Třída: RYBY (Pisces)
Vodní živočichové
Nejpočetnější skupina bezobratlých
velikost od několika milimetrů (mořská ryba hlaváč - 16 mm) až do 10 m (vyza velká - 10 m, 1500 kg)
Věda studující ryby → ……………………………………
STAVBA TĚLA:
tělo má hydrodynamický tvar přizpůsobený prostředí: …………………….. ………..(rychle tekoucí vody, např. pstruh) ………………………………… (pomalu tekoucí vody, např. kapr) ……………………………….. (žijící u dna, např. platýz)
části těla: ………………………….. + ………………………….. + ……………………………….
K pohybu slouží ploutve 1) nepárové ploutve ……………………. - jedna, dvě i více, případně souvislý lem …………………….- kormidlo, hlavní pohybový orgán homocerkní - vně souměrná, vnitřně nesouměrná, neboť konec páteře směřuje do horního laloku (většina ryb) heterocerkní - vně i vnitřně nesouměrná (jeseteři) difycerkní - vně i vnitřně souměrná, vznikla z heterocerkní …………………… - stabilizační funkce 2) párové ploutve - udržují stabilitu ………………….- za skřelemi …………………
TĚLNÍ SOUSTAVY A ŽIVOTNÍ FUNKCE: Mnohovrstevná kůže Pokožka:………………………………………………………………………………..…………………….. ………………………………………………………………………………………….………………………… Škára: ……………………………………………………………………………….…………………………
Povrch těla
……………………………………………………………………………………….…………………………… ganoidní šupiny velké kosočtverečné destičky z kostní hmoty nepatrně se překrývají (spíše ne) mají je chrupavčité ryby, násadcoploutví, mnohokostnatí kosmoidní šupiny podobné ganoidním dvojdyšní, lalokoploutví cykloidní šupiny okrouhlý tvar, hladký povrch, hladký okraj, na povrchurýhované střechovitě se překrývají, lze je ze škáry snadno vytrhnout pomalu plovoucí ryby - kaprovití ktenoidní šupiny podobné cykloidním, ale na zadním okraji zoubky → pevně vrostlé do škáry rychle plovoucí ryby - okounovití (lepší hydrodynamické vlastnosti)
………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1) Svalovina trupu …………………………………..…………………………………………………………………………………..
vazivové přepážky (myosepta ) dělí svalovinu na segmenty (myomery )
ve svalovině drobné kůstky - vznikly osifikací vazivových obalů svalových vláken
Pohyb
světlá barva svaloviny
2) svalovina žaberních oblouků - výměna vody v žaberní dutině 3) svalovina párových ploutví 4) svalovina čelistního oblouku - pohyby čelistí
někdy přeměna v elektrické orgány (paúhoř elektrický)
…………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1. páteř ………………………………………………………………………………………………………………………………. 2. žebra - v ocasní části srůstají s obratli 3. lebka……………………………………………………………………………………………………………………………….
skřele - 4 párové kosti ……………………………………………………………………………………………….
požeráková kost se zuby (přeměna 5. žaberního oblouku)…………………………………………
Kostra
4. kostra končetin
1) …………………………………………………………… 4 páry žaberních lupínků na 4 žaberních obloucích chráněné kostěnými skřelemi - regulují odtok vody z žaberní voda omývá žábra, vytéká zpod skřelí → není polykána 2) …………………………………………………………. u vývojových stádií bichiřců a dvojdyšných ryb
Vylučování
Dýchání
3) …………………………………………………………... využíván vzdušný kyslík plicní vaky (dvojdyšní) prokrvená sliznice ústní dutiny (hlaváčovití) dýchací labyrint - žaberní epitel pod skřelemi (lezouni) střevní dýchání - sliznicí koncové části střeva (piskoři, sekavci, mřenky)
1) ústní dutina ……………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… 2) hltan ………………………………………………………………………………………………………………………….. 3) jícen - krátký
Trávení
4) žaludek - vakovitý 5) střevo ……………………………………………………………………………………………………………………….. 6) velká játra, žlučník (zásobárna tuku), slinivka břišní - její tkáň je rozptýlena v trávící soustavě (hlavně v játrech) 7) řitní otvor (u dvojdyšných kloaka) před řitní ploutví Plynový měchýř vychlípenina hřbetní části trávicí trubice za hltanem stěny hustě prokrveny vlásečnicemi → plnění plyny z krve funkce plynového měchýře hydrostatická: výměnou plynů (plněním měchýře) mezi měchýřem a krví → udržení v určité hloubce a udržuje tělo v rovnováze sluchová: změny tlaku přenášeny do vnitřního ucha Weberovým ústrojím dýchací: tropické ryby s nedostatkem kyslíku
neokysličená krev → žilní splav→ předsíň→komora→tepenný násadec →
krev do břišní aorty →4 páry žaberních tepen do žáber → okysličená krev hřbetní aortou do těla
červené krvinky - velké, oválné, jádro buněčné
Nervová soust.
Oběhová soust.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
1) čich ……………………………………………………………………………………………………………………………………………. 2) chuť …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Smysly
3) proudový orgán - postranní čára - vnímání proudění vody a rozdílu vodního tlaku 4) statoakustický orgán - polokruhové chodby (blanitý labyrint) ve vnitřním uchu 5) hmat ………………………………………………………………………………………………………………………………………… 6) zrak ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Pohl. soustava
7) světelné orgány (fotofory ) se symbiotickými bakteriemi (hlubinné ryby)
……………………………………………………………………………………………………………………………………………… vajíčka (jikry ) - hodně žloutku, velké množství; samice se nazývají jikernačky spermie (mlíčí ) → samci se nazývají mlíčňáci
Rozmnožování
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. tření = vypuzování gamet, trdliště = místo tření (putování na trdliště) plůdek - vyživován žloutkem na břišní straně po spotřebování se mění v malou rybu (tzv. rybí potěr) - živí se sama, většinou planktonem vývoj přímý migrace před třením (losos, mořský pstruh, jeseter - do sladkých vod, úhoř - do slaných vod)
1. úprava trdliště - lososovití (z rostlinného materiálu)
Péče o potomstvo
2. stavba jednoduchého hnízda na hlídání jiker až do vylíhnutí plůdku (candát, sumec) 3. hořavka duhová (naše) dlouhým kladélkem klade jikry do plášťové dutiny škeblí a velevrubů; samec pak vypouští mlíčí - oplození v plášťové dutině (bez přítomnosti škeblí se hořavka nemůže rozmnožovat) 4. tlamovci - jikry a plůdky v tlamce rodičů 5. vejcoživorodí
vnitřní oplození
jikry bohaté na žloutek
vývoj v rozšířených vejcovodech samice → živorodky (paví očko, mečovka)
pravá živorodost - embryo je vyživováno v krevním oběhu samice - jen velmi výjimečně
Migrace ryb
Vždy v hejnech Důvody: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 1) potrava – hlavně mořské druhy, i několik tisíc kilometrů 2) rozmnožování - anadromní druhy ……………………………………..…………………………………… - katadromní druhy……………………………………………………………………………
Význam a zajímavosti
3) přezimování – hlavně sladkovodní druhy do dolních toků řek
SYSTÉM RYB:
PODTŘÍDA: PAPRSKOPLOUTVÍ ( ACTINOPTERYGII) 1) NADŘÁD: CHRUPAVČITÍ
jeseteři
vyza velká jeseter malý jeseter velký
2) NADŘÁD: KOSTNATÍ
Sleďovití Sleď obecný, sardinky, šproty
lososovití
lipanovití
Losos obecný, pstruh obecný, síh, siven Lipan podhorní
štikovití Štika obecná
kaprovití
sumcovití
Kapr obecný, lín obecný, bolen dravý, parma obecná, jelec tloušť, mřenka mramorová, karas zlatý Sumec velký
trnobřiší
Pirani, tetry
paúhořovití
Paúhoř elektrický
holobřiší Úhoř říční, muréna
volnoostní
okounovití
Okoun říční, candát obecný ježdík obecný,
makrelovití
makrela obecná, tuňák obecný
platýzové
Platýz bradavičnatý
PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ (DIPNOI) Bahník australský, bahník americký
PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ (CROSSOPTERYGII)
Latimérie podivná