Štítecký list. Rozhovor se starostou města Štíty ZÁŘÍ - ŘÍJEN Číslo 5 Datum vydání: Štíty

Štítecký list Číslo 5

Datum vydání: Štíty 15. 10. 2013

Rozhovor se starostou města Štíty Pane starosto, za necelý rok se budou konat komunální volby. Jak se Vám daří plnit Váš volební program? Pokud se týká volebního programu, se kterým jsme před třemi roky oslovili naše voliče, tak mohu uvést, že tento je splněn a v několika případech již překročen, a to nám zbývá ještě celý příští rok, kdy připravujeme významné investice, mimo jiné opravu ulice Nákladní, výstavbu sociálního zařízení a kabin ve sportovním areálu a revitalizaci horní a spodní části náměstí ve Štítech. Pane starosto, naši občané zaregistrovali, že kandidujete v parlamentních volbách na 13. místě za ODS. Co Vás motivovalo k této kandidatuře? ODS mi byla již od samého jejího vzniku blízká svými myšlenkami, cíli a programem. Osobně se snažím již sedm let realizovat v našem městě tyto cíle a myšlenky. I já si přeji změnu, která bude ku prospěchu všech občanů v našem státě, proto jsem souhlasil s kandidaturou. A jsem velmi rád, že se na naší kandidátce sešly osobnosti, které mají zkušenosti z komunální politiky, ale i z podnikatelského prostředí. Jedná se o nové tváře, jež nejsou spjaty s minulým vedením ODS. Jak hodnotíte současnou politickou situaci v našem státě? Politická situace v současné době je velmi zoufalá. Korupce, která je systémem prorostlá od nejnižších složek, vede k iracionálnímu růstu požadavků státu na své občany, které se odráží ve vydávání mnohdy nesmyslných zákonů, jež jsou ovšem vždy výhodné pro některé subjekty. Důsledkem toho jsou i předčasné volby, které se budou konat 25. a 26. října. Proč si myslíte, že by Vám měl občan Štítů odevzdat hlas v blížících se parlamentních volbách? Jsem přesvědčen o tom, že jsem již dostatečně známý mezi občany. Jako starosta řídím město již sedm let a společně s pracovníky Města Štíty se nám za uvedenou dobu podařilo vykonat pro občany spoustu užitečných a dobrých věcí. Za uvedenou dobu jsem také získal spoustu zkušeností, které bych mohl využít při rozhodování a přijímání zákonů. Domnívám se, že nejlepší přípravou pro budoucího poslance je komunální politika, ve které osobně poznává každodenní problémy nás

ZÁŘÍ - ŘÍJEN 2013

občanů. Je to nejlepší cesta ke změně chování politických stran a ke vstupu nových lidí do politiky. Pane starosto, jakou si myslíte, že máte reálnou šanci uspět ve volbách do Parlamentu ČR? Osobně se domnívám, že jsem na nevolitelném místě, ale velmi by mě potěšilo, kdybych si touto kandidaturou ověřil, jakou mám podporu ve Štítech. Určitě bych byl velmi rád, kdyby mi občané dali svůj preferenční hlas zakroužkováním čísla před jménem kandidáta a za úspěch bych považoval, kdybych se v celkovém pořadí v rámci kandidátky ODS posunul z 13. místa směrem dopředu. Můj úspěch v těchto volbách by byl zcela určitě i přínosem pro město Štíty. V současné době je naše město v Olomouckém kraji vnímáno velmi pozitivně díky zdejšímu rozvoji a podnikatelským aktivitám. S potěšením mohu uvést, že 21. října, tedy několik dnů před volbami, přijede v rámci volební kampaně ODS do Štítů paní Miroslava Němcová (bývalá předsedkyně Parlamentu ČR), která společně se mnou navštíví firmu Klein & Blažek. Dále by také měl přijet do Štítů leader Olomouckého kraje za ODS primátor města Olomouc Martin Novotný. Co byste v případě zvolení poslancem parlamentu chtěl prosadit a změnit? Snížení byrokracie ve státní správě, spravedlivé přerozdělování sociálních dávek, podpora zaměstnanosti absolventů středních a vysokých škol, zajistit důstojný život seniorům a hlavně přestat zadlužovat náš stát. Je spousta dalších problematik a témat, které by zde bylo možné vyjmenovat. Chtěl bych postupovat tak, jak v řízení našeho města, kdy jsme se dostali ze špatné ekonomické situace před sedmi lety k plynulému rozvoji a k současné ekonomické stabilitě. Moje krédo do voleb je „důstojnost v životě, úcta k občanovi a slušnost v politice“. Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v parlamentních volbách.

ZPRÁVY Z RADNICE Výpis z usnesení z 56. – 57. jednání RMě ve Štítech

•

• • •

Pronájem pozemku: •

Rada města vzala na vědomí žádost o pronájem části pozemkové parcely č. 682/10 a 682/11 v k.ú. Štíty – Město, žadatel manželé Drlíkovi a vyhlásila záměr pronájmu pozemku.

•

•

Schválené smlouvy: •

•

•

•

•

•

•

•

Dodatek č. 4 k nájemní smlouvě o pronájmu nebytových prostor v budově čp. 239 ve Štítech uzavřený s p. Vlastou Koutnou a dodatek č. 6 k nájemní smlouvě o pronájmu nebytových prostor v budově čp. 5 ve Štítech uzavřený s p. Helenou Gálovou. Smlouva o dílo uzavřená s firmou Kareta s.r.o. Bruntál, dodatek č. 1, kdy předmětem smlouvy je oprava místních komunikací ve Štítech a na Březné. Smlouva o poskytnutí příspěvku na činnost informační sítě MEIS v Olomouckém kraji v roce 2013, kdy předmětem smlouvy je poskytnutí příspěvku Městu Štíty do výše 25 tis. Kč na zabezpečení informačních a prezentačních aktivit. Smlouva o dílo uzavřená s firmou JDR.CZ s.r.o. Česká Třebová, kdy předmětem smlouvy je oprava lesní cesty v části Hranice. Smlouva o výpůjčce uzavřená s Univerzitou Karlovou v Praze, kdy předmětem smlouvy je soubor 31 kusů fotografií a panelů výstavy s názvem „Egyptologie – úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze“. Smlouva o bezúplatném převodu majetku uzavřená s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje, kdy předmětem smlouvy je bezúplatný převod 2 kusů konzervátorů akumulátorů na Město Štíty. Licenční smlouva uzavřená s firmou RCS Kladno s.r.o., kdy předmětem smlouvy je stanovení licenčních podmínek pro testování softwaru „Portál jednotek Sboru dobrovolných hasičů“. Smlouva uzavřená se Správou silnic Olomouckého kraje, kdy předmětem smlouvy je oprava propustku na pozemku p.č. 718 v k.ú. Březná.

Různé: •

Na každém ze svých jednání byla rada města seznámena s přehledem stavu majetku města, stavem závazků a pohledávek města a stavem účtů a pokladny. Dále rada na každém jednání vzala

Štítecký list strana 2

•

•

• •

na vědomí plnění úkolů ze zasedání ZMě Štíty a provedla kontrolu plnění úkolů z usnesení RMě Štíty. Rada města vzala na vědomí zprávu o plnění úkolů oprav, rekonstrukcí a investic za rok 2013 a postup prací opravy budovy radnice. Rada města vzala na vědomí zprávu o přípravě oslav k výročí 735. let založení města. Rada města schválila ceny knih, které budou v nabídce Turistického informačního centra Štíty. Rada města schválila cenovou nabídku na výrobu 7 kusů interiérových dveří a zárubní předloženou firmou Hilbert s.r.o. Dětmarovice. Rada města schválila udělení licence dopravci Arriva Morava a.s. se sídlem v Ostravě – provoz osobní dopravy. Rada města schválila Příkaz starosty č. 1 k provedení fyzické a dokladové inventury Města Štíty k 31.12.2013. Rada města schválila cenovou nabídku firmy Kamenoprůmysl Komárek s.r.o., Letovice na výrobu 2 kusů pískovcových desek s nápisy a znaky Město Štíty, Městský úřad Štíty včetně impregnačních prací. Rada města schválila cenovou nabídku firmy Hostálek – Werburg s.r.o., Česká Třebová na doplňkové vybavení nových autobusových čekáren. Rada města schválila zakoupení dárkového balíčku v hodnotě 500,-- Kč na „Nohejbalový turnaj trojic“. Rada vzala na vědomí informaci Ministerstva pro místní rozvoj, Praha 1 o přidělení dotace Městu Štíty na herní prvky pro MŠ Štíty.

PARTNERSVÍ MĚST

Belvedere Niemodlin Ostrense

Štíty

Kulinářská soutěž v Polsku Partnerské město Niemodlin vyhlašuje soutěž o nejlepší pokrm z ryb. Účastník soutěže musí uvařit jakýkoli pokrm z ryb (s uvedením názvu pokrmu) nebo připravit samotnou rybu. Předpokládá se osobní prezentace pokrmu v partnerském městě Niemodlin v sobotu 16. listopadu 2013 (doprava zajištěna). Pro účast v soutěži je nutné přihlášení (vaše jméno, adresa a telefonní číslo) do 31. října, a to osobně v Turistickém informačním centru Štíty nebo na e-mailu: [email protected]. Hodnocení provádí jmenovaná porota složená z organizátorů soutěže a hodnotí zejména originalitu, chuť pokrmu, vztah k regionu a estetický vzhled pokrmu. Cílem soutěže je propagace a rozvoj znalostí o tradičních pokrmech z ryb v Polsku a v České republice. Organizátoři mají pro vítěze připravené atraktivní ceny, které budou uděleny v Kulturním domě v Niemodlinu 16. listopadu 2013 po vyhlášení výsledků soutěže. Stanislava Smrčková TIC Štíty

Setkání MEIS ve Štítech Letos uplynulo právě deset let od otevření Turistického informačního centra (TIC) a současně také Městského evropského informačního střediska (MEIS) v našem městě. Při této příležitosti se ve dnech 26. 9. a 27. 9. 2013 sešli ve Štítech pracovníci MEIS z deseti měst Olomouckého kraje na dvoudenním semináři. Odborná část těchto dnů byla naplněna přednáškami o Evropské unii, byla diskutována témata společné zahraniční a bezpečnostní politiky a také aktuální politika rozšiřování a sousedství. Zástupci MEIS představili svoji činnost v jednotlivých městech a ve svých prezentacích hovořili o realizovaných projektech v minulém a v letošním roce. Tato část setkání přinesla účastníkům mnohé podnětné nápady a inspiraci pro projekty na příští rok. V příštím roce, kdy uplyne 10 let od vstupu České republiky do Evropské unie, budou MEIS pořádat různé soutěže a zábavné akce. Došlo však také k dohodě o realizaci společného projektu mezi zúčastněnými MEIS. Jednotným projektem k desetiletému výročí přičlenění ČR k EU by měla být výtvarná soutěž v malování nejznámějších atraktivit cestovního ruchu v zemích EU. Ze soutěžních děl za jednotlivá MEIS se pak může uskutečnit jednak putovní výstava, ale především se budeme snažit přiblížit země EU nejmenším dětem vytvořením dětské omalovánky z vítězných obrázků. Tyto omalovánky pro děti budou pak distribuovány ve všech MEIS Olomouckého kraje. Pracovníci MEIS navštívili při svém pobytu ve Štítech sportovní areál Acrobat Park, základní školu, městský park, rekreační areál Heroltická s.r.o., výstavu fotografií Egyptologie – úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze, Český varhanní festival v kostele Nanebevzetí Panny Marie a postupně byli seznámeni s bohatou historií i současným děním v našem městě. Toto setkání bylo financováno z dotace Olomouckého kraje, statutárního města Olomouc a informační sítě Europe Direct. Stanislava Smrčková, MEIS Štíty

Český varhanní festival zavítal do Štítů Naše město se letos zapojilo do VII. ročníku Českého varhanního festivalu, jehož hlavním cílem je propagace historických varhan v nejrůznějších obcích a městech. Ve čtvrtek 26. září v 17:30 hodin se v kostele Nanebevzetí Panny Marie nad hlavami desítek posluchačů rozezněly historické varhany z konce 19. století. Dvacetjedenrejstříkový, dvoumanuálový stroj s pedálem bravurně ovládl varhaník, dirigent a hráč na harmonium Adam Viktora. Program byl obohacen zpěvem vynikající české sopranistky Gabriely Eibenové. Po koncertě měli návštěvníci možnost podívat se na kůr, kde následovala ukázka a výklad o stavbě a historii varhan. Štítecký list strana 3

EGYPTOLOGIE Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze Slavnostní vernisáž fotografické výstavy s názvem EGYPTOLOGIE Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze se uskutečnila v obřadní síni Městského úřadu Štíty ve čtvrtek 19. září 2013. Úvodní slova pronesl přední český egyptolog a bývalý štítecký občan Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc., zástupce ředitele Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Doc. Mgr. Jaromír Krejčí, Ph.D., proděkan pro rozvoj Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ing. Jiří Gregor, advokát JUDr. Jiří Brož, předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová a starosta města Štíty Bc. Jiří Vogel. Slavnostního přestřižení pásky se společně se starostou Vogelem zhostili JUDr. Brožová a Prof. Verner. Následující den byla pro veřejnost uspořádána přednáška Prof. Vernera na téma Objevování starého Egypta. Poutavého vyprávění s doprovodnými fotografiemi se zúčastnilo téměř sto posluchačů, kteří následně zavítali na výstavu fotografií Martina Frouze. Fotograf, fotodokumentátor a pedagog MgA. Ing. Martin Frouz, Ph.D. spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy již od roku 2003, kdy jako fotograf české redakce časopisu National Geographic poprvé navštívil Abúsír. Ve své tvorbě se věnuje především historickým a archeologickým tématům a dokumentaci památek. K jeho nejvýznamnějším projektům patří kromě Egypta dokumentace Karlova mostu, Pražského hradu a paleolitického umění a je dvojnásobným držitelem ocenění Zlaté oko v soutěži Czech Press Photo. Výstava EGYPTOLOGIE Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze dokumentuje nejen několik posledních let práce české expedice na poli stavitelů pyramid v Abúsíru, ale i soudobé výzkumy v egyptské Západní poušti. Snímky


zachycují stavby a movité nálezy po tisíciletí uchované pod vrstvami písku, vědce i dělníky při práci. Expozice je na Městském úřadě ve Štítech zpřístupněna do 26. října 2013 v pracovní dny od 8:00 do 11:00 a od 12:00 do 15:00 hodin. Vždy je nutné se nejprve ohlásit v Turistickém informačním centru v přízemí radnice (tel.: 583 440 109). Vstupné: 20 Kč.

Foto L. Kočnar.

Výročí svěcení zvonů Poslední říjnovou neděli, dne 29. 10. 2013 uplyne 80 let od svěcení zvonů, jejichž osud byl pohnutý jako dějiny našeho města. V r. 1889 postihl město ničivý požár, který zničil domy po celém náměstí včetně soudu (dnešní radnice), fary a kostela. Kostel byl obnoven, ale kostelní věž byla dlouhá léta jen provizorně zakryta. Rok za rokem ubíhal a na obnovu věže stále chyběly peníze. Ze vzácné štítecké farní kroniky se dozvídáme, že štítecký starosta Alois Faber a farář Johann Abendroth se proto 8. listopadu r. 1911 vypravili na zvláštní deputaci ke knížeti Johannu Liechtensteinovi. S jejich přičiněním a dotací od knížete mohla obnova kostelní věže a renovace vnějšího vzhledu kostela konečně začít. Prováděla ji firma Zdenko Vodička z Uničova. Tato firma si pravděpodobně u nás velkou reklamu neudělala, neboť v kronice se píše, že už při kolaudaci na podzim r. 1913 kritizoval představený kolaudační komise - pan Alois Krick - vrchní stavební inženýr z Olomouce, povrchní a ledabyle odvedenou práci stavitele Vodičky. Jeho slova se záhy potvrdila. Omítka na západní a severní straně kostela nevydržela a po jediné zimě, na jaře r. 1914 opadala. „A tak se při této příležitosti potvrdila stará pravda, že levná práce se může pěkně prodražit“, povzdychl si tehdejší kronikář. Dozvídáme se, že celková suma činila 19 420 K a mezi dary byl i příspěvek ve výši 400 K ze soukromé pokladny císaře Františka Josefa. V následujícím období, po atentátu na následníka rakouského trůnu, se do zběsilého víru událostí dostávají i obyvatelé našeho městečka. Dne 31. 7. 1914 byla v Rakousko-Uherském království vyhlášena všeobecná mobilizace. Obyvatelé města proudili na náměstí, ženy a děti plakaly, muži se chystali k odjezdu na frontu. V sobotu dne 1. srpna 1914 vyprovázelo muže odjíždějící odpoledním vlakem takové množství lidí, že davy zabíraly silnici od kostela až k nádraží po celé její šířce. Scény, které se při loučení na štíteckém nádraží odehrávaly, byly podle slov kronikáře jednoduše nepopsatelné. Doma zůstaly jen ženy, děti, starci a chlapci do 17 let. Dne 16. října r. 1916 byly dva ze čtyř kostelních zvonů rekrutovány. Zvon P. Marie vážil úctyhodných 1600 kg, menší zvon sv. Josef vážil 800 kg. Jistě posloužily k výrobě děl nebo munice, ale to se již nikdy nedozvíme. „Se slzami v očích se loučilo místní obyvatelstvo se svými milovanými zvony, na jejichž krásný hlas jen tak rychle nezapomene, ale které už nikdy více neuslyší“, popisuje tehdejší události farní kronika. Ale válečné události dál se svojí nesmyslností doléhaly na dění v našem městě. O rok později byl rekrutován i třetí největší zvon – sv. Ondřej, který vážil 460 kg, a tak kostelu zůstal pouze umíráček. R. 1923 byl do kostelní věže opatřen nový zvon. Výroby se ujala slévárna Wagner v Moravské Třebové. Firma nesplnila datum dodání zvonu k 15. 8. 1923, a tak byl posvěcen až druhou adventní neděli šilperským děkanem Dominikem Adamcem. Splnily se také obavy, že zvon odlitý jinde než ve zvonařské firmě, nebude mít tak pěkný hlas. Zvon vážil 375 kg a stál podle farní kroniky 11 092,50 Kč. Peníze byly opatřeny ze sbírek dobrovol-

Schildberg po požáru r. 1889. ných dárců. K tomuto obnosu přispěli částkou 5 000 Kč také bývalí obyvatelé našeho města, kteří se usadili v americkém Chicagu. Na podzim r. 1933 byly opatřeny další dva zvony – umíráček, který vážil 180 kg a druhý zvon vážící 10 centýřů (1 centýř = asi 56 kg). Zvony zhotovila firma Richard Herold v Chomutově za cenu 21 766 Kč, jak uvádí farní kronika. Hlavními přispěvateli byli pan Franz Becker, statkář a paní Helena Macková, vdova. Svěcení a průvod se zvony byly velkou událostí. Doprovázela ji hudba králické městské kapely. Působivé projevy přednesli rektor z Hory Matky Boží P. Reinhold Mattig pro německé obyvatelstvo a pro české obyvatelstvo pan Albin Odrážka, farář z Jakubovic. Velký zvon byl zasvěcen ke cti Boha a Nanebevstoupení Panny Marie, malý zvon ke cti archanděla Michaela a ke zbožné připomínce na padlé ve světové válce. Tyto zvony se ale v kostelní věži nenacházejí, ztratily se pravděpodobně někdy během 2. sv. války ze stejných důvodů jako jejich předchůdci. O těchto událostech se už dnes v naší farní kronice nic nedočteme, protože poslední poznámka pochází z roku 1937, dále následují zápisy až od 60. let do současnosti. Věž našeho kostela skrývá mnohá tajemství, jejichž pravdu už zřejmě nikdy neodhalíme. Přeložila a upravila Mgr. Hana Tempírová Děkujeme panu S. Suchánkovi Fotografie zapůjčeny od pana A. Kleina


Řeka Březná od pramene k soutoku Každý obyvatel Štítů ví, že k našemu městu patří neodmyslitelně i vodní tok – říčka Březná. Pojďme se nyní projít „prstem po mapě“ po celé délce jejího toku - od jejího pramene až k soutoku s Moravskou Sázavou. Řeka Březná pramení na jihovýchodních svazích masivu Jeřábu. Její vody patří do povodí řeky Moravy. Pramenů, které se stékají nad Sv. Trojicí v hlavní tok, je několik. Nejznámější je Rudolfův pramen, jinak pramen Leopolda Grabnera. Poměrně prudce stéká říčka do údolí a protéká prvním osídleným místem – Moravským Karlovem. (První zmínka o obci je z roku 1630. Nachází se zde památný kostel sv. Josefa Kalasánského z roku 1792, spousta nádherných soch, krásná příroda a klid, což láká stále více chatařů a lufťáků. Obec je také východiskem cesty na rozhlednu Křížová hora.) U železniční trati Dolní Lipka – Štíty vtéká řeka do Bílé Vody, kde se stéká s Červenovodským potokem. (Tato osada vznikla okolo roku 1596, již od 17. století stávalo u řeky bělidlo příze, mlýn a pila. V nedaleké minulosti bylo právě toto - dodnes průmyslovémísto zdrojem znečištění vody v Březné, což mělo za následek úhyn vodních živočichů.) Od Bílé Vody protéká říčka otevřeným údolím s malým spádem k Mlýnici. (Tato osada je součástí jižněji položeného Mlýnického Dvora a byla založena koncem 15. století majiteli tehdejšího panství. U řeky stávaly pila, mlýn a hlavně sklárny, ve kterých se vypracoval mistr Dominik Schürer - o jeho povýšení do šlechtického stavu jsme psali v minulém čísle našeho listu. V místním kostele je vidět ve zdi jeho náhrobek. Mlýnický Dvůr se může chlubit také renesančním zámečkem, který byl rodištěm významné malířské rodiny Umlaufů. Malebnou krajinou mezi loukami a políčky míří říčka ke stejnojmenné obci Březná. Přibírá Heroltický potok, protéká kolem Březenského Dvora (založen před r. 1458), který je součástí Březné (jedna z nejstarších obcí štíteckého panství, také zde stával mlýn s pilou, později textilní továrna a bělidlo), přibírá další potoky od Písařova, Bukovice a Horních Studének a vtéká do Štítů. (O Štítech se podrobněji nerozepisuji – v souvislosti s řekou je uváděn hamr, mlýn a pila, která dala jméno dolní části Štítů, kde se dodnes říká Na Pilníku.) U Štítů řeka Březná opouští Kralickou brázdu a vstupuje do úzkého, převážně zalesněného údolí, protéká kolem dřevařské pily, pokračuje hlubokým skalnatým údolím Zábřežské vrchoviny a valí se kamenitým korytem souběžně se silnicí směrem k Crhovu (vesnice je zmiňována poprvé r. 1358, leží však výše v horách a řeka ji zcela míjí, dole při řece stával od nepaměti mlýn a Kőnigova pila, dnes také vodní elekrárna). Pod obcí Jedlí, za továrnou na plasty (Renostav) a za někdejším hotelem Hýbl, vstupuje řeka do malebného hlubokého údolí Drozdovské Pily. Přibírá další přítoky od Jedlí, kousek níže levostranný potok jménem Moskva, který teče z velmi prudkého svahu a tvoří souvislý vodopád a Crhovský potok. Několik dalších kilometrů protéká řeka Březná nádherným zalesněným údolím, které si oblíbili nejen milovníci přírody a romantiky, ale i rybáři, turisté, cyklisté, skauti a trampové. Poslední osadou, kterou na své 31 km dlouhé pouti řeka protéká, je oblíbené letovisko Drozdovská Pila. (Byla založena až v 19. století, nacházel se zde také mlýn a pila, vyráběl se zde i nábytek, výrobna byla později přeměněna na vyhlášené rekreační středisko, kam jezdili až do války odpočívat lidé z celé republiky. Dnes je Drozdovská Pila jen oblíbenou občerstvovací zastávkou pro kolaře, turisty a houbaře.) Řeka Březná opouští toto romantické místo a pokračuje k svému konečnému cíli. Pod osadou přibírá poslední větší přítok – potok Strážná (neboli Šumvalák), který pramení pod Lázkem, a již


míří k okraji Hoštejna, kde její vody splynou s vodami Moravské Sázavy………. (Řeku Březnou mají v oblibě i vodáci. Je však sjízdná pouze na jaře, když je v ní dosti vody, a to ve středním a dolním toku, což je asi 15 km. Úsek Štíty –Jedlí (Renostav) vede hlubokým údolím, místy s peřejemi, má II.stupeň obtížnosti, je jen pro zkušené vodáky.Pod Jedlím se údolí rozestupuje, voda je klidnější, koryto širší a obtížnost klesá, úsek Jedlí-Hoštejn je sjízdný i pro začátečníky.) IvanaValentová

Střípky ze Šilperska a Štítecka Co bychom měli vědět o řece Březné • Název odvozen od německého frische- čerstvý, čistý, svěží • Pramení v 850 m n. m. • Prameniště pod Jeřábem v Hanušovické vrchovině (Hrubý les) • Nejznámější Rudolfův pramen (neb pramen Leopolda Grabnera) • Délka toku: 31,8 km • Průtok okresy Ústí nad Orlicí (Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnický Dvůr) a Šumperk (Březná, Štíty, Drozdovská Pila, Hoštejn) • Plocha povodí: 130,3 km2 • Soutok s Moravskou Sázavou v Hoštejně • V mistě soutoku nadmořská výška 310 m • Průměrný průtok v ústí do Mor. Sázavy: 1,8 m3 za sekundu • Pravostranné přítoky: Červenovodský potok, Heroltický potok, Crhovský potok, potok Strážná (neboli Šumvalák) + další bezejmenné • Levostranné přítoky: Písařovský potok Čistá (od Bukovice), potoky od Horních Studének, od Královy hory, od Michalova vrchu, potok Jedlí, Moskva + další bezejmenné (I.V.) (Literatura: Šindelářová, I. – Kobza, M.: Tepny; Novák, Z. a kol.: Prameny řek; Další prameny: Internet, mapy)

Z pohledu občanů

STOLETÍ

Vody…37...

Rána na solar

(oceány - živitelé)

Jsem na ochozu rozhledny, na kterou přispěly evropské fondy a vyhlížím do kraje. V rovině mezi kopečky probleskuje hladina rybníka. V krajině srdeční lehké chvění. Chci vidět ještě lépe, a tak přikládám k očím dalekohled. Přejedu obzor, u rybníka se zastavím. Bože můj.., to není vodní hladina! To je odlesk několika hektarů solární elektrárny. Příjemné srdeční lechtání je pryč. Ač k věžím té stověžaté odtud nemohu dohlédnout, ač nelze rozeznat paláce stavebních úřadů, představuji si ty zástupy naslovovzatých odborníků a neúplatných tribunů našeho lidu. V potu tváře, za nezištné pomoci lobistů, pomáhají na svět zákonům. Namáhavě je schvalují, často tou nejtěsnější většinou. Vidím ty poctivé a neúplatné úředníky, kteří gestem biskupů posvěcují, nehledě na úřední hodiny, ještě i hluboko do silvestrovské noci, ony plány na maximální zušlechtění české orné půdy. Slézám z rozhledny. Jsem zase oběma nohama na zemi. Trochu se mi motají. Ve zřejmě narušené mysli, možná ovlivněn expozicemi posledních muzeí a navštíveného skanzenu, myslím na pár volů, co roztáčeli mechanismus žentouru, když ještě nebyla známa síla elektrického proudu. Když jsme k této novince přičichli, bylo to opojné. Od té doby proud vyrábíme s pomocí uhlí, plynu, vody, atomu... Jenže tím vším zase nepěkně plundrujeme svou (jedinou) matičku zemi. Protože se už neumíme obejít bez lustrů, sporáků, televizí, vysavačů, toustovačů, topinkovačů... Každoměsíční účet za toto nezřízené pohodlí je stále bolavější a nestoudnost jeho šplhající výše je přímoúměrná naší získané závislosti (stejně jako nás cena benzínu nepřinutí nechat auto v garáži). Poukaz jiných odborníků na nutnost zachování hranice tzv. udržitelného rozvoje odbudeme varováním: „Chtějí nás zase zahnat do jeskyní!“ Na mnohdy těsné hranici možného vlastního zesměšnění občas musíme učinit ten dobrý skutek náznaku přistoupení na rozumnou věc. Třeba získávání energie z větru, příboje, slunce a řady dalších dobrých, leč složitěji popsatelných způsobů. Jde to těžce. Jako porod siamských dvojčat či psovi pastva. Proč? Vítr přece věje, slunce svítí... Po sto letech je zase třeba roztočit mechanismus... Je pár týdnů do voleb. Dobré činy už zase nestihnou, ale znovu slibují. Koho zapřáhneme? Není to dávno za otep sena! Hektary panelů čekají na sluneční svit. Investoři čekají na naše peníze, které jim slíbil stát. Ti, co to (možná v polospánku) odhlasovali, jim to teď (náhodou před volbami) chtějí vzít. Jako už nikdo nezruší zákon o církevních restitucích, nemůže stát jen tak zrušit podmínky ani těchto „solárních“ lukrativních smluv. Takový pokus skončí ve Štrasburku a my k tomu ještě zaplatíme to soudění. Protože vždycky, v takovém případě, jsme my - stát. Ne, nezatracujme slunce, to opravdu dokáže divy! Zatracujme systém, mechanismus, který nechce dovolit, aby dobré a levné zůstalo dobrým a levným. S pijavicemi nikdy nedosáhneme toho, aby úsporná žárovka byla skutečně, a pro nás, úsporná. Alex Krobot

Letos už nás povodně snad trápit nebudou, můžeme se proto vrátit k méně naléhavým tématům a tím byly, před časem, oceány. Pojem „ méně naléhavý“, je z mnoha důvodů relativní. Oceány, jako živitelé, - asi nás napadne především lov ryb. V řadě oblastí patří ryby nebo mořští živočichové mezi základní potraviny, někde dokonce naprosto nenahraditelné. Mořský rybolov, který lze jenom těžko regulovat, ač se o to čas od času nějaká organizace snaží, je již na svém vrcholu a spíše stagnuje. Řada intenzivně lovených ryb je na hranici produkční schopnosti a některé druhy vymírají. Chov ryb se začíná velkou měrou přesouvat do umělých chovných prostor. Snad až třetina ze současné produkce až 150 mil. tun /rok, takto vyroste. Umělé chovy mají svá úskalí podobná koncentrovaným chovům zvířat na souši. Snad nejzávažnějším problémem jsou u takové rybí populace rizika zdravotní. Ani zde se již nevyhneme aplikaci léčiv, např. antibiotik. Být tedy přesvědčen, že rybí maso je naprosto čisté, to už možné není. Volná rybí populace je kromě intenzivního lovu decimována obecně zvyšujícím se znečištěním vod, změnou pH, nadbytkem organických a biologicky aktivních látek, dále těžko rozložitelných plastů, chemikálií a aditiv, těžkých kovů a v poslední době také zbytky farmaceutických přípravků, jež užívá lidská populace. Nyní se hodně diskutuje především o antikoncepčních přípravcích. Ty se podílejí nejen na snížené reprodukci rybí populace, ale vrací se nám zpět v potravním řetězci, a tak je otázkou, zda „produkceschopní“ pánové přežijí rok 2100? Strašit nechci. Petr Beneš

Já... a Štěpán Vám odpovíme Štěpán a blbosti..... Redaktorka: Ahoj Štěpáne, dneska to odlehči …. Štěpán: Je to možné... dočetl jsem se, že ženy mrkají 2x více než muži a že první kabinka na toaletách je nejčistější.... Redaktorka: A co s tím? Štěpán: Všem dotčeným vzkazuji, aby začali konečně chodit do první kabinky, je tam tak čisto, že ani nemrknete... Já a Štěpán Vás zdravíme z první pozice... Dotazy pište na adresu [email protected]


ZE ŠKOLNÍCH LAVIC

Začal nový školní rok Začátek nového školního roku připadl letos na 2. září, což jistě řada žáků uvítala, neboť se jim díky tomu alespoň o trochu prodloužily letní prázdniny. Vlastní nástup do školy byl pro většinu z nich spojen s příchodem do známého prostředí, mezi své spolužáky a učitele. Výjimku již tradičně tvořili žáci první třídy a ti, kteří k nám na druhý stupeň přestoupili z okolních obcí. Prvňáčků jsme po odkladech (11) přivítali 23 a nových žáků z okolních obcí nastoupilo 15. Celkový počet žáků školy se po řadě změn ustálil na čísle 240, což je méně, než jsme původně předpokládali. Hlavním důvodem je skutečnost, že se ze Štítů a jeho okolí v průběhu prázdnin odstěhovalo několik rodin, jejichž děti naši školu navštěvovaly. Poslední dobou se, bohužel, stále častěji setkáváme s tím, že některé sociálně slabší rodiny často mění bydliště a své děti přehlašují z jedné školy na druhou, aniž by o tom předem informovali své učitele nebo vedení školy. To sebou přináší řadu problémů a komplikací. Vedle často neuhrazených závazků a nevrácených učebnic svým předem neohlášeným odchodem komplikuji také přípravy na nový školní rok. Počty žáků ve škole mají totiž zásadní vliv na mzdové prostředky, které jsou škole z MŠMT přidělovány a ty zase mají úzkou spojitost s počty úvazků učitelů, provozních zaměstnanců a následně s počty tříd a jejich dělením na menší skupiny, v případě, že jsou tyto třídy početné. Nižší počet žáků ve škole oproti předpokladům nám letos poněkud zkomplikoval naše plány, protože v některých početnějších třídách nebudeme moci přistoupit k dělení na menší skupiny. Přesto věřím, že paní učitelky udělají pro kvalitu výuky a spokojenost žáků a rodičů maximum. Zcela opačnou situaci zažíváme již druhým rokem v mateřské škole, kde je kapacita zcela naplněna. V současnosti navštěvuje mateřskou školu 81 dětí, které jsou zařazeny do třech tříd po 27. Plná kapacita mateřské školy sebou nese větší nároky na pedagogické i nepedagogické zaměstnance, ale i v tomto případě jsem přesvědčen, že vše zvládneme ke spokojenosti jak rodičů, tak především jejich dětí. Důležitým ukazatelem kvality výchovně vzdělávacího procesu školy je úspěšnost žáků při žádostech o přijetí na střední školy. Přijímací řízení žáků devátých tříd mělo stejný charakter jako vloni, kdy měli žáci možnost podávat přihlášky na dvě školy. Jsme rádi, že byli všichni žáci na nějakou střední školu přijati. Zvlášť, když stále častěji střední školy přistupují v rámci přijímajícího řízení k přijímacím zkouškám. Z celkového počtu 21 absolventů školy začali od září 2013 dva žáci studovat čtyřleté gymnázium, 11 žáků nastoupilo na střední odborné školy a 8 žáků si zvolilo střední odborné učiliště. Vedle žáků devátého ročníku byli u přijímacích zkoušek velmi úspěšní také žáci pátého ročníku, kdy se všech šest zájemců dostalo na osmileté gymnázium. Všem gratulujeme! Způsob i podmínky vzdělávání na základní i v mateřské škole jsou dány především školními vzdělávacími programy tzv. ŠVP. V základní škole došlo v souvislosti s novým školním rokem k řadě změn, které se bezprostředně promítnou do stávající výuky. V minulosti, kdy se ustoupilo od jednotných osnov a MŠMT místo toho zavedlo Rámcové vzdělávací programy, které se staly školám vzorem pro vytvoření ŠVP, došlo k určitým nesrovnalostem v požadavcích na vzdělávání žáků v jednotlivých školách. S tím bylo spojeno mnoho problémů, jako např., že žáci při přestupu z jedné školy na druhou leckdy neprobírali ve stejném ročníku stejné učivo, či dokonce neměli určitý předmět ani v rozvrhu. MŠMT, vědomo si těchto nedostatků, se nyní pomalu vrací k původní myšlence osnov zaváděním tzv. standardů – čili přesně definovaných požadavků na výstupy vzdělávání v jednotlivých předmětech. Ještě významnější změnou je zařazení druhého povinného cizího jazyka, a to od sedmého příp. osmého


ročníku. Protože je maximální počet vyučovacích hodin v každém ročníku pevně dán školským zákonem, nelze přidávat další hodiny do výuky a je ve většině případů nutné vzít tyto hodiny z hodin volitelných předmětů. To nepředstavuje zrovna ideální řešení, ale jiné možnosti, bohužel, nemáme. Aby MŠMT zjistilo úroveň znalostí žáků základních škol, uskutečnilo v letošním roce již druhé celoplošné testování úrovně znalostí žáků pátých a devátých ročníků. To probíhalo opět v červnu a žáci vypracovávali testy z matematiky, českého jazyka, angličtiny a nepovinně také z němčiny. Celé testování probíhalo on-line přes internet. Výsledky našich žáků byly obdobné těm loňským, žáci se úrovní svých znalostí pohybovali kolem republikového průměru. V některých oblastech, například v konverzaci z angličtiny nebo v gramatice z českého jazyka, jsme se dostali nad republikový průměr. Lepších výsledků oproti loňsku dosáhli žáci pátého ročníku. Žáci deváté třídy nepřistoupili k testování zcela zodpovědně a na jejich výsledcích to bylo znát. Testování probíhá, bohužel, až ke konci školního roku, kdy jsou žáci devátého ročníku až na výjimky všichni přijati na střední školy a je poměrně těžké je motivovat k zodpovědnějšímu přístupu při testování. Osobně se domnívám, že by bylo vhodnější dělat tyto testy buď v prvním pololetí, nebo v osmém ročníku. Během školního roku absolvují žáci vedle výuky ve škole také řadu dalších aktivit, jako jsou kurzy, návštěvy kulturních představení, exkurze, výlety, ale také vědomostní a sportovní soutěže. V těch posledně jmenovaných jsme byli v loňském školním roce velmi úspěšní a obsadili jsme 3. místo mezi školami šumperského okresu. V rámci tělesné výchovy se již tradičně žáci pátého ročníku zúčastnili lyžařského výcviku v nedalekém Zborově, kde jsou pro tuto věkovou skupinu velmi vhodné podmínky a žáci sedmého ročníku ve Skiareálu Červená Voda. Také žáci 3. a 4. ročníku měli možnost se zúčastnit sportovně zaměřené aktivity. Jednalo se o plavecký kurz a proběhl v závěru druhého pololetí školního roku v Zábřehu. Vedle sportovních aktivit se již tradičně zaměřujeme na oblast prevence sociálně-patologických jevů a posílení pozitivních vztahů mezi žáky navzájem a také mezi žáky a učiteli. Opět jsme zorganizovali pro všechny třídy 2. stupně a starší třídy 1. stupně akce spojené se zážitkovou pedagogikou. Každý ročník měl zaměření na jiné téma. Tyto akce žáků s jejich třídními učiteli a odbornými lektory se nám velmi osvědčují. Jsou také velkým přínosem pro komunikaci mezi žáky a učiteli. Výsledky vidíme mimo jiné ve snižující se četnosti výskytu kázeňských problémů. V letošním roce jsme na tyto preventivní aktivity získali navíc grand z MŠMT, což nám umožnilo realizovat i aktivity, do kterých byli zapojeni rodiče žáků a také veřejnost – např. zážitková první pomoc. Součástí projektu je také spolupráce se školní psycholožkou, která je jednou měsíčně ve škole k dispozici žákům i rodičům. Také materiální podmínky školy se v průběhu minulého školního roku zlepšily. Opravili jsme 1. třídu, vyměnili okna v přístavbě, zakoupili a instalovali nové tabule, školní nábytek a koberce. Zlepšila se také situace v oblasti projekční techniky a počítačů. Plánovaná oprava učeben prvního patra se z finančních důvodů odsunula na příští rok, ale do konce kalendářního roku chceme ještě zrealizovat opravu střechy nad šatnami a výměnu oken ve školní jídelně. Abychom zlepšili informovanost rodičů a žáků, připravujeme v průběhu září spuštění nových internetových stránek školy. Ty by měly přinést nejen lepší grafické prostředí, ale také přehlednější uspořádání informací. Změnami si ke konci školního roku prošel i pedagogický sbor základní školy. Po prázdninách nastoupily dvě kolegyně po rodičovské dovolené a jedna zcela nová. Po dlouholetém působení ve škole odešla do důchodu zástupkyně ředitele školy Mgr. Eliška Knápková, které bych chtěl jménem všech zaměstnanců školy ještě jednou poděkovat za práci, kterou pro školu a její žáky v uplynulých letech vykonala a popřát mnoho zdraví a štěstí. Novou zástupkyní byla jmenována Mgr. Ilona Haasová. Závěrem bych chtěl vyjádřit přání, aby školní rok, který máme nyní před sebou, proběhl úspěšně a bez větších problémů a komplikaci. Aby mezi rodiči i žáky vládla se školou spokojenost a žáci měli co nejlepší výsledky. Také bych chtěl poděkovat vedení města Štíty za velmi dobrou spolupráci v uplynulém školním roce. Mgr. Pavel Dvořáček, ředitel školy

První den ve škole V životě každého člověka je několik mezníků, které předurčují jeho další životní vývoj. Jedním z těchto mezníků je nástup do základní školy. Tento den se jistě nesmazatelně vryl do paměti každého z nás. Stejně tomu bylo 2. září 2013, kdy jsme na naší škole přivítali 23 nových prvňáčků i s jejich rodiči. Třináct chlapců a deset děvčátek, kteří letos poprvé usedli do školních lavic, přivítali v nově zrekonstruované třídě ředitel školy - Mgr. Pavel Dvořáček a starosta města - Bc. Jiří Vogel.

Seznamovací pobyt 6. ročníku v Herolticích Seznamovací pobyt žáků 6. ročníku se konal ve dnech 9. a 10. září 2013. Tentokrát proběhl v Herolticích pod vedením Mgr. Marcely Hřebíčkové a Mgr. Jany Knápkové. Vše začalo pěší túrou na místo pobytu. Po ubytování následovalo několik bloků aktivit zaměřených na seznámení a následně utužení třídního kolektivu. Děti si vyzkoušely pohrát si s vlastním

Po slavnostním předání slabikářů z rukou ředitele školy již slovo patřilo třídní učitelce letošních prvňáčků, Mgr. Kateřině Mervartové. Zatímco seznamovala rodiče se všemi důležitými informacemi, děti si prohlížely své nové pomůcky a pracovní sešity a seznamovaly se s prostředím své třídy. Dětem se první den ve škole určitě líbil a já jim přeji mnoho školních úspěchů, stálou chuť do práce, zájem o učení, a aby byly stejně veselé a v pohodě i v dalších školních dnech a letech. Mgr. Kateřina Mervartová, třídní učitelka 1. ročníku

jménem, řešily spoustu kolektivních úkolů, hrály hry - například na mravence nebo na Sněhurku a sedm trpaslíků. Pobyt byl dále zpříjemněn možností využití místního krytého bazénu, kterého si děti náležitě užily. K velké spokojenosti žáků i nás učitelek přispělo nejen příznivé počasí, ale hlavně kvalitní zázemí s výbornou stravou a maximální vstřícností. Děti ještě dlouho vzpomínaly na dva příjemně prožité dny v třídním kolektivu. Mgr. Jana Knápková


U Haitské kávy Dát si dobrou kávu patří k drobným radostem života. Když se k tomu přidá posezení s dobrými lidmi, radost se násobí. Pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc nabídli všem, kteří se rozhodli podporovat děti v nejchudší zemi západní polokoule, strávit příjemné i poučné odpoledne v Olomouci u kávy, v příjemném prostředí a s laskavými lidmi. Průvodkyní se stala koordinátorka projektu Adopce na dálku Irena Klimková, jejíž zážitky a postřehy z několika cest na Haiti doplňovali Václav Keprt, ředitel ACHO, a P. Bohumír Vitásek. Oba měli možnost na vlastní oči vidět, jak účinná je česká pomoc na Haiti a pokusili se – vážně i s humorem – podělit se o pocity, které tam zažívali po nejhorší katastrofě – zemětřesení v roce 2010, která zintenzivnila pomoc nejen z České republiky. Adoptivní rodiče mají malou šanci, že je dítě, které podporují, někdy obejme. Laskavá atmosféra vytvořená hostiteli ACHO, byla tedy aspoň pohlazením po duši. Nejen proto, že se to sluší, ale hlavně proto, že si to opravdu zasloužíte, díky všem adoptivním rodičům ze Štítů. Eva Pecháčková Dopis od Rodleta Drahý kmotře. Jsem velice šťastný, že ti můžu psát tento dopis. Píšu ti hlavně, abych ti mohl poděkovat za peníze, které jsi mi poslal. Hrozně moc ti děkuji za ten krásný dárek. Právě studuji 8. ročník základní školy, a příští rok budu studovat 9. ročník. V prvním trimestru jsem dostal krásnou známku, která má hodnotu 6.31 bodů. Bůh Vám žehnej, a líbá tě Rodlet Duverna

2EþDQVNpVGUXåHQt'LDNRQLH%URXPRYMHQH]LVNRYiRUJDQL]DFHNWHUi SRVN\WXMHVRFLiOQtVOXåE\SURREþDQ\] RNUDMHVSROHþQRVWL± PDWHULiOQtSRPRF VRFLiOQČSRWĜHEQêPD]\ORYpXE\WRYiQtLSUDFRYQtSĜtOHåLWRVW. 9tFHQD www: diakoniebroumov.org

9<+/$â8-(

6%Ë5.8 328ä,7e+22â$&(1Ë ¾ ¾ ¾

¾

¾ ¾ ¾ ¾

/HWQtKRD]LPQtKRREOHþHQtGiPVNpSiQVNp GČWVNp /ĤåNRYLQSURVWČUDGHOUXþQtNĤXWČUHN]iFORQ /iWky PLQLPiOQČP2SURVtPHQHGiYHMWHQiPRGĜH]N\D]E\WN\OiWHN) 'RPiFtSRWĜHE\-QiGREtEtOpLþHUQpVNOHQLþN\- YãHQHSRãNR]HQp VatovanpDSpĜRYpSĜLNUêYN\SROãWiĜH a deky Obuv ± YHãNHURXQHSRãNR]HQRX +UDþN\± QHSRãNR]HQpDNRPSOHWQt 3HĜtSpĜRYpSĜLNUêYN\DSROãWiĜH

9ċ&,.7(5e9=Ë71(0ģä(0( ¾ OHGQLþN\ televize, SRþtWDþe a jinou elektroniku, matrace, koberce ± z HNRORJLFNêFKGĤYRGĤ ¾ QiE\WHNMt]GQtNRODDGČWVNpNRþiUN\- ty se transportem ]QHKRGQRWt ¾ ]QHþLãWČQêDYOKNêWH[WLO

6EtUND VHXVNXWHþQt dne: dne:

15. 10. 2013 (~WHUê) þDV 08,30 ± 09,30 h 17. 10. 2013 þWYUWHN þDV 14,30 ± 15,30 h PtVWR .8/7851Ë'ģ0â7Ë7< 9ČFLSURVtPH]DEDOHQpGRLJHOLWRYêFKS\WOĤþLNUDELF DE\VHQHSRãNRGLO\WUDQVSRUWHP

'ČNXMHPH]D9DãLSRPRF %OLåãtLQIRUPDFH9iPUiGLVGČOtPH tel. : 224 316 800, 224 317 203 6EtUNXYHâWtWHFKRUJDQL]XMH7XULVWLFNpLQIRUPDþQtFHQWUXP± tel.: 583 440 109.

Dopis od Miguerthy Dobrý den, drahý kmotře. Jak se máš v České republice? Já se mám dík Bohu dobře. Ve škole se mi daří, jsem v páté třídě základní školy. Mám 13 let. Do školy chodím v 7 hodin ráno. Moje škola se jmenuje Sainte Maria Goretti. Děkuji za pomoc, díky které můžu chodit do školy. Moje máma se jmenuje Mericile a můj otec Tevrilon Desilus. Já jsem úspěšně udělala první zkoušky a připravuji se na druhé. Tady v Baie de Henne nemáme moc stromů. Je tu teplo. Až dodělám školu, chtěla bych se stát zdravotní sestrou. Děkuji za tvoji pomoc. Podepsaná Miguertha Desilus

Přijímáme objednávky na: slepice, kuřice - černé, červené, bílé, kropenaté a na kohoutky. Info a objednávky: GALLUS EXTRA, s. r. o. Tel.: 567 212 754 a 731 701 331, e-mail: [email protected]. Štítecký list strana 10

EŽǀŽĚŽďĄƐĂŶŝƚŬĂ v ƓƵŵƉĞƌƐŬĠŵŽŬƌĞƐĞ͘ Do našeho okresu přichází nová služba pro seniory, matky s dětmi, hendikepované a ostatní spoluobčany, jenž nemají nárok na klasickou přepravu sanitním vozem, ale potřebují se dopravit k lékaři, do nebo z nemocnice, na rehabilitace, do lázní a podobně. Pro tyto případy vznikl v roce 2011 v Ostravě projekt „Novodobá sanitka“. Nyní máte možnost našich služeb využít i v okrese Šumperk. Přeprava se provádí osobními auty a ceny máme příznivé. 18 Kč za ujetý kilometr a v případě trasy do 5 km účtujeme 80 Kč. Platíte pouze za samotnou přepravu a cenu Vám můžeme sdělit i před jízdou. Navíc od nás máte služby zcela zdarma a to: bezpečné vyzvednutí u Vás doma a doprovod k lékaři či do nemocnice, pomoc při vyřizování formalit, vyzvednutí léků, pomoc se zavazadly, bezplatné čekání do 30 min. a jiné. Po dohodě Vám taktéž přepravíme děti v našich sedačkách, kočárky a invalidní vozíky. Projekt Novodobá sanitka získal první místo v národní soutěži Rozjezdy 2012. V případě zájmu nás kontaktujte na tel.čísle: 732 301 647, nebo email: [email protected], Web: www.novodobasanitka.cz

Výstava jiřin v Herolticíc Tentokrát se po roční odmlce konala výstava jiřin již v srpnu. Ve dnech 17. a 18. srpna se mohli návštěvníci Kulturního domu v Herolticích pokochat nejen překrásnými květy, ale i drobnými dřevěnými výrobky. Výstava byla letos obohacena o několik historických předmětů, a to od cepu, dřevěného mlýnku až po „husitské“ zbraně. Překrásná aranžmá ve dřevě, po selsku i do vysokých váz byla dalším nečekaným překvapením. Nejkrásnější ale byly samozřejmě jiřiny. Člověk by si nedokázal v tom množství krásy vybrat. Pan Zdeněk Beran z Horních Heřmanic vystavil téměř 200 druhů jiřin. Jana Knápková

RC modely v Herolticích … tak se nám – místním nadšencům RC modelů podařilo i letos uspořádat setkání s RC modely. Jedná se o rádiem řízené modely letadel, vrtulníků, aut či vojenské techniky. Počasí nám to trochu komplikovalo, a tak z původního termínu 14. září vyšla až neděle 22. září. Akce byla vydařená a piloti si pochvalovali dobré letové počasí (nebyl silný vítr, slunce nesvítilo do očí a hlavně nepršelo). Divákům se předvedlo 12 modelářů s různými modely od těch nejmenších až po ty největší. Největší model představil Libor Knápek, a to polomaketu historického větroně Orlík Olympic o rozpětí křídel 6 m a váze 18 kg. S motorových modelů byl největší model akrobatického letadla EXTRA s rozpětím křídel 3,2 m, váze 19,5 kg a motorem 180 ccm, který přivezl Martin Rubeš z Lanškrouna. Jeho pilotní umění bylo na profesionální úrovni a vysloužil si obdiv přihlížejících, kterých se sešlo na sedm desítek. Děkujeme heroltickým hasičům za zajištění občerstvení a městu Štíty za materiální pomoc (zapůjčení laviček, ozvučení a el. centrály) Už se můžete těšit na další ročník. Za modelářský spolek Petr Haltmar


Myslivecké sdružení „Tetřívek“ Štíty Září a říjen očima myslivce Začátek podzimu sebou přináší, kromě lovu, období intenzivnější péče o zvěř. V honitbách zkontrolujeme stav zařízení k přikrmování zvěře, případně zvážíme jejich přemístění či vybudování nových. Postupně začínáme do korýtek a krmelců předkládat jadrná krmiva, neboť vytvoření tukových zásob u zvěře je základním předpokladem pro přečkání zimy. Podle starého mysliveckého hesla (a zkušeností) „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“, tedy s přikrmováním začínáme hned po sklizni obilnin. Podzim je doba sběru různých, pro zvěř vhodných plodin na zimní přikrmování, patří sem bezesporu kaštany a žaludy. Sbíráme jeřabiny a padaná jablka, kterými v zimním období zpestříme zvěři stravu. Se začínajícím podzimem, začíná také hlavní lovecká sezóna. Začíná doba lovu naší nejhojnější spárkaté zvěře - samičí a mladé srnčí. Průběrný odlov je velice náročný. Je to úloha zkušených myslivců, kteří mají o zvěři v honitbě přehled, protože předmětem průběrného odlovu jsou slabá srnčata a slabé, nevodící a přestárlé srny. S příchodem září začínají první hony na divoké kachny. Určitě všichni znáte „naše štítecké kačky-březňačky“, které osídlily říčku Březnou. Většina pochází z polochovů divokých kachen, které několik let odchovávali myslivci na vybudovaném rybníčku v obci Březná. V říjnu potom začínají první hony na bažanty, ale o tuto drobnou zvěř máme v revíru nouzi. Snažili jsme se tuto zvěř naší přírodě na Štítecko vrátit, ale přes několikaletou snahu členů MS odchovat a následně vypustit populaci do krajiny, se to nepodařilo. Jen lišky chodily v rovinách s plnými bříšky… Podařilo se nám ale odchovat menší hejno koroptve polní, které se v začátcích na zimu komorovalo a na jaře zase vypouštělo do rovin. Loňská zima si však vyžádala svou daň, když někdo nezodpovědný na místní spojovací cestě C10, do hejna najel autem a srazil několik kusů. Opět až v zimních měsících na sněhu, zjistíme jestli se hejno zregenerovalo, nebo tato nehoda byla pro naše koroptvičky osudná. Velice potřebné jsou v tuto dobu individuální způsoby lovu, a to především na tlumení černé zvěře, která dělá velké škody v kukuřičných polích. Ke konci října navezeme do krmelců již i seno. Postačí menší množství, aby se zbytečně neznehodnotilo, pokud jej zvěř ještě nebere. Zkontrolujeme a doplníme sůl. Vysvětlivky: Polochov - odchov nakoupených kachňat s následným vypuštěním do přírody Komorování - způsob ochrany odchytem koroptve před zimním obdobím Tentokrát vám trochu přiblížím život našeho nejhojnějšího vodního ptáka, kachny-březňačky.


Kachna divoká, alias březňačka (Anas platyrhynchos) patří mezi zvěř: • pernatou (ptáci) • drobná, vodní • užitková Samec - kačer Samice - kachna Mládě - káče, kachně Kachna divoká, lidově zvaná březňačka patří mezi naše nejrozšířenější vodní užitkové ptactvo. Je naší největší kachnou. U této kachny je dobře patrná takzvaná vzhledová pohlavní dvojtvárnost, což je výrazný barevný rozdíl mezi samci a samicemi. Zatímco samec je zbarven výrazně pestře, samice je zbarvení nenápadného, ochranného. V době hnízdění tvoří dočasné páry. Hnízda si tvoří poblíž vody, do kterých kachna snese 8-14 vajec, na kterých sedí 25-30 dní. Pokud je hnízdo umístěno výše, tak mláďata skáčí z hnízda na zem. Přežijí i několikametrový pád a hned po vylíhnutí jsou schopná si sama shánět potravu. O káčata se stará a vodí je sama samice, a to až do úplného opeření kachňat do stáří 50-60 dnů. Kačer se v době hnízdění od kachny oddělí a dál se o potomstvo nestará. Kachna divoká je všežravec s převládající rostlinnou složkou. Její hlavní potravou je však hmyz a jeho vývojová stádia, larvy, malí měkkýši nebo vodní i suchozemské rostliny. Je schopna horlivě pronásledovat rybu, červa nebo i obojživelníka. Je velice přizpůsobivá, běžně se s ní setkáme i ve městech, kde si zvykla na lidi a s radostí přijme i suché pečivo. Upozorňuji suché pečivo! Měkké čerstvé rohlíky či jiné pečivo ji mohou způsobit zažívací potíže. Pokud tedy plánujete krmení kachen, dopředu si nasušte z pečiva plátky, které se na vodní hladině rychle rozmočí a kachny je mohou lépe přijímat. Dušková Eva

Skautský oddíl ,,Hledači“ Ze skautského deníku 1. část V květnu nám bylo nabídnuto jet na poněkud netradiční tábor. Pozvali nás naši chorvatští přátele, abychom přijeli k nim. Byl na ostrově Čiovo a zúčastnily se ho skupiny z Norska, Slovinska a Chorvatska. Akce byla velice dobře dotována z projektu EU. Pobyt, strava a část dopravného byly také hrazeny – proč toho nevyužít? Problémem byl limit počtu účastníků (z každého státu jen 17 lidí) ve věku 13-25 let a projekt probíhal v anglickém jazyce. Této nabídce se nedalo odolat a hned se začal řešit problém s počty účastníků. V takovém věkovém rozpětí se v našem oddíle tolik lidí nedalo zajistit, tak jsme se obrátili na skautské středisko, a pak i na okres. Nakonec se sestavila skupina ze tří středisek a dvou krajů. Chyběla už jen jízdenka. S tím nám moc pomohly ochotné paní v pokladně na nádraží v Zábřehu. Přes hodinu hledaly v počítačích, až našly (pro nás) super dopravu. Tam i zpět jsme cestovali přímým lůžkovým vozem Praha-Split. Vše vyřízeno, domluveno, zakoupeno, připraveno. Teď už se jen čekalo na den odjezdu. I ten se přiblížil. Poprvé jsme se kompletně setkali 21.6.2013 v Zábřehu na nádraží. Rozloučení s rodiči a hurá na vlak. Do ,,lůžkáče“ jsme nasedali až v Břeclavi. Takový luxus jsme nečekali. Pěkně klimatizované kupé pro tři s tekoucí vodou a kobercem na podlaze, to bylo něco. Cestou jsme stáli hodinu a půl v Budapešti, kde nás přepojovali na druhý vlak. Někteří toho využili a šli se projít po městě. Pak už se jen jelo a jelo. V noci nás vzbudili celníci při překročení maďarsko-chorvatské hranice, a pak jsme spali v klidu až do rána. Probudili jsme se s výhledem na moře. Po deváté ráno jsme vystupovali z vlaku a první nás přivítalo vedro a až pak naši chorvatští přátelé. Stejným vlakem přijela i skupina slovinských účastníků. Společně nás odvezli do své klubovny, která dříve sloužila jako protiatomový kryt, kde byl nádherný chládek. Když se nás ptali, kam bychom se chtěli podívat, tak automatická odpověď byla….k moři. Moře bylo teplé, sluníčko pěkně svítilo a večer jsme konstatovali, že první setkání s mořem nedopadlo pro některé dobře. Krém na spáleniny se hojně používal. Večer jsme spali v jedné části klubovny společně se Slovinci. Ráno bylo zase moře a odpoledne jsme se autobusem přesunuli na ostrov Čiovo na základnu Červeného kříže. Zde nás rozdělili do pokojů, jak se říká mezinárodně. V každém spal zástupce ze všech zúčastněných zemí. Teď už musela zapracovat angličtina a většinou i ruce a nohy. Po ubytování jsme měli několik hodin volna, tak jsme vyrazili na pláž a prozkoumat nedaleké městečko, kde si někteří dali kávu, kterou nutně potřebovali. Večer dorazila poslední skupina z Norska, a tím oficiálně začal program. Večerka byla oficiálně ve 22:00, což znamenalo klid pro ty, co už chtěli spát a ve 24:00 už museli všichni zalehnout. Pro některé z nás bylo na spaní takové vedro, že jsme šli spát ven. První noc byla protkaná bojem s komáry, kterým jsme ze srandy říkali ,,moskýtos“, a tak jsme se příští noc vybavili repelentem a byl od nich klid. První ráno začalo snídaní v osm hodin, opravdu, žádný budíček v sedm, rozcvička apodobně a každý si mohl vybrat, jestli chce ke chlebu med, pomazánkové máslo, paštiku nebo marmeládu. Potom nás rozdělili do šesti mezinárodních skupin a vyrazilo se společně na první program. Kam myslíte? No samozřejmě na pláž. Zde se vyplňoval dotazník ohledně ochrany životního prostředí a moře, vymýšlela se pravidla o společném soužití a jména skupin. Před dvanáctou hodinou jsme už byli zpět a s ostatními z naší skupiny jsme se sešli v jídelně. Povídali jsme si, co a jak a pak někoho napadlo, že bychom podobný projekt mohli udělat příští rok u nás. Všechny to nadchlo a už se hlásili, že do toho půjdou taky. Vzala se tužka, papír a za hodinu byly popsány dvě stránky s poznámkami, co by mohlo být v programu, kde by se uskutečnil a kdo by mohl pomoci. Tok našich nápadů přerušil až oběd (byl vývar a čevabčiči – mňam). Po obědě byl do 16 hodin polední klid. Kdo chtěl, šel na pláž, nebo odpočíval, či se jinak zabavil. Luboš s Petrem (naši vedoucí) začali s přípravou na náš národní večer. Začali čistit brambory na bramboráky. Hned po večeři (veka, salám, sýr a bílý jogurt) začal slovinský večer. Vtipnou scénkou o kuřeti představili svou zemi, vlajku i sousedy. Na závěr byla ochutnávka místního salámu, sýrů, zákusků. Po té následoval náš český národní večer. Zazpívali jsme naší hymnu a pustili prezentaci našeho oddílu. Následoval kvíz o skautingu a historii ČR. Potom se proti nám postavila příroda. Začalo tak pršet, že nebylo slyšet vlastního slova. Program jsme tedy ukončili dřív. Rozdali jsme dárky, dali jim ochutnat bramboráky a na úplný závěr jim ukázali typicky český tanec, polku. Tím byl ukončen náš druhý večer na ostrově.

Cvičební lekce ve Štítech JÓGOVÉ ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ PONDĚLÍ a ČTVRTEK 18:00 - 19:00 Cvičíme pro zdravé tělo a klidnou mysl podle principu jógy. V prostorách školní družiny ZŠ Štíty. Cena lekce: 20 Kč S sebou: pohodlné oblečení, podložku, deku a dobrou náladu (podložku možno zapůjčit na místě). CVIČENÍ PRO ŽENY BODYFORM S ŠÁRKOU ÚTERÝ 18:00 - 19:00 Fitness a bodyform s Šárkou v tělocvičně Základní školy ve Štítech (vchod přes dvůr spodní bránou). Cena lekce: 30 Kč CVIČENÍ PRO ŽENY A MUŽE PILATES S JARKOU STŘEDA 18:00 – 19:00 Cvičební lekce se konají v tělocvičně Základní školy ve Štítech (vchod přes školní dvůr – brána pod školou). Podložky a cvičební pomůcky zapůjčíme. Cena lekce: 20 Kč CVIČENÍ PRO DOSPĚLÉ ZUMBA a BODYFORM ČTVRTEK Cvičíme v Sokolovně ve Štítech na náměstí každý čtvrtek. ZUMBA 18:00 - 18:45 taneční lekce BODY FORM 18:45 - 19:30 posilovací lekce Cena 50,- za lekci. Možnost zakoupení permanentky cena 400,- za 10 lekcí. Lektorka: Ing. Helena Gálová kontakt: 725 222 159 CVIČENÍ PRO DĚTI A DÍVKY PÁTEK Zkoušky budou probíhat v Sokolovně ve Štítech na náměstí každý pátek. Čekají nás nové choreografie a vystoupení, tak prosím choďte včas, ať toho stihneme co nejvíc. Děti do 9 let 15:00 - 15:45 Dívky 10 let a starší 15:45 - 16:30 Cena kurzu 450,- za 15 lekcí (tj. 30,- za lekci) a pak podle zájmu kurzy prodloužíme o další lekce. Prosím doneste celou částku na první lekci, ať vím, s kým můžu počítat. Chci, aby se něco udělalo a děti a dívky chodily pravidelně, proto vybírám peníze vždy na začátku kurzu. Děkuji. Lektorka: Ing. Helena Gálová kontakt: 725 222 159


SPOLEČENSKÁ KRONIKA

OKÉNKO DO KNIHOVNY MĚSTO ŠTÍTY, MĚSTSKÁ KNIHOVNA ŠTÍTY a ŠKOLSKÁ A KULTURNÍ KOMISE

JUBILANTI V průběhu měsíce září a října tohoto roku slaví významné životní výročí tito naši spoluobčané: Delovská Para

75 let

Žůrková Marcela

75 let

Gronychová Marie

76 let

Macková Anna

80 let

Harbich František

81 let

Mamiňák Jiří

82 let

Marešová Marie

84 let

Šanovec Zdeněk

85 let

Valenta Josef

88 let

Macková Marie

93 let

Vyhodnocení výtvarné soutěže na téma: „SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO“ proběhlo dne 1. 10. 2013. Pětičlenná porota vybrala z celkem 51 došlých prací 7 vítězných děl. Ve II. kategorii byla vyhodnocena pouze jedna práce, která jako jediná dodržela zadané téma. Vyhodnocení dle věkových kategorií: I. děti do 12 let II. mládež do 18 let III. dospělí 1. Anna Valentová 1. Jaroslav Švéda 1. Jana Knápková 2. Jan Knápek 2. neuděleno 2. Marie Zámečníková 3. Filip Kudelka 3. neuděleno 3. Kateřina Švédová Gratulujeme! Výherci budou kontaktováni a vyzváni k předání cen e-mailem. Srdečně Vás zveme na výstavu soutěžních prací do Městské knihovny Štíty. Těšíme se na Vaši návštěvu! Květa Lakomá, MěK Štíty

MNOHO ZDRAVÍ!

Rozkvetlé okno - výsledky Do soutěže o nejhezčí rozkvetlé okno, kterou organizuje společnost Heroltická s.r.o. ve spolupráci s Turistickým informačním centrem Štíty, se ze Štítů a z přilehlých obcí přihlásilo celkem „sedm statečných“, i když krásně vyzdobených oken a balkonů by se našlo daleko více. Základní motivací organizátorů je symbolická podpora všech, kteří se snaží kultivovat společný prostor a další „provokovat“ k následování. Vítěze letošního nultého ročníku vyhodnotila čtyřčlenná komise po osobní prohlídce a nesnadném dilematu každého z porotců, v následujícím pořadí: 1. místo Michaela Haltmarová (získává poukaz v hodnotě 3000 Kč na služby společnosti Heroltická s.r.o. ) 2. místo Taťána Minářová (získává poukaz v hodnotě 2000 Kč na služby společnosti Heroltická s.r.o.) 3. místo Alenka Knápková (získává poukaz v hodnotě 1000 Kč na služby společnosti Heroltická s.r.o.) Gratulujeme ! (I když na 1. místě bychom viděli nejraději všechny statečné.) Setkání všech soutěžících i poroty a předání cen, diplomů i upomínkových předmětů se uskuteční na malé slavnosti spojené s besedou v Heroltické hospůdce. O termínu budete informováni. Za porotu : Stanislava Smrčková, Petr Beneš Štítecký list strana 14

TURISTIKA

FOTBAL

Slovácko sa nesúdí Zase jsem se vrátil. Je to jistě úspěch, když jsem přežil i desítky kilometrů silnic označených tabulí „Silnice je v havarijním stavu,“ což je zřejmě novinka , kterou poslanci (opět) nestihli dodat do příslušné vyhlášky. Povinný bezpečnostní pás tu spolehlivě bránil vypadnutí mého trupu mimo Trabanta. V zaslíbeném kraji konečně skončila vražedná horka a pár deštíků povzbudilo zelený nádech pozdněletní přírody. Čas vhodný pro mé spanilé výlety. Projel jsem Hanou, proplétal se jižním Valašskem a usídlil se v kraji, kde se daří někde dobře švestkám, jinde by bylo hříchem nemít vinohrad. Hostětín poctil svou návštěvou i britský princ Charles, o čemž svědčí i obrázky v místní hospodě. Našel tu dobré příklady možností ekologicky šetrného chování obyvatelstva k životnímu prostředí. Tedy nemyslím přímo v té hospodě. Snažil jsem se tuto místní tendenci respektovat a alespoň do východisek na hřebeny Bílých Karpat jsem použil vlaku. Ale seděl jsem v něm skoro sám. Pozoroval vesničky, vršky a z viaduktů limuzíny těch, co si myslí, že právě oni už to nezachrání. Pak jsem potkal babičku na nádherné samotě ve svazích Javorníku a neodolal nabídnuté skleničce slivovice, ona tu svou „ranní“ už měla za sebou, a trpělivě naslouchal životním moudrostem. Možná tady jsem začal i poznávání obyvatel. A musím přiznat, že to bylo poznávání veskrze pozitivní a lehce optimistické. Vůbec nevadil místní slang, jenž dával těžko rozpoznat, ze které strany karpatského hřebene osoba pochází, ale určitě se zasloužil o porážku úředníků, po kterých ještě v lese zbyly ty strohé tabule „Pozor, státní hranice!“ Tiché bylo ráno na svazích u Vyškovce, posetých chalupami kopaničářů. Byl tu prostý pomník se jmény amerických letců, kteří se už nevrátili k rodinám i honosná chata Valmont, opuštěná, s asi šedesáti průstřely plechové uhelny - dovnitř i ven - zřejmě výsledku vyvrcholení nějakého napětí mezi bossy poslední doby. A srdce tálo na místě krásného výhledu - při nahlédnutí do okénka kapličky se rozžalo světlo a zazněla nádherná píseň. Mačkám knoflík diktafonu, abych mohl potěšit i štítecké turisty - vzniká tu právě, zřejmě poslední, diafon pro naše zimní promítání. Proč poslední? Protože cena těžko obstaratelného filmu už dosáhla 325 Kč za kus a náklady na potřebný počet už tedy jsou silně neúnosné. (Jsem příklad zákazníka, který se nemůže prosadit jako pán.) Místní znalci terénu už nosí z lesů košíky křemenáčů, já se živil zejména švestkami z prohýbajících se stromů. Stanul jsem na Klášťově, což je nejvyšší vrchol Vizovických vrchů, ale také místo dva tisíce let starého osídlení. Viděl jsem torza staveb z doby Velkomoravské říše, včetně docela čerstvě vykopávaných základů dosud neznámé svatyně za velehradskou bazilikou. K návštěvnosti mnoha obcí přispívají místní, či regionální muzejní expozice. Nechory - část obce Prušánky, jsou doslova městečkem tvořeným čtyřistapadesáti vinnými sklepy. V Tupesech se můžete dívat na šikovné ruce malérečky zdobící keramický džbánek. V Květné, kousek před Slovenskem, je fungující vynikající sklárna. Nepochopitelně těžce jsem hledal muzeum geologie a naftařství v Hodoníně, abych pak ještě stihl vidět skutečné ropné pole u Dambořic. Zapomenout se nedá víc jak tříhodinově provádění a vyprávění strážnického mlynáře, Vlčnov může ukázat expozici domácích pálenic a Hluk - ono dějiště příběhů „Slovácko sa nesúdí,“ má goticko-renesanční tvrz, v ní spoustu cenných nálezů a velmi ochotného a znalého správce. Šanov, sousední ves Hostětína, má nadšence, který ze země vyhrabal řadu letadel sestřelených za letecké bitvy nad Karpaty v roce 1944. Nalezené věci jsou v místním napěchovaném muzeu, ale také v Bojkovicích a ve Slavičíně a pojmenovaná je každá součástka, často pouhý úlomek. Přidat si můžete letecké muzeum v Kunovicích... Nemusel jsem přetnout celý kontinent, jen Moravu. „Súdil“ jsem, že tam bude dobře - tož potvrdilo se. Často přece méně znamená více. Alex Krobot

Klášťov - mytická hora bohů, jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť střední Evropy.

Štítecký fotbal Pozornému návštěvníkovi našich (fotbalových) webových stránek patrně neuniklo, že na fotografii, jak mladších, tak i starších žáků Sokol Štíty figuruje jako trenér a vedoucí družstva Michal Kubíček. Ano, nemýlíte se a je to skutečností, že Michal Kubíček, vedle svého časově náročného zaměstnání trénuje jak družstva mladších, tak i starších žáků. Proč? Jednoduchá odpověď. Je na to sám, nikdo mu nepomůže ….. Asi je jen otázkou času, jak dlouho tuto náročnou činnost vydrží dělat! Byla by to veliká chyba, kdyby měl skončit! Výsledky obou kategorií jsou krásné, ač někteří naši chlapci oproti soupeřům neoplývají mohutnou postavou, o to mají větší srdce pro fotbal. Přijďte se podívat a přesvědčte se.

Pomůže někdo z bývalých hráčů nebo rodičů? Nezapomínejme, že u těchto kategorií se rozhoduje o budoucnosti štíteckého fotbalu. Prosíme touto cestou ty, kteří mají zájem pracovat s mládeží což je současná a do budoucna hlavní priorita štítecké kopané ať nás kontaktují na telefonních číslech: Michal KUBÍČEK Martin PROKOP Jaroslav PURKERT

739 045 305 725 675 627 732 763 502 Vedení oddílu kopané TJ Sokol Štíty

STOLNÍ TENIS ^ƚŽůŶşƚĞŶŝƐͲƐĞǌſŶĂϮϬϭϯͬϮϬϭϰ͕ƉŽĚǌŝŵŶşēĄƐƚ ZĞŐŝŽŶĄůŶşƉƎĞďŽƌ/ aƚşƚǇͲůƵĚŽǀ ůƵĚŽǀͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲaƚşƚǇ :ĞƐƚƎĞďşͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲEŽǀ͘DĂůşŶ 5.10.2013 WĂůŽŶşŶͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲsĞů>ŽƐŝŶǇ aƚşƚǇͲ<ŽůƓŽǀ :ĞĚůşͲaƚşƚǇ 19.10.2013 aƚşƚǇͲůŽƵŚŽŵŝůŽǀ WŽƐƚƎĞůŵŽǀͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲ^ŽEŽǀ͘DĂůşŶ <ŽůƓŽǀͲaƚşƚǇ 2.11.2013 aƚşƚǇͲsĞů>ŽƐŝŶǇ ůŽƵŚŽŵŝůŽǀͲaƚşƚǇ :ĞĚůşͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲ:ĞƐƚƎĞďş 16.11.2013 WŽƐƚƎĞůŵŽǀͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲWĂůŽŶşŶ aƚşƚǇͲůƵĚŽǀ ůƵĚŽǀͲaƚşƚǇ 14.12.2013 28.9.2013 4.10.2013

ZĞŐŝŽŶĄůŶşƐŽƵƚĢǎ WŽƐƚƎĞůŵŽǀͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲDŽŚĞůŶŝĐĞ aƚşƚǇͲ>şƓŶŝĐĞ ůŽƵŚŽŵŝůŽǀͲaƚşƚǇ <ŽůƓŽǀͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲ>ŝďŝŶĂ aƚşƚǇͲWĞƚƌŽǀ >şƓŶŝĐĞͲaƚşƚǇ jƐŽǀͲaƚşƚǇ aƚşƚǇͲsĞů͘>ŽƐŝŶǇ aƚşƚǇͲWĞƚƌŽǀ


Štítecký list č. 5. září - říjen 2013. Vydává Město Štíty, nám. Míru 55, www.stity.cz (IČO: 00303453). Připravuje redakční rada: předseda - Mgr. Jana Knápková; členové - Iveta Horvátová, Stanislava Smrčková, Mgr. Hana Tempírová, Miroslav Čermák. Tisk povolen pod ev. č. MK ČR E 10324. Vychází 6 x ročně. Grafická úprava: Pavel Ševčík - VEDUTA, Štíty.

Štítecký list. Rozhovor se starostou města Štíty ZÁŘÍ - ŘÍJEN Číslo 5 Datum vydání: Štíty

Recommend Documents