Třída: SAVCI (Mammalia)

obratlovci -savci|

Třída: SAVCI (Mammalia) o výskyt: původně souš, druhotně voda (ploutvonožci, kytovci) a vzduch (letouni) o velikost: od 6 cm (rejsek - váha 2 g) do 30 m (plejtvák obrovský - 130 tun), slon africký (5-7 tun, délka 7,5 m, výška 4 m) o mají stálou teplotu těla (endotermii ) - tomu napomáhá srst o jsou živorodí - výživu zárodku a plodu v těle matky zajišťuje placenta (kromě vejcorodých) o mláďata jsou živena mateřským mlékem o nejvyspělejší teplokrevní obratlovci

STAVBA TĚLA o základní - členění na………………………………………………………………………………………………………………. o tetrapetní pohyb- ………………………………………………………………………………………………………………….. o modifikace končetin - způsobeno různými typy lokomoce o lopatovité (podzemní savci - krtek) o šplhavé končetiny (stromoví savci - primáti, chudozubí) o zkrácené přední končetiny - bipední (dvounohé) formy (člověk) o přeměna v křídla - zadní končetiny redukované (letouni) o přeměna v ploutve - zadní končetiny redukované (kytovci) o prodloužené a redukované prsty (kopytníci - sudokopytníci, lichokopytníci) o ocas o zkrácený - podzemní savci o prodloužený - šplhaví savci

obratlovci -savci|

SOUSTAVY A ŽIVOTNÍ FUNKCE



silná, na povrchu silně rohovatí



tři základní časti: ……………………………………………………………………………………………………….



je pigmentována melaniny



kryta srstí (rohovitý útvar tvořený chlupy) - význam pro …………………………………………………..

kožní žlázy - ………………………. (ochlazování těla, individuální pach), …………………………..(maštění srsti), ………………………………… (feromony), ………………………………… (přeměna potních žláz)

Povrch těla

chlupy - tvořené keratinem, epidermálního původu, nevznikly ze šupin, ale mezi šupinami 

podsada (izolační vlastnosti) a pesíky (podíl na zbarvení srsti)



hmatové chlupy (= sinusové chlupy, vibrisy)



oční brvy, žíně, štětiny,...



výměna srsti = línání (jaro, podzim)

jiné rohovité útvary - ostny, šupiny, krunýře, drápy, nehty, kopyta, rohy

obratlovci -savci|



na kostru se upínají příčně pruhované svaly



na hlavě mimické svaly (šelmy, primáti)



žvýkací svaly sevyvinuly nejlépe ze všech obratlovců, protože savci potravu mechanicky zpracovávají v ústní

Pohyb

dutině bránice



o

svalnatá, odděluje břišní a hrudní dutinu

o

s mezižeberními svaly - dýchací pohyby

o

podílí se na odstraňování stolice (defekaci)

plně zkostnatělá, dělí se na: o

o

lebka 

kosti srostlé, dolní čelist kloubní připojení



v jamkách obou čelistí jsou zuby

páteř 

obratle hrudní, kloubně se k nim připojují žebra, nasedají na hrudní kost → hrudní koš



7 obratlů krčních (1. atlas, 2. čepovec + 5 dalších krčních obratlů), rozdíl v délce těl obratlů žirafa má 7 krčních obratlů, jediní lenochodi mají 6-9 krčních obratlů



12-15 hrudních, 6 bederních, 4 křížové (→ kost křížová), různý počet ocasních obratlů (350)

Kostra

o

kostra končetin 

liší se stavbou - podle životního prostředí (ploutvonožci, kytovci, letouni)



způsobem života savce - u ploutvonožců vymizela kostra zadní končetiny - končetiny pod tělem a nesou celou hmotu organismu → jsou rychlí a zvládají různé druhy pohybu (běhání, cválání, skákání)



podle způsobu našlapování o

Ploskochodci 

o

Prstochodci 

o

došlapují na prsty a záprstní nebo zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti) došlapují jen na prsty nebo jen na poslední články prstů (většina šelem)

Kopytníci 

došlapují na špičky posledních prstových článků, jejichž počet může být redukován (koňovití, turovití)

Trávení

obratlovci -savci| Dutina ústní o svalnaté pohyblivé pysky o svalnaté tváře (nutnost pro sání), křeček má roztažitelné lícní torby o jazyk pohyblivý o 3-5 párů slinných žláz o chrup  heterodontní (rozlišené zuby na řezáky, špičák, třenové zuby, stoličky), druhotně homodontní (nerozlišené zuby - ozubení kytovci)  totální ztráta zubů (mravenečníci, luskouni - typické pro druhy živící se mravenci) Hltan, jícen Žaludek o velký, složený u přežvýkavců (bachor, čepec, kniha, slez) Dvanáctník Tenké střevo o ve stěně klky, je dlouhé u býložravců Slepé střevo o jedno o někdy chybí (hmyzožravci, letouni, šelmy, ploutvonožci, chudozubí) o u býložravců v něm probíhá trávení celulózy symbiotickými bakteriemi a prvoky (brvitky, bachořci) Tlusté střevo, konečník, řitní otvor (kloaka u vejcorodých) o játra velká, někdy chybí žlučník (kytovci, chobotnatci, hlodavci)



dýchací cesty - nozdry, nosní dutina (oddělena tvrdým a měkkým patrem od dutiny ústní), nosohltan, hrtan,

Oběhová soust.

Dýchání

příklopka hrtanová (epiglottis), průdušnice, 2 průdušky, průdušinky, plicní sklípky (bohatě prokrvená stěna sítí krevních vlásečnic) 

plíce silně zřaseny, roztažitelné



dýchací svaly - bránice, mezižeberní a podklíčkové svaly



hlasové ústrojí - v hrtanu (blanité hlasivky)



dechová frekvence u králíka 55, u člověka 16 vdechů/min

 

Uzavřená, rozlišen velký tělní a malý plicní oběh čtyřdílné srdce (2 předsíně + 2 komory) - pouze levá aorta z levé komory

  

tepny - vedou krev ze srdce žíly - vedou krev do srdce vlásečnice - výměna plynů mezi krví a tkáněmi



jaterní vrátnicový oběh vyvinut



červené krvinky bezjaderné, nejmenší → relativně největší povrch (pojmou více hemoglobinu)



bílé krvinky jsou jaderné buňky

Nervová soust.

Vylučování

obratlovci -savci| 

pravé ledviny (metanefridie) s velkým počtem nefronů, močovody, močový měchýř, močová trubice



močovina - zplodina metabolismu



močovody ústí do močového měchýře (u vejcorodých ústí močovody pod močový měchýř do močové trubice)



trubicovitá



rozvoj mozku, hlavně přední mozek s mozkovou kůrou, u vývojově vyspělých savců zvrásněna



6 částí - prodloužená mícha, most Varolův, mozeček, střední mozek, mezimozek, koncový mozek



12 párů mozkových nervů



v mezimozku vytvořena epifýza a hypofýza → na nejvyšší úrovni je regulace těla hormony ze žláz s vnitřní sekrecí



nervová soustava dělena na centrální nervovou soustavu (mozek, mícha, periferní nervstvo) a vegetativní nervstvo



instinktivní chování savců je souborem podmíněných a nepodmíněných reflexů

hmatové vjemy 

hmatové chlupy v okolí čenichu



hmatová čidla - na dlaních, chodidlech, pyskách (na lysých částech kůže), spodní strana ocasu, chobot, pysk, rypák, chodidla, dlaně

čich 

vůdčí smysl savců



čichová sliznice na stropě nosní dutiny

Smysly

sluch 

vnější - boltec



střední - 3 sluchové kůstky



vnitřní - sluchové receptory v Cortiho orgánu + ve 3 polokruhových kanálcích uložen rovnovážný orgán (

zrak 

oči komorové, akomodace změnou zakřivení čočky



mžurka redukována na blanku ve vnitřním koutku (je jen u ptakořitních)



stereoskopické (prostorové) vidění



tyčinky a čípky na sítnici



slzní žlázy dobře vyvinuty



2 víčka mrkají, horní je pohyblivější



zrakové centrum - týlní lalok hemisfér

chuť 

chuťové pohárky ve sliznici jazyka

obratlovci -savci|

samci 

párová varlata uložena v šourku mimo dutinu břišní (umožňuje zrání spermií)



chámovody, močová trubice v penisu (kopulační orgán) - společný vývod močových a pohlavních cest



vejcorodí - šourek není vyvinut → varlata v dutině břišní



vačnatci - šourek před penisem, penis rozkladitý (rozeklaný)

samice 

párové vaječníky v dutině břišní - tvorba vajíček



vejcovody (oplození), děloha (vačnatci 2 dělohy)



pochva (vačnatci 2 pochvy) - mezi pochvami vedou močovody

páření - říje 

periodicky se opakující doba zvýšené sexuální činnosti



říje je v takové době, aby byla mláďata porozena do příznivého ročního období (kdy je dostatek potravy)

Pohl. Soustava a rozmnožování

doba březosti (gravidity) krátká - u malých savců (myš 3 týdny) delší - u větších savců (slonice 22 měsíců) utajená březost (embryonální diapauza ) 

zastavení zárodečného vývinu - zbržděn vývoj vajíčka (klokan, pásovec, některé šelmy - kunovití, medvědovití, ploutvonožci)



např. srnec - říje v červenci, porod na jaře, od července do podzimu je přerušeno rýhování vajíčka

obratlovci -savci| 1. vejcorodí (př. ptakořitní) 

snášejí vajíčka (velká, hodně žloutku, chráněna vaječnými obaly)



zahřívání vajíček (inkubace ) - předávání živočišného tepla



mláďata prorazí skořápku vaječným zubem, po vylíhnutí se živí mateřským mlékem

2. živorodí 

vajíčka malá, chudá na žloutek a. vačnatci 

mláďata se krátký čas vyvíjejí v děloze matky (vytvořena jednoduchá žloutková placenta)



rodí se jako embrya



pomocí téměř nevyvinutých končetin se plazivým pohybem dostávají do břišního vaku



přirůstají k bradavce mléčné žlázy (srůst ústních koutků) - mléko je jim vstřikováno při pohybové aktivitě matky



dále pokračuje vývoj embrya

Zárodečný vývoj

b. placentálové 

vývin v děloze - 2 období - zárodečné (embryonální ) a plodové (fetální )



vytvořena placenta 

zajišťuje látkovou výměnu mezi plodem a matkou



je z chorioalantoisu - plodový obal zárodku klky prorůstá do zduřelé a prokrvené sliznice děložní, s plodem je spojena pupečníkem (pupeční šňůra), matka i plod mají samostatný krevní oběh



po porodu matka překousne pupečník a pozře placentu (ochrana mláďat před predátory pach by je lákal)



po porodu mláďata sají mateřské mléko

mláďata placentálů a.

b.



nidikolní mláďata (altriciální ) 

mláďata po narození holá, slepá, hluchá



špatná termoregulace → odchování mláďat v doupatech, norách



hmyzožravci, šelmy, hlodavci, lidoopi

nidifugní mláďata (prekociální ) 

mláďata po porodu osrstěná, vyvinuté smysly



kytovci, kopytníci (žirafa - rychle se staví po porodu na nohy)

při výchově potomků má samec savců minimální význam

obratlovci -savci|

SYSTÉM SAVCŮ (mammalia)

1) PODTŘÍDA: VEJCORODÍ

Ježura australská, ptakopysk podivný

2) PODTŘÍDA: ŽIVORODÍ 

Nadřád:



Vačnatí



Nadřád:

  

Placentálové 

Řád: Hmyzožravci

Řád: Letouni

mají vakové kosti vybíhající z pánve, jsou u obou pohlaví i u druhů, jejichž vak je zakrnělý mozek je málo vyvinutý → nižší psychické schopnosti nemají placentu → nedokonalá výživa zárodků v děloze → další vývoj mláďat musí probíhat ve vaku, musí se dostat k mléčným bradavkám

Vačice opossum, klokan obrovský, klokan pižmový, koala medvídkovitý, ďábel medvědovitý, vakoveverka páskovaná

většina savců zárodek vyživován v děloze placentou placenta má funkci zásobovací, vylučovací a imunitní nepárová pochva

Ježek západní, východní Krtek obecný Rejsek obecný

Netopýr velký, netopýr ušatý Kaloň egyptský, kaloň malajský, upír obecný

obratlovci -savci|

Řád: Primáti

Lemur kata, outloň váhavý Rod tamarín, Makak rhesus, pavián pláštíkový, kočkodan obecný Gibon lar, Šimpanz, gorila, orangutan

Řád: Chudozubí

Mravenečník velký, Pásovec devitípásý

Veverka obecná, sysel obecný Řád: Hlodavci

Bobr evropský Křeček polní, hraboš polní, ondatra pížmová, pískomil Myš domácí, potkan, krysa Plh velký, dikobraz obecný, kapybara, morče, činčila

Řád: Zajícovci

Pišťucha horská, králík divoký, zajíc polní

Řád: Chobotnatci

Slon indický, slon africký

obratlovci -savci|

Řád: Lichokopytníci

Řád: Sudokopytníci

Tapír jihoamerický, nosorožec dvourohý, nosorožec bílý, kůň domácí , osel africký, zebra stepní

Prase divoké, domácí Pekary páskovaný, velbloud dvouhrbý, lama vikuňa, hroch obojživelný, jelen evropský, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý žirafa tur domácí, jak, zebu indický, zubr evropský, koza domácí, kamzík horský, pakůň žíhaný

Řád: Kytovci

Velryba grónská, keporkak Delfín obecný, delfín skákavý, kosatka dravá, vorvaň tuponosý, běluha, narval, delfínovace ganžský Medvěd hnědý, , medvěd lední, baribal Lasice, kuna, tchoř, sobol, jezevc, rosomák, skunk, vydra

Řád: Šelmy

Liška obecná, vlka, šakal, pes domácí, psík mývalovitý Rys ostrovid, levhart, jaguár, tygr, lev, gepard, puma, levhart, ocelot, serval Hyena skvrnitá, mýval severní, panda velká