nepotřebují měnit svůj životní styl a pouze 2 respondenti (2 %) by chtěli odstranit své špatné návyky.
58
3.3.16 Problémy respondentů při vyprazdňování stolice
Problémy respondentů při vyprazdňování stolice 80
72
Absolutní četnost
70 60 47
50 40 30
23
20
10
10 0 Inkontinence
Průjem
Zácpa
Nemám problémy
Problémy při vyprazdňování stolice GRAF 26 Problémy respondentů při vyprazdňování stolice (zdroj: vlastní výpočty)
Nejčastěji ze všech problémů se u respondentů objevuje inkontinence.Inkontinentních je 72 respondentů (87 %). Dalším nejčastějším problémem je zácpa, kterou trpí 47 respondentů (57 %). Pouze 10 seniorů (12 %) udává, že nemají problémy s vyprazdňováním stolice.
59
3.3.17 Místo pro stravování
Místo pro stravování
33% 43%
Jídelna Na pokoji u jídelního stolu V lůžku
24%
GRAF 27 Místo kde se respondenti stravují ( zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce, tj. 36 respondentů (43 %) se stravuje v lůžku, 27 respondentů (33 %) se stravuje v jídelně a 20 respondentů (24 %) na pokoji u jídelního stolu.
60
3.3.18 Užívání výživových doplňků
Absolutní četnost
Užívání výživových doplňků 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
41 31 27 16
Stopové prvky a minerály
Vitaminy
Sippingové přípravky
Neužívám žádný doplněk
Výživový doplněk GRAF 28 Užívané výživové doplňky ( zdroj: vlastní výpočty)
Mezi nejčastěji užívané doplňky výživy patří nutridrink, který užívá 21 respondentů. Dále vitaminy skupiny B, kalcium a železo. Méně často respondenti uváděly magnezium, vitamin C, vitamin D, Zinek, NaCl a vitaminové komplexy. TABULKA 10 Užívání výživových doplňků dle hmotnostních kategorií ( zdroj: vlastní výpočty)
BMI kategorie / užívání výživových dolňků Stopové prvky a minerály Vitaminy Sippingové přípravky Neužívám žádný doplněk
Podváha
Norma
Nadváha Obezita
Těžká obezita
Celkem
n
n
n
n
n
n
14
16
5
2
4
41
4
5
17
-
1
27
12
16
3
-
-
31
3
6
3
2
2
16
Stopové prvky a minerály užívají nejvíce respondenti hmotností v kategorii norma nebo podváha. Vitaminy užívá nejvíce respondentů s nadváhou a sipping užívají často respondenti s optimální nebo nižší hmotností.
61
3.3.19 Stav chrupu
Stav chrupu 60%
52%
Relativní četnost
50% 40% 30%
22% 16%
20%
10%
10% 0% Bez chrupu
Zubní protéza, nebo jiná náhrada
Vlastní chrup v dobrém stavu
Vlastní chrup ve zhoršeném stavu
Stav chrupu GRAF 29 Stav chrupu respondentů ( zdroj: vlastní výpočty)
Přibližně polovina, tedy 43 seniorů (52 %) má zubní protézu nebo jinou zubní náhradu, 19 seniorů (22 %) je bez chrupu, 12 seniorů (16 %), má vlastní chrup ve zhoršeném stavu a pouze 9 seniorů (10 %) udává, že mají vlastní chrup v dobrém stavu.
62
3.3.20 Psychický stav respondentů
Psychický stav respondentů
19% 27% Vyrovnaný Úzkostný Dementní 14%
Psychická porucha
40%
GRAF 30 Psychický stav respondentů ( zdroj: vlastní výpočty)
Nejvyšší počet tj. 33 seniorů (40 %) trpí demencí. 22 seniorů (27 %) má vyrovnaný psychický stav. 16 seniorů (19 %) má nějakou psychickou poruchu a 12 seniorů (14 %) se jeví jako úzkostní. U dementních pacientů se většinou objevovaly problémy s krátkodobou pamětí, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, psychické změny a poruchy kognitivních funkcí. Demence byla ve většině případů pouze lehkého stupně. Některé údaje byly u těchto respondentů získány z ošetřovatelské dokumentace, bilančních tabulek a pozorováním.
63
3.3.21 Jídelníček respondentů TABULKA 1 Konzumace vybraných potravin za období jednoho týdne získaná pomocí frekvenčního dotazníku (Komárek, a další, 2011, vlastní výpočty)
Potravina / konzumace za týden n Ovoce % n Zelenina % n Sladkosti % n Mastné výrobky % n Rýže, těstoviny % n Maso % n Ryba % n Sýr % n Vejce % n Brambory % n Sladké pečivo % n Pečivo % n Alkoholické nápoje % n Káva %
Nikdy
1x – 2x
3x – 5x
6x – 7x
7 8 3 4 18 22 30 36 8 10 25 30 43 52 20 24 38 46 26 31 38 46 13 16 56 67 19 23
21 25 19 23 15 18 17 20 61 73 12 14 35 42 18 22 27 33 17 20 5 6 19 23 15 18
34 41 44 53 12 14 14 17 13 16 22 27 5 6 26 31 13 16 33 40 16 19 6 7 8 10 19 23
15 18 14 17 32 39 11 13 1 1 14 17 12 14 3 4 7 8 18 22 33 40 14 17
Více 6 7 3 4 6 7 11 13 10 12 7 8 2 2 6 7 31 37 16 19
Celkem 83 100 83 100 83 100 83 100 83 100 83 100 83 100 83 100 83 100 83 100 83 z100 83 100 83 100 83 100
Tabulka zobrazuje výsledky výzkumu formou frekvenčního dotazníku. Respondenti měli na výběr různé kategorie potravin. V prvním sloupci tabulky a měli za úkol vybrat frekvenci jejich konzumace z možností uvedených v prvním řádku tabulky.
64
Ovoce: Ovoce respondenti konzumují nejvíce, tedy 34 respondentů (41 %) 3x až 5x týdně. Sladkosti: 14 respondentů (39 %) uvedlo, že konzumuje 6x – 7x týdně sladkosti. 6 respondentů (7 %) ještě častěji. Mastné výrobky: Nejvíce, tj. 30 respondentů (36 %), mastné výrobky nikdy nekonzumuje. Rýže, těstoviny: Rýže je konzumována nejčastěji, tj. 61 respondenty (73 %) 1x až 2x týdně. Maso: Nejvíce respondentů, což je 25 respondentů (30 %) uvedlo, že maso nikdy nekonzumuje. 22 respondentů (27 %) maso konzumuje 3x až 5x týdně. Ryba: Ryby respondenti konzumují velmi málo. Více než polovina je vůbec nekonzumuje. 43 respondentů (42 %) pouze 1x až 2x týdně. Sýr: Sýr respondenti konzumují nejčastěji ve 3x až 5x týdně, tuto týdenní frekvenci uvedlo 26 respondentů (31 %). Vejce: Nejvíce respondentů, tedy 38 seniorů (46 %) vejce nikdy nekonzumuje. Brambory: 40 % respondentů konzumuje brambory 3x až 5x týdně. Sladké pečivo: Sladké pečivo nejvíce respondentů, tedy 38 (46 %) vůbec nekonzumuje.
65
Pečivo: Pečivo respondenti konzumují velmi často 64 respondentů (77 %) konzumuje pečivo 6x až 7x týdně nebo častěji. Alkoholické nápoje: Alkohol mezi respondenty příliš často konzumován není. 56 respondentů (67 %) odpovědělo, že alkohol nikdy nekonzumuje. Žádný z respondentů neuvedl, že konzumuje alkohol častěji než 3x až 5x týdně. Káva: Kávu nejvíce respondentů, tj.19 seniorů (23 %) pije 3x až 5x týdně.19 respondentů rovněž uvádí, že kávu vůbec nepijí.
66
3.3.22 Množství jídla, které respondenti většinou konzumují
Množství jídla, které respondenti průměrně konzumují 3% Méně
13%
Čtvrtina
23% 11%
Polovina Tři čtvrtiny
16%
Celá porce 34%
Více
GRAF 31 Množství jídla, které respondenti většinou konzumují ( zdroj: vlastní výpočty)
28 (34 %) respondentů konzumuje většinou polovinu porce. 19 respondentů (23 %) jí většinou celou porci. 13 respondentů (16 %) konzumuje tři čtvrtiny pokrmu, 9 respondentů (11 %) pouze čtvrtinu a 11 respondentů (13 %) menší množství. TABULKA 12 Hmotnostní kategorie respondentů v závislosti na množství jídla, které konzumují ( zdroj: vlastní výpočty)
Hmotnost / množství jídla Méně Čtvrtina Polovina Tři čtvrtiny Celá porce Více Celkem
Podváha
Norma
Nadváha
Obezita
n 6 5 4 3 18
n 4 3 15 3 6 31
n 1 1 9 9 4 24
n 1 2 4
% 7 6 5 4 22
% 5 4 18 4 7 37
% 1 1 11 11 5 29
% 1 1 2 5
Těžká obezita n % 5 6 1 1 6 7
Celkem n 11 9 28 13 19 3 83
% 13 11 34 16 23 4 100
Čtvrtinu nebo méně z jedné porce sní nejvíce, tj. 11 respondentů (13 %) v kategorii podváha a také norma. Respondenti s obezitou a těžkou obezitou, tj. celkem 10 respondentů konzumuje nejčastěji celou porci nebo více. Pouze jeden respondent s obezitou uvedl tři čtvrtiny. Nejvíce respondentů v kategorii norma a nadváha sní průměrně polovinu své porce.
67
3.3.23 Onemocnění respondentů
Absolutní četnost
Onemocnění respondentů 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
165
37
34 21
18
16
8
Onemocnění GRAF 32 Absolutní četnost onemocnění respondentů( zdroj: vlastní výpočty)
Na hlavní vodorovné ose sloupcového grafu
jsou zobrazeny různé skupiny
onemocnění. Na hlavní svislé ose je vyjádřena absolutní četnost. Nejvíce respondentů trpí onemocněním kardiovaskulárního systému, hormonálního systému a pohybového systému. Jednotlivá onemocnění a jejich četnost jsou prezentovány na grafech 36, 37 a 38. Dále jsou rozdělena do hmotnostních kategorií v tabulce č. 13.
68
Onemocnění kardiovaskulárního systému 70
61
Absolutní četnost
60 50 37
40
41
26
30 20 10 0
Onemocnění GRAF 33 Absolutní četnost kardiovaskulárních onemocnění ( zdroj: vlastní výpočty)
Z kardiovaskulárních onemocnění respondenti nejvíce uváděli hypertenzi. Hypertenzí trpí celkem 61 respondentů (73 %).Varixy uvedlo 41 respondentů(49 %) a třetí nejpočetnější skupinu kardiovaskulárních onemocnění tvoří IM, CMP a srdeční selhání. Tuto skupinu onemocnění uvedlo 37 respondentů (45 %). 26 respondentů (31 %) trpí hypercholesterolemií.
69
Onemocnění pohybového sytému 23
Absolutní četnost
25 20 15 11 10 5 0 Artróza
Osteoporóza
Onemocnění pohybového systému
GRAF 34 Absolutní četnost onemocnění pohybového systému ( zdroj: vlastní výpočty)
Osteoporózu uvedlo 23 respondentů, což je 28 %. Onemocnění artrózou uvedlo 11 respondentů, tj. 13 %.
Hormonální onemocnění 33
35 Absolutní četnost
30 25 20 15 10 4
5 0 Diabetes mellitus
Onemocnění štítné žlázy
Hormonální onemocnění
GRAF 35 Relativní četnost hormonálních onemocnění ( zdroj: vlastní výpočty)
Diabetes mellitus uvedlo 33 respondentů, což je 40 %. 4 respondenti uvedli onemocnění štítné žlázy, což je 5 %.
70
TABULKA 13 Onemocnění respondentů dle hmotnostních kategorií
Obezita,
Onemocnění
/
Podváha
Norma
Nadváha
Těžká
Celkem
obezita
hmotnostní kategorie n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
Hypertenze
9
11
18
22
24
29
10
12
61
73
Hypercholesterolemie
1
1
4
5
12
14
9
11
26
31
7
8
8
10
15
18
7
8
37
45
Varixy
12
14
8
10
14
17
7
8
41
49
Diabetes mellitus
2
2
6
7
17
20
8
10
33
40
2
2
0
0
1
1
4
5
7
8
Osteoporóza
9
11
5
6
8
10
1
1
23
28
Artróza
0
0
0
0
2
2
9
11
11
13
9
11
2
2
3
4
2
2
16
19
3
4
2
2
2
2
1
1
8
10
4
5
10
12
3
4
1
1
18
22
IM,
CMP,
srdeční
selhání
Onemocnění žlázy
Psychická onemocnění Neurologická onemocnění Onkologická onemocnění
štítné
71
3.3.24 Problémy respondentů při jídle
Problémy respondentů při jídle 70 63
Absolutní četnost
60 50 40 30
48 36
34 26 21
20
18
17 11
10
9 5
2
0
Problémy při jídle GRAF 36 Problémy respondentů při jídle ( zdroj: vlastní výpočty)
Nejvíce měli respondenti problém se zažívacími potížemi, s rozkousáním potravy, s nadýmáním, s nechutenstvím a sníženou soběstačností. Absolutní četnost problémů respondentů a jejich problémů dle hmotnostních kategorií je prezentována tabulkou č. 14.
72
TABULKA 14 Problémy respondentů při jídle dle kategorií BMI ( zdroj: vlastní výpočty)
Kategorie BMI / Problémy při jídle
Podváha
Norma
Nadváha
Obezita
Těžká obezita
Celkem
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
Zažívací potíže
11
13
23
28
20
24
2
2
7
8
63
76
Poruchy kousání
14
17
18
22
13
16
1
1
2
2
48
58
Nadýmání
4
5
11
13
14
17
4
5
3
4
36
43
Nechutentství
12
14
16
19
6
7
-
-
-
-
34
41
Snížená soběstačnost
10
12
9
11
4
5
-
-
3
4
26
31
Porucha polykání
8
10
13
16
-
-
-
-
-
0
21
25
Nevolnost
4
5
1
1
8
10
2
2
3
4
18
22
Onemocnění
8
10
3
4
5
6
1
1
-
-
17
20
Bolest
3
4
1
1
2
2
4
5
1
1
11
13
Zvracení
4
5
2
2
1
1
-
-
2
2
9
11
3
4
2
2
-
-
-
-
-
-
5
6
1
1
1
1
-
-
-
-
-
-
2
2
Nevhodná jídla NSG sonda
úprava
Respondenti v kategorii podváha měli nejčastěji problém s kousáním, nechutenstvím, zažívacími potížemi a sníženou soběstačností. U respondentů s optimální hmotností byly nejčastějším problémem zažívací potíže, následně poruchy kousání, nechutenství a poruchy polykání. U nadváhy udává nejvíce respondentů opět zažívací potíže, nadýmání a poruchy kousání. Respondenti v kategorii obezita a těžká obezita mají stejně jako u respondentů v normě a s nadváhou nejčastěji zažívací potíže a také mají problémy s nadýmáním.
73
4 DISKUZE V úvodu jsem si pro svoji bakalářskou práci na téma „Tělesná hmotnost mimo normy – srovnání problematiky podváhy a nadváhy“ stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapování stavu výživy a stravovacích zvyklostí geriatrických pacientů ve zdravotnickém zařízení. Dalším cílem bylo zmapování výskytu problémů a zdravotních komplikací, které souvisejí s výživou pacienta. K cílům jsem si stanovila následující hypotézy. Hypotéza č. 1.: Předpokládám, že 40 % respondentů má dle tělesného indexu hmotnosti nadváhu nebo obezitu a 20 % má podváhu. Tato hypotéza byla potvrzena. K hypotéze se vztahují základní údaje v úvodu dotazníku o výšce a hmotnosti respondenta. Z těchto dat byl následně vypočítán index tělesné hmotnosti respondentů. Tělesná hmotnost byla vyšší než optimální celkem u 34 respondentů, což je 41 %. 24 respondentů, tj. 29 % má nadváhu a 10 respondentů trpí obezitou nebo těžkou obezitou, což je 12 % respondentů. Podváhu mělo na základě vyhodnocení dotazníkového šetření 18 respondentů, což je 22 % klientů. Během praxe na oddělení pro dlouhodobě nemocné jsem si všimla, že u většiny pacientů není hodnota BMI zapsána v dokumentaci. Pravidelně měřeni byli pouze vybraní pacienti. Respondenty jsem, u kterých chyběla hmotnost, a bylo to možné, přeměřila na osobní váze. Někteří pacienti byli změřeni na speciální lékařské váze, kam se pacient posadí. Chybějící výška některých respondentů byla přeměřena krejčovským metrem, který byl na oddělení k dispozici. Vypočítané hodnoty body mass indexu jsem předala vrchní sestře, která si je zapsala do počítače ke klientům. Verifikováno (potvrzeno). Hypotéza č. 2.: Předpokládám, že u geriatrických klientů bude u 50 % klientů nutná úprava diety vzhledem k vyššímu výskytu DM (diabetická dieta), u 40 % vzhledem k polykacím problémům bude nutné podávání mleté stravy. Klientům s podváhou budou častěji podávány nutriční doplňky. K hypotéze se vztahují otázky číslo 2, 15, 22 a 24. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že mezi respondenty je 33 diabetiků, což je 40 %, kterým je třeba upravit dietu a dále
74
21 respondentů, což je 25 % s poruchou polykání, Přitom 16 respondentů má mletou dietu. Nejvíce, tj. 7 klientů s podváhou má dietní omezení GX (geriatrická dieta s výživovými doplňky), poruchu polykání má 8 respondentů s podváhou. Nutriční přípravky jsou skutečně často podávány klientům s podváhou, tj. 12, kvůli problémům s polykáním. Sippingové přípravky užívá také 16 klientů s hmotností v normě a 3 respondenti v kategorii nadváha Verifikována (potvrzena) částečně Hypotéza. č. 3.: Předpokládám, že 30 % všech respondentů užívá nějaké minerálové doplňky a stopové prvky. Hypotéza má návaznost na otázku číslo 15. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že 41 respondentů, tj. 49 %, tedy mnohem více než jsem předpokládala tyto doplňky užívá. Falzifikována (vyvrácena) Hypotéza č. 4.: Předpokládám, že 60 % respondentů nedodržuje optimální pitný režim. Hypotéza se vztahuje k otázce číslo 6. Překvapilo mne, že 58 % respondentů, tj. 48 vypije denně dostatečné množství tekutin, tedy 1 l – 2 l, či více. Zbytek respondentů, tj. 42 % vypije denně pouze 0,5 l – 0, 9 l nebo dokonce ještě méně tekutin. Falzifikována (vyvrácena) Hypotéza č. 5.: Předpokládám, že většina klientů s podváhou i těžkou obezitou bude nesoběstačná při chůzi i při jídle Hypotéza má návaznost na otázku číslo 20 a 21. Potvrdilo se, že nejvíce respondentů s podváhou, tj. 9 respondentů nechodí. Nejvíce respondentů z váhové kategorie těžká obezita, což je 5 respondentů, je také nesoběstačných. Tvrzení o nesoběstačnosti při chůzi se potvrdilo. Při jídle se u podváhy tvrzení částečně potvrdilo. 7 klientů s podváhou je nesoběstačných a 8 potřebuje dopomoc. Pouze 1 respondent s těžkou obezitou je nesoběstačný v oblasti jídla. Verifikována (potvrzena) částečně.
75
Hypotéza č. 6.: Pohyb má úzkou souvislost s výživou. Proto se domnívám, že polovina geriatrických klientů bude aktivně využívat volný čas a pohybovým aktivitám se bude věnovat nejčastěji 2 hodiny denně. Nejčastější aktivní pohybovou aktivitou bude podle mého názoru rehabilitace a procházky. Předpokládám, že většina klientů s tělesnou hmotností v normě nebo s nadváhou se bude pohybovat samostatně bez pomoci. Hypotéza se vztahuje k otázce číslo 21, 12, 11. Aktivně volný čas využívá 28 respondentů (34 %). 55 respondentů na tuto otázku odpovědělo záporně, tedy tak, že netráví volný čas aktivně (66 %). 9 klientů s podváhou je při chůzi samostatných, což je 11% a také 13 klientů (16 %) s nadváhou. (nepotvrzena) Klienti, kteří využívají svůj volný čas aktivně nejčastěji cvičí a rehabilitují (45 %) nebo se procházejí (33 %). (potvrzena) Nejvíce, tj. 49 % klientů se pohybovým aktivitám věnuje pouze 30 min až 1 hod denně. Falsifikováno (nepotvrzeno) Hypotéza č. 7: Předpokládám, že 40 % respondentů hodnotí svůj způsob stravování jako nezdravý a nejčastěji by proto chtěli změnit složení svého jídelníčku nebo by mohli trávit více času pohybovými aktivitami. Své stravovací návyky jako nezdravé hodnotilo 48 klientů (58 %). Jako zdravé stravování zhodnotilo svůj jídelníček 32 respondentů (42 %). Falsifikováno (nepotvrzeno) 33 % klientů si myslí, že by se měli více pohybovat a 30 % by změnilo svůj jídelníček. Verifikováno (potvrzeno) částečně.
76
Hypotéza č. 8: Předpokládám, že 80 % respondentů bude mít problémy s vyprazdňováním stolice, nejčastěji se zácpou. Hypotéza se vztahuje k otázce číslo 19. Zácpa je velmi častým problémem, kterým trpí 47 respondentů (57 %) respondentů.. Falzifikováno (vyvráceno) Hypotéza č. 9.: Předpokládám, že ve složení jídelníčku budou velmi málo zařazovány sladkosti a mastné výrobky, protože má většina respondentů dietní omezení. Hypotéza má návaznost na otázku číslo 3. 14 respondentů (39 %) uvedlo, že konzumují 6x – 7x týdně sladkosti. 6 respondentů (7 %) ještě častěji. 30 respondentů (36 %), mastné výrobky vůbec nekonzumuje. Verifikováno (potvrzeno) částečně Hypotéza č. 10.: Předpokládám, že klienti s podváhou budou jíst častěji menší porce jídla, než klienti s nadváhou nebo obezitou. Hypotéza se vztahuje k otázce číslo 1. Hypotéza se potvrdila, respondenti skutečně dle tabulky č. 12 konzumují častěji menší porce jídla, než respondenti s obezitou. Respondenti s obezitou často odpovídali, že snědí celou porci nebo více. Verifikováno (potvrzeno) Hypotéza č. 11.: Předpokládám, že 30 % respondentů bude mít problémy s chybějícím chrupem a s tím související poruchy kousání. U klientů s podváhou se bude nejvíce vyskytovat problém s nechutenstvím a sníženou soběstačností. Hypotéza souvisí s otázkou č. 18, a 22. S chybějícím chrupem má problémy 22 % respondentů. Poruchy kousání udává 58 %, tj. 48 respondentů, tedy více než polovina. Nechutenství je druhým nejčastějším problémem respondentů s podváhou. Snížená soběstačnost je čtvrtá nejčastější v pořadí. Nechutenstvím trpí 12 respondentů a 10 respondentů trpí sníženou soběstačností. Verifikována (potvrzena) částečně
77
Hypotéza č 12.: Předpokládám, že u geriatrických pacientů budou převládat onemocnění kardiovaskulárního systému a u 50 % obézních klientů se bude vyskytovat diabetes mellitus. Hypotéza se vztahuje k otázce číslo 24. U pacientů skutečně převládají kardiovaskulární onemocnění, která výrazně v počtu 165 udaných odpovědí vyčnívají z celkového počtu 299 různých odpovědí. U všech respondentů v kategorii nadváha nebo obezita byla hypertenze. U 8 obézních respondentů z 10 má diabetes mellitus. Verifikováno (potvrzeno); Hypotéza č. 13. Předpokládám, že 60 % klientů není spokojeno se svojí hmotností a 40 % klientů se zařazuje do nesprávné hmotnostní kategorie. Hypotéza se vztahuje na otázku číslo 8. Nesprávně se zařazuje minimálně 36 % respondentů. Pouze 26 respondentů bylo se svojí tělesnou hmotností spokojeno, což je 31 %. Nespokojenost vyjádřilo 57 respondentů, tedy 69 %. Verifikováno (potvrzeno)
78
4.1 Návrh na řešení a přínos pro praxi Tato práce mi přinesla několik zajímavých poznatků pro praxi. Myslím si, že by přípravky s vysokým obsahem bílkovin a dalších výživných látek, jako je například nutridrink by mohlo užívat více respondentů, hlavně s podváhou. Problémem by mohla být cena těchto přípravků, která se seniorům může jevit jako příliš vysoká. Velmi málo jsou na odděleních k vidění přípravky, se speciálním složením pro podporu hojení dekubitů. Jak už jsem nastínila v diskuzi, překvapilo mne, že u některých klientů není hmotnost pravidelně sledována. Líbí se mi, že u klientů, u nichž nelze změřit tělesnou hmotnost je sledován často obvod paže, což je důležitá prevence malnutrice ve smyslu podváhy a podle nového rozdělení i obezity. Na oddělení by mohlo být více rehabilitačních pracovníků a ergoterapeutů pro intenzivnější aktivizaci klientů. Vzhledem
k vysokému
počtu
klientů,
kteří
mají
problémy
s
příjmem
optimálního.množství tekutin, by měly být klienti častěji vyzývání k dodržování pitného režimu. Zdravotnický personál by si měl uvědomovat rozdílnost v nutriční péči o těžce obézního klienta a o klienta s podváhou. Sestry by si měly spojovat s optimální nutriční péčí o klienta neodmyslitelně také pohybovou aktivitu, s vlivem na výslednou svalovou sílu klienta. Nesoběstačný klient, který má nedostatečnou svalovou sílu (sarkopenii), díky špatnému stavu výživy a nízké pohybové aktivitě je mnohem náročnější na ošetřovatelskou péči. U diabetiků nebo u jiných dietních omezení by mělo být více dohlíženo na dodržování diety, zejména zákaz konzumace sladkostí, které po návštěvě příbuzných klienti s tímto dietním omezením běžně konzumují. To přináší sestrám další komplikace s kompenzací hladiny krevního cukru (glykémie) u klienta. Některé klienty, hlavně ty s podváhou by mohl navštěvovat nutriční terapeut, vzhledem k jejich odmítání jídla. U těchto klientů je velmi důležité nalezení příčiny nechutenství! Oddělení, které má mnoho nesoběstačných klientů, by mělo mít zajištěn dostatek polohovacích pomůcek a vhodné typy lůžek, pro tyto klienty. Klientům se sníženou soběstačností, kteří jsou schopni samostatně, bez zvýšeného rizika pádu využívat kompenzační pomůcky, by měly být vždy pomůcky k dispozici. Jako prevenci dekubitů nebo podporu hojení rány by bylo vhodné, pokud to finanční situace klienta dovoluje a souhlasí podávat nutriční přípravky (Cubitan). Získané poznatky, které jsem získala při vytváření teoretické i praktické části mi byly velkým přínosem. Získala jsem komplexní pohled na problematiku stavu výživy klientů, který mohu prakticky využít
79
5 ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na tělesnou hmotnost mimo normy u seniorů.Je to velmi rozsáhlé téma, které vyžaduje komplexní pohled na danou problematiku. Právě tento pohled mi pomohlo získat vytváření praktické i teoretické části práce. Především mi umožnila lépe vnímat příčiny a souvislosti zvýšené nebo naopak snížené hmotnosti klienta s ošetřovatelskými problémy a civilizačními onemocněními, které se často u klientů vyskytují. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou. První teoretická část práce se zabývá výživou. Je zde vysvětlen význam výživy jako základní fyziologické potřeby pro člověka a popis základních složek výživy. Poslední podkapitola této části se zabývá přímo výživou geriatrického pacienta a její vliv na jeho kvalitu života. V další části práce je vymezen pojem stáří a stárnutí. Následuje úsek práce, který je věnován aspektům, které ovlivňují výživu. Tyto aspekty se dělí na sociální, fyziologické, environmentální a psychické. Problematikou tělesné hmotnosti mimo normy, tedy malnutricí a geriatrickými syndromy a symptomy se věnuje poslední teoretická část práce. Dále následuje praktická část, kde jsou uvedeny základní informace o realizaci kvantitativního výzkumu. Následuje analýza výsledků kvantitativního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na oddělení pro dlouhodobě nemocné v nemocnici Jihlava a v domově důchodců Zastávka, v Zastávce u Brna v období ledna až května 2013. Pro bakalářskou práci jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav výživy a stravovací zvyklosti geriatrických pacientů ve zdravotnickém zařízení. A druhým cílem bakalářské práce je zmapovat výskyt problémů a zdravotnických komplikací, které souvisejí s výživou pacienta. Výzkumem bylo dosaženo všech stanovených cílů. Bylo ověřeno všech 13 hypotéz, z nichž 5 se potvrdilo úplně, 4 částečně a 4 se nepotvrdily. Výzkum prokázal, že 41 % respondentů má nadváhu nebo obezitu a; 29%.má podváhu. Dále bylo zjištěno, že většina respondentů by měla mít nějakým způsobem upraveno dietní omezení, a to zejména, kvůli vyššímu výskytu klientů s onemocněním diabetes mellitus nebo problémům s polykáním. Překvapivé bylo, že mnoho seniorů, což je
80
přibližně polovina (49 %) užívá vitaminy a minerály.Většina respondentů (58 %) dodržuje správný pitný režim, ale u některých klientů je třeba dohled nad jeho dodržováním. Dále byla potvrzena hypotéza, s následujícím zněním: většina klientů s podváhou i těžkou obezitou bude nesoběstačná při chůzi i při jídle. Velmi málo klientů využívá svůj volný čas aktivně. Jejich aktivitami jsou nejčastěji procházky průměrně 30 min až 1 hod denně. Mnoho respondentů není spokojeno se svým způsobem stravování a chtělo by změnit svůj jídelníček nebo se více pohybovat. Většina klientů s obezitou nebo nadváhou má diabetes mellitus a nejčastějšími onemocněními jsou obecně onemocnění kardiovaskulární, ze kterých převládá hypertenze. Zajímavé je, že všichni klienti s nadváhou nebo obezitou mají hypertenzi, u klientů s normální hmotností nebo podváhou se hypertenze vyskytuje přibližně u poloviny těchto respondentů Podařilo se mi najít diplomovou práci z lékařské fakulty Masarykovi univerzity v Brně, zabývající se podobnou problematikou, tedy výživou u seniorů. Využila jsem výzkumnou část nalezené práce pro srovnání vlastních výsledků výzkumu. Výsledky jsou prezentovány v tabulkách, které jsou součástí této práce v příloze A. Výzkum přinesl mnoho zajímavých informací, které je možné využít z praktického hlediska při ošetřování seniorů.
81
6 CITOVANÁ LITERATURA Dostálová, Jana a Dlouhý, Pavel a kolektiv. 2012. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Společnost pro výživu. [Online] Společnost pro výživu, 6. duben 2012. [Citace: 10. únor 2013.] http://www.vyzivaspol.cz/rubrikadokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html. Dvořáčková, Dagmar. 2012. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2012. 978-80-247-4138-3. Fraňková, Slávka a Dvořáková-Janů, Věra. 2003. Psychologie výživy a sociální aspekty. Praha : Karolinum, 2003. 80-246-0548-1. Grofová, Zuzana. 2007. Nutriční podpora. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2007. 97880-247-1868-2. Kalvach, Zdeněk. 2011. Křehký pacient a primární péče. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2011. 978-80-247-4026-3. Kalvach, Zdeněk, a další. 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2008. 978-80-247-2490-4. Kaňková, Kateřina kolektiv. 2009. Patologická fyziologie pro bakalářské studijní programy. Brno : Masarikova univerzita, 2009. 978-80-210-4923-9. Kittnar, Ottomar a kolektiv. 2011. Lékařská fyziologie. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2011. str. 315. 978-80-247-3068-4. Klevetová, Dana a Dlabalová, Irena. 2008. Motivační prvky při práci se seniory. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2008. 978-80-247-2169-9. Kohout, Petr a Kotrlíková, Eva. 2005. Základy klinické výživy. Praha 10 : Agentura KRIGL, 2005. 80-86912-08-6. Komárek, Lubomír a kolektiv, Provazník Kamil a. 2011. Ochrana a podpora zdraví. Praha : Nadace CINDI, 3. lékařská fakulta UK, 2011. 978-80-260-1159-0. Křivohlavý, Jaro. 2011. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2011. 978-80-247-3604-4.
82
Lomníčková, Zuzana. 2007. Diferenciální diagnostika prvního kontaktu. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2007. 978-80-247-0879-3. Lukáš, Karel a kolektiv. 2005. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2005. 80-247-1283-0. Machovcová, Jitka. 2009. Výchova ke zdraví. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2009. 978-80-247-2715-8. Malíková, Eva. 2011. Péče o seniory. Praha 7 : Grada Publishing a.s, 2011. 978-80247-3148-3. Mourek, Jindřich. 2012. Fyziologie . Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2012. 978-80247-3918-2. Oberbeil, Klaus a Rahnová-Huberová, Ulla. 2000. Jung bleiben mit Anti-Aging. München Südwest : Südwest-Verlag, 2000. 978-3517060408. Ondrušová, Jiřina. 2011. Stáří a smysl života. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2011. 978-80-246-1997-2. Říčan, Pavel. 2007. Psychologie osobnosti. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2007. 97880-247-1174-4. Sak, Petr a Kolesárová, Karolína. 2012. Sociologie stáří a seniorů. Praha 7 : Grada Publishing a.s, 2012. 978-80-247-3850-5. Šamánková, Marie. 2011. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci. Praha 7 : Grada Publishing, 2011. 978-80-247-3223-7. Svačina, Štěpán a Bretšnajdrová, Alena. 2008. Jak na obezitu a její komplikace. Praha 7 : Grada Publishing, 2008. 978-80-247-2395-2. Tobias, K., a další. 2010. Diferenciální diagnostika ve vnitřním lékřství. Praha 7 : Grada Publishing, 2010. 978-80-247-2780-6. Trojan, Stanislav. 2003. Lékařská fyziologie. Praha 7 : Grada Publishing a.s., 2003. 80247-0512-5. Vašková, Jana. 2011. Poruchy výživy u seniorů. Brno : Masarykova univerzita - fakulta
83
lékařská, 2011. str. 114. Diplomová práce. Vedoucí práce: PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.. Vengelářová, Martina. 2007. Problematické situace v péči o seniory. Praha 7 : Grada Publishing a.s, 2007. 978-80-247-2170-5. Zadák, Zdeněk. 2008. Výživa v intenzivní péči. Praha 7 : Grada publishung a.a., 2008. 978-80-247-2844-5.
84
7 SEZNAM POUŽITÝCH OBJEKTŮ V PRÁCI 7.1 Seznam grafů GRAF 1Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ................................................... 34 GRAF 2 Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................ 35 GRAF 3 Věk respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty) ..................................... 36 GRAF 4 Hmotnost respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ............................................... 38 GRAF 5 Hmotnost respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty) ............................ 40 GRAF 6 BMI respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ....................................................... 41 GRAF 7 BMI respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty) .................................... 42 GRAF 8 Dietní omezení respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ...................................... 43 GRAF 9 Dietní omezení respondentů s podváhou ......................................................... 44 GRAF 10 Dientí omezení respondentů v normě (zdroj: vlastní výpočty) ...................... 44 GRAF 11 Dietní omezení respondentů s nadváhou (zdroj: vlastní výpočty) ................. 45 GRAF 12 Dietní omezení respondentů s obezitou a těžkou obezitou (zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 45 GRAF 13 Denní frekvence stravování respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ................ 46 GRAF 14 Čas konzumace posledního pokrmu ( zdroj: vlastní výpočty) ....................... 47 GRAF 15 Denní příjem tekutin ( zdroj: vlastní výpočty) ............................................... 48 GRAF 16 Upřednostňované nápoje respondentů ( zdroj: vlastní výpočty) .................... 49 GRAF 17 Spokojenost respondentů s vlastní tělesnou hmotností ( zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 50 GRAF 18 Soběstačnost respondentů při chůzi ( zdroj: vlastní výpočty) ........................ 51 GRAF 19 Soběstačnost respondentů při chůzi dle hmotnostních kategorií ( zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 52 GRAF 20 Soběstačnost respondentů při jídle ( zdroj: vlastní výpočty) ......................... 53 GRAF 21 Aktivně využívaný volný čas respondentů ( zdroj: vlastní výpočty) ............. 54 GRAF 22 Denní čas respondentů věnovaný pohybovým aktivitám ( zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 55 GRAF 23 Způsob aktivního využití volného času respondenty ( zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................................................................................ 56 GRAF 24 Postoj respondentů k jejich stravovacím návykům ( zdroj: vlastní výpočty) 57
85
GRAF 25 Možné pozitivní změny životního stylu z pohledu respondentů ( zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 58 GRAF 26 Problémy respondentů při vyprazdňování stolice (zdroj: vlastní výpočty) ... 59 GRAF 27 Místo kde se respondenti stravují ( zdroj: vlastní výpočty) ........................... 60 GRAF 28 Užívané výživové doplňky ( zdroj: vlastní výpočty) ..................................... 61 GRAF 29 Stav chrupu respondentů ( zdroj: vlastní výpočty) ........................................ 62 GRAF 30 Psychický stav respondentů ( zdroj: vlastní výpočty) .................................... 63 GRAF 31 Množství jídla, které respondenti většinou konzumují ( zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 67 GRAF 32 Absolutní četnost onemocnění respondentů( zdroj: vlastní výpočty) ............ 68 GRAF 33 Absolutní četnost kardiovaskulárních onemocnění ( zdroj: vlastní výpočty) 69 GRAF 34 Absolutní četnost onemocnění pohybového systému ( zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................................................................................ 70 GRAF 35 Relativní četnost hormonálních onemocnění ( zdroj: vlastní výpočty) ......... 70 GRAF 36 Problémy respondentů při jídle ( zdroj: vlastní výpočty)............................... 72
86
7.2 Seznam tabulek TABULKA 1 BMI, Body Mass Index - index tělesné hmotnosti (Grofová, 2007 str. 47) . 19 TABULKA 2 Antropometrické ukazatele malnutrice (Svačina, a další, 2008; Kalvach, 2011; Kohout, a další, 2005) ................................................................................................ 19 TABULKA 3 Nejčastější příčiny malnutrice ve stáří (Kalvach, 2011 str. 339)................... 23 TABULKA 4 Pohlaví respondentů dle zdravotnického zařízení (zdroj: vlastní výpočty) ... 34 TABULKA 5 Přehled absolutních četností věku respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................................................................................ 35 TABULKA 6 Přehled hmotnosti respondentů v závislosti na věku (zdroj: vlastní výpočty) .............................................................................................................................................. 39 TABULKA 7 Dietní omezení respondentů dle dietního systému nemocnice Jihlava ( zdroj: Jídelníček nemocnice Jihlava se svolením personálu) ......................................................... 43 TABULKA 8 Spokojenost a nespokojenost respondentů s hmotností dle hmotnostních kategorií ................................................................................................................................ 50 TABULKA 9 Soběstačnost respondentů při jídle dle hmotnostních kategorií .................... 53 TABULKA 10 Užívání výživových doplňků dle hmotnostních kategorií ( zdroj: vlastní výpočty) ................................................................................................................................ 61 TABULKA 11 Konzumace vybraných potravin za období jednoho týdne získaná pomocí frekvenčního dotazníku (Komárek, a další, 2011, vlastní výpočty) ..................................... 64 TABULKA 12 Hmotnostní kategorie respondentů v závislosti na množství jídla, které konzumují ( zdroj: vlastní výpočty) ..................................................................................... 67 TABULKA 13 Onemocnění respondentů dle hmotnostních kategorií ................................ 71 TABULKA 14 Problémy respondentů při jídle dle kategorií BMI ( zdroj: vlastní výpočty) .............................................................................................................................................. 73 TABULKA 15 Srovnání vlastního výzkumu s jinou diplomovou prací (zdroj: Diplomová práce: Poruchy výživy u seniorů, Autor: Bc. Jana Vašková, Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná Ph.D., Počet stran:114,Vydavatel: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno, 2011; vlastní výpočty) ............................................................................................................ 0 TABULKA 16 Srovnání vlastního výzkumu s jinou diplomovou prací (zdroj: Diplomová práce: Poruchy výživy u seniorů, Autor: Bc. Jana Vašková, Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná Ph.D., Počet stran:114,Vydavatel: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno, 2011 ........................................................................................................................................ 1
87
7.3 Seznam obrázků Obrázek 1LÉTÁKY SPOLEČNOSTI NUTRITIA (zdroj: Nemocnice jihlava, ODN).... 2 Obrázek 2 LETÁKY SPOLEČNOSTI NUTRICIA (zdroj: Nemocnice jihlava, ODN) .. 3 Obrázek 3 LETÁKY SPOLEČNOSTI NUTRICIA (zdroj: nemocnice Jihlava, ODN) ... 4 Obrázek 4 LETÁKY SPOLEČNOSTI NUTRICIA (Kalvach, 2011 stránky 240 - 241) . 5 Obrázek 5 KWASHIOKOROVÝ TYP MALNUTRICE (ZADÁK, 2008 STR. 197) ..... 6 Obrázek 6 ÚBYTEK PODKOŽNÍHO TUKU (ZADÁK, 2008 STR. 197) ..................... 6 Obrázek 7 MARANTICKÝ TYP MALNUTRICE (Zadák, 2008 str. 198) ..................... 7 Obrázek 8 MĚŘENÍ KOŽNÍ ŘASY KALIPEREM (Zadák, 2008 str. 199) .................... 7 Obrázek 9 MĚŘENÍ STŘEDNÍHO OBVODU PAŽE (Zadák, 2008 str. 200) ................ 7 Obrázek 10 NUTRIČNÍ SCREENINGY (Kalvach, a další, 2008 str. 78) ....................... 8 Obrázek 11NUTRIČNÍ SCREENING MNA 1 (Kalvach, a další, 2008 str. 79) .............. 9 Obrázek 12 NUTRIČNÍ SCREENING MNA 2 (Kalvach, a další, 2008 str. 80) ........... 10 Obrázek 13 NUTRIČNÍ SCREENING MNA 3 (Kalvach, a další, 2008 str. 81) ........... 11
88
8 SEZNAM ZKRATEK ATP
Adenosintrifosfát
BMI
Index tělesné hmotnosti (Body mass index)
CNS
Centrální nervový systém
GIT
Trávící (gastrointestinální) trakt
DM
Diabetes mellitus
ODN
Oddělení dlouhodobě nemocných
SZO (WHO)
Světová zdravotnická organizace
89
PŘÍLOHA A
SROVNÁNÍ VÝZKUMU
Tabulka 15 Srovnání vlastního výzkumu s jinou diplomovou prací (zdroj: Diplomová práce: Poruchy výživy u seniorů, Autor: Bc. Jana Vašková, Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná Ph.D., Počet stran:114,Vydavatel: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno, 2011; vlastní výpočty)
Věk respondentů 60 - 74 75 - 89 90 a více Celkem Pohlaví respondentů muži ženy Celkem Soběstačnost při jídle Soběstačný S dopomocí Nesoběstačný Celkem Počet porcí / den 2x - 3x 4x - 5x 6x - 7x Méně Více Celkem Potravinové doplňky ano ne Celkem Příjem tekutin méně než 0,5 l 0,5 l- 0,9 l 1l-2l Vice než 2 l Nesleduji Celkem
Vlastní výsledky výzkumu n 27
% 33%
Diplomová práce n 47
% 40%
53 64% 3 3% 83 100% Vlastní výsledky výzkumu n % 50 60%
66 56% 4 4% 117 100% Diplomová práce n % 59 50%
33 40% 83 100% Vlastní výsledky výzkumu n % 38 46% 31 37% 14 17% 83 100% Vlastní výsledky výzkumu n % 22 27% 32 39% 20 24% 7 8% 2 2% 83 100% Vlastní výsledky výzkumu n % 67 81% 16 19% 83 100% Vlastní výsledky výzkumu n % 9 11% 26 31% 42 51% 6 7% 0 0
58 50% 117 100% Diplomová práce n % 24 20% 91 78% 2 2% 117 99% Diplomová práce n % 44 38% 67 57% 6 5% 0 0% 0 0% 117 100% Diplomová práce n % 84 72% 33 28% 117 100% Diplomová práce n % 1 1% 53 45% 47 40% 11 9% 5 4%
83
100%
117
100%
BMI podváha norma nadváha obezita těžká obezita Celkem
Vlastní výsledky výzkumu n % 18 22% 31 37% 24 29% 4 5% 6 7% 83 100%
Diplomová práce n % 2 2% 22 19% 50 43% 29 25% 14 12% 117 100%
*Podváhu nelze srovnat, vlastní výsledky: podváha BMI > 20 stanovené pro seniory. Diplomová práce 18,5
Onemocnění respondentů Diabetes mellitus Hypertenze Hypercholesterolemie Onemocnění GIT Onkologická onemocnění
Vlastní výsledky výzkumu n
%
Diplomová práce n
%
33 61 32 21
40% 73% 39% 25%
35 89 49 23
30% 76% 42% 20%
18
22%
20
17%
Psychycká onemocnění
16
19%
15
13%
Obezita
10
12%
43
37%
Vlastní výsledky výzkumu Problémy
n
Poruchy polykání Chrup (kousání) Nevolnost Zácpa Nadýmání
%
Diplomová práce n
%
8
10%
12
10%
14
17%
73
62%
4
5%
33
28%
47
57%
44
38%
4
5%
49
42%
TABULKA 16 Srovnání vlastního výzkumu s jinou diplomovou prací (zdroj: Diplomová práce: Poruchy výživy u seniorů, Autor: Bc. Jana Vašková, Vedoucí práce PhDr. Andrea Pokorná Ph.D., Počet stran:114,Vydavatel: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno, 2011
Vlastní výsledky výzkumu Frekvenční tabulka
Maso Sladkosti
Nikdy n 25 18
6x - 7x týdne n 14 32
Diplomová práce 6x - 7x Nikdy týdně n n 2 19 5 24
PŘÍLOHA B
VÝŽIVOVÉ DOPLŇKY
OBRÁZEK 1LÉTÁKY SPOLEČNOSTI NUTRITIA (ZDROJ: NEMOCNICE JIHLAVA, ODN)
OBRÁZEK 2 LETÁKY SPOLEČNOSTI NUTRICIA (ZDROJ: NEMOCNICE JIHLAVA, ODN)
OBRÁZEK 3 LETÁKY SPOLEČNOSTI NUTRICIA (ZDROJ: NEMOCNICE JIHLAVA, ODN)
OBRÁZEK 4 LETÁKY SPOLEČNOSTI NUTRICIA (KALVACH, 2011 STRÁNKY 240 - 241)
PŘÍLOHA C
MALNUTRICE
OBRÁZEK 5 KWASHIOKOROVÝ TYP MALNUTRICE (ZADÁK, 2008 STR. 197)
OBRÁZEK 6 ÚBYTEK PODKOŽNÍHO TUKU (ZADÁK, 2008 STR. 197)
OBRÁZEK 7 MARANTICKÝ TYP MALNUTRICE (ZADÁK, 2008 STR. 198)
OBRÁZEK 8 MĚŘENÍ KOŽNÍ ŘASY KALIPEREM (ZADÁK, 2008 STR. 199)
OBRÁZEK 9 MĚŘENÍ STŘEDNÍHO OBVODU PAŽE (ZADÁK, 2008 STR. 200)
PŘÍLOHA D
NUTRIČNÍ SCREENING
OBRÁZEK 10 NUTRIČNÍ SCREENINGY (KALVACH, A DALŠÍ, 2008 STR. 78)
OBRÁZEK 11NUTRIČNÍ SCREENING MNA 1 (KALVACH, A DALŠÍ, 2008 STR. 79)
OBRÁZEK 12 NUTRIČNÍ SCREENING MNA 2 (KALVACH, A DALŠÍ, 2008 STR. 80)
OBRÁZEK 13 NUTRIČNÍ SCREENING MNA 3 (KALVACH, A DALŠÍ, 2008 STR. 81)
PŘÍLOHA E
DOTAZNÍK A SOUHLASY
S DOTAZNÍKOVÝM ŠETŘENÍM Dobrý den, prosím Vás o vyplnění anonymního dotazníku, který bude sloužit k realizaci výzkumné části bakalářské práce na téma „Tělesná hmotnost mimo normy Srovnávání problematiky podváhy a nadváhy“. Jsem studentka oboru všeobecná sestra na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Za vyplnění dotazníku Vám předem děkuji.
Pohlaví: a. Muž b. Žena Věk:
Hmotnost:
Výška:
1. Kolikrát denně jíte? (zakroužkujte) a. 2x – 3x b. 4x – 5x c. 6x – 7x d. Více e. Méně
2. Máte nějaké dietní omezení? (Pokud ano, uveďte.) a. Ano ……………………………………… b. Ne
3. Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a následující potraviny? (zakroužkujte) (Komárek, a další, 2011 str. 62) Ovoce Zelenina Sladkosti (bonbony, čokoláda) Mastné výrobky (uzeniny) Rýže, těstoviny Maso Ryba Sýr Vejce Brambory Sladké pečivo (sušenky, koláče) Pečivo (chléb, rohlíky) Alkoholické nápoje (pivo, víno) Káva
Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy Nikdy
1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x 1-2x
3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x 3-5x
6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x 6-7x
Více Více Více Více Více Více Více Více Více Více Více Více Více Více
4. V kolik hodin nejčastěji naposled jíte? a. Před 17 hodinou b. 17:00 – 17:59 hod c. 18:00 – 18:59 hod d. 19:00- 19:59 hod e. 20:00 – 20:59 hod f. Později
5. Jak velkou porci jídla většinou sníte? (zakroužkujte) a. Celou porci b. Polovinu c. Čtvrtinu d. Tři čtvrtiny e. Méně f. Více než jednu porci
6. Jaké množství tekutin denně vypijete? (zakroužkujte) a. 1l – 2l b. 0,5l – 0,9 l c. Méně než 0,5 d. Více než 2l
7. Které nápoje upřednostňujete? (zakroužkujte) a. Káva b. Čaj c. Minerální voda d. Voda e. Limonáda f. Džus g. Jiné uveďte: ………………………………………………………..
8. Jaký je stav Vašeho chrupu (zakroužkujte) a. Zubní protéza b. Bez chrupu, protézy nebo jiné náhrady c. Vlastní chrup v dobrém stavu d. Vlastní chrup ve zhoršeném stavu
9. Do které z následujících hmotnostních kategorií byste se zařadil/a? (zakroužkujte) a. Podváha b. Norma c. Nadváha d. Obezita
10. Jste se svojí hmotností spokojen/a? (zakroužkujte) a. Ano b. Ne
11. Máte některé z následujících problémů při jídle? (vyberte) Nevolnost Zvracení Nemohu sousto polknout (porucha polykání) Mám problém sousto rozkousat (porucha kousání) Nemám většinou vůbec chuť k jídlu (nechutenství) Mám zažívací potíže, proto jím méně Trpím nadýmáním Nemohu se sám najíst, potřebuji dopomoc (snížená soběstačnost) Jídlo není vhodně upraveno Mám bolesti, které mi činní potíže při jídle (bolest) Mám zavedenou nasogastrickou sondu Mám zavedenou gastrostomii Jiné, prosím uveďte ………………….. 12. Způsobuje Vaše hmotnost nějaké zdravotní komplikace? (zakroužkujte) a. Ne b. Ano, jaké? ……………………………………………….
13. Trpíte některým z následujících onemocnění? (vyberte) Hypertenze (vysoký krevní tlak) Artróza (bolesti kloubů) Artritida (řídnutí kostí) Diabetes (cukrovka) Stav po CMP (Cévní mozková příhoda) Stav po IM (infarkt myokardu), srdeční selhání Varixy (Křečové žíly) Ateroskleróza (ucpávání cév) Hypercholesterolemie (Vysoká hladina cholesterolu) Žaludeční vředy Psychické onemocnění Jiné onemocnění …………………………………………………………………. 14. Jak jste na tom s pohybovou aktivitou? (zakroužkujte) a. Chodím samostatně bez pomoci b. Chodím pouze s dopomocí c. Nechodím d. Pohybuji se pouze na vozíku
15. Jak jste na tom se soběstačností při jídle?(zakroužkujte) a. Vše zvládám samostatně b. Potřebuji dopomoc c. Běžné činnosti neprovedu samostatně ani s dopomocí
16. Trávíte aktivně svůj volný čas? (zakroužkujte) a. Ano b. Ne 17. Kolik hodin volného času týdně věnujete pohybu? (zakroužkujte) a. 30 min – 1 hod b. 2 – 3 hod c. 4 – 5 hod d. Více 18. Jakým způsobem aktivně trávíte svůj volný čas? (zakroužkujte) a. Cvičení, rehabilitace b. Procházky c. V klubu pro pacienty
19. Užíváte nějaký výživový doplněk? (zakroužkujte) a. Ano, sippingové přípravky (nutridrink) b. Minerály ……………………….. c. Vitaminy ………………………. d. Neužívám žádný doplněk 20. Myslíte si, že se stravujete zdravě? (zakroužkujte) a. Ano b. Ne 21. V čem byste Váš životní styl mohli zlepšit? (Zakroužkujte) a. Změna jídelníčku b. Více pohybové aktivity c. Odstranění špatných návyků (kouření, alkohol) d. Vyšší příjem tekutin e. Nepotřebuji zlepšit svůj životní styl
