The Museum and Change IV

M e z i n á r o d n í k o n f e r e n c e / T h e I n t e r n a t i o n a l C o n f e r e n c e

Muzeum a změna IV / The Museum and Change IV Praha, Nová budova Národního muzea 12.– 14. listopadu 2013

Přednášející a resumé příspěvků: (řazeno dle časového plánu a programu konference)

12. listopadu 2013 I. blok: Dokumentace současnosti – Úvod do problematiky, I. část (11:00–12:30) Moderuje: Luděk Beneš, předseda Asociace muzeí a galerií ČR/Muzeum Mladoboleslavska, Česká republika Léontine Meijer-van Mensch Léontine Meijer-van Mensch, Ph.D., přednáší teorii kulturního dědictví a profesní etiku na Reinwardt Academy v Amsterdamu a je spoluředitelkou nedávno založené společnosti MMC Mensch Museological Consulting (Amsterdam-Berlin). Je aktivní v komisích několika (mezinárodních) muzejních organizací, je například předsedkyní komise COMCOL, ICOM International Committee for Collecting (Mezinárodní komise pro sbírkotvornou činnost ICOM), a členkou rady Mezinárodní školy Muzeologie v Celje na Slovinsku. Jako výzkumná pracovnice pracuje v současné době na studii „Muzeologie jako věda ve střední Evropě a zejména v Německé demokratické republice“. Kontakt: Reinwardt Academy Dapperstraat 315, 1093 BS Amsterdam, Netherlands e-mail: [email protected]; URL: http://www.ahk.nl/en/reinwardt

Dokumentace současnosti: Teorie, praxe a etika

Muzea stále více dokumentují současnost a mnoho takových projektů je participačních. Dalo by se říct, že jsme svědky „participační revoluce“ v muzejní práci. V těchto projektech často vyvstává otázka „kdo rozhoduje o tom, co je důležité“, což zpochybňuje samé jádro profesionalismu a kanonizované definice muzejní práce. Přednáška se zamýšlí nad těmito otázkami z teoretického a etického hlediska a také nad metodologickým faktem, zda je v rámci muzejní struktury doopravdy možné „dokumentovat současnost“. Jan Dolák PhDr. Jan Dolák, Ph.D., vystudoval na brněnské Filozofické fakultě historii a muzeologii, doktorské studium archeologie. V oboru pracuje nepřetržitě od roku 1985, nejprve jako vedoucí pracovník několika muzeí, od roku 2002 jako vedoucí Katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví na Masarykově univerzitě v Brně. Pravidelně vyučuje na Katedře etnologie a muzeologie FiF UK Bratislava. Je organizátorem mezinárodních konferencí, přednáší doma i v zahraniční; spoluautor bibliografií prací Z. Z. Stránského a J. Špéta, autor desítek článků publikovaných doma i v zahraničí. Často je citován v odborné literatuře – Evropa, Latinská Amerika, Asie. Je členem redakčních rad odborných domácích i zahraničních periodik a člen poradních orgánů předních českých muzeí. Byl předsedou Asociace muzeí a galerií České republiky, nyní je předsedou Muzeologické komise AMG. Kontakt: Masarykova univerzita – Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví Arna Nováka 1, 602 00 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.phil.muni.cz/wune

Dokumentace současnosti a nedávné historie. Metodologie. Domácí a zahraniční přístupy

Stručný úvod do problematiky, přiblížení základních teoretických přístupů jednotlivých „škol“. Historii jako dění, které proběhlo v minulosti, můžeme zkoumat pouze historickými metodami. Současnost není jen bezrozměrný bod na časové ose (sv. Augustin), ale je tvořena „časovým dvorcem“ (E. Husserl), někdy hovoříme o „rozlehlé přítomnosti“ (W. James). Proto metody dokumentace nejnovějších dějin a současnosti nemohou být totožné. Odmítnutí konsensuálního přístupu BP – Before Present. Začlenění přírodních věd do dokumentace současnosti. Shrnutí stavu dokumentace současnosti v České republice. Na několika případech ze zahraničí bude poukázáno na těsné spojení míry svobody a demokracie s dokumentací současnosti v konkrétní zemi.

1

František Šebek PhDr. František Šebek pracoval od roku 1968 ve Východočeském muzeu v Pardubicích jako historik se specializací na numismatiku a starší dějiny regionu východních Čech, dále zde působil v různých vedoucích funkcích, od roku 1991 do roku 2009 jako ředitel muzea. Nyní s muzeem spolupracuje jako historik na zkrácený úvazek. V letech 1991 až 2000 byl předsedou Asociace muzeí a galerií ČR, mimo to byl řadu let členem Exekutivy AMG. Nyní působí v Asociaci jako lektor a vedoucí Školy muzejní propedeutiky a jako vedoucí pracovní skupiny pro muzejní statistiku a podílí se na řešení několika dalších projektů. Od roku 2000 vyučuje muzeologii na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Kontakt: Univerzita Pardubice – Ústav historických věd Studentská 84, 532 10 Pardubice, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://uhv.upce.cz

Otazníky nad sítí a strukturou muzeí ČR

Oficiální statistické výkazy o činnosti muzeí v ČR uvádějí v současné době něco kolem 460 muzeí (tj. včetně muzeí umění – galerií a památníků). Není to ovšem úplný výčet, jiné zdroje operují s vyššími čísly. Navíc se v těchto evidencích nerozlišují „muzea jako taková“ (tj. ta, které naplňují základní standard obsažený v definici muzea v Etickém kodexu muzeí ICOM) od muzeí, která plní standard jen zčásti, nebo se za muzea označují. V České republice bohužel neexistuje registrační systém (jako v řadě jiných zemí), který by jasně vymezil muzea jako taková. Mimo jiné to má dopady i v rovině ekonomické: srovnávání výkonnosti muzeí a efektivnosti vynakládaných prostředků; využívání výhod dotačního systému. Jiný okruh této problematiky je otázka struktury muzejních institucí, nazírané podle různých hledisek. Struktura muzeí ČR se začala po roce 1990 měnit. Stále však zůstávají nejpočetnější skupinou regionální (místní) vlastivědná muzea. Přestože se výrazně změnil okolní svět, ve formách své činnosti se tato muzea příliš netransformovala. Magda Junková PhDr. Magda Junková byla po studiích dějin umění a estetiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zaměstnána na Ministerstvu kultury ČR v Oddělení muzeí a galerií. V letech 1986–1991 pracovala jako kurátor sbírky nábytku a uměleckých řemesel v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, následně v Centrálním oddělení sbírek Národní galerie v Praze. V té době vykonávala rovněž funkci vedoucí Komise pro výkupy ze starožitností zřízené Ministerstvem kultury ČR pro sbírkové fondy státních muzeí a galerií. Po praxi zaměřené na specifika trhu s uměním v sekci umění a umělecká řemesla pracovala v Dialog Art, a. s., v letech 1993–2005 na Ministerstvu zahraničních věcí v sekci kulturních styků a podílela se na koncepci a přípravách prezentačních aktivit našeho státu v rámci přístupových jednání do EU. Od roku 2005 pracuje na Odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR a v různých odborných komisích, jejichž činnost souvisí s problematikou ochrany, evidence a péče o sbírky. Kontakt: Ministerstvo kultury ČR – Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Maltézské náměstí 471/1, 118 11 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.mkcr.cz

Program „Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii“

Záměr programu připravilo Ministerstvo kultury na konci 90. let 20. století a vláda České republiky jej schválila svým Usnesením č. 264 ze dne 15. března 2000. Do programu byla zahrnuta v gesci Ministerstva kultury rehabilitace Památníku Lidice, Památníku Terezín, Památníku II. světové války v Hrabyni a Národního památníku na Vítkově; zřízení Památníku Vojna u Příbrami a Památníku Dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí; a dále v gesci Ministerstva obrany rehabilitace Památníku osvobození v Praze na Žižkově, která byla završena 25. října 2009 slavnostním otevřením Národního památníku na Vítkově, kde byla dokončena část, financovaná ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury (druhá část v gesci Ministerstva obrany stále probíhá). Program, prezentovaný jako „konkrétní krok, směřující k vyrovnání se s minulostí“, je významným kulturním počinem české vlády. Příspěvek je připomínkou nejrozsáhlejšího a finančně nejnáročnějšího programu MK ČR v tématu dokumentace současnosti.

I. blok: Dokumentace současnosti – Úvod do problematiky, pokračování (13:30–15:30) Moderuje: Dagmar Fialová, Národní muzeum, Česká republika Marek Pokorný Mgr. Marek Pokorný působí v současné době jako free lance kurátor a poradce v oblasti kulturního managementu, mezi lety 2004–2012 byl ředitelem Moravské galerie v Brně a ředitelem Mezinárodního bienále grafického designu Brno. V letech 2003–2004 pracoval na pozici hlavní kurátor Domu Pánů z Kunštátu – Domu umění města Brna, dále jako vedoucí kulturní rubriky časopisu Týden, deníku Lidová demokracie a jako zástupce vedoucího kulturní rubriky deníku Dnes. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Byl a je členem mnoha uměleckých rad a komisí (v současnosti např. organizačního výboru Bienále Brno, poradního sboru ředitele Památníku Lidice či umělecké rady Lidické galerie). Kontakt: Na Ovčinách 4, 170 00 Praha 7, Česká republika e-mail: [email protected]

2

Dokumentace současnosti jako virtuální sebevražda dějin (umění)?

Posedlost uchováním maximálního množství dokladů vztahujících se k přítomnosti/současnosti dokumentujícího a dokumentovaného subjektu-instituce-společnosti je nejen důsledkem historismu 19. století a zrychlující se reflexivity jako fundující podmínky vzniku moderní společnosti, ale zároveň zdvojuje, zakrývá, respektive podmiňuje či nahrazuje skutečnost, jíž byla dokumentace původně stopou a záznamem a která mohla být jejím prostřednictvím v budoucnu interpretativně znovuosvojena. Dokumentace současnosti tak nahrazuje historické vědomí, které kdysi prostřednictvím ohlédnutí konstruovalo budoucnost, a pomocí byrokratizace současnosti vraždí dějiny. Z dokumentace současnosti se tak v muzeu jako specifické instituci, udržující v pohybu dialektiku paměti a zapomnění, stává alibi vůči budoucnosti. Ve jménu odpovědnosti vůči historii je dokumentace současnosti rituální sebevraždou dějin. Důsledná dokumentace současnosti totiž ukazuje (abychom parafrázovali tezi Jana Assmana, týkající se ovšem starého Egypta), že se neodehrává nic, o čem bude možno vyprávět. Miloš Zapletal Doc. Dr. Ing. Miloš Zapletal vystudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Od roku 1982 pracoval jako matematik-analytik v Agrodatu Opava a mezi lety 1988–1991 jako odborný pracovník ve Slezském muzeu v Opavě. Získal doktorát v oboru Ochrana životního prostředí na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě a v roce 2004 se habilitoval v oboru environmentalistika na Technické univerzitě ve Zvolenu. Od roku 1991 přednáší na Slezské univerzitě. Zabývá se ochranou životního prostředí, ochranou přírodního a kulturního dědictví, metodami stanovení atmosférických polutantů a jejich působením na přírodní ekosystémy, lidské zdraví a materiály kulturních a historických památek, ekosystémovými službami a trvale udržitelným rozvojem životního prostředí. Je autorem nebo spoluautorem mnoha vědeckých monografií a publikoval přibližně stovku původních vědeckých prací. Kontakt: Slezská univerzita v Opavě – Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd a archeologie Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.slu.cz/fpf/cz

Úloha ekomuzea v zachování tradičních ekologických znalostí a činností

Jak může ekomuzeum přispět k zachování tradičních ekologických znalostí a činností místních komunit pro trvale udržitelný rozvoj krajiny a ochranu přírody? Na základě analýzy publikovaných charakteristik ekomuzea, které málo odkazují na ochranu a zachování přírodního prostředí, byly navrženy indikátory umožňující hodnotit funkci ekomuzea. Navržené indikátory zdůrazňují jeho úlohu v udržování a rozvíjení sociální a kolektivní paměti v souladu s Evropskou úmluvou o krajině a programem biosférických rezervací Člověk a biosféra. Tyto indikátory mohou být aplikovány k vyhledání potenciálních lokalit a komunit, ve kterých byly zachovány tradiční znalosti ochrany krajiny, biodiverzity a služeb ekosystémů. Založení ekomuzea v těchto oblastech by pomohlo zachovat a rozvíjet sociální a kolektivní paměť a tím přispět k trvale udržitelné komunitě a trvale udržitelnému rozvoji ekosystémů a krajiny. Manvi Seth Dr. Manvi Seth je docentkou a vedoucí oddělení muzeologie Ústavu národního muzea v Dilí. Od srpna 2002 vyučuje na katedře muzeologie tamtéž. V letech 2000–2002 pracovala jako kurátorka užitého umění v Maharaja Sawai Man Singh II Museum, Jaipur. V Ústavu národního muzea se zabývá hlavně výukou, dohlížením na doktorské programy, vedením výzkumných projektů, organizováním národních a mezinárodních seminářů a konferencí a vedením programů budování kapacit pro odborníky v muzejním sektoru. Dr. Seth získala prestižní stipendium Nehru Trust UK Visiting Fellowship. Úspěšně dokončila vzdělávací program pro vedoucí pracovníky organizovaný Ministerstvem kultury indické vlády ve spolupráci s Britským muzeem. Je členkou rady International Expert Review Board for Distance Learning of the Commonwealth Association of Museums (CAM). Je členkou výkonné rady Mezinárodního výboru pro vzdělávání muzejních PRACOVNÍKŮ – International Committee for Training of Museum Personnel (ICTOP) a je také členkou výkonné rady Indického výboru Mezinárodní rady muzeí – Indian Committee of International Council of Museums (INC–ICOM). Kontakt: National Museum – Institute of History of Art, Conservation and Museology Janpath, New Delhi 110011, India e-mail: [email protected]; URL: http://nmi.gov.in

Muzealizace v indických muzeích – Dokumentace a zastoupení současnosti

Budu se věnovat přístupu stávajících a připravovaných muzeí v Indii v rámci historického kontextu, jejich současných problémů a vyhlídek do budoucna. Příspěvek bude pojednávat také o budoucnosti muzeí v Indii v souvislosti se současnou novou a předpokládanou úlohou muzeí. Václav Houfek Mgr. Václav Houfek je absolventem magisterského studia oboru Historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1986 je zaměstnán v Muzeu města Ústí nad Labem jako historik a kurátor historických a uměleckých sbírek. Roku 1993 se stal vedoucím historického oddělení Muzea města Ústí nad Labem a od roku 1995 také externě vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

3

Kontakt:

Muzeum města Ústí nad Labem Masarykova 1000/3, 400 01 Ústí nad Labem, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.muzeumusti.cz

Topografie historické paměti

Historické vědomí a povědomí se mimo jiné projevuje instalacemi ve veřejném prostoru. V českých zemích to je od počátku 19. století do současnosti pevná součást veřejně deklarované přináležitosti ke kulturnímu dědictví. Dokumentace pomníků, památníků, pamětních desek a dalších obdobných realizací je součástí dokumentace současnosti, ať se již týká zaniklých objektů, stávajících objektů a jejich případných proměn nebo objektů plánovaných, ale nerealizovaných. V současnosti probíhá dokumentace pamětních míst v ČR v období let 1948– 1989, které byly od roku 1990 do současnosti různými formami připomenutí zařazeny do veřejně sdílené paměti. Nositelem projektu je Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně a Muzea města Ústí nad Labem se realizovala výstava „Příběhy míst“, na kterou naváže cyklus putovních výstav a doprovodných programů. V rámci výsledků projektu je možné analyzovat a interpretovat soudobou historickou paměť a její projevy ve veřejném prostoru. Vanda Jiříkovská PhDr. Vanda Jiříkovská, CSc., pracovala v Muzeu v Zábřehu na Moravě, ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, v Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV, ve Vlastivědném muzeu ve Slaném – jeho pobočce Národopisném muzeu v Třebízi, ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a na Odborném pracovišti pro lidovou kulturu středních Čech (Regionální muzeum Kolín). V letech 1997–2008 externě přednášela Úvod do muzeologie na Katedře kulturní antropologie Západočeské univerzity v Plzni. Kontakt: Čestná členka AMG Kaplická 853, 140 00 Praha 4, Česká republika e-mail: [email protected]

Dokumentace současnosti z pohledu etnografa

Podkladem příspěvku jsou především zkušenosti s dokumentační činností Odborného pracoviště pro lidovou kulturu Středočeského kraje, oddělení Regionálního muzea v Kolíně. Výsledky shromážděné od roku 2005 byly prezentovány formou putovní výstavy „Výroční obyčeje a tradiční slavnosti ve středních Čechách“. V roce 2013 vydává Regionální muzeum v Kolíně publikaci na totéž téma. Hlavním cílem je zachycení současné podoby lidových obyčejů, jejich proměn po stránce formální i významové. Do budoucna počítáme s pokračováním dokumentace v rozšířeném tematickém rozsahu, se zaměřením na nově vznikající tradice. Je jich bezpočet, např. slavnosti rozsvícení vánočního stromu, štědrovečerní zpívání koled na návsích a náměstích, novoroční nebo velikonoční vycházky do okolí, sjezdy rodáků a mnoho dalších. Podobně jako dosud klademe důraz na sledování významu tradic lidové kultury v současném společenském životě. Hana Dvořáková PhDr. Hana Dvořáková kurátorka v Městském muzeu v Kloboukách u Brna, Regionálním muzeu v Mikulově a ve Středisku vědeckého filmu ČSAV. Od roku 1992 je vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a specializuje se na problematiku lidové religiozity, hraček a okrajové žánry. Je členkou Vědecké rady Slovenského národného múzea, Moravského zemského muzea, Západočeského muzea v Plzni, výstavní rady Národního muzea a odborných komisí včetně poroty Národní soutěže muzeí Gloria musealis (do roku 2013). Je členkou redakční rady Národopisné revue, sborníku Jižní Morava, Národopisné společnosti a Österreichisches Verein für Volkskunde. Kontakt: Moravské zemské muzeum – Etnografický ústav Zelný trh 6, 659 37 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.mzm.cz

Trvání v čase (Dauer im Wechsel)

J. W. Goethe ve své básni poukázal na proměnu subjektivního pohledu, na změny zažitých „neměnných“ jevů, proměny zorného úhlu. Trvání ve změně lze vztáhnout i na motto konference. Co rozumět pod současností – je to právě probíhající čas, nebo to, co se stalo včera? Jak dlouhá má být doba od okamžiku vzniku předmětu, aby nabyl charakter muzejního dokladu? Časový faktor není při dokumentaci současnosti jediným kritériem, neboť přistupují další: Vztah daného jevu/předmětu k životu člověka/společnosti v dané době či jeho frekvence. Pomineme-li stáří jako zásadní muzeologické kritérium, vyvstane otázka: Co máme muzealizovat ze současnosti? Kurátor jako aktér současného/nedávného dění. Následkem je subjektivní zatížení pozice realizátora, prolínání rolí historika a svědka, pamětníka i samotného aktéra dobového dění. Tvůrce sbírky určuje, které objekty se stanou relikty budoucnosti. V expozicích vlastivědného typu převažuje detailní vylíčení života venkovských vrstev s důrazem na 19. století. Stejně vzácné jako starší doklady jsou i předměty z poměrně nedávné minulosti. Druhá polovina 20. století ještě není vyčerpávajícím způsobem zhodnocena a v souvislosti s rokem 1989 následují další změny. Změny v orientaci muzejní činnosti – ikonou je návštěvnost.

4

Martin Lang RNDr. Martin Lang je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, oboru Základní a ložisková geologie a geochemie. Do roku 2003 byl praktikující geolog ve státním i soukromém sektoru, v letech 2003–2008 pracoval na pozici vedoucího oddělení paleontologie v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, poté jako vedoucí oddělení hornictví a hutnictví v Národním technickém muzeu v Praze a od roku 2009 do současnosti je vedoucím Muzea Středních Brd ve Strašicích. Publikuje v odborném tisku (např. Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Rozpravy Národního technického muzea), je autorem či spoluautorem řady regionálních knižních publikací a encyklopedií. Kontakt: Muzeum Středních Brd Strašice 405, 338 45 Strašice, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://muzeumstrasice.eu

Neobjevujme znovu Ameriku. Pro regionální a technická muzea je dokumentace současnosti denním chlebem

Regionální muzea, ať již tzv. okresního či městského typu, jsou v místech své působnosti veřejností často vnímána především jako kulturní centra regionu. Jsou organizátory výstav, ať již tyto představují různé umělecké autory ze své spádové oblasti, nebo také různé organizace a spolky ze svého regionu. Často jsou jedinými dokumentátory regionálních kulturních a společenských událostí, ať již v podobě hmotné či nehmotné. Tento typ práce pro ně nebývá nijak výjimečný, ale naopak zcela všední. Od kronikářů, kteří se zabývají popisem těchto událostí, se však liší hlavně tím, že uchovávají z akcí různé artefakty, tedy předměty sbírkové povahy a bohatou fotodokumentaci, příp. i filmový materiál, a starají se o propagaci regionu v cestovním ruchu.

II. blok: Za zdmi muzeí – I. část (15:45–18:00) Moderuje: Martina Lehmanová, Český výbor ICOM/Muzeum hl. m. Prahy, Česká republika Eva Fägerborg Eva Fägerborg, Ph.D., pracuje jako kurátor v Muzeu kulturní historie ve Švédsku, na různých pozicích v Nordiska Museet ve Stockholmu. V letech 2003–2011 byla kurátorkou na sekretariátu Samdok. V roce 2012 odešla do penze. Je iniciátorkou mezinárodní sítě muzeí pro sbírkotvornou činnost (Collectingnet, 2007) a jedním ze zakládajících členů Mezinárodního výboru pro sbírkotvornou činnost Mezinárodní rady muzeí ICOM – Committee for Collecting (COMCOL, 2010). Od roku 2010 je členkou výkonné rady COMCOL a vedoucí redakce bulletinu COMCOL. Kontakt: Museum of Cultural History of Sweden Rasundavägen 26, SE-16967 Solna, Sweden e-mail: [email protected]

Současná sbírkotvorná činnost a švédský model SAMDOK

Po více než tři desetiletí (1977–2011) se švédská muzea účastnila zvláštní spolupráce, která vznikla a vyvíjela se v rámci systému Samdok – národní organizace muzeí pro studium současnosti a sbírkotvornou činnost. Při práci v terénu a pomocí metodologického pluralismu zkoumala současný život ve Švédsku a obohacovala muzejní sbírky o nový materiál. Od roku 2012 má Samdok nástupce v systému s názvem „Současná sbírkotvorná činnost, Švédsko“. Příspěvek pojednává o práci modelu Samdok a podává stručnou zprávu o jeho cílech, struktuře, činnostech a měnících se perspektivách, o jeho výzvách a výsledcích. Od systematického a racionálního přístupu z průkopnického období systému Samdok se práce začala více zaměřovat na reflexivní studia. Současně byl kladen větší důraz na roli modelu Samdok jako fóra pro profesionální vývoj a komentáře o kulturním dědictví jako výsledku výzkumu a sbírkotvorné činnosti. Systém Samdok také přispěl k rozšíření mezinárodního dialogu a spolupráce a inicioval vznik mezinárodní sítě, která vytvořila jeden ze základních kamenů nového Mezinárodního výboru pro sbírkotvornou činnost (International Committee for Collecting – COMCOL) organizace ICOM v roce 2010. Pavel Holman Mgr. Pavel Holman vystudoval dějepis, pedagogiku a muzeologii. Pracoval jako historik v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a jako vedoucí Městského muzea v Radnicích. Od roku 1993 pracuje jako asistent na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zároveň je vedoucím oddělení muzeologie. Je členem výboru Muzeologické komise AMG a Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku při AMG. Je členem poroty Národní soutěže muzeí Gloria musaealis. Kontakt: Masarykova univerzita – Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Arna Nováka 1, 602 00 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.phil.muni.cz

Sbírkotvorná činnost muzeí – teorie a praxe

Sbírkotvorná činnost patří k jedné ze základních činností muzeí. Zvláštní kategorii v jejím rámci tvoří dokumentace současnosti. Toto téma je často diskutované, ale praktická realizace sbírání současných předmětů je na nízké úrovni. Chybí i metodika. Vyjma švédského Samdoku a dokumentace budování socialismu v Československu

5

neexistoval nějaký systém dokumentace současnosti. Nastínění problémů spjatých s dokumentací současnosti. Mění se nějak předmět zájmu muzejníka při sbírkotvorné činnosti, nebo zůstává stejný? Jak může sbírkotvornou činnost ovlivnit moderní technika a média? Otázka nehmotného dědictví a jeho zachycení. Jde o sbírkový předmět, nebo mají jeho záznamy jinou povahu. Jak by tedy měla dokumentace současnosti v muzeu vypadat? Jaká je současná realita? Dagmar Jelínková PhDr. Dagmar Jelínková je absolventkou oboru Dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Historička umění s odbornou praxí v památkové péči a praxí kurátorky sbírek v krajských galeriích (Středočeská galerie v Praze, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě) je v současnosti zaměstnána jako metodička pro správu sbírek výtvarného umění v Metodickém centru pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze. Odborně spolupracovala v rámci činnosti profesního sdružení Rady galerií v ČR na digitalizaci galerijních sbírkových fondů a v dalších muzejních specializacích. Od ustavení Rady galerií ČR do roku 2007 byla předsedkyní komory odborných pracovníků. Kontakt: Národní galerie v Praze Staroměstské nám. 12, 110 15 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.ngprague.cz

Standardy práce se sbírkami v galeriích. Projekt spolupráce mezi Metodickým centrem pro muzea výtvarného umění a Radou galerií ČR Metodické centrum pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze spolupracuje na víceletém grantovém projektu Rady galerií ČR, který nese název „Standardizace práce se sbírkami v galeriích ČR a způsoby jejího měření“. Výstupem projektu by měly být návrhy minimálního standardu galerijní práce ve všech důležitých oblastech muzejních činností. Příspěvek bude informací o důvodech zahájení projektu a jeho aktuálním stavu.

Dagmar Fialová, Marek Junek Mgr. Dagmar Fialová pracovala v letech 1987–1995 ve Vojenském historickém muzeu v Praze (součást VHÚ) jako vedoucí expozice a kurátorka fondu cínových vojáčků. V letech 1995–2006 zastávala funkci vedoucí sekretariátu, později tajemnice a nakonec výkonné ředitelky Asociace muzeí a galerií ČR. V roce 2003 absolvovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Muzeologie-Dějiny umění. V letech 2006–2010 byla ředitelkou Českého muzea hudby (součást Národního muzea), od roku 2010 působí jako náměstkyně generálního ředitele Národního muzea pro centrální výstavní a sbírkotvornou činnost. Profesně se zaměřuje na etické a odborné standardy muzejní praxe, muzejní legislativu a sbírkový a výstavní management. Mgr. Marek Junek, Ph.D., je absolventem doktorského studia českých a slovenských dějin 19. a 20. století na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2002 působí v Národním muzeu, nejprve v oddělení novodobých českých dějin a od roku 2010 jako vědecký pracovník na Ředitelství Národního muzea. Je autorem několika klíčových výstav (Republika, Charta 77) či stálé expozice v Národním památníku na Vítkově. V současné době vede autorský tým připravující společenskovědní část nových expozic Národního muzea. Od roku 2010 působí rovněž na Katedře středoevropských dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kontakt: Národní muzeum Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected], [email protected]; URL: http://www.nm.cz

SWOT analýza sbírky Národního muzea s přihlédnutím ke strategii dokumentace současnosti

Sbírka Národního muzea je budována již 195 let od jeho založení v roce 1818, v současnosti je největší muzejní sbírkou v České republice. Otázku soudobé dokumentace řešily a řeší předcházející i současné generace muzejních kurátorů různým způsobem – někdy v rovině direktivní sbírkotvorné politiky, jindy jako spontánní veřejné sběrové akce. Jak nazírá aktuální sbírkotvorná strategie Národního muzea na otázku soudobé dokumentace? Je v možnostech jedné multidispilinární instituce provádět komplexní soudobou dokumentaci? A jaká hrozí rizika? Analýza ukáže silné a slabé stránky, rizika a příležitosti sbírky Národního muzea pro období 2013–2018, tedy pro období, ve kterém Národní muzeum čeká generální rekonstrukce Historické budovy a zásadní transformace jeho expoziční a výstavní činnosti v novém komplexu budov na Václavském náměstí. Jana / Johanna Pauly Jana / Johanna Pauly pracovala od roku 1963 jako průmyslová návrhářka PZO Jablonec, mezi lety 1976–1987 jako návrhářka ve spolupráci s V. K. Novákem, poté jako odborná pracovnice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde se roku 1991 stala vedoucí oddělení sbírky šperku a průmyslové bižuterní výroby. V roce 1994 nastoupila do Národního technického muzea v Praze, nejprve na pozici vedoucí oddělení průmyslového designu a kurátorka sbírky průmyslového designu, poté jako vědecká a výzkumná pracovnice oddělení průmyslového designu, mezi lety 2010–2012 působila tamtéž jako volontérka. V současné době spolupracuje na projektech v oblasti průmyslového designu. Kontakt: Národní technické muzeum v Praze Kostelní 42, 170 78 Praha 7, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.ntm.cz

6

Sbíráme současný a nedávný průmyslový design v Národním technickém muzeu Praha

Co to je průmyslový design – definice a jeho význam pro běžný život; založení sbírky v NTM Praha z iniciativy tehdejšího ředitele Ing. Ivo Janouška, CSc., 1994; koncept sbírky 3D a doprovodného 2D archivu průmyslového designu techniky. První akvizice pro sbírku, reakce kolegů v muzeu. Získávání kontaktů, podpora a spolupráce s Design centrem ČR. Prezentační program sbírky, výstavní činnost. Doprovodné odborné semináře pro sledování a zaznamenávání historie oboru. Publicistická činnost, granty pro katalog sbírky. Změna vedení sbírky v roce 2004, její nové zařazení. Spolupráce na nových expozicích v NTM Praha. Expozice Architektury, stavitelství a designu. Expozice Technika v domácnosti. Hana Grossmannová Ing. Hana Grossmannová, Ph.D., je absolventkou inženýrského studia na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, bakalářského studia Právo a podnikání na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity a doktorského studia na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně. V roce 2007 nastoupila do Technického muzea v Brně, kde pracuje na pozici vědecko-výzkumná pracovnice v Metodickém centru konzervace a věnuje se hlavně vědecko-výzkumné činnosti v oblasti ochrany materiálů. V letech 2005–2006 působila na VUT v Brně jako technická pracovnice v rámci grantu GA ČR. Je autorkou řady odborných publikací. Kontakt: Technické muzeum v Brně Purkyňova 105, 612 00 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.technicalmuseum.cz

Novodobé materiály v muzejních sbírkách

Nárůst množství novodobých materiálů ve sbírkách muzeí a galerií je stále markantnější. S tímto fenoménem je úzce spojen ožehavý problém uchovávání těchto materiálů a jejich preventivní i sanační konzervace. I přes mnoho projektových záměrů, které se v této oblasti realizují, nejsou prozatím výsledky výzkumných studií mnohdy aplikovatelné v běžné praxi. Tento příspěvek se pokouší uchopit tuto problematiku jak z pohledu kulturních institucí, tak i z pohledu vědce-technologa, navrhnou témata pro širší diskusi a představit některá parciální řešení a směry, kterými by se výzkum v dané oblasti měl zabývat. Pavel Douša PhDr. Pavel Douša, Ph.D., je absolventem oboru Historie-Muzeologie na Slezské univerzitě v Opavě a doktorského studia v oboru České a československé dějiny. Pracoval jako vedoucí Centra pro prezentaci kulturního dědictví a jako vědecký tajemník Národního muzea, nyní je ředitelem Historického muzea Národního muzea. Je vedoucím redaktorem časopisu Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce. Působil či působí jako externí vyučující Ústavu dějin umění Filozofické fakulty UK, Ústavu pro informační studia a knihovnictví Filozofické fakulty UK a jako odborný asistent Ústavu Historie-Muzeologie FPF SU v Opavě. Ve své profesní a výzkumné činnosti se zabývá českými a československými dějinami 20. století, muzeologií, dějinami českého a slovenského muzejnictví, prezentací a komunikací muzejních sbírek a kulturního dědictví, managementem sbírky a správou digitálního obsahu. Je členem několika vědeckých, expertních či poradních sborů a podílí se nebo se podílel na řešení projektů (např. Pražská muzejní noc, Europeana awareness, Dotkni se 20. století, informační portál eMuzeum.cz, Systém digitalizace muzejních sbírek a jejich prezentace – eSbirky.cz). Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.nm.cz

Veřejnost v roli kurátora. Sbírkové akce muzeí v ČR

Sbírkové akce paměťových institucí jsou jednou z cest navázání vzájemného vztahu s návštěvníky a širokou veřejností. Roli návštěvníka povyšují z role pasivní na roli aktivní. Národní muzeum ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a dalšími českými muzei připravilo projekt „1989 – Flash paměť muzea“, který se zamýšlí nad obdobím konce osmdesátých let do rozpadu Československa a jeho odrazem v individuální a kolektivní paměti. Díky výzvě Národního muzea se veřejnost může podílet na tvorbě kulturní paměti a pomáhat tak dokumentovat minulost a současnost jako generační výpověď. Pro Národní muzeum jde o již druhý projekt tohoto typu (po projektu Moje monarchie z přelomu roku 2012 a 2013), který přináší veřejnosti možnost promluvit do dosavadní výsostné práce kurátorů a využít možnosti zaznamenat své vzpomínky, příběhy, předměty, za pomoci muzea vytvořit vlastní „sbírku“ a interpretovat naši společnou minulost. Jan Novotný PhDr. Jan Novotný je absolventem oboru Kulturní historie na Historickém ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde roku 2004 vykonal státní rigorózní zkoušku. Byl zaměstnán na Odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR, poté jako vedoucí Městského muzea na zámku Kamenice nad Lipou. Od roku 2008 působí v Národním technickém muzeu, nejprve na pozici vedoucí odboru tvorby sbírek, poté jako náměstek generálního ředitele pro sbírkotvornou činnost a od roku 2012 do současnosti je ředitelem Muzea elektrotechniky a médií NTM. Kontakt: Národní technické muzeum v Praze Kostelní 42, 170 00 Praha 7, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.ntm.cz

7

Van de Graaffův generátor – Od vědy k exponátu

Záchrana unikátního technického zařízení z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, jeho demontáž a následné sestavení v prostorách Národního technického muzea, dokumentace výroby, užívání a provozu. Na příkladu realizace této akvizice je možno vysledovat mnoho systémových i nesystémových aspektů spojených se získáváním předmětů dokumentujících současnost, se kterými se potkávají muzejníci ve své běžné akviziční praxi. Podobný příklad klade řadu otázek – na personální, finanční a prostorové limity, a tím spíše na koncepčnost a smysluplnost té které akvizice, právě s ohledem na omezené zdroje. Zvolená akvizice ukazuje možnosti jak do muzejní sbírky získávat i zařízení, která svou náročností vysoce překračují personální i rozpočtové možnosti muzejní instituce. Grantová pomoc MK ČR (program ISO), popř. soukromého průmyslového sektoru, personální součinnost ÚJF AV ČR, prezentace v ČT a ČRo atd.

13. listopadu 2013 II. blok: Za zdmi muzeí – pokračování (9:00–10:15)

Moderuje: Milan Hlaveš, Český výbor ICOM/Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Česká republika Mei-Fang Kuo Mei-Fang Kuo, Ph.D., je asistentkou kurátora v Muzeu Národní univerzity Cheng Kung (NCKU), je také odbornou asistentkou na Národní univerzitě v Tainanu. Vystudovala obor Architektura a získala titul magistr územního plánování na Národní tchajwanské univerzitě. Potom pracovala jako asistentka kurátora v oddělení výstav v Národním přírodovědném muzeu (1986–1993). Byla hlavním výzkumným pracovníkem, který vedl rekonstrukci starověkých astronomických vodních hodin čínské dynastie Song, které jsou hlavním exponátem stálé výstavy Národního přírodovědného muzea. V roce 2007 získala titul Ph.D. z historie a teorie architektury na Národní univerzitě Cheng Kung, kde od té doby pracuje. Zabývá se muzejními výstavami, problematikou kulturního dědictví, tchajwanskou tradiční architekturou a tchajwanskou architekturou původních obyvatel. Kontakt: University Museum of National Cheng Kung University No. 1, University Road, 701 01 Tainan City 701, Taiwan e-mail: [email protected]; URL: http://museum.ncku.edu.tw Adaptace historické budovy na vhodný depozitář: Případová studie univerzitního muzea Příspěvek zpětně nahlíží na dějiny muzejních strategií ohledně ochrany historických budov a také představuje příklad Muzea Národní Cheng Kung univerzity jako muzea, které zabírá relativně málo místa. Nejprve se zabývá tím, jak uchovat formu a styl historické architektury a původní uspořádání interiéru a přitom ji renovovat na kurátorsky vhodné prostředí. Příspěvek také pojednává o záměru umístit do takového muzea viditelný archiv a přitom vzít do úvahy začlenění historického významu budovy a její původní funkce pomocí vhodné tvůrčí a omlazovací strategie při zachování rovnováhy mezi novými funkcemi a starou funkčností s nadějí, že bude využit pravý účel infrastruktury. Z různých úhlů pohledů probírá také významy, překážky a hranice těchto strategií při zachovávání historického dědictví a jeho současném využívání jako otevřeného archivu. Mireia Campuzano Lerín Bc. Mireia Campuzano Lerín je restaurátorkou-dokumentátorkou a členkou týmu infračervené reflektografie oddělení preventivní konzervace a restaurování v Museu Nacional d’art de Catalunya. Vystudovala výtvarné umění se specializací na konzervaci a restaurování na Barcelonské univerzitě. V letech 2003–2008 pracovala jako člen technické skupiny (vicepresident) Group técnic – Associació professionals dels conservadors-restauradors de Catalunya. Kontakt: Museu Nacional d'Art de Catalunya Palau Nacional, Parc de Montjuïc, 080 38 Barcelona, Spain e-mail: [email protected]; URL: http://www.mnac.cat

Systematická dokumentace konzervátorských zpráv za účelem výpůjček prostřednictvím programu MuseumPlus

Dnešní společnost vyžaduje informace v krátké době a optimalizaci času a zdrojů. Oddělení restaurování a preventivní konzervace Museu Nacional d'Art de Catalunya před rokem systematizovalo dokumentaci konzervátorských zpráv za účelem výpůjček. To umožňuje homogenizovat část informací a terminologii pomocí počítačového programu MuseumPlus. V příspěvku budou probírány argumenty pro a proti této metody. Mariana Holá Mgr. Mariana Holá je od roku 2010 zaměstnána jako kurátorka designu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Působila jako externí lektorka v Národní galerii v Praze a spolupracovala na mezinárodním projektu „Theatre Architecture in Central Europe“ v rámci Institutu umění – Divadelního ústavu. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Kontakt: Uměleckoprůmyslové museum v Praze 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.upm.cz

8

Od vzorkovny po DE(SIGN)UPM

Příspěvek nejprve přiblíží vztah Uměleckoprůmyslového musea v Praze k současnosti v průběhu 20. století. Bude se věnovat východiskům (např. vzorkovna Svazu čs. díla, Mezinárodní sbírka soudobého knižního umění), díky nimž byly vybudovány muzejní sbírky moderního užitého umění a které zároveň formovaly i současné snahy muzea na poli designu. Ty představí druhá část příspěvku. Několikaleté, (zatím) neúspěšné snahy o založení Metodického centra designu, vedly k vytvoření koncepce centra DE(SIGN)UPM, které by se mělo věnovat současnosti ve vztahu k budování muzejních sbírek. Příspěvek zohlední rovněž zahraniční příklady vztahu muzeí užitého umění k současnosti. Lenka Šaldová Mgr. Lenka Šaldová, Ph.D., je absolventkou magisterského studia oborů Divadelní věda a Bohemistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a doktorského studia oboru Divadelní věda tamtéž. Její odbornou specializací je hudební a loutkové divadlo a české divadlo 20. století. Od roku 2005 pracuje v Národním muzeu na pozici kurátorka sbírkových a mobiliárních fondů (v současné době sbírky loutek, loutkářských dekorací a sbírka rukopisů). Pravidelně přispívá do Týdeníku Rozhlas, Divadelních novin, Hudebních listů a časopisu Svět a divadlo. Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.nm.cz

Dokumentace současného divadla

Divadelní představení je pomíjivá záležitost: odehrává se vždy teď a tady. Jak zajistit, aby se k němu mohli vracet badatelé i návštěvníci výstav ještě mnoho let poté, co zmizí z repertoáru divadla? Divadelní oddělení Národního muzea v poslední době intenzívně prověřuje, kdo a jak současné divadlo dokumentuje a jakou roli v jeho dokumentaci může/měla by hrát centrální muzejní instituce. Hans Ottomeyer Prof. Dr. Hans Ottomeyer studoval v letech 1967 až 1976 na univerzitách ve Freiburgu, Berlíně, Londýně, Mnichově a Paříži. Titul Ph.D. získal na univerzitě v Mnichově za práci “Charles Percier a vznik empíru“ v roce 1976. Pracoval v Bavorském historickém muzeu a pro bavorské královské zámky, byl kurátorem sbírky nábytku a v letech 1983 až 1995 náměstkem ředitele v Munich Stadtmuseum. V letech 1995 až 2000 byl ředitelem Staatliche Museen Kassel (Schloss Wilhelmshöhe, Neue Galerie, Hessisches Landesmuseum, Museum für Astronomie und Technikgeschichte a Schloss Friedrichstein). V letech 2000 až 2011 byl generálním ředitelem a poté prezidentem Německého historického muzea v Berlíně. Je autorem mnoha publikací o empíru, biedermeiru, mnichovské secesi, kontinentální interiérové architektuře a nábytku, politické ikonografii, evropských dvorských ceremoniálech, dějinách stolování a grafickém designu. Byl kurátorem výstav o bavorských králích, Kateřině Ruské, dějinách doby, designu a reklamy. Kontakt: Mnichov, Spolková republika Německo e-mail: [email protected]

Muzea z hlediska managementu

Muzea jsou v dnešní době často pod vlivem manažerů a pod přísnou finanční kontrolou. Marketing a event management, které dříve zabíraly pětinu úkolů muzea, se nyní staly jeho hlavní činností, která spotřebuje nejvíce času i financí. Péče o sbírky, sbírkotvorná činnost, publikování a výzkum došly k mrtvému bodu. „Republika učenců“ a komunita vědců mezi evropskými muzei rezignovala kvůli konfliktu mezi předními muzei. V USA skončil rozkvět manažerů v devadesátých letech minulého století. Muzea znovu našla svou rovnováhu. Evropa často imituje americké vzory, které již před několika lety vymizely. Nastal čas vrátit se k lepšímu rozdělení muzejní práce, která je zdeformovaná důrazem na event management namísto hodnot kulturního dědictví. Muzea vyzvala k aktivní „muzejní politice“ – Museumspolitik – aby politici zjistili, že síla politiky může využívat muzea k jejím cílům a k ekonomickému myšlení. Martina Lehmannová Mgr. Martina Lehmannová je absolventka dějin umění a historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2001–2011 působila v Moravské galerii v Brně jako kurátorka sbírek nábytku a textilu, od roku 2006 jako kurátorka Rodného domu Josefa Hoffmanna v Brtnici a Vlastní vily Dušana Jurkoviče v Brně. Od roku 2012 pracuje jako kurátorka sbírky užitého umění v Muzeu hlavního města Prahy. Specializuje se na užité umění a interiérovou tvorbu 19. a 20. století, design a dějiny sběratelství. Od roku 2007 je členkou mezinárodních komisí ICOM pro užité umění a design ICDAD a muzeí v historických domech DEMHIST. Od roku 2012 je členkou předsednictva Českého výboru ICOM a od roku 2010 německé společnosti specialistů v oboru nábytku Möbile – Gesellschaft der Freunde für Möbel- und Raumkunst. Kontakt: Muzeum hlavního města Prahy Kožná 1, 110 00 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.muzeumprahy.cz

9

Zpráva o současných tématech Mezinárodní rady muzeí ICOM

V srpnu 2013 proběhla v Rio de Janeiru v Brazílii 23. valná hromada ICOM. Příspěvek představí témata, kterými se zúčastnění muzejní pracovníci zabývali. Především se jedná o etický kodex pro pracovníky přírodovědných muzeí, aktivní práce s návštěvníky, klimatické podmínky v depozitářích a další.

III. blok: Místa vzdělávání a potěšení – I. část (10:25–12:00) Moderuje: Pavol Tišliar, Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovensko John H. Falk Dr. John H. Falk je profesorem Free-Choice Learning (neformální učení) v rámci programu Sea Grant na Oregonské státní univerzitě a ředitelem Centra pro výzkum celoživotního vzdělávání (Center for Research on Lifelong STEM Learning) tamtéž. Je autorem mnoha odborných knih a článků, znám je hlavně díky svému výzkumu v oblasti free-choice science learning: učení, které probíhá na místech, jako jsou muzea, parky a skrze média. Dr. Falk založil a řídil Institute for Learning Innovation, neziskový výzkum a vývoj učení. Učil vědecké vzdělávání dětí na marylandské univerzitě a zastával několik vedoucích funkcí na Smithsonově institutu. Získal doktorát z ekologie a vědeckého vzdělávání na kalifornské univerzitě v Berkeley. Kontakt: Oregon State University 416 Kerr Administration Bldg. Corvallis, Oregon, USA e-mail: [email protected]; URL: http://oregonstate.edu

Náhled na muzejní vzdělávání z hlediska výzkumu

Příspěvek bude pojednávat o muzejním vzdělávání z pohledu výzkumu zaměřeného na návštěvníky. Na začátku bude vysvětleno, co víme o tom, jak se lidé učí v prostředí, které si mohou samy vybrat, jako jsou například muzea. Poté příspěvek stručně shrne zjištění, která svědčí o důležitosti faktorů přítomných před návštěvou muzea, tedy zájem a předchozí znalost, faktorů přítomných při návštěvě jako jsou kulturní, sociální a fyzické pohodlí a faktorů objevujících se po návštěvě, kterými je například následné upevňování zážitků. Zvláštní pozornost bude věnována poslednímu výzkumu, který ukazuje, že motivace návštěvníků související s identitou, hraje v ovlivňování učení se návštěvníků nepřiměřenou roli. Závěr se zaměří na to, jak mohou být výsledky tohoto výzkumu použity k vytváření vzdělávacích zážitků, které uspokojí potřeby návštěvníků a naplní jejich očekávání. Jeng-Horng Chen, Patricia H. Huang Jeng-Horng Chen, Ph.D., je docentem na katedře systémů a lodní mechatroniky, náměstkem ředitele a vedoucím oddělení historie Muzea Národní univerzity Cheng Kung Taiwan. Vystudoval strojní inženýrství a lodní stavitelství na michiganské univerzitě a lodní stavitelství a námořní inženýrství na Národní tchajwanské univerzitě. V letech 2010–2012 pracoval jako generální sekretář v Tchajwanské asociaci pro vědu, techniku a společnost, 2011–2012 vedoucím oddělení sbírek a v letech 2007–2010 byl vedoucím oddělení výzkumu v Muzeu národní univerzity Cheng Kung. Patricia H. Huang, Ph.D., absolvovala doktorská studia managementu kulturního dědictví a muzeologie v Anglii. V současné době je odbornou asistentkou na Ústavu konzervace kulturních památek a muzeologie tainanské Národní univerzity umění v Tchaj-wanu. Zabývá se muzejní interpretací, dějinami muzeí a různými otázkami v oblasti kulturní politiky. Kontakt: National Cheng Kung University 1 University Rd., East District, 701 01 Tainan City, Taiwan e-mail: [email protected]; URL: http://english.web.ncku.edu.tw

Muzejní expozice jako platforma pro reformu vzdělávání: Zkušenosti Národní Cheng Kung univerzity

Univerzitní muzeum může hrát novou roli jako platforma pro diskuzi o politice správy školství a nabízet nové kurzy a jiné metody vzdělávání. Tento příspěvek popisuje, jakou roli by mohla hrát výstava o historii univerzity jakožto platforma pro reformu správy vyššího školství v NCKU muzeu a jak výstavy muzejních oddělení obohacují učení v technickém kurzu. Vzdělávací politika je v současném Taiwanu důležitým a aktuálním problémem. Období historie NCKU muzea odráželo některé současné i starší problémy, které stále stojí za další diskuzi. Nicméně uspořádání skupin univerzitního muzea se také podílí novým způsobem na obecných i specializovaných kurzech, ale stále potřebuje více zasvěcených učitelů i oborů. Olga Búciová Mgr. Olga Búciová pracuje od roku 2009 v Moravské galerii v Brně v oddělení pro práci s veřejností jako lektor a programový pracovník. V letech 2011–2012 byla zaměstnána v oddělení marketingu a komunikace jako správkyně památkového objektu Jurkovičovy vily. Absolvovala studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury – Dějiny umění. Kontakt: Moravská galerie v Brně Husova 18, 662 26 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.moravska-galerie.cz

10

Sociální a mezigenerační projekty při vzdělávací činnosti

Edukační a volnočasové aktivity jsou pro muzejní a galerijní instituce jedním z klíčových prostředků k získávání nových návštěvníků a příznivců různého věkového či sociálního zařazení. Vzhledem k všeobecné snaze o rozšíření programové nabídky pro širokou veřejnost s přesahem k otevřeným komunikačním platformám je reflexe veřejných diskuzí a soudobého společenského dění samozřejmostí. Vybrané projekty realizované při doprovodném programu Moravské galerie v Brně, pokoušející se reagovat na důležitá a dlouhodobě aktuální témata, jako je stárnutí populace a mezigenerační solidarita či osobní iniciativa ve vztahu k veřejnému prostoru. Tomáš Drobný Mgr. Tomáš Drobný vystudoval historii a archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1993–2001 byl zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci na pozici archeolog, od roku 2001 do roku 2011 pracoval jako úředník a vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Od roku 2011 je vedoucím Metodického centra muzejní pedagogiky v Moravském zemském muzeu. Kontakt: Moravské zemské muzeum – Metodické centrum pro muzejní pedagogiku Zelný trh 6, 659 37 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.mzm.cz

Pamětníci vyprávějí a co pamatují muzea

Role muzeí ve vytváření a uchování paměti. Využití pamětníků jako prostředku oslovení veřejnosti. Edukační role muzeí při dokumentaci a zpracování soudobých dějin. Zachycení významných dějinných událostí a jejich pamětníci, dokumentace každodennosti vs. dramatičnost osudů lidí ve 20. století a jejich odraz v muzeích a muzejních sbírkách. Jan Špringl Mgr. Jan Špringl je absolventem oboru Historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako středoškolský učitel, poté jako lektor vzdělávacího oddělení Památníku Terezín a od roku 2006 do současnosti na pozici metodik a vedoucí vzdělávacího oddělení tamtéž. Je řešitel a spoluřešitel projektů souvisejících s činností vzdělávacího oddělení Památníku Terezín – např. cykly pedagogických seminářů pro české i zahraniční učitele o holokaustu, projekt „Ghetto Terezín, holokaust a dnešek“ – tvorba metodických modelů pro učitele ke vzdělávání o holokaustu (2007–2009). Je řešitel vzdělávacího projektu „Školákem v Protektorátu“ (2010–2012) a projektu „Za pomníčky“ (2011–dosud). Kontakt: Památník Terezín Principova alej 304, 411 55 Terezín, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.pamatnik-terezin.cz

Projekt Za pomníčky

Cílem projektu je postupně zdokumentovat současný stav míst bývalých nacistických táborů a masových hrobů obětí nacismu na území dnešní České republiky a zmapovat, zda jsou na těchto místech instalovány pomníčky/pamětní desky, které připomínají jejich existenci. Doposud se podařilo shromáždit informace o více než 200 lokalitách. Zjištěná data jsou zveřejňována na speciální webové stránce, jež byla spuštěna na začátku roku 2012. Snahou projektu je upozornit na méně známá místa utrpení, zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti tématu nebezpečí nacistické ideologie i totalitních režimů vůbec a v neposlední řadě prohloubit historické povědomí a vědomí obyvatel sledovaných lokalit o místech, na kterých žijí. Zjištěné skutečnosti by také měly sloužit odborníkům zabývajícím se sledovaným tématem, vzpomínkovou kulturou a místy historické paměti a pedagogům, kteří je mohou využít v práci na školách.

III. blok: Místa vzdělávání a potěšení – pokračování (13:00–14:30) Moderuje: Marek Junek, Národní muzeum, Česká republika

Nina Milotová, Michaela Horáková Mgr. Nina Milotová se zabývá problematikou českého národního hnutí, kulturními dějinami a dějinami Podřipska druhé poloviny 19. století a začátku 20. století. Je jednou z manažerek projektu Národního muzea „Dotkni se 20. století!“. Absolvovala studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde v současné době pokračuje v kombinovaném doktorském studiu českých dějin. Mgr. Michaela Horáková pracuje v Národním muzeu na pozici produkční vzdělávacího projektu „Dotkni se 20. století!“, který prostřednictvím expozic, výstav a sbírkových předmětů umožňuje jedinečný pohled na dějiny 20. století, a jehož cílem je příprava materiálů pro výuku dějepisu na základních a středních školách. Vystudovala politické teorie a soudobé dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected], [email protected]; URL: http://www.nm.cz

11

Muzeum ve škole – moderní dějiny jinak

Tříletý vzdělávací projekt Národního muzea Dotkni se 20. století! přináší nový pohled na sbírkový předmět a jeho roli ve výuce moderních dějin na základních a středních školách. Projekt pracuje s řadou médií, společným jmenovatelem výstupů je práce se sbírkovým předmětem jako nositelem specifické informace a využití digitalizovaného obsahu. Výstupy projektu ukazují možnosti rozšíření vzdělávacího potenciálu muzejních sbírek daleko za běžné vnímané hranice muzejní instituce. Jitka Petřeková Mgr. Jitka Petřeková je od roku 2006 zaměstnána v Moravské galerii v Brně jako programová pracovnice a lektorka edukačních programů. Pracovala například jako pedagog oboru Modelářství a návrhářství oděvů na Střední odborné škole, Středním odborném učilišti oděvním v Prostějově, v letech 2002–2005 jako asistentka v restaurátorské dílně v Olomouci, dále jako koordinátorka workshopů v Kulturním zařízení ve Velkém Meziříčí. Je absolventkou Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kontakt: Moravská galerie v Brně Husova 18, 662 26 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.moravska-galerie.cz

Specifické workshopy v muzejním prostředí pro studenty a profesionální designéry

Dva typy oděvních workshopů, které Moravská galerie v Brně pořádá v Rodném domě Josefa Hoffmanna v Brtnici a Jurkovičově vile v Brně, se staly divácky velmi atraktivní. Sofistikovaným způsobem zprostředkovávají architektonickou exklusivitu výše zmíněných objektů. Workshopy představují ojedinělý počin na poli oděvního designu a slouží jako podpora odborného vzdělávání. Jejich prostřednictvím se galerie podílí na podpoře současného designu a nemalou měrou upevňuje i svou pozici muzea jako sbírkotvorné instituce. Na workshopy jsou navázány výstavní projekty, módní performance a na konci projektu se modely od soudobých návrhářů stávají novými akvizicemi muzea. Oděvní workshopy tohoto typu svým rozsahem představují inovativní cesty ve způsobu chápaní muzea coby živého organismu, muzea, které poskytuje uměleckohistorické a odborné zázemí pro další vzdělávání. Pak Ku Pan Ku, Ph.D., vystudovala Univerzitu v Tsukubě v Japonsku. Vyučuje na katedře historie Národní univerzity Cheng Kung Taiwan, kde vede semináře: Historický vývoj kulturních a sociálních věd v dynastii Qing, Porozumění umění, Umělecká výchova, Kulturní bohatství univerzity a podobná témata. Mnoho let pracovala v Centru umění Národní univerzity Cheng Kung. V současné době pracuje pro Muzeum při Národní univerzitě Cheng Kung a vytváří pro něj sérii seminářů, které mají upozornit mladé lidi na kulturní bohatství univerzity a pomoci jim uvědomit si jeho důležitost. Kontakt: National Cheng Kung University – Department of History 1 University Road, 70101 Tainan City, Taiwan e-mail: [email protected]; URL: http://english.web.ncku.edu.tw

Vedení kurzu věnovanému kulturnímu dědictví na Národní Cheng Kung univerzitě

Katedra historie Národní Cheng Kung univerzity Taiwan nabízí hlavně semináře: Historický vývoj kulturních a sociálních věd v dynastii Qing, Porozumění umění, Umělecká výchova, Kulturní bohatství univerzity a jiné. Podobnými úkoly bylo vytvářet výtvarné aktivity a zkoumat vliv estetické výchovy. V současnosti pracuje Dr. Ku pro Muzeum Národní Cheng Kung univerzity a vytváří pro něj sérii seminářů. V rámci tohoto projektu byly zkoumány všechny univerzity, které mají archiváílie a sbírky, abychom porozuměli, jak koncipují své semináře a exkurze, které mají popularizovat kulturní bohatství univerzity. Tento vývoj i realizace kurzů jsou navrhovány tak, aby byl vytvořen dlouhodobě udržitelný operační management. Julie Svatoňová Mgr. Julie Svatoňová je absolventkou oboru Pedagogika-Muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2008–2010 pracovala v Dětském muzeu při Moravském zemském muzeu v Brně na pozici lektor-pedagog, od roku 2011 do současnosti je zaměstnána jako muzejní pedagožka v Muzeu romské kultury, s. p. o. Kontakt: Muzeum romské kultury, s. p. o. Bratislavská 67, 602 00 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://rommuz.cz

Vzdělávací a sociálně-edukační činnost Muzea romské kultury

Typy vzdělávacích programů muzea, nastínění metod a technik využívaných při realizaci vzdělávacích aktivit, komu jsou určeny a kam je do budoucna směřovat. Josef Velfl PaedDr. Josef Velfl je historik a ředitel Hornického muzea Příbram. Od roku 1979 se zabývá historií Příbramska 19. a 20. století, dějinami hornictví a hutnictví, montánním muzejnictvím a památkami. Scenáristicky se podílel na přípravě řady tuzemských i zahraničních výstav s tematikou báňské historie. Od roku 1995 je členem Vědecké

12

rady mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Napsal více než 200 článků do odborného tisku, včetně zahraničního, a také několik samostatných publikací. Autor vítězného projektu v celostátní Národní soutěži muzeí Gloria musaealis 2003 zaměřeného na záchranu a následné využití technické památky – Dolu Vojtěch a Vodní štoly Anna. Od roku 2001 je jedním ze zástupců České republiky ve Středoevropské unii technických muzeí (MUT). Externě přednáší dějiny hornictví a techniky na Vysoké škole Evropských a regionálních studií. Kontakt: Hornické muzeum Příbram Nám. Hynka Kličky 293, 291 01 Příbram, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.muzeum-pribram.cz

Školní rok v Hornickém muzeu Příbram

Muzeum se v posledních letech těší nemalé oblibě zájemců o historii hornictví z tuzemska i ze zahraničí. Přispívá k tomu nejen celosvětový zájem o industriální dědictví a populární zážitková a tzv. adrenalinová turistika, ale i koncipované programy určené konkrétním cílovým skupinám. Více než 30% návštěvníků reprezentují školní výpravy, a tak muzeum vytvořilo specializovaný program „Školní rok v Hornickém muzeu Příbram“, který se snaží oslovit co nejširší spektrum školských zařízení, od mateřinek, přes základní, střední, až po vysoké školy. Muzeum nezapomíná ani na vzdělávání dospělých a seniorů. Obsahově je projekt každoročně inovován a využíván též zahraničními partnery. Nezastupitelné místo v programu zaujímá dokumentace současnosti a prezentace dějin 20.–21. století v kontextu s historií techniky, báňského podnikání, ale i s dopady této industriální činnosti na společnost a krajinu. Zvláštní postavení v tomto směru zaujímá Památník Vojna Lešetice – autenticky dochované vězeňské zařízení z poloviny 20. století. Památník dokumentuje vývoj uranového hornictví a zároveň přibližuje neslavnou část naší novodobé historie poznamenané existencí totalitního režimu po únoru 1948.

IV. blok: Když rozpočty nestačí (14:45–17:00)

Moderuje: Michal Lukeš, Národní muzeum, Česká republika Francoise Mairesse Francoise Mairesse, Ph.D., vyučuje muzeologii a kulturní ekonomiku na Université Paris 3 Sorbonne Nouvelle; muzeologii vyučuje také na Ecole du Louvre. Byl ředitelem Musée royal de Mariemont (Morlanwelz) v Belgii. Vystudoval management a dějiny umění na Université Libre de Bruxelle, a v roce 1998 získal tamtéž titul Ph.D. Nejprve pracoval v Fonds National de la Recherche scientifique, poté v Cabinet of the Minister President of the French speaking government of Belgium. V roce 2002 se stal ředitelem Musee royal de Mariemont. Je autorem několika článků a knih o muzeologii, například: La médiation culturelle, Paříž, Armand Colin, 2013 (spoluautor Serge Chaumier); Dictionnaire encyclopédique de muséologie, Paříž, Armand Colin, 2011 (spolueditor André Desvallées); Le musée hybride, Paris, la Documentation française, 2010; L’inaliénabilité des collections de musées en question (Ed.), atd. Kontakt: Université Paris 3 – Sorbonne Nouvelle 13 rue de la Sorbonne, 750 05, Paris, France e-mail: [email protected]; URL: http://www.univ-paris3.fr

Muzeum ve věku televizní reality

Participativní logiky, které nedávno zaplavily muzejní svět, nejsou nové. Společenská role muzea a jeho dopad na komunitu je jedním z měnících se aspektů instituce. Nicméně současná situace – ovlivněná ekonomickou krizí, digitálními technologiemi atd. – vede k relativně novému uspořádání muzejního světa. Mohlo by být zajímavé porovnat tento vývoj s jinými, zvláště jinými (mas-) mediálními systémy komunikace. K nim patří také princip reality show, která se objevila na konci devadesátých let minulého století, a stala se fenoménem, jehož charakteristické znaky si zaslouží být analyzovány z muzejního pohledu. Andreja Rihter Andreja Rihter, MA, posledních dvacet let podporuje projekty a činnosti zabývající se kulturním dědictvím na národní, místní i mezinárodní úrovni – jako ministryně kultury ve slovinské vládě v letech 2000–2004, bývalá ředitelka Muzea nedávné historie v Celje (1986–2000) a v ostatních funkcích a pozicích v různých národních a evropských kulturních organizacích, jako jsou například: Evropské muzejní fórum (národní zpravodajka od roku 1987); Slovinská asociace muzeí (prezidentka, 1998–2001); Škola muzeologie v Celje, Slovinsko (iniciátorka a vedoucí, od roku 2006); ICOM – ICTOP členka rady (2007–, místopředsedkyně 2010–); Fórum slovanských kultur (zakládající členka a iniciátorka, 2002–, prezidentka 2002–05, 2009–); v nedávné době Rada Evropy – Parlamentní shromáždění (předsedkyně subkomise pro kulturní dědictví, 2010–2011); Evropská muzejní akademie (prezidentka, 2009–); mezinárodní asociace dětských muzeí – Hands On! International association for Children's Museum (vice-prezidentka, 2009–2011, 2011 členka rady), členka slovinského parlamentu (2008–2012) a ředitelka Fóra slovanských kultur (2012–). Kontakt: Forum of Slavic Cultures Mestni trg 18, 1000 Ljublania, Slovenia e-mail: [email protected]; URL: http://www.fsk.si

13

Posun od řízení k delegování

Když mluvíme o muzeích, mluvíme o souvislém úspěchu. Tato instituce je prostředkem komunikace, který se úspěšně rozvíjí více než dvě století. Technologický pokrok změnil komunikační media z tištěných materiálů na elektronické prostředky a internet. Muzea do prezentací svých sbírek, jejich prostředí a práce hojně zahrnovala všechny nové technologie. Muzejní výstava je v podstatě formou vizuální komunikace. Ta probíhá přes sbírkové předměty a umělecká díla za pomoci grafiky a informací ve formě textu. Kvůli situaci „venku“ je i pro muzea důležité přizpůsobit styl vedení: vedení lidí, spravování peněz, systematické práce i postupů. Radka Johnová Ing. Radka Johnová, Ph.D., absolvovala inženýrské studium na Obchodní a doktorské studium na Podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Pracovala v umělecké a reklamní agentuře Art Centrum jako obchodní a produkční manažerka multimediální sekce. Od roku 1995 vykonávala tutéž činnost jako svobodné povolání a souběžně externě přednášela ekonomii a marketing na vysoké škole pod záštitou Sheffield Hallam University. Od roku 1998 působí na Vyšší odborné škole informačních služeb. Její specializací je art marketing, marketing kultury a umění a využití umění, umělců a kultury v komerční prezentaci firem a organizací a v korporátní image. Přednáší na VŠE a FF UK a také na partnerských vysokých školách v zahraničí (Rakousko, Řecko, Turecko, Polsko, Litva, Irsko). Kontakt: Vysoká škola ekonomická nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.vse.cz

Význam kultury pro ekonomiku, kultura jako konkurenční výhoda

Role muzeí v makro- a mikro- ekonomických ukazatelích a jak ji posílit prostřednictvím marketingových postupů, tedy na jedné straně turisté, kteří přicházejí do muzeí (příjem pro státní ekonomiku, ubytování, stravování, doprava – daně), na druhé straně byznys sféra, která si zvyšuje svoji prestiž provázáním s kulturou a přináší dodatečné finanční prostředky muzeím (permanentky jako benefity pracovníkům anebo obchodním partnerům, nájem reprezentačních prostor pro své akce, sponzoring a jak být pro sponzory atraktivní, jakou protihodnotu mohou muzea a galerie nabídnout. Jan Press Mgr. Jan Press je od dubna 2013 ředitelem Moravské galerie v Brně. V letech 2002–2008 působil na Biskupství brněnském jako diecézní konzervátor, spoluautor a vedoucí Diecézního muzea a projektový manažer. V roce 2008 nastoupil do Moravské galerie v Brně na pozici projektového manažera, od roku 2010 do roku 2012 pracoval jako šéfkurátor a v roce 2012 zastával funkci vedoucího odboru ekonomiky a provozu. Kontakt: Moravská galerie v Brně Husova 18, 662 26 Brno, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.moravska-galerie.cz

Když rozpočty nestačí – nejde nic dělat anebo je to příležitost pro změnu?

Moravská galerie v Brně se vydává novým směrem. Způsobí změna přístupu návštěvnický obrat? Magda Němcová PhDr. Magda Němcová je od roku 2000 zaměstnána jako kurátorka sbírkových fondů na Odboru registru a metodického centra Národní galerie v Praze. Je absolventkou oboru Historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a postgraduálního studia v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV v Praze (Ústav klasických studií AV ČR). V letech 1993–1997 působila na Byzantologickém oddělení Slovanského ústavu AV ČR. Od roku 2008 je členkou odborné pracovní skupiny OMC pro mobilitu sbírek (poradní orgán Evropské komise), kde zastupuje Českou republiku. Kontakt: Národní galerie v Praze Staroměstské nám. 12, 110 15 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.ngprague.cz

Mobilita sbírek v době ekonomické krize. Zpráva o mezinárodní konferenci Mobilita sbírek v Berlíně 2013 Výsledky Odborné pracovní skupiny OMC pro zkoumání způsobů a prostředků ke zjednodušení a zlevnění procesu půjčování a zapůjčování a předchozí Odborné pracovní skupiny OMC pro mobilitu sbírek, publikované ve formě Závěrečných zpráv z roku 2008 a 2012 a praktická příručka Toolkit (2012) představují užitečný pracovní materiál. Otázkou zůstává implementace těchto materiálů do praxe, jejich šíření a průběžná aktualizace. Těmto otázkám se věnovala mezinárodní konference v červnu 2013, jejímž organizátorem byl Ústav pro výzkum Státních muzeí v Berlíně. Jako klíčové pro efektivní využívání těchto výsledků se jeví vybudování pravidelně aktualizované databáze – zjednodušení a zlevnění procesů půjčování a zapůjčování. Paradoxně za situace, kdy vzrůstá důležitost mobility sbírek pro organizování výstavních projektů, a to jak kvůli komplikovanějším právním aspektům (především záruka bezpečného návratu), tak kvůli nutnosti spoluorganizování (v prvé řadě z důvodu sdílení nákladů) by mohl užitečný materiál napomoci ke zmírnění následků dopadu současné evropské krize na muzea.

14

Hana Hlaváčová Ing. Hana Hlaváčová je od roku 2009 do současnosti ředitelkou Dobrovických muzeí, o. p. s. Pracovala jako koordinátorka firemních akcí na Zámku Loučeň a v Mosolf Automobillogistik, s. r. o. Je absolventkou oboru Management cestovního ruchu na Vysoké škole obchodní v Praze. Kontakt: Dobrovická muzea, o. p. s. Palackého náměstí 2, 294 41 Dobrovice, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.dobrovickamuzea.cz

Tak trochu jiné muzeum

Vznik obecně prospěšné společnosti; Finanční krytí muzea - Na pomezí městského a soukromého muzea; Zachráněná kulturní nemovitá památka podpořená dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy; Unikátní komplex expozic pod jednou střechou – získávání exponátů; Ukázka moderního provozu pro bližší poznání historie – Ekonomický efekt propojení muzejních expozic s prohlídkou cukrovaru a lihovaru; Získávání dalších dotací: Muzejní pedagogika – atraktivní muzeum díky interaktivním prvkům, Možnosti dalšího využití muzejních prostor – společenské a kulturní akce, Největší devizy – různorodost vzdělání, odbornost, zájem a přístup zaměstnanců. Dana Veselská PhDr. Dana Veselská, Ph.D., je vedoucí odboru sbírek a hlavní kurátorka Židovského muzea v Praze, dlouhodobě nejnavštěvovanějšího muzea v České republice. Její domovská instituce působí od roku 1994, kdy byla státem vrácena původnímu vlastníkovi – Federaci židovských náboženských obcí v České republice, zcela samostatně a bez pravidelného státního či jiného příspěvku na činnost, na poli dynamicky se rozvíjejícího volného trhu v oblasti zprostředkování kulturního zážitku v České republice. Vystudovala dějiny umění, klasickou archeologii a muzeologii na Masarykově univerzitě v Brně, dlouhou dobu působí v Muzeologické komisi AMG (v letech 2007–2009 místopředsedkyně, v letech 2010–2012 předsedkyně) a v pracovní skupině pro muzejní statistiku při AMG. Kontakt: Židovské muzeum v Praze U Staré školy 1, 10 00 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.jewishmuseum.cz

Skutečně musíme pořád jen „natahovat ruce“? Aneb proč muzejní rozpočty (někdy) nestačí Když letos, při dubnové mezinárodní konferenci Public Policies toward Museums in Times of Crisis, přijala Mezinárodní rada muzeí (ICOM) tzv. Lisabonskou deklaraci, apel Support Culture and Museums to Face the Global Crisis and Build the Future, určený Evropskému parlamentu, Evropské komisi, parlamentům a vládám evropských zemí i místním a lokálním vládám, mnoho z nás si jistě položilo otázku, zda tento bezzubý, formální a klišé plný apel může něco změnit. Nebo přesněji, zda v něm vyjmenovaná trojice priorit a deset návrhů na změny, které by (snad) měly vést ke zlepšení finančního zázemí evropských muzeí, mají spolu dohromady vůbec nějakou šanci výrazněji změnit či posunout nastavené finanční rámce a objemy, v nichž se muzea (nejen u nás) pohybují, a jimiž je na jejich existenci z veřejných rozpočtů přispíváno. Na příkladech porovnání statistických údajů z různých zdrojů k financování, struktuře zaměstnanosti, výkonům (nejen ve vztahu k obhospodařovaným evidenčním číslům sbírkových předmětů) muzeí v České republice, a s přihlédnutím ke své vlastní více než 10leté zkušenosti s činností nejvýznamnějšího soukromého hráče na poli muzejního provozu u nás, se autorka pokusí definovat nikoliv jak – když, ale zda vůbec a proč muzejní rozpočty u nás nestačí. Přiblíží několik fenoménů (dobrovolnictví, dárcovství, návštěvnost, zaměstnanost, kulturní dědictví), často v souvislosti s financováním kultury (a muzeí) zmiňovaných, málokdy však skutečně hodnověrně zhodnocených, a pokusí se definovat několik, možná elementárních, možná neobvyklých pravidel, které by mohly pomoci vrátit i do našeho muzejního prostředí finančně úspěšná, či alespoň stabilní muzea, méně závislá na okamžitých výkyvech krizemi zmítaných veřejných rozpočtů.

15

13. listopadu 2013 Muzeum, muzeologie a studenti: Studentská sekce konference Muzeum a změna IV / / The Museum and Change IV (16:00–18:00), přednáškový sál H Moderují: Jan Dolák, Masarykova univerzita – Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví, Česká republika; Dita Csütörtökyová, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, Slovensko Dana Lacová Kontakt: Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovensko URL: http://www.uniba.sk

Múzeum Petržalského opevnenia

Príspevok predstavuje Múzeum Petržalského opevnenia, ktoré sa nachádza v jednom z objektov bývalého Petržalského opevnenia z čias druhej svetovej vojny v Bratislave. Jadro práce stručne opisuje vznik a vývoj múzea a približuje jeho hlavné činnosti. Cieľom príspevku je poukázať na problematiku vytvárania neregistrovaných múzejných zariadení na báze dobrovoľníckych aktivít a občianskych združení. Jitka Pešková Kontakt: Masarykova univerzita/Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Česká republika URL: http://www.muni.cz

Vzdělávací strategie Jihočeského muzea v českých Budějovicích

Diplomová práce se zabývá tvorbou vzdělávací strategie Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Práce je členěna do dvou základních celků. Prvním je teoretická část, zabývající se strategickým plánováním ve výchovněvzdělávací činnosti muzea, dále pak metodickým postupem při vytváření vzdělávací strategie, metodickým postupem při naplňování vzdělávací strategie a evaluací výchovně-vzdělávacích programů. Druhým základním celkem je praktická část. Zde jsou uvedeny výsledky dotazníkových šetření, která byla provedena pro potřebu sestavení vzdělávací strategie, a to u zaměstnanců muzea, studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity a studentů středních škol. Je zde zpracovaná situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí muzea s následnou SWOT analýzou a zvolenou strategií, která bude vhodná pro realizaci vzdělávací strategie. Závěrečnou kapitolou je implementační plán Jihočeského muzea, který vychází z provedené situační analýzy, SWOT analýzy, dotazníkových šetření a je nosným dokumentem pro naplnění vzdělávací strategie muzea. Daniela Oravcová Kontakt: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko URL: https://www.ukf.sk

Školské múzeum ako špecifický fenomén muzealizácie. Návrh expozície k dejinám ZŠ Kniežaťa Pribinu v Nitre Cieľom práce bolo spracovať problematiku školských múzeí v rámci slovenského priestoru. Následne sa autorka venuje mapovaniu fungovania sledovanej múzejnej formy v Poľsku, kde školské múzeá predstavujú už tradičnú súčasť múzejnej siete. Výstupom teoretickej časti je vypracovanie koncepcie školskej expozície viažúcej sa k vzniku a k existencii ZŠ kniežaťa Pribinu v Nitre. Expozícia k dejinám uvedenej základnej školy je navrhnutá s dôrazom na detského návštevníka. Pozostáva z ideového námetu, interpretatívneho plánu, technického scenára a návrhu inštalácie. Marianna Tomášková Kontakt: Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovensko URL: http://www.uniba.sk

Chrám Prenesenia ostatkov svätého Mikuláša (Ruská Bystrá)

Príspevok prezentuje Chrám Prenesenia ostatkov Svätého Mikuláša nachádzajúci sa na východnom Slovensku v obci Ruská Bystrá. Chrám je zaradený do Zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO. Cieľom príspevku je poukázať na výnimočné vlastnosti tejto drevenej stavby a výtvarného prevedenia interiéru kostola. Magdaléna Kroupová Kontakt: Masarykova univerzita/Národní muzeum, Česká republika URL: http://www.muni.cz

Marketingová strategie Národního muzea po dobu uzavření hlavní Historické budovy

Diplomová práce popisuje, jak pomocí základních i suplementárních marketingových nástrojů: převést pozornost veřejnosti od uzavřené Historické budovy Národního muzea k jeho dalším objektům; zvyšovat návštěvnost prostřednictvím budování dlouhodobých vztahů s návštěvníky, například pomocí věrnostního programu; sjednotit

16

vizuální komunikaci muzea; a v neposlední řadě rozšiřovat zdroje financování například pomocí mecenášského klubu a dalších možností fungování fundraisingu. Všechny tyto aktivity myšlenkově a vizuálně pojí kampaň „Národní muzeum není jen jedna budova“, která je v tomto období (kromě výstavních projektů) stěžejním komunikačním projektem Národního muzea. Opomenuty nejsou ani teoretické základy marketingu s přihlédnutím ke specifikům marketingu v kultuře, potažmo v muzeu. Daniel Bešina Kontakt: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko URL: https://www.ukf.sk

Zaniknutý románsky kostol sv. Martina na Baratke pri Leviciach, návrh na prezentáciu

Práca pojednáva o zaniknutých románskych kostoloch na lokalite Baratka, ktorá sa rozprestiera juhozápadne od mesta Levice. Práca približuje dejiny christianizácie na území Slovenska a poskytuje stručný dejinný prierez od doby rímskej až po rannouhorský štát. Mapuje tiež vývoj románskeho slohu a románske sakrálne stavby na Slovensku. Samotné jadro práce zhromažďuje získané informácie o lokalite Baratka. Obsahuje aj sumár informácií z geofyzikálneho prieskumu, ako i zistené nové skutočnosti. Pozornosť je upriamená na spôsoby prezentácie zaniknutých romásnkych sakrálnych stavieb in-fondo a in-situ. Miroslava Žažová Kontakt: Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovensko URL: http://www.uniba.sk

Návrh projektu pre deti a mládež so zrakovým znevýhodnením v SNM – Archeologickom múzeu: Vyrob si kachlicu Príspevok sa zaoberá návrhom projektu „Vyrob si kachlicu", ktorý je zameraný na návštevu hendikepovaných detí so zrakovým postihnutím v múzeu. Cieľom projektu je zapojenie zrakovo postihnutých detí do sprievodného programu v múzeu pri výrobe umelecko-remeselných artefaktov – stredovekých a renesančných kachlíc. Samotná realizácia výroby/tvorby kachlíc je navrhovaná na priestory SNM – Archeologického múzea v Bratislave. Jana Nevosadová a Aneta Dohnalová Kontakt: Masarykova univerzita, Česká republika URL: http://www.muni.cz

Možnost využití grantové podpory v rámci realizace studentských muzejních projektů – význam a přínos spolupráce studentů muzeologie a muzejních institucí V loňském roce získal Ústav archeologie a muzeologie FF MU grant, využitelný v rámci předmětu Příprava a realizace výstav. Výsledkem toho byla studentská výstava „Camera obscura – od Aristotela po fenomén fotografie“, uskutečněná v Technickém muzeu v Brně, která zachytila vývoj tohoto pozoruhodného optického principu napříč historií a seznámila návštěvníky s jeho vlivem na různé formy umění. Výstava byla tvořena několika částmi, vedle nástinu principu a historie camery obscury mohli návštěvníci nahlédnout do dobového výtvarného ateliéru, na ukázkách obrazů rozeznávali ty, které byly vytvořeny za pomoci camery obscury či se inspirovali sbírkou unikátních dírkových fotoaparátů, které fungují právě na jejím principu. Možnosti čerpání finančních prostředků, popis mechanismu financování a možné využití grantu Investice do rozvoje vzdělávání v budoucnu. Představení projektu (Camera obscura), který byl uskutečněn ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně. Spolupráce studentů muzeologie a muzejních institucí a její význam a možný přínos. Zhodnocení dosavadních projektů, které byly v rámci grantu realizovány a vize do budoucna. Lenka Pavlovová, János Hushegyi a Tomáš Barta Kontakt: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko URL: https://www.ukf.sk

Expozícia "Archeologické objavy zo zvolenského Pustého hradu" v réžii študentov Katedry muzeológie FF UKF v Nitre

Práca sa zameriava na popularizáciu projektu prípravy expozície inštalovanej v meste Zvolen. Študenti Katedry muzeológie FF UKF v Nitre participovali na celom procese prípravy expozície počnúc selekciou archeologických nálezov pre možnosti múzejného vystavovania, tvorbou ideového námetu, libreta a technického scenára až po samotnú inštaláciu expozície. Cieľom príspevku je prezentovať aktivity študentov, analyzovať získané skúsenosti v oblasti zvyšovania ich erudovanosti a prípravy pre prax.

17

14. listopadu 2013 V. blok: Prezentujme a interpretujme současnost, I. část (09:00–10:45)

Moderuje: Ondřej Dostál, Asociace muzeí a galerií ČR/Masarykova univerzita – Mendelovo muzeum, Česká republika Martin Reinhold Schärer Martin Reinhold Schärer, Ph.D., vystudoval historii, pedagogiku a dějiny umění na univerzitě v Curychu (historický výzkum v Německu a v Belgii). V letech 1973–1979 byl vědeckým pracovníkem Švýcarského národního muzea v Curychu, vedoucím vědecké knihovny, autorem výstav o švýcarské historii a editorem Průvodce po švýcarských muzeích. V letech 1979–1985 vytvořil nové mezioborové muzeum o jídle (Alimentarium) ve Vevey, které bylo otevřeno v roce 1985; do roku 2010 byl ředitelem tohoto muzea. V letech 1985–1991 byl prezidentem Švýcarské asociace muzeí, v letech 1993–1998 byl prezidentem Mezinárodní komise pro muzeologii Mezinárodní rady muzeí (ICOFOM), od roku 1993 do roku 1999 byl prezidentem Švýcarského národního výboru Mezinárodní rady muzeí ICOM, 1998–2004 byl členem výkonné rady ICOM, v letech 2004–2010 vicepresidentem ICOMu, v letech 2008–2011 byl členem Etického výboru ICOM a od roku 2012 je prezidentem tohoto výboru. Byl iniciátorem postgraduálního studijního programu muzeologie na Univerzitě v Basileji (1992). Kontakt: předseda Etické komise ICOM, Switzerland e-mail: [email protected]; URL: http://icom.museum

Muzea a expozice: jejich funkce a role v měnící se společnosti

Vztah mezi muzei a společností je velmi komplexní záležitostí, protože zahrnuje mnoho témat: Financování – sbírky – architektura – veřejnost – společnost – vedení. A také cestovní ruch – globalizace – výzkum – komunikace – marketing atd. Často se ocitáme mezi dvěma extrémy: veřejné nebo soukromé financování; tradiční sbírky nebo pouhá dokumentace; depozitář nebo centrum aktivit; svatyně nebo fórum; obsahová architektura nebo egoistická architektura; elitářství nebo masová veřejnost; autenticita nebo show; ředitel/kurátor nebo ředitel/správce a tak dále. Mohli bychom si představit nějaké pravidlo mezi těmito dvěma póly, ideálně by to bylo někde mezi extrémy. Ale kde? To je velká otázka! Muzeum jako instituce v sociální síti musí žít v rámci současného vývoje. Ale co je ještě přijatelné a co už nepřijatelné? Zuzana Strnadová PhDr. Zuzana Strnadová působí v muzejnictví od roku 1990. Nejprve na pozici produkční a vedoucí oddělení prezentace v Muzeu hlavního města Prahy, poté jako produkční Galerie Original a od roku 2000 je ředitelkou Muzea hlavního města Prahy. Absolvovala obor Filozofie-Ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také složila rigorózní zkoušky. Od roku 2001 působí v Asociaci muzeí a galerií ČR jako předsedkyně Krajské sekce hlavního města Prahy, je členkou vědecké rady Národního technického muzea v Praze a Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V letech 2006–2012 byla předsedkyní Českého výboru ICOM. Kontakt: Muzeum hlavního města Prahy Kožná 1, 110 00 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.muzeumprahy.cz

Multikulturní programy v Muzeu hl. m. Prahy

Praha byla, je a stále více bude multikulturní. Muzeum hlavního města Prahy se již v předchozím desetiletí rozhodlo cíleně prezentovat multikulturalitu Prahy formou programů určených především dětem a mládeži. Tyto interaktivní programy jsou vedeny dvěma směry. Programy v rámci cyklu „Žijí s námi, žijeme s nimi“ se zaměřují na menšiny žijící v Praze v současnosti („Vietnam v Praze“, „Romové očima Romů“), některé se zabývají tímto tématem v minulosti („Multikulturní Praha za doby Karla IV.“). Druhý okruh programů prostřednictvím seznámení se s partnerskými městy Prahy, přibližuje účastníkům kulturu, obyvatele a zvyky jiných zemí. Zároveň je multikulturalita Prahy prezentována i formou výstav, jak v rámci výstav z historie Prahy, tak i její současnosti. Muzeum tak mj. nabízí doplnění průřezového tématu multikulturní výchovy dětí a mládeže. Zároveň se vzhledem k přímému zapojení příslušníků národnostních menšin žijících v Praze do těchto programů, posiluje i role muzea jakožto centra setkávání, centra komunitního života. Elisabeth Fendl Dr. Elisabeth Fendl vystudovala evropskou etnologii a dějiny umění v Regensburgu a Marburgu. V letech 1989– 1990 pracovala jako diplomovaná asistentka na Ústavu evropské etnologie na Univerzitě v Regensburgu a v letech 1990–1999 byla ředitelkou Egerland–Muzeum v Marktredwitz (speciální výstavy, nový koncept a nová instalace muzea). Od roku 2000 je výzkumnou pracovnicí na Ústavu germánské etnologie ve východní Evropě ve Freiburg im Breisgau (regionální zaměření: Česká a Slovenská republika) a od roku 2013 je zakládajícím členem Muzea Němců z Čech, Moravy a Slezska („Sudetoněmecké“ muzeum) v Mnichově. Kontakt: Gründungsbeauftragte für das Sudetendeutsche Museum Hochstrasse 8, 81669 München, Federal Republic of Germany e-mail: [email protected]

18

Předkládání interpretace. Dary (artefakty) naplněné a znovu naplňované významy

Objekty darované do kolekcí Sudetoněmeckého muzea v Mnichově (muzeum bude zřízeno v příštích letech) jsou naplněny mnoha významy, které jsou zároveň interpretacemi. Bývalí vlastníci předmětů k darům často připsali historii a svou interpretaci. Dary jsou často zatíženy úkolem ilustrovat a vysvětlit „jak to bylo“. Samo muzeum musí uvést tyto zápisy, musí generalizovat a narušit imanentní „pokyny“. Příspěvek se pokouší rozebrat tento dvojitý proces vytváření interpretací tím, že bere vážně i přidané komentáře. Předměty naplněné významy mění svůj život, když se stanou muzejními objekty: znovu se naplňují dalšími významy. Václav Rutar Mgr. Václav Rutar je absolventem oboru Dějiny umění-Muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde v současné době studuje doktorské studium archeologie. V letech 2004–2012 byl zaměstnán jako vedoucí správy sbírek v Muzeu Policie ČR. Od roku 2012 pracuje v Národním technickém muzeu v Praze jako vedoucí oddělení centrální evidence a administrace sbírek. Je členem Českého výboru ICOM, Muzeologické komise AMG či International Comittee for Museology (ICOFOM). Kontakt: Národní technické muzeum v Praze Kostelní 42, 170 78 Praha 7, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.ntm.cz

Prezentace současné techniky v muzejních expozicích – vzhled či funkce?

Dokumentovaná současnost a její pozice na časové ose – dokumentace minulosti, současnosti a budoucnosti. Muzejní chápání času a délka doby současnosti. „Ontogeneze“ a „fylogeneze“ sbírkového předmětu. Patina dillema a diachronní identity muzejního předmětu. Proměnlivý charakter měřítek výběru dokumentů současnosti a odpovědnost kurátora. Získávání a prezentace předmětů bez historie. Veletrh muzejních předmětů a dokumentace současné techniky. Ostenze techniky – orientace na vzhled a orientace na funkci. Prezentace funkce jako cesta k interaktivitě a participaci. Martin Vaněk a Ondřej Chrobák Mgr. Martin Vaněk vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v současné době pokračuje v doktorském studiu dějin umění v Brně. Předmětem jeho zájmu je umění pozdního středověku, předně nástěnné malby; zabývá se možnostmi prezentace středověkého umění v muzeu/galerii, genezí prezentace a vizemi do budoucnosti. V letech 2006–2007 byl zaměstnán v Muzeu Jindřichohradecka jako kurátor, poté pracoval na pozici kurátora sbírky starého umění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a od roku 2011 je zaměstnancem Metodického centra CENS Moravské galerie v Brně. Kontakt: Moravská galerie v Brně Husova 18, 662 26 Brno, Česká republika e-mail: [email protected], [email protected] URL: http://www.moravska-galerie.cz

CENS jako moderátor vnitřních diskuzí

Centrum nových strategií muzejní prezentace (CENS) zkoumá především způsoby vystavení děl výtvarné a vizuální kultury v muzejním kontextu a aplikuje výsledky svého bádání v praxi. Jedním z cílů centra je vytvořit platformu pro diskuzi o aktuální metodologii a napomoci propagaci a rehabilitaci muzea umění jako svébytné, pro společnost nepostradatelné instituce. Tento cíl je však strategické prosadit nejprve v samotné instituci, kde centrum působí. Příspěvek se bude zabývat především způsobem vlastní vnitřní komunikace a její úspěšnosti.

V. blok: Prezentujme a interpretujme současnost, pokračování (11:00–12:30) Moderuje: Zuzana Strnadová, Muzeum hl. m. Prahy, Česká republika Ivana Havlíková a Zuzana Haraštová Mgr. Ing. Ivana Havlíková vystudovala klasickou archeologii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Arts management na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. V Národním muzeu pracuje od roku 2007, od roku 2009 v Centru pro prezentaci kulturního dědictví. Ve své práci se zaměřuje na oblast komunikace muzeí s veřejností a na muzejní marketing a PR. Od roku 2009 je hlavní koordinátorkou projektu Pražská muzejní noc. Mgr. Zuzana Haraštová je absolventkou oboru Česká filologie-Historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde je v současné době studentkou doktorského programu České dějiny. Od roku 2013 působí v Národním muzeu jako kulturně-výchovný pracovník – produkční v oddělení správy, evidence a péče o sbírky. Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected], [email protected]; URL: http://www.nm.cz;

19

Muzeum, sbírkový předmět a virtuální prostor

Nové technologie otevírají kulturním institucím široké pole působnosti ve virtuálním prostoru. Portál eSbírky.cz je platformou nejen pro prezentaci digitalizovaného obsahu českých paměťových institucí, ale otevírá také unikátní možnosti cílené komunikace s publikem. Důraz je kladen na interaktivní využívání informací i aktivní zapojení veřejnosti do tvorby obsahu. Portál eSbírky.cz v současné době prezentuje více než 28 tis. sbírkových předmětů téměř 30 muzeí a galerií z České republiky. Jedná se o fotografie, ale také mp3 nahrávky, do budoucna je počítáno také se zpřístupněním audio-vizuálních nahrávek. Partnerem eSbírek je Europeana, umožňující prezentaci českých muzejních sbírek na portále Europeana.eu. Nina Seyčková a Marco Stella Mgr. Nina Seyčková, DiS., je absolventkou Studií nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v současné době pokračuje v doktorském studiu. Působila v Muzeu Fráni Šrámka – v Městském kulturním středisku Sobotka, kde připravovala projekt novomediální životopisně-literární výstavy a jejího projektového řešení; je autorkou návrhu na aplikaci ArtMap pro iPhone. Mgr. Marco Stella je absolventem oboru Antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době pokračuje v doktorském studiu a zároveň v magisterském studiu teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2011 je kurátorem sbírek Hrdličkova muzea člověka, PřF UK a výzkumným pracovníkem na Katedře filozofie a dějin přírodních věd na PřF UK. Přednáší na Katedře obecné antropologie na FHS UK. Kontakt: Hrdličkovo muzeum člověka, PřF UK v Praze Viničná 7, 190 17 Praha 9, Česká republika e-mail: [email protected], [email protected]; URL: http://web.natur.cuni.cz/~hmc

Evoluce v Hrdličkově muzeu člověka

Projekt revitalizace prostor, stálé expozice a stylu prezentace Hrdličkova muzea člověka (HMČ). Cíle revitalizace, její teoretická východiska a některé dílčí aktivity související s prezentací, realizací doprovodných programů, práce s návštěvníkem a využití moderních technologií. Muzeum představuje součást komunikačního procesu, jehož partnery jsou návštěvník a samotná instituce. V souladu se současnými trendy v pedagogice i muzeologii usilujeme o to, aby obě strany byly rovnocennými partnery. Návštěvník muzea nehledá jen fakta, ale také emoce, zážitek a příležitost k sociální interakci. Výhodou malých muzeí a sbírek, které jsou součástí univerzitní infrastruktury, je skutečnost, že toto prostředí má potenciál tyto požadavky dobře naplňovat. Problematický je dosavadní způsob vystavování a prezentace univerzitních sbírek a muzeí směrem k veřejnosti, který je třeba zatraktivnit. Ladislav Župčán Mgr. Ladislav Župčán, Ph.D., je absolventem magisterského studia historie na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě a doktorského studia slovenských dějin tamtéž. Od roku 2013 je odborným asistentem na Katedře historie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě. Specializuje se na antické dějiny, konkrétně na éru helénismu, dále se zabývá dějinami fortifikací.

Kontakt:

Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnavě – Filozofická fakulta Námestie J. Herdu č. 2, 917 01 Trnava, Slovensko e-mail: [email protected]; URL: http://www.ucm.sk

Súčasná dokumentácia a prezentácia hradných fortifikácií vo virtuálnom múzeu (Košický a Turniansky hrad)

Stredoveké i novoveké fortifikácie sú v mnohých prípadoch dnes už len ruiny. Napriek tomu sú pre ľudí veľkým lákadlom. Ich architektonická prezentácia a historická dokumentácia je najdôležitejšou súčasťou hradných a zámockých múzeí. Od konca 19. storočia, no najmä v 20. storočí generácie odborníkov a nadšencov začali so systematickou dokumentáciou fortifikácií zameraných predovšetkým na zachovanie súdobej zachovalej architektúry, či už vo forme sanácií pamiatok, alebo fotografických dokladov. Avšak aktuálna (zač. 21. storočia) technologická dokonalosť už umožňuje nielen ich prezentáciu, ale najmä technické zdokumentovanie. Moderný kyberpriestor poskytuje dostatočný priestor na istú „záchranu", resp. zachovanie spomínaných fortifikácií a takisto disponuje vysokou vizuálnou predstavivosťou nielen stavebných úprav, ale aj spôsobov každodenného života v rozličných časových epochách. Martin Krsek Mgr. Martin Krsek je absolventem oboru Kulturně-historická regionalistika na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně. Od roku 2007 je zaměstnán v Muzeu města Ústí nad Labem jako historik se specializací na popularizaci regionální historie, posléze také jako kurátor technických sbírek. Účastní se několika výzkumných a výstavních projektů (např. webová databáze architektury severu Čech – Ústí-Aussig.net, Zapomenutí hrdinové, Česko-saská učebnice dějepisu, Patriotismus, nacionalismus a národovectví v českých zemích, Dokumentace

20

moderní architektury pro NPÚ aj.). Zaměřuje se na dějiny 19. a 20. století s důrazem na regionální českoněmecké dějiny severozápadních Čech. Kontakt: Muzeum města Ústí nad Labem Masarykova 1000/3, 400 01 Ústí nad Labem, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.muzeumusti.cz

Moderní architektura v muzeu

V rámci prezentace regionální historie v Muzeu města Ústí nad Labem hraje architektura důležitou roli. Je pojímána jako nositel paměti místa, jako určující prvek veřejného prostoru, jako všudypřítomný faktor každodennosti. Muzeum se podílí na tvorbě webové databáze architektury severu Čech Ústí-Aussig.net, která funguje nejen jako přehled tvůrců a jejich děl, ale zároveň coby živá diskusní platforma o nejaktuálnějším dění. Další netradiční formu přibližující téma architektury představují vytyčené naučné stezky „Po vilové architektuře“ a „Po ústeckých NEJ…“. Každá stezka má svého tištěného a audio průvodce. Muzeum se samozřejmě nevyhýbá ani klasické výstavní prezentaci architektury. Např. využilo putovní výstavy projektu Slavné vily Čech, Moravy a Slezska k dotvoření rozsáhlé regionální výstavy o vilové architektuře v severních Čechách. Výstavu doprovodila série besed s regionálními architekty, jejichž realizace se odrazily v daném projektu. Momentálně probíhá výstava k roli mozaiky v socialistické architektuře a v roce 2014 bude uvedena výstava „Kotvy, Máje, Priory“ o architektuře obchodních domů v dobách normalizace opět s důrazem na regionální reprezentanty. Architektura se odráží i ve sbírkotvorné činnosti muzea, a to shromažďováním výrazných architektonických a designových prvků z rekonstruovaných a demolovaných historických budov, stejně tak jako dokladů (modelů, projektů) k současné architektuře. Muzeum se také angažuje v aktivitách za záchranu architektonického dědictví. Martina Župčánová PhDr. Martina Župčánová vystudovala muzeologii na Univerzitě Konstantina filozofa v Nitře, kde v současné době pokračuje v doktorském studiu v oboru Kulturologie. Od roku 2012 je zaměstnána jako účetní archivářka v ZSS Viničky v Nitře. Předmětem jejího zájmu jsou možnosti využití virtuální reality a kyberprostoru v prostorách klasického muzea. Kontakt: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre – Filozofická fakulta Hodžova 1, 949 01 Nitra, Slovensko e-mail: [email protected]; URL: https://www.ukf.sk

Zmysel virtuálneho múzea: prezentovať či dokumentovať?

Virtuálne múzeum predstavuje najmodernejšiu technickú formu prezentácie múzejných zbierkových artefaktov. Virtualita disponuje možnosťou prezentácie interiéru aj exteriéru muzeálnych priestorov na internete. Odkrytie trendov (pozitívne a negatívne stránky, princípy skonštruovania, jednotlivé formy, atď.) virtuality na vybraných piatich svetových virtuálnych múzeách (Louvre, NASA, Virtual Museum of Canada, inštitút Smithosonian). Rozdielnosti medzi tradičným virtuálnym múzeom (základným) a novodobým virtuálnym, tzv. kyber – múzeom (možnosťami, systémovými konvenciami, dokumentáciou zbierkových artefaktov, atď.) vo virtuálnej realite, respektíve v kyberpriestore. Cieľom je nielen prezentácia výskumu problematiky virtuálneho kybermúzea, ale aj čiastočných výsledkov na príklade hradnej sústavy hradu Slanec. Príspevok je zameraný aj na dokumentáciu (historickú, súčasnú i budúcu) architektúry vybraného hradu v historických dobách na zachovalých artefaktoch z archívnych, muzeálnych a súkromných zbierok. Klára Havlíčková Mgr. Klára Havlíčková je od roku 2007 zaměstnána v Technickém muzeu v Brně na pozici tisková mluvčí, PR manager. Od roku 2005 působí jako externí pedagog při Ústavu archeologie a muzeologie na Masarykově univerzitě v Brně, kde vyučuje tvorbu výstav, muzejní marketing a světová muzea a galerie. Má praxi v cestovním ruchu a školství (např. Střední a vyšší odborná škola informačních a knihovních služeb v Brně, cestovní kancelář FISCHER, GMTRAVEL s. r. o.). Je absolventkou dějin umění a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Kontakt: Technické muzeum v Brně Purkyňova 105, 612 00 Brno – Královo Pole, Česká republika e-mail: [email protected]; URL: http://www.technicalmuseum.cz

Muzeum jako médium 21. století

Pokud bychom měli muzeograficky definovat 19. století, bylo by to bezesporu století akvizice, tak jako by bylo možné minulé století s rozvojem výpočetní techniky nazvat stoletím dokumentace. Současnost a blízká budoucnost se dle všech ukazatelů bude zabývat především prezentací. Muzeum přestává být čistě edukativní a převážně vědeckou, či vědecko-výzkumnou institucí, určenou elitářskému způsobu užívání, vyžadující přípravu a jistou dávku sebezapření k jeho návštěvě. Naopak muzeum se stává spíše agorou než chrámem, opět nás vrací zpět k Samueli Quichenbergovi a jeho Theatrum mundi. Více než kdy předtím je muzeum divadlem, sbírky jsou představeny spektakulárním způsobem. Kreativní technologie, dramaturgie a výtvarné pojetí muzejní prezentace stírá hranice mezi skutečností, iluzí a autenticitou. Současně se v posledních letech zabývá otázkou vztahů s veřejností, segmentací kulturního publika, návštěvník se stává klientem a uživatelem, produkt se stává službou,

21

muzejní prostor je veřejným prostorem občanské společnosti. Poté, co MoMA dokázalo utratit 80 mil USD za jednu kampaň a MET pro jinou kampaň získalo hollywoodské hvězdy, senátory a kongresmeny, je třeba si přiznat, že muzeum již nadále provždy bude médiem, nikoliv pouze medializovanou institucí. Avšak právě autenticita předmětů a jejich uvedení v souvislostech a seriozní, vědecky podložené sdílení faktů odlišuje muzeum od všech ostatních stávajících forem médií. Co je tedy úkolem muzea 21. století? Je konkurenceschopnost muzejních institucí jako médií oproti ostatním médiím měřitelná? Je nejvyšším cílem těchto institucí zvyšování návštěvnosti? Kam až dokážeme zajít ve spektakulárnosti současné muzejní tvorby, abychom mohli být konkurenceschopní?

22