Tfiída: Ptáci (Aves) Ptáci se vyznaãují tûlem kryt m pefiím, zobákem a prvním párem konãetin pfiemûnûn ch v kfiídla

Tfiída: Ptáci (Aves) Ptáci se vyznaãují tûlem kryt˘m pefiím, zobákem a prvním párem konãetin pfiemûnûn˘ch v kfiídla. Patfií mezi vejcorodé Ïivoãichy, vejce zahfiívají do vylíhnutí mláìat. RozmnoÏování je obvykle spojeno se stavbou hnízda a s rozmanit˘m sexuálním chováním, které se naz˘vá tok. Z hlediska stálosti v místû hnízdûní rozli‰ujeme ptáky stálé, pfielétavé a taÏné. Druhy stálé se zdrÏují po cel˘ rok v místû hnízdi‰tû (napfi. brhlík). Druhy pfielétavé se po vyhnízdûní potulují aÏ stovky kilometrÛ od hnízdi‰tû (napfi. stehlík, zvonek). Druhy taÏné hnízdi‰tû kaÏd˘ rok opou‰tûjí a táhnou tisíce kilometrÛ do jiÏnûji leÏících oblastí, do Stfiedomofií, Afriky a jiÏní Asie (vla‰tovka, pûnice, ãáp). Ptáci jsou po mnoha stránkách velmi v˘znamnou skupinou ÏivoãichÛ. Jsou dÛleÏitou sloÏkou rÛzn˘ch ekosystémÛ, mnohé druhy mají v˘znam jako indikátory zmûn prostfiedí. Mají také znaãn˘ v˘znam pro ãlovûka - jako potrava, dále pfii lesním a zemûdûlském hospodafiení, pfii rekreaci apod.Vûda zab˘vající se studiem ptákÛ se naz˘vá ornitologie. V âeské republice bylo od poãátku 19. století zji‰tûno kolem 400 druhÛ ptákÛ, z toho v posledních letech pravidelnû hnízdí 186 druhÛ a pravidelnû protahuje 184 druhÛ (Hudec et al. 1995).V okrese Vsetín byl v posledních tfiech desetiletích 20. století zji‰tûn v˘skyt 245 druhÛ ptákÛ, z toho pravidelnû hnízdilo 122 druhÛ, nepravidelnû hnízdily 4 druhy, ojedinûle vyhnízdilo 7 druhÛ, na tahu nebo pfii zimování bylo pravidelnû 60 druhÛ a ojedinûle zalétlo v dobû tahu nebo hnízdûní 45 druhÛ. Dal‰ích 7 druhÛ vzácnûji hnízdilo je‰tû v 70. letech, pfiitom koncem 90. let je lze povaÏovat za vymizelé. Historie v˘zkumu Ptáci jsou v okrese Vsetín hned po rybách nejlépe prozkoumanou skupinou ÏivoãichÛ. První publikované údaje o pozorování ptákÛ pocházejí z konce 19. století na Vala‰skomezifiíãsku (Tereba 1877, Janda 1899). Jifií Janda tehdy pÛsobil na gymnáziu ve Vala‰ském Mezifiíãí a pozdûji se stal fieditelem ZOO v Praze. Zaãátkem 20. století se pozorování ptákÛ vûnovali Tálsk˘ (1902), Dûdina (1905) a zejména preparátor Ferdinand Hradil z Kelãe (1870 - 1960). Hradil sestavil rozsáhlej‰í sbírku ptákÛ, která dokladuje fiadu vzácn˘ch nálezÛ z doby jeho pÛsobení na Keleãsku (Pavelka 1995, Boroviãka 1977). Dal‰í útrÏkovité informace o avifaunû na‰eho regionu získávali ornitologové pfii jednotliv˘ch exkurzích ve 40. a 50. letech 20. století napfi. Stanislav Svoboda, Zdenûk Kux a Karel Hudec (Svoboda 1960, Kux 1968 aj.).V oblasti Velk˘ch Karlovic, poãínaje 40. léty 20. století, se po dobu nûkolika desetiletí ptaãí faunou zab˘val místní pozorovatel a ptáãník Franti‰ek ·pinar. Jeho záznamy jsou uloÏeny v dokumentaci ornitologického klubu. Od 60. let v okrese pÛsobilo nûkolik pfiírodovûdcÛ, ktefií se mimo jiné vûnovali i avifaunû. Zejména k nim patfiil Vítûzslav Pfiikryl, kter˘ svá dlouholetá pozorování shrnul v práci o avifaunû Hustopeãsk˘ch a ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (Pfiikryl 1996). Terénnímu sledování ptákÛ se vûnovali také Lubomír Kuãírek a Jifií Boroviãka (Kuãírek 1972, 1977, Ka‰par et Boroviãka 1977). Avifaunou se zaãátkem 70. let okrajovû zab˘val i Vladimír Zicháãek, kter˘ zpracoval podklady o v˘skytu nûkter˘ch druhÛ v okrese na základû ankety mezi lesáky (Zicháãek 1973). Organizovan˘ v˘zkum ptákÛ má své poãátky v roce 1974, kdy byla ustavena ornitologická sekce Tisu - Svazu pro ochranu pfiírody a krajiny ve Vsetínû. Po zru‰ení Tisu se sekce pfiemûnila na Ornitologick˘ klub

pfii OVM Vsetín (dnes Vala‰sk˘ ornitologick˘ klub pfii OVM Vsetín). Od 80. let se na v˘zkumech v˘znamnou mûrou podílejí nûkteré základní organizace âeského svazu ochráncÛ pfiírody v okrese. Terénní sledování ptákÛ provádí nûkolik desítek ãlenÛ a spolupracovníkÛ ornitologického klubu a âSOP. Zejména to jsou: Jitka Dvorská, Miroslav Dvorsk˘, Jan Havránek, Vladimír HoláÀ, Jaromír Jung, TomበKa‰par, Franti‰ek Korytáfi, Stanislav Kovafiík, Daniel Kfienek, Drahomíra Kyslingrová, Jan Pavelka, Jifií Pavelka, Karel Pavelka, Jifií Polãák, Milan ·krott, Martin ·ulgan, Ale‰ Va‰át, Marie Vetchá a Radek Zádrapa, koncem 90. let dále Pavel Bílek, Jaroslav Koleãek, Martin Krupa a Libor ·evãík.V 70. nebo 80. letech provádûli intenzivnûj‰í prÛzkumy ptákÛ dále Radim BûÈák, Josef Chmelafi, Jaroslav Ko‰ela, Milan Maceãek, Petr Pecháãek, Jaroslav Sívek a Vlastimil Toman, na pfielomu 80. a 90. let Michal Berec, Michal Kamas, Zdenûk Kopec, Karel Paliãka a dal‰í. S ornitology spolupracuje fiada myslivcÛ a lesákÛ, ktefií mají dobré znalosti o nûkter˘ch druzích avifauny na území sv˘ch honiteb. Nûktefií ornitologové se systematicky vûnují fie‰ení urãit˘ch otázek. Napfi. v okolí Vsetína je fiadu let studována populace Èuh˘ka obecného a donedávna i lejska malého, podrobnûji se sleduje roz‰ífiení asi 40 dal‰ích druhÛ se zamûfiením na druhy vzácné a ohroÏené (napfi. kfiepelka polní, chfiástal polní, ledÀáãek fiíãní, Ïluva hajní, kulí‰ek nejmen‰í, bramborníãek ãernohlav˘, bramborníãek hnûd˘ aj.), jsou provádûny kvantitativní v˘zkumy (napfi. v horsk˘ch pralesích, v zemûdûlské krajinû, v bfiehov˘ch porostech Beãvy a v zámeck˘ch parcích), dále v˘zkumy potravy ptákÛ (u lejska bûlokrkého a lejska malého, budníãka lesního, ror˘sa obecného, sov) a jiné.Témata konkrétních v˘zkumÛ, kter˘mi se zab˘vali jednotliví ornitologové okresu v posledních 25 letech jsou zfiejmá z prací, které jsou citovány v pfiehledu literatury na konci knihy. V prÛbûhu 90. let se terénní práce také zamûfiovaly na problematiku ochrany druhÛ, na vyuÏívání znalostí o v˘skytu a ekologii druhÛ pro jejich ochranáfisk˘ management apod. Ochrana ptákÛ Ptáci tvofií nejpoãetnûj‰í skupinu zvlá‰tû chránûn˘ch ÏivoãichÛ v âeské republice i v okrese Vsetín (viz vyhlá‰ka MÎP âR ã. 395/1992 Sb.). Z kategorie kriticky ohroÏen˘ch druhÛ v okrese v posledních 10 letech nepravidelnû hnízdí pouze 1 druh (strnad luãní), dal‰ích 19 druhÛ zde pob˘vá v dobû tahu nebo se ojedinûle vyskytne i v dobû hnízdûní (napfi. bukaã velk˘, tetfiev hlu‰ec). Ze silnû ohroÏen˘ch druhÛ v okrese pravidelnû hnízdí 23 druhÛ, nepravidelnû hnízdí dal‰ích 5 druhÛ a 17 druhÛ se vyskytuje na tahu nebo ojedinûle zalétne v dobû hnízdûní. Z kategorie druhÛ ohroÏen˘ch pravidelnû hnízdí 22 druhÛ, dal‰í 3 druhy hnízdí nepravidelnû a 3 druhy se objevují v dobû tahu nebo zalétnou ve hnízdní dobû. Pro ochranu ptákÛ je nejdÛleÏitûj‰í ochrana biotopÛ. V lesních oblastech to znamená zachovat co nejvíce porostÛ s pfiirozenou skladbou dfievin, v zemûdûlské krajinû zachovat co nejvíce rozpt˘lené zelenû s kfiovinami a jednotliv˘mi stromy (napfi. pro hnízdûní pûnice vla‰ské, Èuh˘ka obecného aj.), u tokÛ je potfiebné zachovat úseky s pfiíkr˘mi bfiehy (pro hnízdûní ledÀáãka fiíãního) apod.Aktivní ochrana dutinov˘ch druhÛ se dá pfii dodrÏení urãit˘ch zásad dobfie realizovat vyvû‰ováním vhodn˘ch hnízdních budek do zahrad a lesÛ, budováním mal˘ch v˘klenkÛ pod mosty (vyuÏívají je skorec vodní a konipas horsk˘), budováním hnízdních podloÏek pro ãápa bílého a pro dravce, vysazováním remízÛ apod. V zimû se ochrana ptákÛ uplatÀuje zejména pfiikrmováním, které je mezi vefiejností velmi roz‰ífieno.

213

Na zachování zimujících druhÛ v na‰í pfiírodû v‰ak pfiikrmování nemá Ïádn˘ vliv, zimní pfiikrmování v‰ak má znaãn˘ v˘znam ekov˘chovn˘, proto je nutné tuto ãinnost podporovat; zásadní pro pfieÏití druhÛ totiÏ je ochrana vhodného prostfiedí. Pfiehled druhÛ Pfiehled hnízdících druhÛ, vãetnû velikosti populace v okrese a zpÛsobu ohroÏení, je uveden v tabulce. NíÏe uvádíme v˘ãet druhÛ po jednotliv˘ch fiádech.Tato publikace nemÛÏe ov‰em nahradit atlas ptákÛ,kde lze najít barevná vyobrazení jednotliv˘ch druhÛ.V ãe‰tinû je vhodná star‰í publikace od F. Baláta (Klíã k urãování na‰ich ptákÛ v pfiírodû, vydalo nakl.Academia, Praha 1986).V 90. letech vy‰lo nûkolik obrazov˘ch publikací o ptácích, z nichÏ nejúplnûj‰í, ov‰em nepfiíli‰ kvalitní, je od H. Frielinga (Co zde létá ?, vydalo nakl. Blesk, Ostrava 1993).Nejlep‰í atlasy jsou v‰ak v angliãtinû nebo nûmãinû, z posledních let napfi. od autorÛ Heinzel, Fitter a Parslow (Birds of Britain & Europe, Collins pocket guide, 1995) a neustále vycházejí dal‰í. Nûkteré jsou uvedeny i v pfiehledu literatury.

¤ád: Potápky (Podicipediformes) Dva druhy potápek jsou v okrese pravidelnû hnízdící (potápka malá a potápka roháã), dal‰í druhy se vyskytují nepravidelnû. Potápka malá (Tachybaptus ruficollis), O, v okrese hnízdí asi na 8 lokalitách, napfi. 3 aÏ 4 páry na rybnících u Chorynû, po 1 aÏ 2 párech na nádrÏi u Karolinky, na rybnících u Laãnova, Prlova, Babic, Zubfií a jinde.V zimû ji ãastûji zastihneme na nûkter˘ch úsecích Beãvy (napfi. na Vsetínské Beãvû mezi Vsetínem a Semetínem, na spojené Beãvû pod Jufiinkou - tam b˘vá aÏ 10 jedincÛ, na RoÏnovské Beãvû u StfiíteÏe apod.). Potápka roháã (Podiceps cristatus), O, pravidelnû hnízdí na rybnících u Chorynû (do 7 párÛ) a u Zubfií (1 aÏ 2 páry), nepravidelnû 1 pár na ‰tûrkovnû u Chorynû. âetnûj‰í je na uveden˘ch lokalitách v dobû tahu. Potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), O, se v dobû tahu kaÏdoroãnû vyskytuje na rybnících u Chorynû a nepravidelnû u Zubfií. U Chorynû byl nejvût‰í poãet ptákÛ zji‰tûn v dubnu 1995 (24 ex.). V 90. letech se na ChoryÀsk˘ch rybnících vzácnû vyskytovala i v dobû hnízdûní.

¤ád: Potáplice (Gaviiformes) Zástupci tohoto fiádu u nás nehnízdí. Zastihneme je obvykle jako vzácné hosty na stojat˘ch nebo tekoucích vodách, zejména v dobû podzimního tahu. Îiví se mal˘mi rybkami. Nejãastûji b˘vá pozorována potáplice severní (Gavia arctica). Nûkolikrát byla zji‰tûna na nádrÏi Stanovnice u Karolinky, pfiiãemÏ jednou dokonce v pozdním jaru (konec kvûtna 1987), kdy se ojedinûl˘ pár zdrÏel nejménû jeden t˘den pfii tahu do hnízdi‰tû ve Skandinávii. Dal‰í pozorování jsou z ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Z dal‰ích druhÛ lze v okrese velmi vzácnû zastihnout potáplici malou (Gavia stellata), která byla ojedinûle pozorována na nádrÏi Stanovnice (prosinec 1995) a nûkolikrát na rybnících u Chorynû.

Potápka rudokrká (Podiceps griseigena), SO, b˘vá na rybnících u Chorynû vzácnû na prÛtahu, ojedinûle i v dobû hnízdûní. V letech 1989 a 1991 se jeden pár celé hnízdní období vyskytoval na rybnících u Zubfií, av‰ak nezahnízdil (1989), resp. hnízdûní nebylo úspû‰né (1991). Potápka Ïlutorohá (Podiceps auritus) je velmi vzácn˘ zatoulanec. Byla pozorována pouze jednou, na ChoryÀsk˘ch rybnících (fiíjen 1980). ¤ád: Veslonozí (Pelecaniformes) Jedin˘m zástupcem je kormorán velk˘ (Phalacrocorax carbo), O. V okrese jej lze spatfiit pouze na prÛtahu, zejména na rybnících u Chorynû, kde v hejnech b˘vají aÏ desítky, koncem 90. let jiÏ i stovky ptákÛ.V zimû 1998/1999 se kormoráni velcí poprvé zdrÏovali na Beãvû (mezi Choryní a Vala‰sk˘m Mezifiíãím), kde zfiejmû nacházeli dostatek potravy, hejno ãítalo aÏ 300 jedincÛ.V Evropû se v prÛbûhu 80., a zãásti 90. let jeho stavy zvy‰ovaly, a to se také projevilo na vzrÛstajícím poãtu pozorování i ve vsetínském okrese. V bfieznu 1998 byl kormorán velk˘ poprvé zji‰tûn i na nádrÏi u Karolinky, a to v poãtu nûkolika ptákÛ. ¤ád: Brodiví (Ciconiiformes) Z tohoto fiádu v okrese tfii druhy hnízdí (ãáp ãern˘, ãáp bíl˘, volavka popelavá), dal‰í druhy lze zastihnout na tahu.

âáp bíl˘ (Ciconia ciconia)

214

âáp bíl˘ (Ciconia ciconia), O, hnízdí v okrese v niωích a stfiedních polohách. Je taÏn˘, pfiilétá v dubnu a odlétá v srpnu aÏ záfií. Îiví se drobn˘mi obratlovci, napfi. rybami, obojÏivelníky, plazy, ptáky a savci (zejména hrabo‰i), dále rÛzn˘mi bezobratl˘mi, napfi. ÏíÏalami, plÏi, kobylkami, brouky apod. Hnízdûní ãápa bílého je v okrese podrobnûji sledováno jiÏ od roku 1981.V údolí Vsetínské Beãvy hnízdí nejv˘‰e aÏ v Novém Hrozenkovû, v údolí RoÏnovské Beãvy nejv˘‰e hnízdí aÏ v RoÏnovû p. R. (Tylovice).V souãasnosti je evidováno celkem 21 hnízdi‰È (vãetnû opu‰tûn˘ch), z nichÏ je pravidelnû ãápy obsazováno 8 aÏ 17 hnízd. Stávající hnízda, obsazená i neobsazená, jsou v Brankách (1), Halenkovû (1), Hovûzí (1), Choryni (1), Kelãi (3), Kladerubách (1), Komárovicích (1), Kunovicích (1), Le‰né (2), Novém Hrozenkovû (1), Poliãné (1), Ratibofii (1), RoÏnovû p. R. (1),

Vala‰ském Mezifiíãí (1),Vsetínû (2) a v Zubfií (2). Kromû toho je evidováno nûkolik dal‰ích umûl˘ch hnízd (podloÏek a nástavcÛ), které byly vybudovány jako náhradní hnízdi‰tû, ale nebyly ãápy pfiijaty. Koncem 90. let bylo moÏné sledovat fiadu pfiípadÛ, kdy se ãápi snaÏili zahnízdit na dal‰ích místech, av‰ak neúspû‰nû. Na místo vût‰inou pfiinesou nûkolik vûtví, zdrÏují se zde nepravidelnû 2 aÏ 3 t˘dny a pak místo opustí. Jedná se vût‰inou o mladé ptáky ve vûku 3 aÏ 4 roky. Tato místa se pouze sledují, neboÈ je nelze povaÏovat jako pravé hnízdûní (Kelã, Francova Lhota, Horní Lideã, StfiíteÏ n. B., Police, Za‰ová a dal‰í). Po mimofiádn˘ch de‰tích v létû 1997 bylo v okrese úspû‰nû vyvedeno pouze 7 mláìat, coÏ je v historii sledování hnízdûní nejniωí poãet. V tomto roce úmrtnost mláìat ãinila kolem 70 %. K vysok˘m ztrátám u mláìat do‰lo i v roce 1999, kdy bylo v okrese obsazeno celkem 17 hnízd. Z nich bylo vyvedeno 25 mlad˘ch ãápÛ a dal‰ích 14 mláìat uhynulo v dÛsledku de‰ÈÛ a chladného poãasí. V dobû tahu, zejména koncem léta, lze spatfiit hejna ãápÛ i o 50 aÏ 100 jedincích. Ojedinûle byl zji‰tûn i zimující ãáp bíl˘, a to v únoru 1991 u Vsetína. âáp ãern˘ (Ciconia nigra), SO, v okrese v 90. letech pravidelnû hnízdil v poãtu kolem 15 párÛ. Ze zimovi‰È v Africe pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v srpnu a záfií. Na rozdíl od ãápa bílého si hnízda staví v lesích na star˘ch stromech, v˘jimeãnû i na skalách. Za potravou zaletuje hlavnû na vodní toky a nádrÏe nebo rybníãky, Ïiví se hlavnû rybami, dále také mûkk˘‰i, hmyzem, obojÏivelníky, plazy a drobn˘mi savci. Hnízda se nacházejí napfi. v Léskovém a PodÈatém ve Velk˘ch Karlovicích, ve Stanovnici a RaÈkovû u Karolinky, v Hrubé Brodské u Nového Hrozenkova, v Kychové u Huslenek, pod Vsack˘m Cábem a v Semetínû u Vsetína, v Senince, u Lideãka, v Korytné u Stfielné, mezi Jarcovou a Oznicí, u StfiíteÏe, v Doubravû u Kelãe, u Perné, na Dolní a Prostfiední Beãvû, u RoÏnova p. R., Hutiska - Solance a jinde. V 80. a 90. letech bylo ze 22 kontrolovan˘ch hnízd 7 na smrku, 6 na buku, 4 na jedli, 3 na dubu, 1 na modfiínu a 1 na skalním v˘stupku v lese. âáp ãern˘ se v okrese zaãal vyskytovat koncem 50. let 20. století v prÛbûhu roz‰ifiování svého hnízdního areálu od v˘chodu. První hnízdo bylo nalezeno v roce 1966 v Doubravû u Kelãe. Pak populace narÛstala aÏ do dne‰ního poãtu, kter˘ se od konce 80. let udrÏuje na stejné úrovni. Bukaã velk˘ (Botaurus stellaris), KO, se vyskytuje vzácnû na tahu a ojedinûle i v dobû hnízdûní. V 60. letech je‰tû pravidelnû hnízdil na rybnících u Chorynû, pozdûji tam byl v hnízdní dobû pozorován sporadicky, napfi. v ãervnu 1984 a v dubnu 1991. Na jarním tahu byl v 90. letech zji‰tûn u Horní Lidãe (slepé rameno Senice), u Za‰ové (mokfiad Pod Hájem) a v roce 2001 na mokfiadu Rybníky u Hrachovce. Ve Velk˘ch Karlovicích byl zaãátkem 80. let pozorován zimující jedinec v Léskovém (na Beãvû), asi 1 km západnû od celnice, a to po dobu nûkolika t˘dnÛ.

ji mÛÏeme pozorovat v hejnech (aÏ desítky kusÛ) nebo jednotlivû na tocích a v jejich okolí, zejména v údolí RoÏnovské Beãvy, Vsetínské Beãvy a Senice, ãasto pob˘vá u nezamrzl˘ch rybníkÛ (Chorynû, Kelã, Zubfií aj.). V této dobû si je lidé ãasto také zamûÀují s ãápy. Nejvíce volavek popelav˘ch mÛÏeme spatfiit v dobû v˘lovu rybníkÛ na podzim, napfi. u Chorynû bylo v této dobû koncem 90. let pozorováno i pfies 100 jedincÛ. Volavka bílá (Egretta alba), SO, se vzácnû vyskytuje pfii pohnízdní potulce. B˘vá témûfi kaÏdoroãnû pozorována na pfieletu u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, vût‰inou v dobû od srpna do fiíjna - maximální poãty byly zji‰tûny v srpnu 1988 (19 ex.) a v fiíjnu 1996 (13 ex.). Ojedinûle byli pozorováni zatoulaní jedinci u Vsetína (ãervenec 1984) a Zubfií (srpen 1996, záfií 1997), vÏdy to byl jeden exempláfi. Volavka ãervená (Ardea purpurea), KO, je vzácnûj‰í neÏ pfiedchozí druh. Byla nûkolikrát zji‰tûna na rybnících u Chorynû, vût‰inou v kvûtnu (napfi. v letech 1987, 1988, 1992, 1996 a 1997). Volavka vlasatá (Ardeola ralloides) je vzácn˘ zatoulanec, v okrese byla zji‰tûna pouze jednou u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (ãerven 1980). Volavka stfiíbfiitá (Egretta garzetta), SO, byla v okrese zji‰tûna dvakrát. Zaãátkem 70. let se objevilo hejnko tfií jedincÛ, z nichÏ jeden byl pozdûji neznám˘m ãlovûkem postfielen. V kvûtnu 1978 byla zji‰tûna na rybnících u Chorynû. V ãervenci 1984 byli tfii ptáci pozorováni v blízkosti okresu Vsetín, u Milotic n. Beãvou. Kvako‰ noãní (Nycticorax nycticorax), SO, byl vzácnû zastiÏen na tahu nebo pfii potulce v dobû hnízdûní (kvûten). Napfi. v ãervenci 1985 byl zji‰tûn 1 exempláfi u Chorynû, v kvûtnu 1989 byli 3 jedinci na rybnících u Zubfií a v kvûtnu 1996 byl 1 exempláfi pozorován pfii pfieletu nad Vala‰sk˘m Mezifiíãím. Pfii pohnízdní potulce, zaãátkem srpna 1994 byli dva jedinci pozorováni na rybnících u Chorynû. ¤ád: PlameÀáci (Phoenicopteriformes) Z tohoto fiádu byl u nás v˘jimeãnû zastiÏen exotick˘ plameÀák chilsk˘ (Phoenicopterus ruber chilensis). Od záfií do fiíjna 1982 se jeden pták zdrÏoval na ChoryÀsk˘ch rybnících. Jednalo se o zatoulaného jedince, kter˘ mohl také uniknout ze ZOO.

Bukáãek mal˘ (Ixobrychus minutus), KO, patfií od konce 70. let k ojedinûle se vyskytujícím druhÛm. Je‰tû v roce 1956, tj. asi 4 roky po vybudování rybníkÛ, hnízdilo u Chorynû 6 aÏ 8 párÛ. Poslední vyhnízdûní zde bylo prokázáno v roce 1975 nálezem hnízda s vejci. V hnízdní dobû 1989 se dva bukáãci zdrÏovali na rybnících u Zubfií, vyhnízdûní ale nebylo zji‰tûno. Na Hamersk˘ch rybnících byl opût pozorován v polovinû ãervence 1998. Nûkolikrát byl zastiÏen i v dobû tahu, napfi. v záfií na ChoryÀsk˘ch rybnících, v záfií 1979 na Beãvû u Vala‰ského Mezifiíãíl a na jafie 2001 mokfiadu Rybníky u Hrachovce. Volavka popelavá (Ardea cinerea) je vût‰inou stál˘ druh. V okrese hnízdí na nûkolika místech, zejména v niωích polohách. Pravidelnû hnízdí v lese Obora u Lhotky n. B., ojedinûle zahnízdila u Bystfiiãky (v letech 1996 a 1997) a v okolí nádrÏe Stanovnice u Karolinky (1990).V mimohnízdní dobû

PlameÀák chilsk˘ (Phoenicopterus ruber) na Velkém choryÀském rybníku v roce 1982

215

¤ád: Vrubozobí (Anseriformes) Z fiádu vrubozob˘ch v okrese hnízdí 8 druhÛ, dal‰ích 8 druhÛ se pravidelnûji vyskytuje na tahu. LabuÈ velká (Cygnus olor), O, v okrese ojedinûle hnízdí a pravidelnû zimuje. Na ChoryÀsk˘ch rybnících se zaãala vyskytovat v polovinû 70. let 20. století, kde pozdûji v nûkter˘ch letech hnízdila. Na rybnících u Zubfií jeden pár nepravidelnû hnízdil v 80. letech a v první polovinû 90. let.V dobû tahu nebo v zimû se vyskytuje na rybnících, nûkter˘ch mokfiadech a místy i na Beãvû. Na fiekách se v‰ak pravidelnûji objevuje pfii zamrznutí stojat˘ch vod, b˘vá pozorována v Karolince,Vsetínû,Vala‰ském Mezifiíãí a jinde. LabuÈ zpûvná (Cygnus cygnus) je velmi vzácn˘ zatoulanec. Byla v okrese nûkolikrát pozorována na rybnících u Chorynû, napfi. v bfieznu 1972, v listopadu 1990, v dubnu 1976 a v dubnu 1997.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je na‰e nejhojnûj‰í kachna. Pravidelnû hnízdí na v‰ech nádrÏích, od 70. let také v okolí toku Beãvy. Od 90. let postupnû vzniká synantropní populace kachny divoké, kdy vût‰í poãet polodivok˘ch kachen mÛÏeme vidût ve Vsetínû (v zimû aÏ 70 jedincÛ), v RoÏnovû p. R. (v zimû aÏ 130 jedincÛ), na Prostfiední Beãvû a jinde. Pfiímo ve Vsetínû hnízdí také v okolí Beãvy u mûstského parku a u Rokytenky. Mûstské populace kachny jsou pfiikrmovány lidmi, coÏ je‰tû posiluje jejich vazbu na toto netypické prostfiedí. Na rybnících u Chorynû kachna divoká pravidelnû protahuje, hnízdí i zimuje. Nejvût‰í poãet - 630 exempláfiÛ - tam byl zji‰tûn v dobû tahu (listopad 1987, únor 1995), poãet hnízdících párÛ kolísá od 20 do 50. Na Vala‰skomezifiíãsku je pfii zimování nejvíce kachen divok˘ch na Beãvû mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a Choryní (napfi. v lednu 1986 bylo 560 kusÛ), na tahu tam b˘vá vût‰inou do 250 kusÛ.

Kopfiivka obecná (Anas strepera), O, pravidelnû protahuje a v malém poãtu hnízdí.V dobû tahu se vyskytuje na rybnících u Chorynû a Zubfií. Jediné hnízdi‰tû leÏí na ChoryÀsk˘ch rybnících, kde b˘vá do 10 párÛ. âírka obecná (Anas crecca), O, je pravidelnû protahující druh, zejména na jafie (maximum ãinilo 28 párÛ v dubnu 1997 u Chorynû). Hnízdûní bylo na rybnících u Chorynû naposledy prokázáno v roce 1979, tamtéÏ zfiejmû dosud nepravidelnû hnízdí jeden pár. V roce 1999 vyhnízdil jeden pár na mokfiadu Rybníky u Hrachovce.V dobû tahu se jinak pravidelnû vyskytuje na rybnících u Chorynû, Zubfií a Laãnova, vzácnû i na nádrÏi Stanovnice u Karolinky. âírka modrá (Anas querquedula), SO, je pravidelnû protahující druh, zejména na jafie. Na rybnících u Chorynû vût‰inou mÛÏeme pozorovat hejna do 10 kusÛ, dále se vyskytuje na rybnících u Zubfií a Laãnova, na jin˘ch nádrÏích jen ojedinûle - napfi. v Jezerném ve Velk˘ch Karlovicích (v dubnu 1996 se zdrÏoval jeden pár). Hnízdûní ãírky modré nebylo v posledních 20 letech prokázáno, ale je pravdûpodobné u Chorynû, kde dfiíve hnízdila (napfi. v kvûtnu a ãervnu 1995 se tam zdrÏoval 1 pár). LÏiãák pestr˘ (Anas clypeata), SO, pravidelnû protahuje a pravdûpodobnû hnízdí. Na ChoryÀsk˘ch rybnících se poprvé objevil v roce 1954, tj. teprve dva roky po jejich zaloÏení. Je‰tû zaãátkem 70. let zde pravidelnû hnízdil na severním okraji rybniãní soustavy, ov‰em v˘stavbou kachní farmy bylo hnízdi‰tû zniãeno. LÏiãák v‰ak je na ChoryÀsk˘ch rybnících pozorován kaÏdoroãnû, zejména na jarním tahu. Vût‰inou se jedná o hejna do 20 jedincÛ, nejvy‰‰í poãetnost byla zji‰tûna v dubnu 1997 (69 exempláfiÛ). Na základû jarních pozorování ptákÛ zde v nûkter˘ch letech pfiedpokládáme vyhnízdûní jednoho aÏ dvou párÛ (napfi. v letech 1984, 1985, 1989 a 1995). Vyskytuje se i na nûkter˘ch dal‰ích nádrÏích, ov‰em pouze v dobû tahu, napfi. u Zubfií a Laãnova.

Polák chocholaãka (Aythya fuligula)

Hvízdák euroasijsk˘ (Anas penelope) pravidelnû protahuje na rybnících u Chorynû, Zubfií a Laãnova, vzácnû b˘vá na nádrÏích Karolinka, Bystfiiãka aj. Na ChoryÀsk˘ch rybnících se vyskytuje zejména v dobû jarního tahu, kdy byla vût‰inou pozorována hejna do 20 kusÛ. Naprostou raritou bylo zji‰tûní 1500 jedincÛ v bfieznu 1998 na ChoryÀsk˘ch rybnících, coÏ souviselo s náhlou zmûnou poãasí v dobû tahu. Tento poãet je historicky nejvût‰í i z hlediska celé âeské republiky. Ostralka ‰tíhlá (Anas acuta), KO, se kaÏdoroãnû vyskytuje na jarním tahu na rybnících u Chorynû, nejvíce bylo zji‰tûno 10 párÛ v bfieznu 1991. Ojedinûle byla pozorována na rybnících u Zubfií (duben 1990) a nûkolikrát na Beãvû (Janová,Vala‰ské Mezifiíãí). Polák velk˘ (Aythya ferina) je po kachnû divoké druhá na‰e nejhojnûj‰í kachna, pravidelnû protahuje a hnízdí na rybnících u Chorynû a u Zubfií, v roce 1999 vyhnízdil jeden pár v PP Rákosina u StfiíteÏe n. B. V dobû tahu b˘vá na dal‰ích nádrÏích. Na ChoryÀsk˘ch rybnících je v˘raznû poãetn˘ zejména na jarním tahu v bfieznu, kdy b˘vá vût‰inou pozorováno do 150 jedincÛ, maximálnû bylo 400 jedincÛ (bfiezen 1998). Poãet hnízdících párÛ na rybnících u Chorynû od 80. let kolísal obvykle v rozmezí od 20 do 50, ve druhé polovinû 90. let v‰ak mûl sestupn˘ trend a v letech 1998 - 1999 zde hnízdilo do 20 párÛ.V dobû hnízdûní bylo na ChoryÀsk˘ch rybnících maximum ptákÛ zji‰tûno v ãervnu 1985, a to 110 samcÛ. Polák mal˘ (Aythya nyroca), KO, se vyskytuje obvykle jen na ChoryÀsk˘ch rybnících. V dobû tahu b˘vá pozorován nepravidelnû a v dobû hnízdûní jen ojedinûle (napfi. v letech 1994 a 1998). Hnízdûní tam bylo naposledy prokázáno v roce 1978. Ojedinûl˘ v˘skyt byl zaregistrován na rybnících u Zubfií (srpen 1996).

LabuÈ velká (Cygnus olor) s mláìaty

216

Polák chocholaãka (Aythya fuligula) v okrese hnízdí od poloviny 60. let (ChoryÀské rybníky). V dobû tahu se vyskytuje na vût‰inû rybníkÛ a nádrÏí. Nûkdy je pfiítom-

na i ve vût‰ím poãtu, zejména na jafie, napfi. na ChoryÀsk˘ch rybnících b˘vá pfii jarním tahu okolo 100 exempláfiÛ. Nejvût‰í hnízdící populace se v souãasnosti nachází na rybnících u Chorynû, kde poãetnost v 80. a 90. letech kolísala od 20 do 40 párÛ. V prÛbûhu 90. let mûla poãetnost klesající tendenci a v roce 1999 hnízdilo jiÏ jen asi 15 párÛ. Ojedinûle také hnízdí na rybnících u Laãnova (2 aÏ 3 páry), Prlova (1 pár) a Zubfií (1 pár). Polák tundrov˘ (polák kaholka) (Aythya marila) je velmi vzácn˘ zatoulanec, v okrese byl nûkolikrát pozorován v dobû tahu na rybnících u Chorynû (napfi. listopad 1978, kvûten 1980, duben 1989). V dobû tahu se u nás vyskytuje fiada dal‰ích druhÛ, vût‰inou jsou pozorovány na ChoryÀsk˘ch rybnících: Husa bûloãelá (Anser albifrons) byla v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ zji‰tûna tfiikrát, v fiíjnu 1975, v listopadu 1986 a v únoru 1990. Vzácnû b˘vá pozorována pfii pfieletu nad horsk˘mi hfibety, napfi. na Jasénce u Vsetína. Husa velká (Anser anser) se na rybnících u Chorynû vyskytuje kaÏdoroãnû, vût‰inou do 5 jedincÛ (ãasto se pasou na hrázích rybníkÛ), v posledních letech tam pravdûpodobnû hnízdí 1 aÏ 2 páry. Husa polní (Anser fabalis) je vzácnûj‰í, na ChoryÀsk˘ch rybnících b˘vá do 5 jedincÛ na vodní hladinû, nejvíce bylo 37 exempláfiÛ na podzimním tahu.

¤ád: Dravci (Falconiformes) Z dravcÛ v okrese pravidelnû hnízdí 7 druhÛ, nûkolik dal‰ích druhÛ b˘vá zastiÏeno na tahu. LuÀák hnûd˘ (Milvus migrans), KO, vzácnû se vyskytuje na tahu. Byl pozorován i v pozdním jaru, napfi. u Laãnovsk˘ch rybníkÛ (zaãátek ãervna 1980) a u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (ãerven 1984), hnízdûní v‰ak nebylo zji‰tûno. LuÀák ãerven˘ (Milvus milvus), KO, je velmi vzácn˘ zatoulanec. Byl zji‰tûn pouze jednou, a to v kvûtnu 1985 u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Vãelojed lesní (Pernis apivorus), SO, v okrese místy hnízdí. Je taÏn˘, pfiilétá v kvûtnu, odlétá v srpnu a záfií. Îiví se hlavnû vosami a jejich larvami, v men‰í mífie drobn˘mi obratlovci. Proto jej spí‰e zastihneme v blízkosti v˘slunn˘ch strání s mnoÏstvím vosích hnízd. Nejãastûji jej spatfiíme v údolí Vsetínské Beãvy, vyskytuje se také u Le‰né (Perná, Lhotka n. B.), v Doubravû na Keleãsku, na RoÏnovsku (okolí Dolní a Prostfiední Beãvy, Hutiska-Solance) a jinde. V lese Obora u Lhotky n. B. jeden pár dokonce hnízdil pût let po sobû ve stejném hnízdû. Orel mofisk˘ (Haliaetus albicilla), KO, se kaÏd˘ rok na jarním a podzimním tahu zdrÏuje v poãtu 1 aÏ 2 jedincÛ u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, vzácnû tam b˘vá zastiÏen v zimû a v létû. V bfieznu 1993 se v˘jimeãnû objevil na prÛtahu u Za‰ové.

Husa krátkozobá (Anser brachyrhynchus) byla zji‰tûna dvakrát, v dubnu 1982 a v listopadu 1990 u Chorynû. Nûkteré druhy hus (zejména husu polní a husu velkou) lze v okrese ãasto spatfiit na tahu, pfii pfieletu vysoko nad zemí.

Orel kfiiklav˘ (Aquila pomarina), KO, hnízdí nejblíÏe na Slovensku.Ve vsetínském okrese je nepravidelnû pozorován v dobû tahu a vzácnû byl zji‰tûn i v dobû hnízdûní, napfi. u Bystfiiãky (nad Klenovem, kvûten 1996), u Vala‰ského Mezifiíãí (kvûten 1988), u Le‰né (duben 1991), u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (duben 1995) a u JablÛnky (ãervenec 1999). Je moÏné, Ïe v nûkter˘ch letech vyhnízdil, neboÈ mohl uniknout pozornosti a mÛÏe b˘t také zamûnûn s kání lesní.

Morãák velk˘ (Mergus merganser), KO, se vyskytuje nepravidelnû na jarním tahu nebo pfii zimování na ChoryÀsk˘ch rybnících, v zimû byl nûkolikrát zastiÏen na Beãvû mezi Choryní a Vala‰sk˘m Mezifiíãím (jednotliví ptáci), ojedinûle byl v lednu 1985 vidûn na Beãvû u Janové.

Orel skalní (Aquila chrysaetos), KO, b˘vá vzácnû zastiÏen na tahu. Jeden mlad˘ jedinec byl pozorován koncem února 1985 u vrchu Lysn˘ nad Janovou, dal‰í v srpnu 1992 v Uherské u Huslenek a v prosinci 1992 v RaÈkovû u Karolinky.

Morãák prostfiední (Mergus serrator) je vzácnûj‰í neÏ pfiedchozí druh, zdrÏuje se nepravidelnû na jarním tahu (rybníky u Chorynû, spojená Beãva). Nejvíce ptákÛ bylo pozorováno v dubnu 1997 na ChoryÀsk˘ch rybnících (4 samci a 6 samic).

Orel královsk˘ (Aquila heliaca) je velmi vzácn˘ zatoulanec. V okrese byl pozorován dvakrát, a to v dubnu 1979 u Hovûzí a v ãervnu 1979 u Hrachovce.

Berne‰ka velká (Branta canadensis) byla zji‰tûna pouze jednou, v dubnu 1994 u Chorynû.

Morãák bíl˘ (Mergus albellus) byl vzácnû pozorován na tahu v únoru 1986 na Beãvû u Vala‰ského Mezifiíãí, v bfieznu 1978, lednu 1979 a v bfieznu 1991 na rybnících u Chorynû. Hohol severní (Bucephala clangula) b˘vá témûfi kaÏdoroãnû zji‰tûn na rybnících u Chorynû v dobû jarního tahu (nejvíce bylo zji‰tûno 8 jedincÛ) nebo na Beãvû u Jufiinky a Zubfií pfii zimování. Hoholka lední (Clangula hyemalis) je velmi vzácn˘ zimní host, byla zji‰tûna pouze jednou, na spojené Beãvû u Jufiinky (prosinec 1970). Kajka mofiská (Somateria mollissima) byla ojedinûle spatfiena v prosinci 1986 na rybnících u Chorynû. Turpan hnûd˘ (Melanitta fusca) byl vzácnû pozorován na podzimním tahu nebo v zimû na Beãvû u Vala‰ského Mezifiíãí a na rybnících u Chorynû.

Moták pochop (Circus aeruginosus), O, místy hnízdí na rybnících nebo na mokfiadech v okolí Vala‰ského Mezifiíãí, napfi. v Babicích, v rákosinû Pod Hájem u Za‰ové, u Chorynû, Kelãe a StfiíteÏe. Na tahu jej uvidíme i jinde v zemûdûlské krajinû (RoÏnovsko, okolí Vsetína, Hornolideãsko). Je taÏn˘, pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v srpnu aÏ fiíjnu. Dfiíve, v 60. a 70. letech 20. století byl vzácnûj‰í. Moták pilich (Circus cyaenus), SO, se v okrese do 80. let vzácnû vyskytoval jen na tahu nebo pfii zimování. V 90. letech byl u Perné pozorován i v dobû hnízdûní (napfi. v letech 1991, 1995, 1997). V roce 1998 byl pozorován pár s vyveden˘m mládûtem u Porubského lesa, v sousedství ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Moták luÏní (Circus pygargus), SO, v okrese b˘vá vzácnû na tahu. Dfiíve v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ i vyhnízdil, napfi. v roce 1969 a 1973. Pozdûji byl pozorován je‰tû nûkolikrát, napfi. v záfií 1976, v srpnu 1980 a v záfií 1998 u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ a v dubnu 1998 u Le‰né. Vzhledem k pfiib˘vajícím hnízdûním v jin˘ch okresech severní Moravy lze v budoucnu pfiedpokládat jeho ãastûj‰í v˘skyt i v okolí Vala‰ského Mezifiíãí.

217

Krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), SO, pravidelnû se vyskytuje na vût‰inû území okresu. Loví ãasto v okolí lidsk˘ch sídli‰È, v mûstsk˘ch parcích a zahradách. Îiví se drobn˘mi ptáky. V okrese hnízdí na jehliãnat˘ch stromech, nejãastûji ve volné krajinû (lesy, remízy). B˘vá ãasto zamûÀován s po‰tolkou obecnou. Jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), O, je vzácnûj‰í dravec, vyskytuje se v územích se souvislej‰ími lesy.V okrese hnízdí 30 aÏ 40 párÛ, vût‰inou ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. V terénu jej mnoho lidí zamûÀuje s kání lesní, ne vÏdy se dají od sebe jednoznaãnû odli‰it. Kánû lesní (Buteo buteo) je v okrese nejhojnûj‰ím dravcem. Celkem zde hnízdí kolem 300 párÛ, pfiiãemÏ v západní ãásti okresu dosahuje hustoty nejménû 35 párÛ na 100 km2. Îiví se hlavnû drobn˘mi hlodavci a je v˘znaãn˘m regulátorem jejich poãetnosti v zemûdûlské krajinû navazující na vût‰í lesní celky. Kánû rousná (Buteo lagopus) je u nás nepravideln˘m zimním hostem, vyskytuje se v zemûdûlské krajinû od fiíjna do února.V letu ji od kánû lesní spolehlivû rozeznáme pouze podle bílého ocasu s ãern˘m lemem na konci a tmav˘ch skvrn v ohbí kfiídel. Orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), KO, se kaÏdoroãnû v dobû tahu vyskytuje u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (záfií - fiíjen, bfiezen - kvûten). Jednou byl zastiÏen i na nádrÏi u Karolinky (konec kvûtna 1993). Îiví se rybami, proto jej zastihneme spí‰e u dobfie zarybnûn˘ch vod. Po‰tolka obecná (Falco tinnunculus) hnízdí pravidelnû v zemûdûlské krajinû s pfiítomností aspoÀ men‰ích lesÛ. âást populace je stálá, na hnízdi‰tû pfiilétá v únoru aÏ bfieznu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu.V˘znamnû se podílí na regulaci hrabo‰Û na polích, zejména tam, kde má dostatek moÏností ke hnízdûní. Její poãty se dají v˘raznû podpofiit vyvû‰ováním

Po‰tolka obecná (Falco tinnunculus)

218

budek. Napfi. v západní ãásti okresu hnízdí v budkách prÛmûrnû 20 párÛ roãnû. Pravidelnû hnízdí také ve mûstech, napfi. ve Vsetínû 4 aÏ 5 párÛ. Po‰tolka rudonohá (Falco vespertinus),KO,je velmi vzácn˘ zatoulanec, v okrese byla zji‰tûna pouze jednou, v dubnu 1997 u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. OstfiíÏ lesní (Falco subbuteo), SO, vzácnû hnízdí v údolí Vsetínské Beãvy od Vsetína po Velké Karlovice (Janová, Hovûzí, Huslenky, Halenkov, Nov˘ Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice), ve Vefiovick˘ch vr‰ích, v údolí RoÏnovské Beãvy (Hutisko - Solanec, Prostfiední Beãva, Dolní Beãva, Za‰ová), v okolí Bystfiiãky aj. Je taÏn˘, pfiilétá v kvûtnu, odlétá v srpnu aÏ fiíjnu. Îiví se poletujícím vût‰ím hmyzem i drobn˘mi ptáky. Nûkdy se mohou na místo s dostatkem potravy slétnout ostfiíÏi ze ‰ir‰ího okolí (hnízdící nebo je‰tû protahující), napfi. mezi Vsetínem a Ústím bylo na jafie 1988 pozorováno hejno kolem 10 ostfiíÏÛ pfii lovu rojících se mravencÛ. Dfiemlík tundrov˘ (Falco columbarius), SO, je pozorován vzácnû od listopadu do února v zemûdûlské krajinû, napfi. v okolí Vsetína, Horní Lidãe, u Chorynû,Vala‰ského Mezifiíãí a RoÏnova p. R. Sokol stûhovav˘ (Falco peregrinus), KO, a raroh velk˘ (Falco cherrug), KO, byli v okrese pozorováni vzácnû pouze v dobû tahu. ¤ád: Hrabaví (Galliformes) ¤ád hrabav˘ch je v okrese zastoupen pûti druhy, z toho v jednom pfiípadû (baÏant obecn˘) se jedná o umûle vysazen˘ druh v rámci mysliveckého hospodafiení. Lesní druhy jsou dva, nelesní druhy jsou tfii. Jefiábek lesní (Bonasa bonasia), SO, vzácnû ob˘vá vût‰í lesní celky stfiedních a vy‰‰ích poloh, vyhledává klidnûj‰í zákoutí. Stavy jefiábka se v 80. a 90. letech v centru roz‰ífiení v okrese sice stabilizovaly, av‰ak na okraji souvislej‰ího v˘skytu postupnû vymírají dal‰í izolované populace (napfi. v˘chodnû od Vala‰ského Mezifiíãí, v okolí Semetína a jinde). âastûji jej zastihneme ve v˘chodní ãásti Radho‰Èské hornatiny, v centrální, lesnaté ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ. Nejvíce se vyskytuje v okolí luk a zarÛstajících pastvin, kde má dostatek bobulonosn˘ch kefiÛ a lísky. Tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus), KO, v okrese pravidelnû hnízdil do konce 70. let. V 60. letech se vyskytoval je‰tû v okolí Vsetína, napfi. pod Cábem, u ·tudlova a jinde. V 80. letech byly jiÏ jen sporadické údaje o hnízdûní ve Velk˘ch Karlovicích (poslední údaj pochází z roku 1983, od vrcholu MiloÀové), na Prostfiední a Horní Beãvû, v roce 1982 byla dokonce je‰tû pozorována samice s kufiaty pod Cábskou cestou u Vsetína. Od poãátku 90. let je tetfiev v okrese jiÏ bezprostfiednû ohroÏen vyhynutím.V první polovinû 90. let byli ojedinûlí ptáci pozorováni v Léskovém ve Velk˘ch Karlovicích, na âertovû ml˘nû - Knûhyni, na Kamenárce ve Vefiovick˘ch vr‰ích. Ojedinûlé v˘skyty jsou i z konce 90. let (okolí Makyty, Stanovnice u Karolinky, Léskové), pfiedpokládáme ov‰em, Ïe se jedná o zatoulané jedince, ktefií byli vypu‰tûni v letech 1995 - 1996 ve Vsetínsk˘ch vr‰ích. Hlavními pfiíãinami úbytku je nejspí‰e ru‰ení turistick˘m ruchem a intenzivním lesním hospodafiením spojené s pfiemûnou pÛvodnû smí‰en˘ch lesÛ na smrkové monokultury (úbytek potravních zdrojÛ a úkrytÛ) a s vyuÏíváním hluãné mechanizace, snad také vliv evidentnû vût‰ího mnoÏství predátorÛ, zejména kuny lesní a li‰ky. Dle pamûtníkÛ byla klesající tendence u tetfieva na Vsetínsku zfiejmá jiÏ od poãátku 20. století. Napfi. k silnému úbytku tetfievÛ do‰lo krátce po I. svûtové válce,

ve 30. letech se stavy zv˘‰ily a pak od 40. let nastává trval˘ pokles. JiÏ ve 40. letech byly za hlavní pfiíãiny ústupu oznaãeny intenzifikace lesního hospodafiení a zvy‰ující se turismus. Od roku 1995 se v okrese realizuje nároãn˘ záchrann˘ program repatriace tetfieva hlu‰ce (spoleãnû jej zaji‰Èují Ministerstvo zemûdûlství âR, Okresní úfiad Vsetín a Foresta, a. s. Velké Karlovice), kter˘ v‰ak byl po nûkolika letech pfieru‰en. Okres Vsetín byl vybrán pro záchrann˘ program tetfieva jako jedno z mála míst v celé republice. Na zaloÏení Ïivotaschopné populace v‰ak bude potfieba vysadit minimálnû pfies stovku mlad˘ch tetfievÛ, aby akce mûla nadûji na úspûch. Pfiedpokladem úspû‰ného zakonãení projektu je, aby se z vysazen˘ch tetfievÛ postupnû vyselektovala (tj. pfiírodním v˘bûrem vyãlenila) populace, která bude schopna pfieÏívat v dan˘ch podmínkách (ru‰ení turisty, bûÏn˘ provoz pfii obhospodafiování lesÛ, pfiítomnost bûÏn˘ch predátorÛ z volné pfiírody atd.) a zaãne se sama rozmnoÏovat. Otázkou je, zda tetfiev jako druh bude vÛbec schopen pfiizpÛsobit se v˘raznû zv˘‰enému ruchu v lesních oblastech v souvislosti s postupujícím rozvojem lidské civilizace.V posledních desetiletích navíc do‰lo ke zpfiístupnûní dfiíve i velmi odlehl˘ch míst ‰irok˘mi lesními cestami, ãasto s asfaltov˘m povrchem, které tam umoÏnily pouÏívání bûÏn˘ch silniãních vozidel.

Tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus) pod Vsack˘m Cábem kolem roku 1969

v okolí, od roku 1990 stále ãastûji i se psy, zpÛsobil zfiejmû definitivní vymizení koroptve z této ãásti mûstského katastru. Dal‰ím faktorem, kter˘ je specifick˘ pro podhorsk˘ okres, je vzrÛstající lesnatost území ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Koroptvím totiÏ nevyhovuje krajina sevfiená lesy, vyhledávají otevfienûj‰í prostor s poli, loukami a mezemi, pfiípadnû je‰tû s roztrou‰en˘mi drobn˘mi kefii. Je‰tû kolem roku 1960 se koroptve vyskytovaly v oblasti Velk˘ch Karlovic (severnû od Obecního úfiadu), Horní Beãvy a na nûkter˘ch bezles˘ch boãních hfibetech Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ. Napfi. ve Velk˘ch Karlovicích vymizely v prÛbûhu 60. let, na Horní Beãvû vymizely v prÛbûhu 70. let, na Prostfiední Beãvû se vyskytovaly do konce 80. let. 0d zaãátku 90. let se v okrese realizuje záchrann˘ program, v jehoÏ rámci se vypou‰tûjí koroptve z umûl˘ch odchovÛ. Spolu s vysazováním koroptví je ov‰em nutno zajistit vhodné Ïivotní podmínky v okolí, zejména pfiítomnost ladem leÏících travnat˘ch pásÛ, mezí apod. Populace v okrese se v první polovinû 90. let ãásteãnû stabilizovala, coÏ bylo zfiejmû zpÛsobeno poklesem intenzity zemûdûlské v˘roby, zv˘‰ením ãetnosti men‰ích políãek v dÛsledku hospodafiení drobn˘ch zemûdûlcÛ a zãásti snad i posilováním z odchovÛ. Ov‰em koncem 90. let dochází k dal‰ímu zjevnému poklesu. V nûkter˘ch pfiípadech jsou pfiíãiny neznámé, v nûkter˘ch pfiípadech, zejména v okrajov˘ch ãástech mûst, je to zpÛsobeno zfiejmû mimo jiné velk˘m nárÛstem doma chovan˘ch psÛ, se kter˘mi jejich majitelé ãasto nav‰tûvují právû dfiívûj‰í hnízdi‰tû koroptví. Kfiepelka polní (Coturnix coturnix), SO, se do 60. let pravidelnûji vyskytovala v niωích a stfiedních polohách. K nejvût‰ímu útlumu do‰lo v 70. a 80. letech. K opûtovnému vzestupu do‰lo v letech 1990 - 1995, coÏ má souvislost s men‰í intenzitou zemûdûlské v˘roby (zejména niωí chemizace), zãásti také s teplej‰ím obdobím na pfielomu 80. a 90. let. Od roku 1994 se v okrese provádí monitoring populace. Nejvy‰‰í poãty volajících sameãkÛ byly zji‰tûny v letech 1995 - 1996, kdy jich bylo v okrese zji‰tûno od 110 do 140, a v roce 2000, kdy bylo zji‰tûno asi 230. V letech 1997 - 1999 byl jejich poãet poloviãní. Nejvíce kohoutkÛ usly‰íme v okolí Laãnova, ·tudlova, Francovy Lhoty, v povodí fiíãek Louãka a Juhynû, v okolí Le‰né, mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a RoÏnovem, v okolí Vigantic. Nejv˘‰e vystupují do 600 m n. m. (Pulãín, Du‰ná, Hutisko - Solanec). Nejintenzivnûji se kfiepelky oz˘vají ráno pfii svítání a naveãer. âasto je mÛÏeme sly‰et také v pravé poledne. Kfiepelky se u nás nejãastûji vyskytují v obiln˘ch polích (mimo kukufiici), v porostech fiepky, ménû ãasto v luãních porostech s jílkem nebo v jetelinách.V ladem leÏících loukách se vyskytují vzácnû, tyto louky jí nevyhovují. Nejvût‰í ztráty jsou

Tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix), SO, v okrese nikdy nehnízdil, byl v‰ak jednou pozorován na pfieletu u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (bfiezen 1993). Koroptev polní (Perdix perdix), O, se vyskytuje fiídce v zemûdûlské krajinû niωích a stfiedních poloh,do 550 m n.m. Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ ke Karolince, údolím RoÏnovské Beãvy aÏ po Hutisko - Solanec. Stavy koroptví nápadnû klesaly od konce 50. let 20. století v dÛsledku scelování zemûdûlsk˘ch pozemkÛ a intenzifikace v zemûdûlství. V˘znamn˘ vliv mûlo i roz‰ifiování sídelní zástavby spolu s ru‰ením hnízdi‰È a zimovi‰È koroptve v jejich okolí rekreaãními aktivitami obyvatel. Napfi. v polovinû 60. let se dva páry koroptví vyskytovaly na okraji nedostavûného sídli‰tû Rybníky ve Vsetínû (v okolí Ïelezniãního nadjezdu),po jeho dostavbû koncem 60.let jiÏ vymizely.Dále napfi.ve Vsetínû nad zámkem - mezi hvûzdárnou a údolím Luh u skláren, koncem 50. let pravidelnû hnízdilo 5 aÏ 7 párÛ koroptve, koncem 80. let jiÏ pouze 1 aÏ 2 páry a od roku 1995 jiÏ ani jeden pár. Od 50. let zde postupnû docházelo k v˘stavbû dal‰ích rodinn˘ch domkÛ a v 80. letech dokonce k vybudování panelového sídli‰tû s nûkolika tisíci obyvateli (Sychrov). Pohyb lidí

Kfiepelka polní (Coturnix coturnix)

219

u kfiepelek zpÛsobeny siln˘mi de‰ti v dobû vodûní mal˘ch kufiátek.Ta se zejména ve scelen˘ch lánech a v monokulturách velk˘ch druhÛ trav (bojínek, psárka) nemohou fiádnû usu‰it a hynou podchlazením. Proto je populace silnû ovlivÀována také zpÛsobem obhospodafiování zemûdûlsk˘ch ploch. Nejvíce jí vyhovuje ãasté stfiídání rÛzn˘ch plodin na men‰ích plochách, s okraji s ruderální kvûtenou (totéÏ platí pro koroptev polní a zãásti pro chfiástala polního). BaÏant obecn˘ (Phasianus colchicus) byl do stfiední Evropy introdukován ve stfiedovûku, pochází ze stfiední Asie. U nás se dobfie aklimatizoval a vhodnû se zaãlenil do na‰í volné pfiírody. Jeho stavy v‰ak zaãaly jiÏ v 70. letech pováÏlivû klesat, od konce 80. let se ve volné pfiírodû rozmnoÏuje jen místy, zejména v niωích polohách. Dle jednûch názorÛ, baÏantí populace ustoupila v dÛsledku intenzivního hospodafiení v zemûdûlské krajinû, dle jin˘ch názorÛ byla jeho populace zredukována nakaÏliv˘m onemocnûním - syngamózou, zavleãenou sem pfii vypou‰tûní baÏantÛ z umûl˘ch odchovÛ. V 90. letech jsou populace baÏantÛ v rámci mysliveckého hospodafiení na mnoha místech posilovány z umûl˘ch odchovÛ. V pfiípadû nevhodnû provedeného odchovu v‰ak jedinci vykazují anomálie v chování, jsou více krotcí, a tudíÏ mají ve volné pfiírodû i vysokou úmrtnost. Volnû Ïijící populace baÏanta se je‰tû nacházejí v okolí Vsetína, Za‰ové,Vala‰ského Mezifiíãí, u RoÏnova, Hutiska - Solance, Le‰né a jinde. ¤ád: Krátkokfiídlí (Ralliformes) Z tohoto fiádu pravidelnû hnízdí 5 druhÛ a 2 druhy se nepravidelnû vyskytují v dobû tahu. Jefiáb popelav˘ (Grus grus), KO, se v okrese vzácnû vyskytuje v dobû tahu teprve od konce 80. let, a to v souvislosti se zvy‰ováním hnízdní populace v severní Evropû. Byl napfi. pozorován u Perné (listopad 1990, hejno 23 jedincÛ), v údolí Senice uVala‰ské Polanky (listopad 1996,nejménû 10 jedincÛ), u RoÏnova p. R. (fiíjen 1988, hejnko 3 jedincÛ), u Huslenek (konec listopadu 1998, hejno 8 jedincÛ). V dal‰ích letech lze oãekávat stále ãastûj‰í pozorování. Chfiástal vodní (Rallus aquaticus), SO, se vzácnû vyskytuje na mokfiadních stanovi‰tích, pravidelnû hnízdí jen

u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ.Vzhledem k tomu, Ïe snadno uniká pozornosti, lze jeho hnízdûní pfiedpokládat i na dal‰ích vhodn˘ch lokalitách, napfi. v rákosinách Pod hájem u Za‰ové a StfiíteÏe, na mokfiadu Rybníky u Hrachovce, na rybnících u Zubfií a v Babicích a jinde. V roce 1976 vyhnízdil i v rákosinû Bobrky u Vsetína, od té doby tam nebyl zji‰tûn. Chfiástal mal˘ (Porzana parva), KO, je velmi vzácn˘ zatoulanec. V okrese byl od zaãátku 70. let zji‰tûn pouze dvakrát u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (duben 1973 a srpen 1985). Chfiástal kropenat˘ (Porzana porzana), SO, velmi vzácnû, ale pravidelnû v okrese hnízdí. Ob˘vá ostfiicové porosty v okolí mokfiadÛ, napfi. po 1 páru hnízdí na ChoryÀském mokfiadu a na mokfiadu Rybníky u Hrachovce, ojedinûle byl dále zji‰tûn na mokfiadu Pod Hájem u Za‰ové (duben 1995) a na rybnících u Zubfií (1988). Chfiástal polní (Crex crex), SO, v okrese pravidelnû hnízdí, nejãastûji na loukách, vzácnûji v polích s obilím. Samec se oz˘vá zejména naveãer a v noci sv˘m daleko sly‰iteln˘m fiezav˘m hlasem, podobn˘m fiehtaãce (nûktefií lidé tento hlas mylnû pfiisuzují Ïábám). Do konce 80. let se v okrese vyskytovalo nejv˘‰e nûkolik desítek volajících sameãkÛ. V 90. letech jeho stavy postupnû vzrostly. Hlavní pfiíãinou vzestupu populace byl zfiejmû útlum intenzity zemûdûlské v˘roby.Tomuto druhu totiÏ velmi vyhovují extenzivnû obdûlávané louky, pfiípadnû je‰tû lépe, louky doãasnû neobdûlávané. Nejvût‰í ztráty u chfiástala polního jsou vedle de‰ÈÛ zpÛsobovány Ïacími stroji pfii senoseãích. Pro minimalizaci tûchto ztrát je nutné louku kosit tak, aby ptáci mûli moÏnost kdykoliv plynule pfiejít do nekoseného porostu v sousedství. Chfiástali ve dne neradi z louky vyletují, a to se jim stává osudn˘m. Od roku 1994 je chfiástal polní pravidelnû sledován na dvou tfietinách území okresu (noãní kontroly jsou provádûny v ãervnu a ãervenci). V roce 1995 bylo zji‰tûno 100 aÏ 110 volajících sameãkÛ, v roce 1996 bylo 85 aÏ 90 sameãkÛ a v roce 1997 dokonce kolem 180 sameãkÛ. V letech 1998, 2000 a 2001 stavy klesly na 100 aÏ 115 volajících sameãkÛ. Vyskytuje se hlavnû ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Nejvíce chfiástalÛ polních se oz˘vá na loukách v povodí Vsetínské Beãvy od Vsetína po Velké Karlovice, v údolí RoÏnovské Beãvy od Vala‰ského Mezifiíãí po Horní Beãvu, v okolí Vidãe, Vigantic, Hutiska-Solance, Malé Lhoty a Velké Lhoty. Roztrou‰enû se vyskytuje na vût‰inû zb˘vajícího území. Chfiástal polní je celosvûtovû ohroÏen˘m druhem. Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) místy hnízdí v okolí rybníkÛ a vût‰ích tÛní s orobincem a rákosím. Do poãátku 80. let se pravidelnû vyskytovala na v‰ech vût‰ích a men‰ích mokfiadech, poté zaãaly její stavy citelnû klesat a v souãasnosti patfií ke vzácn˘m druhÛm. Dnes se vyskytuje v jednotliv˘ch párech na nûkter˘ch lokalitách, napfi. u Chorynû, Zubfií, StfiíteÏe n. B., Za‰ové, Babic, JablÛnky, Vsetína, Laãnova a Karolinky. Lyska ãerná (Fulica atra) pravidelnû hnízdí u rybníkÛ, je ãastûj‰í neÏ pfiedchozí druh. V dobû tahu b˘vá na nûkter˘ch rybnících ve vût‰ím mnoÏství. Nejvût‰í hnízdící populace je u Chorynû (stavy kolísají od 15 do 30 párÛ), men‰í poãet hnízdí u Zubfií, ojedinûle u Babic a jinde. ¤ád: BahÀáci (Charadriiformes) Tento fiád zahrnuje na území vsetínského okresu celkem 5 druhÛ hnízdících a dal‰ích, nejménû 20 druhÛ, protahujících.

Chfiástal polní (Crex crex)

220

Kulík fiíãní (Charadrius dubius) pravidelnû protahuje a fiídce hnízdí. Hnízdí na fiíãních náplavech Beãvy (ke zv˘‰ení

poãtu párÛ do‰lo v poslední dobû napfi. po povodni v roce 1997), na hlinitém dnû vypu‰tûn˘ch rybníkÛ a ãastûji také na podmáãen˘ch a fiídce osázen˘ch polích. V dobû tahu jej mÛÏeme pozorovat ãastûji, a to na bahnit˘ch okrajích rybníkÛ a u tokÛ. Hnízdní roz‰ífiení v okrese sahá v údolí RoÏnovské Beãvy po RoÏnov a v údolí Vsetínské Beãvy po Karolinku, nádrÏ ve Stanovnici. Ostatní kulíci - kulík zlat˘ (Pluvialis apricaria), kulík bled˘ (Pluvialis squatarola) a kulík píseãn˘ (Charadrius hiaticula) - se vyskytují vzácnû v dobû jarního nebo letního tahu na rybnících, vût‰inou jen u Chorynû. Ústfiiãník velk˘ (Haematopus ostralegus) patfií v okrese k velmi vzácn˘m zatoulancÛm. Byl zde zji‰tûn pouze koncem 70. let, a to hned dvakrát. Poprvé se zdrÏoval jeden exempláfi na pfielomu záfií a fiíjna 1977 na Beãvû ve Vsetínû. Podruhé byl zji‰tûn opût jeden exempláfi zaãátkem záfií 1978 na ChoryÀsk˘ch rybnících. âejka chocholatá (Vanellus vanellus) hnízdí roztrou‰enû, aÏ fiídce v niωích a stfiedních polohách okresu, na zamokfien˘ch ãástech polí a luk. âejky pfiilétají v bfieznu a brzy po pfiíletu poletují nad hnízdi‰tûm. Jsou nápadné sv˘m ãernobíl˘m zbarvením, zpÛsobem letu a kvíliv˘m hlasem. Nejãastûji ji zastihneme na Keleãsku, dále se vyskytuje v údolí Beãev aÏ po Vigantice na RoÏnovsku a po Huslenky na Vsetínsku, také v okolí Horní Lidãe a Laãnova. V okolí Vala‰ského Mezifiíãí hnízdí napfi. na polích u Dezy, u Le‰né, u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (15 aÏ 20 párÛ), u mokfiadu Rybníky v Hrachovci (10 aÏ 12 párÛ). V dobû jarního tahu mÛÏeme spatfiit i stokusová hejna. Nejvût‰í poãet byl zji‰tûn v bfieznu 1998, kdy v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ protahovalo na 3500 jedincÛ. Bekasina otavní (Gallinago gallinago), SO, se pravidelnû v okrese zdrÏuje na jarním a podzimním tahu, ojedinûle i hnízdí. Hnízdním biotopem jsou mokfiady s niωím porostem bylin, nejãastûji s ostfiicí. Je‰tû v 70. letech pravidelnû hnízdila na ChoryÀském mokfiadu, naposledy zfiejmû v roce 1984. Po del‰í dobû v okrese od roku 1995 opût hnízdí, i kdyÏ nepravidelnû, a to na dvou místech - na ChoryÀském mokfiadu a na lokalitû Rybníky u Hrachovce. Dal‰í pozorování z jarního tahu jsou napfi. z mokfiadu u Pfiíãné v Zubfií, z mokfiadu Pod Hájem u Za‰ové, z okolí nádrÏe u Karolinky, od Vsetína aj. Bekasina vût‰í (Gallinago media) byla v okrese zji‰tûna tfiikrát na jarním tahu, z toho v bfieznu a dubnu 1979 na ChoryÀsk˘ch rybnících a v roce 2001 na mokfiadu Rybníky u Hrachovce.

Rod vodou‰ (Tringa) zahrnuje fiadu druhÛ, které se v okrese pravidelnû vyskytují, ale nehnízdí. Zastavují se pfii migraci mezi hnízdi‰ti, leÏícími severnûji a zimovi‰ti ve Stfiedomofií. Na území okresu jsou kaÏdoroãnû pozorováni vodou‰ ‰ed˘ (Tringa nebularia), vodou‰ kropenat˘ (Tringa ochropus), vodou‰ bahenní (Tringa glareola), vodou‰ tmav˘ (Tringa erythropus) a vodou‰ rudonoh˘ (Tringa totanus), velmi vzácnû se vyskytuje i vodou‰ ‰tíhl˘ (Tringa stagnatilis). Na tahu jsou pozorováni nejãastûji na rybnících u Chorynû, mnohem ménû u Zubfií a Laãnova, vzácnû i u tokÛ (napfi. vodou‰ kropenat˘, vodou‰ ‰ed˘ a vodou‰ bahenní). âetnost v˘skytu uveden˘ch bahÀákÛ v okolí nádrÏí je závislá na stavu vodní hladiny. Nejvíce jich zjistíme pfii nízkém napu‰tûní, kdy jsou více odkryté bahnité okraje, na kter˘ch také nejãastûji vyhledávají potravu. Pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), SO, vzácnûji hnízdí podél fiek na fiíãních náplavech, v bfiehov˘ch porostech bylinné vegetace a nûkdy i kolem stojat˘ch vod.V dobû tahu (zaãátek kvûtna, ãervenec - srpen) se ãastûji vyskytuje na v‰ech vût‰ích tocích - na spojené Beãvû, na Vsetínské a RoÏnovské Beãvû od soutoku zejména po Karolinku, resp. po Prostfiední Beãvu. Zaãátkem 80. let byl Vsetínské Beãvû pfii letním tahu v noci zji‰tûn dokonce aÏ ve Velk˘ch Karlovicích - Léskovém, na dolním konci zalesnûného horského údolí Dynãák, prakticky jen nûkolik kilometrÛ pod prameni‰tûm (‰ífika koryta je 3 - 4 m). Pisík se vyznaãuje typick˘m letem nízko nad hladinou a pronikav˘m hvízdav˘m, tesklivû znûjícím hlasem. V okrese pravidelnû hnízdí na Stanovnici (1 aÏ 2 páry), v nûkter˘ch letech hnízdí v okolí Beãvy u Vsetína, Semetína, Ratibofie, mezi RoÏnovem a Dolní Beãvou, mezi RoÏnovem a StfiíteÏí n. B., na Bystfiiãce pod pfiehradou, u rybníkÛ Zubfií (nálezy hnízd v letech 1988 a 1989), u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, pravidelnû hnízdí na spojené Beãvû mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a Hustopeãemi n. B. (3 aÏ 4 páry) a u ChoryÀsk˘ch ‰tûrkoven. V roce 1984 bylo hnízdo nalezeno na okraji lesa v Doubravû, asi 20 m od Beãvy v k. ú. Kladeruby. V 90. letech v‰ak hnízdní populace pisíka citelnû poklesla ve srovnání s pfiedchozími dvûma desetiletími.V blízkosti sídel je jednou z hlavních pfiíãin zfiejmû intenzivnûj‰í ru‰ení hnízdi‰È, zejména lidmi se psy. Mezi bahÀáky je fiada dal‰ích druhÛ, které se na území okresu zdrÏují jen na prÛtahu. Jsou to napfi. velmi vzácn˘ kamenáãek pestr˘, Arenaria interpres (byl zji‰tûn pouze jednou na ChoryÀsk˘ch rybnících, v srpnu 1993), velmi vzácn˘ lyskonoh ploskozob˘, Phalaropus fulicarius (byl pozorován pouze jednou, v prosinci 1979 u Chorynû)

Sluka lesní (Scolopax rusticola), O, v okrese se vyskytuje pravidelnû, av‰ak fiídce. Hnízdí v lesích stfiedních a vy‰‰ích poloh.V dobû toku (oznaãovaného nesprávnû jako tah) ji lze na hnízdi‰tích spatfiit nejãastûji. Pfii toku se sluky dají dobfie zjistit veãer pfii stmívání a ráno pfied rozednûním, kdy poletují nad sv˘m teritoriem a oz˘vají se sv˘m typick˘m hlasem. V dobû hnízdûní se chová velmi nenápadnû a uniká pozornosti. Sluãka malá (Lymnocryptes minimus) se v okrese velmi vzácnû vyskytuje na tahu. Byla napfi. zji‰tûna v lokalitû Rybníky u Hrachovce a na ChoryÀském mokfiadu. Bfiehou‰ ãernoocas˘ (Limosa limosa), KO, se pravidelnû v dobû tahu vyskytuje na ChoryÀsk˘ch rybnících, obvykle jsou to malá hejnka. Bfiehou‰ rud˘ (Limosa lapponica) je velmi vzácn˘ zatoulanec, vÏdy jeden exempláfi byl nûkolikrát pozorován na rybnících u Chorynû (napfi. záfií 1979, fiíjen 1982 a záfií 1996).

Pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos)

221

a vzácn˘ lyskonoh úzkozob˘, Phalaropus lobatus (na ChoryÀsk˘ch rybnících byl pozorován nûkolikrát). Dále se vyskytují jespáci, z nich nejãastûji spatfiíme jespáka bojovného (Philomachus pugnax). Vzácnûji se vyskytují dal‰í druhy, napfi. jespák obecn˘ (Calidris alpina), jespák mal˘ (Calidris minuta) a jespák ‰ed˘ (Calidris temmincki), velmi vzácnû jespák rezav˘ (Calidris canutus), jespák kfiivozob˘ (Calidris ferruginea) a jespák píseãn˘ (Calidris alba). Ojedinûle byl na rybnících u Chorynû pozorován jespáãek ploskozob˘ (Limicola falcinellus). Velmi vzácn˘mi zatoulanci v okrese jsou koliha velká (Numenius arquata) a koliha malá (N. phaeopus), oba druhy byly jednou nebo nûkolikrát spatfieny na rybnících u Chorynû.

Z rybákÛ se u Chorynû kaÏdoroãnû na tahu vyskytuje pouze rybák ãern˘ (Chlidonias nigra) - vût‰inou hejna do 10 jedincÛ, nejvíce bylo 50 exempláfiÛ v kvûtnu 1985. Vzácnûji se tamtéÏ vyskytuje rybák obecn˘ (Sterna hirundo), ojedinûle rybák bahenní (Chlidonias hybrida), rybák bûlokfiídl˘ (Chlidonias leucoptera), rybák velkozob˘ (Sterna caspia), rybák mal˘ (Sterna albifrons) a rybák severní (Sterna sandvicensis). Vût‰inou se jedná o druhy hnízdící v severní Evropû podél mofiského pobfieÏí nebo u tamûj‰ích vnitrozemsk˘ch vod. Nûktefií z v˘‰e uveden˘ch vzácn˘ch rackÛ a rybákÛ se ojedinûle vyskytují i na dal‰ích vodních plochách v okrese, napfi. na nádrÏi Stanovnice u Karolinky, na rybnících u Laãnova a Zubfií.

¤ád: Dlouhokfiídlí (Lariformes)

¤ád: Mûkkozobí (Columbiformes)

S v˘jimkou racka chechtavého v okrese nehnízdí Ïádn˘ dal‰í druh. Mnohé druhy se vyskytují pravidelnû na jarním nebo letním tahu. Chaluha pfiíÏivná (Stercorarius parasiticus) patfií k velmi vzácn˘m zatoulancÛm, hnízdí v severní Evropû. V okrese byla zji‰tûn jeden exempláfi koncem srpna 1973 u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ a pozdûji byl nalezen uhynul˘ na poli. Racek chechtav˘ (Larus ridibundus) se v létû pravidelnû zdrÏuje v okolí rybníkÛ a vût‰ích tokÛ. Nejvût‰í koncentrace b˘vají v okolí ãistíren odpadních vod, kde nacházejí dostatek potravy (Vsetín, Vala‰ské Mezifiíãí, Zubfií). Jejich v˘skyt byl nejvy‰‰í v 70. a 80. letech. V posledním desetiletí je jiÏ ménû ãast˘. V nûkter˘ch letech jednotlivé páry vyhnízdily na ChoryÀsk˘ch rybnících, nûkdy i na Hustopeãsk˘ch rybnících, které leÏí jiÏ mimo vsetínsk˘ okres. Nejbliωí pravidelné hnízdi‰tû s vût‰í populací se nachází na Barto‰ovick˘ch rybnících u Studénky. V dobû tahu se v okrese vyskytuje fiada dal‰ích druhÛ. Obvykle je uvidíme na vût‰ích vodních plochách, na rybnících u Chorynû, Zubfií, Laãnova a na nádrÏi u Karolinky. Napfi. na rybnících u Chorynû se pravidelnû a kaÏdoroãnû vyskytují protahující racek mal˘ (Larus minutus) - vût‰inou do 10 jedincÛ, racek boufiní (Larus canus) - vût‰inou jednotliví ptáci (nejvíce bylo 30 ex. v únoru 1990), racek Ïlutonoh˘ (Larus fuscus) a racek stfiíbfiit˘ (Larus argentatus) - jednotlivé kusy. Ostatní druhy rackÛ (racek mofisk˘, Larus marinus, racek ãernohlav˘, Larus melanocephalus, a racek bûlohlav˘, Larus cachinnans) jsou velkou vzácností.

V okrese hnízdí 4 zástupci fiádu. Holub doupÀák (Columba oenas), O, patfií ke vzácnûj‰ím druhÛm star‰ích listnat˘ch lesÛ, zejména bukov˘ch. DoupÀáci pfiilétají ze zimovi‰È jiÏ v únoru a ihned po pfiíletu se oz˘vají sv˘m typick˘m houkáním. Ke hnízdûní vyuÏívají dutiny po datlu ãerném. V okrese jej najdeme v Doubravû u Nûmetic a Kladerub, u Le‰né nad Jasenicemi, u Branek, ve star˘ch bukov˘ch lesích v Radho‰Èské hornatinû, v Host˘nsk˘ch, Vizovick˘ch, Vsetínsk˘ch a Vefiovick˘ch vr‰ích. Pro udrÏení jeho populace je nutné zachovat trvalou pfiítomnost zbytkÛ star˘ch bukov˘ch lesÛ a nekácet je. Holub hfiivnáã (Columba palumbus) se pravidelnû vyskytuje na celém území, hnízdí v lesích. Koncem léta, v dobû tahu do zimovi‰È ve Stfiedomofií, mÛÏeme na polích v údolích Beãvy pozorovat aÏ stovky tûchto ptákÛ. Hrdliãka divoká (Streptopelia turtur) se pravidelnû vyskytuje v niωích a stfiedních polohách, v horské oblasti s rozlehl˘mi lesy je jiÏ vzácná. Biotopem jsou spí‰e men‰í listnaté lesíky a rozpt˘lená zeleÀ v zemûdûlské krajinû. Nejvût‰í poãetnost je v údolích Senice, RoÏnovské a Vsetínské Beãvy, dále v povodí Juhynû a Louãky. Hrdliãka zahradní (Streptopelia decaocto) patfií k hojnûj‰ím obyvatelÛm zahrad a parkÛ ve mûstech a obcích v celém okrese, vy‰‰í poãetnost je v niωích a stfiedních polohách, v˘‰e neÏ 550 m n. m. je jiÏ vzácnûj‰í. Hrdliãka zahradní pÛvodnû nebyla v na‰í avifaunû zastoupena, do stfiední Evropy se pfiirozenû roz‰ífiila aÏ v polovinû 20. století z Balkánu. ¤ád: Sovy (Strigiformes) Z tohoto fiádu pravidelnû hnízdí 5 druhÛ (pu‰tík obecn˘, kalous u‰at˘, kulí‰ek nejmen‰í, s˘c rousn˘ a v˘r velk˘), dal‰í 2 druhy jsou jiÏ na hranici vyhynutí a o jejich hnízdûní nejsou v 90. letech prokazatelné údaje (s˘ãek obecn˘ a sova pálená), 1 druh pravdûpodobnû hnízdí (pu‰tík bûlav˘), 1 druh ojedinûle zalétne (kalous pustovka). Vût‰ina u nás hnízdících sov se oz˘vá houkáním v rÛzn˘ch obmûnách pro ten kter˘ druh.

Sova pálená (Tyto alba)

222

Sova pálená (Tyto alba), SO, poslední doloÏené hnízdûní této sovy v okrese pochází z konce 70. let 20. století. Tehdy je‰tû na Vala‰skomezifiíãsku hnízdila na zámku v Le‰né, na kostelech v Kelãi, Za‰ové a na Dolní Beãvû, dále ve Vala‰ském Mezifiíãí a Jasenici.Je‰tû v 80.letech byla ojedinûle pozorována na Hornolideãsku, u Vsetína (Hovûzí), v okolí Vala‰ského Mezifiíãí.V 90. letech byla zji‰tûna ve StfiíteÏi, jednalo se o sovu okrouÏkovanou u Olomouce, a u Vidãe byl nalezen uhynul˘ jedinec. Pfiíãinami úbytku jsou zejména intenzivní zemûdûlství a chemická ochrana s˘pek a stodol,

vysoká úmrtnost sovy pálené je napfi. zpÛsobena pozfiením otráven˘ch hrabo‰Û. Dal‰ími negativními faktory jsou mnohem vy‰‰í populace predátorÛ na hnízdi‰tích, zejména kuny skalní,uzavírání pfiístupu do vhodn˘ch hnízdních objektÛ (kostely, zámky atd.) proti vletu holubÛ, a tím i sov, ru‰ení na hnízdi‰tích ãlovûkem. K uveden˘m faktorÛm se v nûkter˘ch letech pfiidaly tvrdé zimy, které dokonaly zkázu soví populace. Od roku 1995 se v okrese realizuje záchrann˘ program návratu sovy pálené. Do roku 2001 bylo z umûl˘ch odchovÛ na Vala‰skomezifiíãsku vypu‰tûno jiÏ 75 mlad˘ch sov pálen˘ch. V západní ãásti okresu a okolí bylo na vhodn˘ch místech v zemûdûlsk˘ch objektech a kostelech vyvû‰eno pfies 40 budek. Úspû‰nost opûtného návratu této sovy je podmínûna mnoha faktory, zejména prÛbûhem zimy; pfii tvrd˘ch zimách, spojen˘ch s nedostatkem hrabo‰Û polních jako hlavní potravy, mÛÏe b˘t populace úplnû zdecimována. V˘r velk˘ (Bubo bubo), O, v okrese pravidelnû hnízdí dva páry, v nûkter˘ch letech i tfii páry. V˘r se oz˘vá sv˘m hlubok˘m a daleko sly‰iteln˘m houkáním od konce ledna do zaãátku bfiezna. Hnízdí v Kychové u Huslenek, ojedinûle v 80. letech zahnízdil na skalách u Laãnova a v lomu pod Vsetínem, v nûkter˘ch letech hnízdil u Branek a Kunovic, byl pozorován také u RoÏnova, Vidãe, Vala‰ské Bystfiice a na Klenovû u Bystfiiãky. Je nutno fiíci, Ïe u v˘ra je v okrese nápadnû ãastá úmrtnost zpÛsobena elektrick˘m vedením. Napfi. v kvûtnu 1993 byl nalezen uhynul˘ samec v˘ra s uloven˘m potkanem u trafostanice v Za‰ové.V roce 1998 hnízdil jeden pár v oblasti Podlesí - Malá Lhota u Vala‰ského Mezifiíãí, kde byli pozdûji oba ptáci nalezeni uhynulí pod dráty elektrického vedení: v únoru byl první z nich nalezen u Hrachovce a o dva mûsíce pozdûji druh˘ z páru v Podlesí (samice s uloven˘m mlad˘m zajícem). Kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum), SO, v okrese vzácnû hnízdí ve star˘ch jehliãnat˘ch a smí‰en˘ch lesích vy‰‰ích poloh, vyuÏívá dutiny po strakapoudech. V letech 1995 a 1996 vyhnízdil jeden pár v dutinû starého smrku pod Cábem u Vsetína, v 90. letech byl dále pozorován na Hrachovci a v Papajském sedle u Huslenek, ve Stanovnici u Karolinky, v Léskovém u Velk˘ch Karlovic (Dynãák), u Trojaãky ve Vefiovick˘ch vr‰ích a jinde. Ptáci se oz˘vají i ve dne sv˘m nápadn˘m pískáním, které je podobné vábení h˘la (hlas se dá snadno napodobit a kulí‰ka tím pfiilákat). Pro jeho chování je typické pocukávání ocáskem.

Pu‰tík bûlav˘ (Strix uralensis), KO, vzácnû hnízdí v centrální ãásti Moravskoslezsk˘ch Beskyd, v horsk˘ch lesích s bukem (v rámci âR se vyskytuje je‰tû na ·umavû). V posledních letech byl zji‰tûn v NPR âertÛv ml˘m - Knûhynû. Ve vsetínském okrese se mÛÏe vyskytnout na dal‰ích místech v jeho okrajov˘ch ãástech ve star˘ch smrkobukov˘ch lesích. Kalous u‰at˘ (Asio otus) je pravidelnû, i kdyÏ fiídce hnízdící druh. V níÏinat˘ch zemûdûlsk˘ch oblastech s rozpt˘lenou zelení má mnohem vy‰‰í populaãní hustotu. Je to v okrese druhá nejhojnûj‰í sova, celkem hnízdí desítky párÛ. Ke hnízdûní ãasto vyuÏívá opu‰tûná hnízda dravcÛ, vran, strak a sojek. Byl zji‰tûn napfi. v Doubravû u Kelãe a Kladerub, v listnat˘ch lesích u Chorynû a Le‰né, v okolí Cábské cesty a na Du‰né u Vsetína, ve Vsetínû, Huslenkách, Karolince, ve Vefiovick˘ch vr‰ích nad Za‰ovou, Zubfiím a jinde. S˘c rousn˘ (Aegolius funereus), SO, v okrese vzácnû hnízdí v bukov˘ch lesích. Na jafie se oz˘vá typick˘m houkáním, které je podobné volání dudka chocholatého. Hnízdûní bylo prokázáno ve Vsetínsk˘ch vr‰ích (Vsetín pod Cábem, 1997) a ve Vefiovick˘ch vr‰ích (pod vrchem Kamenárka u RoÏnova p. R., 1995). Byl dále zji‰tûn v Dinoticích u Halenkova (1989), ve Velk˘ch Karlovicích (v letech 1974 a 1989 v Léskovém, v roce 1996 v Babské pod Tfie‰tíkem), ve Vranãi u Nového Hrozenkova (1985). Na dal‰ích lokalitách byly v 90. letech nalezeny v˘vrÏky, napfi. na ·erhovnách u Zdûchova, na Vartovnû u Seninky, v Brodské u Nového Hrozenkova, na âertovû ml˘nû a jinde. Pfiedpokládáme, Ïe jeho poãty budou vy‰‰í, ponûvadÏ pfii nízké hustotû párÛ, která je v okrese, se s˘c rousn˘ oz˘vá sv˘m teritoriálním hlasem ménû. Kalous pustovka (Asio flammeus), SO, byl v okrese zji‰tûn pouze jednou, u nádrÏe Stanovnice v Karolince. ¤ád: Kukaãky (Cuculiformes) Jedin˘m zástupcem tohoto fiádu u nás je kukaãka obecná (Cuculus canorus). Sameãek je dobfie znám˘ sv˘m kukáním, samiãka se oz˘vá ménû nápadn˘m hlasem. V okrese se vyskytuje pravidelnû. Kukání nejãastûji usly‰íme ve stfiedních polohách s mnoÏstvím rozpt˘lené zelenû a s lesy, hlavnû listnat˘mi. K v˘chovû mláìat vyuÏívá

S˘ãek obecn˘ (Athene noctua), SO, v okrese jiÏ pfies deset let nejsou k dispozici ovûfiené údaje o jeho v˘skytu. Pfiíãiny úbytku jsou stejné jako u sovy pálené. Je‰tû v letech 1987 a 1988 byl ojedinûle zji‰tûn v Lideãku, ve Vsetínû, v Halenkovû, ve Vala‰ském Mezifiíãí a RoÏnovû p. R. V roce 1998 byl místními obãany údajnû zji‰tûn v Kelãi a Kladerubách, v˘skyt se v‰ak nepodafiilo provûfiit (pfii cíleném prÛzkumu v roce 1999 v‰ak nebyl ani na jedné z uveden˘ch lokalit v˘skyt potvrzen). S˘ãek je pravdûpodobnû v okrese vymizel˘ druh, anebo je jeho populace jiÏ pfied zánikem. Z tohoto dÛvodu se zvaÏuje posilování populace druhu vypou‰tûním odchovan˘ch mláìat, podobnû jako u sovy pálené. Pu‰tík obecn˘ (Strix aluco) je na‰e nejbûÏnûj‰í sova, v okrese hnízdí nûkolik set párÛ. Soví houkání, které nejãastûji sly‰íme, patfií právû tomuto druhu. Hnízdí od nejniωích po nejvy‰‰í polohy v lesích v‰eho druhu, jeho hlas mÛÏeme sly‰et i v parcích (Vsetín,Vala‰ské Mezifiíãí, RoÏnov, Le‰ná, Liptál a jinde.). âasto vyuÏívá vyvû‰ené hnízdní budky. V okolí Vala‰ského Mezifiíãí, na plo‰e kolem 200 km2, kaÏdoroãnû hnízdí 30 aÏ 50 párÛ v budkách. Hlavní potravou pu‰tíkÛ jsou drobní hlodavci. BohuÏel je také predátorem s˘ãka obecného, takÏe mÛÏe pfii své zv˘‰ené hustotû negativnû pÛsobit i na populaci této vzácné soviãky.

Pu‰tík obecn˘ (Strix aluco)

223

pûstounské péãe jin˘ch ptákÛ (tzv. hnízdní parazitismus), a to drobn˘ch pûvcÛ Ïivících se hmyzem (v potravû dospûl˘ch kukaãek pfievládá také hmyz, zejména housenky mot˘lÛ).V okrese byly mladé kukaãky nejãastûji nalezeny ve hnízdech Èuh˘ka obecného (v okolí Vsetína bylo v letech 1971 aÏ 1996 z 1600 hnízd Èuh˘ka obecného mládû kukaãky nalezeno ve 20 pfiípadech, tj. 1 kukaãka pfiipadala na 80 hnízd Èuh˘ka), vzácnû také u rákosníkÛ a u stfiízlíka. ¤ád: Lelkové (Caprimulgiformes) V okrese se vzácnû vyskytuje jedin˘ zástupce tohoto fiádu. Lelek lesní (Caprimulgus europaeus), SO, v okrese hnízdil je‰tû v 60. letech 20. století, na Vsetínsku napfi. u Bystfiiãky. Od konce 70. let byl vût‰inou pozorován jen v dobû tahu. Na jarním tahu b˘vá spatfien vÏdy v období od 10. do 15. kvûtna: napfi. v Hovûzí (1979), ve Vala‰ské Polance (1985 a 1986) a na Dílech u Vsetína (1996). Na letním tahu b˘vá zastiÏen v srpnu: napfi. ve Velk˘ch Karlovicích (zaãátkem 80. let), v Bzovém u Karolinky (1985), v Buãí u Perné (1998) a v Podlesí u Vala‰ského Mezifiíãí (1999). Z doby hnízdûní existují jen dvû pozorování, a to od Hovûzí (ãerven 1979) a z NPR âertÛv ml˘n - Knûhynû (zaãátek ãervna 1984). Je v‰ak velmi pravdûpodobné, Ïe v nûkter˘ch letech v okrese zahnízdí. Jeho hnízdním biotopem jsou suché, prohfiáté paseky, lesní prÛseky, okraje lesních cest apod., kde mÛÏe vzhledem ke svému nenápadnému chování snadno uniknout pozornosti. ¤ád: Srostloprstí (Coraciiformes) V okrese se pravidelnû vyskytují dva druhy (z toho jeden i hnízdí), dal‰í dva druhy ojedinûle zalétnou. V‰ichni se vyznaãují pestr˘m zbarvením. LedÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), SO, je pravidelnû, ale fiídce hnízdící druh. Jeho stavy silnû kolísají v závislosti na prÛbûhu pfiedchozí zimy. Napfi. v letech 1980 aÏ 2001 se poãet hnízdících párÛ v okrese pohyboval od 2 do 20. Pfii znaãnû mraziv˘ch zimách, kdy zamrznou prakticky v‰echny toky a na vhodn˘ch místech se tak ledÀáãci nemohou dostat k potravû, jich hodnû zahyne hladem a vysílením (k tomu docházelo i v minul˘ch stoletích). Navíc za siln˘ch mrazÛ na pefií namrzává voda, kterou je ledÀáãek smáãen pfii lovu ryb. Kousky ledu se zvût‰ují do té míry, Ïe ledÀáãkovi ztûÏují pohyb, sniÏuje se úspû‰nost lovu potravy a pták hyne vyãerpáním a hladem. K úbytku stavÛ napomáhalo i znaãné zneãi‰tûní tokÛ a regulace jejich koryt. LedÀáãek ke hnízdûní vyuÏívá pfiírodnû zachovalé úseky tokÛ, nejãastûji men‰í

neregulované potoky. Hnízdí také na zregulovan˘ch fiekách, napfi. na Vsetínské Beãvû mezi Janovou a Hovûzím, v okolí Hovûzského splavu, u âubova, pod ústím Senice, západnû pod Vsetínem, u Semetína, mezi JablÛnkou a Bystfiiãkou, na Beãvû u Vala‰ského Mezifiíãí, Jufiinky, Lhotky n. Beãvou a Chorynû, na RoÏnovské Beãvû u Zubfií a jinde - pouze v‰ak v místech, kde do‰lo k naru‰ení regulace po mnoha letech pÛsobení vodního Ïivlu. Hnízdí také na Senici mezi Horní Lidãí a Francovou Lhotou, na potoku Ratibofika u Beãvy, na potoku Louãka u Branek, na Hamerském potoku u Zubfií, na ChoryÀsk˘ch ‰tûrkovnách, také na sedimentaãních nádrÏích pod âOV Vsetín a jinde. Na jafie 1997 klesla populaãní hustota ledÀáãka v dÛsledku pfiedcházejících dvou tvrd˘ch zim na nejmen‰í hodnotu za nûkolik posledních desetiletí (na 2 páry). Pfii pokraãujícím se zvy‰ování ãistoty vod a po zpfiírodnûní regulovan˘ch koryt mnoh˘ch tokÛ, ke kterému ve vût‰ím rozsahu do‰lo zejména pfii povodni v roce 1997, se koncem 90. let vytvofiily vhodné podmínky pro opûtovn˘ rÛst jeho populace a v roce 2001 jiÏ v celém okrese hnízdilo kolem 20 párÛ. V pohnízdním tahu (ãervenec - srpen) mÛÏeme ledÀáãka pravidelnû pozorovat na vût‰inû tokÛ a na dal‰ích vodních plochách, nádrÏích a rybnících v celém okrese. Jedná se vût‰inou o tohoroãní vyvedená mláìata, která migrují zpravidla smûrem k jihu a jihozápadu. LedÀáãek na sebe obvykle upozorní pronikav˘m, tkliv˘m písknutím pfii letu nízko nad vodou. Dudek chocholat˘ (Upupa epops), SO, pravidelnû protahuje územím okresu, a to v dubnu aÏ kvûtnu, v nûkter˘ch letech mÛÏe ojedinûle zahnízdit. Na jarním tahu je v okrese prakticky kaÏdoroãnû pozorováno nûkolik jedincÛ, nejãastûji v povodí Beãvy mezi Vsetínem a Velk˘mi Karlovicemi, dále také v okolí LuÏné a Prlova, Laãnova, Horní Beãvy a jinde. V posledních 25 letech bylo hnízdûní prokázáno v Lu‰ové u Halenkova (1977). Hnízdûní je také uvádûno z pfielomu 80. a 90. let od Huslenek (Buchlov v údolí Losové), v dal‰ích letech v‰ak nebylo potvrzeno.V hnízdní dobû byl za poslední ãtvrtstoletí pozorován také u Janové (koncem 70. let) a ve Velk˘ch Karlovicích (koncem 80. let). Ptáci, protahující vsetínsk˘m okresem pocházejí zfiejmû z Polska, kde je hnízdní populace mnohem poãetnûj‰í. Vlha pestrá (Merops apiaster), SO, se v okrese objevuje jako vzácn˘ zatoulanec. V posledních letech zde byla pozorována dvakrát.V dubnu 1981 dva ptáci pfielétli nad rybníky u Zubfií, na jafie 1997 bylo malé hejnko spatfieno pfii pfieletu nad Beãvou v RoÏnovû p. R. Vlha je známá nenadál˘mi zmûnami hnízdi‰tû. Napfi. v 70. letech hnízdila na Opavsku, v polovinû 90. let hnízdila v sousedním okrese KromûfiíÏ. Z obou lokalit, b˘val˘ch pískoven, pak po nûkolika letech hnízdûní vymizela. Mandelík hajní (Coracias garrulus), KO, byl v okrese v posledních desetiletích pozorován jen jednou na prÛtahu, u Vala‰ského Mezifiíãí (v 80. letech). Mandelík hajní je v âeské republice jiÏ témûfi vyhynul˘ ptaãí druh, hnízdí v‰ak v Polsku a proto pfii migraci zde mÛÏe b˘t v˘jimeãnû zastiÏen. ¤ád: Svi‰Èouni (Apodiformes) ¤ád je zastoupen jedním druhem hnízdícím a jedním druhem vzácnû zaletujícím.

Kukaãka obecná (Cuculus canorus)

224

Ror˘s obecn˘ (Apus apus) hnízdí pravidelnû ve v‰ech mûstech okresu a v nûkter˘ch vût‰ích obcích, kde se nacházejí vy‰‰í budovy (tovární budovy, kostely apod.). K nám pfiilétá v prvním t˘dnu kvûtna a odlétá ve druhém t˘dnu srpna, pob˘vá u nás z taÏn˘ch druhÛ nejkrat‰í dobu. V okolí hnízdi‰tû mÛÏeme ãasto pozorovat hejnko ror˘sÛ, ktefií létají s kfiikem kolem domÛ a nad ulicemi. Hnízdí na vût‰ích budo-

vách, vzácnû i v ptaãích budkách (napfi. v Léskovém ve Velk˘ch Karlovicích). Ror˘si se Ïiví drobn˘mi bezobratl˘mi Ïivoãichy poletujícími a vzná‰ejícími se ve vzduchu. Ve Velk˘ch Karlovicích byla u nûkolika hnízd zkoumána potrava mláìat.V potravû byli nejvíce zastoupeni dvoukfiídlí, m‰ice a jepice, dále blanokfiídlí (mravenci, lumci, chalcidky, lumãíci aj.), plo‰tice a kfiísi, v nepatrném mnoÏství po‰vatky, pisivky, brouci, mot˘li, pavouci, chrostíci a síÈokfiídlí. Ror˘s velk˘ (Apus melba) je velmi vzácn˘ zatoulanec. V okrese byl zji‰tûn pouze dvakrát, obû pozorování pocházejí z roku 1978.V ãervenci bylo spatfieno hejnko 5 jedincÛ u Hovûzí, kdyÏ letûlo nad Beãvou a v záfií byl jeden pták zastiÏen u Hrachovce na Vala‰skomezifiíãsku. Ror˘s velk˘ jinak hnízdí aÏ ve Stfiedomofií.

se na Le‰ensku u Jasenic, Perné a Lhotky n. B., místy v bukov˘ch lesích v Javorníkách, ve Vefiovick˘ch, Vsetínsk˘ch, Host˘nsk˘ch a Vizovick˘ch vr‰ích. V˘jimeãnû mÛÏe zahnízdit ve vût‰ích parcích, napfi. v zámeckém parku ve Vsetínû hnízdila kolem roku 1980. Její hlas je podobn˘ hlasu mnohem hojnûj‰í Ïluny zelené. Îluna zelená (Picus viridis) se v okrese vyskytuje pravidelnû. Ob˘vá spí‰e zemûdûlskou krajinu s rozpt˘lenou zelení, listnat˘mi lesíky a skupinkami star˘ch stromÛ, ve kter˘ch si vytesává hnízdní dutinu.Vyh˘bá se souvislej‰ím lesÛm. âasto hnízdí i v parcích. Údolím RoÏnovské Beãvy vystupuje aÏ po Horní Beãvu, údolím Vsetínské Beãvy aÏ po Velké Karlovice a údolím Senice aÏ po Vala‰skou Senici. Na jafie, od bfiezna do kvûtna, se na hnízdi‰ti ãasto oz˘vá sv˘m typick˘m teritoriálním hlasem. Datel ãern˘ (Dryocopus martius) ob˘vá nejãastûji listnaté a smí‰ené lesy (zvlá‰tû s bukem), nejvíce ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Vzácnû se vyskytuje i v niωích polohách, napfi. v lesích u Chorynû a Kladerub (Doubrava). Hnízdo si tesá obvykle ve star˘ch bucích, potravu vyhledává ãasto i na jehliãnanech (vyhledává napfi. dfievokazné mravence rodu Camponotus). Datla nejãastûji spatfiíme pfii pfieletu mezi lesy nad horsk˘mi údolími, kdy na sebe obvykle upozorní sv˘m nezamûniteln˘m hlasem. Strakapoud velk˘ (Dendrocopos major) je nበnejhojnûj‰í ‰plhavec. Hnízdí pravidelnû v celém okrese. Nejvy‰‰í poãetnosti dosahuje ve smí‰en˘ch a listnat˘ch lesích, kde mÛÏeme najít obsazené dutiny i nûkolik desítek metrÛ od sebe. âasto hnízdí v parcích, nûkdy i v zahradách.Vzrostlá mláìata poznáme podle jejich typického volání z dutiny, kter˘m Ïadoní o potravu (od konce kvûtna do ãervna). Strakapoud jiÏní (Dendrocopos syriacus), SO, je v okrese vzácn˘m druhem. Hnízdním biotopem jsou zahrady a podobná prostfiedí u lidsk˘ch sídel. Hnízdûní strakapouda jiÏního bylo ve vsetínském okrese prokázáno aÏ ve druhé polovinû 90. let, a to vÏdy ve Vala‰ském Mezifiíãí. V ãervnu

Ror˘s obecn˘ (Apus apus)

¤ád: ·plhavci (Piciformes) V okrese hnízdí celkem 10 druhÛ, coÏ jsou v‰echny druhy, které se v âR vyskytují. ·plhavci mají v˘znam pro ostatní dutinové druhy ptákÛ, ponûvadÏ jimi vytesané dutiny hojnû vyuÏívají (zejména s˘kory, brhlíci, ‰paãek, sovy, doupÀák aj.). Krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla), SO, je jedin˘ taÏn˘ ‰plhavec. Pfiilétá obvykle kolem 23. dubna (nejranûj‰í pfiílet byl zaznamenán 5. dubna 1994 u Chorynû), odlétá v srpnu. Ihned po pfiíletu se oz˘vá sv˘m typick˘m, nafiíkavû znûjícím voláním. V okrese se vyskytuje jen místy, v niωích a stfiedních polohách. Hnízdním biotopem jsou staré sady, okraje zahrad, lesíky na v˘slunn˘ch místech. Nejvût‰í poãetnost je na Vsetínsku, kde po nûkolika párech hnízdí napfi. u MikulÛvky, RÛÏìky, JablÛnky, PrÏna, Katefiinic, Vsetína, Hovûzí, Huslenek, Halenkova a jinde. Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ po Karolinku (soutok Beãvy a Stanovnice).V povodí Senice hnízdí u Vala‰ské Polanky, Prlova a Lideãka, v údolí RoÏnovské Beãvy u Za‰ové, Zubfií, RoÏnova a StfiíteÏe, na Vala‰skomezifiíãsku u Poliãné, Chorynû, Le‰né, Jasenice a Perné. Na nûkter˘ch uveden˘ch místech hnízdí nepravidelnû. Krutihlav ãasto obsazuje vyvû‰ené budky, dutinu si netesá. Îluna ‰edá (Picus canus) roztrou‰enû aÏ vzácnû hnízdí ve vût‰ích listnat˘ch lesích od níÏin do hor. Vyskytuje

Strakapoud velk˘ (Dendrocopos major)

225

1996 tam byla nalezena obsazená dutina v jabloni, rostoucí v ru‰ném centru poblíÏ parkovi‰tû. V roce 1997 bylo nalezeno dal‰í hnízdo v zahradách, o 1 km dále smûrem na Hrachovec. V letech 1997 - 1999 jen ve Vala‰ském Mezifiíãí ornitologové pfiedpokládali pût hnízdních lokalit. V dobû hnízdûní byl také pozorován u Nového Hrozenkova (konec dubna 1990) a v RÛÏìce (zaãátek kvûtna 1996). V mimohnízdní dobû se vzácnûji zatoulal do okolí Vsetína (Nov˘ Hrozenkov, Vsetín, Huslenky), ãastûji byl spatfien ve Vala‰ském Mezifiíãí. V‰echna tato pozorování jsou ze zahrad nebo z jejich okolí. Nejbliωí známé a pravidelné hnízdi‰tû se nachází ve Skaliãce u Hranic nedaleko vsetínského okresu. Je moÏné, Ïe v okrese hnízdí je‰tû v dal‰ích obcích, zejména na Vala‰skomezifiíãsku (napfi. u Kelãe a Le‰né). Strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), O, je v okrese velmi vzácn˘m druhem listnat˘ch lesÛ v niωích polohách. Nûkolik párÛ pravidelnû hnízdí v okolí Beãvy mezi Choryní - Lhotkou n. B. - Hustopeãemi n. B. Napfi. v roce 1996 byla nalezena obsazená dutina v luÏním lese u Beãvy pod Doubravou. Izolovaná hnízdní enkláva se nachází na Hradisku u RoÏnova p. R. Hnízdní v˘skyt byl poprvé zji‰tûn v roce 1992, v letech 1997 aÏ 1999 bylo hnízdûní jiÏ kaÏdoroãnû prokázáno nálezem obsazené dutiny (v roce 1999 byla dokonce nalezena dvû hnízda). V roÏnovském parku byl zji‰tûn také v hnízdním období roku 1994. V mimohnízdní dobû se vyskytuje na dal‰ích místech v listnat˘ch lesích niωích aÏ stfiedních poloh, vzácnûji b˘vá pozorován napfi. v mûstském parku ve Vsetínû, v habrov˘ch lesích nad Vsetínem, v údolí Senice, v parku v RoÏnovû apod., byl zji‰tûn i na Vafiákov˘ch pasekách u Laãnova. Strakapoud mal˘ (Dendrocopos minor) je nበnejmen‰í ‰plhavec, fiídce aÏ vzácnû hnízdí v niωích a stfiedních polohách okresu. Nejvy‰‰í místo hnízdûní bylo v 90. letech

zji‰tûno u b˘valého ovãína pod Du‰nou (600 m n. m.), kde v letech 1994 a 1995 hnízdil v suché vûtvi vzrostlého buku u silnice, v roce 1998 na tomtéÏ stromû opût zahnízdil, ale v jiné vûtvi. Dfiíve, v letech 1976 a 1977, hnízdil je‰tû ve vy‰‰í nadmofiské v˘‰ce v PR Kutan˘, a to pokaÏdé v téÏe dutinû pah˘lu buku. Strakapoud mal˘ jinak hnízdí ve star˘ch zahradách, parcích, listnat˘ch lesích a v bfiehov˘ch porostech u tokÛ. Stafií ptáci se obvykle prozradí sv˘m typick˘m a daleko sly‰iteln˘m hlasem, nejãastûji jej usly‰íme na zaãátku hnízdûní v dubnu a pak v ãervenci a srpnu. Po vyvedení mláìat (konec ãervna) se ptáci potulují krajem a pak je mÛÏeme zastihnout i v nejvy‰‰ích polohách okresu, napfi. v srpnu 1985 byl zastiÏen tûsnû pod vrcholem Velkého Javorníku u Velk˘ch Karlovic, rovnûÏ byl na pohnízdní potulce spatfien na âertovû ml˘nû, v zimû byl pozorován v údolí Velk˘ch Karlovic - Léskovém aÏ u celnice. Strakapoud bûlohfibet˘ (Dendrocopos leucotos), SO, je prÛvodním druhem bukov˘ch lesÛ od cca 500 m nadmofiské v˘‰ky, zejména s pfiítomností star‰ích a odumírajících stromÛ. Hlavní potravou jsou larvy tesafiíka, Ïijícího v bukovém dfievû. Dutinu si tesá v odumírajících nebo odumfiel˘ch ãástech bukÛ. Strakapoud bûlohfibet˘ se vzácnû vyskytuje v bukov˘ch lesích Host˘nsk˘ch vrchÛ (okolí Ratibofie, Katefiinic) a Vefiovick˘ch vrchÛ (nad Za‰ovou a Zubfiím), pravidelnû hnízdí ve Vsetínsk˘ch vr‰ích od Vsetína po RaÈkov (nejpoãetnûj‰í je v okolí Vsackého Cábu a Dinotic), v Javorníkách (nejvíce je v ‰ir‰ím okolí Makyty a v jiÏní ãásti Stanovnice), ve v˘chodní ãásti Radho‰Èské hornatiny (okolí Radho‰tû, âertova ml˘na). Hnízdí ve v‰ech pralesních rezervacích s bukem. NejníÏe vyhnízdil v údolí âervenka ve Vsetínû - Jasenicích, v BaÈov˘ch lesích v roce 1987, v nadmofiské v˘‰ce 500 m. Nejmlad‰í les, ve kterém hnízdil, byl ve vûku asi 70 let. Jednalo se o buãinu jihov˘chodnû pod vrcholem Vysoké ve Velk˘ch Karlovicích (1983). Pfii pohnízdní potulce v ãervenci aÏ záfií se mÛÏe objevit v netypickém prostfiedí, napfi. byl v tomto období pozorován v zahradách mûstské ãtvrti Vsetína (Rybníky). Stafií ptáci jsou velmi pla‰í. Datlík tfiíprst˘ (Picoides tridactylus), SO, provází smrkové lesy. Je potravnû vázán na kÛrovce. Hnízdní dutina b˘vá v˘hradnû v kmeni smrku, zpravidla to b˘vá strom po‰kozen˘ hnilobou (václavka, ãervená hniloba aj.). V okrese se vyskytuje vzácnû v horsk˘ch polohách, napfi. v okolí Klenova, v Radho‰Èské hornatinû (âertÛv ml˘n), ve Vefiovick˘ch vr‰ích (Zubfií), ve Vsetínsk˘ch vr‰ích mezi Vsetínem a Velk˘mi Karlovicemi, v Javorníkách (Huslenky, Velké Karlovice). Pfii pohnízdní potulce mÛÏe b˘t pozorován i u lidsk˘ch sídli‰È, napfi. v záfií 1994 byl spatfien ve Velk˘ch Karlovicích v zahradû. NejníÏe hnízdí u Vsetína v údolí âervenka (BaÈovy lesy), kde byla v letech 1988 a 1991 nalezena celkem dvû hnízda ve smrcích, v nadmofiské v˘‰ce asi 600 m. Stafií ptáci jsou na rozdíl od strakapouda bûlohfibetého mnohem ménû pla‰í. ¤ád: Pûvci (Passeriformes) Zástupci tohoto fiádu jsou v okrese nejpoãetnûj‰í. Pravidelnû hnízdí 77 druhÛ a ojedinûle hnízdí 7 druhÛ. Na tahu, nebo ojedinûle v dobû hnízdûní, se vyskytuje 19 druhÛ.

Datlík tfiíprst˘ (Picoides tridactylus)

226

Chocholou‰ obecn˘ (Galerida cristata),O,je‰tû v 80.letech pravidelnû hnízdil ve Vala‰ském Mezifiíãí, kde byl poslední hnízdní v˘skyt zji‰tûn v roce 1989 (celkem 2 páry). V 80. letech byl ve hnízdní dobû dvakrát pozorován ve Vsetínû - jeden zpívající sameãek v dubnu 1985 a jeden exempláfi koncem kvûtna 1987. U Zubfií byly v dubnu 1996 pfii souvislé snûhové pokr˘vce pozorovány men‰í skupinky ptákÛ, jednalo se v‰ak o zimující jedince. Od roku 1997

jiÏ nejsou o jeho v˘skytu v okrese Ïádné údaje. Dfiíve byl chocholou‰ i ve vsetínském okrese mnohem hojnûj‰í. Pamûtníci tvrdí, Ïe je‰tû zaãátkem 50. let byl na vesnicích v niωích polohách témûfi stejnû poãetn˘ jako vrabci. Napfi., kdyÏ ãlovûk tehdy vypla‰il nûjaké hejnko ptákÛ u cesty, tak to obvykle byli buì vrabci nebo chocholou‰i. Úbytek chocholou‰Û zfiejmû souvisí s úbytkem chovu koní a s intenzifikací zemûdûlské v˘roby (nástup mechanizace od 50. let, rozvoj chemizace od konce 60. let). V pfiípadû Vala‰ského Mezifiíãí, kde hnízdil je‰tû v 80. letech, mÛÏe b˘t dal‰í pfiíãinou vymizení zv˘‰ené ru‰ení na travnat˘ch plochách, kde chocholou‰i hledali potravu nebo mohli mít hnízda.

a druhé bylo na ‰tûrkovnû u Jufiinky (v roce 1984 u kolonie poletovalo 35 ptákÛ). Obû lokality byly koncem 80. let zniãeny zasypáním. Poté asi 10 let v okrese nehnízdila a teprve v roce 1998 nûkolik párÛ opût vyhnízdilo na ‰tûrkovnû u Chorynû. Na jarním tahu mÛÏeme bfiehule spatfiit spoleãnû s jifiiãkami nad Beãvou pfii lovu potravy, podobnû i na letním (podzimním) tahu zpût do zimovi‰È. Pfiedpokládáme, Ïe bfiehule mohou vzácnû zahnízdit i na dal‰ích vhodn˘ch místech v okolí Vala‰ského Mezifiíãí (napfi. v kolm˘ch bfiezích Beãvy, které ve vût‰ím mnoÏství vznikly po povodni v létû 1997).V roce 1999 bfiehule hnízdily napfi. tûsnû za hranicí vsetínského okresu, u Hustopeãí n. B., a to v poãtu kolem 10 párÛ. Vla‰tovka obecná (Hirundo rustica), O, hnízdí fiídce v celém okrese, upfiednostÀuje okraje mûst a vesnickou zástavbu. Je pfiísnû taÏná, k nám pfiilétá ve druhé pÛli dubna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Hnízda si staví uvnitfi budov - v podkroví, ve chlévech apod. Pfied nûkolika desetiletími, kdy v kaÏdé chalupû na vesnici chovali dobytek, hnízdilo u nás mnohem více párÛ. Po likvidaci tûchto drobn˘ch chovÛ a následné koncentraci dobytka hnízdily vût‰í poãty vla‰tovek pouze v kravínech zemûdûlsk˘ch druÏstev. S likvidací tûchto kravínÛ po roce 1989 do‰lo k dal‰ímu rapidnímu poklesu jejich poãetnosti. V kravínech jsou vla‰tovky navíc ohroÏovány chemick˘mi postfiiky - pfii desinfekci objektu vápnem v dobû hnízdûní mohou zahynout v‰echna zasaÏená mláìata. Z tohoto hlediska je nepfiípustné provádût tuto údrÏbu bez fiádné ochrany hnízd.

Chocholou‰ obecn˘ (Galerida cristata)

Skfiivan lesní (Lullula arborea), SO, jako hnízdiã v okrese prakticky vymizel. Za posledních 25 let existuje jedin˘ hnízdní v˘skyt od Vsetína (zpívající sameãek u Semetína, kvûten 1992). V dobû podzimního tahu, od konce záfií do poloviny fiíjna, se v okrese vyskytuje nepravidelnû v zemûdûlské krajinû (napfi. zaãátkem fiíjna 1988 u Janové, v polovinû fiíjna 1995 u Chorynû, koncem záfií 1996 v okolí mokfiadu Rybníky u Hrachovce). Je‰tû kolem roku 1940 pravidelnû hnízdil v PodÈatém ve Velk˘ch Karlovicích, kde jeho zpûv tehdy ãasto sl˘chávali místní obyvatelé. Zpûv skfiivana lesního je nezamûniteln˘ - je libozvuãn˘, hlasit˘ a sameãek zpívá i v noci. Skfiivan polní (Alauda arvensis) hnízdí pravidelnû na celém území okresu, zejména v niωích a stfiedních polohách. Biotopem jsou hlavnû pole, dále vût‰í louky a pastviny. Zpûv je v‰eobecnû znám˘, nejvíce skfiivanÛ polních usly‰íme zpívat brzy zrána. Poãetnost je v‰ak mnohem niωí neÏ v minulosti. Je to zpÛsobeno jednak chemick˘mi postfiiky, které se aplikují na polích (otrava hmyzem, nedostatek potravy) a jednak zemûdûlsk˘mi stroji, pouÏívan˘mi v dobû hnízdûní (brány, válcování atd. - dochází k pfiímému niãení hnízd s vejci nebo mláìaty). Nejv˘‰e vystupuje aÏ na horské louky pod Velk˘m Javorníkem ve Velk˘ch Karlovicích, na Soláni a na Pulãínách.

Jifiiãka obecná (Delichon urbica) hojnû hnízdí zejména ve mûstech a ve vût‰ích obcích okresu. Hnízda si staví na rodinn˘ch domcích a objektech pod stfiechami, ãasto také na panelov˘ch domech a pod mosty (napfi. nûkolik let hnízdilo asi 20 párÛ na silniãním mostû pfies Beãvu západnû od Vsetína, v okolí âOV). Pfiilétá koncem dubna, odlétá v srpnu a záfií. Po vyvedení mláìat mÛÏeme napfi. v panelov˘ch sídli‰tích pozorovat stovky poletujících jifiiãek (lidé je ãasto povaÏují za vla‰tovky, vla‰tovky se v‰ak mezi jifiiãkami v sídli‰tích vyskytují zcela v˘jimeãnû). Pfied odletem do zimovi‰È se zaãínají houfovat, a pak jedno ráno zjistíme, Ïe jifiiãky odlétly a sídli‰tû najednou jakoby osifií. Jifiiãka, stejnû jako vla‰tovka a ror˘s, se Ïiví poletujícími drobn˘mi ãlenovci, zejména hmyzem a pavouky. Lindu‰ka lesní (Anthus trivialis) pravidelnû hnízdí na vût‰inû území okresu, zejména ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Je taÏná, pfiilétá v dubnu, odlétá v srpnu aÏ záfií. Hnízdním biotopem jsou okraje lesÛ a lesní paseky, zejména

Skfiivan ou‰kat˘ (Eremophila alpestris) je vzácn˘ zimní zatoulanec. Ptáci mají na hlavû prodlouÏená pírka, která vytváfiejí rÛÏky („ou‰ka“). V okrese byl zji‰tûn tfiikrát, a to pouze v roce 1979: v lednu a únoru byli 4 jedinci pozorováni u Vsetína a u Janové (zfiejmû se jednalo o tytéÏ ptáky), v únoru bylo hejnko 24 skfiivanÛ ou‰kat˘ch pozorováno u Police. Druh hnízdí ve Skandinávii. Bfiehule fiíãní (Riparia riparia), O, pravidelnû protahuje územím okresu a ojedinûle zahnízdí. Je taÏná, jarní tah v okrese probíhá od konce dubna do zaãátku kvûtna, letní tah od srpna do záfií.V 80. letech se v okrese nacházela dvû pravidelná hnízdi‰tû, jedno na ‰tûrkovnû u Chorynû (v roce 1986 bylo 102 párÛ, o dva roky pozdûji jiÏ pouze 10 párÛ)

Jifiiãka obecná (Delichon urbica)

227

pak podhorské a horské louky se skupinami stromÛ (hlavnû smrkÛ), kde dosahuje nejvy‰‰í poãetnosti.Taková místa ãasto najdeme zejména na hfibetech JavorníkÛ,Vsetínsk˘ch vrchÛ a ve v˘chodní ãásti Radho‰Èské hornatiny. Lindu‰ka lesní je zbarvením podobná skfiivanovi, proto se jí lidovû fiíká také „lesní skfiivan”. Sameãek zpívá za letu nápadn˘m a libozvuãn˘m zpûvem, pfiitom obvykle vzlétne z vrcholku stromu a pak ve spirále klesá zpût. Hnízdo b˘vá umístûno v trávû na zemi. Lindu‰ka luãní (Anthus pratensis) je zbarvením velmi podobná lindu‰ce lesní, je v‰ak mnohem vzácnûj‰í. Je taÏná, pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu. V okrese hnízdí jen místy. Ob˘vá vût‰í louky, zejména ty, které jsou s niωím porostem bylin (napfi. vypásané dobytkem). Ojedinûlé hnízdící páry se vyskytují napfi. na âubovû u Nového Hrozenkova, ve Stanovnici u Karolinky, v PodÈatém, na Vysoké, pod Velk˘m Javorníkem a na Javorníãku ve Velk˘ch Karlovicích, na Soláni, na Bene‰kách, u LuÏné (Neratov, Vráblovy paseky), u Francovy Lhoty, Laãnova, v sedle Pindula severnû od RoÏnova p. R., u Ratibofie, Katefiinic a jinde. âastûj‰í je v okolí Pusteven, âertova ml˘na a na Radho‰ti, kde hnízdí nejvût‰í populace v okrese (10 aÏ 15 párÛ). V dobû tahu územím okresu protahuje znaãné mnoÏství lindu‰ek obou druhÛ. Na tahu je mÛÏeme spatfiit na loukách nebo polích, od níÏin do hor, nejãastûji v‰ak pfii pfieletu nevysoko nad zemí. Dal‰í lindu‰ky zde mÛÏeme vzácnû spatfiit v dobû tahu. Z druhÛ hnízdících v âR jsou to lindu‰ka úhorní (Anthus campestris), SO, a lindu‰ka horská (Anthus spinoletta), SO. Z dal‰ích druhÛ lze ojedinûle na loukách u rybníkÛ zjistit lindu‰ku rudokrkou (Anthus cervinus), která hnízdí ve Skandinávii. Konipas luãní (Motacilla flava), SO, v okrese v posledních 20 letech hnízdí ojedinûle, jen v nûkter˘ch letech - napfi. v ãervnu 1994 se na prostfiedním ChoryÀském rybníku zdrÏoval 1 pár. Pfiedtím v okrese pravidelnû hnízdil do 70. let u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Jinak velmi ãasto územím okresu protahuje, jedná se o ptáky z populací hnízdících severnûji. Na jarním tahu se vyskytuje od konce dubna do zaãátku kvûtna, na letním tahu zejména záfií.V dobû tahu jej mÛÏeme zastihnout na loukách v niωích a stfiedních polohách, ãasto se prozradí sv˘m typick˘m hlasem za letu. V 90. letech byl v pokroãilém jaru (druhá polovina kvûtna) zji‰tûn také v okolí Vsetína, kdy se mohlo jednat i o hnízdní v˘skyt (na poli v údolní nivû Beãvy u Halenkova, na poli na hfibetû mezi Jasénkou a RÛÏìkou - pod Du‰nou). U konipasa luãního je nûkolik nápadnû zbarven˘ch poddruhÛ.

vech tokÛ. Podobnû jako jiné druhy konipasÛ, pfii chÛzi neustále komíhá ocasem nahoru a dolÛ. Je taÏn˘, pfiilétá hlavnû v bfieznu, odlétá v fiíjnu aÏ listopadu. Skorec vodní (Cinclus cinclus) se fiídce vyskytuje na tocích ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Na nûkter˘ch tocích mÛÏe b˘t hojnûj‰í. Napfi., na potoku Bystfiiãka mezi pfiehradou a ústím do Beãvy byla v roce 1994 nalezena 4 hnízda s mláìaty, na Beãvû mezi RoÏnovem a Prostfiední Beãvou hnízdí 4 aÏ 6 párÛ. V horsk˘ch polohách hnízdí témûfi na kaÏdém toku del‰ím neÏ 2 km. Koncem 90. let lokálnû do‰lo k nápadnému poklesu, napfi. ve Velk˘ch Karlovicích hnízdní stavy klesly asi na polovinu. Skorec je stál˘ pták, ve zbarvení vyniká bílá náprsenka na tmavém podkladu zb˘vajícího povrchu tûla. Za potravou se potápí do vody, v zimû ãasto i pod ledem. Pfii sedu na kamenech ãasto pohupuje tûlem. Stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes) je jeden z na‰ich nejmen‰ích ptákÛ. Je cel˘ hnûd˘ a ãile se pohybuje ve spleti rostlin, kefiÛ nebo v hromadû vûtví na zemi. Jeho zvuãn˘ zpûv je sly‰et na stovky metrÛ. Pravidelnû hnízdí v lesích s kefiov˘m podrostem na celém území okresu. Nejãastûji jej zastihneme v blízkosti lesních potÛãkÛ se strÏemi a v˘vraty, kde si rád staví svá hnízda. Je ãast˘m pûstounem kukaãky, mládû kukaãky bylo ve hnízdû stfiízlíka nalezeno napfi. ve Vsetínû u Valovy skály a ve Velk˘ch Karlovicích. Pûvu‰ka modrá (Prunella modularis) pravidelnû hnízdí ve smí‰en˘ch a jehliãnat˘ch lesích na celém území okresu. Vyskytuje se i v parcích, pokud tam rostou niωí jehliãnany (tisy apod.), na nichÏ si nejãastûji staví svá hnízda. Nejvy‰‰í poãetnosti dosahuje v mlad˘ch smrãinách. Populace v okrese je taÏná, pfiilétá v dubnu a odlétá v záfií aÏ fiíjnu. Sameãek se na jafie vyznaãuje hlasit˘m zurãiv˘m zpûvem. âervenka obecná (Erithacus rubecula) je jedním z nejhojnûj‰ích ptákÛ v okrese, hnízdí na celém území ve v‰ech druzích lesÛ. Je taÏná, pfiilétá v bfieznu a dubnu, vzácnû pfiezimuje poblíÏ tokÛ. Hnízdí zpravidla na zemi, mezi kofieny stromÛ apod. V okrese byl proveden prÛzkum potravy mláìat u nûkolika hnízd ve Velk˘ch Karlovicích, ve vzorcích pfievaÏovali drobní zemní ãlenovci (malé ÏíÏaly,chvostoskoci, brouci, plÏi aj.).

Konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) je dal‰í konipas se Ïlutou spodinou tûla. V okrese na rozdíl od pfiedchozích dvou druhÛ pravidelnû hnízdí, hlavnû ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Nejãastûj‰ím hnízdním biotopem jsou horské a podhorské potoky. Je taÏn˘, pfiilétá v bfieznu a odlétá v fiíjnu aÏ listopadu.Vzácnû pfiezimuje.

Slavík tmav˘ (Luscinia luscinia), SO, územím okresu pravidelnû protahuje. Sameãek se na jafie obvykle prozradí sv˘m daleko sly‰iteln˘m, typick˘m zpûvem. V letech 1980 - 1998 byl v dobû tahu zji‰tûn asi desetkrát. Na jafie se obvykle vyskytuje od 5. kvûtna do 12. kvûtna, nejãastûji byl zji‰tûn v bfiehov˘ch porostech Beãvy, a to mezi Vsetínem a Hustopeãemi n. B., ojedinûle i jinde (napfi. u Zubfií, u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ).Vzácnû byl pfii jarním tahu zji‰tûn i daleko od toku Beãvy, napfi. ve vût‰ích porostech kfiovin na svazích údolí Beãvy (Janová, 1989) a nebo jejího pfiítoku (Jasénka u Vsetína, 1989), byl také zji‰tûn v kefiích na panelovém sídli‰ti (Vala‰ské Mezifiíãí, ulice Za‰ovská, 1996). Pouze jednou byl v okrese zastiÏen zpívající samec v dobû hnízdûní, a to v porostu vrb a ol‰í na Bafiinách v Huslenkách (zaãátkem ãervna 1992). V dobû letního tahu (srpen, záfií) se vyskytuje také v okolí Beãvy. V tomto období v‰ak jiÏ nezpívá, takÏe se nedá jeho pfiítomnost tak snadno zjistit. Pfii letním tahu byl dvakrát odchycen do sítí - poprvé v 80. letech pfiímo ve Vsetínû (v kfiovinatém porostu u Beãvy pod Sychrovem), podruhé v roce 2001 v kfiovinách 2 km SV od Vsetína

Konipas bíl˘ (Motacilla alba) se v okrese vyskytuje pravidelnû od nejniωích poloh po nejvy‰‰í. Hnízdí v okolí tokÛ, na budovách, ãasto i daleko od vody. Konipasa bílého ãasto spatfiíme na stfie‰e chalup ve mûstech i obcích, dokonce i na samotách, dále také na okrajích silnic a na fiíãních nápla-

Slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), O, v okrese ojedinûle zahnízdí. V roce 1996 pravdûpodobnû hnízdil 1 pár u Chorynû. Od konce kvûtna do zaãátku ãervna 1992 se jeden zpívající sameãek zdrÏoval 15 dní ve Vsetínû, a to stfiídavû na obou bfiezích Beãvy u tenisov˘ch kurtÛ

Konipas citronov˘ (Motacilla citreola) byl v okrese zji‰tûn pouze dvakrát, a to na jafie 1997 a na jafie 1998 v okolí mokfiadu Rybníky u Hrachovce. Na jafie 1998 se tam dokonce zdrÏoval nûkolik t˘dnÛ, od bfiezna do dubna, jednalo se v‰ak o lichého samce. Druh hnízdí ve Skandinávii a pfies na‰e území vzácnû protahuje. V okrese se mohl objevit víckrát.

228

a pod Sychrovem. Hnízdo ani samice nebyly zji‰tûny, zfiejmû se jednalo o lichého samce. V 70. letech byl zji‰tûn v parku u zámku Kinsk˘ch ve Vala‰ském Mezifiíãí. Slavík obecn˘ nepravidelnû hnízdí v tûsném sousedství okresu, v okolí Hustopeãí n. B. v údolí Beãvy, v letech 1967 aÏ 1996 tam byl zji‰tûn celkem 11krát, pfiiãemÏ 4krát bylo nalezeno hnízdo. Tato hnízdi‰tû navazují na jeho lokality v okolí Chorynû. Slavík modráãek (Luscinia svecica), SO, se v okrese vyskytuje velmi vzácnû v dobû tahu. Byl zji‰tûn v dubnu 1992, 1999 a 2001 na ChoryÀském mokfiadu, v srpnu 1994, záfií 1999 a koncem bfiezna 2001 na mokfiadu Rybníky u Hrachovce, na pfielomu bfiezna a dubna 1999 a 2001 na mokfiadu jiÏnû od JablÛnky. Zcela v˘jimeãné pozorování z hnízdního období pochází od Za‰ové, kde byl pfii noãním prÛzkumu zaslechnut zpûv modráãka v bfiehovém porostu RoÏnovské Beãvy (ãerven 1998), zfiejmû se jednalo o zatoulaného jedince. Nejbliωí známé hnízdi‰tû leÏí u Ostravy. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) bûÏnû hnízdí u lidsk˘ch stavení, poãínaje samotami na pasekách v horské oblasti a konãe mûsty v údolích Beãvy. Je taÏn˘, pfiilétá koncem bfiezna, odlétá koncem fiíjna. Ojedinûle pfiezimuje, napfi. jeden samec se zdrÏoval v zimû 1997/1998 v panelovém sídli‰ti ve Vsetínû (Sychrov). Hnízdo si staví ve v˘klencích budov, pod stfiechami kÛlen apod. âasto obsazuje vyvû‰ené hnízdní budky typu polodutiny. V obcích a mûstech se zpûv rehka domácího nejvíce rozléhá brzy zrána jiÏ pfied rozednûním, kdy je je‰tû klid a jiní ptáci vût‰inou je‰tû nezpívají. Jeho zpûv je tvofien skfiípav˘mi aÏ syãiv˘mi zvuky. Jeho poãetnost lze dokumentovat na pfiíkladu nûkter˘ch sídel mezi Hovûzím a Velk˘mi Karlovicemi, kde v kaÏdé z tûchto obcí hnízdí nejménû 30 aÏ 40 párÛ. Ve Vsetínû, Vala‰ském Mezifiíãí a RoÏnovû p. R. hnízdí 100 aÏ 200 párÛ. Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), O, je fiídce, ale pravidelnû na celém území okresu hnízdící druh. Je taÏn˘, pfiilétá ve druhé pÛli dubna, odlétá v srpnu a záfií. Biotopem jsou nejãastûji zahrady se star‰ími stromy, dále skupiny star˘ch stromÛ v souvislej‰í zástavbû i u samot. Hnízdí také ve star˘ch smí‰en˘ch lesích s bukem a v rozvolnûn˘ch smrkov˘ch lesích horsk˘ch poloh (Radho‰È, âertÛv ml˘n - Knûhynû, okolí Vsackého Cábu,Vysoká apod.). âasto obsazuje budky vyvû‰ené v zahradách. Bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), O, vzácnûji hnízdí na rozlehlej‰ích, vlhk˘ch loukách a pastvinách, pfiípadnû i v jeteli‰tích a polích s fiepkou. Je taÏn˘, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v srpnu a záfií.V okrese jsou hnízdní lokality napfi. na loukách u Francovy Lhoty, Laãnova, LuÏné (okolí kravína), u Janové, Huslenek, Halenkova, Nového Hrozenkova (údolní niva Beãvy, svahy jiÏnû od âubova, Vranãa), Karolinky,Velk˘ch Karlovic (TísÀavy, Léskové, dostihová dráha za kostelem), na Hutisku-Solanci, u Vigantic, Vidãe (Vápenka), RoÏnova p. R. (Rysová hora), u Hrachovce (Rybníky), Le‰né (Jasenice), Za‰ové (okolí hfibitova), na ChoryÀském mokfiadu a jinde. Ptáci ãasto posedávají na vyv˘‰en˘ch bylinách. Zpûv sameãka je skfiípav˘ a nepfiíli‰ nápadn˘, lépe sly‰iteln˘ je v brzk˘ch ranních hodinách, kdy je je‰tû klid. Bramborníãek ãernohlav˘ (Saxicola torquata) v okrese vzácnûji hnízdí, na rozdíl od pfiedchozího druhu vyhledává spí‰e su‰‰í, nûkdy i kamenitá stanovi‰tû. Je taÏn˘, pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu. V okrese hnízdí zejména na Ïelezniãních náspech (tam se nacházejí celkem asi dvû tfietiny populace), ménû podél silnic, dal‰í páry najdeme na ruderálních stanovi‰tích, kfiovinat˘ch such˘ch stráních apod. Nejvût‰í poãty bramborníãkÛ ãernohlav˘ch hnízdí na Ïeleznici mezi Ústím a Stfielnou, Vsetínem a Bystfiiãkou, mezi Ústím a Nov˘m Hrozenkovem, dále hnízdí

mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a Kunovicemi, u Lhotky n. B a jinde. Podél silnic jej zastihneme mezi Kelãí a Lhotou u Kelãe, jiÏnû od Chorynû, u StfiíteÏe n. B., na Pfiíãné u Zubfií, pod ·krádn˘m u Huslenek a jinde. Na dal‰ích biotopech (ruderální stanovi‰tû, kfiovinatá stráÀ u polní cesty) jej zastihneme na âubovû u Nového Hrozenkova, na Bobrkách a na Ohradû u Vsetína, u Laãnova, u Za‰ové, pod Star˘m Zubfiím a jinde. Sameãka nejãastûji spatfiíme na telefonních nebo elektrick˘ch drátech podél Ïeleznice nebo silnice. Na jafie tam také zaslechneme jeho nepfiíli‰ hlasit˘ skfiípav˘ zpûv, kter˘ je velmi podobn˘ zpûvu pfiedchozího druhu (nejlépe sly‰iteln˘ je brzy ráno, krátce po rozednûní) Bûlofiit ‰ed˘ (Oenanthe oenanthe), SO, se pravidelnû vyskytuje na tahu, na jarním zaãátkem kvûtna a na letním v srpnu aÏ záfií. Nejãastûji jej spatfiíme na polích a loukách od nejniωích poloh po horské. V dobû tahu byl pozorován napfi. na loukách ve vrcholové ãásti JavorníkÛ u Portá‰e, v údolní nivû Vsetínské Beãvy od Bystfiiãky po Velké Karlovice, v údolí RoÏnovské Beãvy. Ojedinûle byl pozorován v dobû hnízdûní, zfiejmû se v‰ak jednalo o zatoulané jedince. Napfi. koncem kvûtna byl zji‰tûn na Karlovû kopci u RoÏnova p. R., zaãátkem ãervna ve Vsetínû, v ãervnu v okolí vrcholu Vysoká u Horní Beãvy. Kos horsk˘ (Turdus toquatus), SO, se vyskytuje pravidelnû pouze v podhorské a horské ãásti okresu. Je taÏn˘, pfiilétá v dubnu, odlétá v srpnu aÏ záfií. NejníÏe jej zastihneme ve v˘‰ce asi 450 m n. m. (Liptál, Zádilsk˘ a Vr‰ky u Vsetína, údolí PozdûchÛvky u Prlova a jinde).V nûkter˘ch oblastech okresu je hojnûj‰í, zejména ve smrkov˘ch lesích v okolí luk (napfi. v Lu‰ové a v severní ãásti Dinotic u Halenkova, v údolích Léskové a PodÈaté ve Velk˘ch Karlovicích, v okolí Vartovny mezi Liptálem a Seninkou, na ·erhovnách, HáÏovick˘ch dílech a âinovû u Vala‰ské Bystfiice a jinde). V rozsáhlej‰ích horsk˘ch lesích bez luãních enkláv se vyskytuje jiÏ ménû ãasto. U kosa horského se nûkdy projevují v˘raznûj‰í zmûny v roz‰ífiení. Jednou za nûkolik let se vyskytuje i na lokalitách, kde dlouho nebyl pozorován. V dobû jarního tahu se mÛÏe vyskytnout na netypick˘ch místech, napfi. zaãátkem dubna 1984 byl zji‰tûn v parku Kinsk˘ch ve Vala‰ském Mezifiíãí, v dubnu 1980 bylo pozorováno hejnko v intravilánu Velk˘ch Karlovic na MachÛzkách (ptáci sem zalétli v prÛbûhu snûÏné vánice). Letní tah probíhá nenápadnû a ptáci se postupnû z hnízdi‰È nepozorovanû vytrácejí. V uvedené dobû jej mÛÏeme ãastûji zastihnout v horsk˘ch oblastech, v místech sbûru lesních plodÛ, napfi. borÛvek a malin (zejména v ãervenci a srpnu). Kos ãern˘ (Turdus merula) v okrese patfií mezi nejhojnûj‰í zástupce avifauny. Vyskytuje se bûÏnû v celém okrese. Hnízdí v lesích v‰eho druhu, ale nejvût‰í poãetnosti dosahuje v okolí lidsk˘ch sídli‰È - v zahradách, parcích apod. âást populace je taÏná.

Kos horsk˘ (Turdus torquatus)

229

Drozd kvíãala (Turdus pilaris) je na‰ím nejpestfieji zbarven˘m drozdem. PÛvodnû hnízdil jen v severní Evropû, ov‰em od konce 19. století roz‰ifiuje svÛj hnízdní areál smûrem k jihu a na západ. Na‰e populace je taÏná, pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v fiíjnu aÏ listopadu. V okrese pravidelnû hnízdí v údolích Beãev a v nûkter˘ch boãních údolích, ob˘vá spí‰e parkov˘ typ prostfiedí. Hnízdí obvykle v koloniích, hnízda ãasto nalezneme v ostrÛvcích smrkov˘ch lesÛ u luk a polí (napfi. u koupali‰tû ve Zdûchovû, mezi Hovûzím a Huslenkami, mezi nádraÏím a hfii‰tûm v Halenkovû, jiÏnû od kravína v PrÏnû a jinde), nûkdy na topolech podél fiek, dále v parcích (Le‰ná, Vsetín, RoÏnov p. R.) apod. Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ po Léskové ve Velk˘ch Karlovicích (po Bafiiny - U Tabulí, do boãních údolí aÏ na horní konec MiloÀova a PodÈatého), dále hnízdí mezi Vsetínem a Bystfiiãkou, v okolí Vala‰ského Mezifiíãí, u Juhynû, u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ a na mnoha jin˘ch místech. Na podzim a v zimû mÛÏeme u nás zastihnout vût‰í hejna kvíãal ze severnûji leÏících hnízdi‰È. Tito ptáci se u nás zdrÏí do doby úplného zkonzumování jefiabin, pfiípadnû jmelí. Nûkdy pfiilétají i mnohasetkusová hejna, napfi. na podzim 1996 bylo v okolí Za‰ové na jefiabinách aÏ 300 tûchto ptákÛ, v prosinci 1994 bylo u Hrachovce na Vala‰skomezifiíãsku kolem 500 jedincÛ a v lednu 1998 u Lhotky n. B. kolem 500 jedincÛ.Vzácnû b˘vá pozorována spoleãnû s drozdem cvrãalou. Drozd zpûvn˘ (Turdus philomelos) je hojnûji hnízdící druh na celém území okresu. Ob˘vá v‰echny lesy, ãasto jej zastihneme i v parcích, na okrajích mûst a obcí. Hnízdo poznáme podle toho, Ïe kotlinka je vÏdy vymazaná „hlínou“ (je to v podstatû dfievit˘ trouch smísen˘ se slinami), coÏ ostatní drozdovití nedûlají. Drozd cvrãala (Turdus iliacus) v okrese nehnízdí, zdrÏuje se zde ale pravidelnû v dobû tahu na jafie, dále také na podzim a vzácnû v zimû. Zpravidla jsou v hejnech desítky ptákÛ, bylo v‰ak pozorováno hejno asi 400 jedincÛ u Hustopeãí n. B. (bfiezen 1993) a u Chorynû (duben 1996). Nûkdy jej spatfiíme ve spoleãnosti kvíãal. V dobû tahu se dá snadno zjistit podle hlasu, kter˘m se ãasto oz˘vá i pfii noãních pfieletech nad krajinou. Drozd brávník (Turdus viscivorus) hnízdí na celém území okresu, ale velmi fiídce. Ob˘vá hlavnû star‰í lesy, nejãastûji jehliãnaté a smí‰ené, ménû listnaté. V níÏinách je vzácnûj‰í, ãastûj‰í je ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Hnízdo si staví vysoko v korunách jehliãnat˘ch stromÛ (jedle, smrk). Na‰e populace je taÏná, pfiilétá v únoru aÏ bfieznu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu. V zimû se u nás objevují brávníci ze severu, nûkdy b˘vají ve spoleãnosti kvíãal. Cvrãilka zelená (Locustella naevia) je v okrese fiídce hnízdící druh, nejãastûji se vyskytuje v podhorsk˘ch a horsk˘ch polohách. Je taÏná, pfiilétá zaãátkem kvûtna a odlétá

Drozd kvíãala (Turdus pilaris)

230

v ãervenci aÏ záfií. Nejranûj‰í pfiílet byl zji‰tûn 26. dubna 1998 v Krhové u Vala‰ského Mezifiíãí. Biotopem jsou zpravidla lesní paseky s mlad˘mi stromky (obvykle smrk) o v˘‰ce 1 aÏ 2,5 m, v mlad‰ích nebo star‰ích porostech se jiÏ nevyskytuje. Vzácnûji ji zastihneme na su‰‰ích stráních s fiídk˘m porostem kefiÛ nebo v porostech vysok˘ch bylin na nûkolik let neobhospodafiovan˘ch loukách. Hojnûji se vyskytuje napfi. na vrcholov˘ch loukách s rozpt˘lenou zelení u Velké Lhoty, severnû nad pfiehradou Bystfiiãka (tam zároveÀ hnízdí i pfiíbuzná cvrãilka fiíãní). Nejv˘‰e poloÏená hnízdi‰tû se nacházejí na holinách na âertovû ml˘nû,1050 m n.m. Zpûv je jednoduché cvrãení, sameãek se jím nûkdy oz˘vá i v noci. Cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis) v okrese hnízdí jen místy, vût‰inou v niωích polohách. Je taÏná, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v srpnu. Biotopem cvrãilky fiíãní jsou nejãastûji bfiehové porosty tokÛ s ol‰emi a vrbami, vzácnûji také nezapojené porosty tûchto dfievin na mokfiadech, okraje luÏních lesÛ a mokfiady s listnat˘mi dfievinami, louky s rozpt˘lenou zelení. Pravidelnû se vyskytuje na horním konci nádrÏe Stanovnice, u Senice mezi Lideãkem a LuÏnou, u Laãnovsk˘ch rybníkÛ, u rybníkÛ Chmelník a potoka Hájového u Kelãe, u potoka Louãka mezi obcemi Louãka a Vala‰ské Mezifiíãí, v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, v údolí RoÏnovské Beãvy u StfiíteÏe, Zubfií a RoÏnova p. R. a jinde. Údolími tokÛ vystupuje nejv˘‰e do 530 m n. m. (Stanovnice u Karolinky). Nejv˘‰e se vyskytuje nad Velkou Lhotou, severnû od nádrÏe Bystfiiãka, kde se lokality nacházejí 580 aÏ 600 m n. m. (nejvíce zpívajících sameãkÛ tam bylo v roce 1998, celkem 5 aÏ 6). Zpûv je monotónní cvrãení, je v‰ak zfietelnû odli‰né od zpûvu pfiedchozího druhu. Sameãek ãasto zpívá i v noci. Cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), O, je v okrese nejvzácnûj‰ím druhem cvrãilky. V nûkter˘ch letech 1 pár pravdûpodobnû hnízdil na ChoryÀském mokfiadu, napfi. v letech 1987, 1992 a 1996. Koncem dubna 1996 zpíval samec také v PP Rákosina u StfiíteÏe n. B., coÏ ãasovû spadá je‰tû do období jarního tahu. Rákosník prouÏkovan˘ (Acrocephalus schoenobaenus) v okrese hnízdí ojedinûle pouze v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, kde b˘vá 5 aÏ 10 párÛ. V dobû tahu se vyskytuje i na dal‰ích místech v niωích polohách, obvykle v rákosinách u vod, napfi. na vodárenském území jiÏnû od Vsetína (fiíjen 1988) a u StfiíteÏe (konec dubna 1996). Je to jedin˘ nበrákosník, kter˘ pfii zpûvu vyletuje do vzduchu. Rákosník ostfiicov˘ (Acrocephalus paludicola) územím âR jen protahuje.V okrese byl zji‰tûn dvakrát na podzimním tahu, a to na vodárenském území jiÏnû od Vsetína (fiíjen 1988) a u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (fiíjen 1985). Rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris) se pravidelnû vyskytuje v niωích a stfiedních polohách (do 550 m n. m.). Pfiilétá v prvé pÛli kvûtna (v okrese patfií k nejpozdûji pfiiletujícím ptaãím druhÛm), odlétá postupnû od ãervence do záfií. Biotopem jsou hlavnû okraje luk u vodních pfiíkop (ãasto s porostem devûtsilu), pobfieÏní hou‰tiny podél tokÛ, rákosiny, vzácnûji fiepková pole a louky s vy‰‰í trávou (spí‰e jen podmáãená místa). Zpûv je smûsice melodick˘ch trylkÛ, ãasto jsou obsaÏeny hlasy jin˘ch ptákÛ a je velmi podobn˘ zpûvu sedmihláska. Nûkdy zpívá i v noci a z tohoto dÛvodu jeho zpûv nûktefií lidé zamûÀují se zpûvem slavíka.V okrese nejãastûji hnízdí v údolních nivách Beãev a jejich vût‰ích pfiítokÛ. Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ po Velké Karlovice (ojedinûle hnízdí je‰tû v okolí celnice v Léskovém a v PodÈatém), údolím Senice aÏ po Francovu Lhotu. Rákosník obecn˘ (Acrocephalus scirpaceus) vzácnû hnízdí v niωích ãástech okresu. Pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá od ãervence do záfií. Ob˘vá v˘hradnû rákosiny u vod. Je stejnû

zbarven jako rákosník zpûvn˘, spolehlivû se pozná jen podle zpûvu.V okrese hnízdí v okolí rybníkÛ u Chorynû, Zubfií, Babic, Laãnova, v rákosinách na Bobrkách u Vsetína, Pod Hájem u Za‰ové a ve StfiíteÏi. Rákosník velk˘ (Acrocephalus arundinaceus), SO, v okrese ojedinûle hnízdí, dal‰í v˘skyt b˘vá zji‰tûn v dobû jarního tahu. Po 1 aÏ 2 párech pravidelnû hnízdí u rybníkÛ v Choryni a Zubfií, v nûkter˘ch letech hnízdil v PP Rákosina u StfiíteÏe n. B. V roce 1976 vyhnízdil v rákosinû Bobrky u Vsetína, od té doby tam jiÏ nebyl zji‰tûn. V dobû tahu byl zpívající jedinec nûkolikrát pozorován v údolí Vsetínské Beãvy, napfi. v Léskovém ve Velk˘ch Karlovicích (konec dubna 1984), u mûstského parku ve Vsetínû (zaãátek kvûtna 1977), na vodárenském území jiÏnû od Vsetína (zaãátek kvûtna 1993). Na opoÏdûném prÛtahu byli zpívající samci zastiÏeni i v netypickém prostfiedí, napfi. na kfiovinatém svahu u sedimentaãních nádrÏí pod hrází nádrÏe v Karolince (konec kvûtna 1993) a poblíÏ autobusového nádraÏí v centru Vala‰ského Mezifiíãí (konec kvûtna 1995). Dal‰í zpívající jedinci byli v hnízdní dobû zastiÏeni na Laãnovsk˘ch rybnících (ãerven 1979). Samci se prozradí sv˘m typick˘m drsn˘m, aÏ skfiehotav˘m zpûvem, kter˘ je sly‰et na vzdálenost aÏ stovek metrÛ. Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) v okrese hnízdí roztrou‰enû v niωích a stfiedních polohách. Je taÏn˘, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá od ãervence do záfií. V okrese se nejãastûji vyskytuje v parcích, ménû ãasto ve skupinách star‰ích listnat˘ch stromÛ (obvykle v blízkosti lidsk˘ch sídel), vzácnû i u samot. Na podobn˘ch stanovi‰tích se ãasto zároveÀ vyskytují lejsek ‰ed˘ a rehek zahradní. Zpívající sedmihlásky usly‰íme prakticky v kaÏdé obci v nûjakém parãíku nebo ve skupinû star˘ch listnat˘ch stromÛ (lípy, duby). Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ po Léskové ve Velk˘ch Karlovicích (po b˘val˘ ml˘n u Lesní správy LâR, s. p.), údolím Senice po Vala‰skou Senici, údolím RoÏnovské Beãvy po Prostfiední Beãvu. V˘jimeãnû byl spatfien v netypick˘ch biotopech, jednou napfi. v jedlobukovém pralese Vachalka u Karolinky, kam zfiejmû zalétl z obsazené lokality v údolí Kobylská (konec kvûtna 1989). Zpûv je v˘razn˘, stfiídá flétnové a ‰vitofiivé zvuky,napodobuje i jiné ptáky (napfi.popla‰n˘ hlas vla‰tovky) a je podobn˘ zpûvu rákosníka zpûvného. Pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria), SO, je nejvût‰í z na‰ich pûti druhÛ pûnic. Je taÏná, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v prÛbûhu ãervence a srpna. V okrese se vyskytuje jen na nûkter˘ch místech, hlavnû ve stfiedních polohách. Biotopem jsou kfiovinatá v˘slunná stanovi‰tû, zejména s porosty hlohu a trnky obecné, dále s rÛÏí a s ojedinûl˘mi stromy.V˘jimeãnû se vyskytuje v mlad˘ch smrkov˘ch v˘sadbách s trnkou a hlohem, na tûchto stanovi‰tích hnízdí pouze severozápadnû od hfibitova v Janové a v okolí nádrÏe ve Stanovnici. V uveden˘ch, pÛvodnû kfiovinat˘ch místech zfiejmû hnízdila je‰tû pfied zalesnûním a ze setrvaãnosti tato stanovi‰tû obsazovala je‰tû fiadu let po v˘sadbû smrku. Jakmile v‰ak smrky dosáhnou v˘‰ky vût‰í neÏ 3 m a vytvofií souvisl˘ zápoj, pod kter˘m usychají trnité kfioviny, tak pûnice vla‰ská z tûchto lokalit postupnû mizí. V okrese se nachází nûkolik kfiovinat˘ch lokalit s vût‰ími poãty párÛ, napfi. v PP Vr‰ky - Díly u Vsetína, na âubovû u Nového Hrozenkova, v Újezdû u Poliãné ve Vala‰ském Mezifiíãí a na Vápence u Vidãe. Na dal‰ích asi 20 místech hnízdí spí‰e ojedinûlé páry (1 aÏ 2), napfi. za kravínem u Police, u ZemanÛ v MikulÛvce, v PrÏnû, u Vsetína (Jasénka, Mal˘ Skalník, nad JeÏÛvkou a Jani‰ov), Holo‰ín u Ratibofie, Lhota u Vsetína, za hfibitovem a pod Babínkem u Janové, Snozov˘ u Leskovce, Zbeliãné a ·krádné u Huslenek, u Halenkova (Hlubok˘, Kyãerka, západnû od kravína,pod ·ãulky v âerném),Stanovnice u Karolinky, Francova Lhota, Raãné u Lideãka, okolí Laãnova (Smolinka, u b˘valé skládky), BraÏiska u Jarcové a jinde. Pûnice vla‰ská je v okrese systematicky sledována jiÏ od zaãátku 80. let.

Nûkteré hodnotné lokality byly nebo budou vyhlá‰eny jako zvlá‰tû chránûné území nebo registrovány jako VKP. Stafií ptáci se na hnízdní lokalitû ãasto oz˘vají sv˘m typick˘m varováním, které nejãastûji usly‰íme v dobû krmení mláìat. Sameãek nûkdy zpívá i za letu, zejména na zaãátku hnízdního období. Pûnice pokfiovní (Sylvia curruca) je v okrese pravidelnû hnízdící druh, a to od nejniωích do horsk˘ch poloh. Ojedinûle byla zji‰tûna ve vrcholové ãásti Radho‰tû v nadmofiské v˘‰ce kolem 1100 m. Je taÏná, pfiilétá ve druhé pÛli dubna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Biotopem jsou parky, zahrady a kfiovinatá stanovi‰tû v zemûdûlské krajinû. âasto ji zaslechneme i v obcích a mûstech, zejména v zahradách s hustûj‰ími nebo pûstebnû zanedban˘mi porosty kfiovin. Pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis) je pravidelnû hnízdící druh na celém území okresu. Je taÏná, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Hlavním biotopem jsou lesní paseky s mlad˘mi stromky, po jejich vzrÛstu nad 2 m v˘‰ky pûnice hnûdokfiídlá z takové paseky jiÏ mizí. âasto hnízdí i v zemûdûlské krajinû s kfiovinat˘mi porosty, na rozdíl od pfiedchozích pûnic ji v‰ak staãí i nûkolik men‰ích kefiÛ (hloh a rÛÏe, pfiíp. trnka obecná). Pûnice slavíková (Sylvia borin) je pravidelnû hnízdící druh v niωích a stfiedních polohách. Je taÏná, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v prÛbûhu ãervence aÏ záfií. Ob˘vá okraje listnat˘ch lesÛ, listnaté lesíky v zemûdûlské krajinû (rozpt˘lenou zeleÀ), bfiehové porosty u tokÛ. Pûnici slavíkovou, stejnû jako ostatní pûnice nejãastûji jen usly‰íme, její zpûv je podobn˘ zpûvu pûnice ãernohlavé. Nápadnû velká poãetnost tohoto druhu je napfi. v bfiehov˘ch porostech u nádrÏe Bystfiiãka, u potoku Louãka, v okolí Beãvy u Chorynû, na vodárensk˘ch územích u Hrachovce a jiÏnû od Vsetína, ãasto se vyskytuje v bfiehovém porostu Beãvy mezi Ústím - Velk˘mi Karlovicemi a jinde.V˘jimeãnû ji lze zjistit v netypickém prostfiedí, kam se mÛÏe zatoulat pfii opoÏdûném tahu. Napfi. v kvûtnu byl zpívající sameãek ojedinûle pozorován v jedlobukovém pralese Razula. Pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla) patfií k nejhojnûj‰ím ptaãím druhÛm v okrese. Pfiilétá kolem poloviny dubna, odlétá v prÛbûhu srpna aÏ záfií. Ob˘vá lesy v‰eho druhu od níÏin do hor, parky a zahrady, hnízdí v rozpt˘lené zeleni se stromy v zemûdûlské krajinû atd. Sameãek se vyznaãuje jasn˘m flétnov˘m zpûvem. Zpûv vytváfií typickou zvukovou kulisu letního dne.V létû zpívá totiÏ i v poledne, kdy vût‰ina zpûvn˘ch ptákÛ má pauzu, takÏe její zpûv o to více vyniká. Budníãek zelen˘ (Phylloscopus trochiloides) patfií ke vzácn˘m zatoulancÛm. Jeho nejbliωí hnízdi‰tû leÏí v severním Polsku a pfies na‰e území ãást této populace protahuje. Zpívající sameãci byli na území okresu v letech 1978 - 2001 zastiÏeni celkem 11 krát. Vût‰inou se zdrÏeli nûkolik dnÛ, pouze v jednom pfiípadû (Velké Karlovice, Léskové, u Beãvy pod ústím Rybjanky) byl opakovanû pozorován po dobu témûfi ãtyfi t˘dnÛ (11. 6. - 6. 7. 1978). Témûfi ve v‰ech pfiípadech se zcela jistû jednalo o nespárované jedince. Nejãastûji byli pozorováni v ãervnu. Budníãek byl zji‰tûn ve Velk˘ch Karlovicích (1978, 1991, 1993), u Halenkova (1989), u Vsetína (1986, 1991), Seninky (1994), Vala‰ské Bystfiice (1994) a Horní Beãvy (1986). Vût‰ina pozorování pochází z okolí tokÛ v podhorské a horské ãásti okresu. Ptáci obvykle zpívali na vrcholcích stromÛ v bfiehovém porostu nebo v pfiilehlém lese. Budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) hnízdí roztrou‰enû v bukov˘ch lesích od stfiedních poloh v˘‰e (Vefiovické vrchy, Radho‰Èská hornatina, Vsetínské a Host˘nské vrchy, Javorníky aj.), vzácnûji se vyskytuje i v dubohabrov˘ch lesích niωích poloh, napfi. v Doubravû u Kelãe, na Rysové

231

a Hradisku u RoÏnova p. R. Je taÏn˘, pfiilétá koncem dubna aÏ zaãátkem kvûtna, odlétá v srpnu aÏ záfií. V dobû tahu jej zastihneme i v niωích polohách mimo hnízdi‰tû, napfi. v listnat˘ch lesích v údolní nivû Beãvy u Chorynû, v parcích u zámku Kinsk˘ch ve Vala‰ském Mezifiíãí, v Le‰né, RoÏnovû p. R. a ve Vsetínû. Hnízdo má umístûno na zemi. V okrese byl provádûn v˘zkum potravy mláìat ve Velk˘ch Karlovicích a u Halenkova. V potravû byly nejvíce zastoupeny m‰ice, následovali dvoukfiídlí (zejména tiplice, bahnomilky a ãíhalky), blanokfiídlí (hlavnû larvy pilatek, ménû ploskohfibetek), pavouci a housenky mot˘lÛ, ojedinûle byli zastoupeni drobní plÏi, sekáãi, síÈokfiídlí, plo‰tice, ‰kvofii, kobylky a pisivky. Budníãci lesní krmí mláìata vût‰inou hmyzem, sbíran˘m na listech stromÛ, ménû na povrchu zemû a na bylinách.

Lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), O, se vyskytuje pravidelnû zejména v niωích a stfiedních polohách. Je taÏn˘, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Hnízdním biotopem jsou svûtlej‰í listnaté lesy, okraje jehliãnat˘ch lesÛ, aleje, bfiehové porosty podél tokÛ apod. Hojn˘ je v parcích (Vsetín, Vala‰ské Mezifiíãí, Le‰ná, RoÏnov p. R.) a ãasto se vyskytuje ve skupinách star‰ích stromÛ (hlavnû lip) a v zahradách u lidsk˘ch sídel. Hnízdo si staví v polodutinách stromÛ, ve v˘klencích na domech apod. Lejsek ‰ed˘ se témûfi v˘hradnû Ïiví poletujícími bezobratl˘mi, zejména dvoukfiídl˘m hmyzem. Pfii tûchto lovech jej mÛÏeme pravidelnû pozorovat, jak vyletuje za letící kofiistí z vyv˘‰eného místa, napfi. na konci suché vûtve, z elektrick˘ch drátÛ apod. Jeho zpûv je velmi nenápadn˘, je to tiché ‰vitofiení.

Budníãek men‰í (Phylloscopus collybita) patfií k nejhojnûj‰ím ptaãím druhÛm v okrese, hnízdí od nejniωích poloh po nejvy‰‰í vrcholy. Je taÏn˘, pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu. Biotopem jsou okraje lesÛ v‰ech druhÛ, rÛzné parkovité porosty v zemûdûlské krajinû, nûkdy i v mûstsk˘ch parcích a zahradách. Budníãek men‰í si hnízdo staví na zemi nebo nízko nad ní. Zpûv sameãka je velmi nápadn˘, nedá se zamûnit se zpûvem jin˘ch ptaãích druhÛ.

Lejsek mal˘ (Ficedula parva), SO, patfií ke vzácnûj‰ím druhÛm okresu. Hnízdí vût‰inou v bukov˘ch lesích ve stfiedních a vy‰‰ích polohách, vzácnû i v habrov˘ch lesích s lípou a bukem. V dobû tahu jej mÛÏeme zastihnout i v listnat˘ch lesích niωích poloh (napfi. Jasenice u Le‰né, kvûten 1996), v zahradách u sídel (napfi. Luh ve Vsetínû, záfií 1978 a srpen 1980). Je taÏn˘, pfiilétá zaãátkem kvûtna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Sameãci ihned po pfiíletu intenzivnû zpívají. Zpûv je hlasit˘ a melodick˘, nûkdy je sly‰iteln˘ aÏ na vzdálenost stovek metrÛ. Lejska malého nejãastûji zastihneme v jedlobukov˘ch pralesích a v selsk˘ch lesích s bukem a jedlí, kde najde dostatek dutin a v˘klenkÛ pro umístûní svého hnízda. Napfi. v pralese Razula hnízdí pravidelnû 7 aÏ 10 párÛ, v pralese Kutan˘ kolem 5 párÛ, v pralese Salajka (tûsnû za hranicí okresu) kolem 6 párÛ. Velká populace hnízdí ve Vsetínsk˘ch vr‰ích (zejména v ‰ir‰ím okolí Vsackého Cábu, napfi. Jasenice a Dinotice, dále mezi Brodskou a RaÈkovem), a v Javorníkách (zejména v ‰ir‰ím okolí Makyty, napfi. Kychová a Uherská, dále Stanovnice, Vranãa, Provazné a jinde). Ojedinûle byli zpívající jedinci zji‰tûni v hnízdní dobû i v níÏinném listnatém lese u Chorynû, napfi. v lese na Val‰e (ãerven 1991, konec kvûtna 1995), v lese Doubrava u Kelãe (konec kvûtna 1985). Lejsek mal˘ byl v okrese soustavnû sledován v letech 1980 - 1995. V rámci stfiední Evropy byla potrava mláìat lejska malého systematicky zkoumána jen na území okresu Vsetín. Podle v˘sledkÛ získan˘ch v 80. letech v potravû mláìat v˘raznûji pfievládá dvoukfiídl˘ hmyz, v˘znamnû jsou dále zastoupeni pavouci, brouci (pfievaÏují ãervotoãi, Ïijící v odumfielém bukovém dfievû), blanokfiídlí (zejména larvy pilatek), mot˘li (zejména housenky), nepatrnû jsou zastoupeni stejnonoÏci, drobní plÏi, stejnokfiídlí, sekáãi, kobylky, stonoÏky, síÈokfiídlí a plo‰tice, ojedinûle chvostoskoci, ‰kvofii, pisivky a ‰tírci. Lejsci malí sbírají potravu na kmenech stromÛ, na listech a vûtviãkách, zãásti ve vzduchu jako lejsek ‰ed˘, na povrchu pÛdy a v bylinném patfie lesa. Okres Vsetín patfií stovkami párÛ lejska malého k územím âR s jeho nejvût‰í hnízdní populací. Tato relativnû silná populace je podmínûna ãetn˘mi star˘mi bukov˘mi lesy. Poãty párÛ v‰ak mají klesající tendenci tak, jak tûchto lesÛ ub˘vá. Vliv na populaci bude mít i kácení lesÛ v Indii, kde tento lejsek pfiezimuje. Míru tohoto vlivu lze v‰ak jen odhadovat.

Budníãek vût‰í (Phylloscopus trochilus) v okrese patfií k hojnûj‰ím druhÛm, vyskytuje se od nejniωích poloh po nejvy‰‰í vrcholy. Je taÏn˘, pfiilétá v dubnu, odlétá v záfií. Biotopem jsou hlavnû okraje listnat˘ch lesÛ, lesíky v zemûdûlské krajinû,smrkové i listnaté lesy niωího vzrÛstu (obvykle do v˘‰ky 10 m), zarÛstající pastviny a louky s bfiízou, smrkem a jívou. V nejvy‰‰ích polohách okresu hnízdí v rozvolnûn˘ch smrkov˘ch porostech, napfi. na âertovû ml˘nû - Knûhyni, na Radho‰ti. Králíãek obecn˘ (Regulus regulus) pravidelnû hnízdící druh v jehliãnat˘ch lesích, od nejniωích poloh po nejvy‰‰í vrcholy. Je stál˘. Nejvy‰‰í poãty párÛ jsou ve stfiedních a vy‰‰ích polohách ve smrkov˘ch lesích. Hnízdo si staví na konci vûtví v korunách smrkÛ. Nûkdy hnízdí i v parcích, pokud jsou tam aspoÀ men‰í skupiny jehliãnanÛ (napfi. v Le‰né a RoÏnovû p. R.). Králíãek ohniv˘ (Regulus ignicapillus) je pravidelnû hnízdící druh v jehliãnat˘ch a smí‰en˘ch lesích, zejména ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Je taÏn˘, pfiilétá v bfieznu aÏ dubnu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu. Patfií spolu s pfiede‰l˘m druhem k na‰im nejmen‰ím ptákÛm (oba druhy mají hmotnost pouh˘ch 5,5 - 6,0 gramu). Od králíãka obecného se dá v terénu jednoznaãnû odli‰it nejãastûji podle zpûvu. Zpûv usly‰íme z korun jehliãnanÛ, ptáka se nám málokdy podafií spatfiit. Ornitologové v okrese systematicky, jiÏ od konce 70. let, vyhodnocují poãty zpívajících sameãkÛ obou druhÛ králíãkÛ.Z tohoto v˘zkumu vypl˘vá,Ïe poãetnost králíãka ohnivého je asi poloviãní ve srovnání s poãetností králíãka obecného.

Lejsek mal˘ (Ficedula parva) - hnízdo s mlad˘mi

232

Lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis) v okrese hnízdí hlavnû v niωích polohách, ménû ve stfiedních polohách a ojedinûle aÏ do 900 m n. m. Je taÏn˘, pfiilétá koncem dubna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Hnízdním biotopem jsou listnaté lesy s pfiítomností dutin.V níÏinn˘ch listnat˘ch lesích velmi ãasto obsazuje vyvû‰ené budky.Tam lze tímto zpÛsobem v˘raznû zv˘‰it jeho hustotu. Napfi. v lesích Na Val‰e u Chorynû a Hustopeãí n. B. hnízdí na 10 ha plochy asi 20 párÛ. Lejsek bûlokrk˘ hnízdí také v nûkter˘ch mûstsk˘ch parcích, napfi. v RoÏnovû (aÏ 10 párÛ). Roztrou‰enû hnízdí i v bukov˘ch lesích v horsk˘ch polohách, nejvût‰í poãetnost tam dosahuje v pralese Kutan˘ (4 aÏ 7 párÛ), v okolí Zbrojovky Vsetín (pod Vsack˘m Cábem), v okolí Radho‰tû a ve Vefiovick˘ch vr‰ích. V jedlobukov˘ch pralesích Razula a Salajka hnízdí

1 pár jednou za nûkolik let. Ptáci se krátce po vyvedení mláìat chovají velmi nenápadnû a na hnízdi‰ti je lze od konce ãervna zjistit jiÏ v˘jimeãnû (u lejska malého mÛÏeme naopak rodiãe s vyveden˘mi mláìaty ãasto pozorovat v okolí hnízdi‰tû i nûkolik t˘dnÛ po opu‰tûní hnízda, mláìata i stafií ptáci jsou snadnûji zjistitelní ve srovnání s lejskem bûlokrk˘m). V lesích na Val‰e u Chorynû a Hustopeãí n. B. byl v letech 1989 a 1990 provádûn v˘zkum potravy mláìat. Nejpoãetnûji byli zastoupeni dvoukfiídlí (hlavnû krouÏilky, ãíhalky, bahnomilky a komáfii), ménû brouci (zejména pátefiíãci, dále kovafiíci, nosatci a slunéãka), mot˘li (vût‰inou housenky), plo‰tice, blanokfiídlí (zejména pilatky, ménû lumci a mravenci) a pavouci, nepatrnû byli zastoupeni kfiísi, stejnonoÏci (zejména beru‰ky), po‰vatky, srpice, mnohonoÏky, sekáãi, síÈokfiídlí, dlouho‰íjky, jepice, chrostíci, drobní plÏi, rovnokfiídlí, pisivky, ‰kvofii a chvostoskoci. Lejsci bûlokrcí loví potravu nejãastûji na kmenech stromÛ, v bylinném patfie a na listech.

hnízdí i ve vût‰ích mûstech, napfi. v parcích ve Vsetínû a Vala‰ském Mezifiíãí, obvykle v‰ak po 1 páru. V zimû ãasto nav‰tûvuje krmítka umístûná v zahradách a listnat˘ch lesích. S˘kora luÏní (Parus montanus) se v okrese vyskytuje vzácnûji v niωích polohách, ãastûji ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Je stálá. Biotopem jsou zejména mlad‰í jehliãnaté a smí‰ené lesy se smrkem v horské oblasti (tam pak hnízdí ve zbytcích pafiezÛ a pah˘lÛ po stromech), dále ol‰iny ve vy‰‰ích polohách, pfiípadnû bfiehové porosty podél tokÛ. Od ostatních s˘kor se li‰í tím, Ïe si sama dlabe hnízdní dutinu, kterou pak vyuÏívají v dal‰ích letech i jiné s˘kory. Dutina b˘vá nejãastûji umístûna v trouchnivûjících pah˘lech ol‰e, ménû ãasto i buku. Je prakticky stejnû zbarvena jako s˘kora babka, spolehlivû se dá v terénu od ní odli‰it jen podle hlasu (varování) a podle zpûvu. S˘kora parukáfika (Parus cristatus) pravidelnû, av‰ak nepoãetnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích, zejména ve stfiedních a vy‰‰ích polohách celého okresu. Je stálá. Druh se vyznaãuje typickou chocholkou, v lese se obvykle prozradí sv˘m nezamûniteln˘m varovn˘m hlasem. V zimû ãasto nav‰tûvuje krmítka umístûná v jehliãnat˘ch lesích nebo na jejich okrajích. S˘kora uhelníãek (Parus ater) v okrese patfií k nejhojnûj‰ím ptaãím druhÛm. Hnízdí v jehliãnat˘ch a smí‰en˘ch lesích od nejniωích poloh po nejvy‰‰í vrcholy. Je stálá. V jedlobukov˘ch pralesích (NPR Razula, PR Kutan˘, NPR Salajka) a horsk˘ch smrãinách (NPR âertÛv ml˘n - Knûhynû) hnízdí ve vût‰ích poãtech, nûkdy dosahuje hustoty aÏ 1 páru na 2 hektarech. V zimû ãasto nav‰tûvuje krmítka umístûná v lesích s jehliãnany a na jejich okrajích, v˘jimeãnû i krmítka v zahradách.

S˘kora parukáfika (Parus cristatus) na krmítku

Lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca) v okrese hnízdí ojedinûle jen v nûkter˘ch letech, pravidelnû se vyskytuje v dobû tahu na jafie a na podzim. V rámci okresu bylo hnízdûní prokázáno teprve aÏ v roce 1994 na Hutisku-Solanci v budce. V dobû hnízdûní byl velmi vzácnû pozorován také v pralese Kutan˘ (1986), v âervence u Vsetína (zaãátek 80. let), v lese Na Val‰e u Chorynû (1992) a v lese Obora u Lhotky n. B. (1992). Lejsek ãernohlav˘ nûkdy vytváfií smí‰ené páry s lejskem bûlokrk˘m.V okrese sice nebyly tyto páry prokázány, ale vzhledem ke spoleãn˘m v˘skytÛm na stanovi‰tích s lejskem bûlokrk˘m, kfiíÏení obou druhÛ pfiedpokládáme - napfi. v PR Kutan˘, v lesích u Le‰né a Chorynû.

S˘kora modfiinka (Parus caeruleus) pravidelnû hnízdí v niωích a stfiedních polohách okresu. V zimû vystupuje do vy‰‰ích poloh, tehdy ji mÛÏeme zastihnout i v bukov˘ch lesích na vrcholech hor. Je stálá. Hnízdí v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích, v bfiehov˘ch porostech, parcích a zahradách. Údolím Vsetínské Beãvy proniká jako hnízdiã aÏ po Léskové ve Velk˘ch Karlovicích (pravidelnû do 550 m n. m., ojedinûle aÏ do 700 m n. m.), údolím RoÏnovské Beãvy aÏ po Horní Beãvu. V zimû pravidelnû nav‰tûvuje krmítka umístûná u zahrad a parkÛ. Vyznaãuje se pfiíjemn˘m, vesele znûjícím zpûvem.

S˘kofiice vousatá (Panurus biarmicus), SO, se velmi vzácnû zatoulá v dobû jarního tahu. V okrese dosud zji‰tûna tfiikrát u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ (bfiezen 1984, duben 1991, duben 1993). Mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus) se vyskytuje roztrou‰enû, zejména v niωích a stfiedních polohách. Hnízdním biotopem jsou listnaté a zãásti i smí‰ené lesy, zahrady, parky a bfiehové porosty u tokÛ. Je stál˘. Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ po Léskové ve Velk˘ch Karlovicích (do 550 m n. m.). Na hnízdi‰ti se mlynafiík mÛÏe chovat natolik nenápadnû, Ïe hnízdûní nám mÛÏe uniknout. Hnízdo b˘vá kulovité, spletené z mechu, li‰ejníku a l˘ka, b˘vá umístûno na kmeni stromu nebo ve vûtvích. V mimohnízdním období se mlynafiíci potulují v men‰ích hejnkách, která nûkdy obsahují aÏ pfies 20 jedincÛ. S˘kora babka (Parus palustris) se v okrese vyskytuje roztrou‰enû, v niωích a stfiedních polohách, nejv˘‰e b˘vá zji‰tûna v nadmofiské v˘‰ce kolem 800 m (prales Razula, zahrady okolí samot ve Velk˘ch Karlovicích a jinde). Je stálá. Biotopem jsou listnaté lesy, parky, zahrady, bfiehové porosty u tokÛ, rozpt˘lená zeleÀ v zemûdûlské krajinû. Pravidelnû

S˘kora luÏní (Parus montanus) u hnízdní dutiny

233

S˘kora koÀadra (Parus major) patfií v okrese k nejhojnûj‰ím s˘korám a ptákÛm vÛbec. Je stálá. Ob˘vá v‰echny druhy lesÛ,hlavnû listnaté a smí‰ené,od nejniωích poloh po nejvy‰‰í, dále parky, zahrady, bfiehové porosty aj. Na jafie se jiÏ v bfieznu zaãíná oz˘vat sv˘m kovovû znûjícím zpûvem, kter˘ mÛÏe b˘t u rÛzn˘ch jedincÛ v rozliãn˘ch variacích. Tento zpûv navozuje zvukovou kulisu pfiicházejícího jara. âasto obsazuje vyvû‰ené hnízdní budky. Nûkdy vyhnízdí v rÛzn˘ch dutinách na bizarních místech (po‰tovní schránka, dut˘ sloup u plotu apod.). V zimû pravidelnû nav‰tûvuje krmítka, pokud se v jejich blízkosti nacházejí aspoÀ men‰í skupiny stromÛ. Brhlík lesní (Sitta europaea) se vyskytuje pravidelnû na celém území okresu, zejména v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích, dále v zahradách a ve v‰ech parcích. Je stál˘. Brhlík se vyznaãuje tím, Ïe si vletov˘ otvor u dutiny vymazává blátem pfiesnû na rozmûry svého tûla. Jako jedin˘ zástupce na‰í ptaãí fauny ‰plhá po kmeni stromu i hlavou dolÛ.V zimû ãasto nav‰tûvuje krmítka, zejména u parkÛ a zahrad. ·oupálek dlouhoprst˘ (Certhia familiaris) hnízdí pravidelnû na celém území okresu, ve star‰ích lesích, zejména smí‰en˘ch, vzácnû i v parcích. Hlavní ãást populace hnízdí ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Je stál˘. ·oupálek se vyznaãuje sv˘m svérázn˘m zpÛsobem pohybu po stromû. Obvykle jej spatfiíme na kmeni stromu, po kterém ‰plhá vÏdy nahoru, ãasto po spirále. Po nûjaké dobû slétne k patû druhého stromu a tak pofiád popoletuje strom od stromu a sbírá rÛzn˘ hmyz a dal‰í bezobratlé Ïivoãichy na kmenech nebo silnûj‰ích vûtvích. ·oupálek krátkoprst˘ (Certhia brachydactyla) v okrese patfií ke vzácn˘m druhÛm. Hnízdí pouze v nejniωích polohách, v listnat˘ch lesích do cca 300 m n. m. Je stál˘. Zbarven je témûfi stejnû jako pfiedchozí druh, v terénu se od nûj dá jednoznaãnû odli‰it pouze podle hlasu nebo zpûvu. Hnízdní lokality se nacházejí ojedinûle, a to pouze v údolní nivû Beãvy mezi Choryní, Le‰nou a Vala‰sk˘m Mezifiíãím.

Hnízdo moudivláãka luÏního (Remiz pendulinus)

234

V zimû se mÛÏe zatoulat do vy‰‰ích poloh, napfi. údolím Vsetínské Beãvy pfii potulce proniká aÏ do Vsetína (Panská zahrada, leden 1993), k Janové (u Beãvy, kolem roku 1982). Moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), O, hnízdí pouze v nejniωích polohách okresu. Pravidelnû hnízdí u Chorynû v okolí ‰tûrkoven a rybníkÛ, v letech 1990 a 1991 ojedinûle vyhnízdil u StfiíteÏe, v okolí RoÏnovské Beãvy. V dobû tahu jej mÛÏeme zastihnout na dal‰ích místech, byl pozorován napfi. v rákosinû na Bobrkách u Vsetína (záfií 1996), u Halenkova (1991), na Laãnovsk˘ch rybnících, na rybních u Zubfií a jinde. Moudivláãek je znám˘ umísÈováním sv˘ch hru‰kovit˘ch hnízd na koncov˘ch vûtvích vrb, bfiíz a ol‰í. Na stavbu hnízda vyuÏívá vlákna z kopfiiv a chm˘fií z naÏek topolÛ a vrb. Îluva hajní (Oriolus oriolus), SO, vzácnûji hnízdí v niωích polohách. Je taÏná, pfiilétá v prvé pÛli kvûtna a odlétá v srpnu aÏ záfií. Biotopem jsou listnaté lesíky v zemûdûlské krajinû, okraje listnat˘ch lesÛ a bfiehové porosty u tokÛ. Îluva hajní Ïije skrytû v korunách stromÛ, je v‰ak nápadná sv˘m melodick˘m flétnov˘m zpûvem. Nejvíce se vyskytuje na Keleãsku, v údolí Beãvy mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a Hustopeãemi n. B., v okolí Vala‰ského Mezifiíãí, v povodí Louãky a na Hornolideãsku. Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje nejv˘‰e aÏ do okolí Hovûzí, údolím RoÏnovské Beãvy aÏ do okolí Zubfií a Vidãe a údolím Senice aÏ do okolí Francovy Lhoty. MÛÏeme ji sly‰et také v zámeck˘ch parcích niωích poloh (Louãka, Kelã, u zámku Kinsk˘ch Vala‰ské Mezifiíãí, Le‰ná). Mimo v˘‰e uvedené lokality témûfi pravidelnû hnízdí u MikulÛvky,Vsetína (Vesník, Jasenice), Lideãka (Raãné), Laãnova (údolí Smolinky a Seninky) a Vala‰sk˘ch Pfiíkaz, nepravidelnû se dále vyskytuje u PrÏna, JablÛnky, LuÏné, Pozdûchova a jinde.V˘jimeãnû, vût‰inou v dobû tahu, ji lze zjistit ve vy‰‰ích polohách nebo v ménû typick˘ch prostfiedích: v kvûtnu byl její zpûv sly‰en v pralese Razula, dále nad Viganticemi a na âertovû ml˘nû, na letním tahu v záfií byla pozorována na boãním hfibetu JavorníkÛ mezi Pluskovcem a Stanovnicí u Velk˘ch Karlovic. Ëuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), O, se pravidelnû vyskytuje na celém území, nejvy‰‰í poãetnosti dosahuje ve stfiedních polohách s mnoÏstvím rozpt˘lené kefiové zelenû. Je taÏn˘, pfiilétá v první polovinû kvûtna, odlétá v srpnu aÏ záfií. Biotopem jsou kfiovinaté lokality s pfiítomností hlohu, rÛÏe a trnky obecné, které jsou hlavními hnízdními dfievinami. Nejvût‰í hustoty dosahuje v okolí Vsetína, kde se nachází mnoÏství vhodn˘ch v˘slunn˘ch stanovi‰È. Vût‰í mnoÏství Èuh˘kÛ obecn˘ch najdeme na lokalitách Jasénka a Díly u Vsetína, u PrÏna, v okolí Lhoty u Vsetína, Janové, Huslenek a Halenkova, nad Jarcovou, u Poliãné a jinde. âasto se vyskytuje na vût‰ích lesních pasekách s mlad˘m porostem dfievin, nûkdy jej zastihneme i ve smrkov˘ch v˘sadbách, av‰ak po vytvofiení souvislého zápoje pfii v˘‰ce 3 aÏ 4 m, Èuh˘ci z tûchto stanovi‰È vymizí. Velká populace Èuh˘ka obecného se nacházela v mlad˘ch smrkov˘ch porostech v okolí nádrÏe Stanovnice u Karolinky (v roce 1988 se vyskytovalo kolem 35 párÛ), po kaÏdoroãním pfiírÛstku smrkÛ se poãetnost Èuh˘kÛ sniÏovala a koncem 90. let Èuh˘ci hnízdí v mnohem niωím poãtu, spí‰e ob˘vají okraje smrkov˘ch porostÛ a jejich okolí podél luk a pastvin. Nejv˘‰e se vyskytuje na Pustevnách u Prostfiední Beãvy, kde hnízdí v mlad˘ch smrãinách. Bionomie a populaãní dynamika Èuh˘ka obecného je témûfi tfiicet let podrobnûji sledována v okolí Vsetína a JablÛnky. Za období 1972 - 1998 bylo kontrolováno 1600 hnízd a okrouÏkováno nûkolik tisíc mláìat, z nichÏ nûkterá pak byla na tahu zji‰tûna v Maìarsku, ¤ecku a v Saudské Arábii. Na Vsetínsku byl v letech 1987 - 1992 na plo‰e 100 km2 proveden u 770 hnízd podrobnûj‰í prÛzkum hnízdní bionomie. Ëuh˘ci od sledovan˘ch párÛ vyuÏili k umístûní hnízda celkem 29 druhÛ rostlin, nejãastûji bylo postaveno v kefiích rÛÏe ‰ípkové (35 %), hlohu (27 %) a trnky (21 %). Hnízda byla umís-

tûna nejãastûji ve v˘‰ce 1,0 aÏ 1,5 m nad zemí.V úpln˘ch snÛ‰kách bylo 5 aÏ 6 vajec a prÛmûrn˘ poãet mláìat byl zji‰tûn 4,6 na hnízdo. Vlivem predace a povûtrnostních vlivÛ v‰ak b˘vá jen asi 65 % hnízdûní úspû‰n˘ch. Ëuh˘k obecn˘ je na Vsetínsku také pravideln˘m hostitelem mláìat kukaãky obecné. Mládû kukaãky bylo v prÛmûru zji‰tûno v jednom z 80 hnízd Èuh˘ka.PrÛmûrná hnízdní hustota Èuh˘ka obecného ãinila ve sledované oblasti 2,0 - 2,2 páru na 1 km2. Ëuh˘k ‰ed˘ (Lanius excubitor), O, patfií v okrese k velmi vzácn˘m druhÛm, ojedinûle hnízdí v niωích a stfiedních polohách. Na‰e populace je zãásti taÏná, v zimû k nám pfiilétají ptáci ze severu.V posledních 20 letech bylo vyhnízdûní zji‰tûno u Kelãe (1979), Ho‰Èálkové (1986 a 1988) a Lhotky n. B. (1989), hnízdní v˘skyt dále u Kelãe (1984, 1995), Ratibofie (1988), Laãnova (1987), Huslenek (1986), LuÏné (1986), ·tudlova (1993, 1997) a Chorynû (1996).

i niωích polohách v‰ude tam, kde rostou lísky nebo ofie‰áky. V zahradách na okrajích sídel mohou ofie‰níci (spolu s veverkami) koncem léta a zaãátkem podzimu zkonzumovat podstatnou ãást úrody ofiechÛ. Kavka obecná (Corvus monedula), SO, se v okrese vyskytuje pravidelnû na tahu (bfiezen, fiíjen a listopad), obvykle je pfiítomna v hejnech spolu s havrany. Hejna tûchto ptákÛ uvidíme buì na polích v údolní nivû Beãev anebo pfii letu vysoko nad zemí. Dfiíve v okrese místy hnízdila v dutinách bukÛ po datlu ãerném. V 90. letech nejsou o hnízdûní prÛkazné údaje, i kdyÏ se dá pfiedpokládat. Havran polní (Corvus frugilegus) se v okrese kaÏdoroãnû vyskytuje v dobû tahu (bfiezen, fiíjen a listopad). Podobnû jako u kavek mÛÏeme nûkolika set ãlenná hejna havranÛ v té dobû spatfiit buì na polích pfii sbûru potravy anebo pfii letu vysoko nad zemí. ¤ídce lze havrana spatfiit v zimû a vzácnû i v hnízdním období (jedná se v‰ak o nehnízdící jedince). Protahující havrani pocházejí z populací hnízdících severnû a severov˘chodnû od âR. Vrána obecná (Corvus corone) se vyskytuje roztrou‰enû od níÏin do hor. Je stálá.V dobû hnízdûní je velmi nenápadná. Hnízdí v lesích, v blízkosti otevfiené krajiny s poli a loukami. V okrese se vyskytuje prakticky jen poddruh vrána obecná ‰edá. Vrána obecná ãerná zde byla zji‰tûna pouze jednou, pravidelnû v‰ak hnízdí západnûji, aÏ v âechách.Vrána obecná hnízdí v údolí Vsetínské Beãvy mezi Vsetínem a Velk˘mi Karlovicemi na lesnat˘ch úboãích, odkud za potravou a pro hnízdní materiál ãasto zaletuje do údolní nivy. Podobnû hnízdí v údolí RoÏnovské Beãvy, dále ji lze spatfiit v údolí Senice a jinde. Její poãetnost je také závislá na intenzitû pronásledování ãlovûkem pfii mysliveckém hospodafiení.

Sojka obecná (Garrulus glandarius)

Ëuh˘k men‰í (Lanius minor), SO, v okrese ojedinûle hnízdil je‰tû na pfielomu 70. a 80. let u ChoryÀsk˘ch ‰tûrkoven. Poslední hnízdní v˘skyt pochází z roku 1985 (ãerven) v blízkosti hranice okresu, u Hustopeãí n. B. Od té doby je ve vsetínském okrese jako hnízdiã vymizel˘.V dobû tahu byl po del‰í pauze pozorován nûkolik kilometrÛ západnû od hranice vsetínského okresu, u Kamence v k. ú. Milotice n. B. (srpen 1999).V okrese nelze vylouãit ojedinûlé zálety jedincÛ pocházejících z populací hnízdících v Polsku nebo na Slovensku.

Krkavec velk˘ (Corvus corax), O, v souãasnosti pravidelnû, ale roztrou‰enû hnízdící druh v celém okrese. Je stál˘, v mimohnízdním období se ptáci potulují. Hnízda si staví velmi skrytû na jehliãnanech, v˘jimeãnû na skalách. Za potravou mÛÏe zalétat na velké vzdálenosti (aÏ nûkolik kilometrÛ). Krkavec velk˘ se na území dne‰ní âeské republiky vyskytoval do poloviny 19. století, pak byl ãlovûkem vyhuben a opût se zaãal ‰ífiit aÏ koncem 60. let 20. století. První pár v okrese zaãal hnízdit na pfielomu 60. a 70. let v lokalitû Hrabiãanky na Prostfiední Beãvû.V polovinû 70. let se v okrese vyskytovalo jiÏ nûkolik párÛ, mimo Prostfiední Beãvu dále napfi. v okolí Klenova u Bystfiiãky, ve Velk˘ch

Sojka obecná (Garrulus glandarius) pravidelnû hnízdí v lesích na celém území okresu. Vût‰ina populace je stálá, malá ãást (mladí ptáci) je taÏná. Sojka se v lese prozradí sv˘m nápadn˘m varovn˘m hlasem. Nejãastûji ji uvidíme po vyhnízdûní v dobû, kdy dozrávají Ïaludy nebo bukvice. Tehdy lze ãastûji spatfiit jednotlivé ptáky i vût‰í hejnka, jak pfielétají mezi dubov˘mi a bukov˘mi porosty a okolní krajinou. Straka obecná (Pica pica) se vyskytuje fiídce v niωích a stfiedních polohách. Je stálá. Biotopem je zemûdûlská krajina s rozpt˘lenou zelení, drobn˘mi lesíky, okraje vesnic.V okrese se vyskytuje na Keleãsku, v okolí Le‰né, údolím Vsetínské Beãvy proniká nesouvisle aÏ do Halenkova, údolím RoÏnovské Beãvy proniká k RoÏnovu, vzácnû je i v˘‰e (Vigantice), ojedinûle ji spatfiíme v okolí Horní Lidãe a Vala‰sk˘ch Pfiíkaz. V 90. letech se údolími fiek roz‰ífiila do vy‰‰ích poloh, kde lokálnû do‰lo k evidentnímu nárÛstu populace, napfi. v okolí Za‰ové. Ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes), O, vzácnûji hnízdí v horsk˘ch a podhorsk˘ch jehliãnat˘ch lesích. Je stál˘. Po vyvedení mláìat v‰ak ofie‰níky lze ãastûji spatfiit a zejména sly‰et od ãervence aÏ do fiíjna ve stfiedních

Krkavec velk˘ (Corvus corax)

235

Karlovicích, na Radho‰ti. Poãty párÛ pak stále vzrÛstaly a v 90. letech ornitologové pfiedpokládali jiÏ minimálnû 40 párÛ, mimo nû se vyskytovali dal‰í mladí (nehnízdící) ptáci v poãtu nejménû desítek kusÛ. Za letu se krkavec oz˘vá sv˘m typick˘m hlasem, kter˘ je sly‰et na velkou vzdálenost. Krkavci hnízdí podobnû jako ofie‰níci velmi brzy. Hnízdo zakládají jiÏ v únoru, na vejcích sedí do bfiezna a mláìata vyvádûjí do konce dubna, opoÏdûnû hnízdící páry aÏ v kvûtnu. V dobû senoseãí mÛÏeme pozorovat men‰í hejna krkavcÛ na ãerstvû pokosen˘ch loukách, kde se Ïiví zranûn˘mi a uhynul˘mi obratlovci. Nejvût‰í hejna, obsahující kolem 80 jedincÛ, byla pozorována u Francovy Lhoty (ãervenec 1993) a na Du‰né u RÛÏìky (leden 1998). Dal‰í vût‰í hejna (30 aÏ 50 jedincÛ) byla v 90. letech pozorována v okolí újedí. V souãasné dobû je poãetnost krkavce dosti vysoká a pfii své predaci mÛÏe mít citeln˘ vliv na populace nûkter˘ch druhÛ, které jsou ohroÏené nebo mají nízké populaãní hustoty (koroptev, jefiábek, ãejka chocholatá aj.). ·paãek obecn˘ (Sturnus vulgaris) hnízdí pravidelnû v celém okrese. Je vázán na pfiítomnost zemûdûlské krajiny. Je taÏn˘, pfiilétá jiÏ koncem února, odlétá v srpnu a záfií. Hnízdí v okolí lidsk˘ch sídli‰È v zahradách a parcích, dále v bfiehov˘ch porostech a ãásteãnû i v listnat˘ch lesích, zejména v niωích polohách. âasto obsazuje vyvû‰ené budky. Za potravou zaletuje na louky, pole a pastviny v okolí hnízdi‰tû. âasto jej mÛÏeme spatfiit v údolích RoÏnovské a Vsetínské Beãvy a jejích pfiítokÛ, hnízdí také v okolí samot na kopcích, pokud tam jsou star‰í stromy s dutinami nebo s vyvû‰en˘mi budkami. V létû po vyhnízdûní se ‰paãci srocují do hejn, mÛÏeme je pak spatfiit v zahradách, na loukách a pastvinách, pak odlétají k jihu. Vrabec polní (Passer montanus) se v okrese vyskytuje pravidelnû v niωích a stfiedních polohách. Je stál˘. Biotopem je zemûdûlská krajina s listnat˘mi lesíky, stromofiadími, sady, obvykle se vyskytuje také blízko zemûdûlsk˘ch objektÛ a usedlostí, na okrajích vesnic apod.V údolí Vsetínské Beãvy se napfi. vyskytuje aÏ po MachÛzky ve Velk˘ch Karlovicích, v údolí RoÏnovské Beãvy aÏ po Prostfiední Beãvu. Místy je v zemûdûlsk˘ch oblastech poãetnûj‰í (napfi. okolí Laãnova, na Keleãsku). Dfiíve v‰ak byl hojnûj‰í. Vrabec domácí (Passer domesticus) se vyskytuje v celém okrese v lidsk˘ch sídlech. Je stál˘. Ze v‰ech ptákÛ je nejvíce vázán na ãlovûka, je to typick˘ synantropní druh. Hnízdí na lidsk˘ch staveních, ãasto v ptaãích budkách u budov, nûkdy obsazuje hnízda jifiiãek. Vyskytuje se bûÏnû jak v obcích, tak ve mûstech - tam zejména v blízkosti zelen˘ch ploch, kde sbírá potravu pro mláìata (rÛzní bezobratlí, zejména hmyz). Údolím Vsetínské Beãvy vystupuje aÏ po okolí celnice v Léskovém ve Velk˘ch Karlovicích. V posledních 10 aÏ 15 letech se v‰ak jeho stavy sníÏily, pravdûpodobnû v dÛsledku men‰í nabídky hnízdních moÏností (nedostatek vhodn˘ch dutin), men‰í nabídky potravy zpÛsobené i sniÏováním poãtu drobného zvífiectva u hospodáfisk˘ch budov (zejména drÛbeÏe) apod. Pûnkava obecná (Fringilla coelebs) je v okrese nejhojnûj‰ím ptaãím druhem, vyskytuje se od nejniωích poloh po nejvy‰‰í vrcholy. Je taÏná, pfiilétá v bfieznu, odlétá v záfií a fiíjnu, vzácnû i pfiezimuje. Pûnkava obecná hnízdí v lesích v‰eho druhu, v rozpt˘lené zeleni v zemûdûlské krajinû s minimálním podílem porostÛ stromÛ.V obcích a mûstech ob˘vá také sady, zahrady a parky. Vzhledem k její vysoké poãetnosti vytváfií zpûv pûnkav v dubnu aÏ ãervnu typickou zvukovou kulisu ve v‰ech hnízdních biotopech, zejména ve star‰ích lesích a v mûstsk˘ch parcích. Pûnkava jikavec (Fringilla montifringilla) hnízdí v severní Evropû. U nás se zdrÏuje v dobû tahu a zimní potulky. První ptáky mÛÏeme na podzim pozorovat v fiíjnu, pak se zde

236

mohou zdrÏovat i celou zimu, pfiípadnû aÏ do konce dubna, pokud zde nalézají dostatek potravy. V dobû úrody bukvic na podzim mÛÏeme vût‰í hejna tûchto ptákÛ velmi ãasto zastihnout v bukov˘ch lesích. Nûkdy nav‰tûvuje i krmítka umístûná v zahradách a u parkÛ.V nûkter˘ch letech dochází k invazím, kdy pfiilétají aÏ tisícová hejna. Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) se v okrese pravidelnû vyskytuje od nejniωích poloh po nejvy‰‰í. Je taÏn˘, pfiilétá koncem bfiezna a v dubnu, odlétá v záfií a fiíjnu. Zvonohlík je ptákem kulturní krajiny, nejãastûji jej spatfiíme v obcích a mûstech v okolí zahrad, sadÛ a v parcích. Sameãek svÛj ‰vitofiiv˘ zpûv obvykle pfiedná‰í na drátech elektrického vedení, ãasto pfiitom vzlétne a poletuje ve vzduchu jako mot˘l ãi netop˘r a po dosednutí zpût na dráty ve zpûvu pokraãuje. Zvonek zelen˘ (Carduelis chloris) se pravidelnû vyskytuje zejména v niωích a stfiedních polohách, mimo souvislé lesní celky. Na‰e populace je z vût‰í ãásti stálá. Biotopem zvonka je kulturní krajina, okraje lesÛ, remízy v zemûdûlské krajinû, parky a zahrady. V zimû ãasto nav‰tûvuje krmítka v obcích a mûstech, zejména pokud jsou umístûna v blízkosti stromové zelenû a parkÛ. Stehlík obecn˘ (Carduelis carduelis) se v okrese pravidelnû vyskytuje, zejména v niωích a stfiedních polohách, v horské oblasti je vzácnûj‰í. Je ãásteãnû stál˘. Biotopem je podobnû jako u pfiedchozích dvou druhÛ kulturní krajina, lidská sídli‰tû - parky, zahrady, okraje listnat˘ch lesÛ, remízy v zemûdûlské krajinû, bfiehové porosty apod. Stehlík patfií k na‰ím nejznámûj‰ím ptákÛm, je nápadn˘ sv˘m pestr˘m zbarvením a v rÛzn˘ch publikacích b˘vá zobrazován na bodláku. Dfiíve byl ãasto chován na okrasu v klecích. Potravou jsou hlavnû semena hvûzdnicovit˘ch rostlin (smetánka, bodlák, pcháã apod.).Na jafie a zaãátkem léta se vyskytuje i ve mûstech,napfi. v parcích ve Vsetínû, Vala‰ském Mezifiíãí a RoÏnovû hnízdí vÏdy nûkolik párÛ. Pfii pohnízdní potulce lze vût‰í hejna stehlíkÛ pozorovat na loukách nebo ruderálních stanovi‰tích, kde sbírají semena bodlákÛ a dal‰ích rostlin. V okolí Vsetína se je‰tû koncem 90. let vyskytovala stokusová hejna na neobhospodafiovan˘ch loukách, zarÛstajících zejména pcháãem osetem (Sychrov a Díly, okolí JeÏÛvky a jinde). âíÏek lesní (Carduelis spinus) vzácnûji hnízdí ve stfiedních a ãastûji ve vy‰‰ích polohách okresu. Je potuln˘. Hnízdním biotopem jsou jehliãnaté a smí‰ené lesy. Hlavní potravou ãíÏka jsou semena smrku, na podzim pak navíc semena ol‰e a bfiízy. V nûkter˘ch letech b˘vá poãetnost ãíÏkÛ v˘raznû vy‰‰í, napfi. ve vsetínském okrese to bylo naposledy v roce 1989 v souvislosti s velkou úrodou semen smrku.Tehdy se ãíÏci vyskytovali prakticky v kaÏdém údolí se smrkov˘mi lesy. Napfi. v pralese Razula v období 1978 - 1992 hnízdily 3 aÏ 4 páry v roce 1989, kdeÏto v ostatních letech v˘zkumu nebyl zji‰tûn ani jeden pár. Na podzim (poãínaje zhruba listopadem) a v zimû spatfiíme ãíÏky nejãastûji v hejnkách na ol‰ích a bfiízách. Ptáci pfii vypla‰ení jako jeden ‰ik prudce vzlétnou, pfiitom se ozvou ‰veholícími hlasy. Hejnka b˘vají zpravidla o nûkolika desítkách kusÛ, v˘jimeãnû i kolem stovky exempláfiÛ. Konopka Ïlutozobá (Carduelis flavirostris) je vzácn˘ zimní zatoulanec. V okrese byla zji‰tûna nûkolikrát od listopadu do bfiezna. Hnízdí ve Skandinávii. Konopka obecná (Carduelis cannabina) se vyskytuje pravidelnû v niωích a stfiedních polohách, vzácnûji i v horsk˘ch oblastech. Je taÏná, ze zimovi‰È ve Stfiedomofií pfiilétá v bfieznu a dubnu. Hnízdním biotopem je kulturní krajina, podobnû jako u zvonka nebo stehlíka - parky, zahrady, okraje obcí a mûst apod. Nejãastûji hnízdí na niωích jehliãnat˘ch stromech (zejména okrasn˘ch, napfi. na zeravu, v jalovci) nebo na kefiích.

âeãetka zimní (Carduelis flammea) v âR pÛvodnû hnízdila v horském kleãovém pásmu, v posledních desetiletích se roz‰ífiila i do niωích oblastí - hnízdí i v Praze, jiÏních âechách apod. Na Moravû leÏí nejbliωí pravidelné hnízdi‰tû ve vrcholové ãásti JeseníkÛ. V okrese Vsetín se vyskytuje vzácnûji jako zimní host (v letech 1980 - 1998 celkem 10 pozorování). Nûkdy b˘vá spoleãnû v hejnku s ãíÏkem nebo konopkou Ïlutozobou. Vût‰í hejna ãeãetky se u nás vyskytla v zimách 1985/1986 a 1986/1987, napfi. v okolí Vsetína se v prosinci 1985 zdrÏovalo 60 jedincÛ a v lednu 1987 hejno 120 jedincÛ, v lednu 1987 hejno asi 100 jedincÛ bylo u Vala‰ského Mezifiíãí. V dal‰ích pfiípadech bylo pozorováno obvykle nûkolik exempláfiÛ, napfi. u Zubfií v prosinci 1995 a v bfieznu 1996. âeãetka bûlavá (Carduelis hornemani) v okrese patfií k velmi vzácn˘m zimním zatoulancÛm. Byla pozorována pouze jednou, a to zaãátkem bfiezna 1986 ve Vala‰ském Mezifiíãí. Druh hnízdí v severní Evropû. Kfiivka obecná (Loxia curvirostra) roztrou‰enû hnízdí od stfiedních poloh v˘‰e. Je stálá i potulná, její pfiesuny krajinou závisí na úrodû smrkov˘ch semen v té které oblasti, kam se za potravou pfiemístí. Z tohoto dÛvodu její stavy v rÛzn˘ch letech kolísají i ve vsetínském okrese.Vysoká poãetnost byla podobnû jako u ãíÏka napfi. v roce 1989. Tehdy pfieletovala krajinou kaÏdou chvíli hejnka, ãasto i v poãtu kolem 20 jedincÛ. V roce 1989 v pralese Razula hnízdily tfii páry, pfiitom v pfiedchozích deseti letech a následujících tfiech letech pravidelného v˘zkumu tam nehnízdil ani jeden pár.V˘raznû vy‰‰í poãetnost kfiivky obecné byla zaznamenána také v roce 1998, která doznívala je‰tû v roce 1999 a pak opût byla vysoká v roce 2001. Dospûlí ptáci se vyznaãují pfiekfiíÏen˘mi ãelistmi zobáku. To jim umoÏÀuje vybírat semena ze ‰i‰ek. Kfiivka obecná je jedin˘ nበpták, kter˘ pravidelnû hnízdí i v zimû, v dobû dozrávání ‰i‰ek smrku. Ptáky obvykle usly‰íme pfii pfieletu vysoko nad krajinou, kdy se oz˘vají sv˘m typick˘m hlasem, zpravidla pfieletují v mal˘ch hejnkách. H˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), O, v okrese hnízdí jen na nûkolika lokalitách. Je taÏn˘, pfiilétá koncem kvûtna aÏ zaãátkem ãervna, odlétá v srpnu aÏ záfií a zimuje v Indii. Hnízdním biotopem jsou plochy poblíÏ vodních tokÛ a mokfiadních biotopÛ s porosty vysok˘ch bylin a s roztrou‰en˘mi kefii, ãasto s vrbami. V okrese byla donedávna dvû pravidelná hnízdi‰tû, jedno v okolí vodní nádrÏe Stanovnice u Karolinky (v letech 1992 aÏ 1997 tam hnízdilo 4 aÏ 5 párÛ) a druhé v okolí Beãvy u Chorynû smûrem k Hustopeãím n. B. (toto hnízdi‰tû pozvolna zaniká postupující sukcesí dfievin, po vzrÛstu stromÛ a vytvofiení souvislej‰ího zápoje lesa pÛvodnû vhodné stanovi‰tû s porosty ostruÏiníku a nízk˘ch vrb mizí). Zpívající sameãky h˘la rudého lze zjistit na dal‰ích místech, obvykle v ãervnu. Zpravidla to jsou jedinci na prÛtahu do hnízdi‰È v okrese nebo do oblastí leÏících severnûji (okolí nádrÏe ·ance, Ostravsko aj.). Byli pozorováni napfi. v Pluskovci a Léskovém ve Velk˘ch Karlovicích, v intravilánu Karolinky, u Hovûzí, v Janové, v Luhu a na Ohradû ve Vsetínû, v RoÏnovû, ve Vala‰ském Mezifiíãí a jinde. Zpûv je libozvuãné hvízdnutí, sameãek je pfii zpûvu ukryt ve vr‰ku kefie nebo niωího stromu. H˘l obecn˘ (Pyrrhula pyrrhula) se v okrese vyskytuje pravidelnû, zejména ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Je stál˘, ãást populace je potulná. Biotopem jsou zejména jehliãnaté a smí‰ené lesy, hnízdí také v parcích nebo vût‰ích zahradách s jehliãnany (v tûchto prostfiedích se ojedinûle vyskytuje i ve mûstech a obcích). Je charakteristick˘m druhem horsk˘ch smrãin v okolí Radho‰tû a âertova ml˘na. H˘l se oz˘vá typick˘m hlasem, melancholick˘m písknutím, které se dá dobfie napodobit.V zimû ãasto nav‰tûvuje krmítka poblíÏ parkÛ a zahrad. Díky svému nenápadnému chování v dobû hnízdûní v‰ak h˘l snadno uniká pozornosti.

Dlask tlustozob˘ (Coccothraustes coccothraustes) se v okrese vyskytuje hlavnû v niωích a stfiedních polohách, v horách jej spatfiíme jen na pfieletu krajinou nebo jen v mimohnízdní dobû v buãinách. Je ãásteãnû taÏn˘ (zimuje v jiÏní a západní Evropû), pfiilétá v bfieznu a dubnu, odlétá v záfií aÏ fiíjnu. Hnízdí v listnat˘ch lesích, v zemûdûlské krajinû s rozpt˘lenou zelení a s listnat˘mi lesíky a v parcích (napfi.po nûkolika párech hnízdí v mûstském parku ve Vsetínû, u zámku Kinsk˘ch ve Vala‰ském Mezifiíãí, v zámeckém parku v Le‰né, v parku v RoÏnovû p. R. a jinde). Dlask je nápadn˘ sv˘m siln˘m kuÏelovit˘m zobákem. Za letu se ãasto oz˘vá sv˘m typick˘m hlasem. Na hnízdi‰ti se v‰ak chová nenápadnû. Na podzim a v zimû mÛÏeme ãasto pozorovat hejna desítek dlaskÛ pfieletujících krajinou, nejvût‰í hejna obsahovala aÏ 120 jedincÛ. Tehdy se obvykle zdrÏují v habrov˘ch nebo bukov˘ch lesích, kde se v pfiípadû úrody plodÛ Ïiví habrov˘mi ofií‰ky nebo bukvicemi. Napfi. v pralese Razula byl dlask pozorován v prÛbûhu pûti let podzimního v˘zkumu (1978 - 1982) jen jednou, v roce 1982, pfii nadprÛmûrné úrodû bukvic.Tehdy se tam nûkolik mûsícÛ zdrÏovaly vût‰í nebo men‰í skupinky tûchto ptákÛ, ktefií se Ïivili bukvicemi aÏ do vyãerpání dostupné zásoby. Snûhule severní (Plectrophenax nivalis) patfií v okrese k velmi vzácn˘m seversk˘m hostÛm. Koncem fiíjna 1987 byla napfiíklad zji‰tûna u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Strnad obecn˘ (Emberiza citrinella) se vyskytuje pravidelnû na celém území okresu, nejvíce ve stfiedních polohách. Je stál˘, v mimohnízdní dobû se ãást populace potuluje. Jeho prostfiedím je zemûdûlská krajina s mnoÏstvím rozpt˘lené zelenû, nejvíce hnízdí na v˘slunn˘ch stráních s kfiovinami a roztrou‰en˘mi stromy. Zpûv sameãka vytváfií typickou zvukovou kulisu na tûchto stanovi‰tích, a to od zaãátku bfiezna do ãervna.V mimohnízdním období se sdruÏuje do men‰ích hejn, která uvidíme nejãastûji poblíÏ stodol a zemûdûlsk˘ch usedlostí s obilím, kde se ãasto pfiiÏivuje u drÛbeÏe. Nejvût‰í hejno (kolem 200 jedincÛ) bylo pozorováno pfii podzimní potulce zaãátkem 80.let na Du‰né, mezi RÛÏìkou a Vsetínem. Strnad zahradní (Emberiza hortulana), KO, v okrese v souãasnosti patfií k nezvûstn˘m druhÛm. Je taÏn˘, pfiilétá v dubnu, odlétá v srpnu aÏ záfií, zimuje ve Stfiedomofií. V letech 1975 - 1988 byl v okrese zji‰tûn jen pûtkrát (údaje z dubna v‰ak nelze poãítat za hnízdní v˘skyt, mÛÏe se totiÏ jednat o opoÏdûn˘ tah): v dubnu 1975 byl zji‰tûn jeden exempláfi u Hutiska-Solance, v dubnu 1982 jeden exempláfi u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, koncem dubna 1985 byl pozorován jeden pár u Zubfií.V letech 1986 a 1988 vyhnízdil jeden pár v Perné u Le‰né. V dal‰ích letech nebyl v okrese zji‰tûn. Ojedinûlá dal‰í pozorování pocházejí z okolí Hustopeãí n. B., mimo území vsetínského okresu. Strnad zahradní se do stfiední Evropy roz‰ífiil aÏ v 19. století. Od 60. let 20. století v‰ak do‰lo v dÛsledku intenzifikace v zemûdûlství k v˘raznému úbytku a na mnoha místech âR vymizel. V okrese Vsetín lze oãekávat v˘jimeãn˘ v˘skyt v nûkter˘ch letech na su‰‰ích, v˘slunn˘ch stráních s kfiovinami, v okolí Vala‰ského Mezifiíãí nebo Horní Lidãe. Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) se pravidelnû vyskytuje v niωích polohách na mokfiadních místech s rákosím a orobincem. Je taÏn˘, pfiilétá v bfieznu, odlétá v srpnu aÏ fiíjnu, pfiezimuje ve Stfiedomofií.V okrese hnízdí celkem nûkolik desítek párÛ, nejvíce v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Nûkolik párÛ se vyskytuje u rybníkÛ v Zubfií, u Laãnova, na mokfiadech u StfiíteÏe a Rybníky u Hrachovce (Vala‰ské Mezifiíãí), po jednom páru obvykle hnízdí u rybníkÛ Babice a Chmelník u Kelãe, na mokfiadech Pod Hájem u Za‰ové, Bobrky u Vsetína, JablÛnka jiÏnû od kravína,v okolí vodárenského území v˘chodnû od RoÏnova, pod Hrachoveãkem na Huslenkách, u Juhynû jiÏnû od Chorynû a jinde. V dobû jarního tahu, v bfieznu, jej zastihneme ãasto v bfiehovém porostu Beãvy.

237

Strnad luãní (Miliaria calandra), KO, se v okrese vyskytuje velmi vzácnû a pravdûpodobnû v nûkter˘ch letech i hnízdí. Ob˘vá v˘slunné, suché stránû s porosty kfiovin. Koncem 70. let byla na Vsetínsku pozorována i vût‰í hejna, napfi. v dubnu 1979 u Vsetína (50 jedincÛ) a v lednu 1979 u Hovûzí (20 jedincÛ). Dal‰í pozorování, která nasvûdãují i hnízdûní, pochází z konce kvûtna 1986, kdy v údolí Raãné u Lideãka zpívalo nejménû pût samcÛ. Dal‰í hnízdní v˘skyty jsou známy aÏ od roku 1994, ve v‰ech pfiípadech se jednalo o zpívající sameãky (pravdûpodobnû to byli nehnízdící jedinci): v polovinû ãervna 1994 byl jeden zji‰tûn na âubovû v Novém Hrozenkovû a koncem ãervna jeden u Laãnova, koncem ãervna 1997 byl jeden pozorován v Pozdûchovû u b˘valé farmy ZD a dal‰í na pastvinû Losov˘ u Huslenek. V roce 2000 byl ve hnízdní dobû v okrese zji‰tûn na 3 lokalitách - u Huslenek mezi Hrachoveãkem a Kychovou (3 zpívající sameãci), na Hutisku - Solanci pod Káním a u Zubfií pod Pfiíãnou.V roce 2001 jeden pár hnízdil u Vala‰ského Mezifiíãí v lokalitû Hulince.Vzhledem k trendu zvy‰ování populace na jiÏní Moravû v 90. letech lze i ve vsetínském okrese oãekávat ãastûj‰í pozorování tohoto druhu.

Ptaãí fauna ve vybran˘ch biotopech okresu Ptaãí fauna je v okrese natolik prozkoumána, Ïe mÛÏeme uvést její charakteristiku i po jednotliv˘ch biotopech.V nich se navzájem li‰í jak pfiítomností urãit˘ch druhÛ, tak i jejich poãetností. Vût‰í pozornost budeme vûnovat tûm lokalitám, které byly v posledních desetiletích soustavnû sledovány. Jehliãnaté lesy Jehliãnaté lesy jsou vût‰inou zastoupeny smrkov˘mi porosty, v˘jimeãnû ãist˘mi jedlinami nebo porosty s borovicí, místy se vyskytují jehliãnaté lesy se smrkem a jedlí. Typick˘mi ptaãími obyvateli smrkov˘ch lesÛ v zimû i v létû jsou králíãek obecn˘, s˘kora uhelníãek a s˘kora parukáfika, v mlad‰ích porostech s˘kora luÏní. Ve star‰ích lesích se celoroãnû, i kdyÏ fiídce, vyskytuje také ‰oupálek dlouhoprst˘, brhlík lesní a strakapoud velk˘. V dobû hnízdûní jsou bûÏn˘mi druhy pûnkava obecná (je zde nehojnûj‰ím druhem, témûfi na kaÏdém hektaru lesa hnízdí jeden pár), ãervenka obecná,králíãek ohniv˘,drozd zpûvn˘,kos ãern˘,velmi fiídce drozd brávník.V podhorsk˘ch a horsk˘ch polohách se místy vyskytují ãíÏek lesní a kfiivka obecná (oba druhy jsou hojnûj‰í pouze v nûkter˘ch letech, coÏ závisí na úrodû smrkov˘ch ‰i‰ek, jejichÏ semena jsou dÛleÏitou sloÏkou potravy) a kos horsk˘, velmi fiídce ofie‰ník kropenat˘ a ojedinûle ve star˘ch porostech datlík tfiíprst˘. Podél okrajÛ lesÛ najdeme ãasto dal‰í druhy ptákÛ, napfi. pûnici ãernohlavou, budníãka men‰ího, lindu‰ku lesní apod.V profiídl˘ch smrãinách v nejvy‰‰ích polohách hnízdí také budníãek vût‰í, rehek zahradní, lindu‰ka lesní. Zejména v mlad˘ch smrãinách hojnû hnízdí drozd zpûvn˘ a pûvu‰ka modrá, ãasto kos ãern˘, budníãek men‰í, budníãek vût‰í a fiada dal‰ích druhÛ. Na pasekách s nízk˘mi smrãky (do v˘‰ky 2 aÏ 3 m) místy hnízdí cvrãilka zelená a Èuh˘k obecn˘, ojedinûle i pûnice hnûdokfiídlá. Listnaté lesy Listnaté lesy jsou v niωích polohách tvofieny nejãastûji lípou, habrem, dubem, místy i bukem, podél potokÛ ãasto s javorem klenem, pfiípadnû s babykou a dal‰ími druhy. Ve stfiedních a vy‰‰ích polohách jsou tvofieny vût‰inou jen bukem, nûkdy s pfiímûsí nûkolika dal‰ích druhÛ dfievin. Ve v‰ech nadmofisk˘ch v˘‰kách se v tûchto porostech po cel˘ rok vyskytují brhlík lesní (hojnû), s˘kora koÀadra (hojnû), strakapoud velk˘, ‰oupálek dlouhoprst˘, kromû

238

nejvy‰‰ích poloh i s˘kora babka a s˘kora modfiinka. V dobû hnízdûní k nejbûÏnûj‰ím druhÛm ve v‰ech nadmofisk˘ch v˘‰kách patfií pûnkava obecná, hojn˘mi druhy jsou napfi. ãervenka obecná, ãasto hnízdí stfiízlík obecn˘, velmi fiídce Ïluna ‰edá, datel ãern˘ (hlavnû stfiední a vy‰‰í polohy). V nejniωích polohách vzácnû hnízdí ‰oupálek krátkoprst˘ (jen u Chorynû a Le‰né) a strakapoud prostfiední, v niωích a stfiedních polohách velmi fiídce hnízdí strakapoud mal˘ a fiídce mlynafiík dlouhoocas˘.V lesích s bohat‰ím kefiov˘m podrostem hojnû hnízdí pûnice ãernohlavá, ãasto i pûvu‰ka modrá a fiada dal‰ích druhÛ. Na okrajích listnat˘ch lesÛ ãasto hnízdí budníãek men‰í, lindu‰ka lesní, nûkdy pûnice slavíková (spí‰e v mlad‰ích porostech) a mnoho dal‰ích. V horsk˘ch polohách vzácnû hnízdí strakapoud bûlohfibet˘. V mimohnízdní dobû se pravidelnû vyskytují s˘kory (koÀadra, modfiinka, babka), brhlík, ‰oupálek dlouhoprst˘ a strakapoud velk˘, v dobû úrody plodÛ habru nebo buku dlask a jikavec severní a dal‰í.V tûchto lesích hnízdí v niωích a stfiedních polohách celkem aÏ 50 druhÛ, ve vy‰‰ích polohách aÏ 30 druhÛ. Smí‰ené lesy Ve smí‰en˘ch lesích se vyskytují ptáci s vazbou na listnáãe i jehliãnany, a to v rÛzné mífie podle ãetnosti zastoupení tûchto dfievin, zejména buku, smrku a jedle. V˘zkum avifauny lesních ekosystémÛ byl v okrese kvantitativními metodami soustavnû provádûn v letech 1978 aÏ 1992. Nejpodrobnûji byla ptaãí sloÏka prozkoumána v NPR Razula (celkem 5 let v mimohnízdním období a 15 let v hnízdním období). V celé âeské republice tak patfií ke kvantitativnû nejdéle sledovanému horskému pralesu. Dále byla zkoumána hnízdní avifauna v PR Kutan˘, NPR âertÛv ml˘n - Knûhynû, PP Vachalka, PP Smradlav˘ a tûsnû za hranicí okresu na dal‰ích lokalitách - v NPR Salajka a NPR Radho‰È.V prÛbûhu dvou zimních období byly kvantitativnû sledovány ptaãí populace v listnat˘ch lesích v údolní nivû Beãvy u Chorynû a v jedlobukov˘ch lesích u Vsetína. Podle v˘zkumu na tûchto konkrétních lokalitách si lze vytvofiit pfiedstavu o poãetnosti a druhové bohatosti ptákÛ na dal‰ích obdobn˘ch místech v okrese. Na podrobnûji sledovan˘ch lokalitách byly zji‰tûny tyto základní v˘sledky: NPR Razula (Javorníky, k. ú. Velké Karlovice, jedlobukov˘ prales, rozloha 23,2 ha, 660 - 812 m n. m.):V dobû hnízdûní bylo bûhem 15ti let v˘zkumu (1978 - 1992) zji‰tûno celkem 53 druhÛ ptákÛ. Z toho bylo 40 druhÛ hnízdících, z nichÏ pravidelnû hnízdilo 23 druhÛ. Poãetnost hnízdících párÛ v pralese kolísala v rÛzn˘ch letech od 120 do 160, prÛmûrnû byla 136 párÛ. Nejhojnûj‰ími druhy byli pûnkava obecná (kaÏd˘ rok prÛmûrnû hnízdilo 30 párÛ), ãervenka obecná (15 párÛ) a s˘kora uhelníãek (12 párÛ), následovali brhlík lesní (10 párÛ), ‰oupálek dlouhoprst˘ (9 párÛ), lejsek mal˘ (8 párÛ), králíãek obecn˘ (7 párÛ) a budníãek lesní (5 párÛ), stfiízlík obecn˘ (3 páry), s˘kora koÀadra (3 páry), kos ãern˘ (3 páry), strakapoud velk˘ (2 páry), lejsek ‰ed˘ (2 páry), pûvu‰ka modrá (2 páry) a h˘l obecn˘ (2 páry). Zpravidla po 1 páru hnízdili holub doupÀák, s˘kora babka, datel ãern˘, strakapoud bûlohfibet˘, drozd zpûvn˘, drozd brávník, budníãek men‰í, pûnice ãernohlavá, kos horsk˘, s˘kora luÏní, v nûkter˘ch letech vyhnízdili ãáp ãern˘, Ïluna ‰edá, holub hfiivnáã, rehek zahradní, mlynafiík dlouhoocas˘, lejsek bûlokrk˘, s˘kora modfiinka, s˘kora parukáfika, ãíÏek lesní, kfiivka obecná. Na podzim (fiíjen a listopad, 1978 - 1982) bylo v pralese zji‰tûno celkem 29 druhÛ a prÛmûrnû se v nûm zdrÏovalo celkem 107 ptákÛ. Nejhojnûj‰ími druhy byli s˘kora uhelníãek, králíãek obecn˘, brhlík lesní a s˘kora koÀadra. Pravidelnû se vyskytujícími druhy byli dále s˘kora babka, sojka obecná, ‰oupálek dlouhoprst˘, strakapoud bûlohfibet˘ a strakapoud velk˘,

v letech úrody bukvic poãetnû pfievaÏovali pûnkava jikavec a dlask tlustozob˘. V zimû (prosinec, leden a únor, 1978/79 - 1982/83) bylo v pralese zji‰tûno celkem 18 druhÛ a prÛmûrnû se v nûm zdrÏovalo 44 ptákÛ. Nejhojnûj‰ími druhy byli s˘kora uhelníãek, králíãek obecn˘, brhlík lesní a ‰oupálek dlouhoprst˘. PR Kutan˘ (Vsetínské vrchy, k. ú. Halenkov, jedlobukov˘ prales, rozloha 14,93 ha, 610 - 765 m n. m.):V dobû hnízdûní bylo bûhem 8 let v˘zkumu (1981 - 1987, 1989) zji‰tûno celkem 50 druhÛ ptákÛ. Z toho 33 druhÛ bylo hnízdících, z nichÏ 21 hnízdilo pravidelnû. Na celé plo‰e v rÛzn˘ch letech hnízdilo 60 aÏ 116 párÛ, prÛmûrnû 74 párÛ. Nejhojnûj‰ími druhy byli pûnkava obecná, ãervenka obecná, s˘kora koÀadra, brhlík, lejsek mal˘, s˘kora uhelníãek a budníãek lesní. Ze vzácnûj‰ích druhÛ dále hnízdili holub doupÀák (2 aÏ 6 párÛ), strakapoud bûlohfibet˘ (1 pár), datel ãern˘ (1 pár) a jednou lejsek ãernohlav˘. PP Vachalka (Vsetínské vrchy, k. ú. Karolinka, jedlobukov˘ prales, 5,4 ha, 800 - 840 m n. m.): Bûhem dvou let v˘zkumu (1988 - 1989) bylo v dobû hnízdûní zji‰tûno celkem 35 druhÛ, z nichÏ 22 bylo hnízdících. PrÛmûrnû hnízdilo na celé plo‰e 39 párÛ. Nejvy‰‰í zastoupení v ptaãím spoleãenstvu mûla pûnkava obecná, následovali ãervenka obecná, s˘kora uhelníãek, ‰oupálek dlouhoprst˘, pûnice ãernohlavá, králíãek obecn˘, budníãek lesní a brhlík lesní. Ze vzácn˘ch druhÛ byli zastiÏeni lejsek mal˘, strakapoud bûlohfibet˘, datel ãern˘ a holub doupÀák PP Smradlav˘ (Vsetínské vrchy, k. ú. Karolinka, jedlobukov˘ prales, 15 ha, 620 - 740 m n. m.): V dobû hnízdûní bylo bûhem dvou let (1988 - 1989) zji‰tûno celkem 32 druhÛ ptákÛ, z toho bylo 22 hnízdících. PrÛmûrnû na plo‰e hnízdilo 68 párÛ. Nejhojnûj‰ími druhy byla pûnkava obecná, následovali s˘kora uhelníãek, budníãek lesní, ãervenka obecná, brhlík lesní, lejsek mal˘, stfiízlík obecn˘ a ‰oupálek dlouhoprst˘. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hnízdili ãáp ãern˘, strakapoud bûlohfibet˘, datel ãern˘, holub doupÀák a lejsek bûlokrk˘. NPR Salajka (Moravskoslezské Beskydy, okres Fr˘dek - Místek, k. ú. Bílá, u Bumbálky, jedlobukov˘ prales, rozloha 20 ha, 715 - 820 m n. m.):V pralese bylo bûhem 10 let v˘zkumu v dobû hnízdûní (1983 - 1992) zji‰tûno 34 hnízdících druhÛ, z nichÏ 23 hnízdilo pravidelnû. Poãetnost párÛ na celém území kolísala od 96 do 110, prÛmûrnû byla 103 párÛ. Nejhojnûj‰ím hnízdícím druhem byla pûnkava obecná, následovali ãervenka obecná a s˘kora uhelníãek, ‰oupálek dlouhoprst˘, brhlík lesní, budníãek lesní a lejsek mal˘. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hnízdili strakapoud bûlohfibet˘, datel ãern˘, lejsek bûlokrk˘, datlík tfiíprst˘ a ror˘s obecn˘. NPR âertÛv ml˘n - Knûhynû (Radho‰Èská hornatina, k. ú. Prostfiední Beãva a ãást v k. ú. âeladná v okrese Fr˘dek - Místek, horsk˘ smrkobukov˘ a smrkov˘ prales, tfii plochy po 10 ha a jedna 5 ha): • Horská buãina se smrkem (âertÛv ml˘n,1040 - 1160 m n.m.): na plo‰e 10 ha bylo bûhem 10 let v˘zkumu v hnízdním období (1983 - 1992) zji‰tûno celkem 36 druhÛ. Z toho bylo 21 hnízdících, z nichÏ pravidelnû hnízdilo jen 14 druhÛ. Poãet hnízdících párÛ na uvedené plo‰e kolísal od 46 do 56. Nejhojnûj‰ími druhy byly pûnkava obecná, pûvu‰ka modrá, ãervenka obecná, budníãek men‰í, pûnice ãernohlavá, s˘kora uhelníãek a stfiízlík obecn˘. Ze vzácnûj‰ích druhÛ byli zji‰tûni napfi. jefiábek lesní, strakapoud bûlohfibet˘, vãelojed lesní, holub doupÀák a rehek zahradní. • Horská smrãina (Knûhynû, 1150 - 1257 m n. m., plocha leÏí jiÏ v okrese Fr˘dek - Místek): na plo‰e 10 ha bylo ve 4 letech v hnízdním období (1983 - 1986) zji‰tûno celkem 31 druhÛ. Z toho bylo 16 hnízdících, z nichÏ 11 hnízdilo pravidelnû.

Poãet hnízdících párÛ na pfiedmûtné plo‰e kolísal od 40 do 51. Nejhojnûj‰ími druhy byly pûnkava obecná, pûvu‰ka modrá, lindu‰ka lesní, pûnice ãernohlavá, ãervenka obecná a budníãek vût‰í. Ze vzácnûj‰ích druhÛ byli zji‰tûni napfi. lelek lesní (zalétl z okolí), jefiábek lesní, tetfiev hlu‰ec, datlík tfiíprst˘ a rehek zahradní. • Horská smrãina na severním a v˘chodním úboãí âertova ml˘na po vrchol Knûhynû (okres Fr˘dek - Místek, k. ú. âeladná): smrkov˘ les je z vût‰í ãásti pÛvodní. Jedná se o rozvolnûn˘ porost smrku ztepilého s jefiábem ptaãím, ojedinûle s bukem lesním. Byly sledovány plochy o rozloze 10 ha (1992 - 1996) a 5 ha (1993 - 1996). Celkem bylo na obou plochách zji‰tûno 21 druhÛ ptákÛ, z toho 18 druhÛ hnízdilo. Poãetnost párÛ na plo‰e 10 ha kolísala od 51 do 56. Nejhojnûj‰ími druhy jsou pûnkava obecná, ãervenka obecná, pûvu‰ka modrá, s˘kora uhelníãek a pûnice ãernohlavá, budníãek men‰í a oba druhy králíãka. Z ohroÏen˘ch ptaãích druhÛ je pozoruhodn˘ v˘skyt tetfieva hlu‰ce, jako na jednom z posledních míst Beskyd. Dále zde hnízdí rehek zahradní a kos horsk˘. NPR Radho‰È (Radho‰Èská hornatina, okres Nov˘ Jiãín, k. ú. Trojanovice, 720 - 1120 m n. m.): horská smrãina na severním úboãí Radho‰tû po jeho vrcholovou ãást, smrky jsou zãásti pÛvodní a zãásti vysazené ãlovûkem. V letech 1993 - 1995 byly sledovány dvû plochy o rozloze 5 ha.V hnízdním období bylo zji‰tûno celkem 26 druhÛ, z toho 16 bylo hnízdících. Nejhojnûj‰í druhy v tomto prostfiedí jsou pûnkava obecná, pûvu‰ka modrá, pûnice ãernohlavá, s˘kora uhelníãek a ãervenka obecná a králíãek obecn˘.Také zde hnízdily charakteristické druhy smrãin, napfi. králíãek obecn˘, h˘l obecn˘ a ãíÏek lesní. Ze vzácn˘ch druhÛ je nejzajímavûj‰í v˘skyt jefiábka lesního. Souvislá zástavba mûst a obcí Souvislou zástavbou jsou napfi. panelová sídli‰tû, ãtvrtû se star‰ími obytn˘mi bloky, obchodní centra, prÛmyslové zóny apod. Na v‰ech tûchto místech pravidelnû hnízdí pouze rehek domácí, kter˘ se zcela pfiizpÛsobil podmínkám vytvofien˘ch lidskou civilizací (jeho pÛvodním biotopem byly skály). Místy hnízdí vrabec domácí, ojedinûle dále po‰tolka obecná, ror˘s obecn˘ (vy‰‰í budovy), vla‰tovka obecná (pouze ve star‰í zástavbû, a jsou-li trvale pfies jaro a léto otevfiena vik˘fiová okna na stfiechách), jifiiãka obecná a konipas bíl˘. V pfiípadû pfiítomnosti vzrostlé zelenû je‰tû hnízdí kos ãern˘, hrdliãka zahradní (nûkdy má hnízdo umístûno i na domech) a nepravidelnû pûnkava obecná, stehlík obecn˘, s˘kora koÀadra a s˘kora modfiinka. V kefiích místy hnízdí pûnice pokfiovní, konopka obecná (vyuÏívá hlavnû jehliãnany) a zvonohlík zahradní. Obecnû platí, Ïe v lokalitách s minimálním zastoupením zelenû hnízdí obvykle jen 1 aÏ 2 druhy (vÏdy v‰ak rehek domácí), v místech se vzrostlou zelení je ptákÛ více úmûrnû mnoÏství kefiÛ a stromÛ. Proto je dÛleÏité v souvislé zástavbû osázet kefii a stromy v‰echna vhodná místa. Zv˘‰en˘ poãet ptákÛ pak sv˘m zpûvem nebo zjevem (napfi. v zimû na krmítku, na jafie a v létû pfii krmení mláìat jejich rodiãi) mimo jiné, také v˘raznû zvy‰uje hodnotu prostfiedí z hlediska rekreace ãlovûka. Zahrady a okolí zemûdûlsk˘ch usedlostí Zahrady ve vesnicích a v okrajov˘ch ãástech mûst okresu jsou pomûrnû bohaté na ptaãí faunu. Nejvût‰í poãet druhÛ zastihneme v zahradách se star‰ími stromy, s mnoÏstvím kefiové zelenû a s okrasn˘mi jehliãnany. K nejhojnûj‰ím druhÛm tam patfií s˘kora koÀadra a kos ãern˘, pravidelnû hnízdí s˘kora modfiinka, rehek domácí (hnízda má na okol-

239

ních budovách) a zvonohlík zahradní, nûkdy rehek zahradní (zpravidla hnízdí ve vyvû‰en˘ch budkách), pûnice pokfiovní, zvonek zelen˘, konopka obecná, stehlík obecn˘, hrdliãka zahradní, vrabec polní a dal‰í. V okolí zemûdûlsk˘ch usedlostí vÏdy hnízdí rehek domácí, ãasto vla‰tovka obecná (podmínkou její pfiítomnosti obvykle je chovan˘ dobytek), jifiiãka obecná, vrabec polní a konipas bíl˘.V pfiípadû, Ïe se v jejich okolí nachází vhodná zeleÀ, hnízdí tam dal‰í druhy,které jsou uvedeny u zahrad (zejména konopka obecná, zvonohlík zahradní, zvonek zelen˘ aj.). Parky Parky jsou díky své biotopové rozmanitosti velmi bohaté na ptaãí faunu, doslova jsou to oázy ptaãího Ïivota ve mûstech a vesnicích. Hojnû tam hnízdí pûnkava obecná, kos ãern˘, drozd zpûvn˘, zvonohlík zahradní, zvonek zelen˘, stehlík obecn˘, hrdliãka zahradní, pravidelnû dále lejsek ‰ed˘, sedmihlásek hajní, konopka obecná aj. V zimû se pravidelnû vyskytují s˘kory (zejména koÀadra a modfiinka, ménû babka a nepravidelnû uhelníãek), dále mlynafiík dlouhoocas˘, brhlík lesní, kos ãern˘ a zvonek zelen˘, nepravidelnû ãíÏek lesní, brkoslav severní, ‰oupálek dlouhoprst˘ a pûnkava jikavec, ojedinûle pfiezimující ãervenka obecná, pûnkava obecná a nûkteré dal‰í druhy. V okrese byly podrobnûji sledovány tfii parky - v Le‰né, Vsetínû a Vala‰ském Mezifiíãí. Zámeck˘ park v Le‰né (rozloha 7 ha): V prÛbûhu dvou let v˘zkumu (1989 - 1990) tam bylo zji‰tûno 37 druhÛ hnízdících a dal‰ích 11 druhÛ nehnízdících (protahujících nebo

zatoulan˘ch v dobû hnízdûní z okolí). Celkov˘ poãet hnízdících párÛ byl 160. Nejhojnûj‰ími druhy byli pûnkava obecná (19 párÛ), následovali pûnice ãernohlavá (15 - 16 párÛ), ‰paãek obecn˘ (13 párÛ), kos ãern˘ (11 - 12 párÛ) a s˘kora koÀadra (9 párÛ), dále s˘kora modfiinka (8 párÛ), drozd zpûvn˘ (8 párÛ), pûvu‰ka modrá (7 párÛ), sedmihlásek hajní (7 párÛ), ãervenka obecná (6 párÛ), brhlík lesní (6 párÛ), zvonohlík zahradní (6 párÛ), lejsek ‰ed˘ (6 párÛ), zvonek zelen˘ (4 - 5 párÛ), stehlík obecn˘ (4 páry), drozd kvíãala (3 - 6 párÛ), vrabec domácí (4 - 5 párÛ), budníãek men‰í (3 - 4 páry), pûnice pokfiovní (3 páry), dlask tlustozob˘ (3 páry), strakapoud velk˘ (2 páry) a ‰oupálek dlouhoprst˘ (2 páry). Dal‰í hnízdící druhy byly zastoupeny zpravidla po jednom páru. Jsou to s˘kora babka, pûnice slavíková, budníãek vût‰í, mlynafiík dlouhoocas˘, holub hfiivnáã, rehek zahradní, hrdliãka divoká, Ïluva hajní, rákosník zpûvn˘, králíãek obecn˘, Èuh˘k obecn˘, konopka obecná a pu‰tík obecn˘. Ze zajímavûj‰ích druhÛ tam zalétli napfi. kukaãka obecná, budníãek lesní, lindu‰ka lesní, strakapoud mal˘ a h˘l obecn˘. Bohatá avifauna je podmínûna zejména pfiítomností rozmanit˘ch biotopÛ s loukami, skupinami stromÛ, skupinami hust˘ch kefiÛ, vedle listnat˘ch dfievin jsou zastoupeny i jehliãnaté. KaÏd˘ z vyjmenovan˘ch prvkÛ vyhovuje vÏdy urãit˘m ptaãím druhÛm. Park u zámku Kinsk˘ch ve Vala‰ském Mezifiíãí (rozloha 6,3 ha): Bûhem dvou let v˘zkumu (1989 - 1990) bylo zji‰tûno 25 druhÛ hnízdících a dal‰ích 10 druhÛ nehnízdících. V parku hnízdilo prÛmûrnû 152 párÛ. Nehojnûj‰ím druhem byla pûnkava obecná (21 - 22 párÛ), následovali kos ãern˘ (21 párÛ), pûnice ãernohlavá (11 párÛ), s˘kora koÀadra (10 párÛ), sedmihlásek hajní (9 - 10 párÛ), drozd zpûvn˘ (9 párÛ), ‰paãek obecn˘ (7 - 8 párÛ), zvonek zelen˘ (7 - 8 párÛ), lejsek ‰ed˘ (7 párÛ), zvonohlík zahradní

Vsetín a okolí od jihozápadu. KaÏdá ãást mûsta se vyznaãuje svou typickou ptaãí faunou. Nejbohat‰í populace ptákÛ se nacházejí v lesních porostech na pravém bfiehu Beãvy (pod zámkem) a v mûstském parku - Panské zahradû

240

(7 párÛ) a s˘kora modfiinka. Dal‰í druhy hnízdily ve 2 aÏ 5 párech a byli to (sestupnû dle poãetnosti): stehlík obecn˘, budníãek men‰í, hrdliãka zahradní, ãervenka obecná, brhlík lesní, pûvu‰ka modrá, dlask tlustozob˘, strakapoud velk˘. Zpravidla po jednom páru hnízdili mlynafiík dlouhoocas˘, s˘kora babka, drozd brávník, ‰oupálek dlouhoprst˘, pûnice pokfiovní a Ïluna zelená.V dobû jarního tahu se vyskytli napfi. budníãek lesní, Èuh˘k obecn˘ a krutihlav obecn˘, kromû nich se do parku zatoulali strakapoud mal˘, Ïluna ‰edá a h˘l obecn˘. Lze fiíci, Ïe avifauna parku je ve srovnání s okolním mûstsk˘m prostfiedím velmi bohatá, je tedy velmi vhodn˘m místem ke studiu a poznávání ptákÛ. Nebezpeãím pro ptáky jsou potulné koãky (nûkdy i psi), které zvy‰ují ztráty zejména na ptaãích mláìatech. Pfii absenci koãek a psÛ by se zv˘‰ila zejména poãetnost druhÛ hnízdících na zemi nebo nízko nad ní (ãervenka, pûvu‰ka, budníãek men‰í).V pfiípadû likvidace kfiovin a zv˘‰ené péãe o parkové dfieviny dochází ke sníÏení poãtu ptákÛ, ponûvadÏ pfiitom dojde k úbytku hnízdních moÏností. Mûstsk˘ park ve Vsetínû (rozloha 4,3 ha): Mûstsk˘ park se skládá ze dvou ãástí navzájem oddûlen˘ch Vsetínskou Beãvou - ze spodní ãásti leÏící v údolní nivû Beãvy (tzv. Panská zahrada) a z horní ãásti, leÏící na pravém bfiehu Beãvy pod vsetínsk˘m zámkem. Park byl intenzivnû sledován v letech 1977 - 1980 a v letech 1989 - 1991.V prÛbûhu let 1989 - 1991 v parku hnízdilo celkem 30 druhÛ, dal‰ích 19 druhÛ bylo nehnízdících. Roãnû na celé plo‰e prÛmûrnû hnízdilo 107 párÛ. Nejhojnûj‰ími druhy byli kos ãern˘ (kaÏd˘ rok prÛmûrnû 20 párÛ), pûnkava obecná (18 párÛ), hrdliãka zahradní (9 párÛ), zvonek zelen˘ (6 párÛ), budníãek men‰í (6 párÛ), pûnice ãernohlavá (5 párÛ), zvonohlík zahradní (4 - 5 párÛ), stehlík obecn˘ (4 páry), s˘kora modfiinka (3 - 4 páry), ãervenka obecná (3 páry), s˘kora koÀadra (3 páry), lejsek ‰ed˘ (3 páry), sedmihlásek hajní (3 páry), brhlík lesní (2 - 3 páry), drozd kvíãala (3 páry), ‰paãek obecn˘ (3 páry), dlask tlustozob˘ (2 páry), vrabec domácí (2 páry), pûvu‰ka modrá (2 páry), strakapoud velk˘ (1 - 2 páry). Zpravidla po 1 páru hnízdili s˘kora babka, pûnice pokfiovní, ‰oupálek dlouhoprst˘, konipas bíl˘ a holub doupÀák (po roce 1993 vymizel, mûstsk˘ park je v‰ak v podmínkách okresu jako hnízdní prostfiedí doupÀáka raritou - obvykl˘m prostfiedím v okrese totiÏ jsou bukové lesy). Z dal‰ích druhÛ, které hnízdily v okolí, sem zalétli napfi. mlynafiík dlouhoocas˘, rehek zahradní, konopka obecná, konipas horsk˘, pûnice hnûdokfiídlá, ledÀáãek fiíãní, stfiízlík obecn˘ a dal‰í. V nûkter˘ch dal‰ích letech v parku hnízdil strakapoud mal˘ a ledÀáãek fiíãní (napfi. v 70. letech, nory mûl ve srázu nad Beãvou). V dobû tahu se na bfiezích Beãvy vyskytují dále slavík tmav˘, slavík obecn˘ (na pfielomu kvûtna a ãervna 1992 se tam zdrÏoval dva t˘dny), rákosník velk˘ a dal‰í. V zimû byli pfii potulce ojedinûle zastiÏeni vzácn˘ strakapoud prostfiední a ‰oupálek krátkoprst˘. Na stavy nûkter˘ch ptaãích druhÛ negativnû pÛsobí toulavé koãky, které se v parku a jeho okolí vyskytují. Zemûdûlská krajina V intenzivnû vyuÏívané zemûdûlské krajinû s poli hnízdí pravidelnû skfiivan polní, místy jen v niωích polohách ãejka chocholatá (pole s nízk˘mi porosty obilí; pro ãejku to je náhradní biotop za zmeliorované louky) a kfiepelka polní (pole s fiepkou a vzrostlej‰ím obilím), ojedinûle bramborníãek hnûd˘ (pole s fiepkou) a chfiástal polní (pole s obilím). V polích s nízkou kukufiicí, a navíc pouze v údolní nivû Beãvy vzácnû hnízdí ãejka a kulík fiíãní. V polích se vzrostlou kukufiicí nehnízdí prakticky Ïádn˘ ptaãí druh. V krajinû s drobn˘mi políãky zemûdûlsk˘ch malov˘robcÛ místy hnízdí koroptev polní. V mimohnízdní dobû se na polích pfii prÛtahu nebo potulce zdrÏu-

je fiada druhÛ ptákÛ, napfi. strnad obecn˘, pûnkava obecná (pfii vrcholícím tahu ãasto najednou aÏ stovky jedincÛ), konipas luãní, konipas bíl˘, v‰echny druhy lindu‰ek a dal‰í. V intenzivnûji vyuÏívané zemûdûlské krajinû s vût‰ími pastvinami nebo seãen˘mi loukami hnízdí skfiivan polní (spí‰e na pozemcích s niωími porosty travin), bramborníãek hnûd˘ (ãastûji je na pastvinách a vlhãích loukách), chfiástal polní (v niωích polohách vzácnû, ve stfiedních a vy‰‰ích polohách je ãastûj‰í), ojedinûle kfiepelka polní (obvykle kulturní porosty jílku nebo jeteloviny) a ãejka chocholatá (pozemky v okolí mokfiadÛ a s niωí trávou). Na travnat˘ch silniãních a Ïelezniãních náspech mimo sídla, nûkdy s kefii a ojedinûl˘mi stromy, pravidelnû hnízdí bramborníãek ãernohlav˘ a Èuh˘k obecn˘, místy pûnice hnûdokfiídlá a strnad obecn˘. V kfiovinat˘ch biotopech na stráních a mezích v extenzivní zemûdûlské krajinû pravidelnû hnízdí Èuh˘k obecn˘, místy pûnice hnûdokfiídlá a cvrãilka zelená, ve vût‰ích porostech kfiovin se pravidelnû vyskytují pûnice vla‰ská a pûnice pokfiovní. Jsou-li pfiítomny aspoÀ ojedinûlé stromy, pak zde ãasto hnízdí strnad obecn˘, nûkdy budníãek men‰í, budníãek vût‰í, pûnkava obecná, pûnice slavíková, s˘kora koÀadra, krutihlav obecn˘ a dal‰í. Kfiovinaté biotopy se v okrese zachovaly ve vût‰í mífie neÏ v jin˘ch ãástech âR právû díky kopcovitému terénu. V minul˘ch staletích vznikaly na svaÏit˘ch pozemcích pfii zemûdûlském obdûlávání meze, které oddûlovaly jednotlivá pole. Vlastní pruh oraného pole tak byl mírnûji svaÏit˘ a s pomocí tehdej‰í techniky a hospodáfisk˘ch zvífiat snadnûji obdûlávateln˘. Meze, které oddûlovaly jednotlivá pole, byly v minulosti vyuÏívány k pastvû dobytka nebo jako zdroj sena (kosení). Teprve po 2. svûtové válce, kdy docházelo k intenzifikaci zemûdûlské v˘roby, byly meze ãasto ru‰eny rozoráním a vytvofiením jednoho rovinatého (byÈ svaÏitého) sceleného pozemku, kter˘ byl vyuÏíván k pastvû dobytka, nebo jako kosená louka. Na takové scelené plo‰e bylo moÏné plnû nasadit strojní mechanizaci. V pfiípadû, Ïe meze byly ponechány, bylo pak upou‰tûno od jejich obhospodafiování a meze zaãaly zarÛstat náletem dfievin. Zprvu obvykle kefii, a pozdûji, po jejich vzrÛstu, pokraãovala nastalá sukcese rÛstem stromÛ. Dá se fiíci, Ïe ve vsetínském okrese tam, kde zÛstaly zachovány meze, do‰lo k vût‰ímu nárÛstu populací ptákÛ ob˘vajících kfioviny, zejména Èuh˘ka obecného. Po roce 1990, kdy v podhorské ãásti okresu zanikla nûkterá b˘valá druÏstva (díky jejichÏ ãinnosti byla vût‰ina mezí v prÛbûhu 60. a 70. let bohuÏel zlikvidována), dochází k zarÛstání dal‰ích neobdûlávan˘ch zemûdûlsk˘ch ploch kfiovinami a ke zv˘‰ení poãetnosti ptákÛ, ob˘vající tyto biotopy (místy i pûnice vla‰ské). V pfiípadû pokraãující sukcese, kdy zaãnou odrÛstat a vytváfiet souvislej‰í zápoj stromy, ptáci kfiovinat˘ch biotopÛ postupnû mizí a zaãínají se objevovat druhy, kter˘m vyhovují stromovité porosty (pfiechodnû strnad obecn˘, dále budníãek men‰í, budníãek vût‰í, pûnkava obecná, v niωích polohách straka obecná atd.). V okrese je evidováno pfies sto kfiovinat˘ch biotopÛ, nejv˘znamnûj‰í z nich zaujímají rozlohu aÏ nûkolika hektarÛ, napfi. po obou stranách údolí Vsetínské Beãvy na âubovû u Nového Hrozenkova, severnû od Halenkova, ve Zbeliãném u Huslenek, na Dílech u Vsetína, v údolí Smolinky u Laãnova, u PrÏna, v JablÛneckém Vesníku, u Jarcové, u Poliãné a u Vidãe. Specifick˘m kfiovinat˘m biotopem v okrese jsou jalovcové pastviny. Na nich místy hnízdí Èuh˘k obecn˘, h˘l obecn˘, chfiástal polní (pouze pfii vût‰í rozloze pastviny, aspoÀ 3 - 4 ha) a pûnice hnûdokfiídlá.V okrese je evidováno témûfi 80 jalovcov˘ch pastvin (dfiíve nebo v souãasnosti obhospodafiovan˘ch). Nejvût‰í z nich mají rozlohu aÏ nûkolika hektarÛ a roste na nich i nûkolik stovek jalovcÛ.

241

Nejv˘znamnûj‰í jalovcové pastviny se nacházejí pod Rado‰ovem (na Matú‰kách) a v Uherské u Zdûchova, v Uherské u Huslenek, v BratfiejÛvce, Dinoticích, na Peciválce a Hlubokém u Halenkova, na KfiiÏném u Nového Hrozenkova, ve Stanovnici, Malé Kobylské a RaÈkoveãku u Karolinky, pod Pálenicí, na Konãité, âlovûãí a Lopu‰né ve Velk˘ch Karlovicích, na Horní Beãvû, na Prostfiední Beãvû (zejména v JeÏovci), na Poskle v Hutisku-Solanci, ve Vala‰ské Senici a v LuÏné. V okrese byla podrobnûji sledována avifauna kfiovinat˘ch biotopÛ na tfiech lokalitách. Díly (k. ú.Vsetín, rozloha 10 ha, souãást PP Vr‰ky - Díly): Jedná se o terasovitû ãlenûnou stráÀ s bohat˘m porostem kfiovin na mezích a se skupinkami stromÛ, plocha je extenzivnû vyuÏívaná drobn˘mi zemûdûlci. PrÛzkum byl provádûn v 90. letech. Na plo‰e hnízdí 3 aÏ 5 párÛ pûnice vla‰ské, 8 aÏ 12 párÛ Èuh˘ka obecného a 4 aÏ 6 párÛ strnada obecného, dále jednotlivé páry krutihlava obecného, cvrãilky zelené,s˘kory koÀadry,budníãka men‰ího,budníãka vût‰ího, pûnkavy obecné, pûvu‰ky modré a zalétávají dal‰í druhy. âubov (k. ú. Nov˘ Hrozenkov, sledovaná plocha leÏí na jiÏní stranû údolí Beãvy, rozloha 26 ha): Dfiíve extenzivní louky, po roce 1990 ãást leÏí ladem, rozpt˘lená zeleÀ s kefii a skupinami stromÛ. PrÛzkum byl provádûn zejména v letech 1989 - 1994. Hnízdí 3 aÏ 4 páry pûnice vla‰ské, 7 aÏ 10 párÛ Èuh˘ka obecného, 5 aÏ 6 párÛ strnada obecného, pravidelnû hnízdí po 1 aÏ 2 párech bramborníãek hnûd˘, bramborníãek ãernohlav˘, lindu‰ka luãní a pûnice pokfiovní, jednotlivû skfiivan polní, chfiástal polní a jiné, z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ v nûkter˘ch letech hnízdí koroptev polní a krutihlav obecn˘. Matú‰ky (k. ú. Zdûchov, pastviny a seãené louky pod Rado‰ovem, celkem 56 ha): zemûdûlská krajina s rozpt˘lenou kefiovou a stromovou zelení a drobn˘mi lesíky, v˘zkum byl provádûn v letech 1994 - 1996. Celkem bylo zji‰tûno 35 druhÛ, z toho 25 bylo hnízdících. Poãet párÛ na celé plo‰e kolísal od 49 do 55. Nejhojnûj‰ími druhy byli pûnkava obecná, Èuh˘k obecn˘, strnad obecn˘, pûnice ãernohlavá a ãervenka obecná. Z ohroÏen˘ch druhÛ byli zji‰tûni chfiástal polní a kfiepelka polní. Bfiehové porosty u tokÛ VÏdy jsou tvofieny listnat˘mi dfievinami (stromov˘m patrem s kefii).V pfiípadû vzrostl˘ch porostÛ tam pravidelnû hnízdí budníãek men‰í, budníãek vût‰í, pûnice slavíková, rákosník zpûvn˘, drozd zpûvn˘, kos ãern˘, mlynafiík dlouhoocas˘, s˘kora babka, ãervenka obecná, místy kvíãala obecná, strakapoud mal˘, stehlík obecn˘, zvonek zelen˘, pûnkava obecná a dal‰í, v niωích polohách místy hnízdí Ïluna zelená, cvrãilka fiíãní a Ïluva hajní, ve stfiedních a vy‰‰ích polohách se vzácnûji vyskytuje s˘kora luÏní. V niωích a stfiedních polohách v bfiehov˘ch porostech Beãvy místy hnízdí kachna divoká a ojedinûle pisík obecn˘, oba druhy jsou jinak úzce vázány na vlastní koryto fieky s protékající vodou.V zimû se pravidelnû vyskytují zejména s˘kory (koÀadra, modfiinka, babka), mlynafiík dlouhoocas˘, kos ãern˘, krahujec obecn˘, místy stfiízlík obecn˘, v úsecích s ol‰emi i ãíÏek lesní, podél polí a luk kvíãala obecná, strnad obecn˘ a h˘l obecn˘. Tekoucí vody (toky) Na tocích v niωích polohách vzácnû hnízdí pisík obecn˘ a kulík fiíãní, v niωích a stfiedních polohách místy hnízdí kachna divoká, konipas bíl˘ a ledÀáãek fiíãní.

242

Na potocích ve stfiedních a vy‰‰ích polohách pravidelnû hnízdí skorec vodní, konipas horsk˘ a konipas bíl˘, u drobn˘ch potokÛ v lesích pravidelnû hnízdí stfiízlík obecn˘. V dobû tahu se u tokÛ v niωích a stfiedních polohách pravidelnû vyskytují pisík, ledÀáãek, konipas bíl˘, konipas horsk˘ a kulík fiíãní. Na podzim a v zimû se na Beãvû v niωích a stfiedních polohách pravidelnû zdrÏují kachna divoká, potápka malá, volavka popelavá, ledÀáãek fiíãní a skorec vodní, ojedinûle potáplice severní, ostralka ‰tíhlá, turpan hnûd˘ a morãák velk˘, od konce 90. let na spojené Beãvû také kormorán velk˘. Stojaté vody (rybníky, nádrÏe) Vût‰í a vhodnû zarybnûné vodní plochy jsou velmi bohaté na ptaãí faunu. Nejvût‰í pestrosti zde dosahuje v období tahu, kdy se na vodní hladinû nebo na bahnit˘ch okrajích vod zdrÏují ãetné druhy ptákÛ, které se u nás zastaví pfii migraci mezi hnízdi‰ti na severu a zimovi‰ti na jihu. Na stojat˘ch vodách a v jejich okolí hnízdí v okrese celkem 25 druhÛ, dal‰ích 120 druhÛ se vyskytuje v dobû tahu. Typick˘mi druhy zdrÏujícími se na stojat˘ch vodách jsou napfi. kachny, husy, vût‰ina bahÀákÛ, rackové a rybáci, nûkteré druhy krátkokfiídl˘ch. Z druhÛ, které v okrese hnízdí to jsou zejména kachna divoká, polák chocholaãka, polák velk˘, slípka zelenonohá, lyska ãerná, chfiástal kropenat˘, chfiástal vodní, rákosník velk˘, rákosník obecn˘, rákosník prouÏkovan˘, nûkdy pisík obecn˘, kulík fiíãní, ledÀáãek fiíãní. Nejbohat‰í na mokfiadní avifaunu jsou ChoryÀské rybníky, následují rybníky u Zubfií a nádrÏ Stanovnice u Karolinky. Tyto lokality jsou také pravidelnû sledovány. Nejintenzivnûj‰í prÛzkum jiÏ nûkolik desetiletí probíhá na ChoryÀsk˘ch rybnících, odkud jsou k dispozici nejucelenûj‰í údaje. ChoryÀské rybníky a ChoryÀsk˘ mokfiad (k. ú. Chorynû, rozloha celkem 70 ha, z toho vlastní rybníky 48 ha): Na rybnících a pfiilehlém mokfiadu bylo od roku 1970 zji‰tûno celkem 172 druhÛ ptákÛ, z toho 97 druhÛ je více nebo ménû vázáno na mokfiad.Vodní ptáci byli z toho zastoupeni 10 druhy brodiv˘ch, 24 druhy vrubozob˘ch, 31 druhem bahÀákÛ (z toho 6 druhÛ jespákÛ, 5 druhÛ vodou‰Û, 2 druhy bfiehou‰Û, 3 druhy kolih, 2 druhy lyskonohÛ) a 14 druhy dlouhokfiídl˘ch (8 druhÛ rackÛ a 6 druhÛ rybákÛ).V 80. a 90. letech ke hnízdícím druhÛm patfiili napfi. potápka malá, potápka velká, kopfiivka obecná, kachna divoká, lÏiãák pestr˘, ãírka obecná, ãírka modrá, polák velk˘, polák chocholaãka, labuÈ velká, moták luÏní, moták pochop, chfiástal vodní, chfiástal kropenat˘, slípka zelenonohá, lyska ãerná, rákosník velk˘, rákosník prouÏkovan˘, cvrãilka slavíková, strnad rákosní a moudivláãek luÏní. Z protahujících druhÛ k nejvzácnûj‰ím patfií husa krátkozobá, kamenáãek pestr˘, sluãka malá, jespák rezav˘, vodou‰ ‰tíhl˘, rybák severní, rybák velkozob˘, bfiehou‰ rud˘, ústfiiãník velk˘, koliha velká, koliha malá, lyskonoh ploskozob˘ a dal‰í. Hamerské rybníky (k. ú. Zubfií, 8 ha): Na rybnících bylo v 80. a 90. letech zji‰tûno 40 mokfiadních druhÛ ptákÛ. Z nich patfiili ke hnízdícím napfi. potápka roháã, potápka malá, kachna divoká, polák velk˘, polák chocholaãka, labuÈ velká (hnízdila pouze v letech 1985 - 1996), slípka zelenonohá, lyska ãerná, rákosník velk˘ a strnad rákosní. V hnízdní dobû se nûkdy vyskytuje chfiástal kropenat˘ a moták pochop. Na prÛtahu se vyskytuje fiada dal‰ích druhÛ, ze vzácnûj‰ích napfi. husa velká, lÏiãák pestr˘, hvízdák euroasijsk˘, ãírka modrá, kopfiivka obecná, rybák ãern˘, vodou‰ ‰ed˘, vodou‰ bahenní, vodou‰ kropenat˘, ojedinûle byli zji‰tûni potápka rudokrká,potápka ãernokrká, kvako‰ noãní, bukáãek mal˘, volavka bílá, ostralka ‰tíhlá, rybák obecn˘, vodou‰ tmav˘ a vodou‰ ‰tíhl˘.

Laãnovské rybníky (k. ú. Laãnov, 15 ha): od konce 80. let bylo na rybnících zji‰tûno 20 druhÛ vázan˘ch na mokfiady. Ke hnízdícím patfií napfi. kachna divoká, polák chocholaãka, slípka zelenonohá a strnad rákosní, v dobû tahu se vyskytují ãírka obecná, ãírka modrá, lÏiãák pestr˘, pisík obecn˘, vodou‰ kropenat˘ a dal‰í. NádrÏ Stanovnice (k. ú. Karolinka, 45 ha): Od poloviny 80. let bylo na nádrÏi a v jejím okolí zji‰tûno celkem 31 druhÛ mokfiadních ptákÛ. Z nich hnízdí napfi. potápka malá, kachna divoká, pisík obecn˘, kulík fiíãní, zaletují ãáp ãern˘ a ledÀáãek fiíãní.V dobû tahu se ze vzácnûj‰ích druhÛ vyskytují napfi. potáplice severní, potáplice malá, potápka roháã, potápka ãernokrká, labuÈ velká, morãák velk˘, hohol severní, volavka popelavá, racek mal˘, vodou‰ kropenat˘ a orlovec fiíãní, koncem 90. let i kormorán velk˘. Na svazích v okolí nádrÏe se vyskytuje dal‰ích 50 druhÛ ptákÛ, ze vzácnûj‰ích napfi. bramborníãek ãernohlav˘, bramborníãek hnûd˘, cvrãilka fiíãní a h˘l rud˘.

PP Rákosina (k. ú. StfiíteÏ n. B., 1,7 ha): z mokfiadních druhÛ hnízdí polák velk˘, kachna divoká, moták pochop, slípka zelenonohá, rákosník velk˘ a strnad rákosní, v okolí rákosiny na polích ãejka chocholatá.V dobû tahu se pravidelnû vyskytuje moudivláãek luÏní. Mokfiad Rybníky (k. ú. Hrachovec, u Vala‰ského Mezifiíãí, 2 ha): Na lokalitû a v jejím okolí bylo v 90. letech zji‰tûno celkem 31 druhÛ ptákÛ, z toho 19 druhÛ vázan˘ch na mokfiady. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hnízdí chfiástal kropenat˘, ãírka obecná, bekasina otavní, strnad rákosní, v dobû tahu byli zji‰tûni napfi. slavík modráãek, labuÈ velká, moták luÏní, konipas citronov˘, bukaã velk˘, bukáãek mal˘, bekasina vût‰í a sluãka malá. Je to velmi perspektivní ornitologická lokalita.

Pfiehled poãtÛ párÛ hnízdící avifauny v okrese Vsetín (1990 - 2000)

The number of breeding pairs of birds in the area of the Vsetín district in the years of 1990 - 2000

Vysvûtlivky:

Legend:

Vyhl - kategorie ohroÏenosti druhu podle vyhlá‰ky ã. 395/1992 Sb.: KO - druh kriticky ohroÏen˘ SO - druh silnû ohroÏen˘ O - druh ohroÏen˘

Vyhl - the category of endangered species according to the act Act No. 114/1992 Sb.: KO - critically endangered species SO - severely endangered species O - endangered species

Ohr (ohroÏenost druhu na území okresu): ! ! ! - druh kriticky ohroÏen˘ (na pokraji vyhynutí) ! ! - druh silnû ohroÏen˘ ! - druh ohroÏen˘

Ohr (threatened species in the Vsetín district): ! ! ! - critically endangered species ! - severely endangered species ! - endangered species

Velikost populace: nejménû od - Min nejv˘‰e do - Max

Population size: Min - Max

Trend (trend populace): + rostoucí, klesající, 0 stabilní nebo nelze stanovit (pfii nízkém poãtu párÛ) ? není známo (napfi. chybí údaje), údaj v závorce znamená trend v letech 1975 - 1990, pokud byl podle na‰ich údajÛ z terénu prokazateln˘.

Population Trend: + increase decrease 0 stable or it is not possible to detect (at a low population) ? unknown (e. g. data is missing), information in the bracket is a trend in the years of 1975 - 1989

Poznámka - uvedeny pfiíãiny ohroÏení apod. LH - lesní hospodafiení ZH - intenzivní zemûdûlské hospodafiení F - samice

Poznámka - notes about causes of threat LH - forestry ZH - intensive agriculture F - female

Vyhl

Ohr

Min

Max

Trend

Potápka roháã Podiceps cristatus

O

!!

3

10

0

Potápka malá Tachybaptus ruficollis

O

!!

10

15

0

10

20

+

15

20

0 (+)

Volavka popelavá Ardea cinerea âáp ãern˘ Ciconia nigra

SO

!

Poznámka

243

âáp bíl˘ Ciconia ciconia

Vyhl

Ohr

Min

Max

Trend

O

!!

14

21

+ (0)

!!

0

2

- (+)

LabuÈ velká Cygnus olor

Poznámka

Kopfiivka obecná Anas strepera

O

!!!

4

10

0

âírka modrá Anas querquedula

SO

!!!

0

3

0

âírka obecná Anas crecca

O

!!!

0

2

0

LÏiãák pestr˘ Anas clypeata

SO

!!!

0

1

0

100

200

+

u rybníkÛ pokles, u tokÛ rÛst

Kachna divoká Anas platyrhynchos Polák chocholaãka Aythya fuligula

!

15

25

0

kolísá

Polák velk˘ Aythya ferina

!

15

35

0

kolísá

Husa velká Anser anser

!

0

2

+

Vãelojed lesní Pernis apivorus

SO

!!

10

20

0

Moták pochop Circus aeruginosus

O

!!

4

8

0

Jestfiáb lesní Accipiter gentilis

O

!!

30

40

0

Krahujec obecn˘ Accipiter nisus

SO

!

150

200

0

Kánû lesní Buteo buteo

250

350

0

Po‰tolka obecná Falco tinnunculus

80

120

0

OstfiíÏ lesní Falco subbuteo

SO

!!

5

12

0

Jefiábek lesní Bonasa bonasia

SO

!!

80

150

0 (-)

LH, rekreace

Tetfiev hlu‰ec Tetrao urogallus

KO

!!!

0

2F

- (-)

je na pokraji vyhynutí

Koroptev polní Perdix perdix

O

!

30

60

- (0)

ZH, rekreace

Kfiepelka polní Coturnix coturnix

SO

!

50

250

+, - (0) kolísá

Chfiástal polní Crex crex

SO

!

120

240

+ (0)

Chfiástal vodní Rallus aquaticus

SO

!!!

8

12

-

Chfiástal kropenat˘ Porzana porzana

SO

!!!

1

3

-

244

kolísá

Vyhl

Ohr

Min

Max

Trend

Slípka zelenonohá Gallinula chloropus

!!

8

16

- (-)

Lyska ãerná Fulica atra

!!

20

40

-

âejka chocholatá Vanellus vanellus

!!

70

90

- (-)

Poznámka

kolísá

Bekasína otavní Gallinago gallinago

SO

!!!

0

2

0 (-)

Sluka lesní Scolopax rusticola

O

!

80

150

0

Pisík obecn˘ Actitis hypoleucos

SO

!!!

8

15

-

!!

15

25

0

kolísá

!

90

120

0

úbytek bukÛ s dutinami

Holub hfiivnáã Columba palumbus

300

600

0

Hrdliãka divoká Streptopelia turtur

150

250

0

Hrdliãka zahradní Streptopelia decaocto

300

500

0

Kukaãka obecná Cuculus canorus

100

150

0

Kulík fiíãní Charadrius dubius Holub doupÀák Columba oenas

SO

uniká pozornosti

Sova pálená Tyto alba

KO

!!!

0

2

- (-)

na pokraji vyhynutí

V˘r velk˘ Bubo bubo

O

!!!

2

4

0

vÏdy byl mal˘ poãet párÛ

Kulí‰ek nejmen‰í Glaucidium passerinum

SO

!

25

40

0

uniká pozornosti

S˘c rousn˘ Aegolius funereus

SO

!

10

20

0

uniká pozornosti

S˘ãek obecn˘ Athene noctua

SO

!!!

0

2

- (-)

na pokraji vyhynutí

200

300

0

!!!

0

2

!

40

70

0

300

500

0

Pu‰tík obecn˘ Strix aluco Pu‰tík bûlav˘ Strix uralensis

KO

Kalous u‰at˘ Asio otus

okolí âertova ml˘na

Ror˘s obecn˘ Apus apus

O

Lelek lesní Caprimulgus europaeus

SO

!!!

0

3

0

LedÀáãek fiíãní Alcedo atthis

SO

!!

2

20

+, - (+,-) kolísá dle zimy

Dudek chocholat˘ Upupa epops

SO

!!!

0

1

0 (-)

uniká pozornosti

zmûna zpÛsobu ZH

245

Vyhl

Ohr

Min

Max

Trend

SO

!!

30

50

+, -

kolísá

Îluna ‰edá Picus canus

!

40

60

0 (-)

LH, úbytek star˘ch buãin

Îluna zelená Picus viridis

!

90

120

0 (-)

ZH,úbytek star˘ch stromÛ

Datel ãern˘ Dryocopus martius

!

70

100

0

LH, úbytek star˘ch bukÛ

900

1 400

0

Krutihlav obecn˘ Jynx torquilla

Strakapoud velk˘ Dendrocopos major

Poznámka

Strakapoud bûlohfibet˘ Dendrocopos leucotos

SO

!!

30

50

0

LH, úbytek star˘ch buãin

Strakapoud jiÏní Dendrocopos syriacus

SO

!

1

4

+

hnízdûní aÏ v 90. letech

Strakapoud prostfiední Dendrocopos medius

O

!!

3

6

0

vÏdy byl velmi vzácn˘

!

40

70

0

Strakapoud mal˘ Dendrocopos minor Datlík tfiíprst˘ Picoides tridactylus

SO

!

20

30

0

Chocholou‰ obecn˘ Galerida cristata

O

!!!

0

1

0 (-)

bûhem 80. let vymizel

!

600

1200

-

ZH

!

600

1200

-

úbytek skotu po r. 1990

Jifiiãka obecná Delichon urbica

2 000

3 000

0

Lindu‰ka lesní Anthus trivialis

500

800

-

Lindu‰ka luãní Anthus pratensis

80

120

+ (+)

0

1

0 (-)

Konipas horsk˘ Motacilla cinerea

250

400

0

Konipas bíl˘ Motacilla alba

400

700

0

80

150

Stfiízlík obecn˘ Troglodytes troglodyte

1 500

2 500

0

Pûvu‰ka modrá Prunella modularis

2 000

4 000

0

âervenka obecná Erithacus rubecula

10 000

15 000

0

Rehek domácí Phoenicurus ochruros

3 000

4 000

0

Skfiivan polní Alauda arvensis Vla‰tovka obecná Hirundo rustica

Konipas luãní Motacilla flava

Skorec vodní Cinclus cinclus

246

O

SO

!!!

!

Vyhl

Ohr

Min

Max

Trend

Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus

!

300

400

0

Bramborníãek hnûd˘ Saxicola rubetra

!

70

100

0

Bramborníãek ãernohlav˘ Saxicola torquata

!

70

90

0

Slavík obecn˘ Luscinia megarhynchos

O

!!!

0

2

0

ojedinûle zahnízdí

Bûlofiit ‰ed˘ Oenanthe oenanthe

SO

!!!

0

1

0

vÏdy byl v malém poãtu

15 000

20 000

0

300

500

- (+, -)

Kvíãala obecná Turdus pilaris

200

400

0 (+)

Drozd zpûvn˘ Turdus philomelos

5 000

8 000

0

Brávník obecn˘ Turdus viscivorus

400

600

0

Cvrãilka zelená Locustella naevia

100

200

0 (+)

Cvrãilka fiíãní Locustella fluviatilis

100

200

+

Rákosník zpûvn˘ Acrocephalus palustris

400

600

0

Kos ãern˘ Turdus merula Kos horsk˘ Turdus torquatus

SO

!

Rákosník obecn˘ Acrocephalus scirpaceus

!!

10

20

0

Rákosník prouÏkovan˘ Acrocephalus schoenobaenus

!!

5

10

0

Rákosník velk˘ SO Acrocephalus arundinaceus

!!!

3

7

- (-)

300

400

0

40

60

+

Pûnice pokfiovní Sylvia curruca

400

700

0

Pûnice hnûdokfiídlá Sylvia communis

500

800

0

Pûnice ãernohlavá Sylvia atricapilla

6 000

12 000

0

Pûnice slavíková Sylvia borin

300

500

0

Budníãek lesní Phylloscopus sibilatrix

400

600

0

Budníãek men‰í Phyloscopus collybita

4 000

6 000

0

Sedmihlásek hajní Hippolais icterina Pûnice vla‰ská Sylvia nisoria

SO

!!

Poznámka

kolísá, neznámé pfiíãiny

pouze ChoryÀsk˘ mokfiad

247

Vyhl

Min

Max

Trend

Budníãek vût‰í Phylloscopus trochilus

1 500

3000

0

Králíãek obecn˘ Regulus regulus

4 000

6 000

0

Králíãek ohniv˘ Regulus ignicapillus

2 000

3 000

0

400

700

0

150

250

- (-)

Lejsek bûlokrk˘ Ficedula albicollis

300

500

+

Lejsek ãernohlav˘ Ficedula hypoleuca

1

5

0

Mlynafiík dlouhoocas˘ Aegithalos caudatus

400

600

0

S˘kora babka Parus palustris

400

600

0

S˘kora luÏní Parus montanus

500

800

0

S˘kora uhelníãek Parus ater

4 000

6 000

0

S˘kora parukáfika Parus cristatus

600

900

0

S˘kora modfiinka Parus caeruleus

1 000

1 500

0

S˘kora koÀadra Parus major

4 000

6 000

0

Brhlík lesní Sitta europaea

2 000

3 000

0

·oupálek dlouhoprst˘ Certhia familiaris

1 000

1 500

0

!

5

10

0

Lejsek ‰ed˘ Muscicapa striata

O

Lejsek mal˘ Ficedula parva

SO

·oupálek krátkoprst˘ Certhia brachydactyla

Ohr

!!

Moudivláãek luÏní Remiz pendulinus

O

!!

3

10

+,-

Îluva hajní Oriolus oriolus

SO

!!

20

30

-

Ëuh˘k obecn˘ Lanius collurio

O

!

900

1200

0

Ëuh˘k ‰ed˘ Lanius excubitor

O

!!!

2

4

0

Sojka obecná Garrulus glandarius

600

900

0

Straka obecná Pica pica

100

200

0

60

120

0

Ofie‰ník kropenat˘ Nucifraga caryocatactes

248

O

Poznámka

LH, úbytek buãin

zahnízdí náhodnû

kolísá

vÏdy jen nûkolik párÛ

Vyhl

Ohr

Min

Max

Trend

100

150

0

35

60

+ (+)

·paãek obecn˘ Sturnus vulgaris

1 500

3 000

0

Vrabec domácí Passer domesticus

2 000

4 000

-

Vrabec polní Passer montanus

800

1 500

0

Pûnkava obecná Fringilla coelebs

20 000

30 000

0

Zvonohlík zahradní Serinus serinus

500

800

0

Zvonek zelen˘ Chloris chloris

500

800

0

Stehlík obecn˘ Carduelis carduelis

400

600

0

âíÏek lesní Carduelis spinus

100

600

+, -

Konopka obecná Carduelis cannabina

250

500

0

Kfiivka obecná Loxia curvirostra

100

1000

+, -

H˘l obecn˘ Pyrrhula pyrrhula

400

600

0

2

8

- (+)

Dlask tlustozob˘ Coccothraustes coccothraustes

500

800

0

Strnad obecn˘ Emberiza citrinella

1 500

2 500

0

Vrána ob. ‰edá Corvus corone cornix Krkavec velk˘ Corvus corax

H˘l rud˘ Carpodacus erythrinus

O

O

!

Poznámka

kolísá (semena smrku)

kolísá (semena smrku)

zarÛstání hnízdi‰È

Strnad zahradní Emberiza hortulana

KO

!!!

0

1

0 (-)

prakticky vyhynul

Strnad luãní Emberiza calandra

KO

!!!

1

5

+ (-)

kolísá

!

30

60

0

Strnad rákosní Emberiza schoeniclus

249