Školní zpravodaj Březen Na co se můžeme těšit v tomto měsíci: 2. 3. – 2.třídy plavání v Hořovicích, 3.A – bruslení v Černošicích, na druhém stupni přednášky „Tonda obal“ 3. 3. – 3.třídy plavání v Hořovicích 6. 3. – Projektový den „Třídění odpadu na ZŠ Řevnice“ 9. 3. – 13. 3. jarní prázdniny Praha- západ 16. 3. – 2. třídy plavání v Hořovicích 17. 3. – 3. třídy plavání v Hořovicích 20. 3. – 1.C – přednáška o meteorologii s pí. Skripnikovou 23. 3. – 2. třídy plavání v Hořovicích, 3.A + 3.C – bruslení Černošice 24. 3. – 3. třídy plavání v Hořovicích, reprezentace školy ve volejbale – dívky 26. 3. – reprezentace školy ve volejbale – chlapci 30. 3. – 3. A – velikonoční tvoření Březen je měsícem knihy, žáci 1. ročníků navštíví místní řevnickou knihovnu.
Projekt Čtení pomáhá na Základní škole v Řevnicích Rádi bychom Vás informovali o zapojení školáků ZŠ Řevnice do tohoto projektu v měsíci lednu. Z třídy V. A se zatím zapojilo 7 žáků a v měsíci lednu získali dohromady 26 kreditů v hodnotě 1300,- Kč (1 kredit = 50,- Kč), které věnovali nominovaným dobročinným projektům - CHARITY. Nejaktivnějším čtenářem je David Melichar s 10 kredity. Také žáci třídy VI. B se zapojili do tohoto projektu v počtu 7 žáků a v měsíci lednu získali dohromady 36 kreditů v hodnotě 1800,- Kč. Nejaktivnějším čtenářem je Jan Vyleta s 12 kredity. Z třídy VI. A se do projektu zapojilo 13 žáků, kteří za leden nasbírali 26 kreditů v celkové hodnotě 1 300 Kč. Nejaktivnější čtenářkou je Eva Hanykýřová s 8 kredity. Celkem zatím naši žáci přispěli v rámci projektu finanční částkou ve výši 4 400,- Kč. Všem zapojeným žákům do tohoto projektu DĚKUJEME a přejeme si, aby dále pokračovali! Připomínáme, že každý školák, který se zapojí do projektu, získá po úspěšném vyplnění testu kredit padesát korun, který věnuje na jeden z nominovaných dobročinných projektů - CHARITY. Budeme rádi, když se do projektu zapojíte i Vy a přispějete na dobrou věc. Mgr. Tereza Matoušková, PhDr. Iva Palánová, učitelky školy
Školní zpravodaj Pořad: „Jsem sestra Arnošta Lustiga“ Ve čtvrtek 19. února se žáci 2. stupně ZŠ Řevnice sešli v řevnickém kině Gong. Na programu byl komponovaný pořad Jsem sestra Arnošta Lustiga. Vyprávění paní Hany Hnátové – Lustigové doprovázel svými hudebními vstupy skladatel Daniel Dobiáš. Scéna byla zcela prostá – židle, piano, dva lidé. Přesto jsme prožili jeden z nejemotivnějších zážitků v našem životě. Paní Hana vyprávěla o letech, které prožila v nacistických lágrech, o tom, jak byla jejich rodina rozdělena, o setkání s „doktorem“ Mengele, o hladu, strachu, o tom, jaké náhody rozhodly o tom, že dobu strávenou postupně v ghetu Terezín a táborech Osvětim, Freiberg a Mauthausen, přežila. Poslouchali jsme všichni s velkou úctou i dojetím. Opravdu všichni, nejen dospělí. I mladší děti pochopily, jakou stopu v člověku zanechá prožitek pronásledování, strachu o život svůj i lidí blízkých, prožitek skutečného pekla, vědomí toho, že jste objekt určený k likvidaci, a to jen proto, že jste židovského původu. Slovo člověk v tomto kontextu nemělo žádný význam. Děti samy po návratu do školy mluvily o tom, že ví, jak je důležité taková svědectví podávat, neboť nesmíme dovolit, třeba jen lhostejností, aby se historie opakovala. Mgr. Jiřina Dopitová, učitelka D, Sv a Z
Ohlasy žáků na pořad: „Jsem sestra A. Lustiga“ Zaujala mě především procítěnost vyprávění. Sama si nedokážu představit, že bych byla ze dne na den odtržena od rodiny, blízkých, domova a všeho, co mám ráda. Je to něco úplně jiného, když tyhle věci čtu v učebnici, knize nebo na internetu, a pak to srovnáte s krutým příběhem, který vám vyprávěl člověk, který ho sám zažil. Hana Hnátová na mě působí jako velmi silná osobnost, i když za sebou nemá veselou minulost. Obdivuji ji za to, jak se postavila k věci a vyrovnala se ztrátou blízkých, hlavně bratra. A také za to, že byla o tom všem schopná a ochotná mluvit před tolika lidmi. Já bych to nejspíš nedokázala … Anna Vinterová, 8.B Hrozně mě zaujalo, že ona měla vlastně takové štěstí. Několikrát měla jít do plynu ona i její maminka a oni je nechali, ať jsou u sebe, asi jako jediné. To, že třeba byli několik dní o hladu je netrápilo. Najíst jim prostě nedali. Většina z nás si nedovede bez jídla představit ani den. Je to smutné, že si dnes téměř nikdo neuvědomuje, jak jim bylo v těch koncentračních táborech. Líbilo se mi, že i když je paní v takovém věku a má toho tolik prožito, je na ní vidět, že má chuť do života. Terezie Kovalová, 8.B Zaujalo mě, co všechno si paní Hnátová i po tolika letech pamatuje. Vyprávěla nám co dělali, co jedli, jak se myli atd. Cítila jsem se strašně, paní Hnátovou a její rodinu odvlekli, když byla v našem věku. Je až nepochopitelné, co všechno si museli prožít: těžkou práci, vši štěnice, zimu, hlad, špínu, násilí..., ale to hlavní bylo, že museli přežít (někdo to nezvládl, ale někdo ano) 2. svět válku a to je veliký respekt! Anna Tylková, 8.B Paní Hana nám vyprávěla, jak bydleli v malé místnosti, jejich osobní prostor byl sotva 1,5 m. To muselo být hrozné. Zapůsobilo i vyprávění, jak se do tábora vůbec dostali , jak cestovali vlakem, o kterém nevěděli, kam jede, jak je urážely německé nápisy, které po cestě viděli. Paní Hana prý hlavně přežila díky bratrovi a matce. Nejvíc mě zaujala její odvaha, že o tom dokázala mluvit i přes to, že se jí třásly ruce, Když například vyslovila jméno Adolfa Hitlera, měla strach v obličeji a třásla se. Ale už to je za ní a na to, co si zažila a že jí je 90 let, vypadá velmi dobře. Barbora Pišnová, 8.B
Školní zpravodaj Výsledky zápisu Dne 5. února se k zápisu do 1. tříd na naši školu dostavilo 82 předškoláčků. Zápis probíhal na 1. stupni pod vedením pí. zástupkyně P. Mejstříkové a pí. psycholožky Doksanské, které spolu se všemi vyučujícími 1. stupně zápis připravili, organizovali a budoucí žáčky provázeli a hodnotili. Na pomoc jim přišli i někteří žáci 4. ročníků, především ze 4.A od pí. uč. Brunclíkové. Z celkového počtu uchazečů bylo přijato 81 dětí do 1. tříd a byl doporučen jeden odklad školní docházky.
O zápise – rozhovor s pí. psycholožkou Doksanskou - zde
Angličtina s rodilými mluvčími Od poloviny února vyučují na naší škole dva rodilí mluvčí z Velké Británie a již po úvodních hodinách si naprosto získali nejen děti, ale i nás učitele. Lektor a lektorka se dětem nejprve představili – a ať zvolili formu prezentace o Velké Británii nebo soutěž týmů v kladení otázek, vždy se jim dostalo plné pozornosti. I děti, které běžně nechávají hodiny angličtiny v klidu, si lámaly hlavu nad úkolem, která přídavná jména nejlépe vystihují jejich charakter a zároveň začínají písmeny z jejich křestního jména. Po skončení hodiny se děti se zájmem ptaly "kdy zase přijdou". S lektory se budeme setkávat až do konce školního roku, vyučovat budou především ve třídách na druhém stupni a na prvním stupni u třeťáků. Ve třetích třídách byly některé reakce opravdu úsměvné. Poznámka: "To je von, ten pravej Angličan!", když děti poprvé viděly lektora Dannyho, se nám moc líbila. Stejně tak otázka: "Ty jo pani učitelko, vy fakticky umíte anglicky?" z úst jednoho třeťáka, když mě slyšel souvisle mluvit anglicky, mě jen utvrdila v tom, že přítomnost rodilého mluvčího ve škole je pro děti opravdu velkým přínosem – posouvá nás totiž od učebnic k autentické mezilidské komunikaci. Všichni se moc těšíme na naše další společné hodiny. Rodilí mluvčí jsou na naší škole v rámci projektu Zavádění metody CLIL na ZŠ, který je organizován jazykovou školou CEET. Mgr. Lenka Oršošová, učitelka AJ
Krátké povídání o tom, jak vzniká zpravodaj z pera Ondřeje Strejčka z 8.B – zde
Kniha pochval, přání a stížností Ve školní jídelně byla zavedena kniha pochval, přání a stížností. Podnět k tomu dali žáci 7.A na Školním parlamentu. Kniha je hojně využívaná. Paní kuchařky jsou samozřejmě vděčné za každý kompliment, připomínku či návrh. Někteří žáci ovšem nedodržují daná pravidla pro zápis, kterými jsou například to, že uvedou své jméno a datum zápisu a na konci se podepíší.
Školní zpravodaj Lyžák 2015 Letošní odjezd na lyžařský výcvikový kurz byl ve znamení azura a tak se opravdu všichni moc těšili na lyžovačku. Ačkoli se počasí během první noci naprosto změnilo a někteří dokonce uvízli další den kvůli špatnému počasí na lanovce, náladu to dětem ani vedoucím nezkazilo. Jak se ukázalo, na horách jde především o správnou partu lidí a ta se v Telnici 2015 sešla. Krušnohorský vítr z hor, pády a modřiny nemohly zabránit klasickým zimním radovánkám. Každý večer probíhal nějaký kulturní program – od přednášky o první pomoci, chytlavého povídání Horské služby, závodů Grand Prix, přes různé společenské hry a soutěže, módní přehlídku, až po diskotéku, která samozřejmě na žádném lyžáku nemůže chybět. I letos proběhly závěrečné závody na profesionální trati, kterou nám každoročně staví lyžařský oddíl SKI-Telnice. I přesto, že lyžařský výcvikový kurz probíhal v době chřipkových epidemií, všichni (až na jednu dívenku) se drželi a chřipce nepodlehli. Není se čemu divit, paní učitelka Maříková děti otužovala každé ráno ranní rozcvičkou ve sněhu. A tak si děti přivezly domů kromě medailí, diplomů a všelijakých cen a dobrot také spoustu pozitivních zážitků a vzpomínek.
Školní zpravodaj Sport na naší škole Naše škola se již řadu let účastní soutěží Sportovní asociace Prahy-západ. Každý měsíc vyjede vybraný tým žáků či žákyň, aby reprezentoval školu v určitém sportu. Tým sestavuje a na místě koučuje paní učitelka Hrochová a jak říká:„za našimi sportovními úspěchy stojí dobrá parta, nasazení a bojovnost“. Poslední velký úspěch zaznamenala škola na lednovém turnaji v házené chlapců, který se konal v nafukovací hale v Černošicích. Chlapci naší školy zde obsadili krásné druhé místo a tím si zasloužili postup do krajského kola. V březnu čeká naši školu turnaj ve volejbale. Chlapci mají v Řevnicích poměrně dobrou volejbalovou tradici. Již roky zde vede oddíl volejbalu chlapců pod Sokolem Míša Šádková. Oddíl dívek zde v Řevnicích kdysi existoval, ale před lety byl zrušen. Letos byl po dlouhé době oddíl dívek obnoven pod Kroužky.cz, které na naší škole působí. Samozřejmě, že za tak krátkou dobu působení oddílu ještě neočekáváme žádné velké úspěchy, ale rozhodně uděláme čest tomu, co tvrdí paní učitelka Hrochová: „Dáme do toho všechno“. Mgr. Gabriela Galbavá, učitelka a vedoucí kroužku volejbalu dívek
Školní zpravodaj Absolventské práce 9. ročníků Žáci devátých ročníků budou letos zakončovat docházku základní školy absolventskou prácí na zvolené téma. Témata vybrali a vypsali vyučující a každý žák si zároveň s výběrem tématu vybírá vyučujícího, pod jehož vedením bude práci vypracovávat. Ke každému pedagogovi naší školy se přihlásilo 2-5 žáků z 9. ročníků. Práce má obsahovat minimálně 1000 a maximálně 2000 slov, obsah, anotaci a citace. Anotace musí být v českém i anglickém jazyce. Na postupu vypracování se žáci dohodnou s vedoucím učitelem, který má žáky na starosti. Vedoucí učitel směřuje žáky především prostřednictvím. konzultačních hodin, o které žádá žák v případě potřeby. Konzultační hodiny by měly proběhnout alespoň tři během období vypracovávání. Podle několika výpovědí žáků devátých ročníků můžu s jistotou říci, že žáci se sice již domlouvají s vedoucími učiteli, ale prozatím pouze shánějí materiály k vypracování této práce a utvářejí si hrubý náčrt koncepce práce. Práce musejí mít žáci hotové nejpozději do 14. 5. 2015 a musí ji odevzdat v CD formátu a v tištěné podobě. Po odevzdání bude probíhat hodnocení teoretické části (písemné) a po vyhodnocení bude probíhat obhajoba práce (ústní). Pokud žák bude úspěšný, dostane na konci roku certifikát dokazující dokončení absolventské práce. Pokud žák neodevzdá práci do daného termínu, bude to konzultováno s rodiči a bude domluveno individuální řešení. Míša Mrázková, žákyně 9.A
