VYUŽITÍ KOMIKSU V LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZŠ
Diplomová práce
Studijní program: Studijní obor:
M7503 – Učitelství pro základní školy 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy
Autor práce: Vedoucí práce:
Michaela Čápová Mgr. Jana Bednářová, Ph.D.
Liberec 2014
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Mgr. Janě Bednářové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování této diplomové práce věnovala.
ANOTACE Diplomová práce s názvem Využití komiksu v literární výchově na 1. stupni ZŠ se zabývá uplatněním komiksu v hodinách literární výchovy. Jejím hlavním cílem bylo zjištění, zdali u žáků prvního stupně existuje rozdíl mezi porozuměním, aktivizací tvořivosti a mírou vzbuzené empatie po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu. Práce se skládá ze tří hlavních částí – teoretické, výzkumné a praktické. Teoretická část práce pojednává o základních prvcích komiksu, přibližuje jeho historický vývoj a rozebírá jeho aktuální pozici ve školství. Výzkumná část práce obsahuje popis a výsledky výzkumného šetření, které jsme v rámci diplomové práce realizovali. Praktická část práce nabízí sborník námětů pro práci s tímto literárním žánrem v literární výchově a přehled komiksově zpracovaných učebnic. KLÍČOVÁ SLOVA: komiks, literární výchova, první stupeň ZŠ, žák
ANNOTATION The thesis that is called Using the comics in literature lessons at primary school is devoted to using the comics in literature lessons. The main intention was to find the difference between understandings, acquisition of creativity and level of empathy arouse after reading prosaic text and after reading comics for pupils at primary school. The thesis has three main parts – theoretical, research and practical part. The theoretical part describes basic elements, historical development of comics and its’ pointing on actual position of using the comics in school education. The research part contains description and survey results which were realized within the thesis. The practical part is offering proceedings suggestions for work with this literary genre in literature and summary of comics schoolbook. KEY WORDS: comics, literature lesson, primary school, pupil
OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................... 9 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 10 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 10 ÚVOD ............................................................................................................................. 11 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 12
I 1
2
3
Komiks ................................................................................................................ 12 1.1
Definice komiksu.......................................................................................... 12
1.2
Komiks jako médium či literární žánr .......................................................... 14
1.3
Vnější podstata komiksu............................................................................... 15
1.4
Vnitřní podstata komiksu ............................................................................. 15
1.5
Prvky komiksu .............................................................................................. 17
Historie a současnost komiksu ............................................................................ 20 2.1
Počátky komiksu .......................................................................................... 20
2.2
Vývoj komiksu ve Spojených státech amerických ....................................... 23
2.3
Vývoj komiksu v Evropě .............................................................................. 29
2.4
Vývoj komiksu v Čechách............................................................................ 33
2.5
Současnost komiksu ve světě ....................................................................... 40
2.6
Současnost komiksu v Čechách.................................................................... 41
Využití komiksu v literární výchově .................................................................. 43 3.1
Literární výchova na prvním stupni ZŠ ........................................................ 43
3.2
Využití komiksu v hodinách literární výchovy ............................................ 45
VÝZKUMNÁ ČÁST .............................................................................................. 49
II 4
Metodologie výzkumného šetření ....................................................................... 49 4.1
Cíle výzkumného šetření .............................................................................. 49
4.2
Problémy výzkumného šetření ..................................................................... 49
4.3
Výchozí texty................................................................................................ 50 7
4.3.1
Životopis Tove Janssonové ................................................................... 50
4.3.2
Muminci ................................................................................................ 51
4.3.3
Kniha Kometa ....................................................................................... 51
4.4
5
III
Technika výzkumného šetření ...................................................................... 53
4.4.1
Dotazník ................................................................................................ 53
4.4.2
Otázky a jejich způsob hodnocení......................................................... 54
4.5
Předvýzkum .................................................................................................. 56
4.6
Výzkumný vzorek ........................................................................................ 58
Vyhodnocení výzkumného šetření...................................................................... 59 5.1
Reprodukce čteného textu ............................................................................ 59
5.2
Vyhledávání informací v textu ..................................................................... 60
5.3
Porozumění čtenému textu ........................................................................... 62
5.4
Míra vzbuzené empatie................................................................................. 63
5.5
Aktivizace tvořivosti .................................................................................... 65
5.6
Postřehy z výzkumného šetření .................................................................... 69
5.7
Porovnání výsledků výzkumného šetření se stanovenými problémy ........... 70
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 71
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 82 SEZNAM OBRÁZKŮ S PŘESNÝMI ZDROJI ............................................................ 86 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 89
8
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Emotikon ....................................................................................................... 16 Obrázek 2 Ukázka dynamické a statické viněty ............................................................. 17 Obrázek 3 Ukázka stripu................................................................................................. 18 Obrázek 4 Ukázka funkce rámečků ................................................................................ 18 Obrázek 5 Ukázka recitativu a bubliny........................................................................... 19 Obrázek 6 Malby z jeskyně Altamira ............................................................................. 20 Obrázek 7 Kreslený plakát z popravy ............................................................................. 21 Obrázek 8 Yellow Kid .................................................................................................... 23 Obrázek 9 Kocour Felix .................................................................................................. 24 Obrázek 10 Tarzan .......................................................................................................... 25 Obrázek 11 Superman ..................................................................................................... 26 Obrázek 12 Batman ........................................................................................................ 27 Obrázek 13 Avengers...................................................................................................... 28 Obrázek 14 Ukázka z knihy Maus .................................................................................. 29 Obrázek 15 Ally Sloper .................................................................................................. 30 Obrázek 16 Asterix a Obelix .......................................................................................... 32 Obrázek 17 Komiksový sešit Punťovy příhody .............................................................. 34 Obrázek 18 Ukázka z komiksu Příběhy Ferdy Mravence .............................................. 35 Obrázek 19 Rychlé šípy .................................................................................................. 36 Obrázek 20 Časopis ABC z roku 1957 ........................................................................... 37 Obrázek 21 Ukázka z komiksu Čtyřlístek ...................................................................... 38 Obrázek 22 Ukázka z komiksu Muriel a andělé ............................................................. 39 Obrázek 23 Kresba z komiksu Bos po Hirošimě ............................................................ 41 Obrázek 24 Ukázka z komiksu Alois Nebel ................................................................... 42 Obrázek 25 Ukázka preventivního komiksového příběhu pro děti ................................ 48
9
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Reprodukce čteného textu ................................................................................... 59 Graf 2 Vyhledávání informací v textu (1) ...................................................................... 60 Graf 3 Vyhledávání informací v textu (2) ...................................................................... 61 Graf 4 Porozumění čtenému textu (1)............................................................................. 62 Graf 5 Porozumění čtenému textu (2)............................................................................. 63 Graf 6 Aktivizace tvořivosti ........................................................................................... 65 Graf 7 Kreslení................................................................................................................ 69
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Míra vzbuzené empatie (1) ............................................................................ 64 Tabulka 2 Míra vzbuzené empatie (2) ............................................................................ 64
10
ÚVOD Ústředním tématem této diplomové práce je komiks a jeho využití v hodinách literární výchovy. Tento žánr se díky historickému vývoji zapsal do povědomí čtenářů jako odpočinkový. Někteří ho mylně označují za podřadný druh literatury. Lidé si myslí, že se jedná o pouhé obrázky doplněné bublinami s texty. Komiks však má svá ustálená pravidla fungování, jeho tvorba podléhá přísným zásadám. Znalost těchto pravidel a zásad nám umožní proniknout do nitra tohoto žánru. Možná potom přijdeme na to, že kvalitní komiks nás může obohatit jako kterékoli další literární dílo. Od mala jsem patřila mezi vášnivé čtenáře komiksu. Vyrostla jsem na Čtyřlístku a dodnes na něj nedám dopustit. S Fifinkou, Pinďou, Mišpulínem a Bobíkem jsem prožívala každé jejich dobrodružství. Komiksové časopisy a knihy tvořily hlavní náplň mého volného času. Právě tyto zkušenosti zapříčinily, že každé negativní poznámky a postoje ke komiksu ve mně vyvolávají vlnu nevole. Jsem přesvědčena o tom, že tyto hanlivé názory pramení z nedostatečného pochopení a neznalosti tohoto literárního žánru. Proto jsem se rozhodla zvolit si komiks jako téma své diplomové práce. Pokusím se dokázat a přesvědčit ostatní o jeho vysokých hodnotách a přínosu. Špatná pověst komiksu zapříčinila i to, že se s jeho začleněním do vzdělávání nesetkáme příliš často. Ve výuce převládá četba prozaických textů (případně četba poezie pro děti). Dala jsem si tedy za cíl vyzkoumat, zda u žáků prvního stupně základní školy existuje rozdíl mezi porozuměním prozaickému textu a porozuměním komiksu. Dalším mým cílem je zjistit, jestli u žáků prvního stupně základní školy existuje rozdíl mezi aktivizací tvořivosti po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu. A v neposlední řadě se pokusím odhalit u žáků prvního stupně základní školy rozdíl mezi mírou vzbuzené empatie po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu. Své stanovené cíle se pokusím naplnit prostřednictvím pedagogického výzkumu. Svými závěry bych chtěla zvýšit pomyslnou autoritu komiksu. Zároveň vymyslím řadu námětů, jak s ním lze pracovat v hodinách literární výchovy na prvním stupni základní školy. Byla bych ráda, kdyby má diplomová práce posloužila pedagogům a studentům učitelství jako inspirace.
11
I TEORETICKÁ ČÁST 1 Komiks 1.1 Definice komiksu „Rozmanitost toho, co si dělalo či dodnes dělá nárok na označení komiks, je tak velká, že je vlastně téměř nemožné stanovit jakékoliv definiční kritérium, jež by mělo všeobecnou platnost.“ (Groensteen 2005, str. 28) Slova Thierry Groensteena, známého světového odborníka na komiksovou tvorbu a teorii, jasně vypovídají o tom, že není ustanovena obecně platná definice komiksu. Laická veřejnost si pod pojmem komiks většinou představuje kreslený příběh o nějakém superhrdinovi. Podstata tohoto literárního žánru je však mnohem hlubší. Slovo komiks původem vzniklo jako zkrácenina anglického sousloví „comic strips“, což lze volně přeložit jako pás komických obrázků. Z toho vyplývá, že původně měly komiksy výhradně humoristický podtext. Tímto termínem se označovaly minimálně dva na sebe navazující obrázky. Komiks tak byl zařazen mezi paraliterární žánry, které se vyznačují serialitou vyprávění zaměřenou na jednu postavu. Kvůli nepochopení jeho podstaty a nedostatečnému rozvoji lidé brzy komiks vykázali mezi tzv. padlé žánry. Začali na něj nahlížet jako na podřadnou literaturu pochybné kvality, čímž značně utrpěla jeho pověst. Od 80. let 20. století se komiksoví tvůrci a teoretici snaží tento žánr nejen oživit, ale také dokázat, že plnohodnotný komiks je jistý druh umění a může čtenáře obohatit jako kterékoli další literární dílo. Zároveň usilují o to, aby na něj bylo nahlíženo jako na médium, tedy na nosič nějakých informací, nikoli jako na literární žánr. Za jednu z nejzákladnějších definic komiksu je považována věta amerického kreslíře a karikaturisty Willa Eisnera: „Komiks je sekvenční umění.“ (Eisner 1990, str. 8) Jako hlavní znak tedy vyzdvihuje sekvenci minimálně dvou obrázků. Tuto teorii se pokusil rozšířit americký kreslíř a komiksový teoretik Scott McCloud ve své knize Jak rozumět komiksu.1
Nelíbilo se mu totiž, jak lidé na komiks nahlížejí.
Dával to za vinu jeho příliš úzce pojaté definici. Mínil, že pokud onu definici rozšíří, přesvědčí tím okolí, že komiks v sobě skrývá neomezené možnosti a naprostou úžasnost. Vymezil ho tedy takto: „Komiks je záměrná juxtaponová sekvence kreslených 1
MCCLOUD, S., 2008. Jak rozumět komiksu. 1. vyd. Praha: BB/art. ISBN 978-80-7381-419-9.
12
a jiných obrazů, určená ke sdělování informací nebo k vyvolání estetického prožitku.“ (McCloud 2008, str. 9) Tato definice se může zdát široká, nicméně pojímá hlavní znaky tolik typické pro komiks. Zaměřuje se především na juxtapozici,2 sekvenčnost a vizuálnost. Juxtapozičním uspořádáním je myšleno plošné seskupení obrazů vedle sebe. Sekvenčností se míní cílené řazení obrázků způsobující následnost a podmíněnost. A v neposlední řadě svou důležitost nese i nadvláda ikonických zobrazení nad textem. Dalším
odborníkem
snažícím
se
vymezit
pojem
komiks
byl
Francouz
Thierry Groensteen, jenž je citován v úvodu této kapitoly. Ve své knize Stavba komiksu3 podrobně vysvětluje, proč není možné nalézt jednotnou definici tohoto literárního žánru. Hlavní překážku vidí v množství literárních děl, která jsou tímto termínem označována. Každé z těchto děl má své mechanismy, parametry a svou formu. Z takového kvanta specifik tudíž nelze zpracovat jednoznačné vymezení komiksu. Přesto se snaží vytyčit určité rysy, jež společně sdílejí. Jedním z těchto rysů je přidružení verbálních výpovědí do obrazů. Komiks využívá specifický jazyk, kterým čtenáři předkládá sdělení a generuje obsah. Druhým rysem míní neustálou účast minimálně jedné identifikovatelné postavy v průběhu celého děje tvořeného sledem obrázků. Ani tyto dva hlavní znaky se však nemusejí bezpodmínečně vyskytovat v každém komiksu. Přes všechny argumenty se nakonec Thierry Groensteen rozhodl definovat tento žánr jako specifický narativní druh s vizuální dominantou, jehož základním principem je ikonická soudržnost, která se formuje vztahy v pluralitě pospolitých obrázků. (Groensteen 2005, str. 2531) Do Čech se komiksová tvorba dostala se značným zpožděním. Kvůli separaci v době nacismu a komunismu se u nás tento žánr vyvíjel poněkud odlišně oproti jiným zemím. Tvorba byla zaměřena především na děti a mládež. Veškeré anomálie režim tvrdě odsoudil. Vznikala kvalitní komiksová díla, převládaly však braky. Na komiks se začalo nahlížet jako na méněcenný žánr s banálním a humorným obsahem určený především slabším čtenářům neschopným číst klasická prozaická díla. Ve Slovníku literární teorie z roku 1984 je uvedena následující definice komiksu: „COMICS (zkráceně z angl. comic strip = žertovný, komický sled obrázků) – série kreseb nebo obrázkový seriál, kde se vypráví příběh obyčejně komického nebo dobrodružného obsahu s pomocí 2 3
postavení dvou či více prvků vedle sebe, přilehlost GROENSTEEN, T., 2005. Stavba komiksu. 1. vyd. Brno: Host. ISBN 80-7294-141-0.
13
obrázkového znázornění, ale také s použitím textu promluv, které vycházejí jednajícím osobám z úst (ital. fumetto, obláček, „bublina“); někdy bývá připojen objasňující text také pod obrázek.“ (Vlašín a kol 1984, str. 56) Změna v nahlížení na tento literární žánr nenastala ani po sametové revoluci. I přes to, že tento převrat umožnil příval kvalitních komiksových děl ze západních zemí, komiks jako takový zůstával i nadále zapsaný v povědomí
veřejnosti
Ladislavy Lederbuchové
jako v
méněcenný.
knize
Průvodce
Důkazem
toho
je
literárním
dílem
z
i
definice
roku
2002:
„Svou uměleckou úrovní patří (komiks) do triviálního umění, nezatěžuje čtenáře otázkami o vztahu člověka a světa, chce jen pobavit.“ (Lederbuchová 2002, str. 149) V posledních letech se však situace značně zlepšila. Komiks získává nejen lepší pověst, ale především roste jeho obliba u dětí i dospělých. Jsou překládány knihy zahraničních expertů zabývající se teorií komiksu a vznikají kvalitní české komiksy renomovaných autorů.
1.2 Komiks jako médium či literární žánr V současné době se světoví i čeští odborníci na komiksovou tvorbu přou společně s literárními znalci o vymezení komiksu. Odborníci na literaturu argumentují, že komiks využívá písemné sdělení a je tištěný v knižních podobách, tudíž musí být literárním žánrem. Experti z řad komiksových tvůrců zase hlásají, že stěžejní sílou komiksu je jeho vizuální stránka, nikoli písemná, proto by měl být označován za médium. Jako první zařadil komiks mezi svébytná média kanadský literární kritik Marshall McLuhan. Jeho hlavním argumentem byl fakt, že komiks oproti běžné literatuře využívá rozdílnou formu narace a také odlišný komunikační kód. Hlavním sdělovacím prostředkem tu není pouze jazyk, ale především obraz. (McLuhan 1991, str. 156161) Jaroslav Pížl, český spisovatel a hudebník, se k tomuto tématu vyjadřuje takto: „Comics je (…) patrně nejkomunikativnější tištěné médium sloužící k vyprávění příběhu. Díky spojení obrazu a slova je nejkomunikativnějším výtvarným oborem a současně nejkomunikativnější vrstvou literatury. Každý jednotlivý obrázek zpřítomňuje polaritu slova a obrazu a současně jejich jednotu. Polarita je vždy znovu překlenuta významovou koherencí slova a obrazu, jednota je vždy znovu rozrušována dvojím kódem vyjádření, dvojdomostí jazyka comics. Neustálý svár a opět sjednocování, a k tomu, k dovršení vší paniky, pohyb v čase. Odtud, z neustálého vzájemného průniku a vyvažování těchto tří dimenzí - obrazu, slova a času,
14
které se vždy znovu odehrává v každém dalším rámečku vymezujícím svět příběhu, odtud se patrně bere ona zmíněná komunikativnost. (…) Odtud také zřejmě vyvěrá hypnotická přitažlivost, kterou mají comics pro statisíce svých příznivců na celém světě. Odtud také všechny problémy." (Pížl 2000, str. 27) Dougals Wolk, americký kritik a spisovatel, vidí komiks jako svébytné médium mající své specifické komunikační prostředky, své charakteristické znaky, své vlastní novátory, žánry a klišé. (Wolk 2007, str. 1321) Spor mezi literárními znalci a komiksovými tvůrci zůstává do dnešního dne nedořešen a je na každém, k jaké teorii se přikloní. Za legitimaci komiksu jako média nyní bojují především francouzští kritikové, kteří zároveň usilují o definování jeho vlastních specifických výrazů a způsobu hodnocení.
1.3 Vnější podstata komiksu Ať už je komiks pokládán za literární žánr či médium, má své specifické charakteristiky, které utvářejí jeho podstatu. Za základ každého komiksu se považuje vizuálnost, neboť právě díky obrazům navazuje kontakt se čtenářem, upoutává jeho pozornost, znázorňuje mu děj. Každý obraz komiksu má své juxtapoziční umístění. To znamená, že jeho poloha byla zvolena zcela záměrně, protože společně s vedlejším obrazem tvoří narativitu zobrazovaného příběhu. Promluvy postav znázorněných na obrazech jsou zaznamenávány do tzv. bublin. Ke sdělení se využívá běžný jazyk, mezi jehož hlavní vlastnosti patří stručnost a výstižnost. Specifické pro komiks jsou jeho ustálené, obecně platné prvky. Jako typickou ukázku takového prvku lze uvést například rozsvícenou žárovku nad některou z postav, která značí, že danou postavu něco napadlo. V neposlední řadě komiks pracuje s nadsázkou. Ta je patrná například u ztvárnění hlavních hrdinů, kterým autor může nepřirozeně zachytit tělesné proporce, aby tak umocnil jejich jedinečnost a výjimečnost.
1.4 Vnitřní podstata komiksu Komiks může sloužit jak k vyprávění nějakého příběhu, tak k prostému předávání informací. K tomu využívá kombinaci obrazů a slov. Pokud chce tvůrce komiksu svému čtenáři něco sdělit, musí patřičně promyslet, jaké obrazy a která slova zvolí, aby byla jeho myšlenka srozumitelná a jasně pochopitelná. K tomu všemu mu dopomáhá lidská psychika. Je dokázáno, že obrázky na člověka mají mnohem větší vliv než prostý text. Díky nim si toho lidé více zapamatují, lépe si vše představí, větší měrou stimulují 15
svou fantazii a tvořivost. Dalším faktorem, který významně přispívá k fungování komiksu, je ucelení. Lidský mozek na této bázi pracuje. Co nevidíme, to si domyslíme. Stačí nám pouhý obrys či tvar a my si vytvoříme jasnou představu (viz obrázek 1).
Obrázek 1 Emotikon (Microsoft Word) Co vidíte? Smějící se obličej? Kdepak. Jedná se o kružnici, dvě kolečka a zakřivenou linku. Náš mozek však z těchto čtyř elementů vytvořil díky ucelení obličej. Proto nemusejí být komiksové kresby tolik detailní, aby si je člověk dokázal jasně představit. Ono ucelení se využívá i při přechodu z jednoho obrazu na druhý. V každém komiksu jsou jednotlivé obrazy odděleny mezerou. Toto prázdné místo někteří komiksoví tvůrci nazývají škarpou. Právě v tomto prostoru se ukrývá síla komiksu. Čtenář si prohlédne první obraz, představí si situaci ve své mysli, přečte si komentář v bublině a následně přechází škarpou na druhý obraz. Než se tomu tak stane, v onom prázdném místě se aktivuje jeho představivost a fantazie a on si domyslí průběh situace mezi těmito dvěma obrazy. Každý čtenář si tak vlastně komiks dotváří dle svých možností. Komiks se nachází na pomezí mezi výtvarným a slovesným uměním. Disponuje řadou specifických
vyjadřovacích
prostředků
a
nástrojů,
ovlivňuje
své
čtenáře.
Proto francouzští odborníci zavedli pro komiks pojem „deváté umění“, čímž ho staví na stejnou pozici jako malířství, sochařství, architekturu, hudbu, literaturu, tanec a film s televizí.
16
1.5 Prvky komiksu Čtenář mnohdy neuvažuje nad tím, z čeho se komiks skládá. Vnímá ho jako jeden celek. Nejsou to však pouhé obrázky s bublinami. Každý sebemenší prvek tu má svou roli, plní zde určitou funkci, zkrátka je použit zcela záměrně. Teorie komiksu čítá řadu specifických výrazů a termínů. Za základní stavební jednotku každého komiksu se považuje viněta (též ikon, obraz či panel). „V obvyklé konfiguraci se tváří jako prostorová výseč izolovaná bílým místem, mezerou, a uzavřená rámečkem, který zajišťuje její celistvost.“ (Groensteen 2005, str. 41) Její hlavní funkcí je nesení nějaké informace, nějakého významu. Viněty zobrazují děj, postavy nebo předměty v určitém časovém úseku či záběru stejně jako obraz u filmu. Čas a prostor v nich tedy hrají důležitou roli. Odborníci je dělí na dynamické a statické (viz obrázek 2). Dynamické zachycují akce, které neprobíhají v jednom okamžiku, ale mají své trvání. Statické jsou nositelem detailů, jež nemají časový průběh. Ve většině případů viněty statické upřesňují ty dynamické, upozorňují na ně a nabízejí o nich více informací.
Obrázek 2 Ukázka dynamické a statické viněty (Balák, aj. 2013, str. 124) Každá viněta podléhá třem základním formálním parametrům. Má svůj tvar, svůj vymezený prostor a svou polohu. O podobě všech třech parametrů rozhoduje tvůrce při samotném kreslení komiksu. Klíčovým faktorem je však vždy přehlednost a funkčnost, neboť obrazy nevystupují izolovaně, nýbrž jako celek. Viněta disponuje nejčastěji obdélníkovým tvarem s delší horizontální stranou. Výjimečně se lze sekat i s jinými formami (čtvercovými, kruhovými, mnohoúhelníkovými atd.), ale z hlediska prostoru, rozvržení a přehlednosti se tyto možnosti nejeví jako efektivní. Obrazy musejí být ve vzájemné souhře a navazovat na sebe, a to nejen tvarově, ale i dějově. Nepřerušený sled několika (zpravidla 3 až 4) po sobě jdoucích vinět v řadě
17
je označován termínem strip (viz obrázek 3). Jedná se tedy o jakýsi horizontální pás obrazů. Strip „… tvoří izolovaný mikropříběh, seriálovou epizodu či jen výseč z archu.4“ (Holeček 2005)
Obrázek 3 Ukázka stripu (Prokůpek 2010, str. 17) Každá viněta bývá zpravidla ohraničena rámečkem. Ten tvoří její okraj a zároveň uzavírá zobrazovaný děj. I samotný rámeček v sobě nese určitý význam, určitou symboliku. Zaoblením jeho hran celý obraz dostane jiný nádech. Takto je možné znázorňovat například sen či retrospektivu v naraci komiksu. Někdy může tvůrce rámeček úmyslně vynechat, tím upoutá čtenářovu pozornost (viz obrázek 4). Dalším důležitým
faktorem
se
stává
i
počet
rámečků
v
jednom
stripu.
Čím jich je na jednom řádku více, tím má děj větší dynamiku. Přidáváním obrazů lze i stupňovat napětí v příběhu. Aby se viněty daly číst jednotlivě, musejí být od sebe fyzicky separované. Proto jsou oddělovány mezerou. Rámeček pak má obdobný význam jako tečka mezi větami. „Separační účinek tedy čtenář rozeznává nejprve v bílé spáře
(podle
„meziobrazí“
různých –
nebo
autorů také
nazývané „žlábek“,
„meziikonický prostor“, transpozice
anglického
(Groensteen 2005, str. 62)
Obrázek 4 Ukázka funkce rámečků (Davis 2012, str. 1) 4
za arch je v komiksové terminologii označován jeden list komiksu
18
„mezipolí“, gutter)“.
Text v komiksu tvůrci zaznamenávají do bublin či recitativu (viz obrázek 5). Termínem bublina (nebo také obláček) se označuje ohraničený prostor libovolného tvaru, který je nositelem promluvy nebo myšlenek postav. Po vizuální stránce vždy směřuje k autorovi této promluvy, případně myšlenky. Jejich obsahem mohou být nejen slova a věty, ale i samotné grafické symboly jako například vykřičník či otazník. Bublina se vždy nachází ve vinětě (nikdy izolovaně), koresponduje s ní a je podřízena jejímu obsahu. Může mít tvar elipsy, pak v sobě nese promluvu, nebo tvar obláčku, jenž značí myšlenku. Narativní text umístěný ve vinětě, který upřesňuje či popisuje okolnosti děje, se nazývá recitativ.
Obrázek 5 Ukázka recitativu a bubliny (Balák, aj. 2013, str. 148)
19
2 Historie a současnost komiksu 2.1 Počátky komiksu Komiks slouží jako prostředek k předávání informací a k vyprávění příběhů v obrazech. Lidé si odpradávna sdělují své příhody a zážitky. V dobách, kdy ještě nebylo známo písmo, se příběhy zaznamenávaly pomocí kreseb. Proto někteří komiksoví odborníci zastávají názor, že počátky komiksu lze spatřovat již v pravěkých malbách. Za nepřímé předchůdce tohoto literárního žánru se tedy považují lovecké příběhy namalované na stěnách jeskyní Altamira a Lascaux z dob paleolitu (viz obrázek 6). Je však nutné zmínit, že tyto malby neměly přesně danou časovou posloupnost, ani promyšlenou strukturu.
Obrázek 6 Malby z jeskyně Altamira (Archeologie 2009) I ze starověku se dochovaly památky zachycující příběhy pomocí obrazů. Francouzští odborníci přišli s teorií, ve které pokládají za předobraz komiksu egyptské obrázkové písmo – hieroglyfy. Proti tomuto smýšlení se však ohradil dříve zmiňovaný Scott McCloud. Argumentuje tím, že hieroglyfy pouze zastupují znaky (přesně jako naše abeceda), samy nic nevyprávějí. Komiksové předchůdce tak vidí v egyptských malbách, jež zdobí chrámy či hrobky faraonů. Ty totiž v obrazech popisují životy bohů, jejich příhody a útrapy. Důležitým důkazem je i dodržení časového sledu u těchto maleb. (McCloud 2008, str. 1015) Za další starověkou památku nesoucí rysy komiksu se považuje Trajánův sloup. Ten byl postaven roku 113 v Římě. Jeho dvě stě metrů dlouhá obrázková spirála líčí příběh vítězného boje císaře Trajána nad Dáky. 5
5
původní obyvatelé dnešního Rumunska
20
Odborníci na komiks vnímají tento sloup jako jeden z hlavních historických předělů, neboť se jedná o první obrazovou památku určenou široké veřejnosti. Poslední starobylostí z tohoto období, která nese prvky komiksu, je tapisérie z Bayeux. Někdy v průběhu 11. století (přesný rok není znám) vytvořila anglická královna Matylda kreslené příběhy vyobrazující situaci tehdejší doby. Zachytila, mimo jiné, dobytí Anglie Normany v čele s Vilémem Dobyvatelem nebo bitvu u Hastingsu. Sedmdesát metrů dlouhý gobelín tvoří celkem padesát osm obrazů doplněných latinskými texty. Ve středověku se rozmohlo používání symbolů, což napomohlo rozvoji sekvenčního umění. Svou úlohu zde sehrála především církev toužící po moci. Ta propagovala po celé Evropě své myšlenky a biblické příběhy pomocí jakýchsi pásků. Většina obyvatel totiž nebyla gramotná, obrazům však rozuměl každý. Křesťanské výjevy malovali duchovní na proužky pergamenu či dřeva, doplňovali je o dialogy v latině a vylepovali v kostelech. Páskům se přezdívalo „bible chudých“. K šíření příběhů v obrazech značně přispěly i veřejné popravy v Anglii. Životy odsouzených zachycovali kreslíři na plakáty (viz obrázek 7) a u poprav prodávali. Tyto archy se staly vyhledávanými suvenýry. Největší boom zažily na přelomu 14. a 15. století.
Obrázek 7 Kreslený plakát z popravy (Kruml 2007, str. 13) Počátek novověku je neodmyslitelně spjat s vynálezem knihtisku. Knihtisk zapříčinil masové šíření písemné kultury i plakátů mezi všechny vrstvy obyvatelstva. Tento rozmach se nevíce projevil v 18. století v Anglii, kde zažívaly zlatou éru satira s karikaturou. Za jednu z nejvýznamnějších osobností té doby se považuje karikaturista William Hogarth. Jeho myšlenky se šířily po celé Evropě. „Hogarth zastával názor, 21
že prezentace nových obsahů vyžaduje i zavedení nových forem vyprávění, a začal vytvářet satirické obrázkové příběhy na zdánlivě obyčejná témata, která přináší život.“ (Kruml 2007, str. 14) Mezi jeho nejznámější díla patří Život poběhlice a Život zhýralce (v originále A Harlot’s Progress a A Raker’s Progress). Na několika obrazech zachytil bez okolků realitu tehdejšího bytí, čímž ovšem pošpinil tolik vyzdvihovanou morálku. Za to si vysloužil přízeň a oblibu u nižších vrstev, lidé z vyšších společenských kruhů jím však opovrhovali. V souvislosti s komiksem je nutné zmínit, že Hogarth jako první zaznamenal text do bublin. Jednalo se ale spíše o náhodu než záměr. Dále vyprávěl příběh pomocí sekvence obrazů. Jeho díla byla vystavována jako série, nikoli izolovaně. „Do dějin comicsu se zapsal především tím, že vytvořil žánr, který můžeme označit jako obrazový cyklus.“ (Kruml 2007, str. 15) Inspiraci v dílech Williama Hogartha našel i švýcarský spisovatel a profesor Rudolphe Töpffer. Komiksoví odborníci pokládají tohoto muže za otce moderního sekvenčního umění. Töpffer nejen že tvořil vlastní „obrazové romány“, zároveň se zabýval i teorií této literatury. Ve své eseji publikoval následující myšlenku: „Příběhy se dají psát do kapitol, do řádek, do slov. To je literatura v jedinečném stylu. Ale je možné vyprávět příběh i řadou grafických prvků: To je literatura v obraze. (…) Kresby bez textu mají nejasný význam, texty bez obrazů neznamenají nic.“ (Töpffer in Kruml 2007, str. 16) Mimo jiné řešil Rudolphe Töpffer i otázku nahlížení na tuto obrazovou literaturu. Vzdělaní lidé ji už v 19. století považovali za podprůměrnou a neadekvátní jejich schopnostem a znalostem. Na tomto názoru Töpffer postavil propagaci toho žánru, neboť věřil, že negativní kritika intelektuálů přinese zvýšení zájmu a přitažlivosti u méně vzdělaných lidí. Nemýlil se. Obliba obrazové literatury prudce vzrostla. Jeho díla byla překládána do řady dalších jazyků a publikována po celé Evropě. Z mnoha lze jmenovat například Příběhy pana Jabota, Pan Crépin či Cesty doktora Festuse. V těchto kreslených příbězích spatřují odborníci jasný přechod od karikatury ke komiksu. Scott McCloud o Rudolphu Töpfferovi napsal: „… ačkoli sám není výtvarník, ani spisovatel vytvořil a ovládl uměleckou formu, která není ani jedno z těch dvou a zároveň je obojím.“ (McCloud 2008, str. 17) Tento umělec se stal inspirací pro další generace. Zhruba od druhé poloviny 19. století se začal komiks vyvíjet na kontinentech odděleně. Následující tři podkapitoly budou pojednávat o rozmachu tohoto literárního žánru ve Spojených státech amerických, v Evropě a u nás. 22
2.2 Vývoj komiksu ve Spojených státech amerických Stěžejní událostí pro americký komiks se stal vynález rotačky roku 1845. Tento stroj dovolil mnohonásobně snížit náklady na tisk, čímž přispěl ke snadné dostupnosti novin pro širokou veřejnost. Zároveň usnadnil množení obrázků. Ilustrace začaly být nedílnou součástí
každých
novin.
Lidé
se
stále
potýkali
s
nízkou
gramotností
a právě díky ilustracím se dosahovalo většího porozumění. Pokrokové tiskařské technologie umožnily vznik nových časopisů (např. Puck, Judge, Life). Roku 1889 přišel vydavatel Joseph Pulitzer s inovací svého newyorského listu Sunday World v podobě přílohy obsahující kreslené vtipy. Tento nápad byl čtenáři velice vřele přijat a současně přispěl k rozvoji obrazových příběhů. Jedním z tvůrců těchto kreslených příloh se stal umělec Richard Felton Outcalt. Zpočátku se zaměřoval na pouliční život dětí z newyorských činžovních domů. V jeho kresbách se neustále opakovala postava holohlavého chlapce s odstátýma ušima oděného ve špinavé noční košili. Později ho pojmenoval
Mickey
Dugana.
Promluvy
tohoto
malého
uličníka
zaznamenával Outcalt přímo na jeho košili. Dne 5. ledna 1895 vyšla série obrázků věnovaná pouze tomuto chlapci v žluté košili (viz obrázek 8). Hlavní hrdina byl přejmenován na Yellow Kida (česky Žluťásek). „Proti chlapcově podivnému úboru i sadistickému chování protestovaly tisíce puritánských čtenářů, ale na druhou stranu ještě více čtenářů si ho zamilovalo, náklad listu díky seriálu prudce stoupl a malý nezbeda se tak začal na jeho stránkách objevovat pravidelně.“ (Foret 2004) Publikování této série rozpoutalo další spor i mezi odborníky. Někteří v ní spatřují zrod moderního komiksu, jiní oponují, že zde stále chybí sdělovací bubliny. V takové podobě, v jaké známe komiks dnes, vyšel prvně dne 25. října 1896.
Obrázek 8 Yellow Kid (American studies at the University of Virginia 2009) 23
Obliba komiksu rostla i ve 20. století. Stal se neodmyslitelnou součástí každodenních novinových vydání. Neustále ale čelil kritice, a to především z řad pedagogů a strážců veřejné morálky. Ti zastávali názor, že komiks ohrožuje lidskou populaci svým vulgárním podtextem a nízkou mravní hodnotou. Vyvolali proto historicky první kampaň proti tomuto žánru. Někteří autoři se kvůli ní odmlčeli, jiní ukončovali své příběhy morálním ponaučením či poselstvím. Popularita komiksu však neklesala. Naopak. Vydavatelé různých novin a listů najímali stále nové a nové kreslíře. Tím vznikl prostor pro experimentování. Výraznou osobností té doby byl umělec Rudoplh Dirks. Tento kreslíř se do dějin komiksu zapsal jako první tvůrce celých obrazových příběhů. Navíc kresby doplnil o pohyb a znázornil pocity postav. Mezi jeho nejvýznamnější dílo patří The Katzenjammer, u nás známé pod názvem Kluci darebáci či Kočičárny Kida a Pida. Dalším proslulým experimentátorem se stal kreslíř Winsor McCaye. Jeho rozsáhlé komiksové dobrodružství Malý Nemo si oblíbila řada čtenářů v celé Americe. Vypráví o chlapci, jenž je odvezen do Slumberlandu, kde se má stát kamarádem královy dcery. McCaye do svého vyprávění zapojil sny a vdechl život neživým věcem. Kvůli tomuto přístupu byl mnohými odborníky označován za průkopníka surrealismu. (Holaňová 1993, str. 5) První komiksový hrdina, který překročil hranice USA a dostal se do Evropy, se jmenoval Kocour Felix (viz obrázek 9).
Obrázek 9 Kocour Felix (Kruml 2007, str. 51) Felix se vymykal tím, že zásadně chodil po dvou. Jeho autorem byl umělec Pat Sullivan. Světově známým se stal i další zvířecí komiks amerického kreslíře George Herrimana – Crazy Cat. Jeho hlavní zápletkou je netradiční milostný trojúhelník kočky, myši a psa. 24
Především díky filmovému zpracování se do paměti mnoha lidí zapsal komiks Pepek námořník amerického umělce Elzia Crislera Segara. Posledním kreslířem, který zakončí výčet nejvýznamnějších osobností této doby, je Walter Elias Disney. Tento muž mnoha talentů obohatil komiksovou tvorbu o díla jako například Kačer Donald, Tři malá prasátka, Pes Pluto či nejznámější Myšák Mickey. Z těchto příkladů lze usoudit, že Spojené státy americké stály na počátku 20. století na samém vrcholu komiksové produkce. Tvorba tamních autorů pronikala do celého světa a ovlivnila nejednoho spisovatele a kreslíře. Humoristicky pojaté komiksy začaly ve 30. letech 20. století ztrácet na své popularitě u široké veřejnosti. Objevily se názory hlásající rozšíření toho žánru o prvky westernu, sci-fi, detektivky. Lidé toužili prostřednictvím komiksu zažívat dobrodružství. Jako první zareagoval kanadský spisovatel a ilustrátor Harold Foster, jenž se nechal inspirovat úspěšným dobrodružným románem Tarzan od spisovatele Edgara Rice Burroughse. Pro americké listy vytvořil stejnojmenný komiks, se kterým však nesklidil velký úspěch. Jeho kresby byly příliš vágní, a proto je veřejnost nepřijala. Přepracování se nakonec ujal ilustrátor a kritik Burne Hogarth. „… vnášel do kresby vlastní představy a vytvořil úžasný svět džungle se silnými vlivy manýrismu a expresionismu. Hogarth představoval čtenářům kult nahého těla, dokonalost a rozmanitost přírody, studie zvířat a pohybů.“ (Kruml 2007, str. 62) Tak se zrodila fenomenální postava Tarzana (viz obrázek 10), potomka anglického lorda, jenž je po smrti rodičů vychováván v africké džungli opicí.
Obrázek 10 Tarzan (Kruml 2007, str. 63)
25
Od roku 1933 byly ve Spojených státech amerických vydávány samostatné komiksové knihy na pokračování např. Detective Comics či Action Comics. První takovou publikaci zpracoval kreslíř Max Gaines. Tím se komiks vymanil ze závislosti na novinách a časopisech. Zároveň upustil od prvků humoru a satiry a vydal se úplně jiným
směrem.
Výsledkem
těchto
radikálních
změn
byli
superhrdinové.
Lidé jim naprosto propadli, protože každý z nás si ve skrytu duše přeje dokázat něco neuvěřitelného. Prvním takovým superhrdinou se stal Superman (viz obrázek 11) autorů Jerryho Siegla a Joe Shustera. Superman jako jediný přežívá výbuch své planety Krypton díky svým rodičům, jež ho vyslali v modulu do vesmíru. On ztroskotává na planetě Zemi, kde ho jako první nalézají mladí manželé, kteří ho přijímají za vlastního a vychovávají. Jeho mimozemský původ má vliv na jeho schopnosti. Superman je využívá, aby pomáhal obyčejným bezbranným lidem v boji proti zlu a nespravedlnosti. Tento hrdina uchvátil čtenáře především proto, že ač oplývá nadpřirozenými schopnosti a umí létat, stále mu zůstávají lidské slabosti. Zároveň se na něho lidé obraceli v těžkých dobách, kdy s obavami vyčkávali, jak dopadnou válečné spory v Evropě.
Obrázek 11 Superman (Kruml 2007, str. 99) Dalším superhrdinou byl Flash Gordon autora Alexandra Raymonda. Tato postava vyniká svou sílou, důvtipem a chytrostí. Příhody Flashe Gordona se odehrávají v budoucnosti na různých galaxiích. Toto nové pojetí se setkalo s velice příznivým ohlasem nejen u dospělých, ale i u dětí. Americkým symbolem se stal superhrdina jménem Batman (viz obrázek 12). Vytvořil ho americký kreslíř Bob Kane. Netopýří muž se zjevuje pouze v noci, aby ztrestal nespravedlnost a zločin. Jde mu však 26
především o pomstu smrti svých rodičů. „Jelikož je ale majitelem nevyrýžovatelného bankovního konta, pomáhá si špičkovými technologiemi a úžasnými vynálezy: legendárním batmobilem, batplánem, batmerangem a spoustou dalších vymožeností a hračiček. Zajímavé zároveň je, že nepoužívá střelné zbraně.“ (Marek 2005) 30. léta 20. století jsou v USA nazývána „zlatými léty komiksu“.
Obrázek 12 Batman (Komiks.cz 2005) Do této doby byly komiksy vždy určeny čtenářům tiskovin – tedy převážně starší populaci. Obrázky se zaujetím sledovaly také děti. Roku 1940 vytvořil Will Eisner, americký kreslíř a karikaturista, pro listy Sunday Newspapers komiks The Spirit určený výhradně dospělým čtenářům. V tomto trendu se pokračovalo po druhé světové válce. Do komiksu pronikla témata s prvky hororu, erotiky, romantiky i krimi. Některá zpracování veřejnost tvrdě odsoudila za svou brutalitu a pornografii. Komiksoví tvůrci ale byli na kritiku zvyklí. Tento literární žánr mnozí již v minulosti shazovali za jeho nevhodnost pro čtenáře či nízkou kvalitu potlačující růst gramotnosti. Odpůrci mu přičítali i kulturní a morální úpadek lidstva. Nikdy ale nebyl komiks podroben takovému zkoumání jako v 50. letech. Do čela tohoto hnutí se postavil psychiatr Frederick Wertham. Ten ve své knize Seduction of the innocent6 (česky Svádění nevinných) shrnul výsledky své studie zabývající se negativním vlivem komiksu na mládež. Kritika nakonec vyústila v celospolečenský boj proti tomuto žánru. Vydavatelé museli podrobit díla autocenzuře. Jako směrodatný kodex vydala 6
WERTHAM, F., 1954. Seduction of the innocent. 1. vyd. New York City: Rinehart & Company.
27
Americká komiksová asociace roku 1954 tzv. „Comic code“. „Kodex mimo jiné zakazoval prezentovat sympatie ke zločincům, nedůvěru k představitelům práva a zákona a jednotlivosti zločinů a metody zločinců. Také bylo zakázáno ukazovat nahotu v jakékoli formě, prezentovat rozvod humoristicky nebo jako vhodnou metodu řešení problémů v manželství, v bublinách umísťovat kletby nebo neslušná slova, stejně jako používat slova horror nebo teror v názvech příběhů.“ (Kruml 2007, str. 143) Každý komiks se musel podrobit kontrole Americké komiksové asociace. V případě shledání nezávadnosti byl opatřen nápisem „Approved by the Comic Code Authority“ (česky Schváleno Komiksovou společností) a nic nebránilo jeho publikování. Tato opatření měla nedozírný dopad na ekonomiku vydavatelství. Mnohá vyhlásila bankrot. V 60. a 70. letech komiks sváděl boj nejen s kritickou společností, ale také s nově vznikajícím médiem – televizí. Zakládala se nová komiksová vydavatelství jako například Marvel Comics, B. B. Art, Crew či Mot. Renomovaní kreslíři se opět vrátili k superhrdinům. Svého zrodu se zde dočkal například pavoučí muž Spiderman od tvůrců Stana Lea a Steava Ditka. Nově se publikovaly dobrodružné komiksy skupiny superhrdinů.
Mezi
nejznámější
týmy
patří
Avengers
a Fantastická čtyřka.
Obrázek 13 Avengers (Slizg.eu 2011)
28
(viz
obrázek
13)
Zároveň v 70. letech vznikla jako reakce na cenzuru a omezení vydávání undergroundová skupina komiksu. Členové této skupiny skrze komiks prezentovali své postoje ke kultuře, názory na politiku i morální a etické normy společnosti. Jejich díla byla určena především starším čtenářům. Komiks se stal nástrojem umělecké výpovědi. Ve skupině působilo i několik ženských autorek. Za jednu z předních osobností undergroundu se považuje kreslíř a hudebník Robert Crumb. Proslul především
svými
komiksovými
povídkami
My
Troubles
with
Women
(česky Moje trable se ženami). V 80. letech se do popředí dostaly komiksy magazínu RAW. Tento deník proslavil především komiksový kreslíř Art Spiegelman svým projektem Maus (viz obrázek 14). Spiegelman se narodil ve Stockholmu. Oba jeho rodiče přežili pobyt v koncentračních táborech Osvětim a Dachau, což značně poznamenalo jejich životy. Speigelman se v komiksu Maus rozhodl zachytit otcovy zážitky. Svou zpovědí uchvátil širokou veřejnost. Za toto dílo převzal jako první komiksový tvůrce Pulitzerovu cenu za literaturu.
Obrázek 14 Ukázka z knihy Maus (Kruml 2007, str. 254)
2.3 Vývoj komiksu v Evropě V Evropě na sebe poprvé strhl komiks větší pozornost postavou Allyho Slopera (viz obrázek 15). Dne 14. srpna 1867 se tento komiksový „hrdina“ objevil na obrázcích anglického časopisu Judy. Opilec All má svérázný přístup k životu. Chce rychle zbohatnout, ale přitom nepracovat. Neustále se sbírá ze dna a bojuje o přežití. Jeho autorem byl spisovatel Charles Henry Ross, který se nechal inspirovat postavou 29
Wilsona Micawbera z díla David Copperfield od Charlese Dickense. Později se kreslení této postavy ujala žena Henryho Rosse – Merie Douvalová. Sláva Alla Slopera vzrostla natolik, že se vydavatel Gilbert Dalziel rozhodl věnovat mu celý časopis. Neutuchající zájem veřejnosti o komiksové příběhy vyústil v založení několika obdobných magazínů. Dalšími proslulými postavami se stali Utahaný Willie a unavený Tim autora Toma Browna. Tyto dva pobudy si zamilovala řada čtenářů. Na rozdíl od Spojených států amerických byl v Evropě komiks určen původně dětem a vycházel zásadně v magazínech, nikoli v novinách. Příběhy vždy obsahovaly nějaké ponaučení.
Obrázek 15 Ally Sloper (Kruml 2007, str. 81) Ač se zpočátku komiksové příběhy vydávaly především v Anglii, s postupem času ovládli trh Francouzi. První otištěný francouzský komiks nakreslil umělec Christophe (vlastním jménem Georges Colomb) a jmenoval se La Famille Fenouillard (česky rodina Fenouillardů). Vyobrazoval život jedné obyčejné venkovské francouzské rodiny. Dalším významným komiksem této země se stal Les Pieds-Nickelés kreslíře Louise Fortona. Jednalo se o příhody třech tuláků. „Trojice už od počátku porušovala společenské konvence a chovala se neuctivě k autoritám a neváhala ani kritickým způsobem komentovat politické události a politiku tehdejší francouzské vlády“ (Kruml 2007, str. 83) Nelze nezmínit, že komiks vychází ve Franci dodnes. Důležitým faktem je, že do této doby se publikovaly komiksy v jiné podobě, než jak je známe dnes. Stále ještě chyběly sdělovací bubliny a jejich struktura nebyla tolik propracovaná. Přesto se tento žánr těšil u čtenářů obrovské oblibě. Změna nastala až ve 30. letech 20. století,
kdy
začaly
do
evropských
novin
pronikat
Postupně opadal zájem jak u veřejnosti, tak i u samotných tvůrců. 30
americké
komiksy.
První komiks, který se stal věhlasný po celé Evropě a upravený vyšel i v USA, nakreslil pro
švédský
týdeník
roku
1920
umělec
Oskar
Jacobssob.
Jmenoval s Adamson a popisoval příhody muže ve středních letech bojujícího se svou nešikovností. Zlomový okamžik pro evropský komiks přišel v roce 1925, kdy francouzský kreslíř Alain Saint-Ogan vytvořil kreslené dobrodružství Zig et Puce (česky Zig a Puce) nesoucí prvky dnešního komiksu. Nově se ustálila sdělovací forma bublin a příběhy byly tvořeny sekvencí více obrazů. Milan Kruml (2007, str. 8586) považuje Saint-Ogana za otce moderního evropského komiksu. V Německu se ve 30. letech těšil oblibě komiks Vater und Sohn (česky Otec a syn) autora Ericha Ohsera. Prostřednictvím dvou komiksových postav jsou reflektovány tragické osudy umělců v době nacismu. Touto tématikou si Ohser vysloužil zákaz činnosti od tehdejší vlády. Fenomenální komiksovou postavou se v Belgii stal Tintin. Jeho autor Georges Remi (známý spíše pod pseudonymem Hergé) vymyslel postavu mladého reportéra, který se svým psem Filutou cestuje napříč Sovětským svazem, Amerikou, Afrikou a Čínou. Komiks vycházel řadu let, získal si oblibu mnoha čtenářů nejen v Evropě a svému autorovi přinesl věhlas. Remi se díky Tintinovi vypracoval na uznávaného kreslíře. Příběhy byly dokonale promyšlené, precizně a detailně vykreslené, pečlivě vykolorované. Jeho čistý styl se stal inspirací mnoha dalším umělcům. V době před druhou světovou válkou v Evropě sílil vliv amerických komiksů. Řada autorů se inspirovala superhrdiny. Vznikala díla s prvky krimi, sci-fi i erotiky. Začátek války znamenal pro komiks tvrdou cenzuru. Fašisté hlídali obsahy všech literárních děl. Zároveň zakázali otiskování amerických kreslených seriálů, čímž částečně podpořili evropskou produkci. Kreslíři využívali komiks jako prostředek ke sdělování ideologického smýšlení. Z dob druhé světové války stojí za zmínku komiksový seriál Bestie je mrtvá francouzského kreslíře Edmonda Calvoa. Ve svém díle zachytil historii druhé světové války. Hlavními postavami ale nebyli lidé, nýbrž zvířata. Po druhé světové válce nastává doba, která je považována za zlatou éru evropského komiksu. „… komiksy se staly velmi oblíbenými především u mladých lidí, protože nabízely barevný a zábavný kontrast k tristnímu životu ve zničené Evropě.“ (Kruml 2007, str. 193) Kreslené seriály vycházely ve velkém jako samostatné knihy či jako součást
zaběhlých
i
nových
časopisů
(například
Tintin,
Pilote).
Pronikaly do všech koutů Evropy a nepřisuzovaly se již výhradně mládeži. Prostřednictvím komiksů se řešila nová témata, která způsobila experimentování 31
s formou i kresbou. Vznikala díla kriminální, historická, dobrodružná i výpravná. K novinkám ve Francii patřily malé komiksové knížečky, kterým se přezdívalo kapesní komiksy. V 50. letech fascinoval Evropu belgický karikaturista Maurice de Bevére známý spíše pod pseudonymem Morris. Vydal se do Spojených států amerických a poštou zasílal do Francie komiksové příběhy kovboje Lucky Luka, v nichž popisoval krajinu a život Divokého západu. Roku 1958 stvořil belgický kreslíř Peyo (celým jménem Pierre Culliford) komiks popisující zvláštní národ malých modrých postaviček žijících v kouzelném lese. A tak se zrodili světoznámí Šmoulové. Další proslulé komiksové postavy vytvořili scénárista René Goscinny a kreslíř Alber Uderzo - roku 1959 dala Francie světu Asterixe a Obelixe (viz obrázek 16). Lid je znají jako dva Galy obdařené neuvěřitelnou sílou díky kouzelnému nápoji, pro Francouze znamenají národní hrdost a symbol odporu proti autoritám. V komiksu se prolínají prvky moderního světa s prvky antiky. (Jacková 2005) Asterix a Obelix sklízeli takový úspěch, že se jejich tvůrci rozhodli přestat je publikovat na pokračování v magazínu a vydávali je jako alba.
Obrázek 16 Asterix a Obelix (Kruml 2007, str. 203) Dále se v 60. letech šířily komiksy s erotickou tématikou plné lechtivých scén i kriminální příběhy se spoustou násilí a krve. Proti takovým tématům se zvedla vlna nevole a kritici komiksu žádali cenzuru. Byly vedeny mnohé soudní spory, jejichž výsledek potěšil nejen tvůrce, ale i čtenáře tohoto literárního žánru. Komiksy se mohly volně publikovat, avšak ty s nevhodnou tématikou musely mít na své obálce 32
označení „Jen pro dospělé“ a nemohly být prodávány mládeži. Z komiksu pro dospělé čtenáře lze jmenovat například Barbarellu autora Jean-Clauda Foresta či La Survivante kreslíře Paula Gillona. 70. léta znamenala snahu vydavatelů časopisů pozvednout komiks na úroveň prozaických literárních děl. Svůj záměr realizovali pomocí skutečných komiksových románů dělených do kapitol. Jedním z tvůrců těchto románů byl kreslíř Jacques Tardi. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Pobouření v Rouergue a Démon v ledu. V komiksech nadále převládaly prvky erotiky a násilí. Obrat nastal v 80. letech, kdy se začaly ozývat hlasy obyčejných lidí i vydavatelů, kteří se snažili bojovat za větší morální náboj komiksu. Na tvůrce se obrátil i sám papež Jan Pavel II., aby orodoval za proniknutí náboženských prvků do tohoto literárního žánru. Někteří kreslíři a scénáristé prosby akceptovali, jiní se raději odmlčeli. Komiks zažíval krizi. Stagnoval. Jedno pozitivum však toto období přineslo – komiks se více přiblížil literatuře.
2.4 Vývoj komiksu v Čechách Komiks v Čechách nemá tak dlouholetou tradici jako ve světě. Jeho počátky v druhé polovině
19.
století
byly
spjaty
s
ilustracemi
v
novinách
a
časopisech
(například Kulihrášek, Veselé listy, Malý čtenář). Jednalo se především o společenskou a politickou satiru tehdejších poměrů. Za novátory komiksového zobrazovacího stylu lze považovat Josefa Mánesa, Karla Václava Klíče, Mikuláše Alše či Karla Jaroslava Tůmu. Pro český komiks nastává zlom roku 1896. Karikaturista Ladislav Vlodek využil svých zkušeností nabytých ve Spojených státech amerických a úplně poprvé v Čechách ve svém díle o nadutém chlapci Adolfovi nakreslil dialogové bubliny. Svůj nový styl publikoval v magazínu Koule – Obrázkových novinách pro mladé věkem i duchem. Tento magazín se zapsal do historie jako první tištěné médium věnované pouze komiksu. Ladislav Vlodek se pro něj pokusil sestavit tým kreslířů, kteří by pravidelně
přispívali
svými
seriály
s
opakujícími
se
postavami.
Publikovali zde Antonín Burka, Jaroslav Vodrážka, František X. Procházka nebo Fráňa Voborský. Mezi nejúspěšnější kreslená vyprávění patřilo Škádlení či Luzínek v temné Africe. I u nás však společnost komiks zprvu odsoudila, proto Ladislav Vlodek své snažení vzdal. Za historicky první komiks je u nás považován Dobrý nápad nad zlato od Josefa Lady z roku 1906. (Fencl 2014) Až do 30. let zůstalo obrázkové vyprávění součástí časopisů a magazínů. Jedním z nich byl například Malý čtenář. 33
Zde vycházela „… drobná nezávazná humoristická pásma obrázků, která byla nejprve beze
slov,
později
doplněná
krátkým
textem
nebo
dvou
až
čytřverším
a také už bublinami. Obrázková pásma mívala obyčejně výstižný, často veršovný název.“ (Bezděková 2012, str. 25) V roce 1936 vznikl komiksový časopis věnovaný jediné postavě – psovi Punťovi. Příběhy tohoto psíka vycházely nejprve jako přílohy týdeníku List paní a dívek, později i jako malé sešitky (Punťovy příhody, viz obrázek 17). Punťu si oblíbila řada čtenářů, a to nejen těch dětských. Jeho kreslířem byl René Klapač, posléze Hermína Týrová. Nakonec se začal publikovat celý komiksový časopis Punťa, kde se zároveň otiskovaly i vtipné kreslené seriály menšího rozsahu (Dobrodružství kocourka Čertíka, Pepíkova Taškařina, Osudy medvídka Mumly). Mezi nimi i překlady děl Walta Disneyho (Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři malá prasátka, Pinocchio).
Obrázek 17 Komiksový sešit Punťovy příhody (Bezděková 2012, str. 31) Mezi další časopisy, které s komiksem ve 30. letech jakkoli pracovaly, patřil Malý Hlasatel či Správný kluk, z magazínů pro dospělé pak Dobrý den, Rozruch, Rodokaps, Pestrý týden a Ahoj. Mimo jiné vycházela obrázková vyprávění i jako příloha Lidových novin a Českého slova. V těchto letech publikovali své komiksy také Josef Lada a Ondřej Sekora. K dílům Josefa Lady patří například Osudy dobrého vojáka Švejka ve světové válce a Dobrodružství Tondy Čutala vycházející v přílohách Českého slova. Produktivnější však byl Ondřej Sekora. Do historie se neodmyslitelně zapsaly Příběhy Ferdy Mravence (viz obrázek 18), které se zprvu otiskovaly 34
v Lidových novinách, později vyšlo jejich knižní zpracování. „Antropomorfizovaný svět hmyzu přinášel poučení o přírodě a spojoval humorné příběhy s nenásilnou mírou informací.“ (Komiks aneb Kreslený seriál 2014) Dále je Sekora autorem komiksových seriálů Voříšek a spol., Velká historie na pokračování, Julek, Globální abeceda, Sojka klepna,
Požár
u Světlušky,
Smůla,
Muší
cirkus,
Karlíkovo
vítězství,
Kousky brouka Pytlíka a mnoha dalších. „Od konce třicátých let dochází k rozvoji realisticky kresleného komiksu. Nadějný vývoj českého komiksu z třicátých let byl po roce 1948 rozmetán, vydávání pozastaveno. Spousta komiksových autorů byla zakázána nebo kolaborovala.“ (Dilhofová 2011)
Obrázek 18 Ukázka z komiksu Příběhy Ferdy Mravence (Komiksárium 2010) Druhá světová válka přinesla útlum v literární produkci. Mnoho novin a časopisů vyhlásilo bankrot, vývoj se zastavil. S koncem války většina autorů navázala na předválečnou tradici a nastala nová éra českého komiksu. Z nejvýznamnějších tištěných médií 40. a 50. let lze jmenovat například časopis Vpřed, Junák či Mateřídouška. Tiskoviny podléhaly značné kritice z řad odborníků. „Jen jediný z nich,
Mateřídouška,
je
výtvarně
i 35
reprodukčně
listem
dobré
úrovně.
Druhé dva (Junák a Vpřed) jsou přímo odstrašujícím příkladem. Takovou výtvarnou láci, takovou ubohou úroveň reprodukce a tisku svedly i někdejší obchodní časopisy, jež podřizovaly všechno, i úroveň, zisku. Junák a Vpřed usilují, aby tato obchodní tradice pokračovala a nevyhynula. Listy vnitřně tak laciné mohou vychovávat jen laciného člověka a jeho láci nezmění okolnost, ohlupování neprovádí kapitalismus, ale nekapitalistická, ba výchovná organizace. Tím hůř a tím víc důvodů, abychom vymáhali nápravu.“ (Kovárna in Bezděková 2012, str. 49) Roku 1946 se stal časopis Vpřed následovníkem týdeníku Mladý hlasatel. Do redakce tak nově přišel i Jaroslav Foglar, který se zasloužil společně s výtvarníkem Janem Fischerem o přílohu Rychlé šípy (viz obrázek 19). Tento komiks vycházel v Mladém hlasateli od roku 1938, jeho obliba prudce rostla, proto byl dále vydáván i v časopisu Vpřed. Pětičlennou partu poctivých a obětavých chlapců měla za vzor řada dospívajících. Rychlé šípy bavily i vzdělávaly a vychovávaly generace. Nabádaly k uctívání základních lidských hodnot, jakým jsou čestnost, věrnost, statečnost a slušnost. Staly se fenoménem. Dobrodružství Rychlých šípů vycházela s přestávkami do roku 1989. Kompletní komiksový soubor všech příběhů této party vydalo nakladatelství Olympia v roce 1998. Na motivy obrázkových vyprávění se Jaroslav Foglar rozhodl vydat i prozaické zpracování. Tak se zrodila trilogie Dobrodružství v temných uličkách, jež je tvořena knihami Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Obrázek 19 Rychlé šípy (Bezděková 2012, str. 49) V 50. letech se u nás začala šířit vlna nevole proti komiksu kvůli jeho negativnímu vlivu na mládež. Tento literární žánr režim označil jako kapitalistický brak a odsoudil ho k zániku. Publikování podléhalo přísné cenzuře. Přesto vznikaly nové časopisy 36
pro děti, které komiksy v menší či větší míře otiskovaly. Mezi ně patřily Pionýrské noviny a Ohníček. Zrodu se tu dočkala nejen autorská obrázková vyprávění, ale i překlady zahraničních děl. S pozitivními ohlasy byly přijímány komiksy Walta Disneyho jako Myšák Mickey a Kačer Donald, úspěch sklidil i Pepek námořník nebo Kocour Felix. Mírné zlepšení v pohlížení na komiks nastalo až v 60. letech, kdy nakladatelství Mladá fronta uspořádalo seminář věnující se problematice zavrhování tohoto literárního žánru. Tvůrci a kritici se shodli na faktu, že komiks, stejně jako každé jiné literární dílo, má své poslání, zpracování a obsah. Kvalita těchto tří složek určuje i kvalitu celého díla, proto by bylo pošetilé zatracovat veškerou komiksovou tvorbu. Obrázková vyprávění byla dále publikována v tištěných médiích a jejich obliba stoupala. Roku 1957 vyšlo první číslo nově vznikajícího časopisu ABC mladých přírodovědců a techniků (viz obrázek 20). Zde měly komiksy od počátků své zastoupení. Autorem prvního obrázkového vyprávění byl Vladislav Toman, který stál v čele tohoto časopisu od roku 1959 do roku 1991. Komiks se jmenoval Za tajemstvím hlubin, nakreslil ho Miroslav Liďák, čítal celkem 10 epizod a jeho hlavní hrdinové svými jmény propagovali titul časopisu (Alenka, Břetík a Cyril). Další publikovaná obrázková vyprávění nesla názvy jako Šestka z Hradební, Profesor Filůtek, Píďa, Robot Emil, Robinsoni, Kulišáci, Strážci, Pif, Sága Žluté planety, Slavné vraky a mnoho dalších. (Ládek, Pavelka 2010) Podrobný výčet všech komiksů, které kdy v časopise ABC vyšly, nabízí společně s jejich obsahy, ukázkami a základními údaji kniha Josefa Ládka a Roberta Pavelky Encyklopedie Komiksu.7
Obrázek 20 Časopis ABC z roku 1957 (Abicko.cz 2012) 7
LÁDEK, J., PAVELKA R., 2010. Encyklopedie komiksu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ. ISBN 978-80-7388-462-8.
37
Konec 60. let patřil čtyřem hrdinům – černobílému kocouru Mišpulínovi, růžovému vepři Bobíkovi, bílé fence Fifince a zajíci Pinďovi. Roku 1969 vyšel první komiksový sešit jménem Čtyřlístek (viz obrázek 21) věnovaný těmto postavám a jejich příhodám. Hlavním tvůrcem byl Jaroslav Němeček, později mu se scénáři dopomohla Ljuba Štíplová. I když nutno podotknout, že za ta léta, co Čtyřlístek vychází, se na jeho tvorbě podílela řada dalších výtvarníků a scénáristů. Tento komiks rozdělil čtenáře do dvou nesmiřitelných skupin. Jedni ho milovali, druzí kritizovali. Negativně se hodnotila jeho komerčnost, nízká obsahová kvalita i chabé grafické zpracování. „Němečkův seriál Čtyřlístku s postavami zvířátek Mišpulína, Fifinky, Bobíka a Pindi zašel v nezřízené hyperbolizaci groteskové schematizace daleko za hranice vkusu a umění… Takový druh humoru výtvarných schémat nelze už považovat za pouhý prostředek odlehčení a úniku z pocitů složitosti světa.“ (Holešovský 1977, s. 93) Přes všechny záporné recenze vychází časopis ještě dnes.
Obrázek 21 Ukázka z komiksu Čtyřlístek (Bezděková, Krejčí 2012, str. 134) V sedmdesátých letech začal výrazněji publikovat svá díla náš současný nejvýznamnější komiksový tvůrce Kája Saudek. Ve svých počátcích tvrdě narazil na odpor režimu a přísnou cenzuru. Řada jeho výtvorů nemohla být do roku 1989 zveřejňována. Mezi ně patří například komiksová alba Muriel a andělé (viz obrázek 21) a Muriel a oranžová smrt, jež vytvořil pro nakladatelství Mladá fronta. Kája Saudek nově přinesl do Čech po zkušenostech ze Spojených států amerických větší akčnost a filmovou 38
střihovost.
Spolupracoval
s
časopisy
Mladý
svět
či
Pionýrská
stezka.
Věnoval se výhradně tématům pro dospělé. Proslul jako autor komiksů Příběhy majora Zemana a Diamantová šifra. Nejoblíbenější se stal jeho seriál Lips Tullian opírající se o skutečnou románovou předlohu. Nelze přehlédnout, s jakou ironií je v tomto díle popisován hlavní hrdina. „Přepis loupežnického románu do podoby comics skýtá jistě nečekanou řadu laciných efektů, které může některý čtenář hltat, ale řada jiných je přijímá s pousmáním a radostí, jako určitou konvenci vlastního žánru.“ (Bezděková, Krejčí 2012, str. 123) K 70. létům neodmyslitelně patří i časopis Sedmička pionýrů určený mládeži. I jeho součástí byla komiksová vyprávění. Nejčastěji se jednalo o překlady zahraničních děl. Lze jmenovat například komiks Kouzelník Merlin, Pif a Herkul, Pět neděl v balóně, Robin Hood, Zorro, Kocour Felix, Asterix a spousta dalších. (Ládek, Pavelka 2012, str. 3248)
Obrázek 22 Ukázka z komiksu Muriel a andělé (Bezděková, Krejčí 2012, str. 129) Rok 1989 se stal nejen pro komiksovou tvorbu a literaturu obecně zlomovým. S pádem komunistického režimu skončila i přísná cenzura, zakázaní autoři mohli znovu publikovat. Začala vznikat nová nakladatelství a periodika, díky novým živnostenským zákonům mohla vydávat i soukromá osoba. Nastal komiksový boom. „Bohužel řada projektů nedopadla k přílišné spokojenosti svých tvůrců zejména proto, že byly vytvářeny lidmi
se
socialistickými
zkušenostmi,
ovšem
v
prostředí
(raně)
kapitalistickém; právě odliv čtenářstva, spolu s jeho nedostatečnou vyspělostí (a tváří v tvář tak obrovské nabídce stejně nedostatečnou koupěschopností), už nedokázal 39
pokrývat dříve běžné statisícové náklady a celé stohy knih a časopisů končily ve skladech či likvidacích.“ (Matějíček 2003) Zároveň se český trh otevřel západním zemím. Začaly u nás vycházet překlady komiksů od zahraničních tvůrců. Čeští čtenáři se prvně setkali s Batmanem, Conanem, Spidermanem a Tarzanem. Tato díla nebyla původně vřele přijata, neboť za hranicemi našeho státu stál komiks na úplně jiné úrovni. S postupem času jsme si však tento styl podmanili. Za zmínku stojí český komiksový časopis Kometa vycházející v letech 1989 až 1992. Toto médium znovu otiskovalo díla Káji Saudka i Jaroslava Foglara. Prosadili se zde i noví tvůrci. Konkrétně Jan Štěpánek se svou Válkou s mloky, Jan Patrik krásný s jeho Tajemství Enny a spousta dalších. Komiksovým autorům této doby je přezdíváno „generace 89“. Kometa nakonec zkrachovala kvůli špatnému vedení a upadajícímu zájmu o komiksovou tvorbu. V letech 1994 až 1997 se komiks dostal až na samé dno neexistence.
2.5 Současnost komiksu ve světě V současné době prožívá komiks další rozkvět. Po celém světě vznikají kvalitní díla renomovaných autorů. Kresby jsou propracované do detailů, vypravěčství dosahuje velice vysoké úrovně. Čtení komiksu vyžaduje určitou intelektuální a čtenářskou zdatnost. Lidé už na něj nahlížejí jako na kvalitní literární žánr, který je může obohatit. Komiks si získal srdce mnoha čtenářů. Inspirují se jím nejen filmaři. Tento žánr se stal tolik oblíbeným, že se komiksového zpracování dočkala klasická díla jako například Romeo a Julie, Alenka v říši divů či Hobit. Mezi nejvýznamnější autory současnosti patří anglický žurnalista Neil Gaiman díky své sci-fi komiksové sérii Sandman. Dále pak anglický komiksový scénárista Alan Moore se svým dílem Z pekla, ve kterém se inspiroval legendou o Jacku Rozparovači. Díky komiksové sérii Sin City se proslavil americký spisovatel Frank Miller. Z ženských autorek lze jmenovat například Marjane Satrapiovou. Tato Francouzka íránského původu na sebe strhla pozornost svým dvoudílným autobiografickým komiksem Persepolis. Přízeň čtenářů si získaly i reportážní komiksy. Jejich hlavním představitelem dnešní doby je Joe Sacco. Tento americký novinář zachytil dopad první intifády8 na Palestince v obrázkovém příběhu Palestina. V komiksu Bezpečná zóna Goražde9 zase reflektoval zkušenosti tamních obyvatel na válku v Jugoslávii.
8 9
povstání a vzdor palestinských Arabů na územích okupovaných Izraelem malé město ležící v Bosně a Hercegovině
40
Největším komiksovým trhem se v současné době pyšní Japonsko. Japonskému komiksu je přezdíváno manga. „Tento termín používal od roku 1812 Katsušika Hokusai pro své knihy obrázků, z nichž některé byly řazeny v časovém sledu: man = spontánní, ga = obraz.“ (Kruml 2007, str. 259) Japonský komiks se vyvíjel izolovaně zhruba od 11. století. Zprvu jej také publikovali v časopisech, nyní se vydává v knižní podobě. Od našich komiksů se liší stylem kresby i vypravěčstvím. Postavy mají velké kulaté oči, špičatý nos a netradiční účes. Rozmluvy jsou zaznamenávány do bublin různých tvarů. Autoři často užívají citoslovce a zvukomalebná slova. Čtou se zprava doleva a jsou jednobarevné. Do Čech manga pronikla v roce 2000 a získala si zde mnoho příznivců. V roce 2009 byl u nás vydán první český sborník mangy pod názvem Vějíř. Mezi jeden z nejvýznamnějších japonských komiksů patří seriál Bos po Hirošimě (v originále Hadši no Gen, viz obrázek 23) autora Keidži Nakazawa. Tento kreslíř přežil svržení bomby na Hirošimu a ve svém díle autobiograficky zachytil přípravy své země na druhou světovou válku, samotný průběh války i atomový útok.
Obrázek 23 Kresba z komiksu Bos po Hirošimě (Komiksárium 2013)
2.6 Současnost komiksu v Čechách Nová éra komiksu u nás je spjata s rokem 1997, kdy prvně vyšel komiksový časopis CREW. „Ten poprvé přinesl skutečně kvalitní komiksy srovnatelné se špičkovými zástupci filmu či literatury, nicméně jednalo se pouze o zahraniční autory. Čeští tvůrci se teprve probouzeli z dlouholeté hibernace.“ (SEQUENCE 2010) Od té doby zároveň i příznivci tohoto literárního žánru usilují o jeho akceptování jako umění. V roce 2000 vzniklo nakladatelství Mot, které vydává především české a francouzské komiksy. 41
Proslulo také publikováním fanzinu Aargh!. Dalšími novými komiksovými časopisy jsou Zkrat, Sorrel a Pot. Moderní komiksoví tvůrci mají své charakteristické styly, proto jsou často označováni jako „generace 0“. Jmenovitě Jiří Grus, František Skála, Dan Černý, Miloš Mazal, Matěj Němeček, Jiří Zimčík a další. Roku 2006 bylo na podporu českého komiksu založeno občanské sdružení SEQUENCE. Toto sdružení „… si vytklo za cíl aktivně se podílet na propagaci komiksu coby moderního a nestereotypního média a popularizovat jej jako „deváté umění“. Svou činnost realizuje zejména
organizací
festivalu
KomiksFEST!,
produkcí
výstav,
workshopů
a komiksových projektů ve veřejných prostorech, publikační činností, pořádáním popularizačních a vzdělávacích programů a poskytováním informací o současné komiksové scéně.“ (SEQUENCE 2010) V současné době obliba komiksu stále roste. Lidé na něj začínají nahlížet jako na plnohodnotný literární žánr. Odborníci se shodují, že nastává jeho zlatý věk u nás. Mezi nejznámější tvůrce patří Lela Geislerová, Nikkarin nebo Branko Jelinek. Do podvědomí čtenářů se nejvíce zapsala trilogie Alois Nebel (viz obrázek 24) tvůrců Jaromíra 99 a Jaroslava Rudiše, která se dočkala i filmového zpracování. Zároveň byl tento komiks publikován v Polsku. Na jeho překladu se podílel i doktorand poznaňského Institutu historie kultury Michał Słomka. V jednom rozhovoru řekl: „Nebel pro mě představuje esenci střední Evropy – vypráví o lidských osudech ztracených v mlze, o pomíjivosti hranic a států, o apokalypse a nudě zároveň.“ (Kněžourková 2007)
Obrázek 24 Ukázka z komiksu Alois Nebel (Prokůpek 2010, str. 137) 42
3 Využití komiksu v literární výchově 3.1 Literární výchova na prvním stupni ZŠ Dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je obor Český jazyk a literatura součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tvoří ho tři základní složky – komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Tyto složky se vzájemně prolínají. „V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé percepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.“ (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 2013, str. 16) Pro složku literární výchovy Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání jasně definuje očekávané výstupy, tedy konkrétní popis toho, co má žák umět, dělat nebo čemu má rozumět po absolvování výuky. Pro první stupeň jsou tyto výstupy rozděleny do dvou období, a to pro 1. 3. ročník a 4. 5. ročník. Každá základní škola rozpracuje
očekávané
výstupy
do
svého
školního
vzdělávacího
programu.
Tím se zavazuje k jejich plnění. „LITERÁRNÍ VÝCHOVA Očekávané výstupy – 1. období žák ► ČJL-3-3-01 čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku ► ČJL-3-3-02 vyjadřuje své pocity z přečteného textu ► ČJL-3-3-03 rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění ► ČJL-3-3-04 pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
43
Očekávané výstupy – 2. období žák ► ČJL-5-3-01 vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je ► ČJL-5-3-02 volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma ► ČJL-5-3-03 rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů ► ČJL-5-3-04 při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy“ (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 2013, str. 20) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zároveň ve svém obsahu vymezuje i učivo, které má být v dané oblasti probráno. Pro literární výchovu je to poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání, tvořivé činnosti s literárním textem (přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod) a osvojení základních literárních pojmů (literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, režisér; verš, rým, přirovnání). (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 2013, str. 20) Žák se prostřednictvím četby seznamuje s hlavními literárními druhy, učí se identifikovat jejich specifické rysy, rozpoznává umělecké záměry autora, formuluje své vlastní názory o přečteném díle, rozlišuje literární fikci od skutečnosti, osvojuje si základní čtenářské návyky, schopnosti tvořivé percepce, interpretuje a produkuje text. (Toman 2007, str. 21) Literární výchova má své nezastupitelné postavení v oblasti rozvoje osobnosti žáka. „Podporuje chápání a přijímání světa a tím přispívá k sebepoznání, seberozvoji a nalezení vlastní identity. Žáky motivuje k četbě, k nalézání dalších komunikativních rovin a jejich významů, prostřednictvím uměleckých textů obohacuje o vnitřní prožitky, ukazuje cestu z životních problémů a napomáhá jim v hodnotové orientaci. Četbou se evokuje pocit sounáležitosti s hrdiny příběhu. Mladí lidé prožívají fiktivní osudy, aniž by sami byli vystaveni riziku z chybných rozhodnutí. Tím odhalují svůj vnitřní život, svoje motivace. Pomocí vhodných podnětů z četby nalézají odpovědi na své otázky, uvažují nad řešeními, transportují do nich své názory a zkušenosti, fantazii, apod.“ (Bednářová 2008, str. 6) Zároveň také literatura pozitivně ovlivňuje 44
jazykovou kulturu, rozvíjí slovní zásobu a vyjadřování žáka. Příznivě podporuje výchovu k umění obecně a blíže žáka seznamuje s kulturními hodnotami. Z těchto argumentů je patrné, že literární výchova má skutečně velký potenciál, proto nelze vést její výuku bez patřičné kvalifikace a dostatečných znalostí a dovedností.
3.2 Využití komiksu v hodinách literární výchovy Prvostupňoví pedagogové mají jedinečnou příležitost vidět znatelný pokrok u svých žáků. Na začátku první třídy neumějí děti téměř nic. Při odchodu z páté třídy však ve větší či menší míře zvládají číst, psát i počítat. Naučit ale žáky tyto dovednosti je složitý a zdlouhavý proces. Zaměřme se tedy ve zkratce na výuku čtení. Vývoj čtenářských dovedností probíhá ve dvou fázích. V prvním období se žák učí základní prvky – tedy písmena, jejich tvary a zvukové podoby. Od hlásek se přechází k slabikám, později ke slovům a nakonec k celým větám. První čtení postrádá porozumění. Žák se soustředí na formální stránku textu, obsah mu uniká. Po zafixování a zautomatizování samotného procesu přichází druhé období, obvykle tomu tak bývá na konci druhého, respektive ve třetím ročníku. Žák si začíná uvědomovat, co čte a jaký význam text nese. Dovede o něm mluvit a vlastními slovy ho reprodukovat. (Vágnerová 2012, str. 301 - 302) Proto by mu měly být předkládány vhodné knihy či úryvky přiměřené jeho věku i chápání. Zároveň by se měl žák setkat s různými literárními žánry, aby si rozšířil své znalosti a svůj přehled. S postupem času si bude sám volit, co si přečte. Literární vkus je z největší části ovlivňován rodiči a učiteli. Na prvním stupni tvoří hlavní náplň literární výchovy četba z čítanek. Běžné čítanky obsahují z největší části klasické prozaické texty, výjimkou však není dětská poezie, hádanky, rébusy či vtipy. Od třetích ročníků navíc učitelé zavádějí i mimočítankovou četbu, kdy celá třída čte společně jedno literární dílo. Mezi nejoblíbenější knihy patří Povídání
o
pejskovi
a
kočičce
od
Josefa
Čapka,
Děti
z
Bullerbynu
od Astrid Lindgrenové či příběhy party Rychlých šípů od Jaroslava Foglara. Rozhodující roli při výběru mají především finanční prostředky a vybavenost školy. Většina učitelů navíc vede své žáky k tvorbě čtenářských deníků. Děti si také do tříd nosí své přečtené knihy a povídají o nich svým spolužákům.
45
Žáci prvního stupně se v literární výchově s komiksem téměř nesetkávají. V čítankách ani mimočítankové četbě není tento žánr vůbec zastoupen. Někteří pedagogové ho využívají jako příležitostné zpestření hodin. Systematicky s ním však téměř nikdo nepracuje. Zde je výčet argumentů, proč komiks do výuky zařadit: „1. Motivace žáků: Vzhledem k přirozené přitažlivosti obrázků pro člověka je komiks vhodný zejména pro udržení zájmu a pozornosti žáka. 2. Vizuálnost: Fotografie a text vzájemným propojením vypráví příběh. Tím lze jakémukoliv tématu nasadit ‚lidskou tvář‘ tak, aby došlo u žáka k propojení emocionální stránky a obsahu vzdělání. 3. Stálost komiksu: Na rozdíl od filmu a animace, kde samo médium diktuje tempo zobrazování, komiks postupuje tempem čtenáře. 4. Zprostředkování: Komiks může zdráhající se čtenáře navnadit a být inspirací pro čtení náročnějších textů. Může se stát základním pilířem pro obtížnější vědní disciplíny. 5. Rozvoj schopnosti uvažovat: Analytické a kritické myšlení může být vyvíjeno pomocí správně zkonstruovaných komiksů.“ (Kříž 2013) Prostřednictvím komiksu může být naplňována nejen většina očekávaných výstupů literární výchovy, ale i mezipředmětové vztahy. Dále lze prostřednictvím tohoto žánru rozvíjet klíčové kompetence, jež jsou hlavním cílem Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V některých školách je komiks součástí různých projektů. Ve školním roce 2012/2013 proběhl eTwinningový projekt Národní pohádky v komiksech. Zúčastnily se ho dvě vzdělávací instituce -
Základní škola Generála Píky v Ostravě a Základní škola
P. K. Hostinského v Rimavské Sobotě. Žáci pátých tříd společně poznávali a objevovali shodné a rozdílné prvky v lidových pohádkách. Využívali k tomu především díla Pavla Dobšinského a Boženy Němcové. Na základě svého zkoumání nejprve zpracovali česko-slovensko-anglické slovníky, vytvořili nové ilustrace a vrcholným dílem byl společný komiks klasických pohádek. Tvůrci projektu o něm napsali: „Projekt je založený na myšlence, aby základní vědomosti žáků získané v hodinách českého jazyka, dějepisu a výtvarné výchovy nezůstaly jen v oblasti teorie, ale aby se začlenily 46
i do praktického života. (…) Cílem projektu je vést žáky k lásce k vlasti, poznávání lidového kulturního dědictví, seznámit žáky s literárními osobnostmi – sběrateli lidové poezie, lidovými tradicemi, uměním a historií.“ (Národní pohádky v komiksech 2012) „Důkazem toho, že komiksy mají opravdu velký výukový potenciál, jsou projekty podporované napříč mnoha státy světa. Hezkým příkladem je např. Edu Comics Project realizovaný v rámci programu Comenius pod záštitou Evropské unie.“ (Kříž 2013) V rámci projektu základní školy z různých zemí světa zasílaly na společné stránky komiksově zpracované národopisy, historii či další informace o své zemi (popř. regionu). Své zastoupení tu měla i Česká republika. Další projekt podporující zahraniční vztahy byl realizován v roce 2012 v Bavorsku. Žáci česko-německých partnerských škol tu v tamním centru společnými silami vytvořili komiks na téma Setkání. Českou republiku zde reprezentovalo Gymnázium Stříbro. Za zmínku jistě stojí i fakt, že s tímto literárním žánrem pracují i mimoškolní organizace. Další projekt využívající komiks vytvořila Společnost pro kreativitu ve vzdělávání společně s Poradnou pro integraci za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Nese název Tvoříme spolu a od roku 2012 probíhá vždy v každém pololetí. „Projekt se zaměřil na využívání umění při efektivní podpoře jazykového vzdělávání dětí cizinců a rozvoje jejich klíčových kompetencí a podpoře jejich integrace.“ (Společnost pro kreativitu ve vzdělávání 2014) V první etapě projektu tvůrci aplikovali jako prostředek integrace právě komiks. Děti mladšího i staršího školního věku jak z Čech, tak z Kazachstánu, Litvy a Afganistánu se setkávaly pravidelně jednou za 14 dní na workshopech, kde společně tvořily obrázkové příběhy. Projekt se ukázal jako velice efektivní, proto neustále probíhá. Závěrem této kapitoly ještě několik slov k využití komiksu ale z jiného pohledu. Dětské krizové centrum vytvořilo projekt O další krok blíž pomáhající týraným, zanedbávaným a zneužívaným dětem. V rámci této akce bylo zpracováno celkem šest komiksů určených jako prevence do základních škol (viz obrázek 25). Řeší témata šikany, fyzického týrání, sexuálního zneužívání, domácího násilí, ale i problémy spojené s rozvodem rodičů či nástrahy internetu. Jejich autorem je Dan Černý. Komiksy opisují dané situace a přinášejí k nim základní informace. Zároveň radí, jak se při nich chovat a koho kontaktovat. Materiály jsou školám zdarma k dispozici.
47
Obrázek 25 Ukázka preventivního komiksového příběhu pro děti (Dětské krizové centrum 2014)
48
II VÝZKUMNÁ ČÁST 4 Metodologie výzkumného šetření 4.1 Cíle výzkumného šetření V současné době stále mnoho lidí řadí komiks mezi podřadnou literaturu. Většina ani neví, jak tento literární žánr funguje. Mnozí v něm spatřují pouhé obrázky doplněné textovými bublinami. Ve vzdělávání (respektive ve výuce) se s komiksem také nesetkáme příliš často. Přes to všechno nelze vyvrátit, že komiks dobré úrovně může čtenáře obohatit stejně jako kterékoli jiné literární dílo. Právě toto tvrzení je pilířem celého výzkumného šetření této diplomové práce. Výzkumné šetření bylo realizováno se třemi hlavními cíli. Zde uvádíme jejich přehled: 1. Vyzkoumat, zda u žáků prvního stupně základní školy existuje rozdíl mezi porozuměním prozaickému textu a porozuměním komiksu. 2. Zjistit, zda u žáků prvního stupně základní školy existuje rozdíl mezi aktivizací tvořivosti po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu. 3. Odhalit u žáků prvního stupně základní školy rozdíl mezi mírou vzbuzené empatie po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu.
4.2 Problémy výzkumného šetření Vzhledem ke zkoumané problematice jsme stanovili pět hlavních problémů (dále jen P1/P2/P3/P4/P5), které se budeme tímto šetřením snažit potvrdit či vyvrátit. Zde je jejich přehled: P1: Je míra porozumění žáky větší u komiksu než u prozaického textu? P2: Aktivizuje se více tvořivost žáků po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu? P3: Je míra vzbuzené empatie u žáků větší po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu? P4: Reprodukují žáci lépe příběh z komiksu než z prozaického textu? P5: Vyhledávají žáci informace snadněji v komiksu než v prozaickém textu? 49
4.3 Výchozí texty Základem našeho výzkumu byly dva literární úryvky – komiksový (viz příloha A) a prozaický (viz příloha B). Zvolili jsme texty finské spisovatelky Tove Janssonové, neboť právě tato autorka zpracovala jeden příběh oběma potřebnými literárními žánry. Příběh se jmenuje Kometa a vypráví o pádu komety na údolí muminků. 4.3.1 Životopis Tove Janssonové Tove Janssonová (celým jménem Tove Marika Janssonová) se narodila dne 9. srpna 1914
v
Helsinkách
jako
nejstarší
dcera
Viktora
Janssona
a Signe Hammarsten-Janssonové. Celá její rodina se pyšnila uměleckým nadáním. Otec pracoval jako sochař, matka se proslavila jako grafička a ilustrátorka, prostřední bratr Per Olof se živil fotografováním a nejmladší bratr Lars byl ilustrátorem. Tove Janssonová hovořila švédsky. Velkou část svého života prožila na jednom z ostrovů Pellinki u Porvoo jménem Klovharun (poblíž Finska), proto ostrovy a moře hrají v jejích knížkách velkou roli. Své první kresby veřejně publikovala v patnácti letech v časopise Garm. Byla velmi nadanou dívkou. Rozhodla se tedy studovat kreslířství na výtvarné akademii Konstfack ve Stockholmu. Po dokončení studií své nadání dále rozvíjela na kreslířské škole finské Národní galerie v Helsinkách a v Paříži na École d'Adrien Holy a École des Beux Arts. (Daemon 2004) My tuto spisovatelku známe především díky jejím smyšleným postavičkám, které nazvala muminci. Postavička Muminka se poprvé objevila v již zmíněném časopisu Garm v roce 1940. Muminek se lidem zalíbil, proto Tove Janssonová vydala roku 1945 svou první knihu věnovanou muminkům. S jejich rozvojem jí značně pomohl její nejmladší bratr Lars, který se zasloužil i o ilustrování řady muminích komiksů. V šedesátých letech se série o mumincích stala známá v západním světě a o deset let později i ve východním (včetně Japonska, kde příběhy sklízely také velký úspěch). Kniha byla údajně přeložena do 34 jazyků (včetně japonštiny a hebrejštiny). V roce 1969 se stala inspirací pro televizní seriál, který jsme měli možnost vidět i u nás. Poprvé se však vysílal v Japonsku v roce 1970.
50
Ač Tove Janssonová publikovala i řadu knih na jiné téma, za svou největší slávu vděčí právě muminkům. Za svůj literární přínos získala řadu ocenění. V roce 1966 to byla cena Hanse Christiana Andersena, v roce 1972 cena Švédské akademie a o čtyři roky později ještě cena Pro Finlandia. Životní partnerkou Tove Janssonové byla grafička Tuulikki Pietilä. Autorka zemřela dne 27. června 2001 v Helsinkách. Díky muminkům na tuto švédsky píšící spisovatelku, malířku, ilustrátorku a autorku komiksů vzpomíná celý svět. (Daemon 2004) 4.3.2 Muminci Muminci
jsou bílá, chlupatá stvoření s velkými čenichy. Silně připomínají
skandinávské skřítky – trolly. Muminci společně žijí jako rodina v muminím údolí a zažívají
různá
dobrodružství.
Mezi
jejich
charakteristické
vlastnosti
patří
dobrosrdečnost, nadhled a smysl pro humor. Hlavními postavami jsou tatínek, maminka, Muminek, Čenich, Šňupálek, slečna Ferka, Ferko a Ondatra. Z dalších postav mohu jmenovat například Tiki, Malou Miu, Mimlu, Piplu, Bedříška, Kryšánka, Myšilku, Strašidlo či Moranu. Muminci se těší oblibě po celém světě. Jejich příběhy se publikují nejen v prozaické a komiksové podobě, ale lze je spatřit i v animovaných televizních seriálech, filmech či opeře. Dále pak můžeme ve Finsku navštívit zábavní park Svět muminků ve městě Naantali nebo jejich muzeum ve městě Tampere, které nese název Údolí muminků. 4.3.3 Kniha Kometa Kniha Kometa10 autorky Tove Janssonové byla napsána roku 1946. Ve švédštině se dílo jmenuje Kometjakten. Žádné zdroje bližší informace k této knize neuvádějí. Víme však, že spisovatelka příběh znovu přepracovala, a to roku 1968 pod švédským názvem Kometen komme. Do češtiny byla kniha přeložena poprvé roku 1979. Hlavní postavy -
Muminek statečný, neohrožený, nápaditý, nebojácný, dvorný
-
Čenich – malinký, touží po přízni ostatních, pesimistický, lítostivý, ufňukaný, dokáže být i statečný a věrný
10
JANSSONOVÁ, T., 2002. Kometa. 2. vyd. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00908-0.
51
-
Muminkova maminka paní domu, vaří, peče a smaží, dobrosrdečná, hodná, pečlivá
-
Muminkův tatínek šikovný a moudrý otec, píše paměti
-
Šňupálek o něco starší než ostatní, vzhledem podobný člověku, nosí vždy zelený klobouk a foukací harmoniku, nezávislý, nemá vztah k hmotnému majetku (raději si na něj nechá jen vzpomínku, než aby ho musel táhnout na zádech)
-
slečna Ferka podobná muminkům, odvážná, hodná, hezká, na pravé noze nosí zlatý náramek, je pokryta pěkným hebkým chmýřím a má ofinu, kterou stále kartáčuje
-
Ferko – bratr slečny Ferky, vždy si ví se vším rady, bere se hodně vážně
-
ondatra pižmová – filozoficky zaměřená, líná, pesimistická, mrzutá, všechno je jí jedno
Děj Do domu muminků jedné noci přichází ondatra pižmová, která místní obyvatele upozorňuje na blížící se nebezpečí v podobě konce země. Brzy na to se muminci probouzejí do šedavého rána a vše je od prachu. Začínají proto brát blížící se hrozbu vážně. Muminek a Čenich se vydávají na putování do nedaleké observatoře, o které jim pověděla ondatra. Z observatoře si chtějí prohlédnout hvězdy a vesmír, protože potřebují vědět, jestli má vesmír skutečně černou barvu. Cestou zažívají různá dobrodružství a potkávají mnoho nových přátel. Jedním z nich je i Šňupálek. Tento malý cestovatel na svých výpravách ledasco zažil a viděl. Muminkům vypráví o kometách osamělých hvězdách, jež ztratily hlavu, řítí se vesmírem a mají za sebou žhnoucí
ohon.
Komety
znamenají
pro
jejich
planetu
obrovskou
hrozbu,
neboť by ji mohly rozbít na kousky. Po čase se naši hrdinové skutečně dostávají do observatoře. Obrovská observatoř se pyšní skleněnou, kulatou střechou z duhových barev, jež se pomalu otáčí. Pracují zde páni profesoři, kteří konají tisíce zajímavých pozorování, kouří cigarety a vedou samotářský život. Mají zde největší dalekohled světa. Čenich se jako první zvířátko může podívat do obrovského dalekohledu. Spatřuje černý vesmír a také kometu, která letí kolmo k nim. Jeden z profesorů vypočítal, že se kometa dotkne země 7. srpna v 8:42 (možná o 4 vteřiny později). Nikdo však neví, co se stane, až dopadne. 52
Zjištění, že kometa zřejmě zničí celou zemi, muminky vyděsilo. Utíkají proto rychle zpět do muminího údolí, aby to všechno pověděli svým rodinám a přátelům. Na zpáteční cestě zjišťují, že vysychá voda. Moře zmizelo a všude to příšerně zapáchá. Kometa se víc a víc přibližuje. Má obrovské rozměry a její bílé plameny ohromně svítí. Čenich s Muminkem se navracejí do muminího údolí, kde na ně čekají rodiče. Vše jim povědí a rychle se stěhují do blízké jeskyně, aby se zachránili. Do dopadu komety zbývá jen pár minut. Vzduch pálí jako oheň. Všichni se pevně drží za ruce. Přichází bouřka meteoritů. Venku je slyšet drcení skal a pukání země. Ticho. Muminci usínají. Ráno po probuzení se jdou podívat ven. Nebe a všechno na zemi nemá žádnou barvu, panuje naprostý klid. Muminci jsou šťastní, že katastrofu přežili. Tento původně prozaický příběh zpracovala Tove Janssonová i jako komiks. Děj až na malé drobnosti zůstal nezměněný. Komiksové zpracování Komety nalezneme v knize Muminek: Kompletní kreslené stripy Tove Janssonové.11 Všechny komiksy této autorky se v současné době těší u dětí a mládeže veliké oblibě a patří k jedněm z nejčtenějších. To byl další z důvodů, proč jsme při výběru výchozích textů volili právě tento.
4.4 Technika výzkumného šetření „Vědecký výzkum rozšiřuje hranice vědomostí lidstva a znamená proces vytváření nových poznatků, ale i potvrzení či vyvrácení stávajících. Jedná se o systematickou a pečlivě naplánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět výzkumné otázky a přispět k rozvoji v daném oboru. (…) Jde o systematické, kontrolované, empirické a kritické
zkoumání
hypotetických
výroků
o
předpokládaných
vztazích
mezi přirozenými jevy.“ (Skutil a kol. 2011, str. 17) 4.4.1 Dotazník Naše výzkumné šetření jsme se rozhodli realizovat prostřednictvím dotazníku. „Dotazník je snad nejrozšířenější pedagogickou výzkumnou technikou vůbec. Je používán i v sociologických, demografických a dalších šetřeních zabývajících se člověkem. Podstatou dotazníku je zjištění dat o respondentovi, ale i jeho názorů, postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. (…) Dotazník je psaný soubor otázek. V rámci vyplňování dotazníku respondent čte otázky, interpretuje jejich význam 11
JANSSONOVÁ, T., 2011. Muminek: Kompletní kreslené stripy Tove Janssonové. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0340-3.
53
a následně na ně odpovídá. Jedná se o metodický nástroj výzkumu zjišťování informací o osobních znalostech, postojích k aktuální skutečnosti a hodnotových preferencích.“ (Bartošová, Skutil 2011, str. 80) 4.4.2 Otázky a jejich způsob hodnocení Na základě komiksového a prozaického textu byly sestaveny dva obdobné dotazníky (viz příloha C a příloha D). Ty se skládaly celkem z osmi úkolů, které u žáků prověřovaly následující oblasti: reprodukce čteného textu, vyhledávání informací v textu, porozumění čtenému textu, míru vzbuzené empatie a aktivizaci tvořivosti. Tato podkapitola uvede přehled všech úkolů, jejich zaměření a způsob hodnocení. 1. úkol zadání u komiksu: Napiš aspoň třemi větami, o čem byl příběh. zadání u prózy: Napiš aspoň třemi větami, o čem byl příběh. zaměření: reprodukce čteného textu způsob hodnocení: 3 varianty odpovědí 1. varianta „správně“: respondent napsal alespoň ve třech větách, o čem byl příběh 2. varianta „špatně“: respondent napsal dvě a méně vět, o čem byl příběh (případně respondent napsal pouze slova/slovní spojení) 3. varianta „nic“: respondent nenapsal nic 2. úkol zadání u komiksu: Kam si chtěl duch sednout? zadání u prózy: Co měli muminci na střeše jeskyně? zaměření: vyhledávání informací způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze čtyř možností) 1. varianta „správně“: respondent zaškrtnul správnou možnost 2. varianta „špatně“: respondent zaškrtnul špatnou možnost
54
3. úkol zadání u komiksu: Co je to ferkie? zadání u prózy: Čím muminci zakryli vchod do jeskyně? zaměření: vyhledávání informací způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze čtyř možností) 1. varianta „správně“: respondent zaškrtnul správnou možnost 2. varianta „špatně“: respondent zaškrtnul špatnou možnost 4. úkol zadání u komiksu: Proč chtěl duch dort? zadání u prózy: Proč se převrátila petrolejová lampa? zaměření: porozumění čtenému textu způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze čtyř možností) 1. varianta „správně“: respondent zaškrtnul správnou možnost 2. varianta „špatně“: respondent zaškrtnul špatnou možnost 5. úkol zadání u komiksu: Vzal si muminek s kloboukem dort? zadání u prózy: Bydleli muminci v jeskyni nebo se tu jen ukrývali? zaměření: porozumění čtenému textu způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze dvou možností) 1. varianta „správně“: respondent napsal správnou možnost 2. varianta „špatně“: respondent napsal špatnou možnost 6. úkol zadání u komiksu: Jak myslíš, že se muminci cítili před dopadem komety? zadání u prózy: Jak myslíš, že se muminci cítili před dopadem komety? zaměření: míra vzbuzené empatie způsob hodnocení: 3 varianty odpovědí 1. varianta „báli se“: respondent napsal „báli se/byli strachy bez sebe/třásli se strachy“ 2.
varianta
„cítili
se
špatně“:
respondent
„špatně/strašně/hrozně/děsně/příšerně“ 3. varianta „nic“: respondent nenapsal žádnou odpověď
55
napsal
7. úkol zadání u komiksu: Proč myslíš, že si muminci hledali úkryt společně a ne každý sám? zadání u prózy: Proč myslíš, že se muminci navzájem drželi při dopadu komety? zaměření: míra vzbuzené empatie způsob hodnocení: 4 varianty odpovědí 1. varianta „báli se“: respondent napsal „báli se/nechtěli být sami/byli vyděšení“ 2. varianta „byli rodina“: respondent napsal „byli rodina/drželi při sobě/měli se rádi“ 3. varianta „společná smrt“: respondent napsal „chtěli zemřít společně“ 4. varianta „nic“: respondent nenapsal žádnou odpověď 8. úkol zadání u komiksu: Jak myslíš, že příběh dopadnul? Zkus ho dopsat. zadání u prózy: Jak myslíš, že příběh dopadnul? Zkus ho dopsat. zaměření: aktivizace tvořivosti způsob hodnocení: počet napsaných slov + 3 varianty odpovědí 1. varianta „A – úkol splněn“: respondent navázal na konec úryvku, dodržel dějovou linii, příběh dokončil 2. varianta „B – úkol částečně splněn“: respondent nenavázal na konec úryvku, nedodržel dějovou linii, příběh dokončil 3. varianta „C – úkol nesplněn“: respondent nenavázal na konec úryvku, příběh nedokončil
4.5 Předvýzkum Po vybrání výchozích textů a vytvoření dotazníků jsme realizovali předvýzkum. Jedním z jeho cílů bylo zjištění, zdali jsou otázky v dotazníku jasně formulované a pro respondenty pochopitelné.
Dále
jsme
si
předvýzkumem
chtěli
ujasnit,
pro jaký ročník je naše výzkumné šetření. Váhali jsme mezi 3. a 4. ročníkem základní školy. Nakonec jsme potřebovali zjistit, jakou časovou dotaci respondenti na čtení textu a vyplňování dotazníků musejí mít.
56
Předvýzkum byl realizován v měsíci prosinci roku 2013 na Základní škole Aloisina Výšina Liberec a Základní škole Oblačná Liberec. Tyto dvě školy jako jediné z celkem deseti oslovených svolily ke spolupráci a umožnily nám tak své šetření provést. Základní
škola
Aloisina
Výšina
sídlí
na
Kunratickém
sídlišti
v Liberci.
Jedná se o běžnou základní školu, jejíž vzdělávání není specializované na žádný předmět. Prioritou této školy je poskytnout všem svým žákům všestranný rozvoj osobnosti, dopřát jim kvalitní všeobecné vzdělání s důrazem na současné trendy a uplatnitelnost v běžném životě. Zaměřuje se tedy na výuku cizích jazyků, práci s výpočetní
technikou,
komunikační
a prezentační
dovednosti,
dodržování
společensko-etického kodexu. (Základní škola Aloisina Výšina, Liberec 2014) Základní škola Oblačná Liberec sídlí v samotném centru a jedná se o nejstarší školu v tomto městě. Tato instituce nabízí úplné základní vzdělávání s prohloubenou výukou informatiky. Výpočetní technika v podobě počítačů a interaktivních tabulí je zde v každé třídě a žáci s ní běžně pracují i v dalších předmětech. Škole se maximálně snaží rozvíjet potenciál svých žáků a vybavit je takovými znalostmi a dovednostmi, se kterými budou jednou úspěšní v soukromém i pracovním životě. (Základní škola Liberec, Oblačná 2011) Předvýzkumu se účastnilo 83 respondentů třetích a čtvrtých ročníků z výše uvedených škol. Byli podrobeni výzkumnému šetření v celém jeho rozsahu. V obou ročnících na obou školách pracovali jak s komiksem, tak s příběhovou prózou. Z výsledků předvýzkumu vyplynulo, že otázky jsou pro žáky pochopitelné a jasně zadané. Pro čtvrté ročníky bylo řešení úkolů příliš snadné, proto jsme se rozhodli dále podrobit výzkumnému šetření pouze žáky třetích ročníků. Výběr textů se osvědčil, neboť respondenti dané úryvky bez problémů přečetli a porozuměli jim. Navíc je příběh skutečně zaujal. Co se týče časové dotace, ukázalo se, že jedna vyučovací hodina (tedy 45 minut) na zadání instrukcí i práci s textem a vyplnění dotazníku zcela stačí.
57
4.6 Výzkumný vzorek Kvůli realizaci našeho výzkumného šetření jsme oslovili řadu libereckých škol, ty ovšem buď vůbec nereagovaly, nebo se zkoumáním nesouhlasily. Proto jsme byli nuceni oslovit školy v jiném městě. Se vstřícným přijetím jsme se setkali u dvou škol nacházejících se v Broumově. Toto město leží na severovýchodě naší republiky v Královéhradeckém kraji (okres Náchod). S výzkumným šetřením zde souhlasily dvě základní školy – ZŠ Hradební a ZŠ Masarykova. Základní škola Hradební v Broumově nabízí úplné základní vzdělání. Nemá hlubší zaměření na žádný předmět. Přesto se svým žákům snaží zprostředkovat maximum informací a vybavit je takovými vědomostmi a dovednostmi, se kterými najdou uplatnění nejen v pracovním životě. K tomu jim slouží nejen výpočetní technika a specializované učebny s nejmodernějšími pomůckami, ale především kvalifikovaní pedagogové. Ti se snaží maximálně rozvíjet osobnost a potenciál svých žáků. (Základní škola Hradební, Broumov 2013) Základní škola Masarykova v Broumově poskytuje svým žákům úplné vzdělání bez hlubšího zaměření na některý předmět. Jejím základním cílem je připravit žáky na budoucí život, aby v něm našli plnohodnotné uplatnění odpovídající jejich možnostem a schopnostem. K tomu jim dopomáhají současné počítačové technologie, moderní výukové metody a kvalifikovaní učitelé. Pro lepší přechod z předškolního zařízení nabízí tato škola i přípravný ročník. (Základní škola Masarykova, Broumov 2014) Výzkumné šetření probíhalo na výše uvedených školách v měsíci lednu roku 2014. Celkem se ho zúčastnilo 100 respondentů (50 dívek a 50 chlapců). Polovina z nich pracovala s komiksem, polovina s příběhovou prózou. Pro relevantnost výsledků žádný z žáků netrpěl specifickou poruchou učení či jiným zdravotním oslabením.
58
5 Vyhodnocení výzkumného šetření Cílem našeho výzkumného šetření bylo zjistit, zdali u žáků existuje rozdíl mezi prací s komiksem a s běžnou příběhovou prózou. Proto jsme vybrali úryvek zpracovaný oběma těmito formami popisující totožnou událost. Na základě těchto textů jsme zpracovali dva obdobné dotazníky, které se skládaly celkem z osmi úkolů zkoumající reprodukci, vyhledávání informací, porozumění, míru vzbuzené empatie a aktivizaci tvořivosti. Každý žák měl k dispozici vlastní text – buď prozaický, nebo komiksový. Kolikrát si ho přečetl, záviselo zcela na něm. Poté, dle svého uvážení, odpověděl na otázky. Na práci byl vymezen celkový čas 45 minut, který pojímal i zadání základních instrukcí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů (50 respondentů pracovalo s komiksovým úryvkem, 50 respondentů s prozaickým zpracováním). V následující části jsou shrnuty a porovnány výsledky všech úkolů.
5.1 Reprodukce čteného textu První úkol dotazníku zjišťoval, zdali jsou žáci schopni po přečtení daného úryvku, ať už komiksového či prozaického, shrnout ve třech větách o čem příběh byl. U komiksu 58 % respondentů reprodukovalo text správně, 36 % respondentů špatně a 6 % respondentů neodpovědělo vůbec. U prozaického textu správně reprodukovalo příběh 32 % respondentů, 62 % respondentů chybně a 6 % respondentů nenapsalo žádnou odpověď. Výsledky jsou zaznamenány v grafu 1. Reprodukce čteného textu próza
komiks 35 č e t n o s t
30 25 20 15 10 5 0 správně
špatně odpovědi
Graf 1 Reprodukce čteného textu 59
nic
Z výsledků vyplývá, že respondenti pracující s komiksem dokázali příběh daleko lépe reprodukovat oproti žákům, kteří četli prozaický text. Jako největší problém se v tomto úkolu ukázala neschopnost napsat celé věty. I když jsme respondenty při zadávání výslovně upozornili, že odpověď musí mít větnou strukturu, řada z nich uvedla pouze slova či slovní spojení, což nemohlo být uznáno za správné. Zároveň jsme neakceptovali ani nižší počet vět, neboť zadání jasně určovalo minimální rozsah výpovědi. Někteří žáci pouze opsali části textu, což opět znamenalo nesplnění úkolu. Dle našeho pozorování se tento úkol jevil pro respondenty jako nejvíce problémový. Řada z nich si jej nechávala až na úplný konec, někteří neodpověděli vůbec.
5.2 Vyhledávání informací v textu Druhý úkol dotazníku testoval schopnost žáků vyhledávat informace v textu. Byla zadána otázka, jejíž odpověď se vyskytovala přímo v příběhu. Pro ulehčení a snazší vyhodnocování výsledků měli žáci na výběr ze čtyř možností. Každá z těchto čtyř variant byla v textu nějak zmíněna, tudíž se nejednalo o zcela smyšlené možnosti. Pouze jednu z nich však šlo pokládat za správnou. S tímto faktem jsme respondenty předem seznámili. U komiksu patřičnou odpověď označilo 90 % respondentů, 10 % respondentů zvolilo jednu ze špatných možností. U prozaického textu zaškrtlo správnou variantu 72 % respondentů, 28 % respondentů vyhledalo informaci špatně. Výsledky jsou zachyceny v grafu 2. Vyhledávání informací v textu (1) komiks
č e t n o s t
próza
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 správně
špatně odpovědi
Graf 2 Vyhledávání informací v textu (1)
60
Otázkou vyhledávání informací v textu se zabýval i třetí úkol dotazníku. Princip byl stejný.
Žáci
měli
znovu
v
textu
vyhledat
odpověď
na
zadanou
otázku.
Nutno podotknout, že odpověď byla opět v textu přímo zmíněna, a to jak u komiksu, tak u prozaického zpracování. Respondenti, stejně jako v předchozím úkolu, vybírali ze čtyř možností, které se v příběhu jakkoli vyskytovaly. Pouze jedna varianta se však zakládala na pravdě. U komiksu správnou možnost vyznačilo 70 % respondentů, 30 % respondentů
zvolilo
jinak.
U
prozaického
textu
vhodně
odpovědělo
72 % respondentů, 28 % respondentů vyhledalo chybný fakt. Výsledky jsou zaznamenány v grafu 3. Vyhedávání informací v textu (2) komiks
próza
40 č e t n o s t
35 30 25 20 15 10 5 0 správně
špatně odpovědi
Graf 3 Vyhledávání informací v textu (2) Z výzkumu vyplývá, že respondenti neměli s vyhledáváním informací v textu větší problémy. Rozdíly mezi prací s komiksem a prací s prozaickým textem byly nepatrné. Přesto se dle výsledků respondentům pátralo po odpovědích v komiksovém zpracování o něco lépe. Z našeho pozorování vyplynulo, že úkoly tohoto typu žáky bavily nejvíce. Zřejmě proto, že jim nečinily velké obtíže. Někteří respondenti se ve svém výběru unáhlili a zaškrtli logickou možnost, která však pro tento příběh neplatila. Povšimli jsme si, že respondenti pracující s komiksovým příběhem vyhledávali informace rychleji. Tento fakt připisujeme především snazší orientaci v textu, která je zapříčiněna kombinací obrázků a sdělovacích bublin.
61
5.3 Porozumění čtenému textu Čtvrtý úkol dotazníku testoval porozumění čtenému textu. Byla zadána otázka, jejíž odpověď se v textu přímo nevyskytovala. Žáci ji tedy museli vyvodit. Pro ulehčení a snazší vyhodnocování výsledků výzkumu měli na výběr ze čtyř možností. Každá z těchto variant byla stanovena na základě logického úsudku, tudíž se nejednalo o zcela nereálné možnosti. Pouze jedna z nich se však dala pokládat za správnou, jelikož vyplývala z příběhu. S tímto faktem byli žáci předem seznámeni. U komiksu patřičnou odpověď označilo 84 % respondentů, 16 % respondentů zvolilo jednu ze špatných možností. U prozaického textu zaškrtlo správnou variantu 42 % respondentů, 58 % respondentů vyhledalo odpověď špatně. Výsledky jsou zachyceny v grafu 4.
Porozumění čtenému textu (1) komiks
č e t n o s t
próza
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 správně
špatně odpovědi
Graf 4 Porozumění čtenému textu (1) Otázkou porozumění čtenému textu se zabýval i pátý úkol dotazníku. Princip byl stejný. Žáci měli znovu v textu vyhledat odpověď na zadanou otázku. Nutno podotknout, že odpověď opět nebyla v textu přímo zmíněna, a to ani u komiksu, ani u prozaického zpracování. Respondenti ji tudíž museli vyvodit z kontextu. Tentokrát však měli na výběr pouze ze dvou možností, což jim značně usnadnilo rozhodování a nám vyhodnocování
výsledků.
U
komiksu
správnou
možnost
vyznačilo
84 % respondentů, 16 % respondentů zvolilo špatně. U prozaického textu vhodně odpovědělo 58 % respondentů, 42 % respondentů vyvodilo chybný fakt. Výsledky jsou zaznamenány v grafu 5. 62
Porozumění čtenému textu (2) komiks
č e t n o s t
próza
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 správně
špatně odpovědi
Graf 5 Porozumění čtenému textu (2) Z výsledků výzkumu je patrné, že respondenti lépe vyvozovali odpovědi z komiksového zpracování příběhu. Dále si můžeme povšimnout, že výsledky obou úkolů byly velice vyrovnané, i když v prvním bylo vybíráno ze čtyř možností a v druhém ze dvou. Otázky testující porozumění se ukázaly v celém výzkumu jako jedny z nejtěžších. Při zadávání se objevovaly dotazy typu: „Jak to mám vědět, když to tam není napsané?“ Překvapivě pak však všichni žáci zaškrtli některou z možností.
5.4 Míra vzbuzené empatie Šestý úkol dotazníku testoval míru vzbuzené empatie při čtení příběhu. Respondenti se měli pokusit vžít do role hlavních hrdinů a popsat jejich pocity. Jak u komiksu, tak u příběhové prózy zněla otázka zcela stejně. Tentokrát respondenti nevybírali z možností, ale své odpovědi vypisovali. U komiksu 64 % respondentů napsalo, že se hlavní hrdinové báli, 32 % respondentů uvedlo, že se cítili špatně a 4 % respondentů neodpověděla vůbec. U prozaického zpracování 60 % respondentů mínilo, že se hlavní hrdinové báli, 36 % respondentů si myslelo, že se cítili špatně a 4 % respondentů neodpověděla nic. Výsledky jsou zaznamenány v tabulce 1.
63
Tabulka 1 Míra vzbuzené empatie (1) báli se
cítili se špatně
nic
komiks
64 %
32 %
4%
próza
60 %
36 %
4%
Mírou vzbuzené empatie se zabýval i sedmý úkol dotazníku. Respondenti se měli znovu pokusit vcítit se do role hlavních hrdinů a vysvětlit, proč v době největší katastrofy zůstávali
pospolu.
Respondenti
své
odpovědi
opět
vypisovali.
U
komiksu
44 % respondentů napsalo, že se hlavní hrdinové báli, 52 % respondentů uvedlo, že byli rodina, 2 % respondentů si myslela, že chtěli společně zemřít a 2 % respondentů neodpověděla vůbec. U prozaického zpracování 80 % respondentů mínilo, že se hlavní hrdinové báli, 8 % respondentů uvedlo, že byli rodina a 8 % respondentů se domnívalo, že chtěli spolu zemřít a 4 % respondentů neodpověděla nic. Výsledky jsou zachyceny v tabulce 2. Tabulka 2 Míra vzbuzené empatie (2) společná
báli se
byli rodina
komiks
44 %
52 %
2%
2%
próza
80 %
8%
8%
4%
smrt
nic
V prvním úkolu zkoumajícím míru vzbuzené empatie byly výsledky jak u komiksu, tak u příběhové prózy hodně podobné. Otázky zněly v obou případech zcela stejně. Odpovědi respondentů se lišily jen minimálně. Odchylek si můžeme všimnout až u druhého úkolu. Zde se již znění otázek mírně lišilo vzhledem k původnímu textu, jejich význam však zůstal podobný. U komiksu respondenti nejvíce psali, že hlavní hrdinové zůstávali spolu, protože byli rodina. Druhá nejčastější odpověď pak zmiňovala strach. U prózy ovšem naprostá většina respondentů řešila prvotně strach hlavních postav. Přesto výsledky naznačují, že míra vzbuzené empatie je u obou žánrů dosti vyrovnaná. 64
5.5 Aktivizace tvořivosti Poslední úkol dotazníku testoval aktivizaci tvořivosti u žáků po přečtení komiksu a příběhové prózy. Oba úryvky výzkumu končily ve stejný moment, a to těsně před rozuzlením celého děje. Respondenti ho tedy měli dokončit dle své fantazie. Pro vyhodnocování tohoto úkolu byla stanovena jasná kritéria. Dle těchto kritérií se práce jednotlivých respondentů rozřadily do tří kategorií – A (úkol splněn), B (úkol částečně splněn) a C (úkol nesplněn). Přesná charakteristika vyhodnocování tohoto úkolu je uvedena v kapitole 4.4.2 Otázky a jejich způsob vyhodnocování. U komiksu 68 % respondentů úkol splnilo, 24 % respondentů úkol částečně splnilo a 8 % respondentů úkol nesplnilo. U prozaického zpracování 52 % respondentů úkol splnilo, 28 % respondentů úkol částečně splnilo a 20 % respondentů úkol nesplnilo. Výsledky jsou zaznamenány v grafu 6. Aktivizace tvořivosti komiks
próza
40 č e t n o s t
35 30 25 20 15 10 5 0 A - úkol splněn
B - úkol částečně splněn odpovědi
C - úkol nesplněn
Graf 6 Aktivizace tvořivosti Zároveň v tomto úkol rozhodoval i počet slov, který každý respondent napsal ve své práci. Respondenti pracující s komiksem použili průměrně 33 slov, respondenti vycházející z prozaického zpracování upotřebili průměrně 24 slov. Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že tvořivost se více aktivizuje po přečtení komiksu, než po přečtení příběhové prózy. Respondenti pracující s komiksem byli schopni ve svých pracích napsat v průměru o 9 slov více, zároveň získali i lepší celkové hodnocení. 65
Někteří respondenti ve svých příbězích využili reálné či fantazijní prvky. Zde je přepis nejzajímavějších z nich. Nutno podotknout že úryvky neprošly žádnými stylistickými ani gramatickými úpravami. Opět si lze povšimnout, že tyto prvky převládaly u respondentů, kteří pracovali s komiksem.
KOMIKS … jak se střetli vlna a kometa višněřil se zázračný kámen. A ten kámen byl kouzený a zase všechno zpravil… … táta našel ducha pak našli i ostatní mumínky. Pár bylo poraněných, šly a cestovali. Až do Mišinska. Postavili si tam, za 2 týdny utulné údolí. I duch, tam měl domek, slavili Vánoce, Silvestr i Velikonoce… … tak jse báli a báli až přilétla kometa a prohlásila že hledá ducha. Jenže duch nechtěl jít až do té chvíle kdiž ze sebe kometa sundala prostěradlo a klidně řekla že je duchova babička že ji duchova maminka posílá aby duchovi řekla že je oběd. … a muminci si oblékli záchrané kruhy, museli velmi rychle, naštěstí to stihli. Vlna je neutopila, ale po vodě se houpali, až najednou slečna Ferka začala křičet že vydí skálu, skusili všemi silami zabírat, ale bylo to marné. Navýc ta skála byla moc daleko po velkém nekonečném moři vzlítl čáp všechny čapnul a odnesl je do svého hnízda a dal jim najíst. Dušík se skamarádil s čápátkem. A čáp je pak odnesl na souš. … muminci uviděli zničené domy, zahrady, lesy, louky, prostě zničenou vesnici. Tak se rozhodly že si postavý nový dům. A když ho postavily tak v tom domě žili šťastně až do další katastrofy. Při další katastrofě se skamarádili s vlnou a kometou. Potom jim přistavěli byt a bydleli s nimi. … kometa je 100 km nad námi což je 10 minut. Hele letí asi raketa. Tadý! Tadý! Tadý! Hele přistává rychle poď te už jsme na palubě lodi. … muminci stroskotali. Ale nebil žádnej malej ostrov ale bila to džungle. Tak tam šli a pak někdo promluvil: co dělá te v mé džungli. A muminek řekl: Mi sme stroskotali. Ale von to bil pavouk a to bil velkej pavouk. A řekl: chcete postavit loď? A muminek řekl: Ano ale velkou. Tak pavouk jí postavil a jeli domů…
66
… někdo zaklepal: byl to pan profesor který jim oznámil že kometa obrátila směr do vlčího údolí… … kometa a vlna se srazili a zničili se navzájem a tak z vlny dopadlo jen pár kapek a z komety jen teplý popel. … ano přežili jsme. Muminci ste v pořádku. Ano to je dobře. Zavolej Brumbála. A proč. Aby to opravil. Tak jo. Ano prosím po pípnutí zanechte vzkaz píííp. Dobrí den, tady Mr. Mumínek. Není signál. Potom přijela záchranka a odvezlaje. … na muminky spadla kometa a nemohli vijít. Na každém muminkovi bil kámen a měli popáleniny 3 stupně. Ihnet pro ně přiletěl vrtulník a odvezl je do pražské nemocnice v motoli. … Muminky to vzalo do světa lidí. Každý si myslel žeto je plyšák tak museli furt utíkat před lidmi a když našli vobří bilbord zmuminkami. Tak vilezli na bilbord a tam zůstali. Ale začalo jim být smutno tak šli dolu a do obchodu a tam čekali než si je někdo vezme čekali tam celích pět dní až do rána a jeden člověk si vzal celou jejich rosinku tak se už nenudili… … vlna mumínky odnesla do moře, pak se ocitli na opuštěném ostrově…Trvalo týdny než jsi rodina Mumínků postavili obydlí ze dřeva a listí a skamenů. Na svoje obydlí jsi museli naškrábat skratku S.O.S. Když to po rocích a měsících uviděla to helikoptéra. Pan helikoptér Mimítek zachránil rodinu Mumínků… … kometa dopadla a udělala velkou díru…Jednoho dne se šli kouknout na kometu. A kometa už byla na prášek a tak si ten prášek vezmou a tak každý vzal hrst po hrsti. A spráškem dělají pokusi jako třeba slečna mumínková udělala ptáčka… … a pak je vlna doplavila na ostrov a tam si udělali nové chatičky a baráky. Ale pak zistili že je někdo sleduje. A pak se rozhlíželi a pak uviděli pirati. Ty muminky chytili a zavřeli do vězení. A druhý den je napadlo že utečou…Až piráti budou spát tak ukradnou klíč a utečou na další ostrov. Tam si udělají zapalovač a pomstí se pirátům…
67
… ale duchovi se to všechno přestalo líbyt a sel ven a duch zničil kometu a přílivové vlny přestali… … když kometa udeřila našli muminí kouzelné hodinky které měli čudlí a když ho zmáčkli tak všechno přestalo a oni křičeli huráááá. … rychle vyrobili ponorku a na ní se zachránili… … že jeden muminek měl nápad aby se navzájem mají štípnout a zjistit je stli to je sen nebo pravda a byl to sen, tak všechno dobře dopadlo.
Toto byl přepis nejzajímavějších netradičních prvků, jejichž autoři pracovali s komiksem. Následuje přepis obdobných prvků, jejichž autoři pracovali s příběhovou prózou. PŘÍBĚHOVÁ PRÓZA … mněli už jen pár minut a ftom se ze země vihrabal krtek a říká pojťte za mnou. Muminci za ním šli a přečkali dopat komety a vilezli poděkovali krtkovi a šli domů. … kometa bila už pod mrakem a maminka řekla hele goustriger a terminator a wampire a samuraj. A pak tu kometu zničili do malinkého kamínku. … náhle přiletěl íron man chitil kometu a dotáhl jí spět do vesmíru a tam ji zničil raketou a pak se zpřátelil z muminky a žili šťastně až do smrti. … jeskyně se proměnila v nerozbitný domeček a tak muminci přežili. … kometa spadla na přikrývku ve dveřích a odpinkala se od ní a odletěla zpátky do vesmíru…
68
5.6 Postřehy z výzkumného šetření Respondenti měli na čtení literárního textu a na vypracování všech osmi úkolů celkem 45 minut. Pokud byl někdo hotový rychleji, mohl zbylý čas věnovat kreslení. Přímo v dotazníku se nalézal obdélníkový prostor vyhrazený pro tuto dobrovolnou činnost. U komiksu 50 % respondentů nakreslilo jednu z hlavních postav, 26 % respondentů nakreslilo něco jiného, 24 % respondentů nenakreslilo nic. U příběhové
prózy
22 % respondentů
nakreslilo
jednu
z
hlavních
postav,
58 % respondentů nakreslilo něco jiného a 20 % respondentů nenakreslilo nic. Výsledky jsou zaznamenány v grafu 7.
Kreslení komiks
próza
35 č e t n o s t
30 25 20 15 10 5 0 muminci
něco jiného varianty
nic
Graf 7 Kreslení Z výzkumu vyplynulo, že respondenti pracující s komiksem v daleko větší míře kreslili některou z hlavních postav.
69
5.7 Porovnání výsledků výzkumného šetření se stanovenými problémy Na začátku jsme si stanovili celkem pět problémů. Po realizaci výzkumného šetření můžeme s určitostí říci, které z nich jsou pro náš případ pravdivé. Zde je jejich porovnání s výsledy výzkumného šetření: P1: Je míra porozumění větší u komiksu než u prozaického textu? výsledek: z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že je míra porozumění větší u komiksu než u prozaického textu P2: Aktivizuje se více tvořivost žáků po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu? výsledek: z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že se tvořivost žáků aktivizuje více po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu P3: Je míra vzbuzené empatie u žáků větší po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu? výsledek: z našeho výzkumného šetření jasně nevyplynulo, zdali je míra vzbuzené empatie větší po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu P4: Reprodukují žáci lépe příběh z komiksu než z prozaického textu? výsledek: z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že žáci lépe reprodukují příběh z komiksu než z prozaického textu P5: Vyhledávají žáci informace snadněji v komiksu než v prozaickém textu? výsledek: z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že žáci snadněji vyhledávají informace v komiksu než v prozaickém textu
Z našeho výzkumného šetření tedy vyplynuly odpovědi na čtyři stanovené problémy, které můžeme podložit prokazatelnými výsledky. Jeden z problémů se nám však nepodařilo s určitostí vyřešit.
70
III PRAKTICKÁ ČÁST Komiks nabízí různorodé využití v hodinách literární výchovy a to nejen na prvním stupni základní školy. Lze s ním pracovat jako s běžným prozaickým textem i využít jeho zvláštností. Navíc ho můžeme uplatnit i v jiných hodinách a začlenit tak do výuky mezipředmětové vztahy. Pro inspiraci uvádí následující část diplomové práce několik námětů. Dále budou představeny knihy zpracované komiksovou formou, které lze díky svým využít ve vzdělávání.
NÁMĚTY Řazení ikon Cílem tohoto námětu je procvičit s žáky porozumění čtenému textu a následnost. Vezmeme stánku nějakého komiksového příběhu a rozstříháme ji na jednotlivé ikony. Úkolem žáků bude prohlédnout si obrázky a přečíst jejich bubliny. Následně seřadí jednotlivé ikony dle návaznosti. Kontrolu pak provádíme čtením jednotlivých obláčků. Lze využít i rolové čtení. Při této aktivitě je důležité pečlivě vybrat vhodný komiks. Musí u něj být zřejmá posloupnost děje, aby šel poskládat. Výběrem zároveň určujeme náročnost celého úkolu. Pro usnadnění lze označit první a poslední ikon, popřípadě ve zkratce sdělit, o čem příběh vypovídá. Přiřazování bublin Cílem této aktivity je procvičit s žáky porozumění čtenému textu. Vezmeme stránku nějakého komiksového příběhu a odstraníme z něj bubliny. Příprava na tento úkol se nejlépe provádí na PC, kde si daný text nascanujeme a v programu Malování odmažeme text z obláčků (jinak lze samozřejmě obsah začernit či přelepit). Následně vytvoříme samostatné bubliny s původním textem. Žáci si je nejprve přečtou, poté vystřihnou a přiřadí dle vlastního uvážení do komiksu na místo prázdných obláčků. Kontrolu
provádíme
čtením
jednotlivých
výpovědí
či
rolovým
čtením.
Důležitý je pečlivý výběr komiksu. Musí být aspoň částečně patrné, k jakému obrázku daný text patří. Komiks z citoslovcí Cílem tohoto námětu je procvičit s žáky využívání citoslovcí. K této aktivitě potřebujeme kratší komiksový příběh, ve kterém odstraníme veškerý text ze sdělovacích 71
bublin (buď na PC, zabělením, přelepením, …). Úkolem žáků bude do prázdných obláčků dopsat sdělení pouze za využití citoslovcí, neboť právě tento slovní druh je v komiksu hojně využíván pro svou jasnost, stručnost a výstižnost. Výběr citoslovcí necháme zcela na nich, nijak je neomezujeme. Naopak vítáme každý nový nápad na ztvárnění zvuku či pohybu. Po dokončení každý žák svou práci přečte. Pro zpestření tohoto úkolu je možné jako základní úryvek vybrat nějaký dialog a nechat žáky pracovat ve dvojicích. Kontrola by pak probíhala prostřednictvím rolového čtení. Dopisování bublin Cílem této aktivity je procvičit s žáky jasné a stručné vyjadřování. Jako hlavní pomůcka pro tento úkol nám poslouží stránka jakéhokoli komiksového příběhu. U něj odstraníme text ze sdělovacích bublin (buď na PC, zabělením, přelepením, …) Žáci si vždy prohlédnou obrázek a pokusí se do prázdného obláčku dopsat výpověď. Je tedy důležité, aby výstižně slovně zachytili danou situaci. Zároveň na sebe musejí jednotlivé bubliny navazovat, teprve tím vznikne děj celého komiksu. Žáci si tak rozvinou svou fantazii a představivost. Kontrolu provádíme společným či rolovým čtením. Při výběru daného komiksu myslíme na to, že pokud jsou kresby daných ikon hodně detailní a konkrétní, nemohou žáci zapojit svou kreativitu v takové míře jako u kreseb s obecným charakterem. Živé obrazy Cílem tohoto námětu je naučit žáky zachycovat situaci jasně a výstižně, což je základem každého komiksu. K tomu využijeme dramatickou metodu „živé obrazy“. Žáci utvoří skupinky (nejlépe po čtyřech), jejich úkolem bude ve třech různých obrazech zachytit část nějakého příběhu či nějaké situace s využitím svých těl. Téma této aktivity může vycházet z aktuální situace, časového období či zrcadlit nějaký problém možnosti jsou neomezené. Lze využít i návaznost na nějaký literární text. Na přípravu necháme žákům alespoň 10 minut a dáme jim dostatek prostoru na secvičení. Poté skupinky vždy předvedou své živé obrazy a jejich spolužáci hádají, co tím zřejmě mysleli. Pokud situaci skutečně výstižně zachytili, měli by ostatní lehce odhalit jejich záměr. Dané obrazy můžeme vyfotografovat, snímky vytisknout, doplnit o sdělovací bubliny a vytvořit tak opravdový komiks.
72
Dokreslování obrázků k bublinám Cílem této aktivity je procvičit s žáky porozumění čtenému textu a zachytit slovní výpovědi pomocí obrázků. Pro tento námět si vytvoříme jen prázdné rámečky, do kterých doplníme bubliny s texty. Dbáme na to, aby na sebe jednotlivé obláčky navazovaly a dohromady nám zachytily nějaký děj či příběh. Úkolem žáků bude si výpovědi přečíst a dokreslit k nim vhodné obrázky. Tak vznikne celistvý komiks, který každý žák po dokončení představí a popíše svým spolužákům. Čím obecnější budou daná sdělení, tím více zapojí žáci svou fantazii a kreativitu. Jako hlavní hrdiny pak mohou použít třeba zvířata či neživé věci. Důležité je žákům zdůraznit, že není podstatné mít krásné kresby, ale vystihnout s nimi napsaný děj. Dokreslování komiksu Cílem tohoto námětu je naučit žáky dotvářet komiks tedy vystihnout závěr určité situace pomocí kresby a sdělovacích bublin. Pro tuto aktivitu potřebujeme část nějakého komiksového příběhu. Úkolem žáků bude přečíst si daný úryvek, domyslet jeho konec a ten pak výtvarně a slovně ztvárnit. Nesmíme opomenout jim sdělit, že by jejich vyjádření mělo být co nejjasnější, nejvýstižnější a nejsrozumitelnější. Tyto vlastnosti totiž tvoří základní pilíře každého komiksu. Dále je dobré předem určit alespoň minimální rozsah práce, respektive nejnižší počet ikon. Po dokončení každý žák svou práci představí ostatním spolužákům a přečte vymyšlené výpovědi. Z počátku je lepší vybírat úryvky tematicky konkrétnější, neboť se s nimi žákům lépe pracuje. Tento námět slouží jako dílčí krok k tvoření celých komiksových příběhů.
Tvorba komiksu Cílem této aktivity je naučit žáky vytvořit vlastní komiks. Pro tento námět můžeme využít buď ruční kreslení na list papíru, nebo některý z počítačových programů k tomu určených (nalezneme například na internetových stránkách http://comicscreator.cz/,12 kde jsou již předpřipravena některá prostředí či vymodelovány určité postavy, jež se dají volně přetvářet). Zadáme téma, které má komiks řešit. Buď můžeme vycházet z aktuálního problému či časového období, nebo můžeme zadat zcela náhodné téma, popřípadě necháme žáky napsat na lístečky náměty, které by je zajímaly, a z nich následně jeden vylosujeme. Tento úkol ve velké míře rozvíjí fantazii, kreativitu
12
Comics Creator [online]. [vid. 24. 3. 2014]. Dostupné z: http://comicscreator.cz/
73
a tvořivost žáků. V úvodu by určitě měla zaznít základní pravidla pro tvorbu komiksu a co je pro tento žánr charakteristické. Po dokončení opět každý žák svůj komiks představí a přečte. U této aktivity lze využít i práci ve skupinách, kdy by byly předmětem tvorby velké komiksy na balicí papíry. Z prózy komiksem Cílem tohoto námětu je naučit žáky vytvořit z příběhové prózy komiks. Zároveň si tím uvědomí rozdílnost těchto literárních žánrů. Základem tohoto úkolu je prozaický text, který by měl být žákům blízký, měl by je svou tématikou zaujmout a zároveň by jeho hlavní dějová linie měla jít dobře výtvarně ztvárnit. Samotným úryvkem tedy určujeme náročnost aktivity. Žáci si text přečtou a na jeho základě vytvoří komiks, který bude mít obdobnou výpovědní hodnotu. Po dokončení práce každý žák svou práci představí a přečte svým spolužákům. Ti posoudí, zda úkol splnil. Aktivitu lze provést i tak, že bude více variant textů (buď naprosto odlišných, nebo s mírnými odchylkami). Ostatní pak mohou odhadovat, který z daných příběhů to je. Můj superhrdina Cílem této aktivity je vytvoření vlastního superhrdiny a zachycení jeho výjimečného skutku v komiksu. Každý žák si vymyslí hlavní postavu, které přidělí speciální schopnosti a vlastnosti. Tomuto superhrdinovi vytvoří profil s fotografií, jeho popisem a základní charakteristikou (tedy jakýsi životopis). Na základě tohoto profilu ztvární komiks, v němž zachytí nějakou výjimečnou událost či hrdinský čin své postavy. Po dokončení každý žák představí svého superhrdinu a přečte svůj komiksový příběh. Tato aktivita ve velké míře rozvíjí kreativitu, představivost a fantazii. Zároveň vychází z historického vývoje tohoto literárního žánru, neboť superhrdinové jsou s komiksem neodmyslitelně spjati. Můj život v komiksu Cílem tohoto námětu je zachycení vlastní životní události pomocí komiksu. Každý žák si vybere dle svého uvážení nějakou životní zkušenost. Téma můžeme více specifikovat (například Můj nejšťastnější den, Můj nejhorší den, Má nejkrásnější vzpomínka, Na co nikdy nezapomenu, …), záleží na dílčích cílech aktivity. Zvolený zážitek žák zachytí prostřednictvím komiksového zpracování. Jako hlavního hrdinu může použít sebe i zcela smyšlenou postavu. Opět je důležitá výstižnost, jasnost a srozumitelnost 74
celého vyjádření. Po dokončení každý žák svou práci představí a přečte ostatním spolužákům. Tato aktivita nám může sloužit jako bohatý zdroj informací při diagnostice, neboť se nám v ní žáci mohou otevřít a prostřednictvím komiksových hrdinů sdělit svá největší tajemství, své obavy. Fotografie vypráví Cílem této aktivity je rozvíjet u žáků kreativitu a fantazii. Jako hlavní pomůcky pro tento námět nám poslouží fotografie či vystřižené obrázky z novin a časopisů. Nejprve se žáci pokusí doplnit k běžným fotografiím či obrázkům bubliny s výpověďmi a tím dát tomuto materiálu nový význam, nový smysl. Své dokončené práce budou prezentovat spolužákům. Těžší variantou tohoto úkolu je vytvořit z více fotografií či obrázků nějaký příběh. Žáci pak musejí více přemýšlet nad zachycenými situacemi, nad výrazy vyobrazených lidí a celkově všechny obrázky propojit. Tato aktivita zábavnou formou ukazuje, že komiks se dá vytvořit z ledasčeho. Události v komiksu Cílem tohoto námětu je naučit žáky jasně a výstižně postihnout aktuální události prostřednictvím komiksu. V minulosti sloužil tento literární žánr k zachycení důležitých zpráv pro negramotné občany. Žáci si touto aktivitou vyzkouší co nejjasněji a s minimálním počtem slov vystihnout v obrázcích nějakou zajímavou událost ze současnosti. Téma můžeme předem zadat nebo lze výběr nechat na samotných žácích. Je vhodné určit rozsah práce. Jako nejoptimálnější se jeví strip tvořený ze třech ikon. Po dokončení každý žák představí svůj komiks spolužákům a ti mohou hádat, jakou zprávu asi zachytil.
Vtip v komiksu Cílem této aktivity je zachytit vtip prostřednictvím komiksového zpracování. Ve svých počátcích tento literární žánr vyobrazoval právě nějaké humorné situace. Vznikal především za účelem pobavení. Úkolem žáků v tomto námětu by tedy bylo vybrat si jakýkoli vtip a vytvořit jeho komiksovou podobu. Po dokončení by každý žák svou práci prezentoval svým spolužákům a ti by hádali, jaký vtip měl tvůrce zřejmě na mysli.
75
Písně v komiksu Cílem tohoto námětu je propojit hodiny hudební výchovy s literaturou. Většina písní v sobě skrývá nějaký příběh či zachycuje nějaký děj. Hlavním úkolem žáků tedy bude vybrat si píseň z třídního repertoáru a ztvárnit ji pomocí komiksového zpracování. Důležitá je opět jasnost kreseb a výstižnost sdělovacích bublin. Po dokončení každý žák svou práci představí a přečte svým spolužákům. Ti pak mohou hádat, o jakou píseň se jedná. Hádání bude znesnadněno, pokud tvůrce ve svém komiksu nevyužije přímo slova z písně, ale vymyslí si vlastní text s obdobným významem. V této aktivitě lze uplatnit i skupinovou práci. Žáky můžeme nechat ve skupině (nejlépe po čtyřech až pěti členech) zpracovat na velký arch papíru jeden společný komiks. Tím budeme rozvíjet nejen spolupráci, ale i zlepšovat komunikaci. Třídní pravidla v komiksu Cílem této aktivity je vytvoření vlastních třídních pravidel v komiksu. V každé třídě mají žáci ustálený seznam psaných zásad, který společně vytvořili a domluvili se na jeho respektování. Jako možnou variantu lze vytvořit komiksovou podobu těchto pravidel. Obrázkové zpracování je pro žáky názornější a lépe si ho zapamatují. Zároveň si jeho tvorbou zásady snadněji osvojí. Při tomto úkolu je vhodné využít skupinovou práci, aby žáci byli nuceni spolupracovat a vzájemně komunikovat. Každá skupina zachytí zadané pravidlo alespoň do dvou ikon. Rozsah můžeme určit, ale lze ho ponechat na žácích. Po dokončení si jednotlivé práce představíme a následně vystavíme na viditelné místo.
KNIHY Edice Největší Češi Na základě televizní ankety Největší Čech se pražské nakladatelství Práh rozhodlo v roce 2005 zpracovat komiksovou formou edici Největší Češi. Ta je tvořena řadou knih, které jsou určené převážně dětem a mládeži. Publikace mají za úkol svým čtenářům přiblížit životy a díla největších českých velikánů historie. Zároveň mají svým uměleckým zpracováním navodit dobovou atmosféru působení každé osobnosti. Knihy vycházejí v češtině a následně jsou překládány do angličtiny a němčiny. Autorkou ilustrací a grafického zpracování všech knih edice Největší Češi je Renáta Fučíková. Tato kreslířka se narodila v 1964 v Praze. Zde také vystudovala vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor ilustrace a užitá grafika. Je autorkou 76
předloh pro několik poštovních známek, pro Národní dílo zpracovala dva programy pro nejmenší diváky. V dnešní době se zabývá především ilustrováním knih pro děti, dále vytváří vlastní obrázkové publikace, jež si sama píše. Spolupracuje s řadou českých nakladatelství jako Albatros, Brio, Granit, Aventinum, Orbis Pictus či výše zmíněným nakladatelstvím
Práh.
Zároveň
udržuje
kontakt
s německým,
francouzským,
holandským či korejským knižním trhem. Za svou práci obdržela Renáta Fučíková řadu národních i mezinárodních ocenění např. cenu Zlatá stuha, Cenu nakladatelství Albatros za rok 2007, druhé místo v soutěži Nejkrásnější kniha 1997, první místo na bienále ilustrací v Teheránu (roku 1999), zápis na čestnou listinu IBBY v roce 1998 za ilustraci ke knize Vyprávění ze Starého zákona atd. (Fučíková 2012, str. 1) -
kniha Karel IV. První kniha edice Největší Češi patří nejvýznamnějšímu římskému císaři a českému králi Karlu IV. Tento panovník zároveň vyhrál i televizní anketu Největší Čech. Publikace popisuje císařův život a jeho nejvýznačnější skutky. Zároveň nastiňuje výstavbu katedrály sv. Víta, budování Nového Města, Karlova mostu
i
Karlštejna,
mapuje
založení
Karlovy
univerzity.
Autorky se inspirovaly nejen pověstmi a legendami, ale i podloženými historickými fakty. Pro zajímavost citovaly i texty tehdejších písařů či zakládací listinu Karlovy univerzity. odkaz: FUČÍKOVÁ, R., JEŽKOVÁ, J., 2005. Karel IV. Praha: Práh. ISBN 80-7252-127-6. -
kniha Tomáš Garrigue Masaryk Druhá kniha edice Největší Češi byla věnována prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garriguu Masarykovi. Publikace zachycuje nejen jeho osobní život, ale i jeho výjimečné skutky. Popisuje také osudy lidí z Masarykovy rodiny, jež nějakým způsobem ovlivnili jeho bytí. Kniha je zároveň i pohledem na situaci tehdejší doby a líčí zvyšující se úroveň naší země. odkaz: FUČÍKOVÁ, R., 2006. Tomáš Garrigue Masaryk. Praha: Práh. ISBN 80-7252-152-7.
77
-
kniha Jan Amos Komenský Třetí kniha edice Největší Češi patří českému pedagogovi a reformátorovi Janu Amosu Komenskému. Komiksově zpracovaná publikace nejen zachycuje nejdůležitější
mezníky
jeho
strastiplného
života,
seznamuje
čtenáře
s jeho názory a myšlenkami, ale také nastiňuje situaci tehdejší doby. Kniha byla doplněna
řadou
citátů
z děl
Jana
Amose
Komenského.
Jako nejvýraznější prvek celé této publikace se považuje mapa Evropy, jež je barevně rozčleněna dle náboženské víry a pomocí vyobrazených politických i církevních představitelů představuje jejich hlavní smýšlení. odkaz:
FUČÍKOVÁ,
R.,
2008.
Jan
Amos
Komenský.
Praha:
Práh.
ISBN 978-80-7252-219-4. -
kniha Antonín Dvořák Čtvrtá kniha edice Největší Češi byla věnována hudebnímu skladateli a dirigentovi Antonínu Dvořákovi. Publikace zachycuje nejen jeho život, ale především přibližuje čtenářům jeho díla. Už samotné zpracování této knihy je inspirováno pravou skladbou. Nalezneme zde předznamenání v podobě autorova dětství, následují hudebně pojmenované kapitoly. Vše autorka doplnila o ukázky z originálů rukopisů Antonína Dvořáka. Ani zde nechybí popis tehdejší doby. odkaz:
FUČÍKOVÁ,
R.,
2012.
Antonín
Dvořák.
Praha:
Práh.
ISBN 978-80-7252-409-9. -
Ludmila, Václav a Boleslav Zatím poslední kniha edice Největší Češi patří třem českým knížatům Ludmile, Václavu a Boleslavovi. Publikace líčí osudy těchto významných osobností. Zároveň přináší dětskému čtenáři přesný nástin toho, jak to na našem území v těchto dobách vypadalo, jak tu lidé hospodařili a jak vůbec vypadaly jejich životy. Celá kniha je inspirována Kristiánovou legendou. odkaz: FUČÍKOVÁ, R., 2013. Ludmila, Václav a Boleslav. Praha: Práh. ISBN 978-80- 7252-478-5.
78
Můj Život v komiksu S inspirací pro učitele literární výchovy prvních a druhých stupňů základních škol přišel v roce 2011 americký spisovatel Bill Zimmerman. Společně s ilustrátorem Tylerem Pagem vytvořili knihu Tvůj život v komiksu. Toto dílo je rozpracované do jednotlivých kapitol.
Čtenář
buď
sám
aktivně
kreslí
komiks
do
navržených
rámečků,
nebo pouze dopisuje dialogy na zdánlivě obyčejná témata jako: co se mi právě honí hlavou, můj špatný den ve škole, proč nemůžu spát, první setkání, moje nejkrásnější vzpomínka, rodinná večeře, kdo mi nejvíc ublížil atd. Prostřednictvím tvorby se tak žák může svěřit se svými problémy, může si uvědomit, co pro něj v životě má cenu, zamyslet se nad sebou samým i nad svými blízkými. Kniha tak slouží nejen jako zpestření hodin literární výchovy, ale i jako diagnostická pomůcka či základ pro jiné aktivity. Autoři navíc svolili k volnému kopírování některých kapitol a zároveň vytvořili přesný návod pro pedagogy popisující práci s publikací. odkaz: ZIMMERMAN, B., PAGE, T., 2011. Tvůj život v komiksu. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0029-1.
Historie Evropy Mezi nejvýznamnější česká komiksová díla současnosti jistě paří kniha výše zmiňované grafičky
a
ilustrátorky
Renaty
Fučíkové
Historie
Evropy.
Tato velkoformátová, téměř pětiset stránková publikace přináší dětskému čtenáři ucelený obraz dějin našeho kontinentu. Hlavním cílem tu nebylo zprostředkovat dětem historická fakta, ale oslovit je natolik skutečnými lidskými příběhy a osudy, aby četba maximálně zasáhla jejich citovou a emocionální stránku. Kniha postihuje dějiny Evropy od jejího prvního osidlování, až po současné snahy o integraci. Každá kapitola má svůj metaforicky výstižný název a své vlastní komiksové zpracování. Na prvním místě je vždy příběhovost a obrazovost. Kapitolu pokaždé uzavírá jakési shrnutí celé dějinné etapy. Publikaci dominuje jednoduchý jazyk, jenž vyplývá z přiměřenosti k dětskému čtenáři.
79
Toto komiksové dílo se setkalo s pozitivními ohlasy nejen u dětských a dospělých čtenářů, ale také u pedagogů. Po několika výzkumných šetřeních bylo dokázáno, že takto obrázkově zpracované dějiny mají na děti mnohem hlubší emocionální dopad oproti běžným učebnicím a encyklopediím. odkaz: FUČÍKOVÁ, R., KROLUPPEROVÁ, D., 2011. Historie Evropy. Praha: Práh. ISBN 978-80-7252-339-9.
80
ZÁVĚR Má diplomová práce se zabývala komiksem a jeho využitím na prvním stupni základních škol. Na tento žánr je v současné době nahlíženo jako na podřadnou literaturu. Může za to především jeho historický vývoj a příval nekvalitních děl ze zahraničí. Lidé ho vnímají jako odpočinkový, rodiče ho zakazují svým dětem číst, protože se domnívají, že tím jen ztrácejí čas. Realita je ale jiná. V této práci jsem se pokusila osvětlit základní komiksové pojmy a nastínit fungování tohoto žánru. Díky těmto znalostem by pak každý čtenář měl rozpoznat, zdali se před ním nachází brak či plnohodnotné komiksové dílo. Zprostředkováním historie jsem chtěla nastínit, kde má komiks své kořeny a jak se vyvíjela jeho podstata. Zároveň jsem se snažila dokázat, že komiks může být přínosný a s jeho pomocí můžeme více dětí přimět číst. Prostřednictvím našeho výzkumného šetření jsme prokázali, že žáci prvního stupně dokáží komiks oproti prozaickému textu lépe reprodukovat a snadněji v něm vyhledávat informace. Dále se ukázalo, že žáci komiksu rozumí více než příběhové próze. Přišli jsme na to, že komiks ve větší míře aktivizuje tvořivost u žáků. Myslím, že naše výsledky svědčí o tom, jak jsou negativní názory na tento literární žánr neopodstatněné a zcela mylné. Pro inspiraci na práci s komiksem jsem v praktické části této diplomové práce uvedla řadu námětů. Tento literární žánr v sobě skrývá neuvěřitelný potenciál, proto si myslím, že by byla škoda ho nevyužít. Jako autorka této práce mohu říci, že mě opravdu potěšily příznivé výsledky našeho výzkumného šetření. Ke komiksu mám velice vřelý vztah, proto jsem práci tvořila s chutí a s nasazením.
81
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje BARTOŠOVÁ, I., SKUTIL, M., 2011. Dotazník. In: SKUTIL, M., a kol. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-778-7. BEDNÁŘOVÁ, J., 2008. Literární výchova v podmínkách školní edukace. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-371-2. BEZDĚKOVÁ,
O., 2012.
Po stopách kreslených seriálů.
1.
vyd. Praha:
Volvox Globator. ISBN 978-80-7207-861-5. BEZDĚKOVÁ, O., KREJČÍ, M., 2012. Po stopách kreslených seriálů (2. díl). 1. vyd. Praha: Volvox Globator. ISBN 978-80-7207-862-2. EISNER, W., 1990. Comics and Sequential Art. 2. vyd. Tamarac: Poorhouse Press. ISBN 0-9614728-1-2. GROENSTEEN, T., 2005. Stavba komiksu. 1. vyd. Brno: Host. ISBN 80-7294-141-0. HOLAŇOVÁ, Š., 1993. Comics. 1. vyd. Ostrava: Ateliér Milata. HOLEŠOVSKÝ, F., 1977. Ilustrace pro děti: Tradice, vztahy, objevy. 1. vyd. Praha: Albatros. JANSSONOVÁ, T., 2002. Kometa. 2. vyd. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00908-0. JANSSONOVÁ, T., 2011. Muminek: Kompletní kreslené stripy Tove Janssonové. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0340-3. KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. LÁDEK, J., PAVELKA, R., 2010. Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. 1. vyd. Praha: XYZ. ISBN 978-80-7388-462-8. LÁDEK, J., PAVELKA, R., 2012. Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989 (2. díl). 1. vyd. Praha: XYZ. ISBN 978-80-7388-610-3. 82
LEDERBUCHOVÁ, L., 2002. Průvodce literárním dílem. 1. vyd. Jinočany: H & H. ISBN 80-7319-020-6. MCCLOUD,
S.,
2008.
Jak
rozumět
komiksu.
1.
vyd.
Praha:
BB/art.
ISBN 978-80-7381-419-9. McLUHAN, M., 2011. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 2. rev. vyd. Praha: Mladá fronta, ISBN: 978-80-204-2409-9. PÍŽL J., 2000. Od pornografie k holocaustu, Neon, roč. 1, č. 2, str. 27. SKUTIL, M., a kol., 2011. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-778-7. TOMAN, J., 2007. Didaktika čtení a primární literární výchovy. 1. vyd. České Budějovice:
Jihočeská
univerzita
v
Českých
Budějovicích.
ISBN 978-80-7394-038-6. VÁGNEROVÁ, M., 2012. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 2. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2153-1. VLAŠÍN,
Š.,
aj.,
1984.
Slovník
literární
teorie.
2.
rozš.
vyd.
Praha: Československý spisovatel. WOLK, D., 2007. Reading Comics. 1. vyd. Amazon: Da Capo Press. Internetové zdroje ANON, 2004. O autorovi: Tove Jansson. In: Daemon [online]. [vid. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.daemon.cz/autor/1709/jansson-tove ANON, 2010. Základní informace. In: ZŠ Aloisina Výšina [online]. [vid. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.zs-aloisinavysina.cz/?D=1 ANON, 2011. Základní informace o naší škole. In: ZŠ Oblačná [online]. [vid. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.oblacna.cz/179-%C5%A0kola.html ANON,
2013.
[vid. 1. 4. 2014].
Charakteristika Dostupné
školy.
In:
z:
ZŠ
Hradební,
Broumov
[online].
http://www.zshrbroumov.cz/index.php/o-
skole/charakteristika-skoly 83
ANON, 2014. Obecná charakteristika školy. In ZŠ Masarykova, Broumov [online]. [vid. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.zsbroumov.cz/nase-skola ANON, 2014. Stručná historie komiksu. In: Komiks aneb kreslený seriál [online]. [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.komix.kvalitne.cz/his.htm DILHOFOVÁ, A., 2011. Vzlety a pády českého komiksu. In: Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 6 [cit. 20. 02. 2014]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/6947 FENCL, I., 2014. Jak Lada věšel kočky (a jiné nezbedné komiksy). In: Sarden.cz [online]. [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.sarden.cz/komikslide-jak-ladavesel-kocky-jine-nezbedne-komiksy FORET, M., 2004. Zrození comicsu z ducha novin (5) – Zrození Yellow Kida a „Žluté žurnalistiky“. In: Komiks.cz [online]. 1. 7. 2004 [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=784 HOLEČEK, J., 2005. Co je to … v komiksu. In: Komiks.cz [online]. 14. 10. 2005 [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1062 JACKOVÁ, M., 2005. Asterix – Prolínání antického a moderního světa v komiksu. In: Komiks.cz
[online].
17.
5.
2005
[vid.
12.
2.
2014].
Dostupné
z:
http://www.komiks.cz/clanek.php?id=981 KNĚŽOURKOVÁ, L., 2007. Komiks a historie střední Evropy. In: A2 [online]. 2007, č. 44 [cit. 20. 02. 2014]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2007/44/komiks-ahistorie-stredni-evropy KŘÍŽ, D., 2013. Komiks ve vzdělávání. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 14. 2. 2013 [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17163/ MAREK, J., 2005. Batman – Profil postavy. In: Komiks.cz [online]. 11. 7. 2005 [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://komiks.cz/clanek.php?id=1021 MATĚJÍČEK, J., 2003. Generace 1989 českého komiksu (5) – porevoluční změny 1990-93 (1/2). In: Komiks.cz [online]. 22. 4. 2003 [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=458
84
Národní pohádky v komiksech [online]. [vid. 12. 2. 2014]. Dostupné z: http://narodnipohadky.webnode.cz/ SEQUENCE, 2010. Dějiny českého komiksu, dějiny vzestupů a pádů. In: Goethe institut
[online].
říjen
2010
[vid.
12.
2.
2014].
Dostupné
z:
http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/the/com/cs10741882.htm Společnost pro kreativitu ve vzdělávání [online]. [vid. 21. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.crea-edu.cz/
85
SEZNAM OBRÁZKŮ S PŘESNÝMI ZDROJI Obr. 1 Emotikon, zdroj: Microsoft Word (Klipart) Obr. 2 Ukázka dynamické a statické viněty, zdroj: BALÁK, L., aj., 2013. Dobrodružství s Bobří
stopou.
2.
Velké
vyd.
Přílepy:
Olympia.
ISBN 978-80-7376-341-1. Obr. 3 Ukázka stripu, zdroj: PROKŮPEK, T., 2010. Generace nula. 1. vyd. Praha: Plus. ISBN 978-80-259-0020-8. Obr. 4 Ukázka funkce rámečků, zdroj DAVIS, J., 2012. Garfield chrochtá blahem. 1. vyd. Praha: CREW. ISBN 978-80-7449-082-8. Obr.
5
Ukázka
recitativu
Dobrodružství s Bobří stopou.
a
bubliny, 2.
vyd.
zdroj:
BALÁK,
Velké
L.,
Přílepy:
aj.,
2013.
Olympia.
ISBN 978-80-7376-341-1. Obr. 6 Malby z jeskyně Atamira, zdroj: Archeologie, 2009. Světové archeologické lokality [online]. Aktualizace 1. 9. 2009 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.archeologie.webzdarma.cz/Lokality_sveta.htm#altamira Obr. 7 Kreslený plakát z popravy, zdroj: KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. Obr. 8 Yellow Kid, zdroj: American studies at the University of Virginia, 2009. The Yellow kid on the paper stage [online]. Aktualizace 9. 1. 2009 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://xroads.virginia.edu/~ma04/wood/ykid/intro.htm Obr. 9 Kocour Felix, zdroj: KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. Obr. 10 Tarzan, zdroj: KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. Obr. 11 Superman, zdroj KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5.
86
Obr. 12 Batman, zdroj: Komiks.cz, 2005. Batman – Profil postavy [online]. Aktualizace 11. 7. 2005 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://komiks.cz/clanek.php?id=1021 Obr. 13 Avengers, zdroj: Slizg.eu, 2011. The Avengers [online]. Aktualizace 7. 1. 2011 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: - http://slizg.eu/viewtopic.php?f=32&t=26899 Obr. 14 Ukázka z knihy Maus, zdroj: KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. Obr. 15 Ally Sloper, zdroj:
KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd.
Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. Obr. 16 Asterix a Obelix, zdroj: KRUML, M., 2007. Comics: Stručné dějiny. 1. vyd. Praha: Comics Centrum. ISBN 80-86839-12-5. Obr. 17 Komiksový sešit Punťovy příhody, zdroj: BEZDĚKOVÁ, O., 2012. Po stopách kreslených seriálů. 1. vyd. Praha: Volvox Globator. ISBN 978-80-7207-861-5. Obr. 18 Ukázka z komiksu Ferda Mravenec, zdroj: Komiksárium, 2010. Čajový dýchánek s Ferdou Mravencem [online]. Aktualizace 9. 6. 2010 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2010/06/page/4/ Obr. 19 Rychlé šípy, zdroj: BEZDĚKOVÁ, O., 2012. Po stopách kreslených seriálů. 1. vyd. Praha: Volvox Globator. ISBN 978-80-7207-861-5. Obr. 20 Časopis ABC z roku 1957, zdroj: Abicko.cz, 2012. Výročí ABC: 55 let jsme s vámi [online]. Aktualizace 26. 6. 2012 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-zabava/12493/vyroci-abc-55-let-jsme-svami.html Obr. 21 Ukázka z komiksu Čtyřlístek, zdroj: BEZDĚKOVÁ, O., KREJČÍ, M., 2012. Po stopách
kreslených
seriálů
(2.
díl).
1.
vyd.
Praha:
Volvox
Globator.
ISBN 978-80-7207-862-2. Obr. 22 Ukázka z komiksu Muriel a andělé, zdroj: BEZDĚKOVÁ, O., KREJČÍ, M., 2012. Po stopách kreslených seriálů (2. díl). 1. vyd. Praha: Volvox Globator. ISBN 978-80-7207-862-2.
87
Obr. 23 Kresba z komiksu Bos po Hirošimě, zdroj: Komiksárium, 2013. ČERNÁ A BÍLÁ: Keidži Nakazawa byl dítětem atomové bomby [online]. Aktualizace 8. 1. 2013 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2013/01/cerna-abila-keidzi-nakazawa-byl-ditetem-atomove-bomby/ Obr. 24 Ukázka z komiksu Alois Nebel, zdroj: PROKŮPEK, T., 2010. Generace nula. 1. vyd. Praha: Plus. ISBN 978-80-259-0020-8. Obr. 25 Ukázka preventivního komiksového příběhu pro děti, zdroj: Dětské krizové centrum, 2014. Preventivní komiksové příběhy pro děti [online]. [vid. 22. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.ditekrize.cz/aktuality/preventivni-komiksove-pribehy-pro-deti v dotaznících: Muminek1:
Sisters blog, 2011.
Mumínci
[online]. Aktualizace 16. 5. 2011
[vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://sisters007.blog.cz/1105/muminci Muminek2: Music blog, 2008. Muminek [online]. Aktualizace 3. 5. 2008 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://manulymusic.blog.cz/0805/muminek Muminek3: Muminki.pl, 2007. Muminki Matysia i Anysia
[online]. Aktualizace
4. 7. 2007 [vid. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://muminki.pinger.pl/m/2351269
88
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Výchozí text pro komiks Příloha B: Výchozí text pro prózu Příloha C: Dotazník pro komiks Příloha D: Dotazník pro prózu
89
PŘÍLOHA A: VÝCHOZÍ TEXT PRO KOMIKS
PŘÍLOHA B: VÝCHOZÍ TEXT PRO PRÓZU MUMINI – KOMETA (Tove Janssonová)
Ještě šest minut… V písku se těžko utíkalo, běželi pomalu jako ve zlém snu. Horký vzduch je pálil do očí a v krku jim vysychalo. Konečně spatřili skálu, byla taky červená, a tam stála maminka a cosi křičela a mávala tlapkami a oni lezli a lezli…Už jim zbývaly jenom tři minuty! A najednou se ochladilo, ocitli se v jeskyni a tam hořela petrolejová lampa, jako kdyby se vůbec nic nestalo. V téže vteřině se žhnoucí a ohněm zahalená kometa dostala nejblíže k zemi. Petrolejová lampa se převrátila do písku a zhasla. Bylo přesně osm hodin dvaačtyřicet minut a čtyři vteřiny. Zpod přikrývky, která visela ve vchodu a byla preparována opalovacím olejem z hlubin země, zářilo oslnivé červené světlo, v jeskyni však panovala neproniknutelná tma. Pevně se navzájem drželi zalezlí do nejhlubšího zákoutí jeskyně a poslouchali, jak do vany na střeše jejich skrýše bubnuje sprška meteoritů. Ondatra uvízla v umyvadle. Bambul ležel břichem na svém albu se známkami, aby mu je zase neodnesl vítr. Skála kolem nich se celá otřásla a chvěla a kometa vyla jako divá – jestli tak ovšem neječela země. Dlouho tiše leželi a drželi se jeden druhého. Venku duněla ozvěna drcených skal a pukající země. Čas se úděsně táhl.
PŘÍLOHA C: DOTAZNÍK PRO KOMIKS DOTAZNÍK Ahoj, jmenuji se Michaela Čápová a ráda bych Tě poprosila o vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji! škola: Zakroužkuj:
Jsem dívka.
Jsem chlapec.
1. Napiš aspoň třemi větami, o čem byl příběh. ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 2. Kam si chtěl duch sednout? do skříně na židli do lednice na okno
3. Co je to ferkie? kometa květina velká vlna dalekohled
4. Proč chtěl duch dort? protože měl hlad protože na něj měl chuť protože nechtěl, aby ho snědl muminek v klobouku protože mu bylo horko 5. Vzal si muminek s kloboukem dort? ___________________________________________________________________ 6. Jak myslíš, že se muminci cítili před dopadem komety? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 7. Proč myslíš, že si muminci hledali úkryt společně a ne každý sám? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 8. Jak myslíš, že příběh dopadnul? Zkus ho dopsat.
______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________
PŘÍLOHA D: DOTAZNÍK PRO PRÓZU DOTAZNÍK Ahoj, jmenuji se Michaela Čápová a ráda bych Tě poprosila o vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji! škola: Zakroužkuj:
Jsem dívka.
Jsem chlapec.
9. Napiš aspoň třemi větami, o čem byl příběh. ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 10. Co měli muminci na střeše jeskyně? lampu komín vanu hodiny
11. Čím muminci zakryli vchod do jeskyně? kameny přikrývkou umyvadlem prkny
12. Proč se převrátila petrolejová lampa? protože ji muminci shodili protože si na ní lehnul Bambul protože na ní spadla kometa protože se celá jeskyně chvěla 13. Bydleli muminci v jeskyni nebo se tu jen ukrývali? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 14. Jak myslíš, že se muminci cítili před dopadem komety? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 15. Proč myslíš, že se muminci navzájem drželi při dopadu komety? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ 16. Jak myslíš, že příběh dopadnul? Zkus ho dopsat.
______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________
