Řád: KUKAČKY (Cuculiformes)
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • čeleď: KUKAČKOVITÍ (Cuculidae) • vyskytuje se v Evropě, v Asii a v Africe • je ptákem stěhovavým, přezimovává v tropické Indii a J Africe • u nás na celém území, od nížin až po stromovou hranici
Samec je na hřbetní straně břidlicově šedý a na spodní straně světlý s příčnými tmavými proužky, samice má rezavý nádech na hlavě, voleti a krku.
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • rýdovací pera jsou u obou pohlaví jsou poměrně dlouhá, černá a posetá bílými skvrnami
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • přilétá koncem dubna a odlétá jednotlivě v srpnu až září • samice žijí skrytě v korunách stromů • kukačka je stromovým ptákem, ale není vázána na rozsáhlé lesní komplexy - těm se vyhýbá • rozhodující pro její výskyt je dostatek hnízdišť drobných ptáků, na jejichž existenci je úzce vázána • charakteristickým kukáním se ozývá pouze samec • kukačky nežijí v trvalých manželských svazcích
KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) • hnízdní parazitismus • vajíčka přidává do hnízd jiných ptáků, většinou těch, u nichž byla vychována • jsou to obyčejně drobní ptáci • snáší do 1 hnízda zpravidla 1 vejce (vždy několik původních vajíček z hnízda vyhodí nebo odnese) • na dobu snůšky má vliv doba hnízdění vyvolených pěstounů (kukačku přiměje ke snášení třeba pouhý pohled na stavbu hnízda) • mládě má na hřbetě citlivé místo, kterým zřejmě vnímá dotyky cizích těles - podsune se pod vajíčka nebo pod vylíhlá mláďata, "naloží" si je na záda, přidrží je holými pohyblivými křídly, přiblíží se pozpátku k okraji hnízda a svůj náklad vyhodí ven
Reflex trvá pouze po několik dnů, ale stačí, aby mladá kukačka opanovala hnízdo.
Řád: SVIŠŤOUNI (APODIFORMES)
RORÝS OBECNÝ (Apus apus) • čeleď: RORÝSOVITÍ (Apodidae) • ohrožený druh • minimální pohyb po pevném povrchu dokazují zakrnělé končetiny • ve vzduchu spí, loví a rozmnožuje se • obývá velkou část Evropy, Asie a Afriky • u nás běžně rozšířený druh od nížin až po horské polohy • původně obyvatel skal a dutých stromů • během posledního století se stal převážně obyvatelem lidských sídlišť, včetně velkých měst – synantropní druh
Celý černý se světlejší skvrnou pod zobákem.
Větší než vlaštovka obecná, vrch těla kovově nazelenalý, úzká srpovitá křídla.
Létá obyčejně s nápadně rychlým svištivým letem kolem věží a vysokých budov. Létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlost nad 200 km/h.
RORÝS OBECNÝ (Apus apus) • hnízdí na vysokých budovách v květnu a červnu jednou ročně • hnízdo je kupka slepených stébel, srsti a peří umístěná v tmavých koutech střech vysokých budov • hnízda slepují slinami, které na vzduchu tuhnou (pevné připevnění k podkladu) • samice snáší většinou 2 bílá vejce na kterých sedí 18-20 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče až po dobu 50 dnů • tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá v květnu a odlétá koncem srpna • potravu tvoří výhradně členovci létající ve vzduchu, většinou do velikosti 10 mm • mláďata krmena chuchvalci naloveného hmyzu slepenými slinami
Řád: SROSTLOPRSTÍ (CORACIIFORMES)
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) čeleď: LEDŇÁČKOVITÍ (Alcedinidae) silně ohrožený druh výskyt v Evropě, jižní Asii a na severu Afriky upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve, kde sedávají a pozorují kořist • vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody, pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu • • • •
Silný, dlouhý zobák, zavalité tělo. Spodek těla je rezavý, jinak je smaragdově a zelenomodře zbarven.
Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo. K nasycení potřebují alespoň 10 malých rybek denně.
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) • je vázán na čisté tekoucí vody toků, které nemají regulací narušené břehy, v nichž hnízdí • při námluvách podnikají oba ptáci divoké honičky, končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu • pokud hnízdní dutina není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek v kterém pak vyhrabávají tunel • když je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) • rodičovský pár v kolmých hlinitých březích hloubí hnízdní noru (je přímá, dlouhá 0,5-1 m, o průměru 5-7 cm a končí hnízdní dutinou, která je 10 cm vysoká a asi 13 cm široká • většinou si každý rok hrabe nové hnízdo • hnízdí 2x-3x ročně a samička snáší do hnízda průměrně asi 7 vajec • mimo dobu rozmnožování žijí ledňáčci samotářsky
• http://www.youtube.com/watch?v=idt5Cb WWc34
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) • čeleď: VLHOVITÍ (Meropidae) • silně ohrožený druh • stepní pták a území našeho státu je jejím nejsevernějším rozšířením
Štíhlé tělo s poměrně dlouhým ocasem. Hrdlo žluté, černě lemované, černé pruhy se táhnou i přes oko hřbet hnědý, břicho, křídla a ocas modrozelený.
Hnízdí v kolmých stěnách břehů nebo pískoven, kde si vyhrabává podobné nory jako ledňáček; jsou však delší (až 2 m) a užší, cca 5-6 cm
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) • • • • • •
většinou hnízdí vždy několik párů blízko sebe přilétá k nám v květnu a hnízdí pouze jednou klade cca 5 vajec vyvedená mláďata se dlouho vracejí na noc do hnízda odlétá v září a říjnu do rovníkové a J Afriky živí se hlavně blanokřídlým hmyzem, brouky a vážkami, které chytá v letu • polyká i včely • let připomíná vlaštovku
VLHA PESTRÁ (Merops apiaster)
• http://www.youtube.com/watch?v=JuxwaKj KJRE
MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus) • čeleď: MANDELÍKOVITÍ (Coraciidae) • kriticky ohrožený druh • přilétá v dubnu a květnu, odlétá od srpna do září do V Afriky, kde přezimuje • mívá 4-5 mláďat • předpokladem výskytu jsou teplé lokality s dostatkem potravy a výskyt hnízdních dutin • s oblibou vysedává na vyvýšených místech • u nás žije jen v nejteplejších oblastech (Polabí, J Morava) • potrava: brouci, kobylky a sarančata
Velký asi jako kavka se silným zobákem. Hřbet rezavě zbarvený, ostatní části těla mají modrozelené odstíny.
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops) • čeleď: DUDKOVITÍ (Upupidae) • silně ohrožený druh • odlétá v srpnu a v září do Afriky, kde přezimuje mezi Saharou a rovníkem • u nás se vyskytuje tam, kde se pase dobytek; živí se různým hmyzem, který vytahuje dlouhým zobákem z půdy nebo z trusu dobytka • hnízdí v dutinách, nejčastěji v dutých vrbách, ve starých sadech i v dutinách jiných listnáčů • přilétá v březnu až dubnu a hnízdí jednou, někdy i 2x v roce • samice a později i mláďata se brání proti nepříteli tím, že vystřikují trus smíšený s páchnoucím výměškem kostrční žlázy
Pohyblivá chocholka složená z pestrých per. Větší než kos a je černě, hnědě a bíle zbarvený.
DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops)
• http://www.youtube.com/watch?v=7V_dEJa-r4
Řád: ŠPLHAVCI (PICIFORMES)
KRUTIHLAV OBECNÝ (Jynx torquilla) • • • •
čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) silně ohrožený druh Evropa, Asie tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května a odlétá na přelomu srpna a září
O něco větší než vrabec obecný, zbarvený jako kůra stromů.
O ocas se při pohybu po stromech neopírá jako ostatní datlovití. Noha má 2 prsty směřující vpřed a 2 směřující dozadu, přesto se nezavěšuje na kolmé stromy.
KRUTIHLAV OBECNÝ (Jynx torquilla) • hnízdí v otevřené krajině a v sadech v květnu až červnu jednou ročně • hnízdí v dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlů sám netesá • snůška 7-10 vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 13-14 dnů a mláďata poté krmí po dobu 25 dnů • potrava: mravenci a jejich larvy, méně i jiný hmyz
ŽLUNA ZELENÁ (Picus viridis) • čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) • velká asi jako hrdlička • mnohem hojnější než žluna šedá, objevuje se v zahradách, parcích, stromořadích a menších lesích • potrava: podkorní hmyz, mravenci a jejich larvy • i v zimě rozhrabává mraveniště a dlouhým jazykem chytá mravence
Jasně světle zelená a celé temeno má červené. Jednotlivá pohlaví se zbarvením liší, výrazný vous táhnoucí se od zobáku má samec černo-červený, samice čistě černý.
DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius) • čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) • setkáme se s ním nejčastěji ve velkých jehličnatých lesích v horách nebo v lužních lesích v okolí řek
Celý černý, jen na temeni hlavy má samec červenou čepičku a samice menší červenou skvrnu v týle.
STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) • čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) • velký asi jako vrabec • obývá zahrady, sady, lesíky a háje v nížinách a pahorkatinách • v horách a ve větších lesích se s ním nesetkáme • samice snáší 5-6 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 11 dnů a mláďata krmí na hnízdě též oba rodiče po dobu 20 dnů a po jejich vylétnutí je ještě 10 dní přikrmují
Bíločerně kropenatý, s velkou červenou skvrnou na temeni hlavy u samečka a žlutobílou u samičky.
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) • • • • •
čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) nejhojnější strakapoud v lesích, zahradách, parcích a alejích velký asi jako kos samice snáší 5-7 bílých vajec, na kterých se oba rodiče po dobu asi 12-13 dnů, mláďata poté krmí oba rodiče 3 týdny a po vylétnutí je ještě několik dní přikrmují
Na hřbetě černý se dvěma velkými bílými skvrnami, s černou hlavou a u samce s červenou skvrnou v zátylku.
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samec
STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samice
