TK 3.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

TK 3.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

Část: Strana: Datum vydání: Změna:

Vypracoval – autor, autoři: Bc. Zdeněk Vlček Připomínky, korektura:

Ing. Jiří Zacharda

Za aktuálnost zodpovídá:

Bc. Zdeněk Vlček

3.2.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY - STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM 1. PŘÍPRAVA PODKLADU POD STROPNÍ TRÁMCE, SKLADOVÁNÍ, MANIPULACE 2. POKLÁDÁNÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ 3. MONTÁŽNÍ PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE 3.1 MONTÁŽNÍ PODPĚRY 3.2 UMÍSTĚNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK PŘI VÍCE PODLAŽÍCH 3.3 NADVÝŠENÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ / STROPNÍ KONSTRUKCE 3.4 ODSTRAŇOVÁNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK 3.5 VODOROVNÉ PODPĚRY 3.6 POMOCNÉ VÝROBKY

4. KLADENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE 5. VYZTUŽOVÁNÍ, BEDNĚNÍ 5.1 PROVÁDĚNÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ 5.2 ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ BALKONŮ 5.3 BEDNĚNÍ PROSTUPŮ

6. PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ, BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE 6.1 PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ 6.2 BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE

7. OMÍTÁNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE 8. OBRAZOVÝ PRŮVODCE STAVBOU STROPU A DETAILY PROVEDENÍ 8.1 UKLÁDÁNÍ STROPU 8.1.1 UKLÁDÁNÍ STROPU NA NOVÉ ZDIVO 8.1.2 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ZDIVO PŘI REKONSTRUKCÍCH 8.1.3 UKLÁDÁNÍ STROPU DO OCELOVÝCH NOSNÍKŮ 8.1.4 UKLÁDÁNÍ STROPU NA OCELOVÉ NOSNÍKY 8.1.5 UKLÁDÁNÍ STROPU DO ŽB PŘÍČNÝCH ŽEBER 8.1.6 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ŽB NOSNÍKY 8.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU 8.2.1 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ 8.2.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ PŘÍČNÝCH ŽEBER 8.2.3 ROZNESENÍ ZATÍŽENÍ V PODÉLNÉM SMĚRU STROPNÍCH TRÁMCŮ 8.2.4 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ OCELOVÝCH NOSNÍKŮ 8.3 ŘEŠENÍ BALKONŮ 8.4 NAPOJENÍ SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN 8.5 PROSTUPY STROPEM

3.2.2 1/29 15.05.2014

TK 3.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY

Část:

3.2.2

Strana:

2/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

1. PŘÍPRAVA PODKLADU POD STROPNÍ TRÁMCE, SKLADOVÁNÍ, MANIPULACE Stropní trámce (ST) klademe přímo na vyzrálé zdivo. Pro zajištění dostatečné rovinnosti stropní konstrukce je nutné dodržet tyto maximální tolerance v rámci rovinnosti zdiva: ± 3 mm ± 10 mm

na osovou vzdálenost sousedních stropních trámců na celém patře budovy

Dodržení těchto parametrů přímo ovlivňuje finální rovinnost stropní konstrukce. Stropní trámce skladujeme a manipulujeme s nimi v souladu s normou ČSN EN 15037-1. Výrobce musí určit polohu závěsů, viz Obr. 1.

l/4

l/2

l/4

l ≤ 6,50

l/6

l/3

l/3

l/6

l ˃ 6,50 Obr. 1 - Příklady poloh závěsů

Skladování a manipulace se stropními trámci, viz Obr. 2 a 3.

Obr. 2 - Skladování stropních trámců

Obr. 3 - Manipulace se stropními trámci na stavbě


Část:

3.2.2

Strana:

3/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

2. POKLÁDÁNÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ Před zahájením montáže je nutné prostor pod stropní konstrukcí náležitě vyklidit. Nejprve rozmístíme stropní trámce na zdi dle projektové dokumentace. Uložení stropních trámců na zdivo: min. 100 mm / do světlosti stropní konstrukce 5000 mm min. 150 mm / od světlosti stropní konstrukce 5100 mm Uložení stropních trámců rovnoběžně se zdivem: doporučujeme 10 mm max. 60 mm (jinak použít SD)

Pozn. Pokud krajní trámec nelze uložit na zdivo, je třeba zajistit jeho stabilitu podepřením a každá krajní řada stropních tvarovek musí být uložena v min. šířce 25 mm za ozub. Po osazení stropních trámců dle PD uložíme po krajích max. 2 ÷ 3 řady stropních vložek, kterými zajistíme osovou vzdálenost a zatížíme konce stropních trámců. Následně stropní konstrukci podepřeme a nadvýšíme! Teprve potom je možno pokračovat v pokládce SV a SD a montáži stropu.


Část:

3.2.2

Strana:

4/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

3. MONTÁŽNÍ PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE 3.1 MONTÁŽNÍ PODPĚRY Doporučením výrobce je používat ocelové výsuvné stojky (podpěry) - nejlépe od výrobců systémových bednění (např. PERI, NOE, DOKA,…). U těchto stojek by měly být k dispozici následující údaje: únosnost (kN, kg) v závislosti na délce výsuvu maximální délka vysunutí (m)

Konstrukce LIVETHERM STROP musí být během montáže podepřena po úsecích dlouhých max. 1,8 m ve směru rozpětí stropních trámců. Vzdálenost stojek na hranolu 1,5 m od sebe, viz Obr. 4 a 5.

1 ,5

. ma x

m 1 ,5

m 1,8

m

,8 x. 1 ma

m

Obr. 4 - Podepření LIVETHERM STROPů během montáže

3.2 UMÍSTĚNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK PŘI VÍCE PODLAŽÍCH Provádíme-li montáž zastropení následné stropní konstrukce, kdy je potřeba stropy podepřít o stále ještě podepřené stropy v nižším podlaží, je nutné stropní podpěry umístit do stejných míst jako u spodní stropní konstrukce, viz Obr. 6.

Obr. 5 - Podepření stropu-pohled zdola

Obr. 6 - Podepření stropů nad sebou při více podlažích


Část:

3.2.2

Strana:

5/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

3.3 NADVÝŠENÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ / STROPNÍ KONSTRUKCE Po osazení stropních trámců (dle projektové dokumentace) a jejich podepření, je nutné z důvodu snížení dlouhodobého průhybu provést její nadvýšení. Nadvýšení stropní konstrukce (Obr. 7) provádíme na 1/300 rozpětí (světlosti podpěr) podle statických tabulek viz Kapitola 4. STATIKA, 4.5.4 TABULKY ÚNOSNOSTI KONSTRUKCÍ LIVETHERM STROP, alt. dle požadavku statického výpočtu. První stropní trámce podél zdi vzdálené cca 150 ÷ 570 mm nadvyšujeme na polovinu nadvýšení ostatních stropních trámců. Stropní trámce blíže zdi již nenadvyšujeme.

N Montážní nadvýšení stropní konstrukce

NN= = nadvýšení stropní konstrukce cca max. 1/300 světlosti podpor

Příklad světlosti podpor: 4,50cmm ….. N = 1,5 cm Příklad světlosti podpor: 4,50 m..... N=1,5 6,00 m..... N=2,0 6,00cmm ….. N = 2,0 cm 7,50 m..... N=2,5 cm 7,50 m ….. N = 2,5 cm

Obr. 7 - Nadvýšení stropní konstrukce

3.4 ODSTRAŇOVÁNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK Montážní podepření je možné odstranit až po dosažení požadované pevnosti betonu (monolitického dobetonování), tj. po 28 dnech. V nutných případech a zejména u jednopodlažních staveb je možné po dohodě se statikem tento interval zkrátit na cca 14 dní. V tomto případě je možné odstranit vždy max. každou druhou montážní podpěru. Podobně lze postupovat též u vícepodlažních staveb. Vždy je možné odstranit pouze ty podpěry, které jsou umístěny nad sebou.

3.5 VODOROVNÉ PODPĚRY Pro vodorovné podepření stropních trámců používáme dřevěné hranoly o šířce 80÷100 mm a výšce 120÷140 mm. Ty musí být suché, rovné a dostatečně únosné. Nejlépe je však využít dřevěné nosníky od výrobců systémového bednění (DOKA, NOE, PERI,….). Výrobcem dodávané dřevěné hranoly jsou vybírány s minimem vad dřeva a s opracovanými hranami.

3.6 POMOCNÉ VÝROBKY Pro optimální podepření stropní konstrukce je vhodné při stavění montážních stojek používat trojnožky, které stabilizují stojky ve svislé poloze. K pevnému uchycení vodorovných podpěr na montážní stojce používáme hlavice a v místě napojení dřevěných nosníků používáme křížové hlavice.


Část:

3.2.2

Strana:

6/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

4. KLADENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE Po řádném osazení stropních trámců, jejich podepření a nadvýšení na 1/300 rozpětí pokračujeme v pokládce stropních vložek a destiček. Stropní vložky jsou kladeny na sraz. Způsob kladení vložek (Obr. 8) musí vylučovat možnost vybočení stropních trámců. Vložky se kladou v rovnoměrných řadách (polích) kolmo ke směru trámců, stejným směrem a vybráním v horní ploše vložky (Obr. 9). Do osazených stropních vložek v prvním poli (u ztužujícího, alt. u pozedního věnce) vkládáme do stropních vložek směrem k věnci polystyrenové ucpávky (vždy v sadě 3 nebo 2 ks - tj. počet otvorů v použitých stropních vložkách). Stropní vložky doporučujeme klást shora, z důvodu zjednodušení montáže (stropní vložky jsou tvarově uzpůsobeny úchyty k dobrému držení). Díky vysoké únosnosti stropních vložek (až 450 kg staticky) jsou při montáži plně pochozí osobami pro montáž i betonáž. Toto neplatí pro stropní destičky, které slouží pouze jako ztracené bednění pro betonovou zálivku a před jejím provedením se nesmí nijak zatěžovat, nejsou pochozí!! Do konstrukce nesmí být zabudován trámec ani stropní tvarovky (vložky a destičky), které jsou jakkoliv poškozeny (změna tvaru příhradoviny, rozpraskaná dolní betonová část, alt. vypadaný beton na výztuž). Drobné příčné smršťovací vlasové trhlinky nejsou závadou. Po osazení všech stropních vložek a destiček je nutné překontrolovat nadvýšení stropní konstrukce a případné povolené podpěry dotáhnout na požadované nadvýšení. K sestavení stropní konstrukce není třeba zvláštních mechanismů. Stropní trámce i betonové vložky a destičky lze ukládat ručně.

Obr. 8 - Způsob kladení vložek

Obr. 9 - Správné a chybné kladení vložek


Část:

3.2.2

Strana:

7/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

5. VYZTUŽOVÁNÍ, BEDNĚNÍ 5.1 PROVÁDĚNÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ Montáž ztužujících věnců provádíme po uložení trámců, vložek a destiček. Výztuž předem svážeme (min. 2 horní pruty + třmínky). Ty potom přiložíme ke stropním trámcům, doplníme zbývající spodní výztuž, kterou prostrčíme pod šikmou částí filigránové výztuže stropních trámců a přivážeme vázacím drátem ke třmínkům. Spodní pruty plní funkci závlačového železa, což zajistí maximální spojení stropu se ztužujícím věncem. Stykování výztuže provádíme přesahem o min. délce 400 mm. Rohy provazujeme ohýbanou výztuží ve tvaru písmene L (Obr. 10). Po vyvázání věnců strop obezdíme věncovými tvárnicemi a položíme KARI sítě. Dle ustanovení ČSN EN 15037-1 je požadováno vyztužovat nadbetonování KARI sítěmi (min. KA 18, tj. Ø4-200/200).

Obr. 10 - Provazba rohu ztužujícího věnce

5.2 ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ BALKONŮ Pro konzoly (balkony) doporučujeme, s rozlišením dle typu stropní konstrukce LIVETHERM STROP, délku vyložení do max. 1500 mm. Při provádění je nutné provést zesílení stropního trámce (ST) a to pomocí přiložení horních tahových příložek - min. 2 Ø12÷14 (dle typu konstrukce LIVETHERM STROP) v úrovni horní nosné výztuže stropního trámce. Tahové příložky pokládáme pod krátké kusy výztužných prutů, které jsou položeny na stropních vložkách a vedou přes stropní trámec. Stropní nosníky konzoly na kraji podepíráme a kolem celého okraje vytvoříme dřevěné bednění, alt. „boky“ z přibetonovaných ST.

5.3 BEDNĚNÍ PROSTUPŮ Prostupy ve stropní konstrukci zdola podbedníme, velikost výsledného prostupu zajistíme dřevěným bedněním v úrovni stropu, které pro lepší demontáž obalíme polystyrenem a následně fólií. Poté zajistíme jeho polohu, aby se při betonáži nepohnulo (Obr. 11).

Obr. 11 - Dřevěné bednění prostupu


Část:

3.2.2

Strana:

8/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

6. PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ, BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE 6.1 PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ Před vlastní betonáží doporučujeme provést kontrolu připravené stropní konstrukce odpovědnou osobou, tzn. projektantem nebo technickým dozorem investora. Tato prohlídka by se měla zaměřit na kontrolu: : pokládky stropní konstrukce dle prováděcí dokumentace : provedení podepření a nadvýšení : provedení ztužujících věnců a případně ztužujících rámů (příčných žeber) : provedení prostupů, osazení případně ocelových nosníků, balkonů : izolace stropní konstrukce (obezdívka), osazení stropních polystyrenových ucpávek O takto provedené kontrole musí být učiněn zápis do stavebního deníku, který provádí výše uvedená odpovědná osoba.

6.2 BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE Montáž i betonáž stropu musí být prováděna pod odborným dozorem. K betonáži lze použít betonovou pumpu nebo bádii, viz Obr. 12. Betonové stropní vložky musí být před dobetonováním trámců a nadbetonováním vyrovnávací vrstvy řádně smáčeny vodou tak, aby nedocházelo k nadměrnému odsávání vody z betonové směsi. Betonáž provádíme za přijatelného počasí od 5°C do 25°C (ne za přímého slunečního svitu). Betonovou směs je nutné při zpracování řádně zhutnit okolo stropních trámců a v ploše stropních vložek (ideální je použití vibračních plovoucích latí). Ukládání betonu v ploše stropní konstrukce, kontrolu výšky nadbetonování a zpracování uložené betonové směsi (Obr. 13, 14 a 15). Po betonáži je vhodné strop řádně ošetřovat (např. přikrytím fólií nebo kropením). Míchání betonových směsí na stavbách v maltových míchačkách nedoporučujeme, neboť nedojde k řádnému promíchání betonové směsi a ta následně není dostatečně kvalitní.

Obr. 12 - Betonáž pomocí bádie

Obr. 14 - Kontrola výšky nadbetonování

Obr. 13 - Ukládání betonu v ploše stropní konstrukce

Obr. 15 - Zpracování uložené betonové směsi


Část:

3.2.2

Strana:

9/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

Min. třída betonu pro betonáž stropu: C 20/25 XC1 (CZ; F.1) dle ČSN EN 206-1/Z3:2008.

TABULKA OBJEMŮ BETONOVÉ ZÁLIVKY


Část:

3.2.2

Strana:

10/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

7. OMÍTÁNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE Na stropní konstrukci LIVETHERM STROP můžeme použít shodné omítky jako pro vnitřní zdivo LIVETHERM. Vhodné jsou jak jednovrstvé, tak i dvouvrstvé omítkové systémy. PŘÍPRAVA PODKLADU Veškeré spáry, širší nebo hlubší než 5 mm, je nutné cca 1 týden před omítáním stropní konstrukce vyplnit omítkou či adhezním můstkem maxit multi 280. Na hladkém povrchu stropních trámců doporučujeme s ohledem na rovnoměrné vysychání a přichycení omítkovin použít adhezní penetrační nátěr nebo pojící můstek a to: : PENETRAČNÍ NÁTĚR (pro jednovrstvé omítkové systémy - např. maxit prim 2010) Penetrační nátěr maxit prim 2010 nanášíme štětkou nebo válečkem cca 12 hodin před předpokládaným omítáním stropní konstrukce. Pro sjednocení nasákavosti celé stropní konstrukce (především při užití rychle tuhnoucích omítkovin - sádrových či sádrovápenných) je možná aplikace maxit prim 2010 na celé ploše stropní konstrukce. : POJÍCÍ MŮSTEK (pro dvouvrstvé omítkové systémy - např. maxit multi 280) Pojící můstek ze stěrky maxit multi 280 nanášíme ozubeným hladítkem s jemným zubem (4 ÷ 6 mm) minimálně 2 dny před omítáním stropní konstrukce pouze na stropní trámce. Pozn. Časový odstup na vysychání jednotlivých omítkových vrstev je na každý 1 mm tloušťky omítky 1 den vysychání. Toto platí při 20 °C a 65% relativní vlhkosti. Nižší teploty nebo vyšší vlhkost tyto časy prodlužují. Podrobnější informace o zpracování jednotlivých materiálů, spotřeby a ceny naleznete v technických listech jednotlivých výrobků a v ceníku výrobků na webu www.maxit.cz. OMÍTKOVÉ SYSTÉMY PRO INTERIÉR, ZDIVO A STROPNÍ KONSTRUKCE LIVETHERM


Část:

3.2.2

Strana:

11/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8. OBRAZOVÝ PRŮVODCE STAVBOU STROPU A DETAILY ŘEŠENÍ 8.1 UKLÁDÁNÍ STROPU 8.1.1 UKLÁDÁNÍ STROPU NA NOVÉ ZDIVO Stropní trámce se ukládají přímo na rovinný a dostatečně únosný podklad (Obr. 16 a 17). Je nutné dodržovat zásady minimálního uložení podle délky nosníků: min. 100 mm / do světlosti stropní konstrukce 5000 mm min. 150 mm / od světlosti stropní konstrukce 5100 mm

Obr. 16



Obr. 17

UKLÁDÁNÍ STROPU NA STĚNU ROVNOBĚŽNOU SE STROPNÍMI TRÁMCI

Stropní trámec může být uložen až na zeď nebo v takové vzdálenosti, že mezi trámcem a zdí nevznikne mezera (Obr. 18). Pokud je trámec vzdálen více, je možné mezeru před betonáží podbednit prknem, případně přidat ještě jeden stropní trámec (Obr. 19). Při větší vzdálenosti používáme stropní destičky, které se na požadovanou délku krátí vidiovými kotouči (Obr. 20). Stropní destičky je možné použít až do vzdálenosti osy trámce od zdi 560÷570 mm (Obr. 21). Při této vzdálenosti osy trámce (pro SVB 160/480 při vzdálenosti 380÷390 mm, viz Obr. 22) je vhodné místo destičky použít stropní vložku (Obr. 23).

Obr. 18

Obr. 19


Obr. 20

Část:

3.2.2

Strana:

12/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

Obr. 21

Obr. 22

Obr. 23

8.1.2 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ZDIVO PŘI REKONSTRUKCÍCH Konstrukce LIVETHERM STROP se dají s výhodou použít díky své nízké hmotnosti i snadné manipulaci při rekonstrukcích starších objektů. Pro uložení stropních trámců se do stávajícího zdiva vysekají kapsy v min. hloubce 200 mm a dna kapes se dobetonují do roviny. Uložení stropních trámců v kapse, by mělo být min. 150 mm, s ohledem na statickou únosnost původního zdiva (Obr. 24). Ztužení stropu je v příčném směru provedeno pomocí ztužujícího věnce nad první řadou stropních destiček a v podélném směru zdvojením krajních trámců. Zde se pro lepší spolupůsobení stěny se stropem doporučuje provést (v celé délce zdiva) drážku v hloubce min. 50 mm. Z důvodu snazší montáže (zasunování trámců do kapes) může být provedeno po jedné straně podélná drážka hloubky 150 mm v úrovni kapes.

a) v příčném směru

b) v podélném směru Obr. 24


Část:

3.2.2

Strana:

13/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.1.3 UKLÁDÁNÍ STROPU DO OCELOVÝCH NOSNÍKŮ Stropní trámce je možné ukládat do ocelových nosníků, které plní většinou funkci skrytého průvlaku. Stropní trámce se osazují do spodní příruby těchto válcovaných nosníků s tím, že je nutné dodržet požadovanou hodnotu minimálního uložení 100 mm. Pokud válcovaný nosník (např. IPE 200) nemá dostatečně širokou přírubu pro zabezpečení minimálního uložení, je nutné ke spodní přírubě přivařit ocelovou pasovinu min. profilu 60/6. Konce pasoviny doporučujeme ve vzdálenostech cca 660 mm (osová vzdálenost trámců) přichytit např. ocelovým drátem min. Ø10 mm (Obr. 28). Pro zabezpečení dokonalé rovinnosti přechodu podhledu, mezi válcovaným nosníkem a stropním trámcem, je možné při výrobě stropních trámců snížit jeho krytí spodní výztuže v místě uložení na 10 mm. Takto upravený trámec slouží k jednostrannému ukládání do ocelového nosníku a značí se 1xOK. Trámce sloužící k oboustrannému ukládání do ocelových nosníků se značí 2xOK. Při použití dvou i více ocelových nosníků vedle sebe, doporučujeme příruby těchto nosníků vzájemně svařit po určitých úsecích tupým svarem, nebo pomocí pasoviny. Při ukládání stropních trámců do ocelových nosníků je nutné použít v krajním poli stropní destičky. To se provádí z důvodu lepšího zatečení betonu při betonáži stropu a lepšího přenosu smykových sil z trámců do ocelového nosníku. Pokud je pole stropních destiček delší než 4,5 m, doporučujeme provést nad stropními destičkami ztužující věnec (Obr. 25 a 26). Do ocelových nosníků můžeme osazovat i zkrácené stropní destičky. Případně se může provést úprava příruby ocelového nosníku (přivařením ocelového úhelníku) a tím vytvoření ozubu pro usazení stropní vložky, nebo destičky (Obr. 27).

Obr. 25

Obr. 27

Obr. 26

Obr. 28

TK 3.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY

Část:

3.2.2

Strana:

14/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

8.1.4 UKLÁDÁNÍ STROPU NA OCELOVÉ NOSNÍKY Stropní konstrukce v příčném směru osazujeme přímo na ocelový průvlak, jehož tvar a velikost je daná statickým výpočtem. Uložení stropní konstrukce je min. 100 mm. Jednotlivé stropní trámce jsou spojeny příčným ztužujícím věncem (dvě spodní závlačová železa), viz Obr. 29.

Chyba, zde musí být stropní destička!!!

Obr. 29

Obr. 30 - Osazení ST do ocelového nosníku

8.1.5 UKLÁDÁNÍ STROPU DO ŽB PŘÍČNÝCH ŽEBER V případě prostupu přes více stropních polí se stropní trámce, které by tímto prostupem procházely, ukládají do příčných výměn (viz Obr. 31 a Obr. 71, 72 a 73 - tyto obrázky jsou umístěny v poslední části montážního postupu). Jedná se o skryté ŽB průvlaky šířky jedné, max. dvou stropních destiček, které zatížení ze stropního trámce přenáší na okolní stropní trámce, nebo zdi. Pokud je zatížení přenášeno do krajních stropních trámců, musí být tyto trámce patřičně zesíleny, např. jejich zdvojením. Doporučené vyztužení těchto příčných výměn je znázorněno na Obr. 32 a 33. Vzhledem k jejich malé výšce je jejich běžná délka jen přes dvě stropní pole (obvykle mají šířku jedné stropní destičky). Při délkách tří až čtyř stropních polí by měla být jejich únosnost ověřena statickým výpočtem (obvykle šířka dvou stropních destiček).

Obr. 31

Obr. 32

Obr. 33 Obr. 34 - Výztuž stropní výměny


Část:

3.2.2

Strana:

15/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.1.6 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ŽB NOSNÍKY Při ukládání stropních trámců na ŽB nosníky je spodní hrana nosníku vždy pod stropem viditelná, min. vzdálenost spodní hrany nosníku od spodní hrany stropu je 50 mm. Tyto nosníky mohou být betonované současně se stropem, tzn. monolitické, ale také předem vyrobené a dovezené na stavbu, tzn. prefabrikované, resp. poloprefabrikované.  MONOLITICKÉ NOSNÍKY Tyto nosníky se bední a armují přímo na stavbě. Konce stropních trámců je nutné podepřít a pro lepší spolupůsobení trámců a nosníku upravit obnažením výztuže (značíme 1xOV či 2xOV podle počtu upravených konců), viz Obr. 35.

Obr. 35  PREFABRIKOVANÉ (POLOPREFABRIKOVANÉ PRO ZMONOLITNĚNÍ) Tyto nosníky se vyrábí ve výrobně, stropní trámce se na ně ukládají bez podepírání a bez speciální úpravy konců. Mohou mít vytažené třmínky, které po zabetonování stropu zajišťují jejich částečné spolupůsobení. Dobré spojení trámců s nosníkem je zajištěno závlačovými pruty, příp. ztužujícím věncem (Obr. 36).

Obr. 36


Část:

3.2.2

Strana:

16/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU 8.2.1 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ K vyztužení běžných ztužujících věnců v obvodovém a vnitřním nosném zdivu používáme pro podélnou výztuž ocel B 500 (10 505 R) min. Ø10 mm a pro smykovou výztuž (třmínky) ocel B 500 (10 505 R) min. Ø6 mm. Vzdálenost třmínků ve ztužujícím věnci je max. 200 mm. Dle požadavku odběratele dodáváme výztuž ztužujících věnců svázanou v jednotlivých segmentech požadované délky nebo dodáváme samostatné komponenty zvlášť (třmínky, podélná výztuž) a provázání s ostatními konstrukcemi si provádí na stavbě odběratel.

TABULKA TYPOVĚ VYRÁBĚNÝCH TŘMÍNKŮ


Část:

3.2.2

Strana:

17/29

Datum vydání: Změna:

Obr. 37 - Přehledová tabulka použití třmínků

15.05.2014


Část:

3.2.2

Strana:

18/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.2.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ PŘÍČNÝCH ŽEBER Příčná žebra slouží k přenášení zatížení v příčném směru stropu (tj. kolmo na stropní trámce). Mají dvě základní funkce: 1) PŘENÁŠEJÍ ZATÍŽENÍ  liniové - např. od příček ve směru kolmém na stropní trámce  bodové - zatížení mezi stropními trámci, např. sloupky od krovu, volně stojící komínová tělesa, síly od stropních trámců uložených do těchto žeber

Obr. 38 2) VYROVNÁVAJÍ DEFORMACE MEZI JEDNOTLIVÝMI STROPNÍMI TRÁMCI  v případě rozdílných průhybů dvou sousedních stropních trámců  u stropních trámců delších než 6 m provádíme příčné žebro pro lepší roznášení užitného zatížení. Při delších stropních trámcích může být příčných žeber více.

Obr. 39

Obr. 40 - Příčné žebro u stropních trámců delších 6-ti metrů


Část:

3.2.2

Strana:

19/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

Příčná žebra se vyvazují v prostoru nad stropními destičkami a jejich šířka je jedno nebo dvě pole stropních destiček (Obr. 41 a 42). Pokud chceme zvýšit jejich únosnost, můžeme místo stropních destiček přiložit bednění na spodní stranu stropu, což umožňuje spodní výztuž příčného žebra položit níže, viz Obr. 43.

Obr. 41

Obr. 42

Obr. 43


Část:

3.2.2

Strana:

20/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.2.3 ROZNESENÍ ZATÍŽENÍ V PODÉLNÉM SMĚRU STROPNÍCH TRÁMCŮ V místech většího stropního zatížení (např. liniového zatížení od příčky tl. 150, 200 mm, pilířku, sloupku od krovu,..) vedeného rovnoběžně s osou trámců, doporučujeme provést zvýšení únosnosti stropní konstrukce uložením několika stropních trámců vedle sebe v dané šířce zatížení (Obr. 44, 45 a 46). Díky vysoké únosnosti všech stropních vložek (SVB 160/660, SVB 210/660, SVB 260/660, SVB 160/480, SVB 210/480) je možné lehké příčky (příčky do 100 mm včetně omítky) osadit libovolně na přebetonované stropní vložky s tím, že je nutné krajní stropní trámce zesílit na potřebné zatížení (Obr. 47). U těžších příček (do 150 mm) trámce zdvojujeme (Obr. 48).

Obr. 44

Obr. 45

Obr. 47

Obr. 46

Obr. 48

8.2.4 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ OCELOVÝCH NOSNÍKŮ Stropní trámce je možné kombinovat s ocelovými nosníky, které se díky své velké únosnosti používají pro přenesení nadměrných zatížení. Většinou se navrhují tak, aby byly skryté ve stropní konstrukci. Pro lepší spolupůsobení se stropem je možné ke stojině přivařit ohýbanou ocelovou výztuž, případně na horní pásnici navařit KARI síť, která zvyšuje únosnost ocelového nosníku (Obr. 49 a 50).

Obr. 49

Obr. 50


Část:

3.2.2

Strana:

21/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.3 ŘEŠENÍ BALKONŮ Pro konzoly (balkony) doporučujeme délku vyložení do max. 1500 mm, s rozlišením dle typu stropní konstrukce LIVETHERM STROP. Délka vyložení je závislá i na zvolené konstrukci zábradlí a na případném zatížení konce konzoly (např. zídkou). Při provádění je nutné provést zesílení stropního trámce (ST) a to pomocí horních tahových příložek min. 2 Ø12÷14 (dle typu stropní konstrukce viz Tabulka v Kapitole 4.STATIKA, 4.5.4.15 KONZOLY, str. 31/31) v úrovni horní nosné výztuže stropního trámce (Obr. 51).

a) podélný řez

b) příčný řez Obr. 51

Délku horní tahové příložky vypočteme dle následujícího vzorce:

L = lk + x + y + z ……….minimální délka tahové příložky 3 m kde L lk x y z

délka horní tahové příložky (mm) délka vyložení (mm) ohyb = 100 (mm) tloušťka zdiva (mm) 1/3 délky vnitřního rozpětí (mm)

Pro zesílení tuhosti konce konzoly a pro možnost uchycení zábradlí doporučujeme v poslední řadě použít stropní destičky SDB 70/660 a SDB 70/480 doplněné při horním okraji ocelovým úhelníkem nebo ocelovými platlemi. Hranu balkonu je nutné před betonáží stropu bednit pomocí dřevěného bednění (stejným způsobem postupujeme u atypických tvarů balkonů) a podepřít montážními podpěrami.


Část:

3.2.2

Strana:

22/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

U balkonů, kde je uvnitř stavby větší tloušťka stropní konstrukce (250 mm nebo 300 mm) a stavebník požaduje z estetického hlediska malou tloušťku vlastní konzoly, je možné provádět tyto stropní trámce s kombinovanou výškou prostorové výztuže. Vlastní trámec je při výrobě nastaven s potřebným přesahem nižším typem prostorové výztuže a doplněn nižším typem stropních vložek, např. LIVETHERM STROP 250 a LIVETHERM STROP 200. Dovyztužení stropních trámců horními tahovými příložkami je shodné jako u standardně prováděné stropní konstrukce (Obr. 52).

Obr. 52



ŘEŠENÍ BALKONU (TZV. „NA HOUPAČKU“) - VYNESENÍ KONZOLY NA STROPNÍ TRÁMCE

Toto řešení používáme v případě, kdy vyložení balkonu (konzoly) potřebujeme přesně v opačném směru, než je kladení stropních trámců v místnosti. Obecně pro toto řešení platí, že délka vyložení lk musí být obdobná s vnitřní délkou trámce (viz Obr. 53). Spojení v kolmém směru (spolupůsobení) zajistíme vložením ocelové spony Ø10 mm, délky 2100 mm, kterou umístíme ke každému stropnímu trámci konzoly. Tak jako při běžném vyložení stropního trámce používáme horní tahové příložky min. 2x Ø12÷14 mm v horní úrovni nosné výztuže stropního trámce. Při montáži je nutné podepřít oba konce konzol!!!

Obr. 53




Část:

3.2.2

Strana:

23/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

ŘEŠENÍ TEPELNÝCH MOSTŮ V MÍSTĚ BALKONŮ

Řešení tepelných mostů vždy závisí na třídě energetické náročnosti budovy dle ČSN EN ISO 13790. Pro budovy třídy:  A - mimořádně úsporná třída (pasivní domy) je třeba použít konstrukční řešení balkonů jako podepřené nebo samostatně zavěšené konstrukce, kdy tepelné mosty vůbec nevznikají (Obr. 56).  B - úsporná a C - vyhovující třída (pro ostatní objekty) je u stropních konstrukcí typu LIVETHERM STROP tepelný most ve většině případů minimalizován vložením tepelné izolace (např. deskového polystyrenu) ve tvaru stropní vložky (Obr. 54 a 57). Při tomto řešení dochází ke vzniku částečného tepelného mostu v prostupu stropního trámce přes obvodové zdivo. Dokonalejší řešení se dosáhne obložením balkonu polystyrenem (Obr. 55). Alternativně je možné tento detail řešit bez tepelných mostů pomocí ISO nosníků, viz Obr. 59 (např. výrobce SCHÖCK). Na objednávku je též možné zhotovit prefabrikovanou ŽB balkonovou desku, která je již z výroby opatřena ISO nosníky pro následné napojení nosných výztuží do vnitřní části stropní konstrukce LIVETHERM STOP.

Obr. 54

Obr. 55


Část:

3.2.2

Strana:

24/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

PŘERUŠENÍ TEPELNÝCH MOSTŮ - ukázky ze staveb

Obr. 56 - Minimalizace tepelných mostů

Obr. 58 - Bednění balkonů s plechy pro kotvení zábradlí

Obr. 57 - Přerušení tepelných mostů polystyrenem ve tvaru vložek

Obr. 59 - Přerušení tepelných mostů pomocí ISO nosníků


Část:

3.2.2

Strana:

25/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.4 NAPOJENÍ SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN Návaznost stropu a schodiště by měla být řešena v rámci projektové dokumentace, neboť při zanedbání tohoto návrhu bývá na schodiště ponecháno málo místa, což následně vede k navržení méně pohodlného strmějšího schodiště. Příklady některých možných návazností stropu a schodiště. Vyztužení nebo počet stropních trámců se vždy liší v závislosti na okrajových podmínkách. 

SCHODIŠŤOVÁ DESKA BETONOVANÁ SE STROPEM

Obr. 60

Obr. 61

Obr. 62 - Schodiště betonované se stropem




Část:

3.2.2

Strana:

26/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

ŽB PREFABRIKOVANÉ RAMENO OSAZENO NA OZUB VYTVOŘENÝ PŘI BETONÁŽI STROPU

Obr. 63

Obr. 64




Část:

3.2.2

Strana:

27/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

ŽB PREFABRIKOVANÉ RAMENO OSAZENO NA PREFABRIKÁT SPOJENÝ SE STROPEM

Obr. 65

Obr. 66 - Osazení schodiště na prefabrikovaný ozub




Část:

3.2.2

Strana:

28/29

Datum vydání: Změna:

OCELOVÉ (DŘEVĚNÉ) SCHODIŠTĚ PŘICHYCENÉ K OCELOVÉMU PRVKU KOTVENÉMU VE STROPU

Obr. 67 

15.05.2014

OCELOVÉ SCHODIŠTĚ PŘICHYCENÉ K OCELOVÉMU NOSNÍKU

Obr. 68

Obr. 69


Část:

3.2.2

Strana:

29/29

Datum vydání:

15.05.2014

Změna:

8.5 PROSTUPY STROPEM Prostupy stropní konstrukcí v šířce jednoho stropního pole (cca 540 mm) provádíme různými kombinacemi stropních vložek a destiček. Takto lze vytvořit prostupy o libovolné délce (popř. i v celé délce pole) vynecháním všech vložek, alt. destiček (zde je nutné zajistit stabilitu krajních trámců proti vybočení!), viz Obr. 70. Velikost potřebného prostupu bedníme před betonáží dřevěným bedněním.

Obr. 70 Prostupy stropními konstrukcemi LIVETHERM STROP ve dvou a více polích, bez vytváření vystupujících průvlaků pod stropní konstrukci, řešíme pomocí příčných žeber. Prostup může být uprostřed stropu nebo i v rohu u zdi (Obr. 71, 72 a 73).

Obr. 72 - Výztuž stropní výměny

Obr. 71

Obr. 73

TK 3.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

Recommend Documents