Třída: RYBY (Pisces) STAVBA TĚLA:

Třída: RYBY (Pisces) 

Vodní živočichové



Nejpočetnější skupina bezobratlých



velikost od několika milimetrů (mořská ryba hlaváč - 16 mm) až do 10 m (vyza velká - 10 m, 1500 kg)



Věda studující ryby → ……………………………………

STAVBA TĚLA: 

tělo má hydrodynamický tvar přizpůsobený prostředí: …………………….. ………..(rychle tekoucí vody, např. pstruh) ………………………………… (pomalu tekoucí vody, např. kapr) ……………………………….. (žijící u dna, např. platýz)





části těla: ………………………….. + ………………………….. + ……………………………….



K pohybu slouží ploutve 1) nepárové ploutve ……………………. - jedna, dvě i více, případně souvislý lem …………………….- kormidlo, hlavní pohybový orgán homocerkní - vně souměrná, vnitřně nesouměrná, neboť konec páteře směřuje do horního laloku (většina ryb) heterocerkní - vně i vnitřně nesouměrná (jeseteři) difycerkní - vně i vnitřně souměrná, vznikla z heterocerkní …………………… - stabilizační funkce 2) párové ploutve - udržují stabilitu ………………….- za skřelemi …………………

TĚLNÍ SOUSTAVY A ŽIVOTNÍ FUNKCE: Mnohovrstevná kůže Pokožka:………………………………………………………………………………..…………………….. ………………………………………………………………………………………….………………………… Škára: ……………………………………………………………………………….…………………………

Povrch těla

……………………………………………………………………………………….…………………………… ganoidní šupiny  velké kosočtverečné destičky z kostní hmoty  nepatrně se překrývají (spíše ne)  mají je chrupavčité ryby, násadcoploutví, mnohokostnatí kosmoidní šupiny  podobné ganoidním  dvojdyšní, lalokoploutví cykloidní šupiny  okrouhlý tvar, hladký povrch, hladký okraj, na povrchurýhované  střechovitě se překrývají, lze je ze škáry snadno vytrhnout  pomalu plovoucí ryby - kaprovití ktenoidní šupiny  podobné cykloidním, ale na zadním okraji zoubky → pevně vrostlé do škáry  rychle plovoucí ryby - okounovití (lepší hydrodynamické vlastnosti)

………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1) Svalovina trupu …………………………………..………………………………………………………………………………….. 

vazivové přepážky (myosepta ) dělí svalovinu na segmenty (myomery )



ve svalovině drobné kůstky - vznikly osifikací vazivových obalů svalových vláken

Pohyb



světlá barva svaloviny

2) svalovina žaberních oblouků - výměna vody v žaberní dutině 3) svalovina párových ploutví 4) svalovina čelistního oblouku - pohyby čelistí

někdy přeměna v elektrické orgány (paúhoř elektrický)

…………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1. páteř ………………………………………………………………………………………………………………………………. 2. žebra - v ocasní části srůstají s obratli 3. lebka………………………………………………………………………………………………………………………………. 

skřele - 4 párové kosti ……………………………………………………………………………………………….



požeráková kost se zuby (přeměna 5. žaberního oblouku)…………………………………………

Kostra

4. kostra končetin

1) ……………………………………………………………  4 páry žaberních lupínků na 4 žaberních obloucích  chráněné kostěnými skřelemi - regulují odtok vody z žaberní  voda omývá žábra, vytéká zpod skřelí → není polykána 2) ………………………………………………………….  u vývojových stádií bichiřců a dvojdyšných ryb

Vylučování

Dýchání

3) …………………………………………………………...  využíván vzdušný kyslík  plicní vaky (dvojdyšní)  prokrvená sliznice ústní dutiny (hlaváčovití)  dýchací labyrint - žaberní epitel pod skřelemi (lezouni)  střevní dýchání - sliznicí koncové části střeva (piskoři, sekavci, mřenky)

1) ústní dutina ……………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… 2) hltan ………………………………………………………………………………………………………………………….. 3) jícen - krátký

Trávení

4) žaludek - vakovitý 5) střevo ……………………………………………………………………………………………………………………….. 6) velká játra, žlučník (zásobárna tuku), slinivka břišní - její tkáň je rozptýlena v trávící soustavě (hlavně v játrech) 7) řitní otvor (u dvojdyšných kloaka) před řitní ploutví Plynový měchýř  vychlípenina hřbetní části trávicí trubice za hltanem  stěny hustě prokrveny vlásečnicemi → plnění plyny z krve funkce plynového měchýře  hydrostatická: výměnou plynů (plněním měchýře) mezi měchýřem a krví → udržení v určité hloubce a udržuje tělo v rovnováze  sluchová: změny tlaku přenášeny do vnitřního ucha Weberovým ústrojím  dýchací: tropické ryby s nedostatkem kyslíku



neokysličená krev → žilní splav→ předsíň→komora→tepenný násadec →



krev do břišní aorty →4 páry žaberních tepen do žáber → okysličená krev hřbetní aortou do těla



červené krvinky - velké, oválné, jádro buněčné

Nervová soust.

Oběhová soust.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………

1) čich ……………………………………………………………………………………………………………………………………………. 2) chuť …………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Smysly

3) proudový orgán - postranní čára - vnímání proudění vody a rozdílu vodního tlaku 4) statoakustický orgán - polokruhové chodby (blanitý labyrint) ve vnitřním uchu 5) hmat ………………………………………………………………………………………………………………………………………… 6) zrak ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Pohl. soustava

7) světelné orgány (fotofory ) se symbiotickými bakteriemi (hlubinné ryby)

……………………………………………………………………………………………………………………………………………… vajíčka (jikry ) - hodně žloutku, velké množství; samice se nazývají jikernačky spermie (mlíčí ) → samci se nazývají mlíčňáci

Rozmnožování

   

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. tření = vypuzování gamet, trdliště = místo tření (putování na trdliště) plůdek - vyživován žloutkem na břišní straně po spotřebování se mění v malou rybu (tzv. rybí potěr) - živí se sama, většinou planktonem vývoj přímý migrace před třením (losos, mořský pstruh, jeseter - do sladkých vod, úhoř - do slaných vod)

1. úprava trdliště - lososovití (z rostlinného materiálu)

Péče o potomstvo

2. stavba jednoduchého hnízda na hlídání jiker až do vylíhnutí plůdku (candát, sumec) 3. hořavka duhová (naše) dlouhým kladélkem klade jikry do plášťové dutiny škeblí a velevrubů; samec pak vypouští mlíčí - oplození v plášťové dutině (bez přítomnosti škeblí se hořavka nemůže rozmnožovat) 4. tlamovci - jikry a plůdky v tlamce rodičů 5. vejcoživorodí 

vnitřní oplození



jikry bohaté na žloutek



vývoj v rozšířených vejcovodech samice → živorodky (paví očko, mečovka)

pravá živorodost - embryo je vyživováno v krevním oběhu samice - jen velmi výjimečně

Migrace ryb

Vždy v hejnech Důvody: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 1) potrava – hlavně mořské druhy, i několik tisíc kilometrů 2) rozmnožování - anadromní druhy ……………………………………..…………………………………… - katadromní druhy……………………………………………………………………………

Význam a zajímavosti

3) přezimování – hlavně sladkovodní druhy do dolních toků řek

SYSTÉM RYB:

PODTŘÍDA: PAPRSKOPLOUTVÍ ( ACTINOPTERYGII) 1) NADŘÁD: CHRUPAVČITÍ 

jeseteři

vyza velká jeseter malý jeseter velký

2) NADŘÁD: KOSTNATÍ 

Sleďovití Sleď obecný, sardinky, šproty



lososovití



lipanovití

Losos obecný, pstruh obecný, síh, siven Lipan podhorní



štikovití Štika obecná



kaprovití



sumcovití

Kapr obecný, lín obecný, bolen dravý, parma obecná, jelec tloušť, mřenka mramorová, karas zlatý Sumec velký



trnobřiší

Pirani, tetry



paúhořovití

Paúhoř elektrický



holobřiší Úhoř říční, muréna



volnoostní



okounovití

Okoun říční, candát obecný ježdík obecný,



makrelovití

makrela obecná, tuňák obecný



platýzové

Platýz bradavičnatý

PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ (DIPNOI) Bahník australský, bahník americký

PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ (CROSSOPTERYGII)

Latimérie podivná