The Adventures of Tom Sawyer

Mark Twain

The Adventures of Tom Sawyer Dobrodružství Toma Sawyera

Computer Press, a. s. Brno 2011

The Adventures of Tom Sawyer Dobrodružství Toma Sawyera Mark Twain Computer Press, a. s., 2011. Vydání první. Adaptace a zjednodušení: Michelle Smith Překlad a gramatické poznámky: Lena Pintová Editor: Lucie Poslušná Grafická úprava: Cyril Kozák Technická spolupráce: Mikuláš Hrubeš Obálka: Martin Sodomka Komentář na zadní straně obálky: Ondřej Jirásek Odpovědný redaktor: Ondřej Jirásek Produkce: Petr Baláš

Anglický hlas na CD: Diego de Alava

Computer Press, a. s., Holandská 3, 639 00 Brno Objednávky knih: http://knihy.cpress.cz [email protected] tel.: 800 555 513 ISBN 978-80-251-3711-6 Prodejní kód: KEJ320 Vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., jako svou 4102. publikaci. © Computer Press, a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

Předmluva Samuel Langhorne Clemens se narodil 30. 11. 1835 v době příletu Halleyovy komety a zemřel na srdeční infarkt 21. 4. 1910, den poté, co se Halleyova kometa opět nejvíce přiblížila Zemi. Mezitím stihl vyrůst v Hannibalu ve státě Missouri, pracovat jako pomocník tiskaře, působit v ozbrojené milici, hledat stříbro, udělat si kormidelnickou licenci pro říční paroplavbu, oženit se, mít syna a tři dcery a napsat spoustu knih. Ty však většinou psal pod pseudonymem Mark Twain. Jak k tomuto pseudonymu přišel, se přesně neví. Jedna verze praví, že mark twain je označení pro dva sáhy, což je bezpečná hloubka pro říční parník. Podle druhé verze se těmito slovy objednávaly na Divokém Západě dva drinky. Nejpravdivější bude asi verze třetí, protože ji Twain – Clemens sám popisuje v jedné ze svých knih Život na Mississippi. V době, kdy se Clemens plavil po Mississippi, psal do časopisu New Orleans Picayune starý kapitán Sellers o svých zkušenostech s říční paroplavbou a podepisoval se Mark Twain. Jeho články nebyly literární díla, ale byly poučné a praktické. Když Sellers zemřel, Clemens zrovna jako začínající novinář hledal pseudonym, a tak si pro sebe uzmul jméno starého námořníka a snažil se, aby i nadále bylo zárukou kvality. Marka Twaina ani jeho Dobrodružství Toma Sawyera inspirované Twainovým dětstvím asi nemá cenu déle představovat. Román i jeho další pokračování např. s Huckleberry Finnem jistě všichni znají buď ze školní četby, nebo i z českého filmu Páni kluci. Nyní si ho můžete přečíst a poslechnout ve zjednodušené anglické verzi. K porozumění vám pomůže i český překlad a kromě četby samotné vám ke zdokonalení vaší angličtiny pomohou i jazykové komentáře a cvičení.

Přejeme příjemnou zábavu, Angličtina.com

3

Chapter I

‘TOM!’ No answer. ‘TOM!’ No answer. “Where has that boy gone?!” The old lady pulled her glasses down and looked over them around the room and then she bent down and began punching under the bed with a broom and the cat suddenly ran out from underneath. She opened the door and looked outside towards the tomato vines. No Tom. So she raised her voice and yelled “TOM!” There was a quiet sound behind her and she turned around and caught the small boy by his shirt. He had just come out of the closet. “What have you been doing in there?” she asked. “Nothing.” “Nothing! Look at your hands. What is on your mouth?” “I don’t know, aunt.” “Well, I know. It’s jam, that’s what it is. Forty times I’ve told you – if you keep eating the jam you’ll be –” Tom interrupted her. “Look behind you!” he yelled. The old lady turned around and the little boy ran outside. She stood surprised for a moment, and then laughed. “Oh, I should have known!” she said. “He’s always playing these tricks on me, but they’re never the same and so I never know when they’re coming! But what can I do? He is my dead sister’s boy, after all, and I don’t have the heart to punish him. I know I shouldn’t let him treat me like this and get away with it. But if I hit him, my old heart almost breaks. I know he’ll play hooky this afternoon and so I’ll have to make him work tomorrow. How he hates working on Saturdays, but it’s his own fault. The boy has to learn!”

4

Kapitola I

„Tome!“ Žádná odpověď. „Tome!“ Žádná odpověď. „Kam ten kluk zmizel?“ Stará paní si posunula brýle a přehlédla přes ně celou místnost, pak se sehnula a koštětem začala šťourat pod postelí; vtom odtamtud vyběhla kočka. Paní otevřela dveře a podívala se ke keříčkům rajčat. Tom nikde. Zvýšila hlas a zaječela: „Tome!“ Něco za ní zašustilo. Otočila se a popadla malého chlapce za košili. Právě vyšel z komory. „Cos tam dělal?“ zeptala se. „Nic.“ „Nic! Podívej se na ty ruce. Co to máš v puse?“ „Nevím, tetičko." „No, dobře, ale já vím. Je to džem, právě ten džem. Už čtyřicetkrát jsem ti říkala – jestli s tím džemem nepřestaneš, pak…“ Tom ji přerušil. „Ohlédni se,“ zaječel. Stará paní se otočila a klouče jí uteklo. Okamžik tam stála celá překvapená – a pak se usmála. „No jo, to jsem měla vědět,” prohlásila. „Pořád na mě zkouší ty své triky, pokaždé nějaký jiný, a já se vždycky nechám nachytat. Co si mám počít? Vždyť je to konec konců kluk nebožky sestry – copak mám to srdce ho trestat? Jistě bych neměla dopustit, aby mu prošlo, že se ke mně takhle chová. Ale když ho uhodím, málem mi to zlomí mé staré srdce. Vím, že bude dnes odpoledne za školou a že ho tedy musím přimět k práci zítra. Tak strašně nerad pracuje v sobotu, ale za to si může sám. Ten kluk musí dostat za vyučenou!“

5

That evening, Tom returned home when he knew there would not be any work for him left to do. His younger half brother, Sid, had already done his share of work, for he was a quiet child and not as adventurous as Tom. While he was eating supper, his aunt questioned him about his day at school because she thought he had gone swimming instead. “Well,” he said nervously, some of us dipped our heads in the water on the way home because it was so hot in class.” She was surprised to see that his shirt was dry. And then she remembered something. “Tom, you didn’t have to undo your shirt collar where I sewed it, to dunk your head, did you?” she asked suspiciously. “Unbutton your jacket!” Tom unbuttoned his jacket to show his aunt that his shirt collar was securely sewed. “Well, I must say,” she said, “I thought you had played hooky and gone swimming but I guess I was wrong!” “But,” said Sidney, looking at Tom’s shirt, “I thought you had sewn his collar with white thread, and now it’s black.” “Why, I did sew it with white! Tom!” But Tom quickly got up and ran towards the door yelling “I’ll get you for that, Siddy!” Within two minutes, he had already forgotten what had happened. He started to practise whistling. This was a new interest and he didn’t get to practise very often. Tom saw someone walking towards him. He was well dressed in new, clean clothing from head to toe. He was even wearing a necktie. The boy was standing in front of Tom now and the longer Tom stared at him, the more scruffy and dirty he felt. Finally Tom said: “I can beat you!” “I’d like to see you try,” the boy responded. “Well, I can do it.” “No, you can’t.”

6

Večer se Tom vrátil domů, až když zjistil, že už na něj žádná práce nezbyla. Už ji udělal Sid, jeho mladší nevlastní bratr, protože byl klidné a ne tak podnikavé dítě jako Tom. Při večeři se teta Toma zeptala, jaké to dnes bylo ve škole, protože si myslela, že se šel místo školy vykoupat. „No, tak jo,“ prohlásil poněkud nervózně, „někteří jsme si cestou domů smočili hlavu, protože ve třídě bylo moc horko. Byla překvapená, když zjistila, že je košile suchá. A pak si na něco vzpomněla. „Tome, nemusel sis utrhnout límeček od košile, co jsem ti přišila, aby sis mohl namočit hlavu, že ne?“ podezíravě se ho zeptala. „Rozepni si bundu!“ Tom si rozepnul bundu, aby tetě ukázal, že je límeček u košile řádně přišitý. „Dobře, musím přiznat,“ řekla, „že jsem tě podezírala, žes šel za školu a byl ses vykoupat, ale asi jsem se mýlila!“ „Ale já si myslím,“ řekl Sidney, když si prohlédl Tomovu košili, „žes límec přišila bílou nití, a teď je černá.“ „Jak to, vždyť jsem ho určitě přišila bílou! Tome!“ Ale Tom se rychle zvedl, utíkal ke dveřím a přitom ječel: „To si, Siddy, vypiješ!“ Za dvě minuty už nevěděl, co se stalo. Začal trénovat hvízdání. To byl teď jeho nový koníček a nedostal se ke cvičení moc často. Náhle si Tom všiml, že k němu někdo jde. Chlapec parádně oháknutý, v novém od hlavy až k patě. Dokonce měl i kravatu. Teď stál před Tomem, a čím déle na něj Tom zíral, tím si sám připadal otrhanější a špinavější. Nakonec Tom prohlásil: „Dám ti pár facek.” „To bych tě rád viděl,” odtušil chlapec. „Jo. Udělám to.“ „Ne, to nezvládneš.” „Ale zvládnu.” „Ne, nezvládneš.”

7

“Yes, I can.” “No, you can’t.” “Can!” “Can’t!” “You think you’re really something, with that stupid hat, don’t you?” “Aw, take a walk! Get lost!” “If you give me anymore of that attitude I’ll throw a rock at your head!” “Oh, of COURSE you will.” “I will!” “Well, why don’t you DO it then instead of just saying that you will? You’re afraid!” “I’m not afraid.” “You are!” They were suddenly silent as they each walked around each other, inches from each other’s faces. Finally, Tom said: “Get away from here!” “Go away yourself!” “I won’t.” “I won’t either.” Tom wanted to fight him, but instead he said: “You’re a coward and a wimp. I’ll tell my big brother on you and he can hurt you with his little finger.” “I don’t care about your brother! I’ve got a brother who’s bigger than he is, and he can throw you over that fence, too.” “That’s a lie,” said Tom. He drew a line in the dirt with his big toe. “I dare you to step over that, and I’ll beat you till you can’t stand up.” The boy stepped over the line and said, “Now you said you’d do it, so do it.”

8

„Zvládnu!“ „Nezvládneš!“ „Ty si myslíš, že s tím pitomým kloboukem jsi fakt něco, že jo?” „Ále, uhni! Zmiz!” „Když si budeš ještě takhle vyskakovat, hodím ti na hlavu šutr!” „No, jasně.” „Hodím.” „Proč to teda neuděláš místo těch keců, co vedeš? Bojíš se!” „Nebojím!” „Bojíš!” Najednou zmlkli, jak tak kolem sebe kroužili s tvářemi těsně u sebe. Nakonec Tom řekl: „Vypadni odtud!” „Ty vypadni!” „Nevypadnu!” „A já teprve ne!” Tom by mu rád nějakou vrazil, ale místo toho pronesl: „Jsi baba a strašpytel! Řeknu to svému velkému bratrovi a on tě vyřídí jen malíčkem.” „Kašlu na tvého bratra! Mám bratra většího než ty, a ten tě přehodí přes támhle ten plot!” „Kecy,” prohlásil Tom. Na zem palcem namaloval tlustou čáru. „Opovaž se ji překročit, a já tě zmlátím, že ani nevstaneš.” Chlapec čáru překročil a řekl: „Řekl jsi, co uděláš, tak to udělej.”

9

Within a few seconds both the boys were rolling in the dirt. They tugged and tore at each other’s hair and clothes, and punched and scratched each other’s noses. Finally, the boy cried “Enough! Enough!” Tom let him up and said, “I'll teach you! You better watch who you’re fooling with next time.” The boy walked away while brushing the dust off his clothes, crying and occasionally looking back. Tom chased him home and saw where he lived. He waited outside the boy’s gate, daring him to come out, but the enemy only made faces at him through the window. Finally the boy’s mother opened the door and called Tom a terrible child and ordered him to leave.

10

Za pár sekund se už oba chlapci váleli v prachu. Rvali se a tahali za vlasy, za šaty, mlátili se pěstmi a potloukli a poškrábali si vzájemně nosy. Nakonec ten chlapec zakřičel: „Už dost! Už dost!” Tom ho nechal být a řekl: „Já tě naučím! Příště si dávej lepší pozor, z koho si děláš blázny!” Chlapec šel pryč, s brekem si oprašoval šaty. Popotahoval a občas se ohlédl. Tom ho sledoval až domů, a tak zjistil, kde bydlí. Čekal před chlapcovými vrátky a vybízel ho, aby vyšel, ale nepřítel se za oknem na něj jen šklebil. Nakonec chlapcova matka otevřela dveře, nazvala ho příšerným dítětem a přikázala mu, aby šel pryč.

Otázky: 1. Who does Tom live with? 2. Why does his aunt take care of him? 3. How did Sidney know that Tom was lying when he said he only dunked his head in the water?

11

Chapter II

Saturday morning arrived and the sun was shining brightly. There was a song in every heart, and there was cheer in every face. Tom was on the sidewalk with a bucket of white paint and a big paint brush. He frowned. Thirty yards of board fence nine feet high. Sighing, he dipped his brush and began to paint the first board. He looked at what he had done, and thought that the new coat of paint was barely noticeable. Jim skipped towards him, holding a tin pale. “Jim,” said Tom, “I’ll get the water if you paint.” Jim shook his head and said, “Sorry, my mom told me to get the water and come straight home.” “Come on,” said Tom. “I’ll give you one of my marbles.” Jim stood silent for a moment and thought about the offer. “I can’t. You know I’m afraid of her. Besides, she warned me about you!” He continued on his way. Tom picked up the paint brush and tried to paint, but could not stop thinking about all of his friends who were enjoying their Saturday outside without him. It wasn’t long until he saw Ben Rogers approaching. He was eating an apple and pretending to be a steamboat. In fact, he was a boat, captain, and engine bells combined, so he imagined himself standing on his own deck, giving the orders and completing them. Tom continued painting and ignored the steamboat. Ben stared for a moment and then said, “Hi Tom!” Tom didn’t answer. He just kept on painting. “Hey, Tom! You have to work today?” Tom finally looked at him and said, “Oh, it’s you, Ben! I didn’t notice you!”

12

Kapitola II

Přišlo sobotní ráno a slunce jasně svítilo. Každé srdce jásalo, ve všech tvářích byla vidět dobrá nálada. Na chodníku byl Tom s kbelíkem bílé barvy a s velkým malířským štětcem. Mračil se. Laťkový plot byl třicet yardů dlouhý a devět stop vysoký. Tom vzdychl, namočil štětec a dal se do první laťky. Podíval se, co právě natřel, a pomyslel si, že je nová vrstva barvy sotva vidět. K Tomovi poskakoval Jim a v ruce držel konev. „Jime,“ řekl Tom, „dojdu ti pro vodu, když to natřeš.“ Jim zavrtěl hlavou a řekl: „Promiň, maminka mi řekla, abych nabral vodu a šel rovnou domů.“ „No tak,“ řekl Tom, „dám ti jednu kuličku.“ Jim zaváhal a nad nabídkou se zamyslel. „Nemůžu. Víš, bojím se mámy. Navíc mě před tebou varovala!“ a šel dál. Tom vzal štětec a snažil se natírat, ale musel myslet na všechny ty kamarády, co si bez něj užívají venku soboty. Netrvalo to dlouho a uviděl Bena Rogerse, jak si to k němu míří. Jedl jablko a napodoboval parník. Zkrátka byl loď, kapitán a výstražný zvon, to všechno dohromady, a představoval si sám sebe, jak stojí na palubě, dává příkazy a vykonává je. Tom dál natíral a parníku si nevšímal. Ben na něj chvilku civěl a pak řekl: „Čau, Tome!“ Tom neodpověděl. Dál natíral. „Hej, Tome! Ty musíš dneska pracovat?“ Konečně se Tom na něj podíval a řekl: „Á Bene, to jsi ty! Ani jsem si tě nevšiml!“

13

“Well, I’m going swimming. Don’t you wish you could come? But of course you have to work!” Tom paused for a moment and then said, “What do you call work?” “Well, isn’t THAT work?” “Call it what you want, but I enjoy it.” Ben looked surprised. “Are you saying that you like it?” The brush continued to move. “Why wouldn’t I like it? How often does a boy get to paint?” Now that Tom had made painting sound like such fun, Ben wanted to paint too. “Tom, let me paint a little.” Tom continued to paint as if it was too enjoyable to stop. “No, I couldn’t. I’m not allowed.” He looked at the boy’s apple. “Oh please. I’ll let you have my apple core.” “No. I’ll get in trouble.” “I’ll give you all of it!” Tom gave him the brush and Ben gave him his apple. While Ben painted, Tom sat beside a tree nearby and ate his apple happily. When Ben was too tired to continue, Tom traded the next opportunity to Billy Fisher for a kite. And when Billy Fisher became too tired, Tom let Johnny Miller take over in exchange for a dead rat with a string to swing it with. By the time the afternoon came, Tom was a very wealthy boy, and the fence had three coats of white paint.

14

„Hm. Jdu si zaplavat. Nechceš jít se mnou? Ty ale musíš pracovat!“ Tom přestal a pak řekl. „Čemu říkáš práce?“ „A TOHLE, to snad není práce?“ „Říkej tomu, jak chceš, ale mě to baví!“ Ben byl překvapený: „Ty říkáš, že tě to baví?“ Štětec se dal znovu do pohybu. „Proč by mě to nemělo bavit? Jak často dostane kluk možnost takhle natírat?“ Když z natírání teď Tom udělal opravdovou zábavu, chtěl Ben také natírat. „Tome, nech mě také trochu natírat.“ Tom dál natíral, jako by to bylo tak zábavné, že se mu ani nechce přestat. „Ne, nemůžu. Nesmím.“ Podíval se na chlapcovo jablko. „Prosím. Nechám ti ohryzek z jablka.“ „Ne, měl bych potíže.“ „Dám ti je celé!“ Tom podal Benovi štětec, a ten mu dal jablko. Když Ben natíral, Tom se posadil pod blízký strom a šťastně chroustal jablko. Když již byl Ben natolik unavený, že nemohl pokračovat dál, umožnil Tom výměnou za draka Billymu Fisherovi, aby mohl natírat on. A když i Billy Fisher byl příliš unavený, Tom nechal Johnyho Millera, aby se toho ujal výměnou za mrtvou krysu, která se houpala na provázku. A než přišlo odpoledne, byl Tom boháč a plot měl tři vrstvy bílé barvy.

15

Tom was quite happy with himself. He had discovered something about humans- that in order to make a man or boy want something, you only need to make that thing difficult to get. In fact, once you call something work, it becomes less fun and less interesting. Someone can have a hobby they love, but if they were paid for this hobby it would become work and therefore not as enjoyable. Tom sat and thought about his theory for some time, and then he headed home to tell Aunt Polly.

16

Tom byl sám se sebou docela spokojený. Cosi o lidech zjistil – pokud chcete dospělého či chlapce přimět, aby něco chtěli, musíte z toho udělat obtížně dosažitelnou věc. Jakmile totiž něco označíte za práci, stane se to méně zábavné a méně zajímavé. Jeden může mít nějakého koníčka, kterého zbožňuje, ale když mu za toho koníčka zaplatíte, uděláte z toho práci, a už to není zábava. Tom se posadil a chviličku o své teorii přemýšlel, a pak si to namířil domů, aby to oznámil tetě Polly.

Otázky: 1. Why can’t Tom play with the boys on Saturday? 2. How does Tom get Ben Rogers to paint the fence? 3. What does Tom get in return for letting the boys paint the fence? 4. What did Tom discover about humans and work?

17

Chapter III

When he entered the house, Tom asked Aunt Polly if he could play, now that he was finished painting the fence. “What?” she replied in a surprised voice. “All ready? How much have you done?” “It’s all done.” “Tom, don’t lie to me.” But Tom insisted that he had finished painting the entire fence. So Aunt Polly got up from her chair and went outside to look. “Oh my goodness! See Tom, you really can work when you focus.” She gave him an apple and told him to go and play. Tom went outside and began to walk towards the village square. That is where two groups of ‘military’ boys would meet for conflict. Tom was General of one of these armies and Joe Harper was General of the other. As he was passing the house where Jeff Thatcher lived, he saw a new girl in the garden. She had lovely blue eyes and blond hair in two long braids She was wearing a white summer dress. Suddenly he forgot about Amy Lawrence, who he had been in love with for months. He watched this new angel until she looked up at him and he ignored her. He then started to show off, as boys often do, so he could win her heart. He was doing some dangerous gymnastic performances when he noticed her walking back towards her house. He went to the fence and sighed as he watched her approach the front steps, but then smiled as she picked a flower and tossed it over the fence. He ran towards the flower and picked it up and continued to show off until the evening. Even though she never came back outside, Tom thought that maybe she was watching from a window. Finally he walked home, smiling.

18

Kapitola III

Když Tom přišel domů, zeptal se tety Polly, jestli si může jít hrát, když už je s tím natíráním plotu hotový. „Cože?“ překvapeně odpověděla. „Všechno hotovo? Kolik jsi toho udělal?“ „Všecko je uděláno.“ „Tome, nelži mi.“ Ale Tom si trval na tom, že už s natíráním celičkého plotu skončil. Proto teta Polly vstala ze své židle a šla se ven podívat. „Proboha! Vidíš, Tome, že opravdu umíš pracovat, když chceš.“ Dala mu jablko a řekla mu, aby si šel hrát. Tom vyšel ven a zamířil na náves. To proto, že se tam měly sejít dvě party kluků, aby si to rozdaly. Tom byl generál jednoho z těch pluků a Joe Harper byl generálem té druhé. Jak Tom míjel dům, kde bydlí Jeff Thatcher, uviděl na zahradě novou holku. Měla nádherné modré oči a blonďaté vlasy, spletené do dvou dlouhých copů. Na sobě měla bílé letní šaty. Rázem Tom zapomněl na Amy Lawrencovou, kterou už několik měsíců miloval. Civěl na toho nového anděla, dokud se na něho nepodívala, a pak ji ignoroval. Nato se začal předvádět tak, jak to kluci často dělají, aby si získal její srdce. Metal odvážné kozelce, až si všiml, že se vrací do domu. Přistoupil k plotu, a jak se blížila k domovním schodům, povzdechl si, ale pak se usmál, když utrhla květinu a hodila ji přes plot. Přiběhl ke květině, zvedl ji a předváděl se až do večera. I když už nevyšla ven, myslel si, že ho třeba ještě pozoruje oknem. Nakonec s veselou odešel domů.

19

When he arrived home, his aunt was surprised to see him in such a good mood. After dinner he tried to steal sugar right in front of her, and she slapped his hand. “Aunt, why don’t you hit Sid when he takes it?” “Well, Sid doesn’t torment me the way you do. You’d eat sugar all day if I wasn’t watching you.” She stepped out of the kitchen and Sid, happy about his innocence, reached for the sugar-bowl just to show off his immunity. But he dropped the bowl and it broke. Tom was very happy about this and was looking forward to watching his brother get punished. However, when Aunt Polly came into the room, she immediately went for Tom and began to hit him. Tom cried out, “Why are you hitting me? Sid broke it!” His aunt stopped and stood surprised for a moment. “Well, I know you’ve caused plenty of mischief when I wasn’t looking!” But then she felt bad, and wanted to say something kind and loving to him but she knew this would make her look guilty. So she just left the room with a troubled heart. Tom cried in a corner. He knew his aunt felt sorry, even if she didn’t say it. But he ignored it, and continued to cry. He imagined himself lying sick on his death bed, and his aunt crying and asking for forgiveness, but he would turn his face to the wall and die without forgiving her. Ah, how would she feel then? He decided to go for a walk. As he wandered along the river, he continued to think about his death. How would everyone react if he did not return home tonight because he had drowned? At about half past nine he was walking in front of the girl’s house. He reached for the flower, which was still in his jacket pocket, close to his heart. Was she there? He climbed the fence and crawled to the window. Then he lay down quietly. Here, he would die – out in the cold, with no shelter over his homeless head. And then she would find him in the morning and her tears would land on his face.

20

Když přišel domů, byla teta překvapena, že ho vidí v tak dobré náladě. Po večeři se Tom přímo před jejíma očima pokoušel ukrást kousek cukru, ale teta ho klepla přes ruku. „Teto, proč také neplácneš Sida, když si bere on?“ „No víš, Sid mě netrápí tak, jako ty. Jedl bys cukr celý den, kdybych na tebe nedávala pozor.“ Odešla z kuchyně a Sid, spokojený, že ho mají za nevinného, sáhl po cukřence jen proto, aby předvedl svou nedotknutelnost. Ale misku upustil, a ta se rozbila. Toma to pobavilo a těšil se na to, až uvidí, jak jeho bratr dostane výprask. Nicméně když teta Polly vešla do místnosti, šla přímo k Tomovi a pustila se do Toma. Tom zařval: „Proč mě mlátíš? To rozbil Sid!“ Teta se zarazila a překvapením zůstala chviličku stát. „No jo, ale já vím, žes natropil spoustu rošťáren, když jsem se nedívala!“ Ale pak se zastyděla a chtěla říci Tomovi něco milého, laskavého a láskyplného, pochopila však, že by vypadala provinile. Proto prostě odešla z místnosti, i když ji z toho bolelo srdce. Tom brečel v koutě. Věděl, že se teta cítí provinile, přestože to neřekla. Tom na to však nedbal a brečel dál. Představoval si sám sebe, jak leží nemocný na smrtelné posteli, a jeho teta pláče a prosí za odpuštění, ale on otočí obličej ke stěně a zemře, aniž by jí odpustil. Ach, jak jí potom bude? Rozhodl se, že se půjde projít. Když se toulal podél řeky, stále myslel na svou smrt. Co by tomu všichni řekli, kdyby se dnes v noci nevrátil domů, protože se utopil? Asi v půl desáté šel okolo domu té holky. Sáhnul si na květinu, kterou stále ještě měl u srdce v kapse bundy. Je tam ta holka? Přelezl plot a plazil se k oknu. Potom si potichu lehl na zem. Tady zemře – venku v zimě, bez střechy nad hlavou, bez domova. A potom ráno ho ta holka takhle najde a její slzy skanou na jeho obličej.

21

The window opened and suddenly someone emptied a bucket of dirty water on Tom, without knowing he was there. He quickly got up and ran home. When he was dressed for bed, he laid his wet clothes out to dry. Sid woke up and saw him, but didn’t say anything. He also noticed that Tom went to sleep without saying his prayers.

22

Vtom se okno otevřelo a někdo na Toma vylil kbelík špinavé vody, aniž by věděl, že tam někdo je. Tom rychle vstal a utíkal domů. Když se převlékl do pyžama, dal si své mokré svršky sušit. Sid se probudil a Toma viděl, ale neřekl nic. Také si všiml, že Tom šel spát, a ani se nepomodlil.

Otázky: 1. How did Tom’s aunt first react when he told her he had finished painting the fence? 2. What does the lovely girl look like? 3. Who is Amy Laurence? 4. How did Tom act when he saw the lovely girl? 5. How did Aunt Polly react when Sid broke the sugar-bowl? 6. How did Tom’s aunt feel after she yelled at Tom?

23

Chapter IV

The sun rose upon a quiet world, and lit up the peaceful village. When breakfast was over, Aunt Polly led family worship which included prayer quotations from the Scriptures. When it was Tom’s turn to recite the verses, he had a bit of difficulty because he hadn’t memorized them. His cousin Mary, who was visiting, tried to help him but eventually told him to go and study them some more. Soon it was time to get ready for Sunday school. Mary gave Tom a bucket of water and soap, so that he could wash outside. Instead, he slowly poured the water onto the ground and then entered the house while pretending to dry his face with a towel. “Now, you should be ashamed, Tom,” said Mary, who had seen him pour the water, “Water won’t hurt you.” And so he was given the bucket again. He filled it with water, but did the same thing again. Finally, Mary went with him and when he entered the house for the third time he was clean from head to toe. After he got dressed in his “Sunday clothes”, Mary brushed his hair and gave him a straw hat. He now looked much better, but felt uncomfortable. When everyone was ready, the three children left for Sunday school, a place which Tom hated, but the other two enjoyed. When all of the students had entered the church, the teacher, Mr. Walters, stood up in front of the students with a hymn book in his hands. During Mr. Walter’s speech, some visitors entered the church. There was Mr. Thatcher, a man, and a lady who was leading a child. When Tom saw that it was the same girl who gave him the flower, his heart started beating fast with excitement. The next moment he was showing off again – pulling hair, making faces, basically anything that wins a girl’s heart. After Mr. Walter’s finished his speech he introduced the girl and her parents to the school.

24

Kapitola IV

Slunce vyšlo nad ztichlou zemí a rozlilo se nad klidným městečkem. Když všichni posnídali, teta Polly předříkala rodinnou modlitbu, do které byla zahrnuta slova z Písma svatého. Když přišla řada na Toma, aby odříkal svou část, měl potíže, protože se ji nenaučil nazpaměť. Sestřenice Marie, která přijela na návštěvu, se mu snažila pomoci, ale nakonec ho poslala, aby si to ještě trochu procvičil. A už tu byl čas, aby se připravovali na nedělní školu. Marie dala Tomovi kbelík s vodou a mýdlo, aby se umyl venku. Tom místo toho pomalu lil vodu na zem, a pak se vrátil a předstíral, jak si ručníkem utírá obličej. „To by ses teda měl stydět, Tome,“ řekla Marie, která viděla, jak Tom vodu vylévá. „Voda ti neublíží.“ A tak Tom znovu dostal kbelík. Naplnil ho vodou, ale zase ji vylil. Nakonec šla Marie s ním, a když se po třetí vrátil do domu, byl čistý od hlavy až k patě. Potom si navlékl nedělní šaty. Marie mu učesala vlasy a dala mu slamák. Teď Tom vypadal mnohem lépe, ale cítil se celý nesvůj. Když byli všichni hotovi, všechny tři děti odešly do nedělní školy, tam, kde to Tom tak nenáviděl, a ty druhé dva to tam bavilo. Když do kostela dorazili všichni žáci, jejich učitel, pan Walters, se před ně postavil s kancionálem v ruce. Během kázání pana Walterse vešli do kostela další návštěvníci. Byl to pan Thatcher s paní, která vedla dítě. Když Tom uviděl tu holku, co mu dala květinu, jeho srdce samým vzrušením poskočilo. A hned se už zase předváděl – tahal se za vlasy, šklebil se, dělal zkrátka vše, aby si získal dívčino srdce. Když pan Walters skončil kázání, představil slečnu a její rodiče celé škole.

25

Mr. Thatcher noticed Tom showing off and said, “Now you wouldn’t mind telling me and this young lady some of the things you’ve learned, because we are proud of little boys that learn. You must have learned all of the names of the disciples by now. Why don’t you tell us the names of the first two?” Tom blushed and Mr. Walter’s heart fell. He knew the boy didn’t know the answer to such a simple question, but felt that he should try. “Answer the gentleman, Thomas. Don’t be afraid,” said the teacher. Thomas stood silent. “Now I know you’ll tell me,” said the lady, “The names of the first two disciples who...” “DAVID AND GOLIAH!”

26

Pan Thatcher si všiml, jak se Tom předvádí, a řekl: „Nyní ti snad nebude vadit, když mně a této mladé slečně povíš něco z toho, co ses už naučil. Poněvadž my jsme hrdí na malé chlapce, kteří se dobře učí. Určitě ses již naučil jména všech učedníků. Proč bys nám tu teď první dva nevyjmenoval?“ Tom zrudnul a srdce pan Walterse se téměř zastavilo. Uvědomil si, že ani na takovou jednoduchou otázku nezná chlapec odpověď, ale zdálo se mu, že by se o to měl Tom aspoň pokusit. „Odpověz pánovi, Tomáši. Neboj se přece,“ řekl učitel. Tomáš stál jako zařezaný. „Já vím, že mně to teď řekneš,“ řekla paní, „Jména prvních dvou učedníků jsou…“ „David a Goliáš!“

Otázky: 1. What happened when Tom tried to recite his verses? 2. Why did Mary have to watch Tom clean himself? 3. Who visited the church during Sunday school?

27

Chapter V

At half past ten the church bell began to ring and people began gathering for mass. Aunt Polly came, and Tom, Sid and Mary sat with her. Once the pews were filled the bell rang once more and then everyone became silent. The minister gave out the hymn. Everyone thought he was a wonderful reader. Afterwards there was a prayer led by the minister. It was a long prayer. It pleaded for the church, the children of the church, the other churches of the village, for the village itself, for the country, for the president, and so on. The minister then gave his speech. It was so boring that many people were falling asleep. Tom pulled out a box in his pocket that contained a beetle. He opened the box, picked up the insect, which immediately pinched his finger, and then threw it on the aisle beside him. People sitting close to him were now looking at the beetle that was lying on its back, as it was more interesting to watch than to listen to the sermon. A few seconds later a dog wandered up the aisle and stopped at the beetle. It tried to catch it with its mouth for several minutes, but then got distracted by a fly only a few feet away from it. Its attempt to catch the fly did not last long because it quickly flew away. At this point the dog had forgotten about the beetle and sat on it. Suddenly there was a wild yelp of pain and he started running around the church until he found his master, who removed the beetle from his dog. By this time the entire church was laughing like mad. The rest of the mass continued once the laughter had stopped, although every now and again you could hear a child snickering somewhere. Tom Sawyer went home quite happy, although he wished the dog had not taken his beetle away from him.

28

Kapitola V

V půl jedenácté začal zvonit kostelní zvon a lidé se začali scházet na mši. Přišla teta Polly a Tom, Sid a Marie se posadili vedle ní. Když se lavice naplnily, zazvonil ještě jednou zvon a nato všichni utichli. Farář spustil duchovní píseň. Všichni ho považovali za báječného předzpěváka. Potom následovala modlitba vedená farářem. Byla to dlouhá modlitba. Modlili se za kostel, za děti v kostele, za ostatní věřící z městečka, za celé městečko, za celou zemi, za pana prezidenta a tak dále. Farář měl potom kázání. Bylo tak nudné, že mnoho lidí usínalo. Tom vytáhl z kapsy krabičku s broukem. Otevřel ji, brouka vyndal, a ten ho okamžitě kousnul do prstu. Tom ho odhodil do uličky vedle sebe. Lidé, kteří seděli blízko, teď pozorovali brouka, jak leží na zádech, neboť to bylo mnohem zajímavější, než poslouchat kázání. O několik sekund později si to šinul uličkou zatoulaný pes a u brouka se zastavil. Několik minut se snažil tlamou brouka chytit, ale pak ho rozptýlila moucha několik stop vedle. Pokus o chycení mouchy netrval dlouho, protože rychle ulétla. Na brouka pes zapomněl a sedl si na něho. Najednou se ozvalo zuřivé bolestivé zaskučení a pes lítal po kostele, dokud nenašel svého pána. Ten svému psovi brouka vytáhl. Tou dobou se již celý kostel smál jako šílený. Zbytek mše pokračoval, až když smích utichl, ačkoliv znovu a znovu bylo někde slyšet dětské hihňání. Tom Sawyer šel domů docela rád, ačkoliv by si přál, aby mu pes brouka nesebral.

Otázky: 1. Why were the people in church falling asleep? 2. What was inside Tom’s pocket? 3. Why did the dog run around the church? 4. How did Tom feel when church ended? 29

Chapter VI

Tom was not happy on Monday morning. In fact, he was miserable every Monday morning because it meant the beginning of another slow week in school. Tom lay in bed thinking. He wished he was sick so that he would not have to go to school. He held his loose tooth and began to moan, but Sid continued to sleep. So he groaned even louder, and thought that he was actually beginning to feel pain in his tooth. But Sid continued to snore. Tom was getting annoyed. He said, “Sid! Sid!” and shook him, which woke him up. He yawned and looked at Tom. “Tom! What’s the matter?” asked his little brother. “It’s alright,” whimpered Tom, “I think, I mean, I hope it will be alright.” Sid ran downstairs calling to Aunt Polly. “Oh, Aunt Polly! Come! Tom’s in a lot of pain!” Aunt Polly and Mary ran upstairs. “What is the matter with you, Tom?” “Oh Aunt Polly, my tooth, it’s really loose and it really hurts! I don’t think I can go to school like this!” His aunt burst out laughing. “Really? We’ll just have to pull it out then!” Tom realized that he should have known she would do this. “Mary,” she said, “go and get the string from the cupboard, please.” “Oh, actually, it’s feeling a bit better now. I think it’s going to be alright,” said Tom. His aunt touched his loose tooth. “You can’t fool me, you know. I love you so, Tom, and you still try to in every way to break my old heart with your childishness. It will only take a second. Now, sit still!” After a few seconds Tom’s tooth was hanging from his bedpost.

30

Kapitola VI

V pondělí ráno byl Tom bez nálady. Vlastně se každé pondělní ráno cítil mizerně, protože to znamenalo, že začíná další nekonečný školní týden. Ležel v posteli a přemýšlel. Přál si, aby byl nemocný a nemusel jít do školy. Chytil se za viklající zub a začal naříkat, ale Sid spal dál. Proto zaúpěl hlasitěji a uvědomil si, že ho zub opravdu začíná bolet. Ale Sid chrápal dál. Tom se začal hněvat. Pronesl: „Side! Side!“ a zatřásl jím, a to Sida probudilo. Zívl a podíval se na Toma. „Tome! Děje se něco?“ zeptal se bráška. „Nic,“ zanaříkal Tom, „řekl bych, myslím si, že to bude v pohodě.“ Sid seběhl dolů po schodech a volal tetu Polly. „Ach, teto Polly! Pojď sem! Toma něco děsně bolí.“ Teta Polly a Marie běžely nahoru. „Co je s tebou, Tome?“ „Ach, teto Polly, můj zub, skoro vypadl a strašně to bolí! Řekl bych, že s tím nemůžu takhle jít do školy!“ Teta vyprskla smíchy. „Vážně? To ho tedy budeme muset vytrhnout!“ Tomovi došlo, že měl vědět, že to teta právě tak vyřeší. „Marie,“ řekla, „jdi a přines ze skříňky provázek, prosím.“ „Ach, teď se to vlastně zdá být lepší. Myslím, že to už bude dobré,“ řekl Tom. Teta se dotkla viklajícího se zubu. „Víš, že si nemůžeš ze mne dělat blázny. Tak tě mám ráda, a ty mi svojí dětinskostí stále lámeš staré srdce. Bude to trvat jen vteřinku. Seď klidně.” Za chviličku se Tomův zub houpal na sloupku postele.

31

Although it was extremely painful to have his tooth pulled, Tom was the centre of attention when he arrived at school. All of the boys admired the large space between his teeth. Once school ended, Tom met Huckleberry Finn, son of the town drunk. Huckleberry was hated by all of the mothers in the town because he was bad. He didn’t attend school and was always getting into trouble. All of the boys admired his bad behaviour, especially Tom. He was even told not to play with Huck. So he played with him every time he got a chance. Huckleberry was always dressed in men’s clothing that no one wanted. They were much too big for him and always covered in mud and dirt. He always did whatever he wanted. He slept on doorsteps when the weather was warm enough. He did not have to attend school or church and he could go fishing or swimming when he chose. He never had to wash or put on clean clothes. Basically, he had everything a boy would want. “Hello, Huckleberry!” yelled Tom. “Hello, Tom.” “What’s that you got?” “Dead cat.” “Why?” “To cure warts with. I play with frogs all the time so I have a lot of them. I’m going to try it tonight. Someone told me that when the devil comes to the graveyard to take away an evil corpse, you throw the cat after him and say ‘Devil follow corpse, cat follow devil, warts follow cat, I’m done with you!’ That will get rid of any wart. They buried Hoss Williams last night, so I’m sure the devil will be out to get him tonight.” Tom looked at the cat with interest. “Can I come?” “Sure, if you’re not too scared.” “No, I won’t be scared. Say, what’s that you have?” “A tick. I found it in the woods.”

32

I když opravdu to tahání zubu strašně bolelo, nakonec se stal Tom, jen co přišel do školy, středem pozornosti. Všichni chlapci obdivovali velkou díru mezi jeho zuby. Jakmile skončila škola, Tom se sešel s Huckleberry Finnem, synem místního opilce. Huckleberryho nenáviděly matky všech dětí ve městě, protože byl uličník. Nechodil do školy a neustále vyvolával nějaké problémy. Všichni kluci, zvláště Tom, jeho lumpárny obdivovali. Bylo mu ovšem řečeno, aby se s Huckem nebavil. Takže si s ním chodil hrát, jen jak mu to okolnosti dovolily. Huckleberry měl pokaždé na sobě šaty pro dospělé, které již nikdo nechtěl. Byly mu moc velké a vždy špinavé a zablácené. Vždycky si dělal, co chtěl. Když bylo dost teplo, spal pod širákem. Nemusel chodit do školy, ani do kostela, a mohl chodit na ryby nebo si zaplavat, kdy se mu zachtělo. Nikdy se nemusel mýt, ani se oblékat do čistého. Prostě měl vše, co si jen takový chlapec může přát. „Ahoj, Huckleberry!” zaječel Tom. „Ahoj, Tome.” „Co to máš?” „Chcíplou kočku.” „K čemu?“ „Na léčení bradavic. Pořád si hraju s žábam, tak jich mám plno. Dnes v noci to vyzkouším. Kdosi mi řekl, že když si zlý duch přijde na hřbitov pro ďáblem posedlou mrtvolu, a ty po něm hodíš kočku a řekneš: ‚Zlý duchu, jdi za mrtvolou, kočko, jdi za ďáblem, bradavice, jděte za kočkou, já jsem s vámi skoncoval!‘, zbavíš se i té nejhorší bradavice. Včera večer pohřbili Hosse Wiliamse, jsem si jistý, že zlý duch vyleze, aby si ho vzal. Tom se podíval se zájmem na kočku. „Můžu jít taky?“ „Jistěže můžeš, jestli se nepoděláš.“ „Ne, nepodělám. Hele, co to tady máš?“ „Klíště. Našel jsem ho v lese.“

33

Tom stared. “I’ll give you my tooth for him.” “Let’s see it.” Tom reached into his pocket and pulled out a piece of crumpled paper and unwrapped it. Huck looked at it carefully. “Is it real?” he asked. Tom lifted his lip and showed him the space in between his teeth. “All right,” said Huckleberry, “it’s a trade.” When Tom finally arrived to school, the headmaster yelled at him for being late. “Tom Sawyer!” he yelled. “Come here! Why are you late again?” Tom was going to lie, until he saw his new love, sitting in the front of the class. “I stopped to talk to Huckleberry Finn!” The headmaster stared at him in disbelief. “You did what?” “I stopped to talk to Huckleberry Finn!” “Take off your jacket!” he yelled, as he reached for his whip. Once he was finished with whipping Tom, he told him to go sit with the girls, which Tom was very pleased about. He sat beside the girl and he looked at her to get her attention, but she only made a face at him and turned away. When she finally turned around again, there was a peach on her desk in front of her. When she moved it away, Tom said “Please take it- I have more.” She left the peach and did not say anything. Tom began to draw a picture, which she first ignored, but soon became too curious, and asked him to show her his work. It was a picture of a house with smoke coming from the chimney. “It’s nice,” she said. “Make a man.” The artist drew a man in front of the house. “It’s a beautiful man. Now make me coming along.” Tom tried his best to draw a beautiful girl. “I wish I could draw,” she said.

34

Tom vytřeštil oči. „Dám ti za něj zub.“ „Ukaž.“ Tom sáhl do kapsy, vytáhl kousek zmuchlaného papíru a rozbalil ho. Huck si zub pozorně prohlížel. „Je opravdový?“ zeptal se. Tom ohrnul ret a ukázal mu díru mezi zuby. „V pořádku,“ řekl Huckleberry, „ujednáno!“ Když Tom konečně dorazil do školy, ředitel se na něho rozkřičel, že jde pozdě. „Tome Sawyere!“ řval. „Pojď sem! Proč jdeš zase pozdě?“ Tom se chystal právě zalhat, když uviděl svou novou lásku, jak sedí ve třídě úplně vpředu. „Zastavil jsem se na kus řeči s Huckleberry Finnem!“ Ředitel na něj nevěřícně hleděl. „Cože jsi udělal?“ „Zastavil jsem se na kus řeči s Huckleberry Finnem!“ „Sundej si kabát!“ zakřičel ředitel a sáhl pro rákosku. A když Tomovi nařezal, nařídil mu, aby se posadil k děvčatům, čímž Toma opravdu potěšil. Posadil se vedle té holky a podíval se na ni, aby získal její pozornost, ale ona se jenom na něj zašklebila a otočila se. Když se konečně zase obrátila zpět, měla před sebou na lavici broskev. Když ji odsunula, řekl Tom: „Prosím, vezmi si ji – mám jich víc.“ Nechala broskev být a nic neřekla. Tom začal kreslit obrázek, čehož si dívka nejdříve nevšímala, ale pak byla tak zvědavá, že ho poprosila, aby jí své dílo ukázal. Byl to obrázek domu s komínem, z něhož se kouřilo. „To je hezké,“ řekla. „Nakresli člověka.“ Umělec nakreslil před domem člověka. „Je to hezký muž. Teď nakresli mě, jak jdu kolem.“ Tom se snažil, jak uměl, aby nakreslil co nejhezčí dívku. „Chtěla bych taky umět takhle malovat!“

35

“It’s easy,” whispered Tom. “I’ll teach you after school.” “That would be nice.” “Good. What’s your name?” asked Tom. “Becky Thatcher. And you’re Tom Sawyer.” “That’s right.” said Tom, as he was writing something beside his picture. “What are you writing?” asked Becky. “Oh, nothing. You don’t want to see it.” said Tom. “Yes, I do! Show me.” Tom finally pulled his hand away slowly and the words “I love you” were on his paper. “Oh, you bad thing!” and she hit his hand, but looked pleased. At this moment the headmaster looked over at Tom and ordered him to return to the boys’ side of the room.

36

„To je snadné,“ zašeptal Tom, „po vyučování tě to naučím,“ „To by bylo fajn.“ „Tak jo. Jak ti říkají?“ zeptal se Tom. „Becky Thatcherová. A ty jsi Tom Sawyer.“ „To je pravda,“ řekl Tom, a na obrázek něco připsal. „Co to píšeš?“ zeptala se Becky. „Ale nic. To nechtěj vidět,“ řekl Tom. „Ale ano, chci! Ukaž mi to!“ Nakonec Tom pomalu odtáhl ruku a na papíře stála slova: „Miluju tě.“ „Ach, to je hrozné!“ Šťouchla ho do ruky, ale přitom vypadala potěšeně. V tu chvíli se ředitel podíval na Toma a přikázal mu, aby se vrátil zpátky na své místo mezi chlapce.

Otázky: 1. How did Tom feel on Monday morning? 2. What was Tom’s reason for not being able to go to school? 3. What did Aunt Polly do when Tom told her about his tooth? 4. How did Tom react when Aunt Polly told him she would pull his tooth out? 5. Who is Huckleberry Finn? 6. Why do adults not like Huckleberry Finn? 7. Why was Huck carrying a dead cat? 8. What did Tom trade for the tick? 9. Why did Tom announce to his class and teacher that he was with Huckleberry Finn? 10. What did Tom write on his paper?

37

Chapter VII

Once lunch time finally approached, Tom ran to Becky and whispered in her ear: “Put on your hat and start walking home, but come back in five minutes.” So they both went their separate ways, and soon turned around and found each other back at the school, which was empty. They sat together and Tom helped Becky draw a house. “Say,” said Tom, “Have you ever been engaged?” “What’s that?” asked Becky. “Engaged to be married.” “No.” “Would you like to?” “I don’t know. What is it like?” “It isn’t like anything. You just tell a boy you won’t have anybody but him, ever, and then you kiss. That’s all. Do you remember what I wrote on the picture earlier today?” “Ye- yes.” “What was it?” “I can’t say.” “Can I?” asked Tom, hopeful. “Not now.” “Please Becky, I’ll whisper it.” Becky did not say anything, and so Tom leaned over and whispered the words in her ear. He asked Becky to do the same, but she made him turn away as she said it. Then Tom told her that they had to kiss. “Don’t be afraid of it, Becky, it’s nothing. Please, Becky.” He took her hand kissed her red lips. “Now it’s all done. From now on, you won’t love anyone but me, and you won’t marry anyone but me. Will you?” 38

Kapitola VII

Konečně došlo na oběd, Tom přiběhl k Becky a pošeptal jí do ucha: „Vezmi si klobouk a jdi jako domů, ale za pět minut se vrať!“ Tak šli oba, každý svou cestou, a po chvíli se otočili a sešli se ve škole, která už byla prázdná. Sedli si vedle sebe a Tom pomohl Becky nakreslit dům. „Řekni,“ řekl Tom, „byla jsi už někdy zasnoubená?“ „Cože?“ zeptala se Becky. „No, zasnoubená, aby ses vdala.“ „Ne.“ „A chtěla bys?“ „Nevím. Jaké to je?“ „To je jako nic. Jen řekneš klukovi, že nebudeš mít nikdy nikoho, jen jeho, a pak si dáte pusu. A to je všechno. Pamatuješ si, co jsem ti dneska napsal na obrázek?“ „Jo-jo.“ „Co to teda bylo?“ „No, to nemůžu říct.“ „A já můžu?“ zeptal se Tom s nadějí v hlase. „Ne, teď ne.“ „Prosím, Becky, jen to zašeptám.“ Becky neřekla nic. Tom se k ní tedy naklonil a do ucha jí pošeptal ta slova. Žádal Becky, aby to udělala taky, a ona ho přinutila, aby se otočil, až to bude říkat. Potom jí Tom řekl, že se musí políbit. „Neboj, Becky, to nic není. Prosím, Becky.“ Vzal ji za ruku a políbil ji na červené rty. „A je to zpečetěné. Od teďka nebudeš milovat nikoho jiného jen mě, a nikoho jiného si nevezmeš. Chceš to tak?“

39