TIC. Velvyslanectví České republiky Rijád

TIC Velvyslanectví České republiky Rijád

Gestor: ODEV Ostatní adresáti MZV: BVA; KSAP; NMMZE; OAZI; SEK; SMN; SMZ ZÚ: Ankara VV; Brusel SZ EU; ZÚ v působnosti BVA Externí adresáti s propojením: KPR, MPAO (52000,52400), PSP, SENAT Ostatní externí adresáti: [email protected]; [email protected]; [email protected]; bjakubcova@spcr; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected] V Rijádu dne 06.03.2014 Č.j.: 158/2014-RIYADH Skart. znak: S/5 Věc: Udrží Saúdská Arábie svůj dosavadní hospodářský růst? Shrnutí: Ekonomika Saúdské Arábie se počínaje rokem 2015 dostane do problémů spočívajících v udržitelnosti stávajícího cca 4% ekonomického růstu na úkor dlouhodobého deficitu státních financí. Ve střednědobém období bude možné financovat deficit z devizových rezerv, nicméně dlouhodobě (za stávající prognózy postupně klesajících cen ropy) je nezbytné situaci řešit změnou struktury HDP a snížením jeho závislosti na ropě, zvýšením přílivu zahraničních investic, zlepšením podnikatelského prostředí (včetně flexibilnějšího trhu práce a podpory MSP) a zajištěním zaměstnanosti stále početnější saúdské populace, která roste 3% ročně. Pro tento cíl však KSA dělá jen velmi málo. Je proto pravděpodobné, že se země dostane v horizontu cca 10 let do ekonomických problémů, které vyústí v klesající dynamiku růstu HDP a pokles životní úrovně obyvatel. Dají se předpokládat i sociálně a politicky motivované nepokoje vedené frustrovanou nezaměstnanou mládeží. Pozitivní dopady arabského jara na ekonomiku KSA – růst cen ropy, zvýšení těžby Ekonomika KSA je v současné době výrazně závislá na těžbě ropy, která se spolu s navazující petrochemickou výrobou podílí více než 1/2 na tvorbě HDP. KSA má největší zásoby nevytěžené ropy na světě (cca 1/4 světových rezerv) a svou současnou těžbou ve výši 10 mil. barelů denně zaujímá po Rusku 2. místo na světě (těžební kapacity jsou však 12,5 mil. barelů denně). Ropa a ropné deriváty tvoří 85 % vývozu. Příjmy z ropy tvoří 90% příjmů státního rozpočtu.

TIC, strana 1

Arabské jaro pomohlo po krizi v roce 2009 (reálný růst HDP 0,16%) a mírném oživení v r. 2010 (reálný růst HDP 3,2%) masivně zvýšit reálný hospodářský růst, který v roce 2011 dosáhl 8,6 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1979 po druhé ropné krizi! Takto vysoký bezprecedentní hospodářský růst byl způsoben vysokými cenami ropy vyšroubovanými zhoršením bezpečnostní situace v regionu a zvýšením těžby o 1,5 mil. barelů denně bez protestů ostatních členů OPEC (nahrazení libyjského a íránského výpadku) na dnešních cca 10 mil.barelů denně. Ekonomika KSA proto hravě zvládla i mimořádné výdaje na uklidnění politické situace ve výši 140 mld. USD. kterými král společně s islámskou ideologií uhasil potenciál možných nepokojů. (stanovení minimální mzdy ve státním sektoru, zřízení 100 tis. pracovních míst ve státní správě – zejména ve školství, zavedení roční podpory v nezaměstnanosti, udělení mimořádných 2 platů státním zaměstnancům za loajalitu, plán výstavby 500 tis. sociálních bytů, atd.). Reálný růst HDP v roce 2012 dosáhl 6,8%, zejména z důvodu dalšího růstu cen ropy a masivních státních investic. Rozpočty 2011 i 2012 skončily velkými přebytky ve výši 80 resp. 100 mld. USD (14,5% HDP). Mimořádné příjmy z prodeje ropy a snaha vlády o prevenci možných sociálních nepokojů nastartovaly mohutnou investiční politiku. Výdaje na investice v rozpočtu na rok 2013 (zejména nové stavební projekty) vzrostly o 28% a dosáhly historicky rekordní výše 76 mld. USD. KSA s výhledem investic do infrastruktury ve výši 500 mld. USD do roku 2020 oblasti je největším projektovým trhem v GCC a v celé MENA (např. 180 mld. USD na výstavbu 7 mil. bytů, 16,3 mld. USD na výstavbu 92 nemocnic, 40 mld. USD na výstavbu inteligentních budov, 133 mld. USD na projekty v oblasti energetiky (80 mld. USD) a vodního hospodářství (53 mld. USD). Celková výše plánovaných projektů se odhaduje na 790 mld. USD (např. SAE 614 mld. USD, Katar 228 mld. USD, Kuvajt 206 mld. USD), Negativní dopady arabského jara na ekonomiku KSA – pokles PZI, růst výdajů na obranu Stabilita režimu a jeho odolnost proti možným nepokojům přispívá k atraktivitě investičního prostředí, nicméně celková nestabilita regionu západní Asie vyvolaná dopady arabského jara a vyhrocení vzájemných politických postojů KSA a Íránu (kauza Bahrajn, Sýrie) způsobily, že v roce 2011 došlo k poklesu PZI do KSA o 42% oproti předcházejícímu roku a v roce 2012 o dalších 26% (Pozn: Zpráva UNCTAD o FDI za rok 2013 bude zveřejněna až v 07/2014). Prvenství KSA v absolutní výši PZI v oblasti Západní Asie (v roce 2012 příjem PZI 47 mld. USD) tak v roce 2012 předstihlo Turecko s příjmem 12,4 mld. USD (pro srovnání příliv PZI v roce 2012 do SAE činil 9,6 mld. USD). Země GCC obdržely v roce 2012 celkem 26,4 mld. USD PZI (56% podíl v Západní Asii) z čehož nejvíce KSA s podílem 46 % na celkových PZI do zemí GCC. Íránské nebezpečí a posílení jeho vlivu nutí KSA k rostoucím výdajům na zbrojení – Saúdská Arábie utratí za obranu v průměru ročně cca 8-10 % svého GDP (u vyspělých ekonomik se toto číslo pohybuje kolem 3-5%, v roce 2012 činily vojenské výdaje Francie 60 mld. USD, Velké Británie 61 mld. USD, Ruska 90 mld. USD.

TIC, strana 2

Podle Saudi Arabian Monetary Agency však výdaje na obranu a bezpečnost v roce 2013 tvořily 31% plánovaných rozpočtových výdajů, což činí cca 71 mld. USD a představuje nejvyšší podíl vládních výdajů s nárůstem 24,6% oproti předchozímu roku. Toto číslo odpovídá 9,5 % HDP za rok 2013 (v běžných cenách). V této souvislosti je však nezbytné zmínit, že údaj zveřejněný SAMA jsou plánované rozpočtové výdaje, skutečnost je vždy vyšší (vláda za posledních 10 let překračovala vzhledem k „polštáři“ na straně příjmů rozpočtové výdaje o 24%, v roce 2013 nicméně došlo ke snížení tohoto trendu a překročení pouze o 13%). Pokud bychom toto číslo navýšili jen o „pouhých“ 10%, dostaneme se na částku 80 mld. USD, což představuje 10,3 % HDP předpokládaného v roce 2014. Skutečné výdaje však mohou být ještě vyšší, neboť řada velkých vojenských zakázek je placena přímo ropou na základě dvojstranných dohod mimo oficiální rozpočet a kontrolu ministerstvem financí a spadá přímo pod zvláštní gesci ministerstva obrany (např. rámcový kontrakt Yammama s GB s rámcem 600.000 barelů ropy denně výměnou za dlouhodobý letecký program BAE Systems – stíhačky Tornádo, bitevníky Typhoon Eurofighter). Pro srovnání: vyspělé země věnují na svůj obranný rozpočet cca 3-5% svého HDP, v roce 2012 činily vojenské výdaje Francie 60 mld. USD, Velké Británie 61 mld. USD, Ruska 90 mld. USD). Výkonnost ekonomiky v roce 2013 – začátek snížení tempa hospodářského růstu Podle ministra financí Assafa HDP za rok 2013 dosáhl hodnoty 2.795 bilionů SR (745 mld. USD) v běžných cenách, což je v nominální hodnotě nárůst o 9,5% oproti předchozímu roku. Výrazný meziroční pokles tempa růstu HDP oproti 8,6% nominálnímu růstu v 2012/2011 byl způsoben stagnací objemu těžby saúdské ropy (v roce 2012 došlo k tak vysokému meziročnímu růstu zvýšením těžby z 8,8 mil. b/d na 9,6 mil. b/d) a poklesu jejich průměrných vývozních cen z 106 USD/b na 104 USD/b. HDP v neropném sektoru vzrostl o 5% a v neropném soukromém sektoru dokonce o 5,5 % z čehož stavebnictví o 8,1%, doprava a komunikace o 7,2%, obchod a hotelové služby o 6,1% a finanční služby o 4,4%. Stavebnictví, doprava a komunikace a maloobchod a služby byly v roce 2013 nejrychleji rostoucími odvětvími ekonomiky. Reálný růst HDP na rok 2013 dosáhl výše 3,8%, což představuje též pokles jeho dynamiky růstu oproti 2012/11, kdy HDP v reálné výši narostl o 6,8%. Takováto výše reálného růstu však nemohla být dlouhodobě udržitelná, neboť byla způsobena nárůstem těžby saúdské ropy na hranici svého limitu a zvýšením světových cen, které v současné době klesají. Ropný sektor zaznamenal v meziročním srovnání pokles o 0,5%, neropný soukromý sektor narostl o 5,5%. Platební bilance zaznamenala přebytek na běžném účtu ve výši 130 mld. USD – 17,5% HDP, což znamená sice pokles o 27% oproti 178 mld. USD – 24% HDP v roce 2012, ale i přesto je to výrazně kladný ukazatel. Meziroční pokles byl způsoben poklesem objemu vývozu ropy a jejich cen. Příjmy z prodeje ropy tvoří 85% příjmů na běžném účtu. Inflace se v roce 2013 zvýšila na 3,35% (z 2,9% v roce 2012), což bylo způsobeno zejména růstem cen potravin o 6%. Devizové rezervy narostly na historických 712 mld. USD, což je 96% HDP (stav ke konci 11/2013) a jsou schopny pokrýt veškeré dovozy království nejméně po dobu 5 let, stejně jako velmi nízkou úroveň zadlužení ve výši 20 mld. USD.

TIC, strana 3

Výsledek hospodaření se stáními financemi za rok 2013 – pokles tempa růstu výdajů Celková výše skutečných příjmů státního rozpočtu na rok 2013 dosáhla 1.131 mld SR (302 mld. USD), což je o 36% více, než představoval plánovaný rozpočet s příjmy ve výši 829 mld. SR (221 mld. USD). Důvodem překročení je již výše zmiňovaný rozdíl mezi v rozpočtu plánovanou prodejní cenou saúdské ropy a její skutečnou cenou. Rozpočet roku 2013 byl založen na plánované ceně saúdské ropy 66 USD/barel, kdežto skutečnost činila průměrných 104 USD/barel (109 USD ropy Brent). Na rozdíl však od roku 2012, kdy kromě nárůstu skutečných prodejních cen ropy došlo i ke zvýšení těžby z plánovaných 8,8 milionů barelů denně na skutečných 9,6 mil. barelů denně, nedošlo v roce 2013 k nárůstu těžby nad plánovaný výhled 9,6 milionů barelů denně. Proto výše skutečných příjmů za rok 2013 je o 8,7 % nižší, než byly skutečné příjmy rozpočtu za rok 2012. Na straně výdajů došlo k nárůstu o 13 % oproti plánu, z plánovaných 820 mld. SR na skutečných 925 mld. SR (247 mld. USD). Nárůst výdajů představuje zejména posunutí realizace některých infrastrukturních projektů a zvýšení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Výše skutečných výdajů za rok 2013 je o 8,4 % vyšší, než byly skutečné výdaje rozpočtu za rok 2012, nicméně již nedosáhla trendu posledních 5 let, kdy skutečné výdaje rostly v meziročním srovnání o 14%. Plnění rozpočtu skončilo přebytkem ve výši 206 mld. SR (55 mld. USD – 7,4% HDP). Část přebytku rozpočtu na rok 2013 byla použita na snížení veřejného dluhu z 98 mld. SR (26 mld. USD) na 75 mld. SR (20 mld. USD). Veřejný dluh, který je celý domácím dluhem, bude po tomto snížení představovat 2,7 % HDP předpokládaného na rok 2013 (745 mld. USD v nominální hodnotě) oproti dluhu ve výši 3,6 % HDP v roce 2012. Rozpočet na rok 2014 – méně investic, aby zbylo na mzdy Po výdajích na obranu ve výši 71 mld. USD je nejvíce výdajů je alokováno na nové projekty (248 mld. SR = 66 mld. USD). Podíl těchto, tzv. investičních výdajů na celkových výdajích činí 29%. V meziročním srovnání celkové plánované investiční výdaje poklesly oproti roku 2013 o 13%, což představuje první pokles investičních výdajů od roku 2002! Tento pokles kompenzuje udržení úrovně růstu běžných výdajů na úrovni předchozích let (meziroční růst o 14%) při současném snížení výhledu příjmů způsobeným klesajícími cenami ropy. Navíc investiční výdaje rostly během posledních 10 let o 15% ročně, takže za posledních 5 let vzrostla absolutní hodnota investic o 81%. Proto muselo ke snížení masivního investování do nových projektů jednou dojít. Vláda blíže nespecifikovala rozdělení investičních výdajů do jednotlivých sektorů hospodářství, nicméně jejich hlavní součástí jsou projekty nových ekonomických měst, 27 industriálních zón a projekty dopravní infrastruktury (železnice, metro, přístavy, letiště). Běžné výdaje ve výši 607 mld. SR( = 162 mld USD) jsou hlavní položkou výdajové stránky rozpočtu s podílem 71% na celkových výdajích. Jejich nárůst oproti roku 2013 činí 14% (meziroční nárůst 2012/13 činil též 14%) a je způsoben zejména nárůstem položky mzdy a platy zaměstnanců státní správy.

TIC, strana 4

Školství a zdravotnictví zůstanou i nadále hlavní oblastí vládních výdajů s podílem 37% (85 mld. USD) na celkových výdajích rozpočtu. Výhled výkonnosti ekonomiky v roce 2014 - začátek financování růstu HDP z úspor? Na rok 2014 se předpokládá reálný hospodářský růst kolem 3,6 %, a to vzhledem k nižší předpokládané těžbě ropy, než v roce 2013 (o cca 2% - průměrný roční předpoklad činí 9,4 mil. barelů denně oproti 9,6 v roce 2013) a nižší prodejní ceně (též o cca 4% - 100 USD/barel oproti 104 v roce 2013). Motorem růstu neropného sektoru (cca 50% podílu na HDP) budou i nadále investiční vládní výdaje v oblasti infrastruktury, vyšší úvěrová angažovanost bankovního sektoru a rostoucí spotřebitelská poptávka způsobená zvyšováním mezd ve státním sektoru. V ropném sektoru se předpokládá reálný růst HDP ve výši 4%, v neropném soukromém sektoru pak 5,2%. Nejrychleji rostoucími odvětvími ekonomiky budou odvětví, která budou nejvíce profitovat z vládních výdajů, tedy stavebnictví, doprava a komunikace a maloobchod a veřejné služby. Inflace se předpokládá ve výši 3,4%, běžný účet platební bilance vykáže opět přebytek i když nižší než v roce 2013, předpoklad je 11,6% HDP. Vzhledem k „polštáři“ na straně příjmů ve formě rozpočtem stanovené prodejní ceny saúdské ropy ve výši 67 USD/barel oproti pravděpodobným 100 USD/barel (braekeven oil price uvádějí někteří analytici 81USD, jiní 91 USD), je velmi reálný předpoklad, že rozpočet na rok 2014 skončí opět přebytkem. Podle odhadů analytiků se bude tento přebytek pohybovat kolem 38 mld. USD – 4,8 % HDP (pro srovnání: v roce 2013 přebytek 55 mld. USD – 7,4% HDP, v roce 2012 přebytek 100 mld. USD - 14,5% HDP). Toto číslo počítá s nárůstem příjmů oproti plánu o 25 % a výdajů oproti plánu o 10%. Ačkoli v průběhu minulých 10 let docházelo k překračování příjmů i výdajů o cca 24%, v roce 2013 to bylo překročení příjmů o 36 %, ale celkových výdajů jen o 13%. Znamená to tedy, že pokud výraznou měrou nedojde k mimořádnému poklesu cen ropy, v roce 2014 vláda ještě nebude muset sáhnout do devizových rezerv, aby financovala případný rozpočtový deficit a potažmo i hospodářský růst. Jak je zmíněno výše, dosavadní robustní růst investičních výdajů již dosáhl svého limitu a je za současného nepříznivého výhledu na straně příjmů v dosavadní výši neudržitelný. Tahounem ekonomiky, resp. její 50% neropné části, již do budoucna nebudou hlavně investice, ale zejména spotřeba. Výhled na rok 2015 a dál – financování růstu HDP z úspor, nutnost strukturálních změn Od roku 2015 se očekává, že s ohledem na prognózu klesajících cen ropy a snahu vlády udržet při výrazně rostoucí populaci (přírůstek populace cca 3% ročně) růst životní úrovně a zaměstnanost bude hospodaření státu dlouhodobě deficitní a státní rozpočet tedy bude muset být částečně financován z devizových rezerv.

TIC, strana 5

Devizové rezervy zatím vzhledem k jejich výši 712 mld. USD (cca 96% HPD, stav k 11/2013) mohou pokrýt každoroční rozpočtové deficity nejméně ve střednědobém období . Níže uvedená tabulka ukazuje rostoucí nůžky mezi vládními výdaji a prognózou vývoje reálného růstu HDP do roku 2018 (zdroj: Saúdská investiční a poradenská firma MASIC).

Další tabulka uvádí vývoj tzv. „Breakeven oil price“ , tedy ceny ropy, která určuje vyrovnané hospodaření státu (pokud dojde k poklesu saúdských vývozních cen ropy pod tuto mez, tak výsledek rozpočtu skončí deficitem). (zdroj: Saúdská investiční a poradenská firma MASIC).

Tabulka níže uvádí odhady vývoje deficitu saúdského státního rozpočtu v příštích letech s ohledem na prognózu skutečných cen ropy versus zlomových cen ropy . (zdroj: Saúdská investiční a poradenská firma MASIC).

TIC, strana 6

Nezaměstnanost saúdské populace mezi 15-25 lety ve výši 41% neklesla ani přes vysoký hospodářský růst v předchozích 3 letech. Viz tabulka níže.

Komentář ZÚ: Ekonomika Saúdské Arábie se tedy po téměř bezprecedentním růstu v posledních 3 letech dostává do problémů spočívajících v udržitelnosti stávajícího cca 4% ekonomického růstu na úkor deficitu státních financí. Státní rozpočet by se měl dostat do minusu počínaje rokem 2015. Zatím bude možné ve střednědobém období financovat deficit ze devizových rezerv, nicméně dlouhodobě (za stávající prognózy postupně klesajících cen ropy) je nezbytné situaci řešit změnou struktury HDP a snížením závislosti na ropě, zvýšením přílivu zahraničních investic, zlepšením podnikatelského prostředí (včetně flexibilnějšího trhu práce a podpory MSP) a zajištěním zaměstnanosti stále početnější saúdské populace, která roste 3% ročně.

TIC, strana 7

Zatím to však vypadá, že KSA pro tento cíl dělá velmi málo. Budování neropného průmyslu probíhá se značným zpožděním a příliv přímých zahraničních investic klesá a to nejen vzhledem k regionálním rizikům, ale též vzhledem k neustále se zhoršujícím byrokratickým podmínkám pro podnikání. Stávající 4% hospodářský růst a administrativní systém není schopen vytvořit pro saúdskou populaci potřebná pracovní místa, každé druhé místo je zatím vytvářeno ve státní správě. Rozvoj země je i nadále závislý na zahraniční pracovní síle, což sebou přináší řadu rizik a je v protikladu s cílem potřebných strukturálních změn a snížení závislosti růstu životní úrovně na štědré politice státu. Je proto pravděpodobné, že se země dostane v horizontu cca 10 let do ekonomických problémů, životní úroveň bude klesat a nezaměstnanost stoupat. Nedají s vyloučit sociálně i politicky motivované nepokoje vedené frustrovanou a nezaměstnanou mládeží.

Vypracoval: Ing. Petr Vlk Schválil: PhDr. Lubomír Hladík

TIC, strana 8