The environmental crisis is concerned with the kind of creatures we are and chat we must become in order to survive... Lynton K

The environmental crisis … is concerned with the kind of creatures we are and chat we must become in order to survive... Lynton K. Caldwell

1

Ekologie a ekonomika rev 9/2005

Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality ŽP a jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. (Zákon o životním prostředí č.17/1992 Sb.)

Ekologie • Věda zkoumající vztahy mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím • Věda o souvislostech fungování živé a neživé přírody • Člověk přírody

integrální

(rovnocenná)

součást

• Ekologické chování (?)

2


Životní prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ekosystém Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem propojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Ekologická stabilita Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Znečisťování životního prostředí Znečisťování ŽP je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.

3


Poškozování ŽP Je zhoršování jeho stavu znečisťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Biodiverzita Přírodní rozmanitost rostlinných a živočišných druhů v jejich přirozených lokalitách.

4


Vývoj postojů k problematice ŽP • Problémy ekologie lze najít již u starověkých civilizací • 50. a 60. léta - řešení dílčích problémů ve vyspělých zemích • země východního bloku: preference těžkého průmyslu • 1957: 1. Teorie o posilování skleníkového efektu • konec 60. let - teze o rychlém vyčerpání přírodních zdrojů • 1968: Římský klub – varovné hypotézy o globálních krizích • 1972 Meadows: "Meze růstu" (návrh zastavit rozvoj) • varovná hypotéza/model budoucího vývoje populace • růst populace x ekonomický vývoj x čerpání zdrojů x ekologické dopady (4 limity: půda pro zemědělství a lesnictví, dosažitelné výnosy v lesnictví, neobnovitelné zdroje, schopnost přírody absorbovat znečištění)

5


• zachování trendů rozvoje = cca za sto let překročení hranic růstu -> důsledkem náhlý a nekontrolovatelný pokles populace a průmyslové výroby (vyčerpání zdrojů a ŽP), globální krize • problém předvídání budoucího vývoje (kvalitativní vývoj, nové technologie – internet/biotechnologie), výsledky modelování závisí na přijatých předpokladech • 1992: Nová teorie: za mezemi růstu

6


7


Obr. Předpoklady vývoje zásob surovin (Římský klub) a realita 2005: titulky opět říkají: „Za čtyřicet let bude ropa nad zlato“… Jsou současné ceny ropy signálem o vyčerpávání zdrojů?

• 8


• poč. 70 let - počátek chápání ekologických problémů v globálním kontextu, zákonná opatření a regulace (National Environmetal Policy Act of US 1970) • negativní působení na ŽP se projevuje v širším měřítku (kyselý déšť) • červen 1972 konference OSN (Stockholm) "o lidském přírodním prostředí" identifikování 4 základních ekologických problémů: • produkce odpadů (akutní nebezpečí pro člověka a přírodu) • nebezpečí překročení únosné míry zátěže rozsáhlých území • porušování planetárních systémů • rozvoj, přílišná velikost a model, extenzivní modely rozvoje • redukce biologického bohatství planety, zvyšování citlivosti planetárního systému • (Ekonomický) rozvoj <-> Využívání přírodních zdrojů <-> Životní prostředí [populační, sociální, kulturní, politický vývoj] • Iniciování řešení problémů, zatím komplexní přístup a opatření ex post • 1972 Formulování principu PPP (za znečisťování platí znečišťovatel) zeměmi OECD, • odpovědnost za znečištění, zahrnutí do nákladů produkce • předpoklad „správného“ rozhodování spotřebitelů • problémy implementace při nedokonalém trhu 9


• 1979 Convention on Long Range Transboundary Air Pollution • 1985 protokol o 30% snižení emisí SO2 do 1993, • 1988 stabilizace emisí NOx v roce 1995 v úrovni 1987 • 1981 IIASA: Energie v konečném světě (globální analýza), dlouhodobé aspekty globálních problémů energetiky • …Příroda není neomezeným rezervoárem pro ukládání odpadů …Problémem je, jak získávat energii v podmínkách omezeného ŽP a ne v podmínkách omezených zdrojů. • Všechny druhy lidských činností jsou spojeny s určitým rizikem ve vztahu k ŽP. • Idea „Sustainable Energy Future“ • Idea IES • Počátek chápání globálních ekologických problémů ve vazbě na rozvoj v kontextu sociálních, ekonomických a politických problémů

• 1983 OSN: Světová komise pro životní prostředí a rozvoj (Gro H. Brundtlandová) 10


• 1987: Naše společná budoucnost - vytyčení koncepce trvale udržitelného rozvoje (nový typ hospodářského rozvoje) • …Rozvoj, který dokáže naplnit potřeby současné generace bez ohrožení plnění potřeb dalších generací… • 1985: Objev ozónové díry nad Antarktidou • 1988: Konference v Torontu - požadavek snížení emisí CO2 o 20 % do roku 2005 • Montreal, Londýn, Kodaň: Smlouva a dodatky o látkách poškozujících ozónovou vrstvu (ODS) • 1986: Havárie JE v Černobylu • kompletní změna chápání jaderné bezpečnosti a koncepce bezpečnostních systémů • 90. léta: globální chápání nebezpečí globálního oteplování • 1992 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), tzv. summit Země ("Klimatická konvence, úmluva o biodiverzitě atd.) • Hledání rovnováhy zájmů (ekonomika, ekologie, sociální aspekty…)

11


• 1997: Konference v Kjóto • navazuje na summit v Rio • závazné limity pro snížení emisí skleníkových plynů • obtížné hledání kompromisu a způsobu naplnění dohody (následné konference v Bonnu, Buenos Aires, Haagu) • 1997: „Bílá zpráva strategie EU“ pro obnovitelné zdroje energie, do roku 2012 dosáhnout 21% podílu OZE na PEZ • Aarhus 1998: Evropská konference pro zlepšení stavu ŽP a řešení prioritních problémů (těžké kovy, persistentní látky..) • Právo na informace • Účast veřejnosti na rozhodování • Právo na právní ochranu v záležitostech ŽP • 2001: Direktiva 2001/77/EC Směrnice evropského parlamentu a rady „O podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou“. Konkrétní cíle pro elektřinu a PEZ do 2010 (12%, 22,1%) pro EU jako celek

12


• Konec 20. století • Nástup „globalizace“ • Hledání nové podoby mezinárodních institucí (? a mezinárodní spolupráce) Johannesburg 2002: • Konference o trvale udržitelném rozvoji – vyhodnocení plnění závěrů z Rio • Obchodování s emisemi skleníkových plynů – Direktiva 87/2003 • Aplikace ekonomického přístupu k redukci emisí

• 70., poč. 80. let: Technický přístup k řešení otázek ŽP (opatření "ex post") • od poloviny 80. let snaha předcházet problémům (opatření "ex ante") - strukturální změny, princip předběžné opatrnosti (IEA) • 80. a 90. léta: postupné změny v nazírání na vztah člověka a přírody

13


• ČSSR/ČSFR/ČR ?, základy ekologické legislativy teprve od roku 1990 • Tlak na realizaci ekologických opatření v rámci rozšiřování EU • Vysoké zatížení ekonomiky „ekologizačními“ opatřeními (ochrana ovzduší, ochrana vod)

14


Biocentrický x Antropocentrický přístup Antropocentrický přístup: • ŽP je chápáno především jako životní prostředí člověka (preference problémů a potřeb člověka), • Tendence k překračování únosné zátěže území • Podceňování příčin a následků v životním prostředí, překračování regenerační schopnosti ŽP • Podceňování biodiverzity (jako podmínky zachování ekologické stability) • Preference úzkých lokálních (krátkodobých, ekonomických) zájmů • Technické a technokratické přístupy • Neochota měnit styl života a spotřební návyky

15


Biocentrický přístup • častá preference (lokálních) problémů daného území, lokality apod. (x celková ekolog. efektivnost) • Podceňování ekonomických, sociálních, politických aspektů TUR, tlak na jednostranná řešení • Přeceňování možnosti rychlé změny sociálních návyků a životního stylu • Striktní odmítání ekonomické dimenze problému Trvale udržitelný rozvoj • Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

• ... takový model rozvoje, který dokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by

ohrozil plnění potřeb generací následujících ...(World Commission on Environment and Development)

16


• ..lidstvo, příroda, technologie jsou nedělitelné .. • NEMOŽNOST zanechat svět v každém detailu stejný pro další generace (ale stejně kvalitní ve smyslu možností volby) ZÁKLADNÍ FILOZOFIE MODERNÍHO PŘÍSTUPU K ŽP: • Člověk je s spolu s ostatními organismy neoddělitelnou součástí přírody, • Existuje přirozená vzájemná závislost člověka a ostatních organismů, • Respektování práva člověka přetvářet přírodu v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje a vědomost odpovědnosti za zachování příznivého životního prostředí budoucím generacím, • Právo na příznivé životní prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka,

17


• Každý má právo na pravdivé a přiměřené informace o stavu a vývoji ŽP, příčinách a důsledcích tohoto stavu, na informace o připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu ŽP a na informace o opatřeních, která orgány odpovědné za ochranu ŽP podnikají při předcházení nebo nápravě poškození ŽP, • Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality ŽP a jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. • Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území,a to v rozsahu stanoveném zákony

18


Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) ("summit Země") • Rio de Janeiro, červen 1992, zúčastněno 178 zemí • Cíl: Jak má vypadat TUR, jak ho dosáhnout, jakou má mít podobu v různých zemích (řešení konfliktu Sever x Jih), přijetí základních konvencí o vztahu k ŽP

19


Přijaté dokumenty 1. Deklarace z Ria (27 základních principů - charta chování lidí jako obyvatelů země), závazek států zabudovat principy do své legislativy ("SOFT LAW") 2. Úmluva o biodiverzitě (153 států podepsalo na místě, nikoliv USA, ČSFR) - "HARD LAW" • volný přístup k biotechnologiím, které jsou ekologicky příznivé a nepůsobí devastaci přírody x US patenty • monitorování • ochrana rostlin, zvířat "in-istu", "ex-situ" • biologické zdroje pod suverénní kontrolou jednotlivých států • závazek finanční pomoci od rozvinutých zemí 3. Konvence o klimatu (153 států podepsalo na místě, nikoliv USA, ČSFR) - "HARD LAW" • ochrana klimatického systému • pomoc rozvinutým zemím • závazky pravidelného publikování národních zpráv o GHG • realizace národních programů pro prevenci klimatických změn • podpora technologií snižujících emise GHG 20


• • • •

respektování souvislostí klimatických změn podpora výzkumu závazek rozvinutých států vypracovat jednotnou politiku závazek rozvinutých zemí stabilizovat k roku 2000 emise GHG na úrovni roku 1990

4. Rámcové principy hospodaření v lesích 5. Agenda 21 (soubor pravidel a návodů pro uskutečňování změn k trvale udržitelnému rozvoji) • chudoba v rozvojových zemích a spotřební návyky ve vyspělých státech označeny jako základní příčina zhoršování ŽP • fond 0.7% HDP vyspělých zemí pro rozvojovou pomoc Deklarace z Ria • 27 principů • Základním úkolem je odstraňování chudoby • Právo využívat vlastní zdroje a právo na rozvoj • Společná ale diferencovaná odpovědnost jednotlivých států • Princip předběžné opatrnosti • Internalizace externích nákladů 21


• EIA • Povinnost předávat informace

22


Závěry z Kjóto 1997 • mezinárodní konference o harmonogramu snižování emisí skleníkových plynů • kontroverze zájmů mezi jednotlivými státy • akceptována realita nebezpečí skleníkového efektu • problém v dopadech na ekonomiku jednotlivých zemí, konkurenční výhody • problém bipolarity Sever x Jih • závěrečná kompromisní dohoda (horizont 2008-2012 oproti 1990): • země EU (+většina středo a východoevropských zemí): • USA: -7% • Japonsko a Kanada: -6% • Norsko: +1% • Austrálie: +8% • Island: +10% • Rusko a Ukrajina: stabilizovat emise • Světa jako celek: -5.6% 23


-8%

Kjótské mechanizmy: • JI – Joint Implementation: spolupráce investora a přijímacího státu, dělí se o emisní kredity, Investorem USA, Japonsko, Kanada, EU15 • EIT – mezinárodní emisní obchodování • Clean Development Mechanisms – obdoba JI, hostitelem rozvojová země, součást pomoci k TUR • Podmínka ratifikace: 55% signatářských států a 55% emisí (dosud 118 států ano, ne USA-36%, Austrálie, Rusko – podpis slíbilo již v Marákeši 11/2001) • Velký odpor USA a některých dalších států (diskuze způsobu výpočtu snížení, obchod s emisemi, význam zalesňování), USA odvolaly svůj podpis • Čína a Rusko na konferenci v Johanesburgu ohlásily ratifikaci do konce 2002 (ale výsledek negativní) • Kjótský protokol ratifikován až v průběhu roku 2005 – klíčové postavení Ruska. Ale Rusko 1.10.2004 oznámilo vůli ratifikovat (17% emisí, s Ruskem celkem 61% emisí v rámci protokolu), USA, Čína ne 24


EU: snaha implementace dohod z Kjótó • Snaha o použití tržních mechanizmů – obchodování s emisními povolenkami (od roku 2005 zahájení) • Zavedení stropů emisí pro 5000 největších producentů, EU direktiva 2003/87 o Spalovací zařízení nad 20 MW o Rafinérie, koksárny o Metalurgie, cement, výroba skla • Národní alokační plány (v průběhu roku 2004) • obchody s povolenkami v 1996, skutečný rozjezd především v rámci JI – 2002 • vysoká nejistota, dosavadní rozmezí 1-10 Euro/tCO2 • EU má problém s dodržením závazku (10 z 15 zemí)

25


.... V SOUČASNOSTI EU NENÍ SCHOPNÁ REAGOVAT NA NEBEZPEČÍ ZMĚN KLIMATU A SPLNIT SVÉ ZÁVAZKY V TÉTO OBLASTI, ZEJMÉNA ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z KJÓTSKÉHO PROTOKOLU....

(Green Paper EU, 2000) ⇒EU: od poloviny 80. let nárůst spotřeby PEZ 1-2% ročně (především domácnosti a sektor služeb, průmysl pokles) ⇒referenční scénář: nárůst emisí skleníkových plynů o 5.2% (2010 versus 1990), 90% nárůstu dopravní sektor

Scénář vývoje emisí CO2 v zemích EU (Green Paper) 140 130

%

120 EU EU-30

110 100 90 80 1990

26

2000

2010


2020

2030

Johannesburg 2002 • 191 států, světová konference o trvale udržitelném rozvoji • vyhodnocení plnění závěrů z Rio Řešené problémy: • jak konkrétně naplňovat pojem trvale udržitelného rozvoje • přístup chudých zemí k energii (souvisí s odlesňováním a socioekonomickými aspekty), otázka OZE (souboj o stanovení závazných limitů, požadavek EU do 2010 15% z OZE nepřijat) • boj proti chudobě a znečistění planety • přístup k vodě a ochrana světových oceánů • ochrana přírodní rozmanitosti • ekonomická pomoc (dřívější závazky a doporučení 0.7% HDP, průměr za vyspělé země: 0.22%), naléhavá výzva zvýšit ODA na 0.7%, řešit neudržitelnou dluhovou zátěž • nutnost najít kompromis mezi mnoha různorodými zájmy (OZE, pravidla přístupy na trh – zemědělské produkty, prosazování zákona, práva žen atd.)

27


Závěry a výsledky • Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji • Potvrzení zásad Deklarace z Ria (mj. důležitosti boje s chudobou a změna vzorců spotřeby pro TUR) • Spravedlivé rozdělování efektů globalizace • Rovnoprávné postavení žen Výsledky: • Snížit počet lidí bez přístupu k vodě a kanalizaci z 2 mld na 1 mld do 2015 • Do roku 2015 obnovit stavy ryb v mořích a oceánech (tam, kde je to možné!) • Zvýšené využívání OZE (žádný pevný závazek) – původní návrh EU 15% do 2010 • Deklarace uvolnění přístupu na zemědělské trhy vyspělých států pro rozvojové země – 9/2003 zasedání WTO v Cancúnu skončilo totálním fiaskem (zablokování další liberalizace, nedohoda v oblasti subvencí) • Boj proti korupci a prosazování demokracie • Vytvoření fondu solidarity – do 2015 snížit počet lidí vydělávajících méně než 1 USD/den • Razantně snížit vymírání živočišných druhů do 2015

28


Energetika – nejspornější bod summitu • Nedohoda, zda předepsat závazný podíl z OZE (odmítáno zejména USA a zeměmi OPEC) • Pouze vágní závazek – deklarace o přístupu k energii pro chudé (sociální aspekty „obstarávání“ energie – sběr dřeva, osvětlení pro vzdělávání apod.) • Nerovnováha čerpání PEZ (80% fosilní paliva) – 35% ropa, 24% uhlí, 21% ZP)

Velká kritika ekologů pro nekonkrétní a nulové závěry Šlo dosáhnout více?

29


Kritici • Zklamání a rozhořčení • Chybí jednoznačné cíle a závazek k odstranění chudoby a odklon od neobnovitelné energetiky • Podřízení ekologie globálnímu obchodu • 30 let starý cíl OSN o 0.7% rozvojové podpory stále na papíře Diplomaté a experti • maximálně možný kompromis – dobrý základ • potvrzení naléhavosti problémů • přijaty konkrétní cíle v ochraně biodiverzity, ochrany oceánu, lidského zdraví, přístup k pitné vodě

Rio versus Johanesburg • Rio: nadšení přineslo koncept udržitelnosti • Johanesburg: střízlivost testovala udržitelnost konceptu TUR

TUR po Johanesburgu nemá univerzální nepostradatelné rozměry mimo ŽP 30

definici,


zato

další

ŘEŠENÍ GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ SITUACE 1. Technickoekonomická oblast • Dostat aktivity a technologie poškozující ŽP "pod kontrolu" s cílem zachovat integritu a stabilitu globálního ekologického systému (skleníkový efekt, odlesňování, energetika ve 3. světě, čerpání neobnovitelných zdrojů, snižování biodiversity..) 2. Ekonomickotechnická oblast • Efektivnější využívání (všech) zdrojů pro blaho lidstva (úspory energie, vody, recyklace ..) • Promítání "externích" nákladů do "ekonomických" nákladů, neúměrné užívání "common property resouces" 3. Sociálněekonomická oblast • Stabilizace populace v celosvětovém měřítku (odpovědnost za rodinu a její plánování, osvěta ...), zrovnoprávnění žen a přiznání práva (spolu)rozhodování nad reprodukcí (Káhira 1994) • Ekonomický a sociální rozvoj - eliminace, resp. snížení chudoby

31


TUR – obtíže a souvislosti • Rozdělení světa do „kulturních“ a ekonomických oblastí – kulturní, sociální, etické a politické rozdíly ⇒ Rozdílné chápání problémů a priorit ⇒ Rozdílné zájmy vyspělých a rozvojových států • Princip kumulativního působení ⇒ Problémy v přijímání globálních opatření • Principy fungování světového ekonomického systému • Velké rozdíly v ekonomické vyspělosti ⇒Nerovnoměrné čerpání zdrojů • Politická nestabilita ⇒Problém v přijímání dlouhodobých a koncepčních opatření • Populační vývoj ⇒Prohlubování chudoby v rozvojových zemích

32


Největším nebezpečím je nestabilní společnost (chudoba, demokracie, nerovnost v rozdělování ..)

33


The environmental crisis is concerned with the kind of creatures we are and chat we must become in order to survive... Lynton K

Recommend Documents