TIM - Test pro Identifikaci nadaných žáků v Matematice Kreativita při řešení matematických úloh Hynek Cígler, Michal Jabůrek, Dana Juhová, Šárka Portešová, Ondřej Straka
Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova universita, Brno
www.nadanedeti.cz
Osnova přednášky
Co utváří nadání ? Jak to vidí učitelé? Jak Jak Jak Jak
to vidí psychologové? sestrojit test TIM? to vidíte vy? dál?
Co utváří nadaní? Krátký pohled do historie i současnosti
Lewis Madison Terman, 1877 - 1956
Nadané děti vynikají ve všech oblastech; skórují vysoko ve výkonových testech i v testech schopností
Nadání je určitá vrozená kvalita, kterou identifikujeme pomocí kognitivního testu. Tato obecná kognitivní schopnost umožňuje danému jedinci stát se úspěšným ve všech akademických oblastech.
Investice
Vyhledávání
Tvorba programů
Joseph S. Renzulli
„Nadání je tvořeno interakcí tří základních souborů lidských vlastností – nadprůměrnými obecnými schopnostmi, vysokou osobní angažovaností v úkolu a vysokou úrovní tvořivosti. Nadané a talentované děti jsou takové děti, které těmito soubory vlastností disponují nebo mají potenciál k jejich rozvoji a využívají je v libovolné potenciálně hodnotné oblasti lidské činnosti.“(1978)
Renzulliho tříkruhový model (1978) Nadprůměrná schopnost
Angažovanost v úkolu
Talent Tvořivost
Specifické vývojové trajektorie uvnitř domén Dětství
Dospělost
Adolescence
časná
střední
pozdní
raná
střední
pozdní
Hudba Housle
počátek
vrchol
Dechové nástroje
konec vrchol
počátek
konec
Atletika Sport - časná specializace
start
Sport - pozdější specializace
vrchol konec start
vrchol konec
Akademické Matematika
start
vrchol
konec
1960 1980 2000
Požadavek identifikovat celkové IQ Požadavek identifikovat i tvořivost a motivaci Požadavek identifikovat doménově specifické schopnosti a jejich vývoj
Jak to vidí učitelé?
Šetření u učitelů matematiky
Představy učitelů o projevech matematického nadání a kreativity Osloveno 622 učitelů ze 172 základních škol z celé ČR 45 učitelů odpovědělo Prvotní výsledky zpracované na základě kvalitativní analýzy dat
Dotazník 3 hlavní otázky Liší se podle Vašeho názoru matematické nadání a matematická kreativita? Většina učitelů odpověděla ANO
Jak se podle Vašeho názoru typicky projevuje nadání v matematice? ŘEŠENÍ
„schopnost řešit úkoly bez znalosti pouček, zákonitostí, rovnic, zákonů“
„bezchybné řešení úloh“
„rychleji chápe [než spolužáci]“
„rychlé počítání“
RYCHLOST
SAMOSTATNOST
„po prvotním seznámení s „některé algoritmy vypozoruje učivem žák samostatně počítá a sám“ pracuje“
Jaké jsou podle Vašeho názoru typické projevy kreativity v matematice? ŘEŠENÍ „žáci nachází několik řešení úloh, často originálních a netradičních“ VYMÝŠLENÍ ÚLOH „úspěšné vymýšlení vlastních slovních úloh“ APLIKACE MATEMATIKY DO JINÝCH OBLASTÍ „uplatnění matematiky v nematematematických předmětech“
Renzulliho tříkruhový model (1978) Nadprůměrná schopnost
Angažovanost v úkolu
Talent Tvořivost
Jak to vidí psychologové?
Diagnostika inteligence Alfred Binet (1857-1911) Základním principem je předpoklad, že školní výkon dítěte nemusí z různých důvodů vždy plně odrážet jeho skutečné schopnosti, ty by mělo být možné odhalit pomocí sady standardních zkoušek.
Inteligence jako obecná schopnost
Wechslerova inteligenční škála pro děti (WISC III) V základní formě obsahuje 10 dílčích částí (subtestů), z toho 5 verbálních a 5 neverbálních Výsledky v jednotlivých subtestech lze sice číselně vyjádřit, ale je velmi problematické je korektně interpretovat (neplatí jeden subtest = jedna dílčí schopnost!) Celkové IQ je pak odvozeno z prostého součtu vážených skórů dosažených v jednotlivých subtestech
Inteligence jako obecná schopnost – skupinově zadávané testy
Test struktury inteligence (I-S-T, R. Amthauer) Analýza struktury inteligence (ISA, E. Fay, G. Trost a G. Gittler)
Inteligence jako soubor několika dílčích schopností Woodcock-Johnson Test of Cognitive Abilities International Edition (WJ-IE-COG) Sestává z 8 dílčích částí (subtestů), každý z nich lze přitom nejen vyčíslit, ale rovněž interpretovat samostatně Jeden ze zmíněných 8 subtestů je zaměřen cíleně na matematické schopnosti Ostatní subtesty pokrývají oblast verbálních schopností, dlouhodobé a pracovní paměti, prostorových vztahů, rychlosti zpracování informací, jazykově-akustických schopností a schopnosti abstraktního myšlení
Doménově specifické testy matematických schopností v ČR
Pro věk odpovídající prvnímu stupni ZŠ aktuálně existují pouze testy zaměřené na diagnostiku deficitů (zejm. projevů vývojové dyskalkulie) Matematické předpoklady dětí v mladším školním věku (J. Novák)
Diagnostika struktury matematických schopností (DISMAS, P. Traspe, I. Skalková) Kalkulie (J. Novák)
Jak sestrojit test TIM?
Konstrukce testu TIM: Východiska Chceme měřit spíše schopnosti než aktuální znalosti. Kritéria pro tvorbu položek.
Důležité bylo studium teorie matematických schopností, inteligence, nadání...
Administrace ve školní třídě. Více paralelních forem.
„Nezávislé“ na úrovni jazykových a sociálních schopností. Písemná podoba testu.
Detailní pravidla skórování.
Nezávislé na rychlosti práce
Časový limit, který ale nezkreslí výkon pomalejších dětí.
Možnost administrace nepsychology.
Jednoduché skórování, přesná doporučení pro interpretaci výsledků.
Může sloužit jako podklad pro psychologa, nehledě na to, kdo test administroval.
Postup při vývoji testu
Naším cílem bylo dodržet veškeré standardy pro vývoj psychologických testů, řada v ČR používaných metod má vývoj jednodušší. 1.Identifikace 7 faset druhů úkolů (my + tým PedF MU).
2.Vytvoření mnoha položek v každé faset (my + tým PedF MU). 3.Redukce počtu položek na základě diskuze.
4.Vytvoření tří testů sloučením některých faset (aplikační, geometrické a aritmetické úlohy).
5.Pilotáž každého testu zvlášť dohromady 223 žákům.
6.Redukce počtu položek na základě statistické analýzy.
7.Zbylé položky rozděleny do dvou forem.
8.Pilotní testování (3 sběry dat), celkem 524 dětí (společně s početními příklady).
9.Redukce počtu položek, standardizace (797 dětí). 10.Tvorba manuálu metody a on-line aplikace. 11.Celkem: 1544 dětí.
12.Zájem polského, tureckého a indického týmu o test.
Zajímavá zjištění
Mezi 797 dětmi ze standardizačního souboru nebylo žádné mimořádně nadané (diagnostikované v PPP). Pravděpodobnost alespoň 1 méně než 50 %
Test velmi dobře rozlišoval děti diagnostikované jako nadané a ostatní
Md d=1,59; 87% pravděpodobnost, že náhodně vybraný nadaný bude šikovnější než náhodně vybrané dítě
Učitelé dokázali do jisté míry identifikovat šikovné děti (ale hůře než PPP)
Md d=0,87; 73% pravděpodobnost, že náhodně vybraný nadaný bude šikovnější než náhodně vybrané dítě
Slabá souvislost s vizuálně-prostorovými schopnostmi Md r=0,47
Jednodimenzionální test (měří jen jednu jedinou schopnost)
Účast v rozvojovém matematickém kurzu vedla ke zlepšení v TIMu 0,55
Účast v rozvojovém matematickém kurzu vedla ke zlepšení v TIMu 0,55
Dokáží učitelé identifikovat nadané dítě?
Ve třetí třídě učitelé dokázali šikovné a méně šikovné děti odlišit hůře než ve třídě páté (p < .05).
Subtest počítání zpaměti Během pilotáže jsme zařadili krátkou „pětiminutovku“ (test numerických operací). Výsledky: Školní prospěch souvisel spíše s počítáním zpaměti než s TIMem S inteligencí dětí souvisel spíše TIM než pětiminutovka. Nízká reliabilita (malý přesnost měření 0,67<α<0,85).
Test-retest reliabilita velmi nízká (počítání zpaměti je silně ovlivněno aktuálním stavem dětí), 0,43
Výsledek: Pětiminutovku jsme vyřadili.
V případě TIMu reliabilita 85<α<0,95 pro cílovou populaci. Test-retest reliabilita 0,68
Proč použít TIM?
Možnost opakovaného testování (2 paralelní formy). Sledování vývoje dětí.
Standardizovaný test
Možnost srovnání s jinými dětmi.
Vysoká reliabilita (přesnost měření) Ověřená validita testu Víme, co test měří, a k čemu lze použít.
Např. skríningové vyšetření před posláním do PPP.
Podklad pro diagnostiku mimořádního matematického nadání (samozřejmě při souběžné administraci inteligenčního testu).
Jak nepoužívat TIM
Pro známkování (úlohy velmi obtížné, třeťáci mají správně průměrně méně než 15 % bodů) Pro plošné testování (frustrující situace pro méně šikovné děti). Lze poskytnout dalším pracovníkům ze stejného pracoviště (školy), ale ne dalším osobám.
Závěr
• Schopnost provádět rychle a přesně aritmetické
operace není to samé jako matematické nadání • Odlišně vypadající úlohy mohou měřit tu samou schopnost • Některé úlohy nemusí měřit to, co si myslíme, že měří • Řešení, které není uvedeno v manuálu jako standardní, může být kreativní (a tedy hodnoceno jako správné)
Jak dál? Blízké a vzdálené cíle
Cíle Vydání testu TIM Postupné rozšiřování na další věkové kategorie
PC verze testu Výzkum vhodnosti použití na specifických skupinách nadaných – dvojí výjimečnost Trvalé zohledňování zpětné vazby od uživatelů (učitelé, psychologové) Kontinuální sběr dat
www.nadanedeti.cz
Děkujeme za pozornost
