Třída: PTÁCI (AVES) Řád: KUKAČKY (Cuculiformes)
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) řád: KUKAČKY (Cuculiformes) čeleď: KUKAČKOVITÍ (Cuculidae) vyskytuje se v Evropě, v Asii a v Africe je ptákem stěhovavým, přezimovává v tropické Indii a J Africe • u nás na celém území, od nížin až po stromovou hranici
• • • •
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) •
pohlavní rozdíl ve zbarvení - samec je na hřbetní straně břidlicově šedý a na spodní straně světlý s příčnými tmavými proužky, samice má rezavý nádech na hlavě, voleti a krku; někdy mívá rezavě červený hřbet s příčně tmavým vlnkováním
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • rýdovací pera u obou pohlaví jsou poměrně dlouhá, černá a posetá bílými skvrnami
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • • • • • • • • •
špičatá, štíhlá a černá křídla slabý a u kořene nažloutlý zobák přilétá koncem dubna a odlétá jednotlivě v srpnu až září samice žijí skrytě v korunách stromů kukačka je stromovým ptákem, ale není vázána na rozsáhlé lesní komplexy - těm se vyhýbá rozhodující pro její výskyt je dostatek hnízdišť drobných ptáků, na jejichž existenci je úzce vázána charakteristickým kukáním se ozývá pouze samec kukačky nežijí v trvalých manželských svazcích (snad proto, že je více samců než samic) samci na sebe žárlí, neustále se pronásledují a po celý den kukají
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • hnízdní parazitismus • vajíčka přidává do hnízd jiných ptáků, většinou těch, u nichž byla vychována • jsou to obyčejně drobní ptáci • snáší do 1 hnízda zpravidla 1 vejce (vždy několik původních vajíček z hnízda vyhodí nebo odnese) • na dobu snůšky má vliv doba hnízdění vyvolených pěstounů (kukačku přiměje ke snášení třeba pouhý pohled na stavbu hnízda) • mládě má na hřbetě citlivé místo, kterým zřejmě vnímá dotyky cizích těles - podsune se pod vajíčka nebo pod vylíhlá mláďata, "naloží" si je na záda, přidrží je holými pohyblivými křídly, přiblíží se pozpátku k okraji hnízda a svůj náklad vyhodí ven
Reflex trvá pouze po několik dnů, ale stačí, aby mladá kukačka opanovala hnízdo.
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus)
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus)
Třída: PTÁCI (AVES) Řád: SVIŠŤOUNI (APODIFORMES)
Rorýs obecný (Apus apus) čeleď: RORÝSOVITÍ (Apodidae) ohrožený druh větší než vlaštovka obecná celý černý se světlejší skvrnou pod zobákem vrch těla kovově nazelenalý, vrch křídel namodralý úzká srpovitá křídla létá obyčejně s nápadně rychlým svištivým letem kolem věží a vysokých budov • minimální pohyb po pevném povrchu dokazují zakrnělé končetiny • obě pohlaví se neliší, mláďata mají peří na hlavě a zádech světle lemované • obývá velkou část Evropy, Asie a Afriky • • • • • • •
Létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlost nad 200 km/h.
Rorýs obecný (Apus apus)
Rorýs obecný (Apus apus) • u nás běžně rozšířený druh od nížin až po horské polohy • původně obyvatel skal a dutých stromů • během posledního století se stal převážně obyvatelem lidských sídlišť, včetně velkých měst – synantropní druh • hnízdí na vysokých budovách v květnu a červnu jednou ročně • hnízdo je kupka slepených stébel, srsti a peří umístěná v tmavých koutech střech vysokých budov • hnízda slepují slinami, které na vzduchu tuhnou (pevné připevnění k podkladu)
Rorýs obecný (Apus apus) • samice snáší většinou 2 bílá vejce na kterých sedí 18-20 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče až po dobu 50 dnů • tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá v květnu a odlétá koncem srpna • nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 21 let • potravu tvoří výhradně členovci létající ve vzduchu, většinou do velikosti 10 mm • zjištěny i větší druhy - včely, vosy a vážky • mláďata krmena chuchvalci naloveného hmyzu slepenými slinami - obsahují 90-800 (max.až 1500) jedinců
Rorýs obecný (Apus apus)
Třída: PTÁCI (AVES) Řád: SROSTLOPRSTÍ (CORACIIFORMES)
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) čeleď: LEDŇÁČKOVITÍ (Alcedinidae) silně ohrožený druh výskyt v Evropě, jižní Asii a na severu Afriky silný, dlouhý zobák, zavalité tělo velikostí připomíná špačka spodek těla je rezavý, jinak je smaragdově a zelenomodře zbarven • upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve, kde sedávají a pozorují kořist • vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody, pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu • • • • • •
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) • ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo • k nasycení potřebují alespoň 10 malých rybek denně
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) • potrava: drobné rybky a vodní hmyz • je vázán na čisté tekoucí vody toků, které nemají regulací narušené břehy, v nichž hnízdí • při námluvách podnikají oba ptáci divoké honičky, končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu • pokud hnízdní dutina není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek v kterém pak vyhrabávají tunel • když je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) • rodičovský pár v kolmých hlinitých březích hloubí hnízdní noru (je přímá, dlouhá 0,5-1 m, o průměru 5-7 cm a končí hnízdní dutinou, která je 10 cm vysoká a asi 13 cm široká • většinou si každý rok hrabe nové hnízdo • hnízdí 2x-3x ročně a samička snáší do hnízda průměrně asi 7 vajec • mimo dobu rozmnožování žijí ledňáčci samotářsky • přezimují u nás jen občas; většina ledňáčků odlétá na podzim do Středomoří
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis)
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis)
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis)
• http://www.youtube.com/watch?v=idt5Cb WWc34
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) čeleď: VLHOVITÍ (Meropidae) silně ohrožený druh štíhlé tělo s poměrně dlouhým ocasem pestré zbarvení hrdlo žluté, černě lemované, černé pruhy se táhnou i přes oko • hřbet hnědý, břicho, křídla a ocas modrozelený • stepní pták a území našeho státu je jejím nejsevernějším rozšířením
• • • • •
Hnízdí v kolmých stěnách břehů nebo pískoven, kde si vyhrabává podobné nory jako ledňáček; jsou však delší (až 2 m) a užší, cca 5-6 cm
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) • • • • • • • •
většinou hnízdí vždy několik párů blízko sebe přilétá k nám v květnu a hnízdí pouze jednou klade cca 5 vajec vyvedená mláďata se dlouho vracejí na noc do hnízda odlétá v září a říjnu do rovníkové a J Afriky živí se hlavně blanokřídlým hmyzem, brouky a vážkami, které chytá v letu polyká i včely let připomíná vlaštovku
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster)
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster)
• http://www.youtube.com/watch?v=JuxwaKj KJRE
MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus) • • • • • • • • •
čeleď: MANDELÍKOVITÍ (Coraciidae) kriticky ohrožený druh velký asi jako kavka se silným zobákem hřbet rezavě zbarven, ostatní části těla mají modrozelené odstíny s oblibou vysedává na vyvýšených místech u nás žije jen v nejteplejších oblastech (Polabí, J Morava) přilétá v dubnu a květnu, odlétá od srpna do září do V Afriky, kde přezimuje mívá 4-5 mláďat předpokladem výskytu jsou teplé lokality s dostatkem potravy a výskyt hnízdních dutin (přirozeně vyhnilé dutiny, hnízda po datlovitých ptácích)
MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus) • potrava: brouci, kobylky a sarančata
MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus)
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops) čeleď: DUDKOVITÍ (Upupidae) silně ohrožený druh pohyblivá chocholka složená z pestrých per větší než kos a je černě, hnědě a bíle zbarvený u nás se vyskytuje tam, kde se pase dobytek; živí se různým hmyzem, který vytahuje dlouhým zobákem z půdy nebo z trusu dobytka • hnízdí v dutinách, nejčastěji v dutých vrbách, ve starých sadech i v dutinách jiných listnáčů • přilétá v březnu až dubnu a hnízdí jednou, někdy i 2x v roce • samice a později i mláďata se brání proti nepříteli tím, že vystřikují trus smíšený s páchnoucím výměškem kostrční žlázy • • • • •
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops) • odlétá v srpnu a v září do Afriky, kde přezimuje mezi Saharou a rovníkem • ubývání dudka u nás je způsobeno malými možnostmi k hnízdění i celkovými změnami, které v krajině probíhají • melioracemi ubylo močálovitých území i pastvin, na které je dudek potravně vázán
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops)
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops)
• http://www.youtube.com/watch?v=7V_dEJa-r4
Třída: PTÁCI (AVES) Řád: ŠPLHAVCI (PICIFORMES)
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) silně ohrožený druh Evropa, Asie o něco větší než vrabec obecný zbarvený jako kůra stromů slabý zobák, o ocas se při pohybu po stromech neopírá • noha má 2 prsty směřující vpřed a 2 směřující dozadu, přesto se nezavěšuje na kolmé stromy • obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší • • • • • •
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) • hnízdí v otevřené krajině a v sadech v květnu až červnu jednou ročně • hnízdí v dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlů sám netesá • snůška 7-10 vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 13-14 dnů a mláďata poté krmí po dobu 25 dnů • potrava: mravenci a jejich larvy, méně i jiný hmyz • tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května a odlétá na přelomu srpna a září
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
ŽLUNA ZELENÁ (Picus viridis) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) velká asi jako hrdlička jasně světle zelená a celé temeno má červené mnohem hojnější než žluna šedá, objevuje se v zahradách, parcích, stromořadích a menších lesích • potrava: podkorní hmyz, mravenci a jejich larvy • i v zimě rozhrabává mraveniště a dlouhým jazykem chytá mravence
• • • •
ŽLUNA ZELENÁ (Picus viridis)
DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius) • čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) • celý černý, jen na temeni hlavy má samec červenou čepičku a samice menší červenou skvrnu v týle • setkáme se s ním nejčastěji ve velkých jehličnatých lesích v horách nebo v lužních lesích v okolí řek
DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius)
DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius)
DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius)
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) • čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) • velký asi jako vrabec • bíločerně kropenatý, s velkou červenou skvrnou na temeni hlavy u samečka a žlutobílou u samičky • obývá zahrady, sady, lesíky a háje v nížinách a pahorkatinách • v horách a ve větších lesích se s ním nesetkáme • samice snáší 5-6 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 11 dnů a mláďata krmí na hnízdě též oba rodiče po dobu 20 dnů a po jejich vylétnutí je ještě 10 dní přikrmují
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor)
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor)
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) - samec
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) - samice
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) nejhojnější strakapoud v lesích, zahradách, parcích a alejích velký asi jako kos na hřbetě černý se dvěma velkými bílými skvrnami, s černou hlavou a u samce s červenou skvrnou v zátylku • samice snáší 5-7 bílých vajec, na kterých se oba rodiče po dobu asi 12-13 dnů, mláďata poté krmí oba rodiče 3 týdny a po vylétnutí je ještě několik dní přikrmují
• • • • •
Samice (vlevo) a samec (vpravo)
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samec
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samec
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) samice
Samec u hnízdní dutiny
Staré lesní porosty se vzrostlými stromy jsou pro strakapouda velkého ideálním biotopem s množstvím hnízdních příležitostí a potravy.
