Textová část

OBSAH DOKUMENTACE

A/

Textová část

Průvodní zpráva 1. Základní údaje ..................................................................................................................................... 4 1.1 Název úkolu, pořizovatel, zpracovatel ........................................................................................... 4 1.2 Zadání a pořízení územního plánu ................................................................................................ 4 1.3 Cíle územního plánu ...................................................................................................................... 5 1.4 Pouţité podklady ............................................................................................................................ 6 1.4.1 Mapové podklady .................................................................................................................... 6 1.4.2 Předchozí ÚPD a ÚPP ............................................................................................................ 6 1.4.3. Ostatní podklady .................................................................................................................... 6 1.5 Zhodnocení předchozí ÚPD a podkladů a jejich vyuţití ................................................................ 6 1.6 Vyhodnocení splnění poţadavků Souborného stanoviska ............................................................ 6 2. Návrh řešení ........................................................................................................................................ 8 2.1 Vymezení řešeného území ............................................................................................................ 8 2.2 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot v území .................................. 8 2.2.1 Význam obce ve struktuře osídlení a širší vztahy v území ..................................................... 8 2.2.2 Demografické podmínky.......................................................................................................... 8 2.2.3 Ekonomické podmínky ............................................................................................................ 9 2.2.4 Kulturní podmínky ................................................................................................................... 9 2.2.5 Urbanistické a architektonické podmínky .............................................................................. 10 2.2.6 Přírodní podmínky ................................................................................................................. 10 2.3 Návrh koncepce rozvoje obce ...................................................................................................... 10 2.3.1 Strategie rozvoje obce ........................................................................................................... 10 2.3.2 Oblasti rozvoje obce .............................................................................................................. 11 2.4 Návrh koncepce bydlení, občanské vybavenosti, sluţeb a výroby .............................................. 11 2.4.1 Bydlení ................................................................................................................................... 11 2.4.2 Občanská vybavenost a sluţby ............................................................................................. 11 2.4.3 Sport a rekreace .................................................................................................................... 12 2.4.4 Výroba ................................................................................................................................... 12 2.4.5 Veřejná prostranství .............................................................................................................. 13 2.5. Návrh koncepce dopravy a technického vybavení ..................................................................... 13 2.5.1 Doprava ................................................................................................................................. 13 2.5.2 Zásobování elektrickou energií ............................................................................................. 15 2.5.3 Telekomunikační a spojová zařízení ..................................................................................... 18 2.5.4 Zásobování plynem ............................................................................................................... 19 2.5.5 Vodní hospodářství ............................................................................................................... 19 2.5.6 Odpadové hospodářství ........................................................................................................ 21 2.6 Návrh koncepce ochrany krajiny .................................................................................................. 21 2.6.1 Zvláště chráněná území a ostatní plochy v zájmu ochrany přírody ...................................... 21 2.6.2 Územní systém ekologické stability ...................................................................................... 21 2.6.3 Návrh zalesnění .................................................................................................................... 22

2

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LUBĚ / NÁVRH

2.7. Návrh regulativů .......................................................................................................................... 23 2.7.1 Úvod ...................................................................................................................................... 23 2.7.2 Základní typy ploch ............................................................................................................... 23 2.7.3 Členění území – jednotlivé plochy ........................................................................................ 24 2.7.4 Vymezení zastavitelného území ........................................................................................... 25 2.7.5 Charakteristika jednotlivých funkčních ploch podléhajících regulaci .................................... 26 2.8. Limity vyuţití území včetně stanovených záplavových území ................................................... 35 2.9. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav ............................. 35 2.10 Vyhodnocení záborů ZPF .......................................................................................................... 36 2.11.Poţadavky civilní ochrany ......................................................................................................... 37 2.11.1 Úvod, základní údaje........................................................................................................... 37 2.11.2 Návrh opatření ÚPN pro potřeby CO .................................................................................. 37 2.11.3 Základní podmínky pro funkci systému CO ČR z hlediska znalosti obyvatelstva, které je nutno naplnit ................................................................................................................................... 38 2.12 Návrh lhůt aktualizace ............................................................................................................... 38 2.13 Etapizace výstavby .................................................................................................................... 38 2.14 Přehled návrhových ploch ......................................................................................................... 39 3. Závazná část ve formě regulativů ..................................................................................................... 40 3.1 Úvod............................................................................................................................................. 40 3.1.1 Závaznost územně plánovací dokumentace a účel regulativů ............................................. 40 3.1.2 Rozsah platnosti.................................................................................................................... 40 3.1.3 Vymezení pojmů ................................................................................................................... 40 3.2 Urbanistická koncepce ................................................................................................................. 42 3.3 Členění území obce na funkční plochy a jejich vyuţití ................................................................ 42 3.3.1 Přehled jednotlivých ploch .................................................................................................... 42 3.3.2 Charakteristika a regulace jednotlivých ploch ....................................................................... 44 3.4 Limity vyuţití území ..................................................................................................................... 52 3.5 Návrh koncepce dopravy a technické infrastruktury .................................................................... 52 3.6 Návrh územního systému ekologické stability ............................................................................. 53 3.7 Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb ............................................................................. 53

B/

Grafická část

Výkres č. 1

Širší vztahy

M 1:50 000

Výkres č. 2

Hlavní výkres

M 1:5 000

Výkres č. 3

Dopravní řešení

M 1:2 000

Výkres č. 4

Vodní a odpadové hospodářství

M 1:2 000

Výkres č. 5

Energetika

M 1:2 000

Výkres č. 6

Vymezení veřejně prospěšných staveb

M 1:2 000

Výkres č. 7

Zábory ZPF a PUPFL

M 1:2 000

Výkres č. 8

Výřez hlavního výkresu

M 1:2 000


3

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Název úkolu, pořizovatel, zpracovatel Název úkolu:

Územní plán obce Lubě návrh ÚPN

Pořizovatel:

Obec Lubě 679 21

Zpracovatel:

A.VE. STUDIO, sdruţení projektantů M. Majerové 3, 638 00 Brno zastoupené: Ing. arch. Helenou Kočišovou IČO: 65861701 a: Ing. arch. Štěpánem Kočišem IČO: 65309901

Smlouva o dílo:

3/2004

Zpracovatelský kolektiv:

Ing. arch. Helena Kočišová Ing. arch. Štěpán Kočiš

, 1.2 Zadání a pořízení územního plánu Koncept územního plánu obce Lubě byl zpracován na základě Zadání, které bylo schváleno Zastupitelstvem obce dne 4. 10. 2004 Úkol byl zadán Obecním úřadem obce Lubě, zastoupeném starostou Josefem Filkou, A.VE. STUDIU, sdruţení projektantů, zastoupeném Ing. arch. Helenou Kočišovou, v březnu 2004. Na zpracování Územního plánu obce Lubě byla mezi obcí Lubě a zpracovatelem uzavřena smlouva o dílo č. 3/2004 ze dne 25. 3. 2004, ve které byly specifikovány následující části díla: 1. část díla - Koncept územního plánu obce 2. část díla – Návrh územního plánu obce Hlavními důvody pro pořízení územního plánu obce jsou: 

nutnost posílení demografické a ekonomické stability obce.



nutnost stanovení priorit rozvoje obce.



potřeba provedení územní a technické přípravy pro umísťování bytové výstavby a podnikatelských aktivit v obci.



potřeba koordinované dostavby, rekonstrukce a údrţby technické a dopravní infrastruktury v území.



nutnost pořízení závazného dokumentu pro řízení územního rozvoje obce.

Územní plán se pořizuje, zpracovává a projednává zejména podle: Zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, Vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných technických poţadavcích na výstavbu, Vyhlášky č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění.

4


1.3 Cíle územního plánu 

Zpracování územního plánu je důleţitým krokem k obnově obce. Územní plán má za úkol zhodnotit obec jako celek, včetně krajiny a stanovit moţností jejího rozvoje. Řešení vychází jednak z dále uvedených podkladů, jednak z vyjádření a připomínek dotčených orgánů a organizací a především z poţadavků a připomínek zastupitelstva a občanů obce Lubě.



Po schválení územního plánu bude třeba přistoupit ke zpracování dalších stupňů projektové dokumentace: zastavovací, urbanistické a architektonické studie a projekty rozvojových lokalit, pozemních staveb, inţenýrských sítí, komunikací apod. Můţe být vydán katalog doporučených typů staveb, tvarů střech, dveří, oken apod.



Při předloţení konceptu a návrhu územního plánu k veřejnému projednání doporučujeme uspořádat v obci anketu, která by obyvatelům umoţnila aktivně se podílet na dalších pracích navazujících na územní plán.



Schválený Územní plán obce Lubě bude slouţit zejména k řízení výstavby a dalších souvisejících a navazujících činností a bude podkladem pro realizaci jednotlivých investičních akcí.



Stručně je tedy moţno říci, ţe úkolem územního plánu je připravit názorný řádně projednaný dokument, vyúsťující v závazný doklad, potřebný pro optimální řízení rozvoje obce.

Hlavními cíli které má územní plán splnit jsou: 

vymezit limity vyuţití území vyplývající z ochrany přírody a krajiny, ţivotního prostředí, zdravých ţivotních podmínek, přírodních zdrojů, památek a technické a dopravní infrastruktury tak, aby nebyla překročena únosná míra zatíţení území



optimálně stanovit funkční vyuţití ploch na celém území obce tak, aby nedocházelo k vzájemnému negativnímu působení



zachovat jedinečnost krajiny a specifickou identitu obce, vycházející z tradic



vymezit stabilizované a rozvojové plochy pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, rekreaci a výrobu



vyhodnotit kapacity a stav stávajících zařízení dopravní a technické infrastruktury a navrhnout optimální řešení jejich dostavby, rekonstrukce a údrţby



vymezit zastavitelné a nezastavitelné území obce



navrhnout regulativy prostorového a funkčního uspořádání území



navrhnout opatření k obnově a ochraně krajiny a její ekologické stability a vyváţení jednotlivých aktivit v ní



navrhnout opatření na ochranu přírody a ţivotního prostředí



vymezit územní systém ekologické stability



vymezit nutné asanační či rekonstrukční zásahy



stanovit veřejně prospěšné stavby



stanovit dopady navrhovaného řešení na zemědělský a lesní půdní fond a na ţivotní prostředí



navrhnout pořadí (etapy) výstavby a změn v území

Na základě schváleného územního plánu bude dále moţno: 

řídit komunální politiku v oblasti urbanistického rozvoje



zpracovat podrobnou územně plánovací a projektovou dokumentaci jednotlivých rozvojových lokalit a staveb



zpracovat a realizovat komplexní pozemkové úpravy


5

1.4 Pouţité podklady 1.4.1 Mapové podklady 1.

Digitalizovaná katastrální mapa 1:2000, Katastrální úřad Blansko, 2004

2.

Odvozená mapa SMO 1:5000, ČÚZK,

3.

Silniční mapa ČR 1:50000

4.

Turistická mapa č. 50 1:50000, Klub českých turistů, 1998

1.4.2 Předchozí ÚPD a ÚPP 1.

Urbanistická studie obce Lubě (zpracoval Prof. ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc., „Projekce Brno“, leden 2000)

2.

ÚPN VÚC Brněnského kraje

1.4.3. Ostatní podklady 1.

Zadání Územního plánu obce Lubě, schválené dne 4. 10. 2004

2.

Místní program obnovy vesnice Lubě (zpracoval Prof. ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc., „Projekce Brno“, leden 2000)

3.

Aktuální demografické údaje poskytnuté zástupci obce

4.

Rychlostní komunikace R 43 - investiční záměr (zprac. firma HBH Projekt, s.r.o., 2002)

5.

Plán péče o Přírodní památku Krkatá bába

1.5 Zhodnocení předchozí ÚPD a podkladů a jejich vyuţití Urbanistická studie obce Lubě z roku 2000, která byla projednána jako koncept územního plánu, byla pouţita jako územně plánovací podklad. Katastrální území Lubě je součástí řešení ÚPN VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace. Pro řešené území z konceptu ÚPN VÚC vyplývají tyto poţadavky: 

respektovat navrţenou trasu rychlostní silnice R43



respektovat nadmístní inţenýrské sítě včetně jejich ochranným pásem



zohlednit ÚSES vyššího stupně

Do ÚPO je zapracován Generel místního územního systému ekologické stability (dále ÚSES) a povýšen na úroveň Plánu místního ÚSES. Další výše uvedené podklady byly pouţity pro vypracování příslušných částí této práce. Vyjádření a podklady poskytnuté dotčenými orgány státní správy, institucemi a organizacemi byla respektována.

1.6 Vyhodnocení splnění poţadavků Souborného stanoviska Souborné stanovisko pro dokončení územního plánu obce Lubě bylo zpracováno podle výsledků projednání Konceptu územního plánu obce Lubě a schváleno 23. 5. 2005. Koncept ÚPn obce byl zpracován na podkladě schváleného Zadání. Veřejné jednání se zajištěným odborným výkladem se konalo 24. 2. 2005. Místo a doba konání byla oznámena veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce od 24. 1. 2005 do 23. 2. 2005 a v této lhůtě byl koncept územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí na OÚ Lubě a na MěÚ Blansko ( RR SÚ MěÚ Blansko).

6


K obsahu Souborného stanoviska: Kap. 3. Posouzení splnění poţadavků zadání ÚPO obce a následných závěrů – pokyny pro zpracování návrhu územního plánu obce Poţadavky pořizovatele byly v návrhu ÚPN zapracovány. Kap. 5. Vyhodnocení stanovisek DOSS a subjektů dotčených na k.ú. obce ke konceptu řešení ÚPO Poţadavky uvedené v této kapitole byly splněny. Kap. 6. Vyhodnocení námitek vlastníků pozemků a staveb, jejichţ práva jsou dotčena konceptem řešení ÚPN včetně návrhu rozhodnutí o podaných námitkách a vyhodnocení připomínek občanů a obce Poţadavky uvedené v této kapitole byly splněny.


7

2. NÁVRH ŘEŠENÍ 2.1 Vymezení řešeného území Území obce Lubě tvoří katastrální území Lubě, které je současně územím řešeným v územním plánu obce. Tabulka č. 1

Struktura půdního fondu v katastru Lubě (údaje jsou zaokrouhleny)

Lubě

údaje v ha orná půda

127

zahrady

5

ovocné sady

2

louky

28

pastviny

17

zemědělská půda celkem

178

lesy

148

zastavěné plochy, ostatní plochy

22

celkem k.ú.

353

2.2 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot v území 2.2.1 Význam obce ve struktuře osídlení a širší vztahy v území Obec Lubě je samosprávnou obcí náleţející do území obce s rozšířenou působností - města Blanska, od kterého je vzdálena asi 17 km západním směrem. Členité katastrální území obce má rozlohu 353 ha. Nachází se v průměrné výšce 340 - 430 m n.m. Katastr Lubě hraničí s katastry těchto obcí: Ţernovník, Malá Lhota, Újezd u Černé Hory, Hluboké Dvory a Brťov – Jeneč. Obcí prochází červená značená turistická cesta (Černá Hora – Krkatá bába) a místní cyklotrasa. Katastrální území sousedí s Přírodním parkem Lysicko. Ve struktuře osídlení spáduje obec kulturními i ekonomickými vazbami k Ţernovníku (2km), Černé Hoře (5km), Brťovu (3km), Blansku (17km), Boskovicím (21km) a Brnu (28km). Do těchto sídel vyjíţdí obyvatelé za sluţbami a občanskou vybaveností a většina ekonomicky aktivních obyvatel obce za prací. Funkci stavebního úřadu vykonává SÚ Černá Hora. Obec se nachází v území, vyuţívaném k rekreaci především obyvateli Brna. Obcí prochází silnice III. třídy. Spojení s okolními obcemi je zajištěno autobusovou dopravou. Nejbliţší ţelezniční stanice se nachází v Rájci – Jestřebí - směr Brno – Česká Třebová. Nejbliţší čerpací stanice pohonných hmot se nachází v Černé Hoře.

2.2.2 Demografické podmínky Obec Lubě patří k malým obcím. Dnes zde ţije celkem 108 trvale bydlících obyvatel. Další demografické údaje o vývoji a stavu obce jsou uvedeny v následujících tabulkách dle dostupných podkladů. Tabulka č. 2

Demografický vývoj obce Lubě od roku 1869 do roku 2004 dle dostupných materiálů

rok

obyvatel (trv. bydl.)

domů

1846

131

23

1869

155

1880

129

1890

159

8

bytů

28


1900

157

1910

175

1921

194

1930

181

1950

147

1961

160

1970

144

1980

119

1991

95

41

44

1998

97

41

44

2001

107

43

46

2004

108

44

47

Tabulka č. 3

28

Demografické údaje

údaj

2004

počet částí obce Lubě

1

počet trvale bydlících obyvatel

108

z toho: ţeny

56

z toho: muţi

52

z toho: mládeţ do 14 let

20 (18,5 %)

z toho: občané ve věku 15 – 59 let

62 (57,4 %)

z toho: občané starší 60 let

26 (24,1%)

počet domů celkem z toho: rodinné domy počet bytů celkem z toho: trvale obydlených neobydlených

44 39 47 41 6

Z demografického vývoje obyvatelstva je od roku 1991 patrný mírný nárůst počtu obyvatel, průměrně 1 os. za 1 rok. Z toho lze odvodit předpokládané zvýšení počtu obyvatel na 128 v roce 2025.

2.2.3 Ekonomické podmínky Obec Lubě si doposud zachovala charakter zemědělské obce. Na zemědělské půdě dnes převáţně hospodaří Agrodruţstvo Brťov - Lipůvka. Lesní pozemky jsou ve správě obce a soukormých vlastníků. V obci působí pouze jediný podnikatel – ţivnostník, provozující stolařství.

2.2.4 Kulturní podmínky První zmínka o obci je z roku 1360. V 15. století zde existoval dvůr, jehoţ pravděpodobné zbytky se nacházejí v trati U dvoru na ostroţně nad údolím Malolhotského potoka. V 16. století byla vesnice rozdělena na část patřící k Černé Hoře a zbytek pánům z Lomnice. Počátkem 17. století zde bylo 17 domů, z toho po třicetileté válce 6 pustých. V roce 1922 byla obec postiţena stoletou povodní. Škola (jednotřídka) byla otevřena v roce 1923 a r. 1924 Místní lidová knihovna.


9

Název obce a zároveň stejnojmenného potoka je odvozen ze slova „lubě“ – tj. dřevěné nádrţky, do níţ padalo zrno z ručních mlýnků, které se zde pravděpodobně vyráběly. V Lubě nejsou ţádné objekty vedené v seznamu kulturních památek ani v památkovém zájmu. Památkami místního významu jsou kříţe a zvonička v centru obce. Vzhledem k tomu, ţe se obec nachází ve staré kulturní oblasti osídlené jiţ od pravěku, je nutno, ve smyslu zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, povaţovat obec a její katastr za území s moţnými archeologickými nálezy. 2.2.5 Urbanistické a architektonické podmínky Obec Lubě je z urbanistického hlediska pravděpodobně typem kolonizační lesní návesní vsi. Nejstarší zástavba vznikla při soutoku dvou potoků a při brodu přes potok Lubě – na jeho levém, lépe osluněném břehu. Další domy pak byly postaveny na druhém břehu, kde se rovněţ nacházel mlýn s náhonem, který je v terénu dodnes dobře patrný. Rozvoj obce pak pokračoval v 19. a 20. století ze starého jádra jiţním směrem podél obou břehů potoka. Nejnověji byly postaveny domy na hraně náhorní roviny nad obcí u silnice na Ţernovník. Původní statky jsou kamenné ve tvaru uzavřených čtyřstranných usedlostí, případně ve tvaru U, pokud se jedná o uzavřenou zástavbu v ulici. Domy jsou jednopodlaţní se sedlovou střechou sklonu O O asi 40 - 45 , okapově orientovanou. 2.2.6 Přírodní podmínky Katastrální území Lubě se rozkládá v nadmořské výšce od 320 m n.m. do 484 m n.m, t.j. od soutoku Lubě a Malolhotského potoka Korýtky na jihu po vrch Jedůvka přiseverní hranici k.ú. Katastr Lubě je součástí Ţernovické hrástě – nejvýchodnějšího výběţku Českomoravské vrchoviny. Území má charakter ploché, od jihu k severu se zvolna zvedající vrchoviny zbrázděné hlubokým údolním zářezem říčky Lubě a jejích přítoků. Na katastrálním území Lubě je evidováno sesuvné území „Lubě“ – sesuv potenciální č. 4197 – plocha 20x20m – rok revize 1980. Do k.ú. zasahuje sesuvné území „Malá lhota“ – sesuv potenciální č. 4198 – plocha 100x400m – rok revize 1980. V daném území naprosto převaţují z lesních porostů jehličnaté. Dominujícími dřevinami jsou smrk a borovice. Listnaté porosty jsou zastoupeny v místech četných strmých svahů, kde převládá přirozená druhová skladba (habrové doubravy, bory, s příměsí javora klenu, jasanu a lípy). Rozptýlená zeleň se vyskytuje na mezích, nesečených sadech, ve starých úvozových cestách a strţích a především podél toků jako břehové porosty. Komplexní pozemkové úpravy se zde zatím nezpracovávají.

2.3 Návrh koncepce rozvoje obce

2.3.1 Strategie rozvoje obce Pro objektivní stanovení potřeb a priorit rozvoje obce byla definována základní rozvojová strategie, z níţ vychází také základní koncepce urbanistického rozvoje, která určuje zásady uspořádání území. Hlavní záměry rozvoje 1.

Lubě se bude profilovat jako obec nabízející kvalitní moţnosti pro bydlení a rekreaci

2.

Výraznou roli v rozvoji obce bude hrát čistota ţivotního prostředí a přitaţlivá okolní krajina

Hlavní cíle rozvoje 1.

Budou respektovány současné hodnoty v území

2.

Bude zajištěna dostatečná nabídka vhodných stavebních pozemků pro bydlení i sluţby

3.

Bude posilněna centrální část obce s důrazem na nabídku sluţeb pro turistický ruch

10


Hlavní zásady prostorového řešení Hlavním bodem koncepce rozvoje obce je snaha o maximální moţné propojení jednotlivých funkcí v rámci území. Většina současně zastavěného území je zahrnuta do ploch smíšené zástavby, kde převládá funkce bydlení, ale doporučuje se rovněţ umísťování sluţeb, obchodu a drobné výroby. Plochy, které byly z území vyčleněny pro jinou funkci, mají specifické podmínky a jsou pro bydlení méně vhodné či zcela nevhodné. Přehled funkčního členění ploch je uveden v kapitole 2.7.3 Členění území – jednotlivé plochy.

2.3.2 Oblasti rozvoje obce 

bydlení, občanská vybavenost a sluţby



rekreace



doprava a technické vybavení



příroda a krajina

2.4 Návrh koncepce bydlení, občanské vybavenosti, sluţeb a výroby 2.4.1 Bydlení Celková kapacita ploch nově navrţených k obytné výstavbě je cca 7 RD, coţ při předpokladu nárůstu obyvatel o 20 (tj. potřebný nárůst bytů o 7) odpovídá uvaţované potřebě. Výstavba je rovněţ moţná v současné smíšené zástavbě, v prolukách. Tyto moţnosti jsou ovšem prostorově omezené. V navrţených lokalitách předpokládáme převáţně funkci bydlení, přesto je zde připuštěna také občanská vybavenost, sluţby a rekreace. Území určené této funkci je nazváno jako plochy smíšené zástavby s převaţující funkcí bydlení. Nová zástavba je minimálně prostorově regulována v kapitole 2.7.5 Charakteristika jednotlivých funkčních ploch podléhajících regulaci, podrobnější regulaci musí stanovit následující dokumentace (regulační plán nebo zastavovací studie), která bude pro nově zakládané lokality zpracována. Současná lokalita 

B1 současná zástavba

Nově navrţené lokality 

B2 Ve ţlebě

3RD



B3 Loţky

4 RD

2.4.2 Občanská vybavenost a sluţby Stávající občanské vybavení v zastavěném území bude respektováno. K zařízením veřejně prospěšným patří obecní úřad, poţární zbrojnice, zvonička, veřejná knihovna. Kapacita těchto zařízení je pro obec dostačující. Se zřízením školního vybavení se neuvaţuje. Děti navštěvují mateřskou i základní školu v Černé Hoře. Obec je přifařena do Újezda u Černé Hory, kde je i hřbitov. Pošta a stavební úřad se nacházejí v Černé Hoře, vyšší úřady v Blansku. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče jsou v Černé Hoře, Blansku a Brně. Kapacitu tzv. zařízení komerčního typu, která zahrnují všechna zařízení závislá na nabídce a poptávce (zařízení maloobchodu, veřejného stravování, ubytování a sluţeb všeho druhu) v konceptu územního plánu neposuzujeme. Rozsah stávajících zařízení v podstatě odpovídá standardu v obcích této velikosti. Nachází se zde: restaurace s hygienickým zařízením u víceúčelové nádrţe s výletištěm a hřištěm pro děti. Obchod se smíšeným zboţím v centru obce byl v nedávné době zrušen. Pro případ dalšího rozvoje občanské vybavenosti není navrţena ţádná samostatná plocha Nová zařízení mohou dále vznikat kdekoliv v obytné zóně jako samostatné objekty nebo jako integrovaná


11

součást objektů obytných, závazným poţadavkem je naprostá nezávadnost zařízení z hlediska vlivů na obytnou zástavbu. Nové lokality občanské vybavenosti mimo současně zastavěné území nejsou navrţeny. Současná lokalita 

O1 Restaurace s víceúčelovou nádrţí

2.4.3 Sport a rekreace Původní sportovní travnaté hřiště bylo zrušeno. Dětské hřiště se nachází v prostoru u víceúčelové nádrţe. Pro rozšíření moţností sportu a rekreace je navrţena plocha na okraji obce R1. Ke sportovně rekreačním zařízením náleţí také tábořiště v jiţní části katastru se souborem ubytovacích a stravovacích staveb, v blízkosti přírodní památky Krkatá bába. Další tábory, které v letních měsících vznikají v údolí potoka Lubě, jsou pouze stanové. Tyto, spolu s rostoucím počtem turistů, jsou dokladem atraktivity krajiny kolem potoka Lubě. Údolím vede červená turistická stezka vyuţívaná celoročně pro pěší turistiku, lyţařskou běţeckou turistiku a v návaznosti na chov koní v Hlubokých Dvorech taky pro hipoturistiku. V obci je 6 domů vyuţívaných jako chalupy a 5 chat. Další dvě jsou v k.ú. mimo zastavěné území. Nově navrţená lokalita 

R1 Sportovně rekreační areál Ve ţlebě

2.4.4 Výroba 2.4.4.1 Průmysl a ostatní podnikatelské aktivity V obci působí pouze jeden podnikatel. Ţádný areál zemědělské ani průmyslové výroby se v obci nenachází. Navrţeny nejsou ţádné plochy pro podnikání a výrobu Drobné podnikatelské aktivity bez negativních vlivů na okolí mohou vznikat ve smíšené zástavbě s převaţující funkcí bydlení, kde je v rozsáhlých hospodářských objektech u obytné zástavby dostatek vhodných prostorů. V případě zřízení provozovny je vţdy třeba v rámci vlastního pozemku zřídit dostatečně kapacitní parkoviště. 2.4.4.2 Zemědělská výroba Z celkové výměry katastru zabírá zemědělská půda 178 ha, z toho orná půda 127 ha, louky 28 ha, pastviny 17 ha, zahrady 5 ha a ovocné sady 2 ha. V obci hospodaří na největší ploše Agrodruţstvo Brťov - Lipůvka. Ţivočišná výroba se zde nenachází. Současný stav zemědělství je v návrhu respektován, komplexní pozemkové úpravy se tu neřeší. Rostlinná výroba se nyní řídí poptávkou, nejsou zde pevné osevní postupy. Skladba plodin se v posledních letech (zřejmě z úsporných důvodů) poměrně zjednodušila, také se změnami v ţivočišné výrobě jsou omezeny víceleté pícniny. 2.4.4.3 Lesní hospodářství V obci je cca 148 ha lesní půdy. Lesy jsou ve správě obce a jednotlivých soukromých vlastníků.

12


2.4.5 Veřejná prostranství Relativně rozptýlený typ zástavby, který se v obci nachází, nevytváří přirozeným způsobem ţádnou náves ani jiný významnější veřejný prostor. Jako hlavní veřejný prostor vnímáme celé nábřeţí potoka Lubě s několika významnějšími body, např. u obecního úřadu, u bývalého obchodu, před kapličkou a u kříţku. Případné úpravy těchto prostor by měly vést ke zdůraznění jejich funkce jako veřejného prostoru.

2.5. Návrh koncepce dopravy a technického vybavení

2.5.1 Doprava 2.5.1.1 Přepravní vztahy Obec Lubě dopravně spáduje především k lokálnímu centru Černé Hoře (asi 5 km) a okresnímu městu Blansku (asi 17 km). Krajské město Brno je vzdálené přibliţně 27 km . Svým významem je v dopravních vztazích naprosto převaţující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Katastrem obce neprochází ţeleznice, nejbliţší ţelezniční stanicí je asi 10 km vzdálený Rájec – Jestřebí na trati č.260 Brno - Česká Třebová 2.5.1.2 Silniční síť Katastrálním územím obce Lubě prochází tato silnice: III/37719 Ţernovník – Lubě – Unín. Tato silnice je dopravní osou obce, je šířkově omezená jak přírodními podmínkami, tak i okolní zástavbou. Nepříznivé parametry silniční trasy jsou způsobeny rovněţ nezbytným překonáním výrazného terénního zlomu v prostoru obce, jehoţ výsledkem je sklon 12% ve východní části obce a téměř 14% na jihozápadním okraji obce. Na tuto komunikaci navazuje několik větví místních obsluţných přístupových komunikací k jednotlivým objektům. Na silnici III. třídy je rovněţ napojena (kříţí ji) hlavní obsluţná komunikace v obci, která vede obcí v souběhu s potokem. Konkrétní závadou (DZ1) je malý poloměr oblouku v serpentině silnice III. třídy při vstupu do obce ze směru od Ţernovníku. Vzhledem k malému dopravnímu zatíţení v místě, návrhu sníţené rychlosti a nutnosti asanací v případě úpravy směrového oblouku nebude tato závada prozatím řešena. Dle kategorizace silniční sítě se předpokládají postupné úpravy silnice mimo zastavěné území dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" v kategorii S 7,5/60(50). Doporučujeme, vzhledem k malému zatíţení komunikace pouţití kategorie S 6,5/40 – 60 ve smyslu dodatku ČSN 736101. V zastavěné části obce by v souladu s poţadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ měly být provedeny úpravy silničního průtahu III/37719 v kategorii MO 9/50, coţ odpovídá funkční třídě B2 sběrná s omezenou dopravní obsluhou. Vzhledem k místním podmínkám je však reálnější poţadovat parametry kategorie MO 7,5/30, nebo MO 6,5/30 - funkční třída C 2 obsluţná, tj s vozovkou o šířce 5,5 m, s moţností lokálního rozšíření nebo zúţení dle konkrétních místních podmínek a navrhnout v průtahu obcí pokud moţno oboustranný nebo alespoň jednostranný chodník. Návrhová rychlost odpovídá existujícím směrovým, sklonovým i prostorovým podmínkám. Ochranné pásmo u silnice III. třídy činí 15 m od osy silnice mimo souvisle zastavěné území. Východní částí katastrálního území ve směru sever – jih je navrţena rychlostní silnice R 43 Brno – Svitavy (šířkové parametry 24,5/120). Na území katastru obce nedochází k ţádnému kříţení této komunikace s ostatními, ani k napojení obce Lubě. Trasa rychlostní silnice byla převzata z Investičního záměru, zpracovaného projektovou kanceláří HBH projekt v únoru 2002. 2.5.1.3 Síť místních komunikací Většina MK v obci, kromě komunikace vedoucí podél potoka, je tvořena krátkými napojeními obytných objektů na silnici III. třídy. Prostorové parametry těchto komunikací vycházejí z moţnosti osídlení i terénu, mají minimální rozměry, nicméně v podstatě vyhovující daným potřebám. Tyto místní komunikace i komunikace nově navrţené jsou zahrnuty do funkční třídy D1 zklidněné se smíšeným provozem. Mohou být řešeny jako obytné se sníţenou rychlostí.


13

Nevyhovující rozhledové poměry na křiţovatkách místních komunikací se silnicí III/37719 budou řešeny osazením dopravního značení. 2.5.1.4 Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle potřeb jednotlivých objektů. Tabulka č. 4

Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec - informativní

stupeň automobilizace

velikost útvaru obyvatel)

3,0 1,2 Tabulka č. 5

sídel. poloha objektu (počet

dělba práce

do 20 000

místní význam

10:90

0,4

0,6

0,4

dopravní výsledný koeficinet

0,115 = 0,12

Současný a požadovaný stav parkovišť

druh objektu

účel.jed./1stání

potřeba stání redukovaná

navrţeno

OÚ

60 m2

0,24

8

pohostinství

24 míst

0,6

5 - sdílené

koupaliště

50 návštěvníků

0,6

5 - sdílené

sportovně rekreační areál

50 návštěvníků

0,6

5

střed obce

5

Uspokojování potřeb dopravy v klidu v obytné zástavbě se předpokládá především na pozemcích rod. domků (garáţe, zahrady). Při výstavbě nových rodinných domků doporučujeme v podmínkách stavebního povolení poţadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. Stejné podmínky je třeba vyţadovat i při povolování stavebních úprav v oblastech, kde je odstavování vozidel problematické především podél průtahu st. silnice. 2.5.1.5 Veřejná hromadná doprava osob Hromadná doprava osob v oblasti je zajišťována převáţně autobusovou dopravou. Autobusová doprava V katastru obce se nachází jedna zastávka – ve smyčce na východním okraji obce.. U zastávky se nachází malá obecní budova (bývalá noclehárna řidičů autobusů), která bude upravena na autobusovou čekárnu. Dopravu zajišťují linky regionálních autobusů s celkem 8 spoji v pracovní den. Vzhledem k parametrům průtahu silnice III. třídy autobusy do obce nezajíţdějí ani jí neprojíţdí, ale obracejí se na smyčce. Přesto je i z této polohy obec obslouţena izochronou 500 m, tj. poloměrem 350 m Ţelezniční doprava Katastrem obce neprochází ţeleznice, nejbliţší ţelezniční stanicí je asi 10 km vzdálený Rájec Jestřebí na trati č.260 Brno - Česká Třebová

14


2.5.1.6 Pěší a cyklistická doprava Pěší trasy Pěší provoz je uvnitř obce veden po existujících chodnících, nebo po místních komunikacích či cestách. U většiny MK chodníky nejsou, coţ vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné nelze povaţovat za závadu. Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu terénu a tradici cyklistiky, s ohledem na niţší zátěţe motorové dopravy v řešeném území je moţno ji vést společně s touto dopravou po státních silnicích, místních a účelových komunikacích. Obcí prochází značená cyklistická stezka.. 2.5.1.7 Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouţí především zemědělské výrobě - k přímé obsluze obdělávaných pozemků. Významnou komunikací je cesta vedoucí podél potoka Lubě, vyuţívaná turisty a účastníky letních táborů. 2.5.1.8 Vliv dopravy na ţivotní prostředí Hladina hluku z dopravy v katastru je stanovena výpočtem izofony podél silnice III/37719 pro rok 2000 (zastavěné území) a výhled roku 2025 (mimo zastavěné území). Výpočet vzdálenosti izofony od osy komunikace mimo zastavěné území je vzhledem ke zprůměrovaným vstupním hodnotám pouze přibliţný.zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5m nad terénem. Dopravní zatíţení silnice bylo stanoveno na základě odborného odhadu. Výpočet hladin hluku je proveden dle " Novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" (MŢP 3/1996), zpracované Ing. Kozákem, CSc. a RNDr. Liberkem - Praha 1995. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb. " O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací". Podle tohoto předpisu je nejvyšší základní hladina hluku ve venkovním prostoru stanovena v hodnotě L A, Z = 50 dB (A) ve dne, resp. LA, Z = 40 dB (A) v noci. Tuto hladinu lze dále upravit v úvahu přicházející korekcí dle tabulky č. 6 o + 10 dB (A) pro objekty v okolí hlavních komunikací. Celková maximální přípustná hladina hluku ve venkovním prostoru LA, MAX = 40 dB (A) ve dne. Dosaţená hluková hladina přitom činí 53,72 dB (A) – den, respektive 41,82 dB (A) – noc. Izofona 50 dB (A) pro rok 2025 leţí ve vzdálenosti 20 od osy komunikace. Z výše uvedených údajů vyplývá, ţe maximální přípustné hladiny hluku pro obytné objekty v bezprostřední blízkosti silnice nejsou dosahovány ani v současnosti ani ve výhledu roku 2 025. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií. Navrhovaná rychlostní komunikace R/43 prochází přes ZCHÚ Krkatá bába. Míra vlivu této komunikace na ZCHÚ byla posouzena studií Botanický průzkum přírodní památky Krkatá Bába (zpracovatel HBH Projekt, s.r.o., 2004)

2.5.2 Zásobování elektrickou energií 2.5.2.1 Nadřazené soustavy a výrobny V řešeném území katastru obce nejsou vybudované ţádné výrobny elektrické energie, které zajišťují její dodávku do distribučních sítí, ani rozvodny VVN/ VN. Rovněţ se zde nevyskytují ţádná vedení nadřazené soustavy, ani hlavní napájecí vedení o napětí 110kV. Výhledově se zde téţ neuvaţuje s vybudováním zařízení nadřazených soustav, ani s výrobnami elektrické energie.


15

2.5.2.2 Zásobování obce Správcem a provozovatelem distribuční soustavy, ze které je obec zásobována el. energií je E.ON, a.s., Brno, POS Boskovice. Její řešení a poţadavky na zajištění potřebného příkonu jsou ovlivněny situací, ţe obec je zásobována energiemi dvojcestně a to elektřinou a zemním plynem. Nepředpokládá se tedy výrazné zvyšování nároků na zajištění elektrického příkonu pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely se předpokládá převáţné vyuţití plynu. Elektrické energie bude tedy nadále vyuţíváno pro běţné spotřebiče v domácnostech, zařízeních sluţeb a občanské vybavenosti, k pohonu drobných řemeslnických strojů a zařízení, částečně k vytápění a vaření a dále ve sféře podnikatelských aktivit. Řešené katastrální území obce je zásobováno el. energií z rozvodny 110/22 kV Blansko po hlavním vedení VN 22 kV č. 844. Transformační stanice je připojena z tohoto vedení venkovní přípojkou. Jeho stav vyhovuje současným i výhledovým poţadavkům, v návrhovém období se nepředpokládají ţádné jeho úpravy, ani výstavba nových vedení VN 22 kV. Kabelové rozvody se zde nevyskytují a jejich výstavba se ani výhledově nepředpokládá. 2.5.2.3 Transformační stanice 22/0,4 kV (TS) Odběratelé v obci jsou zásobováni elektrickou energií z jedné distribuční transformační stanice s instalovaným transformátorem 100 kVA. Stávající TS je venkovní ocelové příhradové konstrukce do výkonu 160 kVA a pokrývá veškerou potřebu obce. Její konstrukční provedení umoţňuje zvýšení transformačního výkonu na 160kVA, tj. 60 kVA oproti současnému stavu. Z hlediska plošného pokrytí území transformačním výkonem je její umístění vyhovující i pro výhled. 2.5.2.4 Distribuční rozvodná síť NN a veřejné osvětlení Provedená je nadzemním venkovním vedením vodiči AlFe převáţně na dřevěných patkovaných sloupech. V malém rozsahu je síť provedena podzemními kabely. Po technické stránce vyhovuje současným potřebám. V rámci plánované obnovy sítí bude v návrhovém období provedena její komplexní modernizace. Domovní přípojky jsou provedené převáţně závěsnými kabely, v malém rozsahu kabelem v zemi nebo venkovní drátové. U nové zástavby budou řešeny podle koncepce rozvodné sítě NN – zemním kabelem, ve stávající zástavbě závěsnými kabely, případně kabelem v zemi. Veřejné osvětlení V obci je provedené v celém rozsahu, venkovním vedením na společných stoţárech s rozvodnou sítí NN včetně upevnění svítidel. Svítidla VO jsou raménková s různými typy zdrojů. Postupně je prováděná jejich výměna za moderní s vyššími světelně-technickými parametry. 2.5.2.5 Výhledová bilance elektrického příkonu Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odběru z DTS a ze stanovení podílových maxim vč. nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, tj. bytového fondu, obč. výstavby (nevýrobní sféry) a podnikatelských aktivit. Tyto sloţky významně ovlivňují růst spotřeby elektrické energie, který je úměrný počtu obyvatel, modernizaci a rozvoji podnikatelských aktivit a stupni ţivotní úrovně. Na základě takto zhodnocených údajů je zpracována bilanční rozvaha o vývoji zatíţení řešeného území při zhodnocení současného stavu, kdy obec je z energetického hlediska zásobována energiemi dvojcestně, tj. elektřinou a zemním plynem, u kterého se předpokládá v max. míře vyuţití pro vytápění, vaření a ohřev TUV. 

Pro bilanci jsou bytové odběry v daném případě zařazeny do stupně elektrizace B a C. V kat. C (elektrické vytápění) se předpokládá max. do 10% bytového fondu. Tomuto podílu odpovídá výhledová hodnota zatíţení na jednu b.j. v RD 2,75 kVA. Pro návrhové období je tedy bilancován na úrovni TS měrný příkon na jednu b.j. 2,75 kVA (2,1 kW), pro nebytový odběr je uvaţován podíl 0,46 kVA/b.j. – tomu odpovídá 0,35 kW.



V uvedených hodnotách měrného zatíţení je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační i výhledová hodnota, jelikoţ se nepředpokládá, ţe zatíţení u b.j. bude po roce 2010 dále výrazněji narůstat.

16




V obci je v současné době 47 bytů, z toho 41 trvale obydlených se 108 obyvateli. Pro návrh je kapacitně v plochách uvaţováno s moţností výstavby cca 7 RD. Bilance potřebného příkonu uvaţuje v návrhovém období celkem 54 bytů a 128 obyvatel.



Ve sféře podnikání se s rozvojem neuvaţuje.



Pro případné drobné ţivnostníky a malé podnik. subjekty umístěné rozptýleně v zastavěné části obce je moţné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, příp. samostatným vývodem z distribuční. TS. Výstavba nových TS se pro tento účel nepředpokládá.

Předpokládaný odběr obce v návrhovém období : 1. Bytové odběry Návrhové období – celkem 262 bytů (včetně chalup a neobydlených ): 54 b.j.x 2,75 kVA =

148 kVA

2. Nebytové odběry – obč. vybavenost, drobné podnik aktivity, kom. sféra - 54 b.j. x 0,46 kVA/b.j.

25 kVA

Celková potřeba obce pro zajištění z DTS

173 kVA

Potřebný transformační výkon na úrovni TS je uvaţován při účiníku v síti 0,95 a optimálním vyuţití transformátorů na 80% a bude pro distribuční odběr v návrhovém období 215 kVA. Současný instalovaný výkon transformátoru je 100 kVA, pokrývá veškeré poţadavky. 2.5.2.6 Ochranná pásma Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých stavebně-montáţních nebo zemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 zákona. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vţdy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.

VN – nad 1kV do 35 kV vč.

vedení vybudovaná

vedení budovaná

do 31.12.1994

po 1.1.1995

10 m

7m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace

7m

2. pro vodiče s izolací základní

2m

3. pro závěsná kabelová vedení

1m

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

12 m

u závěsného kabelového vedení 110 kV

2m

u zařízení vlastní telekomunikační sítě drţitele licence

1m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším neţ 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. u stoţárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic budovaných do 31.12. 1994 – 10 m


17

u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění.

2.5.3 Telekomunikační a spojová zařízení 2.5.3.1 Dálkové kabely (DK, DOK) V katastru obce ani v obci samé se podzemní zařízení ani objekty ve správě Českého Telecomu nevyskytují, ani se výhledově nepředpokládá jejich zřizování v řešeném území. 2.5.3.2 Telefonní zařízení - sítě Ze spojových zařízení je v obci vybudovaná účastnická telefonní síť, která je ve správě Český Telecom a.s., Telekomunikační obvod Blansko. V rámci digitalizace telefonního provozu byla provedena komplexní modernizace místní telefonní sítě. Tato je provedena v celém rozsahu zemním kabelem, dimenzovaná na 100 % telefonizaci bytového fondu s rezervou pro ostatní uţivatele - obč. vybavenost, podnikatelskou sféru a pod. Obec je součástí místního telefonního obvodu Černá Hora, uzel Blansko. V Černé Hoře je v provozu digitální ústředna RSU, ze které jsou připojeny účastnické telefonní stanice přípojným kabelem jako přímí účastníci. Kapacitu RSU lze dle aktuální potřeby rozšiřovat. V obci je zřízen veřejný telefonní automat - VTA.. Jedná se o telefonní kabinu, umístěnou ve středu obce u bývalého obchodu. Současný stav vyhovuje i pro návrhové období. Výhledově, v návaznosti na realizaci výstavby v nově navrhovaných lokalitách, bude místní účastnická síť podle potřeby a poţadavků na zřízení nových účastnických stanic operativně rozšiřována navázáním na stávající stav. Kromě místní sítě a přípojného kabelu spoje - Český Telecom v k.ú. obce ţádná další zařízení a ani v dalším období s jinými aktivitami neuvaţují. Vzhledem k tomu, ţe v sídelním útvaru i mimo jeho zastavěné území jsou a budou v zemi uloţena spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací v řešené lokalitě, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inţenýrských sítí bylo investorem, případně jiným pověřeným pracovníkem poţádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě SOKS, MPO – Český Telecom, tak i jiných uţivatelů - provozovatelů (MV,MO,ObÚ). Tato zařízení jsou ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb. § 92 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na kaţdou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabel. vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. 2.5.3.3 Účelová spojová zařízení Radiokomunikace České radiokomunikace (ČRa) Praha nemají v řešeném k.ú. obce ţádné zájmy – tel. převaděče, zesilovací stanice apod., ani není výhledově s ţádnými aktivitami v této oblasti počítáno. Územím rovněţ neprochází ţádné radioreléové trasy 1. a 2. řádu. Televizní signál Distribuce TV signálu pro obec je zajišťována TV vysílačem Brno – Kojál, pracujícím na 29. k (ČT 1), 46. k (ČT 2), 9. k (NOVA). Vzhledem ke konfiguraci terénu obce, která je svojí polohou ve stínu TV signálu, je zde velmi špatný příjem TV stanic. Tento je zajišťován ze tří soukromých televizních anténních systémů, umístěných na SV okraji obce na kopci na parcelách č. 471 a 472. Od stávajících antén je proveden provizorní kabelový rozvod volně uloţený vţdy pro příslušnou skupinu domů. Tento stav je nevyhovující, pro zlepšení příjmu je vhodné vybudování společné TV antény pro celou obec s jejím umístěním v nynějším prostorua provedení sítě kabelového rozvodu (TKR). .

18


Místní rozhlas Z dalších účelových zařízení je v obci vybudován místní rozhlas (MR), který je ve správě OÚ. Rozhlasová ústředna je umístěna na OÚ. Rozvodná síť je provedená jako venkovní, upevněna na podpěrách distribuční sítě NN a samostatných dřevěných stoţárech. Reproduktory jsou upevněny jak na stoţárech sítě NN, tak i na samostatných dřevěných Ip stoţárech. V návrhovém období je nutné provést jeho modernizaci a rozšíření při zachování současné koncepce při respektování navrhovaných ploch pro novou výstavbu. Kromě uvedených účelových zařízení nejsou v k.ú. jiná vybudována. Internet V obci se v budoucnosti předpokládá napojení na vysokorychlostní internet. 2.5.3.4 Ochranná pásma K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.151/2000 Sb., §92. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního podzemního vedení. Ustanovení o OP podle zákona 151/2000 Sb. se týká všech telekomunikačních zařízení, slouţících danému účelu bez ohledu na oprávněného provozovatele (uţivatele) tzn. např. Český Telecom, ČD, ČRa, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uloţena v OP daného zařízení, pro které slouţí – dálkové trasy plynu, produktovodů, ČD apod. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

2.5.4 Zásobování plynem 2.5.4.1 Stávající stav zásobení plynem Obec Lubě byla plynofikována v r.2000. Obec byla napojena ze společné regulační stanice RS 1200 umístěné u Ţernovníku. Jedná se o typovou RS s kapacitou 1200 m3/hod, VTL/STL, která umoţňuje plné pokrytí všech poţadavků na zajištění dodávky zemního plynu pro obce Ţernovník, Malá Lhota a Lubě. Stávající RS zajišťuje i výhledovou potřebu obce včetně navrhovaného rozvoje. Rozvody jsou provedeny STL místní sítí 0,3 MPa s doregulací u odběratelů pomocí domovních regulátorů. Navrţené lokality budou napojeny na stávající plynovodní síť. 2.5.4.2 Ochranná a bezpečnostní pásma V extravilánu platí pro trasu stl přivaděče ochranné pásmo 4.0 m na obě strany od kraje potrubí. V intravilánu činí toto pásmo 1.0 m. Bezpečnostní pásmo kolem stl.plynovodů není stanoveno.

2.5.5 Vodní hospodářství 2.5.5.1 Vodopis, povrchové a podzemní vody Obcí protéká potok Lubě (s dlouhodobým ročním průtokem Qa = 29 l/s a nejčastěji se vyskytujícím průtokem Q 270 = 8,0 l/s), který je v zástavbě dotován bezejmenným přítokem. Nad obcí se do Lubě vlévá další bezejmenný přítok a pod obcí – na hranici katastrálního území – Malolhotský potok. Potok Lubě, číslo hydrologického pořadí 4-15-01-120, pramení mezi obcemi Zhoř a Rašov. Na konci svého toku, jiţně od Tišnova, se jako levostranný přítok vlévá do řeky Svratky. V centru obce se nachází víceúčelová nádrţ, dříve vyuţívaná jako poţární. Další vodní plochou je rybník u tábora na Malolhotském potoce na jihu katastrálního území.


19

V rámci tzv. intenzifikačních opatření v rámci Hospodářsko – technických úprav pozemků bylo v roce 1961 odvodněno 11,1 ha v polní trati Slavíky v severovýchodní části katastru trubní drenáţí. Záplavové území toku nebylo stanoveno, orientačně však bylo v rámci povodňového plánu, aktualizovaného v roce 2000, vymezeno záplavové pásmo, tj. území bezprostředně ohroţené případnými záplavami. Celé katastrální území obce se nachází v ochranném pásmu 3. stupně povrchového vodního zdroje Brno – Svratka – Pisárky, proto je třeba souhlasu příslušného vodoprávního úřadu ke stavbám, zařízením nebo činnostem, které mohou v dané oblasti ovlivnit odtokové poměry. 2.5.5.2 Zásobování vodou Zásobování obce vodou zabezpečuje skupinový vodovod obcí Malá Lhota a Lubě, napojený na II. březovský přivaděč vody pro Brno. Z akumulační nádrţe obsahu 20 m3 v blízkosti Černé Hory se voda dopravuje čerpací stanicí o výkonu 1,7 i/s potrubím vedeným štolou v souběhu s II. březovským vodovodem a v obci Malá Lhota pak větrací a vyrovnávací šachtou a následně přes rozvodnou síť obce Malá Lhota do vodojemu Lubě o obsahu 100 m3. Vodojem s funkcí zásobního vodojemu pro Lubě a koncového pro Malou Lhotu je z hlediska kapacitního i technického vyhovující. Vzhledem k výškové relaci mezi vodojemem a obcí Lubě byla na trase zásobovacího potrubí navrţena přerušovací komora, určená k ochraně trubního materiálu před nadměrným tlakem vody v potrubí. Při realizaci byla komora vypuštěna a redukce tlaku na poţadovanou hodnotu 0,3 aţ 0,6 Mpa se provádí redukčními ventily, osazenými v jednotlivých domech. Technický stav vodovodu je neuspokojivý a je třeba jej rekonstruovat. Kapacitně je z hlediska současných i budoucích potřeb obce a protipoţárního zabezpečení vyhovující. V obci není ţádný jiný konzument vody neţ obyvatelstvo. Výpočet potřeby vody Obyvatelstvo – návrhové období do r. 2025 – celkem 128 obyvatel. Údaje o spotřebě vody převzaty z urb. studie. – specifická spotřeba vody na 1 obyvatele Qspec = 144 l/os.d. Průměrná denní potřeba……… Qp = 128 x 144 = 18 432 l/d = 0,2 l/s Maximální denní potřeba…….. Qm = 18,43 x 1,5 = 27 645 l/d = 0,3 l/s Maximální hodinová potřeba…. Qh = 27,64 x 1,8 = 49,76 m3/d = 0,58 l/s Mnoţství poţární vody………… Qpoţ = 4,0 l/s Výpočet zásobního objemu vodojemu Provozní zásoba vody………… V1 = 0,35 x Qm = 0,35 x 27,6 = 9,7 m3 Poţární zásoba vody…………. V2 = 4 x 0,5 x 3600 = 7,2 m3 Poruchová zásoba vody……… V3 = 0,25 Qm = 0,25 x 27,6 = 6,9 m3 Vyuţitelný objem vodojemu…. V = V1 + V2 + V3 = 9,7 + 7,2 + 6,9 = 23,8 m3 Současný vodojem o obsahu 100 m3, jak je zřejmé z výpočtu, i kdyţ je pominut podíl obce Malá Lhota, je z hlediska objemu dostačující. To také potvrzují provozní zkušenosti. 2.5.5.3 Odvedení dešťových a splaškových vod V obci je částečně vybudována kanalizace, která slouţí jako kanalizace dešťová a pro cca 30% obyvatel jako kanalizace splašková. Další domy mají odpadní vody vyvedeny přímo do toku, některé do bezodtokových jímek. Technický stav této kanalizace je špatné, i kdyţ kapacitně vyhovuje. Chybí pasport stávající sítě. Současná kanalizace je po rekonstrukci navrţena k vyuţití jako pouze dešťová. Splaškové vody budou soustředěny do kanalizace nové, zakončené čistírnou odpadních vod. Kanalizace bude 3 realizována v jednotné dimenzi DN 300. ČOV bude dimenzována na přítok 40 - 50 m odpadních vod za den.

20


2.5.6 Odpadové hospodářství Domovní odpad je ukládán do domovních popelnic a pravidelně – 1x za 14 dní odváţen firmou Sita Moravia a.s. Rovněţ separovaný odpad, pro něhoţ jsou kontejnery umístěny u bývalého obchodu, je odváţen touto firmou.

2.6 Návrh koncepce ochrany krajiny 2.6.1 Zvláště chráněná území a ostatní plochy v zájmu ochrany přírody 2.6.1.1 Významné krajinné prvky V k.ú. Lubě je vyčleněny tři významné krajinné prvky (dále VKP), a to VKP Rybník u tábora, VKP Klínek a částečně do území zasahuje VKP Jeţovec. Dále jsou zde ekologicky významné segmenty krajiny (dále EVSK), a to EVSK Jedůvky, Nad Nivou, U silnice, Loţky, Strţ Na Chrástkách. 2.6.1.2 Přírodní památka V roce 1996 byla vyhlášena Přírodní památka Krkatá bába. Jedná se o strmé skalnaté svahy západní aţ jihozápadní expozice nad nivou říčky Lubě. Hřbítek nad údolím je zakončen několika bohatě rozčleněnými skalními věţemi a bloky tvořenými zvětrávajícími červenými parmskými slepenci. Nejvýraznější z nich je skupina Krkaté báby podle kulaté hlavy a tenkého krku. Jde o teplou a slunnou lokalitu porostlou chudým krnícím borovým lesem s vtroušenou břízou a dubem zimním, v podrostu ojediněle se skalníkem celokrajným a jalovcem obecným. Teplomilné acidofilní patro tvoří např. bika hajní, kostřava ovčí, strdivka barvitá, jestřábník chlupáček, kozinec sladkolistý, rozchodník bílý, ostrý, šestiřadý, velký a skalní, rozrazil Dillenův aj. Přímo na skalách rostou drobné kapraďorosty jako osladič obecný, sleziník severní a červený a druhově bohatá společenstva mechů (ploník chluponosý, kroucenec zední aj.) a lišejníků (červenoplodé dutohlávky, terčovka skalní aj.). Nedávno zde ještě sídlil výr velký. V důsledku blízkých letních táborů trpí lokalita nadměrnou návštěvností a sešlapáváním. Lesní porosty jsou převedeny do kategorie lesů zvláštního určení a na území celé přírodní památky je zpracován plán péče. Porosty na skalách budou ponechány přirozenému vývoji. Na neskalnatých částech lokality je nutno postupně zvyšovat podíl dubu zimního. Bude nutno odstranit část samovolného olšového břehového porostu stínícího úpatí Krkaté báby. 2.6.1.3 Památné stromy V katastru obce se nacházejí 3 památné stromy: 

Buk lesní (dvojkmen) při pravém okraji silnice od Hlubokých Dvorů, cca 200 m před vjezdem do obce, s obvodem kmene 490 cm (ve výšce 130 cm), výšky 45 m, s korunoz širokou 15 m, ve stáří cca 120 let



Lípa srdčitá (dva solitery) při pravém okraji silnice od Hlubokých Dvorů, cca 50 m před vjezdem do obce, s obvodem kmene 255 a 185 cm (ve výšce 130 cm), výšky 25 a 15 m, s korunou širokou 10 a 8 m, ve stáří cca 185 a 45 let

2.6.2 Územní systém ekologické stability Přírodní infrastruktura zde představuje krajinné prostředí jako součást celého ţivotního prostředí v katastrálním území obce Lubě a jeho okolí. V současné době je k dispozici Generel lokálního ÚSES - územního systému ekologické stability z r. 1996 (Löw a spol., s.r.o.) .V r.2000 bylo vypracováno tzv. Sjednocení okresní sítě ÚSES (Löw a spol., s,r,o., Brno).


21

ÚSES krajiny definuje zákon č. 114/92 Sb. v § 3 odst. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Biocentrum (BC) je definováno prováděcí vyhláškou 395/92 Sb. k zák. Č. 114/92 Sb. jako biotop, nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umoţňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor (bk) je definován rovněţ prováděcí vyhláškou 395/92 Sb. k zák. Č. 114/92 Sb. jako území, které neumoţňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umoţňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek (IP) je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou). Koncepce návrhu vychází z průběhu nadregionálního a regionálního ÚSES a z přírodních podmínek řešeného území. Regionální ÚSES probíhá na JZ okraji k.ú. Lubě. Ze“ Sjednocení okresní sítě ÚSES“( t.j. upraveného generelu místního ÚSES) byly převzaty jak prvky regionální tak i prvky místního systému. BIOCENTRA :

plocha

kultura

návrh

RBC Hluboké Dvory

60 ha

les (smrk)

přirozená druhová skladba

LBC Nad nivou

3 ha

les (listnáče)

podpora zmlazování listnáčů

LBC Nad Lubí

3 ha

les (smíš.)

podpora listnáčů

LBC U baby

3 ha

les (smíš.), nivní louka, vodní tok, porosty na skalách podpora listnáčů, návštěvnosti skal

LBC Nad táborem

3 ha

les (smrk)

omezení


BIOKORIDORY : RBK 1-3 - šířka min 40 m, částečně funkční, lesy se smíšenou druhovou skladbou, poli, loukami i nivami vodních toků – podporovat vertikální zápoj a vyšší podíl listnáčů, kosit louky v nivě, nepovolovat výstavbu chat LBK 1 - šířka min 15 m, údolí potoka s přirozeným lesním porostem a částečně extenzivní loukou se stromovým a keřovým doprovodem - zajistit kosení luk 1x za rok bez hnojení LBK 2 - šířka min. 15m – zatravněnou nivu Lubě s břehovými porosty lze povaţovat za funkční s výjimkou úseku přes vlastní obec, kde břehové porosty nejsou dostatečně souvislé – zpestřit skladbu dřevin kolem Lubě, zajistit kosení nivních luk 1x za rok bez hnojení

2.6.3 Návrh zalesnění V katastru obce jsou na návrh majitelů pozemků navrţeny 4 lokality k zalesnění. Jedná se o území na okrajích současných lesních pozemků případně uvnitř lesní plochy. V současnosti jsou dotčené pozemky vedeny jako louky a meze. Jejich celková výměra činí 2,054 ha.

22


2.7. Návrh regulativů 2.7.1 Úvod 2.7.1.1 Závaznost územně plánovací dokumentace a účel regulativů územního rozvoje Územně plánovací dokumentace komplexně řeší funkční vyuţití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Z hlediska závaznosti obsahuje části směrné a závazné. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho vyuţití stanovené v regulativech funkčního a prostorového rozvoje území. Ostatní části řešení jsou směrné. Závaznou část územního plánu můţe měnit, jen po zpracování změn, ten orgán, který tuto dokumentaci schválil. O úpravě směrné části rozhoduje orgán, který je příslušný tuto územně plánovací dokumentaci pořídit. Regulativy jsou závazná pravidla vyjádřená slovně, číselně nebo graficky, která upravují funkční a prostorové uspořádání území. Návrh regulativů územního rozvoje je podkladem pro stanovení obecně závazných pokynů pro řízení stavební činnosti v řešeném území. Cílem regulativů územního rozvoje je: 

účelně vyuţívat území obce ve smyslu schváleného územního plánu



regulovat stavební činnost tak, aby zájmy jednotlivých občanů, podniků a organizací nebyly v rozporu s dlouhodobými zájmy obce jako celku



zlepšovat ţivotní prostředí



chránit historický obraz obce a jeho jednotlivých částí a přírodní prostředí v jeho zázemí



stanovovat diferencovaně podmínky pro stavební činnost podle charakteru území

2.7.1.2 Rozsah platnosti Řešené území územního plánu je vymezeno hranicí správního území obce Lubě, které je tvořeno katastrálním územím Lubě. Schválený územní plán je platný do doby, kdy je nahrazen novou územně plánovací dokumentací v souladu s platným právními normami. Nároky na potřebu energie, vody a odkanalizování jsou řešeny pro předpokládaný nárůst počtu obyvatel na celkový počet 128 pro období do roku 2025.

2.7.2 Základní typy ploch dle zastavitelnosti: 

plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné)

Plochy zastavěné jsou vymezené hranicí současně zastavěného území definovaného ve smyslu § 139 a) stavebního zákona. Plochy zastavitelné jsou vymezeny jednak současně zastavěným územím, jednak také plochami v současnosti ještě nezastavěnými, ale k zastavění tímto územním plánem navrţenými 

plochy neurbanizované (volné, krajinné, přírodní, nezastavitelné)

Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy nebo v případech, které jsou taxativně stanoveny v jednotlivých regulativech.


23

dle funkce: 

plochy smíšené zástavby s převaţující funkcí bydlení



plochy občanské vybavenosti



plochy pro sport a rekreaci



plochy dopravní, ostatní plochy



plochy zahrad a sadů



plochy orné půdy



plochy luk a pastvin



plochy lesů



plochy mezí, náletů dřevin, lada

dle charakteru: 

stabilizované území - území se současným charakterem zástavby daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami (výška zástavby), které se nebudou podstatně měnit



rozvojové území – území navrţené pro zaloţení nových funkčních a prostorových struktur

2.7.3 Členění území – jednotlivé plochy Podmínky vyuţití území: upřesňující podmínky vyuţití území (upřesnění funkčního typu), které mohou slouţit pro další podrobnější územně plánovací činnost. Základní rozdělení řešeného území na plochy urbanizované a neurbanizované je dále rozčleněno podle jednotlivých urbanistických funkcí s upřesněním dalších moţností jejich vyuţití. Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány: I. PLOCHY URBANIZOVANÉ (ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY) B - plochy smíšené zástavby s převažující funkcí bydlení Plochy nízkopodlaţní zástavby s převaţující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s moţností chovu drobného zvířectva, doplňované plochami sluţeb a drobných ţivnostenských provozoven v objektech RD, na pozemcích u rodinných domů nebo v samostatných objektech a na samostatných pozemcích. Včetně přilehlých zahrad, případně luk v zastavěném území. Stabilizované území: B1 současná zástavba Rozvojová území: B2 Ve ţlebě B3 Loţky

O - plochy občanské vybavenosti Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu – školská zařízení, církevní zařízení, sociální a zdravotní zařízení, zařízení obchodu a nevýrobních sluţeb. Stabilizovaná území: O1 Restaurace s víceúčelovou nádrţí

24


R - plochy pro sport a rekreaci Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu zaměřené na sport a rekreaci, plochy individuální rekreace. Rozvojová území: R1 Sportovně rekreační areál Ve ţlebě

D – plochy dopravní, ostatní plochy Plochy dopravní (místní komunikace, chodníky, parkoviště a jiné zpevněné plochy) a plochy veřejné zeleně včetně drobných staveb (boţí muka, kříţe, sochy, pomníky) II. PLOCHY NEURBANIZOVANÉ( NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY, VOLNÁ KRAJINA)

Z – plochy zahrad a sadů Plochy ZPF - malovýrobně i velkovýrobně obhospodařované mimo zastavěné území - zahrady, sady

P – plochy orné půdy Plochy ZPF - malovýrobně i velkovýrobně obhospodařované mimo zastavěné území - orná půda

K – plochy luk a pastvin Plochy ZPF - malovýrobně i velkovýrobně obhospodařované mimo zastavěné území - louky a pastviny

L – plochy lesů Plochy PUPFL – lesní porosty

M – plochy mezí, náletů dřevin, lada Plochy neplodné půdy, mimolesní stromové, křovinné a bylinné zeleně

H – vodní plochy a toky Otevřené vodní plochy (vodní toky, rybníky, vodní nádrţe přírodní i umělé vyjma koupališť).

2.7.4 Vymezení zastavitelného území V grafické části územního plánu jsou vymezeny: 

hranice současně zastavěného území k 30. 10. 2004



hranice zastavitelného území k roku 2025, tj. vymezení maximálního územního rozvoje obce.


25

2.7.5 Charakteristika jednotlivých funkčních ploch podléhajících regulaci 2.7.5.1 Vymezení pojmů Pro účely stanovení regulativů jednotlivých funkčních ploch se vymezují tyto základní pojmy: Podmíněnost regulativů 

přípustné: jsou základní činnosti, děje a zařízení v území obvyklé; realizovatelné (povolitelné) bez jmenovitého omezení, pouze za podmínek vymezení nebo určení obsahem příslušné platné právní úpravy



podmínečně přípustné: nejsou standardní součástí činností, dějů a zařízení v území obvyklých; realizovatelné (povolitelné) po pečlivém individuálním posouzení povolujícím orgánem a shledání, ţe v konkrétní situaci jsou splněny pro takové případy přímo v předmětu regulativu deklarované podmínky, současně však musí být splněny podmínky vymezené nebo určené obsahem příslušné platné právní úpravy



nepřípustné: jsou činnosti, děje a zařízení nerealizovatelné (nepovolitelné) za ţádných podmínek (po dobu platnosti takto pojaté části schválené územně plánovací dokumentace)

Charakteristika některých činností a míra jejich únosnosti 

chov drobného zvířectva - rozumí se maloprodukční chovatelská činností drobných hospodářských zvířat (např. slepice, králíci apod.) pro účely zásobování vlastní rodiny, pokud nedochází k obtěţování sousedních nemovitostí, a to zejména zápachem, a pokud se tak neděje podnikatelským způsobem



drobná pěstitelská činnost - rozumí se nepodnikatelské pěstování zemědělských produktů malopěstitelským způsobem pro účely zásobování vlastní rodiny



Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku



Provozovnou se rozumí prostor, v němţ je ţivnost provozována. Za provozovnu se povaţuje i stánek a obdobné zařízení, zejména prodejní.



nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území - rozumí se technická zařízení zajišťující zásobování vodou, odvádění odpadních vod, zásobování elektrickou energií s výjimkou vzdušného vedení VN a VVN, zásobování plynem, telekomunikace a spoje, zásobování teplem - vyjma nových tepelných zdrojů (výtopen)



neobtěţující a nerušící činnosti - rozumí se takové činnosti, jejichţ účinky a vlivy neomezují, neobtěžují a neohrožují ţivotní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nad míru obvyklou a přípustnou, která bude v konkrétních případech posouzena a stanovena na základě hygienických předpisů



částečně obtěţující a rušící činnosti - rozumí se takové činnosti, jejichţ účinky a vlivy částečně omezují a obtěžují ţivotní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nebo zvláštním působením na obyvatelstvo nad míru obvyklou a přípustnou, která jiţ byla posouzena (např. stanovením pásma hygienické ochrany) nebo která teprve musí být posouzena (např. hodnocením vlivu na ţivotní prostředí)



obtěţující a rušící činnosti - rozumí se takové činnosti, jejichţ účinky a vlivy plně nebo částečně omezují, obtěžují a ohrožují ţivotní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména moţností havárie, hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nebo zvláštním působením na obyvatelstvo nad míru obvyklou a přípustnou, která jiţ byla posouzena (např. stanovením pásma hygienické ochrany) nebo která teprve musí být posouzena (např. hodnocením vlivu na ţivotní prostředí)

26


2.7.5.2 Charakteristika a regulace jednotlivých ploch 1. PLOCHY URBANIZOVANÉ

B - plochy smíšené zástavby s převažující funkcí bydlení Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy nízkopodlaţní zástavby s převaţující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s moţností chovu drobného zvířectva, doplňované plochami sluţeb a drobných ţivnostenských provozoven v objektech RD, na pozemcích u rodinných domů nebo v samostatných objektech a na samostatných pozemcích. Při změnách uţívání staveb rodinných domů musí být zachován charakter rodinného domu ve smyslu § 3 písm. c) vyhl. č. 137/1998 Sb. Funkční vyuţití Přípustné je využití 

bydlení individuální v rodinných domech s uţitkovými zahradami



drobnou občanskou vybavenost a sluţby v objektech RD nebo na pozemcích u rodinných domů, případně na samostatných pozemcích



nerušící a neobtěţující ţivnostenské provozovny v objektech RD nebo na pozemcích u rodinných domů, případně na samostatných pozemcích



chov drobného zvířectva a drobná pěstitelská činnost



doprava v klidu (garáţování, parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy)

Podmíněně přípustné je využití a umisťování 

bydlení v bytových domech s uţitkovými zahradami



částečně rušící a obtěţující ţivnostenské provozovny na pozemcích u rodinných domů nebo na samostatných pozemcích



individuální rekreace v rekreačních chalupách

Nepřípustné je umisťování 

rušící a obtěţující ţivnostenské provozovny



průmyslová výroba



zemědělská výroba, sklady a zařízení zemědělské výroby

O - plochy občanské vybavenosti Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu – školská zařízení, církevní zařízení, sociální a zdravotní zařízení, zařízení obchodu a nevýrobních sluţeb.


27

Funkční vyuţití Přípustné je umísťování 

mateřské a základní školy



domy dětí a mládeţe



školní kuchyně a jídelny



ostatní zařízení související s provozem škol a školských zařízení včetně tělocvičen, školních bazénů, venkovních sportovních hřišť v rámci školních areálů apod.



konverze nevyuţívaných části zařízení na bydlení



ostatní venkovní zařízení pro sport a tělovýchovu



zdravotní střediska a privátní zdravotnická zařízení a lékárny, rehabilitační střediska, dětské poradny, léčebny



domovy důchodců, penziony pro seniory, domy s pečovatelskou sluţbou



veterinární střediska



prodejny potravin a smíšeného zboţí do 100 m prodejních ploch, specializované prodejny, prodejny průmyslového zboţí



zařízení rekreace a turistického ruchu



penziony, ubytovny, hotely



restaurace, kavárny, vinárny



úřady samosprávy, úřady státní správy



pošta



úřadovny jednotlivých správců sítí



zařízení poţární ochrany,



společenské a zájmové organizace, klubovny



drobná občanská vybavenost a sluţby



kostely, kaple, kazatelské stanice



farní úřady a ostatní církevní úřady



sluţební byty správců objektů



sociální bydlení, startovací byty, obecní byty






místní komunikace a ostatní dopravní plochy (chodníky, cyklistické stezky)



plochy veřejné zeleně



drobné objekty (kříţe, pomníky, boţí muka, sochy)



prvky drobného mobiliáře



nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území

2

Podmíněně přípustné je umísťování

28



nerušící a neobtěţující ţivnostenské provozovny



byty majitelů sluţeb a obchodu



částečně rušící a obtěţující ţivnostenské provozovny






průmyslová výroba a sklady



zemědělská výroba, sklady a zařízení



individuální rekreace



technická vybavenost slouţící pro čištění odpadních vod (hromadné čistírny odpadních vod)



technická vybavenost slouţící pro ukládání a likvidaci odpadů (skládky)



zařízení hřbitova

R - plochy pro sport a rekreaci Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu zaměřené na sportovní a rekreační aktivity, plochy hromadné i individuální rekreace Funkční regulace Přípustné je umísťování 

venkovní otevřené sportovní plochy (dětská hřiště, tenisové kurty, hřiště na kopanou, hřiště pro házenou, odbíjenou, košíkovou apod.)



ostatní venkovní zařízení pro sport a rekreaci



koupaliště



objekty pro sport a rekreaci









restaurace, kavárny, vinárny, občerstvení





















plochy izolační a vnitroareálové zeleně











29

Podmíněně přípustné je umísťování 



















D – plochy dopravní, ostatní plochy Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy dopravní (místní komunikace, chodníky, parkoviště a jiné zpevněné plochy) a plochy veřejné zeleně včetně drobných staveb (boţí muka, kříţe, sochy, pomníky) Funkční regulace Přípustné je umísťování 

zařízení slouţící motorovou dopravu, odstavné pruhy a přilehlá parkovací stání, která nejsou samostatnými parkovišti



místní komunikace



pěší komunikace a chodníky



cyklistické komunikace a stezky



plochy slouţící pro parkování a odstavování všech silničních vozidel pro motorovou dopravu (osobní a dodávkové automobily a jednostopá vozidla; nákladní a speciální automobily a autobusy; traktory a samojízdné pracovní stroje)



plochy veřejné a izolační zeleně



prvky drobného mobiliáře (lavičky, osvětlení apod.)






objekty drobných sluţeb (kiosky, autobusové čekárny apod.)



dětská hřiště, malé sportovní plochy






vedení nezbytných inţenýrských sítí a zařízení v silničních tělesech

Nepřípustné je umísťování 

30

všechny ostatní urbanistické funkce kromě výslovných výjimek, které jsou uvedeny jako činnosti nebo stavby přípustné nebo podmíněně přípustné


2. PLOCHY NEURBANIZOVANÉ( NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY, VOLNÁ KRAJINA)

Z – plochy zahrad a sadů Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Tyto plochy zahrnují zahrady a záhumenky, které se nacházejí v přímé návaznosti na zastavěné území sídel. Mají doplňkový charakter zemědělské produkce. Jsou dobře udrţovány a ošetřovány a tvoří velmi důleţitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a velkovýrobně obhospodařovanými plochami luk a pastvin. Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

stávajícím způsobem s cílem zajišťování zemědělské produkce malých a drobných soukromých zemědělských subjektů



drobná pěstitelská činnost



u stávajících zahrad a sadů doplňování a obnova stromových výsadeb



při pozemkových úpravách vyčlenit vybrané plochy zemědělského půdního fondu pro vytvoření a doplnění prvků územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory, interakční prvky)

Podmíněně přípustné způsoby využívání 

výstavba zemědělských staveb ve smyslu § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/98 Sb., (v případě, ţe se nejedná o podnikatelskou zemědělskou činnost provozovanou na základě ţivnostenského oprávnění), slouţící prokazatelně pro zabezpečování zemědělské produkce



výstavba nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti

Nepřípustné způsoby využívání 

zřizování zahrádkářských a rekreačních lokalit včetně výstavby zahradních domků



všechny ostatní urbanistické funkce kromě výslovných výjimek, které jsou uvedeny jako činnosti nebo stavby přípustné, podmíněně nebo výjimečně přípustné

P – plochy orné půdy Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Plochy mají rozhodující podíl zastoupení zemědělských kultur zaměřených na trţní produkci, včetně nezpevněných polních cest a ostatních zařízení, odvodňovacích kanálů apod. Funkční vyuţití Přípustné způsoby využívání 

stávajícím způsobem s cílem sniţování mnoţství dodatkové energie (hnojení)



vytváření protierozních prvků (meze, zatravněné průlehy apod.) včetně vysazování větrolamů


31



rozdělování obhospodařovaných ploch na menší celky s moţností vytváření nových přístupových polních cest



extenzivně vyuţívané nebo nevyuţívané plochy ZPF (např. na svazích, malých a roztříštěných plochách) převádět do kategorie trvalých travních porostů (louky, pastviny) případně některé vhodné plochy zalesnit






vytváření suchých poldrů a prostorů pro primární retenci


nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti


jakákoliv stavební činnost s výjimkou zemědělské a účelové výstavby slouţící pro zabezpečování zemědělské produkce a výstavby nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení tech. vybav.



oplocování volné krajiny



výsadba a pěstování nevhodných plodin na erozně ohroţených plochách



vytváření a zcelování nových ploch orné půdy na erozně ohroţených plochách



rušení a likvidace solitérní a liniové zeleně podél cest a vodních toků



rušení stávajících polních cest

K – plochy luk a pastvin Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Plochy luk a pastvin, extenzivně vyuţívaných v zemědělské produkci Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

stávajícím způsobem bez dodávání dodatkové energie (hnojení)



vytváření protierozních prvků











32

















L – plochy lesů Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Lesní porosty v souvislých celcích i osamělé lesní segmenty v zemědělsky vyuţívané krajině plní ekologicko stabilizační a hospodářskou funkci. Hospodaření v lesích se řídí zvláštními předpisy na základě zpracovaného lesního hospodářského plánu ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Všechny lesní porosty jsou zároveň významnými krajinnými prvky. Funkční vyuţití Přípustné způsoby využívání 

dosavadní vyuţívání lesů podle funkce (hospodářská, ochranná; lesy zvláštního určení)



dosadba a obnova stávajících ploch



zásady mající výchovný charakter



mýtní těţba (včetně předmýtní a nahodilé) v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem



začlenění vybraných ploch do územního systému ekologické stability

Podmíněně je přípustné umísťování 




výstavba ve vzdálenosti menší neţ 50 m od okraje lesa


intenzívní hospodářské vyuţívání za účelem těţby dřeva, pokud tato není v souladu s lesním hospodářským plánem a lesními hospodářskými osnovami



holosečné způsoby zásahů do lesních pozemků s výjimkou mimořádných těţeb



výsadba typově a druhově nepůvodních dřevin



jakákoliv výstavba vyjma nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti



zakázané činnosti ve smyslu zákona o lesích (např. provádění terénních úprav, narušování půdního krytu, jízda a stání motorovými vozidly, narušování vodního reţimu, znečišťování lesů odpady a odpadky ad.)


33

M – plochy mezí, náletů dřevin, lada Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Tyto plochy jsou tvořeny veškerou mimolesní stromovou, křovinnou i bylinnou zelení (remízky a náletová zeleň, mezní porosty, aleje, stromořadí, větrolamy, břehová a doprovodná zeleň podél toků, solitérní a rozptýlená zeleň, lada apod.). Plochy krajinné zeleně jsou důleţitými ekologicko stabilizačními prvky. Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

dosavadní extenzívní (nehospodářské) vyuţívání



zásahy mající výchovný charakter





dosadba stávajících ploch s cílem převodu ploch na lesní půdní fond





intenzívní hospodářské vyuţívání za účelem těţby dřeva



holosečné způsoby výchovných zásahů






jakákoliv výstavba vyjma vedení liniových staveb technické infrastruktury



přeměna na zemědělský půdní fond

H – vodní plochy a toky Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Vodní plochy a nádrţe patří k hlavním vodohospodářským opatřením pro úpravu odtokových poměrů. Slouţí k akumulaci vody, zvýšení nízkých průtoků a k zachycení povodňových průtoků. Zároveň jsou i významnými krajinotvornými prvky a základními hygienickými a estetickými činiteli tvorby ţivotního prostředí. Funkční regulace Přípustné způsoby využívání

34



přirozené, upravené, umělé vodní toky



přirozené, upravené, umělé vodní plochy



stávající vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, jímání vody, výpusti, hráze apod.)



stavby a zařízení pro chov ryba zařízení pro rybaření



rekreační vyuţití


Přípustné způsoby využívání 

umisťování nových vodohospodářských staveb a zařízení (jezy, jímání vody, výpusti, hráze apod.)





zmenšování nebo rušení stávajících vodních ploch a vysušování mokřadů navazujících na tyto plochy



jakákoliv výstavba (vyjma nezbytných vodohospodářských staveb a zařízení, zejména v návaznosti na protipovodňovou ochranu)

2.8. Limity vyuţití území včetně stanovených záplavových území Územní systém ekologické stability regionální biocentra regionální biokoridory lokální biocentra lokální biokoridory Navržená pásma hyg. ochrany OP čistírny odpadních vod (50 m) Na k.ú. Lubě nejsou stanovena záplavová území.

2.9. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace v samostatném výkrese č.6 - Veřejně prospěšné stavby a také v dalších výkresech řešících problematiku jednotlivých vedení a zařízení inţenýrských sítí a technické infrastruktury: výkresy č. 3 – Doprava, č. 4 Vodní a odpadové hospodářství č. 5 Energetika. Návrh veřejně prospěšných staveb zahrnuje výstavbu, v níţ je specifikován a preferován veřejný zájem, pro který je moţné vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim (viz. § 108 stavebního zákona). Jsou to: Inženýrské sítě 1. vybudování splaškové kanalizace v obci včetně ČOV 2. dobudování dešťové kanalizace v obci 3. dobudování vodovodní sítě k navrţeným lokalitám 4. dobudování sítě STL plynovodu k navrţeným lokalitám Dopravní zařízení 5. stavba rychlostní komunikace R43 6. dobudování sítě místních komunikací k navrţeným lokalitám 7. vybudování parkovacích ploch Řešení nenavrhuje ţádné bodové asanace, asanační úpravy, nebo přestavbové lokality.


35

2.10 Vyhodnocení záborů ZPF Vyhodnocení navrhovaného řešení urbanistického návrhu a jeho důsledků na zábor zemědělského půdního fondu bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva ţivotního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního ve znění zákona ČNR č. 10/93 Sb. a přílohy 3 této vyhlášky. Jednotlivé lokality jsou popsány a vyznačeny ve výkrese č. 7 - Zábory zemědělského půdního fondu. Zábory PUPFL jsou v minimální míře rovněţ provedeny. Struktura katastru Tabulka č. 11

Struktura půdního fondu v katastru Lubě (údaje jsou zaokrouhleny)

Lubě

údaje v ha orná půda

127

zahrady

5

ovocné sady

2

louky

28

pastviny

17

zemědělská půda celkem

178

lesy

148

zastavěné plochy, ostatní plochy

22

celkem k.ú.

353

Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy V katastrálním území prozatím nejsou provedeny "Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Zdůvodnění záboru ZPF Vzhledem k dramatickému terénu v okolí obce je nová výstavby limitována těmito přírodními podmínkami. Nejvhodnějším řešením je pokračování výstavby v údolí potoka Lubě v těsné návaznosti na zastavěné území. Tabulka č. 12 Zábory ZPF oznapopis čení B2 bydlení B3 R1 MK RK/zpf

celkem

výmě- BPEJ ra(ha) 0,611 7.40.67 7.56.00 bydlení 0,532 7.40.68 7.56.00 sport, rekreace 0,197 7.56.00 místní komunikace 0,045 7.56.00 rychlostní 2,022 7.11.10 komunikace (zábor 7.30.11 včetně tělesa 7.37.16 komunikace) 3,407 ha

Tabulka č. 13 Zábory PUPFL oznapopis výmě- BPEJ čení ra(ha) RK/pupfl rychlostní 0,175 komunikace (zábor včetně tělesa komunikace) celkem 0,175 ha

36

třída ochr. V. I. V. I. I. I. II. I. V.

parc. čísla dotčených pozemků

kultura

460/1; 461/1,3; 464

louka

236; 237; 238

orná p. louka louka louka orná p., louka

třída ochr.

parc. čísla dotčených pozemků

kultura

286/1; 287/1; 293/2; 296/4

les

460/1 241/1; 242/1,2 286/2; 291/1; 301/2; 299/12,13,13,57-60,71541/1; 541/2


Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby V obci nyní hospodaří zemědělský podnik Agrodruţstvo Brťov - Lipůvka. Ţivočišná výroba se v obci nenachází. Investice do půdy V rámci tzv. intenzifikačních opatření v rámci Hospodářsko – technických úprav pozemků bylo v roce 1961 odvodněno 11,1 ha v polní trati Slavíky v severovýchodní části katastru trubní drenáţí. Opatření k zajištění ekologické stability V území je zpracován Generel lokálního územního systému ekologické stability na okresní úrovni.

2.11.Poţadavky civilní ochrany 2.11.1 Úvod, základní údaje Poţadavky civilní ochrany k Územnímu plánu obce Lubě jsou zpracovány na základě poţadavku dle vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci č. 135/2001 Sb. Vzhledem ke koncepčnímu nedořešení CO jsou některá opatření v současné době pozastavena. Jedním z nich je výstavba stálých úkrytů. Z těchto důvodů je doloţka CO zpracována ve zjednodušené formě. Současně platná legislativa: 

zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně



vyhláška MV č. 380/2002 Sb. (pro poţadavky CO)

2.11.2 Návrh opatření ÚPN pro potřeby CO Je řešen výběr dvou účelově vyuţitelných objektů pro civilní ochranu a opatření, sledující umoţnění těchto potřeb civilní obrany:

a) zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím b) individuální ochrany obyvatelstva c) evakuace d) usnadnění záchranných prací 2.11.2.1 Zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím Obec má zpracovaný plán ukrytí obyvatelstva v protiradiačních úkrytech, budovaných svépomocí. Plán byl vytvořen v roce 1987. Jejich současná kapacita odpovídá původní kapacitě uvaţované v tomto plánu. Úkryty jsou umístěny ve sklepích. V obci se nachází celkem 5 úkrytů s kapacitou asi 240 obyvatel, coţ splňuje současný stav a vyhovuje předpokládanému zvýšení počtu obyvatel. 2 Poţadovaná kapacita je přibliţně 1m na osobu. Tyto úkryty jsou umístěny v objektech: RD č. 2, 19, 30, 39, obecní úřad č. 16 Budování nových úkrytů není dle výše uvedené bilance nutný, přesto lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu obyvatel řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám, kladeným na protiradiační úkryty. Doběhová vzdálenost pro úkryty je 500 m, coţ odpovídá izochroně 15 min. Z hlediska zabezpečení ochrany obyvatelstva doporučujeme Plán ukrytí v dohodnutých časových intervalech aktualizovat.


37

2.11.2.2 Individuální ochrany obyvatelstva Na základě platnosti Usnesení vlády ČR ze dne 22. 4. 2002 č. 417 ke Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 nejsou na obecním úřadě uloţeny ţádné prostředky individuální ochrany. V případě vzniku mimořádné události budou dodány z centrálních skladů v péči státu pro vybrané kategorie obyvatelstva. Ostatní obyvatelstvo bude pouţívat improvizované prostředky. Případné výdejní středisko pro výdej PIO bude umístěno v budově obecního úřadu. Siréna pro varování obyvatelstva je umístěna rovněţ na budově obecního úřadu. Varování obyvatelstva je zajištěno místním rozhlasem. 2.11.2.3 Evakuace obyvatelstva Pro případnou evakuaci osob navrhujeme vyuţít prostory restaurace. Venkovní evakuační plochu tvoří prostor u obecního úřadu. 2.11.2.4 Usnadnění záchranných prací Tento soubor opatření se odráţí v urbanistickém řešení prostoru obce, komunikačních vazbách, trasách inţenýrských sítí a vytvoření základních podmínek pro sníţení následků mimořádných opatření. V případě obce Lubě se jedná o tato opatření:  Sítě technické infrastruktury dle moţností zaokruhovány, umoţňují operativní úpravu podmínek pro přísun médií. Pro zásobování vodou navrhujeme udrţovat v provozu (vyhovující hygieně) drobné obecní i soukromé zdroje vody, které je nutno i přes stávající znečištění nouzově po úpravě vyuţít v případě mimořádných situací.  Dopravu na místních a obsluţných komunikacích navrhujeme doplnit systémem účelových komunikací mimo obytnou zónu tak, aby umoţňovaly nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění komunikací v obci.  Shromaţdiště pro speciální očistu navrhujeme umístit na ploše u obecního úřadu.  Vodu k hasebním zásahům lze získat z vodovodu, případně z poţární nádrţe. 2.11.3 Základní podmínky pro funkci systému CO ČR z hlediska znalosti obyvatelstva, které je nutno naplnit 

Seznámit se s varovnými signály CO ČR, způsobem jejich produkce a tyto sledovat. Zabezpečit moţnost sledování informací.



Znát systém prevence a osobní ochrany.



Znát druhy opatření při opuštění trvalého obydlí či pracoviště.



Znát systém a místo ukrytí.



Znát systém evakuace a jejího zabezpečení (m.j. obsah zavazadla a potravinového balíčku).



Znát způsob činnosti v úkrytu.

2.12 Návrh lhůt aktualizace S ohledem na současné společensko - ekonomické podmínky je doporučena aktualizace územního plánu vţdy po 5-ti letech.

2.13 Etapizace výstavby Obsahem této kapitoly je stanovení posloupnosti realizace navrţených záměrů. Navrţenou etapizaci je ovšem nutno chápat jako orientační, doporučenou, protoţe u řady záměrů bude postup výstavby záviset na zájmu a finančních moţnostech investorů a také na ochotě vlastníků pozemků k prodeji.

38


Postup realizace části technické infrastruktury včetně nových místních komunikací pak plyne právě z postupu výstavby bytů, realizace dalších záměrů bude záviset hlavně na jejich finančním zajištění. I. etapa výstavby–předpokládá se výstavba v lokalitě B2 (3 RD) II. etapa výstavby - předpokládá se výstavba v lokalitě B3 (4 RD) Výběr lokalit pro 1. etapu výstavby bude záleţet na různých faktorech: vlastnících pozemků, na zájmu stavebníků a také na investorech podmiňujících investic (inţenýrské sítě, obsluţné komunikace). Při předpokládané menší intenzitě nové výstavby na začátku návrhového období v období 1. etapy se dá předpokládat, ţe tyto byty budou realizovány rozptýleně a spíš formou rekonstrukcí, přístaveb, event. výstavby v rámci vlastních obytných pozemků. Záměry týkající se sítí a zařízení technické infrastruktury budou realizovány v souvislosti s novou výstavbou. Prioritou však by měla být výstavba kanalizace v obci. Realizace dopravních záměrů bude opět záviset na finančních moţnostech investora, patrně obce, přesto se dá předpokládat řešení nejpalčivějších problémů uţ v 1. etapě, po vybudování kanalizačního řadu. Vytvoření uceleného systému ekologické stability v území je proces dlouhodobý, přesahující návrhové období územního plánu.

2.14 Přehled návrhových ploch Tabulka č. 14

Přehled návrhových ploch

poř. č.

popis

výměra(ha)

2

bydlení – lokalita B2

0,715

3

bydlení – lokalita B3

0,532

4

rekreace a sport – lokalita R1

0,278


39

3. ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ 3.1 Úvod 3.1.1 Závaznost územně plánovací dokumentace a účel regulativů Územně plánovací dokumentace komplexně řeší funkční vyuţití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho vyuţití stanovené v regulativech funkčního a prostorového rozvoje území. Ostatní části řešení jsou směrné. Regulativy jsou závazná pravidla vyjádřená slovně, číselně nebo graficky, která upravují funkční a prostorové uspořádání území. Návrh regulativů územního rozvoje je podkladem pro stanovení obecně závazných pokynů pro řízení stavební činnosti v řešeném území. Cílem regulativů územního rozvoje je: 

účelně vyuţívat území obce ve smyslu schváleného územního plánu



regulovat stavební činnost tak, aby zájmy jednotlivých občanů, podniků a organizací nebyly v rozporu s dlouhodobými zájmy obce jako celku



zlepšovat ţivotní prostředí



chránit historický obraz obce a jeho jednotlivých částí a přírodní prostředí v jeho zázemí



stanovovat diferencovaně podmínky pro stavební činnost podle charakteru území

3.1.2 Rozsah platnosti Řešené území územního plánu je vymezeno hranicí správního území obce Lubě, které je tvořeno katastrálním územím Lubě. Schválený územní plán je platný do doby, kdy je nahrazen novou územně plánovací dokumentací v souladu s platným právními normami.

3.1.3 Vymezení pojmů Pro účely stanovení regulativů se vymezují tyto základní pojmy: Podmíněnost regulativů 

přípustné: jsou základní činnosti, děje a zařízení v území obvyklé; realizovatelné (povolitelné) bez jmenovitého omezení, pouze za podmínek vymezení nebo určení obsahem příslušné platné právní úpravy



podmínečně přípustné: nejsou standardní součástí činností, dějů a zařízení v území obvyklých; realizovatelné (povolitelné) po pečlivém individuálním posouzení povolujícím orgánem a shledání, ţe v konkrétní situaci jsou splněny pro takové případy přímo v předmětu regulativu deklarované podmínky, současně však musí být splněny podmínky vymezené nebo určené obsahem příslušné platné právní úpravy



nepřípustné: jsou činnosti, děje a zařízení nerealizovatelné (nepovolitelné) za ţádných podmínek (po dobu platnosti takto pojaté části schválené územně plánovací dokumentace)

Charakteristika některých činností a míra jejich únosnosti 

chov drobného zvířectva - rozumí se maloprodukční chovatelská činností drobných hospodářských zvířat (např. slepice, králíci apod.) pro účely zásobování vlastní rodiny, pokud nedochází k obtěţování sousedních nemovitostí, a to zejména zápachem, a pokud se tak neděje podnikatelským způsobem



drobná pěstitelská činnost - rozumí se nepodnikatelské pěstování zemědělských produktů malopěstitelským způsobem pro účely zásobování vlastní rodiny

40




ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku



provozovnou se rozumí prostor, v němţ je ţivnost provozována. Za provozovnu se povaţuje i stánek a obdobné zařízení, zejména prodejní



nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území - rozumí se technická zařízení zajišťující zásobování vodou, odvádění odpadních vod, zásobování elektrickou energií s výjimkou vzdušného vedení VN a VVN, zásobování plynem, telekomunikace a spoje, zásobování teplem - vyjma nových tepelných zdrojů (výtopen)



neobtěţující a nerušící činnosti - rozumí se takové činnosti, jejichţ účinky a vlivy neomezují, neobtěžují a neohrožují ţivotní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nad míru obvyklou a přípustnou, která bude v konkrétních případech posouzena a stanovena na základě hygienických předpisů



částečně obtěţující a rušící činnosti - rozumí se takové činnosti, jejichţ účinky a vlivy částečně omezují a obtěžují ţivotní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nebo zvláštním působením na obyvatelstvo nad míru obvyklou a přípustnou, která jiţ byla posouzena (např. stanovením pásma hygienické ochrany) nebo která teprve musí být posouzena (např. hodnocením vlivu na ţivotní prostředí)



obtěţující a rušící činnosti - rozumí se takové činnosti, jejichţ účinky a vlivy plně nebo částečně omezují, obtěžují a ohrožují ţivotní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména moţností havárie, hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nebo zvláštním působením na obyvatelstvo nad míru obvyklou a přípustnou, která jiţ byla posouzena (např. stanovením pásma hygienické ochrany) nebo která teprve musí být posouzena (např. hodnocením vlivu na ţivotní prostředí)

Typy ploch: dle zastavitelnosti: 

plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné)

Plochy zastavěné jsou vymezené hranicí současně zastavěného území definovaného ve smyslu § 139 a) stavebního zákona. Plochy zastavitelné jsou vymezeny jednak současně zastavěným územím, jednak také plochami v současnosti ještě nezastavěnými, ale k zastavění tímto územním plánem navrţenými 

plochy neurbanizované (volné, krajinné, přírodní, nezastavitelné)

Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy nebo v případech, které jsou taxativně stanoveny v jednotlivých regulativech. dle funkce: 

plochy smíšené zástavby s převaţující funkcí bydlení



plochy občanské vybavenosti



plochy pro sport a rekreaci



plochy dopravní, ostatní plochy



plochy zahrad a sadů



plochy orné půdy



plochy luk a pastvin



plochy lesů



plochy mezí, náletů dřevin, lada

dle charakteru: 

stabilizované území - území se současným charakterem zástavby daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami (výška zástavby), které se nebudou podstatně měnit



rozvojové území – území navrţené pro zaloţení nových funkčních a prostorových struktur


41

3.2 Urbanistická koncepce Pro objektivní stanovení potřeb a priorit rozvoje obce byla definována základní rozvojová strategie, z níţ vychází také základní koncepce urbanistického rozvoje, která určuje zásady uspořádání území. Hlavní záměry rozvoje 

Obec Lubě se bude profilovat jako obec nabízející kvalitní moţnosti pro bydlení a rekreaci



Výraznou roli v rozvoji obce bude hrát čistota ţivotního prostředí a přitaţlivá okolní krajina

Hlavní cíle rozvoje 

Budou respektovány současné hodnoty v území



Bude zajištěna dostatečná nabídka vhodných stavebních pozemků pro bydlení i sluţby



Bude posilněna centrální část obce s důrazem na nabídku sluţeb pro turistický ruch

Hlavní zásady prostorového řešení Hlavním bodem koncepce rozvoje obce je snaha o maximální moţné propojení jednotlivých funkcí v rámci území. Většina současně zastavěného území je zahrnuta do ploch smíšené zástavby, kde převládá funkce bydlení, ale doporučuje se rovněţ umísťování sluţeb, obchodu a drobné výroby. Plochy, které byly z území vyčleněny pro jinou funkci, mají specifické podmínky a jsou pro bydlení méně vhodné či zcela nevhodné. Hlavní oblasti rozvoje obce 

bydlení, občanská vybavenost a sluţby



doprava a technické vybavení



příroda a krajina

3.3 Členění území obce na funkční plochy a jejich vyuţití 3.3.1 Přehled jednotlivých ploch Podmínky vyuţití území: upřesňující podmínky vyuţití území (upřesnění funkčního typu), které mohou slouţit pro další podrobnější územně plánovací činnost. Základní rozdělení řešeného území na plochy urbanizované a neurbanizované je dále rozčleněno podle jednotlivých urbanistických funkcí s upřesněním dalších moţností jejich vyuţití. Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány: I. PLOCHY URBANIZOVANÉ (ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY) B - plochy smíšené zástavby s převažující funkcí bydlení Plochy nízkopodlaţní zástavby s převaţující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s moţností chovu drobného zvířectva, doplňované plochami sluţeb a drobných ţivnostenských provozoven v objektech RD, na pozemcích u rodinných domů nebo v samostatných objektech a na samostatných pozemcích. Včetně přilehlých zahrad, případně luk v zastavěném území. Stabilizované území: B1 současná zástavba Rozvojová území: B2 Ve ţlebě B3 Loţky

42


O - plochy občanské vybavenosti Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu – školská zařízení, církevní zařízení, sociální a zdravotní zařízení, zařízení obchodu a nevýrobních sluţeb. Stabilizovaná území: O1 Restaurace s víceúčelovou nádrţí

S - plochy pro sport a rekreaci Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu zaměřené na sport a rekreaci, plochy individuální rekreace. Rozvojová území: R1 Sportovně rekreační areál Ve ţlebě

D –plochy dopravní, ostatní plochy Plochy dopravní (místní komunikace, chodníky, parkoviště a jiné zpevněné plochy) a plochy veřejné zeleně včetně drobných staveb (boţí muka, kříţe, sochy, pomníky) II. PLOCHY KRAJINA)

NEURBANIZOVANÉ(NEZASTAVĚNÉ

A

NEZASTAVITELNÉ

PLOCHY,

VOLNÁ

Z – plochy zahrad a sadů Plochy ZPF - malovýrobně i velkovýrobně obhospodařované mimo zastavěné území - zahrady, sady

P – plochy orné půdy Plochy ZPF - malovýrobně i velkovýrobně obhospodařované mimo zastavěné území - orná půda

K – plochy luk a pastvin Plochy ZPF - malovýrobně i velkovýrobně obhospodařované mimo zastavěné území - louky a pastviny

L – plochy lesů Plochy PUPFL – lesní porosty

M – plochy mezí, náletů dřevin, lada Plochy neplodné půdy, mimolesní stromové, křovinné a bylinné zeleně

H – vodní plochy a toky Otevřené vodní plochy (vodní toky, rybníky, vodní nádrţe přírodní i umělé vyjma koupališť).


43

3.3.2 Charakteristika a regulace jednotlivých ploch 1. PLOCHY URBANIZOVANÉ

B - plochy smíšené zástavby s převažující funkcí bydlení Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy nízkopodlaţní zástavby s převaţující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s moţností chovu drobného zvířectva, doplňované plochami sluţeb a drobných ţivnostenských provozoven v objektech RD, na pozemcích u rodinných domů nebo v samostatných objektech a na samostatných pozemcích. Při změnách uţívání staveb rodinných domů musí být zachován charakter rodinného domu ve smyslu § 3 písm. c) vyhl. č. 137/1998 Sb. Funkční vyuţití Přípustné je využití 

bydlení individuální v rodinných domech s uţitkovými zahradami



drobnou občanskou vybavenost a sluţby v objektech RD nebo na pozemcích u rodinných domů, případně na samostatných pozemcích



nerušící a neobtěţující ţivnostenské provozovny v objektech RD nebo na pozemcích u rodinných domů, případně na samostatných pozemcích



chov drobného zvířectva a drobná pěstitelská činnost




Podmíněně přípustné je využití a umisťování 

bydlení v bytových domech s uţitkovými zahradami



částečně rušící a obtěţující ţivnostenské provozovny na pozemcích u rodinných domů nebo na samostatných pozemcích



individuální rekreace v rekreačních chalupách





průmyslová výroba



zemědělská výroba, sklady a zařízení zemědělské výroby

O - plochy občanské vybavenosti Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu – školská zařízení, církevní zařízení, sociální a zdravotní zařízení, zařízení obchodu a nevýrobních sluţeb.

44


Funkční vyuţití Přípustné je umísťování 

mateřské a základní školy



domy dětí a mládeţe



školní kuchyně a jídelny



ostatní zařízení související s provozem škol a školských zařízení včetně tělocvičen, školních bazénů, venkovních sportovních hřišť v rámci školních areálů apod.



konverze nevyuţívaných části zařízení na bydlení



ostatní venkovní zařízení pro sport a tělovýchovu



zdravotní střediska a privátní zdravotnická zařízení a lékárny, rehabilitační střediska, dětské poradny, léčebny



domovy důchodců, penziony pro seniory, domy s pečovatelskou sluţbou



veterinární střediska



prodejny potravin a smíšeného zboţí do 100 m prodejních ploch, specializované prodejny, prodejny průmyslového zboţí









restaurace, kavárny, vinárny



úřady samosprávy, úřady státní správy



pošta



úřadovny jednotlivých správců sítí



zařízení poţární ochrany,









kostely, kaple, kazatelské stanice



farní úřady a ostatní církevní úřady






sociální bydlení, startovací byty, obecní byty



















2





byty majitelů sluţeb a obchodu


45














individuální rekreace









zařízení hřbitova

R - plochy pro sport a rekreaci Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy s převaţující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu zaměřené na sportovní a rekreační aktivity, plochy hromadné i individuální rekreace Funkční regulace Přípustné je umísťování

46



venkovní otevřené sportovní plochy (dětská hřiště, tenisové kurty, hřiště na kopanou, hřiště pro házenou, odbíjenou, košíkovou apod.)



ostatní venkovní zařízení pro sport a rekreaci



koupaliště



objekty pro sport a rekreaci









restaurace, kavárny, vinárny, občerstvení





















plochy izolační a vnitroareálové zeleně






























D – plochy dopravní, ostatní plochy Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres a č.8 – Výřez hlavního výkresu Charakteristika Plochy dopravní (místní komunikace, chodníky, parkoviště a jiné zpevněné plochy) a plochy veřejné zeleně včetně drobných staveb (boţí muka, kříţe, sochy, pomníky) Funkční regulace Přípustné je umísťování 

zařízení slouţící motorovou dopravu, odstavné pruhy a přilehlá parkovací stání, která nejsou samostatnými parkovišti



místní komunikace



pěší komunikace a chodníky



cyklistické komunikace a stezky



plochy slouţící pro parkování a odstavování všech silničních vozidel pro motorovou dopravu (osobní a dodávkové automobily a jednostopá vozidla; nákladní a speciální automobily a autobusy; traktory a samojízdné pracovní stroje)



plochy veřejné a izolační zeleně



prvky drobného mobiliáře (lavičky, osvětlení apod.)






objekty drobných sluţeb (kiosky, autobusové čekárny apod.)



dětská hřiště, malé sportovní plochy






vedení nezbytných inţenýrských sítí a zařízení v silničních tělesech

Nepřípustné je umísťování 

všechny ostatní urbanistické funkce kromě výslovných výjimek, které jsou uvedeny jako činnosti nebo stavby přípustné nebo podmíněně přípustné


47

2. PLOCHY NEURBANIZOVANÉ( NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY, VOLNÁ KRAJINA)

Z – plochy zahrad a sadů Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Tyto plochy zahrnují zahrady a záhumenky, které se nacházejí v přímé návaznosti na zastavěné území sídel. Mají doplňkový charakter zemědělské produkce. Jsou dobře udrţovány a ošetřovány a tvoří velmi důleţitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a velkovýrobně obhospodařovanými plochami luk a pastvin. Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

stávajícím způsobem s cílem zajišťování zemědělské produkce malých a drobných soukromých zemědělských subjektů



drobná pěstitelská činnost



u stávajících zahrad a sadů doplňování a obnova stromových výsadeb





výstavba zemědělských staveb ve smyslu § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/98 Sb., (v případě, ţe se nejedná o podnikatelskou zemědělskou činnost provozovanou na základě ţivnostenského oprávnění), slouţící prokazatelně pro zabezpečování zemědělské produkce





zřizování zahrádkářských a rekreačních lokalit včetně výstavby zahradních domků



všechny ostatní urbanistické funkce kromě výslovných výjimek, které jsou uvedeny jako činnosti nebo stavby přípustné, podmíněně nebo výjimečně přípustné

P – plochy orné půdy Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Plochy mají rozhodující podíl zastoupení zemědělských kultur zaměřených na trţní produkci, včetně nezpevněných polních cest a ostatních zařízení, odvodňovacích kanálů apod. Funkční vyuţití Přípustné způsoby využívání

48



stávajícím způsobem s cílem sniţování mnoţství dodatkové energie (hnojení)



vytváření protierozních prvků (meze, zatravněné průlehy apod.) včetně vysazování větrolamů







extenzivně vyuţívané nebo nevyuţívané plochy ZPF (např. na svazích, malých a roztříštěných plochách) převádět do kategorie trvalých travních porostů (louky, pastviny) případně některé vhodné plochy zalesnit



















vytváření a zcelování nových ploch orné půdy na erozně ohroţených plochách







K – plochy luk a pastvin Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Plochy luk a pastvin, extenzivně vyuţívaných v zemědělské produkci Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

stávajícím způsobem bez dodávání dodatkové energie (hnojení)



vytváření protierozních prvků













49















L – plochy lesů Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Lesní porosty v souvislých celcích i osamělé lesní segmenty v zemědělsky vyuţívané krajině plní ekologicko stabilizační a hospodářskou funkci. Hospodaření v lesích se řídí zvláštními předpisy na základě zpracovaného lesního hospodářského plánu ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Všechny lesní porosty jsou zároveň významnými krajinnými prvky. Funkční vyuţití Přípustné způsoby využívání 

dosavadní vyuţívání lesů podle funkce (hospodářská, ochranná; lesy zvláštního určení)



dosadba a obnova stávajících ploch



zásady mající výchovný charakter



mýtní těţba (včetně předmýtní a nahodilé) v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem








výstavba ve vzdálenosti menší neţ 50 m od okraje lesa

Nepřípustné způsoby využívání

50



intenzívní hospodářské vyuţívání za účelem těţby dřeva, pokud tato není v souladu s lesním hospodářským plánem a lesními hospodářskými osnovami



holosečné způsoby zásahů do lesních pozemků s výjimkou mimořádných těţeb






jakákoliv výstavba vyjma nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti



zakázané činnosti ve smyslu zákona o lesích (např. provádění terénních úprav, narušování půdního krytu, jízda a stání motorovými vozidly, narušování vodního reţimu, znečišťování lesů odpady a odpadky ad.)


M – plochy mezí, náletů dřevin, lada Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Tyto plochy jsou tvořeny veškerou mimolesní stromovou, křovinnou i bylinnou zelení (remízky a náletová zeleň, mezní porosty, aleje, stromořadí, větrolamy, břehová a doprovodná zeleň podél toků, solitérní a rozptýlená zeleň, lada apod.). Plochy krajinné zeleně jsou důleţitými ekologicko stabilizačními prvky. Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

dosavadní extenzívní (nehospodářské) vyuţívání



zásahy mající výchovný charakter





dosadba stávajících ploch s cílem převodu ploch na lesní půdní fond





intenzívní hospodářské vyuţívání za účelem těţby dřeva



holosečné způsoby výchovných zásahů






jakákoliv výstavba vyjma vedení liniových staveb technické infrastruktury



přeměna na zemědělský půdní fond

H – vodní plochy a toky Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace: výkresy č.2 - Hlavní výkres Charakteristika Vodní plochy a nádrţe patří k hlavním vodohospodářským opatřením pro úpravu odtokových poměrů. Slouţí k akumulaci vody, zvýšení nízkých průtoků a k zachycení povodňových průtoků. Zároveň jsou i významnými krajinotvornými prvky a základními hygienickými a estetickými činiteli tvorby ţivotního prostředí. Funkční regulace Přípustné způsoby využívání 

přirozené, upravené, umělé vodní toky



přirozené, upravené, umělé vodní plochy



stávající vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, jímání vody, výpusti, hráze apod.)



stavby a zařízení pro chov ryba zařízení pro rybaření



rekreační vyuţití


51

Přípustné způsoby využívání 

umisťování nových vodohospodářských staveb a zařízení (jezy, jímání vody, výpusti, hráze apod.)





zmenšování nebo rušení stávajících vodních ploch a vysušování mokřadů navazujících na tyto plochy



jakákoliv výstavba (vyjma nezbytných vodohospodářských staveb a zařízení, zejména v návaznosti na protipovodňovou ochranu)

3.4 Limity vyuţití území Územní systém ekologické stability regionální biocentra regionální biokoridory lokální biocentra lokální biokoridory Navržená pásma hyg. ochrany OP čistírny odpadních vod (50 m) Na k.ú. Lubě nejsou stanovena záplavová území.

3.5 Návrh koncepce dopravy a technické infrastruktury Katastrálním územím obce Lubě prochází silnice III/37719 Ţernovník – Lubě – Hluboké Dvory – Unín, která je dopravní osou obce. Tato komunikace je šířkově omezená jak přírodními podmínkami, tak i okolní zástavbou. Vzhledem k dopravní závadě a neuspokojivému stavu silnice se předpokládají její postupné úpravy. Pro malé zatíţení komunikace je moţné pouţít mimo zastavěné území kategorie S 7,5/60 (50), zastavěné části obce kategorii MO 7,5/30. Většina MK v obci, kromě komunikace vedoucí podél potoka, je tvořena krátkými napojeními obytných objektů na silnici III. třídy. Prostorové parametry těchto komunikací vycházejí z moţnosti osídlení i terénu, mají minimální rozměry, nicméně v podstatě vyhovující daným potřebám. Východní částí katastrálního území ve směru sever – jih je navrţena rychlostní silnice R 43 Brno – Svitavy (šířkové parametry 24,5/120). V řešeném území katastru obce nejsou vybudované ţádné výrobny elektrické energie, které zajišťují její dodávku do distribučních sítí, ani rozvodny VVN/ VN. Rovněţ se zde nevyskytují ţádná vedení nadřazené soustavy, ani hlavní napájecí vedení o napětí 110kV. Výhledově se zde téţ neuvaţuje s vybudováním zařízení nadřazených soustav, ani s výrobnami elektrické energie. Odběratelé v obci jsou zásobováni elektrickou energií z jedné distribuční transformační stanice s instalovaným transformátorem 100 kVA. Stávající TS je venkovní ocelové příhradové konstrukce do výkonu 160 kVA a pokrývá veškerou potřebu obce. Zvyšování nároků na zajištění elektrického příkonu se nepředpokládá. Obec Lubě byla plynofikována v r.2000. Obec byla napojena ze společné regulační stanice RS 1200 umístěné u Ţernovníku. Stávající RS zajišťuje i výhledovou potřebu obce včetně navrhovaného rozvoje. Zásobování obce vodou zabezpečuje skupinový vodovod obcí Malá Lhota a Lubě, napojený na II. březovský přivaděč vody pro Brno. Technický stav vodovodu je neuspokojivý a je třeba jej rekonstruovat. Kapacitně je z hlediska současných i budoucích potřeb obce a protipoţárního zabezpečení vyhovující. V obci je částečně vybudována kanalizace, která slouţí jako kanalizace dešťová a pro cca 30% obyvatel jako kanalizace splašková. Další domy mají odpadní vody vyvedeny přímo do toku, některé

52


do bezodtokových jímek. Technický stav této kanalizace je špatné, i kdyţ kapacitně vyhovuje. Současná kanalizace je po rekonstrukci navrţena k vyuţití jako pouze dešťová. Splaškové vody budou soustředěny do kanalizace nové, zakončené čistírnou odpadních vod. 3.6 Návrh územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability je vymezen ve výkrese č. 2 „Hlavní výkres“ a v textové části v kapitole 2.6.2. Přehled prvků ÚSES: BIOCENTRA :

plocha

kultura

návrh

RBC Hluboké Dvory

60 ha

les (smrk)


LBC Nad nivou

3 ha

les (listnáče)

podpora zmlazování listnáčů

LBC Nad Lubí

3 ha

les (smíš.)

podpora listnáčů

LBC U baby

3 ha

les (smíš.), nivní louka, vodní tok, porosty na skalách podpora listnáčů, návštěvnosti skal

LBC Nad táborem

3 ha

les (smrk)

omezení


BIOKORIDORY : RBK 1-3 - šířka min 40 m, částečně funkční, lesy se smíšenou druhovou skladbou, poli, loukami i nivami vodních toků – podporovat vertikální zápoj a vyšší podíl listnáčů, kosit louky v nivě, nepovolovat výstavbu chat LBK 1 - šířka min 15 m, údolí potoka s přirozeným lesním porostem a částečně extenzivní loukou se stromovým a keřovým doprovodem - zajistit kosení luk 1x za rok bez hnojení LBK 2 - šířka min. 15m – zatravněnou nivu Lubě s břehovými porosty lze povaţovat za funkční s výjimkou úseku přes vlastní obec, kde břehové porosty nejsou dostatečně souvislé – zpestřit fádní topolový doprovod Lubě, zajistit kosení nivních luk1x za rok bez hnojení

3.7 Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb Územní rozsah omezení je vymezen v grafické části dokumentace v samostatném výkrese č.6 - Veřejně prospěšné stavby a také v dalších výkresech řešících problematiku jednotlivých vedení a zařízení inţenýrských sítí a technické infrastruktury: výkresy č. 3 – Doprava, č. 4 Vodní a odpadové hospodářství č. 5 Energetika. Návrh veřejně prospěšných staveb zahrnuje výstavbu, v níţ je specifikován a preferován veřejný zájem, pro který je moţné vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim (viz. § 108 stavebního zákona). Jsou to: Inženýrské sítě 1. vybudování splaškové kanalizace v obci včetně ČOV 2. dobudování dešťové kanalizace v obci 3. dobudování vodovodní sítě k navrţeným lokalitám 4. dobudování sítě STL plynovodu k navrţeným lokalitám Dopravní zařízení 5. stavba rychlostní komunikace R43 6. dobudování sítě místních komunikací k navrţeným lokalitám 7. vybudování parkovacích ploch Řešení nenavrhuje ţádné bodové asanace, asanační úpravy, nebo přestavbové lokality.


53

Textová část

Recommend Documents