TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek – Místek

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST

40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST 2001 - 2020

Obsah 1 Úvod 2 Vyhotovení OPRL a vymezení hranic 2.1 Organizace pověřena vyhotovením 2.2 Platnost OPRL a časový plán vyhotovení 2.3 Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 2.4 Výstupy OPRL 2.5 Vymezení hranice (PLO) a její plocha 3 Organizačně správní údaje 3.1 Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) 3.2 Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti 3.3 Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů 4 Přírodní podmínky oblasti 4.1 Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1 Geomorfologie oblasti 4.1.2 Hydrografie oblasti 4.2 Poměry klimatické 4.3 Poměry geologické a pedologické 4.3.1 Geologie oblasti 4.3.2 Pedologie oblasti 4.4 Poměry biogeografické 4.5 Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1 Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (Plíva, Průša - ÚHÚL 1971) 4.5.2 Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1 Lesní vegetační stupně 4.5.2.2 Soubory lesních typů 4.5.3 Zastoupení původních lesních společenstev 4.5.4 Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy 4.5.4.1 Typologické plochy 4.5.4.2 Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy 4.5.5 Revize typologického mapování v rámci OPRL 4.5.6 Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) 4.5.7 Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty 4.5.8 Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995) 4.5.9 Antropicky podmíněné změny prostředí 4.5.10 Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin 5 Údaje o stavu lesa, historickém vývoji, dosavadním hospodaření a majetkových poměrech 5.1 Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1 Vývoj lesního hospodářství 5.1.2 Vývoj hospodářské úpravy 5.1.3 Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene 5.1.4 Diferencované způsoby hospodaření 5.2 Údaje o stavu lesa 5.2.1 Zastoupení dřevin 5.2.2 Zastoupení věkových stupňů 5.2.3 Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1 Porostní zásoby 5.2.3.2 Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období 5.2.3.3 Přírůstové poměry v oblasti 5.2.4 Zastoupení porostních typů 5.3 Dosavadní hospodaření v oblasti 5.4 Majetkové a organizační členění 5.4.1 Historický vývoj majetkových poměrů 5.4.2 Organizační členění LČR v oblasti 5.4.3 Organizační členění - jiné státní v oblasti 5.4.4 Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických osob 5.4.5 Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše 6 Funkce lesa 6.1 Funkční potenciál 6.1.1 Funkce produkční 6.1.1.1 Produkční potenciál stanovištní (fiktivní)

1 3 3 3 3 3 3 5 5 6 7 9 9 9 10 12 19 19 20 29 30 30 30 30 32 32 34 34 34 37 37 44 48 49 50 51 51 51 51 52 54 58 58 60 63 63 65 65 67 70 72 72 74 75 75 75 77 77 77 77

6.1.1.2 Reálný produkční potenciál 6.1.2 Funkce mimoprodukční 6.1.2.1 Funkce ekologicko - stabilizační 6.1.2.2 Funkce vodní 6.1.2.3 Funkce půdoochranná 6.1.2.4 Funkce rekreační 6.2 Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů 6.2.1 Ochranné lesy 6.2.1.1 Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 6.2.1.2 Vysokohorské lesy pod hranicí vysokohorské vegetace 6.2.1.3 Lesy v klečovém lvs 6.2.2 Vodohospodářské a vodoochranné lesy 6.2.2.1 Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů 6.2.2.2 Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 6.2.2.3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) 6.2.2.4 Povodí vodárenských a vodohospodářsky významných toků 6.2.3 Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny PLO 40 6.2.3.1 Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 6.2.3.2 Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách 6.2.3.3 Registrované významné krajinné prvky 6.2.3.4 Lesy v přírodních parcích 6.2.3.5 Archeologická a paleontologická naleziště, kulturní památky 6.2.4 Lesy s deklarovanými zájmy rekreace 6.2.4.1 Lesy lázeňské 6.2.4.2 Lesy příměstské a rekreačně využívané 6.2.5 Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 6.2.6 Lesy deklarující funkci bariérovou 6.2.7 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 6.2.7.1 Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archivy 6.2.7.2 Genové základny - stávající 6.2.7.3 Zdroje reprodukčního materiálu 6.2.7.4 Regionálně nepůvodní druhy dřevin 6.2.7.5 Podchycení dílčích populací dřevin 6.2.8 Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře 6.2.8.1 Lesy v uznaných oborách 6.2.8.2 Lesy v samostatných, uznaných bažantnicích 6.2.9 Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 6.2.10 Přehled stávajících kategorií 6.3 Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů 6.3.1 Překryvy funkcí lesů 6.3.2 Priority funkcí lesa v rámci překryvů 6.3.3 Střety zájmů a výhledy funkcí lesů 6.3.3.1 Střety zájmů vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesa 6.3.3.2 Střety zájmů vyplývající ze společenských požadavků 7 Ochrana lesa 7.1 Rozbor poškození a ohrožení lesů škodlivými činiteli 7.1.1 Rozbor škodlivých činitelů v oblasti 7.1.1.1 Rozbor nezdaru zalesnění 7.1.1.2 Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb 7.1.1.3 Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů. 7.1.2 Poškození porostů imisemi 7.1.2.1.1 Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí 7.1.2.1.2 Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení 7.1.2.1.3 Přehled pásem ohrožení v oblasti 7.1.2.2 Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů 7.1.2.3 Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojí 7.1.2.4 Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2.4.1 Vývoj a rozsah exhalačních těžeb 7.1.2.4.2 Současný zdravotní stav porostů 7.1.3 Abiotičtí činitelé

78 78 78 80 86 88 90 90 90 91 91 91 91 92 93 93 93 93 94 99 100 100 100 100 101 101 101 103 103 105 107 109 111 111 111 112 112 112 113 113 113 114 114 115 117 117 117 117 118 121 121 124 125 125 125 126 128 128 128 129

7.1.3.1 Poškození větrem 7.1.3.2 Poškození sněhem a námrazou 7.1.3.3 Poškození suchem 7.1.3.4 Škody vlivem zamokření 7.1.4 Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1 Poškození porostů zvěří 7.1.4.2 Kalamitní škůdci (podkorní a listožraví) 7.1.4.2.1 Bekyně mniška (Lymantria monacha) 7.1.4.2.2 Kůrovci na smrku 7.1.4.2.3 Klikoroh borový (Hylobius abietis L.) 7.1.4.2.4 Pilatka smrková (Pristiophora abietina Christ.) 7.1.4.2.5 Ploskohřebka smrková (Cephalcia abietis L.) 7.1.4.3 Ostatní hmyzí škůdci 7.1.4.4 Hniloby 7.1.4.5 Škody ostatními biotickými činiteli 7.1.5 Ostatní škodliví činitelé 7.1.5.1 Činitelé způsobující nezdar zalesnění 7.1.5.2 Činitelé ovlivňující zdravotní stav starších porostů 7.2 Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1 Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi 7.2.2 Návrh opatření v porostech narušovaných a ohrožených abiotickými činiteli 7.2.2.1 Návrh opatření proti větru 7.2.2.2 Návrh opatření na podmáčených stanovištích 7.2.2.3 Opatření u porostů poškozovaných sněhem a námrazou 7.2.3 Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří 7.2.4 Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci. 7.2.5 Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů 7.2.6 Opatření ke snižování eroze 7.3 Ekologická stabilita lesa 7.3.1 Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.3.1.1 Zákresy poškození a ohrožení škodlivými činiteli 7.3.1.2 Návrhy opatření pro zlepšení statické stability – vrstva LISP 7.3.2 Mapa územního systému ekologické stability 7.3.2.1 Definice prvků ÚSES 7.3.2.2 Dokumentace ÚSES 7.4 Závěr 7.4.1 Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření 7.4.2 Souhrn specifik ochrany lesa 8 Dopravní zpřístupnění lesa 8.1 Současné zpřístupnění 8.1.1 Inventarizace odvozních cest 8.1.2 Dopravně nepřístupné lokality 8.1.3 Vymezení transportních segmentů 8.2 Výhledové zpřístupnění 8.2.1 Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti 8.2.2 Přehled transportních segmentů 8.2.2.1 Přehled modelového, skutečného stavu a stavu po realizaci 8.2.2.2 Varianty řešení cestní sítě 8.3 Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1 Modelové těžebně dopravní technologie 8.3.2 Ukazatelé cestní sítě 8.3.3 Specifické podmínky zpřístupnění lesa 8.3.4 Soupis místních zdrojů stavebních materiálů 8.4 Koncepce dopravní mapy 8.5 Zpřístupnění lesa v návaznosti na zákonné předpisy 9 Hospodářské soubory (HS), základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření (§1, odst. 6, písmeno f, vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.) 9.1 Vymezení hospodářských souborů 9.1.1 Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů 9.1.2 Zastoupení cílových hospodářských souborů 9.2 Růstové podmínky cílových hospodářských souborů 9.3 Základní hospodářská doporučení

129 130 131 131 131 131 133 133 133 133 134 134 134 134 136 136 136 136 138 143 143 143 144 144 144 145 146 146 147 147 147 147 147 148 148 149 149 149 151 151 151 152 152 152 152 152 153 154 155 155 160 160 161 161 164 167 167 168 168 169 173

9.4 Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS 9.5 Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1 Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS 9.5.2 Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií 9.5.3 Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997) 9.5.4 Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) 9.5.5 Modely výchovy smrkových porostů dle HS a ohrožení abiotickými činiteli 9.5.6 Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) 9.5.7 Předpoklady trvale udržitelného hospodaření (Zatloukal 1998) 10 Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti 10.1 Rekapitulace hospodářsko úpravnických údajů 10.2 Základní cílová druhová skladba 10.3 Specifika hospodaření v oblasti 10.3.1 Stanovištní podmínky 10.3.2 Lesnatost a druhová porostní skladba 10.3.3 Negativní civilizační faktory 10.3.4 Využití funkčního potenciálu lesa 10.3.5 Vlivy lidské činnosti 11 Technická zpráva 12 Přehled literatury 13 Příloha

176 178 178 205 210 210 212 212 213 215 215 216 217 217 217 217 218 218 221 223 225

Údolí Morávka, v pozadí Lysá hora a vpravo masív Travného. LS Frýdek-Místek

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

1

ÚVOD

ÚVOD

O blas tn í plán y r oz voje les ů ( OPRL) jsou metodickým nás trojem s tátní les nické p olitik y a do por u ču j í z ás ad y h os po dař en í v les íc h ( z áko n č . 289/1995 Sb ., § 23, ods t. 1). S t a no v í pro př írod n í les n í ob las t rá mco vé zás ad y hos po da ř en í. Jso u podk la de m pro o bl as tně d ifer enc o vané up la t ňo vá n í s tá t n í les nick é p oli t ik y a r ámco vý m d opo r uče n ím pr o zpracování lesníc h hospodá řských plánů a les n ích h os p odá řských os nov ( vyhlášk a MZe č . 8 3 /19 96 Sb ., § 1 , ods t. 1) . V y h o to vu j í s e v e s m ysl u § 23 , ods t . 1 - 4 z ák o na č . 289 /1 995 Sb . o les ích a o zm ěn ě a dop ln ěn í n ěk terýc h zák onů ( l esn í z ák on ) . Po drob nos ti s tano ví vyh lášk a MZ e ČR č . 8 3 /19 96 Sb . z e d ne 1 8 .3 .1 996 ( u ved ená ve Sbírce z ák onů č . 2 8 /19 96 z e d ne 1 9 .4 .1 996 ) o z pr ac o vá n í ob las t n íc h pl án ů roz voje lesů a o v ym ez e n í hosp odá řských s oubor ů . Př i tvorb ě O PRL byly up la tně n y „Z ákla dn í pr incip y s tá tní lesn ické p olitik y“ sch válené v us nesen í vlá d y ČR č .2 49 1 1 .5 .1 994 , dá le z ás ad y tr val e u dr ž ite ln ého h os po dař en í v les e a k oneč ně zás ady př edb ěž né o pa tr nos t i z p řed poklád ané z mě n y k li ma t u . Na z ákladě „zř izo vac í l is tin y“ MZ e ČR č .1 . 2 452 /98- 30 30 z 3 1 .12 .199 8 ve smys lu § 3 1 zák ona č .5 76 /1 990 S b . , o pr a vi dl ec h h os po dař en í s rozp oč to vý mi pros tř edk y ČR a o bc í v ČR z řiz uje se k 1 .lednu 19 69 rozp o č to vá or gan izac e Ús ta v pr o h ospo dá řs k o u ú pr a v u l esů Br andý s n ad L ab em . D ne m úč innos ti té to z ř izo va c í l is ti n y k o nč í p la tn os t zř izo vac í l is tin y č .j. 18 157 /19 03/O OL /6 8 , ze dne 27 .12 .196 8 a roz hod nu tí č . j . 2 6 7 1 /96 1 000 z e dne 30 .1 2 .199 6 . H la vn í m pře dm ě tem či n n o s ti v tét o zř izo vací l is tině je ÚHÚL Brandýs n.L. pověřen v bodě 5 vyh o to vo váním ob las tních plánů r oz vo je les ů a je jich n ás led nou aktu alizac í. Ús tř edí ÚHÚL vyprac ovalo pro pos tupné zpr acování OPRL har monogr am na období 1996 - 2001 s tím, že zpr acování OPR L bude v pře ds ti hu pře d v y ho tove n ím n o vý c h lesn íc h hosp odá řs k ý c h pl ánů a les n ích hosp odá řských osnov. J ednotlivé pobočk y ÚHÚL vyh o to ví O PR L v ob vodu s vé p ůs ob nost i . Za z p r ac o ván í k až dé PLO b y la u r če na o dpo vědn á p obočk a ÚHÚL (gar ant z a PLO).

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

1

ÚVOD

2




2

2.1

VYHOTOVENÍ OPRL

VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

Organizace pověřena vyhotovením

Za zpracování OPRL pro PLO 40 Moravskoslezské Beskydy je odpovědným garantem pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Frýdek - Místek, Nádražní 2811, 738 02 Frýdek - Místek. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Jaroslav Holuša (zástupce ředitele pobočky ÚHÚL Frýdek - Místek).

2.2

Platnost OPRL a časový plán vyhotovení

OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy lesů a myslivosti svolal na 25.5.1998 základní šetření, které se konalo v budově pobočky Frýdek - Místek. Pobočka Frýdek - Místek vypracovala k základnímu šetření zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán dne 25.5.1998 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO 40.

2.3

Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL

V intencích § 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku ministerstva zemědělství č. 2, ročník 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán pro PLO 40 a byl stanoven termín, od kdy mohou právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Tento termín byl do 31.7.1996. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu pouze Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště - Strnady, který uplatnil své připomínky v průběhu zpracování OPRL. Byly řešeny otázky genových zdrojů na podkladě materiálů zpracovaných VÚLHM Jíloviště - Strnady.

2.4

Výstupy OPRL

Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové formě a digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle § 1, odst. 5 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb..

2.5

Vymezení hranice PLO 40 a její plocha

Východní hranici PLO tvoří státní hranice s Polskem až po Horní Lištnou. Zde odbočuje ze státní hranice a probíhá po okraji souvislého lesa východně obce Vendryně. Přechází potok Vendryňku a obchází les pod vrcholem Prašivé až na potok Hluchová, který přechází, a mezi Bystřicí Návsím sleduje okraj souvislého lesa. Dále pokračuje na osadu Písečná a jejím jižním okrajem na obec Písek. Jižně Písku, Jablunkova přechází na severní okraj Mostů u Jablunkova a odtud okrajem souvislého lesa na Bocanovice, dále až na Košařiska rozcestí a pak na okraj lesa u hájenky Karpentná. Odtud hranice dále západním směrem sleduje okraj souvislého lesa do údolí Tyry. Po 1km podél Tyrky se opět ztáčí na západ a sleduje okraj lesa nad Oldřichovicemi, nad Gutami do údolí Řeky. Překročivši tuto opět sleduje okraj souvislého lesa na Komorní Lhotku. Jižně této obce obchází hranice lužní lesy Ráztoky a Stonávky, přechází na silničku nad Vyšními Lhotami a tuto sleduje až k odd. 211.Zde hranice lemuje hranici typu 2L až k přehradě Morávka.Od přehrady se stáčí na severozápad pod odd. 270, 280 a nad Pražmě opět schází na úval řeky Mohelnice.Ten © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

3

VYHOTOVENÍ OPRL


obchází a přechází na silničku směrem na Lubno. Z této se v odd. 477 stáčí na jih a odděluje porosty K - R PLO 40. Na LS Ostravice prochází hranice odd. 103 tak, že porosty odd. 103A-C, M-J leží v PLO 39 a dále mezi odd. 504 a 503 tak, že 503 A-E a 504 A-C leží v PLO 39. Podél odd. 508 schází do údolí Čeladenky a mezi odd. 501 a 510, kdy jen 510 A, B leží v PLO 39 přechází do Trojanovic, tak, že z odd 242 leží pouze B v PLO 40, odd 240 leží celé v PLO 39. Z Trojanovic jde hranice po okraji souvislého lesa k retenční nádrží pod Pindulou odtud se stáčí na sever na osadu Bartošky, tuto obchází a opět okrajem souvislého lesa u Frenštátu přechází na tok Radhošťanky. Po přechodu železniční tratě přechází na ní a před Veřovicemi přechází na okraj souvislého lesa a tímto pokračuje až k odd. 322, kde hranice přechází na odvozní silničku a odd. 319, 313, 310 leží v PLO 39. Oddělení 305 A, B, C leží v PLO 39, v odd. 307 pouze A a v odd. 306 leží A, B, C v PLO 39. Z odd. 306 přechází hranice na silnici do Valašského Meziřičí. Z Valašského Meziříčí jde hranice až po Hlavatou po řece Rožnovská Bečva. Na Hlavaté přechází na potok Bílá a před osadou Mezivodí jde Bumbálským potokem na Bumbálku. Hranice dále pokračuje po státní hranice se Slovenskem až k bodu, kde hraničí Česká republika, Polsko a Slovensko.

PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy má plochu: 62 008 ha porostní půdy 64 425 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL)

PLO 40 leží 83,3 % v Moravskoslezském kraji a 16,7 % ve Zlínském kraji Přibližná katastrální rozloha PLO 40 činí: 82 432 ha

Lesnatost oblasti činí: 75,2 %

PLO 40 sousedí s:

4

PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky (na jihu) PLO 34 Hornomoravský úval (na západě u Valašského Meziříčí) PLO 39 Podbeskydská pahorkatina (na severu)


Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: KOMPETENCE NA ÚSEKU STÁTNÍ SPRÁVY

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉBESKYDY

3

3.1

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE


Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) Ministerstvo zemědělství ÚO Frýdek - Místek

100% 100%

100%

I. Ministerstvo zemědělství (MZe)

• • • •

je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb. kompetence jsou stanoveny § 49 odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. zadává a schvaluje OPRL lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny schvaluje pro lesy o výměře nad 1 000 ha prostřednictvím územních odborů MZe • v PLO je působnost územního odboru (ÚO) Frýdek - Místek (pro okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín)

II. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) • je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle § 47, odst. 3.zákona č. 289/1995 Sb. ve smyslu § 79, odst. 2.písmeno i zákona 114/1992 Sb. • vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 50 zákona č. 289/1995 Sb. • v PLO je působnost územního odboru (ÚO) Ostrava (pro okresy Frýdek-Místek, Vsetín) III. Česká inspekce životního prostředí • Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. • V PLO je působnost oblastního inspektorátu Ostrava

IV. Pověřené úřady: PLO 40 zahrnuje území několika pověřených úřadů, které vykonávají správu lesů v hranicích své působnosti. • • •

Frýdek - Místek Frýdalnt Frenštát

Nový Jičín Jablunkov Třinec

Rožnov Valašské Meziříčí

Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona 289/1995 Sb.. Schvalují Lesní hospodářské plány pro lesy o výměře do 1 000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody.


5


3.2


Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti

Ministerstvo životního prostředí Správa CHKO Beskydy

100,0% 79,7%

I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) • je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79, zákona č. 114/1992 Sb. • v PLO je působnost územního odboru (ÚO) • a) ostravskou oblast • b) pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). K této problematice dalo MŽP - odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 40 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření. II. Česká inspekce životního prostředí • Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. • V PLO je působnosti oblastního inspektorátu Ostrava

III. Správy Chráněných krajinných oblastí: V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy vykonává státní správu Správa CHKO Beskydy se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. Správa CHKO vykonává státní správu na úseku ochrany přírody na území CHKO a jejich ochranných pásem.

IV. Okresní úřady (OkÚ): Mimo území CHKO a jejich ochranných pásem pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady (OÚ)- referáty životního prostředí (RŽP).

V. Obecní úřady: Obce, které mají vymezené kompetence dle § 76, zákon ČNR č. 144/1992 Sb..

6


Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: KOMPETENCE NA ÚSEKU STÁTNÍ SPRÁVY


3.3

Ostravský

Kraj

Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů Okres

Frýdek Místek

Nový Jičín Vsetín Zlínský


Katastrální území

Rozloha

Bílá

Jablunkov (č)

Milíkov (č)

Pstruží (č)

Bocanovice (č)

Janovice (č)

Morávka (č)

Raškovice (č)

Bukovec (č)

Karpetná (č)

Mosty u Jabl. (č)

Řeka (č)

Bukovice (č)

Košařiska (č)

Návsí u Jabl. (č)

Staré Hamry (č)

Bystřice n.Olší (č) Komorní Lhotka(č)

Nová Ves (č)

Staré Hamry 2

Čeladná (č)

Kozlovice (č)

Nýdek

Smilovice (č)

64 048

Dolní Lomná

Krásná (č)

Oldřichovice (č)

Tyra

77,7 %

Frýdlant n.O. (č)

Kunčice p.O (č)

Ostravice 1 (č)

Vendryně

Guty (č)

Lhotka (č)

Ostravice 2

Vyšní Lhoty (č)

Horní Lomná

Lubno (č)

Písečná (č)

Hrádek n.O (č)

Malenovice (č)

Písek (č)

Hrčava

Metylovice (č)

Pražmo (č)

Bordovice (č)

Hodslavice (č)

Lichnov (č)

Trojanovice (č)

4 586

Frenštát p.Radh.

Hostašovice (č)

Mořkov (č)

Veřovice (č)

5,6 %

Dolní Bečva /(č)

Hrachovec (č)

Prostřední Bečva (č)

Zašová (č)

13 801

Horní Bečva (č)

Krhová (č)

Rožnov p. Radh. (č)

Zubří (č)

16,7 %


7


8



Přírodní lesní oblast 40 -MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY : PŘEHLED PŮVODNÍCH LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH CELKŮ

Přírodní lesní oblast 40 -MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: GEOMORFOLOGICKÁ MAPA

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI


4


4.1 4.1.1

Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti

Typ oblast: pahorkatina - vrchovina - hornatina Členění: podle Demka a kol. (1987) PLO 40 náleží do: Provincie Soustava (Podprovincie) Podsoustava (oblast) Celek Podcelek Okrsek Podsoustava (oblast) Celek Okrsek Celek Podcelek Okrsek

Podcelek Okrsek

Celek Okrsek Celek Podcelek Okrsek Celek

ZÁPADNÍ KARPATY IX Vnější Západní Karpaty IXD Západobeskydské podhůří IXD-1 Podbeskydská pahorkatina IXD-1D Štramberská vrchovina IXD-1D-c Ondřejník IXE Západní Beskydy IXE-2 Rožnovská brázda IXE-2b Zašovská pahorkatina IXE-3 Moravskoslezské Beskydy IXE-3A Radhošťská hornatina IXE-3A-a Hodslavický Javorník IXE-3A-b Radhošťský hřbet IXE-3A-c Mezivodská vrchovina IXE-3B Lysohorská hornatina IXE-3B-a Ropická rozsocha IXE-3B-b Zadní hory IXE-3B-c Lysohorská rozsocha IXE-4 Jablunkovská brázda IXE-4a Náveská pahorkatina IXE-5 Slezské Beskydy IXE-5A Čantoryjská hornatina IXE-5A-a Nýdecká vrchovina IXE-5A-b Čantoryjský hřbet IXE-6 Jablunkovské Mezihoří

Přírodní lesní oblast (dále jen PLO) 40 Moravskoslezské Beskydy je jasně ohraničená přírodní lesní oblast na S hraničící s PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina, na V hraničí s Polskou republikou, na JV se Slovenskou republikou a na JZ s PLO 41 – Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Tvoří nepříliš pravidelný rovnoběžník s vlnitými hranicemi. Celková výměra je cca 82 432 ha, s výměrou porostní půdy cca 62 008 ha. Oblast se nachází mezi 49º24´ a 49º41´ severní zeměpisné šířky a mezi 18º01´ a 18º51´ východní zeměpisné délky. Hranice PLO 40 je prakticky totožná s hranicí geomorfologického celku Moravskoslezské Beskydy (IXE-3). PLO 40 navíc zahrnuje okrsek Zašovská pahorkatina (IXE-2b), geomorfologický celek Slezské Beskydy (IXE-5) a dále zde patří okrsek Ondřejník (IXD-1D-c) z podcelku Štramberské vrchoviny (IXD-1D) Tento okrsek je přiřazen k PLO 40 na základě podobnosti terénních poměrů, geologického podloží a přírodních poměrů geobiocenóz. PLO 40 Moravskoslezské Beskydy náleží do provincie Západních Karpat, které jsou součástí Karpat. PLO 40 se rozprostírá v rámci šesti geomorfologických celků: část celku Podbeskydská pahorkatina (IXD1), část celku Rožnovská brázda (IXE-2), celek Moravskoslezské Beskydy (IXE-3), část celku Jablunkovská brázda (IXE-4), celek Slezské Beskydy (IXE-5) a celek Jablunkovské mezihoří (IXE-6). Ondřejník je malá část Štramberské vrchoviny (IXD-1D) tvořena fyšovitými horninami (pískovci a jílovci) godulských a lhoteckých vrstev slezského příkrovu. Nejvyšší bod Skalka s nadmořskou výškou 964 m. Do PLO 40 zasahuje jen části 4.LVS a 5.LVS.


9



Rožnovská brázda (IXE-2) má střední výšku 486,5 m a střední sklon 7°01´. Do PLO 40 zasahuje jen severní polovinou (cca 52 km2) tzv. Zašovskou pahorkatinou, která je členitou pahorkatinou se silně porušeným souvrstvím istebňanských a paleogénních vrstev slezské jednotky. Významné body Hradisko 522 m, Vápenka 523 m. Západní část Moravskoslezských Beskyd (IXE-3) tvoří podcelek Radhošťská hornatina (IXE-3A). Je to členitá hornatina o rozloze 223 km2, o střední výšce 701,5 m se středním sklonem 15°41´(nejvyšší střední sklon svahů v České republice). Je tvořena mohutným souvrstvím godulských a istebňanských vrstev. V Z části je okrsek Hodslavický Javorník (IXE-3A-a), který je plochou hornatinou flyšoidního souvrství vrstev godulských při denudačním okraji digitace slezského příkrovu, se strmějšími severními svahy. Nejvyšší bod Velký Javorník 918 m, dále Kaménka 862 m. Ve střední části je okrsek Radhošťský hřbet (IXE-3A-b), rovněž tvořen godulskými pískovci s mrazovými sruby, balvanovými proudy a puklinovými jeskyněmi. Nejvyšší bod Smrk 1276 m, dalsí významné vrcholy Kněhyně 1257 m a Radhošť 1029 m. Známá je i Tanečnice 1048 m a Noříčí 1074 m. Jihovýchodní část Radhošťské hornatiny je okrsek Mezivodská vrchovina (IXE-3A-c), která je členitou vrchovinou souvrství godulských a istebňanských vrstev. Mezivodská vrchovina nedosahuje svými výškami 900 m. Východní část Moravskoslezských Beskyd je podcelek Lysohorská hornatina (IX-3B), která je členitou hornatinou na ploše 362 km2, střední výška 709,9 m, střední sklon 14º45´. Je rovněž budována příkrovem godulských a istebňanských vrstev. Reliéf nese stopy mladotřetihorního zarovnání a periglaciální modelace zastoupené mrazovými sruby, balvanitými proudy, pseudokrasovými puklinami a jeskyněmi. Tvoří ji tři okrsky - Ropická rozsocha (IX-3B-a), plošně největší masív hory Moravskoslezských Beskyd, která je velmi členitou hornatinou zvrásněného souvrství godulských vrstev. Nejvyšší bod Ropice 1083 m, další významné vrcholy jsou Javorový 1032 m, Ostrý 1044 m, Slavíč 1055 m, Kozubová 982 m, Kalužný 994 m. V jižní části Lysohorské hornatiny jsou významným geomorfologickým okrskem Zadní hory (IXE-3B-b). Je to opět členitá hornatina až členitá vrchovina ze souvrství pískovců, jílovců a slepenců z godulských a istebňanských vrstev. Nejvyšší bod Velký Polom 1067 m, významné vrcholy Malý Polom 1061 m, Kozí hřbet 987 m, Sulov 943 m, Kozlena 881 m. Třetím okrskem je vlastní masív Lysé hory - Lysohorská rozsocha (IXE-3B-c). Je to členitá hornatina z godulských vrstev s nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd Lysou horou 1323 m. Další vrcholy jsou Travný 1203 m. Pokračováním hřbetu Vsetínských vrchů do PLO 40 je geomorfologický podcelek Klokočovská 2 hornatina (IXE-3C) a je přiřazena do Moravskoslezských Beskyd, Je to plochá hornatina 38 km , střední výška 707,2 m a střední sklon 3º21´. Je to zvrásněné souvrství pískovců, slepenců a jílovců vrstev soláňských, bělověžských při denudačním okraji magurského příkrovu. Nejvyšší bod Bobek 871 m, významný bod Konečná 865 m. V hornatině se nalézá nejzachovalejší pralesovitý porost jedlové bučiny národní přírodní rezervace Salajka. Do PLO 40 zasahuje také celek Jablunkovská brázda (IXE-4a), i když toto zařazení vyplývá spíše z interpretace přesného vylišení hranice tohoto celku na geomorfologické mapě měřítka 1:1 500 000. Tím se do PLO dostává okrajově okrsek Náveské pahorkatiny IXE-4-a, budované souvrstvím paleogénních jílovců a pískovců. Další celek PLO jsou Slezské Beskydy (IX-E-5), tvořené jediným podcelkem Čantoryjská hornatina (IXE-5A), která je plochou hornatinou s rozlohou 54 km2, střední výška 613,7 m a střední sklon 13º03´, rovněž tvořené pískovcovým souvrstvím istebňanských a godulských vrstev. SV část podcelku tvoří okrsek Nýdecká vrchovina (IXE-5A-a), což je členitá vrchovina na okraji godulské digitace slezského příkrovu, komě godulských a istebňanských vrstev se zde objevuje i vápenec. Osa Čantoryjské hornatiny je tvořena okrskem Čantoryjský hřbet (IXE-5A-b), což je plochá pahorkatina flyšoidního souvrství godulských a istebňanských vrstvev převážně pískovcových a slepencových. Nejvyšší vrchol Velká Čantoryje 994 m. Posledním celkem ležící JV od Jablunkova je Jablunkovské mezihoří. Je to členitá vrchovina 26 km2, střední výška 592,3 m, střední sklon 9º23´, tvořená flyšovitým souvrstvím soláňských a bělověžských vrstev. Nejvyšší vrchol Gírová 840 m. PLO 40 má nejnižší nadmořskou výšku v korytě řeky Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí - 310 m, nejvyšší bod je vrchol Lysé hory - 1323 m.

4.1.2

Hydrografie oblasti

Severní část území PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy náleží do úmoří Baltického moře, zároveň patří do povodí Odry (2 01 01), Ostravice (2 03 01), Olše (2 03 03). Východní část PLO - jižní část 10


Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: HRANICE POVODÍ A ÚMOŘÍ



geomorfologického celku Jablunkovské mezihoří (IXE-6) patří do povodí Kysuce (4 21 06). Celé území celku Rožnovské brázdy (IXE-2) a jižní části Hodslavického Javorníku (IXE-3A-a), Radhošťského hřbetu (IXE-3A-b), a západní část Mezivodské vrchoviny (IXE-3A-c) patří do povodí Bečvy (4 11 01). Tato dvě povodí - Kysuce a Bečvy patří do úmoří Černého moře. Hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem vede hřebenem mezi Hrčavou a Bukovcem přes vrchol Gírové do sedla nad Mosty, dále na vrchol Velkého Polomu a pokračuje hřbetem po státní hranici se Slovenskem na Bumbálku. Pak dále na vrchol Vysoké, přes sedlo Hlavaté na vrchol Čertova mlýna a pokračuje hřebenem na Tanečnici, Radhošť. Přechází přes sedlo Pinduly na Velký Javorník a hřebenem Hodslavického Javorníku do sedla u Hodslavic. V PLO 40 (Vlček 1984) se nachází několik hlavních povodí. Západní část PLO patří do povodí řeky Odry 2 01 01, střední část PLO spadá do povodí Ostravice 2 03 01, východní část patří do povodí Olše 2 03 03. Jihovýchodní část PLO náleží do povodí Bečvy 4 11 01. Jen nepatrná nejvýchodnější část PLO patří do povodí Kysuce 4 21 06. 2 Povodí Odry (2 01 01) má rozlohou 1 613 km , avšak v PLO 40 leží jen malá část. V PLO se nacházejí prameny a horní toky pravostranných přítoků Odry. Prvním tokem v povodí Odry, jehož horní tok se nachází v PLO, je říčka Jičínka (20101-069) pramenící na sv. svahu vrcholu Kamenářka ve výšce 630 m n.m.. Plocha povodí Jičínky je 113,9 km2, délka toku 25,8 km, průměrný průtok u ústí 1,21 m3.s-1. V Novém Jičíně ústí do Jičínky říčka Zrzávka (20101-070), která svou pramennou oblastí zasahuje do PLO. Pramen se nachází na severním svahu Trojačky (v Radhošťské hornatině) ve výšce 625 m n.m.. Plocha povodí této říčky je 32,8 km2, délka toku je 9,3 km, prům. průtok u ústí 0,36 m3.s-1. Dalším tokem, jehož pramenná oblast leží v PLO je říčka Lubina (20101-125). Pramení na sz. svahu Radhoště ve výšce 740 mn.m, ústí zprava do Odry u Košatky nad Odrou, plocha povodí je 194,1 km2, délka toku 37,1 km, průměrný průtok u ústí 2,36 m3.s-1. Lubina je vodohospodářsky významný tok v délce 23 km. Do Lubiny se před Frenštátem p./Radh. vlévá potok Rokytná pramenící jihovýchodné od Velkého Javorníka. Pravostrannými přítoky Lubiny jsou Radhoštice pramenící na severním svahu Radhoště, dále pak je Lomná (2-01-01-128) pramenící na z. svahu Tanečnice ve výšce 960 m n.m., která ústí do Lubiny u Frenštátu pod Radhoštěm v 372 m n.m, plocha povodí je 24,7 km2, délka toku 9,1 km, prům. průtok u ústí 0,45 m3.s-1. Do Lomné pod úpatím Noříčí hory se vlévá Malá Ráztoka (2-01-01-128) pramenící na sv. svahu pod Tanečnicí. Dalším přítokem Lomné je Bystrý potok pramenící na sz. svahu Kněhyně. Na severozápadním svahu masívu Ondřejníku se nachází pramenná oblast říčky Ondřejnice (20101147). Ta pramení na sv. svazích Skalky ve výšce 755 m n.m., ústí zprava do Odry u Proskovic. Plocha jejího povodí je 99,4 km2, délka toku 29,9 km, prům. průtok u ústí 1,02 m3.s-1. Mezi její přítoky pramenící ve stejné oblasti patří Říčka. Převážná (centrální) část PLO spadá do povodí Ostravice (20301-007), která ústí zprava do řeky Odry v Ostravě - Hrušově. Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u Starých Hamrů ve výšce 521 m n.m., plocha povodí 826,8 km2. délka toku 65,1 km (délka toku v PLO 40 je 26,2 km), průměrný průtok v ústí 14,23 m3.s-1. Bílá (20301-001) pramení ssv. od vrcholu Vysoká ve výšce 652 m n.m, plocha povodí je 42,5 km2, délka toku 9,6 km, prům. průtok u ústí 0,64 m3.s-1. Většími přítoky Bílé je Velká Smradlavá. Černá (20301-006) pramení 0,8 km jz. od Sulova (943 m) ve výšce 850 m n.m., plocha povodí je 28,9 km2, délka toku 8,8 km, prům. průtok u ústí 0,55 m3.s-1. Přítoky Černé je potok Lučný. Na Ostravici u Starých Hamrů (4 km j. od obce Ostravice) byla v roce 1970 dostavěna údolní nádrž Šance. Tato přehrada má kamenitou hráz 65 m vysokou, délka hráze v koruně je 342 m, vodní plocha měří 335,5 ha, max. hloubka 62,5 m, celkový objem nádrže 63,9 mil.m3, délka vzdutí 6,5 km, max. hladina 507,30 m n.m.. Nádrž je využita pro vodárenství, pro hydroenergetiku a pro ochranu před velkými vodami. Plocha povodí nádrže zaujímá 146,4 km2, prům. průtok je 3,11 m3.s-1. Čistota vody v řece Ostravici v horní části po nádrž Šance je I.tř., od nádrže Šance po F-M II.tř.. Do nádrže vtéká několik toků. Pravostranné jsou - Jamník a Řečice. Řečice (20301012) pramení na s. svazích Smrkoviny ve výšce 820 m n.m., ústí zprava do údolní nádrže Šance na Ostravici v 510 m n.m., plocha povodí 26,3 km2, délka toku 6,2 km, prům. průt. u ústí 0,69 m3.s-1. Tok se nachází v ochranném pásmu nádrže. Do Řecice se vlévají menší potoky - Kozlena, Řehucí, Velký Kobylík, Jatný. Z levostranných přítoků přehrady je největším Velký potok (20301-008), mezi jehož největší přítoky patří - Břestový a Panský potok. Samostatný tok spadající do povodí Ostravice, který se vlévá (již však mimo PLO) zleva do Ostravice u Frýdlantu nad Ostravicí v 390 m n.m. je Čeladenka (20301-020). Ta pramení na s. svazích Kladnaté ve výšce 780 m n.m., má plocha povodí 43,2 km2, délka toku 16,9 km, prům. průt. u ústí 1,08 m3.s-1. Největším přítokem Ostravice je Morávka (20301-034) pramenící na Súlově ve výšce 880 m n.m., ústí zprava do Ostravice u F-M v 293 m n.m., plocha povodí 149,3 km3, délka toku 30,9 km, prům. průtok u ústí 3,73 m3.s-1. Horní část toku je ve vodohospodářsky důležité oblasti Beskyd. Na řece Morávce byla v roce 1964 vybudována přehrada Morávka se zemní sypanou hrázi 44,5 m vysokou, délka v koruně 396 m, vodní plocha měří 79,4 ha, max. hloubka 37,1 m , stálý objem nádrže 0,4 mil. m3, zásobní objem 4,4 mil. m3, celkový objem 11,3 mil m3, délka vzdutí 3,2 km, max. hladina 517,30 m n.m.. Nádrž je využita pro vodárenství a pro ochranu před velkými vodami. Plocha povodí nádrže je 63,3 km, průměrný roční průtok je 1,76 m.s-1. Pravostrannými přítoky řeky Morávky v PLO 40 jsou: Slavíč a Nytrová. Slavíč (20301-041) pramení na sv. Babího vrchu ve výšce 905 m n.m., ústí zprava do údolní nádrže Morávka na Morávce v 520 m n.m., plocha povodí 17,4 km, délka toku 6,3 km, prům. průt. u ústí 0,57 m.s-1., © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

11



vodohodpofářsky významný tok v délce 6 km. Nytrová (20301-037) pramení jjz. od vrcholu Polka ve výšce 850 m n.m., ústí zprava do Morávky v Morávce Uspolka v 521 m n.m., plocha povodí 19,1 km2, délka toku 5,8 km, prům. průtok u ústí 0,48 m3.s-1. Přítokem Nytrové je potok Skalka (20301-038), který pramení na sv. svazích Malého Polomu ve výšce 950 m n.m., ústí zleva do Nytrové u Morávky v 585 m, n.m. plocha povodí 10 km2, délka toku 4,9 km, prům. průtok u ústí 0,24 m3.s-1. Větším levostranným přítokem je Mohelnice (20301-042) pramenící 1,2 km jjv. od Obidové (832 m) ve výšce 750 m n.m., ústí zleva do Morávky u Pražma v 410 m n.m., plocha povodí 40,5 km2, délka toku 13,8 km, prům. průt. u ústí 1,09 m3.s-1. Mohelnice je vodohospodářsky významný tok, s čistotou vody I.-II. tř.. Do povodí Ostravice spadá i říčka Lučina (20301-062), která pramení na sz. svazích Prašivé ve výšce 580 m n.m. a ústí zprava do Ostravice v Ostravě. Východní část PLO spadá do povodí řeky Olše (2 03 03). Pravostranným přítokem je Hluchová (20303-018) pramenící na s. svazích vrcholu Velký Stožek na st. hranici s Polskem ve výšce 840 m, ústí do Olše u Bystřice v 324 m n.m., plocha povodí 37,9 km2, délka toku 112,3 km, prům průtok u ústí 0,78 m3.s-1. Levostranné přítoke Olše jsou: Lomná, Tyrka a Stonávka. Lomná (20303-008) pramení na s. svazích vrcholu Burkov ve výšce 870 m, ústí do Olše v Jablunkově v 380 m n.m., plocha povodí 70,6 km2, délka toku 17,3 km, prům. průtok u ústí 1,49 m3.s-1. Tyrka (20303-032) pramení na s. svazích vrcholu Kalužný ve výšce 835 m, ústí do Olše v Třinci v 305 m, plocha povodí 31,0 km2, délka toku 12,5 km, prům, průtok 0,65 m3.s-1.. Ropičanka (20303-040) pramení na s. svazích vrcholu Ropice ve výšce 670 m, ústí zleva do Olše u Českého Těšína v 270 m, plocha povodí 36,7 km2, délka toku 16,1 km, prům. průtok u ústí 0,62 m3.s-1. Posledním přítokem je Stonávka (20303-052) pramenící jv. od vrcholu Čupel ve výšce 750 m n.m., ústí zleva do Olše u Karviné v 220 m.n.m, plocha povodí 131,5 km2, délka toku 33,7 km. Do povodí Bečvy náleží Rožnovská Bečva (4 11 01-094) pramenící na s. svazích Vysoké ve výšce 910 m n.m, spojuje se se Vsetínskou Bečvou u Val.Mezu v 288 mn.m., plocha povodí 254,3 km2, délka toku 37,6 km, prům.průtok u ústí 3,91 m3.s-1, pouze 55% povodí leží v PLO 40 Nejvýchodnější část PLO 40 odvodňuje potok ustící do Čiernianky největšího přítoku řeky Kysuce. V PLO je několik vodárenských toků: Ostravice 2-03-01-001 až -015, Morávka 2-03-01-036 až -042, Lomná 2-03-03-008. Dále je v PLO 40 několik vodohospodářsky významných toků: Bílá 2-03-01-001, Černá 2-03-01-006, Ostravice 2-03-01-007, Řečice 2-03-01-012, Morávka 2-03-01-034, Skalka (Nytrová) 203-01-038 (-039), Slavíč 2-03-01-041, Mohelnice 2-03-01-047, Olše 2-03-03-001, Lomná 2-03-03-008, Tyrka 2-03-03-032, Ropičanka 2-03-03-040, Rožnovská Bečva 4-11-01-094. Pro hydrologii oblasti mají význam znalosti o průměrných odtocích vody z území jednotlivých povodí. U řeky Ostravice je to 25,0 l.s-1.km-2, u řeky Morávky 27,8 l.s-1.km-2, Mohelnice 26,9 l.s-1.km-2, Lomné 21,1 l.s-1.km-2, Hluchové 20,6 l.s-1.km-2, Tyrky 21 l.s-1.km-2, Rožnovské bečvy 15,3 l.s-1.km-2, Bílé 15,0 l.s-1.km-2 a Černé 19,0 l.s-1.km-2. V PLO 40 jsou Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV): Beskydy, Jablunkovsko a Vsetínské vrchy. V PLO 40 se nacházejí dvě výzkumná povodí VÚLHM Jíloviště - Strnady, kde se od roku 1953 provádí vodohospodářský průzkum. Jsou to experimentální povodí Červík a Malá Ráztoka (podrobnosti viz. příloha).

4.2

Poměry klimatické

I. Podle atlasu podnebí ČSSR (1958) území PLO 40 náleží do následujících oblastí a okrsků: B - mírně teplé oblasti okrsku B10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový (oblast Rožnovské brázdy, nejnižší polohy při hranici s PLO 39 (Podbeskydská pahorkatina) a údolí říček - Čeladenka, Ostravice, Morávka, Lomná, Olše.) C - chladné oblasti okrsku C1 - mírně chladný (převážná část PLO až po nejvyšší polohy, včetně odděleného masívu Ondřejníku) II. Podle klimatického členění (Quitt E.: Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č. 16, 1971) náleží území PLO 40 do klimatické oblasti mírně teplé MT2 a klimatických oblastí chladných CH4, CH6, CH7. Pravděpodobně nedopatřením se stalo, že masiv Ondřejníku je zařazen do oblasti MT2.

12


Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: MAPA KLIMATICKÝCH OBLASTÍ (QUITT)



Tabulka č. 02.

KLIMATICKÉ OBLASTI

Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů nad100C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu Počet dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Tabulka č. 03.

Stanice

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3- -4 16-17 6-7 6-7 120-130 450-500 250-300 700-1000 80-100 150-160 40-50

CH4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 - -7 12-14 2-4 4-5 140-160 600-700 400-500 800-950 140-160 150-160 30-40

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 - -5 14-15 2-4 5-6 140-160 600-700 400-500 900-1000 120-140 150-160 40-50

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 - -4 15-18 4-6 6-7 130-140 500-600 350-400 1000-1100 100-120 130-140 40-50

PRŮMĚRNÉ ÚDAJE TEPLOT A SRÁŽEK Nadmořská výška

Průměrná teplota roční

Průměrné srážky

IV - IX

roční

IV - IX m n.m. C mm Rožnov p.R. 374 7,6 (13,6) 947 (560) Jablunkov 401 7,4 (13,2) 1100 (760) Ostravice 417 7,2 13,0 1235 780 Morávka 450 6,7 (12,0) 1200 (810) Turzovka 471 6,9 (13,0) 875 (575) Prostřední Bečva 500 7,1 (12,8) 1051 (640) Samčanka 528 (6,4) (12,3) (1066) (650) Červík 555 (6,1) (12,0) 1027 (770) Solárka (Ondřejník) 675 6,2 (11,5) 1007 (730) Podolánky 686 5,2 (10,7) 1289 (790) Staré Hamry 720 (6,4) (12,4) 991 (750) Salajka (Čistý) 722 6,3 (11,8) 1081 (680) Hartisov(St. Hamry) 740 5,8 (11,0) 1063 (800) Kavalčanky 760 5,8 (11,7) 975 (600) Čistý 790 5,6 (11,5) 1081 (650) Bumbálka 859 (5,5) (11,5) 1030 (690) Pustevny 1018 3,5 (9,9) 1135 (850) 1377 Lysá hora 1323 2,3 (9,6) (975) (1500) Údaje v závorkách zjištěny interpolací v metereologické mapě.

Langův faktor (oblast)

0

Tabulka č. 04.

Vegetační doba /nad 100C/ dnů

125-perhum. 149-perhum. 171-perhum. 179-perhum. 127-perhum. 149-perhum. 167-perhum. 171-perhum. 162-perhum. 218-perhum. 155-perhum. 172-perhum. 183-perhum. 168-perhum. 193-perhum. 187-perhum. 324-perhum. 599(652)perhum.

154 148 143 141 142 145 136 136 123 128 128 120 118 118 120 137 115 95

ÚDAJE O SÍLE A RYCHLOSTI VĚTRU

Stanice Hranice (PLO 34)

Bezvětří

Lysá hora

9,9

17,4

Větry o síle 1ºB S SV V JV J JZ Z 2 5 2 1 2 5 8 S SV V JV J JZ Z 3 1 1,5 1 3 1,5 5

SZ 2 SZ 2

S 3 S 8

Větry o síle 2 - 4ºB SV V JV J JZ Z SZ 11 4 2 3,5 9 15 5 SV V JV J JZ Z SZ 3,5 3 3 10 6 13 5

Větry o síle 5ºB S SV V JV J JZ Z SZ 0 0,5 0,2 0 0 0,5 1 0 S SV V JV J JZ Z SZ 1,5 0,5 0,5 3 3 1,5 4 1,5

Všechny údaje uvedeny v procentech výskytu za rok podle směru odkud větry přicházejí ve stupních Beaufortovy stupnice.

Podle Atlasu podnebí z r. 1958, který uvádí data změřená v letech 1900-1950 vyplývá, že tehdy byly v PLO nejvíce důležitými a nebezpečnými směry větrů Z (Hranice i Lysá hora), J (Lysá hora) a JZ (Hranice a částečně Lysá hora). Pravděpodobně zesílil „negativní“ význam JZ větrů pro Beskydy v období posledních 40 let. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

13



Průměrná roční teplota se pohybuje od 2,3 - 7,8ºC, průměrná roční teplota ve vegetačním období se pohybuje od 9,6 - 13,80C. Průměrné roční srážky kolísají mezi 900 - 1377 (1500) mm. Délka vegetační doby se pohybuje mezi 95 - 157 dny. Langův dešťový faktor se pohybuje mezi 122- 599, což je perhumidní.

Makro a mezoklima Makroklimatické údaje pro celou oblast Moravskoslezských Beskyd se v jednotlivých ukazatelích pohybují takto:

Roční průměrná teplota 1961-1990

0

Srážkový úhrn za celý rok 1960 -1990

780 - >1300 mm

0

Srážkový úhrn za celý rok 1900 -1950

780 - >1400 mm

0

Srážkový úhrn ve vegetačním období

500 - >900 mm

0

Srážkový úhrn v zimním období (XII.,I.,II.)

290 - >500 mm

0

Počet dnů se srážkami nad 1 mm

0

+3,9 - 8,2 C

Počet dnů se srážkami nad 10 mm

22 - 45

0-2

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

62 - >160

2,6 - 8,0 C 2,3 - 7,8 C

Roční průměrná teplota 1900-1950 Průměrná teplota v lednu

-6,3 - -2,9 C

Průměrná teplota v dubnu

+1,8 - 7,3 C

Průměrná teplota v červenci

+12,9 - 17,3 C

Průměrná teplota v říjnu 0

Počet dnů tropických (t.max.≥30 C) Počet dnů letních (t.max. ≥ 25 C) 0

117 - 160 mm

0 - 42

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 1-20 cm

80 - 160

Počet dnů mrazivých (t.min ≤ -0,1 C)

118 - 160

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 21-40 cm

20 - >90

Počet dnů ledových (t.max. ≤ -0,1 C)

98 - 100

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 41+ cm

15 - >60

25 - >40

Počet dnů zamračených

0

0

Počet dnů se silným mrazem (t.min≤ -10,1 C) 0

Počet dnů arktických (t.max. ≤ -10,1 C) 0

4 - >9

Počet vegetačních dnů (s prům.t. ≥ 10,0 C) 0

Počet dnů s prům.teplotou ≥ 0 C 0

240 - 290

Nástup období s prům.teplotou ≥ 0 C 0

Konec období s prům.teplotou ≥ 0 C 0

Teplotní sumy ≥ 5 C 0

Teplotní sumy ≥ 10 C 0

95 - 157

25.2. - 21.3. 11.11. - 10.12.

Počet dnů jasných Průměrná oblačnost Počet dnů s mlhou

130 - 160 30 - 50 60 - 75% 50 - 100

Trvání slunného svitu

1750 - 2000 hod.

Trvání slunného svitu ve veg.období

1200 - 1350 hod.

≤1000 - 1400 ≤200 - 600

Nižší hodnoty u teplot jsou na vrcholech hor Moravskoslezských Beskyd, vyšší teploty jsou u Valašského Meziříčí a na Ostravici. Vyšší úhrny srážek jsou na vrcholech hor, nižší v údolí mezi Rožnovem p./Radh. a Valašským Meziříčím. Mezoklimaticky se projevuje Rožnovská brázda tak, že průměrná teplota v lednu je nižší o 10-20%, v dubnu o 10%, v říjnu o 10-15%. Počet mrazových dnů, ledových dnů, se silným mrazem, arktických je vyšší o 10%, počet dnů s průměrnou teplotou 0°C je o 10% vyší. Začátek i konec těchto dní je posunut o 2 dny, takže je delší celkem o 4 dny, teplotní sumy ≥5°C jsou nižší o 10%, ≥10°C jsou nižší o 5%. Dále je delší počet dní se sněhovou pokrývkou do 20 cm o 10%, do 40 cm o 5%. Oblast vrcholů od Radhoště na Mezivodí, hora Smrk, údolí Červíku, hora Travný, Prašivá, severní svahy Velkého Polomu, Gírová, Ropice, Kozubová se mezoklimaticky projevují tak, že lednové teploty jsou o 5-15% nižší, dubnové nižší o 5%, červencové nižší o 2%, říjnové rovněž o 2%. Počet vegetačních dnů je nižší o 2%, dnů s průměrnou teplotou 0°C o 5% a nástup je pozdější a konec těchto dní je dřívější o 2 dny, takže délka období je kratší o 4 dny. Teplotní sumy nad 5°C resp. nad 10°C jsou nižší o 5-10%, resp. 5%. Počet dnů se sněhovou pokrývkou do 20 cm je delší až o 5-15%, do 40 cm o 5%. Oblasti pod Radhoštěm až na Prostřední Bečvu,jižní svahy Smrku, jižní svahy Lysé hory a Stožku, údolí pod Javorovým, pod Ostrým, Bílý Kříž, údolí jižně a severně Ropice a údolí Lípového se projevují mezoklimaticky vyššími teplotami v lednu o 10-20%, v dubnu o 10%, v červenci a říjnu o 5%, počet tropických dnů je vyšší o 10%, letních o 15%, ledových a arktických je nižší o 15%. Délka vegetační doby je delší (doby s průměrnou teplotou ≥0°C je delší o 15% a nástup a konec tohoto období je posunut o 5 dní, čili je delší o 10 dní). Rovněž delší jsou i teplotní sumy ≥5°C (+15%), ≥10°C (+10%), naopak období s pokrývkou sněhu do 20 cm je kratší o 10-20%, do 40 cm o 10%.

14




Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 05.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO SM (PT SM, JD) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 698 751 696 752 692 741 692 741 992 751 698 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 761 704 761 704 761 704 761 704 761 689 744 698 751 698 751 698 751 698 744 698 751 698 751 704 761 683 732 683 732 689 744

cílový HS 53 55 57a b 59a b 71a b 73 75 77 79a b 1a b c d e f g h i j k 2a b 3

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 683 732 683 732 683 732 683 732 704 761 689 744 677 721 677 721 677 721 677 721 677 721 585 612 585 612 704 761 692 741 698 751 683 733 585 612 692 741 704 761 677 721 683 723 585 612 585 612 585 612 585 612 585 612

STUPNICE PRO VYHODNOCENÍ EVAPOTRANSPIRACE (mm/rok)

Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6


15



Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 06.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO PT BO (PT BO, BOE, MD, KOS,JX) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c





Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6

16




Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 07.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO BK (PT BK, JS, AK, OL, TP, LI,

LIE) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c



evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 546 594 546 594 546 594 546 594 617 669 524 524 524 524 524 524 524 617 528 619 551 524 528 617 524 552

562 562 562 562 562 562 562 669 632 668 594 562 632 669 562 594

524 524 521

562 562 562


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6


17



Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 08.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO DB (PT DB, DBE) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 485 519 483 519 467 520 447 505 485 519 447 505 447 505 447 505 447 505 447 505 447 565 447 491 467 520 467 520 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519 483 483 483 483 483 483 483 483 483 483

519 519 519 519 519 519 519 519 519 519


evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519

483 447 485 483

519 505 519 519

447 483

520 519


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6

18


Přírodní lesní oblast 40- MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: GEOLOGICKÁ MAPA


4.3 4.3.1


Poměry geologické a pedologické Geologie oblasti

Celé Moravskoslezské Beskydy jsou tvořeny flyšovými sedimenty z křídového čí mladotřetihorního moře, které bylo rozšířeno od střední Asie až po Maďarsko. Po karpatském vrásnění na počátku třetihor byly všechny tyto usazeniny zvednuty, vrstvy magurského flyše byly posunuty na sever. Převážná část PLO patří do slezské jednotky godulského vývoje, pouze okrajově při jižní hranici PLO a celý masív Gírové náleží magurské jednotce račanského vývoje. Z godulského vývoje leží v nejspodnějších vrstvách veřovické vrstvy, sazově černého prokřemenělého nevápnitého jílovce (spodní křída), pouze okrajově podél S hranice. Rovněž zde se nacházejí tzv. lhotecké vrstvy (mocné 160-450 m) tvořené šedými zeleně chondriticky skvrnitými jílovci s křemitými pískovci a prachovci z albu (nejstarší období střední křídy). Na přechodu k vlastním vrstvám godulským se vyskytují pestré vrstvy godulské cca 200 - 300 m mocné, tvořené drobně rytmicky terigenním flyšem s červenými jílovci stáří cenoman - turon (střední křída). V nich leží nepravidelné čočky ostravického pískovce mocné až 500 m, převážně bělošedé pískovce, mnohde slepence a brekcie. Vlastní vrstvy godulské se rozdělují do několika vrstev. Godulské vrstvy spodní mocné 350 - 500 m jsou tvořeny drobně až středně rytmickým terigenním pískovcem s jílovci ve vrstvách 1 - 10 cm a pískovci 1 - 60 cm, ale i 1 m vrstvami (cenoman - turon). Územně se nachází na severních svazích severního okraje PLO 40. Vlastní jádro Moravskoslezských Beskyd je tvořeno godulskými vrstvami středními. Je to opět středně rytmický terigenní flyš, kde jílovce jsou mocné do 10 cm, pískovce převážně ve vrstvách mocných 2 - 4 m. Celková mocnost vrstev je 350 - 1500 m. Vrstvy se ukládaly v období cenoman - turon. Pod godulskými vrstvami svrchními leží přechodné pásmo mezi svrchním a středním pásmem, které je mocné 200 - 300 m a je z turonu (střední křída). Jejich součástí jsou pískovce či slepence pustevenské a Malinovské skály. Nejsvrchnějšími vrstvami jsou godulské vrstvy svrchní, nacházející se v oblasti Zadních hor, které dosahují mocnosti až 1200 m, jsou tvořeny rychle se střídajícími vrstvami o mocnosti 5 - 15 cm (turon). Území při jižní hranici je tvořeno pásmem istebňanských vrstev. Pouze zčásti jsou tyto vrstvy jílovcové s vrstvičkami pískovců o mocnosti do 70 m. Převážně jsou však pískovcové tvořené vrstvami od 3 cm do 3,5 m, sblížená v pásma silná několik desítek metrů až stovky metrů. Většinou jsou istebňanské vrstvy slepencové s valouny až 10 cm, převážně z křemene i z rohovce, někdy i valouny vápence (paleocén - svrchní senon). Mocnost je od 400 - 1200 m. Dále ke godulskému vývoji slezské jednotky patří v nadloží istebňanských vrstev podmenilitové vrstvy paleogenní, převážně jílovcové obsahují však místy čočkovitá pásma silná několik desítek metrů s převahou pískovce. Význačnější z těchto vrstev je odlišena jako cięźkowický pískovec. Je to nevápnitý středně hrubě až hrubě zrnitý pískovec bělošedý, primárně velmi chudý, na němž jsou pravidelně vytvořeny extrémní podzoly s ortštejnem. Okrajově se vyskytují ve stejném území vrstvy krosněnské, což jsou šedé vápnité jílovce a vápnité slídnaté pískovce z oligocénu. Pouze okrajově při jižní hranici PLO 40 v oblasti masivu Gírové (Jablunkovsko) je už dříve uvedena magurská jednotka. Jsou to zlínské vrstvy, soláňské vrstvy a bělověžské vrstvy račanského vývoje. Zlínské vrstvy jsou tvořeny převážně šedookrovými jílovci, bělověžské vrstvy jsou čokoládověhnědé či zelené jílovce a soláňské vrstvy zvané zde ráztocké jsou silně písčité jílovce, nebo drobivé pískovce s prachovci z paleocénu, eocénu i oligocénu třetihor. V celé oblasti se vyskytují svahové hlíny, různě mocné, často i více metrů (Staré Hamry, Černá),zpravidla hlinité málo štěrkovité, ale i hlinitopísčité. Velmi vzácně se v PLO 40 objevuje i jiný geologický podklad např. vápence jako Nýdek či Vigantice. Zcela výjimečně se na těchto podkladech vyskytuje les. Podél vodotečí jsou geologickým podkladem fluviální štěrky tvořené oblázky godulských, istebňanských i jiných pískovců. Jako geologická zvláštnost se v celé PLO 40 objevují pseudokrasové jevy. Jsou vytvořeny pseudokrasové jeskynní systémy (Radhošť, Čertův Mlýn - Kněhyně, Lysá hora, Trávný). Takto „postižené“ svahy nemají normální vodní režim, nejsou vytvořena prameniště, voda se objevuje až na úpatí svahů, prameny jsou velmi vydatné. Kromě jeskyní se v terénu pseudokras projevuje „zborcenými“ svahy a pseudokrasovými „závrty“.


19


Tabulka č. 09.


MINERÁLNÍ SÍLA HORNIN

Půdy minerálně střední

pískovce obecně, některé břidlice, sprašové hlíny

dobré i střední zásoby drasla, vápníku, hořčíku i fosforu

Půdy minerálně silné

některé břidlice a jílovce, deluviální hlíny

zvýšené zásoby vápníku, dobré zásoby drasla, hořčíku, někdy i nízké fosforu

Půdy minerálně velmi silné

vápence, aluviální sedimenty

vysoké zásoby vápníku, střední hořčíku, někdy nižší drasla a fosforu

4.3.2

Pedologie oblasti

Geologické podloží a mikroklimatické poměry měly a mají jednoznačný vliv na tvorbu a výskyt půdních typů a půdních druhů. Podle konkrétních přírodních podmínek je výskyt půdních typů a druhů takový, jak jej podává následující tabulka. Z předcházející kapitoly o geologickém podloží oblasti jsou půdní poměry jednoznačně determinovány. Přehled výskytu půdních typů, subtypů, případně variet podává následující tabulka. Tabulka č. 10.

ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ

Skupina Půd iniciálních REGOSOLY Půd melanických LEPTOSOLY

Typ

Půd podzolových PODZISOLY

GLEJOSOLY

Výskyt v %

Poznámka

RMn

-

-

RANKER

R.modální

RNm

0,01

0,01%

P.modální P.kambická K.modální

0,01

0,01%

K.districká K.rankrová K.luvická K.glejová P.modální P.mod. železitý P.arenický

PRm PRk KMm m KMm d KMm g KMd KMs KMl KMg PZm PZm z PZr

KP.modální KP.rankrový

KPm KPy

5,9 0,2

P.modální P.glejový

PGm PGg

1,0 -

1,0%

G.modální G.akvický

GLm GLg

1,0 0,1

1,0%

O.mezická F.modální F.psefitická

OMm FMm FMy

0,4 2,4

2,8%

KAMBIZEM

PODZOL

PSEUDOGLEJ

GLEJ

ORGANOZEM Půd nivních FLUVISOLY

Zkratka

R.modální

KRYPTOPODZOL

Půd hydromorfních STAGNOSOLY

Varieta

REGOZEM

PARARENDZINA

Půd hnědých KAMBISOLY

Subtyp

FLUVIZEM

K. m.mezotrofní K. m.oligotrofní K.m.oglejená

38,4 43,3 0,9 0,4 0,6 0,4 3,0 1,5 0,3

87,0%

1,9%

6,1%

Ostatní půdní subtypy a variety uvedené v charakteristikách typů se vyskytují zcela výjimečně. Geologické podloží flyše předurčuje, že nejrozšířenější skupinou půd v PLO 40 je skupina půd hnědých - KAMBISOLY s půdním typem kambizem (87,0%). Výrazně nejrozšířenějším subtypem je kambizem modální. Vyskytuje se od 3.LVS až po 6. LVS v edafických kategoriích S, B, D a na štěrkovitých půdách kategorie F a A. Kambizem modální zde můžeme charakterizovat jako půdní typ velmi hlubokých různě štěrkovitých půd, písčitohlinitou či hlinitopísčitou, zpravidla do spodin štěrkovitou, a také ulehlou. Půdy jsou to středně až silně kyselé. Vyjma nejsvrchnějších horizontů jsou to půdy se střední sorpční kapacitou, sorpčně nenasycené i výrazně sorpčně nenasycené. V následujících tabulkách jsou uvedeny půdní rozbory nejrozšířenějších lesních typů. Podzoly železité reprezentuje rozbor z LT 5M1 z LS Rožnov p.Radh. sondy T407003 viz tabulka č.11. Z rozboru přijatelných živin vyplývá, že do 40 cm je 0,23 t P2O5, 0,4 t K2O, 2,5 t CaO a 0,7 t MgO na ha. Následující rozbory 5N2 z LS Ostravice sondy č.278 je do hloubky 40 cm 0,45 t P2O5, 1,8 t K2O, 3,4 t CaO a 0,5 t MgO do hloubky 100 cm je 0,6 t P2O5, 2,2 t K2O, 4,6 t CaO a 0,76 t MgO na ha. 20


Ukázka typologické zkusné plochy s půdní sondou : 6S1 – SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová Půdní typ : KRYPTOZOL typický

Přírodní lesní oblast : 40 LS/lokalita

: Hutě / klínská chata

Nadmořská výška

: 1120 m n.m.

Reliéf terénu

: mírný svah

Expozice

:J

Sklon

: 10°

Prům.noční srážky : 1300 mm Geologický podklad : godulské vrstvy Pískovce s ojedinělou břidlicí

CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hlinitopísčitý kryptopodzol, štěrkovitý, kyprý, čerstvě vlhký, prokořenění do 40cm Humusová forma

cm

: surový humus

Horizonty : Ol (0 - 5):

opad jehličí

Of (5 - 8):

drť z jehličí

Oh (8 - 10):

měl černohnědá, čerstvě vlhká, kyprá

Ae (10 - 15):

hlinitá, kyprá, čerstvě vlhká, štěrkovitá

Bvs (15 - 60):

hlinitopísčitá, kyprá, čerstvě vlhká, štěrkovitá

Cd (60-100):

hlinitopísčitá, kamenitá, ulehlá, vlhká



Tabulka č. 11.

PŮDNÍ SONDA

Přír. lesní oblast: 40-Moravskoslezské Beskydy LS: Rožnov p./Radh.

Lesní typ 5M1 Půdní typ PZz Půdotvorný substrát pískovec cienzkovicky Datum průzkumu: 30.11.1995

Polesí, odd., porost: Horní Bečva-444-E11

Půdní reakce

Vzorek č.

1438

1439

1440

1441

1442

1443

Hloubka cm

0 - 10

10 - 15

20 - 40

40 - 42

42 - 50

50 - 80

IV. 0,1 - 2,0

-

70,6

63,1

67,1

65,3

66,0

III. 0,05 - 0,1

-

4,4

5,2

6,0

4,2

7,8

II. 0,01 - 0,05

-

18,5

19,6

18,1

22,6

18,4

Skelet > 2 mm kategorie, mm Jemnozem

Zrnitostní složení (%)

Plocha - půdní sonda: T407003

I. 0,01 - 0,002

-

5,3

9,5

6,5

6,4

5,3

I. < 0,002

-

1,2

2,7

2,3

1,6

2,5

pH v H2O

3,71

3,61

4,06

4,07

4,34

4,86

pH v 1 M KCI

2,32

2,70

3,26

3,40

3,37

4,34

výměnná kyselost -1 do pH 7 mval. kg

79,3

35,7

18,6

39,4

47,3

14,5

-

-

-

-

-

-

Ztráta žíháním %

77,3

12,3

1,7

5,3

7,0

3,2

Cox %

30,65

4,56

0,58

2,22

1,76

0,63

Humus %

52,84

7,36

1,00

3,83

3,03

1,09

Organické látky

CaCO3 %

Dusík

Cox/Nt/ %

23,8

18,7

19,3

22,9

25,1

22,5

celkový /Nt/ %

1,288

0,244

0,030

0,097

0,070

0,028

-1

přijatelný mg. kg 3+

mval. kg

+

mval. kg

Výměnný Al Výměnný H

-1 -1

Ca mval. kg

Sorpční hodnoty

S mval. 100 g

18

9

45,5

14,1

4,3

1,9

3,5

1,8

0,4

8,20

2,40

4,90

6,00

2,30

-1

11,63

1,24

0,40

0,92

0,73

0,37

3,57

1,15

0,56

1,13

1,11

0,70

-1

0,79

0,48

0,23

0,31

0,53

0,30

8,6

0,6

0,2

2,4

0,3

3,8

109,9

25,2

5,6

24,9

17,8

7,2

118,5

25,8

5,4

22,5

17,0

3,4

7,3

2,3

-

-

-

-

P2O5 mg. kg

92

17

4

13

17

35

K2O mg. kg

257

51

25

51

52

34

CaO mg.kg

737

96

24

51

35

32

-1

V %

MgO mg. kg

Výluh 20% HCl (%)

56 85,9

12,3

-1

Přijatelné živiny (v 1% kyseliny citrónové)

16 16,7

62,20

-1

T - S mval. 100 g T mval. 100 g

64 31,4

-1

Mg mval. kg Výměnné kationty (v 1M CH3COOHNH4) K mval. kg-1 Na mval. kg

143 66,5

173

36

17

24

21

16

Fe2O3

0,93

0,33

0,51

2,13

3,60

1,64

Al2O3

0,79

0,28

0,33

1,43

2,40

1,99

R2O3

1,72

0,61

0,84

3,56

6,00

3,63

MnO

0,012

0,002

0,002

0,003

0,005

0,005

CaO

0,38

0,02

0,02

0,02

0,02

0,01

MgO

0,11

0,03

0,04

0,07

0,14

0,17

K2O

0,063

0,078

0,031

0,076

0,129

0,111

P2O5

0,083

0,012

0,015

0,043

0,021

0,027

SO3 celk. - %

0,549

0,030

0,011

0,044

0,107

0,043


21


Tabulka č. 12.


PŮDNÍ SONDA

Přír. lesní oblast: 40-Moravskoslezské Beskydy LS: Ostravice Polesí, odd., porost: Řečice-115-C1

Půdní reakce

278

Vzorek č.

508

509

510

511

Hloubka cm

0-4

4 - 12

12 - 20

50

70

70

53,6

53,8



Plocha - půdní sonda

IV. 0,1 - 2,0

-

-

III. 0,05 - 0,1

-

-

6,0

5,8

II. 0,01 - 0,05

-

-

27,4

27,4

I. 0,01 - 0,002

-

-

11,0

10,9

I. < 0,002

-

-

2,0

2,2

pH v H2O

4,15

3,58

3,64

3,87

pH v 1 M KCI

3,29

2,58

3,03

2,92


275,0

608,8

72,0

69,4

-

-

-

-

Organické látky

CaCO3 %

Dusík

Ztráta žíháním % Cox %

41,27

36,32

4,42

2,30

Humus %

71,15

62,62

7,63

3,96

Cox/Nt/ %

31,2

25,5

22,1

19,0

celkový /Nt/ %

1,324

1,424

0,200

0,121

-

-

-

-

-

-

-

-

-1

přijatelný mg. kg


3+

+

mval. kg

-1

mval. kg

-1

Ca mval. kg

-

-

-

-1

-

-

-

-

-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Mg mval. kg

Výměnné kationty (v 1M CH3COOHNH4) K mval. kg-1

Sorpční hodnoty

Na mval. kg S mval. 100 g

-1


-1

-1

-1

V %

Výluh 20% HCl (%)


22

Lesní typ 5N2 Půdní typ KPs Půdotvorný substrát pískovec godulský Datum průzkumu 13.10.1993

15,*9

8,8

-0,3

-0,9

78,4

168,5

18,9

22,6

94,3

177,3

18,6

21,7

16,9

5,0

-

-

P2O5 mg. kg

277

61

20

16

K2O mg. kg

715

450

40

28

CaO mg.kg

1986

560

141

89

MgO mg. kg

217

96

20

24

Fe2O3

-

-

-

-

Al2O3

-

-

-

-

R2O3

-

-

-

-

MnO

-

-

-

-

CaO

-

MgO

-

-

-

-

-

-

K2O

-

-

-

-

P2O5

-

-

-

-

SO3 celk. - %

-

-

-




Jako příklady rozborů půd jedlových bučin svěžích a bohatých jedlových bučin jsou uvedeny následující rozbory tabulky č.13, č.14 a č.15. Modální kambizem LT 5S1 z LS Ostravice plochy E4066 dává tento obraz přijatelných živin: do hloubky 40 cm je to 1,1 t P2O5, 0,5 t K2O, 0,9 t CaO a 0,3 t MgO na ha, do hloubky 100 cm je to 3,4 t P2O5, 1,2 t K2O, 1,1 t CaO a 0,4 t MgO na ha. Půdy LT 5B1 mohou mít zásoby základních přijatelných živin jak ukazuje půdní sonda E4067 tyto: do 40 cm 0,35t P2O5, 0,7 t K2O, 0,6 t CaO a 0,3 t MgO na ha, do 100 cm 1,1 t P2O5, 1,3 t K2O, 1,1 t CaO a 0,4 t MgO na ha. Příkladem vysokých půdních zásob, podmíněných podložím magurského flyše je následující rozbor z bohaté jedlové bučiny (5B6) podle sondy T407008 ukazuje následující zásobu P2O5 do 40 cm0,8 t, do 100 cm 1,1 t, K2O,do 40 cm 1,2 t do 100 cm 1,7 t, Cao 7,2 a 14 t, MgO 1,5 a 2,3 t na ha. Půdní kyselost aktivní se pohybuje u lesních pův v Moravskosleszských beskydech od 3,6 - 3,9 pH ve svrchních vrstvách do 4,6-5,0 pH ve 100 cm.


23


Tabulka č. 13.


PŮDNÍ SONDA

Půdní reakce

Vzorek č.

1334

1335

1336

1337

1338

1339

Hloubka cm

2

4

15

25

40

120

-

-

30

30

50

60

-

-

39,5

41,5

40,3

45,3

-

-

12,1

12,9

13,1

15,3

-

-

33,3

33,1

34,0

29,5

Skelet > 2 mm kategorie, mm IV. 0,1 - 2,0 III. 0,05 - 0,1 Jemnozem


Přir. lesní oblast: 40-Moravskoslezské Beskydy Lesní typ 5S1 LZ: Ostravice Půdní typ KMm d Polesí, odd., porost:: Samčanka-401-B3 Půdotvorný substrát pískovec Plocha - půdní sonda E4066 Datum průzkumu 3.5.1993

II. 0,01 - 0,05 I. 0,01 - 0,002

-

-

13,1

10,7

10,2

7,9

I. < 0,002

-

-

2,0

1,9

2,4

1,9

pH v H2O

3,53

3,44

3,60

4,15

4,47

4,70

pH v 1 M KCI

2,83

2,74

2,87

3,62

4,06

4,32


118,8

90,3

94,8

78,1

45,8

19,9

-

-

-

-

-

-

Organické látky

CaCO3 %

Dusík


68,8

25,8

12,3

8,2

8,8

6,8

Cox %

33,00

12,49

4,83

2,99

2,73

1,59

Humus %

56,89

21,53

8,33

5,16

4,71

2,75

Cox/Nt/ %

26,00

23,7

24,0

23,2

22,2

21,3

1,268

0,526

0,201

0,129

0,123

0,075

celkový /Nt/ % -1

přijatelný mg. kg

Výměnný H

mval. kg

-1

289

84

42

40

37

31

82,5

70,3

82,9

73,4

43,6

17,5

36,3

20,0

11,9

4,7

2,2

2,4

-1

39,90

12,70

3,70

2,50

2,70

2,10

Mg mval. kg

-1

7,44

3,12

1,43

0,78

0,65

0,69

K

-1

6,24

2,54

1,39

1,26

1,81

1,45 0,50

Ca mval. kg

mval. kg

Na mval. kg

-1

1,17

0,66

0,23

0,12

0,51

-1

4,6

0,2

2,9

1,4

0,1

0,9

-1

118,0

50,8

35,3

22,5

18,2

10,5

-1

122,6

50,6

32,4

21,1

18,1

9,6

3,8

-

-

-

-

-

-1

194

153

223

70

94

138

-1

204

95

58

52

68

55

-1

CaO mg. kg

452

173

78

42

33

31

MgO mg. kg

95

40

29

12

14

12

Fe2O3

1,61

1,58

3,20

3,39

6,64

3,98

Al2O3

1,15

1,79

2,18

2,58

4,52

4,08

R2O3

2,76

3,37

5,38

3,97

11,16

8,06

MnO

0,016

0,008

0,008

0,011

0,025

0,027

CaO

0,15

0,04

0,01

0,01

0,01

0,02

S

mval. 100 g

T-S

mval. 100 g

T

mval. 100 g

V

%

Přijatelné živiny (v 1% kyselině citrónové)

Sorpční hodnoty

Výměnné kationty (v 1 M CH3COONH4)

mval. kg

Výluh 20% HCl (%)

24

-1

Výměnný Al

P2O5 mg. kg K2O

mg. kg

MgO

0,10

0,10

0,14

0,11

0,22

0,39

K2O

0,107

0,180

0,195

0,216

0,280

0,292

P2O5

0,101

0,077

0,087

0,076

0,112

0,077

SO3 celk. - %

0,561

0,265

0,079

0,060

0,117

0,069




Tabulka č. 14.

PŮDNÍ SONDA

Organické látky

Půdní reakce Dusík

Vzorek č.

1340

1341

1342

1343

1343

1344

1345

2

3

5

20

50

110

60

60

Skelet > 2 mm kategorie, mm IV. 0,1 - 2,0 III. 0,05 - 0,1 Jemnozem

Zrnitostní složení - %

Lesní oblast: 40-Moravskoslezské Beskydy Lesní typ 5B1 LZ: Ostravice Půdní typ KMm m Polesí, odd., porost: Samčanka -448-A3 Půdotvorný substrát god. písk. a břidlice Plocha, půdní sonda: E4067 Datum průzkumu 10.10.1993

-

33,1

36,0

34,0

34,4

35,8

-

4,7

7,7

21,8

9,8

6,4

II. 0,01 - 0,05

-

49,2

40,3

31,0

30,8

32,1

I. 0,01 - 0,002

-

11,2

13,5

10,6

17,7

17,4

-

1,8

2,6

2,6

7,2

8,4

pH v H2O

I. < 0,002

3,64

3,62

3,59

3,97

4,27

4,21

pH v 1 M KCI

2,91

2,96

3,00

3,72

3,80

3,91


100,5

69,3

70,5

67,2

50,9

42,3

CaCO3 %

-

-

-

-

-

-


63,8

14,9

7,5

5,2

4,0

3,8

Cox %

29,84

6,10

2,38

1,07

0,54

0,56

Humus %

51,44

10,51

4,11

1,85

0,94

0,96

Cox/Nt/ %

30,5

17,6

14,7

11,1

9,2

10,1

0,978

0,347

0,162

0,097

0,059

0,055

218

61

45

31

24

21

-1

62,0

57,2

60,0

61,9

46,4

40,6

-1

38,5

12,1

10,5

5,3

4,5

1,7

-1

51,70

12,30

4,60

2,90

2,40

2,20

Mg mval. kg

-1

7,75

2,79

1,55

0,81

0,55

0,55

K

-1

6,50

2,67

1,67

1,52

2,15

1,76

0,55

0,17

0,15

0,26

0,41

0,28

4,0

-0,2

-0,4

0,1

-0,3

-0,4

celkový /Nt/ % -1

přijatelný mg. kg

mval. kg

Výměnný H

mval. kg

Výměnné kationty (v 1 M CH3COONH4)

Výměnný Al

Sorpční hodnoty

S

Ca mval. kg

mval. kg

Na mval. kg

-1

mval. 100 g

100,4

32,9

21,2

15,3

11,0

-1

104,4

32,7

20,8

15,4

10,7

mval. 100 g

T

mval. 100 g

9,7

3,8

-

-

-

-

-

-1

138

55

29

17

11

3

-1

206

97

64

56

63

48

-1

575

162

79

40

29

43

-1

100

48

33

27

13

9

Fe2O3

1,73

2,20

2,33

2,42

2,39

2,72

Al2O3

1,13

1,83

2,03

2,16

2,28

2,55

Přijatelné živiny (v 1% kyselině citrónové)

Výluh 20 % HCl - %

-1

T-S

V %

-1

P2O5 mg. kg K2O

mg. kg

CaO mg. kg

MgO mg. kg

R2O3

2,86

4,03

4,36

4,58

4,67

5,27

MnO

0,024

0,015

0,016

0,031

0,027

0,026 0,01

CaO

0,19

0,04

0,02

0,02

0,02

MgO

0,12

0,11

0,12

0,16

0,24

0,28

K2O

0,118

0,193

0,190

0,211

0,212

0,223

P2O5

0,085

0,059

0,048

0,045

0,033

0,036

SO3 celk. - %

0,518

0,163

0,096

0,080

0,042

0,033


25


Tabulka č. 15.


PŮDNÍ SONDA

Přír. lesní oblast: 40-Moravskoslezské Beskydy LS: Jablunkov Polesí, odd., porost: Horní Lomná-515-A

Půdní reakce

T407008

Vzorek č.

441

442

443

444

Hloubka cm

0 - 3,5

3,5 - 15

15 - 20

20 - 70

IV. 0,1 - 2,0

-

62,1

62,2

34,9

III. 0,05 - 0,1

-

1,4

4,4

2,8

II. 0,01 - 0,05

-

28,0

26,8

31,7




I. 0,01 - 0,002

-

7,5

5,4

22,3

I. < 0,002

-

1,0

1,2

8,3

pH v H2O

4,63

4,44

4,46

5,17

pH v 1 M KCI

3,38

3,58

3,52

3,95


25,8

68,9

69,6

30,9

-

-

-

-


75,8

19,1

9,6

5,7

Cox %

28,56

6,30

2,75

1,13

Humus %

49,24

10,86

4,74

1,95

Organické látky

CaCO3 %

Dusík

Cox/Nt/ %

19,2

10,3

10,3

13,6

celkový /Nt/ %

1,490

0,609

0,268

0,083

-1


mval. kg

+

mval. kg


-1 -1

Ca mval. kg

Sorpční hodnoty


T mval. 100 g

18 30,0

4,3

1,9

0,9

42,80

20,20

23,80

-1

50,67

7,05

2,77

2,96

32,71

5,65

3,01

1,26

0,95

0,34

0,37

0,38

-1

-1

40,8

5,6

3,9

3,5

63,4

32,8

20,5

11,2

104,2

38,4

24,4

14,7

39,2

14,6

16,0

23,8

P2O5 mg. kg

339

298

42

19

K2O mg. kg

959

180

98

54

CaO mg.kg

5071

910

264

508

V %

MgO mg. kg

Výluh 20% HCl (%)

28 67,7

6,4

-1


42 58,4

260,40

-1

T - S mval. 100 g

630 21,6 -1

Mg mval. kg Výměnné kationty (v 1M CH3COOHNH4) K mval. kg-1

26

Lesní typ 5B6 Půdní typ KMm m Půdotvorný substrát god. písk. a břidlice Datum průzkumu 25.9.1996

716

163

77

67

Fe2O3

1,02

2,94

3,25

3,44

Al2O3

1,00

2,91

3,54

4,03

R2O3

2,02

5,85

6,79

7,47

MnO

0,106

0,038

0,074

0,038

CaO

1,02

0,15

0,07

0,09

MgO

0,22

0,49

0,52

0,65

K2O

0,203

0,303

0,335

0,305

P2O5

0,126

0,113

0,074

0,031

SO3 celk. - %

0,352

0,178

0,096

0,025




Příkladem půdního rozboru vodou ovlivněných půd je rozbor pseudogleje (tabulka č.16) z LS Ostravice plochy 15 z r.1993. Půdní kyselost aktivní se pohybuje od 3,8 - 5,0 pH. Zásoby hlavních živin na 1 ha do hloubky 40 cm jsou u P2O5 0,25 t, do 100 cm 1,0 t, u K2O 1,1 t do 40 cm, 2,6 t do 100 cm, u CaO 2,2 t do 40 cm a 7,4 t do 100 cm a u MgO je to do 40 cm 1,1 t a do 100 cm 4,1 t.


27


Tabulka č. 16.


PŮDNÍ SONDA

Přír. lesní oblast: 40-Moravskoslezské Beskydy. LS: Ostravice Polesí, odd., porost: Podolánky-558-A2

Půdní reakce

15-XV

Vzorek č.

475

476

477

478

479

Hloubka cm

8

10

20

40

70

Skelet > 2 mm

5

kategorie, mm Jemnozem



IV. 0,1 - 2,0

-

-

19,7

III. 0,05 - 0,1

-

-

12,8

9,3

16,7

II. 0,01 - 0,05

-

-

43,8

37,5

29,6

Organické látky

11,2

14,2

I. 0,01 - 0,002

-

-

14,9

24,6

18,9

I. < 0,002

-

-

8,8

17,4

20,6

pH v H2O

3,82

3,52

3,92

5,00

4,98

pH v 1 M KCI

2,77

2,95

2,99

3,71

3,36


561,3

434,8

189,2

62,8

85,7

-

-

-

-

-

CaCO3 %

Dusík

Lesní typ 6O Půdní typ PGg Půdotvorný substrát deluv. hlíny Datum průzkumu 24.9.1993

Ztráta žíháním % Cox %

37,68

32,10

5,55

0,36

0,26

Humus %

64,96

55,34

9,57

0,62

0,45

Cox/Nt/ %

25,9

21,7

3,8

1,1

5,4

celkový /Nt/ %

1,456

1,482

1,445

0,312

0,048

-1


mval. kg

+

mval. kg


-1 -1

Ca mval. kg

-1 -1

Mg mval. kg Výměnné kationty (v 1M CH3COOHNH4) K mval. kg-1

Sorpční hodnoty


-1

7,9

6,5

1,6

3,7

5,4

125,6

94,8

32,1

8,4

5,3

133,5

101,3

33,7

12,1

10,7

5,9

6,4

4,7

30,6

50,5

P2O5 mg. kg

100

103

27

65

28

K2O mg. kg

338

154

75

95

115

CaO mg.kg

429

568

128

181

426

MgO mg. kg

143

230

62

117

263


-1

-1

-1

V % Přijatelné živiny (v 1% kyseliny citrónové) Fe2O3 Al2O3 R2O3 Výluh 20% HCl (%)

MnO

28

CaO MgO K2O P2O5 SO3 celk. - %


Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: MAPA BIOGEOGRAFICKÉHO ČLENĚNÍ

Přírodní lesní oblast 40 -MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: GEOBOTANICKÁ MAPA


4.4


Poměry biogeografické

Květena: Regionálně fytogeografické členění (Skalický V. 1987: Mapa regionálně fytogeografické členění ČR, Academia, Praha.): Fytogeografická oblast: mezofytikum fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum 80. Střední pobečví a. Veřovické vrchy 84. Podbeskydská pahorkatina a. Beskydské podhůří b. Jablůnkovské mezihoří Fytogeografická oblast: oreofytikum fytogeografický obvod: Karpatské oreofytikum 99. Moravskoslezské Beskydy a. Radhošťské Beskydy b. Slezské Beskydy Biogeografické členění - bioregiony (Culek M. 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha): 3.10 Beskydský bioregion Sosiekologické členění - sosiekoregiony (Míchal I. 1991: ÚSES, Terplan, MŽP.): 4.10 Moravskoslezské Beskydy Potencionální přirozená vegetace (Neuhäuslová Z. & Moravec J. 1997: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha.): 1. 10. 13. 18. 19. 24. 25. 26. 36. 43. 44. 45.

Střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) Karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum) Suťové a roklinové lesy kolinních až montánních poloh (Aceri-Carpinetum, Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, Scolopendrio-Fraxinetum) Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) Karpatská bučina s kyčelnicí žláznatou (Denatario glandulosae-Fagetum) Biková bučina (Luzulo-Fagetum) Smrková bučina (Calamagrostio villosae-Fagetum) Podmáčená dubová bučina (Carici brizoidis-Quercetum) Biková anebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum) Třtinová smrčina (Calamagrostio villosae-Piceetum) Podmáčená rohozcová smrčina (Mastigobryzo-Piceetum), rašelinná smrčina (SphagnoPiceetum) Papratková smrčina (Athyrio alpestris-Piceetum)


29


4.5


Zhodnocení a typizace růstových podmínek

4.5.1

Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (Plíva, Průša - ÚHÚL 1971)

Komentář: Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je zde lesní typ (Zlatník 1956). Tento je charakterizován určitým segmentem terénu, půdními a klimatickými vlastnostmi prostředí a význačnou kombinací druhů příslušné fytocenosy, případně výskytem některých význačných diferenciačních druhů. Charakteristická je potencionální bonita dřevin či rozpětí více bonit. Lesní typ je jeden typ geobiocenózy, posledního klimaxového stádia, s jednotnými přírodními podmínkami s určitým rozpětím potenciální produkce dřevin původních (klimaxových) ale i jiných. Fytocenóza tu může být přirozená, přírodní, hospodařením změněná (zemědělství) anebo fytocenóza všech vývojových či věkových stádií hospodářského lesa včetně stádií pod různými dřevinami či stádií světlostních či pasečných. Mapovací jednotkou je příslušná varianta lesního typu. Systém používaný v současnosti vznikl v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v roce 1971 z původního systému Mezera - Mráz - Samek, používaného v Čechách a Zlatníkova systému používaného pro Karpatskou oblast, přesněji pro oblast zpracovávanou pobočkou Frýdek-Místek (tj. včetně Nízkého Jeseníku a Slezské nížiny). Srovnání používaných současných jednotek se skupinami typů geobiocénů (STG) (Buček & Lacina 1999) udává tabulka v kapitole 4.5.7. Pro označení lesních typů se používá kódu číslo - velké písmeno - číslo (např. 3H1), které určuje přesný název lesního typu (hlinitá (H) dubová bučina (3) šťavelová (1)), které se u oblastní varianty rozšiřuje o její význačný znak - zde na sprašové hlíně. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), spojující škálu lesních typů vyjádřených příbuzností na stejném stanovišti (např.: hlinitá dubová bučina - 3H). Název lesního společenstva se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle Zlatníka (1956). V tomto případě Zlatník skupinu hlinitá dubová bučina neměl a nemá. Diference lesních typů je v PLO 40 je podmíněna podložím, tj. mateční horninou. V PLO jsou to souvrství karpatského flyše, překryvy sprašových hlín, aluvia řek a potoků. Rovněž velký vliv na diferenciaci lesních typů má ovlivnění vodou, podmíněné terénem (sklonem svahů). Typy jsou diferencovány na neovlivněné vodou či středně anebo silně ovlivněné srážkovou anebo tekoucí podzemní vodou. Vliv klimatu je v PLO velmi výrazný odrážející se ve výskytu lvs - od. 2 po 6.lvs.

4.5.2

4.5.2.1

Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů

Lesní vegetační stupně

Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů a vlivem mezo a mikroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úprava vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý a borovice kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglacionálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971).

30




Vegetační lesní stupně jsou v PLO 40 podmíněny postupnou změnou původní dřevinné skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů a vlivem mezo- a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. LVS je pak plošně převažující klimaxové geobiocenózy (Plíva 1971). V PLO 40 se vyskytují tyto geografické stupně: (vyjadřují orografický a makroklimatický rámec LVS) 2. kolinní (pahorkatinný) - smíšené listnaté lesy dubu zimního, buku, habru (2. a 3.LVS) 3. submontánní (podhorský) - převážně bukové lesy (4.LVS) 4. montánní (horský) - středohorské polohy se smíšenými lesy jedle, buku a mrku (5. - 7.LVS) Rozdíly v zastoupení determinačních dřevin (db, bk, jd, lp, hb, sm) a jejich postavení v současných porostech dokonale LVS odlišuje: 2.LVS db >> bk, tzn. db je vyšší a dominantnější než bk 3.LVS db =< bk (hb, lp, jvmléč), db dosahuje úrovně, anebo bk bývá o něco vyšší 4.LVS db << bk = jd (hb, lp, jvmléč), bk je výraznější než db, v úrovni je jd 5.LVS (db 0) bk =< jd (lp, jvmléč), bk v úrovni, jd nadúrovňová (sm vtroušený nad 750m n.m.) 6.LVS sm = jd > bk (bez lípy a jvmléče), bk tvoří hlavní úroveň, sm s jd předrůstá bk 7.LVS sm => jd >> bk, jd může dosáhnout úrovně sm, obě dřeviny výrazně nad bk 8.LVS.dominance sm, ojediněle příměs keřovitého bk Zonalita: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí postupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a pahorkatinný a horský charakter PLO vytváří členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se sice vychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliéfové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (s tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně: úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy; Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolů) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: C, Y, Z, M a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování. Tabulka č. 17.

PŘEHLED LESNÍCH CHARAKTERISTIKY V PLO 40

lesní vegetační stupeň 2.( bukodubový) -lužní 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6.smrkobukový 7.bukosmrkový 8.smrkový

nadmořská výška m n.m. do 400 300 - 380 360 - 640 500 - 940 860 - 1180 1060 - 1290 1220 - 1325

VEGETAČNÍCH průměrná teplota 0 C 7,0 - 8,7 7,3 - 7,8 5,8 - 7,5 4,7 - 6,3 4,0 - 4,8 3,5 - 4,3 3,5

STUPŇŮ

roční srážky mm 800- 1000 800 - 900 870 - 1100 1000 - 1350 1300 - 1450 1400 - 1480 +1500


A

vegetační doba dny nad 100C 165 - 160 150 - 160 130 - 150 120 - 140 110 - 125 90 - 115 +90

JEJICH Langův dešťový faktor 90+125 103 - 123 116 - 190 158 - 287 271 - 362 326 - 423 +425

KLIMATICKÉ Výměra v ha 8,22 650,35 9608,57 45636,35 5517,7 567,46 19,88

31



Výskyt lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO 40: lvs 2 - azonální společenstva luhů - se vyskytují pouze podél řek Rožnovské Bečvy nad Valašským Meziříčím; lvs 3 - dubobukový - nejnižší polohy v Z části PLO do cca 380 m n.m.; lvs 4 - bukový - polohy mezi 360 až 640 m n.m. mimo vlastní jádro Moravskoslezských Beskyd; lvs 5 - jedlobukový - oblast Předních i Zadních hor v nadmořské výšce 500 - 940 m; lvs 6 - smrkobukový - vrcholové partie hlavního hřbetu Radhošť - Čertův mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora, Travný, Ropice - Javorový, Čantoryje, Stožek mezi 860 až 1180 m n.m.; lvs 7 - bukosmrkový - vrcholky nejvyšších hor mezi 1060 - 1290 m n.m.; lvs 8 - smrkový - vrchol Lysé hory a Smrku nad 1220 m n.m. Mapa lesních vegetačních stupňů Pro OPRL je rovněž vyhotovena mapa lesních vegetačních stupňů v měřítku 1 : 50 000. jsou na nich plochy lvs s výjimkou nezakreslených lesních vegetačních stupňů v edafických kategoriích L( 3L), U (3U, 5U). 4.5.2.2

Soubory lesních typů

Tabulka č. 18.

ZASTOUPENÍ SLT V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI V % ekologická řada

LVS

extrémní

kyselá

humusem

X Z Y M K N 8 7 6 5 4 3 2 Σ x)

obohacená

živná

I

S F C

oglejená

podmá čená

O

T

G

0

0

vodou

edafická kategorie B W H D A J L U V

P

Q

raš.

%

R

0,03

0,03

0,19

0

0,05 0,10

0,29

0

0,04 0,16

5,49 1,34

0,53

0,08

0,01 0,03 0,01 1,20 1,53

28,47 13,61

18,38

2,83

0,01 0,01 0,02 0,54 0,25 0

0

0,43 0,14

0

5,19 1,29

5,89

0,02

0,01

0

0,01

0

0,29

0,07

0,37

0,03

0,17

0,74 2,97 0,69 0,39 1,95 0,68

0,07

0,02

0,03

73,61

0,82

0,38 0,22

0,68

0,01

15,50

0,02

0,01

0

0

0,18 0,09 0,22 0,67

39,6 16,38

24,81 0,01

3,75

0,01

0

1,13 3,48 0,78 0,62 2,62 0,93

8,87

1,04

0,01 0,53 0,04 0,03 1,83 2,04

0,91

0 1,12

0,05

0

0,21

0,01 0,01

99,97x)

- 0,03% tvoří součet ploch souborů lesních typů, které mají menší výměru než 0,01%

V PLO naprosto převažuje výskyt edafických kategorií ekologické řady živné - 84,55%. Značné je zastoupení ekologické řady obohacené humusem 5,39% a obohacené vodou 4,17%. Pouze 3,9% je stanovišť z ekologické řady kyselé a 1,17% z ekologické řady oglejené. Ostatní ekologické řady jsou zastoupeny nepatrně. Ze živné ekologické řady jsou nejvíce zastoupeny stanoviště edafické kategorie svěží S (39,60%), bohaté B (24,81%) a svahové F (16,38%). Podle lesních vegetačních stupňů převládá 5.lvs (73,61%) nad 4.lvs (15,50%) a 6.lvs (8,87%) Převladajícími soubory lesních typů jsou 5S, 5B, 5F, 4B, 6S a 4S.

4.5.3

Zastoupení původních lesních společenstev

BUČINY: Společenstva bučin zaujímají v PLO 40 výrazně nejvyšší plochu. Buk lesní opanoval celé území od nejnižších po nejvyšší polohy. Pro svou existenci má v PLO 40 příznivé růstové podmínky. Průměrná teplota se pohybuje mezi 4 - 7,8°C, srážky 780 - 1250 m. Dosahuje ve 120 letech diferencovaně podle stanoviště 22 - 38 mm a výčetní tloušťky 30 - 50 cm. Vyskytuje se na stanovištích chudých (edaf. kategorie K, M) až po stanoviště oglejená (edaf. kategorie O, P), ale i podmáčená

32




(edaf. kategorie G, T). V nejnižších polohách byl smíšen s dubem zimním a dubem letním, habrem obecným, ve vyšších polohách s jedlí bělokorou, javorem klenem, a smrkem ztepilým. Dubové bučiny (3S, B, D, F, H, V). Vyskytují se pouze v JZ výběžku oblasti v nadmořské výšce od 300 do 380 m na malé ploše cca 40 ha dosahující 1% zastoupení. Je to několik malých porostů dbz s hb, dalšími listnáči či se sm nebo s bo. Bučiny (4Y, Z, M, K, N, S, F, B, H, D, A, V) se v PLO vyskytují na jižních svazích Moravskoslezských Beskyd Rožnovska až do nadmořské výšky 640 m, dále na severních svazích LS Frenštátu p/Radh., LS Ostravice, LS Frýdek-Místek a LS Jablunkov do nadmořské výšky 600 - 640 m. Rovněž se vyskytuje na svazích Slezských Beskyd a v podhůří Ondřejníku do cca 600 m n.m. V původních porostech se vyskytovala kromě buku lesního i jedle bělokorá (+20%) a další listnáče - javor mléč, javor klen, lípa malolistá a velkolistá, jilm horský, dub zimní ojediněle i dub letní, habr obecný, třešen ptačí. Zastoupení bučin více než 15%. Jedlové bučiny (5Z, Y, M, K, N, S, F, B, H, D, A, V) se vyskytují na všech lesních správách od 500 m (na S expozicích) či až 620 m (J expozicích) po 880 - 940 m n.m. Původně se zde s převahou vyskytoval buk lesní, velmi početně byla zastoupena jedle bělokorá (20-40%), dále se vyskytoval javor klen, jilm horský, olše lepkavá a šedá, bříza bradavičnatá. V tomto společenstvu se již nevyskytoval habr obecný a duby. Ojediněle hranici 500 m svým výskytem překračovala lípa malolistá a javor mléč. Jedlové bučiny zaujímaly plochu cca 70%. Smrkové bučiny (6Y, Z, K, N, S, F, B, A, V) se vyskytují pouze na hřebeni Radhošť - Noříč- Čertův mlýn Kněhyně, na vrcholech Smrk, Lysá hora, Travný, Ropice - Čantoryje a Stožek v nadmořské výšce 880 (840) - 1100 (1180) m. V původních porostech měl zastoupení smrk ztepilý (10-30%) stejně jedle bělokorá a zbytek tvořil buk lesní, ojediněle javor klen a jilm horský. Zastoupení smrkových bučin je v současnosti necelých 9%. SMRČINY: Společenstva smrčin (svaz Piceion excelsae) se vyskytuje v PLO 40 na ploše necelého 1%. Bukové smrčiny (7Y, Z, K, N, S, F, A, V) se vyskytují pouze na vrcholech Čertova mlýna, Kněhyně, Smrku, Travného ve výšce 1060(1140) - 1250(1290) m n.m. V původních porostech převažoval smrk ztepilý, výskyt buku lesního byl do 30%. Buk byl výrazně podúrovňový, byla však zastoupena jedle bělokorá a jednotlivě javor klen, bříza bradavičnatá a jeřáb obecný. Smrčiny (8Z) se vyskytují pouze na vrcholu Lysé hory v nadmořské výšce 1220 (1250) - 1325 m n.m. Výměra je nepatrná, vyskytoval se pouze smrk ztepilý, jeřáb obecný a snad bříza bradavičnatá. V PLO 40 se vyskytují další původní společenstva: JEDLINY: Společenstva jedlin zaujímají v PLO 40 plochu o něco více než 1%. Jedliny byly nejvíce rozšířeny v 4.LVS (cca 440 ha) málo v 5.LVS (60 ha) a v 6.LVS (340 ha). Na půdách oglejených se vyskytovaly dubové jedliny (s bk), bukové jedliny anebo smrkové jedliny se sm. Zde se vždy vyskytoval buk do 20% a podle lvs buď dub letní anebo smrk ztepilý. Na půdách glejových se vyskytovaly jedliny ve 4G s dubem a v 6G se smrkem. Vždy byla přimíšena olše lepkavá a šedá, případně buk. JAVOŘINY: Javořiny se v PLO vyskytují vždy na místech silně kamenitých a to v lípových javořinách (3J-58 ha), suťových jilmojasanových javořinách (5J-424 ha) a ve vlhkých úžlabních jasanových javořinách (5U - 1230 ha). V nejnižších polohách rozptýleně po celé oblasti to je lípová javořina (s javorem mléčem), na kamenitých místech a v roklinách nad potoky je suťová jilmojasanová javořina a roklinová javořina s původní skladbou buk, jedle, klen a jilm horský, s vtroušeným jasanem ztepilým a pravděpodobně i smrkem a konečně vlhká jasanová javořina potočin se skladbou -buk, klen, jedle a jasan. Celková zastoupení je necelých 3%. JASENINY: Tvoří úzké pruhy naplavených půd - fluvizemí - okolo potoků a říček v úžlabinách ve 3. a 4, lvs. Původně kromě převažujícího jasanu byl zastoupen buk, jedle, javory a jilmy. Výměra nedosahovala 1%. OLŠINY: Jedná se hlavně o společenstva potočních náplavů (3L, 5L) a pramenišť. Vyskytují se na necelém 1% výměry. LUHY: Společenstva podél větších vodních toků, v PLO zastoupeny pouze v 2. azonálním LVS. podél Rožnovské Bečvy.


33


4.5.4


Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy

4.5.4.1

Typologické plochy

Pro poznání přírodních podmínek bylo za časové období 1950 - 1980 založeno 738 typologických ploch. Základní šetření bylo provedeno na kruhových plochách o průměru cca 25 m (5 ar) a zde byl proveden fytocenologický a taxačně-dendrometrický zápis. Zároveň byla ve středu plochy vykopána půdní sonda (80x150x100 cm). Plochy byly zakládany ve starších porostech pokud možno s přirozenou skladbou. Tyto plochy byly asi z 70-80% znovu revidovány v letech 1971 - 1981. V současnosti se stále reviduje 1 plocha na 1000 ha, takže je revidováno k r. 2000 cca 65 ploch. Z některých ploch byly i opakovaně odebírány půdní vzorky. V časovém období od r. cca 1970 - 2000 byly těchto vzorky odebírány ze 160 ploch, některé i opakovaně. V PLO ovšem bylo odebráno dalších několik set vzorků z tzv. exhalačních a trvalých zkusných ploch. K r. 2000 to v celé PLO bylo cca 1300 vzorků z přibližně 300 ploch. Kromě těchto typologických ploch byly vykopány zákopky (do 50cm) a založeno několik set pomocných typologických plošek, které ovšem nikdy nebyly revidovány.

4.5.4.2 4.5.4.2.1

Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy (zpracoval IFER, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, Jílové u Prahy)

Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch - poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 40 existuje v současné době 18 ploch PVP a 53 plochy TZP. Nejstarší plochy, pro které existují záznamy byly založeny již v roce 1965. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také se rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o plochách v lesní oblasti 40 spolu s některými výsledky terénní revize jsou uvedeny v tab. 1. Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin v o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v tab. 2. Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: (i) dendrometrické měření stromů (ii) hodnocení zdravotního stavu. Dedrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 30 - 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost a tvar plochy jsou shodné se standardními monitoračními 34




plochami, které se používají pro hodnocení zdravotního stavu. Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu, ve kterém se trvalá zkusná plocha nalézá. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen z jedné strany stromu. Tabulka č. 19.

PLOCHA 504001 504002 504003 504004 504005 504006 504007 504008 504009 504010 504011 504012 504013 504014 504015 504016 504017 504018 504019 504020 504021 504022 504023 504024 504025 504026 504027 504032 504033 504034 504035 504036 504037 504038 504039 504054 504055 504056

PŘEHLED PLOCH PVP A TZP V PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY Typ TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP

X_JTSK Y_JTSK Nadm_V Dřevina Rok_založ. Stáří_2000 Zápoj Klasif. -467932 -1137385 790,0 sm 1981 75 100 1 -457269 -11247763 787,9 sm 1981 78 95 1 sm 1981 102 5 -488056 -1135549 714,3 sm 1981 94 100 1 -488538 -1136661 555,7 sm 1981 99 95 2 -489713 -1135390 623,0 sm 1981 95 95 1 -484731 -1134779 570,4 sm 1974 107 85 2 -474557 -1138726 1040,0 bk 1981 94 100 1 -474850 -1139324 1045,6 sm 1981 81 85 2 -470743 -1129081 700,0 sm 1974 98 95 2 sm 1981 95 5 -448028 -1132362 955,7 sm 1981 71 70 3 -446132 -1132516 640,2 sm 1981 101 100 2 -442757 -1128746 417,6 sm 1981 76 100 1 -441250 -1134978 488,5 sm 1981 77 100 1 -453710 -1136231 682,0 sm 1981 83 85 2 -454004 -1138999 733,1 sm 1981 87 95 1 -457010 -1132391 946,0 sm 1981 74 95 2 -460767 -1128934 649,9 sm 1981 77 100 2 -455794 -1137379 842,5 sm 1981 81 100 1 -465836 -1136378 650,0 sm 1981 80 95 2 -470091 -1141916 630,7 sm 1981 82 85 3 -463591 -1131011 632,2 sm 1981 75 2 -463153 -1136546 600,0 sm 1981 82 100 2 sm 1974 112 5 -437753 -1136094 532,0 sm 1974 86 100 2 -437578 -1135944 565,1 sm 1974 90 100 3 -455809 -1125745 589,9 sm 1979 108 100 2 -456694 -1124111 672,9 sm 1979 101 65 4 -457944 -1129396 578,7 sm 1979 102 95 2 -452666 -1133143 812,4 sm 1979 96 90 2 -455168 -1137717 809,8 sm 1979 76 95 1 -454885 -1135975 724,5 sm 1979 79 100 1 -458726 -1129830 645,8 sm 1979 101 100 1 -458145 -1132591 751,2 sm 1979 96 100 2 -473667 -1143575 625,2 sm 1974 94 100 1 -468242 -1148294 755,7 sm 1974 80 90 2 -481487 -1146427 626,2 sm 1974 89 100 1


35


PLOCHA 504057 504064 504065 504066 504067 504068 504069 504070 504071 504072 504073 504074 504075 504076 504077 6070303 6070701 6070702 6070703 6070704 6070705 6070706 6070707 6071401 6071402 6071403 6071404 6071405 6071406 6071407 6071408 6071501 6071606

Typ TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP


X_JTSK -493264 -482991 -470550 -467828 -464703 -466178 -462922 -463565 -470522 -476085 -476677 -480355 -466010

-481251 -440984 -441246 -437842 -436797 -435183 -435285 -466819 -466564 -465728 -466787 -464428 -460579 -459612 -458577 -450028 -485145

Y_JTSK Nadm_V Dřevina Rok_založ. Stáří_2000 Zápoj Klasif. -1136581 490,5 sm 1974 96 80 3 -1135157 787,3 sm 1982 80 100 1 -1129910 782,0 sm 1982 75 100 1 -1140202 1037,9 sm 1983 80 95 2 -1145242 674,0 sm 1983 74 100 1 -1148832 684,3 sm 1983 76 95 1 -1140732 655,4 sm 1983 83 100 1 -1134824 694,8 sm 1983 73 95 2 -1138654 866,8 sm 1983 70 100 2 -1139668 825,2 bk 1965 121 100 2 -1139591 864,6 bk 1965 122 80 2 -1140326 751,7 bk 1995 31 100 2 -1140847 759,7 bk 1995 35 100 2 sm 1999 12 sm 1999 16 -1134263 583,2 sm 1965 71 100 1 sm 1968 94 5 -1140664 652,6 sm 1968 72 100 2 -1141265 611,5 sm 1968 59 95 2 -1121522 544,1 sm 1970 80 100 1 -1121474 593,9 sm 1970 81 90 2 -1139657 595,9 sm 1970 81 100 2 -1139935 548,3 sm 1970 80 95 1 -1142076 656,8 sm 1965 73 100 2 -1142164 614,6 sm 1965 79 100 1 -1141484 641,7 sm 1965 103 100 1 -1142449 618,8 sm 1965 115 90 1 -1134994 689,2 sm 1966 87 100 2 -1140412 810,2 sm 1966 74 85 2 -1140562 696,1 sm 1966 117 100 1 -1146186 754,0 sm 1966 74 95 1 -1135707 839,3 sm 1970 114 95 1 -1136355 659,5 sm 1966 91 100 2

Klasifikace plochy pro další výzkumné využití 1. Velmi vhodná ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. 2. Vhodná kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, mírně nepřehledná, či částečně ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěři, na okraji porostu, hůře přístupná, apod. 3. Vyhovující plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4. Nevyhovující plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit 5. Zcela nevhodná plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice)

36




Tabulka č. 20.

PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH Skupina parametrů Dendrometrické parametry Sociální postavení strom Mechanická pošk. kmene Zdravotní stav porostů

4.5.4.2.2

Parametr tloušťka výška sociální post. stromu zlom mech. pošk. obvodu kmene defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

Objekt všechny stromy 30 - 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

Výzkumné plochy

V PLO 40 bylo založeno několik výzkumných ploch, které má v evidenci VÚLHM Jílovitě Strnady (viz tab. 21) Tabulka č. 21.

VÝZKUMNÉ PLOCHY VÚLHM JÍLOVIŠTĚ-STRNADY Evid.č.út Dřevina Označení Lesní správa Lokalita Porost varu MD 112 proven. Ostravice Bílá 336 A2 MD 113 proven. Rožnov p./Radh. Rožnov 229 B1y MD 114 proven. Frenštát p./Radh. Kozlovice 119 F10 SM 231 MPP Frýdek - Místek Visalaje 424 B5 SM 276 test.por. Ostravice Samčanka 413 B3

Rok založ. 1985 1985 1985 1942 1988

Výměra ha 0,48 1,00 0,64 0,99 1,47

Počet pok.čl. 12 25 16 20 49

Plocha č. 231 (MPP) byla založena z iniciativy 9.konference IUFRO v revíru Mohelnice v nadmořské výšce 800-900 m. Na ploše jsou vysázeni jedinci smrku ztepilého z populací z Finska (1 ploška), z Norska (2 plošky), ze Švédska (1 ploška), z Lotyšska (1 ploška), z Polska (2 plošky), z Běloruska (1 ploška), z Francie (1 ploška), ze Švýcarska (1 ploška), z Itálie (2 plošky), z Rakouska (3 plošky), z Bosny a Hercegoviny (1 ploška), z Rumunska(2 plošky), z ČR (4 plošky). Bližší vyhodnocení viz Beran (1994).

4.5.4.2.3

Revize typologického mapování v rámci OPRL

Po vypracování základního typologického průzkumu v letech 1961-1965 byla celá PLO 40 zmapována jednotnou klasifikací ÚHÚL v letech 1971-1976. V následném decéniu byla provedena revize a byl vymapován 4.LVS - bukový. Dále bylo provedeno jednotné zpracování řad, edafických kategorií a souborů lesních typů.

4.5.5

Přehled a charakteristiky lesních typů (LT)

Základním produktem OPRL je typologická mapa. ta je vyhotovena barevně s odlišením všech souborů lesních typů, odstínem jsou odlišeny lesní vegetační stupně. Ekologická řada extrémní a kyselá jsou zobrazeny hnědě, ekologická řada bohatá v odstínech modré, ekologická řada obohacená humusem zeleně, ekologická řada obohacené vodou tmavě zeleně, ekologické řady oglejené, podmáčené fialově a rašelinná šedočerně. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

37



Tabulka č. 22.

POČET LESNÍCH TYPŮ A SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ V LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPNÍCH PLO 40

lesní vegetační stupeň počet SLT počet LT

Tabulka č. 23.

SLT

plocha lesní p. ha

2 1 2

3 12 20

4 15 39

PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ lesní typ

plocha lesní p. ha

5 18 47

6 15 23

7 9 11

8 1 1

Celkem 71 143

PLO 40–MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

název lesního typu

AVB

(souboru lesních typů)

/BONITA/

přirozená druhová skladba

cílový hospodářský soubor

2. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - BUKODUBOVÝ (LUŽNÍ) 2L

8,22

0,01%

2L1

2,21

2L2

6,01

3Y1

0,40

3N2

0,38

3S1

4,67

3S9

5,95

3F1

0,80

3B1

7,26

3B3

0,39

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA kapradinová BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková válečková

3B6

0,48

javorová

3H1

12,37

3H5

1,19

3D1

3,35

3D9

1,95

3A4

0,22

3J3

3,49

3J9

54,96

3L1

109,65

POTOČNÍ LUH pahorkatinný podhorský

DB 28-34 JS 28-34 DB 24-28 JS 24-28

DB5 JS3 JLV1 LP1 HB JV OLL OLS VRB VRK STR DB5 JS3 JLV1 LP1 HB JV OLL OLS VRB VRK STR

19 - Lužní stanoviště

3. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - DUBOBUKOVÝ 3Y

0,40

3N

0,38

3S

3F 3B

3H

3D

3A 3J

3L

3U

3V

38

-% -% 10,62

0,02%

0,80

-% 8,13

0,01%

13,56

0,02%

5,30

-%

0,22

-% 58,34

0,09%

134,61

0,22%

416,95

0,67%

1,04

-%

3L2 3U1

24,66 290,72

3U3

128,23

3V1

1,04

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA KAMENITÁ DUBOVÁ BUČINA se třtinou rákosovitou SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA šťavelová na příkrých svazích

DB 16-18 BK 18-24 BK 20-24 DB 18-22

BK5 DB4 BR1 BO BK6 DB3 JD1 LP (BO)

SM 26-30

BK6 DB3 LP1 JD HB

SM 26-30 BK 24-28

BK6 DB3 LP1 JD HB

BK 26-30 SM 26-30

BK6 DB2 LP1 JD1 JV

BK 26-30 SM 28-32 BK 26-30 DB 24-30 SM 26-30 BK 26-28 BK 26-30 DB 24-28 BK 26-30 DB 26-28 BK 28-34 DB 28-32

BK6 DB3 HB1 JD LP

BK 32-34

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

BK 26-30

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

BK 24-30

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

BK 26-32

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

OL 20-26 JS 24-30

(OLL,OLS)7 JS3 TPC OS VR

prameništní

OL 20-24

(OLL,OLS)7 JS3 TPC OS

JAVOROVÁ JASENINA bršlicová bažanková na nevyvinutých aluviích VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková

JS 26-30

JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB BK3 DB3 JD3 JV1

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová s ostřicí chlupatou oglejená OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA válečková na příkrých svazích

LÍPODUBOVÁ BUČINA s ostřicí prstnatou LÍPOVÁ JAVOŘÍNA s pitulníkem ROKLINOVÁ JAVOŘÍNA nižšího st. JASANOVÁ OLŠINA potoční

JS 28-30 BK 30-32 DB 30-32 SM 30-34

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 45 - Živná stanoviště středních poloh 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

45 - Živná stanoviště středních poloh

BK6 DB3 HB1 JD LP BK5 DB3 HB1 (KL, JV, LP)1 JD BK6 DB3 HB1 JD JS BK5 DB3 HB1 JD1 JS BK6 DB3 JD1 LP (BO)

41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

29 - Olšová stanoviště na podmáčených půdách 19 - Lužní stanoviště

47 - Oglejená stanoviště středních poloh




Pokračování tabulky č. 23 - Přehled lesních typů plocha plocha lesní lesní název lesního typu lesní p. p.

SLT SLT 4Z 4Y 4M 4K

4N

typ

ha plocha lesní p. ha 5,79

-% 5,29

0,01% 13,93

0,02% 337,83

0,54%

156,06

0,25%

lesní typ

4Z3

4S

4F

4B

4W 4H 4D

5,19%

800,23

1,29%

3650,47

5,89%

3,54

0,01% 505,64

0,82% 236,64

0,38%

plocha lesní p. ha 5,79


soubor

/BONITA/

4. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - BUKOVÝ název lesního typu AVB přirozená druhová skladba

(souboru lesních typů) ZAKRSLÁ BUČINA biková SKELETOVÁ BUČINA na skalách CHUDÁ BUČINA mechová KYSELÁ BUČINA metlicová

/BONITA/

BK 18-20

BK6 DB2 JD1 (BO, BR)1

BK 16-22


BK 16-22

BK6 DB2 JD1 BR1 JR BK7 JD2 DB1

BK7 JD2 DB1

4Y1

5,29

4M1

13,93

4K1

136,38

4K3

83,75

biková

4K6 4K9 4N1

71,70

borůvková

BK 18-26 DB 18-24 BO 18-26 BO 18-26 BK 18-26 DB 16-24 BK 22-26

46,00

na příkrých svazích

BK 18-26

BK7 JD2 DB1

9,30

borůvková

BO 20-24 DB 18-22 BO 20-24 SM 20-26 SM 26-30

BK7 JD2 DB1

9,30

KAMENITÁ BUČINA s kapradí osténkatou se třtinou rákosovitou

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová

SM 28-34 BK 26-30

BK8 JD2 DB

s ostřicí prsnatou

SM 26-30 BK 22-26 SM 26-30 BK 24-28 SM 28-32 BK 26-30 SM 28-32 BK 26-30 SM 30-34 BK 28-32 SM 30-34 BK 28-34 BK 28-34 SM 28-34 BK 26-34 SM 30-34 BK 28-32

BK8 JD2 DB

4N2 3219,65

ha

PLO 40–Moravskoslezské Beskydy cílový hospodářský AVB přirozená druhová skladba

4N4 4S1

138,51

2919,6 2

4S8

10,56

4S9

288,09


4F1

760,18

4F2

40,05

SVAHOVÁ BUČINA kapradinová kapradinová bohatší

4B1

1112,9 0

4B2

1320,8 9

4B3 4B4

1070,1 4

83,32

4B9

83,28

4W1

3,54

BOHATÁ BUČINA mařinková s ostružiníkem chlupatým válečková javorová na příkrých svazích

BK8 JD2 DB BK7 JD2 LP1

BK8 JD2 DB LP HB

BK8 JD2 DB LP

BK8 JD2 DB LP

JD 28-34 BK 28-34 SM 30-38 JD 28-36 BK 28-34 SM 30-36 JD 28-34 BK 28-34 SM 30-36 JD 28-34 BK 30-34 SM 30-36 KL 26-30

BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1

12,40

4D4

10,23

kapradinová

4D5

37,81

netýkavková

4D6

190,57

devětsilová


45 - Živná stanooviště středních poloh

BK8 JD2 DB LP HB BK7 JD2 DB LP KL(JV)1 HB

SM 30-34

4D3


BK8 JD2 DB LP HB

BK8 JD2 DB LP

OBOHACENÁ BUČINA mařinková bažanková

45 - Živná stanooviště středních poloh

BK7 JD2 LP1

SM 30-34

303,66 23,18

BK7 JD2 DB1

HLINITÁ BUČINA šťavelová oglejená

4H3 4D1


BK7 JD2 DB1

BK (LP) 26- BK9 JD1 LP KL JS DB 34

174,98

23 - Kyselá stanoviště nižších poloh 43 - Kyselá stanoviště středních poloh

BK7 JD2 DB1

VÁPENCOVÁ BUČINA mařinková

4H1

cílový hospodářský soubor 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 35 - Živná bazická stanoviště středních poloh 45 - Živná stanooviště středních poloh





39




SLT

ha

typ

ha 18,29

(souboru lesních typů) na příkrých svazích

4A1

39,05

4A3

90,76

LIPOVÁ BUČINA bažanková kapradinová

4A6

3,53

4V1

23,52

4V3

86,62

4O1

158,46

4O5 4G1

264,59 8,97

PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA přesličková

5Z1

7,56

5Y0

12,91

5Y1

8,94

ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA mechová SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA antropogenní na skalách

5M1

4,58

5K1

386,29

5K3

38,84

5K6

193,61

5K9

115,05

5N1

406,13

5N2

337,96

4D9 4A

4V

4O 4G

133,34

0,22%

110,64

0,18%

421,05

0,68% 8,97

0,01%

lipnicová VLHKÁ BUČINA netýkavková devětsilová SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA šťavelová s ostružiníkem chlupatým


/BONITA/

BK 30-36

BK6 (JV,KL)1 LP2 JD1

BK 26-30 LP 26-30 BK 24-28 LP 22-26 BK 24-28 LP 22-26 JD 28-32 BK 30-34 BK 28-32 JD 28-32 SM 26-32

BK6 LP2 JV1 JD1 JL

soubor 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

BK6 LP2 JV1 JD1 JL BK6 LP2 JV1 JD1 JL BK4 JD4 DB1 JV1

47 - Oglejená stanoviště středních poloh

BK4 JD4 DB1 JV1 DB4 JD4 BK2 OS

SM 26-32

DB4 JD4 BK2 OS

SM 24-30

DB3 JD6 OLL1 BK

59 - Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh

5. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ – JEDLOBUKOVÝ 5Z 5Y

5M 5K

5N

5S

5F

5B

40

7,56

0,01% 19,85

0,03%

4,58

0,01% 743,78

1,2%

950,25

1,53%

18898,50

28,47%

8442,1

13,61%

11396,42

18,38%

5N4 5S1

206,16 15923,24

BK 16-20

BK7 JD2 BR1

BK 14-18 JD 18-22

BK7 JD2 BR1

BK 14-18 JD 18-22 CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 14-18 mechová JD 18-22 KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA SM 26-32 metlicová BK 26-30 biková BK 26-30 SM 26-32 borůvková BK 26-30 SM 26-32 na příkrých svazích BK 26-30 SM 26-32 SM 26-34 KAMENITÁ JEDLOVÁ JD 24-30 BUČINA s kapradí osténkatou BK 26-32 se třtinou rákosovitou SM 26-34 JD 24-30 BK 26-32 borůvková SM 26-30

BK7 JD2 BR1

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová

5S3

51,43

5S9

1678,63


5F1

6840,31

5F2

1601,87

SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA kapradinová kapradinová bohatší

5B1

3708,35

5B2

2115,57

5B3

42,71

5B6

4995,89

5B9

533,90

s ostřicí prsnatou

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mařinková s ostružiníkem chlupatým s kostřavou nejvyšší na svazích javorová


SM 28-34 JD 28-34 BK 28-34 JD 26-30 BK 24-28 JD 26-30 BK 24-30 SM 28-34 SM 30-36 JD 28-34 BK 28-34 SM 32-38 JD 28-38 BK 28-36 SM 32-38 JD 30-36 BK 30-36 SM 30-34 BK 26-30 SM 30-34 BK 26-32 SM 30-36 JD 30-36 BK 28-34 SM 30-36 BK 28-34

BK6-7 JD1-2 BR1 (BO,SM)1 BK6 JD3 SM1


43 - Kyselá stanoviště středních poloh 53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh

BK6 JD3 SM1 BK6 JD3 SM1 BK6 JD3 SM1

51 - Exponovaná stanoviště vyšších pol.

BK5 JD4 SM1 KL

BK5 JD4 SM1

BK5 JD4 SM1 BK5 JD5 KL SM

55 - Živná stanoviště vyšších poloh

BK5 JD5 KL SM BK5 JD5 KL SM

51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh

BK6 JD4 KL JL

BK6 JD4 KL JL

BK7 JD3 KL (SM)


BK7 JD3 KL (SM) BK7 JD3 KL (SM) BK6 JD3 KL1

BK7 JD3 KL

51 - Exponovaná stanoviště vyšších pol.





SLT 5H

5D

5A

5J

5L

5U

5V

5O 5P 5G

ha 1752,2

2,83%

458,38

0,74%

1840,60

2,97%

425,91

0,69%

241,93

0,39%

1208,33

1,95%

420,40

0,68%

43,64

0,07% 10,02

0,02% 17,38

0,03%

typ

5H1

ha 68,77

(souboru lesních typů) HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová

5H4

1676,09

5D3

6,50

5D4

10,12

kapradinová

5D5

5,73

netýkavková

5D6

420,19

devětsilová

5D7

0,40

česneková

5D8

15,44

5A1

294,54

KLENOVÁ BUČINA bažanková

5A3

1505,77

kapradinová

oglejená OBOHACENÁ BUČINA bažanková

měsíčnicová

5J3

53,36

5J6

7,35

5J9

365,20

ROKLINOVÁ JAVOŘINA vyššího stupně

5L1

210,39

5L2 5U1

31,54 767,33

5U3

441,00

5V1

36,44

5V3

376,67

5V9

7,29

5O1

43,64

5P1

10,02

5G1

13,35

5G3

4,03


/BONITA/

SM 28-34 BK 26-32

BK6 JD4 (SM)

SM 28-34 BK 26-32 SM 32-38 JD 30-36 BK 30-36 SM 30-36 BK 28-30 SM 32-38 JD 30-36 BK 30-36 SM 32-38 JD 32-36 BK 30-36

BK6 JD4 SM

SM 32-38 JD 32-36 BK 32-36 SM 34-38 JD 32-36 BK 30-36 SM 30-36 BK 28-36 KL 28-36 SM 28-34 JD 28-32 BK 26-32

BK6 JD3 KL1

BK6 JD3 KL1 BK6 JD3 KL1

BK6 JD3 KL1

BK6 JD3 KL1

BK6 JD3 KL1

BK5 JD3 KL2 JL JS

BK4 KL2 JD3 JL1 JS

BK4 KL2 JD3 JL1 JS

MONTÁNNÍ (JS) OLŠINA potoční

BK 22-28 JD 26-30 KL 22-26 SM 32-36 JD 30-34 BK 30-34 SM 28-34 OL 24-28

prameništní

OL 20-26

OLS4 OLL2 JS2 SM1 JD1

VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA úžlabní potoční

JD 28-32 BK 26-32 JS 28-32 SM 32-36 JD 30-34 BK 28-34 SM 32-38 JD 30-36 SM 32-38 JD 30-36 SM 26-32 JD 24-30

BK4 JD2 JS2 KL2 JL SM

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA netýkavková devětsilová PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA šťavelová

SM 26-32 JD 26-32 BK 26-30 KYSELÁ BUKOVÁ JEDLINA SM 24-28 s bikou chlupatou PODMÁČENÁ JEDLINA SM 30-36 přesličková JD 26-36 třtinová

SM 30-36 JD 26-36


51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh

BK5 JD3 KL2 JL (JS)

JD 26-30 BK 26-30

SUŤOVÁ JILMOJASANOVÁ JAVOŘINA kapradinová kapradinová - hřebenová

soubor 55 - Živná stanoviště vyšších poloh


BK4 JD3 KL2 JL1 JS SM


29 - Olšová stanoviště na podmáčených půdách 51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh


BK5 JD4 KL1 JS

57 - Oglejená stanoviště vyšších poloh

BK5 JD4 KL1 JS BK4 JD5 (OLL,OLS)1 KL JS

JD7 BK2 SM(OS)1

59 - Podmáčená stanovviště vyšších poloh 57 - Oglejená stanoviště vyšších poloh

JD7 BK2 SM(OS)1 JD8 (OLL,OLS)1 SM(BK)1

59 - Podmáčená stanovviště vyšších poloh

JD8 OL1 SM(BK)1

41




SLT

typ

ha

ha


PLO 40–Moravskoslezské Beskydy cílový hospodářský AVB přirozená druhová skladba soubor

/BONITA/

6. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - SMRKOBUKOVÝ 6Z 6Y 6K

6N 6S

6F 6B

6H

6A

6L 6V

6O 6P 6G 6R

179,20

0,29% 2,05

-% 27,67

0,04%

101,75

0,16% 3406,81

5,49%

831,05

1,34% 329,89

0,53%

49,10

0,08%

179,76

0,29%

1,69

-% 46,08

0,07%

233,06

0,38% 15,61

0,03% 105,99

0,17% 7,99

0,01%

6Z2

179,20

6Y1

2,05

6K1

20,04

6K3 6N1

7,63 101,75

6S1

3232,50

6S9

174,31

6F1

831,05

6B1

199,07

6B6

5,76

6B9

125,36

6H1

8,07

6H4 6A1

41,03

6A3 6L2

175,31

6V1

31,49

6V3

14,59

6O1

214,08

6O2 6P1

18,89

6G1

105,99

6R1

7,99

7Z4

118,86

7Y1

2,70

4,45

1,69

15,61

ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA se třtinou rákosovitou SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA na skalách KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA metlicová borůvková KAMENITÁ SMRKOVÁ BUČINA s kapradinou osténkatou SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová na příkrých svazích

SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA kapradinová s bikou lesní BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA mařinková javorová na příkrých svazích

HLINITÁ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová oglejená KLENOVÁ SMRKOVÁ BUČINA bažanková kapradinová LUH OLŠE ŠEDÉ prameništní VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA devětsilová s bikou lesní SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová ostřicová KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA třtinová PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA přesličková SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA šťavelová

SM 14-18

SM4 BK4 JD1 BR1 JR

SM 16-24

SM4 BK4 JD1 BR1 JR

SM 24-28

BK4 JD2 SM4

SM 24-28

BK6 JD3-4 SM0-1

SM 24-28

SM4 JD2 BK4 KL

SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28

BK4 SM3 JD3

SM 26-30 BK 24-28

BK5 JD3 SM2 KL

SM 28-32 BK 24-30

BK6 SM2 JD2 KL

SM 28-32 BK 24-30 SM 28-32 BK 24-30

BK6 SM2 JD2 KL

SM 26-30

BK6 JD4 (SM)

BK4 SM3 JD3

BK6 SM2 JD2 KL

SM 26-30

BK5 JD4 SM1

SM 26-30 BK 24-28

BK5 JD3 SM1 KL1 JLH TIS

SM 24-28


OLS 10-12

OLS8 SM2

SM 28-32

JD4 SM3 BK3 KL JS

SM 28-32 JD 26-30 SM 26-30

JD4 SM3 BK3 KL JS

SM 26-30

JD5 SM3 BK2

SM 20-24

JD5 SM4 BK1

SM 26-30

SM5 JD4 BK(OLL,OLS)1

SM 24-30

SM10 OLS OLL JD


53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh

51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh 55 - Živná stanoviště vyšších poloh 51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh


51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh 55 - Živná stanoviště vyšších poloh

51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště 57 - Oglejená stanoviště vyšších poloh

JD5 SM3 BK2

59 - Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh

7. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - BUKOSMRKOVÝ 7Z 7Y

42

118,86

0,19% 2,70

-%

ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA s papratkou alpinskou SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA na skalách borůvková

SM 10-18

SM7 BK2 JD BR JR

SM 10-16

SM8 JD1 BK1 BR JR






SLT 7K

7N 7S

7F

ha 31,17

0,05%

59,32

0,1% 265,88

0,43%

86,02

0,14%

7V

1,72

7G

0,34

7T

1,45

8Z

19,88

-% -%

-%

typ

7K2

ha 30,44

7K9

0,73

7N2

59,32

7S1

234,90

7S9

30,93

7F1

86,02

7V2

1,72

7G3

0,34

7T1

1,45

8Z2

19,88

(souboru lesních typů) KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA borůvková na příkrých svazích

KAMENITÁ BUKOVÁ SMRČINA se třtinou rákosovitou SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA šťavelová na příkrých svazích

SVAHOVÁ BUKOVÁ SMRČINA kapradinová VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA devětsilová PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA třtinová PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA rašeliníková


/BONITA/

SM 20-24 BK 18-22

SM7 BK2 JD1 JR

SM 20-24 BK 18-22

SM7 BK2 JD1 JR

SM 20-24

SM7 BK2 JD1 JR

SM 20-26

SM7 BK2 JD1 KL

SM 20-26

SM7 BK2 JD1 KL

SM 20-26

SM7 BK2 JD1 KL

SM 24-30

SM7 BK1 KL1 JD1

SM 18-26

SM8 JD2 OLS BR JR OS

SM 16-20

SM8 JD1 BR1 JR

soubor 73 - Kyselá stanoviště horských poloh 71 - Exponovaná stanoviště horských poloh

75 - Živná stanoviště horských poloh 71 - Exponovaná stanoviště horských poloh

77 - Oglejená stanoviště horských poloh 79 - Podmáčená stanoviště horských poloh

8 LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - SMRKOVÝ 0,03%

JEŘÁBOVÁ SMRČINA borůvková vrcholová

SM 8-14


SM8 JR2

02 - Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace

43


4.5.6


Převod souborů lesních typů (SLT) na skupiny typů geobiocénů (STG) a ukázkové přirozené porosty

Z důvodů sjednocení převodů souborů lesních typů (SLT) na skupiny typů geobiocénů (STG), což jsou schválené typizační jednotky pro mapování ÚSES, které se na lesních pozemcích vylišovaly na základě SLT různými zpracovateli a různou úrovní pohledu, je v následující tabulce uveden převod SLT na STG pro PLO 40. Je použito nejnovější třídění STG (Buček & Lacina 1999). Zároveň jsou uvedeny příklady přirozenějších porostů odpovídajících danému stanovišti. Tabulka č. 24.

SLT

PŘEVOD SLT NA STG

Název SLT

2. LVS - BUKODUBOVÝ 2L Potoční luh

3. LVS – DUBOBUKOVÝ 3Y Skeletová dubová bučina

STG

Skupina typů geobiocénů

Ulmi-fraxineta carpini superiorahabrojilmové jaseniny vyššího 2-3 BC-C (4)5a stupně Fraxini-alneta inferiora - jasanové olšiny nižšího stupně 2-3 BC-C (3)4

3AB-B1-2 3A(2)3

3N

Kamenitá dubová bučina

3AB3

3S

Svěží dubová bučina

3AB3 3AB-B(BC)3 3B3

3S9 Svěží dubová bučina svahová

3AB3 3AB-B(BC)3 3B3

3F

Svahová dubová bučina

3B

Bohatá dubová bučina

3B3

3H

Hlinitá dubová bučina

3B3

3D

Obohacená dubová bučina

3BC3

3A

Lípodubová bučina

3BC3

3J

Lípová javořina

3BC3

3C3 4C3

3L

Jasanová olšina

2-3BC-C(4)5a 4-5BC-C(4)5a

3U

44

Javorová jasenina

Ukázkové přirozené porosty (LHC; místní název)

2(3)BC4(5a)

Querci-fageta humilia - zakrslé dubové bučiny Fageta quercina - bučiny s dubem Querci-fageta - dubové bučiny Querci-fageta typica - dubové bučiny Fageta paupera inferiora - holé bučiny nižšího stupně Querci-fageta typica - typické dubové bučiny Querci-fageta typica dubové bučiny Fageta paupera inferiora - holé bučiny nižšího stupně Querci-fageta typica - typické dubové bučiny Querci-fageta aceris - javorové dubové bučiny Querci-fageta typica - typické dubové bučiny Querci-fageta typica - typické dubové bučiny Querci-fageta aceris - javorové dubové bučiny Querci-fageta aceris - javorové dubové bučiny Tili-acereta - lípové javořiny Tili-acereta fagi - lípové javořiny s bukem Fraxini-alneta inferiora - jasanové olšiny nižšího stupně Fraxini-alneta superiora - jasanové olšiny vyššího stupně Fraxini-alneta aceris inferiora javorové jasanové olšiny nižšího stupně




Pokračování tabulky 24 SLT 3V

Název SLT Vlhká dubová bučina

STG 3B-BD(3)4 3(4)BC-C(3)4 (3)4BBC(BD)(3)4

4. LVS – BUKOVÝ 4Z Zakrslá bučina

4AB-B1-2

4Y

Skeletová bučina

4M

Chudá bučina

4A3

4K

Kyselá bučina

4A3

4AB-B1-2

4AB3 4N

Kamenitá kyselá bučina

4AB3

4S

Svěží bučina

4AB3 4AB-B(BC)3 4B3

4B

Bohatá bučina

4W

Vápencová bučina

4BD3

4F

Svahová bučina

4BC3

4H

Hlinitá bučina

4B3a

4D

Obohacená bučina

4B3

(3)4BBC(BD)(3)4 4B3 4BC3

4A

Lípová bučina

4BC3 4CD(2)3

4V

Vlhká bučina

4B3

4O

Svěží dubová jedlina

3)4BBC(BD)(3)4 4B3b

4G

Pomáčená dubová jedlina

(3)4AB(3)4



Tili-querceta roboris fagi - lipové doubravy s bukem Fraxini-querceta roboris aceris - jasanové doubravy s javory Abieti-querceta roboris fagi - jedlové doubravy s bukem Fageta humilia - zakrslé bučiny Fageta humilia - zakrslé bučiny Fageta quercino-abietina - dubojedlové bučiny Fageta quercino-abietina - dubojedlové bučiny Fageta abietino-quercina - jedlodubové bučiny Fageta abietino-quercina - jedlodubové bučiny Fageta abietino-quercina - jedlodubové bučiny Fageta paupera superiora - holé bučiny vyššího stupně Fageta typica - typické bučiny Fageta typica - typické bučiny Fageta tilaelipové bučiny Fageta aceris - bučiny s javorem Fageta typica - typické bučiny Abieti-querceta roboris fagi - jedlové doubravy s bukem Fageta typica - typické bučiny Fageta aceris - bučiny s javorem Fageta aceris - bučiny s javorem Acereta fagi - javořiny s bukem Fageta typica - typické bučiny Abieti-querceta roboris fagi - jedlové doubravy s bukem Abieti-querceta roboris fagi - jedlové doubravy s bukem Abieti-querceta roboris-piceaesmrkové jedlové doubravy


45



Pokračování tabulky 24 SLT

Název SLT

5. LVS – JEDLOBUKOVÝ 5Z Zakrslá jedlová bučina

STG


5A-AB(B)1-2

5Y

Skeletová jedlová bučina

5M

Chudá jedlová bučina

5A3

5K

Kyselá jedlová bučina

5A3

5A-AB(B)1-2

5AB3 5N

Kamenitá jedlová bučina

5A3 5AB3

5S

Svěží jedlová bučina

5AB3 5B3

5F

Svahová jedlová bučina

5B3 5BC3

5B

Bohatá jedlová bučina

5B3

5H

Hlinitá jedlová bučina

5B3

5D

Obohacená jedlová bučina

Abieti-fageta typica - typické jedlové bučiny Abieti-fageta aceris inferiora - javorové jedlové bučiny nižšího stupně Fagi-acereta inferiora - bukové javořiny nižšího stupně Abieti-fageta aceris inferiora - javorové jedlové bučiny nižšího stupně Fagi-acereta inferiora - bukové javořiny nižšího stupně Fraxini-acereta - jasanové javořiny

5BC3

5C3 5A

Klenová bučina

5J

Suťová jilmo-jasanová javořina

5BC3

5C3 5CD3

5J9 Roklinová javořina vyššího

5C3

stupně

5CD3 5L

Montánní jasanová olšina

5U

Vlhká jasanová javořina

4-5BC-C(4)5a 4-5BC4(5a)

5BC-C4(5)

46

Abieti-fageta humilia - zakrslé jedlové bučiny Abieti-fageta humilia - zakrslé jedlové bučiny Fageta piceoso-abietina - smrkojedlové bučiny Fageta piceoso-abietina - smrkojedlové bučiny Abieti-fageta - jedlové bučiny Fageta piceoso-abietina - smrkojedlové bučiny Abieti-fageta - jedlové bučiny Abieti-fageta - jedlové bučiny Abieti-fageta typica - typické jedlové bučiny Abieti-fageta typica - typické jedlové bučiny Abieti-fageta aceris inferiora - javorové jedlové bučiny nižšího stupně Abieti-fageta typica - typické jedlové bučiny

Fagi-acereta inferiora - bukové javořiny nižšího stupně Fraxini-acereta - jasanové javořiny Fraxini-alneta superiora - jasanové olšiny vyššího stupně Fraxini-alneta aceris superiora - javorové jasanové olšiny vyššího stupně Aceri-fageta fraxini inferiora - javorové bučiny s jasanem nižšího stupně


NPR Mazák (LHC Ostravice)

NPR Čantoryje (LHC Jablunkov)

NPR Mionší (LHC Jablunkov) NPR Salajka (LHC Ostravice)

NPR Mionší (LHC Jablunkov) NPR Salajka (LHC Ostravice)

NPR Mionší (LHC Jablunkov) NPR Čantoryje (LHC Jablunkov) NPR Mazák (LHC Ostravice) NPR Mionší (LHC Jablunkov) NPR Mazák (LHC Ostravice) NPR Salajka (LHC Ostravice)





Pokračování tabulky 24 SLT 5V

Název SLT Vlhká jedlová bučina

5V9 Podmáčená jedlová bučina

5O

Svěží buková jedlina

5P

Kyselá jedlina

5G

Podmáčená jedlina

6. LVS – SMRKOBUKOVÝ 6Z Zakrslá smrková bučina 6Y

Skeletová smrková bučina

6K

Kyselá smrková bučina

6N

Kamenitá smrková bučina

STG


5BC3

Abieti-fageta aceris inferiora - javorové jedlové bučiny nižšího stupně 5BC-C4(5) Aceri-fageta fraxini inferiora - javorové bučiny s jasanem nižšího stupně 5BC3 Abieti-fageta aceris inferiora - javorové jedlové bučiny nižšího stupně 5BC-C4(5) Aceri-fageta fraxini inferiora - javorové bučiny s jasanem nižšího stupně 5AB-B(BC)3(4) Fagi-abieta - bukové jedliny 5AB-B4 Abieti-piceeta equiseti inferiora - přesličkové jedlové smrčiny nižšího stupně 5A4(6) Piceeta abietina sphagnosa inferiora - rašeliníkové jedlové smrčiny n.st. 5AB-B4 Abieti-piceeta equiseti inferiora - přesličkové jedlové smrčiny nižšího stupně 6A-AB2v 6A-AB2v 6A3 6A-AB2v 6AB3

Abieti-fageta piceae humiliazakrslé smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta piceae humiliazakrslé smrkové jedlové bučiny Fageta abietino-piceosa jedlosmrkové bučiny Abieti-fageta piceae humiliazakrslé smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta piceae smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta piceae - smrkové jedlové bučiny

6S

Svěží smrková bučina

6F

Svahová smrková bučina

6B3

Abieti-fageta piceae typica - typické smrkové jedlové bučiny

6B

Bohatá smrková bučina

6B3

Abieti-fageta piceae typica - typické smrkové jedlové bučiny

6H

Hlinitá smrková bučina

6AB-B3(4)

6A

Klenová smrková bučina

Fagi-abieta piceae smrkové bukové jedliny Abieti-fageta aceris superiora - javorové jedlové bučiny vyššího stupně Fagi-acereta superiora - bukové javořiny vyššího stupně Alneta incanae - olšiny olše šedé

6AB3

6BC3

6C3 6L

Luh olše šedé

6BC-C5a


Ukázkové přirozené porosty (LHC; místní název) NPR Mionší (LHC Jablunkov)

NPR Radhošť (LHC Frenštát p.Rad) NPR Čantoryje (LHC Jablunkov)

NPR Čantoryje (LHC Jablunkov)

PR Travný potok (LHC Frýdek-Místek) PR Smrk, NPR Mazák (LHC Ostravice) NPR Čantoryje (LHC Jablunkov) PR Travný potok (LHC Frýdek-Místek) NPR Čantoryje (LHC Jablunkov) PR Travný potok (LHC Frýdek-Místek)

PR Travný potok (LHC Frýdek-Místek NPR Kněhyně-Čertův mlýn (LHCRožnov p.Radh)

47



Pokračování tabulky 24 SLT

Název SLT

STG


6V

Vlhká smrková bučina

6BC3

6O

Svěží smrková jedlina

6 AB-B4

6P

Kyselá smrková jedlina

5A4(6)

6G

Podmáčená smrková jedlina

6R

Svěží rašelinná smrčina

Abieti-fageta aceris superiora - javorové jedlové bučiny vyššího stupně Abieti-piceeta equiseti superiora - přesličkové jedlové smrčiny vyššího stupně Piceeta abietina sphagnosa inferiora - rašeliníkové jedlové smrčiny n.st. Abieti-piceeta equiseti superiora přesličkové jedlové smrčiny v.st. Piceeta turfosa rašeliništní smrčiny

7. LVS – BUKOSMRKOVÝ 7Z Zakrslá buková smrčina 7Y

Skeletová buková smrčina

7K

Kyselá buková smrčina

7N

Kamenitá buková smrčina

6AB-B4 6-7A6

6A-AB2v

Abieti-fageta piceae humiliazakrslé smrkové jedlové bučiny

NPR Kněhyně-Čertův mlýn (LHC Ostravice)

6A-AB2v

Abieti-fageta piceae humiliazakrslé smrkové jedlové bučiny Fageta abietino-piceosa jedlosmrkové bučiny Abieti-fageta piceae humiliazakrslé smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta piceae smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta piceae smrkové jedlové bučiny

NPR Kněhyně-Čertův mlýn (LHC Ostravice)

6A3 6A-AB2v 6AB3

7S

Svěží buková smrčina

6AB3

7F

Svahová buková smrčina

6AB3

Abieti-fageta piceae smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta piceae typica - typické smrkové jedlové bučiny Abieti-fageta aceris superiora - javorové jedlové bučiny vyššího stupně Piceeta abietina sphagnosa inferiora - rašeliníkové jedlové smrčiny v.st. Piceeta abietina sphagnosa inferiora - rašeliníkové jedlové smrčiny v.st.

6B3 7V

Vlhká buková smrčina

6BC3

7G

Podmáčená jedlová smrčina

6A4(6)

7T

Podmáčená chudá jedlová smrčina

6A4(6)

8. LVS – SMRKOVÝ 8Z Jeřábová smrčina

4.5.7

Ukázkové přirozené porosty (LHC; místní název) PR Travný potok (LHC Frýdek-Místek

7(8)A-AB2v

Sorbi-piceeta humilia zakrslé jeřábové smrčiny

NPR Kněhyně-Čertův mlýn (LHC Ostravice) PR Smrk, NPR Mazák (LHC Ostravcie) NPR Kněhyně-Čertův mlýn (LHC Ostravice) PR Smrk (LHC Ostravcie) NPR Kněhyně-Čertův mlýn (LHC Ostravice)


Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995)

Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že ke dojde globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 40C (Burschl, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např.: 3 + 1,50C (Charney 1979), 1,5 až 2,00C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +300 mm. Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin k podmínkám prostředí, mezidruhové kompetice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes za zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé 48




adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že teplotní změny 2 - 40C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotu a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. 0 Tak např.smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2 C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokalit, kde je vysazován, je dnes větší než 70C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, tj. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např.areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 80C a minimální vlhkost asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 100C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např.jedli bělokorou aj.. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 10C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 10C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 40C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 10C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 40C pak teoreticky na necelé 2 % (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích. Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých písčitých stanovištích (např.vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.). V d ůs le dku k l i mat i ck ýc h z měn b y mě l o d o j ít ke z mě ná m vý š ko vé s t up ňo vi t o st i ve g e t ac e le sů v p o dm í n kác h st ře dn í E vr o p y. V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 40C mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Brdský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených PLOkalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při předstávkách a sledování důsledků očekávaných změn na lesy a lesní hospodářství. Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991), v ČR především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4 mají proto racionální základ.

4.5.8

Antropicky podmíněné změny prostředí

Největší změnou prostředí PLO 40 bylo částečné odlesnění krajiny někde i na polovinu současného stavu (+ 25 %, LHC Rožnov p.Radh) a následné znovuzalesnění opuštěných zemědělských pozemků. Hranice bývalých polí - meze, zůstanou jistě poznatelné i po mnoha staletích. Silně byla změněna druhová skladba, jiná je prostorová výstavba porostů. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

49



Částečně změněné prostředí vzniklo tam, kde zemědělci navíc vynášeli z oraných půd kámen a tak vznikly nápadně kamenité meze (Jablunkovsko, Bečvy), případně zařízení obor (Pražmo). Poměrně málo je v krajině zarostlých lomů, kde se dříve těžil stavební kámen. Velké stavby, které změnily krajinu jsou pouze přehrady - Šance, Morávka. 4.5.9

Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin

Podle Puchmajerové (1942) byly na malých mělkých rašeliništích nalezeny makrozbytky smrku na lokalitě Hlavatá. Spolu s ním se zde našly i makrozbytky jedle a buku. Zastoupení sm od vzniku rašeliny po současnost má stoupající tendenci (20 - 60 %), zastoupení jd setrvávající podíl (+15 %), zastoupení bk ukazuje pokles v současnosti (40 - 15 %). Podle analýz provedených rozborem rašelin z beskydských sihel se v období poledovém (preboreál a boreál). kdy převažovla všude borovice a líska, objevuje silné zastoupení smrku ztepilého. Je proto možné, že buď v jižní části Beskyd anebo snad v sousední PLO 41 bylo refugium smrku. Zajímavý je údaj, že na rašelinách a v jejich okolí se v období atlantiku silně vyskytoval smrk spolu s tisem. Koncem atlantiku se silně prosadila jedle s bukem, smrk ustoupil do vyšších poloh (6.-8.LVS), v nižších zůstal je na stanovištích ovlivněných vodou (Podolánky, Černá, Hutě p.Smrkem, údolí Bílé). Z ostatních dřevin je v sihlách relativně málo pylu. Vskytuje se sporadicky pyl db, lp, hb, jl, kl. Všechny tyto dřeviny měly ve klimaxové dřevinné skladbě v PLO 40 pouze minimální zastoupení a to ve 3.-4.LVS, pouze kl byl zastoupen i v 5.-7.LVS, vše to jsou stanoviště vzdálené lokalitám se sihlami.

50


PLO 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

5

ÚDAJE O STAVU LESA

ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

5.1 5.1.1

Historický vývoj hospodaření v oblasti Vývoj lesního hospodářství

Celé území ležící na hranici českého a polského království, kde řeka Ostravice byla hranicí, bylo až do 13. století netknutým pohraničním hvozdem mezi českým královstvím, polským královstvím a Uhrami. Teprve ve 13. století byly v podhůří Beskyd založeny osady a města (Frýdek r. 1267, Místek r. 1333, Rožnov r. 1310). Vlastní Beskydy byly kolonizovány teprve ve 2. pol. 15. století tzv. valašskou kolonizací jdoucí po hřbetech hor z Uher. Lesy byly intenzivně odlesňovány anebo doslova devastovány pastvou. Po následující údolní kolonizací v 17. století, spolu s vybudováním železářských provozů (hutě, hamry) a skláren (Valašsko), došlo k výrazné destrukci lesních porostů. V r. 1675 se hovoří o zničení frýdlantských hamrů, brzy byly vybudovány znovu. Na Ostravici se r. 1746 lesnickou instrukcí zastavuje kořistění v lese, na jablunkovsku se tereziánským lesním patentem v r. 1756 nastoluje cílevědomé hospodářství, v r. 1760 je snaha o zastavení odnímání půdy, ale teprve v r. 1800 dojde v Těšínské komoře (založena 1797) k narovnání s horaly. Koncem 18. století jsou modernizovány hamry, vybudovány hutě v Bašce, začátkem 19. století pracuje Karlova huť ve Frýdku (1823), dokonce frýdlantské hutě pracují i v režii panství Hukvaldy (1826) a začínají pracovat hutě v Třinci (1839). V roce 1813 byl prosazen zákaz pastvy v lese a služebnosti byly vyvázány teprve v r. 1869 (Jablunkovsko–Těšínská komora). V té době už bylo silně omezeno salašnictví. Do poloviny 19. století se končí s toulavou těžbou, byly vypracovány prvé hospodářské plány (lesmistr Eltz – arcibiskupský majetek), začíná se zalesňováním síjí smrkovým semenem. Začíná se s volnou plávkou na vodních tocích koncem 18. století na Ostravici, r. 1822 Bečva. Byly vybudovány klauzy pro „umělou“ plávku dřeva pro potřeby hutí. V pol. 19. století byla vybudována železnice do Frýdku a z Krásna do Rožnova. V hutích se začíná používat uhlí, zastavuje se výroba dřevěného uhlí, zastavuje se provoz hamrů (Čeladná 1880), budují se pily i v režii panství (Frýdlant, Těšín, Jablunkov). V roce 1868 byla na Ostravici výroba řeziva už 19 000 plm. V roce 1906 bylo na Ostravici vypracován generel lesních cest, v tomto roce ještě lesnictví Těšínské komory podřízeno hutním a „hornímu ředitelství“. V roce 1908 byla vybudována železnice do Bílé a lesní železnička pod Salajku s odbočkou (1925/1927) až pod prales Salajka. Lesní železnička byla zrušena až v r. 1945. Začátkem století Popper silně přetěžuje statek Rožnov, kořistění až do r. 1920. Rokem 1930 se končí s volnou plávkou po řekách Bílá – 15 000 plm, Čeladenka – 10 000 plm, Černá – 2 000 plm. Pro další vývoj hospodaření mělo značný význam vybudování přehrad na pitnou vodu v 60. letech na Morávce a Ostravici (Šance). Musely být vybudovány nové silnice, lesní cesty, zanikla železnice do Bílé. Během 20. století se ustálila dřevinná skladba s převahou sm porostů. Ustálilo se obmýtí z 80 na 100, respektive 110 let. Udržela se výměra téměř 20% původních listnáčů (Bk), snížilo se zastoupení JD na 1%. Je snaha hospodařit maloplošně. Koncem 20. století se potýkají lesníci s kalamitou označovanou jako exhalační, následuje kalamita kůrovcová a pilatková. Přesto se stále zvyšují zásoby a je možno zvýšit současné těžby. Po období vládnutí těžké techniky odvozní v lese se stále intenzivněji přechází na přírodě blízké hospodářství. 5.1.2

Vývoj hospodářské úpravy

První zmínky o lesním hospodářství jsou z r. 1780, kdy byl na Jablunkovsku proveden odhad lesů (Ruff) metodou lesního etátu. V r. 1794 byla na Ostravici hospodářská úprava vypracována modifikovanou plošnou soustavou pasečného rozdělení se 100 letým obmýtím. Na Frýdku po koupi Těšínskou komorou byla v letech 1798 – 1800 vypracována síť rozdělení a vyhotovena HÚ lánovou soustavou. Na Jablunkovsku je v r. 1806 provedeno zařízení soustavou ročního pasečného rozdělení s obmýtím 100 let. Elaborát arcibiskupské Ostravice vypracovaný pro Frýdlantské hamry při obmýtí 100 let pracoval s etátem 5,2 plm. Do r. 1840 byly vypracovány různé revize nebo hospodářské plány staťovou soustavou hmotovou později kombinovanou. Hospodářské plány (1822 – Rožnov) podchycují prvé zvýšení zastoupení sm v pastevních lesích až na 10%. Prvá pokroková úprava byla vypracována na Vs Hukvaldy lesmistrem Eltzem. Etát mýtný stanoven kamerální taxou, byly přesně zjištěny zásoby a pozornost se věnovala probírkám. Obmýtí je stanoveno na © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

51

ÚDAJE O STAVU LESA

PLO 40 – MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

80 – 100 let, na revíru Čeladná i 60 let. Paseky v té době se pohybovaly od 0,5 – 3,5 ha, vyjímečně i 17 ha běžně se polaří. Zařízení vypracované staťovou soustavou kombinovanou se udržuje v plánech a revizích do 80. let 19. století. Etát se podle oblastí pohybuje od 2,4 plm (Frenštát) do 5,5 plm (Lomná) a 7 plm (Frýdek). Sm porosty se zařizují do hospodářských skupin obmýtím 80 let, smíšené a bk do 100 letých. Zavádí se jd. Saské porostní hospodářství se objevuje v zařízení r. 1885 (Lomná), 1888 (Frýdek), 1861 (Nový Jičín, Hostašovice), zároveň se zaváděním umělých sítí rozdělení. Etát se stanovuje podle majetků diferencovaně podle zásob tehdejších porostů od 4 plm (Nový Jičín) až po 7 plm (Jablunkov). Probírky se stále běžně neprovádějí a to je zdrojem zvýšených škod sněhem, větrem ve stále více zastoupených sm porostech. Objevují se vypracované lokální výnosové tabulky ( 1899 – Frýdek, 1930 – Nový Jičín). V r. 1906 vypracovává profesor Konšel plán saským porostním hospodářstvím, rozdělovací síť je kombinovaná, je vypracován generel lesních cest, jsou vylišeny chráněné lesy, obmýtí stanoveno na 90 let, horské polohy 120 let, probírky byly stanoveny na 17% mýtné těžby. Výhledový cíl stanoven na SM 7 JD 3 BK. Obdobně byl cíl Hrdliczkou na Frýdku stanoven na SM 6 JD 2 BK 2. Pozornost JD a BK byla věnována i při zařízení v r. 1906 na Jablunkovsku. Obmýtí všeobecně se v celé PLO 40 pohybovalo od 80 – 100 let. Statek Rožnov byl v této době kořistně obhospodařován Popperem v obmýtí 70 let (do r. 1920). V hospodářských plánech až do 2. světové války se celkem nic neměnilo. Pravděpodobně podle zásob porostů byly revize s diferenciovaným obmýtím 80 – 120 let. Je snaha zakládat smíšené porosty většinou sadbou ve sponu 1,5 – 2 x 1,5 – 2 m. probírky se stanovují do 20% výše mýtných těžeb. Doporučuje se příměs BK, KL, JD. Udržuje se stále značná výměra BK porostů. Stále se však rovněž udržují pralesovité zbytky původních porostů (Frýdek 1970) až do současné doby (r. 2000). To je kromě rezervací už skutečné torzo zbytků. Je snaha mít co nejvíce přirozené obnovy a ustupuje se od velkých holosečí, i když pravděpodobně se kromě kalamit velké holoseče úmyslně nikdy netěžily na celé PLO (výjimka Popper 1905 – 1910)Stále převažovaly hospodářské skupiny A80 a A100 s etáty 5,5 – 6,5 plm. Byl záměr pěstovat „moderní“ smíšené lesy. Výhledový cíl byl na Komorní Lhotce stanoven v r. 1937 na SM 50 JD+MD 20 BK 30, v r. 1941 na Frýdku na SM 65 JD 12 MD 5 listnáče 18%, základní obnovní způsob byl maloplošně holosečný, obnova kombinovaná. Poválečnou hospodářskou úpravu ovlivnilo v prvé fázi vytvoření vodohospodářsky důležité oblasti Beskyd. Etáty byly ovlivněny zbytečným podceňováním zásob a násilně snižovanými těžbami. Často se pak v mladších porostech projevily kalamity a nízký etát mýtných porostů byl nedotěžován. Proto i v současnosti (r. 2000) je stále vysoký podíl mýtných porostů, dále zvýšené zásoby v porostech založených po Popperových devastačních těžbách. V 60. letech byl základní pojem hospodářské úpravy – hospodářská skupina- opuštěn a na základě diferencovaných přírodních podmínek vyjádřených lesními typy, zobrazenými v typologických mapách, byla celá hospodářská úprava postavena na hospodářských souborech, které mají diferencovaně vypracované návrhy směrnic hospodaření a ve kterých jsou doporučovány jako základní maloplošné způsoby obnov, obnovy přirozené a cílem hospodářství jsou smíšené porosty jehličnato-listnaté s podílem listnáčů až 45%. . 5.1.3

Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene

Za posledního kontinentálního zalednění, kdy ledovec už nedosahoval k Beskydám a kdy v podhůří Beskyd se vyskytovali jednotliví zástupci vegetačního modříno-limbového pásu (Larix – Pinus cembra) se kromě modřínu, limby vyskytovala jistě i borovice, kleč a bříza. Kleč se vyskytovala také i v Beskydách. Je možné, že se smrk uchoval na jižních svazích Beskyd i v poslední době ledové (würm). Při následném oteplení v preboreálu a boreálu se dřeviny borovice, smrk tak i limba rychle rozšířily, ale v Beskydách se příliš nerozšířila líska. Rovněž dřeviny vegetačního pásu (Quercus – Tilia – Acer) nedošly příliš rozšíření, takže v období atlantika v době „zakládání“ beskydských drobných rašelin – sihel, se od nejnižších poloh vyskytovaly smrčiny s tisem, ojediněle dubem a ve vyšších polohách byla limba s kosodřevinou. Když došlo v období atlantika k hlavnímu náporu dřevin vegetačního pásu Fagus - Abies, došlo k vytlačení smrku do nejvyšších poloh a limba, kleč a borovice lesní vymizely. Z vegetačního pásu (Quercus – Tilia – Acer) zůstaly dub, lípa, javory ve 4. LVS hlavně na slunných expozicích až do 600 m. Klen se však protlačil do jedlobučin i smrkových bučin. V tomto období se objevil i jasan a habr. V období subboreálním nedošlo k žádným změnám, v subrecentu už dřeviny v území mohl ovlivňovat člověk. Jenomže v PLO 40 došlo k silným ovlivněním člověkem až v recentu a to dokonce až ve 2. pol. 15. století tzv. valašskou kolonizací. Tvrdí se, že během 15. – 17. století vykácením a pastvou bylo umožněno sm, aby se na hřebenech do konce 17. století rozšířil až na 10% zastoupení. Ovšem výskyt sm na hřebenu Radhošť – Pustevny tomu nenasvědčuje, protože ten v pastevních lesích bukových vymizel úplně. V 16. století např. na Starých Hamrech páslo v lese 12 valachů 4 789 ovcí a koz a 259 krav. 52

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

Pohled na Lysou horu údolím Mazáku. LS Ostravice, snímek z roku 1939

Pohled na Pustevny. LS Rožnov p.R. a LS Frenštát p.R., snímek z roku 1952


ÚDAJE O STAVU LESA

V 17. století se kromě jd a bk uvádějí další dřeviny tehdejších lesů a to ol a lp, kdy se zakazovalo tyto dřeviny osekávat. V údajích josefinského katastru se na Ostravici uvádí 49% jehličnatých lesů (JD a SM), 2% listnatých, 47% smíšených (JD+ BK) a 2% pařezin (BK). Začátkem 19. století se odhaduje zastoupení dřevin v PLO 40 SM 20 JD 35 BK 45, v roce 1840 už SM 37 JD 36 BK 27 a kol. r. 1850 SM 42 JD 33 BK 25. Pralesů v té době bylo 33% plochy. Velikost holoseče byla v průměru 4 – 6 ha, ale objevovaly se i holoseče větší (30 ha – kalamita?). Na jižních svazích Beskyd v té době byl zastoupen hb a bk. Zatímco v letech 1850 – 1860 se uvádí jako způsob obnovy ze 20% seč clonná, respektive někde i ze 40% seč výběrná, po r. 1860 začíná převažovat seč holá s následnou sadbou. Kol. r. 1880 se zastoupení SM zvyšuje na 45 – 65%, JD snižuje na 20 – 26% a BK rovněž snižuje na 12 – 30%. Nejméně bk je na Ostravici. Na začátku století se zastoupení SM dále zvýšilo na 70 – 78%, JD snížila na 13 – 15% a BK na 8 – 18%. I v této době se nejčastější velikost paseky pohybovala od 2 – 5 ha, i když se i tehdy objevovaly kalamitní paseky i 30 ha velké. Zastoupení JD se dále snižovalo, před 2. světovou válkou bylo 8%, v 60. letech 2 – 4% a v současnosti je pouhé 1%. Zastoupení BK se mírně zvýšilo a dosahuje 20%.

Provenience semene Přírodní lesní oblast Moravskoslezské Beskydy zaujímá okrajově 3 LVS, jinak 4. – 7. LVS a jenom vlastní vrchol Lysé hory je 8. LVS. Původními společenstvy byly proto jen bučiny (dubové bučiny, vlastní bučiny, jedlové a smrkové bučiny) a smrčiny (bukové smrčiny).Původními dřevinami v PLO 40 byly tyto dřeviny : buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý (6. – 8. LVS), dub zimní a ojediněle dub letní (2L, 3U, 3O, 3H, 4O), klen horský, javor mléč, jasan ztepilý, jilm horský, habr obecný, lípa malolistá i velkolistá. Modřín opadavý se nevyskytoval, borovice lesní vymizela v atlantiku. Ostatní dřeviny jako bříza bílá, olše lepkavá, olše šedá, jeřáb ptačí, vrby se vyskytovaly na méně zastoupených stanovištích ojediněle. Bříza bílá, která v období největší devastace beskydských lesů mohla dosahovat zastoupení i více než 10%, a která se ještě v 60. letech vyskytovala hojně na Rožnovsku, snížila své zastoupení v současnosti na pouhé 1%. Všechny tyto uvedené dřeviny se přirozeně zmlazovaly a jejich semeno se postupně v období začátku umělé obnovy v polovině minulého století sbíralo a používalo k síji, později k vypěstování sazenic. Např. v letech1840 až 1857 se uvádí, že v lesích Těšínské komory se sesbíralo 14t semene SM, 1,5t JD a 2,5t BO, BK 96 měřic, DB 260 měřic atd. V letech 1870 – 1920 však zdroje vlastního semene hlavně u SM nepostačovaly a SM se začínal dovážet odjinud, převážně z dnešního Rakouska (Innsbruck, Štýrsko) Od r. 1920 se sice používá ke sběru opět vlastní semeno, SM šišky trhané po r 1930 z porostů z nadmořských výšek pod 900 m jsou však sesbírány z „rakouských“ smrků.

Bývalé nelesní pozemky Koncem první pol. 19.století, kdy byly hřbety a svahy nejvíce odlesněny, se na pozemcích zničených, málo plodných, opuštěných zemědělskou výrobou, postupně započalo s jejich zalesňováním. Počátky zalesnění sahají k r. 1833, kdy se započaly zalesňovat pozemky dnešního LHC Frenštát. Následující tabulka uvádí zjištěné plochy zalesnění podle současných LHC. Největší plocha byla zalesněna v ha i v % na LHC Frýdek. Celkově bylo v tomto období zalesněno 10096 ha tj. 16% výměry. Zalesnění pokračuje i v současnosti. Tabulka č. 25. LHC

ZALESŇOVÁNÍ BÝVALÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ 1833 1848

1845 1853

1856 1865

1866 1875

1876 1885

1886 1895

1896 1905

1906 1915

1916 1925

1926 1935

1936 1945

1946 1965

1970 1980

Zalesnění celkem

(ha)

Frenštát

96

97

Ostravice Frýdek

48

35

80 167

Jablunkov Rožnov p/Radh.

47

92

144

94

106

63

74

984

121

226

155

169

382

1133

719

960

913

545

610

3914

705

2572

1000

1493

1867 220

88

23


250

53

ÚDAJE O STAVU LESA

Tabulka č. 26.


SEZNAM VYPRACOVANÝCH ELABORÁTŮ PRŮZKUMŮ HISTORIE LESŮ V OBLASTI Elaborát

Historie lesů II. a III. cyklus

5.1.4

Rok

LHC Frenštát LHCOstravice LHC Frýdek LHC Jablunkov LHC Rožnov p.R

1965, 1984 1966 – 67,1976, 1983 1971, 1981 - 1984 1969 – 71, 1979 1966 – 67, 1975 - 77

Zpracoval Václav Žaloudík Václav Žaloudík Václav Žaloudík Václav Žaloudík Václav Žaloudík

Diferencované způsoby hospodaření

Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera - Mráz - Samek - stanovištní pojetí lesního typu). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozšiřoval postupně: O bh os po dař ovac í ty p ¤ h os po dářský soubor lesníc h typů ¤ cílové hospodářstv í ¤ c ílový hospodá řský soubor ( nyn í) . Př id án ím p oros tn ího ty pu ( p řev lá da jíc í dřev in a) se pak r ozš iřov al prov ozn í ty p ¤ p rovoz n í so ubo r ¤ hos pod ářský soubor (nyní) . Na tyto hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Na dokreslení kontinuity hospodářskoúpravnického plánování jsou uvedena úpravnická doporučení předchozích a současného lesního hospodářského plánu (LHP) na LHC v PLO 40. Tabulka č. 27.

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH:

LHC Ostravice LHP 1975 – 1985

LHP 1985 – 1994

LHP 1995 – 2004

54

511 551 576 571 511 516 551 571 451 511 516 531 551 556 571

120 – 140 100 120 100 120 140 110 100 100 120 140 120 110 130 100

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30

SM7 JD1 BK1 KL1 SM7 JD1 BK2 BK6 JD1 SM3 SM7 JD3 BK+ SM7 BK2 KL1 SM4 BK3 KL3 SM8 BK2 JD+ SM10 OL SM6 JD1 MD1 BK2 SM7 JD1 BK2 KL SM3 JD1 BK5 KL1 MD SM6 JD1 BK3 MD SM7 JD1 BK2 SM3-4 JD1-0 BK5 KL1 SM6 JD3 BK1 DB



ÚDAJE O STAVU LESA

pokračování tabulky 27 LHC Frenštát pod Radhoštěm 511 516 LHP 1984 – 1993 551 556 571 451 456 457 LHP 1994 – 2003 511 516 551 571

110 120 110 120 100 100 130 100 120 130 110 100

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 40 30

SM5-6 BK2 KL2 MD0-1 SM6 BK2 KL2 SM7 BK2 KL+ MD+ SM6 BK3 KL1 MD SM7 BK1 LP1 MD1 SM6 JD1 BK2 MD1 SM3 JD0-1 BK6-5 MD1 SM6 JD1 BK2 MD1 SM6 JD1 BK2 KL1 SM5 BK4 KL1 MD SM7 JD1 BK2 KL SM6 JD2 BK+ DB1 MD1

100 120 110 130 130 120 110 140 100

30 30 30 30 30 30 30 30 30

SM6 BK2 MD1 DG1 SM6 BK2 KL2 SM6 MD1 BK2 KL1 DG SM6 BK3 KL1 DG SM7 BK3 SM7 JD1 BK1 KL1 MD JL SM7 JD1 BK2 MD KL BK5 SM4 KL1 MD SM4 BK4 MD1 DB1

100 10 100 100 120 130 70 90 110 120 100 70 120 120 100 120 80 80 100

30 30 30 30 40 30 20 20 30 30 30 30 30 30 30 30 20 20 20

411

110

30

431 433 451 457 511 551 531 556

110 100 100 80 120 110 120 130

30 30 30 20 30 30 30 30

SM7 JD1 BK2 SM7 JD1 BK2 SM7 JD1 BK2 DG SM7 DG1 BK1 MD1 SM4 BK3 KL2 JL1 SM6 BK4 JD KL MD SM9 BK1 DB7 JS2 LP1 HB JV MD SM SM(BO)6 BK3 MD1 SM6 (BO)MD1 BK3 SM6 MD1 BK3 JD KL SM6-7 BK2 LP1-2 DB SM6 JD1 BK2 KL1 MD JL SM6 (BO)JD1 BK3 MD SM7 JD1 BK2 MD KL SM4 BK5 MD1 JD KL DB6-7 JS3-2 JL1-0 LP1 TR HB OL JV BB DB6 JD0-1 BK2-1 MD1 KL1 LP JL HB SM BO DB6-7 BK(LP)2-1 MD1-2 JD JS KL SM3-4 BK4-3 MD1 KL0-1 JL0-1 LP1-0 JS1-0 HB BO SM(BO)6-7 MD1 BK2 DB0-1 BO6 DB2 BK1 MD1 KL LP SM HB SM5-6 MD1 BK2 JD0-1 KL0-1 LP BO TR DB JS SM5-6 MD1 BK2-1 JD1-0 KL0-1 LP BO DB SM5-7 JD2-1 BK2-3 KL1-0 MD0-1 LP DB SM6-7 JD2-1 BK1-2 KL1-0 JS MD SM6 BO1 JD1 BK2 MD BR SM2-3 BK6-7 JD0-1 MD KL BO DB HB

LHC Frýdek

LHP 1981 – 1990

LHP 1991 – 2000

451 511 551 556 731 511 551 556 451

LHC Rožnov p/Radh. 431(531) 451(551) 552 LHP 1977 – 1986 571 511 556 457 197 431 433 451 LHP 1987 – 1996 457 511 531 551 556 197 251 257

LHP 1997 – 2006


55

ÚDAJE O STAVU LESA


pokračování tabulky 27 LHC Jablunkov LHP 1979 – 1988

LHP 1990 – 1999

LHP 1999 – 2008

56

511 551 571 511 516 551 556 571 451 456 511 551 571 556

120 – 130 110 100 120 130 110 130 100 90 – 100 130 110 – 120 100 – 110 120 130

30 30 30 30 30 30 30 30 30 40 30 - 40 30 10 40

SM7 BK2 KL1 SM8 BK2 JD SM4 MD1 BK1 DB4 SM7 BK2 KL1 JD MD SM5 BK4 KL1 MD SM7 JD1 BK2 SM4-5 BK5-4 KL1 MD JD SM7 BK2 MD DB1 JS LP SM4-5 BK3 MD(DG)1 JD KL BK6-9 SM0-1 JD0-1 MD1 JV+KL+JS0-1 DB HB SM5-7 JD1 BK3-1 KL0-1 JS JL SM6-7 JD1 BK2 KL0-1 JS JL TR SM7 JD2-3 BK1-0 KL JS BK5-9 JD1-0 SM0-3 KL1-2 JS JL TR



Tabulka č. 28.

45 451

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘ. DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP:

SM hospodářství živných stanovišť - středních poloh Obnovní Platný LHP Obmýtí Cílová druhová skladba doba LHC Ostravice (1995 - 2004)

100

30

SM6 JD1 MD1 BK2

LHC Frenštát p/Radh. (1994 - 2003)

100

30

SM6 JD1 MD1 BK2

90 – 100

30

SM4-5 BK3-2 MD1 JD0-1 LP1-0 KL

LHC Frýdek-Místek (1991 - 2000)

100

30

SM4 BK4 MD1 DB1

LHC Rožnov p/Radh. (1997 - 2006)

100

30

SM5-6 JD0-1 MD1 BK2 JL0-1 LP DB

LHC Jablunkov. (1999 - 2008)

51 511

Poznámka

Dva HS

SM hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Platný LHP LHC Ostravice (1995 - 2004)

55

ÚDAJE O STAVU LESA

Obmýtí

Obnovní doba

120

30

LHC Frenštát p/Radh. (1994 - 2008) LHC Jablunkov. (1999 - 2008) LHC Frýdek-Místek (1991 - 2008)

110

30

110–120

30 – 40

120

30


120

30

Cílová druhová skladba

Poznámka

SM7 JD1 BK2 KL SM5-6 BK2 KL2 MD0-1 SM5-7 JD1 BK3-1 KL0-1 JS JL

Dva HS

SM7 JD1 BK1 KL1 MD JL SM5-7 JD2-1 BK2-3 KL1-0 MD0-1 LP DB

SM hospodářství źivných stanovišť vyšších poloh

551 LHC Ostravice (1995 – 2004)

110

30

SM7 JD1 BK2

LHC Frenštát p/Radh. (1994 - 2008) LHC Jablunkov. (1999 - 2008) LHC Frýdek-Místek (1991 - 2000)

110

30

SM7 JD1 BK2 KL

100 –110

30

SM6-7 JD1 BK2 KL0-1 JS JL TR

110

30


110

30

130

30

120

30

BK3 SM6 KL1 MD

130

40

BK 5-9 SM0-3 JD1-0 KL1-2 JS JL TR

140

30

130

30

556 LHC Ostravice (1995 - 2004) LHC Frenštát p/Radh. (1994 - 2008) LHC Jablunkov. (1999 - 2008) LHC Frýdek-Místek (1991 - 2000) LHC Rožnov p/Radh. (1997 – 2006)

Dva HS

SM7 JD1BK2 MD KL SM6-7 JD2-1 BK1-2 KL1-0 JS MD BK5 SM3-4 JD1-0 KL1

BK5 SM4 KL1 MD BK6-7 SM2-3 JD0-1 MD KL BO DB HB


57

ÚDAJE O STAVU LESA


Pokračování tabulky 28 57

SM hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh

571

Platný LHP LHC Ostravice (1995 – 2004) LHC Frenštát p/Radh. (1994 – 2003) LHC Jablunkov. (1999 – 2008) LHC Frýdek-Místek (1991 – 2000)

5.2

Obmýtí

Obnovní doba

100

30

100

30

SM6 JD2 BK DB1 MD1

120

40

SM7 JD2-3 BK1-0 KL JS

100

30


Poznámka

SM6 JD3 BK1 DB OL

SM4 BK2 DB2 MD2 BO

Údaje o stavu lesa

5.2.1

Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby

Těsně v podhůří Moravskoslezských Beskyd se zachovala původní dřevinná skladba klimaxových pralesů do konce 13. století, kdy byly odlesněny vhodné zemědělské půdy a byly založeny prvé osady. Na hřebenech byly klučeny pralesy a docházelo ke změně dřevinné skladby pastevectvím Valachů za počátku valašské kolonizace v 15. století. V tomto období se po hřebenech více přirozeně rozšiřoval smrk. Převážná část svahů hor zůstala nezměněna až do poloviny 19. století. Některé partie vrcholů, stržovitých svahů a např. západní svah Travného zůstal ve své dřevinné skladbě nezměněn až do let 1960 – 1970. V tomto období byla vytěžena původní jedle. Do současnosti má původní skladbu pouze NPR Salajka, ostatní rezervace mají často vyšší zastoupení SM a nižší JD. Původní dřevinné skladbě se ještě kromě rezervací blíží porosty zóny I. v CHKO Beskydy a vzácně až dosud netěžené zbytky roklinových javořin lesní typ (5J9) a některých potoků. Od poloviny minulého století zaváděním smrku a částečně borovice a modřínu se zastoupení dřevin výrazně změnilo až ke stavu, který uvádí následující tabulka

Tabulka č. 29.

SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (HA):

(62 008 HA POROSTNÍ PŮDA)

Jehličnany

SM

JD

BO

MD

DG

JDO

ost.

Holina

47182

45354

775

537

376

23

3

114

357

Listnáče

BK

DB

HB

KL

JV

LP

JS

JL

BR

OL

TP

VR

ost.

14468

12062

189

141

707

19

126

260

2

584

208

1

30

139

58



ÚDAJE O STAVU LESA

SM 75%

JD 1% Ost.listn. 0%

BO 1% BR 1%

LP JS 0% 0%

KL 1%

HB 0%

Graf č. 01.

Tabulka č. 30.

MD 1%

Ost. jeh 0%

DB 0%

BK 20%

DŘEVINNÁ SKLADBA

POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB:

SM JD BO MD DG Přirozená druhová skladba 4,1 38,0 Současná druhová skladba-42,1 73,6 1,3 0,9 0,6 Cílová druhová skladba 61,5 10,7 0,5 1,7 0,3

JDO

ost.

Jehl

BK

DB

HB

KL

JV

LP

JS

JL

BR

OL

TP

VR

ost.

List

-

-

42,1

53,3

0,5

-

2.6

0,1

0,3

0,8

-

-

0,3

-

-

-

57,9

-

0,1

76,5

19,6

0,3

0,2

1,2

-

0,2

0,4

-

1.0

0,3

-

0,1

0,2

23,5

-

-

74,7

19,0

0,8

-

3,3

-

0,5

0,9

0,4

-

0,4

-

-

-

25,3

PS.: Přirozená druhová skladba je odvozena podle jednotlivých typů (aritmetický vážený průměr). Cílová druhová skladba je odvozena jako vážený aritmetický průměr střední hodnoty doporučovaných zastoupení dřevin, neovlivněných skutečnými porostními typy.


59

ÚDAJE O STAVU LESA


Porovnání druhové skladby

%

80 70 60 50 40 30 Přirozená druhová skladba

20


10

Současná druhová skladba

Graf č. 02.

5.2.2

Listn.

Ost.list.

VR

TP

OL

BR

JL

JS

LP

JV

KL

HB

DB

BK

Jehl.

Ost.jehl.

JDO

DG

MD

BO

JD

SM

0

POROVNÁNÍ DRUHOVÉ SKLADBY

Zastoupení věkových stupňů

Věková porostní skladba Věková skladba je značně nevyrovnaná. Prvý a druhý věkový stupeň v celé PLO 40 je nadnormální o 18, resp. 20%. Je to způsobeno jednak poběhnuvší kůrovcovou kalamitou a před 11- 20 proběhnuvší exhalační kalamitou. Nedostatek výměry třetího a čtvrtého a hlavně pátého věkového stupně byl způsoben nízkými obnovními těžbami v letech 1951 – 1980. Začátkem padesátých let absolutně nízkými těžbami vůbec, později těžbami ze kterých vznikala malá holina, a tím byla zalesněna nízká výměra. Výměra porostů 51 – 100letých se pohybuje zhruba kol normální výměry, zatímco výměra porostu 101 – 120 let je stále ještě výrazně nadnormální. Porosty starší 121 let již nemají absolutně vysoké výměry, jejich nedostatek, či nadbytek není v procentech příliš objektivní. Výměry jednotlivých tříd a údaje o středních věcích a normální pasece udává následující tabulka:

60



Tabulka č. 31.

ÚDAJE O STAVU LESA

ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH STUPŇŮ Rozložení věkových stupňů

Věkové stupně Plochy věk.stup. Normální rozl.v.s.

Hol.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

∑

358

6218

6311

3864

3708

3132

6093

5425

4933

4860

5301

4990

3419

1540

729

422

244

462

62008

5255

5255

5255

5255

5254

5254

5254

5238

5178

4866

3909

2640

1496

888

518

251

196

62008

+18

+20

-26

-29

-40

+16

+3

-6

-6

+9

+28

+30

+3

-18

-19

-3

+135

Odchylka od norm. zast. v %

Střední věk:

jehličnaté - 60 let; listnaté - 72 let; průměr celkem 63 let Normální paseka: 525 ha

Zastoupení ploch věkových stupňů

ha 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Hol.

1

2

3

4

5

6 7 8 9 10 11 věkové stupně v desítkách let

Plochy věkových stupňů

12

13

14

15

16

17

Normální rozloha věkových stupňů

Graf č. 03.


ZASTOUPENÍ VĚKOVÝCH STUPŇŮ

61

ÚDAJE O STAVU LESA


Podíl ploch jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů

celkem

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

věkové stupně v desítkách let

jehličnany Graf č. 04.

Tabulka č. 32.

listnáče

PODÍL JEDNOTLIVÝCH JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ DLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ

ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH TŘÍD Rozložení věkových tříd

Věkové třídy Plochy věk. tříd Normální rozl.v.t. Odchylka od norm. zast. v %

62

Hol.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

∑

357

12529

7572

9225

10358

10161

8409

2269

666

462

62008

10511

10510

10509

10492

10044

6593

2385

769

196

62008

+1

+28

+19 -28

-12

-1

+135 -5

-13



5.2.3 5.2.3.1

ÚDAJE O STAVU LESA

Zásoba, zakmenění, přírůsty Porostní zásoby

Z provedených rozborů současného stavu lesa v oblasti byly zjištěny: Tabulka č. 33.

ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY:

m3 16 041 249 3 497 533 19 538 782

Dřeviny jehličnaté listnaté celkem

% 82,10 17,90 100,00

Průměrná zásoba na 1 ha porostní plochy činí: 317 m3 Průměrné zakmenění 89 Průměrná těžba činí: 5,2 m3/ha Průměrné obmytí současných vymezených HS činí: 118 let Skutečné průměrné obmytí současných porostů je mezi 119-123 lety. P r o s r ovn án í lz e uvést :

- p r ů měr nou z ásobu les ů celé ČR : 229 m3/ha (1995 bez lesů MNO) 230 m3/ha (1995 s lesy MNO) 231 m3/ha (1996 bez lesů MNO) 3 - ce lkov á těž b a v ČR : 4 ,01 m /h a (1995 bez lesů MNO) 4,04 m3/ha (1995 s lesy MNO) 4 , 06 m 3 /ha (1996 bez lesů MNO) - p rů měr n é ob mý t í v ČR: 1 14 le t (1996 i 1995)

ZÁSO BY JSOU SL OŽENY Z TĚCHTO HLAVN ÍCH D Ř EVI N V % : Tabulka č. 34.

SLOŽENÍ ZÁSOB DLE DŘEVINNÉHO ZASTOUPENÍ

SM

JD

BO

MD

DG

ost.jehl.

J eh l

BK

DB

HB

KL,(JV)

79,6

1,4

0,7

0,4

0

0

82,1

16,2

0,2

0,1

0,7

JS

JL

BR

OL

LP

TP

VR

ost.listn.

AK

Listn.

0,2

0

0,3

0,1

0,1

0

0

0,1

0,1

12,9

Podíl zásob dřeva % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 SM

BO

DG

Jehl.

DB

JV (KL)

JL

OL

TP

Graf č. 05.


AK

Listn.

PODÍL ZÁSOBY DŘEVA

63

ÚDAJE O STAVU LESA


Průměrné zakmenění

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Průměr

Věkové stupně

Graf č. 06.

Tabulka č. 35. Věkové stupně Průměrné zásoby na ha Průměrné zakmenění

64

PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ

PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ 2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17 +

0

20

123

213

274

342

382

414

457

485

535

563

569

472

459

417

393

317

93

95

92

90

90

90

87

85

86

85

87

85

87

83

79

75

64

89

1

Průměr



5.2.3.2

ÚDAJE O STAVU LESA

Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období

Rozbor byl proveden na základě dat plánů vyhotovených z r. 1989, 1992, 1993, 1995, 2000 podle navržených mýtních těžeb, předpokládaného posunu a předpokládaných těžeb. Tabulka č. 36.

ROZBOR VÝVOJE OČEKÁVANÝCH POROSTNÍCH ZÁSOB NA DALŠÍ OBDOBÍ

Období /průřezový rok/

Porostní zásoby (v 1000 m3) jehličnaté listnaté celkem

Průměrné zásoby na 1 ha v m3 jehličnaté listnaté celkem

1990

14202

2927

17129

298

200

276

2000

16041

3497

19538

340

241

317

2010

16986

3962

20948

356

269

338

2020

16933

4287

21219

355

291

342

V PLO 40 se pohybuje CPP v průměru kolem 8,34 plm/ha/rok (skutečné údaje podle LHP z let 1989 – 1995) tzn.,že CPP na 62008 ha se pohybuje kolem 510 000 plm ročně, těží se však sotva 400 000 ročně. Takže stále do r. 2010 výrazně narůstají zásoby. 5.2.3.3

Přírůstové poměry v oblasti

Podle zastoupení cílových hospodářských souborů a podle porostních typů, podle obmýtí těchto hospodářských souborů, podle zastoupení dřevin, podle průměrného zakmenění a podle bonit, byly za současné databáze LHP zjištěny hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP – průměrný mýtní přírůst 4,4 m3 hr.b.k. /průměr obmytí současných vymezených HS činí: 120 let/ CPP – celkový průměrný přírůst 8,3 m3 hr.b.k. CBP – celkový běžný přírůst 9,5 m3 hr.b.k. Tabulka č. 37.

PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ V M3 NA 1 HA V PŘEVLÁDAJÍCÍCH HS POROSTNÍCH TYPŮ Porostní typ 11 - smrkový 197 - ostatní 19 Lužní stanoviště listnaté 198 - topolový 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 411 - smrkový 413 – borový 415 - dubové 417 – ostatní listnaté 431 - smrkový 43 - Kyselá stanoviště středních poloh 451 - smrkový 45 - Živná stanoviště středních poloh Cílový hospodářský soubor 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště

453 – borový 455 – dubový 456 – bukový 457 – ostatní listnaté


PMP 3,4

CPP 7,1

CBP 8,2

3,3

4,7

6,8

5,5 4,5 2,7 2,6

7,4 8,2 4,6 4,7

2,1 10,8 7,8 6,9

3,6

5,6

4,5

4,5 5,0

8,3 8,8

10,5 9,6

2,9 2,2 3,1

4,6 3,6 5,8

5,7 4,6 7,8

3,4

5,0

5,6

65

ÚDAJE O STAVU LESA


Pokračování tabulka 37 Porostní typ 471 - smrkový 511 - smrkový 516 – bukový 531 – smrkový 53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh 536 - bukový 551 - smrkový 55 - Živná stanoviště vyšších poloh 556 – bokový 571 – smrkový 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh 71 – Exponovaná stanoviště horských poloh 711 – smrkový 731 – smrkový 73 – Kyselá stanoviště horských poloh 751 – smrkový 75 – Živná stanoviště horských poloh 811 – smrkový 81 851 – smkový 85 Cílový hospodářský soubor 47 – Oglejená stanoviště středních poloh 51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh

PMP 5,2 4,3 3,2 4,5 0,0 4,9 3,3 5,6 1,4 3,3 0,0 3,9 3,8

CPP 9,2 8,5 6,0 9,0 0,0 9,4 6,0 10,0 2,5 5,5 0,0 9,1 8,7

CBP 11,0 8,8 8,0 9,2 2,0 10,5 8,2 13,1 3,1 3,5 2,7 11,6 7,6

Hodnoty ročních přírůstů dle HS 16,0 14,0 12,0

8,0 6,0 4,0 2,0

PMP

CPP

Graf č. 07.

66

Průměr

856

851

811

751

731

711

571

556

551

536

531

516

511

471

457

456

455

453

451

431

417

415

413

411

198

197

0,0 11

m3/ha

10,0

CBP

HODNOTY ROČNÍCH PŘÍRŮSTKŮ DLE HS



5.2.4

ÚDAJE O STAVU LESA

Zastoupení porostních typů

Rozbor zastoupení skladeb porostních typů byl proveden v roce 1998. Rozbor zastoupení nebyl však zcela úplný, neboť z výměry HS 45 je vyhodnocení jen u 50% výměry, v HS 43, 41, 47 rovněž jen u 50% výměry , v HS 51 je to u 85% výměry a u HS 53 je to u 66% výměry, u HS 55 je to u 90% výměry, u HS 57 je to 85% výměry a u HS 71 je to 80%, HS 73 82%, HS 75 98% výměra. Převládající porostní typy podává následující tabulka. Tabulka č. 38.

PŘEHLED ZAST. PT ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS) Plocha v ha 27884 7854 5476 1239 205 191 190 3902 205 3218 1286

Porostní směs Smrkové porosty čisté 91+ Smrkové porosty dominantní 71-90 Smrkové porosty dominantní 71-90 s přimíšeným bk 11 - 30 Smrkové porosty majoritní 51-70 s bk 11 - 30 Smrkové porosty majoritní 51-70 s ostat. listnáči Smrkové porosty majoritní 51-70 s přimíšenou jd 11 – 30 Smrkové porosty majoritní 51-70 s přimíšenou bo 11 - 30 Bukové porosty čisté 91 + Bukové porosty dominantní 71-90 Bukové porosty dominantní 71-90 se sm 11 – 30 Bukové porosty majoritní 51-70 se sm 11 - 30 Tabulka č. 39.

ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORECH Cílový HS

19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19b

Skladba porostních typů Z7 P5 P6 D5 M9 P8 M8 P9 C8 D8 Z5 P6 P7 M5 P7 P5 P6 P7 D8 P9 Z7 P5 P8 M5 M1 P5 Z6 P5 P7 C9 M9 Z8 D9 Z5 Z9x M6 P7 Z7 P6 P9 C1 Z5 P6 Z6 Z7 P5 Z8 Z9 Z5 P8 M9x P5

POROSTNÍCH

Plocha v ha 30 25 19 17 15 14 14 14 13 12 12 11 10 10 9 9 9 8 8 8 7 7 7 6 6 10

SKLADEB

Zastoupení v % 4,98 4,12 3,14 2,9 2,59 2,36 2,3 2,3 2,25 1,97 19,7 1,85 1,68 1,68 1,58 1,49 1,42 1,37 1,36 1,34 1,18 1,13 1,09 0,95 0,95 4,1


Zastoupení v% 44,9 12,7 8,8 2,0 0,3 0,3 0,3 6,3 0,3 5,2 2,1 V PŘEVLÁDAJÍCÍCH Naplnění v % 4,98 9,1 12,24 15,14 17,73 20,1 22,39 24,69 26,94 28,91 20,88 23,73 34,41 36,09 37,66 39,15 40,57 41,94 43,29 44,63 45,81 46,95 48,04 48,99 49,94 4,1

67

ÚDAJE O STAVU LESA


Pokračování tabulky Cílový HS 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 43a 43a 43a 43a

68

Skladba porostních typů Z5 P8 P9x D8 Z5 Z7 P9x Z5 Z9x C8 D5 P9x D9x M5 P9x Z6 Z9x M2 P1 Z8 P5 P6 Z9X P1 P5 D5 D1 Z2 Z6 M8 P5 Z9x P5 M5 P7 Z7 P5 P8 C1 M9x P1 P5 C1 C8 D1 P8 Z8 P9x M8 P7 D8 Z1 Z8 M5 P6 C1 M3 P6 D6 P1 D1 D1 P3 M3 P1 P9x C1 D1 M6 Z1 C6 D6 D1 P2 C9x M1 P2 D6 P1 Z1 Z6 D1 P6 D9x M1 P6 C1 D1 D6 D6 P1

Plocha v ha 9 9 9 7 7 7 7 6 5 5 5 5 5 4 4 4 4 3 3 3 3 42 12 10 10 9 8 7 7 41 15 12 11 11 8 144 108 56 54 32 32 26 25 25 24 24 19 19 81 60 35 28

Zastoupení v % 3,61 3,51 3,43 2,96 2,82 2,8 2,8 2,49 2,16 2,16 1,99 1,97 1,87 1,61 1,61 1,59 1,51 1,33 1,28 1,19 1,18 19,12 5,34 4,64 4,58 3,98 3,59 3,3 3,14 20,01 7,35 5,86 5,58 5,3 4,06 12,09 9,08 4,72 4,56 2,73 2,69 2,17 2,09 2,07 2,05 2,00 1,62 1,62 15,59 11,6 6,69 5,43

Naplnění v % 7,7 11,21 14,64 17,59 20,42 23,21 26,01 28,5 30,67 32,83 34,82 36,79 38,65 40,27 41,88 43,47 44,99 46,32 47,6 48,79 49,97 19,12 24,46 29,1 33,68 37,65 41,24 44,55 47,69 20,01 27,36 33,22 38,8 44,1 48,16 12,09 21,17 25,89 30,45 33,18 25,87 38,04 40,13 42,21 44,26 46,26 47,88 49,5 15,59 27,2 33,88 39,31



ÚDAJE O STAVU LESA

Pokračování tabulky Cílový HS 43a 43a 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 51a 51a 51a 51a 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 53 53 55 55 55 55 55 57a 57a 71a 71a 71a 71a 71a 71b

Skladba porostních typů M1 P9x Z1 P2 P3 C1 D1 M1 P6 D1 P6 M1 P3 M1 P9x M1 P2 D1 P3 M1 D6 D3 M1 P5 D1 P2 C6 D1 Z1 P6 P9x Z3 P1 P5 M3 P5 P9x D1 P5 M1 P5 Z1 P9x M3 P1 P5 M1 P4 C1 D1 D1 P6 C6 C1 D1 P6 C6 D1 M6 Z1 M1 Z6 D6 P1 M1 P6 C1 D1 C1 D1 D1 P6 C6 D6 P1 C1 D1 C1 M1 P1e D1 P6 D1 D6 C1

Plocha v ha 23 18 2284 1435 315 232 190 182 166 156 144 130 129 128 122 114 62 37 35 26 24 23 21 20 17 550 129 108 55 4491 1914 1479 1419 1230 1138 1053 905 749 201 18986 4308 3116 3902 3218 244 60 56 21 20 10 8 34

Zastoupení v % 4,32 3,39 19,71 12,38 2,72 2,00 1,64 1,57 1,43 1,35 1,24 1,13 1,12 1,11 1,05 0,98 11,47 6,86 6,44 4,73 4,49 4,22 3,92 3,72 3,19 50,97 11,96 10,04 5,13 27,89 11,89 9,18 8,81 7,64 7,07 6,54 5,62 51,9 13,92 51,12 11,6 8,39 10,50 8,66 67,93 16,86 44,48 16,39 16,08 7,67 6,24 23,35


Naplnění v % 43,63 47,02 19,71 32,09 34,81 36,82 38,46 40,02 41,46 42,81 44,05 45,17 46,29 47,4 48,45 49,43 11,47 18,33 24,78 29,51 34,00 38,22 42,14 45,86 49,05 50,97 62,94 72,98 78,11 27,89 39,77 48,95 57,77 65,4 72,47 79,01 84,63 51,9 65,82 51,12 62,72 71,11 81,61 90,27 67,93 84,79 44,48 60,87 76,95 84,62 90,86 23,35

69

ÚDAJE O STAVU LESA


Pokračování tabulky Skladba porostních typů D1 P6 D1 D1 P9x Z1 P6 P9x C1 M1 P1e D1 C1 D1 P6 D1 M1 P1e

Cílový HS 71b 71b 71b 71b 73 73 73 75 75 75 75

5.3

Zastoupení v %

29 19 12 7 101 27 13 71 19 15 6

19,67 12,88 8,36 5,04 59,36 15,52 7,51 62,91 17,01 13,25 5,02

Naplnění v % 43,01 55,89 64,25 69,29 59,36 74,88 82,38 62,91 79,92 93,16 98,19

Dosavadní hospodaření v oblasti

Tabulka č. 40.

VÝSLEDKY TĚŽEB V OBLASTI

Rok 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Celkem Celkem za rok na 1 ha

Tabulka č. 41.

Těžba celková m3 507000 481000 481800 479700 445500 452200 445100 440900 421100 353000 298600 296700 346500 326900 372500 348500 358200 357700 387900 7600800 400040 6,45

Těžba úmyslná m3 142300 255500 174700 183100 187400 213400 277900 298300 280300 191700 154200 153700 62100 121000 20000 218700 245100 242100 207600 3809100 200480 3,23

Těžba nahodilá m3 364700 225500 307100 296600 258100 238800 167200 142600 140800 161300 144400 143000 284400 205900 172500 129800 113100 115600 180300 3791700 199560 3,22

ROČNÍ VÝŠE TĚŽEB URČENÁ Z PLATNÝCH LHP V OBLASTI

Těžba Jehličnaté Listnaté Celkem na 1 ha

70

Plocha v ha

Obnovní 259 400 m3 38 100 m3 297 500 m3 4,8 m3

Výchovná 75 300 m3 21 200 m3 96 500 m3 1,55 m3

Těžba nahodilá % 71,9 46,9 63,7 61,8 57,9 52,8 37,6 32,3 33,4 45,7 48,4 48,2 82,1 63,0 46,3 37,2 31,6 32,3 46,5 49,9

62 008 HA Celkem 334 700 m3 59 300 m3 394 000 m3 6,35 m3



ÚDAJE O STAVU LESA

Průběh úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 600000 500000

m3 b.k.

400000 300000 200000 100000

Těžba úmyslná

Graf č. 08.

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

Těžba nahodilá

PRŮBĚH CELKOVÝCH A NAHODILÝCH TĚŽEB V UPLYNULÝCH LETECH

Podíl um ýslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Těžba nahodilá

Graf č. 09.

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

19 89

19 88

19 87

19 86

19 85

19 84

19 83

19 82

19 81

0%

Těžba úmyslná

PODÍL ÚMYSLNÝCH A NAHODILÝCH TĚŽEB V UPLYNULÝCH LETECH


71

ÚDAJE O STAVU LESA


Průběh celkových a nahodilých těžeb v uplynulých letech 600000

500000

m3 b.k.

400000

300000

200000

100000

Těžba celková

Graf č. 10.

5.4 5.4.1

1999

1997

1998

1996

1995

1994

1993

1991

1992

1990

1989

1988

1986

1987

1985

1984

1983

1982

1981

0

Těžba nahodilá

PODÍL ÚMYSLNÝCH A NAHODILÝCH TĚŽEB V UPLYNULÝCH LETECH

Majetkové a organizační členění Historický vývoj majetkových poměrů

Majetková držba byla v celé PLO 40 Moravskoslezské Beskydy relativně jednoduchá. Celou východní část – slezskou vlastnila až do r. 1918 – 1923 vedlejší větev Habsbursko Lotrinského rodu.Celý majetek obnášel cca 70 000 ha, z toho část v dnešním Polsku. Majetek nabyli Habsburkové část r. 1653 po vymření Piastovců (těšínských knížat), část koupí r. 1797 od hraběte Pražmy. Další velkou část lesů PLO vlastnilo od pradávna olomoucké arcibiskupství (LHC Ostravice, Frenštát). Následovaly menší velkostatky jako velkostatek Ministerstva školství a národní osvěty Nový Jičín a velkostatek Rožnov. Menší majetky měly město Rožnov a město Valašské Meziříčí. Relativně malou výměru měly obce a větší výměru než města a obce mělo několik set drobných vlastníků. Tabulka č. 42.

MAJETKY PŘED POZEMKOVOU REFORMOU - ROK 1919

Název objektu

Vlastník

Vs Těšínská komora Vs Olomoucké arcibiskupství Vs. Rožnov p/Rah.

velkovévoda Bedřich (rod habsburskolotrinský) Arcibiskupství Olomouc Vítkovické horní a důlní těžířstvo (Rotschild Guttmann) Ministerstvo školství a nár. osvěty ( do r. 1919 tereziánská akademie Vídeň) hrabě Seilern město Rožnov p/Radh. město Valašské Meziříčí

Vs Nový Jičín Vs Hostašovice ML Rožnov ML Valašské Meziříčí

72



ÚDAJE O STAVU LESA

K velkému přesunu majetku došlo v létech 1919 – 1921, kdy podle dohody ze Saint Germain byl podle zákona 354/1921 vyvlastněn majetek Habsburků – Těšínská komora. Tabulka č. 43.

MAJETKY V LETECH 1921 - 1947

Název objektu

Vlastník

Vs Olomoucké arcibiskupství

arcibiskupství Olomouc stát od r. 1947 podle zákona 142/47 Sb. Vs. Rožnov p/Rah. Vítkovické horní a důlní těžířstvo od r. 1946 Vítkovické železárny Vs Nový Jičín Ministerstvo školství a nár. osvěty do r.1947 Vs Hostašovice hrabě Seilern do r. 1945 ( dekret 12/45) ML Rožnov město Rožnov p/Radh. ML Valašské Meziříčí město Valašské Meziříčí Další rozšíření státní držby bylo provedeno převzetím majetku Vítkovických železáren v r. 1949 a převzetím majetku měst a obcí v r. 1951. Tabulka č. 44.

POSTUPNÁ KONFISKACE A ZÁBORY LESNÍCH MAJETKŮ V LETECH 1949-1951

Název objektu

Vlastník

rok záboru

Vs Vítkovické železárny ML Rožnov ML Valašské Meziříčí

Vítkovické železárny město Rožnov p/Radh. město Valašské Meziříčí

stát 1949 stát 1951 stát 1951

Tabulka č. 45.

MAJETKY OBCÍ DRUŽSTEV A SALAŠÍ

Název objektu Obec Zubří Obec Zašová Obec Horní Bečva Obec Dolní Bečva Obec Prostřední Bečva Lesní družstvo Horní Rozpitý Lesní družstvo Dolní Rozpitý lesní družstvo Snoz Salaš Gírová (111 spoluvlastníků) Salaš Úplaz (23 spoluvlastníků)

Výměra v ha 228 175 162 71 55 89 96 94 86 91

Vlastník 1951 – 1995 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1994 stát 1951 – 1996 stát 1951 – 1996 stát

Lesy měst a obcí byly později byly převzaly státem podle zákona č. 279/1949 Sb. a vládního nařízení č. 90/1950 Sb.


73

ÚDAJE O STAVU LESA


Organizační členění LČR v oblasti Tabulka č. 46.

OI LČR k 1.1.1999 Frýdek-Místek

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ LČR V OBLASTI LHC k platnosti LHP

Frýdek-Místek

Jablunkov

Rožnov p/Radh.

Ostravice

Frenštát p/R.

74

Revír (LS)

Platnost Oddělení (porost.skup) LHP Komorní Lhotka 2001 - 2010 102,103,104B-C,105-109,111– Pražmo 126,128A-E,129-146,147A-E,149162,163B-C,164-168 Morávka 327-380 Mohelnice 403-462,463A-B,D-F,464-468,470472,474,476,480 Dobrá 543G Slavíč 601-657 Nýdek 1999 – 2008 101-127 Písek 201F,202-233 Mosty 301-330 Doplní Lomná 401-425 Horní Lomná 501-523 Košařiska 601-631 Rovina 701-712 Tyra 801-804,805A-E,806-823 Zašová 1997-2006 111-128,177F Rožnov 201-223,224C,H,226-250 Dolní Bečva 435B-G,436B, 440,441J,K,S,444, 403417, 419,420,421,422K,423-433,434C Horní Bečva 501-524 Malenovice 1995 - 2004 102M,103E,F,104A-E,G,106-109, 110A-D,111-116,117A-G,118-120 Řečice 121-138,139A-D,140-143 Poledňana 144-155,156A-D,157-158,201-205, 206,B,D Staré Hamry 207,208,209A-E,210,211A-D,F,212213, 214A-F,215-217,228A-D,229-235 Baraní 236-253,324-333 Kavalčanky 334-342,343A-F,344A-D,F,345-358 Bílá 301-323,359-366 Samčanka 401-402,416-421,427-452 Hutě 403-415,422-426,519,520A-E,521A-F, 522-525 Podolánky 543-544,551-578 Čeladná 505D,506B,510-518,526-542,545-550 Ondřejník 1994 – 2003 111O,119D,G,120A,C,121C,E,H, 122-127,128B-D,F,129-131, 132F,G,K,133,134G,J,135,136D, 137A-C,H,K,138-139,140A,B,D,F-H, 141G,J,K,O,145A,C,D,146-149, 150A,B,D,E,151A,B Trojanovice 201A,202A-D,203A-F,204E-G,K, 205A,C-E,H,J,206A,G,207A-F, 208-209,210A-H,211A-F,212-215, 216D,219A,B,D-F,220,221B-E,222A-E, 223-225,227-239,240C,E,243A,G, 244-261 Mořkov 305D,F,306D,E,307B-D,308,309, 314-318,321B,C,322-335 k platnosti LHP



5.4.2

ÚDAJE O STAVU LESA

Organizační členění – jiné státní v oblasti Jiné státní lesy v oblasti se nevyskytují.

5.4.3

Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických osob

Tabulka č. 47.

PŘEHLED VĚTŠÍCH VLASTNÍKŮ, OBCÍ, FYZICKÝCH OSOB Název -Vlastník

Výměra (ha)

Platnost LHP

639 169 228 175 183 71 55 89 96 93 86 91

1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1997 – 2006 1999 - 2008 1999 - 2008

ML Rožnov p/Radhoštěm ML Valašské Meziříčí OL Zubří OL Zašová OL Horní Bečva OL Dolní Bečva OL Prostřední Bečva Lesní družstvo Horní Rozpitý Lesní družstvo Dolní Rozpitý Lesní družstvo Skálí Salaš Gírová Salaš Úplaz

5.4.4

STAV K 1.1.1999 Lokalizace Býv. LHC Rožnov (Radhošť) Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Rožnov Býv. LHC Jablunkov Býv. LHC Jablunkov

Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastníctví na ploše PLO

Tabulka č. 48.

CELKOVÝ PODÍL JEDNOTLIVÝCH SKUPIN TYPŮ VLASTNÍCTVÍ NA PLOŠE PLO 40 STAV K .1.1.1999 Vlastník

Porostní plocha %

LČR

Obce, fyz. a práv. osoby

Soukromníci

Celkem

52 754

2 42

7 212

62008

85,1

3,3

11,6

100,0

Údaje jsou pouze orientační z důvodu neustálého pohybu ve vyjasňování majetkových poměrů.


75

ÚDAJE O STAVU LESA

76



PLO 40 MORAVSKOSLEZSÉ BESYDY

6

FUNKCE LESA

FUNKCE LESŮ

6.1

Funkční potenciál

Funkční potenciál je stanoven danými přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Konkrétně za oblast jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace a pot en c iál t ěc ht o f u nk c í v o b l ast i j e p od ch yc en n a m a pě p ot en c iá l n ích f u nk c í . 6.1.1

Funkce produkční

Hlavním nositelem této stále dosud převládající funkce lesa je kategorie hospodářský les (§ 9, zákona o lesích 289/1995 Sb.). Produkční funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získávání materiálních hodnot, především dřevní suroviny, při zachování trvalosti produkce, funkční stability a co nejvyšší hospodárnosti. Lze ji hodnotit jednak podle současného zastoupení dřevin a skutečného stavu lesních porostů - produkční kapacita, jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami případně podmínkami příslušného souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce - v období kulminace) - produkční potenciál. 6.1.1.1

Produkční potenciál stanovištní (fiktivní)

Produkční potenciál stanovištní vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT) z hlediska dřevní produkce (odvozené z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce). Tabulka č. 49.

l v

PRODUKČNÍ POTENCIÁL STANOVIŠTNÍ Edafická kategorie

X

Z

Y

M K

I

N

S

C

F

H

B W D

A

J

L

U

V

O

P

Q

T

G

R

1 1 1 1 1 -

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 2 2 2 1 1 -

1 2 1 1 1 2 2 2 1 -

2 2 3 3 3 3 -

2 1 2 2 3 3 3 2 2 -

2 2 4 4 4 4 3 3 -

2 2 2 2 2 3 -

4 4 4 5 4 3 -

3 3 4 5 5 5 -

3 3 4 5 5 5 4

2 2 4 4 4 4 3 -

1 2 3 -

5 5 4 3 2 -

5 5 5 -

4 4 5 5 5 5 5 3 -

3 3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 4 4 4 3 2 -

1 2 2 2 2 2 3 2 2 -

1 2 2 2 2 2 2 1 -

4 3 4 4 5 5 4 4 3 -

1 3 5 2 4 3 1 1

s

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

2 1 2 3 3 3 3 3 2 1

-

2 3 3 3 -

3 4 5 5 5 5 4 -

Pozn.: Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly: 1 = 0 až 50; 2 = 50 až 120; 3 = 120 až 220; 4 = 220 až 320; 5 = více než 320; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80 let); průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčásti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčásti na odborném posouzení některých SLT s hlediska porovnání jejich proporcí.

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK – MÍSTEK

77

FUNKCE LESA


Pro PLO 40 jsou hodnoty produkčního potenciálu vyšší než průměr. Tabulka č. 50.

l v

HODNOTY PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU PRO PLO 40 Edafická kategorie

X

Z

Y

M K

I

N

S

C

F

H

B W D

A

J

L

U

V

O

P

Q

T

G

R

-

-

-

3 -

-

4 4 4

5 5 5

-

5 5 5

-

-

5 5 4

4 -

4 -

-

-

-

-

-

-

-

-

s

4 5 6

nízký podprůměrný -

4 4 4

1 2

průměrný nadprůměrný -

3 4

4 -

-

vysoký -

5

Produkční potenciál oblastně vyšší vychází z vyšších průměrných bonit souborů typů: např. SLT 5K +1-5 má SM bonitu (34-22 AVB), 5J +1-3(34-28) apod.. 6.1.1.2

Reálný produkční potenciál (výhled produkčních množství)

Zpracováním databáze ze současně platných LHP jsou v grafické podobě vyjádřeny průběhy absolutních výškových bonit (AVB) podle různých porostních typů a směsí dřevin v současných porostech dle hospodářských souborů. Tyto grafické výstupy jsou uvedeny v příloze č. 4. 6.1.2

Funkce mimoprodukční Komentář: Funkce mimoprodukční lze rozšířit na:

a. Ekologické funkce - ty představují užitečné působení lesa na půdu, vodu a vzduch. Patří sem především funkce půdoochranná se specifickými dílčími funkcemi (protierozní, protideflační, protisesuvnou a břehoochrannou, návaznost na vodoochrannou funkci) a funkce klimatická (bariérová, zmírnění klimatických extrémů, návaznost na zdravotní funkci a jiné). b. Společenské funkce - v užším smyslu představují využití lesa jako součásti životního prostředí lidskou společností, především ve prospěch lidského zdraví a na uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společného ekosystému s ostatními složkami bioty země. Patří sem funkce vodohospodářská, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, krajinotvorná, provozování myslivosti atd.. (V oborách a bažantnicích může jít o individuální zájem). 6.1.2.1

Funkce ekologicko - stabilizační

Na les se současná společnost dívá, jako na biom, který v dnešní krajině má relativně vysokou ekologicko stabilizační funkci. Les má funkci nejvyšší tehdy, když si uchová původní přírodní charakter. Lesní ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou jsou takové, jejichž dřevinná skladba odpovídá klimaxu dané oblasti. Funkční požadavky na takový les je nutno zaměřit na udržení přirozené skladby, prostorovou výstavbu uspořádat tak, aby se stav stále udržoval, obmýtí prodlužovalo a omezovaly se některé výrobní technologie. Komentář: Hodnocení přirozenosti a tím i stability lesního porostu je obdobně jako u generelů ÚSES rozděleno do 5 tříd. ÚSES (územní systém ekologické stability) je znázorněn ve vrstvě ÚSES na mapách. 1 – plochy velmi málo ekologicky stabilní – se v lesních porostech nevyskytují 2 – plochy málo ekologicky stabilní – jsou degradovaná společenstva zničená (např. imisemi), v PLO se v současnosti nevyskytují 3 – plochy středně ekologicky stabilní – jsou kulturní společenstva smrkových a borových monokultur (na neborových stanovištích)

78



FUNKCE LESA

4 – plochy velmi ekologicky stabilní – jsou polopřirozená společenstva smíšených porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stadia 5 – plochy ekologicky nejstabilnější – jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, např:

ochranu před

-

v zastoupení dřevin se více přiblížit přirozené skladbě

-

zákaz introdukce cizích dřevin (exot stanovištně nevhodných, vyjímkou může být v některých oblastech modřín)

-

u obmýtí a obnovní doby cílových dřevin využívat horní hranici HS (při rekonstrukci i nižší)

-

formu hospodářského souboru zjemnit, preferovat podrostní, popř. násečnou formu, omezit holoseče

-

výchovu (jen podle možnosti) přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, struktura, výstavba)

-

v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu

-

omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci

Tabulka č. 51.

HS

EKOLOGICKÁ STABILITA POROSTŮ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS Smíšení dřevin

Stupeň ekologické stability (ha) 3 4a 4b 304 67 243

2 41 (1534ha)

C1 , D1 D1P3 , D1P2 , D1P6 M1P2 , M1P3 , M6P1 , Z1Z6 C6D6 45 C1 , D1 , D3 (7 508 ha) D1P3 , M1P3 , D1P6 , D1P2 M1P6 , M1P9x , M1P2 , M1P5 C6 , D6 51 C1 , D1 (16 472 ha) D1P6 , M1P6 D6P1 , M6P1 C6 55 C1P1 (33 180 ha) D1P6 D6P1 , D6P2 C6 , D6 58 694 ha

5

123 4 338 232 791 244 6 589 2 927 2 283 1 534 25 294 3 116 925 34 525

6 342

4 242

4 300 6 201

V tabulce je nevyhodnoceno 3 306 ha HS, což je cca 6 % z výměry 58 694 ha uvedených hospodářských souborů. Porostů s ekologickou stabilitou 3 je 67 %. Porostů s ekologickou stabilitou 4 je pouze 20 %, z čehož smíšených porostů s převahou smrku je 12 % (4a)a smíšených porostů s převahou buku 8 % (4b). Porostů výrazně ekologicky stabilních je pouze 13 %.


79

FUNKCE LESA


Tabulka č. 52.

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ POROSTNÍ TYPY V PLO 40 Porostní typ C1 D1 D1P6 C6 D6P1 M1P6 M6P1 M1P9x M1P2 M1P3 D1P3 D1P2 M1 D3 Z1P6P9x Nevyhodnoceno Celkem

Výměra v ha 27 884 7 854 5 476 3 902 3 423 1 239 1 286 205 191 190 167 154 144 129 44 cca 9 760 62 008 ha

Zastoupeni v % 44,0 12,7 8,8 6,3 5,5 2,0 2,1 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 16,0 100 %

Kvalifikace porostních typů (PT): Monokultury C – čistý PT se zastoupením větším než 90 % (C1 - čisté smrčiny) Smíšené porosty D – dominantní PT se zastoupením 71 – 90 % (D1 -dominantní smrčiny) Smíšené porosty M – majoritní porostní typ se zastoupením 51 – 70% (M1P6 - majoritní s přimíšeným bukem) Nesourodé porosty Z – základní PT se zastoupením 31 – 50 %, P – přimíšený porostní typ se zastoupením 11 – 30 % (Z1P6P9x - smíšený porost se smrkem do 50 % a přimíšeným bk a ostatními listnáči) 6.1.2.2

Funkce vodní

Rozumí se usměrňování lesního hospodářství na využívání lesa pro zlepšení vodního režimu. Komentář: Účinky lesa - retenční infiltrační účinky biogeocenozy lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; - retardační účinek lesa biogeocenozy - zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků; - akumulační účinek lesa - zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; - kondenzační účinek lesa - zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40 % vertikálních srážek); - samočistící filtrační (a protierozivní) účinek biogeocenozy lesa - vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním; - desukční účinek lesa - odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydromelioračních okrsků: 6.1.2.2.1

Funkce vodohospodářské

Funkce lesů vodohospodářské jsou řízené mimoprodukční funkce se soubory funkčních efektů, dosahovaných cílenou lesnickou činností k podpoře, posílení i k vytváření hydrických a půdoochranných účinků pro vodohospodářsky potřebnou ochranu jakosti vody, účelné ovlivňování vodního režimu a vodní bilance (Krečmer).

80



FUNKCE LESA

Protierozivní funkce lesů v PLO 40 jsou dostatečně popsány v kap. 6.1.2.3.1. Hlavní funkcí lesů celé PLO 40 je funkce infiltrační. Protože půdním typem lesních půd jsou kambizemě, půdní druh hlinito písčité je účinek vsakovací vysoký (viz. kapitola hydrologie) Značný význam lesů v PLO 40 je srážkotvorný (6.-8. lvs). Účinek srážkotvorný se výjimečně objevuje za výskytu hustých mlh anebo průchodu klimatických front s velmi nízkou oblačností i pod nadmořskou výškou 800 m (5 lvs). Malý je význam lesů se svou funkcí desukční (odsávací), protože se vyskytují na malé výmeře. Jako takové se projevují půdy kategorií uvedené v následující kapitole (R,G,P). 6.1.2.2.2.a)

Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě potencionálních funkcí

„R“ - RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 50 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese. Rašeliny (sihly) se často nacházejí v pramenných oblastech. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou edafickou kategorií je - R. V PLO se vyskytuje v SoLT 6R - 7,99 ha lesa. „G“ - OKRSKY TRVALE ZAMOKŘENÉ Zamokření stagnující podzemní vodou, jejichž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry. Půdní typy - gleje a glejové subtypy. Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit komplexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu. (Účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,8 - 1,2 m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40 - 80 m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě.) Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění a vyvýšená sadba. Převládající typologické ed a fick é k a te gor ie – G. V PLO 40 není vhodné odvodňovat.Vyskytuje se 4G - 8,97 ha, 5G - 17,38 ha, 6G - 105,99 ha t.j. 0,2%. „V“ - OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Plošné svahové a podsvahové vývěry. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou drobné zářezy pramenišť. Systematické odvodnění je v prameništi většinou málo účinné a není v PLO 40 vhodné. Při obnově využívat mikroreliéfu terénu (sázet na vyvýšená místa) a do pramenišť volit vhodné dřeviny (OL, JS). Vyloučit výsadbu SM v nejvlhčích lokalitách. Jsou to SoLT 3U - 416,96 ha, 5U - 1208,33 ha, 3V - 1,04 ha, 4V - 110,64ha, 5V - 420,40 ha, 6V 46,08 ha, 7V - 1,72 ha. Celková výměra „V“ je 2205,17 ha tj. 3,6%. „L“ - LUHY Zamokření proudící podzemní vodou, korenspondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoků v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Hydromeliorační opatření není třeba provádět. Štěrkovité luhy trpí za letního nedostatku srážek suchem. Typologická e da fická ka tego ri e - L. Jedná se o SoLT 2L -8,22 ha, 3L -134,61 ha, 5L - 241,93 ha, tj.0,6%.

„P“ - PSEUDOGLEJE Periodické zamokření povrchu vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Reliéf terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění). Typologická e dafi cká k a tego ri e - O, P, Q. SoLT 4O -421,05 ha, 5O -43,64 ha, 6O - 15,61 ha, 5P - 10,02 ha tj.0,8%. Obecně je vodní funkce souběžnou funkcí ve všech hospodářských souborech. Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se případně provádí meliorační průzkum a na základě něho meliorační projekt.


81

FUNKCE LESA

6.1.2.2.b)


Orientační hodnoty evapotranspirace Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 53.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO SM (PT SM, JD) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

Tabulka č. 54.




STUPNICE PRO VYHODNOCENÍ EVAPOTRANSPIRACE (MM/ROK)

Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6

82



FUNKCE LESA

Orientační hodnoty evapotranspirace pro porostní typ BO (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 55.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO PT BO (PT BO, BOE, MD, KOS,JX) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

Tabulka č. 56.





Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6


83

FUNKCE LESA


Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 57.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO BK (PT BK, JS, AK, OL, TP, LI, LIE) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

Tabulka č. 58.



evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 546 594 546 594 546 594 546 594 617 669 524 524 524 524 524 524 524 617 528 619 551 524 528 617 524 552

562 562 562 562 562 562 562 669 632 668 594 562 632 669 562 594

524 524 521

562 562 562


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6

84



FUNKCE LESA

Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 59.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO DB (PT DB, DBE) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

Tabulka č. 60.

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 485 519 483 519 467 520 447 505 485 519 447 505 447 505 447 505 447 505 447 505 447 565 447 491 467 520 467 520 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519 483 483 483 483 483 483 483 483 483 483

519 519 519 519 519 519 519 519 519 519


evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519

483 447 485 483

519 505 519 519

447 483

520 519


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6


85

FUNKCE LESA


6.1.2.2.c)

Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995)

V souvislosti s očekávanými změnami klimatu je třeba podle četných hypotéz očekávat zejména v podmínkách střední Evropy i snížení ročního úhrnu srážek a případně jejich značně nerovnoměrné rozdělení během ročního období včetně povodňových dešťů. S těmito projevy změn by měla být v bezprostřední souvislosti i tendence ve směru k celkově suššímu, aridnějšímu typu podnebí s případnými nerovnoměrnými až přívalovými dešti. S tím by měly být spojeny i výkyvy v disponibilní vodě pro lesní ekosystémy. Se zřetelem na tyto předpokládané tendence by se jako prevence měla uvažovat a realizovat opatření, která by zamezovala zbytečnému ochuzování lesa a jednotlivých jeho složek o disponibilní vodu. Zamezit jakémukoli odvodňování v lesích, ať již jde o půdy trvale či přechodně zamokřelé, bažinaté nebo dokonce bažiny. Upustit od jakéhokoliv odvodňování rašelinišť v lesích, ať již se zřetelem na zamýšlenou těžbu rašeliny či z jiných důvodů. Doporučuje se podle možností obecně upustit od těžby rašeliny v lesích se zřetelem na to, že rašeliniště představují významné prostředí, které váže vodu a které může v pozitivním smyslu, zvláště za předpokládaných změn klimatu, ovlivnit les a lesní prostředí. Považuje se za velmi potřebné zachovat, popřípadě o bn o vi t ve ške ré vo d n í ná drž e v l e s í ch, ať již jde o přirozené objekty akumulace vody, např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, jako rybníky pro chov ryb či jako vodní rezervoáry pro jiné účely. Doporučuje se dále uvážit možnost zřizování dalších vodních nádrží, které by v současnosti se změnami klimatu mohly mít pozitivní vliv na lesní ekosystémy, zejména na udržování vyšší hladiny podzemní vody v okolí nádrže a zadržování povodňových vln a také na lesní mikroklima. Udržování, obnova a zřizování nových nádrží může být velmi významné i z hlediska ochrany přírody. Tyto objekty mohou fungovat jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů, ať už bezobratlých nebo obratlovců. 6.1.2.3

Funkce půdoochranná

Komentář: - protierozní - ochrana půdy před destrukcí povrchovým ronem ve formě plošné a rýhové eroze, která je přímo úměrná sklonu terénu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem pak je vymezení hledisek pro zařazení do lesů ochranných (§ 7, zákona o lesích 289/1995 Sb. a příl. 4, vyhl. MZe 83/1996 Sb.) nebo do lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 2, písmena e, zákona o lesích 289/1995 Sb.) viz.dále. Spolu s produkční funkcí má tato funkce velmi podstatný vliv v exponovaných HS 31, 41,51,71. - protisesuvná - mechanické zpevnění sesuvných půd a pohyblivých sutí kořenovým systémem a odčerpáváním nežádoucí vody (slíny, jíly, flyše). Lze řešit případným zařazením do lesů zvláštního určení (§ 8, odst. 2, písmene e, zákona o lesích 289/1995 Sb.). - břehoochranná - směřuje k využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží především před erozí vodních toků. Břehové porosty v lese i mimo les jsou porosty dřevin včetně keřového a bylinného patra, které plní půdoochrannou funkci tím, že mechanicky zpevňují půdu spletí kořenů, zmenšují erozní účinnost proudící vody, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy vodních toků před vymíláním, kmeny omezují škody ledních ker. - protideflační - ochrana půdy před větrnou erozí (deflací); uplatňuje se hlavně v rovinatých, popřípadě pahorkatinných polohách na lokalitách se sprašemi a vátými písky. Na mapě potencionálních funkcí jsou zachycena stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem (zpravidla prudké svahy a kamenité a suťové svahy) a SLT spadajících do ochrany lesů dle přílohy č. 4 vyhl. MZe 83/1996 Sb.. 6.1.2.3.1

Funkce protierozivní

Na mapě půdoochranných funkcí jsou vyznačena území, která mohou být postižená erozí. Jako introskeletová eroze se označuje eroze humusu a jemných půdních částic na sutích, kdy po těžbě porostů dojde ke stržení a odplavení humusu a proplachu půdních částic do spodních vrstev. V PLO 40 se introskeletová eroze týká stanovišť souboru lesních typů 5Y, 6Y, 7Y, přičemž nejvíce ohroženy jsou stanoviště souboru lesního typu 7Y.

86


Realizovaný projekt přehrážky na potoce Bystrý v Gutech. Po výstavbě zadrželasplaveniny a vodu z přívalových dešťů počátkem července 2000. LS Jablunkov


FUNKCE LESA

Jako lavinové svahy se v malé míře projevovaly holosečné odtěžené „exhalační“ plochy do údolí Sepetného pod Lysou horou. 6.1.2.3.2

Vymezení erozně uzavřených celků typu „S“

Svážná území se v PLO 40 vyskytují mnohem méně častěji než v PLO 41. Je to zapříčiněno tím, že půdy Beskyd jsou převážně písčité, anebo hlinitopísčité, značně skeletovité a proto mnohem lépe zde voda zasakuje, a to do velkých hloubek. Přesto se v roce 1997 po přívalových deštích (500 mm za 6 dní) utrhly svahy na dvou lokalitách v masivu Lysé hory , které spadají pod LS Frýdek-Místek. 6.1.2.3.3

Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“

Celé území PLO 40 je potencionálně ohroženo půdní erozí. V charakteristice přírodních podmínek jsou uvedeny pro Moravskoslezské Beskydy nejvyšší průměrné sklony v České republice (Rožnovská hornatina 15°41‘, Lysohorská hornatina 14°45‘, Čantoryjská hornatina 13°03‘). Tvar terénu a půdní podmínky vyplývající z geologického podloží způsobují, že sklon svahu erozí postižených se v PLO mnohdy pohybuje už mezi 10 – 12°, což je tzv. kritický sklon. Kritický sklon svahu je úhel sklonu za kterého v případě erozně účinného deště, konkrétního tvaru terénu, podle půdního krytu vyjádřeného SLT, dle diferencovanosti podle hloubky půdy a podle erodovatelnosti závislé na půdotvorném substrátu, dojde k erozivním projevům na povrchu půdy, ať už jako eroze rýhová, nebo eroze plošná. Pro vymezení erozně uzavřených celků „E“ byla použita metodika multikriterální optimalizace (Macků 1988) umožňující kompletní hodnocení příčin a rizik ohrožení půd erozí. V soustavě kritérií pro hodnocení svahů proti erozi je hodnocení erozně účinného deště, tvar svahu, půdní kryt, erodovatelnost půd a hloubka půdy. Vlastním hodnocením je stanovení kritického sklonu svahu po vyhodnocení výše uvedených kritérií. V PLO 40 je průměrná četnost erozně účinných dešťů nejvyšší (1,8 - 2,1) na celém území Moravskoslezských Beskyd. Tvarem svahů vypuklých se snižuje negativní dopad na nejnižší, u vydutých naopak je nejvyšší. Půdní kryt je v celé oblasti vysoký (edafické kategorie F, A, D, S, B), střední u K, N. Hloubka půdy je všude vysoká nad 120 cm, výjimečně pouze 60-120 (Z, Y, N). Erodovatelnost půd podle půdotvorného substrátu je vysoká jedná se o jílovité břidlice a pískovce na flyši, podle půdního typu je tíže erodovatelná půda kambizemí, luvizemí a psedoglejů. Součet číselného hodnocení (6-9) určuje sklon svahu, odkdy se eroze může projevit. STANOVENÍ KRITICKÉHO SKLONU SVAHU V PODMÍNKÁCH PLO 40 NA ZÁKLADĚ BODOVÉHO HODNOCENÍ Četnost erozně účinného deště

Základní půdní typ kambizem modální

1,8 - 2,1

rankrová. Podzol

Svahy vypuklé

Svahy rovné

Svahy vyduté

6 ------ 12º

7------ 10º 40´

8 ----- 10º 20´

7 -----

8 ----- 10º 20´

9 -----

10º 40´

9º 40´

V přírodní lesní oblasti Moravskoslezské Beskydy se vyskytují tzv. pseudokrasové jevy. Při dřívějším některém zemětřesení se stalo, že mnohé svahy ujely, sesuly se a vytvořily dutiny, jeskyně, na povrchu zřetelné závrty. (Holuša,2000) Jsou tak postiženy jižní svahy pod Radhoštěm, jižní svahy Čertova Mlýna, Kněhyně, Ropice a severní, jižní i východní svah Lysé hory. Kromě nepravidelného zprohýbání svahů, výskytu závrtů, se území dále projevuje tak, že v důsledku mizení vody v dutinách do velkých hloubek, se na povrchu neobjevují prameny, nejsou stálá koryta potoků. Prameny se objevují až ve spodinách svahů, často jsou velmi vydatné. Přesné mapování těchto jevů nebylo provedeno. Rovněž nebylo nikdy zjišťováno zda na takových lokalitách trpí kultury nedostatkem vody, zda se to projevuje či neprojevuje menším přírůstem a tím jinou bonitou. Teprve výskyt konkrétní lokality jako je svážné území, nebo je extrémní svah anebo kombinace obojího, by měl být důvodem k tomu, aby byla lokalita navržena do lesů zvláštního určení podle zákona 289/1995 § 8, odst. 2 e.


87

FUNKCE LESA

6.1.2.3.4


Extrémní stanoviště

Jako extrémní stanoviště se označují plochy s nepříznivými podmínkami pro pěstování lesa anebo stanoviště, kde se les ve své existenci velmi těžko udržuje. Přirozená extrémní stanoviště jsou v PLO 40 stanoviště kategorií Z,Y,J,R, L. Vyskytují se ve všech lesních vegetačních stupních 3.-8. lvs. Pouze kategorie R, L je pouze v 6. lvs. Přirozená extrémní stanoviště jsou podmíněna reliéfem terénu (lesy na skalách, sutích, příkrých svazích, stržích, mělkých půdách), anebo extrémními klimatickými podmínkami vrcholového fenoménu kategorie 6Z, 7Z, 8Z. V SLT 4Z, 5Z se extrémnost kategorie projevuje i nebezpečím prosychání na mělkých půdách. Extrémnost kategorie Y se projevuje v nebezpečí stržení humusu, případně zbytku půdy na skalách a balvanitých sutích a tím znemožnění obnovy lesa. Extrémnost kategorie J je obdobná jako v kategorii Y, ovšem v roklinových javořinách se objevuje další fenomén a sice zničení lesa sesuvy půdy. Extrémnost kategorie 6R a 6L se projevuje v tom, že při zničení současných porostů se následně projeví absolutní nemožnost založení nového lesa. Všechny uvedené kategorie Z, Y, J, R, L jsou navrženy do ochranného lesa (01), pouze 8Z je navrhována do kategorie 02 – vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace. 6.1.2.4

Funkce rekreační

Rekreační funkce lesů se uplatňuje souborem účinků bioklimatických a estetických působících na osvěžení a zotavení člověka. Funkci rekreační mají téměř všechny veřejně přístupné lesy. Na převážné části rozlohy lesů se uskutečňuje rekreace v lesní přírodě ve formě volného užitku lesa. V oblasti příměstské rekreace, v místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení či intenzivní sportovní činnosti, kde se musí lesní hospodářství přizpůsobit požadavkům rekreace a cílevědomě vytvářet podmínky pro rekreační využití lesa, je rekreační funkce prvořadá a porosty se mohou zařadit do lesů zvláštního určení dle §8 odst. 2 písmena c) zákona č. 289/1995 Sb. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti přírodním živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, se zapláštěnými okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečištěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva. Podle převládajících rekreačních aktivit, vkusu a nároků návštěvníků lesa se mění i charakter rekreačních služeb poskytovaných lesním hospodářstvím od oblastí bez známek civilizace až po sportovní areály a parkové úpravy s intenzivní návštěvností a s restauračním zařízením. Rekreační potenciál lesů přírodní lesní oblasti Moravskoslezské Beskydy je dán existencí městských aglomerací na severu území a potřebou rekreace obyvatel těchto měst. Jedná se především o rekreaci jednodenní, krátkodobou k aktivnímu odpočinku, sportování, turistice. Dále jsou lesy této přírodní lesní oblasti využívány i k dlouhodobějším rekreačním pobytům, především formou individuální rekreace – rekreační chaty. Podle významu a uplatnění rekreační funkce můžeme lesy rozdělit do 5 tříd: 1. Lesy rekreačně nevyužitelné Do této třídy se řadí lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a kam je pro veřejnost zakázán , nebo značně omezen vstup. V PLO 40 se jedná o: a)

b)

88

Lesy v pásmu hygienické ochrany I.stupně podzemních a povrchových zdrojů vody, (označeny tabulkami a oploceny) - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí (popis jednotlivých funkcí v kapitole 6.2.2.1., soupis funkcí v Přílohách) Národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.3.1. a 6.2.3.2.


Hřeben Pustevny. LS Frenštát p.R.

Pustevny. LS Rožnov p.R.


FUNKCE LESA

2. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace: a) b) c) d)

e)

f)

Lesy ochranné - zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.1. Lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť, bývají označeny tabulemi - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2. Lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území - jedná se o maloplošná chráněná území, které mají vymezené ochranné pásmo zřizovací vyhláškou. Lesy v oborách a bažantnicích, kde je vstup zakázán po určité období a je usměrněn pohyb návštěvníků – obora Walaski (FM), kde je zamezen vstup veřejnosti), je zakreslena v mapě deklarovaných funkcí a dále je popsána v kapitole 6.2.8 Genové základny - tvořené souvislými porosty původních geneticky vhodných dřevin – genové základny: Čertův mlýn, Frýdek-Místek, Velké Polčané, Lysá hora, Lomná, Mosty, Trojanovice, Ondřejník, Kněhyně – Čertův mlýn, Salajka, Rožnovský, Hartisov, Kobylanka, Klíny, Smrk, Kněhyně Lesy v okolí kulturních památek zakresleny v mapě deklarovaných funkcí

3. Lesy s převažující produkční funkcí V lesích s převažující produkční funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž mohou plnit i zdravotně rekreační funkci. Využívány jsou převážně turisticky, při sběru lesních plodin a hub, sportovně, apod.. Zpravidla se jedná o kategorii lesa hospodářského.

4. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují podmínky pro vyhlášení kategorií. Většinou se jedná o části porostů podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji, lesy v blízkosti lyžařských areálů apod.. a)

b) c) d)

Lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální i hromadné rekreace, zdravotnických zařízení, letních a sportovních táborů např. lokality: Ondřejník (okres FM), Visalaje (FM), Smrk (FM), Bílý kříž (FM), Krásná (FM), Mezivodí (FM), Radhošť (VS), Bečvy (VS) atd. Lesy charakteru příměstských lesů např. lokality: okolí Frenštátu p. R. (NJ), Rožnova p. R. (VS), Třince (FM) Lesy v blízkosti významných turistických a historických objektů např. lokalita Pustevny a Radhoště (VS,NJ), Prašivá (FM) atd. Lesy v blízkosti sportovních areálů např. lokality u lyžařských vleků v Bílé (FM), Mezivodí (FM), Pustevnách (NJ), Zlatníku (FM), Metylovicích (FM), Lysé hoře (FM), Řece (FM) atd.

Lokality lesů s podporovanou rekreační funkcí jsou zakresleny v mapě funkčního potenciálu .

5. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí Do této třídy dle rekreačního významu se zařazují lesní části vyhlášené nebo navržené jako lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) - lesy lázeňské a 2 c) - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. a) Lesy lázeňské - les spadající do této kategorie se však v PLO 40 nenachází. b) Rekreační lesy– lesy, které slouží k soustředěné rekreaci občanů v blízkosti měst (příměstské lesy) nebo v rekreačních oblastech (pro víkendovou či dlouhodobou rekreaci). PLO 40 je velmi využívána k rekreaci jak krátkodobé (jednodenní) tak i k dlouhodobé (vícedenní). Hornatý terén přírodní lesní oblasti je atraktivní pro letní turistiku a cykloturistiku i pro sběr lesních plodin, v zimním období pak pro zimní sporty (lyžování sjezdové i běžkařské). Z hlediska dlouhodobé rekreace je PLO 40 využívána jednak v podobě individuální rekreace, existuje zde množství chatových kolonií, jednak v podobě hromadné rekreace, což jsou dětské tábory nebo rekreační střediska nacházející se v celé přírodní lesní oblasti.


89

FUNKCE LESA


Rekreační lesy vyhlášené jako lesy zvlášního určení podle zákona č. 289/95 § 8 odst. 2 c) se zde však nenacházejí. Je to dáno tím, že na převážné části rozlohy lesů se uskutečňuje rekreace ve formě volného užitku lesa. Ale v místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení, kde se musí lesní hospodářství přizpůsobit požadavkům rekreace a cílevědomě vytvářet podmínky pro rekreační využití lesa je rekreační funkce prvořadá a porosty se mohou zařadit k lesům zvláštního určení. Také lesy v oblasti s intenzivní sportovní činností v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech všeobecně mají charakter příměstských lesů s obdobným způsobem hospodaření. Stálo by za úvahu, zda lesy v okolí nejvíce využívaných lyžařských areálů a velkých chatových osad v PLO 40 měly být zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení, aby se zohlednily zvýšené nároky na hospodaření v lese vyplývající s jejich rekreačního zatížení. Oblasti s největším rekreačním využitím v PLO 40 jsou zakresleny v mapě funkčního potenciálu.

6.2

Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Komentář:

Deklarovaný veřejný zájmem, který se vztahuje k lesním pozemkům, je vyjádřen ustanovením zákonů (např.lesní zákon, vodní zákon o ochraně přírody ap.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivnit základní, tj. produkční funkci lesa tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňují natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do jiných než kategorie lesů hospodářských. O tom rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7 a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze zařadit lesy do lesů zvl.určení. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvl.určení (§ 8, odst. 1 a 2) jiný oprávněný zájem, nebo zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkci produkční. V těchto lesích jsou vlastníci povinni strpět omezení při hospodaření v nich, avšak mají právo na náhradu za újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osbám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (viz § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3 - 6). Přehled veřejných zájmů pro PLO 40 je členěn podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí. Opisy úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné zájmy deklarovány, jsou podle okresů v Přílohách OPRL. 6.2.1

Ochranné lesy

6.2.1.1

Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (§ 7, odst. 1, písm. a) zákona 189/95 Sb.)

Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT mimořádně nepříznivých stanovišť, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Po provedených revizích náleží do lesů ochranných v PLO 40 lesy na lesních typech s touto výměrou: 3Y1 - 0,40 ha

3J3 - 3,49 ha

4Y1 - 5,29 ha

4Z3 -

3J9 - 54,96 ha

5,79 ha

5Y0 - 12,91 ha 5Y1 - 6,94 ha 5Z2 - 7,56 ha 6Y1 - 2,05 ha 90

6Z2 - 179,20 ha

5J3 - 53,36 ha 6L1 - 1,69 ha

5J6 - 7,35 ha

5J9 - 365,20 ha

6R1 - 7,99 ha


Pohled z Pusteven na rožnovskou část NPR Kněhyně-Čertův mlýn.

Vrcholový porost na Radhošti. LS Frenštát p.R., oddělení 230D 70/20


7Y1 - 2,70 ha

FUNKCE LESA

7Z4 - 118,86 ha

Celková výměra a zároveň potenciální výměra ochranných lesů v PLO 40 by mohla být 836 ha. 6.2.1.2

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech (§ 7, odst. 1, písm. b) zákona 189/95 Sb.). V PLO 40 jsou to lesy na souboru lesního typu 8Z. Na území Moravskoslezských Beskyd je výměra lesů v této kategorii 8Z 20 ha. Při tvorbě nového LHP na LHC Frýdek-Místek by měla být tato kategorie vylišena, rovněž tak je navržena pro překategorizaci na LHC Ostravice. 6.2.1.3

Lesy v klečovém lvs (§ 7, odst. 1, písm. c) zákona 189/95 Sb.) V PLO 40 se nevyskytují.

Tabulkka č.61.

PŘEHLED SOUČASNÉ KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH K. 1.1.2000

LHC LHC Ostravice

Okres Frýdek - Místek

(1994 - 2003)

Okres Frýdek - Místek: 103 J, 105 F, 107 D, 108 F, 109 G, 111 B, 112 D, 113 D, 116 H,J, 118 D 124 F, 134 C 214 B, 236 C 427 C 409 A, 519 B,C, 524 F 554 A 515 D, 517 D, 518 F,G,H, 530 C, 535 B, 542 E, 549 C k.ú. Čeladná k.ú. Bílá k.ú. Malenovice k.ú. Ostravice I, II k.ú. Staré Hamry

Celkem Upozornění: Při obnovách LHP a LHO a při uvedení kategorií do č.289/1995Sb., § 59, odst. 6 dojde v kategorizaci lesů ochranných ke změnám. 6.2.2

6.2.2.1

Výměra (ha)

Lokalizace (okres, odd., porost)

72,41 19,17 29,44 1,05 17,87 9,81 57,35 10,46 77,65 11,31 44,02 18,89 65,69 217,56

souladu se zákonem

Vodohospodářské a vodoochranné lesy

Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů

Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů jsou vylišována jako pásma stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Vymezení pásem hygienické ochrany vodních zdrojů stanovuje zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb. „o vodách‘‘ (vodní zákon). Tímto zákonem bylo upraveno vymezení pásem hygienické ochrany (PHO) pouze na I. a II. stupeň. Pásmo hygienické ochrany I. stupně – slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. Pásmo hygienické ochrany II. stupně – slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.


91

FUNKCE LESA


Zákonem č. 14/1998 Sb. se ruší „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (na základě § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu - vydalo ministerstvo zemědělství ČSR - hlavní hygienik ČSR - přípisem č.j. HEM - 3 24.2. - 1.9.1978) – podle které byly vylišovány I., II., III. stupeň PHO a u PHO II. stupně vnější a vnitřní pásmo. Tímto nejsou měněna pásma hygienické ochrany vylišená před platností zákona č. 14/1998 Sb. Ty stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vodního zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů formuluje vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb. ze dne 10. června 1999. Dle lesního zákona č.289/1995 Sb. § 8 odst. 1a) jsou všechny lesy ležící v I. PHO zařazeny do lesů zvláštního určení. Vetší komplexy lesů v I. pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů jsou v okolí vodárenských nádrží Šance a Morávka (LHC Ostravice a LHC Frýdek-Místek), v ostatních případech se v PLO 40 jedná převážně o plochy menších výměr (studny, vrty, pramenné jímky). Lesy v pásmech II. a III. hygienické ochrany vodních zdrojů mohou být vyhlášeny jako lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 2 e) lesního zákona rozhodnutím orgánu státní správy na základě návrhu vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Přehled pásem hygienické ochrany za celou lesní oblast je uveden v tabulkové příloze. 6.2.2.2

Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Podnět k prohlášení přírodního zdroje za léčivý nebo k prohlášení přírodních minerálních vod stolních může dát obecní úřad v jehož obvodu je zdroj, nebo organizace, která hodlá zdroj využívat a podává jej Českému inspektorátu lázní a zřídel (dále jen ČILZ). Vlastní prohlášení vydává na návrh ČILZ ministerstvo zdravotnictví . Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. Lesy, které se nachází v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů jsou dle zákona č. 289/1995 Sb. § 8 odst. 1 písm.b) zařazeny do lesů zvláštního určení. V ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů by se mělo hospodařit tak, aby nedocházelo ke zhoršení kvality vody a ke snížení její vydatnosti. Za tímto účelem je pak v těchto lesích třeba: • zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod : - upřednostňovat maloplošný podrostní způsob hospodaření, nepoužívat holosečného způsobu - realizovat obnovu v co nejkratší době - provádět ochranu proti erozní činnosti • soustavně řešit zpomalování odtoku povrchových vod: - hrazením bystřin a stavbou malých vodních nádrží • protierozní ochranu a ochranu vegetačního krytu řešit: - zákazem místní těžby kameniva a sypkých materiálů - trhací práce provádět jen v nezbytně nutné míře jako trhací práce malého rozsahu - lesní cesty budovat s odvodňovacími příkopy bez použití trhavin Přírodní zdroj léčivých vod: LOKALITA ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – v níž je přírodní léčivý zdroj NP 536 (k.ú. Rožnov pod Radhoštěm), pro který bylo rozhodnutím ministerstva zdravotnictví – Českého inspektorátu lázní a zřídel č.j. ČIL-442-7.11.1994/4450 z 7.1.1994 stanoveno prozatimní ochranné opatření, kterým je stanoveno ochranné pásmo.

92


Vodní nádrž Šance a přilehlé porosty zařazené do PHO1. LS Ostravice


6.2.2.3

FUNKCE LESA

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)

Území PLO 40, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod, je téměř celé zahrnuto do tří chráněných oblastí (CHOPAV). Nařízením vlády č.40/1978 Sb. ze dne 19.4.1978 byla zřízena CHOPAV Beskydy a nařízením vlády č.10/1979 Sb. ze dne 10.1.1979 byly zřízeny CHOPAV Jablunkovsko a CHOPAV Vsetínské vrchy. Hranice CHOPAV Beskydy, Jablunkovsko a Vsetínské vrchy jsou zobrazeny v mapě deklarovaných funkcí. Pro hospodaření v lesích ve všech třech oblastech CHOPAV se zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků o více než 25 ha v jednotlivých případech, a celkově smí být snížen rozsah lesních porostů v celé oblasti nejvýše o 500 ha proti stavu při vyhlášení oblasti za CHOPAV. Dále se zakazuje odvodňovat lesní pozemky o výměře přesahující 250 ha souvislé plochy. 6.2.2.4

Povodí vodárenských a vodohospodářsky významných toků

Vodárenskými toky jsou úseky vodních toků určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Vodárenské toky a jejich povodí stanoví vyhláškou ústřední vodohospodářský orgán republiky po projednání s dotyčnými ústředními orgány státní správy. Přehled vodárenských toků (Ostravice – nad přehradou Šance, Morávka – nad přehradou Morávka, Lomná) je v tabulkových přílohách, jejich povodí jsou vyobrazena v mapce povodí a v mapě deklarovaných funkcí. V PLO 40 se také nacházejí dvě vodárenské nádrže: Šance a Morávka. V kapitole Hydrografie a hydrologie PLO 40 jsou vyjmenovány vodohospodářsky významné vodní toky (Bílá a Černá Ostravice, Ostravice, Řečice, Morávka, Skalka (Nytrová), Slavíč, Mohelnice, Ropičanka, Olše, Lomná, Tyrka, Stonávka,Ondřejnice, Lubina, Jičínka), jejich povodí jsou vyobrazena na mapce povodí. 6.2.3

Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny PLO 40

6.2.3.1

Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací

Národní parky – na území PLO se nenachází žádný národní park. Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace (NPR) jsou maloplošná chráněná území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Území za národní přírodní rezervaci vyhlašuje ministerstvo životního prostředí vyhláškou a stanovuje zde bližší podmínky ochrany. Hospodaření v národní přírodní rezervaci (NPR) je určeno plánem péče, který schvaluje orgán ochrany přírody (MŽP) zpravidla na období 10 let. Pověřením MŽP správu NPR provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo Správa CHKO, pokud se zvláště chráněné území nachází na území CHKO. Do PLO Moravskoslezské Beskydy patří tyto NPR: Okres Frýdek-Místek NPR Čantoryja – k.ú. Nýdek Zřízena vyhláškou ONV FM ze dne 20.1.1983 na území 39,45 ha, z toho půda určená k plnění funkcí lesa (PUPFL) zaujímá 39,45 ha. Hlavní motiv ochrany NPR Čantoryja kamenitých sutích s nevyvinutou půdou.

jsou přirozené lesní ekosystémy pralesovitého vzhledu na

Plán péče pro NPR je zpracován na období 1999 – 2008. NPR je ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pobočky v Ostravě. NPR Mionší – k.ú. Dolní Lomná, Horní Lomná


93

FUNKCE LESA


Zřízena Vyhláškou Ministerstva školství a osvěty č.143.547 – V ze dne 31.1.1933, ve znění Výnosu MK č.12.849/54 – HSO/4 ze dne 10.3.1954 na území 169,70 ha, z toho PUPFL zaujímá 169,70 ha. Hlavní motiv ochrany jsou přirozené lesní ekosystémy 5. a 6.vegetačního stupně, zbytky pralesovitých jedlobukových porostů, bezlesé polany s výskytem vzácných druhů rostlin . NPR Mionší je součástí CHKO Beskydy. Plán péče pro NPR byl zpracován jako součást plánu péče pro CHKO Beskydy na období 1999 - 2008. Správu NPR provádí Správa CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm. NPR Mazák – k.ú. Staré Hamry Vyhlášena Výnosem MŠK č.18.986/55 ze dne 4.7.1956 na území 61,67 ha, z toho PUPFL zaujímá 61,67 ha. Hlavní motiv ochrany jsou přirozené lesní ekosystémy 6. a 7.vegetačního stupně. NPR Mazák je součástí CHKO Beskydy. Plán péče pro NPR byl zpracován jako součást plánu péče pro CHKO Beskydy na období 1995 - 2004. Správu NPR provádí Správa CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm. NPR Salajka – k.ú. Bílá Vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury PUPFL.

č.18.276/55-A/6 ze dne 4.7.1956 na území 21,26 ha

Hlavní motiv ochrany je zachovalý zbytek původního jedlobukového karpatského pralesa. NPR Salajka je součástí CHKO Beskydy. Plán péče pro NPR byl zpracován jako součást plánu péče pro CHKO Beskydy na období 1995 - 2004. Správu NPR provádí Správa CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.

Okres Frýdek-Místek a Vsetín NPR Kněhyně –Čertův mlýn – k.ú. Čeladná, Prostřední Bečva, Trojanovice Vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury 3. 500/89 ze dne 19.1.1989 na území 195,02 ha, z toho PUPFL zaujímá 195,02 ha. Hlavní motiv ochrany jsou přirozené lesní ekosystémy 5., 6. a 7.vegetačního stupně. NPR Kněhyně – Čertův mlýn je součástí CHKO Beskydy. Plán péče pro NPR byl zpracován jako součást plánu péče pro CHKO Beskydy na období 1995 - 2004. Správu NPR provádí Správa CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.

Okres Nový Jičín NPR Radhošť – k.ú. Trojanovice Vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury 3.500/89 ze dne 19.1.1989 na území 143,93 ha PUPFL. Hlavní motiv ochrany jsou přirozené lesní ekosystémy 5. a 6.vegetačního stupně. NPR Radhošť je součástí CHKO Beskydy. Plán péče pro NPR byl zpracován jako součást plánu péče pro CHKO Beskydy na období 1994 - 2003. Správu NPR provádí Správa CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.

6.2.3.2

Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách

Dle § 8 odst. 2 písm. a) lesního zákona č. 289/1995 Sb. mohou být lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách zařazeny do lesů zvláštního určení. O zařazení do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

94


NPR Salajka. LS Ostravice, oddělení 345E

NPR Mionši. LS Jablunkov


FUNKCE LESA

Chráněné krajinné oblasti: Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání se provádí podle zón odstupňované ochrany (I. – IV.) tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Způsob hospodaření v zónách je stanoven orgány ochrany přírody plánem péče pro jednotlivé CHKO, a to zpravidla na období deseti až patnácti let. CHKO Beskydy - byla zřízena výnosem MK ČSR č.j.5373/73 ze dne 5.3.1973. PLO 40 je z větší částí tvořena Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. Celková rozloha CHKO Beskydy je přibližně 111 380 ha. Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí, k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. Plán péče pro CHKO Beskydy je zpracován a schválen na období 12.1.1999 – 2009.

Přírodní rezervace, přírodní památky, národní přírodní památky Přírodní rezervace (PR) je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní rezervace vyhlašuje okresní úřad vyhláškou. Správu a hospodaření dle schváleného plánu péče v přírodní rezervaci provádí referát životního prostředí příslušného okresního úřadu. Plán péče se zpracovává na období 10 let. Přírodní památka (PP) je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický, případně naleziště vzácných nerostů, ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s regionálním významem. Přírodní památkou může být i objekt, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní památku vyhlašuje okresní úřad vyhláškou. Správu a hospodaření dle schváleného plánu péče v přírodní památce provádí Referát životního prostředí příslušného okresního úřadu. Plán péče se zpracovává na období 10 let. Národní přírodní památka (NPP) je geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů, vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. V PLO 40 se žádná NPP nenachází.

Ve správě Okú Frýdek-Místek PR Skalka – k.ú. Kunčice pod Ondřejníkem Zřízena vyhláškou Okú Frýdek – Místek ze dne 18.10.1993, na rozloze 35,44 ha PUPFL. Posláním rezervace je ochrana přirozených starých jedlobučin na západním svahu horského masivu Ondřejníku. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.

PR Bukovec – k.ú. Bukovec Zřízena vyhláškou ONV Frýdek – Místek ze dne 21.1.1988, na celkové výměře 7,34 ha, z toho PUPFL zaujímá 1,26 ha. Hlavním motivem ochrany jsou mokřadní podhorské louky rašelinného typu s přilehlými lesními porosty, jako zbytek přirozené geobiocenózy s výskytem chráněných druhů rostlin vážících se na rašelinná © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK – MÍSTEK

95

FUNKCE LESA


společenstva jako např. žebrovnice různolistá (Blechnum spicant) či hořec tolitový (Gentianum asclepiadea), orchidje (rody Dactylorhiza, Orchis). Plán péče je zpracován na období 1997 – 2005. PR Plenisko – k.ú. Písek Vyhlášena výnosem MŠK ČR č. 18.985/55 ze dne 4.7.1956 ve znění výnosu MK ČSR č.j. 14.200/88SÚOP ze dne 29.11.1988, na celkové výměře 16,25 ha a přitom zjištěná plocha PUPFL je 17,13 ha. Hlavním motivem ochrany je smíšený smrkobukový porost pralesovitého charakteru se skeletovým podkladem na jihovýchodním úbočí Moravskoslezských Beskyd. Plán péče je zpracován na období 1999 - 2008.

PR Vřesová stráň – k.ú. Mosty u Jablunkova Vyhlášena ONV Frýdek – Místek dne 27.2.1990, na celkové výměře 7,81 ha, z toho PUPFL zaujímá 1,83 ha. PR je určena k ochraně chráněných a mizejících druhů rostlin, je též biotopem ohrožené fauny a má nemalý význam estetický a krajinotvorný. Plán péče je zpracován na období 1996- 2005.

PP Pod hájenkou Kyčera – k.ú.Mosty u Jablunkova Vyhlášena ONV Frýdek – Místek dne 27.2.1990, na celkové výměře 6,75 ha, z toho PUPFL zaujímá 4,23 ha. Přírodní památka Pod hájenkou Kyčera je určena k ochraně rašeliniště a prameniště s hojným výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin. Plán péče je zpracován na období 1995 –2004.

PP Filipka – k.ú. Návsí u Jablunkova Vyhlášena ONV Frýdek – Místek ze dne 27.2.1990, na celkové výměře 1,11 ha PUPFL. Hlavním motivem vyhlášení je ochrana bývalé pastviny na jihovýchodním svahu s výskytem jalovce obecného (Juniperus comunis) v různých věkových stádiích. Plán péče je zpracován na období 1996 –2005.

PP Rohovec – k.ú. Návsí u Jablunkova Zřízena vyhláškou Okú Frýdek – Místek ze dne 15.1.1992, na celkové výměře 29,48 ha, z toho PUPFL zaujímá 28,44 ha. Hlavním motivem zřízení je ochrana četných hnízd lesních mravenců na této lokalitě tvořené převážně smrkovými porosty. Plán péče je zpracován na období 1999 – 2008.

Ve správě CHKO Beskydy :

Okres Frýdek-Místek PR Klíny – k.ú. Čeladná Zřízena výnosem Ministerstva kultury č.18.127/55, PUPFL zaujímá 63,49 ha.

.

Hlavním motivem ochrany jsou porosty místy pralesovitého charakteru na suťovitém svahu v jedlobukovém a smrkobukovém stupni. 96



FUNKCE LESA

Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004.

PR Mazácký grúnik – k.ú. Staré Hamry Zřízena výnosem Ministerstva kultury č.18.127/55, PUPFL zaujímá 54,83 ha.

.

Posláním rezervace je ochrana přírodě blízkých lesních porostů místy pralesovitého charakteru na prudkých svazích s četnými prameništi. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004. . PR Noříčí – k.ú. Trojanovice Zřízena výnosem Ministerstva kultury č.18.127/55, na celkové výměře 33,73 ha PUPFL. Důvodem ochrany jsou lesní ekosystémy na strmých svazích v 5. a 6. vegetačním stupni. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.

PR Poledňana – k.ú.Staré Hamry Zřízena výnosem Ministerstva kultury č.18.127/55, na celkové výměře 8,63 ha, přičemž zjištěná plocha PUPFL je 9,59 ha. Důvodem ochrany jsou lesní ekosystémy s přírodě blízkou dřevinnou skladbou na kamenitých svazích. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004.

PR Smrk – k.ú.Čeladná, Ostravice Vyhlášena Správou CHKO Beskydy č. 1/96 ze dne 22.2.1996, na celkové výměře 161,25 ha PUPFL. Hlavním motivem ochrany jsou lesní ekosystémy s výrazným zastoupením autochtonního smrku v nejvyšších polohách 6. a 7. lesního vegetačního stupně. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004.

PR Travný potok - k.ú.Morávka Zřízena výnosem Ministerstva kultury č.18.127/55, na celkové výměře 16,23 ha, z toho PUPFL zaujímá 16,23 ha. Hlavním motivem ochrany je lesní ekosystém s pralesovitou bučinou s jedlí a smrkem na kamenité a svažité půdě horských pramenišť. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.

PR Trojačka – k.ú. Hodslavice Zřízena výnosem Ministerstva kultury č. 3.022/69-II2 ze dne 20.2.1969, na celkové výměře 9,86 PUPFL. Hlavním motivem ochrany porost s přírodě blízkou dřevinnou skladbou a s výskytem kaprdiny jeleního jazyka (Phyllitis scolopendrium). Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004. PR V Podolankách – k.ú. Čeladná Zřízena výnosem Ministerstva kultury č.18.127/55, na celkové výměře 32,06 ha PUPFL. Hlavním motivem ochrany podmáčená smrčina na zrašeliněných půdách svěží a kyselé smrkové jedliny a malé plochy rašelinné smrčiny s výskytem mokřadní vegetace.


97

FUNKCE LESA



PR Čerňavina – k.ú. Tyra, Košařiska Zřízena vyhláškou Správy CHKO Beskydy č.5/99 ze dne 17.9.1999 na celkové výměře 32,54 ha, z toho PUPFL zaujímá 32,54 ha. Hlavním motivem ochrany jsou zachovalé přírodě blízké smíšené bukové porosty karpatského typu s ekotypem horského smrku, klenem a vtroušenou jedlí. Plán péče je zpracován na období 1999 – 2008.

PR Velký Polom – k.ú. Dolní lomná, Horní Lomná Zřízena vyhláškou Správy CHKO Beskydy č.6/99 ze dne 23.9.1999 na celkové výměře 74,63 ha, z toho PUPFL zaujímá 73,61 ha. Hlavním motivem ochrany jsou zbytky přirozených smrkových porostů s příměsí jedle a klenu na severním úbočí Velkého Polomu. Plán péče je zpracován na období 1999 – 2008. PP Kněhyňská jeskyně – k.ú. Čeladná Zřízena vyhláškou PZ ONV Frýdek-Místek ze dne 27.2.1990, na celkové výměře 1,0 ha, z toho PUPFL zaujímá 0,90 ha. Hlavním motivem ochrany je jeskynní systém beskydského pseudokrasu. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004.

PP Ondrášovy díry – Malenovice, Staré. Hamry Zřízena vyhláškou PZ ONV Frýdek-Místek ze dne 27.4.1990, na celkové výměře 4,50 ha, z toho PUPFL zaujímá 4,50 ha. Hlavním motivem ochrany je jeskynní systém beskydského pseudokrasu. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004.

PP Lišková – k.ú. Bílá Vyhlášena výnosem Ministerstva kultury 19.329/73 ze dne 29.9.1973, na celkové výměře 2,48 ha, z toho PUPFL zaujímá 2,41 ha. Hlavním motivem ochrany jsou lesní porosty smrkové s jedlí a bukem s bohatým výskytem řeřišnice trojlisté. Plán péče je zpracován na období 1995-2004.

PP Kyčmol – k.ú. Horní Lomná Zřízena vyhláškou PZ ONV Frýdek-Místek ze dne 22.2.1990, na celkové výměře 0,08 ha, z toho PUPFL zaujímá 0,05 ha. Hlavní motiv ochrany je bohatý výskyt kruštíku bahenního. Plán péče je zpracován na období 1999 – 2008.

PP Motyčanka – k.ú. Mosty u Jablunkova Zřízena vyhláškou PZ ONV Frýdek-Místek ze dne 27.2.1990, na celkové výměře 0,23 ha, z toho PUPFL zaujímá 0,23 ha. 98



FUNKCE LESA

Hlavním motivem zřízení je vlhká louka s bohatým výskytem prstnatce májového. Plán péče je zpracován na období 1999 – 2008.

PP Obidová – k.ú. Krásná Zřízena vyhláškou PZ ONV Frýdek-Místek ze dne 1.5.1991, na celkové výměře 7,28 ha, z toho PUPFL zaujímá 2,54 ha. Hlavním motivem zřízení je cenný mokřadní ekosystém s bohatým výskytem rosnatky okrouhlolisté a dalších chráněných druhů rostlin. Plán péče je zpracován na období 1991 – 2000.

Okres Nový Jičín a Vsetín

PR Huštýn – k.ú. Mořkov, Zašová, Trojanovice Zřízena vyhláškou Správy CHKO Beskydy č.1/99 ze dne 3.8.1999, na celkové výměře 11,91 ha, PUPFL . Hlavním motivem zřízení je ochrana cenného geomorfologického útvaru (mrazového srubu) tvořeného godulskými vrstvami a na něj navazujícího přirozeného lesního porostu s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů a zajištění celého ekosystému před vnějšími zásahy negativně ovlivňujícími přírodní procesy. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.

PP Velký Kámen – k.ú. Veřovice Zřízena vyhláškou Správy CHKO Beskydy č.3/99 ze dne 3.8.1999, na výměře 3,21 ha PUPFL. Hlavním motivem ochrany je geomorfologicky zajímavá lokalita se starými bukovými porosty. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.

PP Kladnatá-Grapy – k.ú. Horní Bečva Zřízena vyhláškou Správy CHKO Beskydy č.4/99 ze dne 3.8.1999, na celkové výměře 62,82 ha PUPFL . Hlavním motivem ochrany je pestrá geologická stavba s výskytem balvanitých, rašelinných půd ; biotop mokřadních druhů.

podmáčených a


6.2.3.3

Registrované významné krajinné prvky

Komentář: Podle zákona č. 114 z 19.II. 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v § 3 odst. 6 říká : Významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, jsou to zejména mokřády, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V § 4 odst. 2. se dále říká, že VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. O registraci VKP hovoří § 6 téhož zákona.


99

FUNKCE LESA


Odbory životního prostředí či městské úřady jednotlivých okresů daly zpracovat projekty pro registraci VKP. Např. okres Frýdek - Místek dal takto zpracovat 54 katastrů ze 103 katastrů okresu. V elaborátech podle rozlohy katastrů a výskytu cenných segmentů krajiny či lidských výtvorů, bylo registrováno v jednom katastru od 10 - 40 VKP. V těchto elaborátech jsou uvedena taky biocentra územního systému v úrovni lokální a regionální a navíc jsou zde registrovány kapličky, kříže, boží muka, prameny s různými stavbami, aleje, stromořadí. Na okrese Vsetín se do VKP navrhovaly drobné lesíky, které nebyly ani chráněnými plochami ani v systému ÚSES, ale splňovaly kritéria § 3 zák. 114. Okresní úřad Nový Jičín se zpracováním začal, ale prosazením názoru, že všechen les je významným krajinným prvkem se s registracemi lesa jako VKP přestalo. Měl by se prosadit názor, že registrovaným významným krajinným prvkem je pouze ten les (přesně co je vyjmenováno v § 3 zák. 114, který je ekologicky a esteticky významný a který ovšem není lesem chráněným či ochranným. Stálo by za úvahu jako významné krajinné prvky dále registrovat : - upravené studánky a prameny (často s drobnými stavbami). - pomníky, pomníčky, kříže. - pralesovité zbytky porostů s nejvyšší biologickou diverzitou druhů. - segmenty lesů s přirozenými vodními toky, bez potřeby vodohospodářských úprav. - významný výskyt mravenců rodu Formica, jednoho z nejdůležitějších bioregulátorů škůdců lesa. Je zřejmé, že registrace významných krajinných prvků je zcela nezvládnutý úkol, a objektivní registrace čeká na II. etapu tvorby OPRL či tvorby regionálních plánů krajiny. 6.2.3.4

Lesy v přírodních parcích

Přírodní park zřizuje orgán ochrany přírody obecně závazným právním předpisem (dle zákona č. 114/1992 Sb. § 12 ) k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn jako národní park, CHKO, NPR, PR, NPP, PP. Přírodní park se v PLO 40 Moravskoslezské Beskydy nenachází.

6.2.3.5

Archeologická a paleontologická naleziště, kulturní památky

Za kulturní památky, podle zákona č. 20/1997 Sb. o státní památkové péči, prohlašuje ministerstvo kultury ČR nemovité a movité věci, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, pro její hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické. Archeologické naleziště je místo archeologického nálezu, který je dokladem nebo pozůstatkem života člověka od počátku jeho vývoje do novověku. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu památek České republiky, který vede ústřední organizace státní památkové péče, jíž je Státní památkový ústav. V PLO 40 se nachází několik kulturních památek na lesním půdním fondu nebo v blízkosti lesa, jejich seznam je uveden v příloze. Archeologická náleziště zde nejsou. Pro hospodaření v lesích nacházejících se v bezprostřední blízkosti kulturních památek nejsou upravovány podmínky hospodaření a lesy zůstávají v kategorii lesů hospodářských. Pří hospodaření v těchto lesích by se mělo dbát na to, aby nedošlo k narušení nebo poškození kulturní památky, případně nepříznivé změny stavu jejího prostředí. 6.2.4

Lesy s deklarovanými zájmy rekreace

6.2.4.1

Lesy lázeňské

V PLO 40 Moravskoslezské Beskydy se nenacházejí v kategorii lesa zvláštního určení lesy lázeňské.

100



6.2.4.2

FUNKCE LESA

Lesy příměstské a rekreačně využívané

Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravějším prostředí lesa. Zvýšená návštěvnost těchto lesů opačně působí negativně na les. Oba vlivy se promítají ve vytvoření speciálních podmínek hospodaření v těchto lesích, a proto je lze zařadit i do lesů zvl. určení. Lesy příměstské a rekreační mohou být zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. c) lesního zákona na návrh vlastníka lesa nebo z podnětu orgánu státní správy lesů. V rámci PLO nejsou vyhlášeny příměstské lesy a lesy rekreační.

6.2.5

Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce

6.2.5.1

Lesy sloužící lesnickému výzkumu

a) Monitoračni plochy mezinárodního programu ICP Forests Evropské hospodářské komise OSN a Evropské komise jsou již od roku 1986 zakládány po celém území České republiky rovnoměrně podle lesnatosti v síti Gauss-Kr. souřadnic 16x16 km a 8x8 km. Plochy mají kruhový tvar o poloměru 18 m a provádí se na nich v pravidelných časových intervalech tato šetření: hodnoceni stavu koruny (defoliace, barevné změny), sociální postaveni stromu, měření dendrometrických parametru a fytocenologický snímek. Jako doplňující informace v nepravidelných intervalech se provádí listové, půdní a letokruhové analýzy. Výsledky sledování jsou pravidelně publikovány ve výročních zprávách ICP Forests. b) Výzkumné plochy VÚLHM pro testování potomstev a provenienční pokusy lesních dřevin MD a SM. Čtyři výzkumné plochy se nacházejí v okrese Frýdek-Místek a jedna v okrese Vsetín. (Přehled těchto ploch je uveden v přílohách, zakresleny jsou v mapě deklarovaných funkcí.) (Podrobně viz kap. 4.5.4.2.2) c) Na území PLO byly založeny (1974 - 1985) tzv. trvalé zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP) Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které jsou obhospodařovány Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady. Jedná se celkem o 53 ploch. Plochy na sebe nenavazují a jsou rozptýlené po celé PLO 40, VÚLHM nepožaduje jejich zařazení do lesů zvláštního určení. (Podrobně viz kapitola 4.5.4.2.1) Rovněž byly v PLO 40 založeny plochy pro vyhotovení výnosových tabulek. Bylo založeno 18 ploch v letech 1965-1970 pouze ve smrkových porostech. d) Vodohospodářský výzkumný objekt – výzkumné povodí „Červík“ , vyhlášené MLDP č.j. 32 452/5204/02, ze dne 30.5.1952, na výměře 181,60 ha PUPFL. Je zde sledován vliv depozice imisních látek a obnovy porostů na látkové složení vody v povrchových zdrojích (potocích). Měření provádí VÚLHM Strnady, pracoviště Frýdek-Místek. Vodohospodářský výzkumný objekt „Malá Ráztoka“ byl založen výnosem MLD č.32452/52-042 ze dne 30.5.1992. Výzkumný objekt je zřízen ke sledování změn odtokových poměrů povodí ve vazbě na přeměnu druhové skladby lesních porostů (přeměna buku na smrk). Lesy ve vodohospodářských výzkumných objektech jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. d zákona č. 289/95Sb jako lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce. Zákres ploch je uveden na mapě deklarovaných funkcí.

6.2.5.2

Lesy sloužící lesnické výuce

Lesy sloužící lesnické výuce v PLO 40 nejsou. 6.2.6

Lesy deklarující funkci bariérovou Komentář:

Ve vyhlášce č. 83/199 Sb. v příloze č. 3 jsou v hospodářském souboru 01 - mimořádně nepříznivá stanoviště vyjmenovány soubory lesních typů, které náleží do lesa ochranného. V zákoně č. 289/1995 Sb. o


101

FUNKCE LESA


lesích, je v § 8, odst. 2, řečeno: “Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním“, jde o lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. V oblastech jako je PLO 40 s lesnatostí cca 75 % má však takovou funkci snad každý ha porostní půdy. Jako lesy půdoochranné pro PLO 40 by se měly považovat lesy: - na půdách exponovaných postižených ujížděním svahů (svážná území) - zcela vyjímečně některé svahy ohrožené půdní erozí. (lesy na půdách s kritickým sklonem svahu, postižených introskeletovou erozí viz. kap. 6.1.2.3.1) Podle Směrnice Mze č. 18/97 při uvedení kategorií lesů do souladu se zákonem č.289/1995Sb., § 59, odst. 6 dojde v kategorizaci lesů k vylišení půdoochranných lesů jako kategorii lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 2, písm. e)) .

tabulka č.62 PŘEHLED LESŮ PŮDOOCHRANNÝCH A JEJICH VÝMĚRY NAVRHOVANÝCH PRO ZAŘAZENÍ DO KATEGORIE LZU

K.ú.

Malenovice

Výměry (ha) 334,48

K.ú.

Staré Hamry II.

312,16

Ostravice

K.ú. K.ú.

Staré Hamry I. Ostravice I.

160,29 243,53

Ostravice Ostravice

K.ú. K.ú.

Ostravice II. Čeladná

83,98 333,17

Ostravice Ostravice

K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. Okres K.ú. Okres

Čeladná Kunčice p. O. Pstruží Řeka Krásná Lhotka u FM Morávka Frýdek-Místek Trojanovice Nový Jičín


30,62 7,34 24,57 52,66 65,36 29,17 45,47 1 722,80 55,35 55,35

LHC Ostravice

Označení porostu

Frenštát p. R. Frenštát p. R. Frenštát p.R. Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek

104 B, 105 A, 106 B, 107 A,B,C, 108 D,E,F, 111 B, 112 G, 113 A,B,C,D,G, 114 A 108 E, 112 C,D,F,G, J, 114 A, 116 A,F,H,J, 117 F, 118 A,B,C,D, 120 C,E,F, 126 E, 127 C, 1334 C,D 147 A,E, 149 A, 1148 C, 158 C,D, 214 B, 218 A 408 A,B,C, 519 B,C, 521 C,D, 522 E, 523 A,C,D, 524 E,F, 525 C,D,E, 526 B,C,D, 528 A,B,C 427 C, 404 C,D, 408 A,B,C, 415 B, 526 B,C,D 5119 B, 528 A,C, 515 D, 517 D, 518 G,H, 530 A,B,C,D, 533 H, 535 a,B, 356 B,D, 541 A, 542 E, 549 B,C,E,F,G, 550 E, 551 E, 552 A,B,D,E, 554 A 151 A, 256 G, 261 A 151 A 141 K, 149 C 126 C – část, D, 140 A,B 411B, 413 A, 444 A 131 D,E 215 D, 229 C, 262 C, 274 A

Frenštát p. R.

231 D,E, 246 B,C,D, 256 G

Klimatickou funkci plní např. porosty podél větších komunikací (protihlukové pásy), porosty zadržující horizontální srážky (tuto funkci mají lesní komplexy v Chráněných oblastech přirozené akumulace vod – Beskydy a Jablunkovsko). Nejsou zvlášť vylišovány a zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Porosty s funkcí krajinotvornou rovněž nejsou zvlášť vylišeny. (viz kapitola 6.2.3. Registrované významné krajinné prvky).

102



6.2.7

FUNKCE LESA

Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti

Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystému, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťují reprodukční materiál těchto dřevin a tím plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. Komentář: Každý ekotyp dřevin má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přispůsobivost v místních stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření je odpovídající místní ekotyp nejstálejší formou a proto je nejodolnější. Liší se od ostatních ekotypů jedním, ale zpravidla více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci každé oblasti se i v rámci místního ekotypu vyskytují populace, které jsou přizpůsobeny úzce vyhraněným podmínkam. Takové subpopulace je tendence dnes nazývat ekodémy. Zpravidla v každé oblasti, v každém lvs a na určitém souboru přírodních podmínek (extrémní stanoviště, vodou ovlivněná stanoviště, živná stanoviště, kyselá stanoviště) takové ekodémy existují. Ekodémy se „vytvořily“ za pouhých 10 - 13 generací. Přírodní rezervace, chráněná území a vlastně celá území výskytu lesních dřevin jsou zdrojem reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku, po provedeném uznávacím řízení, kdy jsou zařazeny do uznaných porostů či jsou uznány jen výběrové stromy. Souvislejší plochy porostů v nichž jsou uznané porosty či výběrové stromy mohou tvořit genové základny, a ty již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně. Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovou porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu. Uznané porosty je nutno vylišovat i pro nepůvodní dřeviny. V PLO 40 Moravskoslezské Beskydy to platí pro smrk ztepilý, borovici lesní, modřín opadavý. I u těchto dřevin je vhodné nacházet dobře přizpůsobené populace. 6.2.7.1

Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archivy

Komentář: Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu genetické klasifikaci při tvorbě LHP (LHO) a respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měly třídit na: autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Udávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (vyjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starších 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka - 40 let, olše, bříza, osika - 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií. Uznané porosty A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty B - ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty C - porosty průměrné hospodářské hodnoty


103

FUNKCE LESA

Tabulka č. 63.


PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK V PLO 40 PODLE DŘEVIN Dřevina SM JD BO MD VJ DG BK DB KL JV JS JL LP HB OL CELKEM

Klasifikace A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A+B

Počet karet 132 733 15 347 0 2 0 9 0 1 2 0 174 183 0 0 3 38 0 0 3 7 0 1 0 0 0 0 0 0 327 1 321 1 648

Výměra 886,06 4 170,30 12,56 81,63 0 2,16 0 2,32 0 0,10 0,33 0 588,18 797,08 0 0 3,70 19,76 0 0 4,84 3,05 0 0,05 0 0 0 0 0 0 1 495,67 5 076,45 6 572,02

Semenné sady a klonové archivy Na území LS Frýdek na k.ú. Janovice je založen semenný sad buku lesního označený SS/BK/113/40/6 FM na ploše 2,87 ha. Jsou zde vysázení roubovanci původu z PLO 40 z 5.lvs a hlavně 6 lvs, celkem 649 ks 69 klonů. Na území LS Ostravice na k.ú. Čeladná je založen semenný sad třešně ptačí označený SS/TR/ /38/4 FM na ploše 0,90 ha. Jsou zde roubovanci z PLO 38 a 39 z 4.lvs, je zde 223 roubovanců, 76 klonů. Dále je na území LS Ostravice na k.ú. Čeladná semenný sad pro smrk ztepilý SS/SM/138/40/7 FM na ploše 1,40 ha. Zde jsou roubovanci z PLO 40, lvs 6-7, v počtu 472 ks, 96 klonů. Na území LS Frýdek k.ú. Janovice je založen klonový archiv smrku ztepilého KA/SM/40/7/FM na ploše 1,50 ha, kde je vysázeno 869 roubovanců ze 339 klonů z PLO 40 ze 6 - 8. lvs.

104


Genová základna "Hartisov". Kvalitní přirozená obnova smrku. LS Ostravice, oddělení 223F

PopisekBukový porost s poměrně vzácným v Beskydech česnekem medvědím (Alium ursinum) v 6. LVS na les. typu 6A3. LS Ostravice, oddělení 106D6


Tabulka č. 64.

FUNKCE LESA

PŘEHLED SEMENNÝCH SADŮ ZALOŽENÝCH Z MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO Z PLO

Č. 40 Číslo semenného sadu SS/SM/36/40/6/BO SS/SM/103/40/6/OL SS/SM/104/40/7/PR SS/SM/105/40/5/OL SS/BK/113/40/5/FM SS/KL/145/40/6/FM SS/JS/147/40/5/FM SS/SM/148/40/7/FM SS/SM/151/40/7/FM SS/TR/152/38/4/FM

6.2.7.2

výměra 1,25 2,00 1,58 3,45 2,87 1,10 1,00 1,40 1,50 0,80

Vlastník ŠLP Křtiny MZLU Brno LČR LS Šternberk Nadace Dr. Leopolda Prečana LČR LS Šternberk LČR LS Frýdek Místek LČR LS Frýdek Místek LČR LS Jablunkov LČR LS Ostravice LČR LS Frýdek Místek LČR LS Ostravice

Rok založení 1970 1982 1986 1988 1991 1996 1997 1996 1992 1999

Genové základny - stávající

Komentář: Genové základny (GZ) se zřizují k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci geofondu původních regionálních populací lesních dřevin. Jsou to souvislé komplexy převážně původních populací lesních dřevin nebo komplexy s vysokým podílem těchto populací takové rozlohy, které postačuje k udržení biologické různorodosti populace, a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce. Výměra základny nemá být menší než 100 ha. Základem pro zřizování GZ jsou přírodní lesní oblasti jako rámce regionálních populací lesních dřevin, které jsou v lesním hospodářství využívány. Základní způsob reprodukce v GZ je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se semeno pouze z téže genové základny. Ve vylišené jádrové části lze obnovovat pouze přirozenou obnovou. Tabulka č. 65.

GENOVÉ ZÁKLADNY

Lokalita Kategorizace číslo (okres) GZ Čertův mlýn les zvláštního určení - GZ 197 (VS) GZ FrýdekMístek 180 (FM) část Jestřábí

les zvláštního určení - GZ


181 (FM) GZ Lysá hora 182-1 (FM)

430 C-J, 431 C-F, 432 A-C, 433 AE, 436 D-F, 437 B LĆR – LS Frýdek

Dřevina l.v.s. BK, KL

Výměra (ha) 309,06

5.- 7. l.v.s. BK

365,00

5.- 6. l.v.s.

část Ropičník

GZ Velké Polčané

Vlastník a vylišení LČR - LS Rožnov


458 A13- jádrová zóna 453 A, 454 B, 455 B, 457 B-C, 458 A,B 144 D14, E12 – jádrová zóna 133 B,C, 143 A-E, 144 B,D-F, 152 B,C, 153 B, 154 A,B, 155 A LĆR – LS Frýdek-Místek jádro: 351 A13, 352 A12, 348 C, 349 B-C, 351 A, 352 A,B, 353 A,B, 354 B LĆR – LS Frýdek jádro: 444 B17y část 444 A,B


SM,JD

182,00

5. l.v.s.

SM

57,00

7.-8.. l.v.s.

105

FUNKCE LESA


Pokračování tabulky Lokalita Kategorizace číslo (okres) les zvláštního GZ Lomná 183 (FM) určení - GZ část Lačnov část Mionší

GZ Ondřejník 177-1 (FM)


GZ KněhyněČertův mlýn 177-3 (FM) GZ Salajka 193a (FM)


GZ Rožnovský 193b (FM)


GZ Kobylanka 196/1 (FM)




GZ Klíny 194 (FM)


GZ Lysá hora 195/3 (FM)


GZ Smrk 195/1 (FM)


GZ KněhyněČertův mlýn 195/2(FM)

106

Dřevina l.v.s. BK, KL, JS 5. l.v.s.

Výměra (ha) 640

SM,JD 4.-6. l.v.s.

1046

BK,KL

746,07

509 403, 406, 407

část Mališové doliny les zvláštního GZ Mosty 185 (FM) určení - GZ část Velký Polom část Gírová GZ Trojanovice les zvláštního určení - GZ 177-2 (NJ)

GZ Hartisov 196 (FM)

Vlastník a vylišení LĆR – LS Jablunkov

les zvláštního určení – GZ

625-628 LĆR – LS Jablunkov 301-306 314-328 LČR – LS Frenštát 219 B,D-F, 220 B-D, 221 C, 223 AD, 224 A-B, 225 A-C, 226 A-B, 227 A-C, 230 A-E, 231 G, 232 A-E, 233 A-B, 234 A-F, 235 A-D, 236 A-F, 237 A-F, 238 A-E, 239 A-C LČR – LS Frenštát 122 B-C, 123 A-B, 124 A-C, 126 AB, 127 A-C, 148 D, 149 D LČR – LS Frenštát

5.- 7. l.v.s.

BK

239,92

5. l.v.s. SM,BK,KL

49,50

260 D-F, 261 B 6.- 7. l.v.s. LČR – LS Ostravice SM,BK,KL,JD 340 A-C, 341 A-C, 342 A-E, 343 AG, 344 A-F, 345 A-E, 346 A-F, 347 5. l.v.s. A-F, 348 A-E, 350 D, 357 D-F, 358 A, 359 C-E, 360 B-D, 361 B-E, 363 A,C LČR – LS Ostravice SM,BK, (JD) 302 A-G, 309 A-D, 310 A-D, 311 AD, 312 A-F, 313 C-F LČR – LS Ostravice

5.- 6. l.v.s.

221 B, 222 A-E, 223 A-F, 226 A-D, 227 A,C,D, 228 B,C LČR – LS Ostravice

5.- 6. l.v.s.

119 B,D, 121 A, 122 D,E, 128 A-E, 130 C,D, 131 A,B, 132 C, 133 D, 134 E,135 B, 136 E, 137 A-C, 138 F LČR – LS Ostravice 561 A,B, 562 A-G LČR – LS Ostravice 119 C, 129 A-B LČR – LS Ostravice 526 A, 402 A-B, 403 B-D, 404 A-B, 405 E, 531 A-B LČR – LS Ostravice 551 A-D, 548 A-D, 549 A

SM, (JD)

BK, KL, (JD)

747,38

345,92

304,14

372,93

5.- 6. l.v.s.

BK, SM, KL 5.- 6. l.v.s. horský SM, JD,BK 6.- 8. l.v.s. horský SM

125,99

69,36

161,91

7.- 8. l.v.s. horský SM, BK, KL 6.- 8. l.v.s.

115,50



6.2.7.3

FUNKCE LESA

Zdroje reprodukčního materiálu

Komentář: Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál z celé PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. V rámci PLO č. 40 jsou vylišeny lesní vegetační stupně 3-8 .

I.

Vybrané lesní dřeviny

Smrk ztepilý (Picea excelsa) Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. VIII – západokarpatská, tvořená PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.

s příslušným vertikálním

Původní smrk se vyskytoval v 6. až 8. lvs. V 5. lvs se převážně vyskytuje smrk původu z Alp (Innsbruck) anebo z Jeseníků. Přesto je to velmi kvalitní smrk. Taktéž tento smrk převážně tvoří porosty i ve 4. lvs. „Chlumní“ smrk 3. a 4. lvs nezůstal v Beskydech zachován (od období subatlantika). V oblasti PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku: • vysokohorský (8.LVS) - minimální podíl • přechodný (7. LVS) • horský (5.-6. LVS) – rozhodující podíl Dále by měl být respektován klimaticko půdní ekotyp (ekodém) stanovišť extrémních Y, Z, N a stanovišť ovlivněných vodou O, P, G. V rámci PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy resp. semenářské oblasti VIII – západokarpatské jsou zdroje reprodukčního materiálu dostatečné. Borovice lesní (Pinus silvestris) Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. IX – beskydská, tvořená PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 39 (Podbeskydská pahorkatina) . Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.

s příslušným vertikálním

Borovice se v PLO 40 vyskytuje na 537 ha, převážně jako přimíšená dřevina, v čistých porostech se vyskytuje ve 3. a 4. lvs na LHC Rožnov. Její pěstování je doporučeno pouze na některých typech HS 01, HS 23 a HS 43. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK – MÍSTEK

107

FUNKCE LESA


V PLO č. 40 Moravskoslezské Beskydy se doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice: • chlumní (3.-4. LVS) – malý podíl • náhorní (5.-7. LVS) – ten se však ve skutečnosti vůbec nevyskytuje V rámci PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy, resp. semenářské oblasti č. IX – beskydská, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní více méně dostatečné. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí.

Modřín opadavý (Larix decidua) PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. Modřín se v PLO 40 vyskytuje na pouhých 376 ha plochy. Jeho kvalita není příliš valná, podstatně lepší je ve 4. lvs. Proto bylo požádáno MŽP o jeho pěstování pouze v HS 35, 41, 43, 45, 47 a 53. V rámci PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné.

II.

Ostatní lesní dřeviny

1. Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá (Abies alba) Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré téměř dostatečné. Chybí však jedle v 6.lvs a úplně v 7.lvs, zde ji není možno nahradit z ostatních částí semenářské oblastí. V rámci navržené semenářské oblasti bude možno zajistit případný výpadek v produkci reprodukčního materiálu jedle bělokoré (pouze 4.-5. lvs).

2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní (Fagus sylvatica) Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního vyhlášky č.82/96 nebo její novely.

je možný s příslušným vertikálním posunem podle

Buk se v PLO 40 vyskytuje všude od 3. po 7. lvs. I když vyhláška připouští používání jakékoliv dřeviny + jeden lesní vegetační stupeň, bylo by vhodnější používat semene vždy přesně z toho kterého lvs a hlavně je nutno od 5. lvs diferencovat 6. lvs a každopádně 7. lvs. Ještě důležitější je nalézt původní jedince buku a sbírat jejich bukvice pro zalesnění v kategoriích Z, Y, J, A N a v kategoriích V, O, P, G. V rámci PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy, resp. v navržené semenářské oblasti jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy se navrhuje zařadit mezi tzv. jádrové oblasti, kam by přenos reprodukčního materiálu nebyl povolen.

108



FUNKCE LESA

Dub letní (Quercus robur) a dub zimní (Quercus petraea agg.) V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy) je na stanovištích kategorií S, F, K, A, N, J, (B) od 3. po 4. lvs převládajícím druhem dub zimní, pro který byla navržena semenářská oblast tvořená PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Dub letní se v PLO 40 vyskytuje v 2. až 4. lvs na kategoriích U, L, H, O, V, P. Pravděpodobně v kategorii B se mohly vyskytovat oba druhy. Ovšem uměle se dub letní vysazoval téměř na všechny kategorie uvedené u dubu zimního, snad s vyjímkou Z, Y, J. Proto je u obou druhů nutno respektovat vlastně výše uvedené nároky. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o 3. a 4. lvs není zapotřebí mluvit o nějakém vertikálním posunu. V rámci PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy) pro oba druhy dubů nejsou zdroje reprodukčního materiálu vždy dostatečné (obaleč a tracheomykoza). Proto bude nutné využívat i ostatní zdroje v rámci moravské části Karpat (PLO 39 a PLO 41) s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistá (Tilia cordata) Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č.27 (Hrubý Jeseník) a 40 (Moravskoslezské Beskydy). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 40 - Moravskoslezské Beskydy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné. Podle údajů LHP je v PLO 40 129 ha lípy malolisté a pouze 0,11 ha lípy velkolisté. Obě lípy se vlastně ani v LHP nerozlišují a skutečné zastoupení lípy velkolisté se nezná.

Jasan ztepilý (Fraxius excelsior), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus) Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast tvořená PLO č. 40 (Moravskoslezské Beskydy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 40 – Moravskoslezské Beskydy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné. K javorům všeobecně lze připomenout, že i když se ve vyhlášce č. 83/96 javor mléč a klen nerozlišují, je v materiálech OPRL klen vylišován a jeho doporučování od HS 55 je specificky uvedeno.

(Kapitola byla zpracována podle zprávy výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady.)

6.2.7.4

Regionálně nepůvodní druhy dřevin

Podle vyhotovené analýzy porostních poměrů se v PLO vyskytují tyto regionálně nepůvodní dřeviny: smrk pichlavý 70,26 ha, smrk sivý 4,89 ha, smrk omorika 1,00 ha, jedle obrovská 3,10 ha, douglaska tisolistá 22,51 ha, borovice černá 2,31 ha, vejmutovka 4,52 ha, kosodřevina 20,69 ha, dub červený 1,95 ha, akát


109

FUNKCE LESA


0,81 ha, jírovec maďal 0,56 ha. Dále by se za regionálně nepůvodní dřeviny měl považovat modřín opadavý 376,43 ha, borovice lesní 536,63 ha, případně oše zelená 1,92 ha, a v 3-5 lesním vegetačním stupni i smrk ztepilý. Smrk pichlavý, smrk sivý (pocházejí ze Severní Ameriky) a smrk omorika (endemit z Bosny a Hercegoviny) jsou dřeviny, které byly použity pro zalesňování exhalačních holin v PLO Moravskoslezské Beskydy. Na všech stanovištích (5.-7.lvs) jsou běžně v současnosti předrůstány smrkem ztepilým, jedlí i bukem. Během 20 let z porostů zmizí. Jejich zavádění bylo zbytečné a nevhodné. Jedle obrovská a douglaska tisolistá (obě dřeviny původem ze Severní Ameriky) byly používány v nevelké míře, v případě jedle obrovské v nedávné minulosti , douglaska v období 80 - 100 let a o jejich následné pěstování bylo požádáno pouze pro douglasku v HS 45 a 47. Zde dosahuje nejvyšší produkce, nevytlačuje domácí dřeviny (vůbec se nezmlazuje) a pouze tyto HS jsou z velké části i mimo CHKO Beskydy. Ostatní HS jsou převážně v CHKO Beskydy a zde se s pěstováním jedle obrovské a douglasky tisolisté neuvažuje. Borovice černá (původem z jižní Evropy) a borovice vejmutovka (původem ze Severní Ameriky) se v PLO 40 rovněž na malých plochách jednotlivě vyskytují, ale i u nich se s jejich pěstováním nepočítá a nežádá se o povolení. Kosodřevina není geograficky původní dřevinou. Byla v minulosti použita při zalesňování odlesněného vrcholu Smrku v 60. letech a v 80. letech jí bylo použito při zalesňování exhalačních holin. Ale i ona pravděpodobně postupně vymizí, když bude předrostena smrkem. Nedoporučuje se její pěstování. Dub červený, akát (původem ze Severní Ameriky) a jírovec maďal (původní na Balkánském poloostrově) se v PLO 40 vyskytují pouze ojediněle. Pěstování se nedoporučuje. V případě dubu červeného se tento dobře zmlazuje a vytlačuje dub zimní. Borovice lesní a modřín opadavý jsou dřeviny, které jsou v PLO 40 vlastně nepůvodní, od konce doby ledové v případě modřínu a od r. 1968 v případě borovice. V tomto roce byla zničena snad původní, malá lokalita borovice lesní na Hutích pod Smrkem na stanovišti 5R-5T. Jinak se borovice už od období atlantiku nevyskytovala. O pěstování borovice bylo požádáno v HS 41,43,53 a modřínu v HS 35,41,43,45,47,53. U ostatních hospodářských souborů (55,57,71,73,75) ležících v CHKO Beskydy žádáno o povolení pěstování modřínu nebylo. Smrk ztepilý se v původních klimaxových lesích v 12.-15.století vyskytoval přirozeně v 6.lvs (současná výměra činí 1342 ha), a jeho výskyt byl při zastoupení cca 30 % pouze 400ha, dále v 7.lvs, kde jej z celé výměry 453 ha při zastoupení cca 70% mohlo být pouze něco přes 300 ha a konečně v 8.lvs, kde jej při 100 % zastoupení bylo asi 20 ha. Celková výměra smrku se tedy v posledním neporušeném klimaxovém stadiu mohla pohybovat pouze mezi 720 – 750 ha. Proto bylo požádáno Ministerstvo životního prostředí o povolení pěstování smrku i mimo HS 71,73,75,77,79,02. Pobočka Frýdek - Místek žádala MŽP odbor ochrany přírody a lesa o povolení zastoupení regionálně nepůvodních dřevin pro PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy a 2.10.2000 bylo vydáno závazné stanovisko MŽP: Tabulka č. 66.

REGIONÁLNĚ NEPŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN

Cílový hospodářský soubor 19,23,29 35 41 43 45 47 51 53 55,57,59 71,73,75,77,79,02 01

110

Dřeviny v % MD 10-15 MD 5-20 MD 5-10 MD 10-15, DG +-5 MD 5-10, DG +-2 MD 5-10



6.2.7.5

FUNKCE LESA

Podchycení dílčích populací dřevin

V PLO Moravskoslezské Beskydy je v současnosti založeno 21 genových základen. Pro původní „horský“ smrk jsou to: genová základna Smrk, která je v 6.-8. lvs vrcholu masivu Smrk; GZ Kněhyně – Čertův Mlýn, skládající se ze tří částí podle LHC. Část je v 6.-8. lvs masivu Kněhyně na LHC Ostravice pro dřeviny SM,BK,KL, část je na LHC Frenštát na vrcholu Kněhyně v 6.-7. lvs pro dřeviny SM, a část je na LHC Rožnov na vrcholu Čertova Mlýna v 5.-6. lvs pro dřeviny BK,KL. Další GZ je Lysá hora v 7.-8. lvs (uznána pro horský smrk) složená ze dvou částí a to na LHC Frýdek-Místek a LHC Ostravice. Dále jsou to genové základny pro nepůvodní smrk: na LHC Jablunkov je vylišena GZ Mosty ve dvou částech Gírová a Polom, obě části jsou v 5. lvs a obě jsou uznány pro SM a JD. GZ Velké Polčané na LHC Frýdek-Místek v 5. lvs je uznána kromě SM i pro JD. Dále jsou to genové základny na LHC Ostravice jako GZ Rožnovský a GZ Hartisov v 5.-6.lvs a GZ Salajka v 5. lvs. Všechny tyto genové základny dostatečně podchycují původní populace smrku a rovněž i nepůvodní smrk v 5.lesním vegetačním stupni. U „horského“ smrku jsou však v těchto základnách velmi ojedinělí jedinci ekodému „Z“ jak 7.lvs, tak 8.lvs (pravděpodobně vyhynul). GZ Hartisov s nepůvodním smrkem se však nachází i na souborech lesních typů 6H, 6O, 6P (azonálních v 5. lvs), kde se až do současnosti vyskytuje původní smrk ekodému podmáčených půd. Jedle bělokorá se v celé PLO 40 vyskytuje ve zbytkové populaci, je uznána taky v GZ Velké Polčané a Gírová. Z části je tak podchycena jen populace běžných stanovišť. Výrazná široká ekologická variabilita jedle (Z-S-B-H-O) však podchycena není. Je zapotřebí najít a uznat jako výběrové stromy jedince jedle ze SLT 5Y a SLT 5 O, 6 O. Dále je zapotřebí vyhledat jedince z lokalit 6. a 7. lvs. Buk lesní má v PLO 40 10 genových základen. Na LHC Ostravice jsou to GZ Klíny, GZ Kobylanka, GZ Rožnovský v 5.-6. lvs, dále je to GZ Salajka v 5.lvs a GZ Kněhyně – Čertův Mlýn v 6.-7. lvs. Na LHC Frenštát jsou to genové základny Ondřejník v 5. lvs, GZ Trojanovice v 5.-7. lvs a GZ Kněhyně – Čertův Mlýn v 6.-7. lvs. Na LZ Frýdek-Místek je to GZ Frýdek-Místek v 5.-6.lvs. A konečně na bývalém LHC Jablunkov je to GZ Lomná v 5. lvs. Buk lesní je uznán a podchycen v 5. lvs, 6. lvs, ale i v 7. lvs spolu se smrkem a částečně i klenem. Zatím není podchycena uznanými porosty škála stanovišť 3. a 4. lvs. Rovněž není podchycen ani buk na vodou ovlivněných stanovištích. Javor klen je podchycen v populaci Moravskoslezských Beskyd jak v 5. lvs (GZ Salajka, Lomná), tak v 6. či 7. lvs (GZ Kněhyně – Čertův mlýn a Trojanovice). Je to klen kamenitých , suťových stanovišť. Jasan ztepilý je uznán v GZ Lomná a je to jasan suťových stanovišť i stanovišť glejových pramenišť. V PLO 40 Moravskoslezské Beskydy se vyskytují další dřeviny jako habr obecný, bříza bílá, jeřáb ptačí, olše lepkavá, jejichž výskyt se pohybuje od 100-200 ha. Dále je to javor mléč, jilm horský, třešeň ptačí, olše šedá, vrba jíva, vrba bílá, jejichž výskyt je asi na 1-20 ha plochy. Tyto dřeviny se v oblasti udržují přirozeně, jsou příliš rozptýlené a v současnosti není nic známo o nějaké dílčí populaci.

6.2.8

Lesy s deklarovanou funkcí intenzívního chovu zvěře

6.2.8.1

Lesy v uznaných oborách

Obora Walaski Obora Walaski v katastrálním území Vendryně byla na žádost majitele uznána rozhodnutím Okú Frýdek – Místek č.j. RŽ-568/1954/96/Go/Se/206.1 ze dne 28.8.1996 na celkové výměře honebních pozemků 12,94 ha, z toho lesních pozemků je 7,61 ha. V oboře jsou stanoveny normované stavy u daňka skvrnitého a muflona. Okresní úřad stanovil konec právní účinnosti rozhodnutí o uznání Obory Walaski na den 31.3.2006.


111

FUNKCE LESA

6.2.8.2


Lesy v samostatných, uznaných bažantnicích

Na území PLO 40 Moravskoslezské Beskydy se žádná bažantnice nenachází.

6.2.9

Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

Na území PLO 40 Moravskoslezské Beskydy se lesy zařazované do této kategorie (jedná se především o lesy vojenské) nenacházejí. 6.2.10 Přehled stávajících kategorií Lesy ochranné Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích v PLO 40: celková výměra............253,11 ha

Lesy zvláštního určení a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně Jako lesy LZU podle § 8 odst. 1 písmene a lesního zákona byly vyhlášeny lesy o výměře 74, 09 ha na bývalém LHC Jablunkov, 276,09 ha kolem vodárenské nádrže Šance na LHC Ostravice a 75,24 ha kolem vodárenské nádrže Morávka na LHC Frýdek-Místek. Na LHC Frýdek-Místek, LHC Ostravice a LHC Frenštát p. R. budou další LZU v PHO I. vyhlášeny v rámci překategorizace lesů zvláštního určení. b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a minerálních vod Rožnov p. R. (okres Vsetín) prozatimní ochranné pásmo…………plocha PUPFL …..244,34 ha c) Lesy v národních přírodních rezervacích NPR Čantoryja (okres Frýdek-Místek)......................…………….. plocha PUPFL .....39,45 ha NPR Mazák (okres Frýdek-Místek).........................………………. plocha PUPFL .....61,57 ha NPR Salajka (okres Frýdek-Místek)........................………………. plocha PUPFL .....21,26 ha NPR Mionší (okres Frýdek-Místek).........................……………….. plocha PUPFL .....169,70 ha NPR Kněhyně-Čertův mlýn (okr. Frýdek-Místek, Vsetín).......……. plocha PUPFL .….94,55 ha NPR Radhošť (Nový Jičín).........................………………………… plocha PUPFL .....144,93 ha d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce Vodohospodářský výzkumný objekt – výzkumné povodí „Červík“ .....…… plocha PUPFL 181,52 ha Vodohospodářský výzkumný objekt – výzkumné povodí „Malá Ráztoka“.. plocha PUPFL 209,57ha

e) Lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách Lesy zvláštního určení jsou vyhlášeny pouze v těchto chráněných územích: Okres Frýdek-Místek PR Plenisko............................plocha PUPFL 16,25 ha PR V Podolánkách.................plocha PUPFL 32,17 ha PR Klíny.................................plocha PUPFL 65,98 ha PR Mazácký Gruník ..............plocha PUPFL 54,49 ha PR Poledňana........................plocha PUPFL 8,63 ha

112



FUNKCE LESA

f) Lesy potřebné k zachování biologické různorodosti Do této kategorie náleží genové základny: GZ Čertův mlýn (VS) .............. 240 ha GZ Trojanovice (NJ).................746 ha GZ Frýdek-Místek (FM)........... 365 ha GZ Velké Polčané (FM)....... ....182 ha GZ Lysá hora (FM).....................57 ha GZ Lysá hora (FM).....................69 ha GZ Lomná (FM)........................640 ha GZ Mosty (FM)........................1046 ha GZ Ondřejník (FM)....................240 ha GZ Kněhyně-Čertův mlýn (FM)...50 ha GZ Salajka (FM)........................747 ha GZ Rožnovský (FM)..................346 ha GZ Hartisov (FM).......................304 ha GZ Kobylanka (FM)...................373 ha GZ Klíny (FM)............................126 ha GZ Smrk (FM)............................162 ha GZ Kněhyně (FM)......................115 ha

6.3

Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů

6.3.1

Překryvy funkcí lesů

6.3.1.1

Lesy ochranné

Ve vyhlášených lesích ochranných dochází k překryvům účelovosti s vyhlášenými lesy zvláštního určení v jedné lokalitě. Tabulka č. 67.

PŘEKRYV SUBKATEGORIÍ LESŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Lokalita

Ostravice, vodní nádrž Šance 6.3.1.2

Překryv subkategorie lesů zvláštního určení Pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů

Výměra ha 5,34

Lesy zvláštního určení

Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem a zároveň i s jinými významnými funkcemi v lokalitách: Tabulka č. 68.

KATEGORIE LESŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A KATEGORIE FUNKCÍ LESA

Lokalita NPR Mazák (okr. FM) NPR Salajka (okr. FM) NPR Kněhyně-Čertův mlýn (okr. FM) PR Klíny (okr. FM)

6.3.2

Překryv subkategorií lesů zvláštního určení Lesy národních přírodních rezervací (2c) Lesy národních přírodních rezervací (2c) Lesy národních přírodních rezervací (2c) Lesy v PR, NPP a PP (3a)

Genová základna (3f)

Výměra ha 60,83


72,32


52,00


65,98

Priority funkcí lesa v rámci překryvů


113

FUNKCE LESA


Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 - 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL: a) b) c)

d)

6.3.3

Les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení Les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvl. určení dle § 8, odst.2 překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) při vyhlašování lesů zvláštního určení d l e § 8, o ds t . 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1. písmeno a - lesy v 1. zónách CHKO, PR, PP 2. písmeno b - lesy lázeňské 3. písmeno f - zachování biologické různorodosti - genové základny, prvky ÚSES 4. písmeno e - zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5. písmeno h - jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6. písmeno c - příměstské 7. písmeno d - lesnický výzkum a výuka 8. písmeno g - uznané obory a bažantnice

Střety zájmů a výhledy funkcí lesů

6.3.3.1

Střety zájmů vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesa

Lesy ochranné Hospodaření musí směřovat k ochraně proti erozi půdy, střety zájmů pro vlastníka lesa jsou dány také ustanoveními lesního zákona, ale vlastník má právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. Lesy zvláštního určení Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení u vlastníka lesa, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření dané rozhodnutím. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně - jedná se převážně o velmi malé plochy (oplocené) kolem podzemních zdrojů vody, rozsáhlejší plochy se nacházejí pouze okolo vodárenských nádrží, kde je omezení v těžební činnosti při využívání mechanizace, používání chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a ostatních minerálních vod - v ochranných nebo prozatímních ochranných pásmech je omezení v odvodňování a zakázáno znečišťování vod a léčivých zdrojů. c) Lesy v přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích - hospodaření je podřízeno ochraně přírody, řídí se schváleným Plánem péče nebo omezeními stanovenými při vyhlášení chráněného území. d) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreační funkce lokality nebo území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v blízkosti intenzívní zástavby rekreačních a sportovních zařízení . Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin ke splnění funkčních a estetických potřeb, poškozováním kmenů stromů. Převážná část příměstských lesů je ve vlastnictví měst a vzniklé ztráty jdou k jejich tíži jako provozovatelů. e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou hospodaření je podřízeno deklarované účelovosti a vyžaduje jemnější způsoby hospodaření, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti - Genové základny mají specifický způsob hospodaření, omezení v používání reprodukčního materiálu a ÚSES mají zvýšené požadavky na tvorbu smíšených, převážně listnatých porostů nebo skupin. g) Uznané obory a bažantnice - stavy zvěře jsou v rozporu s produkčními a ekologickými funkcemi lesa a obnova porostů při dalším provozu bude vyžadovat výrazně zvýšené náklady vlastníka.

114



FUNKCE LESA

h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – národní přírodní památky usměrňují pohyb osob a omezují stavební činnost, dále jsou zde řazeny vojenské lesy. 6.3.3.2

Střety zájmů vyplývající ze společenských požadavků

Podle celospolečenských požadavků jsou v územních plánech dokumentovány záměry činností v krajině, které mohou mít vliv na omezení hospodaření v lese, nebo v jejichž důsledku dochází k záboru půdy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Předpokládané záměry investiční výstavby v přírodní lesní oblasti a další činnosti související se zábory PUPFL se týkají dopravy, občanské a technické vybavenosti, vodohospodářské výstavby, rekreace atd. V rámci rekreace se předpokládá zábor PUPFL na výstavbu cyklistické stezky (k.ú. Krásná) prodloužení lyžařské sjezdovky (k.ú Ostravice), kde se však počítá pouze s dočasným záborem.

a

Jeden ze záborů PUPFL souvisí s rozšiřováním stávajícího kamenolomu (k.ú. Řeka). S vodohospodářskou výstabou, zde patří výstavby čistíren odpadních vod, dochází k záborům PUPFL na katastrálních územích Ostravice, Malenovice a Krásná. Zábory související s dopravou se převážně nacházejí na katastrálním území Mosty, Dolní Lomná, Staré Hamry.

Tabulka č. 69.

ZÁBOR PŮDY V PLO 40 Účel záboru PUPFL Doprava Rekreace a sport Vodohospodářská výstavba Bydlení a občanská vybavenost Povrchová těžba Zábor PUPFL celkem

Výměra v ha 1,20 0,77 0,22 0,45 0,40 3,04


115

FUNKCE LESA

116




7

OCHRANA LESA

OCHRANA LESA

Rozbor poškození a ohrožení lesů škodlivými činiteli

7.1

Základními informačními zdroji jsou roční statistická hlášení lesní hospodářské evidence (LHE), výstupy ze zpracování decenálních lesních hospodářských plánů (LHP), dále informace ze speciálních nezávislých šetření (působení imisí, poškození hnilobami, škody zvěří – projekty záchrany les.ekosystémů Nadace Beskydy) a aktivit (letecká aplikace dolomitu pro snížení acidity překyselených les.půd – VÚLHM Praha + PSL Krnov). Důležitým zdrojem jsou praktické poznatky revírníků a správců LČR, dále odborných lesních hospodářů a státní správy lesů. 7.1.1

Rozbor škodlivých činitelů v oblasti

O působení škodlivých činitelů za uplynulá 3 decennia vypovídají tabulkové přehledy uvedené v přílohách. Podíl škodlivých činitelů na nezdaru zalesnění 1964 – 1999; viz Příloha Podíl škodlivých činitelů na nahodilých těžbách 1964 – 1999; viz Příloha Údaje prezentují plochu 62 tis. ha lesa z 5 bývalých lesních hospodářských celků (LHC) a to: 1.-části LHC Frenštát + LHC Rožnov, 2.- celý LHC Ostravice, 3.-celý LHC Frýdek, 4.-celý LHC Jablunkov. Sečteny jsou roční průměry jednotlivých decennií s uvedením časového středu. Výsledky těchto statistik jsou spolu s dalšími nezávislými zjištěními (taxace, speciální šetření) využity k analýze dominantních vlivů, které jsou příčinou ztrát při obnově a výchově lesních porostů PLO 40. Upozornění: Statistiky LHE nebyly a nejsou doposud vyhotovovány za hospodářské soubory, ani dle 3 věkových stupňů. Informace o poškození dřevin (v ha a v m ) podávají pouze výstupy LHP do r. 1995. 7.1.1.1

Rozbor nezdaru zalesnění

Podíl opakovaného zalesňování (vylepšení) vůči prvnímu zalesnění za 35 let sledování činí 33%. Nejnižší míry nezdaru jsou dokumentovány na přelomu 60.let u LHC Jablunkov 14%, LHC Frýdek 22%, koncem 70.let u LHC Ostravice 18%, LHC Rožnov 21%. Nejvyšší objemy vylepšení byly prováděny mezi roky 1980-1995 prakticky v celé oblasti (37-55%). Souvisí s nezdary u kultur zakládaných po imisních velkoplošných těžbách, především ve vyšších polohách (nad 850 m n.m.) a na exponovaných stanovištích (SLT 5-6 N,A,F). V extrémních lokalitách přesahoval nezdar 100% (uváděno i 300% na Malchoru, a na Smrku). Po r.1995 lze pozorovat výrazný pokles celkového objemu zalesnění a v něm i podílu vylepšení. Porovnání vlivu jednotlivých škodlivých činitelů na nezdar zalesnění v posledních 5 letech s ročním průměrem za uplynulých 35 let prezentuje následující tabulka a grafikony. Tabulka č. 70.

PŘÍČINY NEZDARU ZALESNĚNÍ Škodlivý činitel

Výsadba (kvalita, manipulace) Sucho Buřeň Zvěř (okus, vytloukání) Zamokření Mrazové škody Klikoroh Hlodavci Těžba a přibližování Požáry Ostatní škody člověkem Imise Ostatní % nezdaru k 1. Zalesnění

% podíl na nezdaru zalesnění za 5 let za 35 let 17,8 28,4 25,6 23,6 21,7 19,1 11,0 7,4 6,9 3,3 4,6 2,7 2,3 2,2 2,3 0,7 1,8 2,2 1,9 2,1 1,8 2,1 1,1 5,1 1,0 1,0 32,7 32,9

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Frýdek – Místek

Soubor škod. činit. A K B Z K K H Z A A A A O

117

OCHRANA LESA


a) za období 5 let b) za období 35 let 13,3%

8,1% 1,0%

24,4%

1,0%

39,9% 29,6%

antropogenní - A buřeň - B hniloby - F

37,1%

hmyz - H

21,7%

klimatické - K

0,2%

ostatní - O

19,1%

2,2%

obratlovci - Z

0,1%

2 3%

Graf č. 10.

PODÍL ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ NA NEZDARU ZALESNĚNÍ

Ztráty suchem - se nejvíce projevovaly v letech 1981-83,1992-94. Choulostivé jsou především listnaté prostokořenné sazenice, smrk v pozdní jarní výsadbě. Výsadba - kvalita sadebního materiálu, včasnost výsadby s důslednou ochranou kořenů při každé manipulaci se v posledních 5 letech podílí na snížení % ztrát, které jsou připisovány na vrub lidského faktoru. Buřeň - podíl na ztrátách je vyrovnaný. K praktice celoplošného vyžínání se přidávají velmi úspěšné aplikace herbicidů (Roundup, Galant). Zvěř - v posledních letech se projevil nárůst škod v souvislosti s přemnožením drobných hlodavců (norník, hryzec) především na listnatých kulturách. Okus srnčí a vysokou zvěří je dlouhodobě vyrovnaný. Silně bývá dotčena jedle a klen. Zamokření je problémem údolních partií, svahových plošin i některých mírných svahů s vysokou hladinou spodní vody. Jedná se o půdní typy řady O,P,G,Hg a R. Nárůst nezdaru na podmáčených lokalitách je v posledních 5 letech podmíněn nadnormálními srážkami. Delší dobu se již také neprovádí údržba odvodňovacích systémů. Mrazové škody jsou častější na zamokřených plošinách a podél vodotečí, způsobeny bývají především pozdními mrazy v době narašení kultur. Dokumentovány jsou dále mrazové ztráty na velkoplošně zakládaných kulturách vyšších poloh (nad 800 m n.m.) po imisních kalamitních těžbách. Imise se projevovaly na nezdaru kultur především v období roků 1976 - 1990 (podíl 3-12%). V současnosti jsou projevy opadání jehlic smrku v předjaří vyjímečné, pozorovatelné pouze v oblastech vylišeného pásma B ohrožení imisemi. Vlivy ostatních činitelů na ztráty na zalesnění jsou nízké (pod 3%), pojednáno o nich bude blíže v dalších kapitolách. 7.1.1.2

Poškození starších porostů – rozbor nahodilých těžeb

Průběh nahodilých těžeb TN a těžby celkové TC v letech 1981 – 1998 udává následující tabulka a graf Tabulka č. 71.

PRŮBĚH NAHODILÝCH TĚŽEB A TĚŽBY CELKOVÉ (ROČNÍ ÚDAJE V TIS. M3)

Souhrn TC 491 dle SLHP

470

447

445

440

445

437

437

410

410

374

374

374

383

375

375

381

381 390

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

34,6

49,5

62,2

74,2

91,3

67,5

57,9

84,2 101,0 89,8

86,2 189,7 94,4

60,5

87,2

84,9 91,6

224,3 144,0 142,5 135,8 96,8

70,8

40,5

25,6

8,8

3,2

10,4

6,9

3,2

rok

1981

klimatické 76,8 faktory imise

8,6

5,4

9,3

10,6 27,4

hmyz

9,0

16,5

49,8

40,0

35,5

23,5

25,4

29,9

7,2

3,6

2,0

5,5

27,4

ostatní

54,5

30,4

65,3

58,6

51,6

53,2

33,8

39,2

40,6

48,1

47,2

48,1

58,0 73,5

1,0

99 156,9 1,5

37,3

17,9

6,0

6,6

4,6

64,3

17,8

19,0

16,4

17,3

TN

364,7 225,5 307,1 296,6 258,1 238,8 167,2 142,6 140,8 161,3 144,4 143,0 284,4 205,9 172,5 129,8 113,1 115,6 180,3

TC

507,0 481,0 481,8 479,7 445,5 452,2 445,1 440,9 421,1 353,0 298,6 296,7 346,5 326,9 372,5 348,5 358,2 357,7 387,9

%

118 Místek

72

47

64

62

58

53

38

32

33

46

48

48

82

63

46

37

32

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Frýdek –

32

47


OCHRANA LESA

600

500

tis. m3

400 ostatní hmyz imise klimat. SLHP Tì žba celková

300

200

100

0 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 rok

Graf č. 11.

DRUHY NAHODILÝCH TĚŽEB, TĚŽBA CELKOVÁ DLE LHE

Vážné poškození zdravotního stavu porostů z přelomu roku 1978-1979 (částečné oslabení imisemi + prudký mrazový zlom) přineslo problém nezbytné a urychlené obnovy souvislých, rozsáhlých ploch prosychajících kmenovin. Nejvíce byly dotčeny porosty vyšších poloh v horizontu 850-1100m n.m. Soustředěná imisní těžba byla nejvyšší v roce 1980, kdy na 764ha postižených porostů bylo smýceno 375tisíc m3 hr.b.k. Podstatný zlom ve výši imisních těžeb nastal až rokem 1985 a za roky doznívání imisní kalamity lze označit r.1987-1988. Zvýšený výskyt kůrovců je dokumentován ve 2 obdobích. Poprvé v letech 1983-1988 byly podnětem (kromě imisního oslabení a defoliace mrazem) přísušky let 1982-1983,1987. Druhá perioda navýšení následuje po suché periodě let 1990-1993. Podnětem byla i nezpracovaná hmota ze sněhových zlomů r.1993. Kůrovcové těžby v minulosti nevedly k souvislému odlesňování. I při extrémních imisních nahodilých těžbách vlivem důsledných ochranářských opatření, pravidelnému dozoru a okamžitým zásahům byla ohniska lokalizována. Prakticky tak bylo zamezeno vzniku kůrovcových kalamit na Beskydách. Za hazardérství lze v současnosti považovat pasivní přístup CHKO v rezervacích Pod Lysou horou, Smrk, Kněhyně, kde navzdory vyšší poloze způsobuje gradace kůrovce urychlení rozpadu kmenovin a místní ohniska jsou trvalým nebezpečím pro okolní porosty. Nahodilé těžby zpracovávající větrné vývraty a sněhové zlomy jsou v převážné míře rozptýlené. Vývraty jsou četnější v pasečných stěnách a na podmáčených lokalitách. Převládají v porostech starších 80 let. K soustředěným polomům o výměře nad 1 ha docházelo v 80.letech vyjímečně (LHC Jablunkov, Frýdek). Nárůst podílu nahodilých těžeb způsobených větrem v 90.letech způsobil zvýšený výskyt rozsáhlejších polomů (1999- LHC Ostravice, Rožnov). Sněhové prolomy se periodicky projevují 2-3 krát za decenium. Největší škody nastaly v r.1993 a to nejen na přehoustlých (přeštíhlených) smrčinách 4.věkového stupně, ale i v mladých kmenovinách 5.7.věk.stupně hřebenových poloh a porostů silně dotčených v minulosti ohryzem jelení zvěří. Rozsah lze odhadnout na 130-140 tis m3 hr.b.k.. Tato kalamita byla zpracovávána až do r.1995. V ostatních příčinách nahodilých těžeb jsou zahrnuty vlivy přísušků, působení ploskohřbetky, nekalamitního podkorního hmyzu, hniloby, ohryz zvěří, povodně a sesuvy. Příčiny nahodilých těžeb byly analyzovány každých 10let při tvorbě LHP daného lesního hospodářského celku. Srovnání podílu jednotlivých činitelů na nahodilých těžbách v průběhu 3 decenií a za posledních 5 let v dané oblasti dokumentuje následující tabulka a grafy.


119

OCHRANA LESA

Tabulka č. 72.


PŘÍČINY NAHODILÝCH TĚŽEB Škodlivý činitel

Vítr Imise Zamokření Sníh, námraza Ost.hniloby sm (Fomes anosus) Kalamitní kůrovci Václavka Zvěř Sucho Ostatní podkorní hmyz Ploskohřbetka Těžba a přibližování Ostatní škody % TN k TC

% podíl na nahodilé těžbě za 5 let za 35 let 48,8 28,6 3,2 21,5 9,6 8,2 10,4 7,6 6,5 7,6 10,2 6,2 2,0 1,9 1,6 1,7 0,3 0,4 0,2 0,2 0,1 + 0,1 + 7,1 40,2

Soubor škod. činit. K A K K F H F Z K H H A

16,1 46,9

O

a) za období 35 let a) za období 5 let 1,6% 7,1%

3,2%

16,1% 8,5%

1,7%

21,5%

antropogenní - A hniloby - F

10,5%

hmyz - H 9,5%

klimatické - K ostatní - O

6,4% 44,8%

obratlovci - Z

69,1%

Graf č. 12.

PODÍL SOUBORŮ ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ NA NAHODILÝCH TĚŽBÁCH

Výrazný pokles imisních těžeb trvá od r.1988. V současnosti jsou evidovány především u LHC Frýdek a Jablunkov. Výrazné snížení je dále patrné na souboru ostatních škod. V něm bylo prezentováno prosychání jedlí, souše z přísušků, z bleskových kol, ale i přirozená mortalita potlačených jedinců v přehoustlých porostech (uváděná příčina: zanedbaný pěstební stav). Zvýšení podílu klimatických činitelů (vítr, sníh) je markantní teprve v posledních 7 letech. Decenální souhrny absolutní výše nahodilých těžeb zapříčiněných větrem jsou ale oproti minulému deceniu u většiny beskydských LHC nižší (výjimkou je beskydská část LHC Rožnov). Nad úrověň 80.let se i při nižších celkových těžbách v letech 1993-1996 dostal výskyt kůrovců.

120 Místek



7.1.1.3

Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů

Tabulka č. 73.

HS 19 (29) (59)

45

51 (41) 53 55

57 (47) 01

OCHRANA LESA

OHROŽENÍM SE ROZUMÍ POTENCIÁLNÍ VLIV ŠKODLIVÉHO ČINITELE NA ÚROVNI KALAMITNÍHO STAVU.

Porostní typ DB JS, JL Ost. list. SM JD BK, DB Ost. list. SM JD BK, KL SM SM JD BK, KL Ost. list. SM JD KL, (BK) OL SM BK

75 SM 71, 73

1 4, 15 4, 6 4, (1) 1, 15, 11 1, 4, 15 4, 6, 15 1, 4, 15 1, (10),15 4, 15 4, 6, 15 1,4,(10) 1, 4, (10) 4, 15 1, 4, 6, 15 4, 6 1, (14), 15 1, 4, 15 1, 4, 6, 15 (4), 6 1 (4) 1, 4

2

3

1,2,13 2,11, 13 (4)

4

Věkový stupeň 5 6

2,11, 13 5

(2) 2, 11 13

7

8

13 (3) (7)

(2) (2, 5) 5

(4) (4) 1

11(12)

11(12) (3, 12), 7

2, 5 (4) (4)

9 10+ (11) (7, 9, 12) (7, 16) 3, 7, 12 (7, 16) (7) 7, (16) 1,12 (7)

5

(3, 7) (3, 7)

2 2, (5) 5

(4)

7 1, 3, (7, 12) (3, 7) (7) 7 (1, 2), 12

(1, 2, 5) (4)

1, (4, 15)

2

(1, 2), 7, (12)

Typy škodlivých činitelů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Sucho, mráz, zamokření Sníh, námraza Vítr Okus zvěří Ohryz – loupání zvěří Hlodavci Hniloby Sypavka, padlí Tracheomykózy Klikoroh

11. 12. 13. 14. 15. 16.

Žír hmyzu na asimilač.orgánech Žír podkorního hmyzu Václavka Žloutnutí SM s tracheomykóz.příznaky Buřeň Jmelí

7.1.2 Poškození porostů imisemi Nejvýznamnějším (plošným) zdrojem emisí v regionu severní Moravy a Slezska je Ostravskokarvinská aglomerace. Postižení jehličnatých porostů imisemi bylo pozorováno a popisováno na Ostravsku již koncem minulého století. Počátkem tohoto století byly pro velkostatky Slezská Ostrava (Sommer r. 1900) a Karviná (r. 1922) vyhotoveny analýzy, které porovnávaly růstové charakteristiky zdravých smrkových porostů s porosty poškozenými kouřovými plyny. Z dochovaných grafů lze vyčíst snížení hmotové produkce poškozených SM porostů o 75 - 80 % (na srovnatelných stanovištích mezi 20 - 60 rokem stáří). Správnost těchto zjištění zpochybňují nedostatky dané způsobem výběru a rozsahem měření. Byť byla provedena detailní dendrometrická analýza, bylo 2x7 vzorníků vybraných z různých porostů statisticky nedostatečným


121

OCHRANA LESA


souborem. Nikdy později nebyly v dané oblasti shledány smrkové porosty tak extrémně nízké bonity (dle Schwappacha r. 1902 mezibonita 8). Další dobové výpovědi až do čtyřicátých let tohoto století obecně hovořily o vzrůstajících škodách, silném prořeďování, hromadném odumírání smrku a především jedlí v okolí dolů a hutí. Míra poškozování nebyla tehdy podložena žádným seriozním šetřením. Velmi odlišné přístupy vlastníků k hospodaření (tlak na dolovinu - obmýtí 60 let), odlišné metodiky zařízení lesa soukromých taxačních kanceláří (nesjednocená HÚL), teprve rodící se lesnická politika mladého Československého státu, okupace a 2.svět. válka, poválečné společenské přeměny,to vše jsou vnější fenomény, které vyjadřují obtížnost a takřka nemožnost podání svědectví o působení imisí až do roku 1955. V Moravskoslezských Beskydech se poškození lesních porostů začalo výrazněji projevovat v polovině 60. let zřejmě v souvislosti se změnami v technologii a nárůstem zdrojů emisí na Ostravsku. Nástup poškození v polovině 60. let je dáván do souvislosti nejen s prudkým poválečným rozvojem hutní výroby a průmyslu, ale především se změnou politiky ochrany ovzduší. Jedná se o tzv. strategii vysokých komínů (elektrárna Dětmarovice 269 m), která sice ulehčila nejhůře postiženému okolí průmyslových center, ale zároveň umožnila přenos emisí na velké vzdálenosti a zasažení rozsáhlých území. Další významnou technlogickou změnou bylo odlučování popílku (prachové částice), které způsobilo významné zvýšení kyselosti imisí. (Prachové částice v emisích dokáží pufrovat oxoniové kationty uvolňované při reakcích oxidů dusíku a síry s vodou.) Výrazným faktorem zvýšení imisí bylo v období 60-70 let používání hnědého uhlí v místních topeništích, které obsahovalo až 20 % síry. Prvá měrení v 80tých letech jednoznačně dokazovala podstatně vyšší obsah síry v imisích v nejbližším okolí sídlišť (Frýdek-Místek, Frýdlant-Borová, Pražmo-Morávka), než dálkový přenos průmyslu (Lysá hora). V 70. letech se poškození projevovalo pouze postupnou gradací kalamitních těžeb: LHC Ostravice z 3 3 752 m v roce 1971 po 1797 m v roce 1978. K dramatickému zlomu došlo v roce 1979, kdy v noci z 31. 12. 1978 na 1. 1. 1979 poklesla teplota vzduchu o neuvěřitelných 28,3 ºC (stanice ČHMÚ Lysá hora). V pásmu 700 – 900 m n. m. byly roysáhle poškozeny SM a BK porosty. Vytvořená kalamitní komise tehdy navrhla k postupné likvidaci 8 000 ha SM a 1 700 ha BK porostů. K 15. 10. 1979 byl stav této kalamity hodnocen takto: •

poškozeno 2 700 ha se zásobou 1 413 000 m3

•

předpokládaná holina 2 550 ha

Obrázek: Odumřelý porost pod vrcholem Smrku v důsledku kalamity z roku 1979. V chráněných lokalitách se již objevují SM mlaziny nové generace porostu. (Foto z roku 1993 ing. Kufka, KUFKA 1994) 122 Místek



OCHRANA LESA

Ikdyž se nakonec ukázaly důsledky kalamity méně drastické, některé zasažené porosty dokázaly regenerovat a poškození se počátkem 80. let stabilizovalo, jedná se o historicky nejdramatičtější „imisní“ kalamitu v Beskydech. Charakteristické je pro ni zejména to, že nedošlo k poškození pouze svahů přivrácených k významným zdrojům emisí, ale i porostů v tzv. zadních horách, a to v inverzní vzduchové hladině, která se v této oblasti ve výšce 700 – 900 m n. m. často tvoří. (Dosud se ovšem nepodařilo uspokojivě doložit skutečný podíl imisí na této kalamitě. Nutně vyvstává otázka, o kolik lépe by lesní porosty překonaly tak prudký klimatický zvrat bez působení imisí.) Nejvýznamnějším problémem imisní kalamity se tak stalo odrůstání kultur na velkoplošných kalamitních holinách, často v extrémních klimatických podmínkách. Ztráty na zalesnění dosahovaly v důsledku kalamity prakticky u všech LZ v Beskytech 70 – 90 %. V roce 1982 bylo odebráno z holin a již založených kultur celkem 3800 půdních vzorků za účelem zjištění výměnné kyselosti (pH KCl) a obsahu přístupných živin P, K, Ca a Mg. Rozbory vzorků provedl Agrochemický podnik Paskov a VÚLHM Praha podle metodiky zpracované ing. Maternou, Csc. Na základě rozboru půdních vzorků bylo rozhodnuto o leteckém vápnění celkem 2 390 ha holin a kultur mletým dolomitickým vápencem. Vápnění bylo provedeno v letech 1983 – 1988 tak, že každá lokalita byla vápněna celkem 3x vždy v dvouletém intervalu a pokaždé dávkou 3 t/ha. O potřebu vápnění byly vedeny odborné spory. Rozbory půdních vzorků dokázaly významný vzestup pH KCl na vápněných lokalitách až o několik desetin, který je však během několika let v půdě vyrovnáván zpět na původní hodnoty (dle měření prováděných LF VŠZ Brno – KUFKA 1994). Pro zlepšení půdních poměrů byly zkoušeny také letecké aplikace hnojivých roztoků a přihnojování výsadeb průmyslovými hnojivy. Prezentovaná tabulka a graf vycházejí z údajů poskytnutých ing. Raškou. Další grafy jsou uvedeny v příloze. Tabulka č. 74.

ROZSAH LETECKÉHO VÁPNĚNÍ V LETECH 1983 – 1988 (tun vápence)

LZ

1983

1984

1985

1986

1987

1988

Celkem

Jablunkov

243

219

255

270

360

374

1721

Frýdek-Místek

209

210

221

274

367

409

1690

Ostravice

185

202

198

267

300

374

1526

Frenštát

231

219

231

275

342

392

1690

Rožnov

192

223

191

266

234

360

1466

Celkem

3043

3057

3081

3338

3590

3897

8093

60%

podíl vzorků

50% 40% 30% 20% 10% 0% do 2,50 2,51 2,75

2,76 3,00

3,01 3,25

pH KCl

Graf č. 13.

3,26 3,50

3,51 3,75

1988 1982 rok 3,76 4,00

4,01 4,50

ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH VZORKŮ VE STUPNÍCH KYSELOSTI (PH KCL)


123

OCHRANA LESA


Teprve ve druhé polovině 80. let a zejména pak po r.1990. došlo k radikálnímu obratu v produkci emisí. Zkvalitňuje se odlučování oxidů síry z největších zdrojů. K tomu přistupuje v 90. letech celkové snížení produkce emisí v souvislosti s novými technologiemi a dramatickým poklesem objemů výroby těžkého průmyslu. Narůstající automobilový boom má za následek růst podílu NOX, O3 a dalších fotooxidantů v imisích. Podklady - vývoj : a) Pásma ohrožení viz Věstník MLVH ČSR z 1.11. 1980 - částka 20-2/1 b) Stupně poškození dle Metod. návodu č.j. 31348/ORLH-148/ODV/80 z 21.8. 1980 c) Jednotný systém sledování vlivu exhalací na lesní hospodářství č.j. 20227/ORLH/27/ODV/82 z 11.2. 1982 d) Věstník MLVH ČSR č. 3, 5, 6 z roku 1988 - upřesnění kritérií k posouzení imisní zátěže, korigovaná dynamika vývoje zdravotního stavu dle prokazatelné imisní zátěže. e) Vyhláška č. 78 MZe z 18.3. 1996 o stanovení pásem ohrožení a klasifikaci poškození stromů a porostů. Důležitým faktorem k zajištění dostatečné objektivity byla organizace sběru dat. ÚHÚL Brandýs nad Labem zjišťoval u každého vyhotovovaného LHP skutečný zdravotní stav lesních porostů podle dřevin induktivně. Šetření po obnově LHP bylo do roku 1995 každoročně aktualizováno. Především byly ověřovány porosty středně a více poškozené. Stanovení pásem ohrožení imisemi (POIM) vypracovával do roku 1990 VÚLHM Zbraslav - Strnady. V letech 1990 – 1996 vyhotovoval pásma ohrožení ÚHÚL Brandýs n.L. prostřednictvím poboček. Byly k tomu využity spektrozonální kosmické snímky družice Landsat TM (Henžlík - Stoklasa). Korekce po terestrických šetřeních s aktualizací POIM pro Beskydy bylo vyhotoveno v závěru roku 1999. Ucelený historický přehled vývoje poškození lesních porostů imisemi s proměnou stanovených pásem ohrožení podávají tabulky a diagramy v příloze. Dokumentují průběh nárůstu vyšších stupňů poškození mezi roky 1980-1985 (ukončení kalamitní situace z přelomu roku 1978/1979). Od roku 1985 se pak výrazně snížila výměra porostů s vyšším a středním poškozením. Situace z roku 1995, kdy je 85% zdravých a jen 1,5 % středně poškozených je perspektivní. Domněnky o nezbytnosti redukce nejvíce postihovaných dřevin (jedle, smrku) v současnosti nejsou aktuální. Závěrem je nutno učinit zmínku k souhrnu dat, který je předkládán za všechny porosty jehličnaté i listnaté. U listnatých dřevin (vyjma buku ve vyšších polohách – pásmo ohrožení B) a modřínu se imisní vlivy neprojevují negativně. I v pásmu ohrožení imisemi C jsou klasifikovány stupněm 0 nebo 0/1. V pásmu C ohrožení imisemi jsou smrčiny a jedle zpravidla nepoškozené do stadia mladých kmenovin (přibližně 45 let). 7.1.1.3.1

Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona)

Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1.1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení) na podkladě družicových snímků předchozího vývoje a terénního šetření. Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v základní mapě ČR 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech, lesních správách LČR, pobočce ÚHÚL Frýdek-Místek. Charakteristika je uvedena ve vyhlášce č. 78 ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, kde § 1 uvádí : (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení“). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromů a porostů jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: Tabulka č. 75.

KATEGORIE PÁSEM OHROŽENÍ IMISEMI Pásmo ohrožení imisemi A B C D

Posun poškození o 1 stupeň za 5 let 6 - 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let

Detailnější charakteristiky pro SM, BO a listnaté dřeviny jsou uvedeny v přílohách. 124 Místek



7.1.1.3.2

OCHRANA LESA

Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení

Tabulka č. 76.

EKOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA A VYLIŠENÍ PÁSEM OHROŽENÍ Denní koncentrace SO2 (roční průměr) > 60 µg /m3 30 - 60 µg /m3 20 - 30 µg /m3 do 20 µg /m3

Pásmo ohrožení A B C D

Životnost porostů (SM cca od 60-ti let) do 20 let 20 – 40 let 40 – 60 let 60 – 80 let

Životnost porostů se uvažuje od počátku působení imisí. Při měření koncentrace SO2 na měřících stanicích v PLO (Javorový, Gírová, Lysá hora, přehrada Morávka, přehrada Šance, Solárka na Ondřejníku) či v PLO 39 (Borová) od r. 1980 do r.1995 dosahovala dlouhodobá koncentrace SO2 (roční) pouze některé roky výjimečně přes 20 µg/m3. 7.1.1.3.3

Přehled pásem ohrožení v oblasti

Pásma ohrožení byla aktualizována ÚHÚL Brandýs n.L. a potvrzená MZe ČR k 1.1.2000 Tabulka č. 77.

PŘEHLED PÁSEM OHROŽENÍ V OBLASTI DLE PLATNÝCH LHP(1991-1999) LHC

Frenštát p. R. Frýdek Jablunkov Rožnov p. R. Ostravice CELKEM

Pásma ohrožení v ha B C D 72 3778 2179 352 9480 4161 238 7427 8850 8516 377 3116 15469 1039 23801 39175

A -

Celkem 6029 13993 16515 8516 18962 64015

(Pzn.: Údaje jsou dle stavu k zařízení LHP: Frenštát 1992, Frýdek 1990, Jablunkov 1999 – POIM 1996, Rožnov 1995, Ostravice 1993. Nutno opravit na aktuální stav 1999 po digitalizaci mapových vrstev!) Tabulka a grafy srovnávající vývoj pásem ohrožení v letech 1980-1997 je uvedena v příloze. 7.1.1.4

Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů

Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Poškození je vyjadřováno mírou defoliace. Tabulka č. 78.

STUPEŇ POŠKOZENÍ č.78/1996SB.) :

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

JEDNOHO

STROMU

Popis poškození Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom


(SMRK):

(PŘÍLOHA

K VYHLÁŠCE

Defoliace koruny v % 0 1 – 25 26 – 50 51 – 75 76 – 100 100

125

OCHRANA LESA


Tabulka č. 79.

STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SM):

Stupeň poškození porostu 0 0/1

Stupeň poškození jednoho stromu Popis poškození porostu Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost

1 2 3a 3b 4 x)

0

1

2 a větší

3 a větší

100

0

0

0

99 0 0 0 0 0

20 0 0 0 0 0

0 32 84 0 0 0

x x

0 5 30 50 70 100

x x

pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot

Připomínaným metodickým nedostatkem jsou limity pro zařazení porostu do stupně 0/1. Podle dosavadní směrnice postačí 1% jedinců s mírnou defoliací. Přitom na každém SM porostu s 10-20% jedinců v podúrovni je nižší míra defoliace přirozená a vznik souší u potlačených stromů běžným projevem . I bez vlivu imisí. xi)

Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů

Vzhledem k rozsáhlosti a specifičnosti této kapitoly, uvádíme ji až v přílohách. Klasifikace poškození se opírá o již citovanou vyhlášku č. 78/1996 Sb. a metodické pokyny vydané ÚHÚL Brandýs n.L.. 1991. 7.1.1.5

Plošný přehled stupňů poškození porostů v oblasti v ha

Tabulka uvádí stav poškození upravený po aktualizaci LHP LHC Jablunkov k 1.1. 1999. Tabulka č. 80.

PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ (STAV POŠKOZENÍ K 1.1. 1999)

Stupeň

0

0/1

1

2

3

4a

4b

Celkem

výměra v ha

1792

52530

8688

940

60

0

4

64014 ha

Tabulka a grafy srovnávající vývoj poškození v letech 1980-1999 je uvedena v přílohách Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích Na celkové úrovni imisního zatížení oblasti se především podílí dálkový přenos emisí ze zahraničních (Polsko, bývalá NDR) a tuzemských zdrojů (severní a východní Čechy). Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR : Počátkem 50 let Počátkem 60 let Počátkem 70 let Koncem 80 let V r. 1995 - Česká republika V r. 1996 - Česká republika

cca 1 mil. tun SO2/rok cca 2 mil. tun SO2/rok cca 2,5 mil. tun SO2/rok cca 3 mil. tun SO2/rok 1,09 mil. tun SO2/rok 0,97 mil. tun SO2/rok

Vývoj emisí škodlivin v ČR od roku 1987 do roku 1996 (REZZO 1-4) Zdroj: ČHMÚ znečištění ovzduší na území ČR v roce 1995 Tabulka č. 81.

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČR Rok 1987 1990 1993 1996

Prach 951 631 441 187

SO2 2164 1876 1419 973

Nox 816 742 574 440

CO 738 1055 967 934

CxHy 139 225 204 180

Údaje jsou uvedeny v 1000 tun/rok.

126 Místek



OCHRANA LESA

Obraz o vývoji emisní situace v letech 1970 - 1995 za území Severomoravského kraje a ostravského regionu dokladují souhrnné údaje poskytované ČHMÚ Ostrava, prezentované dle REZZO a IŽP Ostrava s určitými odlišnostmi. Údaje dle REZZO 1990 (sumárně všechny zdroje v letech 1980-1990) Tabulka č. 82.

EMISNÍ SITUACE V LETECH 1970 – 1990 ZA ÚZEMÍ SM A OSTRAVSKÉHO REGIONU Oblast

Rok

Tuhé 176,3 168,0 129,8 119,9 88,3 66,4

1980 1987 1990 1980 1987 1990

Severomoravský kraj Ostravská aglomerace t.j. Ostrava, Karviná Frýdek-Místek

Znečišťující látky SO2 250,3 223,6 186,8 168,1 120,5 96,4

NOx 87,4 97,7 129,3 28,5 56,7 74,7

Údaje jsou uvedeny v 1000 tun/rok. Souhrn všech emitujících zdrojů za okresy ostravské oblasti v letech 1970-1995 (dle IŽP Ostrava) Tabulka č. 83.

Okres

EMITUJÍCÍ ZDROJE ZA OKRESY OSTRAVSKÉ OBLASTI V LETECH 1970-1995 Rok

Ostrava Karviná Frýdek-Místek N. Jičín Vsetín Celkem %

1970 120 42,4 84,0 19,8 6,1 273 100

Tuhé látky 1980 79,4 21,8 18,8 6,3 0,7 127 47

1995 13,0 6,9 7,9 1,5 1,7 31,0 11

1970 119,1 39,6 44,2 10,2 10,6 223,7 100

SO2 1980 81,1 50,6 36,4 7,9 7,4 183,4 82

1995 33,4 25,1 11,2 2,3 4,2 76,2 34

Údaje jsou uvedeny v 1000 tun/rok. Zjevný pokles tuhých emisí a podílu SO2 souvisel v tomto období především se zaváděním odlučovačů. Údaje o NOx mají odlišnou kvalitu. Do roku 1980 nebyla tato složka emisí globálně sledována. Technologie měření prodělávala vývoj až do roku 1993/94. Proto je nutno brát hodnoty NOx pouze orientačně. Nárůst NOx v devadesátých letech souvisí se zvýšením podílu plynných a tekutých paliv v energetice na úkor uhlí. Zpočátku bez účinných omezovačů emisí. Přes zjevný pokles emisí SO2 v ostravské oblasti (60 % za 20 let) není stejná míra poklesu přítomnosti SO2 v imisních deposicích (25 % za 10 let). Vliv dálkového transportu imisí SO2 je stále dominantní. Dokladují to zjištění z dlouhodobých měření stálých stanic. Tabulkové a grafické přehledy z let 1971-1998 jsou pro svou obsažnost uvedeny až v přílohové části ze stálých stanic Oldřichovice, Girová, Morávka, Malenovice, Ondřejník, Bílý Kříž, Staré Hamry, Lysá hora, Čeladná, Pustevny. Jsou vyňaty ze sborníku prací ČHMÚ Ostrava 1996 (Blažek, Černíkovský), časopisu Ochrana ovzduší 1/1990, Ročenek IŽP a ČHMÚ. U koncentrací SO2 se od poloviny 80. let projevuje klesající trend. Průměrný pokles koncentrací SO2 za posledních 10 let se pohybuje mezi 30 - 20 %. Je nižší v teplé polovině roku v porovnání se zimním obdobím. Klesající trend znečištění polétavým prachem je dlouhodobě setrvalý. Pohybuje se mezi 30 - 15 % a to jak v zimním, tak v letním období stejnou intenzitou. Největšími emitenty jsou: elektrárna Dětmarovice, železárenské podniky - Nová Huť, Vítkovice, Třinec, Biocel Paskov, Moravské chemické závody Ostrava, teplárny Karviná, Sviadnov.


127

OCHRANA LESA

7.1.1.6 7.1.1.6.1


Zhodnocení poškození porostů imisemi Vývoj a rozsah exhalačních těžeb

Plošný rozsah soustředěné exhalační těžby v letech 1980-1989 Tabulka č. 84.

PLOŠNÝ ROZSAH SOUSTŘEDĚNÉ EXHALAČNÍ TĚŽBY V LETECH 1980-1987

do r. 1979 Ostravice 60,0 Jablunkov 76,3 Frýdek 97,2 Frenštát 29,5 Rožnov 57,2 Celkem 320,2 LHC

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

90 196,1 228,7 92,2 157 764

40 86,3 149,5 55,2 132,7 463,7

20 29,1 68,2 52,1 73,6 243

30 33,3 49,8 32,8 74,7 220,6

90 33,2 48,3 40,4 34 245,9

12,1 23,6 52,6 37,9

8,4 3,5 29,2 26

2,1

8,3

6,1 24,9

0,4 14,6

126,2

67,1

33,1

23,3

1989

Suma

360,9 481,4 0,6 730,6 1,2 406,8 529,2 1,8 2508,9

Velký rozsah soustředěných exhalačních těžeb (61% celkového objemu) v letech 1979 – 1981 zahrnuje podstatnou část porostů odumírajících či silně poškozených v důsledku extrémní klimatické epizody na přelomu let 1978/79. K tomu se v některých lokalitách přidružily gradace ploskohřbetky (LHC Jablunkov – Krkavice, Skalka; LHC Fýdek – Smrkoviny, Beskyd; LHC Ostravice – Kladnatá, Trojačka; LHC Rožnov – Mečová, Vysoká). Za silně poškozené byly pro tehdejší klasifikaci označovány porosty zachovávající po defoliaci méně než 2 - 3ročníky jehličí (stupeň poškození 3b + 4). U takto klasifikovaných porostů byla umožněna velkoplošná holoseč do 5,0 ha. Šetření zdravotního stavu s návrhem exhalační těžby prováděl ÚHÚL Frýdek Místek každoročně. K realizaci musel být dán souhlas orgánem státní správy při KNV Ostrava. K určitým rozdílům při posouzení docházelo u porostů s vysokou četností proschlých vrcholků (přemnožení tzv. nekalamitního kůrovce Ips amitinus L.) při zachování vyššího počtu ročníků jehličí ve střední a nižší části koruny. Pokračování velkoplošných exhalačních těžeb podnítily dále přísušky v letech 1982 - 1983 se zvýšeným výskytem kalamitních kůrovců - Ips typographus, Pityogenes chalcographus, Polygraphus polygraphus. Ohniska se vyskytly v lokalitách: Nýdecký Ostrý, M. Javorový, Malchor, Smrk. Odtěžby silně poškozených porostů navazovaly většinou na partie mýcené v předchozích 3 letech. Převažovaly partie exponovaných stanovišť vyšších poloh, postupně zpřístupňované. Porosty na nich bylo možno charakterizovat jako fyzicky zralé, výchovou málo dotčené (zanedbané), s vysokým podílem souší. Vylučování souší, které by bylo možno uvádět v souvislosti s dlouhodobým působením imisí, nebylo do té doby šetřeno. Výpovědní hodnota čísel je částečně (cca do 15%) snížena vlivem zařazení některých převážně středně poškozených porostů na extrémních stanovištích, kde byla obnova silně poškozených částí podmíněna ekonomicky. Nezbytnost urychleného zužitkování méně kvalitního dřeva podnítila nasazení velkokapacitních technologických prostředků. Jejich ekonomické využití nebylo možné bez velkoplošných obnov. Na tomto místě je důležité připomenout, že přes praktiku velkoplošných holosečí nedošlo v Beskydech k výraznější kůrovcové, ani větrné kalamitě. Negativem bylo nákladné (vysoké ztráty), zdlouhavé a strukturálně méně kvalitní zalesnění, než jak bylo plánováno. Ještě v současnosti nelze hovořit o zajištěnosti některých kultur (necelých 10% obnov). Obtížně odrůstají především v prudkých svazích Lysé hory, Smrku, Kněhyně a na exponovaných hřebenech (Malchor, Malý Smrk). V letech 1985 - 1989 bylo evidováno na konto soustředěných exhalačních těžeb pouze10% z celkového objemu v minulosti odtěžené plochy. Realizace probíhala formou maloplošných pasek do 3ha, které bezprostředně navazovaly na předchozí kalamitní obnovy. Nové lokality již nepřibyly. Od roku 1989 není v PLO 40 soustředěná exhalační těžba vykazována. Veškeré nahodilé těžby imisní od r. 1990 pochází z rozptýlené těžby. 7.1.1.6.2

Současný zdravotní stav porostů

Míra a rozsah poškození - defoliace SM porostů v letech 1980 - 1997 se výrazně snížily. Viz příloha. Z přehledů vyplývá, že ve stupních poškození 0 a 0/1 je 52 339 ha porostů (tj. 84,8 % rozlohy porostů PLO). Listnaté dřeviny a SM porosty 1-4věkového stupně klasifikované ve stupni 0/1 jsou zpravidla 128 Místek



OCHRANA LESA

nepoškozené. Ve stupni poškození 1 je to 8 413 ha (13,6 % rozlohy porostů) a ve stupni 2 - 3a se nachází v současnosti pouze 970 ha (t.j. jen 1,5 % rozlohy porostů). 7.1.2

Abiotičtí činitelé – klimatické vlivy

Jsou hlavní příčinou ztrát při zalesnění a dlouhodobou příčinou nahodilých těžeb. Podíly jednotlivých činitelů jsou uvedeny v následujících tabulkách: Tabulka č. 85.

PODÍL ABIOTICKÝCH ČINITELŮ NA ZTRÁTÁCH V 1.VĚKOVÉM STUPNI Roční průměry za poslední období 35 let Normální rozloha 1964 - 1999 1.věk.stupně (SLHP)

1.zalesnění nezdar abiotické vlivy celkem mráz sucho zamokření

Tabulka č. 86.

532,3ha

10 let 1990 - 1999

525,5

175,2ha ha % 51,9 29,6 4,8 2,7 41,4 23,6 5,7 3,3

391,6ha 161,6ha ha % 57,9 35,8 6,2 3,8 43,9 27,2 7,8 4,8

PODÍL ABIOTICKÝCH ČINITELŮ NA NAHODILÝCH TĚŽBÁCH

těžba celková těžba nahodilá abiotické vlivy celkem vítr sníh, námraza sucho Zamokření

Roční průměry za poslední období 35 let CPP 1964 - 1999 (průměr 3 decenií) 419,8 tis m3 547 tis.m3 197,0 tis m3 tis.m3 % 8,6 36,9 6,4 27,5 1,1 4,7 0,4 1,7 0,7 3,0

10 let 1990 - 1999 344,7 tis.m3 165,0 tis.m3 tis.m3 % 13,9 29,2 9,5 20,0 2,0 4,2 1,5 3,2 0,9 1,8

Z konfrontace dlouhodobých průměrů s posledním deceniem nevyplývají podstatné rozdíly. Lze konstatovat mírný nárust vlivu přísušků, mírný pokles podílu větru na nahodilých těžbách. Zajímavostí je vyrovnaný průměrný rozsah obnov z 3 decenií s normální rozlohou věkového stupně. Silné překračování z let 1978-1988 vlivem imisních těžeb je srovnáno snížením obnov r.1990-1999 (75% normál.věk.stupně). Další zajímavostí je, že uvedené rozsahy obnov byly dosaženy při realizaci plánovaných celkových těžeb na hranici 77% CPP (celkový průměrný přírůst) za 35 let a 63% CPP v posledním deceniu. Nedotěžování přírůstu je jedním ze základních faktorů neustálého zvyšování zásob.

7.1.2.1

Poškození větrem

U nezdaru zalesnění není vliv větrů evidován. Přesto je uváděn v souvislosti s defoliací SM kultur a mlazin vyšších poloh exponovaných hřebenů a hřbetů v zimním období (Malchor, Lysá h., Smrk, Radhošť). A to v situacích, kdy v poryvech přináší ostrý pískový sníh. Podstatný vliv se promítá v nahodilých těžbách. Bořivé větry dominují od JZ-SZ (frontální proudění). Ve východní partii podél hranic se Slovenskem a Polskem se často bořivě projevuje jižní a jihovýchodní fén, vyjímečně i severovýchodní kontinentální tlak (masívy Velkého Polomu, Gírové, Stožku na LHC Jablunkov).


129

OCHRANA LESA


Historicky jsou zmiňovány větrné kalamity již od počátku 19.století (1815-1817, 1822 na LHC Ostravice). Další zmínky pochází z r. 1868 (LHC Frýdek) a r. 1880 (4.-5.srpen, SZ vítr s vydatnými srážkami – 157mm za 48 hodin). Kvantifikace škod je doložena u některých LHC Těšínské komory pouze ve finančním vyjádření za odplavené dříví, poškozené budovy, cesty, hrazení potoků. Od počátku tohoto století byly registrovány větrné kalamity středního rozsahu (do 30tis m3) v letech 1901,1920, 1941-42, 1948, 1950, 1961, 1969-70, 1984. Nejvýraznějšími událostmi tohoto století byly smrště v letech: měsíc a rok

-

území

-

13.-14. prosinec 1916 3. srpen 1925 14. srpen 1957 březen-duben 1968 leden – duben 1975 25. červen 1999

-

Těšínská Komora Těšínská Komora LHC Rožnov (Kamenárky) LHC Ostravice ( Černá) LHC Ostravice ( Bílá) LHC Ostravice. Rožnov

-

objem kalamitní těžby 160 tisíc plm 300 tisíc plm 118 tisíc m3 hr.b.k 84 tisíc m3 hr.b.k 69 tisíc m3 hr.b.k 83 tisíc m3 hr.b.k

(cca Beskydy)

(145 tis.) (130 tis.) (95 tis.) (115 tis.)

- následná obnova - není doloženo - není doloženo - 290 ha - 64 ha - 46 ha - 63 ha

V rámci ochranářských šetření posledních 20 let byl na jednotlivých LHC rozborován procentický podíl z nahodilé těžby (TN) způsobené větrem v rámci věkových tříd. Souhrnný přehled podílů uvádí následující tabulka: Věkové třídy % z TN ( arit.průměr) Rozpětí

II. 1,8 1 – 3%

III. 7,3 4 – 8%

IV. 12,1 8 – 17%

V. 35,3 38 – 42%

VI. 32,3 21 – 34%

VII.+ 11,2 6 – 12%

Nahodilá těžba zapříčiněná větrem v mladých porostech do 60.let zpravidla nebývá důvodem předčasných obnov. Lze tvrdit, že vítr sklízí především mýtné porosty. 7.1.2.2

Poškození sněhem a námrazou

Poškozování sněhem je v celé oblasti běžným projevem. Poměrně detailně byl tento fenomen zaznamenáván od konce minulého století. Mezi roky 1875-1943 byla vysledována 16.letá perioda teplejších let (četnější škody vlhkým sněhem) se studenějšími roky (ing Rosenfeld). Teplé periody byly uvedeny pro roky 1907-1922, 1939-1954. Prognóza předurčující četné sněhové polomy pro údobí 1971-1986 se však nevyplnila. Z historie jsou doloženy zmínky o sněhových polomech z roků: 1875 (9.červen nad 1000m n.m.), 1879 (10.-11.květen, S+SV polohy nad 650m n.m., 80 tis.plm v Těšínské Komoře – dále T.K.) 1888 (12.únor příval od SZ, lámal následný JV vítr, 500-900m n.m.) 1895, 1900, 1903 (předjarní škody v T.K. o objemech 30+11+40 tis plm) 1909+1911 ( únor, souhrnně 400 tis.plm v T.K.) 1916 (15.-16.duben, sníh a vítr, údaje T.K.- 600 tis.plm) 1919 (1.listopad, nižší polohy, lámání v ještě olistěných stromech) 1922 (prosinec + leden 1923, celek St.Hamry, 50 tis.plm v 500-900m n.m.) 1930 (26.-29.říjen, nasněžilo 30-80cm sněhu, následný vítr 2.listopadu – 30tis.plm, Morávka) 1931 (25.-27.9září, 20 tis.plm i listnáče, Morávka) 1966-68 (souhrnně Beskydy 65-70tis.m3) Sněhové přívaly r.1980, r.1985 v rámci Beskyd nepřekračovaly objemem 50tis.m3. 1992 (XII.+I. 1993, prvotní škody odhadovány na 85 tis.m3, do r.1994 realizováno 115 tis.m3) 1998 (souhrnně Beskydy cca 20-25tis.m3) Většina uvedených kalamit nepřináší nutnost předčasných obnov. Dochází především k proředění porostů (snesitelné až na zakmenění 6). K realizaci předčasných obnov je přistupováno převážně v drobných výměrách, vyjímečně překračujících rozlohou 0,30ha. Intenzivněji jsou poškozovány porosty se zanedbanou nebo slabou výchovou. Nejméně dotčeny jsou porosty smíšené, výškově silně rozrůzněné, proředěné. Přes časté poškozování sněhem nedochází k výraznějšímu úbytku výměr porostní půdy mezi 3.5.věkovým stupněm. Z konfrontace LHP mezi roky 1965-1999 byl zjištěn souhrnný decenální pokles výměr těchto věk.stupňů mezi 2-4%. Z taxačních šetření mezi roky 1990-1999 je doloženo poškození vrcholů a korun SM na 3.880ha redukované plochy. Především jsou dotčeny SM porosty 4.-9.věk.stupně (6-9%rozlohy věk.st.). Nejintenzivnější poškozování ve 4 věkovém stupni bylo v posledních 40 letech hospodářsky zvládnuto do 2 maximálě 3 let po každé sněhové kalamitě. Žádná sněhová kalamita z posledních 50let nedosáhla úrovně, 130 Místek



OCHRANA LESA

které bývaly časté.na počátku století. Obrovskou roli zde sehrálo zpřístupnění porostů, uplatňování výchovných zásahů od nejrannějších stadií, snížení normovaných počtů ks/ha pro výsadby. Určitým dluhem ve výchově bývá intenzita prvních probírek. Zpravidla po prvním sněhovém zalámání je tento problém vyřešen. Škody námrazou se vyskytují na exponovaných hřebenech a vrcholech od nadmořské výšky 750m. Nepřesahují 10% běžných sněhových škod. Kalkulovatelné ztráty zapříčiněné sněhem a námrazou lze shrnout z šetření LHP pouze do roku 1995. V položce kvantitativních ztrát bylo odhadováno cca 1,8tis m3 ročně, v položce kvalitativních ztrát 17,75tis m3 ročně. Od r. 1995 se kalkulace ztrát nevyhotovují. Tabulka srovnávající rozsah poškození sněhem a námrazou ve věkových stupních u hlavních dřevin SM,BK byla převzata z publikace Regionální projekt záchrany a obnovy lesních ekosystémů v oblasti Beskyd (ÚHÚL 1993): Tabulka č. 87.

SROVNÁVAJÍCÍ ROZSAH POŠKOZENÍ SNĚHEM A NÁMRAZOU VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH U HLAVNÍCH DŘEVIN SM,BK

Věk.stupeň Celková plocha ha Poškození SM ha Poškození BK ha 8. 5221 480 4 7.1.2.3

9. 5956 457 10

1. 6694 4 +

2. 4673 13 +

10. 5581 310 14

11. 4597 262 7

3. 4173 74 1 12. 2877 197 1

4. 2852 163 3 13. 1222 98 4

5. 5663 422 6 14. 694 15 5

6. 5654 496 10 15.+ 984 59 17

7. 5613 436 6 Celkem ha 62.454 ha 3.486 ha 88 ha

Škody suchem

Pro horské klima Beskyd jsou delší přísuškové periody atypické. Vliv mají pouze období výsušných jižních fénů v jarním období a to pro výsadby kultur. Podíl 24-25% ze ztrát u nezdaru kultur se v posledních desetiletích příliš nemění. Přísušky se zpravidla neprojevují na odrůstajících zajištěných kulturách a mlazinách, stadia tyčkovin jsou plně zapojené, přísušky nedotčené. Podíl nahodilé těžby připisované na sucho se uvádí až od 90.let. Jedná se o minimální vliv, který se citelně dotýká pouze prudkých kamenitých svahů s jižní a západní expozicí. Výrazně suchými roky byly v poslední době rok 1982, 1983, 1987, 1990, 1992, 1993. 7.1.2.4

Škody vlivem zamokření

Negativní vlivy podmáčených stanovišť se projevují v míře 3% na nezdaru zalesnění a do 8% na nahodilých těžbách v souvislosti s působením větru při a po intenzivních srážkách. Dlouhodobý trend je vyrovnaný, výkyvy nastávají ve srážkově bohatších letech (1957, 1961, 1967, 1975,1984, 1997, 1998). 7.1.3 7.1.3.1

Poškození biotickými činiteli Poškození porostů zvěří

K výraznému nárůstu stavů jelení zvěře došlo už v počátku tohoto století. Neúměrné škody na lesních porostech jsou popisovány již od r.1920 a jsou patrny na současných kmenovinách dodnes. Druhá vlna nekontrolovaného zvýšení stavů nastala v průběhu období II.světové války. Poválečné proměny spojené s radikálními zásahy do vlastnictví vedly postupně k rušení oplocení, kterým bývaly odděleny lesní majetky státních lesů oproti ostatním. Na privátních majetcích vysoká zvěř nebyla hájena a prakticky nemohla setrvávat (ochrańovány byly především polní kultury). Po roce 1948 došlo k výraznému rozšíření areálu jelení oblasti Beskyd a posléze i k oficielnímu navýšení kmenových stavů. Intenzivní okus spárkatou zvěří z počátku 90.let je doložen z taxačních šetření na 373ha redukované plochy (tj.5,6% rozlohy 1.věk. stupně). Dotčení na jednotlivých dřevinách je uvedeno v následující tabulce:


131

OCHRANA LESA

Tabulka č. 88.

Dřevina Zastoupení-ha Okus-ha %


POŠKOZENÍ DŘEVIN OKUSEM V 1.VĚK.STUPNI (SLHP 1992) SM 5750 291,9 5%

JD 39 12,8 39%

BO 5 0,3 6%

MD 23 1,4 6%

Ost.J 13 0,2 2%

BK 569 52,0 9%

KL 78 6,7 9%

JS 28 3,6 13%

DB 5 0,1 2%

Ost.L 182 4,2 2%

Celkem 6694ha 373,2ha 5,6%

Listnaté dřeviny a jedle z výsadby jsou v převážné míře oplocovány. K poškození v oplocenkách docházelo v zimním období s nadprůměrnou sněhovou pokrývkou, při zanedbané údržbě pletiva, při sníženém mysliveckém dozoru. Nejvyšší podíl okusu je však registrován z volné plochy a lokalit, kde nebyla uplatněn ani individuelní ochrana nátěry či mechanickými prostředky. Dlouhodobý podíl na ztrátách okusem (+vytloukáním) zvěří činí v průměru 13,0ha ročně (cca7%). Od 60.let měl vzestupný trend až na 28ha ve 2.polovině 80.let (cca12%). Ztráty okusem se projevují na zpomalení odrůstání kultur, na snížení tvarové kvality budoucího kmene (okus terminálu). Míra poškození vedoucí až k zániku jedince bývá vyjímečná. V současnosti není při tvorbě LHP okus sledován. Poslední šetření ÚHÚL (monitoring z července – září 2000 pro IFER ČR) není dosud vyhodnocen. Výrazněji než na stavu a odrůstání kultur se promítalo poškozování jelení (vysokou) zvěří ohryzem a loupáním kmenů. Z velmi detialně realizovaného myslivecký průzkumu Beskyd (ÚHÚL FM, Kořínek, Helfer 1977-1980) vyplynulo několik zajímavých poznání: 1. skutečné stavy jelení zvěře byly na základě ověřeného průměrného ročního přírustku, reprodukčních dispozic holé zvěře a sledovaného odlovu odhadnuty na dvojnásobné úrovni oproti normovaným stavům (skutečné 1400/kmen.712ks) 2. péče spojená se zimním přikrmováním praktikovaná na sčítané stavy (cca 950ks) vykrývala pouze z 65% nezbytnou spotřebu 3. nedostatěčná struktura krmiv, především chybělo jádro a dužnaté krmivo, nedostatek letniny, nevyužívaná praktika ,,zvěřníků“ (tj. klest JD z před a zimní těžby), předčasné a příliš razantní redukce tzv.plevelných, ale okusových dřevin (JŘ, jíva) 4. nedostatečná redukce odstřelem Škody ohryzem byly v rámci daného šetření zjištěny souhrnně na 5603ha porostní půdy. A to na areálu o rozloze 66183 ha. Detailnější přehled viz tabulka: Tabulka č. 89.

Věkové třídy Intenzita 5-30% 31-70% 71-100% Celkem ha Por.zás. tis.m3

PŘEHLED POŠKOZENÍ OHRYZEM NA DŘEVINĚ SM DLE VĚK.TŘÍD A INTENZIT V JELENÍ OBLASTI BESKYD (HELFER 1980) I. 32,7 10,3 6,3 49,3 1,4

II. 295,7 423,2 548,0 1266,9 270,4

III. 356,4 447,7 896,5 1699,8 667,7

IV. 223,0 294,3 694,3 1220,7 714,8

V. 244,4 231,0 527,5 903,0 682,7

VI. 76,7 103,2 144,1 324,6 223,9

VII.+ 13,1 4,9 20,5 26,3 26,3

Celkem ha 1242,8 1513 2847,3 5603,2

tis. m3 551,6 666,7 1372,0 2590,3

K tomuto přehledu byla vyhodnocena vzorníková měření rozsahu následných hnilob na loupaním a ohryzem dotčených jedincích SM. Tabulka č. 90.

VZORNÍKOVÁ MĚŘENÍ ROZSAHU NÁSLEDNÝCH HNILOB NA LOUPANÍM A OHRYZEM DOTČENÝCH JEDINCÍCH SM.

Střední věk vzorníků celková.hniloba Hniloba měkká Stáří poškození

33 26% 10let

43 42% 18% 20

53 45% 22% 30

63 44% 23% 40

73 42% 23,5% 50

83 39% 24% 60

93 36% 24,5% 70

103 36% 25% 80

Uvedené údaje sloužily k výpočtu ztrát (na zásobě i těžebním fondu) a náhrad. K roku 1980 byla kalkulovatelná decenální ztráta v úrovni 2.853,8tis Kč (tj. 42tis Kč na 1ha plně poškozeného porostu). Ze souhrnu LHP z období roků1976-1984 lze načíst roční ztráty na produkci (těžební fond) v rozsahu 1,3tis m3 kvantitativní a 10,45tis m3 kvalitativní. Po 10 letech se rozsah ročních ztrát zvýšil u kvantitativních na 2,25tis m3, u kvalitaivních na 12,85tis m3.

132 Místek



OCHRANA LESA

Taxační šetření do r.1986 uváděly 7854ha ohryzem dotčených, převážně SM porostů. K roku 1996 se tato výměra zvýšila až na 8875ha (3.-13.věk stupeň). Z toho připadá na dřeviny buk 205ha, jedli 24,5ha. K podstatné redukci stavů vysoké zvěře dochází již od poloviny 80.let. Snižování rozsahu nových škod se však projevuje až po roce 1990. V posledních 3 letech poklesl na Beskydách přírustek ročního objemu poškození ohryzem pod donedávna neuvěřitelnou hranici 15ha. Dalším pozitivem je vklad do účinné individuelní ochrany nepoškozených (či minimálně dotčených) jedinců pro zajištění kostry budoucích kmenovin. Ochrana ovázáním (Polymet, klest) byla za dobu působnosti správy LČR zrealizována na 5830ha porostů 3.-5.věk stupně (tj.54% jejich rozlohy). Jeví se být účinnější a trvanlivější než v minulosti praktikované terčování dehtovými přípravky. Současně s realizací zdravotních probírek dochází k patrnému zlepšení kvality těchto porostů.

7.1.3.2

Kalamitní škůdci (podkorní a listožraví)

7.1.3.2.1

Bekyně mniška (Lymantria monacha)

Zmiňována je pouze kalamita na Jablunkovsku v letech 1947-1949 (Mosty – 12tis plm napadené a vytěžené hmoty SM). V r.1949 bylo ohnisko likvidováno leteckým poprášením (pavděpodobně v tu dobu jediným účinným prostředkem DDT).

7.1.3.2.2

Kůrovci na smrku

Přemnožení podkorního hmyzu doprovází období přísušků, a období po nezpracovaných sněhových kalamitách. Zvýšený výskyt byl dokladován v letech 1947-49, 1954-55, 1968,1982-83. Regitrovaná ohniska byla při zvýšené ochraně (lapáky a lapače) a nekompromisním preventivním těžebním přístupu (neprodlená těžba silně napadených jedinců i ve větších plochách) lokalizována do září každého roku. Díky důsledné ochraně jsou Beskydy oblastí, ve které se doposud neprojevily výraznější kůrovcové kalamity. I přes periodu extrémní imisní těžby v letech 1979-1985. Výjimkou jsou v poslední době riskantní antiochranářské záměry a praktiky CHKO Beskydy v rezervacích. Tabulka č. 91.

KŮROVCOVÉ TĚŽBY 90. LET V PLO 40 – ÚDAJE V TIS. M3

Rok

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Celkem

Nahodilá těž.

161,3

144,4

143,0

284,4

205,9

172,5

129,8

113,1

115,6

180,3

1650,3

Z toho kůrovci

3,6

2,0

5,5

27,4

27,4

37,3

17,9

6,0

6,6

4,6

138,3

%

2%

2%

4%

10%

13%

22%

14%

5%

5%

3%

8%

Gradace kůrovců v minulém deceniu nastala v letech 1983-1985 a byla příčinou nahodilých těžeb v objemu 125.3tis m3 ( tj. 15% TN). Na kůrovcové nahodilé těžbě se ze 75% podílí lýkožrout smrkový (Ips typographus). Další podíl v objemu kůrovcové těžby mají druhy rozvíjející se především na slabším dříví-lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) a ve vrcholcích a větvích lýkožrout menší (Ips amitinus).. V nemalé míře působí i jako druhotný škůdce lýkohub matný (Polygraphus polygraphus). Při ochraně lesa jsou tradičně pokládány lapáky v okrajích porostních stěn (cca 4,5-9,7tis m3 ročně, sanace ohněm a chemicky Vaztak, Karate), dále jsou využívány lapače všech možných typů. (LČR cca 3.94.7 tis.ks). Z velké řady různých druhů se nejvíce osvědčují typy Theysson,.

7.1.3.2.3

Klikoroh borový (Hylobius abietis L.)

Spolu se smoláky a lalokonoscem černým (Otiriorhynchus niger L.) se podílí dlouhodobě na nezdaru zalesnění 1,1% (30letý průměr). Na poklesu škod se v poslední době podílí ošetření krčků jehličnatých sazenic insekticidní jíchou a také celkový pokles objemu zalesnění na pasekách a podílu SM v něm. .


133

OCHRANA LESA

7.1.3.2.4


Pilatka smrková (Pristiphora abietina Christ.)

Není statutárním škůdcem, protože je dosud pojímána jako parazit neohrožující životaschopnost hostitele. V minulosti nikdy nedošlo k přemnožení. Zvýšené výskyty jsou evidovány od r.1947-1949 v severozápadním okraji Beskyd v návaznosti na ostravskou pánev (svahy Solárky, Kyčery, dále na k.ú Pražmo, Tyra, Bystřice, Nýdek). Rozšiřování je patrné až po roce 1995. Pokusně byly letecky ošetřeny lokality Obora (Krásná), V.Lipový (Morávka) v r.1999 a 2000.

7.1.3.2.5

Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis L.)

Její výskyt je zaznamenán od r.1958 a dokumentován jako chronický v průběhu 60.tých let na bývalém LHC Rožnov na lokalitách Javorník, Trojačka a Kladnatá. V letech 1972, 1973 byl v masivu Vysoké letecky aplikován aerosol 10%roztoku DDT a 20%roztoku Metationu. Souběžně byl učiněn pokus ČSAV o umělou infikaci housenic houbami Poecilomyces farinosus a Beauveria bassiana. Výsledky byly pozitivní. Chronický žír byl zastaven, prakticky do mrazového zlomu r.1978/79 smrky zvyšovaly zachvojení a plně zregenerovaly. Vrcholové porosty Vysoké byly posléze dotčeny „imisně-mrazovou kalamitou“ a vytěženy do r.1984 (cca 45ha) Druhou lokalitou s kalamitním výskytem byly v letech 1979-1981 mrazem a imisemi oslabené porosty v masívu Skalky (pol. Mosty, D.Lomná) a Krkavice (pol. Písek). I přes obranný zásah (účin.látka Dimilin) muselo být postupně odtěženo na 130ha SM kmenovin. V současnosti byl mírně zvýšený výskyt ploskohřbetky pozorován u lokalit Podolánky (nad Bohumínskou chatou), Trojačka, v západním úbočí Lysé hory, Kozí hřbety (masív M.Polomu). Ani přísuškové roky 1993-1995 nepodnítily výraznější rozvoj tohoto škůdce. Pravidelné kontroly jsou však nezbytné.

7.1.3.3

Ostatní hmyzí škůdci

Významným škůdcem na dřevě je dřevokaz čárkovaný (Tripodendron lineatum). Rozvoj mšic na bucích (Phyllaphis fagi L.) se projevuje v rámci decenia 1-2x, vcelku bez zjevných následků. Lokální přemnožení pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella L.) lze pozorovat především v mladších, čistě modřínových skupinách. Výskyt lýkožroutů rodu Pityokteines na jedlích je vyjímečný. Korovnice na jedlích (Dreyfusia piceae Ratz., Dr. Schneideri Born.) jsou na kmenech a silných větvích parazitem dočasně oslabujícím bez zapříčinění úhynu. Výskyt je ojedinělý, kolonie obsazují jednotlivé stromy, nedochází k napadení skupin. Intenzivní výskyt korovnice kavkazské (sání z jehličí) není z dané oblasti v ochranářských šetřeních publikován. V posledních 2 letech jsou při sběru osiva pozorovány ve spodní straně větví silné kolonie méry. 7.1.3.4

Hniloby

Poškození porostů a dřevní zásoby hnilobami je velmi různorodé. Závisí především na dřevině (nejvíce dotčený smrk), na stáří porostu, minulých mechanických poškozeních dřevin (těžbou a přibližováním 1022ha, zvěří 8875ha, hlodavci, zlomy sněhem 3880ha). Kromě poškozování nadzemních částí se silně promítá (a není dostatečně ověřeno) působení různých činitelů na kořenový systém. Určitou roli sehrává stanoviště především pro dominanci druhu dřevokazné houby. Největší zastoupení mají v této oblasti václavka (Armillaria mellea – vlhčí stanoviště) a kořenovník vrstevnatý (Fomes annosus – především u 1. generace smrčin na bývalých zemědělských půdách). Dalšími poměrně četnými zástupci dřevokazných hub jsou troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola – syn. Fomes marginatus) a pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum) nejčastěji na SM poškozeném zvěří. Na jedli je poměrně častým patogenem ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii Pat.). K infekci touto dřevokaznou houbou dochází jak z míst poranění náběhů kořenů a kmene, tak i v korunách po zlomech sněhem. Součástí vyhotovených LHP v letech 1973-1987 byla v rámci ochranářských šetření prováděna podrobná analýza rozšíření hnilob na smrku. Závěry sloužily k výpočtu produkčních ztrát. Rozlišeny byly hniloby primární (kořenové u mechanicky nepoškozených jedinců) a sekundární (založené infekcí poraněných stromů) . Následující tabulkové přehledy prezentují průměr vzorníkových šetření prováděných 134 Místek



OCHRANA LESA

na LHC Ostravice v letech 1975 a 1984 (600 a 40 vzorníků), Frýdek – 1980 (70 vzorníků), Jablunkov – 1978 (570 vzorníků), Frenštát – 1975 a 1983 (160 a 162 vzorníků), Rožnov 1975 a 1986 (40 a 10 vzorníků). Celkem bylo skáceno a v 1m sekcích proměřeno přes 1652 vzorníků. Tabulka č. 92.

PODÍL TYPU HNILOB NA SNÍŽENÍ KVALITY DŘEVNÍ HMOTY (SM) Věková třída

II.

III.

IV.

V.

VI.

0,8 8 0,5 4 1,0 10 2,4 17 0,8 7

2,7 23 1,5 14 2,5 20 4,3 34 2,0 16

4,3 33 2,8 28 3,4 27 5,3 37 2,9 24

5,2 41 3,7 32 3,8 30 5,8 42 3,5 28

5,9 47 4,2 44 4,1 33 6,0 45 3,8 32

Hniloby sekundární - % ze zásoby loupané porosty

26

44

43

38

35

Hniloby sekundární - % ze zásoby mechanické poškozeni

15,0

31,9

39,1

38,2

38,2

Hniloby primární - %ze zásoby % četnosti

SLT 5S, 5B, 5H

Hniloby primární - %ze zásoby SLT 5F, 5S9

% četnosti


SLT 5K


LT 6S9

Hniloby primární - %ze zásoby Průměr PLO

% četnost

Měkká hniloba z celkové 20 – 60 % 15 – 50 % 25 – 40 % 10 – 25 % 10 – 60 % 45 – 70 % XXX

Podíl vymanipulovaného paliva u kmenů zasažených primární hnilobou činil 3%z celkové hmoty Tabulka č. 93.

KALKULACE OČEKÁVANÝCH ROČNÍCH ZTRÁT ZPŮSOBENÝCH HNILOBAMI NA PLÁNOVANÉ VÝTĚŽI DŘEVNÍ HMOTY (DLE LHP 1986– 1994).

LHC / rok taxace

Výměra v tis. ha

Průměrná roční ztráta objem v m3 Kvantitativní Kvalitativní (% z TC) (% z TC)

v tis. Kč

Rožnov / 1986

8,4

60

(0,1%)

1600

(2,9%)

470,4 (11,9%)

Jablunkov / 1988

15,7

0

(0,0%)

4400

(5,0%)

88,3

Frýdek / 1990

13,4

830

(1,3%)

7300

(11,2%)

2470,0 (11,1%)

Frenštát / 1993

5,8

260

(0,8%)

750

(2,3%)

415,8 (6,4%)

Ostravice / 1994

18,7

440

(0,3%)

900

(0,7%)

2300,0 (6,0%)

Souhrn Beskydy

62,0

1590

(0,4%)

14950 (3,9%)

(4,1%)

xxx

Do KVANTITAVNÍ ztráty jsou zahrnuty hnilobami absolutně znehodnocené, neprodejné „sortimenty“. KVALITATIVNÍ ztráty uvádějí objem dříví, které je hnilobou znehodnoceno, ale prodejné alespoň jako palivo. Jako ztráta byl kalkulován rozdíl oproti průměrné ceně za sortimenty slabé kulatiny 3B. Ztráty FINANČNÍ kalkulují rozdíl k dosažitelným sortimentům dle průměrné struktury v LHC. Ceny odpovídají hladinám uvedených roků. Hniloby na listnatých dřevinách nebyly v této oblasti předmětem statistických šetření, ačkoli zejména v posledních letech zaslouží větší pozornost. S trendem navýšení obmýtí bukových porostů na 130let se projevuje zvyšování podílu kmenových hnilob, výrazně snižujících finanční zhodnocení těženého listnatého dříví. Nárůst podílu listnatého paliva za posledních 20 let přesáhl 10% na úkor podílu řezivového dříví. Je vhodné zvážit a možná i přehodnotit nastolený trend. V minulosti bývaly listnaté dřeviny této oblasti běžně zařazovány do hospodářských skupin vysokokmenného lesa spolu se smrkem v obmýtí 100let (příměsi do 40%), čistě listnaté s obmýtím 120 let. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Frýdek – Místek

135

OCHRANA LESA


Nejčastějšími houbovými patogeny na buku jsou dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum Grev.), troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius Fr.), choroš šupinatý (Polyphorus squamosus Fr.), leskloporka ploská (Ganoderma applanatum Pat.), četné druhy rodů ohňovců (Phellinus sp.) a rezavců (Inonotus sp.). Častým parazitem bývá i václavka (Armillaria sp.). Obecně se hniloby na buku označují jako nepravé jádro, dřevní hmotu s tímto znehodnocením nelze často odbytovat ani jako palivo. Za zmínku stojí četný výskyt březovníka obecného (Piptoporus betulinus Karst.) na rozlamovaných a starších zastíněných jedincích (fyzické stáří 60-70let). Celkově lze PLO 40 hodnotit jako hnilobami mírně až středně dotčenou.. 7.1.3.5

Škody ostatními biotickými činiteli

Jedním z dominantních činitelů, který způsobuje ztráty na zalesnění je buřeň. Dlouhodobě zapříčiňuje 19% ztrát. Nejrozšířenějším způsobem ochrany kultur je pravidelné vyžínání, praktikované v letním období. Z agresivních bylinných konkurentů lze jmenovat především třtiny (Calamagrostis sp.), starček (Senecio fuchsii), ve stinných expozicích i kapradě. Přirozenou, ale i umělou obnovu silně omezují souvislé pokryvy polokeřů maliníku (Rubus idaeus), ostružiníku (Rubus hirtus), borůvky (Vaccinium myrtillus). K bylinám a keřům se velmi agresivně přidružují pionýrské „plevelné“ měkké listnaté dřeviny – bříza, osika, jíva, které jsou schopny při zanedbání v některých výseků do 8 let zcela potlačit a zrušit založené kultury cennějších pěstěných dřevin. Tracheomykóza na jilmu je v Beskydách vzácná. Sypavky (Lophodermium pinastri Chev..) na borovicích v podhůří jsou běžné, napadení bývá mírné, nedochází k odumírání jedinců. Jmelí (Viscum album L.) je dvoudomý polocizopasný keřík, jehož pohružovací kořínky dokáží prorůst dřevem větví až do jádra. Při větším rozmnožení v koruně zcela potlačuje její růst. Napadení jedinci dlouho živoří, k odumření zpravidla přispívá až další faktor (přísušky, hniloba). Přenos a rozšiřování tohoto parazita zajišťují drozdovití ptáci. Intenzivnější napadení lze vypozorovat především v podhorních okrajích komplexů, kudy drozdi přetahují. Kromě lip, jeřábů, topolů je častý výskyt jmelí i na jedlích. Jedle v horských polohách nejsou postiženy. Rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum Schr.) způsobující čarověníky a rakovinné nádory se vyskytuje vyjímečně.

7.1.4

7.1.4.1

Ostatní škodliví činitelé Činitelé způsobující nezdar zalesnění

Ztráty způsobené v řetězci úkonů od vyzvedání sazenic po vysazení v lese nejsou kvantifikovány pro jednotlivé fáze celého procesu. Souhrnně se manipulace se sazenicemi včetně výsadby na ztrátách podílela 29%. Požáry byly příčinou opakované obnovy od roku 1991 na 16 ha plochy. Většinou se jednalo o události drobnějšího charakteru, které se podařilo rychle lokalizovat a eliminovat. K většímu požáru došlo v r. 1996 v úbočí Smrku z čeladenské strany (cca 8ha). Z dalších zaznamenaných údálostí stojí za zmínku požáry na B.Kříži (2,5ha), v Tyře (25ha-1987), pod vrcholem Dlouhé (5ha-1986a1987), v téže lokalitě 5ha v r.1972, Rožnov (15,4ha-1969). Nejčastěji jsou příčiny neznámé (usuzována nedbalost návštěvníků lesa). Požáry vzniklé při vypalování klestu jsou častější, menších rozměrů, zpravidla včas likvidované.

7.1.4.2

Činitelé ovlivňující zdravotní stav starších porostů

Těžbou a přibližováním je v oblasti Beskyd dotčeno 1022ha reduk.plochy se zásobou 486,4tis m3 (tj.3,1% zásoby kmenovin 1,6% celkové výměry). Především jsou poškozeny porosty v prudkých stráních. Na snížení škod přibližováním se vysokou mírou podílí intenzivní zpřístupňování porostů především zpevněnými komunikacemi, dále vyšší míra využívání lanovek nejen v obnovní těžbě, ale i při probírkách. Povodňové škody jsou časté nejen posledních 5 letech. K větším povodním regionálního rozsahu došlo v letech 1958,1964,1972,1987. Škody jsou dílem systematické stavební činnosti minimalizovány. Intenzivní srážky a povodeň století (1997) se v PLO Beskydy projevila především škodami na síti odvozních cest a na hrazenářském díle bystřin. K větším sesuvům došlo na lesních pozemcích v Návsí u Jablunkova (0,3ha les; 3,0ha celk.území), v severním svahu Kyčery (k.ú.Krásná -1,0ha), v SV svahu Kněhyně (Čeladná Burk – 0,5ha), v J úbočí Kyčery (pod Pindulou – 0,4ha). 136 Místek



OCHRANA LESA

Největší úhrn srážek změřený v rozpětí kritických 5 dnů 4.-8.července byl na stanici Šance-přehrada (617mm), pak následuje Lysá hora ( 586mm). Nejnižší objemy měřené na území PLO Beskyd mají stanice Mosty (214mm), Raškovice (333mm), Bílý Kříž ( 354mm). V průměru spadlo v těchto dnech na Beskydách cca 425 mm na 1m2 plochy. Źádná starší dochovaná měření z historických povodní nepřesáhla ani v lokálních úhrnech objemů přes 300mm. Údajný negativní vliv odvodňováním mokřadů , „urychlení“ povrchových odtoků na lesní dopravní síti, špatné hospodaření v lesích bývalo a je některými laickými autory doposud spojováno s následky, které katastrofální povodeň r.1997 způsobila na středních a dolních partiích velkých toků. Tato souvislost však není exaktně podložena, ani dokázána. Lze ji zatím přijímat pouze jako hypotézu. Proti laickým tvrzením je zapotřebí argumentovat znalostí základních faktorů ovlivňujících odtokové poměry. Těmi jsou: znalost kritických objemů, intenzit a doby trvání srážek konfigurace terénu, podloží a půdy, zastoupení stanovišť ovlivněných vodou, globální retenční kapacita půd se znalostí míry dotčenosti antropogenními vlivy vliv lesních porostů na zadržení srážek, zpomalení odtoku z povodí a) K povodním docházelo a dochází na tocích Ostravice, Olše ,Bečvy poměrně často. Nejčetnější jsou v červnu až srpnu z bouřek a při déletrvajících intenzivních deštích. Z historie dokumentované povodně z jarních tání jsou eliminovány vodohospodářskými objekty Šance a Morávka. Za kritické lze označit bouřkové srážky nad 60mm (zpravidla se dotýkají omezeného území částí povodí, cca 1030km2 a příliš neovlivňují dolní toky). Dále jednodenní déšť celkového objemu nad 80mm, 2-3 denní vytrvalé deště přesahující objemem 150mm. Vždy rozhoduje nad jakou plochou území srážky spadnou. Při povodňových deštích v r.1997 zaznamenaly stanice ČHMÚ na území PLO 40 v průměru 425mm rekordních srážek tohoto století, které spadly během pouhých 5 dní (4.-8.7.). Rozpětí intenzit od jihozápadu k severovýchodu činilo 350mm-600mm-214mm. b) Faktorů, které mají vliv na rychlost a celkový objem odtoků je velké množství. V terénech Beskyd převažují středně sklonité svahy -cca 65% výměry LPF, svahy se sklonem nad 45% zabírají takřka 25% rozlohy. Podloží tvoří flyšovité pískovce a jílovce. Převládají půdy hlinité s vyšším obsahem skeletu nad jílovitohlinitými a písčitohlinitými. Průměrný retenční příjem středně vlhkých půd lze pod lesními porosty odhadnout v úrovni 40-70mm srážky, po které zpravidla dochází k povrchovému odtoku. Nejpříznivější infiltrační poměry jsou na písčitějších půdách nad skeletovitým podložím (35A,K), které jsou v lesních partiích oblasti zastoupeny pouze 3,8%. Terény prudkých svahů jsou z hlediska infiltrace nejméně funkční. Zastoupení vodou ovlivněných stanovišť je poměrně nízké. Stanoviště luhů tvoří 0,4% a stanoviště pramenišť, mokřadů a podmáčených lokalit pouze 1,7% rozlohy LPF oblasti. Plocha dotčená melioracemi nepřesahuje u těchto lokalit 50%. c) Globální retenční kapacita lesních půd odvisí především od jejich mocnosti od fyzikálního charakteru a struktury, typu jílových složek, sklonitosti terénu. V PLO 4O je průměrná hloubka půd v rozpětí 20–90 cm s globální retenční kapacitou cca 60-120mm srážek. V situaci před červencem 1997 bylo možno na typologických sondách posoudit vlhkost půdy jako mírně vlhkou, se schopností retenčně přijmout 30-60mm srážek. Hustota sítě odvozních lesních cest v PLO 41 činí 13,6 bm/ha. V terénu tak zabírají necelých 0,8 % celkové rozlohy LPF. Z větší části jsou vedeny v terénu s jednostranným zářezem, takže jim nelze upírat roli urychlovače odtoku svahové vody. Nelze však s určitostí stanovit míru tohoto vlivu a rozhodně ho brát jako závažný. Většina těchto cest je dostatečně vybavena příčnými svodnicemi, převádějícími vodu ze zářezu do povrchových zásaků či odtoků pokračujícího svahu. Škody na lesní dopravní síti při intenzivních deštích lze často přičítat především nedostatečnému technologickému zajištění stavby, nedodržováním údržby. Těžko lze však přisuzovat negativní vliv lesních cest na zvýšení škod povodněmi v intravilánech obcí. V míře nad 1% v rámci souhrnného posuzování odtokových vlivů. d) Pokryvnost území doznala zásadních proměn řízeným zalesňováním od poloviny min.století. Připomínán je zákon o zalesňování povodí Horní Bečvy z 12.10.1896, který v §16 ustanovil povinnost zalesňování nevýnosných ploch jako ochranu proti zvětšujícím se záplavám v dolních polohách. Realizací tohoto opatření přibylo do r.1947 na rožnovsku 50% rozlohy dnešních lesních porostů, v SV části Beskyd pak zalesněním hřebenových pastvin (salaší) přibylo cca 20% lesů. Mezi roky 1947-1979 činil přírůstek pouze 4%. Převážně byl k zalesnění používán SM. Intercepce krátkodobých srážek lesními porosty dosahuje hodnot 15-50mm v závislosti na charakteru srážky a porostu. U déletrvajících srážek vážou na sebe objemy až dvojnásobné. Smrk je dřevinou s nejvyšší intercepční i transpirační schopností. Pro požadovanou infiltrační a desukční funkci však více vyhovují porosty smíšené, s mírně nadpolovičním zastoupením jehličnanů. Roli sehrává globální produkce biomasy, příznivá humifikace s vlivem na edafon, vzdušnější svrchní půdní horizonty.


137

OCHRANA LESA


Blesková kola jsou častá v zadní, jihovýchodní části Beskyd, zpravidla doprovázená kůrovci. V průměru ročně lze na těžbu bleskových a v nejbližším okolí postižených stromů odhadovat cca 300500m3. Prosychání jedle bylo podmíněno především dlouhotrvajícími rekordními mrazy v roce 1928 (únor – 38°C). Postiženy byly údajně všechny jedle údolních poloh, od střední části svahů a na hřebenech k poškození nedošlo. Na jaře došlo k narašení, ale většina jedinců postupně prosychala. Jedlové souše a polosouše byly po této události těženy ještě v r.1934. V průběhu let 1956–1975 byl uváděn roční objem jedlových souší v rozsahu cca 6,5tis m3, pro dalších 10let později již jen 1,3tis m3. Jako příčina bylo uváděno poškození exhalacemi. Vlivy záření na lesní porosty nejsou dosud uspokojivě objasněny. V oblasti výzkumu se těmito vlivy zabývají vědci teprve posledních 30 let.

Za nejvíce škodlivé bývá považováno UV záření vyvolávájící uvolnění volných radikálů z fotooxidantů (NOX, O3), které jsou schopny způsobit oxidaci chlorofylu na fotosynteticky neaktivní feofytin. Ochranný UV filtr v rostliných pletivech tvoří hlavně žlutá barviva (βkaroten, lutein), které jsou při dávkách záření nad 2000 µmol / m2s rozkládány. V této souvislosti prováděl v Beskydech výzkum Ústav ekologie krajiny AV ČR v Ostravě a později Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity. Na 3 lokalitách velkoplošné holiny 7. vls masivu Smrku byly založeny pokusné plochy, na nichž byly vysázeny SM sazenice známého genetického původu, vypěstované ve školce na Kavalčankách. Výzkum byl zaměřen zejména na příjem záření (FAR) a analýzu listových barviv v jehlicích SM. Po vysazení byla zaznamenána významná stresová reakce spojená se žloutnutím, mramorováním a rezivěním jehličí, opadem a tzv. hladovým přírustem. Barevné změny byly pozorovány na sazenicích i na jedincích z přirozené obnovy každoročně s výrazným sezonním průběhem. Nejvýznamnější byly na konci vegetačního klidu a počátku vegetace. Analýzy nepotvrdily stoupající poměr chlorofylu(a) k βkarotenu nebo luteinu na rozdíl od studií publikovaných KOCHem(1976). Zprávu o výzkumu publikovali KINCL a zejména KRPEŠ (1987-1999). Celkově se ukázal významný vliv klimatických stanovištních faktorů – radiace, mráz, vítr, výpar… - a šoku z prudké změny klimatických podmínek (Kavalčanky = 740 m n.m., pokusné plochy na Smrku 1115 a 1064 m n.m.). KRPEŠ konstatuje významné poškození zdravotního stavu (18-leté SM na pokusných plochách mají v současné době 3 – 4 ročníky jehlic, defoliaci od cca 30 do cca 75 %), způsobené komplexem faktorů klimatických včetně záření, imisí, hmyzích a houbových parazitů.

7.2

Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Základní doporučení pro obnovu a výchovu smrkových porostů (HS 45,55):

Pro obnovu: Možnost urychlení obnovy porostů poškozených hnilobami, ohryzem, dále u zabuřenělých ředin a zbytků porostů ve kterých je přirozená obnova nedosažitelná. Obnovu realizovat proti stabilnějším návětrných okrajům a od již založené kostry porostů (závory,žebra z listnatých dřevin+ JD, odluky). Počet pasečných východisek obnovy volit co nejméně. Vnášet klimaxové dřeviny BK, JD v předstihu na náseky nebo do kotlíků. U závor zajistit následný porost tak, aby zastoupení BK, JD bylo minimálně 30% i případným doplněním podsadbou. Na podmáčených stanovištích jsou závory vhodnější zpevňující prvek než rozluka. V rámci obnov je důležité zajistit funkčnost povrchového odvodnění svážnic s co nejširším rozptylem do plochy porostu. Pro výchovu: K dosažení stability je důležité u mladých porostů dosáhnout alespoň u 50% jedinců (vnitřní kostra porostu) štíhlostního koeficientu pod hranicí 0,90. Ideálem je docílit této hodnoty do 30 let. Nejpozději však do 40 let stáří porostu ( vyšší polohy HS 55, HS 75). Je to údobí kulminace maxima výškového (v relativním pojetí i hmotového) přírůstu, po kterém stromy s nedostatečným kořenovým systémem (tísněné, z přehoustlých tyčovin) nejsou pro další uvolnění stabilizovány. Překračuje-li hodnota štíhlostního koeficientu středního kmene porostu hodnotu 1,00 je nutno v rámci decennia uvažovat se dvěma výchovnými zásahy. Modely snížené hustoty smrkových porostů navrhované VÚLHM je nutno aplikovat především u lokalit, kde se působení škodlivých činitelů kumuluje. Je nutné je využít při budování kostry stability, přednostně u všech prvků návrhů LISP (žebra, závory, okraje). V dané oblasti se to týká především hřebenových partií. Modely hustoty smrkových porostů zaváděné dle Provozních systémů (Plíva, Žlábek, 1989) je v porostech menších výměr (do 3 ha) vhodné uplatnit celoplošně. Podstatou úspěchu výchovy je začít s redukcemi na uvedené počty už při prořezávkách a nevynechat žádný následný zásah. 138 Místek



OCHRANA LESA

Pro zajištění maximální stability k odvození intenzity i frekvence výchovných zásahů v porostech ohrožených imisemi i abiotickými činiteli předkládáme výběrový grafický přehled modelů hustoty smrkových porostů diferencovaně pro cílové hospodářské soubory 45, 55,77. Cílové hospodářské soubory : 45 hospodářství živných stanovišť středních poloh - porosty smrkové 55 hospodářství živných stanovišť vyšších poloh -"75 přirozené smrkové hospodářství živných stanovišť -„Čerpáno: z publikace Provozní systémy v lesním plánování (Plíva, Žlábek 1989) výběr je učiněn pro standardní hospodaření v porostech bez zvýšených rizik a v porostech imisních oblastí z publikace Stabilizace lesních porostů výchovou (VULHM Zbraslav Strnady - Slodičák 1996), který řeší optimalizaci spojenou při docilování vyšší stability porostů s nižší náladovostí intenzivní výchovy u porostů ohrožených více činiteli. HS 75 nebyl vzorově řešen, principy výchovy jsou ověřeny a publikovány pro HS 77.


139

OCHRANA LESA

0 5

140

4,5

Věk

POIM

C

20

40

60

4,3

4

5 4,75

4

3,5

10 4,5

3,3

2,8

15 4,25

1,8

2,1

25 3,5

1,5

1,8

30 3

1,3

1,5

35 2,3

80

1,1

1,25

40 1,85

H

G

E

D

C

B

A

1

1,1

45 1,6

věk

100

1

1

0,93

55 1,22

Graf č. 14.

50 1,4

D

H

A

F

-

C

-

-

G

imis C

0,87

60 1,05

0,8

65 0,88

70 0,75 0

75 0,7

80

MODELY HUSTOTY SM POROSTŮ PRO HS 45

ohrožené: VEPO, SNNA + IMISE

E

-

B

Typ modelu dle: ÚHÚL '89 VÚLHM '86 VÚLHM '96

sm porosty normální

HS 43: Bon 26AVB, 5 Schw.

HS 23: Bon 22AVB, 6-7 Schw.


2,3

2,4

20 3,9

MODELY HUSTOTY SM POROSTŮ PRO HS 45

0

4,5

Model 45 A

0

1

2

3

4

5

6

7


Hospodářský soubor: Bonita


Modely hustoty SM porostů pro HS 45, 23, 43

SNNA B

HS

Tabulka č. 94.

počet jedinců v tis. ks/ha

10

20

30

40

50

0 5 5 4,75 4,3 3,8 4 3,6 3,5 3,175 3 2,8 5 4,3

Věk

10 15 4,5 3,75 3,1 2,4 3,3 2,6 2,85 2,525 2,55 1,5 3,6 2,9

20 3 1,9 2,1 2,2 1,38 2,2

25 2,4 1,5 1,75 2,05 1,29 1,95

60

70

80

Graf č. 15.

věk

90

F

E

D

C

B

A

normální

D

A

30 35 40 45 50 55 60 1,9 1,5 1,25 1,125 0,9 0,85 1 1,25 1,12 1,05 0,95 0,87 0,82 0,78 1,5 1,3 1,15 1,05 0,95 0,9 0,85 1,9 1,75 1,6 1,467 1,333 1,2 1,1 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,767 0,733 1,7 1,558 1,417 1,275 1,133 0,997 0,85

MODELY HUSTOTY POROSTŮ PRO HS 55, 75(77)

0

sm porosty


HS 55: Bon 32AVB, 1-2 Schw. F

defoliace

C

pásmo ohrožení imis B imis C

SNNA,VEPO,ZVER

ohrožené

E

B

VÚLHM '96

80

0,8 0,6

1 0,9 0,85 0,7 0,667 0,633

70 0,72

75 0,7

65 0,77 0,75

141

MODELY HUSTOTY POROSTŮ PRO HS 55, 77

Typ modelu dle: ÚHÚL '89

OCHRANA LESA

Hospodářský soubor: Bonita

Modely hustoty SM porostů pro HS 55, 77


Model 55 A SNNA B POIM C 75(77) D SNNA E POIM F

HS

Tabulka č. 95.

0

1

2

3

4

5

6



Model

142

D 29E F

A 47B C Imise G Imise H

HS

0

1

2

3

4

5

6

OCHRANA LESA


Věk

0

5.5

4.9

2.5 2.5 3.2

3 3 4

5

3.9

4.5

0

20

10

4.3

3.35 1.8 2 2 2.5

15

3.7

2.8 1.65 1.5 1.5 1.8

40

20

3.25 2.5

2.4 1.5 1.4 1.25 1.5

25

30

2.5 2

1.75 1.1 1.2 0.95 1.1

35

2.2 1.75

1.5 1 1.1 0.92 1

40

1.9 1.5

1.3 0.9 1 0.9

80

45

1.65 1.4

1.15 0.95 0.9

1.4 1.3

1 0.8 0.8

50

věk

100

55

1.25 1.2

0.9

60

1.1 1.1

0.8

65

1

0.72


2.85 2.25

2.1 1.3 1.3 1 1.2

60

H

G

E

D

C

B

A

D

A

70

0.9

0.64

F

C -

G

75

80

ohrožené: VEPO, SNNA + IMISE

E

B

-

H

Typ modelu dle: pásma ohrožení ÚHÚL '89 VÚLHM '86 VÚLHM '96 imis C imis B

sm porosty normální

HS 29: Bon 26AVB, 5 Schw.

Hospodářský soubor: Bonita HS 47: Bon 32AVB, 1-2 Schw. altern. HS 57

Modely hustoty SM porostů pro HS 47, 29


PLO 40 MORAVSKOLSLEZSKÉ BESKYDY

7.2.1

OCHRANA LESA

Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi

Pro vylišenou oblast pásma ohrožení imisemi B (převážně vyšší polohy nad 850m n.m.).je nutno i při trendu snižování globální imisní zátěže dodržovat zásady nezbytné k zajištění maximální odolnosti převažujících SM porostů. Přeměna druhové skladby ve prospěch BK, KL,(JD) je už s ohledem na klimatické vlivy a výkyvy exponovaných vyšších poloh riskantní. Bez rizik je lze ve zvýšené míře použít do 1200 m n.m. na osluněných expozicích. Na severních, zpravidla prudkých svazích je pro ně kritická výška mezi 9501050m n.m. Pro zvýšení druhové pestrosti je vhodný jeřáb, jíva, bříza. Vyšší odolnost na vrcholové podmínky a výborný zdravotní stav lze sledovat u (biotechnickými projekty navržené) sice nepůvodních, ale zdomácnělých dřevin, kterými jsou kosodřevina (Pinus mugo), smrk pichlavý (Picea pungens). K zakládání porostů SM je nutno zásadně využívat geneticky ověřený materiál beskydského ekotypu horského smrku (2 500ks/ha). Výchova musí mít na zřeteli péči o korunu. Prakticky by nemělo do 40-50 let dojít k zapojení porostu. Obtížněji přístupné hřebenové partie jsou rizikovější z hlediska dozoru a prevence rozšiřování hmyzích škůdců. Pozdržení obnovy s ponecháváním souší v kmenovinách je možné pouze u kmenovin v kondici při ohledu na zakládané kultury pod porosty a při vyloučení a zamezení gradace kůrovců. Základním doporučením v pásmu ohrožení C je úprava druhové skladby porostů. Zastoupení imisně citlivějších jehličnatých dřevin (SM, JD) pod hranici 65% je reálné i ve středním časovém horizontu 40-50let U stávajících jehličnatých porostů platí obecná zásada pěstování co nejhlubších korun, které se musí uplatňovat od nejranějších stadií vývoje porostu. Pro zakládání porostů jsou v imisním pásmu C doporučeny snížené počty jedinců na zalesnění. U dřeviny smrk se jedná o 3,5 - 4,0 tis. ks/ha, pro buk 8 tis. ks/ha. Ve výchově je důležité od stadia mlazin stále udržovat mírně rozvolněný zápoj. Doporučují se proto častější zásahy nižší intenzity, plné zapojení je přijatelné od věku 20 let. (Viz tabulky a grafy). Pozdější zdravotní výchovou nesnižovat zakmenění pod 0,85. Nepředpokládá se již provádění soustředěných exhalačních těžeb. U proředěných plášťů a okrajů je důležité ponechat tyto partie až do poslední fáze obnovy navazujících kmenovin. 7.2.2

7.2.2.1

Návrh opatření v porostech narušovaných a ohrožených abiotickými činiteli

Návrh opatření proti větru

Zákonem stanovený limit výměry holé seče 1,0ha (2,0ha dlouhé svahy) a požadavku uplatnit při obnově porostu 20 - 30 % melioračních a zpevňujících dřevin navozuje domněnku, že tyto dvě podmínky pro budoucnost zásadně eliminují současné problémy nestability. Vylučují opakování existence homogenních, stejnověkých smrkových porostů na větších výměrách přesahujících 5 ha. Je však nutno neomezovat dokončení obnov u porostních zbytků, ze kterých podstatný podíl nahodilých těžeb plyne. Nečiní-li tyto zbylé části ochranný štít navazujícím kmenovinám , je vhodné nahodilosti a nežádoucímu zabuřeňování předejít (při ctění práva s žádostí o výjimku). Běžně zůstávají k dokončení obnovy prvky do 2,5ha (60x400m) u nichž je zbytečné obnovu oddalovat a nadzákonným zbytkem nad 2ha krmit vítr. Do nedávné minulosti uplatňovaný limit 3ha pro maloplošnou pasečnou formu se na svazích Beskyd osvědčil a nelze ho považovat za rizikový. Vypovídají o tom porostní mapy, na kterých je patrna u více než 75% ploch mýtných porostů 30-40ti letá postupná, pravidelná pasečná obnova. Bez tolik diskutovaného „kalamitního“ narušování větrem. Toto tvrzení nelze vztáhnout pouze na imisní obnovy severního obvodu Beskyd. Vnášení listnatých dřevin s jedlí je dobré provádět ve skupinách a shlucích. Neobejde se bez ochrany oplocováním. Přednostně je lze využit k zajištění prvků kostry stability lesa (LISP). Tento návrh je vyhotoven ve zbytcích stejnověkých smrkových kmenovin, jejichž výměra přesahuje rozlohu mýtního článku (t.j. cca 5 ha). Budování kostry vnější a vnitřní stability lesa je dlouhodobá záležitost. K zpevnění okrajů komplexů a celků větších porostů (dílců) slouží porostní pláště a odluky (pestřejší směsi). Vnitřní zpevnění pomocí rozluk, závor, žeber je uplatňováno v rámci porostních skupin (v čistých smrčinách) Okrajové zpevňovací pásy na návětrných okrajích porostů se zakládají při obnově v pruhu 30 až 50 m z dřevin odolných větru. Vyžadují intenzivní výchovu. Při okraji lesa se pro zapláštění uplatňují i keře. Zásadně se ochranný porostní plášť těží až po obnově vnitřních částí porostů.


143

OCHRANA LESA


Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedních porostů, které nemají více než 40 let. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění. V návaznosti na odluku je vhodné uplatnit předsunuté kotlíky klimaxových dřevin, a při následném proředění dosáhnout přirozené obnovy. Rozluky musí být založeny v mladých smrkových porostech nejpozději do 35 let. Jsou to průseky 4 - 6 m široké zakládané kolmo na směr bořivého větru v odstupech 150 - 200 m. Nejvhodnější pro jejich založení je využití přibližovacích linií. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích. V pahorkatinách a horských terénech není příliš účinný. Současné přibližovací linie mají dostatečnou hustotu a svými šířkami splňují požadované parametry pro rozluky. Závory jsou zpevňující prvky zakládané ve středním věku (40-60let) porostu intenzivní výchovou. Ideální je využít stabilnějších hřebenových či hřbetních partií, na plošinách vyvýšeniny. Zakládají se na 1 - 2 výšky porostu, proředění by nemělo snížit zakmenění pod 0,7 (vyjímečně lze 0,6; podmáčené+severní expozice) Pokud nedojde k přirozené obnově, je vhodné alespoň 10 let před zahájením obnovy porostu závoru podsadit. Zpevňující žebra jsou užší náseky (15 - 20 m), kterými se zahajuje obnova smrkového komplexu, ve kterém nebyly založeny žádné stabilizující prvky. Je vhodné je zakládat u komplexů ve stáří 10 let před počátkem obnovní doby. Návrhy a minimální uplatnění těchto prvků je prezentováno mapou dlouhodobých opatření ochrany lesa ve vrstvě LISP – liniové zpevňující prvky. Zákresem jsou odlišeny návrhy a stávající funkční prvky, dále stabilizační linie zajišťované obnovou a výchovou. Schéma návrhů je při realizaci nutno uzpůsobit terénním i porostním detailům, které nebylo možno základními pochůzkami vystihnout. 7.2.2.2

Návrh opatření na podmáčených stanovištích

Problém těchto stanovišť podstatně řešily předchozí generace lesních hospodářů systémy povrchového odvodnění (lokality Černá, Velký potok s výskyty Calla palustris). Díky těmto dílům se dařilo zlepšovat růstové podmínky i stabilitu smrkových porostů. Plytká povrchová odvodnění s otevřenými příkopy zajišťovala s fyziologickou hloubkou půdního horizontu cca 30 - 50 cm odrůstání nově zakládaných porostů. Hlavní úlohou funkčnosti těchto děl bylo odvádění stagnující vody. Spekulace o zvyšování odtoku, snížení retenční kapacity lesní půdy, o negativním dopadu těchto opatření na určité rostlinné a živočišné druhy plynou většinou z neznalosti a nesprávného hodnocení skutečnosti. Dočasná opatření pro plošné odvodnění přechodně zamokřovaných stanovišť (SLT P, O) jsou neškodná a mají příznivý vliv. K zásadním proměnám vegetace a fauny těchto stanovišť s povrchovým odvodněním nedochází. Do svahových pramenišť a oglejených mokřadů (SLT V, G) se v minulosti ani v současnosti podstatně nezasahuje. V Beskydách už i proto, že poblíž usedlostí na nich bývají častá jímání pitné vody. Pro stabilizaci lesních porostů se využívají opatření popsaná v předchozí kapitole 7.2.2.1. V obnově je důležité vnášet vyšší podíl jedle i když zkušenost z mrazových škod r.1928 nevylučuje pěstební riziko. Dále lze i do vyšších poloh na těchto lokalitách uplatnit kromě olší (viz Morávka i olše zelená) klen, jasan, na vyvýšeninách pramenišť buk. 7.2.2.3

Opatření u porostů poškozovaných sněhem a námrazou

Škodlivé působení sněhu a námraz se projevuje především v přehoustlých SM (vzácně i BK) tyčovinách. Dochází nejčastěji k vrcholovým zlomům, ale i k vyvracení jedinců a shluků. Rozvracení celých porostních skupin tímto fenoménem jsou výjimečná, pomístně vzniklé mezery přesahující rozlohu 0,04 bývají zpravidla dolesněny. Základním ochranářským doporučením pro dosažení vyšší odolnosti jsou: -zajištění vyšší stability včasnou a dostatečně intenzivní výchovou. -pro hřebenové polohy a podmáčené lokality využít fenotypů smrku i jedle později rašících a utvářejících úzké koruny

7.2.3

144

Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří



OCHRANA LESA

Ochrana proti okusu Tuto ochranu nelze zanedbávat. Především výsadby listnatých dřevin a jd bez oplocení a nátěrů jsou silně poškozovány srnčí zvěří a vysokou.. V poslední době se zkouší a osvědčují pro individuální ochranu foliové kryty na listnaté dřeviny. V praxi se dále uplatňují minioplocenky ochraňující i jednotlivé JD. Všechna tato nákladná opatření lze eliminovat radikální redukcí kmenových stavů spárkaté zvěře, včetně srnčí! Lze doporučit, ale asi těžko zrealizovat přechodné opatření, které by pro dobu 10-20 let redukovalo stavy vysoké a srnčí zvěře na úroveň 50-70% kmenových. S odůvodněním nezbytnosti zajištění požadované a již realizované intenzivní obnovy JD,BK,KL. Ochrana proti ohryzu a loupání Důsledně provedenou individuelní ochranu kostry mladých porostů je zapotřebí udržovat neporušenou a aplikovat postupně na mladších porostech. Osvědčuje se vyvětvení tyčovin. Trend navýšení odstřelu vysoké zvěře zavedený od poloviny 80.let je nutno udržet. Výsledky jsou velmi pozitivní. Oproti ročnímu nárustu škod 544ha mezi roky 1976-86 došlo v následujících 10 letech k poklesu na 102ha ročně. Přírustek poškozovaných porostů v úrovni 15ha redukované plochy ročně je pouhým zlomkem minulých škod. 7.2.4

Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci

Kůrovci na smrku Gradace kůrovců, která zasáhla oblast v letech 1993-1996 zpravidla nepodmínila odlesnění na větších plochách. Byla zvládnuta v rámci běžného plnění úkolů obnov a výchovy. Riziko přemnožení kůrovců je setrvalé v delších přísuškových obdobích i ve vyšších polohách. Ohniska v rezervacích Pod Lysou a Smrk jsou nebezpečná. Je nutno zvrátit alibistický a nezodpovědný trend neochrany SM v rezervacích uplatňovaný z pozic profesí řízených MŽP. Beskydy nemusí dopadnout jako hory Krušné, Jizerské, Krkonoše či Šumava! Ochrana proti přemnožení těchto škůdců je trvalý a prvořadý úkol a proto je nutné: -přednostně a neprodleně zpracovávat kůrovcem napadené jedince, napadené dříví odkorňovat či chemicky ošetřit, kůru spálit. -přednostně těžit a zpracovávat vývraty, zlomy, zbytky hroubí, hrubou klest. - provádět včasný odvoz vytěženého dříví, pro delší skládkování zajistit včasnou a účinnou asanaci. - dbát na zajištění a plnou funkčnost dostatečného počtu lapačů a lapáků v průběhu celého vegetačního období. - zajistit operativní likvidaci kůrovcových ohnisek u pasivních vlastníků lesa na jejich náklad (v součinnosti státní správa a odborný lesní hospodář pokud možno do 1 měsíce od jejich vzniku). Klikoroh borový Před výsadbou jehličnatých sazenic lze aplikovat máčením či nástřikem na nadzemní části vhodný insekticid (Marshal). Na místech se zvýšeným výskytem pokládat pasti, postřikem ošetřovat jednotlivé sazenice. Není přípustné ošetřovat napadené kultury celoplošným postřikem. Bekyně mniška Na celém území je její výskyt v základním stavu. Důležitá je kontrola populační hustoty odchytem na lepové desky ke sledování průběhu rojení (červenec). Dosud není stanovena vypovídací hodnota výše odchytů, které jsou zapotřebí k odhadu a stanovení kritického množství signalizujícího nebezpečí přemnožení. Proto je nutno využít praktikovanou Wellensteinovu metodu kontroly na kmenech evidovaných vzorníků. V případě výskytu ohnisek v součinnosti s ochrannou službou a státní správou je nutno zajistit letecké ošetření. Pilatka smrková Zkušenost s leteckou aplikací insekticidu Trebon 10F v posledních 4 letech v navazující Podbeskydské oblasti přinesla pozitivní výsledky. Vzhledem k přeléhání a dlouhodobému vývoji populace tohoto hmyzu je důležité pokračovat ve způsobu této ochrany po dobu alespoň 5 let. V případě dalšího rozvíjení tohoto škůdce v severním obvodu Beskyd bude dobré zvážit aplikaci postřiků. Vývoj populací tohoto hmyzu a účelnost aplikovatelné ochrany je v současnosti plně zajišťován lesní ochrannou službou (VÚLHMpracoviště Frýdek).


145

OCHRANA LESA


Ploskohřbetka smrková Osvědčený zásah provedený proti tomuto škůdci v místech chronického výskytu (Zašová) v letech 1972-1973 je v současnosti nemožný, pro zákaz používání insekticidů na bázi DDT (byl použit v kombinaci s Metathionem a Sofipoxem). V případě lokálních zvýšených výskytů lze aplikovat biologickou ochranu užitím vyzkoušené infikace sporami hub Poecilomyces f., Beauveria b., nebo háďátky rodu Steinrema proti přeléhajícím housenicím. Doporučovanými insekticidy v případě chronických škod jsou v současnosti aplikace inhibitorů syntézy chitinu v čase líhnutí a vývinu housenic -Dimilin, případně kontaktní Trebon. . 7.2.5

Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů

- z 30. leté řady pozorování klimatu v oblasti nelze potvrdit prognózy diskutované s pojmem globálního oteplování Země. - na běžné, nepravidelné, přesto periodické výkyvy vlhčích - sušších, chladnějších - teplejších údobí jsou všechny druhy přítomných lesních dřevin dostatečně adaptovány a dostatečně odolné, vyjma extrémních podmínek, kdy dochází: k omrzání - kultur klenu, jedle, buku, ale i narašeného SM v mrazových kotlinách (regenerují) k přísuškům - trpí SM na jižních kamenitých svazích, kultury všech dřevin z pozdní výsadby k utopení kultur (podmáčená stanoviště) - trpí především buky a kleny - za rizikové lze považovat pěstování: Smrku na vysychavých skeletovitých půdách jižní svahů Jedle a buku v mrazových lokalitách a stanovištích se stagnující vodou (5-6G,R) V zásadě je dobré zakládat jednotlivě i v drobných skupinách smíšené porosty, ve kterých lze následnou výchovou ovlivnit konečnou skladbu porostu podle trendu vývoje klimatu.

7.2.6

Opatření ke snižování eroze.

Při hospodaření v lesích je důležité stálé úsilí o minimalizaci erozních vlivů. Už z principu co nejméně zraňovat lesní půdu a zabránit možným následným ztrátám. Obecně lze stanovit několik zásad: -minimálně vyklizovat a přibližovat dříví linkami po spádnici -stahování dříví neprovádět na rozmoklých hlínách -po přibližování provést údržbu smyku, opravu svodnic, srovnání bočních hliněných valů -zakládat svodnice tak, aby nedocházelo ke koncentraci odtoku -pečovat o průtočnost svodnic v deštivých obdobích -dbát o zaústění smyků a přibližovacích linek do odvozních cest s co nejmenším spádem Doporučené vzdálenosti umístění svodnic na zemních cestách uvádí ČSN 73 6108. Horní limity lze použít pouze na kamenitějších půdách. Sklon cesty v % Do 6 8 10 12 14 16

Vzdálenost svodnic v m 40 až 60 35 až 50 25 až 35 22 až 32 18 až 28 14 až 25

Pro svodnice na větších sklonech než 20% je důležité dodržet vzdálenosti 10až 15m a provést zakotvení do podloží.

146



7.3

OCHRANA LESA

Ekologická stabilita lesa

Ekologická stabilita beskydských lesů není vysoká. Je převaha smrkových kmenovin, zakládaných do r.1945 velkoplošně i při působení všech vnějších činitelů a užití různých způsobů obnovy (velkoplošná,podrostní, maloplošná do 3,0ha po r.1995, ještě maloplošnější do 1ha nyní) obtížně, s nezbytným vnosem energie a nemalými ztrátami přeměňována na v menších a menších plochách druhově pestřejší směsi. Problémy obnovy porostů vyšších poloh, dotčených imisně-mrazovou kalamitou (POIM B), jsou v podstatném objemu vyřešeny. Nadále je třeba vzhledem k vyšším ztrátám počítat s doplňováním a ochranou kultur. Nezanedbat výchovné a zdravotní zásahy u zapojených porostů. Návodem k zabezpečení strukturální kvality a ještě vyšší stability lesních porostů jsou Územní systém ekologické stability – ÚSES. Je utvářen sítí biocenter a biokoridorů různých úrovní z hlediska zajištění a udržení přirozených společenstev, původních a klimaxových porostů. Systém statické stability, který řeší nástroje prostorové úpravy lesa pomocí prvků obnovy a výchovy. Bližší členění je již rozvedeno v kapitole 7.2.2. 7.3.1

Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa

Mapa dlouhodobých opatření prezentuje návrhy pro zvýšení statické stability porostů. Vychází z průzkumu poškození a ohrožení dlouhodobého charakteru. Při konstrukci opatření bylo přihlédnuto ke struktuře prostorové i druhové skladby porostů. Návrhy jsou realizovány u stejnověkých smrkových komplexů větších než 5 ha. 7.3.1.1

Zákresy poškození a ohrožení škodlivými činiteli

Jsou vyhotoveny v samostatných vrstvách pro tyto druhy: VEPO (větrné polomy) - lokality, kde jednorázově vítr vyvrátil plochu větší 1ha, nebo v dlouhodobém působení cca do 10 let přesáhla 3ha, pro rozptýlené kalamity jsou použity dvojnásobné limity SNNA (sníh, námrazy) - lokality, kde tento faktor zapříčinil předčasnou obnovu části porostu větší než 1 ha (vyjímečně), dále lokality s chronickým a historickým poškozováním vrcholků a korun stromů ZVER (poškození zvěří) - vylišeny rozsáhlejší oblasti nad 10 ha s vyšší než střední mírou poškozování za období alespoň 20 let (tj. intenzita poškození větší 40%). PODM (podmáčené) - lokality s vyšší hladinou spodní vody, destabilizující jehličnaté porosty,kopírují typologické jednotky O,P,G,V,R. POIM (ohrožení imisemi) - poslední stav vymezených pásem ohrožení imisemi k 1.1.2000

7.3.1.2

Návrhy opatření pro zlepšení statické stability – vrstva LISP

Schéma rozmístění již realizovaných a funkčních prvků stability je vykresleno v příslušné mapové vrstvě zeleně, návrhy nových prvků jsou v červené barvě. Schéma přednostně řeší zpevnění smrkových monokultur. Graficky jsou odlišeny prvky realizované obnovou a výchovou. Kromě liniových značek jsou použity i bodové pro jemnější předsunuté prvky – kotlíky nebo podsadby. Legenda viz.přílohy.

7.3.2

Mapa územního systému ekologické stability

Prezentuje přehled všech schválených i navržených prvků od nadregionální po místní úroveň. Biocentra tvoří především porosty nebo jejich části staticky stabilní, jejichž dřevinná skladba se blíží přirozené. Jsou vzájemně propojeny biokoridory – zpravidla potočinami a liniemi listnatých porostů.


147

OCHRANA LESA

7.3.2.1


Definice prvků ÚSES

ÚSES – je podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Bioregion - jednotka geomorfologického členění ČR, používaná pro ochranářské účely a jako vztažný rámec pro posuzování reprezentativnosti a unikátnosti společenstev. Biochora – Typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je významnou účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES. Geobiocén – jednota cenózy přírodní a z ní hospodářskou činností člověka vzniklé geobiocenózy změněné v těchž trvalých ekologických podmínkách. Biocentrum – krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. V lese se jedná o vylišení lokalit s přirozenou druhovou skladbou. Biocentra funkční – vymezené jsou zakresleny zelenými liniemi. Navržená biocentra (červený obrys) k doplnění struktur nejsou zatím funkční a budou pěstebně upravována. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky.

7.3.2.2

Dokumentace ÚSES

Dokumentaci ÚSES lze pro účely lesnické praxe rozdělit na generely, územně technické podklady, plány a projekty. Generel ÚSES – je odvětvový generel závazný jen pro orgány ochrany přírody. Účelem je příprava podkladů pro plány ÚSES. Územně technický podklad - slouží pro zpracování územně technické dokumentace (ÚPD). Pro tvorbu OPRL je využíván Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Plán ÚSES – je materiál obsahující mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů, tabulkovou a popisovou část a návrh rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES. Pro účely lesnické praxe je možno plány ÚSES rozlišit na „vymezené“ a „schválené“. V mapách OPRL jsou zahrnuty všechny vymezené a schválené plány nadregionálního, regionálního a místního ÚSES. Do LHP a LHO budou zahrnuty pouze plány ÚSES schválené formou územního rozhodnutí. V biocentrech se musí hospodařit tak, aby byla přinejmenším zachována současná dřevinná skladba. Je možné ji rozvíjet ve prospěch klimaxových dřevin. Jsou doporučeny jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrné způsoby). V biocentrech je nutno hospodařit následovně: Biocentra s nevhodnou dřevinnou skladbou (navržená, nefunkční) jsou ta, jejichž porosty budou zařazeny do HS 411, 431; 451, 471, dále HS 511, 513, 551, (571). Není rozhodující jestli bude takové biocentrum „navržené k vymezení“ apod. Pro všechny HS i jednotlivé typy jsou v přílohách uvedeny přirozené skladby. V mladších porostech je nutno ve výchově (prořezávky, probírky) podporovat vtroušené dřeviny přirozené skladby. Výchovou se snažit o zvyšení jejich zastoupení. V mýtních porostech vnášet JD, BK, (KL) v předstihu i pod porost, v počátcích pasečné obnovy ve zvýšené míře. Přirozené spontánní zmlazení SM pouze doplňovat a při dokončení obnovy upřednostnit. Časoprostorovost řešit podle konkrétního stavu porostu. Biocentra s vhodnou dřevinnou skladbou jsou vymezena v porostech, které budou zařazeny do HS 415, 416, 455, 456, HS 516, 536, 751, 771 a dále to mohou být biocentra částečně funkční, zařazená do HS 197; HS 297; HS 315, 317, 357; HS 417, 457.

148



OCHRANA LESA

U těchto biocenter je zapotřebí v mladých porostech usměrňovat dřevinnou skladbu ve prospěch dřevin původní skladby i na úkor kvality. V dospívajících porostech redukovat, případně vyloučit dřeviny, které nejsou původní a částečně redukovat dřeviny původní, ale agresivně zmlazující (BŘ,OS,JIV). Chybějící dřeviny je nutno vnášet v předsunutých prvcích (kotlíky, náseky,podsadby). Obmýtí a obnovní dobu podle potřeby v smrkových porostech spíše zkracovat! Pro obnovu původních dřevin používat co nejvíce obnovní způsob podrostní či výběrový.

7.4 7.4.1

Závěr Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření

Východiskem jsou prezentované rozbory (viz kapitoly 7.1.2. až 7.1.5.) a tabulkovou formou vyjádřené ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle hospodářských souborů a věkových stupňů (viz kapitola 7.1.1.3.). V rámcových směrnicích hospodaření jsou u každého hospodářského souboru uvedeny dominantní škodlivé vlivy a k nim základní doporučení na jejich eliminaci. V pásmu ohrožení imisemi B nadále počítat se sníženým obmýtím a realizací těžeb podle zdravotního stavu. Zalesnění zajišťovat geneticky ověřeným smrkem, využít náletu BŘ, JŘ, JIV. Ve výchově se řídit doporučeními VÚLHM. V pásmu ohrožení C obnovou podstatně zvyšovat zastoupení BK, KL. Na podmáčených lokalitách pročisťovat při zakládaní porostů stávající povrchovou meliorační síť, zbytečně ji nerozšiřovat do pramenišť (lesní typy 3-5V,G). Dlouhodobá ochrana proti bořivému větru spočívá v cílevědomém zakládání budoucího lesa. Podstatné je využití vyššího podílu hluboko kořenících listnatých dřevin na rozhraních porostů, terénních předělech, dále v rámci navrhů liniových prvků vnitřní stability lesa (odluky,rozluky, závory) a v prvků ÚSES. Dlouhodobá ochrana proti rozvoji podkorního hmyzu na smrku spočívá nejen v proměně druhové skladby, ale i v důsledném plnění ochranářských opatření u stávajících smrčin. Jde o okamžitou sanaci ohnisek výskytu, odkorňování nebo postřik napadených kmenů, komplexní zpracování těžebních zbytků včetně pálení kůry a klestu.

7.4.2

Souhrn specifik ochrany lesa

Přírodní lesní oblast 40 Beskydy je specifická vysokou lesnatostí (75%) s dominantním zastoupením smrku, přetrvávajícím 150 let. V tomto století byla poznamenaná několika kalamitami, jejichž rozsah ovlivnil na více let způsob hospodaření i následnou kvalitu porostů. Především se silně podepsaly sněhové škody s následnou větrnou kalamitou v r. 1916 (celkem 760 tis.plm). Další událostí století byly kruté mrazy v r.1928, které postihly především jedlové porosty v údolních partiích. Zdravotní stav jedle byl na většině území kritický až do období po r.1980. Nárust stavů jelení zvěře od 1.světové války pokračoval až do r.1975, kdy na základě neúnosných škod a seriozního průzkumu bylo přikročeno k postupným redukcím. Od poloviny 60.let s nárůstem průmyslové produkce ostravska a řešením širšího rozptylu zplodin vysokými komíny jsou dokumentovány kromě chřadnutí jedle i silné defoliace smrků v severním obvodu pohoří. Imisně-mrazová kalamita z přelomu roku 1978/79 nejcitelněji zasáhla porosty vyšších poloh (2500ha/645tis m3 bylo obnovováno 8 let). Celkově bylo na konto imisního postižení v průběhu 10 let s připočtením rozptýlené těžby evidováno 1756tis m3 dříví. K tomuto objemu je ještě nutno přičíst odpisovanou zásobu uschlých netěžených porostů v nepřístupných lokalitách a rezervacích v objemu 218,5tis m3 (1983-1992). Razantní, v prvních 4 letech velkoplošný přístup k obnově silně postižených porostů, znemožnil při zajištěném ochranářském dozoru (i přes suchou periodu let 1982-83 s následnou gradací) kalamitní rozvoj kůrovců. Objem kůrovcové těžby v uvedeném období 10.let i s evidovanou hmotou lapáků činil 249.3tis m3. Vleklé problémy chřadnutí jedlí do r.1980 vystřídalo imisní oslabení smrkových porostů spojené s jejich nejintenzivnějšími těžbami do r.1985 (cca 92% celkového objemu kalamity) Konec 80.let a počátek 90.let je ve znamení snížených těžeb bez výrazných škodlivých vlivů. I přes poměrně vysoký podíl nahodilých těžeb v posledních 10 letech, nelze projevy přísušků (1990-93), sněhové a mrazové škody (1992,1998), gradace kůrovců (1993-96), povodňové škody(1997), větrné polomy © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Frýdek – Místek

149

OCHRANA LESA


(1999) označit za závažné. V žádném roce nedošlo k překročení plánovaných těžeb, maximální podíl nahodilé těžby k celkové připadá na rok 1993 a to 82%. Přitom souhrnný realizovaný průměrný předpis těžeb z posledních 5 let 3702tis m3 je na úrovni 84% SLHP z let 1976-1990 (a na úrovni 67% CPPcelkového průměrného přírůstu). Pro porovnání, jak se působení všech možných vlivů, včetně lidské činnosti, promítá na stavu lesů Beskyd může posloužit přehled vývoje zakmenění věkových stupňů v deceniích posledních 40 let: Tabulka č. 96.

PŘEHLED VÝVOJE ZAKMENĚNÍ VĚKOVÝCH STUPŇŮ V DECENIÍCH POSLEDNÍCH 40 LET:

Decenia–věk.stupeň 1961-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 9 8,9 8,7 8,4 8,5

10 8,9 8,9 8,6 8,4

1-3 9,5 9,5 9,4 9,5 11 8,8 8,9 8,7 8,6

4 9,4 9,3 9,2 9,1 12 8,9 8,7 8,6 8,5

5 9,1 9,1 9,0 9,0 13 8,9 8,7 8,5 8,4

6 9,0 8,8 8,8 8,8 14 8,4 8,0 8,4 8,3

7 8,8 8,8 8,5 8,7 15+ 7,8 7,7 7,8 7,8

8 8,8 8,7 8,5 8,5 Cel.průměr 9,0 8,8 8,8 8,9

Velmi vyrovnané jsou údaje na 1.-7.věkovém stupni (kultury,mlaziny,tyčoviny,mladé kmenoviny). Mírný pokles zakmenění lze pozorovat u kmenovin předmýtního stadia 8.-9.věk.stupně. Snižování hustoty mýtných porostů 10.-13.věk.stupně je v průběhu uvedených 40 let poměrně rovnoměrné. Z přehledů vyhotovovaných pro jednotlivá LHP nelze ani v současnosti u kmenovin do 130 let vyčíst snížení průměrného zakmenění pod 8,0. Na starších porostech 14.-15+věk.stupňů se již promítá fyzické stáří s projevem rozpadu. Je škoda, že z klasického pojetí vyobrazení lesa věkových tříd (stupňů) nelze u těchto stadií prezentovat vývoj v nižších etážích těchto porostů.

150



8

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA


Tato kapitola zahrnuje šetření o lesní dopravní síti odvozních cest. Území bylo zpracováno podle jednotlivých lesních správ LČR, nacházejících se v dané oblasti. Síť cest byla ověřena přímou pochůzkou v terénu. Jako podklad sloužily lesnické a pozemkové mapy a příslušný písemný operát. Lesní cesty jsou dle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích řazeny mezi účelové komunikace vlastníka. Zatřídění cest je řešeno podle české normy ČSN 73 6108, lesní dopravní síť. Přiměřeně jsou užity paragrafy zákona 289/1995 Sb. o lesích, vyhlášky čís. 83 /96 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, vyhlášky čís. 84/96 o lesním hospodářském plánování, zákona č. 13/97 o pozemních komunikacích,vyhlášky č.104/97,kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, zákona č. 197/98 Sb.o územním plánování a stavebním řádu, vyhlášky č. 137/98 o obecných technických požadavcích na výstavbu, zákona č. 89/96, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č 344/92 Sb.o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), vyhlášky č. 179/98 ČÚZaK, kterou se mění vyhláška č. 190/96 Sb., kterou se provádí zákon č.265/92 Sb.,o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č.210/93 Sb.,a zákon č.90/96 Sb., a zákon ČNR č.344/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky(katastrální zákon),ve znění zákona č.89/96 Sb. Bližší údaje o lesních cestách jsou uvedeny v tabulce Charakteristika lesních cest dle ČSN 73 6108 a v příloze Zpřístupnění lesa a lesní cesty v návaznosti na zákonné předpisy. Zpřístupnění lesa je v těsné závislosti na síti silnic III. třídy (viz §5 zákona 13 o pozemních komunikacích), případně síti místních komunikací III. a IV. třídy (viz §6 zákona 13). Pokud zmíněné veřejné komunikace neprocházejí lesem nebo se ho nedotýkají, pak zpřístupnění lesa přes nelesní pozemky je komplikované a často těžko řešitelné.

8.1 8.1.1

Současné zpřístupnění Inventarizace odvozních cest

Inventarizace lesních odvozních cest byla provedena v návaznosti na normu a cesty zatříděny na celoročně sjízdné 1L (L – lesní) s konstrukcí vrstvené převážně netuhé vozovky a sezónně sjízdné 2L. Třída 1 označuje kódem a vozovky asfaltové a jim blízké, p panelové, kód k označuje „kalené vozovky“. U třídy 2 provozní zpevnění zemní pláně kód z, zpevnění pomístně či v celých délkách nemá charakter vozovky. Dále novostavby cest či neúnosná zemní pláň vyžadující zpevnění se označuje kódem n a zemní pláň na únosném podloží kódem t. Většina inventarizovaných cest nemá vlastní parcelu a je součástí okolních lesních pozemků vedených v kultuře 10. Jednotlivé lesní cesty byly číslovány vzestupně podle jednotlivých lesních odvozních celků,lesních hospodářských celků a lesních podoblastí. S hospodářskými celky jsou ztotožněny i lesní odvozní celky (LOC).Lesní odvozní celky jsou na jednotlivých lesních správách utvořeny následovně: LS Rožnov:LOC1 (západní část Beskyd po státní silnici Rožnov-Frenštát) LS Rožnov LOC 2 (východní část Beskyd od státní silnice Rožnov-Frenštát) LS Frenštát LOC 1 (západní část Beskyd po státní silnici Rožnov-Frenštát) LS Frenštát LOC2 (východní část Beskyd od státní silnice Rožnov-Frenštát) LS Frenštát LOC3 (masiv Ondřejníku) LS Ostravice LOC1 (moravská část Moravskoslezských Beskyd,hranice údolím Ostravice a Černé) LS Ostravice LOC2 (slezská část Moravskoslezských Beskyd) LS Frýdek LOC1 LS Jablunkov LOC1 U státního majetku ve správě LČRs.p., byly šetřeny také odvozní cesty mající svou vlastní parcelu vedenou v kultuře 14 ( ostatní plochy ). Jedná se i o některé údolnicové cesty mimo les, kde stavba prezentovaná číslem hmotného investičního majetku ( dále HIM ) a parcela v kultuře 14 i 10 je v evidenci LČRs.p. Z celkového pohledu lze konstatovat, že lesní dopravní síť v zájmové oblasti byla budována postupně a podle potřeby a to především od poloviny šedesátých let tohoto století v důsledku technického rozvoje při odvozu dříví, což zároveň činilo vyšší nároky na vybavenost, kvalitu a technické parametry


151



lesních odvozních cest. Obdobím největšího rozvoje budování nových cest či rekonstrukcí již nevyhovujících byla sedmdesátá a osmdesátá léta. V posledních letech se hlavně věnuje pozornost nezbytné údržbě odvozních cest popř. rekonstrukcím již stávajících cest.. Všeobecně lze konstatovat, že komplexy lesa v historii dobře a odborně obhospodařované , což byly až na výjimky lesy státní či lesy velkých majetků, vykazují podstatně vyšší stupeň zpřístupnění než ty části lesa, kde se hospodařilo neodborně či sporadicky ať již byl důvod jakýkoliv Síť lesních odvozních cest navazuje na místní komunikace ( MK ) nebo přímo na síť silnic.Způsob a napojení na silnice je řešeno dle dotyčných zákonných předpisů.Převládající komplexy lesa jsou často střídány drobnými lesy s valašským osídlením. Zpřístupnění drobných lesů je tak uskutečněno místními komunikacemi ve vlastnictví a správě obcí. Síť veřejných cest, silnic a místních komunikací, které spadají pod ochranu zákona o pozemních komunikacích, není předmětem tohoto šetření. Na ploše 62 008 ha porostní půdy, 64 015 ha lesní půdy PLO 40 je

lesních odvozních cest z toho cest třídy 1L cest třídy 2L průměrná hustota cestní sítě navrhováno lesních odvozních cest 8.1.2

1539,4 km 825,1 km 714,4 km 24,5 m/ha 314,0 km

Dopravně nepřístupné lokality

Mezi dopravně nepřístupné nebo těžko přístupné lokality patří okraje komplexů lesa v držbě drobných vlastníků se zemědělskými osídlenými enklávami a drobné lesy, kdy mezi lesem a silnicemi jsou pole, vodní toky, drážní tělesa, zástavba, silnice (ty paradoxně zpřístupňují les jen na určitých místech vyústění lesních cest). Lesy drobných vlastníků jsou zpravidla těžko přístupné, vyplývající z nezájmu o údržbu dříve vybudovaných cest, či jejich záměrné poškozování včetně nezájmu o ekonomicky i organizačně náročné rekonstrukce úseků cest poškozených povodní 1997. Nemožné je zpřístupnění členitých okrajů lesních komplexů. Nezanedbatelnou měrou ovlivňuje zpřístupnění lesa i nižší únosnost podloží hlín a jílovců karpatského flyše. 8.1.3

Vymezení transportních segmentů

Transportní segment je uceleným územím lesa, jistou gravitační jednotkou usměrňující tok dřeva, lidí a materiálu s přirozenými či vlastnickými hranicemi, a to hřebeny, vodotečemi, veřejnými komunikacemi, okrajem lesa, elektrovody atd. Zařazením lesa do transportních segmentů nám umožnilo modelově řešit hustotu stávajících LDS a porovnávat ji s návrhy na doplnění cestní sítě. Modelové řešení se upřesňovalo u LČR s jednotlivými odpovědnými pracovníky a revírníky i terénní pochůzkou. Odvozní celek je soubor transportních segmentů, pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu dříví z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožné s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků.

8.2

Výhledové zpřístupnění

8.2.1

Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti

8.2.2

Přehled transportních segmentů a porovnání hustot dopravních cest.

Viz.tab. S4

152



Tabulka č. 97.


POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST

Porovnání hustot odvozních cest PLO : Lesní majetek a LOC

FR1

Moravskoslezské Beskydy

40 Plocha ha Současná délka v km s návrhy km 2,154 55.0

S4 List :

Model : typ transportního segmentu

0

A

B

C

D

Modelová Současná hustota hustota

E

499

1,629

0.0

23.2

0.0

75.6

72.5

0.0

0.0

0.0

5.2

0.0

20.8

2,242 65.7

0.3

0.0

0.0

18.1

0.0

81.6

76.1

0

0.0

0.0

4.1

0.0

22.4

1,666 46.3

1.6

0.0

0.0

49.0

0

0.0

0.0

225

RO1

3,768 65.7

RO2

114.8 12,386 313.0

228

36

1.8

395.7

0

6,575 200,5

79

OS1

OS2

FM1

JA1 PLO celkem

8.2.2.1

Po realizaci návrhů

m/ha 26 0.0

FR3

Rozdíl

%

1.2

FR2

1

6

407

26

26.0

25.5

-0.5

33.7

26.5

29.3

2.8

34.0

26.5

27.8

1.3

29.4

24.6

17.4

-7.2

21.5

26.9

18.3

-8.5

24.3

27.0

25.3

-1.7

31.9

27.2

30,5

3,3

33,2

27.1

24.7

-2.4

28.1

26.9

21.9

-5.0

27.4

26.8

24,5

-23.0

29,3

1,830

192

9

1,439

11.6

0.5

86.4

2.6

0.1

23.7

3

2,615

24.6

0.1

69.4

5.5

0.0

19.1

14

4,517

925

6.0

0.0

0.0

81.0

0

0.0

0.0

4,716 86.5

86

15

1.8

0.3

0.0

1.8

0.3

95.8

0

0.0

0.0

0.4

0.1

26.3

0.3

0.0

0.0

0.0

97.9

0.0

0.0

0.0

0.0

26.9

84

12,123

6,496

1.2

0.0

0.0

218,6

0

0.0

0.0

13,993 345.2

120 0.9

0.0

0.0

392.9

0

0.0

0.0

16,515 361.5

343

71

2.1

0.4

452.8

0

64,015

0.0 0.0

0.0

98.8

0.0

27.2

118

13,306

3.2

0.8

95.1

0.7

0.2

26.2

0.0

0.0

0.0

97.5

0.1

0.0

0.0

0.0

26.8

1,139

123

0

2,555

143

60,055

1539,4

1.8

0.2

0.0

4.0

0.2

93.8

1634,7

0

0

0

1

0

26

449

16,101

Přehled modelového, skutečného a stavu po realizaci stavby.

Viz. tabulka S4 Vychází se z transportních segmentů jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, které poskytují informace o současném a cílovém stavu lesní dopravní sítě. Hustota sítě odvozních cest je dána hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislostí s gravitačním přibližovacím rozhraním buď jednostranným nebo oboustranným. Jednostranné přibližování se uplatňuje v členitých terénech, kdy délka svahu se rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkem. V každém případě musí být údolí zpřístupněno cestou. Svahy se podle délky člení etážovými cestami. Oboustranné přibližování: cesta údolní, cesty etážové a cesta hřebenová a kombinace těchto cest. V PLO 40 převládají střední až prudké sklony, často snížená únosnost někdejších sedimentů karpatského flyše s nebezpečím sesuvů, dopravně nepřístupné zahliněné sutě v centrálním masivu Beskyd.


153


8.2.2.2


Varianty řešení cestní sítě

V horských terénech se cestní síť dá použít pro účely rozdělení lesů jen v omezené míře a podřizuje se možnostem dopravy dřeva. Při dodržování těchto zásad možno použít tyto varianty: • cestní síť jen údolní cesty • cestní síť tvoří údolní, etážové, případně hřebenové cesty S cestní sítí, složenou jen z údolních, případně hřebenových cest vystačíme pouze při malých délkách svahů (250 – 300 m), které se vyskytují většinou v pahorkatinách. V horských oblastech jsou svahy většinou značně dlouhé, takže při řešení cestní sítě jsou navrhovány také cesty etážové, případně hřebenové. U hřebenových cest se předpokládá lanovkové přibližování. Při zpřístupňování pahorkatin, které mají vytvořeny náhorní plošiny a příkré svahy nade dnem údolí, se etážové cesty vedou na rozhraní uvedených terénních tvarů za předpokladu soustřeďování dříví traktory z náhorních plošin a lanovými systémy z příkrých svahů nad údolním dnem. Konkrétní umístění tras odvozních cest se provedlo podle výše uvedených zásad v rámci venkovního šetření určí-li se kardinální body tras v terénu. Mezi kardinální body náleží : začátek a konec trasy, místa přechodů přes svahové nebo údolní vodoteče a rokle, případně místa křížení s podzemními nebo nadzemními liniovými vedeními, vhodná místa pro skládky a lesní sklady (OM), stanoviště lanovek, umístění toček a další místa, jimiž trasa z nějakého důvodu musí procházet nebo naopak kterým se musí vyhnout (skály, studny, atd.). Navrhnuto je 314,0 km nových cest nebo rekonstruovaných úseků cest. V návrhu na zpřístupnění lesa jsou stupně naléhavosti 1, 2, 3, Ze skutečné hustoty 24,5 m/ha by se realizací návrhů stav zvýší na 29,3m/ha. Navrhované cesty mají výrazně zkrátit přibližovací vzdálenosti, propojit slepé cesty a dokončit zpřístupnění některých lokalit lesa. Tabulka č. 98.

SUMÁŘ NÁVRHŮ VÝSTAVBY TAB. S3

LS nebo les. majetek 1. Frenštát p. Rad.

2. Rožnov p. Rad. 3. Ostravice 4. Frýdek-Místek 5. Jablunkov CELKEM

L.O.C. FR1 FR2 FR3 RO1 RO2 OS1 OS2 FM1 JA1

Délka návrhů (km) 17,5 10,4 2,8 15,2 28,3 82,7 18,1 47,7 91,3 314,0

1 8,7 5,4 1,8 5,7 13,7 40,5 11,3 20,2 53,0 160,3

Stupeň naléhavosti 2 8,8 3,5 1,0 6,4 9,8 26,5 5,9 21,6 28,4 111,9

3 1,5 3,1 4,8 15,7 0,9 5,9 9,9 41,8

Klíč k zařazování do typů transportních segmentů Typ O: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem. Dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají, i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. hO = 0 m/ha (h = hustota). Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících větších vlivů. hA ≤ 15 m/ha. Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování lanovkami. hB ≤ 17,5 m/ha. Typ C: Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách jednostranně i oboustranně gravitující hmota. hC ≤ 22,5 m/ha. Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí. Značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD ≤ 25 m/ha Typ E: Odvozní síť v pahorkatinách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížně limitujících vnější a vnitřní podmínky. hE ≤ 27,5 m/ha

154


"kalená" vozovka odvozní cesty. LS Frýdek-Místek, oddělení 428

Odvozní cesta a zbytky kmenoviny na Malchoru. LS Frýdek-Místek, oddělení 444 a445


8.3


Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií

8.3.1

Modelové těžebně dopravní technologie

Limitující těžebně-dopravní technologie jsou ty, které minimálně poškozují lesní ekosystémy a současně splňují ekonomické způsoby hospodaření. Vymezené transportní segmenty ve vazbě na hospodářský soubor navrhují způsob přibližování dříví příslušným technologickým prostředkem nebo jejich kombinací. Tabulka č. 99.

Sklon svahu %

≤10 11 - 20

11

Podloží únosné nerovnost terénu podmíněné nerovnost terénu # # 12 F 13 23 U S

21

21 - 33 34 - 50 51 - 70 ≥70

TAB. A

TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE

31

F

39 41

22 32

překážky

15

15

25

26

35

36

E

29 33

Neúnosné

F

L

E 42

K

49 59 69

43

45

L

46

E

Macků-Popelka-Simanov (1992) Vysvětlivky: Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné, nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 kPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklouvýbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 kPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 kPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 ≤ 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT profesionál). Termín UKT Profesionál se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveném terénu. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE


(Macků-Popelka-Simanov, 1992)

155



Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L, a jejich kombinace) Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, respektive k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka: Tabulka č. 100.

edafická kategorie

Použitelnost technologií ve vztahu k podmínkám ovlivňujícím únosnost podloží tab. B Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky – tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů Povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 256 4 (5) 3 4 6 6 4 7 2 5 (6) 7

zmrzlá zemina nebo sucho

IH OPQ D 1 D svážné LV (Macků-Popelka-Simanov, 1992) Vysvětlivky :

1 .... LKT - 81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT - 81 T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 .... LKT - 81 pneu 23.1 - 26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 .... LKT - 81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem

4 5 6 7

... ... ... ...

UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)

Tabulka č. 101. Vazba transportního segmentu (TS) a terénního typu (TT)

TS O A C D E

tab. C

TT U OU AU CU

F

DF

S

K

E

L

AS CS

CK

CE DE EE

CL DL EL

Modelové zastoupení transportních segmentů a technologických typů v hospodářských souborech, převládajících v PLO 40

156




Tabulka č. 102. Modelové zastoupení TS a TT v HS

HS 19 29 41 45

Tabulka č. 103.

Model H (m ha-1) 10 000 dt= 4H m dsm = dt√2m (I ≤ 15 %)

d sm =

TS + TT DF DE DF CK CE CL CU

tab. D

HS 51 53 55 59

Modelové parametry TS

TS + TT CK BE BL CU CU DE DL BE

HS 71 73 75 79

TS + TT EE EL BS BS DE DL BE

E 27,5

tab. E

A 15

B 17,5

TS C 22,5

D 25

166,6

142,8

111,1

100

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

U 182 S 209 K 440 E 482

I 2 15

90,9

FL 188 E 207

E 428 L 360

L 262 Transportní segment O orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m) H ..... hustota odvozních cest na ha dt..... teoretická přibližovací vzdálenost dsm... modelová skutečná vzdálenost Tabulka č. 104.

PŘEHLED TYPŮ TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ S DOPORUČENÝMI TĚŽEBNĚ - DOPRAVNÍMI TECHNOLOGIEMI.

Transportní segment 0 A B C D E

V

%

ROZLOHY

PLO

40

Zastoupení Těžebně-dopravní technologie v% 1,9 U, (omezeně K, L, izolované drobné roztroušené části lesa bez dopr.zpříst.(cesty mimo les) E) síť vlastních odvozních cest i cesty veřejné 0,1 U nezastoupeno dopravně zpřístupněno bez omezujících vlivů 9,2 U, S, K, L, E krátké svahy, inundační oblast, luh malá gravitač.území, cest.síť chybí 0,2 L, E, (F) dlouhé a zprohýbané svahy pahorkatin a středohor, gravitace hmoty 88,6 L, E, (S, U) nahoru i dolů, nebezpečí eroze, složitá držba lesa

Tabulka č. 105. PŘIBLIŽOVÁNÍ LKT 80

spád 25 % 20 % 33 % 10 % 8% 5%

TAB. III. přibližování proti svahu m3 1,24 1,88 0,44 3,65 4,12 4,92


přibližování po svahu m3

12,36 10,74 8,94

157



Tabulka č. 106. MODELOVÉ TĚŽEBNĚ - DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE

HS

SLT

TAB. F typizace

terénní 19 1-2L 1U (3L 5L) 3U 29 1T 1G 3L 5L 41 3-4N 3-4A EXP 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 47 3-4V 4P 4O 51 5-6N 5-6A EXP 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F 5U 55 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 59 2-5G 6R 3-6V 6G 71 7N 7A EXP 7M 7K 7S 7F 73 7M 7K 75 7S 79 (6G) 7V 01 1-4X 1-7Z 3-7Y 1-5J 6L 02 8M 8S 8Z 8F 8A

158

13 (15) 29 15 25 13 15 (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41) 22 32 39 49 59 (31)41 49 59 13 15 11 21 31 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41) 12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 15 25 (29) 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49

technologická F (L) E L (F) F (L) (U) S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U) S F K E (F) E K F (L) U L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) LE SEKL L U (F E) SKE




Tabulka č. 107. PŘIBLIŽOVACÍ VZDÁLENOSTI PODLE TS

Model H ( m. ha -1) R=

10.000 (m) H

Jednostranné přibližování R dt = 2 (m) It = 20 % Ic ´10 % dsm (m) It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % Ic = 12 % dsm (m) It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % Ic = 15 % dsm (m) Oboustranné přibližování R dt = 4 (m) It = 20 % Ic = 5 % dsm (m) It = 25 % Ic = 5 % dsm (m) It = 33 % Ic = 5 % dsm (m) It = 40 % Ic = 5 % dsm (m) It = 20 % Ic = 8 % dsm (m) It = 25 % Ic = 8 % dsm (m) It = 33 % Ic = 8 % dsm (m) It = 40 % Ic = 8 % dsm (m)

TAB. I.

A 15

B 17,5

TS C 22,5

D 25

E 27,5

667

572

444

400

364

334

286

222

200

182

-

572

444

-

364

715

555

-

455

944

733

-

601

1144

888

-

728

477

370

-

303

596

462

-

379

786

610

-

500

-

953

740

-

607

-

381

296

-

243

-

477

370

-

303

-

629

488

-

400

-

763

592

-

485

167

143

111

100

91

572

444

364

715

555

455

944

733

601

1144

888

728

358

278

228

447

347

284

590

458

375

715

555

455

-


159


8.3.2


Ukazatelé cestní sítě

Tabulka č. 108.

UKAZATELÉ CESTOVNÍ SÍTĚ

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC FR1 FR2 FR3 RO1 RO2 OS1 OS2 FM1 JA1 PLO Celkem

8.3.3


40 Délka cest km )

List 1

Ukazatelé sítě cest

(

Hustota (m/ha) Plocha ( ha ) současná s návrhy

55.0 2,154 65.7 2,242 46.3 1,666 65.7 3,768 86.5 4,716 313.0 12,386 200.5 6,575 345.2 13,993 361.5 16,515 15939,4 64,015

S5

Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m) současný s návrhy

jednostranném ( m )

oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současná

s návrhy

25.5

33,7

391

297

196

149

98

74

29.3

34,0

341

294

171

147

85

74

27.8

29,4

360

340

180

170

90

85

17.4

21,5

573

465

287

233

143

116

18.3

24,3

545

411

273

206

136

103

25.3

31,9

396

313

198

157

99

78

30.5

33,2

328

301

164

151

82

75

24.7

28,1

405

356

203

178

101

89

21.9

27,4

457

365

228

183

114

91

24,5

29,3

416

341

208

171

104

85

Specifické podmínky zpřístupnění lesa

Přírodní lesní oblast je charakterizována horským reliéfem s lesnatostí 72 %, s podprůměrnou hustotou lesní odvozní sítě. Tato nedostatečná hustota je z části vyvážená sítí místních komunikací, spojující jednotlivé osídlené valašské enklávy a účelových polních komunikací. Další zvláštností je náchylnost podloží karpatského flyše k sesuvům a nižší únosnosti v době vlhka. Mezi únosné patří např. pískovcové vrstvy, neúnosné jsou jilovitohlinité usazeniny. Nemalou komplikací zpřístupnění lesa je roztříštěná držba (vlastnictví lesa). Zvláštností pohybu dřevní hmoty je od minulosti do současnosti užívaný čistě gravitační pohyb do vodoteče a dále potočinou na odvozní místo, a to potahem či traktorem.Historickým soustřeďováním bylo také sáňování,plavení,povoznictví a užívání úzkokolejné železnice v údolí Bílé Ostravice.Dodnes plavení dříví připomínají vodní klausy,vybudované arcibiskupy a současně stále udržované.Rovněž podstatné části drážního tělesa úzkokolejky připomínají historii. Navrhované trasy cest mají výrazně zkrátit přibližovací vzdálenosti, propojit slepé cesty, rekonstruovat některé úseky a dokončit zpřístupnění. Dle ČSN 73 6108 nejsou u odvozních cest naplněny některé parametry, jako malá šířka cesty, nedostatečné odvodnění nadnormální sklon a pod. Málo řešeným problémem zůstává vlastnictví lesa v návaznosti na lesní odvozní cesty a jejich užívání a údržbu. Viz zákonné předpisy.

160



8.3.4


Soupis místních zdrojů stavebních materiálů

Ke stavbě či opravám se místních materiálů používá výjimečně. Povětšinou je údržba či výstavba cest prováděna dodavatelsky.

8.4

Koncepce dopravní mapy

Dopravní mapy byly vypracovány na obrysových mapách v měřítku 1 : 25 000 Označení cest 1L červeně, 2L fialově Návrhy tras cest fialově čárkovaně Číslování cest je pořadové s evidenčním číslem HIM na LČR dle jednotlivých lesních správ tvořených s odvozními celky. Čísla HIM se vyskytují jako dědictví z minulosti i v majetku ostatních vlastníků lesa.


161

162

lesní účelová pozemní komunikace, zpravidla jednopruhová odvozní

lesní účelová pozemní komunikace, zpravidla jednopruhová odvozní v č. tz. širokých svážnic

2L

Druh cesty

5 – 3,5

5–4

Volná šířka cesty (m)

10 – 12 % při provozním zpevnění. U pojížděné zemní pláně: ze soudržných zemin 8 %, z nesoudržných zemin 10 %

10 % 12 % jen na krátkých úsecích

Maximální podélný sklon cesty

25 – 15

45 – 25

Minimální poloměr – R (m)

Na únosných podložích přímo pojížděná zemní pláň nebo s provozním zpevněním nebo s jednoduchou vozovkou

Konstrukce vrstvené vozovky, převážně netuhé

Povrch cesty

Alespoň sezónní provoz návrhovým vozidlem

Bezpečný celoroční odvoz dřeva návrhovým vozidlem

Účel a použití



5 – 2,5

5–3

Minimální šířka jízdního pruhu (m)

CHARAKTERISTIKA LESNÍCH CEST DLE ČSN 73 6108

1L

Třída cesty

Tabulka č. 109.


opatřením opatřit mosty a trubní propustky s římsou výše jak 1,5 m nad dnem, Dodržovat minimální volnou šířku cesty, v obloucích přislušné rozšíření, Výhyby doporučené -1 v množství 1-2 km Platí jen pro 2L: Čela propustků pouze u křížení se stálými vodotečemi, na ostatních propustcích kamenná rovnanina nebo srub Brody možno překonat malé vodní toky

Platí pro 1L, 2L: propustky do 200 cm dle typových vzorů, min. světlost 60 cm, min. šíře sjezdu 6 m, nutná čela u trub. propustků, výtok trubních propustků zabezpečit proti vymílání. Záchytným bezpečnostním

Technická vybavenost cesty

nemá vlastní zaměřenou parcelu a je součástí okolní lesní parcely má vlastní zaměřenou parcelu v kultuře 10les nebo 14ostatní plocha (šetřeno jen u LČR)

Poznámka: Katastrální evidence cesty



Následují přílohy:

Soupis lesních odvozních cest a návrhů cest:tabulky Zpřístupnění lesa a zákonné předpisy.(viz.níže)


163


8.5


Zpřístupnění lesa a lesní cesty v návaznosti na zákonné předpisy

289 Zákon ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) (výňatky k lesním cestám). § 3 Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou a) nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, ... (dále jen lesní pozemky) b) zpevněné lesní cesty (dále jen jiné pozemky) s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací. § 13 Obsah a základní povinnosti Při využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména nenarušována síť lesních cest. § 20 Zákaz některých činností v lesích V lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese, § 34 Lesní doprava Přibližování uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků. Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území. Nelze účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvláštních předpisů. Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů.

83 Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 18.3. 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů (výňatky z vyhlášky) Oblastní plán obsahuje návrh řešení dopravního zpřístupnění lesa, vyžadují-li to místní podmínky

84 Vyhláška Ministerstva zemědělství, ze dne 18.3. 1996 o lesním hospodářském plánování (výňatky z vyhlášky) §1 Členění lesních pozemků Pro účely zpracování lesních hospodářských osnov (dále jen „osnovy“) a pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů (dále jen „plány“) a osnov se lesní pozemky § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona člení na : porostní půda, kterou tvoří pozemky s prvky lesních dřevin a produktivní holiny, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty do šíře 4 m, atd.interní označení 2L1 (Macků ÚHÚL) b)bezlesí, které tvoří zejména pozemky lesních průseků a nezpevněných lesních cest nezařazených do porostní půdy, atd. interní označení 2L2 (Macků ÚHÚL)

164




13 Zákon ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích (výňatky ze zákona) § 1 Předmět úpravy Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací z jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. § 2 Pozemní komunikace a jejich rozdělení Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly s chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie : dálnice silnice místní komunikace účelové komunikace Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií, tříd a jejich změny §3 O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení dopravního významu a stavebně technického vybavení. § 7 Účelová komunikace Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. § 9 Vlastnictví pozemních komunikací Vlastníkem dálnic a silnic je stát. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. § 19 Obecné užívání. V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen obecné užívání), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních pracích. § 30 Silniční ochranná pásma Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. § 34 Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky. § 40 Výkon státní správy (1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů a okresní úřady. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce. Obce rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných komunikací © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Frýdek – Místek

165



197 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Sb. č. 197/1998 § 139 b Pojmy stavebního řádu (1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technická provedení, účel a dobu trvání § 108 Vyvlastnění Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen „vyvlastnit“). Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odst. 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. § 109 Cíl vyvlastnění § 110 Podmínky vyvlastnění § 111 Náhrada za vyvlastnění § 112, § 113, § 114 Vyvlastňovací řízení § 115, § 116 Užívání vyvlastněného pozemku a stavby Paragrafy 109 až 116 viz stavební zákon

137 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9.6. 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu § 4 Umísťování staveb Mimo stavební pozemek lze trvale umístit jen stavby, zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technického vybavení a pozemní komunikace.

Zákon 89/1996,kterým se mění a doplňuje Zákon ČNR č.344/1992 o katastru nemovitostí: §2 (1)V katastru se evidují a)pozemky v podobě parcel b)Pozemky se člení podle druhů na….. lesní pozemky,…… a ostatní plochy Vyhláška 179/1998,kterou se mění vyhláška č.190/1996 Českého úřadu zeměměřičského atd. §3Pozemky a parcely (4)Jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě komunikací pro pěší v parcích a sadech… Zákon ČNR č. 338/92 Sb. o dani z nemovitostí ve znění zákonů č. 315/93 Sb., č. 242/94 Sb., (úplné znění pod č. 174/95 Sb.) a č. 248/95 Sb. §4 Osvobození od daně Od daně jsou osvobozeny pozemky určené pro veřejnou dopravu

166


Podrost smrku pod hřebenem Lysé hory. LS Frýdek-Místek, oddělení 442A12/1z

Východní část Travného. LS Frýdek-Místek


9

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ (§1, ODST. 6, PÍSMENO F, VYHLÁŠKY MZE Č. 83/1996 SB.)

9.1

Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.)

Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů diferencovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou: Tabulka č. 110.

TVORBA ČÍSELNÉHO OZNAČENÍ HS:

Kategorie lesů hospodářských

zvláštního určení

ochranných

HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR 1. číslice 2. číslice Cílový hospodářský soubor Výšková plocha Ekologická řada 2,3,4,5,7 1- exponovaná 1,2,4,5,7 3 - kyselá 2,3,4,5,7 5 - živná 2,4,5,7 7 - oglejená 1,2,3,5,7 9 - podmáčená 2,3,4,5,7 0 - exponovaná 1,2,4,5,7 2 - kyselá 2,3,4,5,7 4 - živná 2,4,5,7 6 - oglejená 1,2,3,5,7 8 - podmáčená 0 1 - mimořádně nepříznivá

3. číslice Porostní typ Typ současného porostu 1 - smrkové 2 - jedlové 3 - borové 4 - ostatní jehličnany 5 - dubové 6 - bukové 7 - ostatní listnáče 8 - topolové 9 - nízký les 0 - nezařazeno

stanoviště

doplňkové HS

0 0 8

2 - vysokohorské lesy 3 - klečový stupeň např. rezonanční


167


9.1.1


Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů (příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.)

Tabulka č. 111. Stanovištní řada: Edafická kategorie:

ZAŘAZENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ A POROSTNÍCH TYPŮ DO HS

Extrémní

Exponovaná -kyselá, živná,

J X Y Z (L)

N A F (U) K9 S9 B9

3Y 3J 6L 4Y 5J 4Z Soubor lesních 5Y typů: 5Z (lesní typ) 6Y 6Z 7Y 7Z BO Základní BO BK+ OLS hospodářská BK JV dřevina SM BK Cílový HS : 01 Porostní typy: smrkové 011 jedlové borové dubové bukové 016 listn.ost.(LP,OL, 017 JS, BR, HB,OS) topolové

9.1.2

obohacená humuseum

8Z

3N 3S9 5N 5K9 4K9 3D9 5F 5S9 4N 3F 5A 5B9 3A 6F 6B9 4S9 6A 6S9 4B9 6N 4F (5U) 4A 4D9 SM SM SM SM

SM BO BK

BK

BK

JV+ JS

Živná

Oglejená

Podmáčená Rašelinná

Lužní

MK

WSBHD

VOP

V9 T G R

LU

7N 4M 4K 7A 5M 7F 7K9 7S9

SM

BK

5K 6K

7K

4W 3S 3B 3H 3D 4S 4B 4H 4D

BO SM BO BK

5S 5B 5H 5D 6S 6B 6D 6H

7S

SM SM

BK SM BK BK

43

53

35

45

7V 5V9 4G 7T 5G 7G 6G 6R

SM

51

71

55

75

47

021

411

511

471

413 415 416

516

711 231 431 531 731 351 451 551 751 552 233 433 533 353 453 553 235 435 355 455 436 456 556

57

2L 3U

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR

77

59

79

571 771

591

791

475

TP OL + JS JS+ DB 19

29 291

195 576

477

597

197 297 198

ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ V PLO 40

01 02 19 23 29 35 41 43 45 47 51 53 55 57 59 71 73 75 77 79

Plocha 828 20 425 14 377 (ha) Zastoupení (%) 1,34 0,04 0,68 0,03 0,60

3L 5L

DB

BK DB

41

457

5V 5O 5P 6V 6O

BK SM DB BO BK SM DB SM SM

02

417

73

4O

SM SM SM

DB 23

3V 4V

Zastoupení cílových hospodářských souborů

Tabulka č. 112.

168

Kyselá

4

1515 296 7272 532 16181 656 32533 760 148 177

30

235

2

2

-

2,44 0,47 11,72 0,85 26,09 1,08 52,49 1,22 0,23 0,28 0,05 0,39

-

-



9.2


Růstové podmínky cílových hospodářských souborů

Tabulka č. 113.

RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 40

Cílový hospodářský soubor:

01 Plocha porostní: 828 ha

Mimořádně nepříznivá stanoviště Lesní typy (SLT): 3Y, 3J, 4Z, 4Y, 5Z, 5Y, 5J, 6L, 6Y, 6Z, 7Y, 7Z Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1,34 0Z: BO9 BR1 DB 3-4Y, 3-5Z: BO4-7, BK4-2, BR1, DB0-3 3J: BK1-3, JD1, JV2, DB1-2, JL1-2, LP2-1, SM0-2 5Y: SM3, BK4-5, JD1, BR1, BO0-1 5J: SM2-6, JD0-2, BK4-1, KL1-2, JL0-1 6L: OLS 10 6Y, 6Z: SM5, BK4, JD1-0, BR0-1 7Y, 7Z: SM8, BK1-2, JD1-0, BR, JR

Soubor drobných extrémkních stanovišť - skalky, skály, balvanité sutě, nebo úzké rokliny okolo potoků; Převládá SLT: 5J (J9) Bonita: podprůměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: skalky, skály, rokle Nadmořská výška: 200 - 1250 m n.m. Geologické podloží: soláňský, czienkovický pískovec, godulský pískovec Půdní typ: ranker až rankrové kambizemě Půdní druh: písčité, balvanité, mělké až hluboké půdy Minerální síla půdy: slabá až střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 0Z: 5% - BK, BR, DB, JD; 3-6Z, 3-6Y: 30% - BK, DB, JD, BR; 3J: 90% - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, TIS; 5J: 60% - BK, JV, JD, JL, LP, JS; 6L - OLS, BK, JV, JS, OLL, JD; 7Y, 7Z: 10 % - BK, JD, BR, JR Cílový hospodářský Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace soubor:


Lesní typy (SLT): 8Z Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,04 SM10, JR

Vrchol Lysé hory: vrcholový fenomén na mělké půdě horských podzolů. Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: vypuklý terén Nadmořská výška: 1250 – 1334 m n.m. Geologické podloží: godulský pískovec Půdní typ: podzol Půdní druh: písčitá, mělká, kamenitá Minerální síla půdy: slabá až střední Meliorační a zpevňující dřeviny: JR, BR, BK, KL Cílový hospodářský Lužní stanoviště soubor:


Lesní typy (SLT): 2L, 3U Zastoupení v %: 0,68

Cílová druhová skladba (základní): DB4-5 JD2-0 JS3-2 JV(KL)1-2 BK1 JLD JLV HB

Soubor stanovišť fluviálních sedimentů v aluviích potoků, řek, říček; Převládá SLT: 3U Bonita: nadprůměrná Reliéf terénu: různě široká aluvia potoků a řek Nadmořská výška: 240 – 450 m n.m. Geologické podloží: fluviální naplaveniny různého stáří Půdní typ: fluvizemě Půdní druh: hlinitopísčité až písčité, různě štěrkovité půdy Minerální síla půdy: velmi silné Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - LP, JV, JL, HB, BB, DB (2L); BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB (3U) Cílový hospodářský Kyselá stanoviště nižších poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 4M Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,03 BO6, BK3, BR1

Soubor chudých stanovišť; Pouze SLT: 4M Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: vypuklý terén Nadmořská výška: 300 - 550 m n.m. Geologické podloží: soláňský pískovec Půdní typ: podzoly mělké Půdní druh: písčité půdy Minerální síla půdy: slabá Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, BR, KL, LP, HB


169



Pokračování tabulky č. 113 Cílový hospodářský Olšová stanoviště na podmáčených půdách soubor:


Lesní typy (SLT): 3L, 5L Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 3L: SM0-2 JS2-3 OLL6-7 0,60 5L: SM2-6 JD0-2 JS1-3 OLL3-2 OLS1 KL HB TR KL

Soubor podmáčených stanovišť, úzkých aluvií potočin a podhorských říček; Převládá SLT: 5L Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: úžlabiny kol potoků, říček, prameniště Nadmořská výška: 200 - 550 m n.m. Geologické podloží: aluvia flyše kol potoků a říček Půdní typ: fluvizemě Půdní druh: hlinitopísčité, štěrkovité půdy Minerální síla půdy: střední až silná Meliorační a zpevňující dřeviny: 70% - JV, OLL Cílový hospodářský Živná bazická stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 4W Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,00 BK4-7 KL(JV)1-2 DB1-2 LP1 JS2-0 MD1 HB JD0-1

Soubor bohatých stanovišť na vápencích a pískovcích s vápnitým tmelem. Pouze SLT: 4W Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: svahy až plošiny. Nadmořská výška: ± 500 m n.m. Geologické podloží: vápence a pískovce s vápnitým tmelem. Půdní typ:kambizemě, rendziny, pararendziny. Půdní druh: hlinité až písčitohlinité, čerstvě vlhké, středně hluboké Minerální síla půdy: velmi silná Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3N, 3S9, 3F, 3A, 3D9, 4K9, 4N, 4S9, 4B9, 4F, 4D9, 4A Zastoupení v %: 2,44

Cílová druhová skladba (základní): SM5-3 JD0-2 MD1 BK2-4 KL(JV)1-0 LP0-1 DB JS HB BO

Soubor prudkých svahů různě zprohýbaných půd, kamenitých poloh různě bohatých; Převládá SLT: 4F (4S9) Bonita: podprůměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: prudké svahy, kamenité plochy Nadmořská výška: 300 - 650 m n.m. Geologické podloží: z flyše převážně pískovce, pískovce godulské, soláňské, istebnianské a czienkovické Půdní typ: kambizemě oligotrofní, mezotrofní, rankrové, podzolované, podzoly Půdní druh: písčitohlinité až písčité, štěrkovité až silně kamenité půdy Minerální síla půdy: střední až silná Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - BK, JD, LP, DB, JS, JV, JL, HB Cílový hospodářský Kyselá stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 4K, 5M (bez exponovaných typů) Zastoupení v %: 0,47

Cílová druhová skladba (základní): BO7 BK2 MD1 JD

Soubor kyselých stanovišť na svazích; Převládá SLT: 4K Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: slunné zprohýbané vypuklé svahy Nadmořská výška: 300 – 650 m n.m. Geologické podloží: pískovce Půdní typ: kambizemě podzolované, podzoly Půdní druh: písčité, různě štěrkovité půdy Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, LP, DB, HB Cílový hospodářský Živná stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D (bez exponovaných typů) Zastoupení v %: 11,72

Cílová druhová skladba (základní): 3.LVS: DB6 SM0-2 JD1 BK2-1 MD1 KL0-1 HB LP 4.LVS: SM5-4 JD2-0 BK2-3 MD1-2 KL+LP0-1 TR JS BO DG

Soubor stanovišť svahů průměrného sklonu (10-25º), různých expozic středních poloh; Převládá SLT: 4B (4S) Bonita:nadprůměrná Reliéf terénu: svahy do 25º Nadmořská výška: 300 – 650 m n.m. Geologické podloží: zvětraliny flyše Půdní typ:kambizemě oligotrofní až eutrické Půdní druh: jílovitohlinité, hlinité až písčitohlinité, různě štěrkovité půdy Minerální síla půdy: střední až silná Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL, HB, TR,

170




Pokračování tabulky č. 113 Cílový hospodářský Oglejená stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3V, 4V, 4O Zastoupení v %: 0,85

Cílová druhová skladba (základní): 3.LVS: DB6 JD2-3 BK2-1 MD1-0 OL 4.LVS: SM7-4 JD2-3 BK0-1 KL0-1 DB0-2 DG

Soubor oglejených a podmáčených stanovišť a pramenišť ; Převládá SLT: 4O Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny, svahová prameniště Nadmořská výška: 300 - 650 m n.m. Geologické podloží: deluviální hlíny, břidlice flyše Půdní typ:gleje, oglejené kambizemě, gleje Půdní druh: jílovitohlinité až hlinité Minerální síla půdy: velmi silná Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, DB, LP, JV, JL, HB Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště vyšších poloh soubor:

51 Plocha porostní: 16181

Lesní typy (SLT): 5K9, 5N, 5S9, 5B9, 5F, 5A, 6N, 6S9, 6B9, 6F, 6A, (5U) Zastoupení v %: 26,09

Cílová druhová skladba (základní): SM5-7 JD1-2 BK2-1 KL0-1 JLH JS

Soubor stanovišť prudkých svahů (nad25º) a kamenitých půd; Převládá SLT: 5F (5A) Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: prudké svahy a kamenité svahy Nadmořská výška: 500 - 950 m n.m. Geologické podloží: flyš s převažujícím pískovcem Půdní typ: kambizemě oligotrofní, mezotrofní, rankrové, podzolované, podzoly Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité Minerální síla půdy: střední až silná Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK, JD, KL, JL, LP Cílový hospodářský Kyselá stanoviště vyšších poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 5K, 6K (bez exponovaných typů) Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1,08 SM7 JD1 MD BO BK2

Soubor stanovišť vypuklých a slunných svahů; Převládá SLT: 5K Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: vypuklé svahy Nadmořská výška: 500 – 950 m n.m. Geologické podloží: pískovce Půdní typ:podzoly, podzolované a oligotrofní kambizemě Půdní druh: hlinitopísčitá až písčitá, štěrkovitá Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD Cílový hospodářský Živná stanoviště vyšších poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 5S, 5B, 5D, 5H, 6S, 6B, 6D, 6H (bez exponovaných typů) Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 52,49 SM6-7 JD2-1 BK1-2 KL0-1

Soubor stanovišť normálních svahů, podsvahových deluvií; Převládá SLT: 5S (5B) Bonita: nadprůměrná Reliéf terénu: svahy různých sklonů a expozic Nadmořská výška: 550 - 1150 m n.m. Geologické podloží: jílovce a pískovce flyše Půdní typ:kambizemě oligotrofní, mezotrofní až eutrické Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, štěrkovité Minerální síla půdy: střední až velmi silné Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, KL, LP, JL, JS, TR Cílový hospodářský Oglejená stanoviště vyšších poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 5O, 5P, 5V, 6O, 6P, 6V (bez podmáčených typů) Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1,22 SM6-7 JD3 BK1-0 KL JS

Soubor stanovišť oglejených mírných svahů a prameništních glejů; Převládá SLT: 5V Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny, svahová prameniště Nadmořská výška: 500 - 1000 m n.m. Geologické podloží: flyšové zvětraliny Půdní typ:pseudogleje, gleje Půdní druh: jílovitohlinité půdy Minerální síla půdy: střední až silné Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, JV, JS, JL, LP


171



Pokračování tabulky č. 113 Cílový hospodářský Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 4G, 5V9, 5G, 6G, 6R Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,23 SM7 JD3 BK KL OL

Soubor stanovišť podmáčených plošin; Převládá SLT: 6G Bonita: průměrná Reliéf terénu: plošiny, mírné svahy Nadmořská výška: 400 – 1000 m n.m. Geologické podloží: deluviální hlíny flyšových zvětralin Půdní typ:gleje, stagnogleje Půdní druh: jílovitohlinité, jílovitopísčitohlinité půdy Minerální síla půdy: silné ale i střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 5-20 % - BK, JD, JV, OLL, OS Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště horských poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 7N, 7K9, 7A, 7F, 7S9 Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,28 SM8 BK1-2 JD0-1 KL

Soubor stanovišť prudkých svahů a svahových sutí; Převládá SLT: 7F Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: prudké svahy, sutě Nadmořská výška: 1100 - 1250 m n.m. Geologické podloží: godulský flyš Půdní typ:kryptopodzoly, podzoly Půdní druh: písčité půdy Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % - BK, JD, JR Cílový hospodářský Kyselá stanoviště horských poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 7K (bez exponovaných typů) Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,05 SM8 JD0-1 BK2-1 BR

Kyselá stanoviště nejvyšších poloh; Pouze SLT: 7K Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: vypuklé hřbítky Nadmořská výška: 1100 - 1250 m n.m. Geologické podloží: pískovce Půdní typ: podzoly Půdní druh: písčité, štěrkovité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % - BK, JD, JR Cílový hospodářský Živná stanoviště horských poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 7S (bez svahových typů) Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,39 SM8 BK1 JD1 KL

Soubor stanovišť mírných svahů nejvyšších poloh; Pouze SLT: 7S Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: mírné svahy nejvyšších poloh Nadmořská výška: 1100 - 1250 m n.m. Geologické podloží: godulské pískovce Půdní typ: podzoly, kambizemě Půdní druh: hlinitopísčité, štěrkovité Minerální síla půdy: slabé až střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % - BK, JD, KL, JR Cílový hospodářský Oglejená stanoviště horských poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 7V Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,00 SM8 BK1 JD1

Gleje nejvyšších poloh; Pouze SLT: 7V Bonita: průměrná Reliéf terénu: poklesliny, prameniště Nadmořská výška: ± 1100 m n.m. Geologické podloží: flyšové pískovce Půdní typ: gleje Půdní druh: písčitohlinité – jílovitohlinité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 5 – 10 % - BK, JD, KL, BR, JR

172




Pokračování tabulky č. 113 Cílový hospodářský Podmáčená stanoviště horských poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 7T, 7G Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,00 SM8-9 JD1-2, BR

Gleje a stagnogleje zrašelinělé nejvyšších poloh; Převládá SLT: 7T Bonita: průměrná Reliéf terénu: špatně odvodněné plošiny Nadmořská výška: 800 - 1100 m n.m. Geologické podloží: deluviální hlíny (flyšové) Půdní typ: gleje, zrašelinělé gleje, stagnogleje Půdní druh: písčitohlinité – písčitojílovitohlinité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 5 % - JD, JR

9.3

Základní hospodářská doporučení

Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká „O b las tn í plán y dop oruč ují z ásad y hosp oda řen í v les ích .“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb.) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v „oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracované pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah.

Cílová druhová skladba V rá mc i c ílo vého hosp odá řského s oub oru p ředs ta vu je me eko nomi c k y, b i o l o g ic k y i f unk čn ě op t ima lizo va né za stou pe n í d řevin v mý t né m vě k u po ro stu , kte ré odp o ví d á p ř ír od n í m p o d m ínk ám s o ubo ru . Ne bere o h led n a so učasný s ta v lesa . Pro souč asn é zák la dn í po ros tn í typy je v hosp odá řském sou bor u do por u čen á c ílo vá skla dba , k te rá je dosaž i te lná ve změ ně ných podmínkác h těc h t o t ypů po ros tů . V m ome n tě d osaž ení zák la dní c ílo vé d ruh o vé sk la db y d an ého c ílo vé ho h os po dářské ho so ubo ru n a úrovn i p oros tu neb o por ostn í skup in y tako vý to poros t p ak p rak tick y pln í tém ěř všec hn y sled o van é a p ožad o vané fu nkce les a a d oko nce sp l ňuje i p ož ad a vek p řed běž né op a tr n ost i z oč eká va né z mě ny k l ima t u k z a j iš těn í s ta b i l i t y les a v době obmý tí u ved enýc h dř e vin . Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů U d á vá nezb y t ně potře bný m in i má ln í p r oc en t ic k ý p od í l těc hto dře vin v r ámci c ílo vé ho hos pod ářské ho s oub or u d le př ílohy č . 3 vyh lášky 83/1 996 Sb . p ro odvoze n í záv azných us tanov ení lesn íc h hos pod á řských plánů a lesn íc h hos pod ářských osnov (v nichž se stanoví z á vaz ně je jich p od íl na d obu p la tnos ti plánu p ro ne jn ižš í je dno tk y r ozdě le n í les a - § 10 vyhlášky č . 8 4 /1 996 S b .) . Výče t m e li oračn íc h a z pe vňu j íc ích dř evin p ro zák la dn í por ostn í typ y hospo dá řskýc h souborů je u v ede n v p ří l o z e č . 4 k vy hlášce č. 8 3 /19 96 Sb . . V ý c ho vo u ml adý c h p or os tů j e m o ž n o j e š tě dr uho vo u sk la dbu p o dle p o tře b y u pra vit tak , ab y byla dosaže na plánova ná c ílová skladba por os tu . V p oros tec h p oš k oz e ný c h i m isem i s e z v yšu je po d íl m el i or ač n íc h a př ípravných dř e vi n . Př i měře ně s e p od í l M ZD s n ižu je na vě tš íc h poka la m itn ích plochác h. M Z D j s o u d ře vi n y p ř ir oze né d ru ho vé sk l ad b y n a d an ém stan o vi š t i (kromě JDO, DG).


173



Hospodářské způsoby PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP - velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P - maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od kraje clonnými pruhy. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkového tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče - násekem. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH - velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky porostu - pouze povolené výjimky dle § 31, odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb.. H - maloplošná holá seč - svojí šířkou přesahuje výšku těženého porostu. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od kraje porostu. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélnikovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a porostově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje porost pro následující generaci. Používá se výběrná seč. V. - výběrná seč Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. Skupinovitě výběrná seč -při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. Obmýtní doba Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku (f - fyzického věku).

174




Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazené do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. Hospodářský tvar lesa J e výs le d k e m z p ůsobu vz nik u lesn íc h po ros tů a z půso bu h ospod a ře n í . v ys o k ý ( vysok okmenný) , vzn ik lý ze s emen n ebo s azen ic n íz ký ( pařez in a) , vzniklý vý mladn os tí s tře dn í (s dr užený) , vzn ik lý jako ko mb in ace výmladko vé s ložk y a jed inc ů s e men né ho p ů vodu


175


9.4

Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS

Tabulka č. 114.

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 40

HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)

01


ZÁKLADNí DOPORUČENÍ

1

2

3

4

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

5

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 3Y, 3J, 4Z, 4Y, 5Y, 5J, 6Y, 6Z, 6L, 7Y, 7Z smrkový

N,P,V

100

80100

30+

81

∞

121

3-6Y, 3-6Z: BO4-7 BK4-2 BR1 DB0-3; 3J: BK1-3 JD1 JV2 DB1-2 JL1-2 LP2-1 SM0-2 5Y: SM3 BK4-5 JD1 BR1 BO0-1; 5J: SM2-6 JD0-2 BK4-1 KL1-2 JL0-1; 6L: OLS 10 7Y, 7Z: SM8 BK1 JD0-1, BR0-1, JR

016

bukový

P,V

150

150200

017

listnatý

N,P

110

-

02

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace: 8Z

40-

30

91

828 ha 1,3 % 0Z: 5% - BK, BR, DB, JD; 3-5Z, 3-5Y: 30% - BK, DB, JD, BR; 3J: 90% - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, TIS; 3J - BK, KL, JD, JL, LP, JS, HB, DB 5J: 60% - BK, JV, JD, JL, LP, JS; 6L 70% - OLS, BK, JV, JS, OLL, JD 7Y, 7Z 10% – BK, JD, BR, JR

smrkový

V

19

Lužní stanoviště: 2L, 3U

150

-

∞

-

SM10 BR

/ fluvioglaciálních a fluviálních sedimentů v aluviích řek a říček – fluvizem, gleje/ 195 dubový H,N 160 30 141 DB4-5 JD2-0 JS3-2 JV(KL)1-2 BK1 JLD JLV 80-90 197 listnaté H,N 80 30 61 HB 198 topolové H 40 10 21

23

29

N,nH pN,pH nP,pN

100 120 140

120-140

30 20 30

425 ha 0,7 % 15% - LP, JV, JL, HB, BB, DB (2L); BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB (3U)

-

14 ha 81 101 121

BO6 BK3 BR1 DB4-10 BO6-0 BK BR

25 % - DB, BK, LP, HB, JD, BR

-

Olšová stanoviště podmáčených půd: 3L, 5L

/podmáčených stanovišť na plošinách, aluvia podél potoků a prameniště- gleje, stagnogleje, fluvizemě/ 3L: SM0-2 JS2-3 OLL6-7 291 smrkový N,H 80 20 61 297

listnatý

35

Živná bazická stanoviště středních poloh: 4W

/pararendziny/ 351 smrkový 353 borový 355 dubový

41

-

+ - BK, JR, BR, KL

Kyselá stanoviště nižších poloh: 4M

/podzoly mělké/ 231 smrkový 233 borový 235 dubový

-

20 ha -

/mělké půdy vrcholu Lysé hory/ 021

dřeviny %

(Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

/skály, sutě - rankry/ 011

Geografic. nepůvodní

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY

N,H

N(H) N N, P

80

80 120 130

-

-

20

30 30 30

61

61 101 111

5L: SM2-6 JD0-2 JS1-3 OLL3-2 OLS1 KL HB TR KL

377 ha 0,6 % -

70% - JV, OLL

4 ha BK4-7 KL(JV)1-2 DB1-2 LP1-2 MD1 JS2-0 JD0-1 HB

70 % - BK, DB, JV ,JS, LP JD, JL, HB, TR

MD 10-15

Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 3S9, 3F, 3A, 3D9, 4K9, 4N, 4F, 4S9, 4B9, 4D9, 4A

411 413 415 416 417 417

1515 ha 2,4 % /zářezy potoků, prosluněné svahy, prudké stinné svahy, suťová stanoviště na svazích a hřbetech, chudé až středně bohaté, kambizemě eutrické až oligotrofní, kambizemě rankrové a podzolované, podzoly/ smrkový N,P 110 100-110 30 91 3-4N, S9: BO4-7 BK3-2 MD2-1 KL0-1 DB0-1 borový N,P 120 30 101 LP dubový N 130 130-140 30 111 30% - BK, JD, LP, DB, JS, MD 5-20 3-4F,A, 4S9: SM5-3 JD0-2 MD1 BK2-4 JV, JL, HB 120-130 bukový P,N 120 30 101 KL(JV)2-0 LP0-2 DB0-1 JS HB BO listnatý (LP,JS) N(P) 90 90-100 30 71 3D9: BL6 JV2 JS1 JLH1 listnatý (HB) N 100 100-110 30 81

43

Kyselá stanoviště středních poloh: 4K, 5M (bez exponovaných typů)

431 433 435 436

/kyselá stanoviště na mírných svazích- kambizemě podzolované, podzoly/ smrkový H,N,P 110 110-100 30 91 borový P,N,H 120 30 101 SM(BO)6-7 BK2 JD1-0 MD1-2 dubový H,N 130 130-140 30 111 bukový P,N 130 30 111

45

Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D (bez exponovaných typů)

/normální stanoviště-kambizemě eutrické až oligotrofní, oglejené, luvizemě/ 451 smrkový H,N,P 90 80-100 30 71 453 borový H (N) 110 100-110 30 91 SM5-4 JD2-0 BK2-3 MD1-2 KL+ LP0-1 TR JS BO DG 455 dubový H,N,P 140 30 121 456 bukový N,P,H 130 130-120 30-40 91-111 3S: BO6 BK2-1 MD1 DB1-2 3B: (SM)DB6-4 JD1-0 BK2-3 MD1 KL1-0 LP0-1 457 listnatý (HB) H 110 90-110 30 91 TR JS BO DG JDO H,N(P) 100 90-100 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD1 LP HB 457 listnatý (LP) 30 81 3D: DB6(SM) BK1-2 JD1-0 MD1-0 KL1 457 listnatý (JS s OL) H 90 30 71 457 listnatý (OL, BR) H 80 20 61

47

Oglejená stanoviště středních poloh: 3V, 4V, 4O

296 ha 0,5 %

25% - BK, JD, LP, DB, HB

MD 5-10

7272 ha 11,7 %

25 % - BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL, HB, TR, JDO

MD 10-15 DG +-5

532 ha 0,8 %

/zamokřená stanoviště na plošinách a úžlabinách- prameništní gleje, kambizemě oglejené a pseudoglejové, pseudogleje/ 471 smrkový N,P,H 100 90-100 30 81 3.LVS+4O: DB6 JD2-3 BK2-1 MD1-0 OL 25 % - BK, JD, DB, LP, H,P(N) 140 130-140 475 dubový 30 121 4.LVS: SM7-4 JD2-3 BK0-1 KL0-1 DB0-2 DG JV, JL, JDO, HB 477 listnatý (JS, OL) H 80 20 61

176


MD 5-10 DG +-2



Pokračování tabulky č. 114 51

Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5K9, 5N, 5S9, 5B9, 5F, 5A, 6N, 6S9, 6B9, 6F, 6A, (5U)

16181 ha 26,1 % potoků, prosluněné svahy, prudké stinné svahy, suťová stanoviště na svazích a hřbetech, chudé mírné až prudké svahy - kambizemě eutrické až oligotrofní, kambizemě rankrové a podzolované, podzoly/ 511 smrkový N,P 120 120-110 30 101 SM7-5 JD1-2 BK2-1 KL1 JL JS 30 % - BK, JD, JV, LP, DG, 5U: SM2-5 JD2-1 BK4-1 JS2-1 KL1-0 JL, JS 516 bukový P,N 120 120-130 30-40 101 /zářezy

53

Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K, 6K (bez exponovaných typů)

656 ha 1,1 %

/kyselá stanoviště na prosluněných mírných svazích- kambizemě oligotrofní až podzolované, podzoly/ 531 smrkový P(N) 120 30 101 SM7 JD1 BK2 MD BO 25 % - BK, JD, LP MD 5-10 533 borový N(P) 120 30 101 55 Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 5B, 5D, 5H, 6S, 6B (bez exponovaných typů) 32533 ha 52,5 % /normální stanoviště - kambizemě eutrické až oligotrofní, oglejené, luvizemě/ 551 smrkový P,N,H 110 90-110 30 91 552 jedlový P,N,H 120 40 91 25 % - BK, JD, JV, LP, JL, SM6-7 JD2-1 BK1-2 KL0-1 JS, JDO, TR 831 smrkový rezonanční N, P 150 40 131 P,N(H) 556 bukový 130 130-120 30-40 111

57

Oglejená stanoviště středních a vyšších poloh: 5O, 5P, 5V, 6O, 6P, 6V

/poklesliny, mírné svahy, místy stagnující voda - oglejené kambizemě, luvizemě, gleje/ 30(40) P,N(H) 571 smrkový 110 91 SM6-7 JD3 BK1-0 KL JS 30(40) P,N(H) 576 bukový 120 101

59

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G, 5V9, 5G, 6G, 6R

591 597

/poklesliny se stagnující vodou - gleje, organozemě/ smrkový P(N) 110 40 81 listnatý N 80 20 61

71

Exponovaná stanoviště horských poloh: 7N, 7K9, 7F, 7S9

SM7-8 JD2-3 BK0-1 KL0-1 OL

/prudké svahy, kamenitá stanoviště – kambizemě, rankrové kambizemě/ 711 smrkový P,N(H) 150 150 – 110 40-30 91-111 SM8 BK1-2 JD0-1 KL

73

P

130

-

40

101

SM8 JD0-1 BK1-2 BR

130

-

40

101

SM8 BK1 JD1 KL

5-20 % - BK, JD, JV, OLL, OS

30 ha -

40

-

15 % - BK, JD, JR

235 ha 0,4 % -

15 % - BK, JD, KL, JR

2 ha -

771

smrkový

79

Podmáčená stanoviště horských poloh: 7T, 7G

-

-

15 % - BK, JD, KL, JR

/poklesliny, prameniště - gleje / 130

-

177 ha 0,3 %

Oglejená stanoviště horských poloh: 7V P, V

-

148 ha 0,2 %

Živná stanoviště horských poloh: 7S (bez svahových typů)

/pískovce, kryptopodzoly/ 751 smrkový P, N

77

25 % - BK, JD, KL, JS, JL

Kyselá stanoviště horských poloh: 7K (bez exponovaných typů)

/pískovce, podzoly/ 731 smrkový

75

760 ha 1,2 %

101

SM8 BK1 JD1

/špatně odvodněné plošiny – gleje, zrašelinělé gleje, stagnogleje/ SM8-9 JD1-2 BR 791 smrkový P,V(N) 130 40 101

5-10 % - BK, JD, KL, BR, JR

-

2 ha -

5 % - JD, JR

VYSVĚTLIVKY: - porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD,JD,JDO,DG se zařazují do sm; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty JV,KL,JL do bukových; DBČ a ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporučení:

1 - hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný 2 - doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3 - rozsah přípustného obmýtí (je uveden u těch porostních typů, kde je více CHS s různým obmýtím) 4 - obnovní doba 5 - počátek obnovy

-cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle základních dřevin cílového souboru. a zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin v jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. -meliorační a zpevňující dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS -geograficky nepůvodní dřeviny: uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ekologie krajiny MŽP (č.j.548/OEK/98 ze dne 15.7.1998) pro PLO 23 (spodní hranice platí pro prvky ÚSES) Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současné výměry SLT v PLO 40.


177


9.5


Rámcové směrnice hospodaření pro HS

9.5.1

Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS

Tabulka č. 115.

STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ

Číselné označení cílového hosp. souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Plocha

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

ha 828

(srázy, skalní ostrohy, prameniště; litozemě, rankry, rankrové kambizemě, gleje)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

Základní dřeviny:

3Y, 3J, 4Z, 4Y, 5Z, 5Y, 5J, 6L, 6Z, 6Y, 7Y, 7Z

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)

BO, BK, SM

% 1,34

-

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

3-4Y, 4Z, 5Z: BO4-7, BK4-2, DB0-3, BR1 5Y, 5J: SM2-6, JD0-2, BK4-1, KL0-2, JLH0-1, BR 6Y, 6Z, 7Y, 7Z: SM5-8, BK1-4, JD0-1, BR0-1, JR ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Povolená maximální šířka holé seče :

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

-

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

BK 4

JV 4

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

LP 4

DB 4

JD 3

JL 4

BO 8

SM 4

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

3-6Y,Z - 30% 3J - 90% 5J - 60% ; 6L - 70% 7Y,Z – 10%

4Z, 3-4Y - BK, DB, JD, BR 5-6Z, 5-6Y - BK, JD, BR, JR, KL 5J - BK, KL, JD, JL, LP, JS 3J - BK, KL, JD, JL, LP, JS, HB, DB 6L - OLS, BK, JV, JS, OLL, JD 7Y,Z – BK, JD, BR, JR

Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

P, V, N

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb

011 - SMRKOVÉ (S BO)

011 – SMRKOVÉ

nevhodné

016 - BUKOVÉ

(6-7LVS) Obnovní Obmýtí doba

Obmýtí

Obnovní doba

017 - LISTNATÉ (HB, BR, JS, JV, OLS) Obnovní Obmýtí doba

Obmýtí

Obnovní doba

100

30 - fyz. věk

160

40 - ∞

150

40 - ∞

110

30

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Počátek obnovy

Hospodářsk ý způsob

Počátek obnovy

Hospodářsk ý způsob

Počátek obnovy


81

N, P, V

141(131-12%)

V

131(121-12%)

P, V

91

N, P

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

Meliorační a zpevňující dřeviny :


0Z: BO9, BR1, DB 3J: BK3-2, (JV, KL)2, LP2-1, DB1, JD1, JLH1, SM0-2 5Y: SM3, BK4-5, JD1, BR1, BO0-1

-

Na SLT 0Z, 3-5Z, 3-4Y převést na BO

Přeměna dřevinné druhové skladby 6L: OLS10 KL JD

16 - 30

16 – 24

18 - 30

12 - 24

Hodnocení porostů: ( AVB)

Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Žádné (pouze vtroušené listnáče)

Podle potřeby porostů násečně, Podle potřeby zdravotního Podrostním nebo výběrným podrostně nebo výběrně, chybějící stavu, podle přirozené způsobem uvolňovat zmlazení. dřeviny doplňovat i podsadbami. BO na obnovy. Chybějící dřeviny vnášet podsadbami náseky. či vylepšováním zmlazení.

Násečně či podrostně. Výsadba chybějících dřevin. Míšení skupinovité. BO na náseky.

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

Zaměřit na cílové dřeviny


SM slabé – střední, listnáče Podprůměrné slabé

-


Výběr nekvalitních, úprava dřevinné skladby -dospívající Ponechávat jen dřeviny cílové porosty skladby Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ

BR, HB průměrné

silné,

Výběr nekvalitních, úprava Výběr nekvalitních, úprava dřevinné skladby dřevinné skladby Ponechávat jen dřeviny Ponechávat jen dřeviny cílové skladby cílové skladby -

Průměrný

Podprůměrný

Průměrný

Podprůměrný

Podprůměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Průměrný

Protierozivní, infiltrační

Protierozivní, infiltrační

Protierozivní

Protierozivní

Podprůměrná

Průměrná – nadprůměrná

Nadprůměrná

Průměrná

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

178

ostatní

V prvcích schválených v územní dokumentaci hospodařit na přirozenou skladbu, podrostním i výběrným způsobem. V CHKO zóna I, II, III – hospodařit podle plánů péče Lanová zařízení




Pokračování tabulky č. 115 Číselné označení cílového hosp. souboru


Plocha ha 20

VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICÍ STROMOVÉ VEGETACE

02

% 0,04

(mělké půdy vrcholu Lysé hory) Soubory lesních typů : (lesní typy)

8Z


SM10 JR


SM


-

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )




( §31,odst.2 )

+

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

SM 3

JR 3

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)



BK JR BR KL Hospodářský způsob:

les vysoký

V


POROSTNÍ TYP:

021 – SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ


Obnovní doba

150

∞

Počátek obnovy


V Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

-


Minimální

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

Uchovat les

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

Ohrožení klimatickými činiteli

8 – 12

Bez obnovy, vylepšovat prázdná místa původním SM z 8Z.

Bez zásahu Bez zásahu

-

FUNKČNÍ POTENCIÁL:


Protierozivní Infiltrační Vysoká u původního SM (Regionální biocentrum) CHKO zóna I – hospodařit dle plánu péče. UKT Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT se standartním vybavením.


179





Plocha ha 425

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(štěrkopísky, hlíny - fluvizemě)


2L, 3U


3U: DB(SM)4-5 JD2-0 JS2-3 BK1 (JV,KL)1-2 (JLH, JLV) HB 2L: DB6 JS2 JV(KL)1 LP1 (JLH, JLV) HB OLL VRB VRK


DB TP JS s DB


% 0,68

-







( §31,odst.2 )

2 ha

bez omezení

7 let


DB 10

JS 4

JV 4

POROSTNÍ TYP:

LP 4

BK 5

JD 3

SM 4

HOSPODÁŘSKÁ



H, N

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 20%

195 – DUBOVÉ

ZÁKLADNÍ


2L: DB, LP, HB, JL, JV, BB, OLL, VR, OS 3U: BK, DB, JV, JL, LP, JD, OLL, VR, OS Hospodářský způsob:

15

5 let




197 – LISTNATÉ (JS,OL)

198 – TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

80

30

40

Obnovní doba

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


141

H, N

61

H, N

31 (21-12 %)

H

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

-


Podprůměrná, (vtroušené dřeviny JS, OL nadprůměrná)

Nadprůměrné

Podprůměrné (na nových štěrkovištích nadprůměrné)

Holosečně a násečně v ucelených skupinách, míšení dřevin jednotlivé až skupinovité (3U - podle sousedních HS H, N)

Holosečně a násečně v ucelených skupinách, míšení dřevin jednotlivé až skupinovité (3U - podle sousedních HS H, N)

Holosečně v ucelených skupinách


Kvalita, yysoký podíl cenných sortimentů Kvalita, cenné sortimenty

-

32

30

Odstranit necílové dřeviny, obrostlíky, předrostlíky, uvolňovat DB -dospívající Pokračovat v negativním výběru, stálá porosty redukce dřevin s nízkým obmýtím Bezpečnost Buřeň produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ

-

-

28

Kvalita

Uvolňovatvtroušený DB, JL, redukce OL, HB -

Negativní výběr

Buřeň

Buřeň (kopřiva, chrastice)

-

-

-

Nadprůměrný

Průměrný

Podprůměrný

Ochrana břehů (protierozivní)

Ochrana břehů (protierozivní)

-

Desukční, vodoochranný

Desukční, vodoochranný

-

Nadprůměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL:


180

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Hospodařit na přirozenou skladbu podrostním nebo výběrným způsobem. V CHKO Beskydy zóna II a III dle plánů péče. UKT Horal vybavený lesnickou kompletací, koňský potah.






Plocha ha 14

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

(pískovce, podzoly)


4M


BO6 BK3 BR1



BO, DB

% 0,03

-





Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

1 ha


2x prům. výška

7 let

25


BO 10

BR 9


P–N–H

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP:

233 - BOROVÉ

231 - SMRKOVÉ

235 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

20

100

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

P–N–H

81

H–N

121

P–N

HOSPODÁŘSKÁ



DB, BK, LP, HB, JD, BR


BK 4

ZÁKLADNÍ



Obnovní doba


DB4-10, BO0-6, BK, BR

24

24

24


Průměrné u BO, maximálně využít; příprava půdy na oráním Pro přirozenou obnovu okrajová clonná seč, při zabuřenění půdy použít násek, příp. holoseč, postup od S – V, míšení skupinovité, ponechat výstavky BO

Proti směru převládajících větrů, pro přirozenou obnovu okrajová seč clonná od S – SV, při zabuřenění použít násek, případně holoseč, míšení skupinovité, ponechat výstavky BO

Pro přirozenou obnovu clonná pruhová nebo skupinová seč, při zabuřenění obnova umělá náseky případně holá seč, míšení skupinovité, jednotlivě


Kvalita

Kvalita

Kvalita a zvýšení ekologické stability

Negativní v úrovni, včasný výběr nekvalitních obrostlíků a předrostlíů, protěžovat MZD -dospívající Negativní výběr, příliš neporušovat porosty zápoj, MZD i v podúrovni šetřit

Intenzivní, negativní podúrovňové zásahy protěžovat MZD

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Ohrožení suchem, porostní pláště a okraje obnovit zvýšeným podílem MZD

Ohrožení suchem, porostní pláště a okraje obnovit zvýšeným podílem MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků a obrostlíků, šetřit spodní etáž Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž z LP a HB ponechat Ohrožení mladých porostů suchem.

FUNKČNÍ

Podprůměrný

Podprůměrný

Podprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Průměrné u BO, maximálně využít

Negativní výběr, uvolňovat koruny kvalitních jedinců a MZD

U DB průměrné, u ostatních dřevin podprůměrné

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenézy.

UKT


181





Plocha ha 377

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29

(aluvia - gleje, fluvizemě)


3L, 5L


3L: OLL6-7 JS2-3 SM0-2 HB TR KL 5L: OLL3-2 OLS1 JS1-3 SM2-6 JD0-2 KL



OL s JS

% 0,60

-






1 ha


2x prům. výška

7 let

OL 4

JS 4

SM 3

POROSTNÍ TYP: HOSPODÁŘSKÁ


Alternativní



N, H

les vysoký


291 – SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ


JV, OLL

70




297 – LISTNATÉ (OL, JS)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

80

20

80

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

N, H

61

N, H

-

Obnovní doba

-

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

26


Ojedinělé až podprůměrné


Dopěstovat užitkové sortimenty

24 Podprůměrné

Jako součást okolních HS - holosečně či Holosečně nebo násečně, součást násečně jednotlivé míšení i skupinovité obnovních prvků sousedních HS

Dosažení užitkových sortimentů

Negativní výběr uvolňování cílových dřevin -dospívající Uvolnění kvalitních jedinců

Negativní výběr uvolňování JS, OL, KL Uvolňování kvalitních jedinců

porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

Vývraty, zamokření

FUNKČNÍ

Podprůměrný

Podprůměrný až průměrný

Břehoochranný

Břehoochranný

Vývraty, buřeň, zamokření

-

-

POTENCIÁL:


182

Vodoochranný (3L1) Podprůměrná

Desukční (3L2) Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Hospodařit na přirozenou skladbu podrostním nebo výběrným způsobem. Kůň, LKT (v zimě)






Plocha ha 4

ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

35

(rendziny, pararendziny)


4W


BK4-7, KL(JV)1-2, DB1-2, LP1-2, MD1, HB JS2-0, JD0-1



BK

% -

MD 10-15







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


JV 4

DB 5

LP 4

POROSTNÍ TYP:

MD 3

JS 4

HOSPODÁŘSKÁ



JD 3


N, P (H)

les vysoký


351 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ


BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR

70


BK 9



353 - BOROVÉ (vč. BOC)

355 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

80

30

120

30

130

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

N (H)

101

N

111

N, P




Přeměna druhové skladby

Přeměna druhové skladby

Změna druhové skladby

28 - 30

28

30 U SM velmi slabé Vtroušené dřeviny LP, JS, HB průměrné

U BO velmi slabé, u vtroušených listnáčů průměrné (LP, JV, JS, HB)

Podprůměrné

Na svazích po spádnici proti směru převládajícího větru, skupinovité míšení dřevin, nutná umělá obnova, MD pro vylepšování

Na svazích po spádnici proti směru převládajícího větru, skupinovité smíšení, nutná umělá obnova

Na svazích po spádnici, proti převládajícím větrům. Využít přirozenou obnovu DB a žádoucích vtroušených dřevin.

Kvalita a stabilita porostů

Kvantita a stabilita porostů

Kvalita a stabilita porostů

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora MZD Úrovňové zásahy, uvolňovat všechny vtroušené dřeviny Ohrožení hnilobami, větrem

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, redukovat JS Úrovňové zásahy, uvolňovat všechny vtroušené dřeviny (mimo BO, JS, HB) -

Úrovnňové negativní i pozitivní zásahy, podpora MZD, hlavně uvolňovat BK -dospívající Úrovňové zásahy, uvolňovat BK porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Ohrožení hnilobami, větrem; nebezpečí eroze -

-

-

FUNKČNÍ

Průměrný až podprůměrný


Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL:


Hospodařit podle návrjů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. UKT se standartním vybavením


183





Plocha ha 1515

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(pískovce, jílovce - prudké svahy a kamenitá stanoviště, kambizemě a rankrové kambizemě)


Geograficky nepůZákladní SM, BO, BK 3N, 3S9, 3F, 3A, 3D9, 4K9, 4N, vodní dřev.(max.%) dřeviny: 4S9, 4B9, 4F, 4D9, 4A SM3-5, BK4-2, JD0-2, MD1, LP1-0, JV(KL)1-0, DB, BO, HB, JS


% 2,44

MD 5 – 20







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let


BO 8

POROSTNÍ TYP:


BK 4(8)

JD 3

JV 4

LP 4

MD 3

DB 5

413 - BOROVÉ

Obnovní doba


415 - DUBOVÉ

Obnovní doba Obmýtí

Obnovní doba Obmýtí

110

30

120

30

130

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

N, P

101

N, P

111

N

3N: BO6 BK2 MD1-0 DB1 LP1-0 3S9: BO2-4 JD2-0 BK3 (JV,KL)1 MD1 DB1 3D9: BK6 JV2 JS1 JLH1 4N, K9: SM(BO)4-7 BK3-2 MD1 JD1-0 KL1-0 DB 4S9: SM5 BK3 MD1-2 LP1-0 DB1-0 BO JD



N, P

les vysoký

vyhl.č.83/96 Sb.

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA



DOPORUČENÍ

Alternativní


411 - SMRKOVÉ Obmýtí


BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL, HB

30


SM 4




30 - 32

3N: BO6 BK2 MD1-0 DB1 LP1-0 3S9: BO2-4 JD2-0 BK3 (JV,KL)1 MD1 DB1-2 3D9: BK6 JV0-2 JS1 JLH1 DB0-2

28 - 30

24 - 26

3-4K, S, průměrné jinak podprůměrné

Podprůměrné (3-4K, S), jinak ojedinělé

Podprůměrné

Náseky po svahu s postupem proti J a Z, BK, a JD na prvé obnovní prvky, míšení jednotlivé i skupinovité, při přirozené obnově i clonná seč, MD pro vylepšování Kvalita a stabilita porostů

Náseky po svahu s postupem proti J a Z, BK a JD v předstihu míšení skupinovité i jednotlivé, clonně jen ve 3K9, N, S9. (pokud se BO přirozeně obnovuje) Kvalita a stabilita porostů

Násečně, proclonění v případě přirozené obnovy DB (ne celoplošně)

uvolňování MZD dřevin, negativní výběr

Negativní výběr, uvolňování SM, JD, BK, MD, BO Negativní výběr

Kvalita

-dospívající porosty

Positivní i negativní výběr

Uvolňování dřevin výhledového cíle, negativní výběr Negativní výběr

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Nebezpečí eroze půdy

Nebezpečí eroze půdy

Nebezpečí eroze půdy, škody suchem

Průměrný až nadprůměrný


Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

(Infiltrační)

(Inflitrační)

(Infiltrační)

Podprůměrná

Podprůměrná

Průměrná



184

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Přeměna CHKO zóna I: MD 0%; CHKO zóna II, III: MD 5% CHKO zóna I.,II.: MD 0%; CHKO zóna CHKO Beskydy zóna II a III – plány péče III.: MD 5% Kůň, lanová dopravní zařízení






Plocha ha 1515


41

(pískovce, jílovce - prudké svahy a kamenitá stanoviště, kambizemě a rankrové kambizemě)


Geograficky nepůZákladní SM, BO, BK 3N, 3S9, 3F, 3A, 3D9, 4K9, 4N, vodní dřev.(max.%) dřeviny: 4S9, 4B9, 4F, 4D9, 4A SM3-5, BK4-2, JD0-2, MD1, LP2-0, DB0-1, (JV,KL)2-0, BO, HB, JS


% 2,44

MD 5 - 20







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let

SM 4

BO 8

BK 4(8)

JD 3


MD 3

DB 5

vyhl.č.83/96 Sb.



N, P

les vysoký


417 – LISTNATÉ (JS, LP)

411 – SMRKOVÉ (POŠKOZENÉ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

30

90

30

100

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

P, N

71

N (P)

81

N

DOPORUČENÍ


LP 4

416 – BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

JV 4


BK, JD, LP, DB, JS, JV, JL, HB

30




3N: BO6 BK2 MD1-0 DB1 LP1-0 3S9: BO2-4 JD2-0 BK3 (JV,KL)1 MD1 DB1



26 - 28

Obnovní doba

3N: BO6 BK2 MD1-0 DB1 LP1-0 3S9: BO2-4 JD2-0 BK3 (JV,KL)1 MD1 DB1 3D9: BK6 JV2 JS1 JLH1

24 - 28

18 - 20


Průměrné až nadprůměrné

Podle probíhajícího zmlazení BK, clonně Násečně, přeměna dřevinné skladba, zalesnění potřebnými dřevinami až náseka po svahu, skupinovitě i jednotlivně vnášet chybějící dřeviny (JD) (KL,LP,MD)

Násečně, přeměna dřevinné skladba, zalesnění potřebnými dřevinami


Kvalita

Kvalita

Uvolňování vtroušených dřevin redukce HB Uvolňování vtroušených dřevin, redukce HB Nebezpečí eroze

Negativní (+pozitivní) výběr, uvolňovat vtroušené dřeviny -dospívající Úrovňové zásahy s kladným výběrem

Nadprůměrné (nevhodné)

Nadprůměrné (nevhodné)


Nebezpečí eroze

Uvolňování dřevin výhledových cílů (podúroveň i úroveň, zásahy) Uvolňování a podpora vtroušených dřevin Nebezpečí eroze

-

-

-

FUNKČNÍ

Průměrný

Průměrný

Podprůměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

(Infiltrační)

-

-

Nadprůměrná

Nadprůměrná

(Průměrná)

porosty

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření Přeměna na přirozenou skladbu v prvcích schválených v dokumentaci. CHKO zóna I, II: MD 0%; CHKO zóna III: MD 5% CHKO zóna II a III – plány péče Kůň, lanová dopravní zařízení


Přeměna na přirozenou skladbu

185





Plocha ha 296

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

(pískovce - podzoly, podzolované kambizemě)


4K, 5M (bez exponovaných typů)


BO7 BK2 MD1 JD DB BR



SM, BO, BK

% 0,47

MD 5-10







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

5 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

BK 4

MD 3

DB 4


vyhl.č.83/96 Sb.

N, P H

les vysoký


433 – SMRKOVÉ

435 - DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

120

30

130

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

H, N, P

101

P, N, H

111

H, N

-



BR 3


Obmýtí

DOPORUČENÍ



431 – SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

JD 3


BK, JD, LP, DB, HB

25


BO 8



-

26-28

Obnovní doba

SM(BO)5-6 BK2 DB1-2 MD1

24

24

Nadprůměrné (nežádoucí)

Průměrné ?

Podprůměrné

Ve 3.vls H, N s výsadbou chybějících dřevin na prvé obnovní prvky Ve 4 vls N, P rovněž se sadbou chybějících dřevin jednotlivě i do skupin MD po vylepšování

Násečně či clonně podle terénu, expozice a zmlazování borovice. Výsadba chybějících dřevin (skupiny) MD jednotlivě

Holosečně a násečně podle expozice a terénu. Výsadba chybějících dřevin do prvých obnovních prvků.

Kvalita

Kvalita

Kvalita

Negativní výběr, výsek nevhodných dřevin, podpora MZD Zabezpečit účast MZD

Podpora dřevin výhledového cíle, negativní výběr -

Negativní výběr, výsek nevhodných dřevin, podpora MZD -dospívající Zabezpečit účast MZD porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

-

-

-

-

-

-

FUNKČNÍ

Podprůměrný

Podprůměrný

Podprůměrný

-

-

-

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

Průměrná

POTENCIÁL:


186

V prvcích schválených v územní dokumentaci změna dřevinné skladby na přirozenou. Jemné způsoby hospodaření. CHKO zóna I: MD 0%, DG 0 %; CHKO zóna II, III: MD 5%, DG 0 % CHKO zóna II a III – plány péče UKT se standartním vybavením.

V prvcích schválených v územní dokumentaci zavádět DB, BK.






Plocha ha 296


43

(pískovce - podzoly, podzolované kambizemě)


4K, 5M (bez exponovaných typů)


BO7 BK2 MD1 JD DB BR


SM, BO, BK


% 0,47

MD 5-10






1 ha


2x prům. výška

7 let



BO 8

BK 4

MD 3

DB 4

POROSTNÍ TYP:

JD 3

BR 3



25 Hospodářský tvar:

les vysoký

BK, JD, LP, DB, HB Hospodářský způsob:

N, P H


436 – BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

Obnovní doba

130

30

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


111

P, N

Alternativní

BO0-6 BK6-4 JD1-0

DOPORUČENÍ


24-28


Průměrné


Kvalita

Náseky, zalesňovat BO(JD) vylepšování MD, jinak clonně obnovovat BK

Uvolňovat vtroušený SM, JD, BO, MD, podúrovňové zásahy, negativní výběr -dospívající Silné zásahy i v úrovni, příprava na porosty přirozenou obnovu Bezpečnost Přeměna na BOBK porosty produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ

Podprůměrný

POTENCIÁL:


Infiltrační Nadprůměrná V prvcích schválených v územní dokumentaci vnést JD a DB, jemné hospodaření. CHKO zóna I.: MD 0%, DG 0 %; CHKO zóna II.,III.: MD 5%, DG 0 % UKT se standartním vybavením.


187





Plocha ha 7272

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

(pískovce, jílovce, deluvia - kambizemě, luvizemě)


3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D


3.LVS: DB6 JD1 BK2-1 MD1 KL0-1 SM0-2 HB LP 4.LVS: SM5-4 JD2-0 BK2-3 MD1-2 KL+LP0-1 TR JS BO DG


(bez exponovaných typů)


SM, BK, DB

% 11,72

MD 10-15, DG +-5







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


BK 5

DB 10




BO 8

LP 4

KL 4

JL 4


MD 3

451 – SMRKOVÉ (3.VLS)

ZÁKLADNÍ

Alternativní

JD 3


BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TR

25

5 let


SM 4




H, N, P

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: (20%)

451 – SMRKOVÉ (4.VLS)


Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

90

30

100

30

80

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


71

H, N, P

81

N, P, H

61

H

4D,H: SM(DB)6-2, JD1-2, MD1, BK0-2, 3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 JV(KL)1-0 LP TR JS DG JDO 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR JS DG JDO JS DG JDO 4D,H: DB6, JD1-2, MD1, BK6-2, 3B: DB(SM)6-4 JD1-0 BK2-3 MD1 KL1-0 JV(KL)1-0 LP TR JS DG JDO


(26) 28 -30 (32)

28 -32

26 -30


Ojedinělé

Podprůměrné (4S - průměrné)

Podprůměrné (4S - průměrné)

Holoseče případně náseky, výsadba jednotlivě či do skupin, MD či DG jednotlivě (vylepšování)

Holoseče či náseky po svahu s postupem proti J či Z. Při zmlazování SM i clonně. JD, BK do předsunutých prvků, MD, DG, KL pro vylepšování

Holoseče či náseky po svahu s postupem proti J či Z. Při zmlazování SM i clonně. JD, BK do předsunutých prvků, MD, DG, KL pro vylepšování


Kvalita a stabilita

Kvalita a stabilita

Stabilita

Intenzívní podúrovňové zásahy s negativním výběrem.

Intenzívní podúrovňové zásahy s negativním výběrem. Podpora JD.


Intenzívní podúrovňové později úrovňové, s negativním později pozitivním výběrem. Ohrožení buření, větrem, hnilobami, hmyzem. Budovat odluky, rozluky, zpevňovací pruhy.

Intenzívní podúrovňové později úrovňové, s negativním později pozitivním výběrem. Podpora JD. Ohrožení buření, větrem, hnilobami, hmyzem. Budovat odluky, rozluky, zpevňovací pruhy.

Intenzívní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, i úrovňové (zdravotní). (předčasná obnova)

Poškození hnilobami, hmyzem. Ohrožení větrem. Zakládat včasně zpevňující pruhy z listnáčů a JD.

-

-

-

Nadprůměrný (průměrný)

Nadprůměrný (průměrný)

Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

Inflitrační

Inflitrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná až průměrná

Minimální



- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:

Doporučené výrobní technologie:

188

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Při obnovách přeměnit dřevinnou skladbu na přirozenou. ÚD změna dřevinné skladby. CHKO - zóna I. MD a ost. 0% Poškozené hnilobami, imisemi, CHKO - zóna I. MD a ost. 0% CHKO - zóna II.,III. MD 5%, ost 0% poškození pilatkou 50-80%. Porosty 41CHKO - zóna II.,III. MD 5%, ost 0% 61 let. CHKO - zóna I. MD a ost. 0% CHKO - zóna II.,III. MD 5%, ost 0% CHKO – zóna II a III – plány péče UKT se standartním vybavením.






Plocha ha 7272


45



Geograficky nepůSM, BK, DB, vodní dřev.(max.%) BO 3.LVS: DB6 JD1 BK2-1 MD1 KL0-1 SM0-2 HB LP 4.LVS: SM5-4 JD2-0 BK2-3 MD1-2 KL+LP0-1 TR JS BO DG


3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D (bez exponovaných typů)


% 11,72

MD 10-15, DG+-5







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


BK 5

DB 10

POROSTNÍ TYP:

JD 3

HOSPODÁŘSKÁ

KL 4

JL 4

MD 3

vyhl.č.83/96 Sb.


H

les vysoký


453 - BOROVÉ

453 - BOROVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

70

20

110

30

100

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


51

H

91

H, (N)

81

H, (N)

DOPORUČENÍ


LP 4



ZÁKLADNÍ

Alternativní

BO 8


BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TŘ

25

5 let


SM 4



Obnovní doba

3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR JS DG JDO JS DG JDO JS DG JDO 4D: SM(DB)4-6, JD1, MD1, BK3-2, 4D,H: DB6-2, JD1-2, MD1, BK6-2, 4D,H: DB6-2, JD1-2, MD1, BK6-2, JV(KL)1-0 LP TR JS DG JDO JV(KL)1-0 LP TR JS DG JDO (JV,KL)1-0 LP TR JS DG JDO


28 - 32

24 - 28

24 - 28


Minimální

Žádné

Žádné

Holosečně s postupem proti J a Z. Na prvé obnovní prvky JD, BK, MD, DG, KL pro vylepšování




Stabilita

Kvalita

Kvalita

-


Předčasná obnova

Uvolňovat dřeviny výhledového cíle, negativní výběry -

Uvolňovat dřeviny výhledového cíle, negativní výběry -

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Poškození hnilobami, hmyzem, ohrožení Ohrožení buření. Zakládat systém zpevňujících prvků. větrem. Zakládat včasně systém zpevňujících prvků. -

Ohrožení buření. Zakládat systém zpevňujících prvků.

(Průměrný až podprůměrný)

Průměrný

Průměrný

-

-

-

Inflitrační

Inflitrační

Inflitrační

Žádná

Průměrná

Průměrná

Zde nezakládat

Nezakládat

Nezakládat

CHKO - zóna I. MD a ost. 0% CHKO - zóna II.,III. MD5%, ost. 0% Poškozené 81-100%: počátek obnovy 41-51 let

CHKO - zóna I. MD a ost. 0% CHKO - zóna II.,III. MD5%, ost. 0%

CHKO - zóna I. MD a ost. 0% CHKO - zóna II.,III. MD5%, ost. 0%

MELIORACE :

FUNKČNÍ

-

POTENCIÁL:



CHKO – zóna II a III – plány péče UKT se standartním vybavením.


189





Plocha ha 7272


45







% 11,72

MD 10-15, DG +-5







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


DB 5/10

JD 3

LP 4


MD 3

vyhl.č.83/96 Sb.


P, N (H)

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: ( 20%)

456 - BUKOVÉ

456 - BUKOVÉ (Kvalitní por.)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

30

130

30

120

40

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


DOPORUČENÍ


JL 4


455 – DUBOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

KL 4



25

5 let


BK 5/9



121 H, N, P 111 N, P, H db6-4, bk3-2, md1, jv(kl), sm0-2, bk5-9, db0-3, kl(lp)1-0, tr, hb lp1-0, hb, tr 22 - 26

Obnovní doba

101(91-12%) N, P, H bk5-9, db0-3, kl(lp)1-0, tr, hb

26 - 28

28 - 30


Průměrné

Nadprůměrné

Nadprůměrné

Holoseče a okrajové seče, v případě přirozené obnovy i DB clonné seče, míšení jednotlivě i skupinovitě, MD jen jednotlivě

Clonné seče, okrajové či náseky (přirozená obnova BK) holoseče (bez přirozené obnovy či poslední domýtné seče. Míšení jednotlivé i skupinovité

Clonné seče, okrajové či náseky (přirozená obnova BK) holoseče (bez přirozené obnovy či poslední domýtné seče. Míšení jednotlivé i skupinovité


Kvalita

Kvalita

Kvalita

-


(pro výchovu kvalitní DB, podsadby BK)

Výběr obrostlíků, předrostlíků a nevhodných dřevin Výběr nevhodných dřevin, nekvalitních jedinců, podúrovňové i úrovňové


-

-

Výběr obrostlíků, předrostlíků a nevhodných dřevin Výběr nevhodných dřevin, nekvalitních jedinců, podúrovňové i úrovňové od 61 let -

-

-

-

FUNKČNÍ


Nadprůměrný

Nadprůměrný

-

-

-

Inflitrační

Inflitrační

Inflitrační

Průměrná až nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

ÚD - zvýšit zastoupení JD a BK

ÚD - zabezpečit účast JD, přejít na výběrný způsob hospodaření 3S - BO hospodářství 3B,H,D - přejít na DB hospodářství CHKO - zóna I.,II.: MD a ost. jehl. 0% CHKO - zóna III.: MD 5 % a ost. jehl.0% CHKO – zóna II a III – plány péče UKT se standartním vybavením.

ÚD - zabezpečit účast JD, přejít na výběrný způsob hospodaření 3S - BO hospodářství 3B,H,D - přejít na DB hospodářství CHKO - zóna I.,II.: MD a ost. jehl. 0% CHKO - zóna III.: MD a ost. jehl.0%

POTENCIÁL:



190

3S - BO hospodářství CHKO - zóna I.,II.: MD a ost. jehl. 0% CHKO - zóna III.: MD a ost. jehl.0%






Plocha ha 7272


45







% 11,72

MD 10-15, DG +-5







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


SM 4

BK 5/9

DB 5/10




BO 8

LP 4

KL 4

JL 4

MD 3

457 - LISTNATÉ (JS S OL)

ZÁKLADNÍ

Alternativní

JD 3



25

5 let






P, N (H)

les vysoký


457 – LISTNATÉ (OL, BR)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

90

30

80

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


71

H

61

H

3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 3S: BO6, BK2-1, MD1, DB1-2 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR 3H: DB6 JD2-3 BK1-2 MD KL LP HB TR JS DG JDO JS DG JDO 4D: SM(DB)4-6, JD1, MD1, BK3-2, 4D: SM(DB)4-6, JD1, MD1, BK3-2, (JV,KL)1-0 LP TR JS DG JDO (JV,KL)1-0 LP TR JS DG JDO


18 – 24

20 - 24


Nadprůměrné, jinak ojedinělé

U BR nadprůměrné, u OL podprůměrné

Holoseče. Výsadba skupinovitá (přeměna).

Holosečně či násečně


-

-

Uvolňovat všechny vtroušené dřeviny výhledového cíle -dospívající Od 51 let začít s přeměnou

Uvolňovat vtroušené dřeviny. Redukovat OL a BR


-

-

-

-

FUNKČNÍ

Podprůměrný až průměrný

Podprůměrný

-

Průměrný

Inflitrační

-

Nadprůměrná

Podprůměrný

V ÚD přeměna dřevinné skladby na přirozenou. CHKO - zóna I.,II.: MD a ost. jehl. 0% CHKO - zóna III.: MD 5 % a ost. jehl.0%

Zde nezakládat ÚSES

POTENCIÁL:


UKT se standartním vybavením.

CHKO - zóna I.: MD a ost. jehl. 0% CHKO - zóna II.,III.: MD 5 % a ost. jehl.0% UKT se standartním vybavením.


191





Plocha ha 532

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny, občas zamokřované - gleje, kambizemě oglejené a pseudoglejové)


3V, 4V, 4O


3.LVS: DB6 JD2-3 BK2-1 MD1-0 OL 4.LVS: SM7-4 JD2-3 BK0-1 KL0-1 DB0-2 DG



SM, BK, DB

% 0,85

MD 5-10, DG +2







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


DB 8

JD 3

BK 4

POROSTNÍ TYP:

JV 4


HOSPODÁŘSKÁ



N, P (H)

les vysoký


471 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

SM 3,5


BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB

25

7 let




475 - DUBOVÉ

477 - LISTNATÉ (JS, OL)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

140

30

80

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

N, P, H

111

H, P (N)

61

H

4O: DB(SM)6 JD2 MD1 BK1 DG


4O: DB6 JD2 MD1 BK1

30 - 32

Obnovní doba

4O: DB6 JD0-2 MD1 BK JS0-1 OL0-1

24 - 26

26 - 28


Podprůměrné až průměrné

Podprůměrné

Nadprůměrné

Náseky a clonné okrajové seče (přirozená obnova) jinak holoseče (bez přirozené obnovy). Obnovu přizpůsobit obnově sousedních HS (55)

Náseky a clonné okrajové seče (přirozená obnova) jinak holoseče (bez přirozené obnovy). Obnovu přizpůsobit obnově sousedních HS (55)

Náseky s výsadbou skupinovitě smíšenou, MD pro vylepšení.


Stabilita a kvalita

Kvalita

Kvalita

Úrovňové zásahy, podpora dřevin MZD.

Uvolňovat vhodné vtroušené dřeviny


Úrovňové zásahy


Ohrožení větrem, kolísáním hladiny spodní vody, rozluky, odluky, zakládat včasně systém zpevňujících prvků

Včasné odstranění nevhodných jedinců, protěžovat JD, DB, BK Úrovňové i podúrovňové negativní zásahy, udržovat (založit) čístící etáž BK, LP, HB Ohrožení kolísáním hladiny podzemní vody, buřeň

FUNKČNÍ

Nadprůměrný

Průměrný

Průměrný

-

-

-

-

-

-

Podprůměrná

-

-

Protěžovat dřeviny cílové skladby

Ohrožení buření, zamokřením

Odvodnění jen při zakládání nových porostů (v případě potřeby)

POTENCIÁL:


192

V ÚD přeměna dřevinné skladby CHKO - zóna I. MD 0% CHKO - zóna I.,II. MD 0% CHKO - zóna II.,III. MD 5%, ost. jehl. 0% CHKO - zóna III. MD 5%, ost. jehl. 0% UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením






Plocha ha 16181

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

51

(prudké svahy, kamenitá stanoviště; pískovce, jílovce - kambizemě, rankrové kambizemě)


Základní SM, BK, JS+JV 5K9, 5N, 5S9, 5B9, 5F, 5A, 6N, dřeviny: 6S9, 6B9, 6F, 6A, (5U) SM5-7 JD1-2 BK2-1 KL0-1 JLH JS



% 26,09

-






1 ha


1x prům. výška



7 let

BK, JD, KL, JL, LP, JS

30




SM 4

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:

BK 4

JD 3

KL 4



511 - SMRKOVÉ

516 - BUKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

30

110

30

130

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

N, P

91

N, P

111

P, N


N, P

les vysoký

511 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

JL 4


5U: SM2-5 JD2-1 BK1-4 JS2-1 KL1-0 6A: SM4 JD2 BK2 KL1 JL1 5A: SM6-5 JD1 BK2 KL2 JL1-0

5U: SM2-5 JD2-1 BK1-4 JS2-1 KL1-0 6A: SM4 JD2 BK2 KL1 JL1 5A: SM6-5 JD1 BK2 KL2 JL1-0

30 - 34

Obnovní doba

BK6-4 JD1 SM2-3 KL0-2 JLH JS TR 5U: SM2-5 JD2-1 BK1-4 JS2-1 KL1-0

30 - 34

26 - 32


Podprůměrné

Podprůměrné

Nadprůměrné (SM ojedinělé)

Náseky po svahu s postupem proti J a Z, na předsunuté prvky JD a listnáče, míšení skupinovité

Náseky po svahu s postupem proti J a Z, na předsunuté prvky JD a listnáče, míšení skupinovité

Náseky, či clonné seče podle postupu přirozené obnovy, JD ve skupinách do neobnovených ploch, SM pro vylepšování


Kvalita

Kvalita

Kvalita

negativní výběr, podpora dřevin MZD

negativní výběr, podpora dřevin MZD

Negativní výběr, podpora SM, JD, KL

Pozitivní výběr i v úrovni, tloušťkový přírůst, příprava pro obnovu Ohrožení buření, erozí. Budovat odluky na horních částech svahů

Pozitivní výběr i v úrovni, tloušťkový přírůst, příprava pro obnovu Ohrožení buření, erozí. Budovat odluky na horních částech svahů

Pozitivní výběr, podpora SM, JD, KL

-

-

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Půdoochranný, protierozní

Půdoochranný, protierozní

Protierozivní

(Infiltrační)

(Infiltrační)

(Infiltrační)

Podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná


FUNKČNÍ

-

POTENCIÁL:


V ÚD přeměna dřevinné skladby na přirozenou. CHKO - zóna I. MD 0%, DG 0 % CHKO - zóna II.,III. MD 0%, DG 0%

V ÚD přeměna dřevinné skladby na Vnášet chybějící JD. přirozenou. CHKO - zóna I. MD 0%, DG 0 % CHKO - zóna I.,II. MD 0%, DG 0 % CHKO - zóna II.,III. MD 0%, DG 0% CHKO - zóna III. MD 0%, DG 0% CHKO Beskydy – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením


193





Plocha ha 16181


51

(prudké svahy, kamenitá stanoviště; pískovce, jílovce - kambizemě, rankrové kambizemě)


Základní SM, BK, JS+JV 5K9, 5N, 5S9, 5B9, 5F, 5A, 6N, dřeviny: 6S9, 6B9, 6F, 6A, (5U) SM4-7 JD1-2 BK2-1 KL0-2 JLH1-0 JS



% 26,09

-







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let




30

BK, JD, KL, DG, JS, JL, LP



SM 4


BK 4

JD 3

KL 4

POROSTNÍ TYP:



les vysoký

Obnovní doba

120

40

Počátek obnovy


101(91-12%)

P, N

BK6-4 JD1 SM2-3 KL0-2 JLH JS TR 5U: SM2-5 JD2-1 BK1-4 JS2-1 KL1-0

26 - 32


Nadprůměrné (SM ojedinělé)


Kvalita

Náseky, či clonné seče podle postupu přirozené obnovy, JD ve skupinách do neobnovených ploch, SM pro vylepšování

Negativní výběr, podpora SM, JD, KL Pozitivní výběr, podpora SM, JD, KL


FUNKČNÍ

N, P

516 - BUKOVÉ Obmýtí


JL 4


Nadprůměrný

POTENCIÁL:



194

Protierozivní (Infiltrační) Nadprůměrná Vnášet chybějící JD. CHKO - zóna I,II MD 0%, JDO 0 %, DG 0% CHKO - zóna III MD 0%, JDO 0 %, DG 0% CHKO – zóna II, III – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením






Plocha ha 656

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

53

(pískovce - kambizemě oligotrofní, podzoly, kryptopodzoly)


5K, 6K (bez exponovaných typů)


SM7 JD1 BK2 MD BO



SM, BK

% 1,08

MD 5-10







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


JD 3

SM 4


MD 3


P, N

les vysoký

533 - BOROVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

30

120

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

P, (N)

101

N (P)




531 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ


BK, JD

25


BK 4



Obnovní doba



28 - 34

30 - 34

Nadprůměrné

Podprůměrné

Náseky v prvé fázi obnovy zalesňovat BK (s JD), pokračování clonně (bez přirozené obnovy N) postup proti J a Z

Náseky s postupem proti J a Z, výsadba na prvé náseky BK s JD


Kvalita

Kvalita

Uvolňovat dřeviny MZD, negativní výběr


Pozitivní výběr v úrovni, tloušťkový přírůst, příprava pro obnovu -

Uvolňovat SM a dřeviny MZD, negativní výběr Pozitivní i negativní výběr i v úrovni


FUNKČNÍ

-

-

-

Průměrný a nadprůměrný

Nadprůměrný

-

-

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

POTENCIÁL:


V ÚD přeměna dřevinné skladby na přirozenou. CHKO - zóna I: MD 0% CHKO - zóna II: MD5%, ost. jehl.0% CHKO – zóna II, III – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením


195





Plocha ha 32533

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

55

(pískovce, jílovce - oligotrofní, mezotrofní, oglejené a eutrofní kambizemě)


5S, 5B, 5D, 5H, 6S, 6B, 6D, 6H


SM6-7 JD1-2 BK2-1 KL0-1 JS




SM, BK

% 52,49

-







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

BK 5

KL 4

JD 3




H, N, P

les vysoký

551 - SMRKOVÉ (POŠKOZENÉ)

552 - JEDLOVÉ (SMÍŠENÉ S JD)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

90 (100)

30

120

40

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

P, N, H

71

P, N, H

101 (91-12%)

P, N (H)

6D: SM8, JD2, BK





551 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

SM 4


BK, JD, KL, JL, JS, TR, LP

25





6D: SM8, JD2, BK

30 - 34

Obnovní doba

JD2-5 SM5-3 BK2-3 KL0-1

30 - 34

24 - 30

Nadprůměrné

Podprůměrné

Průměrné až nadprůměrné

Náseky v prvé fázi obnovy zalesňovat BK (s JD), pokračování clonně (bez přirozené obnovy N) postup proti J a Z

Náseky s postupem proti J a Z, výsadba na prvé náseky BK s JD

Zmlazující se lokality jen podrostní způsob, náseky pro rozpracování obnovy, holosečně zabuřenělé lokality


Kvalita a stabilita

Stabilita

Kvalita Výsek obrostlíků a nežádoucích dřevin, a překážejících SM Uvolňování JD


Ohrožení i buření, sněhem, větrem, hniloby (býv. zem. půdy). Odluky, rozluky, zpevňovací pruhy

Výsek obrostlíků a nežádoucích dřevin, uvolňování JD, BK, KL 40 - 60 let úrovňové pozitivní probírky, podpora vývoje korun. Tloušťkový přírůst -

-

-

-

FUNKČNÍ

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný

(Protierozivní - půdy potenciálně ohrožené) Infiltrační



Průměrná až podprůměrná

Podprůměrná

Průměrná

Výsek obrostlíků a nežádoucích dřevin, uvolňování JD, BK, KL -dospívající Negativní výběr i v úrovni, podpora porosty vývoje korun

Ohrožení buření. Odluky.

POTENCIÁL:


196

V ÚD přeměna dřevinné skladby na přirozenou.

V ÚD změna skladby, vnášet BK

Zde zařadit porosty poškozené 70-100% Porosty se zastoupením JD > 20% ve věku 50-70% CHKO Beskydy zóna II, III – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením

CHKO Beskydy zóna II, III – plány péče






Plocha ha 32533


55



5S, 5B, 5D, 5H, 6S, 6B, 6D, 6H


SM6-7 JD1-2 BK2-1 KL0-1 JS




SM, BK

% 52,49

-






1 ha


2x prům. výška

7 let

BK 5

KL 4

JD 3

POROSTNÍ TYP:



H, N, P

les vysoký


851 - SMRKOVÉ (rezonanční)

ZÁKLADNÍ

556 - BUKOVÉ

556 – BUKOVÉ (nepravé jádro)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

150

40

130

30

120 (110)

30 (40)

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


131(121-12%)

N, P

111

P, N (H)

101 (91)

P, N (H)

HOSPODÁŘSKÁ


Alternativní

SM 4


BK, JD, KL, JL, JS, TR, LP

25





SM8, BK2


BK7-5, SM0-2, JD2-1, KL0-1, JLH, JS, TR, DG, MD

28 - 36

Obnovní doba

BK7-5, SM0-2, JD2-1, KL0-1, JLH, JS, TR, DG, MD

26 - 32

26 - 32


Průměrné

Nadprůměrné

Nadprůměrné

Clonné seče, okrajové seče, BK jednotlivě

Clonné seče podle potřeby uvolnění znlazení, náseky pro rozpracování, holoseče pro zabuřenělé plochy.

Clonné seče podle potřeby uvolnění znlazení, náseky pro rozpracování, holoseče pro zabuřenělé plochy.


Kvalita a stabilita (rezonanční dříví)

Kvalita

Kvalita

Výsek nevhodných dřevin, obrostlíků, předrostlíků

Výsek nevhodných dřevin, obrostlíků, předrostlíků, uvolňování JD, SM

Negativní výběr v úrovni, v podúrovni, udržovat vysoké zakmenění (±10) Ohrožení buření, sněhem, hniloby.

Negativní výběr, tloušťkový přírůst, uvolňování JD, SM -

Výsek nevhodných dřevin, obrostlíků, předrostlíků, uvolňování JD, SM; silná výchova Negativní výběr, tloušťkový přírůst, uvolňování JD, SM -

-

-

-

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný




Podprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

-

-

-

CHKO - zóna I: MD 0% CHKO - zóna II.,III.: MD0%, ost. jehl.0% CHKO Beskydy – plány péče

CHKO - zóna I.,II.: MD 0% ost 0% CHKO - zóna III.: MD0%, ost. jehl.0% CHKO Beskydy – plány péče

CHKO - zóna I.,II.: MD 0% ost 0% CHKO - zóna III.: MD0%, ost. jehl.0% nižší obmýtí pouze u porostů s vysokým podílem nepravého jádra a u porostů cílevědomě pěstovaných do 70 let

-dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :




UKT se standartním vybavením


197





Plocha ha 760

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

57



5V, 5O, 5P, 6V, 6O, 6P


SM5-7 JD2-3 BK1-0 KL JS



SM, BK

% 1,22

-







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


KL 4

JD 3

HOSPODÁŘSKÁ




576 - BUKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30 (40)

120

30 (40)

Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

P, N (H)

101

P, N (H)

6P, 6O, 6V: SM7 JD3 BK+ 5V: SM4-5 JD1-2 BK3 KL1 JS

Obnovní doba

BK8-2 JD1-3 SM0-5 KL1-0 JS

30 – 32

28 - 32


Průměrné

Průměrné

Podle sousedních HS (55) preferovat podrostní způsob. Míšení skupinovité.

Podle sousedních HS (55) preferovat podrostní způsob. Míšení skupinovité.


Stabilita

Stabilita

Uvolňovat JD, výběr podúrovňový i úrovňový (vertikální zápoj) -dospívající Propěstovávat hluboce zavětvené porosty koruny (ŕovňové probírky) Bezpečnost Vývraty, zamokření buřeň. rozluky, produkce odluky, zpevňující pruhy (JD) a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ

P, N

les vysoký


571 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní


SM 3,5

POROSTNÍ TYP:


BK, JD, KL, JL, JS

25


BK 4



Uvolňovat JD, KL, JS. Vertikální zápoj Vertikální zápoj Vývraty, zamokření, buřeň

Neodvodňovat

Neodvodňovat

Nadprůměrný

Nadprůměrný

-

-

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL:


198

V ÚD přeměna dřevinné skladby na ÚD - vnést JD přirozenou. CHKO - zóna I: MD 0% CHKO - zóna I.II: MD 0% CHKO - zóna II.,III.: MD 0%, ost. jehl.0% CHKO - zóna III.: MD 0% CHKO Beskydy – plány péče UKT se standartním vybavením

-






Plocha

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

59

(plošiny - gleje)


4G, 4V9, 5V9, 5G, 6G


SM7 JD3 BK KL OL



SM

ha 148

% 0,23

-







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

10 let


KL 4

JD 3

HOSPODÁŘSKÁ


Alternativní


P (N)

les vysoký


591 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ


SM 3,5

POROSTNÍ TYP:


BK, JD, JV, OLL, OS

5 - 20


BK 4



597 - LISTNATÉ (OL)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

40

80

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


91(81-12%)

P (N)

61

N

5V9: SM6 JD3 BK+KL1


Obnovní doba

-

30

24


Podprůměrné

Podprůměrné

Podle sousedních HS (57) preferovat podrostní způsob.

Násečně přeměnit na SM.


Stabilita

Stabilita

Uvolňovat JD a listnáče, úrovňové zásahy -dospívající Pěstovat hluboce zavětvené koruny

Uvolňovat SM -


Vývraty, zamokření. Včasné zásahy.

-

Neodvodňovat

Neodvodňovat

FUNKČNÍ

Průměrný

Průměrný

-

-

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Podprůměrná

-

-

-

-

POTENCIÁL:


UKT se standartním vybavením


199





Plocha ha 177

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

71

(prudké svahy, kamenitá stanoviště – kambizemě, rankrové kambizemě)


7N, 7K9, 7F, 7S9


SM8 BK1-2 JD0-1 KL



SM

% 0,28

-






1 ha


1x prům. výška



7 let

BK, JD, KL, JR

15




SM 3


BK 4

JD 3

KL 4

POROSTNÍ TYP:

Obnovní doba

Obmýtí

130

40

110

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


111 (101-12%)

P, N

91

H, N


-



711 - SMRKOVÉ (poškozené)

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

Alternativní

N, P

les vysoký

711 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ


Obnovní doba

-

22 - 30

18 - 26

Průměrné

Není vhodná

Náseky, či clonné seče podle postupu přirozené obnovy, zmlazovat

Náseky a zalesnění, výsadba SM ze 7. LVS.

pouze původní SM


Kvalita

-

Negativní výběr, výsek BR


Pozitivní výběr, udržovat BK, JD

Pozitvní výběr – nejvíce přirůstající vysekat Zdravotní, kvalitativní výběr


Ohrožení buření, erozí, klimatem

Ohrožení buření, erozí, klimatem

-

-

FUNKČNÍ


Podprůměrný

Půdoochranný, protierozivní

Půdoochranný, protierozivní

(infiltrační)

(infiltrační)

Průměrná – nadprůměrná (původní SM)

Podprůměrná

-

-

POTENCIÁL:


200

Bez geograf. nepůvodních dřevin CHKO zóna II – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením






Plocha ha 30

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

73



7K


SM8 JD0-1 BK2-1 BR


SM


% -

-






1 ha


2x prům. výška

7 let




15

BK, JD, JR



SM 3


BK 4

JD 3

BR 3

POROSTNÍ TYP:

N, P

731 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

Obnovní doba

130

40

Počátek obnovy


111 (101-12%)

P


Alternativní

les vysoký


-


18 - 26


Průměrné


Kvalita


Ohrožení buření, klimatem

FUNKČNÍ

Podprůměrný

Clonné seče podle postupu přirozené obnovy, zmlazovat pouze

původní SM.

Negativní výběr Pozitivní výběr

-

POTENCIÁL:


Infiltrační Průměrná – nadprůměrná (původní SM) Bez geograf. nepůvodních dřevin CHKO zóna II – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením


201





Plocha ha 235

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

75



7S (bez exponovaných typů)


SM8 BK1 JD1 KL


SM


% 0,39

-






1 ha


2x prům. výška

7 let




15

BK, JD, KL, JR



SM 3


BK 4

JD 3

KL 4

POROSTNÍ TYP:

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

Obnovní doba

130

40

Počátek obnovy


111 (101-12%)

P, N


-



P, N

751 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

les vysoký


26 – 32 Průměrné Náseky či clonné seče podle postupu přirozené obnovy


Kvalita, stabilita


Ohrožení buření, klimatem

FUNKČNÍ

Průměrný

Negativní výběr, nepůvodní nekval. SM Pozitivní výběr a zdravotní výběr

-

POTENCIÁL:


202

Infiltrační Průměrná – nadprůměrná (původní SM) Bez geograf. nepůvodních dřevin CHKO zóna II – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením






Plocha ha 2

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

77 Soubory lesních typů : (lesní typy)

7V


SM8 BK1 JD1


SM


% -

-







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let




5 - 10

BK, JD, KL, BR, JR



SM 3


BK 4

JD 3

KL 4

POROSTNÍ TYP:

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

40

Počátek obnovy


111 (101-12%)

P, V (N)

vyhl.č.83/96 Sb.

-



Obnovní doba

130

DOPORUČENÍ


P, V

771 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

les vysoký


24 – 30 Podprůměrné Náseky či clonné seče podle postupu přirozené obnovy, obnovu spojit s obnovou HS 751 (731), míšení JD a BK jednotlivé

Stabilita

Negativní výběr zdravotně postižených jedinců -dospívající Pozitivní výběr nadějných jedinců, JD a porosty BK Bezpečnost Ohrožení hnilobami, vývraty produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Není zapotřebí

FUNKČNÍ

Průměrný

POTENCIÁL:


Vodoochranný Průměrná – nadprůměrná (pouze původní SM) Bez geograf. nepůvodních dřevin CHKO zóna II – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením


203





Plocha ha 2

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

79 Soubory lesních typů : (lesní typy)

7T, 7G


SM8-9 JD1-2 BR


SM


% -

-







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let




5

JD, JR



SM 3


BK 4

JD 3

BR 3

POROSTNÍ TYP:

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

40

Počátek obnovy


111 (101-12%)

P, V (N)

vyhl.č.83/96 Sb.

-



Obnovní doba

130

DOPORUČENÍ


P, V

771 - SMRKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Alternativní

les vysoký


22 - 28 Podprůměrné Náseky či clonné seče podle postupu přirozené obnovy v napojení na HS 751, míšení jednotlivé

Stabilita

Negativní výběr zdravotně postižených jedinců -dospívající Pozitivní výběr, uvolňování kval. jedinců porosty a JD Bezpečnost Ohrožení hnilobami, vývraty produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Neodvodňovat

FUNKČNÍ

Průměrný

POTENCIÁL:


204

Desukční Nadprůměrná jen u pův. SM CHKO zóna II – plány péče UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením



9.5.2


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8 odst. 1 písm. a-c, odst. 2 písm. a-h)

Tabulka č. 116.

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ

SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

31a – Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů PHO 1 vodoochranná Seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze č.5 textové části (malé plochy kol studní a odběrů, vekoplošné PHO I kolem vod. nádrží Morávka a Šance). Stabilní porosty, udržovat vertikálně diferencované porosty. HS 541, 546 apod. Směs SM, BO, JD; u podzemních odběrů v okruhu do 25 m vylučovat listnáče, u povrchových odběrů omezovat listnáče a MD, podél vodotečí preferovat listnáče pro zpevnění břehů (DB, JS, JL, JV, VR). Les vysoký. Dle zastoupených SLT a vytvořených HS a porostních typů, u změn dřevinných skladeb zkracovat obmýtí. Dle zastoupených SLT a vytvořených HS. Dle HS – podrostní, účelový výběr. Jednotlivý výběr zralých jedinců, procloňování za účelem přirozené obnovy, dřeviny nemísit – pouze jehličnany (SM, JD, BO) listnáče pouze podél vodotečí, prostorová výstavba výrazně diferencovaná.

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Využívat přirozenou obnovu, při změně dřevinné skladby výsadba jehličnanů (SM).

VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty :

Stabilita porostů, prostorová diferenciace.

dospívající porosty:

Pěstovat hluboce zavětvené koruny, odstraňování listnáčů. Podporovat diferenciaci porostů, protěžovat kvalitní jedince, podporovat vytváření etáže.

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Hniloby, ohrožení povodněmi.

OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Ochrana proti kůrovcům a pilatkám (pěstovat směsi BO, JD, SM).

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

Nepoužívat hnojiva, nepoužívat pesticidy.

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE:

Zakázáno přejíždění vodotečí a přibližovat přes ně; zakázáno těžit kámen, písek; neporušovat povrch půdy. Neprovádět stavební činnost (pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím).

CESTNÍ SÍŤ:

Zajistit volný odtok srážkových vod, neodvodňovat. Okamžitě odstraňovat škody po těžbě.

PRVKY ÚSES:

Zde nevylišovat prvky ÚSES.


205



Pokračování tabulky 116 SUBKATEGORIE:

31b – Ochranné pásmo zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

FUNKCE:

vodoochranná LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

206

Rožnov pod Radhoštěm – prozatímní ochranné pásmo. Pěstování smíšených a zdravých porostů, které budou plnit funkci ochrany vydatnosti a čistoty přírodních vod. Podle SLT a HS, podle porostních typů. Les vysoký. Podle zastoupených SLT, vytvořených HS a porostních typů. Obnovu realizovat v co nejkratší době od 20 – 30 let. Podle HS – podrostní a násečný, nepoužívat holosečný. Při potřebných změnách dřevinných skladeb násečný způsob po svahu a výsadba, při obnově vhodných porostních typů procloňování okrajů, s postupem proti Z a J. Míšení dřevin jednotlivé i skupinovité. Podpora vertikálního členění, udržování půdního krytu. Rozvíjet přirozenou obnovu v BK, JD porostech a v porostech ostatních listnáčů. Zalesňování při změnách dřevinné skladby a při vnášení chybějících dřevin (porostní typ ostatní listnáče). Stabilita, kvalita, diferencovaná prostorová výstavba. Podpora dřevin výhledového cíle, negativní výběr nekvalitních jedinců, výsek dřevin nevhodných. Podpora cílových dřevin, kvalitní výběr, příprava na přirozenou obnovu. Ohrožení větrem, hnilobami, buření, silné ohrožení hmyzem. Přeměna nevhodných jehličnatých porostů na cílové převážně listnaté (podle HS). Zákaz použití chemické ochrany, pouze vyžínání. Těžební zásahy provádět v zimních měsících. Zpomalovat odtok povrchových vod. Budování a rekonstrukce malých nádrží, Při budování a údržbě cest nepoužívat trhaviny. Lesnické meliorace omezit jen na území, kde se na vodou ovlivněných stanovištích bude provádět umělá obnova. Ošetřovat poškození půdy a lesních cest v co nejkratší době. V prvcích schválených v územní dokumentaci hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Podpora listnáčů a druhů přirozené skladby. U SM, BO přeměna na přirozenou skladbu.




Pokračování tabulky č. 116 SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31c – Lesy v národních přírodních rezervacích Lesy národních přírodních rezervací

LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty :

NPR Čantoria, NPR Kněhyně - Čertův mlýn, NPR Mazák, NPR Radhošť, NPR Salajka, NPR Mionší Hospodaření podle plánů péče, diferencované podle SLT a porostních typů. (HS 011-016, 546 a pod.) Diferencovaná podle SLT případně až podle lesních typů, přirozená skladba. Les vysoký. Podle stávajících SLT a HS, SM, BK 160-200, případně fyzický věk Nepřetržitá. Výběrný. Jednotlivý výběr, kotlíková seč pro umělou obnovu cílových druhů dřevin, skupinovitě clonná seč v nesemenných letech. Míšení jednotlivé a skupinovité. prostorová výstavba etážová až jednotlivě vertikálně diferencovaná. Podporovat přirozenou obnovu JD - dostatečná. Výsadba původních dřevin, odrostky, z původní populace téhož LVS.(TIS) Podporovat prostorovou diferenciaci

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Negativní výběr nežádoucích dřevin. Podpora cílových dřevin (JD, KL). Kladný úrovňový výběr. Negativní výběr. Podpora kvalitních jedinců všech druhů dřevin. Tvorba korun pro žádoucí tvorbu semene. -


-

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Podpora druhové biodiverzity i umělým vnášením chybějících dřevin. (TIS, JD)

dospívající porosty:

CESTNÍ SÍŤ:

Případné pěstební zásahy provádět šetrně, vyklizovat koňmi. Provádět základní inventarizační výzkumy. Případná poškození přibližovacích cest neopravovat

PRVKY ÚSES:


207



Pokračování tabulky č. 116 SUBKATEGORIE:

32 a – Lesy přírodních rezervací a přírodních památek, národních přírodních památek zóny I v CHKO Beskydy

FUNKCE:

Ochrana přírody a krajiny PR: Plesniska, Klíny, Mazácký Grůnik, Poledňana, V Podolánkách

LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE:

Ochrana výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů, nenarušení a ochrana přírodních výtvorů, dosažení zastoupení původních dřevin.(HS 541, 546, 561) Zachovat přirozené zastoupení dřevin, pokud současné porosty toto zastoupení nemají změnit dřevinnou skladbu. Les vysoký. Podle stávajících SLT a HS, vysoké 160 – 200 let, případně fyzické stáří. Doporučená doba je od 50 let až nepřetržitá. Jemné způsoby hospodaření – výběrný, podrostní Využívat přirozené obnovy původních dřevin, účelový výběr jedinců i dřevin, jednotlivý až skupinovitý výběr, při nezdaru přirozené obnovy náseky. Míšení jednotlivé i skupinovité. Diferencovaná výstavba prostorová i časová. Zalesňování jenom v případě nezdaru přirozené obnovy a při přeměně dřevinné skladby. Přirozenou obnovu stanoviště původních dřevin využívat. Intenzívně se zmlazující dřeviny tlumit. Dosažení původních přirozených směsí dřevin. Zabezpečovat výskyt chráněných druhů rostlin. Výsek nežádoucích dřevin. Podpora přirozených dřevin. redukce habru. Protěžovat přirozené dřeviny, uvolňování korun vhodných pro přirozenou obnovu. Ohrožení buření a hnilobami.


-

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Vnášet chybějící dřeviny (i tis).

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

208

Těžit pouze v zimním období se sněhovou pokrývkou. Přibližovat koňmi. Stavba cest pouze se svolením orgánů ochrany přírody. V prvcích schválených v územní dokumentaci hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření.




Pokračování tabulky č. 116 SUBKATEGORIE:

32 f – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, genové základny

FUNKCE:

zachování genofondu LOKALIZACE:

CÍL HOSPODAŘENÍ

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE:

GZ Čertův mlýn, GZ Frýdek-Místek, GZ Velké Polčané, GZ Lomná, GZ Mosty, GZ Trojanovice, GZ Ondřejník, GZ Kněhyně – Čertův mlýn, GZ Salajka, GZ Rožnovský, GZ Hartisov, GZ Kobylanka, GZ Klíny, GZ Lysá hora, GZ Smrk Uchování populací původního BK, JD, KL, případně kvalitního současného SM. Uchování ekodému BK, KL, JL, JD. Podle návhu jednotlivých genových základen Les vysoký. 120 až 140 40 letá Podrostní, násečný, (holosečný). Okrajově clonné, pruhové i skupinové seče podle probíhající přirozené obnovy. U nevhodné dřevinné skladby přeměna holosečí. Diferencovaná (étážová) výstavba. Míšení jednotlivé i skupinovité. Výsadba do kotlíků. Sadební materiál autochtonní. Podpora přirozené obnovy (JD, JL, BK, KL, TR, JS, LP) Udržování druhové diverzity Úprava porostních směsí výsek obrostlíků, uvolňování JD, BK, KL. Negativním výběrem uvolňovat nadějné jedince podle výhledového cíle. Porosty jsou ohroženy zvěří.


Ochrana proti zveří.

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Všechna pěstební opatření směřovat k dosažení a udržení cílové druhové skladby. Směrové kácení a šetrné vyklizení vytěžené hmoty.

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ:

Udržovat vysokou polyfunkčnost. Neprovádět meliorace odvodněním, jiné nejsou zapotřebí. Udržovat v dobrém stavu, srážkouvou vodu rozptýlit do porostů.

PRVKY ÚSES:


209


9.5.3


Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997)

Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb. druhová skladba porostů charakterizovaná dřevinami základními, m el io račn í m i a z p e vňu j íc í mi a druh y př i míše ným i . V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostením typu neměly tvořit významnější zastoupení. Z ák lad n ím c íle m p ři zak lá dán í lesn íc h poros tů je v pře vážné vě tš ině tvor ba směs í a s o učasn ě i vhodných z p ůs o bů m íš en í . Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Ne jčas těj i u v á děn é m íš e n í sku pino vité a h loučk ovité má v současnýc h po dmínkách s ta vu naš íc h les ů a ek ono mik y p r o voz u opr oti je dno t l ivé mu m íš en í v elk ou řa du výh od : - Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí. - Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení, uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. - Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly. - Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetenčních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité. - Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin. - Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur. V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, ukazuje se téměř jedinou schůdnou cestou skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky). Tvar skupin se volí podle podmínek terénních a porostních. Velikost hloučku činí kolem 0,01 ha (cca 5-25 ks), velikost malé skupiny činí kolem 0,03 ha, za velkou skupinu lze pak považovat výsadbu kolem 0,10 ha.

9.5.4

Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997)

Smrkové porosty Smrk ztepilý je a do budoucna zůstane nejdůležitější hospodářskou dřevinou. Pěstuje se téměř ve všech stanovištních podmínkách od lužních lesů po 8.lvs. Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních porostů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtí, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V umele založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kumulací tloušťkového přírůstů již ve věku 10 - 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřeba co největší hmota asimilačních orgánů vyvinutá koruna. Po odznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. 210




Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř.jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje a tím i příznivého zkrácení koruny. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců. Borové porosty Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. „předrostlíky a obrostlíky“, tj. formy, které se svým růstem odlišují od ostatních stromů. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně. Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií. Nepodléhá příliš škodám způsobených abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtní, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Stabilita bukových porostů je výchovou ovlivněna v menší míře, protože v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a vůči větru je dobrou ochranou hluboký kořenový systém. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní v bukových porostech lze získat dostatečnou produkci vysoké kvality. Dubové porosty Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách se z a č í n á s v ý c h o v o u v e v ě k u 20 l e t (h o r n í p o r o s t n í v ý š k a 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíky a obrostlíky, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnout pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmlatkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče.


211


9.5.5


Modely výchovy smrkových porostů dle HS a ohrožení abiotickými činiteli

Porosty velmi silně ohrožené (HS 47, 57, 59,19) Smrkové porosty na oglejených stanovištích HS 47, 57, 59 a smrkové porosty v luhu HS 19 patří mezi porosty nejvíce ohrožené, hlavně větrem, dále pozdním mrazem. Modelově by se na stanovišti HS19 neměly SM porosty znovu zakládat. Existující mlaziny a tyčkoviny je nutno intenzivně podúrovňově vychovávat s negativním výběrem s ponecháváním vtroušených dřevin, hlavně DB případně JD. Urychleně snížit počty cca na 1 500 jedinců na ha. Dalšími výchovnými zásahy zasahovati do úrovně, dosáhnout diferencovaného horizontálního zápoje bez předrostů. Jako předrosty v nadúrovni uvažovat jen MD. Ve druhé polovině obmýtí u ideálně vychovávaných porostů by se zásahy měly omezit spíše na nahodilou těžbu. Porosty velmi silně ohrožené (HS 71, 73, 75, 77, 79, 02) SM porosty na stanovištích 7. lvs a 8. lvs jsou přirozeně velmi silně ohroženy abiotickými činiteli (námraza, ledovka, sníh, vítr). Proto je zapotřebí zakládat nové porosty pouze ze sazenic pocházejících z původních stanovišť 7. a 8. lvs. Vhodnější je přirozená obnova původního SM. Všecky výchovné zásahy je proto nutno usměrnit tak, aby se odstraňovali jedinci nepůvodní (5. lvs), a je zapotřebí stále udržovat stabilitu. A dále je třeba podporovat původní JD a BK. Porosty silně ohrožené (HS 45, 55) Ve smrkových porostech na živných stanovištích (HS 45, 55) je nutno zajistit stabilitu a kvalitu. Výchovu je nutno zabezpečovat už na rozhraní 1. a 2. věkového stupně prořezávkami a sečemi plecími a ve 4 lvs a 5 lvs, neboť ve 3.lvs není doporučeno SM hospodářství. V těchto zásazích je nutno odstranit nežádoucí druhy dřevin, obrostlíky a předrostlíky, uvolňovat přednostně listnáče, JD, MD (dle výhledového cíle). Ještě ve 2.věkovém stupni je nutno přistoupit k probírkám. Negativními podúrovňovými zásahy dále vybírat nekvalitní jedince a začít snižovat počty jedinců na ha (3,5-9 tisíc) a snížit je na 2 tisíce u SM a 4-5 tisíc listnáčů. Ve všech zásazích uvolňovat listnáče, JD, MD, DG. U dalších zásahů postupně snižovat intenzitu, prodlužovat interval mezi zásahy a postupně zasahovat do úrovně a přecházet na pozitivní výběr tak, že se vybere 300 - 400 kvalitních jedinců a ty se případně vyvětví. Kromě MD opět i zde není výhodné podporovat nadúrovňové jedince SM.

9.5.6

Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995)

a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených podle podmínek a možností věkové i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zjišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin z dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace přídavných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.). Převážně hospodářský způsob pasečný maloplošný s formou podrostní nebo násečnou, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možnosti i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče se doporučuje zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. 212




g) S ohledem na současný stav lesů ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném sanování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakékoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o porosty, lesní a porostní okraje aj.). 9.5.7

Předpoklady trvale udržitelného hospodaření (Zatloukal 1998)

Přes z dán livou protich ů dnos tí lesn ího h ospo dářs tví or ien to van ého pr io ritně p rod ukci dře va a p ř ís tu pu ochr any p ř ír od y or ie n to va né n a ochra nu ekos ys tém ů , n ebo ve vrc ho lné p odo bě na ochr anu p roces ů , l ež í sp ol ečn é řeše n í v p ř íro dě blízké m h os po da řen í! Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou! Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy p ř ír odě b líz ké ho sp od ař en í je pr ost ře dk e m k d osaž en í t r va lé už ite lno st i hos po daře n í . Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z toho hlediska zcela nepodstatné! Komentář: Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, zaznamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských silných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životaschopnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidilikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako „pumpy“, vr ace j í do ob ěhu ž iv iny vyp lav ené d o h lubších vrs tev pů dy mi mo d os a h mělc e ko řen íc í ho s mr k u . Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývoje cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, - porosty jsou holosečí uvrženy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výsadby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa.b Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality. - erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně „Klimaxovými“ vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů.


213



Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských. - (Michal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost „severských“ metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. Př írodě nejbliž š ím způs ob em h os po da řen í p ro n apr os t ou v ětšinu lesů v ČR je ma lop lošné f or ma p od ro stn íh o ho sp od ář ské ho způ so bu , ev ent . s po ne chán ím v ýst avk ů d o p ř íšt ího ob mýt í.

Př ed pok lad y t r va le ud rž ite lné ho roz vo je le sů v obl as t i : (v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu): d os až en í n a vr ž e ných sta no vi š t ně d if e re nc o va ný ch c í lo vý ch d ru ho vý ch sk la de b v i d e á l n í l in i i : hospodářs ký s oub or < so ubo r le sn íc h t yp ů < po ro st < p or os t n í s ku p in a; p od ro st n í a ná seč ný h os po dá řsk ý z p ůso b v yt vo ř e n í vě k o vé , d ru ho vé a ve rt ik á ln í pr os t o ro vé d i f er en c iac e; co

ne j vě tší p ř ib l íž e n í s e no r má l n í roz l oze vě k o vý ch stu pň ů p or ost ů m p ro do saže n í d lou hod ob é vyr o vn a n os t i těž eb;

aneb o

etáž o vý m

u p lat ně n í z á sa d př írodě b l ízkéh o h os po da ře n í p ř i ob no vě a vý ch o vě ;

214



ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

10 ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

Lesy PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy zaujímají vysoký podíl půdy a to 75%. Pouze jihozápadní (Rožnovsko) a ve východní části (Jablunkovsko) mají lesnatost nižší i 50%. Některé hřebeny na LHC Ostravice (Grůň) ukazují i v současnosti na bývalé valašské osídlení krajiny od hřebenů. Lesy se v PLO vyskytují na všech stanovištích, relativně málo však na stanovištích ovlivněných vodou.

10.1 Rekapitulace hospodářsko úpravnických údajů Tabulka č. 117.

REKAPITULACE ZA PLO 40 6,45 m3/ha 6,2 m3/ha 4,4 m3/ha 8,3 m3/ha 120 let 358 ha 525 ha 63 let 8,9 317 m3/ha 49,9 %

Průměrná roční těžba 1981 – 1999 Průměrná roční těžba plánovaná podle platných LHP Průměrný mýtní přírůst Celkový průměrný přírůst Průměrné obmýtí Holina Normální paseka Střední věk (1997) Průměrné zakmenění Průměrná zásoba Podíl nahodilých těžeb

Tabulka č. 118.

VÝHLEDY V PLO 40

Průřezový rok Vývoj zásob v m3/ha Vývoj těžebních možností v m3/ha

1990 276

2000 317

2010 338

2020 342

7,2

6,2

6,4

7,1


215

216

54

622

20

425

14

377

1515

296

02

19

23

29

41

43

177

30

235

2

2

71

73

75

77

100

148

59

Současné zastoupení %

760

57

100

32533

55

Cílové zastoupení %

656

53

62008

2

16181

51

Celkem

2

532

47

20

190

73,6

61,5

1,3

10,7

6628

2

23

38126

18

40

160

3750

65

1620

110

453

3

229

42

116

138

108

465

21358

456

10726

61

7272

45

3625

20

JD

0,9

0,5

290

200

60

10

20

BO

0,6

1,7

1080

42

850

30

157

1

MD

0,3

175

25

150

ha

DG

0,1

Ost .

76,5

74,7

46304

2

2

210

25

156

148

625

25108

521

12346

238

5078

233

1068

54

11

42

20

412

cel.

Jeh l

19,6

19,0

11781

22

5

156

20

131

6594

135

2427

53

1768

62

298

3

42

221

BK

0,3

0,8

471

236

34

1

4

184

12

DB

0,2

1

1

HB

1,2

3,3

2045

3

1

663

1040

5

100

80

4

51

98

JV + KL

0,4

0,9

540

4

110

213

30

9

70

104

JS

-

0,4

268

58

155

2

1

52

JL

1,0

22

22

BR

Listnaté dřeviny

0,3

0,4

249

247

2

OL

0,2

0,5

290

227

53

1

9

LP

0,3

37

35

2

Ost .

23,5

25,3

15704

-

-

25

5

21

-

135

7425

135

3835

294

2194

63

447

323

3

383

-

416

List. celkem

Tabulka č. 119.

276

828

01

SM

Porostní plocha celkem

Cílový HS

Jehličnaté dřeviny



10.2 Základní cílová druhová skladba

V následující tabulce je rozpracována cílová druhová skladba podle výměry hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS, tak celkem za PLO 40 a porovnána se současným zastoupením dřevin (dle vyhlášky MZe 84/1996 Sb.) CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V PLO 40




10.3 Specifika hospodaření v oblasti 10.3.1 Stanovištní podmínky Podloží převážné části PLO 40 je tvořeno godulským a istebňanskými vrstvami vnějšího flyše. Vzniklé půdy jsou hlinitopísčité, štěrkovité, velmi hluboké, čerstvě vlhké, kypré, prostě tak velmi stejnorodé, že kyselost a zásoba hlavních živin (P2O5, K2O, MgO, CaO) je stejná u všech lesních typů, půdních typů bez rozdílu nadmořské výšky a bez rozdílu porostního typu. Taky hloubka vytvořených půd je pro oblast specifická. Vesměs jde o půdy velmi hluboké, ale zvětraliny ve skutečnosti dosahují hloubky 10 i více metrů. To vysvětluje i vydatnost odtoků z oblasti. Půdní poměry a poměry klimatické měly vliv na to, že ve vytvořených edafických kategoriích převažují kategorie živné: S a to 41,6% dále kategorie B – 24,8%, kategorie H – 3,7%,kategorie D – 1,1%. Významnou výměru mají stanoviště prudkých svahů F – 16,2% a kategorií kamenitých půd A – 3,5%, N 1,9%.Úžlabin a luhů je 2,6%, vodou ovlivněných půd pouze 3,1%. Moravskoslezské Beskydy jsou tvořeny hlavně jedlovými bučinami 5. LVS (74%), dále bučinami 4. LVS (15%), smrkovými bučinami 6. LVS (9%) dubovými bučinami 3. LVS (1%) a bukovými smrčinami 7. LVS (1%). Z klimatických podmínek jsou typické pro Moravskoslezské Beskydy vysoké (1 000 – 1 300 mm) a celoročně stejnoměrné srážky. 10.3.2 Lesnatost a druhová porostní skladba Výměra porostní půdy je 62008 ha a celková katastrální výměra PLO 40 je 82 432 ha. Lesnatost dosahuje 75,22%. Zastoupení SM je v současnosti 73,6%. Smrk ztepilý se vyskytuje v čistých smrčinách (C1) nebo v dominantních (D1-SM 71 – 90%) a to na výměře 66%. Část z toho jsou smrčiny s přimíšeným BK (3%). Ostatní jehličnany se vyskytují vzácně (JD – 1,3%, BO – 0,9%, MD – 0,6%). Z listnáčů se vyskytuje hlavně buk lesní na 19,6% výměry. BK se vyskytuje v čistých bučinách (C1 – 6%) a z části v dominantních bučinách DB1-BK 71 – 90%) na 8% výměry, zbytek je ve smíšených porostech anebo přimíšen do smrkových porostů. Z více zastoupených listnatých dřevin je to ještě KL na 1,2% a BR na 1% výměry.

10.3.3 Rozložení věkových stupňů a zastoupení dřevin Rozložení věkových stupňů je značně nevyrovnané. Nejmladší věkové stupně (1. a 2.) díky zvýšeným exhalačním těžbám z let 1981 – 1990 a vysokým nahodilým těžbám z let 1991 - 1999 mají nadnormální výměru o 18 a 20%. Třetí až pátý věkový stupeň jsou výrazně podnormální o 26 – 40%. Vše je způsobeno nízkými těžbami na holině v letech 1950 – 1980. Věkové stupně stáří 51 – 90 let mají v celku výměru odchylující se od normálu málo ( maximálně 6. věk. stupeň +16%) jinak nepatrně (-6 - +3%). Výměru dosti značně přesahující normální výměru mají mýtné porosty 10. – 12. věk. stupně a to 9 – 30%. Smrk ztepilý má nejvyšší celkové zastoupení. Absolutně nejvyšší zastoupení smrku má 1.,6. a 10. věkový stupeň tzn. porosty založené v letech 1901 – 1910, 1941 – 1950 a 1991 – 2000. Nejvyšší procentuální zastoupení smrku je však v posledních nejmladších věkových stupních (1. – 3. věk. stupeň), kdy SM bylo zalesněno 75 – 81% ploch těchto věkových stupňů. Ve věkových stupních 4. – 13. je jeho zastoupení 62 – 72%, pouze věkové stupně 14. – 18. mají zastoupení SM 40 – 49%. Jedle bělokorá má celkové zastoupení 1,3% a je po SM a BK třetí nejvíce zastoupenou dřevinou. Největší zastoupení mají 9. věk. stupeň – 5%, 10. věk. st. – 4,7%, 8. věk. st. – 3,2%, 11. věk. st. – 3% a 6. – 7. věk. st. 2%, v nejmladších věkových stupních má JD v PLO 40 zastoupení pouze 0,5 – 1%. Měla by být snaha, aby se zastoupení JD zvýšilo alespoňˇna 5% v zakládaných porostech. Buk lesní je dřevina s druhým nejvyšším zastoupením (19,6%). Jeho absolutně největší podíl má 6. a 10. věk. stupeň a to 1400 – 1500 ha. Zastoupení v % je nejnižší v nejmladších věk. stupních (1. – 4.) a to 8 – 14%, zastoupení v 5. až 12. věk. stupně se pohybuje mezi 17 – 23 %, ve 13. věk. stupni je 31% a ve 14. – 17. se pohybuje od 46 – 51%. Pouze v přestárlých porostních zbytcích nad 180 let převažuje BK. V zakládaných nových porostech by se mělo jeho zastoupení udržovat na 20%. Javor klen je čtvrtou nejrozšířenější dřevinou (1,2%). Je zajímavé, že nejvyšší zastoupení je v nejmladších porostních skupinách (1. – 4. věk. stupeň), kde dosahuje jeho zastoupení 2% i více. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK – MÍSTEK

217



Borovice lesní je dřevinou mající nejvyšší zastoupení v 9. a 10. věk.stupni, kde dosahuje až 5%. Celkové zastoupení je 0,9%. Výhledově by se příliš uplatňovat neměla. Modřín opadavý má zastoupení v 1. – 11. věk. stupni, kde dosahuje průměrného zastoupení pouze 0,5%. V 1. věk. stupni je jeho účast nejvyšší a dosahuje téměř 1%. V důsledku převažující výměry lesů v CHKO Beskydy není jeho pěstování doporučováno. Z ostatních dřevin stojí za zmínku zastoupení břízy bradavičnaté, která si až po 9. věk. stupeň udržuje zastoupení 1 – 2%. Absolutně nejvyšší zastoupení je v 1. a 2. věk. stupni, kde se přirozeně vždy obnovuje a není ještě odstraněna výchovnými zásahy. 10.3.4 Využití funkčního potenciálu lesa

Velká výměra lesů v PLO 40 má i jiný význam než hospodářský. Tyto lesy z části musí být zařazeny do lesů zvláštního určení (PHO, ochranná pásma přírodních léčivých vod, NPR), z části mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. V PLO jsou to přírodní rezervace, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesy, které jsou uznané jako obory. Větší komplexy lesů v I. PHO jsou v okolí vodárenských nádrží (Šance a Morávka), jejich výměra činí 350 ha, tj. 0,6% z celkové výměry porostní půdy. Dále se zde nachází několik desítek drobných ploch, jejichž celková výměra je řádově pouze několik hektarů. V blízkosti Rožnova p/Radhoštěm se nachází komplex lesů v prozatímním ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a minerálních vod. Lesy národních přírodních rezervací, přírodních rezervací a přírodních památek zaujímají cca 1285 ha, tj. 2,1%. V PLO 40 je pouze jediná uznaná obora s pouhými 7 ha porostní půdy. Genové základny jsou vyhlášeny na 6 242 ha, tj. 10,1% výměry porostní půdy PLO. Lesů zvláštního určení sloužících lesnickému výzkumu je 391 ha, tj. 0,6% výměry. V PLO je také vyhlášeno 253 ha lesů ochranných, tj. 0,4%. Překryv funkcí se objevuje u genových základen a rezervací, a u lesů ochranných a PHO I. Většina celkové výměry lesů v PLO 40 se nachází v CHKO Beskydy a rovněž podstatná část lesů je zahrnuta do ÚSES. Mimo množství lokálních a regionálních biocenter je v PLO vymezeno nadregionální biocentrum (Kněhyně – Čertův mlýn).

10.3.5 Vlivy lidské činnosti PLO 40 Moravskoslezské Beskydy je lesní oblastí, která byla lidskou činností ovlivněna již zmiňovanou valašskou kolonizací od konce 15. století. Odlesnění a změna části území na pastviny či dokonce na pole se dotkla asi cca 35% území. Ze současné výměry lesní půdy bylo kdysi půdou zemědělskou cca 16% plochy. Větší vliv lidské činnosti se projevil na změně dřevinné skladby.Původní dřevinnou skladbu mají už jen některé rezervace a některé polohy zóny I. v CHKO. Poslední větší výměra původních porostů byla zničena v 60. letech dvacátého století. Pouze cca 20% plochy porostů má ne příliš změněnou skladbu, jsou to bukové porosty. Kromě zástavby několika osadami a vesnicemi, leží v PLO 40 pouze část města Rožnov. Územím prochází pouze jediná silnice Frýdlant – Staré Hamry, která se větví na silnici přes Bílou na Bečvy, Rožnov a na silnici Baraní Konečná na Slovensku. Ostatní silnice jsou slepé (Trojanovice, Podolánky, Visalaje, Morávka – Bepek, Komorní Lhotka, Řeka, Tyra, Karpentná, Horní Lomná, Bukovec, Hrčava). Stavby, které přímo ovlivnily krajinu a to byly například lomy, jsou až na pracující lom v Řece, všechny opuštěny a postupně se vrací přírodě (Bílá, Staré Hamry, Komorní Lhotka, Mazák, a další). Průmyslové stavby, s vyjímkou kdysi hamrů (do r. 1880), v PLO 40 budovány nikdy nebyly. Na okrajích PLO 40 byla kdysi do Rožnova vybudována železnice a dále byla vybudována železnice do Bílé a lesní železnička z Bílé pod Salajku. Tyto obě byly později zrušeny. Nejméně dvě staletí se v PLO 40 pálilo dřevěné uhlí. Až do současnosti zůstaly stopy a to výskyt vrstev dřevěného uhlí (do 20 cm) a to ať na lesní či nelesní půdě. Koncem minulého století po obrovských půdních škodách a po zanášení obcí kamením a hlínou (Dolní Bečva 1860 – 1880), se započalo s technickými úpravami vodotečí (hrazení bystřin) a to buď výstavbou hrazenářských objektů nebo úpravami tras potoků a říček. Dnes málo který větší potok nemá takové úpravy provedeny.

218




Pro dopravu dřeva plavením byly vybudovány na horních tocích stavby – klauzy, pro zadržení vody. Některé byly zmodernizovány (Maxklaus, Kociánka, Čurábka, V klínech) z některých zůstaly jen torza staveb (Lomná, Černá, Břestový). Lidská činnost, která měla největší vliv na krajinu a to zemědělství a pastevectví byla silně omezena v 50. letech a znovu a to silněji po r. 1990. Lesnická činnost po výstřelku těžké techniky v 80. letech byla včetně velikostí sečí usměrněna (umírněna) za posledních 20 let. Samozřejmě velké kalamity (holoseče) se vyskytují i dnes, ale takové a mnohdy i větší se vyskytovaly i před lidskou činností. Výrazný vliv na krajinu však za posledních 30 let mělo vybudování dvou vodních nádrží na pitnou vodu (Šance, Morávka). Bylo to jednak záborem lesní a zemědělské půdy, podmíněním vybudování nových cest a silnic, částečnou změnou hospodaření v povodí a změnou mikro a mezoklimatu v okolí. Další výrazný vliv měla výstavba chat a rekreačních středisek v PLO 40. Došlo k vybudování megalopolis obrovských chatovišť (desítky i stovky chat). Kromě chatovišť měly, mají a budou mít vliv na současnou krajinu PLO 40 vybudování dalších rekreačních objektů. Ať jsou to lanovky (Ostrý, Pustevny, Frenštát), sjezdovky (Velký Polom, Tyra, Komorní Lhotka, Lysá hora,, Bílá, Pustevny, Čeladná, a další), skokanské můstky (Frenštát – Horečky), cyklistické trasy, startovací plochy pro rogala (Ondřejník, Kelečský Javorník, Javorový) či pro paraglaiding (Ostrý) atp.


219


220




11

TECHNICKÁ ZPRÁVA

TECHNICKÁ ZPRÁVA

Vlastní práce na OPRL PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy začaly v r. 1998. Z prací provedených v letech 1992 – 1996 byly použity podklady průzkumů přírodních podmínek. V r. 1999 byla provedena revize typologického průzkumu LHC Frýdek-Místek. Pro vypracování kapitol Ochrana lesa a Dopravní zpřístupnění byla data doplněna nově v letech 1998 – 1999, pro kapitolu Funkce lesů byla data zjišťována zcela nově v r. 1999. Při zpracování se vycházelo z platných předpisů na tomto úseku, metodiky OPRL, ustanovení základního protokolu a závěrů z porad pracovníků na úseku OPRL.

Personální obsazení prací : Koordinátor prací : Zpracoval, grafická úprava : Přírodní podmínky a typologické šetření :

Ing. Jaroslav Holuša, zástupce ředitele pobočky Frýdek-Místek Ing. Marek Mlčoušek, Ing. Otakar Holuša, Petr Kafka

Šetření ochrany lesa : Funkce lesa : Šetření lesní dopravní sítě : Rozbory a analýzy a databáze :

Ing. Martin Telecký Ing. Hana Kazická, Ing. Helena Urbášková, Ing. Jaroslav Holuša Ing. Jan Urbášek

Rámcové směrnice hospodaření : Digitalizace výstupů :

Ing. Jaroslav Holuša, Ing. Otakar Holuša

J. Kalinová (ÚHÚL Brno), Ing. Zeman (ÚHÚL Brandýs n.L.), Ing. Jaroslav Holuša Ing. Jaroslav Holuša, Ing. Otakar Holuša Libor Mikloš, Ing. Hana Kazická a kolektiv


221


222




PŘEHLED LITERATURY

12 PŘEHLED LITERATURY Culek M. & kol. 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma. Praha. Demek J. & kol 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha. Dostál J. 1989: Mapa Seznam floristických okrsků (fytochorionů) ČSR, Academia, Praha. Dostál J. 1989: Nová květena ČSSR. Díl 1., 2. Academia, Praha. Chroust L. 1997: Ekologie výchovy lesních porostů. VÚHLM Opočno. Kolektiv 1987-1999: Geologická mapa ČR. 1: 50 000. Soubor map geologického ústavu. Kolektiv 1958: Atlas podnebí. Kolektiv 1961: Tabulky podnebí ČSSR. ČHÚ. Löw J. a kol. 1995: Rukověť projektanta ÚSES. MŽP ČR Brno. Macků J. 1992: Rajonizace hlavních funkcí lesů včetně hospodářských opatření. ČSAV, Brno. Míchal I. a kol. 1991: Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. Skripta. MŽP ČR. Neuhäuslová Z. & Moravec J. 1997: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 1: 150 000. Academia, Praha. Plíva K. & Průša E. 1969: Typologické podklady pěstování lesů. SZN, Praha. Plíva K. & Průša E. 1971: Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs nad Labem. Plíva K. & Žlábek I. 1989: Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha. Plíva K. 1980: Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR. SZN Praha. Plíva K. 1984: Funkčně integrované lesní hospodářství 1. - 3. Díl. ÚHÚL Brandýs nad Labem. Plíva K., Žlábek I. & kol. 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha. Quitt E. 1971: Klimatické oblasti ČSR. Studia Geographica 16, ČSAV Brno. Randuška D., Vorel J. & Plíva K. 1986: Fytocenológia a lesnícka typológia. SZN Praha. Skalický 1987: Mapa Regionálně Fytogeografické členění ČSR. Academia, Praha Slodičák M. 1996: Stabilizace lesních porostů výchovou. Lesnický průvodce 1996. VÚHLM Jíloviště. Svoboda P. 1953: Lesní dřeviny a jejich porosty I. a II. díl. SZN Praha 1953. Šindelář J. 1995: Předpokládané změny klimatu - úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995. VÚHLM Jíloviště. Šindelář J. 1997: Zakládání porostní směsí. Lesnická práce, 6: 208. Šindelář J. 1997: Zakládání porostní směsí. Lesnická práce, 7: 248. Vinš B. & kol. 1996: Dopady možné změny klimatu na lesy v ČR. Národní klimatický program sv. 19. ČHÚ. Zlatník A. 1976: Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR. Zprávy GÚ ČSAV, 13 (3/4): 55-64, tab. Žaloudík V. : Historie lesů LZ Frenštát p/Radhoštěm II. a III. cyklus 1965/67, 1975/77. ÚHÚL Frýdek - Místek. Žaloudík V. : Historie lesů LZ Frýdek - Místek II. a III. cyklus 1931, 1981/84. ÚHÚL Frýdek - Místek. Žaloudík V. : Historie lesů LZ Jablunkov II. a III. cyklus 1969/71, 1975/77. ÚHÚL Frýdek - Místek. Žaloudík V. : Historie lesů LZ Ostravice II. a III. cyklus 1966/67, 1979. ÚHÚL Frýdek - Místek. Žaloudík V. : Historie lesů LZ Rožnov p/Radhoštěm II. a III. cyklus 1966/67, 1975/77. ÚHÚL Frýdek - Místek. Lesní hospodářský plán LHC Frenštát p/Radhoštěm1994 - 2003. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek - Místek. Lesní hospodářský plán LHC Frýdek – Místek 1991 - 2000. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek - Místek. Lesní hospodářský plán LHC Jablunkov 1988 - 1997. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek - Místek. Lesní hospodářský plán LHC Ostravice 1995 - 2004. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek – Místek Lesní hospodářský plán LHC Rožnov p/Radhoštěm 1997 – 2006. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek - Místek Možnosti uplatnění introdukovaných dřevin v lesích ČR. ÚHÚL 1994, Studie. Oblastní plán rozvoje lesů - metodika. ÚHÚL duben 1996. Oblastní plán rozvoje lesů D - OPRL technologie dig. zpracování. ÚHÚL 1998 Základní principy státní lesnické politiky (MZe 1994).


223


224




PŘÍLOHY

13 PŘÍLOHY

1

Seznam zkratek

2.

Charakteristiky lesních typů

3.

Růstové podmínky cílových hospodářských souborů podle SLT

4.

Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS.

5.

Tabulkovépřílohy k funkcím lesa

6.

Seznam plánů péče o zvláště chráněná území

7.

Seznam mapových výstupů

8.

Klíče a vysvětlivky k mapám

9.

Základní protokol

10.

Závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění regionálně nepůvodních druhů lesních dřevin

11.

Ochrana lesa

12.

Dopravní průzkum

13.

Les a voda - 45 let trvání vodohospodářského výzkumu v Beskydech


225

PŘÍLOHY

226



Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek – Místek

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST

40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

TEXTOVÁ ČÁST - PŘÍLOHY PLATNOST 2001 - 2020

Příloha č.: 1

Seznam použitých zkratek: AV AVB CBP CHS CPP ČHMÚ ET GZ HČL HS CHKO CHOPAV K.ú. LČR LH LHC LHO LHP LKT LS LT lvs LZ LZU ML MNO MZD MZe MŽP NKS NP NPP odd. OKÚ

-

OL OLH MZe OPRL PHO PLO PMP PP PR PT pt RŽP SLT STG UKT ÚHÚL ÚO ÚSES VKP VS VÚHLM

-

akademie věd absolutní výšková bonita v metrech ve 100 letech celkový běžný přírůst cílový hospodářský soubor celkový průměrný přírůst Český hydrometeorologický ústav evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlin genová základna hodnotná část lesa hospodářský soubor chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území Lesy České republiky lesní hospodářství lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní kolový traktor lesní správa lesní typ lesní vegetační stupeň lesní závod lesy zvláštního určení městské lesy ministerstvo národní obrany meliorační a zpevňující dřeviny ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí normované kmenové stavy zvěře národní park národní přírodní památka oddělení okresní úřad VS – Vsetín KM – Kroměříž ZL - Zlín obecní lesy odbor lesního hospodářství MZe oblastní plán rozvoje lesů pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast průměrný mýtní přírůst přírodní památka přírodní rezervace podobné taxony (z hlediska evapotranspirace) porostní typ referát životního prostředí okresního úřadu soubor lesních typů skupina typů geobiocénů univerzální kolový traktor ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní odbor územní systém ekologické stability významný krajinný prvek výzkumná stanice Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem - pobočka Frýdek – Místek

1

2


lesní typ

por. ploch a

fytocenosa


JS 28-34

AVB /bonita / půdní typ

PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy druh

substrát

relief expoz.

sklon

Charakteristiky lesních typů nadmoř. výška přirozená druhová skladba

hloubka půdy, vlhkost, konzistence, forma humusu poznámky k lesnímu typu

62 008 ha (porostní půda)

2L2

6,01

pestrý typ, přívalové záplavy OLL OLS VRB VRK STR štěrk FMG GLm pokryvnost značně kolísá (50-100%), poměr trávovitých a bylin dosti vyrovnaný, zpravidla převaha bylin: sk.13 - Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Glechoma hederacea, Stachys silvatica, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Pulmonaria officinalis, sk.5/6 - Mercurialis perennis, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.5 - Asarum europaeum, sk.14 Chaerophyllum hirsutum, Petasites albus velmi hluboká, kyprá, čerstvě vlhká, DB 24-28 FMm hp, p Al mírné 5-10º 200-600 DB5 JS3 JLV1 LP1 HB JV podhorský mull; OLL OLS VRB VRK STR JS 24-28 štěrk svahy různá pokryvnost značně kolísá (50-100%), poměr trávovitých a bylin dosti vyrovnaný, zpravidla převaha bylin: sk.13 - Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Glechoma hederacea, Stachys silvatica, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Pulmonaria officinalis, sk.5/6 - Mercurialis perennis, sk.5 - Asarum europaeum, sk.13/17 - Petasites albus

pahorkatinný

-%

0,80

0,02%

10,62

-%

0,38

3F1

3S9

3S1

3N1

0,80

5,95

4,67

0,38

skelet bal

moder-mor; pod sm ústup vegetace

3

pokryvnost +15%, charakteristický výskyt kapradin: sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.4 - Melica uniflora

pokryvnost +10 - 50%, převaha travin: sk.9 - Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium silvaticum, sk. 8 - Hypnum cupressiforme, sk.10 - Oxalis acetosell, sk.10 Mycelis muralis o velmi hluboká, čerstvě vhlká, kyprá, 350-550 BK6 DB3 LP1 JD HB hp, Pkř, části +15° SM 26-30 KMm SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA moder; štěrk Bkř svahů přev. šťavelová pod sm silné hromaděmí humusu; slunná průměrná pokryvnost 50-80%: sk.8 - Hypnum cupressiforme, sk.9/10 - Polytrichum attenuatum, sk.9 - Carex pilulifera, Avenella flexuosa, sk.10 - Galium scabrum, Oxalis acetosella, Viola silvatica, Mycelis muralis, sk.5 - Euphorbia amygdaliodes, sk.13 - Sanicula europaea, sk5/13 - Carex silvatica o velmi hluboká, mírně až čerstvě vhlká, 350-500 BK6 DB2 LP1 JD1 HB Pkř, prudké +25º ph, SM 26-30 KMm na příkrých svazích b shora kyprá, dospod ulehlá, moder; svahy přev. h, hp, Bkř BK 24-28 KMm pod sm ústup náročnějších druhů; slunná štěrk průměrná pokryvnost kolísá 5 -50%: sk.4 - Carex digitata, Fragaria vesca, Pulmonaria officinalis, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.10 - Mycelis muralis, Viola sylvatica, sk.5 - Asarum europaeum b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, Pkř, svahy, +25° ph, 350-500 BK6 DB2 LP1 JD1 JV BK 26-30 KMm SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA mullový moder - moder; Bkř žleby h, různá SM 26-30 kapradinová štěrk

RMk

vysýchavé, moder; srázné svahyrůzná pokryvnost velmi nízká 0-20%, v puklinách skal se objevují traviny i byliny: sk.8 - Festuca ovina, sk.8 - Hieracium pilosella, sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Veronica officinalis, sk.10 - Mycelis muralis, sk.2 - Viscaria vulgaris o středně hluboká až hluboká, čerstvě p, hp Pkř svahy, +10º 350-500 BK6 DB3 JD1 LP (BO) BK 20-24 KMy KAMENITÁ DUBOVÁ BUČINA vhlká, shora kyprá, dospod ulehlá, skelet (Bkř) hřbety různá DB 18-22 se třtinou rákosovitou

BK 18-24

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem - pobočka Frýdek - Místek: Ing. Jaroslav Holuša, Ing. Otakar Holuša, 2000

3F

3S

3N

-%

3. DUBOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - pahorkatinný - kolinní - /vegetační doba 150-160 dní, průměrná teplota 7,3-7,8°C, roční srážky 800-900 mm, Langův dešťový faktor 103-123/ 0,40 SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA 0,40 půda ojediněle v puklinách, mělké, BK5 DB4 BR1 BO Pkř (Sl) skály plochý, 250-400 DB 16-18 RNz p, 3Y 3Y1

0,01%

2. BUKODUBOVÝ (lužní) - v PLO 40 jen azonální společenstva luhů- lesní veg. stupeň - pahorkatinný - kolinní - /vegetační doba 160-165 dní, průměrná teplota 7,0-8,7°C, roční srážky až 1000 mm/ 2,21 POTOČNÍ LUH 8,22 velmi hluboká, kyprá, vlhká, mull; hp, Al plošiny 0-3º 200-600 DB5 JS3 JLV1 LP1 HB JV DB 28-34 FMm 2L 2L1

SLT

plocha SLT ha / %

Přírodní lesní oblast:

Příloha č.: 2

8,13

0,01%

5,30

0,02%

13,56

0,01%

Pkř, Bkř

mírné svahy

5-20º různé

expoz.

sklon

300-430

nadmoř. výška

BK6 DB3 HB1 JD LP


hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, modermull; při prosvětlení stoupá zastoupení Rubus idaeus


3D9

3D1

3H5

3H1

1,95

3,35

1,19

12,37

4

pokryvnost 60-90%: sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk.5 - Asperula odorata, sk.5/6 - Salvia glutinosa, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.6/5 Mercurialis perennis, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.10 - Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, sk.10/5 - Senecio fuchsii velmi hluboká, shora kyprá, dospod BK6 DB3 HB1 JD JS BK 26-30 KMl h Sh plošiny, plochý- 240-340 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA ulehlá, čerstvě vlhká, moder; bez DB 24-28 LMm Sh/Bkř mírné šťavelová s ostřicí chlupatou exp. svahy pokryvnost + 80%, mírná převaha bylin: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, R.idaeus, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.13 - Festuca gigantea, sk.11 - Carex brizoides, sk.11/9 - Luzula pilosa, sk.7/9 - Vaccinium myrillus velmi hluboká, shora kyprá, dospod 250-400 BK5 DB3 HB1 JD1 JS BK 26-30 KMg h Sh plošiny, plochý oglejená ulehlá, čerstvě vlhká, moder; 0-různá DB 26-28 LMg mírné svahy pokryvnost + 50-100%, převládají trávovité rostliny: sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.6/5 Mercurialis perennis, sk.6/13 - Haquetia epipactis, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.11 - Carex brizoides, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.13/5 - Astrantia major b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 3-15° 300-450 BK6 LP2 DB2 JV JD mírné ph, h, Dh, BK 28-34 KMm OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA dospodu ulehlá, mull; různá svahy, KMe jh Pkř, DB 28-32 válečková g deluvia KMe Bkř pokryvnost 80-100%, převažují byliny: sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk.13 Aegopodium podagraria, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Viola silvatica, 5/13 - Sanicula europaea,sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.5/13 - Primula elatior, sk.12 - Ranunculus repens, Deschampsia caespitosa hluboká až velmi hluboká, čerstvě příkrý 300-380 BK5 LP2 DB1 JV1-2 JD1-0 h, hj Sh, Dh břehy BK 32-34 KMe na příkrých svazích g vlhká, kyprá, dospod ulehlá, mull; výmolů, + 25° KMe při prosvětlení nástup Carex brizoides potočin různá pokryvnost 100%: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopterix filix-mas, sk.5/6 - Lamium galeobdolon, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.5 - Asarum europaeum, sk.13/17 - Petasites albus, sk.14 - Carex brizoides

sylvatica, pasečné stádium Rubus idaeus, Calamagrostis arundinacea

0,48

hp, ph, h, štěrk

relief

3B6

b

druh

substrát

pokryvnost 20-50%, převaha bylin, silná účast travin: sk.5/13 - Primula elatior, Carex silvatica, Sanicula europaea, Brachypodium silvaticum, sk. 4 - Fragaria vesca, Melica nutans, sk.10 - Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Viola silvatica, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, sk.10/5 - Senecio fuchsii b velmi hluboká, čerstvě vlhká, BK5 DB3 HB1 (KL,JV,LP)1 JD ph, Bkř, hřbety plochý- 300-450 SM 26-30 KMm javorová štěrkovitá, moder; štěrk Pkř m.sv.BK 26-28 KMe zastoupení nitrofilních druhů různá

BK 26-30 KMm SM 28-32

typ

půdní

0,39

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková

AVB /bonita /


3B3

7,26

fytocenosa


PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy

pokryvnost kolísá 60-100%, silně zastoupeny traviny i byliny: sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex pilosa, Galium schultesii, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Dentaria bulbifera, sk.6 Alliaria officinalis, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, sk.10/5 - Senecio fuchsii b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, různé 5-20º 300-430 BK6 DB3 HB1 JD LP ph, h, Pkř, BK 26-30 KMm válečková moder-mull; Bkř svahy různé hp, DB 24-30 světlostní stádium Brachypodium štěrk

3B1

lesní typ

por. ploch a



3D

3H

3B

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

0,67%

416,95

0,22%

134,61

0,09%

58,34

-%

0,22

3U3

3U1

3L2

3L1

3J9

3J3

3A3

lesní typ

126,23

290,72

24,66

109,65

54,86

3,48

0,22

por. ploch a

BK 26-30

AVB /bonita / druh

substrát

relief expoz.

sklon

nadmoř. výška přirozená druhová skladba

typ značně proměnlivý, morfologický charakteristický: „strž“


5

pokryvnost +100%, převaha bylin: sk.13 -Aegopodium podagraria, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Circaea intermedia, Ranunculus lanuginosus, Stachys silvatica, sk.6/5 Lamium luteum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.15 - Cirsium oleraceum, Chrysosplenium alternifolium velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, žleby, různý 300-650 JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP JS 28-30 FMm h, ph, Al bažanková na nevyvinutých dospodu ulehlá, mull; DB různá (Pkř, žlíbky hp, aluviích aluvia v pohybu. štěrk Bkř) pokryvnost 80-100%, velká pestrost druhů, převaha bylin: sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Circaea intermedia, Ranunculus lanuginosus, Stachys silvatica, sk.6/5 - Lamium luteum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.15 - Cirsium oleraceum, Chrysosplenium alternifolium

světlostní stádium“mokřadních bylin“

pokryvnost (40)-90%, převahy bylin: sk.13/17 - Petasites albus, sk.14 - Myosotis palustris, Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Cardamine amara, sk.15 - Equisetum palustre, sk.5 - Asperula odorata, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, Eupatorium canabinum, sk.12/11 - Lysimachia nemorum, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.14/13 - Carex pendula, sk.15 - Lycopus europaeus, Solanum dulcamara, Lysimachia vulgaris, sk.15/14 - Caltha palustris různě hluboká, čerstvě vlhká až mokrá do 5° 300-450 JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP žleby, JS 26-30 FMm h, ph, Al JAVOROVÁ JASENINA (vlhkost proměnlivá), kyprá, dospodu DB žlíbky s různá hp, bršlicová ulehlá, mull; potoky štěrk

prameniště potůčků, náročnější dřeviny js, sm vytváří klenbová společenstva okolo pramenišť;

pokryvnost velmi proměnlivá: sk.6/5 - Aruncus vulgaris, Lamium luteum, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, Actea spicata, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.6 - Geranium robertianum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, dryopteris filix-mas, Denatria bulbifera velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá až Al širší 0-5º 340-550 (OLL,OLS)7 JS3 TPC OS VR jhp, OL 20-26 FMG JASANOVÁ OLŠINA zbahnělá, kyprá, dospodu ulehlá, mull; údolí různá jh, JS 24-30 FMm potoční světlostní stádium vysokých bylin; štěrkGLm kam pokryvnost 90-100%, zpravidla převažují byliny: sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, Cardamine amara, Crepis paludosa,Carex remota, Cirsium oleraceum, sk.14/13 - Carex pendula, sk.15/14 - Caltha palustris, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.12 - Ajuga reptans, sk.13 - Mnium undulatum, sk.13/17 - Petasites albus velmi hluboká, mokrá až zbahnělá, svahové do +15° 340-550 ph, j Pkř, (OLL,OLS)7 JS3 TPC OS OL 20-24 GLm prameništní B kyprá, dospodu ulehlá, mull; prohlubně různá Bkř GLm

KMy RNm

b

typ

půdní


středně hluboká až velmi hluboká, Pkř, svahy, 0-30° 300-500 BK5 LP2 DB1 JV1 JD1 ph, mírně až čerstvě vlhká, kyprá, místy (Bkř) hřbítky různá hp, vespod ulehlá, mullový moder až mull; jh, štěrk skelet pokryvnost 40-80%, převaha bylin a mechů: sk.4 - Carex digitata, Fragaria vesca, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.4/10 - Veronica chamaedrys, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, sk.5/6 - Lamium luteum, Mercurialis perennis, sk.9/11 - Melampyrum pratense, sk.9 - Hieracium silvaticum, Polytrichum attenuatum, sk.8 - Hypnum cupressiforme BK 24-30 RNk skelet Pkř sutě 15-30º 250-600 BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH JS suť, mírně vlhká, moder; LIPOVÁ JAVOŘINA DB HB balv stinná s pitulníkem pokryvnost +50%: sk.6/5 - Lamium galeobdolon, Mercurialis perennis, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.5 - Asperula odorata, Actea spicata, sk.6 - Geranium robertianum, Alliaria aofficinalis, Urtica dioica, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.2/6 - Asplenum trichomanes BK 26-32 KMe hp, h Pkř, rokle, + 35° 250-600 BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH JS mělká, čerstvě vlhká, kyprá, moder ROKLINOVÁ JAVOŘINA mull; DB HB KMy štěrk Bkř strže různá nižšího st.

LIPODUBOVA BUČINA s ostřicí prstnatou

fytocenosa





3U

3L

3J

3A

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

-%

1,04

3V1

lesní typ

1,04

por. ploch a

5,29

0,54%

337,83

0,02%

13,93

0,01%

83,75

71,70

46,00

4K6

4K9

136,38

13,93

5,29

4K3

4K1

4M1

4Y1

Pkř, Bkř, Sh

relief expoz.

sklon



BK 16-22

PZm

RNz RMk

h

p

Pkř (Bkř)

Pkř p, skelet (Sl) bal

vypuklé svahy

skály

5-35° různá

380-500

380-620

BK6 DB2 JD1 BR1 JR


středně hluboká až mělká, mírně vlhká, kyprá, mor; kameny z půdy zpravidla vyčnívají, nejsou volně nakupeny

velmi mělká, vysýchavá, mor;

6

pokryvnost + 50%: sk.9 - Luzula nemorosa, Dicranodontium denudatum, Plagiothecium curvifolium, Hieracium murorum, Dicranum scoparium, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.7 Leucobryum glaucum, sk.9/10 - Mnium spinulosum

flexuosa

pokryvnost 70 - 100%: sk.9 - Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Polytrichum juniperinum, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Dryopteris spinulosa, sk.9/8 - Entodon schreberi, sk.9 - Hylocomium splendens o hluboká, mírně vlhká až suchá, kyprá, p, Pkř svahy 5° 380-650 BK7 JD2 DB1 BK 22-26 KMm borůvková s dospodu ulehlá, moder až mor; PZm štěrk různá pokryvnost 70 - 100%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Polytrichum juniperinum, sk.10 - Dryopteris spinulosa, sk.9/8 - Entodon schreberi, sk.9 - Hylocomium splendens o středně hluboká, mírně vlhká + 35° p, hp, Pkř příkré 380-600 BK7 JD2 DB1 BK 18-26 KMm na příkrých svazích s (vysýchavá), kyprá, mor; PZm štěrk (Bkř) svahy, slunná pod sm častěji výskyt Avenella kopečky

při prosvětlení řídce Calamagrostis epigeos

pokryvnost 50 - 80%, vysoká pokryvnost mechů: sk.7 - Leucobryum glaucum, sk.9 - Luzula nemorosa, Plagiothecium curvifolium, Polytrichum attenuatum, P.juniperinum, sk.10 Mnium spinulosum, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.4 - Poa nemoralis o hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), p, hp, Pkř vyp. 10-25° 380-650 BK7 JD2 DB1 BK 18-26 KMm KYSELÁ BUČINA kyprá, mor; štěrk (Bkř) svahy slunná DB 18-24 KMd metlicová s BO 18-26 PZm pokryvnost 70 – 100%: sk.9 - Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Veronica officinalis, Polytrichum juniperinum, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Dryopteris spinulosa, sk.8 Cladonia sp., sk.9/8 - Entodon schreberi, sk.9 - Hylocomium splendens o hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), p, Pkř vyp. 0-20° 380-650 BK7 JD2 DB1 BO 18-26 KMm biková kyprá, mor; štěrk (Bkř) svahy slunná BK 18-26 KMd s pod sm dominantní Avenella flexuosa, DB 16-24 PZm

CHUDÁ BUČINA mechová

BK 16-22

plochý, srázné svahyrůzná nízká pokryvnost 0-30%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa

SKELETOVÁ BUČINA na skalách

/vegetační doba 130-150 dní, průměrná teplota 5,8-7,5°C, roční srážky 870-1100 mm, Langův dešťový faktor 116-190/ mělké až velmi mělké, suchá až mírně vypuk. 0-40º 450-620 BK6 DB2 JD1 (BO, BR)1 p, hp, Pkř BK 18-20 LIm vlhká, ulehlá, mor; svahy různá štěrk, (Bkř) RNz biková skelet RNm nízká pokryvnost 0-30%: sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus

h, hp

druh

substrát


4K

4M

4Y

0,01%

typ

BK 30-32 GLg DB 30-32 GLm SM 30-34 GLk

AVB /bonita /


velmi hluboká, slehlá, mokrá až do 10° 300-400 BK3 DB3 JD3 JV1 úpatí, zbahnělá, mull; různá žleby, drobné typy na malých plochách části pramenišť svahů pokryvnost +100%, převaha bylin: sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.5 - Asperula odorata, sk6 - Urtica dioica, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.14 - Carex remota

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková

fytocenosa


půdní



4. BUKOVÝ lesní veg. stupeň – podhorský – submontánní 5,79 5,79 ZAKRSLÁ BUČINA 4Z 4Z3

3V

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

156,06

5,19%

3219,65

0,25%

1,38

10,56

288,09

4S2

4S8

4S9

2919,62

8,25

4N4

4S1

9,30

138,51

4N2

4N1

lesní typ

por. ploch a

BO 20-24 DB 18-22

AVB /bonita /

o

typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon




KMy RNz s-m PZm

SM 28-34 KMm b BK 26-30 KMm

(většinou hb-pařeziny)

7

pokryvnost + 90 – 100%: sk.4 - Carex digitata,sk.10 - Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, sk.9 - Maianthemum bifolium, Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, sk.10/5 - Senecio fuchsii o velmi hluboká, mírně až čerstvě vlhká, 400-600 BK8 JD2 DB Pkř, prudké +25° ph, SM 26-30 KMm na příkrých svazích b kyprá, dospodu ulehlá, moder; různáBkř svahy hp, BK 24-28 KMm dnes hb- a bk-pařeziny převáž. jh, slunná štěrk pokryvnost +15%: sk.9 - Hieracium silvaticum, Polytrichum attenuatum, Hylocomium splendens, sk.10 - Galium scabrum, Viola silvatica, Oxalis acetosella, sk.4 - Fragaria vesca, Carex digitata

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová

velmi hluboká až hluboká, mírně vlhká, 10-25° 400-600 BK8 JD2 DB Pkř, části ph, kyprá, dospodu mírně ulehlá, moder; různá Bkř svahů hp, pod sm hromadění humusu a nástup jh, mechů štěrk pokryvnost 15-70%: sk.9 - Avenella flexuosa, Hieracium silvaticum, Polytrichum attenuatum, Hylocomium splendens, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Maianthemum bifolium, Veronica officinalis, Oxalis acetosella, Galium scabrum, sk.10 - Viola silvatica, sk.4 - Fragaria vesca, sk.4 - Melica nutans, sk.3/4 - Carex montana, sk.10/5 - Senecio fuchsii o velmi hluboká až hluboká, čerstvě ph, Pkř, části +5°-25° 320-600 BK8 JD2 DB SM 28-34 KMm se svízelem drsným b vlhká, kyprá, moder; hp Bkř svahů různá JD 26-30 KMm BK 26-30 pokryvnost + 90 - 100%: sk.10 - Galium rotundifolium, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.9 Carex pilulifera, Luzula nemorosa o velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, BK8 JD2 DB h, jh, Pkř, vypuklé 15°-25° 400-600 SM 26-30 KMm s ostřicí prsnatou b dospodu ulehlá, moder; slunná štěrk Bkř svahy BK 22-26 KMm

o

velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, 400-600 BK7 JD2 DB1 svahy, 5-40° hp, p, Pkř SM 26-30 RNz o mor-moder; plošiny různá, štěrk, (Bkř) KMy převáž. skelet PZm slunná bal PZk pokryvnost + 90%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Viola silvatica

borůvková

KAMENITÁ BUČINA s kapradí osténkatou

středně hluboká až hluboká, čerstvě Pkř svahy 0-20° 400-600 BK7 JD2 DB1 hp, vlhká, kyprá, dospodu ulehlá, moder (Bkř) hřbety různá ph, až mor; štěrk nebezpečí eroze kam pokryvnost 50-100%: převažují traviny a mechy: sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9/8 - Entodon schreberi, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, o velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, Pkř svahy 0-20° 400-600 BK7 JD2 DB1 hp, SM 20-26 KMy se třtinou rákosovitou mor-moder; (Bkř) hřbety různá ph, BO 20-24 RNz s-m štěrk PZm kam pokryvnost + 90%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Viola silvatica

fytocenosa





4S

4N

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

800,23

0,01%

3,54

5,89%

3650,47

1,29%

1070,14

63,28

4B4

4B9

3,54

83,32

4B3

4W1

1320,83

1112,90

40,05

760,18

4B2

4B1

4F2

4F1

lesní typ

por. ploch a AVB /bonita /

b

typ

půdní

h, hp, štěrk

druh

Pkř, Bkř

substrát

prudké svahy

relief expoz.

sklon


pasečné s Calamagrostis arindinacea a Rubus idaeus, silně se zmlazuje jd, bk;



SM 28-32 KMm BK 26-30

8

pokryvnost + 30-50%, převaha bylin: sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.4 - Carex digitata, Polygonatum multiflorum, Bromus ramosus, sk.10 - Viola silvatica, sk.5/6 Lamium luteum, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Mercurialis perennis, Salvia glutinosa, sk.10/5 - Senecio fuchsii b středně hluboká, čerstvě vlhká 400-600 BK8 JD2 DB LP ph, Pkř, svahy +25°SM 30-34 KMm na příkrých svazích (vysýchavá), kyprá, moder; hp Bkř 30° BK 28-32 různá průměrná pokryvnost 80%, velká nejednotnost druhů: sk.5/6 - Lamium luteum, Athyrium filix-femina, sk.5 - Euphorbia amygdaloides, Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10/5 Senecio fuchsii, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, Anemone nemorosa hluboká, čerstvě vlhká, ulehlá, dospod 400-500 BK9 JD1 LP KL JS DB BK (LP) KMv, PRk hj, j Sn, B, části 0-15° VÁPENCOVÁ BUČINA štěrkovitá, moder-mull; 26-34 štěrk V, Jlv svahu různá mařinková slunná pokryvnost + 100%, dominance sk.4 - Melica uniflora, dále sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, sk.5/6 - Salvia glutinosa

snižuje pokryvnost;

pokryvnost +100%: sk.10 - Rubus hirtus, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Euphorbia amygdaliodes, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.10 - Rubus idaeus b velmi hluboká, mírně - čerstvě vlhká, ph Bkř, svahy +5°-10° 400-600 BK8 JD2 DB LP BK 28-34 KMm válečková kyprá, moder; Pkř slunná pokryvnost +100%: sk.4 - Brachypodium silvaticum, Melica uniflora, Carex digitata, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.10 - Rubus idaeus, Rubus hirtus b hluboká až velmi hluboká, mírně vlhká, Bkř, svahy, +10°400-600 BK7 JD2 DB LP KL(JV)1 HB ph, SM 28-34 KMm javorová kyprá, dospod uůehlá, moder; Pkř hřbety hp, 25° BK 26-34 silný výskyt hb, v bk-porostech se štěrk různá

při prosvětlení dominance Rubus hirtus

pokryvnost +20%, převažují byliny: sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Euphorbia amygdaliodes, sk.10 - Rubus idaeus, Oxalis acetosella, sk.5/13 - Carex silvatica, Primula elatior, Sanicula europaea, sk.4 - Carex digitata, sk.9 - Hiieracium silvaticum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, ph, h Bkř, svahy +5°-15° 400-600 BK8 JD2 DB LP HB SM 30-34 KMm s ostružiníkem chlupatým moder; štěrk Pkř různá BK 28-34

v bk-porostech se snižuje pokryvnost bylin, pod sm ústup náročnějších druhů;

pokryvnost +70%, výrazná dominance bylin a kapradin: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Lamium luteum, Mercurialis perrenis, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.10/5 - Senecio fuchsii b velmi hluboká, mírně až čerstvě vlhká, Pkř, svahy, +5°-20° 400-600 ph, BK8 JD2 DB LP HB SM 30-34 KMm BOHATÁ BUČINA kyprá, dospodu ulehlá, mull-moder; plošiny různá jh, hp Bkř BK 28-32 mařinková

SVAHOVÁ BUČINA kapradinová

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 400-600 BK7 JD2 LP1 +25°moder; 30° pod sm ústup náročnějších prvků převáž. stinná pokryvnost + 50%, výrazná dominance kapradin: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, Mycelis muralis, sk.4 - Fragaria vesca, Brachypodium silvaticum, sk.5 - Asarum europeum b hluboká až velmi hluboká, mírně vlhká BK7 JD2 LP1 nad 25° 500-900 velmi hp, h, Pkř, SM 28-32 KMm kapradinová bohatší až vlhká, kyprá, dospod mírně ulehlá, Bkř prudké různá ph, BK 26-30 moder; (přev. svahy štěrk, světlostní stádium s více kapradinami, stinná) kam

fytocenosa





4W

4B

4F

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

505,64

0,38%

236,64

0,82%

12,40

10,23

37,81

130,57

4D4

4D5

4D6

23,19

330,66

174,98

4D3

4D1

4H3

4H1

lesní typ

por. ploch a půdní typ

SM 30-34 KMl b KMm

AVB /bonita /

h, jh, oj. štěrk

druh

Bkř, Dh

substrát

plošiny, mírné svahy

relief

0-10° různá

expoz.

sklon

380-540

nadmoř. výška

BK8 JD2 DB LP


velmi hluboká, shora kyprá, dospod ulehlá, čerstvě vlhká, vrstevnatá, moder; náchylhné ke slehávání, po prosvětlení stoupá zastoupení Rubus hirtus, pod sm klesá ekol. sk. bohatá



JD 28-34 BK 28-34

b

KMm KMe g KMe

jh, h

Pkř, Bkř, Dh

plošiny, báze svahů

5 + 10° různá 380-600


velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, dospod ulehlá, mull; pod sm vyšší dominance Rubus hirtus, velká pestrost bohatých druhů, nápadná vitalita lp

9

pokryvnost 100%: sk.5/6 - Mercurialis perennis, Lamium luteum, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, Circaea lutetiana, sk.5/13 - Aegopodium podagraria, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.5/13 - Sanicula europaea, Primula elatior o velmi hluboká, čerstvě vlhká, shora Pkř, báze 5 + 10° 380-560 jh, BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1 SM 30-36 KMm kapradinová kyprá, dospodu ulehlá, mull; Bkř, Dh svahů ph, různá JD 28-34 KMg málo BK 28-34 štěrk pokryvnost 100%, převaha kapradin: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.10 - Dryopteris spinulosa, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, Circaea lutetiana, sk.5/13 - Aegopodium podagraria, sk.4 - Brachypodium silvaticum velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, ph, Pkř, plošiny, 0 + 10° 400-500 BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1 SM 30-36 KMe netýkavková g dospodu ulehlá, mull - mullový moder; jh, Bkř, Dh báze různá JD 28-34 KMe v hosp. porostech silný výskyt jd; svahů BK 30-34 pokryvnost + 100%: sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Salvia glutinosa, sk.5/13 - Aegopodium podagraria, sk.17/13 - Petasites albus, sk.13 - Circaea lutetiana velmi hluboká, mělce kyprá, čerstvě ph, Pkř, plošiny, 0 + 10° 380-500 BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1 SM 30-36 KMe devětsilová g vlhká, mull; jh, Bkř, Dh báze různá KL 26-30 KMe velmi proměnlivý typ svahů pokryvnost +100%: sk.17/13 - Petasites albus, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.5/13 - Aegopodium podagraria, sk.6 - Geranium robertianum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Lamium luteum, Sanicula europea, sk.5 - Asperula odorata, sk.5/13 - Primula elatior

změně dřev. skladby

pokryvnost 100%: výrazná převaha bylin: sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Circaea lutetiana, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.5/6 - Salvinia glutinosa, sk.6 - Geranium robertianum, b velmi hluboká, čerstvě vlhká, shora plošiny, 5 + 10° 380-560 jh, h, Pkř, BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1 SM 30-36 KMm bažanková kyprá, dospodu ulehlá, mull; málo Bkř, Dh báze různá JD 28-34 KMg pod sm větší zastoupení Impatiens svahů štěrk BK 28-34 KMe noli-zangere, typ je dosti stálý vůči g KMe

OBOHACENÁ BUČINA mařinková

pokryvnost + 50%, převládají trávovité rostliny: sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.11/9 - Luzula pilosa

Carex brizoides

pokryvnost + 80%, mírná převaha bylin: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, R.idaeus, Mycelis muralis, Viola silvatica, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.11 - Carex brizoides, sk.11/9 Luzula pilosa, sk.5/13 - Carex silvatica velmi hluboká, shora kyprá, dospodu 380-540 BK8 JD2 DB LP plošiny, 0-5° h, jh, Pkř, SM 30-34 KMl oglejená ulehlá, čerstvě vlhká, střídavě vlhká, různá Bkř, Dh mírné ph, KMg moder; svahy oj. pod sm po prosvětlení dominance štěrk

HLINITÁ BUČINA šťavelová

fytocenosa





4D

4H

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

133,34

0,18%

110,14

0,22%

4V3

86,62

23,52

3,53

4A6

4V1

90,76

39,05

18,26

4,15

4A3

4A1

4D9

4D8

lesní typ


b

typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon




JD 28-32 BK 30-34

KMG GLk GLm

jh

Bkř

10

velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, do 10° 380-550 BK4 JD4 DB1 JV1 úpatí, mull; různá žleby, části svahů pokryvnost 100-120%: sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.6 - Urtica dioica, sk.12/10 - Veronica montana, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.14 - Carex remota, Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, Lycopus europaeus velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, jh. hj Bkř, úžlabin do 10° (400-600) BK4 JD4 DB1 JV1 BK 28-32 KMG devětsilová mull; Pkř y různá JD 28-32 GLk pokryvnost (80)-120%: sk.13/14 - Petasites albus, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.14 - Carex remota, Stachys silvatica, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.5 - Dentaria bulbifera, Asperula odorata, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.6 - Urtica dioica, sk.12/10 - Veronica montana, sk.14 - Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, Lycopus europaeus

VLHKÁ BUČINA netýkavková

velmi hluboká, vlhká, kyprá, dospod ph, h, Bkř, báze 5 + 20° 400-600 BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1 SM 34-38 KMm g ulehlá, mull; štěrk Pkř, Dh svahů stinná JD 32-36 KMm světlostní stádium Lunaria rediviva BK 30-36 KMe g KMe pokryvnost 95-100%: sk.5/6 - Lamium galeobdolon, Dentaria enneaphyllos, Athyrium filix-femina, Lunaria rediviva, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Salvia glutinosa, sk.10 Oxalis acetosella, Rubus idaeus, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Actea spicata, sk.13/6 - Impatiens noli-tamgere, sk.5/13 - Sanicula europaea b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, příkrý 380-600 BK6 LP2 JV1 JD1 h, hj Pkř, žleby, BK 30-36 KMm na příkrých svazích dospod ulehlá, mull; + 25° Bkř, Dh břehy KMe g výmolů, různá KMe potočin pokryvnost 100%: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopterix filix-mas, sk.5/6 - Lamium galeobdolon, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, Actea spicata, sk.13/17 - Petasites albus, sk.11 - Carex brizoides b hluboká až středně hluboká, mírně až Pkř, hřbety, +10°400-550 BK6 LP2 JV1 JD1 JL hp, BK 26-30 KMm LIPOVÁ BUČINA b čerstvě vlhká, kyprá, mull až moder; svahy štěrk, Bkř 25° LP 26-30 KMy bažanková typ náchylný k erozi; kam různá průměrná pokryvnost +15%, převažují byliny: sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Dentaria bulbifera, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/6 - Mercurialis perennis, Athyrium filixfemina, sk.6 - Geranium robertianum, sk.4 - Fragaria vesca b středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, hp, Pkř, hřbety, +5°-35° 400-650 BK6 LP2 JV1 JD1 JL BK 24-28 KMm kapradinová b moder; štěrk Bkř svahy různá LP 22-26 KMy pokryvnost + 70%: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Mercurialis perennis, Salvia glutinosa, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Euphorbia amygdaloides, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.9 - Avenella flexuosa b středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, BK6 LP2 JV1 JD1 JL hp, Pkř, hřbety, +5°-35° 400-650 BK 24-28 KMm lipnicová b moder; štěrk Bkř svahy různá LP 22-26 KMy přev. slunná pokryvnost + 70%: sk.3/4 - Poa nemoralis, Melica uniflora, sk. 5/6 - Mercurialis perennis, sk. 5 - Euphorbia amygdaloides, sk.9 - Calamgrostis arundinacea

měsíčnicová

fytocenosa





4V

4A

pokrač

4D

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

421,05

0,01%

8,97

0,68%

4G1

4O5

4O1

lesní typ

8,97

264,59

156,46


SM 26-32 KMg PGm

AVB /bonita /

jh, h oj. štěrk

druh

Bkř

substrát

plošiny, úpatí

relief

do 5° různá

expoz.

sklon

380-450

nadmoř. výška

DB4 JD4 BK2 OS


19,85

0,01%

4,58

0,03%

5M1

5Y1

5Y0

4,58

6,94

12,91

svahy, hřbítky

Vaccinium myrtillus;

11

pokryvnost 70%, převaha travin, dosti zastoupeny keříky a mechy: sk.7 - Leucobryum glaucum, sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, sk.8/9 - Dicranella heteromalla, Entodon schreberi

BK 14-18 JD 18-22

štěrk kam

velmi mělká, místy bez půdy, 0-40° 500-850 BK7 JD2 BR1 Pkř skály (p) Llm vysýchavá, mor; různá balv. kam RMm přirozené zakmenění1-3; sutě bal (RNk) nepatrná pokryvnost (0-30%), většinou bez vegetace, ojediněle ve štěrbinách sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Dicranodontium denudatum hluboká až mělká, čerstvě vlhká, vypuklé 10-35° 550-900 BK6-7 JD1-2 BR1 (BO,SM)1 BK 14-18 PZh p, hp, Pkř CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA ulehlá, mor; svahy JV-JZ JD 18-22 PZex štěrk, mechová při prosvětlení nástup mechů a bal

na skalách

KMd o KMm

vlhká, kyprá dospod vazká až ulehlá, různá, moder-mor; převáž. při prosvětlení se objevuje Vaccinium slunná myrtillus, chráněné porosty nevhodné (JV-Jpro hospodaření; JZ) pokryvnost +30-60%: převaha mechů: sk.8/9 - Dicranella heteromalla, sk.7 - Leucobryum glaucum, Cladonia sp., sk.8 - Hypnum cupressiforme, sk.9 - Polytrichum attenuatum, Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.7/9 - Dicranum scoparium, Vaccinium myrtillus velmi mělká, místy bez půdy, 500-850 BK7 JD2 BR1 Pkř kam.me 0-40° (p) BK 14-18 Llm SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA vysýchavá, mor; různá ze, kam JD 18-22 RMm antropogenní výsypky bal (RNk) nepatrná pokryvnost (0-30%), většinou bez vegetace: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Dicranodontium denudatum

mechová

středně hluboká, suchá až mírně

velmi hluboká, dospodu ulehlá, mokrá, DB3 JD6 OLL1 BK SM 24-30 Glm ph, jh Bkř žleby do 10° +400 PODMÁČNÁ DUBOVÁ JEDLINA vazká, rašelinný humus; různá přesličková pokryvnost +40%: sk.10 - Oxalis acetosella, sk.7/9 - Vaccinium myrtilus, sk.18/14 - Equisetum sylvaticum, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, sk.14/15 - Viola sylvatica, sk.16 Sphagbum sp., sk.16/11 - Bazzania triloba


5M

5Y

0,01%

velmi hluboká, kyprá, dospod ulehlá (zatvrdlá), čerstvě vlhká (střídavě), moder+ nepříznivé odtokové poměry



pokryvnost + 90%: sk.10 -O xalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Mnium affine, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.9/11 - Luzula pilosa, sk.11 - Carex brizoides, sk.13 - Festuca gigantea velmi hluboká, kyprá, dospod ulehlá, Bkř plošiny, do 5° 380-450 DB4 JD4 BK2 OS SM 26-32 PGm h, jh s ostružiníkem chlupatým čerstvě vlhká, moder, nepříznivé úpatí různá oj. odtokové poměry štěrk pokryvnost + 100%: sk.10 - Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Mnium affine,sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.9/11 - Luzula pilosa, sk.11 - Carex brizoides

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA šťavelová

fytocenosa




5. JEDLOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - montánní /vegetační doba 120-140dní, průměrná teplota 4,7-6,3°C, roční srážky 1000-1350 mm, Langův dešťový faktor 158-287/ 7,56 7,56 ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA BK7 JD2 BR1 Pkř vypuk. +5-45° 450-850 p, BK 16-20 RNm 5Z 5Z1

4G

4O

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

1,53%

950,25

1,2%

743,78

p, hp, štěrk, kam

Pkř (Bkř)

vypuk. svahy

relief

+5-25° slunná (JV-J)

expoz.

sklon

600-850

nadmoř. výška

BK6 JD3 SM1


hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká (vysýchavá), kyprá, dospodu ulehlá, mor; při prosvětlení nastupuje Vaccinium myrtillus, velmi dobře se zmlazuje sm;


o

BK 26-30 KMm SM 26-32 KMd s PZm m PZm PZk hp, p, štěrk, kam

Pkř (Bkř)

svahy hřbety

+5-25° slunná (V-J-Z)

500-950

BK6 JD3 SM1

hluboká, čerstvě vlhká (vysýchavá), kyprá, dospodu ulehlá, moder-mor; světlostní stádium s Luzula nemorosa, pasečné stádium s Calamagrostis arundinacea; pod bk převažují traviny, pod sm není výrazné převahy;

borůvková

12

velmi hluboká, velmi výrazně 500-900 BK5 JD4 SM1 svahy, 5-40° hp, p, Pkř SM 26-30 RNz o zastoupená Vaccinium myrtillus ve plošiny různá, štěrk, (Bkř) KMy všech porostních a věkových stádiích; převáž. skelet PZm slunná bal PZk pokryvnost + 90%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Viola silvatica

206,16

KAMENITÁ JEDLOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou

5N4

5N1

337,96

pokryvnost + 50%: sk.9 - Luzula nemorosa, Dicranodontium denudatum, Plagiothecium curvifolium, Hieracium murorum, sk.7 - Leucobryum glaucum, Mnium spinulosum

pod sm častěji výskyt Avenella flexuosa

pokryvnost +20-50%: sk.9 - Luzula nemorosa, Hylocomium splendens, Hieracium silvaticum, sk.7/9 - Dicranum scoparium, Vaccinium myrtillus, sk.7 - Leucobryum glaucum, sk.8 Polytrichum juniperinum, sk.11/16 - Polytrichum commune o hluboká, čerstvě vlhká (vysýchavá), 500-950 BK6 JD3 SM1 svahy +5-25° BK 26-30 KMm hp, p, Pkř borůvková kyprá, dospodu ulehlá, moder-mor; hřbety slunná SM 26-32 KMd štěrk, (Bkř) s světlostní i pasečné stádium (V-J-Z) PZm kam s Vaccinium myrtillus; m PZm PZk pokryvnost 50-100%, dominance keříků: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Hylocomium splendens, Hieracium silvaticum, sk.7/9 - Dicranum scoparium, sk.7 Leucobryum glaucum, sk.8 - Polytrichum juniperinum, sk.11/16 - Polytrichum commune o hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), + 35° 550-950 BK6 JD3 SM1 BK 26-30 KMm hp, p Pkř příkré na příkrých svazích kyprá, mor; slunná SM 26-32 PZm (Sl) svahy

biková

5N2

5K9

o

druh

substrát

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 500-900 BK5 JD4 SM1 KL svahy, 5-40° hp, p, Pkř SM 26-34 RNz o dospodu ulehlá, mor-moder; plošiny různá, štěrk, (Bkř) JD 24-30 KMy při uvolnění stoupá zastoupení kapradi převáž. skelet BK 26-32 PZm osténkaté slunná bal PZk pokryvnost +10%: sk.9 - Dicranodontium denudatum, Avenella flexuosa, Galeopsis pubescens, Hieracium silvaticum, Hieracium lachenalii, Polytrichum attebuatum, Veronica officinalis, Luzula nemorosa, sk.7/9 - Dicranum scoparium, sk.10 - Oxalis acetosella, Galium scabrum, Dryopteris spinulosa, Rubus hirtus, Mycelis muralis, sk.8 - Hypnum cupressiforme velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, 500-900 BK5 JD4 SM1 svahy, 5-40° hp, p, Pkř SM 26-34 RNz se třtinou rákosovitou o mor-moder; plošiny různá, štěrk, (Bkř) JD 24-30 KMy převáž. skelet BK 26-32 PZm slunná bal PZk pokryvnost + 90%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Viola silvatica

115,05

5K6

půdní typ

SM 26-32 KMm s BK 26-30 PZm KMd

AVB /bonita /


pokryvnost 50%: sk.7/9 - Vaccinum myrtillus, Dicranum scoparium, sk.9 - Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Carex pilulifera, Hieracium silvaticum

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA metlicová

fytocenosa



406,13

193,61

5K3

396,29

38,84

5K1

lesní typ

por. ploch a



5N

5K

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

17653,3

13,61%

8442,18

28,47%

části svahů, ploché hřbítky 0-25° různá

expoz.

sklon

500-950

nadmoř. výška

BK5 JD5 KL SM


velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, dospod ulehlá, moder; v bk porostech se snižuje pokryvnost; světlostní stádium Senecio nemorensis, pasečné Rubus idaeus, dobře se zmlazuje sm, jd, bk;


5F2

5F1

1601,87

6840,31

13

pokryvnost +50-90%, výrazná dominance kapradin: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Dentaria enneaphyllos, Lamium galeobdolon, Mercurialis perennis, sk.5 Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Actea spicata, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus idaeus, Rubus hirtus, sk6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.10/5 - Senecio fuchsii

pokryvnost 25-60%: sk.9 - Avenella flexuosa, Hieracium silvaticum, sk.10 - Veronica officinalis, Mycelis muralis, Viola silvatica, Oxalis acetosella, Galium scabrum, sk.4 - Fragaria vesca, Carex digitata, Brachytecium velutinum, sk.8 - Hypnum cupressiforme, sk.8/9 - Entodon schreberi, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium b velmi hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, 500-950 BK6 JD4 KL JL Pkř, prudké +25°ph, SM 30-36 KMm SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA kyprá, dospodu ulehlá, moder - morový svahy 30° hp, p Bkř JD 28-34 kapradinová moder; různá štěrk BK 28-34 pasečné stádium Rubus idaeus; (přev. stinná) pokryvnost +50-75%, výrazná dominance kapradin: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Lamium galeodolon, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus idaeus, Rubus hirtus, Galium scabrum, sk.10/5 - Senecio fuchsii, Phegopteris dryopteris, sk.9 - Luzula nemorosa, Veronica officinalis b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 500-950 BK6 JD4 KL JL SM 32-38 KMm hp, p, Pkř, prudké +25°kapradinová bohatší dospodu slabě ulehlá, moder - mullový 30° JD 28-38 štěrk Bkř svahy moder; různá BK 28-36 světlostní stádium s kapradinami, (přev-. pasečné s Rubus idaeus; zmlazuje se stinná) jd, bk

myrtillus, Senecio fuchsii, pasečné stádium s Rubus idaeus, nebezpečí eroze

světlostní i pasečné stádium Calamagrostis arundinacea; zmlazuje se dobře sm, jd, bk;

1678,63

Pkř, Bkř

relief

5S9

ph, hp, štěrk

druh

substrát

pokryvnost +20-50%: sk.9 - Hieracium silvaticum, Polytrichum attenuatum, Veronica officinalis, Carex pilulifera, sk.4 - Carex digitata, Fragaria vesca, sk.5/10 - Viola silvatica, Senecio fuchsii, sk.10 - Galium rotundifolium, Galium scabrum, Viola silvatica, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Mnium affine o hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), 450-850 BK5 JD5 KL SM +25°Pkř, části ph, JD 26-30 KMm na příkrých svazích b kyprá, dospodu ulehlá, moder; svahů, 40° hp, p, Bkř BK 24-30 KMm při prosvětlení se objevuje Vaccinium hřbítky různá štěrk SM 28-34

SM 28-34 KMm b JD 28-34 KMm BK 28-34

o

typ

půdní

51,43

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová

AVB /bonita /


5S3

15923,24

fytocenosa



pokryvnost 60 – 100%: sk.10 - Oxalis acetosella, Galium scabrum, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, Mycelis muralis, Viola sylvatica, sk.9 - Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Calamagrostis arundinacea, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, sk.9/10 - Hieracium silvaticum, sk.5/10 - Senecio fuchsii o velmi hluboká, mírně (čerstvě) vlhká, 450-750 BK5 JD5 KL SM h, hp, Pkř, vypuklé 0°-25° JD 26-30 KMm s ostřicí prsnatou b kyprá, až ulehlá, moder-mullový štěrk Bkř svahy slunné: BK 24-28 KMm moder; typ náchylný k erozi; V-J-Z

5S1

lesní typ

por. ploch a



5F

5S

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

11396,02

18,38%

2115,57

42,71

4995,89

533,40

5B3

5B6

5B9

3708,35

5B2

5B1

lesní typ

por. ploch a půdní

b

typ

SM 32-38 KMm JD 30-36 BK 30-36

AVB /bonita /

ph, hp, h, štěrk

druh

Pkř, Bkř

substrát

svahy

relief

+5°-25° různá

expoz.

sklon

450-950

nadmoř. výška

BK7 JD3 KL (SM)


velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, dospodu někdy slabě ulehlá, mullový moder-moder; světlostní stádium Senecio fuchsii, pasečné stádium Rubus idaeus, silně se zmlazuje jd, bk



14

pokryvnost +60-120%: sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Viola silvatica, sk.5/6 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, Dryopteris filix -mas, Athyrium filix-femina, Dentaria enneaphyllos, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Asarum europaeum, Euphorbia emygdaloides, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk5/13 - Carex silvatica, sk.6 - Geranium robertianum b hluboká, čerstvě vlhká (vysýchavá), 450-950 BK7 JD3 KL ph, Pkř, svahy +25°SM 30-36 KMm na příkrých svazích kyprá, moder; hp Bkř 30° BK 28-34 různá (přev. slunná) průměrná pokryvnost 80%, velká nejednotnost druhů: sk.5/6 - Lamium luteum, Athyrium filix-femina, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.10 Oxalis acetosella, Viola silvatica, Anemone nemorosa, sk.9 - hieracium silvaticum

idaeus, místy Senecio fuchsii; zmlazuje se silně bk, jd, dobře kl

pokryvnost 60-100%: sk.10 - Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Viola silvatica, Galium scabrum, Dryopteris spinulosa, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Lamium luteum, sk.5 - Asperula odorata, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.9/11 - Luzula pilosa, sk.13/17 - Petasites albus, sk.10/17 - Prenanthes purpurea b hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, moder; ph, jh Bkř, svahy +5°-10° 500-860 BK7 JD3 KL SM 30-34 KMm s kostřavou nejvyšší na svazích štěrk Pkř různá BK 26-32 pokryvnost 60-80%: sk.10 - Dryopteris spinulosa, Festuca altissima, Oxalis acetosella, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk,5/6 - Athyrium filix.femina, Dryopteris filix-mas, sk.3/4 - Melica uniflora, sk.5/6 - Salvia glutinosa b velmi hluboká, mírně - čerstvě vlhká, Pkř, svahy 10°-25° 450-950 BK6 JD3 KL1 ph, SM 30-36 KMm javorová kyprá, dospodu ulehlá, mull - mullový Bkř různá hp, JD 30-36 moder - moder; štěrk, BK 28-34 světlostnía pasečné stádium s Rubus kam

hirtus, Rubus idaeus

pokryvnost 25-100%: sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Asarum europaeum, Euphorbia amygdaloides, sk.10 - Oxalis acetosella, Galium scabrum, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Viola silvatica, sk.5/6 - Athyrium filix.femina, Dryopteris filix-mas, Dentaria enneaphyllos, Mercurialis perennis, sk.10/5 - Senecio fuchsii, Viola sylvatica, sk.5/13 - Carex sylvatica, Sanicula europaea, sk.9 - Hieracium silvaticum, Carex pilulifera, sk.9/10 - Catharinea undulata b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, Pkř, svahy +5°-15° 450-850 BK7 JD3 KL (SM) ph, SM 30-34 KMm s ostružiníkem chlupatým ojediněle do spodin ulehlá, moder; Bkř hp, různá BK 26-30 při prosvětlení dominance Rubus štěrk

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mařinková

fytocenosa





5B

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

1752,23

0,74%

458,38

2,83%

10,12

5,73

420,19

5D4

5D5

5D6

6,50

1676,09

5H4

5D3

7,37

68,77

5H3

5H1

lesní typ


SM 28-34 KMl BK 26-32 KMg

AVB /bonita /

h, jh oj. štěrk

druh

Bkř, Pkř

substrát

plošiny, mírné svahy

relief

0-10° 0-různá

expoz.

sklon

500-800

nadmoř. výška

BK6 JD4 (SM)


velmi hluboká, shora kyprá, dospod ulehlá, čerstvě vlhká, vrstevnatá, moder; náchylhné ke slehávání, po prosvětlení stoupá zastoupení Rubus hirtus, pod sm klesá ekol. sk. bohatá



15

pokryvnost +90%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Viola silvatica, Rubus idaeus, sk.5/6 - Dentaria enneaphyllos, Athyrium filix-femina, Lamium galeobdolon, Dryopteris filixmas, Mercurialis perennis, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.10/5 - Senecio fuchsii velmi hluboká, kyprá, čerstvě vlhká, h, jh Bkř, plošiny, 5 + 10° 450-950 BK6 JD3 KL1 SM 32-38 KMg devětsilová mull; Pkř, Dh báze různá JD 32-36 KMe g velmi proměnlivý typ svahů BK 30-36 KMe pokryvnost +100%: sk.13/17 - Petasites albus, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.6 - Geranium robertianum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Lamium luteum, sk.5 - Asperula odorata, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, sk.5/13 - Carex silvatica, Primula elatior, Sanicula europea

někdy silně zastoupen Petasites albus

pokryvnost +100-135%: sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, sk.10/17 - Prenanthes purpurea g velmi hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, báze 5 + 20° 450-950 ph, h, Bkř, BK6 JD3 KL1 SM 32-38 KMm netýkavková kyprá dospodu ulehlá, mull-mullový Pkř, Dh svahů j, různá JD 30-36 KMg moder; slabě BK 30-36 KMe světlostní stádium velký překryv bylin, g KMe štěrk

zmlazuje bk

pokryvnost 80-120%: sk.5/6 - Mercurialis perennis, Athyrium filix-femina, Dentaria enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, sk.6 - Geranium robertianum, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Euphorbia amgdaloides, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.5/13 - Sanicula europaea, Carex silvatica b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, plošiny, 5 + 20° 400-750 hp, h, Bkř, BK6 JD3 KL1 SM 30-36 KMm kapradinová g dospod ulehlá, mull - moder; Pkř, Dh báze j, různá BK 28-30 KMm světlostní stádium s kapradinami, svahů slabě pasečné Rubus idaeus, dobře se štěrk

perennis, pasečné Rubus idaeus,

pokryvnost + 50%, převládají trávovité rostliny: sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.11/9 Luzula pilosa, sk.17/11 - Blechnum spicant, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9/8 - Entodon schreberi, sk.9/10 - Polytrichum attenuatum b velmi hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, plošiny, 5 + 20° 450-950 BK6 JD3 KL1 jh, h, Bkř, SM 32-38 KMm OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA g shora kyprá, dospodu ulehlá, mull Pkř, Dh báze hp, různá JD 30-36 KMm bažanková mullový moder; svahů, (přev. slabě BK 30-36 KMe světlostní stádium Mercurialis g žleby štěrk stinná) KMe

Carex brizoides

pokryvnost + 80%, mírná převaha bylin: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, R.idaeus, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.13 - Festuca gigantea, sk.11 - Carex brizoides, sk.11/9 - Luzula pilosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.5 - Asperula odorata, velmi hluboká, shora kyprá, dospodu 500-800 BK6 JD4 SM plošiny, 0-10° SM 28-34 KMl ph, h, Bkř, oglejená ulehlá, čerstvě vlhká, střídavě vlhká, 0-různá Pkř mírné BK 26-32 KMg jh g moder; svahy KMm oj. pod sm po prosvětlení dominance štěrk

náchylhné ke slehávání, po prosvětlení stoupá zastoupení Rubus hirtus, pod sm klesá ekol. sk. bohatá

pokryvnost + 80%, mírná převaha bylin: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, R.idaeus, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.13 - Festuca gigantea, sk.11 - Carex brizoides, sk.11/9 - Luzula pilosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.5 - Asperula odorata, velmi hluboká, shora kyprá, dospod 500-800 BK6 JD4 (SM) Bkř, plošiny, 0-10° h, jh SM 28-34 KMl oglejená (mařinková) ulehlá, čerstvě vlhká, vrstevnatá, 0-různá Pkř mírné oj. BK 26-32 KMg moder; svahy štěrk

HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová

fytocenosa





5D

5H

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

1840,60

0,69%

425,91

2,97%

7,35

365,20

5J6

5J9

53,36

40,29

5A6

5J3

1505,77

294,54

15,44

0,40

5A3

5A1

5D8

5D7

lesní typ

por. ploch a

b

ph, h slabě štěrk

druh

Bkř, Pkř, Dh

substrát

báze svahů

relief

5 + 20° různá

expoz.

sklon

600-850

nadmoř. výška

BK6 JD3 KL1


velmi hluboká, vlhká, kyprá, dospod ulehlá, mull; světlostní a pasečné stádium Allium ursinum



16

pokryvnost +65-70%, převaha bylin: sk.6/5 - Aruncus vulgaris, Polystichum lobatum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Dentaria enneaphyllos, Lamium galeobdolon, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, sk.13/6 - impatiens noli-tangere, sk.5 - Asperula odorata, Actea spicata, Dentaria bulbifera, sk.6 - Geranium robertianum, sk.13/17 - Petasites albus

silně ohroženo erozí;

pokryvnost +40%: sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.5/6 - Lamium galeobdolon, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Polystichum lobatum, sk.5 - Dentaria bulbifera, Asperula odorata, Actea spicata, sk.6 - Urtica dioica, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere b středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, hp, Pkř hřbítky, +5°-10° 450-850 BK5 JD3 KL2 JL (JS) JD 26-30 KMy na hřbetech moder; skelet (Bkř) hřbety různá BK 26-30 pokryvnost 100%, převaha bylin: sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Paris quadrifolia, sk.5/6 - Salvia glutinosa, Mercurialis perennis, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.4 - Brachypodium silvaticum různě hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, hřbety, +5°-45° 450-1000 BK4 KL2 JD3 JL1 JS JD 26-30 RNk hp-h, Pkř SUŤOVÁ JILMOJASANOVÁ mullový moder-moder; svahy BK 26-30 kam, různá JAVOŘINA balv kapradinová pokryvnost různá, převaha kapradin: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.6 - Geranium robertianum, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.6/5 - Polystichum lobatum, Lamium luteum, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.6 - Urtica dioica středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 600-860 BK4 KL2 JD3 JL1 JS ph, Pkř, sutě +15°BK 22-28 RNk kapradinová - hřebenová b moder; štěrk (Bkř) 35° JD 26-30 KMy různá KL 22-26 průměrná pokryvnost 50%: sk.10 - Festuca altissima, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris austriaca, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.5 Asperula odorata, sk.6 - Urtica dioica b hluboká až velmi hluboká, čerstvě 35+40° 450-750 ph, h, Pkř, rokle, BK4 JD3 KL2 JL1 JS SM SM 32-36 KMm ROKLINOVÁ JAVOŘINA vlhká až vlhká, kyprá, mullový moder štěrk Bkř prudké různá JD 30-34 vyššího stupně moder; svahy BK 30-34

světlostní stádiums kapradinami, nebezpečí eroze na větších holosečích dobře se zmlazuje bk, kl;

průměrná pokryvnost 70-80%: sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, sk.5/6 - Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Dentaria enneaphyllos, Lamium galeobdolon, Athyrium filix-femina, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Euphorbia amygdaloides, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.6 - Geranium robertianum, Alliaria officinalis b hluboká, mírně až čerstvě vlhká, kyprá, hp, Pkř hřbety, +5°-35° 500-950 BK5 JD3 KL2 JL (JS) SM 28-34 KMy kapradinová dospodu ulehlá, moder -morový kam (Bkř) svahy různá JD 28-32 moder; BK 26-32

a Rubus idaeus; nebezpečí eroze;

pokryvnost 115%, výrazná dominance: sk.6/13 - Allium ursinum, dále sk.10 - Oxalis acetosella,sk.5 - Dentaria bulbifera, Dentaria glandulosa, Asarum europaeum, Asperula odorata, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Lamium galeobdolon, Mercurialis perennis, Polystichum lobatum, Salvia glutinosa b velmi hluboká, vlhká, kyprá, dospod ph, h, Bkř, báze 5 + 20° 600-900 BK6 JD3 KL1 SM 34-38 KMm měsíčnicová g ulehlá, mull; štěrk Pkř, Dh svahů stinná JD 32-36 KMm světlostní stádium Lunaria rediviva BK 30-36 KMe g KMe pokryvnost 95-100%: sk.5/6 - Lamium galeobdolon, Dentaria enneaphyllos, Athyrium filix-femina, Lunaria rediviva, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Salvia glutinosa, sk.10 Oxalis acetosella, Rubus idaeus, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Actea spicata, sk.13/6 - Impatiens noli-tamgere, sk.5/13 - Sanicula europaea b hluboká, mírně až čerstvě vlhká, kyprá, Pkř, hřbety, +5°-30° 500-950 hp, BK5 JD3 KL2 JL JS SM 30-36 KMy KLENOVÁ BUČINA mull - mullový moder; svahy štěrk, Bkř různá BK 28-36 bažanková s prosvětlením přibývá Senecio fuchsii kam KL 28-36

SM 32-38 KMm JD 32-36 KMe g BK 32-36 KMe

česneková

půdní typ

AVB /bonita /

fytocenosa





5J

5A

pokrač.

5D

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

241,93

1,95%

1208,33

0,39%

5U3

5U1

5L2

5L1

lesní typ půdní typ

SM 28-34 FMm OL 24-28 FMk FMG

AVB /bonita /

hp, štěrk

druh

Al

substrát

úvaly

relief

0-10° různá

expoz.

sklon

600-850

nadmoř. výška



velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá, kyprá, mull; vegetace nebývá příliš pestrá, někdy vylučná dominance jednoho druhu – Carex brizoides, Deschampsia caespitosa



pokryvnost 100%, zpravidla převažují byliny: sk.13 - Aegopodium podagraria, Stellaria nemorum, Festuca gigantea, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.6 - Urtica dioica, sk.14 Chaerophyllum hirsutum, sk.15 - Lycopus europeus, sk.15/14 - Caltha palustris, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.17/13 - Petasites albus, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/6 athyrium filix-femina, sk.13 - Stellaria nemorum, sk.12/14 - Equisetum sylvaticum velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá, 5-15° 400-950 BK4 JD2 JS2 KL2 JL SM SM 32-36 FMm h, hp, Al aluvia potoční kyprá, dospodu mírně ulehlá, mull JD 30-34 FMg štěrk potůčků a různá mullový moder; BK 28-34 FMG říček při prosvětlení stoupá zastoupení FMk

441,00

17

pokryvnost až100%: sk.10 - Oxalis acetosella, sk.17/13 - Petasites albus, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Dentaria bulbifera, sk.5/6 - Lamium galeobdolon, Athyrium filixfemina, Dryopteris flix-mas, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.5/13 - Sanicula europaea, Carex silvatica, sk.12 - Ajuga reptans, sk.13 - Aegopodium podagraria, Stachys silvatica, Stelaria nemorum, sk.11/12 - Lysimachia nemorum, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, sk.15 - Chrysosplenium alternifolium

vysokých bylin - zabuřenění;

Deschampsia caespitosa; aluvia v pohybu

767,33

vegetace nebývá příliš pestrá, někdy vylučná dominance jednoho druhu – Carex brizoides, Deschampsia caespitosa

pokryvnost 100%, zpravidla převažují byliny: sk.13 - Aegopodium podagraria, Stellaria nemorum, Festuca gigantea, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.6 - Urtica dioica, sk.14 Chaerophyllum hirsutum, sk.15 - Lycopus europeus, sk.15/14 - Caltha palustris, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.13/17 - Petasites albus, sk.10 Oxalis acetosella, sk.6 - Urtica dioica, sk.11 - Carex brizoides, sk.17 - Gentiana asclepiadea, sk.4 - Symphytum tuberosum velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá, hp, Bkř, plošiny, 3° 600-850 OLS4 OLL2 JS2 SM1 JD1 OL 20-26 GLm prameništní kyprá, mull; štěrk Pkř prohlubně různá

MONTÁNNÍ (JS) OLŠINA potoční

fytocenosa



pokryvnost 100%, zpravidla převažují byliny: sk.13/17 - Petasites albus, sk.13 - Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Stachys sylvatica, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.6 Urtica dioica, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, Myosotis palustris, sk.15 - Lycopus europeus, sk.15/14 - Caltha palustris, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.15 - Equisetum palustris, sk.5 - Eurychium striatum velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá, 12-20° 400-950 BK4 JD2 JS2 KL2 JL SM úzká hp, Al, JD 28-32 FMf VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA kyprá, mull; různá aluvia u štěrk Pkř, BK 26-32 FMm úžlabní vegetace nebývá příliš pestrá, někdy potůčků Bkř JS 28-32 FMk vylučná dominance jednoho druhu, FMG

31,54

210,39

por. ploch a



5U

5L

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

420,40

0,03%

17,38

0,02%

10,02

0,07%

43,65

0,68%

5G3

5G1

5P1

4,03

13,35

10,02

43,65

7,29

5V9

5O1

376,67

36,44

5V3

5V1

lesní typ


h, ph

druh

Pkř, Bkř

substrát

relief expoz.

sklon


(Petasites albus) a zbahňuje;


18

pokryvnost +80%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Galium scabrum, sk.11/9 - Luzula pilosa, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Luzula nemorosa, Maianthemum bifolium, sk7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.11 - Carex brizoides velmi hluboká, vlhká (střídavě vlhká), plošiny do 10 500-700 JD6 BK2 SM1 OS1 SM 24-28 PGm h, jph Del KYSELÁ JEDLINA ulehlá, surový mor, rašelinný mor; poklesli různá° PGo bez s bikou chlupatou ny štěrk pokryvnost 100%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.11/9 - Luzula pilosa, Polytrichum attenuatum, sk.17/11 - Blechnum spicant, sk.7 - Leucobryum glaucum, sk.16 - Sphagnum girgensohnii, sk.10 - Oxalis acetosella velmi hluboká, kyprá, zbahnělá, do 10° 500-700 JD8 (OLL,OLS)1 SM(BK)1 ph, h, Pkř, žleby, SM 30-36 GLm PODMÁČENÁ JEDLINA B rašelinný mull; štěrk Bkř poklesli různá JD 26-36 GLm přesličková ny pokryvnost + 60%: sk.10 - Oxalis acetosella, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.18/14 - Equisetum silvaticum, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, sk.14/15 - Viola palustris, sk.16 Sphagnum sp., sk.16/11 - Bazzania, sk.17/11 - Blechnum spicant velmi hluboká, kyprá, zbahnělá, do 10° 500-700 JD8 (OLL,OLS)1 SM(BK)1 SM 30-36 GLm ph, h, Pkř, žleby, třtinová B rašelinný mull; JD 26-36 GLm štěrk Bkř poklesli různá ny pokryvnost + 60%: sk.9 - Calamagrostis arundinacea, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.18/14 - Equisetum silvaticum, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, sk.16 Sphagnum sp.

světlostní stádium Vaccinium myrtillus;

pokryvnost 100-110%: sk.13/17 - Petasites albus, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, sk.5/6 - Salvia glutinosa, Lamium galeobdolon, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Cardamine amara, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.6/13 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Circaea lutetiana, Stelaria nemorum, Mnium undulatum, Stachys sylvatica velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, do 10° 690-710 BK4 JD5 (OLL,OLS)1 KL JS SM 26-32 GLm jh Bkř, P úpatí, PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA mull; různá JD 24-30 KMG žleby, části GLg B svahů GLm pokryvnost 100%: sk.17/13 - Petasites albus, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.14 - Carex remota, Cardamine amara, Mnium punctatum, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, sk.15 - Lycopus europaeus, sk15/14 - Caltha palustris, sk.16 - Sphagnum girgensohnii, sk.10/9 - Thuidum tamariscum velmi hluboká, kyprá, dospod ulehlá, plošiny, do 10° 350-450 JD7 BK2 SM(OS)1 ph, jh Pkř, SM 26-32 KMg SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA čerstvě vlhká až vlhká (střídavě vlhká), slabě Bkř, Dh deluvia stinná JD 26-32 PGm šťavelová moder; štěrk BK 26-30

SM 32-38 KMg JD 30-36 GLm GLg

AVB /bonita /


velmi hluboká, kyprá, dospodu ulehlá, do 5° 450-850 BK5 JD4 KL1 JS úpatí, vlhká až zbahnělá, mull; různá žleby, pod sm se jen málo mění; části svahů pokryvnost 100-120%: sk.6/13 - Impatins noli-tangere, sk.5/6 - Lamium galeobdolon, Salvia glutinosa, sk.13/17 - Petasites albus, sk.10 - Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.15 - Equisetum palustre, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, Lycopus europaeus velmi hluboká, kyprá, dospodu ulehlá, 450-900 BK5 JD4 KL1 JS poklesli 3-20° h, hp, Pkř, SM 32-38 KMg devětsilová vlhká až mokrá, mull; různá Bkř ny ph, JD 30-36 GLm s prosvětlením silně zabuřeňuje svahů štěrk GLg

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA netýkavková

fytocenosa





5G

5P

5O

5V

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

lesní typ

por. ploch a

fytocenosa


AVB /bonita / půdní typ

PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy druh

substrát

relief expoz.

sklon

Charakteristiky lesních typů nadmoř. výška přirozená druhová skladba

5,49%

3406,81

0,16%

101,75

0,04%

27,67

-%

2,05

6S9

6S1

6N1

6K3

6K1

6Y1

174,31

3232,50

101,75

7,63

20,04

2,05

mělké až hluboká, čerstvě vlhká,

SM 24-28 PZm PZh o KMm ph, p, štěrk

Pkř

svahy

0-25° slunná

900-1100

BK6 JD3-4 SM0-1

hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, surový mor;

SM 24-28 RNm RNz

hp, p kam

Pkř

svahy hřbety

0-30° různá

900-1100

SM4 JD2 BK4 KL

hluboká, mírně vlhká, kyprá, surový mor;

19

pokryvnost 60-80%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, Dryopteris spinulosa, sk.9 - Maianthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, sk.10/17 - Festuca silvatica, Prenathes purpurea, sk.17 - Luzula silvatica, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus

bk, pod sm se objevuje Vaccinium myrtillus;

pokryvnost 70%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, Dryopteris spinulosa, sk.9 - Maianthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, sk.10/17 - Festuca silvatica, Prenathes purpurea, sk.17 - Luzula silvatica, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus o hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, kyprá Pkř, hřbety, +25° 900-1100 BK4 SM3 JD3 hp, SM 26-30 KMm SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA b dospodu ulehlá, moder-mor; Bkř svahy různá ph, BK 24-28 KMm na příkrých svazích světlostní a pasečné stádium kamVaccinium myrtillus, Calamagrostis balv arrundinacea, silně se zmlazuje sm,

bk, pod sm se objevuje Vaccinium myrtillus;

pokryvnost 100%: sk.7/9 - Dicranum scoparium, sk.9 - Avenella flexuosa, Calmagrostis arundinacea, Polytrichum attenuatum, Luzula nemorosa, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, sk.17 - Luzula silvatica o hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, kyprá Pkř, Bkř hřbety, 5-20° 900-1070 BK4 SM3 JD3 hp, SM 26-30 KMm SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA b dospodu ulehlá, moder-mor; svahy různá ph, BK 24-28 KMm šťavelová světlostní a pasečné stádium kamVaccinium myrtillus, Calamagrostis balv arrundinacea, silně se zmlazuje sm,

KAMENITÁ SMRKOVÁ BUČINA s kapradinou osténkatou

pokryvnost +80%: sk.9 - Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Maianthemum bifolium, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9/10 - Luzula flavescens, sk.10 Dryopteris spinulosa, sk.17 - Luzula silvatica hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, surový ph, p Pkř svahy 0-25° 900-1100 BK6 JD3-4 SM0-1 SM 24-28 PZm borůvková mor; štěrk slunná PZh o KMm pokryvnost +90%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.17 - Luzula silvatica

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA metlicová

kyprá, surový moder; kam (Bkř) vrcholy různá KPm se třtinou rákosovitou pokryvnost 100%: sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Luzula nemorosa, sk.7/9 - Dicranum scoparium, Vaccinium myrtillus mělké až středně hluboká, mírně 0-45º 850-1100 SM4 BK4 JD1 BR JR skály, písek Pkř SM 16-24 RMl SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA vlhká, půda v puklinách, surový mor; hřbety, mezi RNm na skalách balv balv RNz pokryvnost 0-20%: většinou bez vegetace, ojediněle ve štěrbinách sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum


6S

6N

6K

6Y

0,29%



6. SMRKOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - montánní /vegetační doba 110-125dní, průměrná teplota 4,0-4,8°C, roční srážky 1300-1450 mm, Langův dešťový faktor 271-362/ 179,20 hp, p Pkř hřbety 0-20º 900-1100 SM4 BK4 JD1 BR JR SM 14-18 KPy 6Z 6Z2 179,20 ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA o

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

831,05

0,08%

49,10

0,53%

329,89

1,34%

6H4

41,03

8,07

125,06

6B9

6H1

5,76

199,07

831,05

6B6

6B1

6F1

lesní typ


b

typ

půdní

hp, ph, štěrk

druh

Pkř, Bkř

substrát

svahy

relief expoz.

sklon


světlostní stádium Rubus idaeus a Senecio fuchsii;



SM 26-30 KMm b BK 24-28 KPm

20

pokryvnost +50%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Galium rotundifolium, Dryopteris spinulosa, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, Blechnum spicant, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.17 - Luzula silvatica

podloží;

pokryvnost 80%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Galium rotundifolium, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.17 - Luzula silvatica, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus velmi hluboká, čerstvě vlhká, až plošiny do 5° 850-1000 BK5 JD4 SM1 SM 26-30 KMg ph, jh Dh oglejená mokrá, ulehlá, moder; PGk oj. náchylné ke slehávání, neúnosné štěrk

podloží;

pokryvnost 90%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, sk.5 - Asperula odorata, sk.6/5 - Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, sk.10/5 Senecio fuchsii, sk.17/13 - Ranunculus aconitifolius, Thalictrum aquilegifolium, sk.17 - Luzula silvatica velmi hluboká, čerstvě vlhká, ulehlá, plošiny do 7° 850-1000 BK6 JD4 (SM) SM 26-30 KMg hp, p Dh, H HLINITÁ SMRKOVÁ BUČINA moder; oj. šťavelová náchylné ke slehávání, neúnosné štěrk

silně se uplatňuje vrcholový fenomén, světlostní stádium Rubus idaeus a Senecio fuchsii;

pokryvnost +60-120%: sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Viola silvatica, sk.5/6 - Mercurialis perennis, Dryopteris filix -mas, Athyrium filixfemina, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Asarum europaeum, Euphorbia emygdaloides, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.17/13 - Ranunculus aconitifolius, Thalictrum aquilegifolium, Aconitum napellus, sk.17 -Luzula sylvatica b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, ph, h, Bkř, P svahy 10-20° 950-1050 BK6 SM2 JD2 KL SM 28-32 KMm na příkrých svazích moder; štěrk různá BK 24-30

pokryvnost 90%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Dryopteris spinulosa, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.5/6 - Athyrium flix-femina, Dryopterix filixmas, Dentaria enneaphyllos, sk.10/5 - Senecio fuchsii, sk.17/13 - Ranunculus aconitifolius, Thalictrum aquilegifolium, sk.17 - Luzula silvatica b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, ph, h, Bkř, P svahy 10-20° 950-1050 BK6 SM2 JD2 KL SM 28-32 KMm javorová moder; štěrk různá BK 24-30

SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA kapradinová s bikou lesní

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, +25°900-1100 BK5 JD3 SM2 KL moder; 30° světlostní stádium s Calamagrostis různá arundinacea (přev-. stinná) pokryvnost proměnlivá: výrazná dominance kapradin: sk.9 - Clamagrostis arundinacea, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, rubus idaeus, sk.10/17 - Festuca altissima, Prenanthes purpurea, sk.5/6 - Athyrium filix-femia, Dryopteris filix-mas, Athyrium alpestre, sk.17 - Gentiana asclepiadea, Luzula silvatica, b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, ph, h, Bkř, P svahy 10-20° 950-1050 BK6 SM2 JD2 KL SM 28-32 KMm BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA moder; štěrk různá BK 24-30 mařinková

fytocenosa





6H

6B

6F

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

179,76

0,03%

15,61

0,38%

233,06

0,07%

46,08

-%

1,69

0,29%

6P1

6O2

6O1

6V3

6V2

6L2

6A3

6A1

lesní typ

15,61

18,98

214,08

14,59

31,49

1,69

175,31

4,45

por. ploch a půdní

b

typ

druh

substrát

relief expoz.

sklon


arundinacea;


21

pokryvnost 60-90%: sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Galium scabrum, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Polytrichum attenuatum, Hieracium silvaticum, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.10/17 - Festuca silvatica, Prenanthes purpurea, sk.17 - Luzula silvatica, sk.17/13 - Petasites albus, sk.5/13 - Carex silvatica velmi hluboká, vlhká až mokrá, ulehlá, 560-950 JD5 SM3 BK2 SM 26-30 PGm ph, h Bkř, Pkř plošiny do 10° SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA řašelinný humus; PGk oj. šťavelová štěrk pokryvnost +100%: sk.10 - Oxalis acetosella, Mnium affine, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, sk.9 - Polytrichum attenuatum, Hieracium silvaticum, Maianthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, sk.11/9 - Luzula pilosa, sk.12/14 - Equisetum silvaticum velmi hluboká, vlhká až mokrá, ulehlá, 560-950 JD5 SM3 BK2 SM 26-30 PGm ph, h Bkř, Pkř plošiny do 10° ostřicová řašelinný humus; PGk oj. štěrk pokryvnost +100%: sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, sk.9 - Polytrichum attenuatum, Calamagrostis arundinacea, sk.17/11 - Calamagrostis vilosa, sk.12/14 - Equisetum silvaticum velmi hluboká, mokrá až zbahnělá, 560-1000 JD5 SM4 BK1 Dh plošiny 0-10° SM 20-24 PGm h, jh KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA ulehlá, rašelinný surový humus; prohlub PGo (jph) třtinová ně dosp odu štěrk pokryvnost +100%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Plagiothecium undulatum, sk.17 - Homogyne alpina, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.9 - Avenella flexuosa, sk.16 - Sphagnum girgensohnii

světlostní stádium s Petasites albus;

pokryvnost +70%: sk.5 - Asperula odorata, Milium effusum, Paris quadrifolia, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.6/5 - Polystichum lobatum, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.12/10 - Veronica montana, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, sk.10/17 - Prenanthes purpurea, Poa chaixii, sk.17 - Gentiana asclepiadea B velmi hluboká, zbahnělá, rašelinný 900-1000 OLS8 SM2 ph, Bkř, Pkř plošiny do 15° OLS 10GLm LUH OLŠE ŠEDÉ humus; štěrk mírné 12 prameništní svahy pokryvnost 100%: sk.14 - Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Myosotis palustris, sk. - Deschampsia caespitosa, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.14/15 - Glyceria fluitans, sk.13 - Festuca gigantea, sk.15 - Caltha palustris, Crepis paludosa, sk.17/13 - Petasites albus hluboká až velmi hluboká, vlhká až 650-1000 JD4 SM3 BK3 KL JS DH prohnu do 15° SM 28-32 GLm ph, VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA mokrá, kyprá dospodu ulehlá, Bkř tá jh, devětsilová rašelinný mull - moder; úpatí, štěrk světlostní stádium s Petasites albus; prame niště pokryvnost 100%: sk.17/13 - Petasites albus, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Mnium affine, sk.5/13 - Caraex silvatica, sk.15 - Crepis paludosa, sk.5/6 Mercurialis perennis, Salvia glutinosa hluboká až velmi hluboká, vlhká až 650-1000 JD4 SM3 BK3 KL JS ph, Bkř, plošiny do 15° SM 28-32 GLm s bikou lesní mokrá, kyprá dospodu ulehlá, různá štěrk Pkř úpatí JD 26-30 GLg rašelinný mull - moder; svah. KMG

SM 26-30 KMm BK 24-28

AVB /bonita /


středně hluboká až hluboká, kyprá, 0-35° 950-1200 BK5 JD3 SM1 KL1 JLH TIS kam. p, ph, Pkř čerstvě vlhká, mull; hřbety, různá štěrk, sutě balv pokryvnost +70%: sk.5 - Asperula odorata, Milium effusum, Paris quadrifolia, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.12/10 - Veronica montana o středně hluboká až hluboká, kyprá, kam, 0-20° 950-1200 BK5 JD3 SM1 KL1 JLH TIS hp, p, Pkř SM 24-28 KMm kapradinová b čerstvě vlhká, mull-moder; hřbety různá štěrk, KPm světlostní stádium Calamagrostis balv.

KLENOVÁ SMRKOVÁ BUČINA bažanková

fytocenosa





6P

6O

6V

6L

6A

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

105,99

0,01%

7,99

0,17%

6R1

6G1

lesní typ

7,99

105,99


SM 26-30 Glg Glm

AVB /bonita /

h málo štěrk

druh

Bkř Pkř

substrát

relief expoz.

sklon


0,43%

265,88

0,1%

59,32

0,05%

31,17

-%

2,70

7S9

7S1

7N2

7K9

7K2

7Y1

30,98

234,90

59,32

0,73

30,44

2,70

středně hluboká až hluboká, kyprá,

SM 20-24 KPm BK 18-22

celý 7.LVS výrazně sukaté kmeny

pokryvnost 100%: sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus idaeus, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10/17 - Prenanthes purpurea, sk.17 - Luzula silvatica, Homogyne l i k 17/11 C l ti ill k9 V i i till A ll fl M i th bif li P l ti h tt t 22

pokryvnost 100%: sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus idaeus, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10/17 - Prenanthes purpurea, sk.17 - Luzula silvatica, Homogyne alpina, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.9 - Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Polytrichum attenuatum b velmi hluboká, kyprá, čerstvě vlhká, hp Pkř prudké 25°+ 1100-1250 SM7 BK2 JD1 KL SM 20-26 KPm SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA moder - surový humus; štěrk svahy různá na příkrých svazích

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA borůvková

hluboká, kyprá, čerstvě vlhká, mor Pkř svahy 5-25° 1100-1250 SM7 BK2 JD1 JR ph, typický; slunná hp světlostní stádium Calamagrostis štěrk, arundinacea; kam pokryvnost proměnlivá, 50-80%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Hieracium silvatica, sk.17/11 Luzula silvatica, sk.17/11 - Calamagrostis vilosa, sk.8 - Polytrichum juniperinum, sk.9/8 - Entodon schreberi o hluboká, štěrk-kam, kyprá, čerstvě Pkř prudké 25°+ 1100-1250 SM7 BK2 JD1 JR ph, SM 20-24 KPm KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA vlhká, mor typický; svahy slunná hp BK 18-22 na příkrých svazích kam pokryvnost +30%: sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Polytrichum attenuatum, Hieracium silvaticum, sk.17 - Luzula silvatica, sk.8 Polytrichum juniperinum, sk.9/8 - Entodon schreberi středně hluboká, kamenitá, balvanitá, Pkř svahy, 10-35° 1100-1250 SM7 BK2 JD1 JR SM 20-24 RNm p, KAMENITÁ BUKOVÁ SMRČINA čerstvě vlhká, mor typický; sutě různá KPy kam, se třtinou rákosovitou balv pokryvnost 100%: sk.9 - calamgrostis arundinacea, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, sk.17 - Luzula silvatica, sk.17/11 - Calamagrostis villosa o velmi hluboká, kyprá, čerstvě vlhká, hp Pkř svahy 5-20° 1100-1250 SM7 BK2 JD1 KL SM 20-26 KPm SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA o-b moder - surový humus; KMm štěrk různá šťavelová

o

silně štěrk

čerstvě vlhká až vlhká, mělový surový 1250 nejvyšš různá humus; ích poloh pokryvnost 100%: sk.17 - Athyrium alpestre, Luzula silvatica, sk.17/11 - Trientalis europaea, sk.17/10 - Poa chaixii, sk.17/13 - Streptopus amplexifolium, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, sk.10 - Dryopteris spinulosa mělká, příměs štěrku a písku mezi Pkř skály 0-90° 1100-1250 SM8 JD1 BK1 BR JR SM 10-16 RNm p, SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA balvany, čerstvě vlhká, mělový surový různá RMm štěrk na skalách mor; balv pokryvnost +20%: ojediněle vegetace sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, sk.17 - Athyrium alpestre, Luzula silvatica, sk.10 - Dryopteris spinulosa

s papratkou alpinskou


7S

7N

7K

7Y

0,19%



velmi hluboká, zbahnělá, kyprá do 5° 560-950 SM5 JD4 BK(OLL,OLS)1 žleby dospodu vazká, rašelinný moder; poklesli ny plošiny pokryvnost 95%: 14 - Equisetum sylvaticum, 16- Sphagnum girgensohnii, 17 - Luzula silvatica, 17/11 - Calamagrostis villosa, 9 - Vaccinium myrtillus, Polytrichum attenuatum, 10 Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, velmi hluboká, mokrá, mazlavá, ulehlá Dh plošiny 0-5° 600-800 SM10 OLS OLL JD jh SM 24-30 OMG SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA rašelinný humus; bez šťavelová štěrk pokryvnost až 100%: sk.17/11 - Calamgrostis villosa, sk.16 - Sphagnum girgensohnii, sk.15 - Calla palustris, Crepis paludosa, Lysimachia vulgaris, sk.16/11 - Bazzania triloba, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.7/9 - vaccinium myrtillus, sk.17 - Veratrum album, ak.10/5 - Senecio fuchsii

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA přesličková

fytocenosa




7. BUKOSMRKOVÝ lesní veg. stupeň - montánní /vegetační doba 90-115dní, průměrná teplota 3,5-4,3°C, roční srážky 1400-1480 mm, Langův dešťový faktor 326-423/ o 118,86 0-20° 1100SM7 BK2 JD BR JR Pkř svahy hp, SM 10-18 KPm 7Z 7Z4 118,86 ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA

6R

6G

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

86,02

-%

1,45

-%

0,34

-%

1,72

0,14%

7T1

7G3

7V2

7F1

lesní typ

1,45

0,34

1,72

86,02

por. ploch a AVB /bonita / typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon

nadmoř. výška

b

hp štěrk

Pkř

prudké svahy

štěrk, kam

středně hluboká - hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, mělový mor,; světlostní stádium Calamagrostis arundinacea, výrazné působení vrcholového fenoménu;

23

pokryvnost 100%: výrazná dominance sk.17/11 - Calamagrostis vilosa, Trientalis europaea, sk.17 - Athyrium alpestre, Luzula silvatica, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, sk.10 Oxalis acetosela, dryopteris spinulosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9/10 - Polytrichum attenuatum

borůvková vrcholová


0,03%

Calamagrostis villosa;

pokryvnost 100%: sk.16 - Sphagnum sp., sk.? - Polytrichum commune, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.17 - Lycopodium selago, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus

SM 20-26 KPm b KMm

hluboké až velmi hluboké, kypré, 1100-1250 SM7 BK2 JD1 KL 25°+ čerstvě vlhké, moder; různá stinná pokryvnost 100%: sk.17 - Athyrium alpestre, Luzula sylvatica, sk.10 - Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Rubus idaeus, sk.10/17 - Prenanthes purpurea, sk.9 - Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Polytrichum attenuatum velmi hluboká, mokrá, vazká, dospodu 900-1250 SM7 BK1 KL1 JD1 Dh svahy, 5-15° SM 24-30 GLo jh+ VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA ulehlá, rašelinný mull - moder; úpatí bez písek (Bkř) devětsilová exp. dosp. štěrk pokryvnost 100%: sk.17/13 - Petasites albus, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.17 - Luzula silvatica, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.12/11 - Equisetum sylvaticum, sk.14 Chaerophyllum hirsutum, Myosotis palustris, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5 - Asperula odorata, sk.5/10 - Senecio fuchsii velmi hluboká, mokrá, dospod ulehlá, 900-1250 SM8 JD2 OLS BR JR OS Dh plošiny 0-3° jh+ PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA SM 18-26 GLo rašelinný mor; bez písek třtinová exp. oj. štěrk pokryvnost 100%: sk.16 - Sphagnum girgensohnii, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.17/9 - Plagiothecium nudum, sk.16/11 - Bazzania triloba, Plytrichum commune t velmi hluboká, mokrá, zbahnělá, 750-1100 SM8 JD1 BR1 JR Dh plošiny 0-3° SM 16-20 GLo hl, j PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ ulehlá, téměř rašelina; bez oj. SMRČINA světlostní stádium Sphagnum, exp. štěrk rašeliníková

SVAHOVÁ BUKOVÁ SMRČINA kapradinová


62 008 ha (porostní půda) přirozená druhová skladba

alpina, sk.17/11 - Calamagrostis villosa, sk.9 - Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Polytrichum attenuatum

fytocenosa




8. SMRKOVÝ lesní veg. stupeň - montánní /vegetační doba +90dní, průměrná teplota 3,5°C, roční srážky +1500mm, Langův dešťový faktor +425/ o 19,88 19,88 JEŘÁBOVÁ SMRČINA vrchol 0-15° 1250+ SM8 JR2 hp, p Pkř SM 8-14 KPm 8Z 8Z2

7T

7G

7V

7F

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

lesní typ

por. ploch a

půdní typ

fytocenosa

AVB /bonita / typ

druh

relief expoz.

sklon

nadmoř. výška

sk.1 - vápnomilné sk. 2 - suché, bohaté sk. 3 - vysýchavé, bohaté sk. 4 - mírně vlhké, bohaté sk. 5 - čerstvé, bohaté sk. 6 - nitrofilní sk. 7 - velmi chudé sk. 8 - suché, chudé sk. 9 - mírně vlhké, chudé sk. 10 - čerstvé, středně bohaté sk. 11 - střídavě vlhké sk. 12 - vlhké, středně bohaté sk. 13 - vlhké, bohaté sk. 14 - mokré, proudící voda sk. 15 - mokré, stagnující voda sk. 16 - rašelinné sk. 17 - subalpinské

24

Pi - permské sedimenty obecně Pkř - křídové pískovce obecně Pkv - kvádrový křídový pískovec Sn - vápnité, slinité pískovce (opuky) Sp - spraše V - vápence Al - aluviální náplavy H - překryvy hlín Bv - břidlice vápnité Št - štěrk Jl - jílovce Jlv - jílovce vápnité Sl - slepence Dh - deluviální hlíny Dš - deluviální štěrky Sh - sprašové hlíny An - antropogenní navážky Bf - břidlice fylitická Dr - droba B - břidlice


62 008 ha (porostní půda) přirozená druhová skladba

substrát

Ekologické skupiny rostlin

p - písčitá hp - hlinitopísčitá ph - písčitohlinitá h - hlinitá jp - jílovitopísčitá pj - písčitojílovitá jh - jílovitohlinitá hj - hlinitojílovitá j - jílovitá kam - kamenitá bal - balvanitá skelet - skeletnatá štěrk - štěrkovitá or - organozemní (rašelinná)

půdní druh

substrát


LMm - luvizem typická g LMm - luvizem typická oglejená LMz - luvizem podzolová LMg - luvizem pseudoglejová f OMm - organozem fibrická (rašelina vrchovištní) mb OM - organozem mezotrofní (rašelina přechodná) FMm - fluvizem typická FMk - fluvizem kambická (hnědá) FMG - fluvizem glejová FMf - fluvizem psefitická FMg - fluvizem pseudoglejová o KPm - kryptopodzol typický oligotrofní b KPm - kryptopodzol typický mezotrofní KPy - kryptopodzol rankerový KPg - kryptopodzol pseudoglejový KPG - kryptopodzol glejový e KPm - kryptopodzol erodovaný PGm - pseudoglej typický PGz - pseudoglej podzolový PGt - pseudoglej stagnoglejový PGk - pseudoglej kambický (hnědý) PGl - pseudoglej luvický PGo- pseudoglej rašelinový GLm - glej typický GLk - glej kambický (hnědý) GLg - glej pseudoglejový B GLm - glej zbahnělý w OM - organozem saprická (slatinná) OMG - organozem glejová GLo - glej rašelinový


půdní



Llm - litozem typická RMm - regozem typická RMf - regozem psefitická RMa - regozem arenická RMl - regozem litická RNk - ranker kambický (hnědý) RNm - ranker typický RNz - ranker podzolový RAm - rendzina typická RAk - rendzina kambická (hnědá) RAs - rendzina suťová p KMm - kambizem typická podzolovaná o KMm - kambizem typická oligotrofní b KMm - kambizem typická mezotrofní g KMm - kambizem typická oglejená o KMa - kambizem arenická oligotrofní KMv - kambizem rendzinová KMe - kambizem eutrická (eutrofní) g KMe - kambizem eutrická oglejená KMl - kambizem luvická KMg - kambizem pseudoglejová KMG - kambizem glejová o KMy - kambizem rankerová oligotrofní b KMy - kambizem rankerová mezotrofní KMd - kambizem dystrická (podzolová) n KMy - kambizem rankerová nasycená PZm - podzol typický PZa - podzol arenický (písčitý) PZh - podzol humusový PZex - podzol extrémní PZk - podzol kambický (hnědý) PZG - podzol glejový s PZm - podzol typický středně výrazný m PZm - podzol typický mělce výrazný h PZm - podzol typický hluboce výrazný PRm - pararendzina typická PRk - pararendzina kambická (hnědá) v PRm - pararendzina typická vyluhovaná PRg - pararendzina pseudoglejová HMl - hnědozem luvická HMg - hnědozem pseudoglejová

VYSVĚTLIVKY :

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

JD 26-34 BK 22-34 KL 22-26

SM 14-18

SM 16-24 Skály, sutě, hřbety; v puklinách písčitá zemina,

SM 10-18

SM 10-16 Skály, sutě, hřbety; v puklinách písčitá zemina,

SUŤOVÁ JILMOJASANOVÁ JAVOŘINA (ROKLINOVÁ JAVOŘINA v.st.) ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA LUH OLŠE ŠEDÉ ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA JEŘÁBOVÁ SMRČINA

5Y 5J

6Z

6Y

7Z

7Y

02

BK 14-18 JD 18-22

SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

5Z

VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICÍ STROMOVÉ VEGETACE

BK 16-20

ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA

4Y

SM 8-14

Nejvyšší vrcholy; hlinitopísčité až písčité, štěrkovité až kamenité; kryptopodzoly typické; středně hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré

balvanité, kamenité; regozemě typické, rankry typické; mělké; čerstvě vlhké;

Plošiny, mírné svahy; písčitohlinité, štěrkovité; gleje zbahnělé; velmi hluboké; mokré až zbahnělé; kypré až mazlavé; Hřbety, vrcholy; hlinitopísčité, štěrkovité; kryptopodzoly typické oligotrofní; středně hluboké až hluboké; čerstvě vlhké až vlhké; kypré;

balvanité, kamenité; regozemě litické, rankry typické až kambické; mělké až hluboké; mírně vlhké;

SM8 JR2

SM8 JD1 BK1 BR JR

SM7 BK2 JD BR JR

OLS8 SM2

SM4 BK4 JD1 BR JR

SM4 BK4 JD1 BR JR

BK4 JD3 KL2 JL1 JS SM

BK7 JD2 BR1

BK7 JD2 BR1

BK6 DB2 JD1 (BO,BR)1

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem - pobočka Frýdek - Místek: Ing. Jaroslav Holuša st., Ing. Otakar Holuša, 2000

8Z

6L

BK 16-22

SKELETOVÁ BUČINA

4Z

OLS 1012

BK 18-20

ZAKRSLÁ BUČINA

Vypuklé části svahů, balvanité části svahů, hřbítky; písčité až štěrkovité, kamenité; rankry typické, regozemě typické, kambizemě dystrické až typické oligotrofní; středně hluboké; suchá až mírně vlhká; kyprá, dospodu ulehlá; Skály, sutě, balvanitá pole, kamenité meze, výsypky; v puklinách písčitá zemina, balvanité, kamenité; litozemě typické, rankry kambické; velmi mělké; vysýchavé; Balvanité sutě, skalnaté hřbety, břehy ostrých zářezů se stržemi a nátržemi, rokliny; hlinité až hlinitopísčité, skeletovité (štěrkovité až balvanité); kambizemě rankrové až typické mezotrofní, rankry kambické; mělké až hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré; Hřbety, vrcholy; hlinitopísčité až písčité, kamenité; kryptopodzoly typické oligotrofní, rankrové; hluboké; čerstvě vlhká; kyprá;

BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH JS DB HB

Balvanité sutě, skalnaté hřbety, břehy ostrých zářezů se stržemi a nátržemi, rokliny; hlinité až hlinitopísčité, skeletovité(balvanité); ramkrové kambizemě až rankry; mělké; mírně až čerstvě vlhké (místy vysýchavé); kypré; Vypuklé části svahů, balvanité části svahů; skeletovité, písčité až hlinitopísčité; litozemě typické, rankry typické až podzolové; mělké až velmi mělké; vysýchavé až mírně vlhké, ulehlé; Skály, sutě, balvanitá pole; v puklinách písčitá zemina; rankry podzolové, regozemě typické; velmi mělké; vysýchavé;

BK 24-32

LIPOVÁ JAVOŘINA (ROKLINOVÁ JAVOŘINA niž.st.)

3J

BK6 DB2 JD1 (BO,BR)1

BK5 DB4 BR1 BO


Výchozy skal, sutě; skeletovité půdy s detritem, místy s hlinitopísčitou až písčitou zeminou; rankry; mělké; vysýchavé;

charakter ekotopu

DB 16-18 BK 18-24

20 ha 0,04%

AVB /bonita /

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

828 ha 1,34%

01

název SLT

+ -BK, JR, BR, KL

SM10 JR

10% - BK, JD, BR, JR

SM8 JD1 BK1 BR JR

10% - BK, JD, BR, JR

SM8 BK2 JD BR JR

70% - BK, OLS, JS, OLL, JD

OLS8 SM2 JD

30% - BK, JD, BR, JR, JV

SM5 BK4 JD1 BR


SM5 BK4 BR1

60% - BK, JV, JD, JL, LP, JS

25

SM2 JD2 BK3 KL2 JLH1; BK4 JD3 KL2 JLH1 JS SM


SM(BO)5 BK3 JD1 BR1


BO5 BK4 BR1

30% - BK, DB, JD, BR

BO7 BK3

30% - BK, DB, JD, BR

BO5 BK4 BR1

90%- BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, TS

BK1-3 JD1 (JV, KL)2 DB1-2 JLH1-2 LP2-1

30%- BK, DB, JD, BR

BO6 BK2 DB1 BR1

min. podíl mel. a zpev. dřev.

cílová druhová skladba


3Y

název cílového SLT hospodářského souboru

plocha por. p.

HS

Příloha č.: 3 Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT Přírodní lesní oblast : PLO 40 – MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

4 ha -%

1515 ha 2,44%

29

35

41

Strže a prudké svahy v zářezech potoků; hlinité až hlinitojílovité; kambizemě eutrické; mírně kyselé; hluboké až velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré až ulehlé;

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA na příkrých svazích

3D9

BK 32-34

BK 26-30 Příkré krátké svahy, žleby; písčitohlinité až hlinité, SM 26-30 štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní; mírně

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA

3F

kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

SM 26-30 BK 24-28

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA na příkrých svazích

3S9

Kamenité, krátké svahy, hřbety; hlinitopísčité až písčité, skeletnaté; kambizemě rankrové oligotrofní; mírně až středně kyselé; středně až hluboké; mírně vlhké až vysýchavé; kypré, dospod ulehlé; Příkré svahy; hlinité, hlinitopísčité až písčité, štěrkovité; kambizemě typické (oligotrofní až mezotrofní); středně až silně kyselé; velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré, dospod ulehlé;

DB 18-22 BK 20-24

KAMENITÁ DUBOVÁ BUČINA

BK (LP) 26-34

Naplaveniny v širších údolích (30-80m široké) a žlebech, mokré prohlubně; písčitohlinité až jílovitohlinité, štěrkovité; gleje typické až zbahnělé, fluvizemě typické až glejové; velmi hluboké; mírně kyselé; mokré až zbahnělé; kypré, dospodu ulehlé; Naplaveniny v širších podhorských a horských údolích, plošiny, prohlubně; hlinitopísčité, štěrkovité; fluvizemě kambické až glejové, gleje typické; velmi hluboké; mírně kyselé; vlhké až mokré; kypré; Části svahů; hlinitojílovité až jílovité, štěrkovité; kambizemě rendzinové až pararendziny kambické; hluboké; čerstvě vhké; ulehlé;

Vypuklé svahy; písčité; podzoly typické; středně hluboké až mělké; mírně vlhké; kypré;

3N

VÁPENCOVÁ BUČINA

OL 20-28 SM 28-34

MONTÁNNÍ (JS) OLŠINA

5L 4W

OL 20-26 JS 24-30

JASANOVÁ OLŠINA

BK 16-22

3L

CHUDÁ BUČINA

Širší náplavové terasy, v dolních a středních částech potočin, koryta potoků zpravidla hlouběji zaříznutá; hlinitopísčité až písčité, místy štěrkovité; fluvizemě, místy glejové, gleje typické; velmi hluboké; mírně kyselé; čerstvě vlhké až mokré; kypré; Žleby, žlíbky s potoky nebo potůčky; hlinité, písčitohlinité až hlinitopísčité, příměs štěrku; fluvizemě typické; různě hluboké; mírně kyselé; čerstvě vlhké až mokré; kypré, dospodu ulehlé;

charakter ekotopu

BK5 LP2 DB1 JV1-2 JD1-0

BK6 DB2 LP1 JD1 JV

BK6 DB2 LP1 JD1 HB

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

BK9 JD1 LP KL JS DB


(OLL, OLS)7 JS3 TPC OS VR

BK6 DB2 JD1 BR1 JR

JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 DB LP

DB5 JS3 JLV1 LP1 HB JV OLL OLS VRB VRK STR


26

30% - BK, JD, LP, HB, JV, JS, JL, DG

BK6 JV2 JS1 JLH1

30% - BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG

SM4 JD1 BK2-3 (JV,KL)1-2 MD1 HB

30% - BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG

BK3 BO3 (JV, KL)1-2 MD1-2 JD1-0 LP DB HB

30% - BK, JD, LP, DB, DG

BK4-7 KL(JV)1-2 DB1-2 MD1 HB JS2-0 JD0-1 BO 70% - BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR BO6 BK2 DB1 LP1

70% - JV, OLL

OLL,OLS6 SM2 JS2 KL TR

70% - JV, OLL

(OLL8 JS2-3 SM 0-1 KL HB TR (3L2 OLL8 JS2 SM)

25% - BK, LP, HB, JD, DB

BO6 BK3 BR1

15% - BK, DB, LP, JL, JV, JD, OLL

DB(SM)4-5 JD2-0 JS2-3 BK1 (JV, KL)1-2 (JLH JLV)

15% - DB, LP, HB, JL, JV, BB

DB4-6 JS2 JV(KL)1 LP1-2 (JLH,JLV)0-1 HB OLL VRB VRK






ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

377 ha 0,60%

23

4M

JS 26-30

JAVOROVÁ JASENINA

3U

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ PODMÁČENÝCH PŮD

DB 24-34 JS 24-34

14 ha 0,03%

AVB /bonita /

POTOČNÍ LUH

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

425 ha 0,68%

19

název SLT

2L


plocha por. p.

HS


296 ha 0,47%

plocha por. p.


AVB

BK 24-30 LP 22-30

LIPOVÁ BUČINA

4A

BK 14-18 JD 18-22

BK 30-36

OBOHACENÁ BUČINA na příkrých svazích

4D9

CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA

BK 28-32 SM 30-34

BOHATÁ BUČINA na příkrých svazích

4B9

5M

SM 28-32 BK 26-30

SVAHOVÁ BUČINA

4F

BK 18-26 BO 18-26 DB 16-24

SM 26-30 BK 24-28

SVĚŽÍ BUČINA na příkrých svazích

4S9

KYSELÁ BUČINA

SM 20-30 BO 20-24 DB 18-22

KAMENITÁ BUČINA

4N

4K

BK 18-26

KYSELÁ BUČINA na příkrých svazích

4K9

BK 26-30

/bonita /

LIPODUBOVÁ BUČINA

název SLT

3A


BK6-7 JD1-2 BR1 (BO,SM)1

BK7 JD2 DB1

BK6 LP2 JV1 JD1 JL

Štěrkovité hřbítky, svahy, úpatí; hlinitopísčité, silně štěrkovité, skeletnaté; kambizemě rankrové až typické mezotrofní; mírně kyselé; středně hluboké až hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré; Vypuklé svahy a slunné hřbety; písčité až hlinitopísčité, štěrkovité; kambizemě typické oligotrofní až dystrické, podzoly typické; silně kyselé; hluboké; mírně vlhké až vysýchavé; kypré, dospodu ulehlé; Vypuklé vysýchavé svahy; písčité až hlinitopísčité, štěrkovité až balvanité; podzoly humusové až extrémní; silně až extrémně kyselé; hluboké až mělké; čerstvě vlhké; ulehlé;

BK6 LP2 JV1 JD1

BK8 JD2 DB LP

BK7 JD2 LP1

BK8 JD2 DB

BK7 JD2 DB1

BK7 JD2 DB1

BK5 LP2 DB1 JV1 JD1


Strže a prudké svahy v zářezech potoků; hlinité až hlinitojílovité; kambizemě typické mezotrofní, eutrické; mírně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré, dospodu ulehlé;

Příkré slunné svahy; hlinitopísčité až písčité, štěrkovité; podzoly typické, kambizemě typické oligotrofní; středně až silně kyselé; středné hluboké; mírně vlhké (vysýchavé); kypré, drobivé; Kamenité svahy, hřbety; hlinitopísčité až písčitohlinité, štěrkovité, skeletnaté (kamenité až balvanité); kambizemě rankrové, rankry podzolové, podzoly typické; silně kyselé; středně až velmi hluboké; čerstvě až mírně vlhké, kypré, dospodu ulehlé; Příkré slunné svahy; hlinitopísčité, písčitohlinité až jílovitohlinité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní a oligotrofní; mírně kyselé; velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré, ospodu ulehlé; Příkré stinné svahy, břehy potočin; hlinité až hlinitopísčité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; hluboké až velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré dospod ulehlé; Prudké svahy; hlinitopísčité až písčitohlinité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; středně hluboké; čerstvě vlhké (vysýchavé); kypré;

Štěrkovité hřbítky, svahy; písčitohlinité, hlinitopísčité až jílovitohlinité, silně skeletnaté; kambizemě rankrové, rankry; mírně kyselé; středně hluboké až velmi hluboké;mírně až čerstvě vlhké; kypré, dospodu ulehlé;

charakter ekotopu

25% - BK, DB, HB, JD, LP, DG

(SM)BO6 BK3 BR MD1

25% - BK, JD, LP, DB, HB, DG

BO7 MD1 BK2 JD DB BR

27

30% - BK, JD, LP, HB, JS, JV, JL, DG

SM4 BK2 MD1 LP2 JD1 JLH KL JS


SM2 BK5 KL1 MD1 JD1

30% - BK, JD, LP, HB, JV, JS, JL, DG

SM5 BK2 MD1 JD1 LP1 (KL, JV) DG


SM5-4 JD2 BK1-2 KL(JV)1 MD1 LP JS


SM5 BK3 MD1-2 LP1-0 DB


BO4 BK4 MD1 KL1 DB HB


BO7 MD1 BK2 JD DB BR


SM0-3 BK2-4 JV2 JLH1 MD1-2 LP1 DB HB





43

pokrač.

41

HS


AVB charakter ekotopu

SM 26-32 BK 26-30 DB 24-30 K 26-30 DB 26-28 BK 28-34 DB 28-32

SM 26-34 Pravidelné, mírné svahy, často vypuklé slunné; BK 22-30 hlinitopísčité až jílovitohlinité, štěrkovité; kambizemě JD 26-30 typické oligotrofní až mezotrofní; středně až silně SM 28-34 BK 26-34

SM 30-34

SM 30-36 JD 28-34 BK 28-34 KL 26-30

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA

SVĚŽÍ BUČINA

BOHATÁ BUČINA

HLINITÁ BUČINA

OBOHACENÁ BUČINA

3H

3D

4S

4B

4H

4D

BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1

BK8 JD2 DB LP

BK8 JD2 DB LP HB


Plošiny, podsvahová deluvia, prohlubně; písčitohlinité, hlinité až jílovitohlinité, kambizemě typické mezotrofní, pseudoglevé až eutrické; středně kyselé; velmi hluboké; kypré dospodu ulehlé; čerstvě vlhké až vlhké; soudržné;

kyselé; hluboké až velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré, drobivé; Pravidelné svahy a hřbety; písčitohlinité, hlinité až jílovitohlinité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; hluboké až velmi hluboké; čerstvě až mírně vlhké; kypré, dospodu ulehlé; Plošiny a mírné svahy; hlinité až jílovitohlinité; kambizemě typické mezotrofní, luvické až pseudoglejové; středně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré dospodu ulehlé, soudržné;

BK6 LP2 DB JV JD

Mírné svahy, podsvahová deluvia, písčitohlinité , hlinité až jílovitohlinité; málo stěrku; kambizemě typické mezotrofní až eutrické oglejené; středně až mírně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré dospodu ulehlé, soudržné

BK8 JD2 DB

BK5-6 DB3 HB1 JD1-0 JS

BK5-7 DB3 HB1 JD (LP,JV,KL)0-1

BK6 DB3 LP1 JD HB

28

25% - BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TR

SM(DB)6-2 BK2-6 MD1 JD1-2 KL1-0 DG

25% - BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, JDO, HB, TR

SM(DB)6 BK2 MD1 JD1 DG


SM4-5 JD0-2 MD1 BK3-2 LP0-1 KL DG JS TR


SM5 BK3 MD1-2 LP0-1 JD1-0 DB


DB6 BK1 JD1 MD1 (JV,KL)1 LP HB


DB6 BK2 JD1 MD1 LP HB


DB6-4 BK2 JD1 MD1 SM 2-0 LP HB BO DG


BO6 BK2-1 JD 1-0 MD1 DB1-2





Plošiny a mírné svahy; hlinité; kambizemě luvické a pseudoglejové, luvizemě typické a pseudoglejové; středně až mírně kyselé; velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré dospodu ulehlé, soudržné;

(mezotrofní až oligotrofní) kambizemě typické; středně až mírně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké, místy vysýchavé; kypré§ Pravidelné, mírné svahy, hřbety; hlinitopísčité, hlinité až jílovitohlinité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní; středně až mírně kyselé; hluboké až velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré, drobivé;

3B

SM 26-30 Mírné krátké svahy; hlinitopísčité, štěrkovité;

/bonita /

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA


7272 ha 11,72%

45

název SLT

3S


plocha por. p.

HS


SM 30-36 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 28-34 na příkrých svazích KLENOVÁ BUČINA SM 28-36 BK 26-36 KL 28-36 JD28-32 SM 32-36 VLHKÁ JD 28-34 JASANOVÁ BK 26-34 JAVOŘINA JS 28-32 KAMENITÁ SM 24-28 SMRKOVÁ BUČINA

5F 5B9

6N

5U

5A

BK5 JD3 KL2 JL JS


SM4 BK4 JD2 KL

Úzké naplaveniny podél potoků (široké do 20 m); hlinité až hlinitopísčité, štěrkovité; fluvizemě typické, psefitické, kambické i glejové; velmi hluboké; středně až silně kyselé; vlhké až mokré; kypré; Kamenité svahy, hřbety; rankry podzolové až typické; hluboké; mírně vlhké; silně kyselé, kypré;

BK7 JD3 KL

Kamenité svahy a hřbítky; hlinitopísčité, silně štěrkovité, kamenité; kambizemě rankrové; středně až silně kyselé; středně hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

kyselé; kypré, dospodu ulehlé; Prudké svahy; hlinitopísčité až písčitohlinité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; hluboké; čerstvě vlhké (vysýchavé); kypré;

kypré, dospodu ulehlé;

BK6 JD4 KL JL

SM 30-38 Prudké svahy, zpravidla stinné; písčitohlinité až JD 28-38 písčité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní; BK 28-36 velmi hluboké; čerstvě vlhké až vlhké; středně

SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

silně kyselé, kypré, dospodu ulehlé;

SM 28-34 Příkré svahy často vypuklé, slunné; písčitohlinité až BK5 JD5 KL SM JD 26-30 písčité; kambizemě typické oligotrofní až mezotrofní; BK 24-30 hluboké; mírně vlhká (vysýchavá); silně kyselé;

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA na příkrých svazích

5N 5S9

BK5 JD4 SM1 KL

SM 26-34 Kamenité svahy, hřbety; rankry podzolové, podzoly JD 24-30 typické až kambické, kambizemě rankrové BK 26-32 oligotrofní; velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké;

hluboké; mírně vlhké až vysýchavé; kypré;

BK6 JD3 SM1

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA na příkrých svazích KAMENITÁ JEDLOVÁ BUČINA

5K9

SM 26-30 Prudké slunné svahy; hlinitopísčité až písčité; BK 26-32 kambizemě typické oligotrofní, podzoly typické;

DB4 JD4 BK2 OS

BK4 JD4 DB1 JV1

BK3 DB3 JD3 JV1


30% - BK, JD, JV, LP, DG

SM6 BK2 JD2 KL

30% - BK, JD, JV, JL, LP

29

SM2-5 JD0-2 BK2-3 KL1 JS2-1 JLH

30% - BK, JD, JV, JS, JL, LP, DG

SM5-4 JD1 BK2 KL1 JLH1


SM7-6 BK2 JD1 KL0-1 JS


SM7 JD1 BK1 KL1 JLH


SM7 BK2 JD1


SM6(BO) BK3 JD1


SM7 BK2 JD1

25% - BK, JD, DB, LP, OS JDO

SM(BK)6 JD2 MD1 BK1 DG

25% - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, JDO, HB

SM4-7 JD2-3 BK1 KL1 DB1-0 DG

25% - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB

DB4 JD2 BK3 (JV, KL)1 JS MD






SM 26-32

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA

4O

16181 ha 26,09%

JD 28-32 BK 28-32

VLHKÁ BUČINA

4V

kyselé; velmi hluboké, vlhké až mokré; kypré až slehlé, soudržné; Prameniště, vlhká úpatí, závěry žlebů, okraje plošin, místa v blízkosti potůčků; jílovitohlinité až hlinitojílovité; gleje typické až kambické, kambizemě glejové; mírně kyselé; velmi hluboké, vlhké až mokré; kypré, dospodu ulehlé, soudržné; Plošiny, úpatí; hlinité až jílovitohlinité; kambizemě glejové až pseudogleje typické; silně kyselé; velmi hluboké; čerstvě (střídavě) vlhké; kypré, dospod ulehlé až zatvrdlé, soudržné;

charakter ekotopu

BK 30-32 Prameniště, vlhká úpatí, závěry žlebů, okraje plošin, DB 30-32 místa v blízkosti potůčků; hlinité až hlinitopísčité; SM 30-34 gleje typické, kambické až pseudoglejové; mírně

51

AVB /bonita /

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

532 ha 0,85%

47

název SLT

3V


plocha por. p.

HS



32533 ha

52,49%

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

AVB

SM 28-32 BK 24-30

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA na příkrých svazích KLENOVÁ SMRKOVÁ BUČINA

6B9

SM 28-34 JD 26-34 BK 24-34 SM 30-38 JD 30-36 BK 26-36 SM 28-34 BK 26-32

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA

5B 5H

SM 24-28

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

6K 5S

SM 26-32 BK 26-30

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

balvanité); kambizemě typické mezotrofní, kryptopodzoly typické; silně kyselé; středně hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré; Vypuklé svahy a slunné hřbety; písčité až hlinitopísčité, štěrkovité až kamenité; kambizemě podzolované až typické oligotrofní, podzoly typické až kambické; silně kyselé; hluboké až velmi hluboké; čerstvě vlhké až vysýchavé; kypré, dospodu ulehlé; Vypuklé svahy a slunné hřbety; písčité až písčitohlinité, štěrkovité; kambizemě typické oligotrofní, podzoly typické až humusové; silně kyselé; hluboké; čerstvě vlhké; kypré; Pravidelné, mírné svahy, často vypuklé slunné; hlinitopísčité až jílovitohlinité, štěrkovité; kambizemě typické oligotrofní až mezotrofní; silně kyselé; velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré, dospod ulehlé; Pravidelné svahy a hřbety; písčitohlinité až hlinitopísčité, štěrkovité, místy kamenité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré, dospodu ojediněle ulehlé; Plošiny a mírné svahy; hlinité až jílovitohlinité; kambizemě typické oglejené, luvizemní až pseudoglejové; středně kyselé; velmi hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré dospodu ulehlé, soudržné;

SM 24-30 Kamenité svahy a hřbítky, sutě; písčité až BK 24-28 hlinitopísčité, skeletnaté (silně štěrkovité až

5K

6A

SM 26-30 BK 24-28

SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA

typické oligotrofní až mezotrofní; hluboké; mírně až čerstvě vlhké; silně kyselé; kypré, dospodu ulehlé; Prudké svahy, zpravidla stinné; hlinitopísčité až písčitohlinité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní, kryptopodzoly typické; velmi hluboké; čerstvě vlhké až vlhké; silně kyselé; kypré; Prudké svahy; písčitohlinité až hlinité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

6F

charakter ekotopu

SM 26-30 Příkré svahy často vypuklé, slunné, hřbety; BK 24-28 písčitohlinité až hlinitopísčité, kamenité; kambizemě

/bonita /

SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA na příkrých svazích

název SLT

6S9


656 ha 1,08%

plocha por. p.

BK6 JD4 (SM)

BK7 JD3 KL (SM)

BK5 JD5 KL SM

BK6 JD3-4 SM0-1

BK6 JD3 SM1


BK6 JD2 SM2 KL

BK5 JD3 SM2 KL

BK4 SM3 JD3


30

25% - BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TR

SM6-7 JD1-2 BK2 JS


SM7-6 BK2 JD1 KL0-1 JS


SM7 BK2 JD1

25% - BK, JD, LP, DG

SM7 BK2 JD1

25% - BK, JD, LP, DG

SM7 BK2 JD1


SM4 JD2 BK2 KL1 JLH1


SM7 JD2 BK1


SM7 JD2 BK1 KL


SM7 JD2 BK1





55

53

pokrač.

51

HS


760 ha 1,22%

plocha por. p.

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

AVB

SM 26-30 BK 24-28

SM 28-32 BK 24-30

SM 26-30 Plošiny, velmi mírné svahy; hlinitopísčité až

SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA

BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA HLINITÁ SMRKOVÁ BUČINA

6B

6H

SM 26-32 JD 26-32 BK 26-30

SM 24-28 Plošiny, poklesliny; hlinité až jílovitopísčitohlinité;

SM 20-24 Plošiny, prohlubně; hlinité až jílovitohlinité, dospodu

KYSELÁ BUKOVÁ JEDLINA VILHKÁ SMRKOVÁ SM 28-32 BUČINA JD 26-30

SM 26-30

SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA

SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA

KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA

5O

5P 6V

6O

6P

BK5 JD4 KL1 JS

BK5-6 JD4 SM0-1

BK6 SM2 JD2 KL

BK4 SM3 JD3

BK6 JD3 KL1


štěrkovité; pseudogleje typické až rašelinové; silně kyselé; velmi hluboké; vlhké až mokré; ulehlé až zatvrdlé;

pseudogleje typické až řašelinové; silně kyselé; velmi hluboké; čerstvě (střídavě) vlhké; ulehlé až zatvrdlé, soudržné; Prameniště vyšších poloh, prohnutá úpatí; písčitohlinité až jílovitohlinité, štěrkovité; gleje typické až pseudoglejové, kambizemě glejové; mírně kyselé; hluboké až velmi hluboké, vlhké až mokré; kypré, dospodu ulehlé; Plošiny; písčitohlinité až hlinité, ojediněle štěrk; pseudogleje typické až kambické; silně kyselé; velmi hluboké; vlhké až mokré; ulehlé až zatvrdlé;

JD5 SM4 BK1

JD5 SM3 BK2

JD4 SM3 BK3 KL JS

JD7 BK2 SM(OS)1

štěrkovité; gleje kambické až pseudoglejové, kambizemě glejové; mírně kyselé; velmi hluboké, vlhké až zbahnělé; kypré, dospodu ulehlé, soudržné; Plošiny, deluvia; písčitohlinité až jílovitohlinité; JD7 BK2 SM(OS)1 pseudogleje typické, kambizemě pseudoglejové; silně kyselé; velmi hluboké; čerstvě (střídavě) vlhké; kypré, dospod ulehlé až zatvrdlé, soudržné;

SM 32-38 Prameniště, vlhká úpatí, závěry žlebů, okraje plošin, JD 30-36 místa v blízkosti potůčků; písčitohlinité až hlinité,

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA

5V

jílovitohlinité; kambizemě pseudoglejové, pseudogleje typické; velmi hluboké, středně až silně kyselé; čerstvě vlhké až mokré; ulehlé;

velmi hluboké; kypré dospodu ulehlé; čerstvě vlhké až vlhké; soudržné; Pravidelné, mírné svahy nejvyšších poloh, hřbety; hlinitopísčité až písčitohlinité, kamenité až balvanité; kambizemě typické oligotrofní až mezotrofní; silně kyselé; hluboké; čerstvě vlhké až vlhké; kypré, dospodu ulehlé; drobivé; Pravidelné svahy a hřbety nejvyšších poloh; písčitohlinité až hlinité, štěrkovité; kambizemě typické mezotrofní; středně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré, dospodu ulehlé;

6S

charakter ekotopu

SM 30-38 Plošiny, podsvahová deluvia, prohlubně; JD 30-36 hlinitopísčité až jílovité, kambizemě typické BK 28-36 mezotrofní a oglejené, eutrofní; středně kyselé;

/bonita /

OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA

název SLT

5D


25% - BK, JD, JDO, BR, OS

SM7 JD3 BK


SM7 JD3 BK

25% - BK, JD, JV, JL, JS, JDO

SM7 JD3 BK


SM6 JD3 BK


SM6 JD3 BK

31

25% - BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO

SM4-5 JD1-2 BK3 KL1 JS


SM7 JD2 BK1 KL


SM7 JD2 BK1


SM7 JD2 BK1


SM7-6 JD1 BK2 KL0-1 JS





57

pokrač.

55

HS


KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

30 ha 0,05%

235 ha 0,39%

73

75

SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA

hlinitopísčité, štěrkovité; kambizemě typické oligotrofní až mezotrofní, kryptopodzoly typické; silně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré; drobivé;

SM 20-26 Pravidelné, mírné svahy nejvyšších poloh, hřbety;

hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

SM 20-24 Svahy; hlinitopísčité až písčitohlinité, štěrkovité, BK 18-22 kamenité; kryptopodzoly typické; silně kyselé;

kambizemě typické mezotrofní, kryptopodzoly typické; hluboké až velmi hluboké; čerstvě vlhké; silně kyselé; kypré;

SM 20-26 Prudké stinné svahy; hlinitopísčité, štěrkovité;

štěrkovité; kambizemě typické oligotrofní až mezotrofní, kryptopodzoly typické; silně kyselé; velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré; drobivé;

SM 20-26 Prudké svahy nejvyšších poloh; hlinitopísčité,

SM7 BK2 JD1 KL

SM7 BK2 JD1 JR

SM7 BK2 JD1 KL

SM7 BK2 JD1 KL

SM7 BK2 JD1 JR

SM 20-24 Kamenité svahy, hřbety, sutě; rankry typické,

kryptopodzoly rankrové; středně hluboké; čerstvě vlhké; silně kyselé, kypré;

SM7 BK2 JD1 JR

SM10 OLS OLL JD

SM5 JD4 (OLL,OLS)1 BK

JD8 (OLL,OLS)1 SM(BK)1

SM 20-24 Prudké svahy, zpravidla slunné; hlinitopísčité až BK 18-22 písčitohlinité, kamenité; kryptopodzoly typické; silně kyselé; hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

pseudoglejové; velmi hluboké, silně kyselé; zbahnělé, kypré dospodu vazké;

středně kyselé; kypré;

kambizemě glejové; mírně kyselé; velmi hluboké, mokré až zbahnělé; kypré dospodu slehlé;

JD5 BK4 (OLL,OLS)1 KL JS

DB3 JD6 OLL1 BK


15% - BK, JD, JV, JR

SM8 BK1 JD1 KL

15% - BK, JD, JR

SM8 JD0-1 BK2-1 JR


SM8 BK2 KL


SM8 BK1 JD1 KL


SM8 BK1-2 JD0-1 KL


SM8 JD0-1 BK2-1 JR

20% - BR, JD

SM10 OLL OLS

20% - BK, JD, JV, OLL, OS

SM7 JD3 OLS BK

20% - BK, JD, JV, OLL, OS

SM7 JD3 OLL BK

32

20% - BK, JD, JV, LP, JDO, HB, DB, OLL. OS

SM4-5 JD1-2 BK3 KL1 JS

20% - BK, JD, JV, LP, JDO, HB, DB, OLL. OS

SM7 JD3 DB0-1





7S

7K

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA

SVAHOVÁ BUKOVÁ SMRČINA

7F

7S9

7N

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA na příkrých svazích KAMENITÁ BUKOVÁ SMRČINA SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA na příkrých svazích

SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SM 24-30 Plošiny; organozemě glejové; jílovitohlinité; velmi hluboké; silně kyselé; mokré, mazlavé; ulehlé; SMRČINA

6R

7K9

SM 26-30 Žleby, poklesliny, plošiny; hlinité; gleje typické až

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA

6G

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

SM 30-36 Poklesliny, žleby; písčitohlinité až hlinité; gleje JD 26-36 typické až zbahnělé; velmi hluboké; zbahnělé;

PODMÁČENÁ JEDLINA

5G

177 ha 0,28%

SM 26-32 Prameniště, vlhká úpatí, závěry žlebů; jílovitohlinité; JD 24-30 gleje typické, zbahnělé až pseudoglejové,

velmi hluboké, mokré až zbahnělé, vazké dospodu ulehlé,

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 24-30 Žleby; písčitohlinité až jílovitohlinité; gleje typické;

charakter ekotopu

5V9

71

AVB /bonita /

PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

148 ha 0,23%

59

název SLT

4G


plocha por. p.

HS


PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

2 ha -%

2 ha -%

77

79

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA

7T

VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA

7G

7V

název SLT

AVB charakter ekotopu SM7 BK1 KL1 JD1


rašelinové; velmi hluboké, silně kyselé; mokré až zbahnělé, dospodu ulehlé;

SM 16-20 Plošiny; jílovité až hlinitojílovité, příměs štěrku; gleje

velmi hluboké, silně kyselé; mokré až zbahnělé, dospodu vazké;

SM8 JD1 BR JR

SM 18-26 Plošiny; jílovitohlinité, příměs písku; gleje rašelinové; SM8 JD2 OLS BR JR OS

jílovitohlinité, dospodu štěrkovité; gleje rašelinový; mírně kyselé; velmi hluboké, mokré; vazké, dospodu ulehlé;

SM 24-30 Prameniště vyšších poloh, prohnutá úpatí;

/bonita /

5% - JD, JR

SM9 JD1 BR

5% - JD, JR

SM8 JD2

10% - BK, JD, JV, JR, BR

SM8 BK1 JD1

33





OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

plocha por. p.

HS



Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT


Příloha č.: 3

34

Příloha č.: 4 PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy Růstové poměry dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS Vysvětlivky: poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD JDE

2 2e

5 6

BO BOE

3 3e

7

MD

4

8

KOS

4k

9

JX

4x

10

DB

5

Tvorba porostních typů (pt) dřevina poř. Porostní typ ozn. kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 7 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

V

dřevina ozn. DBS DBC DBX OR ORC BK JV KL TR JS JSU AK OL OLS OLZ OS TP TPC TPX TPS VR HB BB BR BRP JR BRK MK STR HR JB LTX JIV LMX KR JVJ JVX JSA PL KS KJ PJ

kód 41 43 47 70 71 50 52 53 74 57 59 63 83 84 85 86 87 88 89 90 92 51 54 64 65 66 67 68 75 76 77 79 91 97 98 55 56 58 72 93 94 95

Kvantifikace pt: monokultury C…čistý pt se zastoupením >90%; smíšené porosty: D…dominantní pt se zást. 71-90%; M…majoritní pt se zastoupením 51-70%; nesourodé porosty: Z…základní pt se zastoupením 31-50%; P…přimíšený pt se zastoupením 11-30%; Příklady: C1…čistý porost smrkového pt, D6…smíšený porost s dominantním podílem pt buku a vtroušenými dřevinami, M1 Z6 P9x…smíšený porost pt smrkového s pt bukovým a přimíšeným pt ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4….nesourodý porost pt dubového a bukového s přimíšenými pt borovými a modřínem.


35

Příloha č.: 4 PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy Růstové poměry dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS

36


Příloha č.5

Přehled tabulkových příloh k funkcím lesa

1. Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) 2. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních stolních vod 3. Přehled vodárenských toků 4. Přehled velkoplošných chráněných území 5. Přehled zvláště chráněných území 6. Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek 7. Přehled genových základen 8. Přehled zdrojů reprodukčního materiálu 9. Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic 10. Přehled výzkumých ploch 11. Přehled biocenter ÚSES 12. Přehled zpracovatelů ÚSES

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK – MÍSTEK

46

Příloha č.5


47

č.j. 402/235/90 z 6.12.1990


VS Cípková - jímání

17.

Košařiska-povrchový zdroj č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 Čenčalka č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 Tyra č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 Tyra č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 Bystřice - povrch. zdroj č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 Radvanov č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 Kostkov (2 zdroje) č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 Rohovec-povr.zdr. č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 Dolní Bečva - údolí Rozpitý (3 ONV Vsetín č.j. OLHZ vod.806/78/233 zdroje)

FM FM FM FM FM FM FM FM VS

48

PHO I

PHO I PHO I PHO I PHO I PHO I PHO I PHO I PHO I PHO I

PHO I PHO I PHO I

PHO I

PHO I

Okú F-M č.j. ŽP/voda/833/91/Fp/235

FM Kotelnice (stanoviště P2a, č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 P2b,P1a, P3a,P3b,P4a,P6) FM Kotelnice-povr.zdroj č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 FM Kotelnice-Žór č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 FM Košařiska-pod.jímání č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 (studny 1, 3, 4, 5, 6, 8, 12, 13, 15a, 20, 21, 24, 25, 26)

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

6. 7.

5.

PHO I PHO I PHO I

VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 z 29.11.1982 č.j.VLHZ/voda/2391/1982 z 30.11.1982 č.j.VLHZ/voda/2391/1982 z 30.11.1982

VEL KARL 9-0,9-1

JABL 8-5 JABL 9-2 JABL 9-4 JABL 8-3 JABL 5-2 JABL 4-5 JABL 4-5 JABL 5-4 VSETIN 1-0

JABL 4-6 JABL 4-6 JABL 8-5, 8-6, 7-6

JABL 4-6, 3-6, 3-5

FRYD 4-8,4-9,5-9, VEL KARL 4-1,50,5-1

FRYD 1-5, 1-6 FRYD 2-2 FRYD 3-7

SMO

16.25

0.77 0.01 0.68 0.58 0.18 1.76 2.12 3.09 0.03

0.16 0.61 0.20

0.07

0.12 278.84

67.54 0.05

Poznámka

Plocha PUPFL (ha)

Stupeň

Poř. okr Název č. 1. FM Vodárenská nádrž Morávka 2. FM Prašivá (Štola I-V) FM Potok - Zimný (pramen 1, 2, 3, A, A1,B1,B4,B6,C,D,E,F) 3. 4. FM Vodárenská nádrž Šance Vyhlášení (Č.j.)

mapa deklarovaných funkcí

PLO 40: Moravskoslezské Beskydy

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

Příloha č.5

FM Vodárenská nádrž Morávka FM Vodárenská nádrž Šance

FM Vodárenská nádrž Šance

FM Vodárenská nádrž Šance

FM Tyra FM Tyra

FM Tyra

FM FM FM FM FM FM FM

6. 7.

8.

9.

10. 11.

12.

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

PHO IIb PHO III

PHO II PHO II PHO III PHO II PHO II PHO II PHO II PHO III PHO II PHO III

Okú F-M č.j. ŽP/voda/833/91/Fp/235 Okú F-M č.j. ŽP/voda/833/91/Fp/235

č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235

49

PHO IIb PHO IIa

PHO II PHO III PHO II PHO III PHO IIa

Stupeň

VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 z 29.11.82 Okú F-M č.j. ŽP/voda/833/91/Fp/235

č.j.VLHZ/voda/2391/1982 z 30.11.1982 č.j.VLHZ/voda/2391/1982 z 30.11.1982 č.j.VLHZ/voda/2391/1982 z 30.11.1982 č.j.VLHZ/voda/2391/1982 z 30.11.1982 VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 z 29.11.82

Vyhlášení (Č.j.)


Košařiska Bystřice Čančalka Radvanov Radvanov Kotelnice Kotelnice

Prašivá Prašivá potok - Zimný potok - Zimný Vodárenská nádrž Morávka

Název

FM FM FM FM FM

okr

Poř. číslo 1. 2. 3. 4. 5.

PLO 40:Moravskoslezské Beskydy

JABL8-5, 8-6, 7-6 JABL 5-2 JABL 9-2 JABL 4-5 JABL 4-5, 3-5 JABL 4-6, 3-6 JABL 4-6

JABL 9-4, 8-4, 8-3

JABL 9-5 JABL 9-4, 8-4, 8-3

VEL KARL 3-1, 4-0, 4-1, 5-2, 5-3, 6-1 VEL KARL 2-2, 3-0, 4-3, 5-2, 5-5, 6-3, 6-5

FRYD 1-7, 1-8, 1-9 VEL KARL 4-0, 4-1, 4-2, 5-1, 5-2, FRYD 4-9, 5-9

FRYD 2-2 FRYD 2-2 FRYD 3-7 FRYD 3-7 FRYD 0-5, 0-7, 0-8, 1-5, 1-6, 1-7, 1-8, 1-9

SMO

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO II)

104.85 0.56 4.02 27.23 2872.73 34.36 191.62

1489.5

26.32 52.74

5986.74

6104.82

5616.86 381.14

8.75 11.03 29.63 38.10 192.98

Plocha PUPFL

Poznámka


Příloha č.5

VS Dolní Bečva - údolí Rozpitý VS Dolní Bečva - údolí Rozpitý VS Hrachovec - Val. Meziříčí

26. 27. 28.

VS VS Prameniště Rožnov p.R VS Prameniště Rožnov p.R ONV Vsetín č.j. OVLHZ-vod.13964/1978-233 ONV Vsetín č.j. OVLHZ-vod.13964/1978-233

50

PHO IIb PHO IIa PHO IIb

PHO IIa PHO IIb PHO IIa

ONV Vsetín č.j. OVLHZ vod.806/78/233 ONV Vsetín č.j. OVLHZ vod.806/78/233 ONV Vsetín č.j.OVLHZ vod.6/326/233/85 ONV Vsetín č.j.OVLHZ vod.6/326/233/85

PHO II PHO III PHO II PHO III PHO II PHO III

Stupeň

č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j.VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 č.j. 402/235/90 z 6.12.1990 č.j. 402/235/90 z 6.12.1990

Vyhlášení (Č.j.)


30. 31.

Hrachovec - Val. Meziříčí

Kostkov (2 zdroje) Kostkov (2 zdroje) Rohovec-povr.zdr. Rohovec-povr.zdr. Cípková - jímání Cípková - jímání

FM FM FM FM VS VS

29.

Název

okr

Poř. číslo 20. 21. 22. 23. 24. 25.

VSETIN 5-0,6-0,7-0 NOVY JICIN 5-9,6-8 6-9,7-8,7-9 VSETIN 2-0 VSETIN 2-0, 2-1

VSETIN 1-0 VSETIN 1-0 VSETIN 7-0 NOVY JICIN 7-9

JABL 4-5 JABL 4-4 JABL 4-4 JABL 5-4 VEL KARL 9-0,9-1 VEL KARL 9-0, VSETIN 0-0

SMO

1242.10 3.83 153.46

4.05 24.94 1.54

14.61 101.00 18.54 197.64 528.83 259.66

Plocha PUPFL

Poznámka

Příloha č.5

52

mapa deklarovaných funkcí Plocha Vyhlášení (Č.j) Stupeň SMO Poznámka PUPFL Rozhodnutím MZ č.j. ČIL-442- prozatimní NOVY JICIN 2-9 244,34 ha 7.11.1994/4450 z 7.1.1994 pásmo


PLO 40: Moravskoslezské Beskydy Poř. okr Název číslo 1. VS Rožnov pod Radhoštěm

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerál. vod stolních

Příloha č.5

FM Povodí vodárenského toku Lomná

2-03-03-008


3.

Poř. okr Název Číslo povodí číslo 1. FM Povodí vodárenského toku Morávka 2-03-01-042 2. FM Povodí vodárenského toku Ostravice 2-03-01-015

PLO 40 : Moravskoslezské Beskydy

Přehled vodárenských toků Poznámka

53

2608.27číslo plochy ve které je situován vodárenský odběr, hráz vodárenské nádrže, nebo převod vody určený k vod. využití

5852.40číslo povodí je podle publikace 12,794.12"Hydrologické poměry ČSSR"

Plocha PUPFL ha

Příloha č.5

CHKO Beskydy

Název Čeladná, Ostravice 1,2, Staré hamry 1,2, Bílá, Malenovice, Krásná, Pražmo, Morávka, Vyšní Lhoty, Komorní Lhotka, Řeka, Oldřichovice, Guty, Tyra, Košařiska, Milíkov, Návsí u Jabl., Bocanovice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Mosta u Jabl., Hostašovice, Hodslavice, Mořkov, Veřovice, Bordovice, Frenštát p.R., Trojanovice, Krhová, Zašová, Zubří, Rožnov p.R., Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva

Výnosem MK ČSR č.j.5373/73 ze dne 5.3.1973

54

Katastr. území

Výměra ha

Plocha PUPFL 65,841.00 54,827.03

mapa deklarovaných funkcí Vyhlášení


Poř. okr číslo 1. FM, NJ, VS


Přehled velkoplošných chráněných území

Příloha č.5

Název

Obidová Travný potok Velký Polom Čerňavina Motyčanka Pod hájenkou Kyčera Bukovec Filipka Rohovec Čantoria Mionší Plenisko Vřesová stráň Ondrášovy díry Mazák Smrk Klíny Mazácký Gruník Poledňana V Podolankách Lišková Salajka Kněhyně - Čertův mlýn Kněhyňská jeskyně Huštýn Tojačka Velký kámen Skalka Noříčí

okr

FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM NJ FM NJ FM FM

Vyhláška PZ ONV F-M ze dne 1.5.1991 Výnos MK č.18.127/55 Vyhl. č.6/99 dne 23.9.99 správa CHKO Besk. Vyhl. č.5/99 dne 17.999 spr. CHKO Beskydy Vyhláška PZ ONV FM ze dne 27.2.1990 Vyhláška ONV FM ze dne 27.2.1990 Vyhl. ONV FM ze dne 20.1.1983 Vyhl. Usnes. 16. plen. zased. ONV FM Vyhláška Okú FM ze dne15.1.1992 Vyhl. ONV FM ze dne 20.1.1983 Výnos MK č.12849/54-HSO/4 dne 10.3.1954 Výnosem MK č.18 985/55 ze dne 4.7.1956 Vyhláška ONV FM ze sen 27.2.1990 Vyhláška PZ ONV FM ze dne 27.4.1990 Výnos MŠK č. 18 986/55 ze dne 4.7.1956 Správa CHKO Beskydy č.1/96 dne 22.2.1996 Výnos Ministerstva kultury č. 18 127/55 Výnos Ministerstva kultury č. 18 127/55 Výnos Ministerstva kultury č. 18 127/55 Výnos Ministerstva kultury č. 18 127/55 Výnos MK 19 329/73 ze dne 29.12.1973 Výnos MK 18 276/55-A/6 ze dne 4.7.1956 Výnos Min. kultury 3500/89 dne 19.1.1989 Vyhláška PZ ONV F-M ze dne 27.2.1990 Vyhl. č. 1/99 dne 3.8.99 spra. CHKO Besk. Výnos Ministerstva kultury č. 18 127/55 Vyhláška č.3/99 dne 3.8.99 Spra. CHKO B. Vyhláška Okú FM ze dne 18.10.1993 Výnos Minist. kultury č. 18 127/55

Vyhlášení PP PR PR PR PR PR PR PP PP NPR NPR PR PR PP NPR PR PR PR PR PR PP NPR NPR PP PR PR PP PR PR

Kateg.

SMO

55

FRYDLANT n.O. 2-9, 2-8 FRYDLANT n.O. 2-7 VELKY POLOM 8-0 JABLUNKOV 8-4 VELKY POLOM 6-0 JABLUNKOV 6-8 JABLUNKOV 2-8 JABLUNKOV 4-4 JABLUNKOV 5-5 JABLUNKOV 4-1 JABLUNKOV 8-8 JABLUNKOV 3-5 VELKY POLOM 6-0 FRYDLANT n. O. 5-6 FRYDLANT n. O. 4-7 FRYDLANT n. O. 6-9 VELKE KARLOVICE 8-1 FRYDLANT n. O. 5-8 FRYDLANT n. O. 4-9 VELKE KARLOVICE 7-1 VELKE KARLOVICE 5-5 VELKE KARLOVICE 5-5 FRYDLANT n. O. 8-9 VELKE KARLOVICE 8-0 NOVY JICIN 5-7 NOVY JICIN 6-7 NOVY JICIN 3-7 FRYDLANT n. O. 8-6 FRYDLANT n. O. 9-8

Přehled zvláště chráněných území


Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.


7.28 2.54 16.26 16.23 60.72 60.72 32.54 32.54 0.23 0.23 6.75 4.23 7.34 1.26 1.11 1.11 29.48 28.44 39.45 39.45 169.70 169.70 16.25 17.13 7.81 1.83 4.50 4.50 61.57 61.57 161.25 161.25 58.11 63.49 47.44 54.83 8.63 9.59 32.06 32.06 2.48 2.41 21.26 21.26 195.02 195.02 1.00 0.90 11.91 11.91 9.86 9.86 3.11 3.21 35.44 35.44 33.73 33.73

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL


Příloha č.5

Název

Kněhyně - Čertův mlýn Kladnatá Grapy Radhošť Kyčmol

okr

VS VS NJ FM

Výnos Ministerstva kultury č. 3 500/89 Vyhláška č.4/99 ze dne 3.8.99 Správy CHKO Beskydy Výnos Minist. kultury 3500/89 ze dne 19.1.1989 Vyhláška PZ ONV Frýdek-Místek ze dne 22.2.1990

Vyhlášení

56

NPR PP NPR PP

Kateg.

Přehled zvláště chráněných území


Poř. číslo 30. 31. 32. 33.


FRYDLANT n. O. 9-9 VELKE KARLOVICE 7-3 NOVY JICIN 1-9 JABLUNKOV 9-9

SMO

195.02 100.47 62.82 62.82 144.93 144.93 0.08 0.05

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL


Příloha č.5

FM FM FM FM VS VS VS

okr

Filiální kostek sv. Antonína na Prašivé Kaplička u pramene Cyrilky Altánek nad pramenem Cyrilky Lovecký zámeček s konírnou Kaple Cyrila a Metoděje Okrsek Pusteven Socha Radegasta

Název 8-727 8-2318 8-2319 N/1-2 8-238 8-295 8-239

Vyhlášení


Poř. číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

PLO 40 : Moravskoslezské Beskydy Kateg.

57

FRYDL. n.O. 3-2 FRYDL. n.O. 7-8 FRYDL. n.O. 7-8 VEL. KARL. 5-3 NOVY JICIN 1-9 NOVY JICIN 0-9 VSETIN 0-0

SMO

Katastr. území

Poznámka


Vyšní Lhoty Čeladná Čeladná Bílá Dolní Bečva Prostřední Bečva Dolní Bečva

Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

Příloha č.5

182-1 horský SM 7. - 8. FRYDLANT nad Ostravici 4-7 LHC Frýdek-Místek 444 A-B 183 BK, KL, JS 5. 183 BK, KL, JS 5. 183 BK, JV, JS 5.

FM GZ Lomná - část Lačnov

FM GZ Lomná - část Mionší

FM GZ Lomná - část Mališové doliny

8.

9.

10.


JABLUNKOV 7-7

JABLUNKOV 8-8

JABLUNKOV 9-8

509

58

LHC Jablunkov 625 - 628

LHC Jablunkov 403, 406, 407

LHC Jablunkov

FRYDLANT nad Ostravici 1-8 LHC Frýdek-Místek 342 C, 349 B-C, 351 A, 352 A-B, 353 A-B, 354 B

FM GZ Lysá hora

5.

7.

181 SM, JD

FM GZ Velké Polčané

5. - 6. FRYDLANT nad Ostravici 1-2 LHC Frýdek-Místek 133 B-C, 143 A-E, 144 B,D-F, 152 B-C, 153 B, 154 A-B, 155 A

6.

180 BK

FM GZ Frýdek Místek - část Ropičník

5.

4.

LHC Frenštát p. R. 219 B, D-F, 220 B-D, 221 C, 223 A-D, 224 A,B, 225 A-C, 226 A,B, 227 A,C, 230 A,B, 234 A-F, 235 A-D, 236 A-F, 237 A-F, 238 A-E, 239 A-C

VS GZ Kněhyně - Čertův mlýn 177-3 SM, BK, KL 6. - 7. FRYDLANT nad Ostravici 8-9 LHC Frenštát p. R. 260 D-F, 261 B FM GZ Frýdek Místek - část 180 BK 5. - 6. FRYDLANT nad Ostravici 4-6 LHC Frýdek-Místek 453 A, Jestřábí 454 B, 455 B, 457 B-C, 458 A-B

5. - 7. NOVY JICIN 1-8, NOVY JICIN 1-9

3.

177-2 BK, KL

NJ GZ Trojanovice

2.

Poř. okr. Název číslo 1. FM GZ Ondřejník


302.00

279.00

59.00

57.00

182.00

210.00

155.00

49.50

746.07

312.28

298.48

60.74

62.71

181.47

216.11

155.47

49.50

798.57

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha č. Dřevina lvs SMO Lokalizace (ha) PUPFL(ha) 177-1 BK 5. FRYDLANT nad Ostravici 8-5 LHC Frenštát p. R. 122 B-C, 239.92 244.95 FRYDLANT ned Ostravici 8-6 123 A-B, 124 A-C, 126 A-B, 127 A-C, 148 D, 149 D

Přehled genových základen

Příloha č.5

161.91

115.50

195-1 horský SM 6. - 8. FRYDLANT nad Ostravici 6-9 LHC Ostravice 526 A, 402 A-B, 403 B-D, 404 A-B, 405 E, 531 A-B

197 BK, KL

FM GZ Klíny

FM GZ Smrk

FM GZ Kněhyně - Černý mlýn 195-2 horský SM 6. - 8. FRYDLANT nad Ostravici 8-9 LHC Ostravice 551 A-D, 548 A-D, 549 A FM GZ Lysá hora 195-3 SM 7. - 8. FRYDLANT nad Ostravici 4-7 LHC Ostravice 119 C, 129 A-B

196-1 BK

FM GZ Rožnovský

FM GZ Hartisov

FM GZ Kobylanka

VS GZ Čertův mlýn

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

VELKE KARLOVICE 5-5

LHC Ostravice 221 B, 222 A-E, 223 A-F, 226 A-D, 227 A,C,D, 228 B-C,

LHC Ostravice 561A,B,562 A-G

304.14

69.36

125.99

LHC Ostravice 302 A-G, 304.14 309 A-D, 310 A-D, 311 A-D, 312 AF, 313 C-F

LHC Ostravice 340 A-C, 747.38 341 A-C, 342 A-E, 343 A-G, 344 A-F, 345 A-E, 346 A-F, 347 A-F, 348 A-E, 358 A, 350 D, 357 D-F, 359 C-E, 360 B-D, 361 B-E, 363 A,C,

5. -6. VELKE KARLOVICE 9-0

59

LHC Rožnov p. R. 430 C-J, 309.00 431 C-F, 432 A,C, 433 A-E, 436 DF, 437 B

5. - 6. FRYDLANT nad Ostravici 4-8 LHC Ostravice 119 B,D, 121 A, 372.93 122 D,E, 128 A-E, 130 C-D, 131 AB, 132 C, 133 D, 134 E, 135 B, 136 F, 1337 A-C, 138 F

5.- 6. VELKE KARLOVICE 3-0, VELKE KARLOVICE 3-1

5. - 6. VELKE KARLOVICE 8-0

5. - 6. VELKE KARLOVICE 6-3

5.


196 SM

194 BK

193 b SM

193 a SM,KL

FM GZ Salajka


375.27

13.

4.-6. VELKY POLOM 7-0

313.21

380.72

317.84

71.05

117.68

145.96

125.47

352.79

760.03

382.62

Výměr Plocha a (ha) PUPFL(ha) 883.36 894.11

185 SM, JD


Lokalizace

FM GZ Mosty - část Polom

SMO

4.-6. JABLUNKOV 3-9, 4-9

lvs

12.

Dřevina

185 SM, JD

č.

Poř. okr. Název číslo 11. FM GZ Mosty - část Gírová

Příloha č.5


60

Příloha č.5

Okú FM č.j. Rĺ-1568/ 1954/96/Go/Se/206.1

Vyhlášení


Poř. okr Název číslo 1. FM Obora Walaski

PLO 40 : Moravskoslezské Beskydy Kateg.

61

12.94

6.68

Plocha PUPFL

mapa deklarovaných funkcí Katastr. území Výměra ha

JABLUNKOV 5-0, 6-0 Vendryně

SMO

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

Příloha č.5

FM FM FM FM FM FM FM VS NJ NJ VS VS FM

okr

MPP Visalaje Loryska Nydek Komorovská Gruň Ostravice Bílá Samčanka Hodslavice Trojanovice Kozlovice Rožnov Malá Ráztoka - výzkumný vodohosp. objekt Červík - výzkumný vodohosp. objekt

Název 231 J 290 1960 J 300 J 280 proven. test.por. 2153 2155 proven. proven.

evid. č.


Poř. číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

PLO 40 : Moravskoslezské Beskydy SMO

62

1942FRYDL n. O. 2-8 1986JABL 9-6 1999JABL 4-4 1986JABL 3-8 1986FRYDL. n.O. 5-6 1985VEL. KARL. 4-4 1988VEL. KARL. 6-0 1999NOVY JICIN 7-8 1999NOVY JICIN 1-9 1985FRYDL. n.O. 8-6 1985NOVY JICIN 5-8 1992FRYDL. n.O 9-9 1952VEL. KARL. 6-2

Založení

Přehled výzkumných ploch

0.99 0.1 0.1 0.1 0.10 0.48 1.47 0.10 0.10 0.64 1.00 209.57 181.52

Výměra ha

Poznámka


Příloha č.5

Blatný potok Bobek Bruzovičky Bukovec Bukovina Čantoryje Čerchlaný Beskyd I. Čerchlaný Beskyd II Černá Česlar Čupel Čupel Dolinky Dyjaska Filípka Godula Grapy Groníček Gura Gutský vršek

Morávka Bílá Bruzovice Bukovec u Jablunkova Morávka Nýdek Dolní Lomná Dolní Lomná Bílá Nýdek Komorní Lhotka Vyšní Lhoty Dolní Lomná Komorní Lhotka Nýdek Komorní Lhotka Staré Hamry I Návsí u Jablunkova Nýdek Řeka

Komorní Lhotka Komorní Lhotka Dolní Lomná Morávka Staré Hamry I Nýdek Bílá, Staré Hamry I



8. FM 9. FM 10. FM 11. FM 12. FM 13. FM 14. FM 15. FM 16. FM 17. FM 18. FM 19. FM 20. FM 21. FM 22. FM 23. FM 24. FM 25. FM 26. FM 27. FM

PLO 40: Moravskoslezské Beskydy Poř. okr Název číslo 1. FM 203001/206 2. FM 203001/207 3. FM Babí vrch 4. FM Babí vrch 5. FM Bačkula 6. FM Beskydek 7. FM Bílý Kříž 204501/90 200301/1829 200501/275 200601/1976 204501/100 205201/87 201201/319 201201/320 200301/49 205201/184 203001/205 208901/80 201201/315 203001/203 205201/183 203001/195 207501/40 202603/172 205201/188 206601/201

ne ano ano ne ne ne ne ne ano ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne

63

schv. UP 203001/206 ne 203001/207 ne 201201/303 ne 204501/92 ne 207501/44 ne 205201/187 ne 200301/1928 ano ne číslo BC

Přehled biocenter ÚSES

L R L R L R L L L L L L L L L L L L L L

L L L L L L R

Význam

JABL 9-5 VELK KARL 3-3 JABLUN 5-1 JABLUN 2-8 FRYDL n O 1-9 JABLUN 4-1 JABLUN 7-9 VELKY POLOM 7-0 VELK KARL 4-2 JABLUN 3-4 FRYDL n O 2-2 FRYDL n O 2-2 JABLUN 7-9 FRYDL n O 1-3 JABLUN 4-4 FRYDL n O 1-1 FRYDL n. O 4-8 JABLUN 3-5 JABLUN 5-0 FRYDL n O 0-2

FRYDL n O 2-2 FRYDL n O 2-1 JABLUN 9-6 JABLUN 9-6 FRYDL n. O 2-9 JABLUN 3-2 VELK KARL 2-0

SMO

5.78 37.56 14.73 22.01 5.14 75.21 4.95 2.77 9.60 2.68 3.34 10.85 3.97 8.39 15.42 4.06 24.56 15.51 9.76 17.89

Plocha PUPFL 4.00 6.26 5.96 7.16 23.01 10.79 118.73

Poznámka

mapa ÚSES

Příloha č.5

Hradová Jatný Javorový Jedlovina Jesení Jestřábí Kalužný Kamenitý Kompařov Kostelky Kotař Kršle Křinovský I. Křinovský II. Křížové cesty Kurajka Labajov Lipí Lísky Lišková Lysá Lysá Malá Kykula Mališové doliny Malý Polom Malý Stožek Malý Stožek Mazácký Grůnik Mazák

Čeladná, Ostravice I Malenovice Krásná pod Lysou horou Guty Nýdek Návsí u Jablunkova Krásná pod Lysou Horou Morávka Dolní Lomná Bystřice Dolní Lomná Morávka Krásná pod Lysou Horou Dolní Lomná Dolní Lomná Morávka Návsí u Jablunkova Mosty u Jablunkova Komorní Lhotka, Morávka Mosty u Jablunkova Bílá Jablunkova Návsí u Jablunkova Dolní Lomná Dolní Lomná Horní Lomná Nýdek Nýdek Staré Hamry 2 Staré Hamry 2



29. FM 30. FM 31. FM 32. FM 33. FM 34. FM 35. FM 36. FM 37. FM 38. FM 39. FM 40. FM 41. FM 42. FM 43. FM 44. FM 45. FM 46. FM 47. FM 48. FM 49. FM 50. FM 51. FM 52. FM 53. FM 54. FM 55. FM 56. FM 57. FM

Poř. okr Název číslo 28. FM Holubčanka 204201/324 203401/138 208212/337 205201/186 202603/174 203401/131 204501/91 201201/304 200701/302 201201/318 204501/83 203401/135 201201/309 201201/317 204501/1830 202603/175 204601/1977 203001/84 204601/84 200301/1927 202601/171 202603/171 201201/307 201201/306 202101/1831 205201/185 205201/210 205502/128 205502/1833

200801/36

číslo BC

64

schv. UP ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne L L L L L L L L L L L L L L R L R L R R L L L L R L L R R

L

Význam

FRYDL n O 5-5 FRYDL a O 3-8 JABLUN 9-3 JABLUN 3-3 JABLUN 6-6 FRYDL n O 4-4 JABL 9-6 JABLUN 8-6 JABLUN 5-3 JABLUN 7-9 FRYDL n O 2-3 FRYDL n O 3-5 JABLUN 7-8 JABLUN 7-9 FRYDL n O 2-9 JABLUN 7-7 JABLUN 4-9 FRYDL n O 1-3 JABLUN 5-8 VELK KARL 5-5 JABLUN 4-5 JABLUN 4-5 JABLUN 7-7 JABLUN 8-7 FRYDL n O 0-9 JABLUN 3-3 JABLUN 3-4 FRYDL n O 5-8 FRYDL n O 4-7

FRYDL n O 6-8,7-8

SMO

6.48 10.19 19.36 8.71 4.22 3.60 7.80 3.43 3.93 4.32 5.43 3.98 4.83 4.58 25.80 7.36 24.81 8.02 32.39 34.12 2.89 8.38 5.66 4.99 29.33 10.95 5.05 56.12 54.94

Plocha PUPFL 13.81

Poznámka

Příloha č.5

Ostrý vrch Panský Písečná

Písek-střed Planá dolina Plenisko Pod Birnačí Pod Kyčerou

79. FM 80. FM 81. FM

82. FM 83. FM 84. FM 85. FM 86. FM

Písek u Jablunkova Tyra Písek u Jablunkova Tyra Krásná pod Lysou Horou

Nýdek Ostravice 2 Jablunkov, Písečná u Jablunkova

Čeladná Horní Lomná Morávka Dolní Lomná Mosty u Jablunkova Mosty u Jablunkova Morávka Čeladná Malenovice Dolní Lomná Čeladná Vendryně Krásná pod Lysou horou Horní Lomná Staré Hamry I Krásná pod Lysou horou Komorní Lhotka Krásná pod Lysou Horou Malenovice Ostravice I, Staré Hamry 2 Košařiska, Tyra



Ostrý

Mečová Mionší Morávka Mostařanka Mosty I. Mosty II. Motyková Na Čeladence Na Lysé hoře Na Rovné Na Trojačce Nad Janíkem Nad Mohelnicí Nebory Nové Dvory Obidová Odnoha Ohrada Ostrá hora Ostravice II

Název

78. FM

Poř. okr číslo 58. FM 59. FM 60. FM 61. FM 62. FM 63. FM 64. FM 65. FM 66. FM 67. FM 68. FM 69. FM 70. FM 71. FM 72. FM 73. FM 74. FM 75. FM 76. FM 77. FM

205901/178 208211/338 205901/88 208211/340 203401/132

205201/189 207502/47 202601/170

203101/229

ne ano ne ano ne

ne ne ano ne

ne ano

65

schv. UP 200801/8 ano 202101/384 ne 204501/127 ne 201201/312 ne 204601/281 ano 204601/280 ano 204501/93 ne 200801/5 ano 204201/326 ne 201201/282 ne 200801/9 ano 208209/346 ano 203401/1836 ne 202101/322 ne 207501/41 ne 203401/139 ne 203001/202 ne 203401/136 ne 204201/327 ne 205501/39 ne číslo BC

L L R L L

L L L

L

L R R L L L L L L L L L R L L L L L L L

Význam

JABLUN 4-7 JABLUN 9-3 JABLUN 3-5 JABLUN 9-5 FRYDL n O 4-4

JABLUN 5-1 VELK KARL 6-1 JABLUN 4-6

JABLUN 8-4

VELK KARL 8-2 JABLUN 8-8 FRYDL n O 0-8 JABLUN 6-8 JABLUN 5-9 JABLUN 5-8 JABL 9-7 VELK KARL 7-2 FRYDL n O 4-7 JABLUN 6-7 VELK KARL 7-2 JABLUN 5-0 FRYDL n O 3-4 JABLUN 9-8 FRYDL n O 3-8 FRYDL n O 3-8 FRYDL n O 1-3 FRYDL n O 3-5 FRYDL n O 5-6 FRYDL n O 6-8

SMO

1.47 14.44 37.82 13.61 3.74

12.14 23.22 1.67

70.13

Plocha PUPFL 6.95 175.44 38.89 4.22 2.40 1.15 3.65 6.20 6.64 8.02 6.67 3.43 17.81 9.44 17.38 8.22 6.51 9.86 23.32 2.03

Poznámka

Příloha č.5

FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM

FM FM FM FM FM FM FM FM FM

98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107.

108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116.

Sagová Salajka Samčanka Samorostlý Satina Slavíč Smolkov I. Smolkov II. Smolkov III.

Při hřebenu Při hřebenu Příkré Příslop Ráztoka Ropice Ropice Ropička Ropičník Řehucí

Pod Kyčerou II Pod Tanečnicou Pod Travným Pod Travným Poledňana Popelářský les potok Velký Prašivá Prašivá Prašivka Prašivý kopec

Název

Košařiska Bílá Ostravice 2 Čeladná Malenovice Horní Lomní Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná

Krásná pod Lysou Horou Malenovice Morávka Morávka Staré Hamry I Dolní Lomná Ostravice 2 Vendryně Vyšní Lhoty Komorní Lhotka Bílá, Staré Hamry I Čeladná Morávka Košařiska Morávka Komorní Lhotka Morávka Řeka Morávka Komorní Lhotka Krásná pod Lysou horou, Staré Hamry I



FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM

okr

Poř. číslo 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97.

203101/228 200301/125 204502/48 200801/7 204201/325 202101/321 201201/310 201201/311 201201/313

200801/6 204501/88 203101/231 204501/86 203001/194 204501/87 206601/208 204501/85 203001/196 203401/42

203401/133 204201/323 204501/96 204501/97 207501/43 201201/308 204502/46 208209/345 208901/76 203001/192 200301/50

číslo BC

ne ano ne ano ne ne ne ne ne

66

schv. UP ne ne ne ne ne ne ne ano ano ne ano ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne L R L L L L L L L

L L L L L L L L L L

L L L L L L L L L L L

Význam

JABLUN 7-5 VELK KARL 5-5 VELK KARL 5-1 VELK KARL 7-2 FRYDL n O 5-6 JABLUN 9-7 JABLUN 7-8 JABLUN 7-8 JABLUN 7-8

VELK KARL 6-1 FRYDL n O 0-5 JABLUN 8-6 FRYDL n O 0-4 FRYDL n O 1-2 FRYDL n O 0-4 FRYDL n O 0-4 FRYDL n O 1-3 FRYDL n O 1-2 FRYDL n O 3-9

FRYDL n O 4-5 FRYDL n O 5-5 FRYDL n O 2-5 FRYDL n O 2-6 FRYDL n O 4-9 JABLUN 6-7 VELK KARL 5-1 JABLUN 5-2 FRYDL n O 3-2 FRYDL n O 2-1 VELK KARL 4-2

SMO

14.85 73.62 11.01 4.04 2.89 10.94 3.46 5.79 9.88

7.45 3.77 6.86 3.19 0.28 3.24 16.46 3.09 3.56 13.62

Plocha PUPFL 8.79 3.28 4.32 4.07 10.13 4.84 14.61 10.23 5.45 4.82 25.46

Poznámka

Příloha č.5

FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM

okr

Smrčina Smrčina Starý Grůň Šindelka Šinkov Travný Travný potok Travný západ U chat U konečné U koupaliště U Mohyly U mostu U skály U statku Úplaz V serpentýně Velká Louka Velká Polaň Velký Lučný Velký Polom Velký Stožek Vlaský Vlaský - chaty Vlaský horní tok Vyděračka Zahrádky Žár

Název Morávka Tyra Milíkov u Jablunkova Řeka Košařiska Krásná pod Lysou horou Morávka Krásná pod Lysou horou Malenovice Morávka Čeladná Krásná pod Lysou Horou Bukovec u Jablunkova Dolní Lomná Bukovec u Jablunkova Dolní Lomná Čeladná Mosty u Jablunkova Ostravice 2 Staré Hamry I Dolní Lomná Nýdek Morávka Morávka Morávka Dolní Lomná Čeladná Čeladná, Ostravice



Poř. číslo 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144.

67

schv. UP 204501/89 ne 208211/339 ano 204401/174 ne 206601/204 ne 203101/230 ne 203401/1835 ne 204501/1834 ne 203401/137 ne 204201/328 ne 204501/99 ne 200801/3 ano 203401/134 ne 200601/180 ne 201201/316 ne 200601/181 ne 201201/314 ne 200801/10 ano 204601/283 ano 207502/45 ne 207501/126 ne 201201/1832 ne 205201/209 ne 204501/98 ne 204501/94 ne 204501/95 ne 201201/305 ne 200801/4 ano 200801/35 ano ne číslo BC L L L L L R R L L L L L L L L L L L L R R L L L L L L L

Význam JABL 9-5 JABLUN 9-4 JABLUN 7-6 FRYDL n O 0-3 JABLUN 8-5 FRYDL n O 3-6 FRYDL n O 2-6 FRYDL n O 3-6 FRYDL n O 5-5, 5-6 FRYDL n O 1-8 FRYDL n O 7-9 FRYDL n O 4-5 JABLUN 3-7 JABLUN 7-9 JABLUN 3-7 JABLUN 7-9 VELK KARL 7-2 JABLUN 6-8 VELK KARL 6-0 VELK KARL 3-1 VELKY POLOM 8-0 JABLUN 3-4 FRYDL n O 2-6 FRYDL n O 2-4 FRYDL n O 2-5 JABLUN 8-7 VELK KARL 8-1 FRYDL n O 6-7

SMO

Plocha PUPFL 7.59 21.86 5.08 5.96 11.47 63.56 80.57 18.98 3.15 0.77 4.25 28.36 0.34 4.49 0.60 7.41 5.38 19.18 11.63 27.41 32.23 15.07 11.27 2.53 0.42 12.02 3.66 7.74

Poznámka

Příloha č.5


Ostrý Papradná Planiska Pod Bahenkou Pod Bernardýnkou Pod Kyčerou Pod Ostrým Pod Suchým úbočím Pod Vlčím vrchem Pohoř Požiska Skalka Soutok Říčky Stanovec Starozuberský Strčka U Skalických U Úvsi Úbočí Kamenárky,Kyčery Úbočí Kamenárky,Kyčery V jámě Za Kučerovou Zimný Zubersko Pod Černou horou Pod horečkami

008001/11 401601/27 401001/6 203301/58 203601/65 000901/20 007801/4 203301/61 007801/1 007801/9 005401/16 203601/66 203301/60 206301/11 007801/7 007801/8 005401/15 008001/3 005901/32 005901/35 005401/17 408301/4 000901/25 008001/14 005901/44 401601/11

Zubří Frenštát p. R., Trojanovice Bordovice Kozlovice, Lhotka u FM Kunčice pod Ondřejníkem Horní Bečva Zašová Kozlovice Zašová Zašová Prostřední Bečva Kunčice pod Ondřejníkem Kozlovice, Lhotka u FM Pstruží Zubří Zašová Prostřední Bečva Zubří Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Prostřední Bečva Veřovice Horní Bečva Zubří Rožnov pod Radhoštěm Frenštát p. R., pokr lo39

NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ VS VS

147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172.

číslo BC

Vendryně 208209/341 Čeladná, Dolní a Prostřední 000601/101 Bečva, Trojanovice


Poř. okr Název číslo 145. FM Žďár 146. FM,NJ, Radhošť-Kněhyně VS

68

ano ano ne ne ne ano ano ne ano ano ano ne ne ne ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ne ano

L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

NOVY JICIN 5-9 NOVY JICIN 2-7 NOVY JICIN 2-6 FRYDL n.O. 8-4 FRYDL n.O. 9-6 VELK. KARL. 8-3 NOVY JICIN 5-9 FRYDL n.O. 9-5 NOVY JICIN 6-8 NOVY JICIN 5-9 VSETIN 1-2 FRYDL n.O. 8-6 FRYDL n.O. 8-5 FRYDL n.O. 8-5 VSETIN 4-0 NOVY JICIN 6-9 VSETIN 0-2 NOVY JICIN 3-8 NOVY JICIN 3-9 NOVY JICIN 2-8 VSETIN 0-1 NOVY JICIN 4-7 VELK. KARL. 8-2 VSETIN 4-1 VSETIN 2-0 NOVY JICIN 1-6

9.37 3.34 5.36 0.78 3.03 15.40 0.71 17.65 7.44 5.75 9.83 62.11 8.74 10.88 1.93 3.40 14.15 4.24 5.31 7.10 20.08 4.81 7.08 0.26 7.79 1.80

schv. Plocha Význam SMO Poznámka UP PUPFL ano L JABLUN 7-4 13.47 ano NR VSETIN 0-0, VELK 3235.43 KARL 9-0 VELK KARL 7-1 FRYDL n O 8-9,9-9

Příloha č.5

Pod Kamenárkou Šorštýn Trojačka Vaničena Velký Javorník Za bahny U Hajdů

Název Zubří Horní Bečva Hodslavice Horní Bečva Veřovice Veřovice Dolní Bečva



Poř. okr číslo 173. VS 174. VS 175. VS 176. VS 177. VS 178. VS 179. VS, NJ 008001/2 000901/33 402201/67 000901/32 408301/23 408301/22 000601/9

číslo BC

69

schv. UP ano ano ne ano ano ano ano L L R L R L L

Význam NOVY JICIN 3-8 VELK. KARL. 8-3 NOVY JICIN 6-7 VELK. KARL. 8-3 NOVY JICIN 3-7 NOVY JICIN 3-6 VSETIN 1-1

SMO

Plocha Poznámk PUPFL a 7.88 10.67 138.73 6.18 51.06 4.35 6.23

Příloha č.5

FM

FM FM

FM FM FM FM VS

VS VS VS

NJ

3

4 5

6 7 8 9 10

11 12 13

14

Hodslavice, Hostašovice, Mořkov, Bordovice, Trojanovice, Veřovice

Kunčice p. Ondřej., Lhotka Malenovice Metylovice Pstruží Dolní Bečva, Horní Bečva, Prostřední Bečva Zašová Zubří Hrachovec, Krhová

Bukovec, Bystřice, Čeladná, Frýdlant n.Ostr., Lubno, Hrádek, Hrčava, Morávka, Písek, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty Dolní Lomná, Mosty u Jabl., Guty, Karpetná, Oldřichovice, Tyra, Vendryně Komorní Lhotka, Řeka Krásná

ing. Janíková r.1994 ing.arch.Šiřina Urbanistické středisko Ostrava, Mgr. A.Dolný ing. arch. Konečná, ing. Mrázek, ing. Šiřina

Mrázek r.1995 Urbanistické středisko Ostrava arch.Zemanová r.1995 Báňská projekce ing. Paciorková r.1993 Šiřina r.1995 Mrázek, Strmiska r.1992 Zeman et al. r.1993 ÚHÚL Frýdek-Místek r.1994

Mrázek r.1993

Stanovský r.1994

Mrázek r.1994

Zpracovatel a rok zpracování ÚSES

l.

l. l. l. l.

l.

l.

I. l.

I.

I. I. I.

I.

I.

Stupeň

70

l.

Přehled zpracovatelů ÚSES


FM

2

Poř. okr. Katastrální území číslo 1 FM Bílá, Jablunkov, Návsí, Písečná, Košařiska, Ostravice

PLO 40: Moravskoslezské Beskydy SMO

Výměra ha

0.12 0.04 0.47

Plocha PUPFL

Poznámka


Příloha č.5

Příloha č. 6 Seznam plánů péče chráněných území v PLO 40 Moravskoslezské Beskydy

PLO40 Moravskoslezské Beskydy Název CHÚ

plán péče- období platnosti

NPR Čantoryja – k.ú. Nýdek NPR Mionší – k.ú. Dolní Lomná, Horní Lomná NPR Mazák – k.ú. Staré Hamry NPR Salajka – k.ú. Bílá NPR Kněhyně –Čertův Mlýn – k.ú. Čeladná, Prostřední Bečva NPR Radhošť – k.ú. Trojanovice PR Skalka – k.ú. Kunčice pod Ondřejníkem PR Bukovec – k.ú. Bukovec PR Plenisko – k.ú. Písek PR Vřesová stráň – k.ú. Mosty u Jablunkova PP Pod hájenkou Kyčera – k.ú.Mosty u Jabl. PP Filipka – k.ú. Návsí u Jablunkova PP Rohovec – k.ú. Návsí u Jablunkova PR Klíny – k.ú. Čeladná PR Mazácký grúnik – k.ú. Staré Hamry PR Noříčí – k.ú. Trojanovice PR Poledňana – k.ú.Staré Hamry PR Smrk – k.ú.Čeladná, Ostravice PR Travný potok - k.ú.Morávka PR Trojačka – k.ú. Hodslavice PR V Podolankách – k.ú. Čeladná PR Čerňavina – k.ú. Tyra, Košařiska PR Velký Polom – k.ú.Dolní Lomná, Horní Lomná PP Kněhyňská jeskyně – k.ú. Čeladná PP Ondrášovy díry – Malenovice, Staré Hamry PP Lišková – k.ú. Bílá PP Kyčmol – k.ú.Horní Lomná PP Motyčanka – k.ú. Mosty u Jablunkova PP Obidová – k.ú. Krásná PR Huštýn – k.ú. Mořkov, Zašová, Trojanovice PP Velký Kámen – k.ú. Veřovice PP Kladnatá-Grapy – k.ú. Horní Bečva CHKO Beskydy

1999 – 2008 1999 - 2008 1995 - 2004 1995 - 2004 1995 - 2004

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem - pobočka Frýdek

1994 - 2003 1994 – 2003 1997 – 2005 1999 - 2008 1996- 2005 1995 –2004 1996 –2005 1999 – 2008 1995 – 2004 1995 – 2004 1994 – 2003 1995 – 2004 1995 – 2004 1994 – 2003 1995 – 2004 1995 – 2004 1999 – 2008 1999 – 2008 1995 – 2004 1995 – 2004 1995 - 2004 1999 – 2008 1999 – 2008 1991 – 2000 1994 – 2003 1994 – 2003 1997 – 2006 1999 – 2009

69

70


PŘÍLOHA Č.: 7

Seznam mapových výstupů OPRL

1. Přehledová mapa PLO (1 : 50 000) 2. Typologické mapy (1 : 10 000) 3. Přehledná mapa lesních vegetačních stupňů (1 : 50 000) 4. Mapa cílového hospodářství (1 : 25 000) 5. Mapa dlouhodobých opatření lesa (1 : 25 000) 6. Mapa funkčního potenciálu (1 : 25 000) 7. Mapa deklarovaných funkcí lesa (1 : 25 000) 8. Dopravní mapa (1 : 20 000) 9. Mapa ÚSES (1 : 25 000)


71

72


PŘÍLOHA Č.: 8

Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL


73

74


Příloha 9 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka Frýdek - Místek

Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) Přírodní lesní oblast (LO) 40 - Moravskoslezské Beskydy

Zpráva k základnímu šetření pro vyhotovení oblastního plánu rozvoje lesů pro LO - 40 - Moravskoslezské Beskydy

Vyhotovil: Ing. Jaroslav Holuša

květen 1998

1. Důvod vyhotovení OPRL. Oblastní plán rozvoje lesů pro lesní oblast (LO) 40 - Moravskoslezské Beskydy bude vyhotoven podle §23 odst. 1- 4 zákona č. 289/95 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Bude metodickým nástrojem státní lesnické politiky s doporučením zásad hospodaření v lesích a bude sloužit jako podklad pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Podrobnosti k vyhotovení stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 19.4.1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při zpracování OPRL se bude vycházet z metodiky pro vyhotovení OPRL, zpracované ÚHÚL Brandýs n.L., která byla schválena OLH MZe ČR. 2. Přírodní lesní oblast č. 40 Moravskoslezské Beskydy - vymezení hranice LO. OPRL bude vyhotoven pro přírodní lesní oblast (LO) č. 40 - Moravskoslezské Beskydy na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n.L. na období 1996-2002. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro LO č. 40 - Moravskoslezské Beskydy vyhotoven v letech 1998-2001. Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č.1 k vyhlášce č.83/1996 Sb. Podrobný popis hranice je přílohou č.1c této předběžné zprávy včetně orientační mapy se zákresem hranice v měřítku 1 : 200 000. V této příloze je i klad lesních map v měřítku 1 : 10000 dle původních LHC. Přírodní lesní oblast LO 40 - Moravskoslezské Beskydy má výměru porostní půdy cca 61 960 ha. Celá se nachází v Severomoravském regionu.

3. Pověření ÚHÚL zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL). Ve smyslu Rozhodnutí o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem ze dne 30.12.1996, č.j. 2671/961000, v souladu s bodem 6) vyhotovování oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následná aktualizace, pověřilo Ministerstvo zemědělství České republiky jako zadavatel zpracování OPRL, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. č.j. 1056/96-5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně přípravy metodiky. Kopie pověření je přílohou č.2 předběžné zprávy. Oblastní plán rozvoje lesů pro LO 40 Moravskoslezské Beskydy zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka Frýdek-Místek, Nádražní 2811. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Jaroslav Holuša - zástupce ředitele pobočky.

3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL. V intencích §1, odst.3 vyhlášky MZe č.83/96 Sb. byl MZe ve Věstníku Ministerstva č.2 ročník 1996 z května 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán a stanoven termín 31.7.1996 do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby

uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu ve Věstníku MZe pouze VÚLHM Jíloviště-Strnady. 4. Kompetence státní správy lesů a ochrany přírody v LO 40. 4.1. Oblastní plán rozvoje lesů zadává a schvaluje Ministerstvo zemědělství ČR, které je ústředním orgánem státní správy lesů. V oblasti je působnost ve státní správě lesů dvou územních odborů MZe ve státní správě lesů se sídlem ve Frýdku - Místku a Olomouci. 4.2. Do lesní oblasti zasahuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích územní působnosti. OKÚ Frýdek - Místek Palackého 115 738 02 Frýdek-Místek

OKÚ Vsetín Horní náměstí 31 755 01 Vsetín

OKÚ Nový Jičín Divadelní 3 741 01 Nový Jičín

MZe rozhoduje v kompetencích dle § 49, odst. 2 a okresní úřady dle § 48, odst. 1 zákona č. 289/95 Sb.. 4.3. Na území národních parků, v chráněných krajinných oblastech a v jejich ochranných pásmech vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (§ 78 odst. 1) není-li podle tohoto zákona příslušná obec (§ 76), nebo Česká inspekce životního prostředí (č. 282/91 Sb.). Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody. Dle zákona 289/95 Sb. vykonává MŽP ČR vrchní státní dozor nad lesním hospodářstvím. Kompetence MŽP ČR je stanovena v § 79, zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblast (CHKO), národní přírodní rezervace, národní přírodní památky. V rámci MŽP ČR vykonává státní správu v lesní oblasti 40. Územní odbor pro ostravskou oblast: Prokešovo náměstí 8 701 00 Ostrava (zahrnuje okresy Frýdek - Místek, Nový Jičín, Vsetín). Správa CHKO Beskydy: Nádražní 36 756 61 Rožnov pod Radhoštěm

4.4. Kompetence schvalování OPRL. Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 5, odst. 4, zákona č. 114/92 Sb.). K této problematice dalo MŽP ČR - odbor ochrany přírody pod č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996 své vyjádření.

Ministerstvo zemědělství ČR schvaluje zpracované LHP pro lesy o výměře 1 000 ha a povoluje jejich změny. Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů, což je Územní odbor MZe ve Frýdku - Místku, 4. května 217, 738 25 Frýdek - Místek. Okresní úřady schvalují LHP pro lesy o výměře do 1 000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov.

5. Přírodní podmínky oblasti.

5.1. Poměry orografické a hydrografické. LO Moravskoslezské Beskydy sousedí na severu s LO 39 - Pobeskydská pahorkatina. Součástí LO 40 je i oddělený masiv Ondřejníku. Východní a jihovýchodní hranicí LO 40 jsou státní hranice s Polskem a Slovenskem. Na jihozápadě hraničí s LO 41 Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky. U Valašského Meziříčí je krátký úsek po hranici nivy Bečvy, zde LO 40 sousedí s LO 34 Hornomoravský úval. Lesní oblast 40 leží mezi přibližně, 49024´ severní zeměpisné šířky a 49041´ severní zeměpisné šířky a mezi 17059´ východní zeměpisné délky a 18051´ východní zeměpisné délky. Celá oblast je tvořena geomorfologickými celky Moravskoslezské Beskydy (IXE-3), Slezské Beskydy (IXE-5) a Jablunkovské mezihoří (IXE-6). Moravskoslezské Beskydy jsou tvořeny třemi geomorfologickými podcelky a to Radhošťská hornatina (IXE-3A), Lysohorská hornatina (IXE-3B) a Klokočovská hornatina (IXE-3C). K LO 40 je přiřazen masiv Ondřejníku, který představuje geomorfologický okrsek Ondřejník a části okrsku Kozlovická kotlina (oba okrsky patří do geomorfologického podcelku Štramberská vrchovina (IXD-1D)). LO Moravskoslezské Beskydy prochází hranice hlavního evropského rozvodí mezi pomořím Baltického moře, jehož území odvodňují řeky Olše, Morávka, Ostravice, Lubina, Jičínka s přítoky a mezi pomořím Černého moře, které odvodňuje Rožnovská Bečva.

5.2. Poměry klimatické. Podle atlasu podnebí Československé republiky z r. 1958 leží celé území LO 40 v chladné oblasti - okrsek C1 - mírně chladný a pouze okrajové partie kol hranice lesní oblasti spadají ještě do oblasti mírně teplé - okrsek B10 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný.

5.3. Poměry geologické a pedologické. Podloží je v převážné části tvořeno godulskými vrstvami, což je drobně, středně až hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci, území při jižní hranici jsou istebňanské vrstvy - hrubě rytmický až divoký flyš s převahou arkózových, křemenných a drobových pískovců a slepenců. V severním podhůří se na menších plochách mohou objevit i pestré vrstvy godulské, ostravický pískovec, vrstvy lhotecké či hradišťské. Všechna uvedená podloží jsou křídového či jurského původu. Klokočovská hornatina a Jablunkovské mezihoří je tvořeno podložím třetihorního stáří z paleogénu, které se skládá hlavně ze soláňských vrstev tj. hrubě rytmický flyš s převahou arkózových a drobových pískovců někdy i vápnitých drobných pískovců, dále z bělověžských vrstev z rudohnědých nevápnitých jílovců, z vrstev podmelinitových, ojediněle i z cienžkovického pískovce. V celé lesní oblasti jsou na flyši vytvořeny zpravidla velmi hluboké zvětraliny a to 4 až i 10 m hluboké. Jsou to převážně kambizemě, písčitohlinité i hlinitopísčité, různě štěrkovité, někdy i kamenité. Někdy při extrémních mikroklimatických poměrech jsou vytvořeny podzoly. Nad 900 m nadmořské výšky jsou všeobecně rozšířeny kryptopodzoly. Hluboké více hlinité zvětraliny jsou pelozemě, půdy periodicky zamokřené jsou pseudogleje. V LO 40 se pseudogleje nevyskytují v souvislých plochách, ale ve velkém množství drobných ploch. Na prameništích jsou zastoupeny gleje. Podél vodotečí v úzkých aluviích potoků až po široká aluvia větších řek se vyskytují fluvizemě. 5.4. Lesní vegetační stupně. Přibližné procentuální zastoupení vegetačních lesních stupňů (při stále probíhajících revizích) je následující:

3 1,9

Vegetační stupně (VLS) v % zastoupení 4 5 6 7 8 8,4 80,8 7,7 1,1 0,1

celkem 100

5.5. Soubory lesních typů v rámci cílových hospodářských souborů, cílová druhová skladba. Soubory les.typů

3U

3L

3H, 4K, M

3-4S, B, H, D

Cílový hospodářský soubor označení

19

29

43

45


%

název

hospodářství lužních stanovišť

DB 4-5, JD 0-2, JS 3-2, BK 1,

hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách

SM 0-2, OL 8-6, JS 2, KL, HB, TŘ

KL 1-2, JL

0,2

0,4

hospodářství 3VLS - B0 6, DB 2, BK 1, MD 1, kyselých stanovišť (+4m) středních poloh 4VLS - SM (BO) 7, BK 2, MD 1, JD hospodářství živných stanovišť středních poloh

Zastoupení

1,1

3VLS - BO (DB) 6, JD 0-1, BK 2-1, MD 1, DB 0-2 4VLS - SM 4-5, JD 1-0, MD 1-2, BK 3-2, KL+, LP 0-1, DB

3-4V, O, P

47

5-6K9, S9, F, N, A

51

5-6K, M

53

5-6S, B, H, D

5-6V, O, P

5-6G

7K9, N, S9, F

55

57

59

71

hospodářství ogleje. stanovišť středních poloh

DB 6, JD 2-3, BK 1, MD 1, KL, DB, (SM)

hospodářství expon. stanovišť vyšších poloh

SM 7(5), JD 1, BK 1-2, KL 1-0,

hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh

SM 7, JD 1, BK 2

hospodářství živných stanovišť vyšších poloh

SM 5-7, JD 2-0, BK 3-2, KL 1-0, JS, JL

hospodářství oglej.stanovišť vyšších poloh

SM 4-7, JD 3-1, BK 3-0, KL 1-0, JS

hospodářství podmáčených stanovišť vyšších poloh

SM 7, JD 3, OL, BK

hospodářství expon.stanovišť horských poloh

SM 8, JD 0-1, BK 2-1, JŘ

JL 0-1

6,7

0,3

27,1

3,2

54,6

1,5

0,3

0,5

Soubory les.typů

Cílový hospodářský soubor označení

7S

7V, P

7G, T, R

75

77

79

3Z, 4Z, 5Y, 2,3,5J, 6Z, L, 7Y, Z

01

8Z, K

02

Zastoupení


%

název

hospodářství živných stanovišť horských poloh

SM 8, JD 1, BK 1, KL

hospodářství oglej.stanovišť horských poloh

SM 8, JD 1, BK

hospodářství podmáčených stanovišť

SM 9, JD 1, BŘ

mimořádně nepříznivá stanoviště

SM 2-5 (BO 5), BK 3-4, JD 0-2,

0,2

-

-

BŘ 1-0, KL 0-2, JL 0-1, JŘ

1,6

vysokohorské lesy SM 10, JŘ, BŘ pod hranicí stromové vegetace

0,1

5.6. Zhodnocení růstových podmínek. Lesní oblast patří k z nejproduktivnějším oblastem České republiky. Smrk zde dosahuje +1 -3 bonitního stupně dle Schwappacha (32-40 AVB). Přispívají k tomu typické kambizemě celé oblasti, vysoké srážky nad 1 000 mm/rok, velmi hluboké půdy, příznivá humifikace.

5.7. Nejrozšířenější lesní typy v LO Moravskoslezské Beskydy. 5S1 Svěží jedlová bučina

šťavelová

17 262 ha

27,7 %

5F1 Svahová jedlová bučina

kapradinová

4 990 ha

8,0 %

5B1 Bohatá jedlová bučina

mařínková

4 293 ha

6,9 %


javorová

4 185 ha

6,8 %

3 323 ha

5,3%, 54,7 %

bohatší

5F2 Svahová jedlová bučina

kapradinová

5S9 Svěží jedlová bučina

svahová

2 631 ha

4,3 %

6S1 Svěží smrková bučina

šťavelová

1 948 ha

3,1 %

5A3 Kyselá bučina

kapradinová

1 872 ha

3,0 %

5H4 Hlinitá jedlová bučina

oglejená

1 790 ha

2,9 %

4B1 Bohatá bučina

mařinková

1 331 ha

2,1%, 70,1 %


s ostruž.chlup.

1 113 ha

1,8 %

4S1 Svěží bučina

šťavelová

913 ha

1,5 %

5K1 Kyselá bučina

metlicová

847 ha

1,4 %


svahová

820 ha

1,3 %

5U1 Vlhká jasanová javořina

úžlabní

767 ha

1,2 %, 77,3 %

5S6 Svěží jedlová bučina

holá

755 ha

1,2 %

4B4 Bohatá bučina

javorová

735 ha

1,2 %

5N1 Kamenitá kys.jedl.bučina

s kapr.ostén.

652 ha

1,0 %

5J9 Roklinová javořina

kapradinová

527 ha

0,9 %

6F1 Svahová smrková bučina

kapradinová

509 ha

0,8 %, 82,4 %

5U3 Vlhká jasanová javořina

potoční

481 ha

0,8 %

5K6 Kyselá jedlová bučina

borůvková

458 ha

0,7 %

5D6 Obohacená jedlová bučina devětsilová

425 ha

0,7 %

4K1 Kyselá bučina

metlicová

408 ha

0,7 %

6S9 Svěží smrková bučina

svahová

375 ha

0,6 %, 85,9 %

V celé oblasti bylo vylišeno cca 140 lesních typů.

6. Porostní poměry v oblasti.

6.1. Zastoupení dřevin (1989 - 1997). Podle dosažitelných podkladů z platných LHP - databáze LO nebyla zatím vyhotovena - je zastoupení dřevin následující : SM 69,6 %, JD 2,1 %, BO 2,3 %, MD 0,8 %, SM ex 0,1 % - jehličnaté celkem 74,9 % DB 1,1 %, BK 17,2 %, HB 1,0 %, JV 1,2 %, JS 0,7 %, BŘ 1,8 %, OL 0,8 %, LP 0,9 %, TP 0,1 %, VR 0,1 %, ost 0,2 % - listnaté celkem 25,1 %

6.2. Cílová druhová skladba. SM 63,4 %, JD 10,5 %, BO 1,3 %, MD 1,1 % - jehličnaté celkem 76,3 % DB 0,6 %, BK 18,7 %, KL 2,7 %, JL 0,7 % JS 0,6 %, LP 0,2 %, OL 0,2 %, JV 0 %, BR 0 % - listnaté celkem 23,7 %

6.3. Zastoupení věkových stupňů.

Věkový stupeň v % 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11 12 13 14 15 16 17 18 19

10,3 9,0 6,0 5,8 5,8 10,7 9,3 8,3 8,7 10,2 7,1 4,3 1,9 1,1 0,6 0,3 0,2 0,1 0,1 6.4. Zásoba na 1 ha v m3b.k.

Jehličnatá ............................................. 240,2 m3 Listnatá ................................................. 54,2 m3 Celkem ................................................. 294,4 m3 6.5. Střední věk . Střední věk je 61,6 roků. Po zpracování současné databáze za lesní oblast 40 jsou k dispozici různá vyhodnocení včetně produkčních možností. 6.6. Přehled hospodářských souborů v lesní oblasti 40 Moravskoslezské Beskydy. (výpis z platných LHP)

Lesy hospodářské HS 195 FR 197 R,O

198 FR 255 FR

411 R

417 FR

431 R

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

DB

vysoký

listnáče

Hospodářství lužních stanovišť Hospodářství lužních stanovišť Hospodářství lužních stanovišť Hospodářství živných stanovišť nižších poloh Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh

Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh


OBMÝTÍ

NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY

holosečný

140/20

7

121

DB6-7,JS3-2, JL1-0,LP0-1,JV

vysoký

holosečný, podrostní

80/20

10

61

TP

vysoký

holosečný

30/10

7

21

DB5-7,JS3-2, JL1-0,LP0-1, JV0-1TR,HB, OL,BB DB6-7,JS3-2, JL1-0,LP0-1,JV

DB

vysoký

holosečný

160/30

7

141

DB6,BK2,JD1, MD1

SM

vysoký

násečný (holosečný)

110/30

7

91

listnáče

vysoký

násečný (podrostní)

100/20

10

81

SM

vysoký

násečný, holosečný

110/30

7

91

SM3-4,BK4-3, MD1,KL01,JL0-1,LP01,JS1-0, HB,BO 1.-SM4,BK3-2, KL1,JL1-0, LP0-1,MD1 2.-BK6-8,MD02,KL2-1,LP2-0, JS,JD,JL,DB SM6,BK2,BO1, MD1,JD

HS 451 R,O, FR 456 FR

457 R,FR

511 FM,R, O,FR, J 516 O,FR, J 531 R,O

551 FM,R, O,FR, J 556 FM,R, O 571 O,FR

811 O,J

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

Hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh

SM

vysoký

BK


OBMÝTÍ

NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY

násečný, podrostní, holosečný

100/30

7

81

vysoký

holosečný (podrostní)

130/30

7

111

listnáče

vysoký

holosečný, násečný, podrostní

80-100/2030

7

61-81

SM

vysoký

násečný, (podrostní)

120/30

7,10

101

BK

vysoký

násečný, podrostní

130-140/30

10

111-121

SM

vysoký

násečný, podrostní (holosečný)

120/30

7

101

SM6,BK2-3, BO1,JD1,MD, BR

SM

vysoký


110/30

7,10

91

SM6-7,BK1-2, JD2-1,KL1-0, MD,JS

BK

vysoký


130-140/30

7,10

111-121

SM

vysoký


100/30

7,10

81

SM

vysoký

násečný, holosečný (podrostní)

150/30

7,10

131

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

OBMÝTÍ

NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY

SM5-6,MD1, BK2,JD1-0, KL0-1,LP,BO, TR,DB,JS SM3,BK6-5, MD1,JD0-1

SM5-6,MD1, BK2-1,JD1-0, KL0-1,LP,BO, TR,DB,JS SM5-7,JD2-1, BK1-3,KL1-0, MD0-1,LP,DB, JL SM3-5,JD0-1, BK4-5,KL1,MD

SM2-5,BK4-7, JD0-1,KL0-1, MD,BO,DB,HB, TR,JS,JL SM6,JD2-3, BK0-1,DB0-1, MD0-1,OL SM8,BK2

Lesy ochranné HS 011 O

Mimořádně nepříznivá stanoviště

SM

vysoký

výběrný

150/50

-

111

016 FR

Mimořádně nepříznivá stanoviště

BK

vasoký

výběrný

150/nepřetr.

-

-


5Y:BK7,JD2, BR1 5Z:BK4,JD3, KL2,JL1,SM,JS BK7,KL2,LP1, JD,MD,JL

Lesy zvláštního určení HS

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

listnáče

vysoký

BK

vysoký

REZERVACE výběrný 180/nepřetr.

JD

vysoký

výběrný

BK

vysoký

BK

SM

187 FR

Hospodářství lužních stanovišť

1506 R

Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství exponovaných stanovišť horských poloh

542 O

8540 FM

8546 O

9701 O


OBMÝTÍ

NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY

90/20

10

71

DB4,JS2,JL2,H B1,LP

10

-

BK5,JD3,SM2, KL0-1,TIS,BR, TR

200/nepřetr.

-

-

1.-BK5,JD4,KL1 2.-SM7,BK2, JD1,KL

výběrný

200/nepřetr.

-

-

BK8,SM1,KL1, JD

vysoký

výběrný

200/nepřetr.

-

-

BK5,JD4,KL1

vysoký

výběrný (podrostní)

180/nepřetr.

-

-

1.-SM7,BK2, JD1,KL, 2.-BK5,JD3, SM2,KL

CHKO holosečný

HS

501 FM

1541 O

8501 FR

3541 O

8546 FR

546 O

811 FM

841 FM

846 FM

8841 FM

8846 FM

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh

SM

vysoký

SM

vysoký

Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh

SM

vysoký

SM

vysoký

holosečný, podrostní

BK

vysoký

holosečný (násečný, podrostní)

Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh

BK

vysoký

SM

vysoký

holosečný podrostní (násečný)

SM

vysoký

BK


OBMÝTÍ

NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY

120/30

10

101

SM10

120/30

7

101

SM8,JD1,BK1

VÝZKUMNÉ OBJEKTY násečný 110/30 (podrostní)

10

91

SM6,BK2,KL2, MD

110/30

7

91

SM5,BK4,KL1, JS

140/30

10

121

SM4,BK3,KL1, MD,JR,BR

GENOVÉ ZÁKLADNY násečný, 160/40 podrostní

10

131

BK7,SM2,KL1

150/30-40

10

121-131

podrostní (násečný)

150/40

10

121

SM8,JD1,BK1, KL,DG

vysoký


150/40

10

121

BK8,KL2

SM

vysoký


150/40

10

121

SM8,JD1,BK1, KL,DG

BK

vysoký


150/40

10

121

BK8,KL2

PHO podrostní (násečný)

násečný, podrostní

1.-SM8,BK2 2.-SM8,JD1, BK1, KL,DG

HS 2446 FR

2506 R

8506 FR

8526 FR

2541 O

1441 FR

2441 FR

8447 J

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

Hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh

BK

vysoký

BK

Hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářství živných stanovišť středních poloh

Hospodářství živných stanovišť středních poloh 8501 Hospodářství FM,O, exponovaných J stanovišť vyšších poloh 8506 Hospodářství O,J exponovaných stanovišť vyšších poloh 9506 Hospodářství J exponovaných stanovišť vyšších poloh


OBMÝTÍ

NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY


160/40

10

-

vysoký


130/40 (sm110/30)

7

101

BK

vysoký


160/40

10

131

BK

vysoký

výběrný

180/nepřetr.

10(20)

-

SM

vysoký

podrostní, násečný

150/50

10

111

10(15)

81

SM6,JD1,BK2, MD,KL,JL,DB, JDO,LP,BO,VJ

120/40

10

91

SM2,BK3,KL1, LP1,MD1,JV1, JS0-1,JD0-1, DB, JL

EXHALAČNÍ LESY holosečný 80/20

7

61

SM5,BK2,LP1, MD2

SM5-7,BK2-3, JD1,KL0-1, MD0-1,JR,BR

SM

REKREAČNÍ A LÁZEŇSKÝ LES 110/40 vysoký násečný, podrostní (výběrný) násečný (podrostní)

1.-BK7,LP1, JV1, DB1,JD 2,-BK6,SM2, KL1,LP,JV1 BK5-6,SM2, JD1-2,KL1-0

5VLS.-SM2, BK7,KL1,JL 6.VLS-BK8, SM1,KL1 1.-SM9,KL1, BK1,JR 2.-SM1,JD, BK9-8, KL1 SM8,BK1-2, JD0-1

SM

vysoký

listnáče

vysoký

SM

vysoký


110-120/30

10

91-101

BK

vysoký


140/30

10

121

SM3, BK5, KL12,JD0-1, MD

BK

vysoký


150/30

10

131

BK8,KL2,JR, BR,KOS

HS

8541 FM, FR,O, J 8542 J

9541 J

8546 FM,J

8561 J

8701 O

8741 O

9721

CÍLOVÉ

SOUČASNÉ

HOSP.

HOSP.

HOSPODÁŘSTVÍ

POROSTY

TVAR

ZPŮSOB

Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh Hospodářství exponovaných stanovišť horských poloh Hospodářství živných stanovišť horských poloh Hospodářství kyselých stanovišť horských poloh

SM

vysoký

JD

vysoký

výběrný

SM

vysoký

BK


NÁVRATNÁ DOBA

POČÁTEK OBNOVY

10

91

160/nepřetr.

-

-

holosečný

90/20

10

71

SM5,BK2,KL2, JR1,MD,SMex, JÍVA

vysoký

holosečný

140/30

10

121

BK5,SM0-3, KL1,MD1,JR, BR

SM

vysoký

násečný (holosečný)

100/30

10

81

SM7,BK2,MD, DB1,JS,LP

SM

vysoký


110/30

10

91

SM7-10,BK2-0, JD1-0,KL1-0

SM

vysoký

násečný, (holosečný, podrostní)

200/50

15

161

SM8,JD0-1, BK2-1,KL,BR, JR

SM

vysoký

holosečný

100/50

17

61

SMex,KOS, OLZ, SM7-10, J3-0

OBMÝTÍ

EXHALAČNÍ LESY holosečný 110/30 (podrostní)

SM6-7,BK2-3, MD0-1,JD0-1, KL0-1,JR,BR dle SPR

Poznámka: Ve sloupci HS je zkratkou uvedena LS, kde se nachází daný HS : FM Frýdek - Místek, FR - Frenštát pod Radhoštěm, J - Jablunkov, O - Ostravice, R Rožnov pod Radhoštěm

6.7. Ochrana lesa.

Imise Kalamitní situace z přelomu roku 1978 - 1979 vyvolala pětileté odumírání smrkových kmenovin především v severním obvodu takzvaných „Předních hor“ v nadmořských výškách nad 700 m n.m.. Od té doby se podobná situace neopakovala.

Přes suchou periodu roku 1992/93 lze dokonce hovořit o uzdravování porostů. Poslední šetření prokazují výrazné snížení rozlohy poškozených porostů a také zvětšení oblastí, kde vliv imisí lze považovat za zanedbatelný. Tato tvrzení dokládají tabulky srovnávající stav poškození porostů a rozlohy pásem ohrožení imisemi z let 1990, 1995, 1997. Šetření družicí LANDSAT, ÚHÚL Brandýs n.L. 1997, šetření imisí - LHP 1990, 1995. Pásma ohrožení (ha)

Stupeň poškození (ha)

ha

Rok D

C

B

A

1990

25 600

33 800

2 570

0

1995

-

-

-

-

1997

38 790

20 930

2 250

0

Změna %

+ 52 %

- 38 %

- 12 %

0

0

2

3

4

39 700 16 190

5 350

688

42

61 970

48 900 11 370

1 340

351

9

61 970

-

-

-

61 970

- 75 %

- 49 %

- 79 %

-

1

-

+ 23 % - 30 %

Pásmo ohrožení B je v současnosti vylišeno pouze ve vrcholových partiích v nadmořských výškách nad 1 000 m n.m.. U masivů Lysé hory, Kněhyně, Smrku, Travného a Javorného u Třince jsou doposud smrkové porosty se znatelně horším zdravotním stavem. Jde především o kmenoviny starší 80 let z výsadeb pocházejících z nižších vegetačních stupňů než bylo pro tyto lokality žádoucí (6.-7.vegetační stupeň). Bučiny v pásmech B se vyskytují především v masivu Radhošť - Tanečnice Kněhyně a zbytky v Javorovém. Prakticky nikde není v současnosti registrován vyšší stupeň poškození na buku než 1. Malolistost a prosýchání souvisí spíše s mrazovými škodami a vysílením po intenzivních fruktifikacích (roky 1987, 1992, 1995). Pásmo ohrožení B na vrcholech Radhoště, Tanečnice, Poledňany, Slavíče je v současnosti bez středních a vyšších stupňů poškození. Prakticky více než 13 let zde nedochází k nutné koncentrované imisní těžbě. Setrvávat na vymezení těchto lokalit v pásmu B je diskutabilní.

Vítr Jako škodlivý činitel se projevuje především v „monzunových“ obdobích. Ve vegetačním období v měsících s vyšší srážkovou činností (březen - duben, přelom srpna - září) se škody projevují především na zamokřených lokalitách (HS 57) V zimním období (listopad, únor) se mokré, těžké sněhové přívaly s větrnými poryvy projevují spíše ve středních a vyšších polohách (HS 51, 55). Realizace intenzivních probírek v mladých SM porostech se po 30 letech promítá na snížení podílu nahodilé těžby z 35 % (do r. 1980) pod hranici 25 % (v 90. letech). Vliv jemnějších způsobů hospodaření (od r. 1992) nelze zatím v tomto směru posoudit. Přepadavé větry nejsou v Beskydech pravidelné a místa jejích působení jsou nahodilá. Převážně škodí větry od severo až jihozápadu. Za zmínku stojí škodící jihovýchodní nárazové proudění v oblasti Gírové - Polomu (Jablunkovsko) a v obvodu hranic se Slovenkem na LHC Ostravice.

Sníh a námraza Poslední výraznější škody přinesly mokré sněhy v letech 1992, 1993 a námrazy r. 1996, 1997. V dlouhodobém sledování lze hovořit o významném vlivu tohoto činitele. V podílu nahodilých těžeb nepřevyšuje 10 %. Nezpůsobuje souvislé polomy. Pomístné snížení zakmenění v tyčovinách bývá do 10 - 15 let věku eliminováno zvýšeným přírůstem. Škody jsou především kvalitativní. Nejvyšší podíl škod tímto činitelem je v polohách 700 - 900 m n.m. a to ve SM porostech II. - III. věkové třídy, poškozených v minulosti ohryzem a loupáním. Nejvyšší objem těchto škod je prokázán za posledních 20 let na LHC Ostravice.

Zvěř Vysoké stavy jelení zvěře jsou v Beskydech intenzivně snižovány již více než 7 let. Tato cílevědomá redukce se projevuje výrazně na snížení ztrát jak při zakládání, tak v pěstění porostů. Ztráty vlivem okusu klesly z vykazovaných cca 28 ha ročně (10 % celkových ztrát) na necelých 15 ha. Nové škody okusem a loupáním se projevují v Beskydech v posledních pěti letech v míře do 10 ha redukované plochy (oproti 22 ha v 80. letech a stovkám ha do r. 1980). Význam má i účinná ochrana tyčovin SM terčováním a obalováním kmenů. S vyšším podílem buku a jedle v současné obnově vyvstává i potřeba zvýšené ochrany proti zvěří do budoucna. Tyto dřeviny jsou převážně oplocovány.

Kůrovci Gradace podkorního hmyzu se projevila především v suchých periodách let 1981 - 1983 a 1992 - 1993. Pouze LHC Jablunkov vykazoval v 70. letech vyšší míru kůrovcových těžeb 14 %, ostatní LHC do 5 %. Trvalá ohniska se vyskytovala v masivech tzv. „Předních hor“ prakticky v celé oblasti (Javorový, Kyčera, Malchor, Smrk, Javorník, Dlouhá). Nárůst kůrovcových těžeb v r. 1992 - 1994 (až 40 % nahodilé těžby) byl důslednou ochranou i následnými příznivějšími roky zastaven. Populace kůrovců byly vráceny do stavu základního, pomístně zvýšeného výskytu. Ochrana je nadále nezbytná i ve vyšších polohách nad 1 000 m n.m. (oblast Lysé hory, Smrku, Kněhyně). Nepotvrdila se teorie o nepůsobení a nešíření kůrovců v těchto nadmořských výškách. Standardní škůdci Ips typographus, Pityogenes chalcographus, příležitostný Ips amitinus, nově se vyskytující Ips duplicatus jsou stálou hrozbou, kterou nelze podceňovat.

Buřeň Buřeň je po přísušcích a nekvalitních výsadbách třetím nejzávažnějším činitelem zapříčiňujícím ztráty při zakládání nových porostů. Dlouhodobě za posledních 20 let je podíl tohoto vlivu v úrovni 20 %.

Nejagresivnější jsou třtiny (Calamagrostis sp.), ostružiník maliník (Rubus idaeus). Zavádění chemických přípravků Roundup a Galant je úspěšné, vedlejší účinky se neprojevují. Zabuřenění ploch určených k obnově je vlivem dlouhodobého prořeďování porostů vysoké, takže i nadále nelze doporučit umělé snižování nákladů určených pro chemickou a mechanickou ochranu kultur.

Václavka a ostatní hniloby Rozbory ze 70. - 80. let prokázaly rozšíření primárních hnilob u smrků na 10 20 % jedinců a znehodnocení objemu do 2 % hmoty hroubí. U sekundárních hnilob výskyt v průměru nepřesahuje 30 % jedinců, a podíl paliva ze šetřené hmoty činí 9 - 15 %. Vzhledem k redukci kmenových stavů vysoké zvěře od 80. let lze tvrdit, že škody loupáním a ohryzem, které byly zdrojem sekundární infekce (Stereum sanguinolentum) ustaly, a jsou v současnosti v celé oblasti nízké. K rozpadu porostů dochází pomístně, předčasně jsou obnovovány pouze malé části po sněhových kalamitách. Listnaté porosty nebyly systematicky šetřeny. Jejich zdravotní stav je dobrý. Sucho Obtížně zalesnitelná jsou suťová pole vyskytující se především v obvodu „Předních hor“. Ztráty na zalesnění přesahovaly v 80. letech na rozsáhlých imisních holinách až 100 %. Průměrné ztráty z prvního zalesnění v oblasti Beskyd činily 36 %. Sucho jako dominantní činitel se podílelo na nezdaru více než 30 %. Jedinými prostředky k obraně proti tomuto fenoménu jsou jemnější způsob hospodaření (podrostní) a praktika výsadeb obalovaným materiálem s následným mulčováním. Na vysychavých suťovitých stanovištích je nutná co nejvčasnější obnova v předjaří s využitím zimní vláhy. Posledním nejvýraznějším suchým periodám r. 1982 - 1983 a r. 1992 - 1993 předcházely vždy velmi mírné zimy s minimální sněhovou pokrývkou.

Zamokření Jeho vliv se projevuje významně pouze v rámci hospodářského souboru 57 ve čtyřech větších lokalitách na výměře cca 1 100 ha (1,8 % výměry LO). Jedná se o plošiny v území Černá (k.ú. Staré Hamry), Bílá, Podolánky (k.ú. Čeladná), a v závěru údolí Horní Lomné. Stará síť povrchového odvodnění je po těžbách narušená. Opravy se prováděly výjimečně. Snížení škod v narůstajících porostech a při zalesnění řeší kromě technické meliorace i pěstební opatření.

Ploskohřbetka (Cephalcia abietis) Zvýšený a zčásti kalamitní výskyt je uváděn v letech 1979 - 1981 v lokalitách Krkovice, Skalka, Javorový v LHC Jablunkov a na LHC Ostravice v Lysé hoře (Zimný), na Malém Smrku a v hřebenovém obvodu hranice s LHC Rožnov p.R. od Čertova Mlýna po Martiňák.

Zvýšený výskyt ploskohřbetky v 90. letech je hlášen pouze na Lysé hoře. Gradace se v současnosti neprojevuje.

Klikoroh (Hylobius abietis) Klikoroh spolu s lalokonoscem černým (Otiorhynchus niger). Zvýšený výskyt těchto škůdců na kulturách smrku se projevil pouze v suchých letech. Výskyt tohoto škůdce je rozptýlený do nadmořské výšky 800 m n.m.. Míra negativního působení v rámci nezdaru nepřesáhla dlouhodobě 2 %. 6.8. Zpřístupnění lesa. Převážná část lesních cest je ve vlastnictví státu. Zpřístupnění odvozními cestami je dobré. Hustota odvozních cest se pohybuje od 20 do 27 m/ha. Mírně převládají cesty třídy 1L s celoročním využitím. V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů přehrad Šance a Morávka převládají asfaltové cesty se zpřísněným provozním režimem. Únosnost zemní pláně cest je dána podložím karpatského flyše. Na únosném skeletovitém podloží „Předních hor“ převládají bezvozovkové cesty. Naopak hlinité a vlhké podloží „Zadních hor“ se bez zpevnění vozovky neobejde. Velmi dobrého zpřístupnění lesa bylo dosažena na Jablunkovsku, kde převládají cesty „kalené“. Při povodních se mnohde zničily staré údolnicové cesty a při absenci příčného či podélného odvodnění i svahové cesty. Běžná údržba většinou chybí. K největšímu poškození cesty dochází při vlečení dřeva z přibližovací cesty na odvozní cestu a dále na skládku. I v lanovkových terénech dochází k vlečení dříví po odvozní cestě na skládku a vzniklá poškození jsou lépe opravena na cestách Jablunkovska. K optimálnímu zpřístupnění chybí 3 až 8 m/ha odvozních cest. 6.9. Posouzení ekologické stability. Součástí OPRL bude též posouzení ekologické stability lesních porostů. Pro účely tohoto šetření se ekologická stabilita chápe jako schopnost současných porostů zachovat prostředí lesa, uchovat vysokou biodiverzitu rostlin a živočichů, a zabezpečovat jejich udržení a „pohyb“ ve změněné krajině. Mimo to působit i jako stabilizující prvek hospodářského lesa. Zatřídění jednotlivých porostních skupin bude vycházet z porovnáví současné skladby a skladby původní, přirozené. Vysokou ekologickou stabilitu má jen NPR Salajka. Bude proto nutno posoudit listnaté porosty anebo jejich směsi a zařadit je do patřičného stupně ekologické stability. 7. Výsledky hospodaření v lesní oblasti. Pro období platných LHP v LO 40 je na období 1997 - 2006 plánováno: Těžba mýtní .................................................... 297 500 m3 /rok 96 500 m3 /rok Těžba předmýtní ............................................ 13 683 ha /rok Prořezávky ..................................................... Zalesnění ....................................................... 6 725 ha /rok

Následující tabulka podává údaje LHE těch LS, které k 20.5.1998 dodaly podklady: Za období platnosti LHP bylo podle lesních správ vykonáno ročně

LS Těžba celková

Frenštát p/ Radhoštěm

Frýdek Místek

Jablunkov

Rožnov p/ Radhoštěm

Ostravice

119 021

82 837

60 791

126 238

38 106

Těžba mýtní

67 625

31 822

35 642

47 860

21 116

Těžba předmýtní

51 396

24 185

10 592

28 624

6 308

Těžba nahodilá

52 852

26 830

14 557

49 754

10 682

hmyz

12 326

823

685

3 737

1 393

živelná

21 579

14 640

11 466

34 763

8 760

ostatní

18 947

11 367

2 406

11 252

529

498

260

383

1 073

70

1 468

579

599

3 425

319

133

440

104

364

20

71

316

49

220

8

SM ostatní

-

-

-

-

JD

8

37

11

31

DG

1

-

-

-

BO

1

-

-

-

MD

7

11

1

7

ostatní jehličnaté

-

-

-

-

DB

6

-

-

-

BK

26

70

33

94

Prořezávky Probírky Zales.celkem v ha SM

LS

Frenštát p. R.

Frýdek Místek

Jablunkov

1

1

9

Rožnov p. R.

Ostravice

JV

8

5

6

6

JS

3

-

3

3

LP

-

-

-

-

OL

1

1

-

2

JL

-

-

1

1

ostatní listnaté

-

-

-

8. Majetkové poměry v oblasti. Až do roku 1991 byly lesy v oblasti převážně ve vlastnictví nebo v užívání státních lesů a částečně v užívání zemědělských družstev. V roce 1991 započal restituční proces navrácení lesních majetků fyzickým osobám dle zákona č.229/91 Sb.o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dle zákona č.172/1991 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na města a obce. Usnesení vlády ČR č.168 ze dne 15.3.1995 byl stanoven postup při převodech nemovitého majetku bývalých lesních družstev obcí do vlastnictví obcí. Při navrácení lesních majetků jsou rozhodující povinnou osobou Lesy České republiky, s.p.. U drobných lesů jsou to převážně zemědělská družstva. Další lesní majetky byly vráceny obcím a fyzickým osobám. Převážná část lesních majetků byla již fyzicky předána oprávněným osobám. Zvýšením počtu vlastníků lesů narostla pracnost výkonu státní správy. Nejvýznamnější podíl lesů v LO spravují LČR s.p., značná je výměra lesů drobných do 50 ha výměry. Z větších vlastníků je možno uvést: Město Rožnov ......................................... 639,85 (celková výměra 938) ha OÚ Dolní Bečva ...................................... 70,82 ha OÚ Horní Bečva ..................................... 182,85 (222,60) ha OÚ Prostřední Bečva ............................. 55,48 ha OÚ Zubří ................................................ 227,00 ha

9. Původní lesní hospodářské celky v oblasti (LHC). Původní hospodářské celky (LHC) byly vyhlášeny „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“. MLVH dne 10.7.1978 pod č.j. 30421/ORLH/78. Hranice těchto LHC byly stanoveny souhlasně s hranicemi lesních závodů státních lesů, které vykonávaly i odbornou správu lesů. Do lesní oblasti č. 40 jsou zahrnuty následující původní LHC: LHC

Platnost LHP

Výměra (ha)

Frenštát p.R.

1994 - 2003

5 695

Jablunkov

1989 - 1998

15 800

Frýdek

1991 - 2000

13 400

Ostravice

1995 - 2004

18 680

Rožnov p.R.

1997 - 2006

2 340

10. Organizační struktura LČR.

10.1. Lesy ve správě LČR s.p. LČR s.p. se sídlem v Hradci Králové, se člení na oblastní inspektoráty (OI), lesní správy (LS) a revíry. K datu 1.1.1997 zasahují do LO 40 následující organizační jednotky LČR: OI Frýdek - Místek; OI Rožnov p.R. (do 30.6.1997) LS Šenov LS Frenštát p.R. LS Ostravice LS Rožnov p.R. LS Jablunkov LS Frýdek - Místek

11. Kategorie lesů v LO 40. Oblastní plán rozvoje lesů bude využíván pro vypracování podkladů kategorizace lesů (+ deklarované funkce). Kategorizaci lesů řeší §6-9 zákona č.289/95 Sb.. V LO 40 se kromě lesů hospodářských vyskytují i lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Časový postup vyhotovení LHP v LO bude následující: Rok

LHC

1996

Rožnov pod Radhoštěm

1998

Jablunkov

2000

Frýdek

2003

Frenštát pod Radhoštěm

2004

Ostravice

K řešení problematiky kategorizace byla vydána MZe ČR Metodická informace č.j.1539/96 019 ze dne 3.6.1996.

11.1. Lesy ochranné. V LO 40 se vyskytuje 8 ha souborů lesních typů (dále jen SoLT) 3Z, 21 ha SoLT 4Y a 4Z, 86 ha SoLT 5Y a 5Z, 643 ha SoLT 5J, 84 ha kategorie 6Z, 1 ha SoLT 6L a 100 ha SoLT 7Y a 7Z. Celková potenciální výměra ochranných lesů na nepříznivých stanovištích je 943 ha. Všeobecně je výměra těchto SoLT málo porostotvorná (hlavně edafická kategorie „J“ - roklinové javořiny, které se vyskytují v úzkých pruzích lemujících potoky na výměře 643 ha).

V LO 40 se vyskytují lesy ochranné kategorie 02 - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace na výměře 95 ha. Přehled lesů ochranných v LO 40:

LHC

Potencionální výměra (ha)

Z toho výměra na edafické kategorii „J“ (ha)

Skutečná výměra

53

31

-

325

295

-

Rožnov p/Radh. Jablunkov Frýdek -

kat.01

240

232

Místek

kat.02

12

-

134

61

kat.01

269

170

kat.02

83

-

Frenštát p/Radh. Ostravice

ochranných lesů (ha)

36

}

218 218

11.2. Lesy zvláštního určení. Celková výměra lesů zvláštního určení byla značná, zde byla vylišena kategorie lesů zvláštního určení - lesy exhalační (dle vyhl. 13/78 Sb.). Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/95 Sb. jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a jsou do lesů zvláštního určení zařazeny ze zákona: písmeno a - v lesní oblasti jsou vylišena pásma hygienické ochrany I. stupně kol přehrad na pitnou vodu (Šance - LHC Ostravice - 276,09 ha, Morávka - LHC Frýdek - 75,24 ha). písmeno c - v LO 40 se vyskytují tyto národní přírodní rezervace: Název Čantoria

Okres


Frýdek-Místek Nýdek

Kněhyně - Čertův mlýn Frýdek-Místek Čeladná, Prostřední Bečva

Výměra (ha) 39,45 51,70/49,50/94,11

Mazák

Frýdek-Místek Staré Hamry

Mionší

Frýdek-Místek Dolní Lomná, Horní Lomná

169,70

Radhošť

Nový Jičín

142,85

Salajka

Frýdek-Místek Bílá

Trojanovice

60,83

22,52

Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/95 Sb. do subkategorií vyjmenovaných v zákoně lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím: písmeno a - lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Přírodní rezervace v LO 40: Název

Okres


Výměra (ha)

Bukovec

Frýdek-Místek Bukovec

1,26

Klíny

Frýdek-Místek Čeladná

65,98

Mazácký Grúnik

Frýdek-Místek Ostravice

55,57

Noříčí

Frýdek-Místek Trojanovice

33,23

Plenisko

Frýdek-Místek Písek

16,25

Poledňana

Frýdek-Místek Staré Hamry

Skalka

Frýdek-Místek Kunčice pod Ondřejníkem

11,08

Travný potok

Frýdek-Místek Morávka

16,23

Trojačka

Nový Jičín

10,35

V Podolánkách

Frýdek-Místek Čeladná

Vřesová stráň

Frýdek-Místek Mosty u Jablunkova

Hodslavice

8,63

32,17

písmeno b - lesy lázeňské v lesní oblasti nejsou písmeno c - lesy rekreační písmeno d - lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce: V LO jde o jsou výzkumný objekt Červík - 181,60 ha na LHC Ostravice a výzkumný objekt Ráztoka - 382,98 ha na LHC Frenštát p/Radh. písmeno e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Ve smyslu metodické informace MZe ČR č.j.1539/96010 lze do této subkategorie zařadit lesy ve II (vnitřním) stupni pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, pokud je v nich omezen způsob hospodaření. Dále lesy potřebné k ochraně vodních zdrojů bez vyhlášených ochranných pásem s nutností omezení způsobu hospodaření, svážná území, sutě, erozní území, podmáčené lokality, pokud je nelze zařadit do lesa ochranného, lesy tvořící překážku převažujícím větrům, např. vanoucím v oblasti s výraznými zdroji znečištění ovzduší a výrazné krajinné prvky v převážně málo zalesněném území. písmeno f - lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti: Zařazují se schválené genové základny lesních dřevin a území zařazené do územního systému ekologické stability, pokud jsou schválená dle §5 vyhlášky č.395/92 Sb.. V LO 40 jsou generely ÚSES vyhotoveny na značné rozloze, výji-

mečně jsou však schváleny v územně plánovací dokumentaci nebo územním rozhodnutí. Případné zařazení do lesů zvláštního určení bude řešeno s orgány státní správy ochrany přírody okresních úřadů. Všechny prvky ÚSES (vymezené) budou zakresleny do mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa. LS Frýdek

genová základna

173,76 ha

LS Rožnov

genová základna

685,08 ha +51,70

LS Ostravice

genová základna

2 243,13 ha (překrývá PR)

LS Frenštát

genové základny

1 530,00 ha

LS Jablunkov písmeno g - lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích nejsou. písmeno h - lesy, v nichž důležitý zájem společnosti vyžaduje odlišný způsob hospodaření nejsou.

12. Funkční potenciál lesů v oblasti. Na základě analýz platných LHP, šetření typologie lesů, lesnických meliorací, ochrany lesů a rekreačního průzkumu bude provedeno šetření funkčního potenciálů v LO v členění: - produkční (typologická mapa, analýza produkčních možností LO) - ekologicko-stabilizační - vodní - půdoochranný - zdravotně rekreační

Specifika a zvláštnosti LO. I lesní oblast 40 se výrazně liší od sousedních oblastí . Geologické podloží - je tvořeno godulskými a istebňanskými vrstvami vnějšího flyše, což jsou převážně pískovcové až slepencové vrstvy spolu s jílovitými břidlicemi. Vzniklé půdy jsou hlinitopísčité, štěrkovité, velmi hluboké, mnohde zvětraliny dosahují do hloubek i více než 10 m. Klima - v celé oblasti jsou průměrné srážky vyšší než 1 100 mm za rok, dosahují až i více než 1 500 mm za rok. I v létech vyloženě suchých je srážek více než 600 mm. Les - lesnatost je velmi vysoká. S vyjímkou Valašska a Jablunkovska, kde se snižuje na 50 - 70 %, na zbývajícím území je 90 %. Les je v souvislých velkých plochách. Roztříštěnost lesa je pouze ve výše jmenovaných oblastech. Valašskou kolonizací byly kdysi často odlesněny hřbety. Dřeviny - hlavní převážně se vyskytující dřevinou je smrk. Buk se vyskytuje v téměř ideálním podílu do 20 %, udržela se populace původní jedle. Kromě klenu se

ostatní dřeviny vyskytují ve 3. a 4. VLS (JD, HB, JV, TŘ, LP) MD a BO se vyskytují okrajově. Velmi vhodné jsou všude podmínky pro pěstování DG, VJ, JDO. Přírodní podmínky - výrazně převažuje výskyt kategorií živné řady (S, B, H, D) a to 41 200 ha t.j. 66 %, při čemž S silně převažuje nad B (40 % > 20 %). Další silně zastoupenými kategoriemi a soubory typů je extrémní řada (F, A, N - 22 %). Extrémní svahy ze živné řady jsou na 7,5 % ploch. LO 40 je oblast, která má v celé ČR výrazně nejvyšší průměrný sklon svahu a to 14046´. (Hrubý Jeseník 13055´, Krkonoše 13023´atd.) V LO 40 zaujímá výrazně největší plochu 5.VLS a to 80,8 %, 4. VLS pak 8,4 % a 6. VLS 7,7 %. 3., 7. a 8. VLS zaujímají dohromady 3,1 %. Pro bohaté podloží „trpí“ většina stanovišť buření se všemi nepříznivými důsledky pro lesní hospodaření, dále všechny dřeviny trpí výskytem hnilob a škodami větrem, sněhem, mimo jiné taky proto, že velká část plochy současného lesa byla nelesní půdou.

14. Metodika zpracování OPRL. Práce budou vyhotoveny dle metodiky "Oblastní plán rozvoje lesů", která byla schválena MZe ČR a dle ustanovení tohoto základního protokolu pro LO 40.

14.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení. Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů a předloženy ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR počátkem roku 2000. 14.2. Personální obsazení. Hlavní koordinátor prací za pobočku ÚHUL Frýdek-Místek bude zástupce ředitele pobočky Ing. Jaroslav Holuša, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích činností OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy, spolupracuje na materiálech pro základní a závěrečná šetření OPRL a jedná se zadavatelem OPRL, je rovněž garant za LO 40 - Moravskoslezské Beskydy. Specialisté Přírodní podmínky

Ing. Jaroslav Holuša Ing. Otakar Holuša

Ochrana lesů

Ing. Martin Telecký

Lesní dopravní síť

Ing. Jan Urbášek

Funkce lesa

Ing. Hana Kazická Ing. Jaroslav Holuša

Rámcové směrnice

Ing. Jaroslav Holuša

Rozbory a databáze:

ÚHÚL Brno ústředí Brandýs n.L.

Čistopisy a čistokresby: pracovníci pobočky ÚHÚL Frýdek - Místek V předložené zprávě ani v projektu prací není řešena otázka digitálního zpracování.

15. Projekt prací OPRL pro LO 40 a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů. Projekt prací OPRL v LO 40 má být vypracován na podkladě plánovacích průměrů dle "Metodiky". Postupně jsou vyhotovovány mapy různě požadovaných měřítek. Práce na OPRL jsou řešeny poprvé a jejich složitost se teprve objevuje. Náročné je získávání podkladů pro deklarované funkce. Revize typologického mapování byla zčásti provedena, na některých LS bude pokračovat. Na úseku (Frýdek) lesní dopravní sítě bude zapotřebí provádět postupně další revize. Na úseku ochrany lesa bude zapotřebí prošetřit stav porostů na všech LHC. Při tvorbě rámcových směrnic bude třeba řešit deklarované funkce v celé lesní oblasti.

16.1. Náplň OPRL. 16.1.1. Textová část. Úvod Organizačně správní údaje Průzkumy a rozbory Přírodní podmínky LO Ochrana lesa Funkce lesa Zpřístupnění lesa Rozbor hospodaření v LO Návrh rámcových směrnic hospodaření Technická zpráva Přílohy - tabulky a grafické přehledy

16.1.2. Mapová dokumentace. Přehledná mapa v měř.1:100 000 Typologická mapa v měř.1:10 000 Mapa zonálních lesních veget. stupňů v měř.1:50 000

Mapa dlouhodob. opatření ochr.lesů v měř.1:20 000 Mapa funkčního potenciálu v měř. 1:20 000 Mapa deklarovaných funkcí lesa v měř.1:20 000 Mapa překryvu funkcí lesa a střetů zájmů v měř.1:20 000 Dopravní mapa v měř. 1:20 000

Vyhotovil:

Ing. Jaroslav Holuša

Frýdek - Místek

Příloha č. 1c Podrobný popis - hranice LO 40 Moravskoslezské Beskydy Od státní hranice s Polskem odbočuje a probíhá po okraji souvislého lesa východně obce Vendryně. Přechází potok Vendryňku a obchází les pod vrcholem Prašivé až na potok Hluchová, který přechází, a mezi Bystřicí, Návsím sleduje okraj souvislého lesa. V Návsí nepatří do LO odd. 207. Dále pokračuje na osadu Písečná a jejím jižním okrajem na obec Písek. V obci Písek do oblasti patří jen 3.VLS. Jižně Písku, Jablunkova přechází na severní okraj Mostů u Jablunkova a odtud okrajem souvislého lesa na Bocanovice, dále až na Košařiska rozcestí, přes odd. 630 východním okrajem odd. 613, 607, 606 na okraj lesa u hájenky Karpentná. Odtud hranice dále západním směrem sleduje okraj souvislého lesa do údolí Tyry. Po 1 km podél Tyrky se opět stáčí na západ a sleduje okraj lesa nad Oldřichovicemi, nad Gutami do údolí Řeky. Překročivši tuto opět sleduje okraj souvislého lesa na Komorní Lhotku. Jižně této obce obchází hranice lužní lesů Ráztoky a Stonávky, přechází na silničku nad Vyšními Lhotami a tuto sleduje až k odd. 211. Zde hranice lemuje hranici typu 2L až k přehradě Morávka. Od přehrady se stáčí na severozápad pod odd. 270, 280 a nad Pražmem opět schází na úval řeky Mohelnice. Ten obchází a přechází na silničku směrem na Lubno. Z této se v odd. 477 ztáčí na jih a odděluje porosty K - R ležící v LO. Na LS Ostravice prochází hranice odd. 103 tak, že porosty odd. 103 A-C, M-J leží v LO 39 a dále mezi odd. 504 a 503 tak, že 503 A-E a 504 A-C leží v LO 39. Podél odd. 508 schází do údolí Čeladenky a mezi odd. 501 a 510, kdy jen 510 A, B leží v LO 39 přechází do Trojanovic, tak, že z odd. 242 leží pouze B v LO 40, odd. 240 leží celé v LO 39. Z Trojanovic jde hranice po okraji souvislého lesa k retenční nádrži pod Pindulou a odtud se stáčí na sever na osadu Bartošky, tuto obchází a opět okrajem souvislého lesa u Frenštátu p./Radhoštěm přechází na tok Radhošťanky. Po přechodu železniční tratě přechází na ní a před Veřovicemi přechází na okraj souvislého lesa a tímto pokračuje až k odd. 322, kde hranice přechází na odvozní silničku a odd. 319, 313, 310 leží v LO 39. Oddělení 305 A, B, C leží v LO 39, v 307 pouze A a v odd. 306 leží A, B, C v LO 39. Z odd. 306 přechází hranice na silnici do Valašského Meziříčí po vesnici Krhovou a pod obcí pokračuje až k řece Rožnovské Bečvě, po ní pokračuje až do sedla Hlavatá, z kterého schází na říčku Bílou. Od říčky Bílé se odklání a prochází po hranici odd. 359 nacházejícím se v LO 40. V LO leží odd. 360 B, D, podél kterého hranice pokračuje až do sedla Bumbálka. Hranice LO 40 je dále tvořena státní hranicí ze Slovenskem, od Hrčavy až po Vendryni státní hranicí s Polskem.

Příloha 11

Přehled zařazení porostů PLO 40 do pásem ohrožení a stupňů poškození (dle LHP 1980-1999) Přehled zařazení porostů do pásem ohrožení imisemi rok 1980* 1985 1990 1995 1999

7 6 6 1 1

B 755 893 535 272 039

30 46 45 24 23

C 349 081 483 186 801

25 11 11 38 39

D 910 041 996 556 175

1980 1985

B

B

C

C

D

D

1995

1990

B

B

C

C

D

D


91

Příloha 11

1999

B C D

Přehled stupňů poškození porostů rok 1980 1985 1990 1995 1999

0 30 912 17 526

1 792

0/I 95 40 780 50 605 52 530

I 22 34 16 11 8

304 782 847 637 688

II 7 9 5 1

475 362 684 473 940

IIIa 2 199 2 075 621 296 60

IIIb 426 220 33 0 0

IVa 235 0 6 0 0

IVb 370 49 43 4 4

Zastoupení porostů dle stupňů poškození imisemi (SLHP) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

IVb IVa IIIb IIIa II I 0 - 0/I 1980

1985

1990


1995

1999

92

Příloha 11 PLOCHA POROSTŮ VE STUPNÍCH POŠKOZENÍ A VĚKOVÝCH STUPNÍCH (HA) Stupeň poškození imisemi Věkový st.

0

0/1

1

2

3

Σ

4

01

4668,80

1159,43

327,28

55,26

6210,77

02

4575,08

1529,17

224,48

11,88

6340,61

03

2749,77

1027,15

71,43

21,29

3869,64

04

2787,15

872,62

71,92

8,25

05

2338,52

600,77

172,36

20,12

4,41

3136,18

06

4574,10

945,67

478,61

52,17

15,93

6066,47

07

3441,81

1347,22

626,10

42,19

1,54

5458,86

08

2729,82

1328,44

807,69

61,69

09

2902,64

1008,71

865,40

70,40

4847,14

10

3279,09

882,92

1069,09

72,92

5304,02

11

2429,42

1209,40

1222,30

136,13

1,34

12

1466,58

626,71

1214,83

107,70

5,45

13

693,65

245,91

567,65

32,65

14

296,13

59,74

296,77

75,91

0,27

728,83

15+

393,48

168,68

396,87

139,00

29,62

1127,65

39326,04

13012,53

8412,77

907,55

58,56

Σ

3739,93

4927,63

4998,59 3,73

3424,99 1539,86

3,73

61721,17

Stupně poškození podle věku 100%

3

Plocha

80%

2

60%

1

40%

0/1

20%

0

0% 01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

13

14

věkový stupeň


93

15+

Příloha 11 PŘEHLED VÝVOJE STUPŇŮ POŠKOZENÍ V PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY ZA OBDOBÍ 1980 – 1995 (KAŽDOROČNÍ EXHALAČNÍ ŠETŘENÍ ÚHÚL F-M) St. poškození 0 - 0/I I

1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 32497 29299 26648 26466 26852 21882 24273 25124 36687 38320 40546 45905 45906 45638 47503 50115 21071 24288 26380 25582 26551 31268 28044 27476 18842 18048 16342 13602 13559 13754 13296 11427

II

6888

7378

7639

8762

7626

8153

8845

8613

6475

5747

5705

3390

3325

3377

2055

1407

IIIa

2002

2106

2252

2207

2094

1825

1961

1935

1214

1077

656

357

465

484

401

337

IIIb

513

143

263

262

189

175

163

136

64

89

33

38

38

40

43

13

IVa

361

111

100

26

7

0

5

3

1

1

7

1

1

1

1

0

IVb

0

7

50

27

13

29

41

45

49

50

43

39

38

38

33

33

Vývoj stupňů poškození v PLO 40 za období 1980 - 1995 [ha] 60000 IVb

50000

IVa IIIb IIIa

40000 30000

II I 0 - 0/I

20000 10000 0 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995


94

Příloha 11 PLOŠNĚ VÁŽENÝ PRŮMĚR STUPNĚ POŠKOZENÍ IMISEMI vážený průměr 5-tiletý klouzavý průměr

1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 0,69 0,73 0,79 0,8 0,77 0,85 0,83 0,81 0,57 0,52 0,47 0,34 0,35 0,35 0,30 0,24 0,74 0,75 0,76 0,79 0,81 0,81 0,77 0,72 0,64 0,54 0,45 0,41 0,36 0,32 0,31 0,30

Plošně vážený průměr stupně poškození imisemi v PLO 40 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1980

1982

1984

1986 vážený průměr

1988

1990

1992

1994

5-tiletý klouzavý průměr


95

Příloha 11 PRŮMĚRNÝ STUPEŇ POŠKOZENÍ PODLE DŘEVIN (STAV DLE SOUHRNU LHP 1999) POIM B

BK 0,487

JD 0,268

SM 1,168

Všechny 0,988

C

0,107

0,259

0,357

0,274

D

0,005

0,170

0,104

0,084

B+C+D

0,066

0,197

0,206

0,169

Průměrný stupeň poškození imisemi podle dřevin - SLHP 1999

pásmo ohrožení

B+C+D

D

Všechny BK SM JD

C

B

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4

stupeň poškození

PRŮMĚRNÝ STUPEŇ POŠKOZENÍ IMISEMI PODLE VĚKU (STAV DLE SOUHRNU LHP 1999) věkový stupeň

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15+

SM

0,075 0,045 0,034 0,031 0,093 0,138 0,171 0,239 0,266 0,297 0,394 0,539 0,557 0,907 1,204

Všechny dřeviny

0,070 0,039 0,029 0,024 0,072 0,104 0,131 0,189 0,208 0,229 0,300 0,426 0,411 0,617 0,677

Prům ěrný stupeň poškození im isem i podle v ěku - SLHP 1999 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1

2

3

4

5

6

7 SM

8

9

10

11

12

13

14

Všechny dřeviny


96

15+

Příloha 11

Pásma ohrožení a stupně poškození imisemi Klasifikace stanovené dle vyhlášky č. 78 MZe ČR ze dne 18.3. 1996.

Pásma ohrožení pro smrkové porosty : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. Pásma ohrožení pro porosty ostatní (BO + listnaté) : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Klasifikace stupňů poškození lesů imisemi jsou prezentovány dle metodických pokynů ÚHÚL Brandýs nad Labem, protože všechny prezentované rozbory od roku 1967 do roku 1997 jsou vyhotoveny tímto způsobem.

Charakteristika stupňů poškození pro porosty smrku a borovice : 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9 - 12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7 - 9 ročníků, v polohách nižších 5 - 7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i 4 ročník. 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů. Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. 1 - porosty mírně poškozené. Většina stromů zachovává 4 - 6 ročníků jehličí. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostů v proředěných místech. Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostů se nemění. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se od zapojených porostů neliší. 2 - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy mají 3 - 5 ročníků jehličí, zdravě vyvinuté. Odumírání postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny bývají silně poškozeny. V mladých porostech se zachovává v průměru 5 ročníků jehličí, silněji poškození jedinci nepřesahují 5% populace. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí. 3a - porosty silně poškozené. Stromy zachovávají 2 -4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni. Porosty se pomalu ale vytrvale prořeďují. Výstavky, silně exponované skupiny a prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. V borových porostech je zachován jeden ročník jehličí, případně zbytky druhého. Délka a hmotnost jehlic klesá, zkracují se letorosty i u mladých porostů. 3b - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosychání korun je zjevné u všech jedinců. Prakticky se nevyskytují zdravé ani slabě poškozené stromy. Průměrný počet jehličí nepřesahuje 3 ročníky u smrku a jeden ročník u borovice. Při dlouhodobém působení emisí se koruny borovic zplošťují © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka FRÝDEK – MÍSTEK

97

Příloha 11 (piniový tvar). 4a - porosty odumírající. Koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. 4b - porosty odumřelé. Cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č. 78/1996 Sb. se v poškození 4 stupně a, b nerozlišují.

Charakteristika poškození buku : 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, nedochází k opadu zelených listů. 1 - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje, postranní větve se zkracují, listy vytváří pomístné shluky, ztráta olistění nepřekračuje 30%. 2 - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50%. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny, listy se zmenšují. Ojedinělé se vyskytují celé suché větve. 3 - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter, s četným výskytem suchých větví. Olistění je sníženo až o 70%. Na listech jsou výrazné chlorotické změny a zakrnění. Během vegetační doby listy předčasně opadávají, pomístně jsou vytvořeny shluky adventivních pupenů. 4a - strom odumírající. Koruna převážně proschlá, redukce olistění nad 70%. Výrazně zakrnělé listy narůstají pouze ve shlucích z adventivních pupenů. 4b - strom odumřelý.

Charakteristika poškození dubu : 0 - strom zdravý, bez příznaků poškození. 1 - strom mírně poškozený. Terminální výhony bez listů. Části obvodu koruny mírně proředěné, změna barvy listů se projevuje na jednotlivých větvích ( žlutohnědé zabarvení ). 2 - strom středně poškozený. Terminální výhony, ale i dvou až tříleté větve s výraznější ztrátou listů. V koruně se často vyskytuje zmnožení větví i trsovité olistění z adventivních pupenů. Za suchého a teplého počasí se objevuje žlutohnědé zabarvení listů po celé části koruny ve více větvích.

3 - strom silně poškozený. V koruně jsou odlistěné i některé hlavní větve, ze kterých už může odpadávat kůra. Většina listů je v trsovitém uskupení. 4a - strom odumírající. Výrazná ztráta olistění, může být zachováno čerstvé lýko. 4b - strom odumřelý.


98

3

Příloha 11


Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období o.OVA o.KAR o.F-M MsB o.OVA o.KAR o.F-M MsB 1 70/1-74/5 72 55 43 21 2 71/2-75/6 75 55 43 23 3 72/3-76/7 73 56 42 23 4 73/4-77/8 76 59 43 26 5 74/5-78/9 78 62 48 29 146 114 87 43 6 75/6-79/0 82 63 52 32 153 123 93 42 7 76/7-80/1 84 66 54 32 151 127 91 40 8 77/8-81/2 89 71 61 33 157 134 95 40 9 78/9-82/3 87 69 60 33 153 131 96 40 10 79/0-83/4 88 68 58 32 151 132 98 39 11 80/1-84/5 93 73 63 33 156 137 104 39 12 81/2-85/6 93 74 64 34 158 142 111 40 13 82/3-86/7 93 77 63 37 156 142 114 42 14 83/4-87/8 92 78 64 36 150 143 109 41 15 84/5-88/9 92 81 65 37 144 138 104 43 16 85/6-89/0 85 77 59 36 132 130 96 43 17 86/7-90/1 82 73 55 34 126 124 91 44 18 87/8-91/2 72 63 49 30 117 116 82 41 19 88/9-92/3 66 59 52 26 112 109 84 42 20 89/0-93/4 62 52 48 26 107 104 83 39 AVG 82 67 54 31 142 128 96 41 AVG ± STD 72 - 91 58 - 75 46 - 62 26 - 35 125 - 159 116 - 140 86 - 106 40 - 43 V (%) 11.4 12.9 14.4 15.2 11.8 9.1 10.1 3.8 r pro období 0.97 0.96 0.95 0.92 0.59 0.90 0.94 0.92 b 1 - 11 2 2 2 1 1 3 2 -1 r pro období 0.99 0.99 0.93 0.99 0.99 1.00 0.92 0.78 b 15 - 20 -6 -6 -3 -2 -7 -7 -4 -1

Tabulka č. 1: OVA - Ostrava, KAR - Karviná, FM - Frýdek - Místek, MsB - Beskydy

7 2 /3 - 7 6 /7

o .O S T

7 4 /5 - 7 8 / 9 7 6 /7 -8 0 /1

8 0 /1 - 8 4 /5

o .K A R

7 8 /9 - 8 2 /3

8 2 /3 - 8 6 / 7

o .F - M

o .O S T

7 6 /7 - 8 0 /1

7 8 /9 - 8 2 /3

o .K A R

8 0 /1 - 8 4 /5

8 2 /3 - 8 6 / 7

o .F - M

8 4 /5 - 8 8 /9

99

O b r . 2 . O b la s tn í tr e n d y z n e č is tě n í o v z d u š í - p o le ta v ý p r a c h - z im n í o b d o b í.

20 7 4 /5 - 7 8 /9

40

60

80

100

120

140

160

180

8 8 /9 - 9 2 /3

B e s k yd y

8 8 /9 -9 2 /3

B e s k yd y

8 6 /7 - 9 0 /1

8 6 /7 - 9 0 /1

8 4 /5 -8 8 /9

O b r . 1 . O b la s tn í tr e n d y z n e č is tě n í o v z d u š í - o x id s iř ič itý - z im n í o b d o b í.

20 7 0 /1 -7 4 /5

40

60

80

100

Jsou prezentovány z vybraných stálých stanic Ostravska a za okresy. Za sledované údobí 1970-1993 udávají průměrné roční koncentrace v µg/m . Odlišené jsou zimní období a teplá polovina roku.

Trendy znečištění ovzduší - imisní šetření ČHMÚ Ostrava (Rndr. Blažek, Mgr. Černikový 1996)

3

Pětileté klouz.prům.koncen. v µg/m 3

Pětileté klouz.prům.koncen. v µg/m


Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období o.OVA o.KAR o.F-M MsB o.OVA o.KAR o.F-M MsB 1 71-75 31 21 16 14 2 72-76 32 22 18 15 3 73-77 32 23 19 16 4 74-78 32 23 20 17 5 75-79 31 22 21 17 111 91 75 57 6 76-80 30 22 21 16 113 95 78 54 7 77-81 30 22 21 15 111 96 77 52 8 78-82 29 21 20 14 112 99 81 52 9 79-83 28 20 19 14 110 100 84 51 10 80-84 28 21 20 14 107 99 84 48 11 81-85 27 20 20 13 107 96 82 46 12 82-86 26 19 19 14 103 94 82 44 13 83-87 26 21 19 14 98 93 80 44 14 84-88 25 21 20 14 98 93 77 44 15 85-89 26 20 20 15 97 93 78 48 16 86-90 25 20 19 16 95 92 75 50 17 87-91 25 20 19 15 90 92 73 50 18 88-92 23 17 18 15 86 85 70 48 19 89-93 20 15 16 13 80 80 68 46 AVG 28 21 19 15 101 93 78 49 AVG ± STD 24 - 31 19 - 22 18 - 21 14 - 16 91 - 111 88 - 98 73 - 82 45 - 53 V (%) 11.8 9.3 7.3 7.8 9.7 5.4 6.0 7.6 r pro období 0.95 0.77 0.80 0.31 0.96 0.68 0.58 0.62 b 5 - 19 -1 0 0 0 -2 -1 -1 -1 r pro období 0.89 0.65 0.64 0.33 0.98 0.91 0.98 0.04 b 9 - 19 -1 0 0 0 -3 -2 -2 0

Tabulka č. 2 : Oblastní trendy znečistění ovzduší v teplé polovině roku.

10 7 1 -7 5

15

20

25

30

35

7 2 -7 6

7 3 -7 7 7 5 -7 9

o .O S T

7 4 -7 8 7 6 -8 0

7 7 -8 1 7 8 -8 2 8 0 -8 4

o .K A R

7 9 -8 3

8 1 -8 5 8 5 -8 6

8 4 -8 8

o .F -M

8 3 -8 7

7 6 -8 0

7 8 -8 2

o .O S T

7 7 -8 1

7 9 -8 3 8 0 -8 4

8 2 -8 6

o .K A R

8 1 -8 5

8 3 -8 7 8 4 -8 8

o .F -M

8 5 -8 9

100

O b r . 4 . O b la s t n í t r e n d y z n e č is t ě n í o v z d u š í - p o le t a v ý p r a c h - t e p lá p o lo v in a r o k u .

40 7 5 -7 9

50

60

70

80

90

100

110

120

8 7 -9 1 8 8 -9 2

8 8 -9 2

B e sk yd y

8 7 -9 1

9 5 -9 3

8 9 -9 3

Příloha 11

B e sk yd y

8 6 -9 0

8 6 -9 0

8 5 -8 9

O b r . 3 . O b la s t n í t r e n d y z n e č is t ě n í o v z d u š í - o x id s iř ič it ý - t e p lá p o lo v in a r o k u .

Pětileté klouz.prům.koncen. v Pětileté klouz.prům.koncen. v


Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR 1 71/2-75/6 106 47 42 17 2 72/3-76/7 110 48 41 18 3 73/4-77/8 110 50 43 19 4 74/5-78/9 112 51 47 22 147 111 99 30 5 75/6-79/0 117 55 52 23 156 114 106 29 6 76/7-80/1 116 59 55 21 153 106 106 28 7 77/8-81/2 120 63 60 20 158 110 109 28 8 78/9-82/3 117 61 58 20 161 109 111 30 9 79/0-83/4 113 59 58 19 161 110 112 28 10 80/1-84/5 113 62 59 19 169 118 119 26 11 81/2-85/6 106 62 56 19 168 126 128 24 12 82/3-86/7 101 62 58 23 169 127 134 22 13 83/4-87/8 98 61 60 23 164 122 135 17 14 84/5-88/9 96 61 60 23 156 113 134 16 15 85/6-89/0 95 56 56 25 146 100 130 15 16 86/7-90/1 96 54 54 25 145 95 127 14 17 87/8-91/2 90 49 49 20 129 87 112 13 18 88/9-92/3 95 50 50 20 123 92 106 14 19 89/0-93/4 91 46 46 18 116 94 98 14 AVG 105 55 54 21 151 108 117 22 AVG ± STD 96 - 115 49 - 61 47 - 60 18 - 23 135 - 167 97 - 120 104 - 129 15 - 28 V (%) 9.0 10.7 11.9 11.3 10.5 10.8 10.8 29.9 r pro období 0.63 0.93 0.95 0.19 0.94 0.28 0.96 0.66 b 1 - 10 1 2 2 0 3 1 3 0 r pro období 0.65 0.96 0.85 0.86 0.98 0.77 0.98 0.82 b 14 - 19 -1 -3 -2 -1 -8 3 -8 0

Tabulka č. 3 : Trendy znečištění ovzduší na jednotlivých stanicích v zimním období. ZOO - Ostrava střed, POR - Poruba, Albrechtice u Č.T., Lysá hora 3

0 7 1 /2 -7 5 /6

20

40

60

80

100

120

140

7 5 /6 -7 9 /0

O -Z O O

7 3 /4 -7 7 /8

7 7 /8 -8 1 /2

O -P O R

7 9 /0 -8 3 /4 8 1 /2 -8 5 /6

7 8 /9 -8 2 /3

O -Z O O

7 6 /7 -8 0 /1

8 2 /3 -8 6 /7

O -P O R

8 0 /1 -8 4 /5

101

8 6 /7 -9 0 /1

ALBR E

8 4 /5 -8 8 /9

O b r. 6 . S ta n ič n í tre n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - p o le ta v ý p r a c h - z im n í o b d o b í.

0 7 4 /5 -7 8 /9

20

40

60

80

100

120

140

160

180

8 5 /6 -8 9 /0

ALBR E

8 3 /4 -8 7 /8

O b r. 5 . S ta n ič n í tre n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - o x id s iřič itý - z im n í o b d o b í.



8 9 /0 -9 3 /4

LYH O R

8 8 /9 -9 2 /3

LYH O R

8 7 /8 -9 1 /2

Příloha 11


Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR 1 71-75 48 16 17 11 2 72-76 49 17 18 12 3 37-77 48 18 18 13 4 74-78 44 19 18 13 5 75-79 40 18 19 13 109 84 78 48 6 76-80 40 18 20 12 114 79 84 48 7 77-81 38 19 19 11 111 77 83 50 8 78-82 36 19 18 11 113 82 84 55 9 79-83 36 18 19 12 116 84 89 53 10 80-84 36 17 19 12 120 84 94 49 11 81-85 34 15 17 11 122 84 89 45 12 82-86 33 15 17 11 123 88 87 40 13 83-87 33 14 18 11 123 82 90 32 14 84-88 32 15 18 11 119 81 86 28 15 85-89 32 16 18 12 114 85 92 26 16 86-90 32 17 18 14 107 83 97 25 17 87-91 32 16 18 14 101 75 94 24 18 88-92 31 16 17 14 92 72 83 24 19 89-93 28 16 15 13 87 68 80 25 AVG 37 17 18 12 111 80 87 38 AVG ± STD 31 - 43 15 - 18 17 - 19 11 - 13 01 - 122 75 - 86 82 - 93 26 - 50 V (%) 16.7 8.8 5.3 9.7 9.3 6.6 6.0 30.6 r pro období 0.97 0.63 0.67 0.42 0.54 0.49 0.33 0.91 b 5 - 19 -1 0 0 0 -1 -1 0 -2 r pro období 0.94 0.7 0.48 0.61 0.85 0.80 0.30 0.92 b 9 - 19 -1 0 0 0 -3 -2 0 -3

Tabulka č. 4 : Trendy znečištění ovzduší na jednotlivých stanicích v teplé polovině roku. 3

10 7 1 -7 5

20

30

40

50

60

7 2 -7 6

7 3 -7 7

7 5 -7 9

O -Z O O

7 4 -7 8 7 6 -8 0

7 7 -8 1

7 9 -8 3 8 0 -8 4

O -P O R

7 8 -8 2

8 1 -8 5 8 2 -8 6

8 4 -8 8

8 5 -8 9

ALBRE

8 3 -8 7

7 6 -8 0

7 8 -8 2

O -Z O O

7 7 -8 1

7 9 -8 3 8 0 -8 4

8 2 -8 6

O -P O R

8 1 -8 5

8 3 -8 7 8 4 -8 8

8 6 -9 0

ALBRE

8 5 -8 9

102

8 7 -9 1

8 8 -9 2

LYH O R

8 7 -9 1

8 9 -9 3

8 9 -9 3

8 8 -9 2

Příloha 11

LYH O R

8 6 -9 0

O b r. 8 . S ta n ič n í tre n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - p o le ta v ý p ra c h - te p lá p o lo v in a ro k u .

20 7 5 -7 9

40

60

80

100

120

140

O b r. 7 . S ta n ič n í tre n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - o x id s iřič itý - te p lá p o lo v in a ro k u .



1983-88

1983-88

Girová

Staré Hamry

7

20 9

28

20

21

23

20

10

37

30

34

28

21

17

15

57

34

43

43

26

19

34

V -V III

103

O n d ře jn ík 1 9 7 1 -8 7

XI

S ta ré H a m ry 1 9 8 3 -8 8

X

O d řic h o v ic e 1 9 7 1 -8 7

IX

G iro v á 1 9 8 3 -8 8

m ě s íc L ys á h o ra 1 9 7 1 -8 7

IV

R o č n í c h o d p rů m ě rn ý c h k o n c e n tra c í S O 2

7

15

16

16

20

14

12

XII

P u s te v n y 1 9 8 1 -8 8

15

26

14

12

17

12

10

XI 27

M a le n o v ic e 1 9 7 1 -8 7

24

49

21

26

28

20

15

X 19

M o rá v k a 1 9 7 7 -8 7

23

68

30

35

33

25

21


0

10

20

30

40

50

60

70

42

42

60

42

35

25

III

1981-88

Pustevny

64

37

30

II

1977-87

Morávka

I

67

1971-87

Ondřejník

80

34

1971-87

Odřichovice

22

12

1971-87

12

Lysá hora

24

IX

31

16

45

1971-87

Malenovice

50

Roční chod průměrných koncentrací SO2 – průměry za období 1971 - 88 Stanice Období I II III IV V-VIII

3

µg/m

X II

Příloha 11

1998

Lysá hora

Čeladná

I

1994-98

Bílý Kříž

19

7,7

26

II

22

9,7

26

34

21

8,2

20

18

14

16

5

5,2

24

10

6,5

15

32

16

6,7

20

m ě s íc

V - V III

L ys á h o ra (1 1 1 ) 1 9 9 4 -9 8

IV

IX

X

104

Č e la d n á (1 3 5 6 ) 1 9 9 8

G iro v á (5 9 4 ) 1 9 9 4 -9 8

R o č n í c h o d p rů m ě rn ý c h d e n n íc h k o n c e n tra c í S O 2

3

3,4

16 13

O ld řic h o v ic e (1 1 5 ) 1 9 9 4 -9 6

4

5,7

8

7,5

45

B ílý k říž (1 2 1 4 ) 1 9 9 4 -9 8

III

9,8

8,3

6

XII

M o rá v k a (3 4 1 ) 1 9 9 4 -9 6

5

7

15

9

XI 20


0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

1994-98

1994-98

Girová

16

9

1994-96

11

Oldřichovice

16

X

23

15

38

1994-96

Morávka

31

Roční chod průměrných koncentrací SO2 – průměr za období 1994 - 98 Stanice Období I II III IV V - VIII IX

3

µg/m

XI

XII

Příloha 11

3

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

13

I

12

12

14

16

II

7,3 17

8,8 16

III

40

11

XI


10

12

9

1998

Čeladná

14

1994-98

Bílý Kříž

X

Roční chod průměrných koncentrací NOX – průměr za období 1994 - 98 Stanice Období I II III IV V - VIII IX

µg/m

měsíc

V - VIII

105

Bílý kříž (1214) 1994-98

IV

Čeladná (1356) 1998

IX

Roční chod průměrných denních koncentrací NOx

29

12

XII

X

XI

XII

Příloha 11

0 1965

50

100

150

200

250

300

350

1970

1975 SO2

1980

1990

106

tuhé emise

1985

Vývoj emisí v SM regionu (REZZO)


1000t

1995

2000

Příloha 11

Příloha 11 VÝSLEDKY ROZBORU PŮDNÍCH VZORKŮ (VÝMĚNÁ KYSELOST A PŘÍSTUPNÉ ŽIVINY) ODEBRANÝCH NA PLOCHÁCH URČENÝCH K PŘIHNOJOVÁNÍ DOLOMITEM PŘED ZAČÁTKEM A PO UKONČENÍ AKCE (1982 – 1988)

(VÚLHM, Agrochemický podnik Frýdek-Místek) 60%

podíl vzorků

50% 40% 30% 20% 10% 0% do 2,50 2,51 2,75

2,76 3,00

3,01 3,25

3,26 3,50

pH KCl

Graf č. 09.

1988 1982 rok

3,51 3,75

3,76 4,00

4,01 4,50

VÝMĚNNÁ KYSELOST PŮDNÍCH VZORKŮ V ROCE 1982 A 1988

hranice dostatečné zásoby

90% 80%

podíl vzorků

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

1988

0%

rok 1982

do 50 51 - 70 nad 71 mg/kg suchého půdního vzorku

Graf č. 10.

ZÁSOBA FOFORU (P) V PŮDNÍCH VZORCÍCH V ROCE 1982 A 1988


107

Příloha 11 hranice dostatečné zásoby

90% 80%

podíl vzorků

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 1988

0% do 50

51 - 100

1982

rok

101 - 150 nad 151

mg/kg suchého půdního vzorku

Graf č. 11.

ZÁSOBA DRASLÍKU (K) V PŮDNÍCH VZORCÍCH V ROCE 1982 A 1988 hranice dostatečné zásoby

50% 45% 40% podíl vzorků

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 1988

0% do 200

201 - 300

1982

rok

301 - 400 nad 401


Graf č. 12.

ZÁSOBA VÁPNÍKU (CA) V PŮDNÍCH VZORCÍCH V ROCE 1982 A 1988


108

Příloha 11 hranice dostatečné zásoby

100% 90% 80% podíl vzorků

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 1988

0% do 50

51 - 100

1982

rok

101 - 200 nad 201


Graf č. 13.

ZÁSOBA HOŘČÍKU (MG) V PŮDNÍCH VZORCÍCH V ROCE 1982 A 1988


109

Příloha č. 12

Dopravní průzkum

Tabulka S1 Soupis cest za lesní oblast Tabulka S2 Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích Tabulka S3 Sumář návrhů výstavby cest v LOC podle naléhavosti Tabulka S4 Porovnání hustot odvozních cest Tabulka S5 Ukazatelé cestní sítě

110



111

701900

701906

701908

701908

FR9/4

FR10

FR11

FR12

Javorníkova

Javorníkova

Javorníkova

Javorníkova

0

701909

FR19/2 701909

701909

FR18

FR19/1 701909

701909

FR17

FR20

FR21

Nad Palůchem

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

1,8

31,2

0,1

0,3

0,7

0,9

0,4

2,3

1,2

0,6

0,5

0,1

1,7

0,0

1,3

1,1

1,2

0,8

0,6

1,3

0,3

0,7

1,1

1,6

2,3

0,5

1,9

1,7

1,3

0,4

2,7

31,2

0,1

0,3

0,7

0,9

0,4

2,3

1,2

0,6

0,5

0,1

1,7

0,0

1,3

1,1

1,2

0,8

0,6

1,3

0,3

0,7

1,1

1,6

2,3

0,5

1,9

1,7

1,3

0,4

2,7

0,0

22,7

0,1

0,3

0,7

0,9

0,4

1,2

0,6

0,5

0,1

1,7

0,0

1,1

1,2

0,8

0,6

2,3

0,5

1,9

1,7

1,3

0,4

2,7

1,8

1,3

1,3

7,3

2,3

1,3

0,3

0,7

1,1

1,6

z

1,8

Vozovka k

les Návrh

Délka cest v km a+p

0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

29,6

0,1

0,3

0,7

0,9

0,4

2,3

1,2

0,6

0,5

0,1

1,7

0,0

1,3

1,1

1,2

0,8

0,6

0,7

1,1

1,6

2,3

0,5

1,9

1,7

1,3

0,4

2,7

1,8

techn.

Funkce

40 LS nebo les. majetek : Frenštát pod Radhoštěm

Třída Celkem

Součet za Lesní správu - lesní majetek

Javorníkova

Pod Palůchem

Nad Palůchem

0

0

FR15

Mezi potůčky

Mezi potůčky

Mezi potůčky

Mezi potůčky

Mezi potoky - Studánky

Mezi potůčky - Zadní




Strážnice - Hundorf

Strážnice - Hundorf

Křižná - Strážnice




Smylny - Škaredý potok



Škaredý potok - myslivna

Myslivna - Mostiny

Myslivna - Mostiny

Střelnice - Mostiny

Název

FR16

701908

701900

FR9/3

701908

701900

FR9/2

FR13

701900

FR9/1

FR14

701897

701897

701886

FR7

FR8/1

701886

FR6/3

FR8/2

701886

FR6/2

701887

FR5/1

701887

701887

FR4/2

701886

701894

FR4/1

FR5/2

701891

FR3

FR6/1

701888

701891

FR1

evid.

FR2

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za lesní oblast č.

1,6

1,3

0,3

lokální

X

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-8

NJIC 3-7

NJIC 3-8

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 4-7

NJIC 4-7

NJIC 5-7

NJIC 5-7

NJIC 5-7

NJIC 5-7

NJIC 5-7

NJIC 6-7

NJIC 3-7

NJIC 4-7

NJIC 4-7

NJIC 5-7

NJIC 5-7

NJIC 6-7

NJIC 6-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FR

31,2

0,1

0,3

0,7

0,9

0,4

2,3

1,2

0,6

0,5

0,1

1,7

0,0

1,3

1,1

1,2

0,8

0,6

1,3

0,3

0,7

1,1

1,6

2,3

0,5

1,9

1,7

1,3

0,4

2,7

1,8

0,0

vlastníka ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka :

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Mořkov, slepá

Mořkov, slepá

Mořkov

Mořkov

Hodslavice, Mořkov

Hodslavice, Hostašovice

Veřovice

Veřovice

Mořkov, Veřovice

Mořkov

Mořkov

Hodslavice, Mořkov

Hodslavice, Hostašovice

Poznámka

S1 List č. 1

701902

701902

701902

701902

701902

0

0

FR25

FR26/1

FR26/2

FR27/1

FR27/2

FR28

FR29

0

0

FR40/1

FR40/2

Spodní Javorníková

Spodní Javorníková

Po havraní můstek

Po havraní můstek

Po havraní můstek

Po havraní můstek

Po havraní můstek

Po havraní můstek

Rokytná - Kyčera

Rokytná - Kyčera

Rokytná - Kyčera

Javorníkova

Javorníkova

Javorníkova

Javorníkova

Pod Kalvarií

K Máchovi

Chladná voda

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

Horečky - Smylný

K chatě Javorník

K chatě Javorník

Název

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

0,3

22,6

0,1

0,3

1,5

0,5

1,4

0,4

0,3

0,4

1,3

3,3

0,5

0,7

0,3

0,4

1,1

0,8

1,4

0,4

0,2

1,2

1,3

0,0

1,3

0,8

0,4

0,1

1,2

0,3

0,4

22,6

0,1

0,3

1,5

0,5

1,4

0,4

0,3

0,4

1,3

3,3

0,5

0,7

0,3

0,4

1,1

0,8

1,4

0,4

0,2

1,2

1,3

0,0

1,3

0,8

0,4

0,1

1,2

0,3

0,4

0,0

9,8

0,3

0,4

1,1

0,8

1,4

1,3

0,0

1,3

0,8

0,4

0,1

1,2

0,3

0,3

0,0

12,8

0,1

1,5

0,5

1,4

0,4

0,3

0,4

1,3

3,3

0,5

0,7

0,3

0,4

0,2

1,2

0,4

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

14,7

0,4

0,3

0,4

1,3

3,3

0,4

1,1

0,8

1,4

1,3

0,0

1,3

0,8

0,4

0,1

1,2

0,3

techn.

Funkce


Třída Celkem


0

0

FR39/1

FR39/2

701907

701907

FR38/1

FR38/2

701907

701907

FR36

FR37

701907

701907

FR34

FR35

0

0

FR33/2

FR33/2

701909

0

FR32/3

FR33/1

701909

701909

FR32/1

FR32/2

0

701902

FR24

701909

701902

FR23/2

FR30

701902

FR23/1

FR31

0

0

FR22/1

evid.

FR22/2

pořad.

Číslo cesty


7,9

0,1

0,3

1,5

0,5

1,4

0,5

0,7

0,3

0,4

0,2

1,2

0,4

0,3

lokální

X

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-6

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 2-7

NJIC 3-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FR

22,6

0,1

0,3

1,5

0,5

1,4

0,4

0,3

0,4

1,3

3,3

0,5

0,7

0,3

0,4

1,1

0,8

1,4

0,4

0,2

1,2

1,3

0,0

1,3

0,8

0,4

0,1

1,2

0,3

0,4

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, Veřovice, Rožnov,slep

Trojanovice, Veřovice, Rožnov,slep

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Bordovice, Trojanovice

Bordovice, slepá

Bordovice, Trojanovice, slepá

Bordovice, slepá

Trojanovice



Bordovice

Bordovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice, Trojanovice, slepá

Veřovice, slepá

Poznámka

S1 List č. 2

evid.

Název

L1L

L1L

0,3

1,2

1,0

1,2

1,0

0,0

1,2

1,0

0,3

0,0

0,0

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

1,0

1,0

techn.

Funkce


Třída Celkem


0

0

FR41

FR42

pořad.

Číslo cesty


0,3

0,3

lokální

X

NJIC 1-6

NJIC 2-8

List mapy

X

1

1

LOC

FR

1,2

1,0

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Frenštát, Trojanovice

Trojanovice, slepá

Poznámka

S1 List č. 3

L2L1

0

0

FR75


L2L1

L2L1

L2L1

FR73/2 0

FR74

L2L1

L2L1

FR72

0

0

FR73/1 0

L2L1

L2L1

FR70/2 0

FR71

L2L1

L2L1

FR69

0

0

FR70/1 0

L2L1

L2L1

FR67/3 0

L2L1

FR67/2 0

FR68

L2L1

L2L1

0

FR66

FR67/1 0

L2L1

L2L1

0

0

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

1,7

17,5

0,4

1,0

0,2

0,1

1,1

0,7

0,1

1,3

0,4

0,5

0,7

1,3

0,8

1,4

1,2

0,9

1,1

1,3

1,2

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

14,4

0,4

1,0

0,2

0,1

1,1

0,7

0,1

1,3

0,4

0,5

0,7

1,3

0,8

1,2

0,9

1,1

1,3

1,2

techn.

Funkce


Třída Celkem

FR64

Název

FR65

0

0

FR62

FR63

0

701886

FR60

evid.

FR61

pořad.

Číslo cesty


3,1

1,4

1,7

lokální

X

NJIC 2-7

NJIC 2-7

NJIC 2-6

NJIC 2-6

NJIC 2-6

NJIC 2-6

NJIC 2-6

NJIC 2-6

NJIC 2-7

NJIC 3-7

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 3-7

NJIC 4-7

NJIC 4-7

NJIC 4-7

NJIC 5-7

NJIC 7-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FR

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Trojanovice


Bordovice

Bordovice

Bordovice

Bordovice

Bordovice

Bordovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Veřovice, Bordovice, slepá

Veřovice

Veřovice

Veřovice

Mořkov, Veřovice

Mořkov

Hostašovice, slepá

Poznámka

S1 List č. 4

Sašina II

Starý revír

Starý revír

701915

701915

FR7

FR8

Sašina II

L1L

L2L1

L2L1

Nad objekty

Do Černé hory

701892

0

FR11

L1L

Košáry - Rezervace

701893

FR16


Radhošť - Mjaší

FR17/3 701893

FR18

701889

701890

701895

FR23

FR24

FR25

U tří můstků

Za střelnicí

Nad Videckým

Ke zlámanému mostu

U nádrže

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1


701885

0

FR21

0

FR22

Mrdusky - Pustevny

Mrdusky - Pustevny

FR19/3 0

Mrdusky - Pustevny

FR19/2 0

FR20

Mrdusky - Pustevny

FR19/1 0

0



FR17/1 701893

FR17/2 701893

L2L1

L2L1

L2L1

Frenštátská


731166

701893

FR14

FR15

L2L1

L2L1

Do Černé hory

Do Černé hory

FR13/1 0

FR13/2 0

L2L1

FR12

Starý revír

701915

701915

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

0,2

25,2

0,6

1,2

1,2

0,4

0,5

2,6

3,0

0,1

0,5

0,9

0,6

1,6

0,2

1,5

0,4

0,1

0,7

1,1

0,6

0,2

0,6

0,1

0,6

0,1

2,3

1,0

0,8

1,2

0,3

25,2

0,6

1,2

1,2

0,4

0,5

2,6

3,0

0,1

0,5

0,9

0,6

1,6

0,2

1,5

0,4

0,1

0,7

1,1

0,6

0,2

0,6

0,1

0,6

0,1

2,3

1,0

0,8

1,2

0,3

0,0

7,1

0,5

0,1

0,6

0,1

2,3

1,0

0,8

1,2

0,3

0,2

0,0

15,7

0,6

0,4

0,5

2,6

3,0

0,1

0,9

0,6

1,6

0,2

1,5

0,4

0,1

0,7

1,1

0,6

0,2

0,6

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


2,4

1,2

1,2

n

0,0

t

0,0

sběrná

21,7

0,6

1,2

1,2

2,6

3,0

0,9

0,6

1,6

0,2

1,5

0,4

0,1

0,6

0,6

0,1

0,6

0,1

2,3

1,0

0,8

1,2

0,3

0,2

techn.

Funkce


Třída Celkem

FR9

Název

FR10

Starý revír

Sašina I

721437

701898

FR5

Sašina II

Sašina II

Sašina II

FR6

721437

721437

FR3

FR4

721437

721437

FR1

evid.

FR2

pořad.

Číslo cesty


3,5

0,4

0,5

0,1

0,5

0,7

1,1

0,2

lokální

X

NJIC 1-8

NJIC 1-8

NJIC 1-8

NJIC 1-8

NJIC 1-8

NJIC 0-9

NJIC 0-9

VSET 0-0

VSET 0-0

NJIC 0-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

NJIC 1-8

NJIC 2-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

NJIC 2-9

NJIC 2-9

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

NJIC 2-9

NJIC 2-9

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

FR

25,2

0,6

1,2

1,2

0,4

0,5

2,6

3,0

0,1

0,5

0,9

0,6

1,6

0,2

1,5

0,4

0,1

0,7

1,1

0,6

0,2

0,6

0,1

0,6

0,1

2,3

1,0

0,8

1,2

0,3

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, Prostřední Bečva, slepá

Trojanovice, Prostřední Bečva, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Poznámka

S1 List č. 5

Okrůhlé

Okrůhlé

Okrůhlé

Okrůhlé

Okrůhlé

Hřeben Noříčí

FR36/1 701922

FR36/2 701922

701922

FR37

FR38/1 701922

FR38/2 701922

FR39

L2L1

Malá Ráztoka

Přístupová

Přístupová

Do Zmrzlého

FR46/3 701882

FR47

Ke kameni

FR48/2 701927

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1


Ke kameni

FR48/1 701927

0

Přístupová

FR46/2 701882

K Babetě

FR46/1 701882

701913

0

FR44

FR45

L2L1

L2L1

Malá Ráztoka

K Černému klínku

701899

701913

FR42

FR43

701911

L2L1

L2L1

Ráztocká

Ráztocká

FR40/3 701911

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

k

0,3

27,1

0,0

0,5

0,7

0,0

0,7

1,2

0,3

0,3

1,2

2,0

2,1

1,1

1,2

0,0

1,8

0,3

0,1

1,0

1,7

2,2

2,1

0,3

1,5

1,6

0,4

0,6

0,9

0,7

0,2

27,1

0,0

0,5

0,7

0,0

0,7

1,2

0,3

0,3

1,2

2,0

2,1

1,1

1,2

0,0

1,8

0,3

0,1

1,0

1,7

2,2

2,1

0,3

1,5

1,6

0,4

0,6

0,9

0,7

0,2

0,3

0,0

7,5

0,0

0,5

1,2

0,0

2,1

0,3

1,5

1,6

0,4

0,0

19,6

0,7

0,0

0,7

1,2

0,3

0,3

1,2

2,0

2,1

1,1

1,8

0,3

0,1

1,0

1,7

2,2

0,6

0,9

0,7

0,2

0,3

z

a+p

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km

0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

20,7

0,0

0,5

0,0

0,7

1,2

0,3

0,3

2,1

1,1

1,2

0,0

0,1

1,0

1,7

2,2

2,1

0,3

1,5

1,6

0,4

0,6

0,9

0,7

0,2

techn.

Funkce


Třída Celkem

FR41

Ráztocká

Ráztocká

FR40/1 701911

Zmrzlé

FR40/2 701911

701917

Zmrzlé

701917

701917

FR34

FR35

Investice

Investice

701929

701929

FR32

Investice

Ke školce

Dílová

Dílová

K petrolejce

Název

FR33

701916

701929

FR30

FR31

701928

701928

FR28

FR29

701896

0

FR26

evid.

FR27

pořad.

Číslo cesty


6,4

0,7

1,2

2,0

1,8

0,3

0,3

lokální

X

FRYO 9-8

FRYO 9-8

FRYO 9-9

FRYO 9-8

FRYO 9-8

FRYO 9-8

NJIC 0-9

NJIC 0-8

NJIC 0-9

NJIC 0-9

NJIC 0-9

NJIC 0-9

NJIC 0-9

NJIC 0-9

FRYO 9-9

NJIC 0-9

NJIC 0-9

NJIC 0-9

FRYO 9-9

FRYO 9-8

FRYO 9-9

FRYO 9-8

FRYO 9-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 0-8

NJIC 1-8

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

FR

27,1

0,0

0,5

0,7

0,0

0,7

1,2

0,3

0,3

1,2

2,0

2,1

1,1

1,2

0,0

1,8

0,3

0,1

1,0

1,7

2,2

2,1

0,3

1,5

1,6

0,4

0,6

0,9

0,7

0,2

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Čeladná

Čeladná

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, slepá

Trojanovice, slepá

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice, slepá

Poznámka

S1 List č. 6

Stolová

Stolová

Medvědí

Pod Kněhyní

Pod Kněhyní

Pod Kněhyní

Folvark

FR52/1 701926

FR52/2 701926

701924

701910

FR55/2 701910

701925

FR54

FR55/1 701910

0

FR53

FR56

FR57

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

13,4

1,6

1,5

2,3

0,5

1,2

1,9

0,6

1,3

0,8

0,4

1,3 0,4

13,4

1,6

1,5

2,3

0,5

1,2

1,9

0,6

1,3

0,8

0,0

9,4

1,6

2,3

0,5

1,2

1,3

0,8

0,4

1,3

0,0

4,0

1,5

1,9

0,6

z

1,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

11,6

1,6

1,5

2,3

0,5

1,2

0,6

1,3

0,8

0,4

1,3

techn.

Funkce


Třída Celkem


Okrajovka

Stolová

Stolová

701926

701926

FR50

FR51

Ke kameni

Název

701927

evid.

FR49

pořad.

Číslo cesty


1,9

1,9

lokální

X

FRYO 9-8

FRYO 8-9

FRYO 9-9

FRYO 9-9

FRYO 8-9

FRYO 9-8

FRYO 9-8

FRYO 9-9

FRYO 9-9

FRYO 9-9

FRYO 9-9

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

FR

13,4

1,6

1,5

2,3

0,5

1,2

1,9

0,6

1,3

0,8

0,4

1,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Čeladná

Čeladná

Trojanovice, Čeladná

Trojanovice

Čeladná

Čeladná, slepá

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Poznámka

S1 List č. 7

0

FR83

evid.

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

1,6

10,4

1,6

1,9

0,6

1,9

0,4

0,9

1,5

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

10,4

1,6

1,9

0,6

1,9

0,4

0,9

1,5

1,6

techn.

Funkce


Třída Celkem


0

0

FR81

FR82

0

0

FR79

0

FR78

FR80

0

0

FR76

FR77

pořad.

Číslo cesty


0,0

lokální

X

FRYO 8-9

FRYO 9-9

FRYO 9-8

NJIC 0-8

NJIC 0-9

NJIC 0-9

NJIC 1-9

NJIC 1-9

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

FR

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Trojanovice

Čeladná

Trojanovice, Čeladná

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Trojanovice

Poznámka

S1 List č. 8

Telefonní

Telefonní

701876

0

701919

701912

701880

0

701880

FR2/2

FR3

FR4

FR5

FR6

FR7

FR8

701921

701878

FR19

FR20

Okružní

Na Skalku

Zelená

Zelená

Nová

Nová

Nová

Nová

Opálenec

Okružní

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

31,0

0,3

1,1

4,0

1,0

0,2

2,2

1,6

2,4

1,6

1,9

0,7

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

1,5

1,2

0,3

1,2

1,9

0,8

0,1

2,7

1,6

0,2

0,8

0,1

0,8

31,0

0,3

1,1

4,0

1,0

0,2

2,2

1,6

2,4

1,6

1,9

0,7

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

1,5

1,2

0,3

1,2

1,9

0,8

0,1

2,7

1,6

0,2

0,8

0,1

0,0

17,5

2,4

1,6

1,9

0,7

0,2

0,2

0,2

1,5

1,2

0,3

1,2

1,9

0,8

0,1

1,6

0,2

0,8

0,1

0,8

0,1

0,5

0,2

0,2

13,0

0,3

1,1

4,0

1,0

0,2

2,2

1,6

2,7

z

0,8

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

30,9

0,3

1,1

4,0

1,0

0,2

2,2

1,6

2,4

1,6

1,9

0,7

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

1,5

1,2

0,3

1,2

1,9

0,8

0,1

2,7

1,6

0,2

0,8

0,8

techn.

Funkce


Třída Celkem


701931

701921

FR17

FR18

701931

701931

FR16

FR16

701914

701931

FR15

FR16

701923

701923

701923

FR14

Okružní

Okružní

FR12/7 701923

Okružní

FR12/6 701923

FR13

Okružní

Okružní

FR12/4 701923

FR12/5 701923

Okružní

Okružní

FR12/2 701923

FR12/3 701923

Okružní

Okružní

701923

FR11

FR12/1 701923

Okružní

701880

701923

FR9

Kolem lomu

Telefonní

Do bučí

Šmiřanka

FR10

FR14

Název

Kolem lomu

Solárka

Solárka

701876

FR2/1

Solárka

701876

evid.

FR1

pořad.

Číslo cesty


0,1

0,1

lokální

X

FRYO 8-5

FRYO 8-6

FRYO 8-5

FRYO 9-6

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-5

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-5

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 9-6

FRYO 9-5

FRYO 8-5

FRYO 9-5

FRYO 8-5

FRYO 8-5

FRYO 8-5

FRYO 8-4

FRYO 8-4

FRYO 8-5

FRYO 8-5

FRYO 8-5

FRYO 8-5

List mapy

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

LOC

FR

31,0

0,3

1,1

4,0

1,0

0,2

2,2

1,6

2,4

1,6

1,9

0,7

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

1,5

1,2

0,3

1,2

1,9

0,8

0,1

2,7

1,6

0,2

0,8

0,1

0,8

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Pstruží

Kunčice

Kozlovice, Lhotka, Kunčice

Kunčice

Kunčice

Pstruží, Kunčice

Pstruží

Kunčice, Čeladná, Pstruží

Pstruží, Kunčice

Pstruží

Kunčice

Kunčice

Kunčice

Kunčice

Kunčice

Kunčice

Kunčice

Kunčice

Kozlovice, Kunčice

Kozlovice, Kunčice

Kozlovice

Kozlovice, Lhotka

Metylovice, Pstruží

Lhotka

Lhotka, Metylovice

Metylovice, Frýdlant

Metylovice


Metylovice, slepá


Poznámka

S1 List č. 9

Na Skalku

Název

L2L1

K Žídkovi

Kříž - Kozlovice

724746

724746

FR35

FR36

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1


Kříž - Kozlovice

U Kaňky

U Kaňky

FR34/2 701877

FR34/3 701877

U Kaňky

701881

FR33

FR34/1 701877

K Žídkovi

K Žídkovi

701881

701881

L2L1

L2L1

K Žídkovi

L1L

K hájence

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

1,7

15,3

0,2

0,5

0,4

0,2

1,3

0,2

0,1

0,1

1,4

3,1

0,3

0,9

0,4

1,0

3,1

0,3

0,1

15,3

0,2

0,5

0,4

0,2

1,3

0,2

0,1

0,1

1,4

3,1

0,3

0,9

0,4

1,0

3,1

0,3

0,1

0,0

4,3

0,2

0,5

0,4

0,2

1,3

0,3

0,9

0,4

0,0

10,8

0,1

0,1

1,4

3,1

1,0

3,1

0,3

0,1

1,7

z

1,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,2

0,2

t

0,0

sběrná

14,5

0,2

0,5

0,4

0,2

1,3

0,1

0,1

1,4

3,1

0,9

0,4

1,0

3,1

0,1

1,7

techn.

Funkce


Třída Celkem

Přes Říky

Kolem Válka

Kolem Válka

Hřeben

FR31

701881

FR30

Na Skalku

Na Skalku

FR32

0

701920

FR27

701884

701920

FR26

FR28

0

FR25

FR29

701878

701879

FR23

FR24

701878

701878

FR21

evid.

FR22

pořad.

Číslo cesty


0,8

0,2

0,3

0,3

lokální

X

FRYO 9-5

FRYO 9-5

FRYO 7-4

FRYO 7-4

FRYO 7-4

FRYO 7-4

FRYO 7-4

FRYO 8-4

FRYO 8-4

FRYO 8-5

FRYO 8-6

FRYO 9-7

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-5

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 8-5

List mapy

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

LOC

FR

15,3

0,2

0,5

0,4

0,2

1,3

0,2

0,1

0,1

1,4

3,1

0,3

0,9

0,4

1,0

3,1

0,3

0,1

1,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Pstruží

Kozlovice

Kozlovice

Metylovice

Metylovice

Metylovice

Metylovice, slepá

Metylovice

Lhotka

Lhotka, Metylovice

Kozlovice, Lhotka

Kunčice, slepá

Kunčice

Kunčice

Kozlovice, Kunčice

Kozlovice,Lhotka,Pstruží

Pstruží, Kozlovice, slepá

Kozlovice

Poznámka

S1 List č. 10

0

FR42

evid.

Název

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

1,0

2,7

1,0

0,8

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

2,7

1,0

0,8

1,0

techn.

Funkce


Třída Celkem


0

0

FR40

FR41

pořad.

Číslo cesty


0,0

lokální

X

FRYO 8-6

FRYO 8-6

FRYO 7-4

List mapy

X

3

3

3

LOC

FR

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Metylovice Kunčice

Pstruží

Poznámka

S1 List č. 11

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711694

711703

711703

711703

711703

RO4/1

RO4/2

RO4/3

RO5/1

RO5/2

RO5/3

RO6/1

RO6/2

RO6/3

RO6/4

RO7

RO8

RO9/1

RO9/2

RO10

RO11

RO12

Úvěz

Úvěz

Úvěz

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

Zakopaná

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

Hradišť

Hradišť

Hradišť

RO14/1 711704

RO14/2 711704

RO15

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L


711704

Galičky

Galičky

RO13/2 711699

RO13/3 711699

L1L

L1L

711694

RO3/2

Zakopaná

L1L

Galičky

711694

RO3/1

Zakopaná

L1L

Galičky

711694

RO2/2

Zakopaná

L1L

711699

711694

RO2/1

Zakopaná

L1L

L1L

RO13/1 711699

711694

RO1/3

Zakopaná

Zakopaná

Třída

L1L

711694

Název

Úvěz

711694

RO1/2

evid.

RO1/1

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za lesní oblast č. k

20,1

0,4

0,9

0,7

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,7

2,2

0,8

0,8

0,9

0,3

0,1

0,4

0,8

1,1

0,3

1,8

1,4

0,9

0,7

0,4

0,2

0,2

1,0

0,0

0,2

0,9

20,1

0,4

0,9

0,7

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,7

2,2

0,8

0,8

0,9

0,3

0,1

0,4

0,8

1,1

0,3

1,8

1,4

0,9

0,7

0,4

0,2

0,2

1,0

0,0

0,2

0,9

0,0

9,8

0,4

0,9

0,7

0,6

0,5

0,4

0,3

0,8

0,9

0,3

0,4

1,1

0,2

0,2

1,0

0,0

0,2

0,9

0,4

10,3

0,2

0,7

2,2

0,8

0,1

0,8

0,3

1,8

1,4

0,9

0,7

0,0

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

20,1

0,4

0,9

0,7

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,7

2,2

0,8

0,8

0,9

0,3

0,1

0,4

0,8

1,1

0,3

1,8

1,4

0,9

0,7

0,4

0,2

0,2

1,0

0,0

0,2

0,9

techn.

Funkce



40 LS nebo les. majetek :

0,0

lokální

X

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 3-9

NJIC 3-9

NJIC 4-9

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 5-8

NJIC 5-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 7-8

NJIC 7-8

NJIC 7-8

NJIC 7-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

RO

20,1

0,4

0,9

0,7

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,7

2,2

0,8

0,8

0,9

0,3

0,1

0,4

0,8

1,1

0,3

1,8

1,4

0,9

0,7

0,4

0,2

0,2

1,0

0,0

0,2

0,9

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Rožnov

Rožnov

Rožnov, Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zašová, Zubří

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Krhová

Krhová

Krhová

Krhová

Krhová

Krhová

Poznámka

S1 List č. 12

Do Kamenárky

711698

Žernové

731129

0

RO26

RO26

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

1,1

17,4

1,3

0,8

0,9

0,3

0,3

0,1

0,3

0,4

1,4

0,3

0,8

0,5

0,1

0,1

0,1

0,1

1,3

0,7

0,6

0,9

0,1

0,1

0,6

0,8

0,5

1,0

0,7

0,9

0,2

17,4

1,3

0,8

0,9

0,3

0,3

0,1

0,3

0,4

1,4

0,3

0,8

0,5

0,1

0,1

0,1

0,1

1,3

0,7

0,6

0,9

0,1

0,1

0,6

0,8

0,5

1,0

0,7

0,9

0,2

0,0

7,2

0,3

0,4

1,4

0,3

0,8

0,5

0,1

0,1

0,1

0,1

1,3

0,7

1,1

0,0

10,1

1,3

0,8

0,9

0,3

0,3

0,1

0,6

0,9

0,1

0,1

0,6

0,8

0,5

1,0

0,7

0,9

0,2

z

1,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

10,8

0,8

0,3

0,4

1,4

0,3

0,8

0,5

0,1

0,1

0,1

0,1

1,3

0,7

0,1

0,1

0,6

0,8

0,5

1,0

0,7

techn.

Funkce

40 LS nebo les. majetek : Rožnov pod Radhoštěm

Třída Celkem


Rakové

Rakové

RO25/3 731130

RO25/4 731130

Rakové

Rakové

RO25/1 731130

Sovinec

RO24/5 711702

RO25/2 731130

Makytí - Vlčí

Sovinec

RO24/3 711693

RO24/4 711702

Makytí - Vlčí

Makytí - Vlčí

RO24/1 711693

Makytí - Vlčí

711693

RO23

RO24/2 711693

Sovinec

Sovinec

RO22/3 711702

RO22/4 711702

Sovinec

Sovinec

RO22/1 711702

Sovinec

RO21/2 711702

RO22/2 711702

Sovinec

RO21/1 711702

RO20

Ševcova louka

Ševcova louka

RO19/1 711705

Název

RO19/2 711705

Boňkov

Boňkov

RO18/5 731121

RO18/6 731121

Boňkov

Boňkov

RO18/3 731121

RO18/4 731121

Boňkov

Boňkov

RO18/1 731121

Štěpánec

731127

RO17

RO18/2 731121

Hradišť

Hradišť

RO16/1 711704

evid.

RO16/2 711704

pořad.

Číslo cesty


6,5

1,3

0,9

0,3

0,3

0,1

0,6

0,9

0,9

0,2

1,1

lokální

X

NJIC 5-9

NJIC 6-8

NJIC 5-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-9

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 5-8

NJIC 6-8

NJIC 3-8

NJIC 4-9

NJIC 4-9

NJIC 4-9

NJIC 4-9

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

RO

17,4

1,3

0,8

0,9

0,3

0,3

0,1

0,3

0,4

1,4

0,3

0,8

0,5

0,1

0,1

0,1

0,1

1,3

0,7

0,6

0,9

0,1

0,1

0,6

0,8

0,5

1,0

0,7

0,9

0,2

1,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Zubří, slepá

Zašová, slepá

Krhová

Zašová, Zubří, slepá

Zašová, slepá

Zašová, slepá

Zašová, slepá

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zašová

Zubří, Rožnov, slepá

Zubří, slepá

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří, slepá

Zubří, slepá

Poznámka

S1 List č. 13

Dolní Paseky 2 - Javorová




RO39/2 711695

RO40/1 711695

RO40/2 711695

RO41

Bačová

Bačová

RO42/3 731124

RO43

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1


731124

Bačová

Bačová

RO42/1 731124

RO42/2 731124

711695



RO38

711695

711695

RO39/1 711695

Valová


RO36/3 731122

RO37

Valová

Valová

RO36/1 731122

Dolní Paseky 1

RO36/2 731122

711696

RO35

Dolní Paseky 1

Dolní Paseky 1

711696

711696

RO33

RO34

Dolní Paseky 1

Dolní Paseky 1

RO32/1 711696

RO32/2 711696

Skoková

Skoková

RO31/4 731128

RO31/5 731128

Skoková

Skoková

RO31/2 731128

Skoková

RO31/1 731128

RO31/3 731128

Budička

Budička

711725

711725

RO29

RO30

L2L1

L2L1

Žernové

Žernové

RO28/1 731129

RO28/2 731129

L2L1

L2L1

711693

Žernové

0,1

21,4

0,3

0,4

3,6

0,2

0,1

0,5

1,8

0,7

1,2

0,2

0,4

1,9

0,3

0,6

1,0

1,0

0,8

0,4

0,1

0,1

1,6

0,2

0,6

1,1

0,8

0,3

0,3

0,6

0,1

21,4

0,3

0,4

3,6

0,2

0,1

0,5

1,8

0,7

1,2

0,2

0,4

1,9

0,3

0,6

1,0

1,0

0,8

0,4

0,1

0,1

1,6

0,2

0,6

1,1

0,8

0,3

0,3

0,6

0,1

0,1

0,0

0,0

3,9

0,6

1,0

1,0

0,8

0,4

17,5

0,3

0,4

3,6

0,2

0,1

0,5

1,8

0,7

1,2

0,2

0,4

1,9

0,3

0,1

1,6

0,2

0,6

1,1

0,8

0,3

0,3

0,6

0,1

0,1

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

11,0

0,1

0,5

1,8

0,7

1,2

0,2

0,4

0,6

1,0

1,0

0,8

0,4

0,1

0,8

0,3

0,3

0,6

0,1

techn.

Funkce


Třída Celkem

731129

Název

RO27

evid.

RO27

pořad.

Číslo cesty


10,4

0,3

0,4

3,6

0,2

1,9

0,3

0,1

1,6

0,2

0,6

1,1

0,1

lokální

X

NJIC 2-8

NJIC 2-9

NJIC 3-9

NJIC 3-9

NJIC 3-9

NJIC 2-8

NJIC 3-9

NJIC 2-8

NJIC 2-8

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-9

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 3-9

NJIC 3-9

NJIC 3-9

NJIC 6-7

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 7-8

NJIC 7-8

NJIC 7-8

NJIC 7-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

RO

21,4

0,3

0,4

3,6

0,2

0,1

0,5

1,8

0,7

1,2

0,2

0,4

1,9

0,3

0,6

1,0

1,0

0,8

0,4

0,1

0,1

1,6

0,2

0,6

1,1

0,8

0,3

0,3

0,6

0,1

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Krhová

Rožnov, slepá

Rožnov, slepá

Rožnov, slepá

Rožnov, slepá

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov, slepá

Rožnov, slepá

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Zašová, slepá

Zašová, slepá

Zašová, slepá

Krhová, slepá

Krhová, slepá

Krhová

Krhová

Krhová

Krhová

Zašová, slepá

Poznámka

S1 List č. 14

0

RO48

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

1,4

6,8

1,1

1,5

0,4

0,8

1,5

0,2

6,8

1,1

1,5

0,4

0,8

1,5

0,2

0,0

0,0

0,0

6,8

1,1

1,5

0,4

0,8

1,5

0,2

1,4

z

1,4

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

4,9

1,1

1,5

0,8

1,5

techn.

Funkce


Třída Celkem


0

RO47

Grůň - Zvonová

RO45/2 731123

0

Grůň - Zvonová

RO45/1 731123

RO46

Bačák

Bačák

Název

RO44/1 0

evid.

RO44/2 0

pořad.

Číslo cesty


2,0

0,4

0,2

1,4

lokální

X

VSET 4-0

VSET 3-0

NJIC 2-9

NJIC 2-8

NJIC 3-8

NJIC 3-9

NJIC 2-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

LOC

RO

6,8

1,1

1,5

0,4

0,8

1,5

0,2

1,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Zubří

Rožnov

Rožnov, slepá

Rožnov

Rožnov

Rožnov, slepá

Rožnov, slepá

Poznámka

S1 List č. 15

0

RO63

evid.

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

1,3

15,2

0,9

0,8

0,4

1,1

1,8

1,4

1,0

0,5

1,0

1,7

1,5

1,1

0,7

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

15,2

0,9

0,8

0,4

1,1

1,8

1,4

1,0

0,5

1,0

1,7

1,5

1,1

0,7

1,3

techn.

Funkce


Třída Celkem


0

0

RO61

RO62

0

0

RO59

RO60

0

0

RO57

RO58

0

0

RO55

RO56

0

0

RO53

0

RO52

RO54

0

0

RO50

RO51

pořad.

Číslo cesty


0,0

lokální

X

NJIC 3-9

NJIC 3-8

NJIC 2-8

NJIC 3-8

NJIC 3-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-8

NJIC 4-7

NJIC 5-7

NJIC 5-8

NJIC 6-8

NJIC 6-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

RO

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Zašová

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Rožnov

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zubří

Zašová

Zašová

Zašová

Poznámka

S1 List č. 16

2,0

1,1

1,6

1,8

0,1

0,1

0,2

0,2

1,1

711713 Černá Hora (Radhošť), Skalíkov L1L









0

0

731166 Frenštátská

0

731155 Maňáková

731155 Maňáková

731155 Maňáková

711714 Kamenná 1

711714 Kamenná 1

711714 Kamenná 1

731157 Rozpitý

731157 Rozpitý

731157 Rozpitý

731157 Rozpitý

731156 Kamená 2

711732 Krbův les

711732 Krbův les

0

731157 Rozpitý

RO3/2

RO3/3

RO4/1

RO4/2

RO4/3

RO4/4

RO5/1

RO5/2

RO6/1

RO6/2

RO7

RO8

RO9/1

RO9/2

RO9/3

RO10/1

RO10/2

RO10/3

RO11/1

RO11/2

RO11/3

RO11/4

RO11/5

RO12/1

RO12/2

RO13

RO14/1


L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

28,3

0,7

0,3

0,3

0,7

2,1

0,7

0,3

0,9

0,2

0,2

2,0

0,1

1,9

1,0

2,1

0,4

2,9

1,6

0,3

1,1


RO3/1

L1L

k

28,3

0,7

0,3

0,3

0,7

2,1

0,7

0,3

0,9

0,2

0,2

2,0

0,1

1,9

1,0

2,1

0,4

2,9

1,6

0,3

1,1

0,2

0,2

0,1

0,1

1,8

1,6

1,1

2,0

1,1

0,4

0,0

13,1

0,3

0,7

2,0

0,1

0,3

1,1

0,2

0,2

0,1

0,1

1,8

1,6

1,1

2,0

1,1

0,4

0,2

0,2

12,7

0,7

0,3

0,7

0,3

0,9

0,2

1,9

1,0

2,1

2,9

1,6

z

a+p

Vozovka

Návrh

les

0,4

0,4

n

2,1

2,1

t

0,0

sběrná

26,0

2,1

0,7

0,3

0,9

0,2

0,2

2,0

0,1

1,9

1,0

2,1

2,9

1,6

0,3

1,1

0,2

0,2

0,1

0,1

1,8

1,6

1,1

2,0

1,1

0,4

techn.

Funkce


Délka cest v km

Celkem

RO2

Třída

0,4

Název


evid.


RO1

pořad.

Číslo cesty


2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

VSET 1-0 VSET 0-0 VSET 1-1 VSET 1-1 VSET 1-0 VSET 1-0 VSET 0-0 0,7 VSET 1-0 0,3 VSET 1-0 0,3 VSET 1-0 0,7 VSET 1-1

X

2

VSET 1-0

X

2

VSET 1-0

2,3

2

VSET 1-0

2

VSET 2-0

2

2

VSET 2-0

VSET 1-0

2

VSET 2-1

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 1-0

NJIC 1-9

VSET 1-0

VSET 2-0

VSET 2-0

List mapy

0,4 NJIC 1-9

lokální

RO

28,3

0,7

0,3

0,3

0,7

2,1

0,7

0,3

0,9

0,2

0,2

2,0

0,1

1,9

1,0

2,1

0,4

2,9

1,6

0,3

1,1

0,2

0,2

0,1

0,1

1,8

1,6

1,1

2,0

1,1

0,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Dolní Bečva, slepá




Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Rožnov, slepá

Rožnov,Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Poznámka

S1 List č. 17

L2L1

L2L1

RO17/2 711717

L1L

Mrdusky - Pustevny

RO22/3 0

Machálky

Machálky

RO26/3 0

RO26/4 0

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1


Machálky

RO26/2 0

Stará huť 1

711716

RO25

Machálky

711716

RO26/1 0

Hrabičanky

Stará huť 1

RO23/2 731154

RO24

Mrdusky - Pustevny

Mrdusky - Pustevny

RO22/2 0

Hrabičanky

Mrdusky - Pustevny

RO22/1 0

RO22/4 0

L2L1

Paluch

RO21/2 731114

RO23/1 731154

L2L1

Paluch

RO21/1 731114

L2L1

L2L1

L2L1

RO20/1 0

RO20/2 0

L2L1

L2L1

Stará Huť

Stará Huť

RO19/2 711717

RO19/3 711717

16,8

0,1

0,2

0,1

0,2

0,7

0,2

0,7

1,2

0,2

1,1

0,2

0,7

0,4

2,7

0,4

0,4

0,5

0,4

0,0

0,0

L2L1

L2L1

Stará Huť

RO18/2 0

0,2

1,2

0,3

1,0

2,5

0,2

0,2

0,3

0,3

L2L1

L2L1

RO19/1 711717

Stará Huť

L2L1

RO17/1 0

RO18/1 0

L2L1

Rozpitý

731157

0

RO15

RO16

L2L1

L2L1

Rozpitý

Rozpitý

L2L1

16,8

0,1

0,2

0,1

0,2

0,7

0,2

0,7

1,2

0,2

1,1

0,2

0,7

0,4

2,7

0,4

0,4

0,5

0,4

0,0

0,0

0,2

1,2

0,3

1,0

2,5

0,2

0,2

0,3

0,0

0,4

0,2

0,2

0,0

14,5

0,1

0,2

0,1

0,2

0,7

0,2

0,7

1,2

0,4

2,7

0,4

0,4

0,5

0,4

0,0

0,0

0,2

1,2

0,3

1,0

2,5

0,2

0,2

0,3

0,3

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

1,1

0,7

1,8

t

0,0

sběrná

8,4

0,2

0,4

2,7

0,0

0,2

1,2

0,3

1,0

2,5

techn.

Funkce


Třída Celkem

RO14/4 731157

Název

RO14/5 731157

Rozpitý

Rozpitý

RO14/2 731157

evid.

RO14/3 731157

pořad.

Číslo cesty


8,4

0,1

0,2

0,1

0,2

0,7

0,7

1,2

0,2

1,1

0,2

0,7

0,4

0,4

0,5

0,4

0,0

0,2

0,2

0,3

0,3

lokální

X

VSET 0-0

VELK 9-0

VELK 9-0

VELK 9-0

VELK 9-0

VELK 9-0

VELK 9-0

VELK 9-0

NJIC 0-9

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-1

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 0-1

VSET 1-1

VSET 1-1

VSET 1-1

VSET 1-1

VSET 1-1

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

RO

16,8

0,1

0,2

0,1

0,2

0,7

0,2

0,7

1,2

0,2

1,1

0,2

0,7

0,4

2,7

0,4

0,4

0,5

0,4

0,0

0,0

0,2

1,2

0,3

1,0

2,5

0,2

0,2

0,3

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Prostřední Bečva, slepá





Prostřední Bečva






Trojanovice, Prostř+DBečva, slepá

Prostřední Bečva

Dolní a Prostřední Bečva






Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva





Poznámka

S1 List č. 18

Zola

0

731175

731175

RO28

RO29

RO30

Název

Noříčí - Martiňák


RO31/5 711731

RO32

Martiňák - Mečůvka



RO33/2 711743

RO33/3 711743

RO34

Cipková

Cipková

Cipková

RO37/2 711718

RO37/3 711718

RO38

Zetochova

Zetochova

0

731153

RO41

RO42/1 731153

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1


Kršlený - Střižarna

Střižarna

RO39/2 731176

RO40

Kršlený - Střižarna

RO39/1 731176

711718

Kopence

Cipková

RO36/4 731172

RO37/1 711718

Kopence

Kopence

RO36/2 731172

RO36/3 731172

22,5

0,4

0,5

0,1

0,6

0,4

0,6

0,5

0,1

0,3

0,3

0,3

0,6

3,7

1,4

L2L1

L2L1

Kopence

RO35/2 0

0,2

0,1

1,1

0,4

0,5

0,5

0,8

3,3

0,1

1,5

1,5

0,9

1,1

0,5

0,1

0,2

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1 0,1

22,5

0,4

0,5

0,1

0,6

0,4

0,6

0,5

0,1

0,3

0,3

0,3

0,6

3,7

1,4

0,2

0,1

1,1

0,4

0,5

0,5

0,8

3,3

0,1

1,5

1,5

0,9

1,1

0,5

1,5

0,0

6,9

0,2

0,1

1,1

0,4

0,5

0,5

0,8

3,3

3,4

0,3

0,1

1,5

10,2

0,4

0,5

0,1

0,6

0,4

0,6

0,5

0,1

0,3

0,3

0,6

3,7

1,4

0,5

0,1

0,2

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

1,1 0,9

2,0

t

0,0

sběrná

19,7

0,4

0,5

0,5

0,1

0,3

0,3

0,3

0,6

3,7

1,4

0,2

0,1

1,1

0,4

0,5

0,5

0,8

3,3

0,1

1,5

1,5

1,1

0,5

techn.

Funkce


Třída Celkem

RO36/1 731172

RO35/1 0

711743


RO33/1 0

711731



RO31/3 711731

RO31/4 711731



RO31/1 711731

RO31/2 711731

Pustevny - Tanečnice

Pustevny - Tanečnice

Machálky

RO26/6 0

Machálky

evid.

RO26/5 0

pořad.

Číslo cesty


2,8

0,1

0,6

0,4

0,6

0,9

0,1

0,2

lokální

X

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-0

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-1

VELK 9-1

VELK 9-0

VELK 9-0

VELK 9-0

FRYO 9-9

FRYO 9-9

VELK 9-1

VELK 9-0

VSET 0-0

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

RO

22,5

0,4

0,5

0,1

0,6

0,4

0,6

0,5

0,1

0,3

0,3

0,3

0,6

3,7

1,4

0,2

0,1

1,1

0,4

0,5

0,5

0,8

3,3

0,1

1,5

1,5

0,9

1,1

0,5

0,1

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Horní a Prostřední Bečva

Horní Bečva





Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní a Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva


Prostřední Bečva

Prostřední Bečva



Poznámka

S1 List č. 19

evid.

Kladnatá

Kladnatá

Kladnatá

Kladnatá

Kladnatá

RO50/1 711738

RO50/2 711738

RO50/3 711738

RO50/4 711738

RO51/1 711738

RO51/2 711738

L1L


0

RO57

L1L

L1L

0

0

RO55

RO56

L1L

L1L

RO54/2 0

David

L1L

735373

RO53

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

RO54/1 0

0

RO52

Kladnatá

Kladnatá

RO49/2 711744

RO51/5 711738

Mečůvka

RO49/1 711744

Kladnatá

Mečůvka

711719

RO48

Kladnatá

Mečůvka

0

RO47

RO51/4 711738

L2L1

Pastorkov

0

RO46

RO51/3 711738

L2L1

Zetochova

RO45/6 731153

L2L1

L2L1

L2L1

Zetochova

Zetochova

RO45/3 731153

L2L1

L2L1

L2L1

Zetochova

Zetochova

RO45/2 731153

L2L1

L2L1

0,2

18,8

0,1

0,3

0,5

0,1

0,0

0,3

0,2

0,1

0,4

0,5

0,7

1,6

0,7

0,3

0,8

1,1

1,3

0,4

1,5

0,5

0,5

2,2

1,0

0,1

0,1

0,7

1,7

0,6

0,2

18,8

0,1

0,3

0,5

0,1

0,0

0,3

0,2

0,1

0,4

0,5

0,7

1,6

0,7

0,3

0,8

1,1

1,3

0,4

1,5

0,5

0,5

2,2

1,0

0,1

0,1

0,7

1,7

0,6

0,2

0,0

3,6

0,1

0,3

0,5

0,1

0,0

1,5

0,5

0,5

1,6

1,9

0,3

12,5

0,2

0,1

0,4

0,5

0,7

0,7

0,3

0,8

1,1

1,3

0,4

2,2

1,0

0,1

0,1

0,7

1,7

0,2

les 0,2

z

Návrh

Vozovka k


0,0

n

0,6

0,2

0,8

t

0,0

sběrná

15,9

0,1

0,3

0,5

0,1

0,0

0,2

0,1

0,4

0,5

0,7

1,6

0,7

0,3

0,8

1,1

1,5

2,2

1,0

0,1

0,1

0,7

1,7

0,6

0,2

0,2

techn.

Funkce


Třída Celkem

RO45/5 731153

Zetochova

RO45/1 731153

Název

RO45/4 731153

Zetochova

731153

RO44

Zetochova

0

RO43

RO42/2 731153

pořad.

Číslo cesty


2,9

0,3

1,3

0,4

0,5

0,5

lokální

X

VELK 9-2

VELK 8-3

VELK 8-3

VELK 7-4

VELK 7-4

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 8-3

VELK 8-3

VELK 8-2

VELK 8-3

VELK 9-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

18,8

0,1

0,3

0,5

0,1

0,0

0,3

0,2

0,1

0,4

0,5

0,7

1,6

0,7

0,3

0,8

1,1

1,3

0,4

1,5

0,5

0,5

2,2

1,0

0,1

0,1

0,7

1,7

0,6

0,2

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : RO

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva, slepá

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva



Horní Bečva



Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Poznámka

S1 List č. 20

0

evid.

Název

L1L

k

0,2

0,2

0,2

0,2

0,0

0,2

0,2

0,0

0,0

z

a+p

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km

0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

0,2

0,2

techn.

Funkce


Třída Celkem


RO58

pořad.

Číslo cesty


0,0

lokální

X

VELK 9-2

List mapy

X

2

LOC

RO

0,2

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Horní Bečva

Poznámka

S1 List č. 21

L2L1

L2L1

0

0

RO80

RO81

L2L1

0

0

RO83

RO84


L2L1

L2L1

L2L1

RO82/1 0

RO82/2 0

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0

0

RO77

L2L1

L2L1

0

0

RO76

L2L1

L2L1

RO78

731153

RO75

L2L1

L2L1

RO79

0

0

RO73

RO74

0

0

RO71

RO72

0

0

RO69

RO70

0

0

RO67

RO68

L2L1

L2L1

0

0

RO65

L2L1

L2L1

RO64/1 0

RO64/2 0

L2L1

L2L1

RO63/1 0

RO63/2 0

L2L1

L2L1

0

0

L2L1

RO61

RO66

0,0

28,3

0,8

0,9

0,1

1,2

0,3

0,6

0,5

0,4

2,2

1,8

0,6

0,6

2,4

1,0

0,7

3,1

0,4

0,4

1,5

1,3

1,5

2,4

0,1

0,4

2,2

0,2

0,4

0,4

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

26,8

0,8

0,9

0,1

1,2

0,3

0,5

0,4

2,2

1,8

0,6

0,6

2,4

1,0

0,7

3,1

0,4

0,4

1,5

1,3

1,5

2,4

0,4

2,2

0,2

techn.

Funkce


Třída Celkem

RO62

Název

0

evid.

RO60

pořad.

Číslo cesty


1,4

0,6

0,1

0,4

0,4

lokální

X

VELK 7-4

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 8-3

VELK 8-3

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 8-2

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-1

VELK 9-0

FRYO 9-9

FRYO 9-9

FRYO 9-9

VELK 9-0

VELK 9-1

VSET 0-1

VSET 0-1

VSET 0-0

VSET 0-0

VSET 1-0

VSET 1-0

NJIC 1-9

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

RO

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva


Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Horní Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední+Horní Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Prostřední Bečva


Dolní Bečva

Dolní Bečva

Dolní Bečva



Poznámka

S1 List č. 22

709420

709420

709420

709420

709410

709410

OS7/2

OS8

OS9/1

OS9/2

OS10/2 709410

709846

OS7/1

OS10/1 709410

709831

OS6

OS11

OS12

Hradečná

709470

709470

OS19

OS20

Kolem pomníku

Kolem pomníku

OS21/2 709418

709418

709418

709428

OS22

OS23

OS24

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

1,7

27,7

0,3

1,0

1,0

0,1

1,5

0,5

0,9

0,2

2,7

0,7

0,3

0,5

1,9

1,2

1,0

2,2

0,1

1,7

0,0

0,7

0,5

0,0

1,8

1,2

0,8

0,2

0,1

0,7

2,1

27,7

0,3

1,0

1,0

0,1

1,5

0,5

0,9

0,2

2,7

0,7

0,3

0,5

1,9

1,2

1,0

2,2

0,1

1,7

0,0

0,7

0,5

0,0

1,8

1,2

0,8

0,2

0,1

0,7

2,1

0,0 18,8

0,2

0,5

1,9

1,2

1,0

2,2

0,1

1,7

0,0

0,7

0,5

0,0

1,8

1,2

0,8

0,2

0,1

0,7

2,1

1,7

0,0

8,9

0,3

1,0

1,0

0,1

1,5

0,5

0,9

2,7

0,7

0,3

z

1,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

40 LS nebo les. majetek : Ostravice

Třída Celkem


Salaška

Kolem pomníku

Horní Matyšťanka

OS21/1 709424

Hradečná

Dolní Matyšťanka

OS18/2 709424

Maďarská

Dolní Matyšťanka

709417

OS17

Maďarská

Kněhyňská

Kněhyňská

Megura

Megura

Leopoldka - Megura

K Leopoldce

K Leopoldce

K Leopoldce

K Leopoldce

K Leopoldce

K Leopoldce

Dolní Matyšťanka

Okrajovka

OS18/1 709424

709837

709417

OS15

OS17

709846

Leopoldka - Megura

709420

OS5

709837

Leopoldka - Megura

709420

OS4

OS13

Leopoldka - Megura

709424

OS3

OS14

Leopoldka - Megura

709722

OS2/2

Okrajovka

Okrajovka

709722

709722

Název

OS1

evid.

OS2/1

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

26,8

0,3

1,0

0,1

1,5

0,5

0,9

0,2

2,7

0,7

0,3

0,5

1,9

1,2

1,0

2,2

0,1

1,7

0,0

0,7

0,5

0,0

1,8

1,2

0,8

0,2

0,1

0,7

2,1

1,7

techn.

Funkce

1,0

1,0

lokální

X

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

VELK 7-0

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 8-0

VELK 8-0

VELK 8-0

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-8

FRYO 8-9

FRYO 8-8

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 8-8

FRYO 8-8

FRYO 8-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

27,7

0,3

1,0

1,0

0,1

1,5

0,5

0,9

0,2

2,7

0,7

0,3

0,5

1,9

1,2

1,0

2,2

0,1

1,7

0,0

0,7

0,5

0,0

1,8

1,2

0,8

0,2

0,1

0,7

2,1

1,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Čeladná

Čeladná

Čeladná, slepá

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná, nápoj na návrh



Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná



Poznámka

S1 List č. 1

709836

709836

OS50/1

OS50/2

Salaška

Přejezdová hráz

Přejezdová hráz

Přejezdová hráz

Přejezdová hráz

Přejezdová hráz

V Blatném

V Blatném

V Blatném

Ráztoky - Bařiny

Ráztoky - Bařiny

Ráztoky - Bařiny

Ráztoky - Bařiny

Ráztoky - Bařiny

Ráztoky - Bařiny

Kašpárková

Kašpárková

Bučník

Medvědí

Malá Stolová

Široká

Leopoldka - Megura

Kněhyňská

Salaška

Salaška

Salaška

Salaška

Salaška

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

1,9

28,1

0,1

0,3

0,2

0,0

1,1

0,7

1,6

0,3

0,4

2,0

0,7

0,2

0,1

1,4

0,3

1,0

2,0

0,9

1,9

0,9

0,4

2,2

1,5

2,4

2,3

0,8

0,0

0,0

0,4

28,1

0,1

0,3

0,2

0,0

1,1

0,7

1,6

0,3

0,4

2,0

0,7

0,2

0,1

1,4

0,3

1,0

2,0

0,9

1,9

0,9

0,4

2,2

1,5

2,4

2,3

0,8

0,0

0,0

0,4

0,0 3,0

0,2

0,1

1,4

0,3

1,0

0,7

0,7

24,4

0,1

0,3

0,2

0,0

1,1

0,7

1,6

0,3

0,4

2,0

2,0

0,9

1,9

0,9

0,4

2,2

1,5

2,4

2,3

0,8

0,0

0,0

0,4

1,9

z

1,9

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


709836

709836

709836

OS48/1

OS48/2

709844

OS47

OS49

709844

709835

OS42

709844

709835

OS41

OS46

709835

OS40

OS45

709835

OS39

0

709835

OS38

0

709835

OS37

OS43

709423

OS36

OS44

709435

709423

709421

OS33

OS34

709468

OS32

OS35

709831

709419

OS30

OS31

709428

709837

OS28

OS29

709428

709428

OS26/3

709428

OS26/2

OS27

709428

709428

OS25

evid.

OS26/1

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

26,1

0,1

0,3

0,2

0,0

1,1

1,6

0,3

0,4

2,0

0,7

0,2

0,1

1,4

0,3

1,0

2,0

0,9

1,9

2,2

1,5

2,4

2,3

0,8

0,0

0,0

0,4

1,9

techn.

Funkce

2,1

0,7

0,9

0,4

lokální

X

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-2

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

FRYO 8-8

FRYO 8-8

FRYO 8-8

FRYO 8-8

FRYO 8-9

FRYO 8-9

VELK 8-0

VELK 8-0

VELK 8-0

VELK 8-0

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

FRYO 8-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

28,1

0,1

0,3

0,2

0,0

1,1

0,7

1,6

0,3

0,4

2,0

0,7

0,2

0,1

1,4

0,3

1,0

2,0

0,9

1,9

0,9

0,4

2,2

1,5

2,4

2,3

0,8

0,0

0,0

0,4

1,9

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná,nápoj na návrh

Čeladná, slepá

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná, slepá

Čeladná, slepá

Čeladná



Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Poznámka

S1 List č. 2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Lhotská

Lhotská

Lhotská

Lhotská

709832

709832

709832

709823

709822

OS62

OS63/2 709832

709832

OS61

OS63/1 709832

709832

OS61

OS64

OS65

OS66

OS67

Trojačka

Trojačka

Trojačka

OS69/1 709853

OS69/2 709853

OS69/3 709853

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L


Kolem ŽDB

Kolem ŽDB

OS68/5 709825

OS68/6 709825

Kolem ŽDB

Kolem ŽDB

OS68/3 709825

Kolem ŽDB

OS68/2 709825

OS68/4 709825

Kolem ŽDB

OS68/1 709825

Dešťané

Kopcem na Podolánky

Lhotská

Lhotská

Lhotská

Lhotská

OS60/2 709832

L2L1

L1L

Lhotská

OS59/2 709383

OS60/1 709832

L2L1

Ráztoky

709833

OS58

L2L1

L2L1

0,5

19,2

0,3

0,6

0,0

0,1

0,8

0,7

0,3

0,4

0,4

1,4

1,2

0,0

0,3

0,3

0,0

0,5

0,7

0,5

1,0

0,7

1,7

1,0

0,7

0,5

0,3

0,4

1,5

0,7

1,4

19,2

0,3

0,6

0,0

0,1

0,8

0,7

0,3

0,4

0,4

1,4

1,2

0,0

0,3

0,3

0,0

0,5

0,7

0,5

1,0

0,7

1,7

1,0

0,7

0,5

0,3

0,4

1,5

0,7

1,4

0,0

7,2

0,4

1,4

1,2

0,0

0,3

0,3

0,0

0,5

0,7

0,5

1,0

0,7

0,0

12,0

0,3

0,6

0,0

0,1

0,8

0,7

0,3

0,4

1,7

1,0

0,7

0,5

0,3

0,4

1,5

0,7

1,4

0,5

z

0,5

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS59/1 709383

Nad Plucnarkou

Pod Kociánku

709857

709834

OS56

Nad Plucnarkou

Nad Plucnarkou

Nad Plucnarkou

Nad Plucnarkou

Nad Plucnarkou

Název

OS57

709857

709857

OS54

709857

OS53

OS55

709857

709857

OS51

evid.

OS52

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

18,9

0,3

0,6

0,0

0,1

0,8

0,7

0,4

0,4

1,4

1,2

0,0

0,3

0,3

0,0

0,5

0,7

0,5

1,0

0,7

1,7

1,0

0,7

0,5

0,3

0,4

1,5

0,7

1,4

0,5

techn.

Funkce

0,3

0,3

lokální

X

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-2

VELK 7-1

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 8-2

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 8-1

VELK 7-1

VELK 7-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

19,2

0,3

0,6

0,0

0,1

0,8

0,7

0,3

0,4

0,4

1,4

1,2

0,0

0,3

0,3

0,0

0,5

0,7

0,5

1,0

0,7

1,7

1,0

0,7

0,5

0,3

0,4

1,5

0,7

1,4

0,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :







Čeladná, slepá

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná





Čeladná

Čeladná


Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Poznámka

S1 List č. 3

L2L1

L2L1

Rakový - Čeladná

Rakový - Čeladná

OS72/2 709824

OS73

Smrčková

Smrčková

Smrčková

Smrčková

Smrčková

Smrčková

Smrčková

Smrčková

Smrková cesta

Smrková cesta

Smrková cesta

Smrková cesta

Smrková cesta

U jedle

709405

709405

709405

709405

709405

709405

OS79

OS80

OS81

OS82/2 709405

709405

OS78

OS82/1 709405

709405

OS77

OS83

OS84

OS85

OS86/1 709405

OS86/2 709405

OS87/1 709828

OS87/2 709828

OS88/1 709828

OS88/2 709828

OS89/1 709828

OS89/2 709302

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L


Pod Hubertkou

Pod Hubertkou

709851

Smrčková

Smrčková

Smrčková

OS91/1 709851

OS90

Smrčková

OS76/2 709405

Smrčková

Smrčková

OS76/1 709405

L1L

OS75

Smrčková

L2L1

OS74/2 0

709405

L1L

OS74/1 0

709824

L1L

Rakový - Čeladná

OS72/1 709824

L2L1

2,6

23,9

0,7

0,3

0,6

1,3

0,8

2,4

1,4

1,0

0,2

0,5

0,1

0,1

0,3

0,6

0,0

0,6

0,1

0,0

1,7

0,5

0,0

0,2

0,2

0,1

0,3

3,9

1,6

0,5

1,3

23,9

0,7

0,3

0,6

1,3

0,8

2,4

1,4

1,0

0,2

0,5

0,1

0,1

0,3

0,6

0,0

0,6

0,1

0,0

1,7

0,5

0,0

0,2

0,2

0,1

0,3

3,9

1,6

0,5

1,3

0,0 13,4

0,6

1,3

0,8

2,4

1,4

1,0

0,2

0,5

0,1

0,1

0,3

0,6

0,0

0,6

0,1

0,0

1,7

0,5

0,0

0,2

0,2

0,3

0,5

0,0

10,5

0,7

0,3

0,1

3,9

1,6

1,3

2,6

z

2,6

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

L2L1

Samorostlý

Název

Samorostlý

709850

709850

OS70

evid.

OS71

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

23,9

0,7

0,3

0,6

1,3

0,8

2,4

1,4

1,0

0,2

0,5

0,1

0,1

0,3

0,6

0,0

0,6

0,1

0,0

1,7

0,5

0,0

0,2

0,2

0,1

0,3

3,9

1,6

0,5

1,3

2,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-9

VELK 7-0

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 7-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

23,9

0,7

0,3

0,6

1,3

0,8

2,4

1,4

1,0

0,2

0,5

0,1

0,1

0,3

0,6

0,0

0,6

0,1

0,0

1,7

0,5

0,0

0,2

0,2

0,1

0,3

3,9

1,6

0,5

1,3

2,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Čeladná


Čeladná

Ostravice 2, Čeladná, nápoj na návrh






Čeladná, Ostravice 1, nápoj na návrh


Čeladná, Ostravice 1













Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Poznámka

S1 List č. 4

Slepá cesta

Slepá cesta

Slepá cesta

Kořenská cesta

Kořenská cesta

Kořenská cesta

Doliny

Holubčanka

Holubčanka

Holubčanka

OS92/2 0

OS92/3 0

OS93/1 27941

OS93/2 27941

OS93/3 27941

709855

709478

27940

OS94

OS95

OS96

OS97/1 27940

OS97/2 27940

Smrk

Smrk

Smrk

0

0

408

408

408

408

408

OS100

OS101

OS102

OS103

OS104

OS105

OS106

OS107/1 408

OS107/2 408

Klínská

Klínská

OS110/2 709920

OS110/3 709920

L1L

L1L

L1L

L1L


Klínská

Klínská

709920

OS109

OS110/1 709920

L1L

L1L

U jedle

U jedle

OS108/1 709908

OS108/2 709908

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

21,9

0,6

0,6

0,1

1,2

1,7

2,5

0,1

0,0

0,1

0,5

1,7

1,5

0,9

0,1

0,3

0,4

0,4

0,2

0,8

0,8

0,5

1,7

0,6

0,2

1,8

0,5

0,2

0,3

1,0

0,7

21,9

0,6

0,6

0,1

1,2

1,7

2,5

0,1

0,0

0,1

0,5

1,7

1,5

0,9

0,1

0,3

0,4

0,4

0,2

0,8

0,8

0,5

1,7

0,6

0,2

1,8

0,5

0,2

0,3

1,0

0,2

0,0

12,9

1,2

1,7

2,5

0,0

0,1

0,5

1,7

1,5

0,9

0,1

0,4

0,2

0,8

0,8

0,5

1,8

0,6

0,6

0,1

0,3

5,0

0,1

0,4

1,7

0,6

0,2

0,3

1,0

0,7

z

0,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS107/3 0

Smrk

Smrk

Smrk

0

OS99

Smrk

0

OS98

Smrček

Pod Hubertkou

Název

OS92/1 0

evid.

OS91/2 709851

pořad.

Číslo cesty


1,8

0,5

2,3

t

0,0

sběrná

21,9

0,6

0,6

0,1

1,2

1,7

2,5

0,1

0,0

0,1

0,5

1,7

1,5

0,9

0,1

0,3

0,4

0,4

0,2

0,8

0,8

0,5

1,7

0,6

0,2

1,8

0,5

0,2

0,3

1,0

0,7

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

VELK 6-0

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 7-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-8

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

21,9

0,6

0,6

0,1

1,2

1,7

2,5

0,1

0,0

0,1

0,5

1,7

1,5

0,9

0,1

0,3

0,4

0,4

0,2

0,8

0,8

0,5

1,7

0,6

0,2

1,8

0,5

0,2

0,3

1,0

0,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Ostravice 2, nápoj na návrh

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2



Ostravice 2

Ostravice 1,2

Ostravice 1,2

Ostravice 1,2, nápoj na návrh

Ostravice 1,2

Ostravice 1,2

Ostravice 1,2

Ostravice 1,2

Ostravice 1

Ostravice 1

Ostravice 1

Ostravice 1




Čeladná

Čeladná

Čeladná







Poznámka

S1 List č. 5

27942

709385

433

OS113

OS114

OS115

Název

L1L

Javor - horní

Javor - dolní

Javor - dolní

Javor - dolní

Dýchanec

OS124/1 709918

OS124/2 709918

OS124/3 709918

OS125/1 709916


L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

Javor - horní

OS123/3 709919

OS123/4 709919

L2L1

L2L1

Javor - horní

Javor - horní

L1L

L1L

L2L1

L2L1

Skalka - čelo

Skalka - čelo

OS123/1 709919

0

0

OS122

OS122

L2L1

L2L1

Skalka - čelo

Skalka - čelo

OS123/2 709919

479

479

OS120

OS121

479

479

L2L1

Skalka - čelo

479

OS117

OS118

L1L

Kořenská

OS119

L2L1

Kořenská

OS116/3 27941

OS116/4 27941

L2L1

L2L1

Kořenská

Kořenská

OS116/1 27941

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

0,6

0,6

23,8

1,7

0,3

0,1

1,0

1,1

0,6

0,9

0,4

0,1

0,1

0,3

0,5

0,1

0,2

0,1

0,3

1,4

0,6

0,8

1,3

1,9

0,1

1,8

2,2

0,7

1,5

1,4

1,0

0,6

23,8

1,7

0,3

0,1

1,0

1,1

0,6

0,9

0,4

0,1

0,1

0,3

0,5

0,1

0,2

0,1

0,3

1,4

0,6

0,8

1,3

1,9

0,1

1,8

2,2

0,7

1,5

1,4

1,0

0,6

0,0 6,5

1,7

0,3

1,1

0,1

0,1

0,7

1,5

1,0

2,1

0,1

1,0

0,3

15,2

0,6

0,9

0,4

0,3

0,5

0,1

0,2

0,1

1,4

0,6

0,8

1,3

1,9

0,1

1,8

2,2

1,4

0,6

z

0,6

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS116/2 27941

Zákřesy

Vrchol Smrku

Barabská

Barabská

OS112/4 27942

Barabská

Barabská

OS112/1 27942

Barabská

Včelín

OS111/2 29311

OS112/2 27942

Včelín

OS111/1 29311

OS112/3 27942

Klínská

Klínská

OS110/5 709920

evid.

OS110/4 709920

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

23,8

1,7

0,3

0,1

1,0

1,1

0,6

0,9

0,4

0,1

0,1

0,3

0,5

0,1

0,2

0,1

0,3

1,4

0,6

0,8

1,3

1,9

0,1

1,8

2,2

0,7

1,5

1,4

1,0

0,6

0,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 6-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

FRYO 5-9

FRYO 5-9

FRYO 5-9

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 7-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 6-9

FRYO 6-8

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 7-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

23,8

1,7

0,3

0,1

1,0

1,1

0,6

0,9

0,4

0,1

0,1

0,3

0,5

0,1

0,2

0,1

0,3

1,4

0,6

0,8

1,3

1,9

0,1

1,8

2,2

0,7

1,5

1,4

1,0

0,6

0,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :


Ostravice 2











Ostravice 1

Ostravice 1

Ostravice 1

Čeladná











Ostravice 1, 2, nápoj na návrh


Ostravice 2, nepoužívaná větev


Poznámka

S1 List č. 6

Dýchanec

Dýchanec

Dýchanec

Nad Velkým

OS126/2 709916

OS126/3 709916

OS127

Břestový - Podolanky



Palůch - Břestový

709907

709907

709907

OS136

OS137

OS138

OS139/1 709907

OS139/2 709907

OS140/1 709924




Grojec - Spodní

Grojec - Spodní

Hutě

709924

OS141

OS142/1 709924

OS142/2 709924

OS142/3 709924

OS143/1 709915

OS143/2 709915

OS144

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

22,8

0,3

1,2

0,5

0,4

0,8

1,5

0,3

0,4

0,9

1,0

0,2

2,3

0,4

0,1

0,6

0,9

0,0

1,3

1,9

0,9

1,2

1,4

0,9

0,9

1,3

0,1

0,2

0,2

0,0

0,6

22,8

0,3

1,2

0,5

0,4

0,8

1,5

0,3

0,4

0,9

1,0

0,2

2,3

0,4

0,1

0,6

0,9

0,0

1,3

1,9

0,9

1,2

1,4

0,9

0,9

1,3

0,1

0,2

0,2

0,0

0,0

14,6

1,2

1,0

0,2

2,3

0,4

0,1

0,6

0,9

0,0

1,3

1,9

0,9

1,2

1,4

0,2

0,2

0,0

0,6

0,0

6,7

0,3

0,5

0,4

0,8

1,5

0,9

0,9

1,3

0,1

z

0,6

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


368



OS140/2 709924





709907

OS134/1 709907

OS135


709907

OS133

OS134/2 709907

Grojec - Prostřední


OS132/2 709917

Grojec - Prostřední

Myjárna - Klín

OS132/1 709917

709911

OS131

Myjárna - Klín

Nad Velkým

709927

709911

OS129

OS130

Dýchanec - hřeben

Dýchanec - hřeben

OS128/1 353

OS128/2 353

709927

Dýchanec

Název

OS126/1 709916

evid.

OS125/2 709916

pořad.

Číslo cesty


0,3

0,4

0,9

1,5

t

0,0

sběrná

22,8

0,3

1,2

0,5

0,4

0,8

1,5

0,3

0,4

0,9

1,0

0,2

2,3

0,4

0,1

0,6

0,9

0,0

1,3

1,9

0,9

1,2

1,4

0,9

0,9

1,3

0,1

0,2

0,2

0,0

0,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 5-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 7-0

VELK 6-0

VELK 7-1

VELK 7-1

VELK 6-0

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 5-0

VELK 6-0

VELK 6-0

FRYO 6-9

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

22,8

0,3

1,2

0,5

0,4

0,8

1,5

0,3

0,4

0,9

1,0

0,2

2,3

0,4

0,1

0,6

0,9

0,0

1,3

1,9

0,9

1,2

1,4

0,9

0,9

1,3

0,1

0,2

0,2

0,0

0,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :


















Ostravice 2



Ostravice 2


Ostravice 2



Ostravice 2





Poznámka

S1 List č. 7

L2L1

U Velkého potoka

709910

709910

709910

709910

709910

OS163

OS164

OS165

OS166

OS167

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

Červík - Spálená







L2L1

Spálená - Trojačka


L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L


709910

Červenečná

384

OS157

OS162

Červenečná

OS156/2 384

709910

Červenečná

OS156/1 384

390

Panská - samorostlý

OS155/2 709929

OS161


OS155/1 709929

OS160


709929

OS154


Panská cesta

709914

OS153

390

L2L1

Panská cesta

OS152/2 709914

390

L2L1

Panská cesta

OS152/1 709914

OS158

L2L1

Panská cesta

709914

OS151

OS159

L1L

Panská cesta

709914

OS150

L2L1

L1L

Stará huť

Stará huť

OS149/1 709921

L2L1

L1L

L2L1

OS149/2 709921

Medvědí

Medvědí

OS148/2 709923

OS148/3 709923

Medvědí

366

OS147

OS148/1 709923

L2L1

U Velkého potoka

366

OS146

L2L1

L1L

Hutě

17,2

0,5

0,1

1,0

1,0

1,3

0,9

0,4

0,2

0,4

0,8

1,2

0,1

0,2

0,0

0,4

1,9

0,5

0,7

0,7

0,8

0,7

0,7

0,4

0,6

0,2

0,1

0,1

1,2

0,2

0,2

17,2

0,5

0,1

1,0

1,0

1,3

0,9

0,4

0,2

0,4

0,8

1,2

0,1

0,2

0,0

0,4

1,9

0,5

0,7

0,7

0,8

0,7

0,7

0,4

0,6

0,2

0,1

0,1

1,2

0,2

0,0 9,4

0,5

0,1

1,0

1,0

1,3

0,9

0,4

0,5

0,7

0,7

0,8

0,7

0,7

0,2

1,9

2,3

0,0

0,4

5,5

0,2

0,4

0,8

1,2

0,2

0,4

0,6

0,2

0,1

0,1

1,2

0,2

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,1

0,1

n


Třída Celkem

Hutě

Název

OS145/2 368

evid.

OS145/1 368

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

17,2

0,5

0,1

1,0

1,0

1,3

0,9

0,4

0,2

0,4

0,8

1,2

0,1

0,2

0,0

0,4

1,9

0,5

0,7

0,7

0,8

0,7

0,7

0,4

0,6

0,2

0,1

0,1

1,2

0,2

0,2

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 5-1

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 7-2

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 7-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 7-2

VELK 6-2

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-0

VELK 5-0

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

17,2

0,5

0,1

1,0

1,0

1,3

0,9

0,4

0,2

0,4

0,8

1,2

0,1

0,2

0,0

0,4

1,9

0,5

0,7

0,7

0,8

0,7

0,7

0,4

0,6

0,2

0,1

0,1

1,2

0,2

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2


Ostravice 2






Čeladná








Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Poznámka

S1 List č. 8

709925

OS176

387

386

OS189

OS190

L1L

L1L

Šustkula za krmelcem

Šustkula kolem potoka

Šustkula

Němčanka

Němčanka

Kozí hřbety

709913

OS193/1 709913

OS193/2 709913

709928

709307

OS192

OS194

OS195

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L


Němčanka

Němčanka

Němčanka

OS191/2 709913

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

Za Červíkem

Šustkula

L1L

L1L

Za Červíkem

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

Za Červíkem

Ke Křížkovi

Janikula

Osťana

Osťana

Ke Křížkovi

Ke Křížkovi

Ke Křížkovi

Klubovec

Němčanka

709909

OS188

Klepačka

Klepačka

L1L

L1L

Klepačka

L1L

20,6

0,1

1,2

0,6

1,1

1,1

0,3

1,2

1,2

0,8

0,3

0,3

0,3

1,0

0,1

0,1

0,3

0,6

0,6

0,8

0,7

0,3

0,5

1,2

1,3

0,7

1,5

0,8

0,6

0,5

0,2

20,6

0,1

1,2

0,6

1,1

1,1

0,3

1,2

1,2

0,8

0,3

0,3

0,3

1,0

0,1

0,1

0,3

0,6

0,6

0,8

0,7

0,3

0,5

1,2

1,3

0,7

1,5

0,8

0,6

0,5

0,0

4,4

0,1

1,1

0,3

1,2

0,7

0,3

0,5

0,2 0,6

10,9

0,6

1,1

1,2

0,8

0,3

0,3

0,3

1,0

0,1

0,6

0,5

1,2

1,3

0,8

4,6

1,2

0,1

0,3

0,6

0,8

1,5

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Název


OS191/1 709913

709016

709909

OS186

OS187

709016

709016

OS184

OS185

0

0

OS182

0

OS181

OS183

367

709925

OS179

OS180

709926

709925

OS175

709926

709925

OS174

OS177

370

OS173

OS178

709922

709922

OS170

709922

709910

OS169

OS171

709910

OS168

OS172

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,7

0,7

t

0,0

sběrná

20,6

0,1

1,2

0,6

1,1

1,1

0,3

1,2

1,2

0,8

0,3

0,3

0,3

1,0

0,1

0,1

0,3

0,6

0,6

0,8

0,7

0,3

0,5

1,2

1,3

0,7

1,5

0,8

0,6

0,5

0,2

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 5-2

VELK 6-3

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-1

VELK 5-2

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 6-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 5-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-2

VELK 5-1

VELK 5-2

VELK 5-1

VELK 5-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

20,6

0,1

1,2

0,6

1,1

1,1

0,3

1,2

1,2

0,8

0,3

0,3

0,3

1,0

0,1

0,1

0,3

0,6

0,6

0,8

0,7

0,3

0,5

1,2

1,3

0,7

1,5

0,8

0,6

0,5

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Ostravice 2

Ostravice 2, Bílá



Ostravice 2





Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2


Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2



Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Poznámka

S1 List č. 9

709912

709912

709912

OS197

OS198

OS199

Javořina

Javořina

Javořina

Javořina

Bílá - Javořinka

709873

709873

OS202

OS203

L2L1

Rožnovský

292

709865

709865

OS214

OS215

OS216

Lučovec II

Lučovec

Lučovec

Kolem klausu

Lučovec

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L


709866

709865

OS212

709866

OS213

Nad Lučovcem

Lučovec II

OS210/3 282

Nad Lučovcem

OS210/2 282

OS211

Nad Lučovcem

0

OS210/1 282

OS209

L1L

Slaná - Mičulky

OS208/3 709870

L1L

L1L

Slaná - Mičulky

Slaná - Mičulky

OS208/1 709870

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

24,2

0,8

1,0

0,9

0,2

0,4

0,6

1,6

1,4

0,1

0,9

0,2

1,2

1,1

0,4

0,5

0,6

0,1

0,4

1,4

1,1

1,5

1,0

0,9

0,7

0,8

0,0

0,6

2,0

1,1

0,7

24,2

0,8

1,0

0,9

0,2

0,4

0,6

1,6

1,4

0,1

0,9

0,2

1,2

1,1

0,4

0,5

0,6

0,1

0,4

1,4

1,1

1,5

1,0

0,9

0,7

0,8

0,0

0,6

2,0

1,1

0,0 9,0

0,8

1,0

0,2

0,4

0,6

0,7

0,8

0,0

0,6

2,0

1,1

0,7

0,9

8,0

1,6

1,4

0,1

0,2

1,2

1,1

0,4

0,5

0,6

6,4

0,9

0,1

0,4

1,4

1,1

1,5

1,0

z

0,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS208/2 709870

Slaná - Mičulky

Slaná - Mičulky

OS207/1 709870

Kozí hřbety

Slaná - Mičulky

709928

709870

OS205

OS206

OS207/2 709870

Kozí hřbety

Kozí hřbety

OS204/1 709928

OS204/2 709928

Bílá - Javořinka

Nad Remešem

Nad Remešem

OS201/1 709874

OS201/2 709874

Bílá - Javořinka

Bílá - Javořinka

OS200/2 709873

OS200/3 709873

Bílá - Javořinka

709912

OS196

Název

OS200/1 709873

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,9

0,9

t

0,0

sběrná

24,2

0,8

1,0

0,9

0,2

0,4

0,6

1,6

1,4

0,1

0,9

0,2

1,2

1,1

0,4

0,5

0,6

0,1

0,4

1,4

1,1

1,5

1,0

0,9

0,7

0,8

0,0

0,6

2,0

1,1

0,7

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 6-3

VELK 7-3

VELK 6-3

VELK 7-3

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

24,2

0,8

1,0

0,9

0,2

0,4

0,6

1,6

1,4

0,1

0,9

0,2

1,2

1,1

0,4

0,5

0,6

0,1

0,4

1,4

1,1

1,5

1,0

0,9

0,7

0,8

0,0

0,6

2,0

1,1

0,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bílá

Bílá

Bílá, nápoj na návrh



Bílá





Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Ostravice 2, Bílá

Ostravice 2, Bílá

Ostravice 2, Bílá

Ostravice 2, Bílá

Ostravice 2, Bílá

Ostravice2, Bílá

Ostravice2, Bílá




Bílá

Ostravice 2


Ostravice 2

Poznámka

S1 List č. 10

Lučovec

L1L

Vítková - Roztrže

Vítková - Roztrže

Vítková - Roztže

Vítková - Rostrže




Almáriova

Almáriova

Sviňárka

Sviňárka

Sviňárka

Sviňárka

Sviňárka

OS226/1 709868

OS226/2 709868

OS227/1 709868

OS227/2 709868

OS228/1 709868

OS228/2 709868

OS228/3 709868

OS229/1 709864

OS229/2 709864

709867

709867

OS232/2 25441

25441

OS231

OS232/1 25441

25441

OS230

OS233

OS234


L2L1

L2L1

OS235/1 0

OS235/2 0

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

17,3

0,7

0,2

0,7

0,1

0,1

0,2

0,7

0,0

1,1

1,3

0,5

0,1

0,0

0,6

0,5

1,4

0,8

0,8

0,2

0,1

0,0

0,6

L1L

L2L1

2,5

0,8

0,2

0,7

0,1

0,6

L1L

Sviňárka

0,7

0,7

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

OS225/2 709868

Příjezdná

OS224/2 709883

L1L

L1L

17,3

0,7

0,2

0,7

0,1

0,1

0,2

0,7

0,0

1,1

1,3

0,5

0,1

0,0

0,6

0,5

1,4

0,8

0,8

0,2

0,1

0,0

0,6

0,6

2,5

0,8

0,2

0,7

0,1

0,7

0,0

5,8

0,1

0,1

0,2

0,7

0,0

0,5

0,1

0,0

0,6

0,8

0,2

0,1

0,0

0,7

0,1

0,7

0,7

0,2

5,0

0,7

0,8

2,5

0,8

5,9

0,7

0,2

1,1

1,3

1,4

0,6

0,6

z

0,7

Vozovka k

les Návrh


0,5

0,5

n


Třída Celkem

OS225/1 709868

Příjezdná

0

OS223

OS224/1 709883

0

Pavlanka

OS221/2 274

OS222

Pavlanka

OS221/1 274

0

Zadní Hlavatá

OS220

OS219/2 709869

Lučovec

Zadní Hlavatá

709865

709865

OS217

OS218

Název

OS219/1 709869

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

16,0

0,7

0,2

0,7

0,1

0,1

0,2

0,7

0,0

1,1

0,5

0,1

0,0

0,6

0,5

1,4

0,8

0,8

0,2

0,1

0,0

0,6

0,6

2,5

0,8

0,2

0,7

0,1

0,7

0,7

techn.

Funkce

1,3

1,3

lokální

X

VELK 5-4

VELK 6-4

VELK 6-5

VELK 6-5

VELK 6-5

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 5-4

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 4-3

VELK 4-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 6-4

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 6-3

VELK 6-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

17,3

0,7

0,2

0,7

0,1

0,1

0,2

0,7

0,0

1,1

1,3

0,5

0,1

0,0

0,6

0,5

1,4

0,8

0,8

0,2

0,1

0,0

0,6

0,6

2,5

0,8

0,2

0,7

0,1

0,7

0,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bílá



Bílá

Bílá



Bílá

Bílá


Bílá, nápoj na návrh, slepá







Bílá





Bílá

Bílá






Bílá

Poznámka

S1 List č. 11

L2L1

Stará Salajka - Čistý

709859

0

0

709880

709880

709880

709863

OS238

OS239

OS240

OS241

OS242

OS243

OS244

Bumbalka - Salajská




Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd

OS245/2 709860

OS245/3 709860

OS245/4 709860

709860

0

0

0

0

709861

709861

709861

709861

709861

709861

709861

OS246

OS247

OS248

OS249

OS250

OS251

OS252

OS253

OS254

OS255

OS256

OS257

OS258/1 709861

OS258/2 709861

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1


Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd

Bílá - Beskyd


OS245/1 709860

Stará cesta

Salajská

Salajská

Salajská

L2L1


L2L1

L2L1


OS237/2 709859

L2L1

OS236/2 0

OS237/1 709859

L2L1

Třída

L2L1

Název

OS236/1 0

evid.

OS235/3 0

pořad.

Číslo cesty


13,8

0,1

0,5

0,0

0,8

0,3

0,8

0,8

0,5

0,1

0,3

0,0

0,1

0,1

0,6

1,0

0,1

0,1

0,2

0,6

0,1

1,3

1,1

1,5

0,0

0,1

0,0

1,4

0,9

0,2

0,2

13,8

0,1

0,5

0,0

0,8

0,3

0,8

0,8

0,5

0,1

0,3

0,0

0,1

0,1

0,6

1,0

0,1

0,1

0,2

0,6

0,1

1,3

1,1

1,5

0,0

0,1

0,0

1,4

0,9

0,2

0,2

0,0

8,1

0,1

0,5

0,0

0,8

0,3

0,8

0,8

0,5

0,1

0,3

0,0

0,1

0,1

1,0

0,1

0,1

0,1

1,3

1,1

0,0

5,7

0,6

0,2

0,6

1,5

0,0

0,1

0,0

1,4

0,9

0,2

0,2

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

0,0

n

Ostravice



0,0

t

0,0

sběrná

13,8

0,1

0,5

0,0

0,8

0,3

0,8

0,8

0,5

0,1

0,3

0,0

0,1

0,1

0,6

1,0

0,1

0,1

0,2

0,6

0,1

1,3

1,1

1,5

0,0

0,1

0,0

1,4

0,9

0,2

0,2

techn.

Funkce

0,0

lokální 1 1

VELK 5-4 VELK 5-4

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

VELK 5-3 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 6-5 VELK 6-5 VELK 6-5 VELK 5-5 VELK 5-5 VELK 4-3 VELK 5-3 VELK 4-3 VELK 4-3 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4 VELK 5-4

X

1

VELK 5-4

X

1

1

VELK 5-4

VELK 5-4

1

1

VELK 5-4

VELK 5-4

LOC

List mapy

OS

13,8

0,1

0,5

0,0

0,8

0,3

0,8

0,8

0,5

0,1

0,3

0,0

0,1

0,1

0,6

1,0

0,1

0,1

0,2

0,6

0,1

1,3

1,1

1,5

0,0

0,1

0,0

1,4

0,9

0,2

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :



Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá






Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá




Poznámka

S1 List č. 12

Gašky

Nad výtopnou

Nad výtopnou

Stará cesta

OS270/3 709862

OS271/1 0

OS271/2 0

709901

709901

709901

OS272

OS273

OS274

Pod Toboly

709906

709906

709906

OS276

OS277

OS278

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L


Pod Toboly

Pod Toboly

Chladná voda

Chladná voda

OS275/1 0

OS275/2 0

Stará cesta

Stará cesta

Gašky

OS270/2 709862

Kelčovské sedlo

Gašky

709882

OS269

OS270/1 709862

Kelčovské sedlo

709882

OS268

L1L

L2L1

L1L

Kavalčanský obrat - Bobek

L2L1

L1L

Čurábka

Kavalčanská obrat - Bobek

OS266/1 709879

709878


709879

OS265

L1L

L2L1

OS266/2 709879


709879

OS264

L2L1

L1L

OS267

Smutná

OS263/2 709877

Vidlová

Smutná

0

OS263/1 709877

OS262

L2L1

L2L1

OS261/1 0

L1L

OS261/2 0

Bílá - Beskyd

OS259/4 709861

L1L

L2L1

Bílá - Beskyd

OS259/3 709861

L1L

L1L

25,1

0,2

0,1

0,1

0,0

0,7

0,3

2,0

0,7

0,4

0,7

0,6

0,9

1,5

1,1

1,9

1,9

0,8

1,6

2,8

1,1

0,5

1,8

0,4

0,7

0,6

0,1

0,1

0,6

0,5

0,3

25,1

0,2

0,1

0,1

0,0

0,7

0,3

2,0

0,7

0,4

0,7

0,6

0,9

1,5

1,1

1,9

1,9

0,8

1,6

2,8

1,1

0,5

1,8

0,4

0,7

0,6

0,1

0,1

0,6

0,5

0,0

14,2

2,0

0,7

0,9

1,5

1,9

2,8

1,1

1,8

0,1

0,6

0,5

0,3

1,9

3,0

0,4

0,7

7,3

0,2

0,1

0,1

0,0

0,7

0,3

0,6

1,1

0,8

1,6

0,4

0,7

0,6

0,1

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,5

0,5

n


Třída Celkem

0

Bílá - Beskyd

OS260

Bílá - Beskyd

Název

OS259/2 709861

evid.

OS259/1 709861

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

25,1

0,2

0,1

0,1

0,0

0,7

0,3

2,0

0,7

0,4

0,7

0,6

0,9

1,5

1,1

1,9

1,9

0,8

1,6

2,8

1,1

0,5

1,8

0,4

0,7

0,6

0,1

0,1

0,6

0,5

0,3

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 3-3

VELK 3-3

VELK 3-3

VELK 3-3

VELK 3-3

VELK 4-2

VELK 4-3

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-3

VELK 4-3

VELK 4-3

VELK 4-4

VELK 4-4

VELK 4-3

VELK 4-3

VELK 3-3

VELK 4-4

VELK 4-4

VELK 4-4

VELK 4-4

VELK 5-4

VELK 5-5

VELK 5-4

VELK 5-4

VELK 5-5

VELK 5-5

VELK 5-5

VELK 5-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

25,1

0,2

0,1

0,1

0,0

0,7

0,3

2,0

0,7

0,4

0,7

0,6

0,9

1,5

1,1

1,9

1,9

0,8

1,6

2,8

1,1

0,5

1,8

0,4

0,7

0,6

0,1

0,1

0,6

0,5

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bílá

Bílá

Bílá



Bílá

Bílá

Bílá



Bílá



Bílá

Bílá

Bílá



Bílá

Bílá


Bílá

Bílá



Bílá

Bílá




Poznámka

S1 List č. 13

Moravská

Moravská

709902

709902

709902

709887

709887

709887

709887

709887

OS281

OS282

OS283

OS284

OS285

OS286

OS287

OS288

OS289/1 709887

Pod Toboly

Název

Moravská

Moravská

709887

709887

709887

OS291

OS292

OS293

OS293/2 709887

OS294

0

709900

0

709903

OS302

OS303

OS304

OS305

Vjadačka

Konečná - Mlýn

Borsučí

Vjadačka

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L


0

0

OS300

OS301

709890

709890

OS298

OS299

Vjadačka

Vjadačka

L1L

709890

709890

OS296

OS297

L1L

OS295/2 0

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

Moravská

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

22,9

1,7

2,3

1,0

0,1

0,3

0,2

0,2

0,2

0,5

0,6

2,0

0,8

0,7

0,0

0,7

2,4

1,6

0,1

0,0

0,0

0,0

1,0

0,9

0,0

1,1

0,4

1,0

0,9

1,5

0,5

22,9

1,7

2,3

1,0

0,1

0,3

0,2

0,2

0,2

0,5

0,6

2,0

0,8

0,7

0,0

0,7

2,4

1,6

0,1

0,0

0,0

0,0

1,0

0,9

0,0

1,1

0,4

1,0

0,9

1,5 0,9

0,0 12,9

1,7

1,0

0,1

0,2

0,2

0,5

0,6

0,7

0,0

0,7

2,4

1,6

0,1

0,0

0,0

1,0

0,9

0,0

1,1

6,2

2,3

2,0

1,0

3,8

0,3

0,2

0,8

0,0

0,4

1,5

0,5

z

0,5

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS295/1 0

709887

Moravská

709887

Moravská

Mlýn - Křížové cesty

Moravská

OS289/2 709899

OS290

Moravská

Moravská

Moravská

Moravská

Skalka

Skalka

Skalka

Pod Balcara

709906

709905

OS279

OS280

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

22,9

1,7

2,3

1,0

0,1

0,3

0,2

0,2

0,2

0,5

0,6

2,0

0,8

0,7

0,0

0,7

2,4

1,6

0,1

0,0

0,0

0,0

1,0

0,9

0,0

1,1

0,4

1,0

0,9

1,5

0,5

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 2-2

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 3-1

VELK 3-2

VELK 3-2

VELK 3-2

VELK 3-2

VELK 3-2

VELK 3-2

VELK 3-3

VELK 3-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

22,9

1,7

2,3

1,0

0,1

0,3

0,2

0,2

0,2

0,5

0,6

2,0

0,8

0,7

0,0

0,7

2,4

1,6

0,1

0,0

0,0

0,0

1,0

0,9

0,0

1,1

0,4

1,0

0,9

1,5

0,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Staré Hamry 1, Bílá













Bílá

Bílá

Bílá


Bílá

Poznámka

S1 List č. 14

709871

709876

709870

709897

OS311

OS312

OS313

OS314

Stříška

Slaná - Mičulky

Skřadná

Kosti

Kosti

Mezi školkami

Název

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

4,3

0,6

0,2

0,9

1,4

0,1

0,1

0,1

0,7

0,2

4,3

0,6

0,2

0,9

1,4

0,1

0,1

0,1

0,7

0,0

0,2

0,2

0,2

0,2

3,9

0,6

0,9

1,4

0,1

0,1

0,1

0,7

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


0

709871

0

OS308

OS309

21537

OS310

0

OS307

evid.

OS306

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

4,3

0,6

0,2

0,9

1,4

0,1

0,1

0,1

0,7

0,2

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 3-2

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 5-3

VELK 3-2

VELK 3-2

VELK 3-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

4,3

0,6

0,2

0,9

1,4

0,1

0,1

0,1

0,7

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bílá

Bílá

Bílá


Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Poznámka

S1 List č. 15

0

OS324

0

0

0

OS347

OS348

OS349

evid.

0

0

0

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

31,2

0,6

1,9

0,5

0,1

1,3

1,3

1,4

0,5

0,5

1,0

0,8

0,2

1,0

0,9

0,4

2,2

1,5

0,6

1,9

0,4

1,8

1,3

0,5

1,0

1,8

0,9

1,8

1,4

0,6

0,9

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


0

0

OS345

0

OS344

OS346

0

0

OS342

OS343

0

0

OS340

0

OS339

OS341

0

0

OS337

OS338

0

0

OS335

OS336

0

0

OS333

OS334

0

0

0

OS330

OS331

0

OS329

OS332

0

0

OS327

OS328

0

0

OS323

0

0

OS322

OS325

0

OS321

OS326

0

OS320

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

31,2

0,6

1,9

0,5

0,1

1,3

1,3

1,4

0,5

0,5

1,0

0,8

0,2

1,0

0,9

0,4

2,2

1,5

0,6

1,9

0,4

1,8

1,3

0,5

1,0

1,8

0,9

1,8

1,4

0,6

0,9

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 8-0

VELK 8-1

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 7-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 6-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 5-0

FRYO 5-9

FRYO 5-9

FRYO 6-9

VELK 6-0

VELK 7-0

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 7-9

FRYO 6-9

FRYO 6-9

FRYO 5-9

FRYO 6-8

FRYO 7-8

FRYO 6-8

FRYO 6-8

FRYO 8-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná



Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2


Čeladná

Čeladná

Čeladná

Ostravice 1, 2

Ostravice 1, 2

Ostravice 1,2

Ostravice 1

Čeladná

Ostravice 1

Ostravice 1

Poznámka

S1 List č. 16

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

OS361

OS362

OS363

OS364

OS365

OS366

OS367

OS368

OS369

OS370/2 0

0

OS360

OS370/1 0

0

OS359

OS371

OS372

OS373

OS374

OS375

OS376

OS377

OS378


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

OS358

0

OS355

L2L1

0

0

OS354

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

0

0

OS353

Název

OS356

0

OS352

evid.

OS357

0

0

OS350

OS351

pořad.

Číslo cesty


0,0

0,0

1,9

27,6

0,7

1,7

0,7

2,4

0,3

1,5

0,5

0,3

0,1

1,2

1,5

1,2

1,3

0,7

0,7

0,5

0,4

0,3

0,4

2,3

0,5

0,6

1,0

0,6

0,8

1,9

0,8

0,4

0,5

0,0

0,0

0,0

z

k

Vozovka

Návrh

les

Celkem


0,0

n


0,0

t

0,0

sběrná

27,6

0,7

1,7

0,7

2,4

0,3

1,5

0,5

0,3

0,1

1,2

1,5

1,2

1,3

0,7

0,7

0,5

0,4

0,3

0,4

2,3

0,5

0,6

1,0

0,6

0,8

1,9

0,8

0,4

0,5

1,9

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 4-2

VELK 5-2

VELK 5-3

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 6-3

VELK 6-2

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 6-3

VELK 7-3

VELK 7-3

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 5-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 6-2

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 7-2

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 6-1

VELK 7-2

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : OS

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Ostravice 2

Bílá, Čeladná

Bílá

Bílá

Čeladná

Ostravice 2

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Čeladná

Poznámka

S1 List č. 17

0

OS401

evid.

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

0,4

23,8

1,1

0,9

2,4

1,1

0,2

0,5

0,4

1,8

1,4

0,9

1,8

1,6

1,2

0,1

0,6

0,2

1,2

0,6

2,8

1,3

0,8

0,4

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


0

0

OS399

0

OS398

OS400

0

0

OS396

OS397

0

0

OS394

OS395

0

0

OS392

OS393

0

0

OS390

OS391

0

0

OS388

OS389

0

0

OS386

OS387

0

0

OS384

OS385

0

0

OS382

0

OS381

OS383

0

0

OS379

OS380

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

23,8

1,1

0,9

2,4

1,1

0,2

0,5

0,4

1,8

1,4

0,9

1,8

1,6

1,2

0,1

0,6

0,2

1,2

0,6

2,8

1,3

0,8

0,4

0,4

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 3-2

VELK 3-3

VELK 3-3

VELK 3-3

VELK 6-5

VELK 5-5

VELK 5-5

VELK 5-5

VELK 4-5

VELK 5-4

VELK 5-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 5-4

VELK 5-4

VELK 6-4

VELK 6-4

VELK 6-3

VELK 5-3

VELK 4-3

VELK 4-2

VELK 4-2

VELK 4-2

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

OS

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Bílá

Poznámka

S1 List č. 18

709968

709968

709968

709968

709968

709968

709968

709930

709930

709930

709930

709930

709930

709931

709931

OS3/2

OS3/3

OS3/4

OS4/1

OS4/2

OS4/3

OS4/4

OS5

OS6/1

OS6/2

OS7

OS8

OS9

OS10

OS11

K Hájence - Sepetný

K hájence - Sepetný

Sepetný - Ostrá - Malchor






Malenovice - Tanečnice









Malenovice - Hutě

Ivančena

OS17/3 709967

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

26,0

0,8

0,1

2,7

1,1

0,7

0,1

0,5

0,5

1,4

0,9

1,4

0,7

2,5

1,2

0,7

3,2

0,3

2,7

1,1

0,1

0,9

0,1

0,3

0,3

0,2

0,1

0,1

0,3

0,0

1,2

26,0

0,8

0,1

2,7

1,1

0,7

0,1

0,5

0,5

1,4

0,9

1,4

0,7

2,5

1,2

0,7

3,2

0,3

2,7

1,1

0,1

0,9

0,1

0,3

0,3

0,2

0,1

0,1

0,3

0,0

0,0

13,0

0,1

0,5

0,5

1,4

0,9

1,4

0,7

2,5

1,2

0,7

3,2

0,0

9,4

1,1

0,7

0,3

2,7

1,1

0,1

0,9

0,1

0,3

0,3

0,2

0,1

0,1

0,3

0,0

1,2

z

1,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


0

Ivančena

OS18

Ivančena

Ostravská - Ke Korýtku

OS17/2 709967

709935

709936

OS15

OS16

Malenovice - Hutě

OS17/1 709967

709935

709935

OS13

OS14

Malenovice - Hutě

709968

OS3/1

Malenovice - Hutě

709968

OS2/3


Malenovice - Hutě

709968

OS2/2



OS12/1 709935

709968

Název

OS12/2 709935

709968

OS2/1

evid.

OS1

pořad.

Číslo cesty


0,8

0,1

2,7

3,6

t

0,0

sběrná

24,8

0,8

0,1

2,7

1,1

0,7

0,1

0,5

0,5

1,4

0,9

1,4

0,7

2,5

1,2

0,7

3,2

0,3

2,7

1,1

0,1

0,9

0,1

0,3

0,3

0,2

0,1

0,1

0,3

0,0

techn.

Funkce

1,2

1,2

lokální

X

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 4-6

FRYO 4-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-5

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 6-7

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 4-6

FRYO 4-6

FRYO 4-5

FRYO 5-6

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

FRYO 5-5

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

26,0

0,8

0,1

2,7

1,1

0,7

0,1

0,5

0,5

1,4

0,9

1,4

0,7

2,5

1,2

0,7

3,2

0,3

2,7

1,1

0,1

0,9

0,1

0,3

0,3

0,2

0,1

0,1

0,3

0,0

1,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice, nápoj na návrh

Malenovice, nápoj na návrh

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice

Malenovice, slepá

Poznámka

S1 List č. 19

Montér - Lukšinec

OS25/4 709932

Transformátor - Smrčina





Smrčina

Smrčina

OS27/2 709938

OS28/1 709938

OS28/2 709938

709938

OS30/1 709938

OS30/2 709955

709955

709955

709955

OS29

OS31

OS32

OS33

Smrčina

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1


OS34/1 0


OS27/1 709938

Smrčina



OS26/6 709931

OS26/7 709931



OS26/4 709931

OS26/5 709931



OS26/2 709931

OS26/3 709931

Montér - Lukšinec

Montér - Lukšinec

OS25/3 709932


Montér - Lukšinec

OS25/2 709932

OS25/5 709932

Montér - Lukšinec

OS25/1 709932

OS26/1 709931

L2L1

Montér - Lukšinec

0

709932

OS23

OS24

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Ostravská - Golena

L2L1

L2L1

0,6

19,1

0,5

0,3

0,5

2,6

2,2

0,4

0,1

0,1

0,4

1,0

0,2

0,6

0,0

0,8

0,1

1,6

0,0

0,2

0,2

0,7

0,2

0,3

0,4

2,9

0,2

0,1

0,5

0,1

1,3

19,1

0,5

0,3

0,5

2,6

2,2

0,4

0,1

0,1

0,4

1,0

0,2

0,6

0,0

0,8

0,1

1,6

0,0

0,2

0,2

0,7

0,2

0,3

0,4

2,9

0,2

0,1

0,5

0,1

1,3

0,0 3,2

0,4

0,1

0,1

0,4

1,0

0,2

0,2

0,7

0,0

9,9

0,5

0,3

0,5

2,6

2,2

0,0

0,2

0,2

0,3

0,4

0,2

0,1

0,5

0,1

1,3

0,6

z

0,6

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS22/1 0

709934

OS21

Ostravská - Golena

Ostravská - Golena

Název

OS22/2 0

709934

709934

OS19

evid.

OS20

pořad.

Číslo cesty


0,6

0,0

0,8

0,1

1,6

2,9

6,0

t

0,0

sběrná

19,1

0,5

0,3

0,5

2,6

2,2

0,4

0,1

0,1

0,4

1,0

0,2

0,6

0,0

0,8

0,1

1,6

0,0

0,2

0,2

0,7

0,2

0,3

0,4

2,9

0,2

0,1

0,5

0,1

1,3

0,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-6

FRYO 5-7

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-6

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 4-7

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

19,1

0,5

0,3

0,5

2,6

2,2

0,4

0,1

0,1

0,4

1,0

0,2

0,6

0,0

0,8

0,1

1,6

0,0

0,2

0,2

0,7

0,2

0,3

0,4

2,9

0,2

0,1

0,5

0,1

1,3

0,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Malenovice, Staré Hamry 2



Poznámka

S1 List č. 20

Mazák - Tatarčok

Mazák - Tatarčok

OS36/3 709933

OS37

Pravobřežka - Mrzák - PomníkL1L

Jatný

Jatný

OS50/2 709945

OS51

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L


Sochula

Sochula

OS52/1 709953

OS52/2 709953

709945

Jatný

Jatný

709945

OS49

OS50/1 709945

Kobylonka

Kobylonka

709956

709956

OS47

Kobylonka

Kobylonka

Pravobřežní - Pomník - JamníkL1L

Pravobřežní - Pomník - JamníkL1L



OS48

709956

709956

OS45

709884

OS44

OS46

709950

709884

OS42

OS43

709950

709950

OS40

709953

OS41

L1L

L2L1

OS38/3 0

OS39

L1L

L1L

OS38/1 0

L1L

L1L

OS38/2 0

Žor

Mazák - Tatarčok

OS36/2 709933

709933

L2L1

Mazák - Tatarčok

OS36/1 709933

L2L1

L2L1

L2L1

Mazák - Tatarčok

OS35/1 709933

OS35/2 0

L2L1

L2L1

OS34/5 0

L2L1

OS34/4 0

OS34/6 0

L2L1

0,2

2,0

2,0

33,0

1,9

1,9

0,7

0,6

0,5

0,7

1,0

1,4

0,7

33,0

1,9

1,9

0,7

0,6

0,5

0,7

1,0

1,4

0,7

1,5

3,5

1,5

1,0

3,5

1,1

2,9

3,9

0,1

0,2

0,5

1,4

1,1

0,6

0,5

0,6

1,0

0,7

0,1

0,7

0,0

1,0

1,1

2,9

3,9

0,1

0,2

0,5

1,4

1,1

0,6

0,5

0,6

1,0

0,7

0,1

0,7

0,0

0,0

15,2

1,5

2,0

3,5

1,0

1,1

2,9

0,1

0,2

0,5

1,4

1,1

0,7

4,3

0,7

0,6

0,5

0,7

1,0

13,5

1,9

1,9

1,4

3,9

0,6

0,5

0,6

1,0

0,7

0,1

0,7

0,0

0,2

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

L2L1

Název

OS34/2 0

evid.

OS34/3 0

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

32,4

1,9

1,9

0,7

0,6

0,5

0,7

1,0

1,4

0,7

1,5

2,0

3,5

1,0

1,1

2,9

3,9

0,1

0,2

0,5

1,4

1,1

0,6

0,5

1,0

0,7

0,1

0,7

0,0

0,2

techn.

Funkce

0,6

0,6

lokální

X

FRYO 4-8

FRYO 4-9

FRYO 4-9

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 5-8

FRYO 4-8

VELK 5-0

FRYO 5-9

FRYO 4-9

FRYO 4-9

FRYO 5-9

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 5-8

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

FRYO 5-7

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

33,0

1,9

1,9

0,7

0,6

0,5

0,7

1,0

1,4

0,7

1,5

2,0

3,5

1,0

1,1

2,9

3,9

0,1

0,2

0,5

1,4

1,1

0,6

0,5

0,6

1,0

0,7

0,1

0,7

0,0

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1, 2

Staré Hamry 1, 2

Staré Hamry 1, 2

Staré Hamry 1,2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2, nápoj na návrh


Staré Hamry 2, slepá

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Poznámka

S1 List č. 21

0

OS56

0,5

L2L1

709942

709942

709949

OS63

OS64

OS65

L2L1


L2L1

L1L

0

OS78

Řečice - Bučkula

709949

OS77

L1L

Řečice - Bučkula

709949

OS76

L1L

Řečice - Bučkula

709949

OS75

L1L

Řečice - Bučkula

709949

OS74

L1L

Řečice - Bučkula

709949

OS73

L1L

Řečice - Bučkula

709949

OS72

L1L

Řečice - Bučkula

709949

L1L

OS71

L1L

Řečice - Bučkula

709949

Řečice - Bučkula

709949

OS70

L1L

OS69

L2L1

Pod Jatným

Řečice - Bučkula

709963

L2L1

Řehucí - grapy

OS66/2 709947

709949

L2L1

Řehucí - grapy

OS66/1 709947

OS67

L1L

Řečice - Bučkula

OS68

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

Nové Dvory - Zimný




709942


OS61/1 709942

OS62

Markovická

OS60/2 709960

OS61/2 709942

Markovická

Markovická

OS59

709960

709960

OS60/1 709960

Borůvková

Markovická

OS57/2 709961

OS58

L1L

2,6

L2L1

Čupl

Borůvková

709958

OS55

28,2

0,3

0,3

1,1

1,0

1,3

0,1

0,4

1,2

0,2

0,4

0,5

1,3

1,2

0,8

0,1

1,2

0,4

0,8

0,8

0,0

1,5

2,1

1,7

1,3

1,6

2,5

0,3

L2L1

0,6

L2L1

28,2

0,3

0,3

1,1

1,0

1,3

0,1

0,4

1,2

0,2

0,4

0,5

1,3

1,2

0,8

0,1

1,2

0,4

0,8

0,8

0,0

1,5

2,1

1,7

1,3

1,6

2,5

0,5

2,6

0,3

0,6

0,0 16,0

0,3

1,1

1,0

1,3

0,1

0,4

1,2

0,2

0,4

0,5

0,1

1,2

0,4

0,8

0,8

0,0

1,5

2,1

2,5

0,0

12,1

0,3

1,3

1,2

0,8

1,7

1,3

1,6

0,5

2,6

0,3

0,6

z

k

Vozovka a+p

les Návrh

Délka cest v km

Třída Celkem

Kobylík

Název

0,0

n


Čupl

OS57/1 709961

709952

709958

OS53

evid.

OS54

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

28,2

0,3

0,3

1,1

1,0

1,3

0,1

0,4

1,2

0,2

0,4

0,5

1,3

1,2

0,8

0,1

1,2

0,4

0,8

0,8

0,0

1,5

2,1

1,7

1,3

1,6

2,5

0,5

2,6

0,3

0,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 2-9

FRYO 2-9

FRYO 2-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 4-9

FRYO 4-9

FRYO 4-9

FRYO 4-9

FRYO 4-8

FRYO 4-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-8

FRYO 3-8

FRYO 3-8

FRYO 3-8

FRYO 3-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 3-8

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 5-8

FRYO 4-8

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

28,2

0,3

0,3

1,1

1,0

1,3

0,1

0,4

1,2

0,2

0,4

0,5

1,3

1,2

0,8

0,1

1,2

0,4

0,8

0,8

0,0

1,5

2,1

1,7

1,3

1,6

2,5

0,5

2,6

0,3

0,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1



Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1



Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1, Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 1,2

Staré Hamry 2

Staré Hamry 1

Poznámka

S1 List č. 22

U lípy

U lípy

709970

OS103

OS104/1 709970

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1


Pražinkovice

709963

OS102

Těšiňoky

0

OS101

OS100/2 709944

L1L

Říčky

L1L

L1L

Říčky

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

Těšiňoky

709948

L1L

L1L

1,7

25,0

1,2

1,0

1,9

0,4

0,2

0,9

0,6

0,7

2,1

0,9

0,8

0,2

0,1

0,4

0,4

0,1

0,3

1,8

1,0

0,7

0,9

0,7

1,0

2,3

0,2

0,9

0,1

0,6

0,9

25,0

1,2

1,0

1,9

0,4

0,2

0,9

0,6

0,7

2,1

0,9

0,8

0,2

0,1

0,4

0,4

0,1

0,3

1,8

1,0

0,7

0,9

0,7

1,0

2,3

0,2

0,9

0,1

0,6

0,9

0,0

10,9

1,2

1,0

0,6

0,7

0,2

0,4

0,4

0,1

0,3

0,7

0,9

0,2

0,9

0,1

0,6

0,9

1,7

0,9

0,9

13,2

1,9

0,4

0,2

2,1

0,9

0,8

0,1

1,8

1,0

0,7

1,0

2,3

z

1,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

Rovně - Břehem - Skřipec

Rovně - Od Žabníku



OS100/1 709944

OS99

OS95/3 709940

709948

OS95/2 709940

OS98

Rovné - Vrata

OS95/1 709940

709964


709940

OS94

709959


709940

OS93

OS96


709940

OS92

OS97


709940

OS91

Okruhlica

K Javoru

709956

709944

Okruhlica

OS89

709956

OS88

Okruhlica

OS90

0

709956

OS86

OS87

Krupicův potok

709962

OS85

Na Pasičku

Na Pasičku

Pasička - Křižovatka

709941

OS83

OS84/2 709966

709941

OS82

Na Pasičku

Pasička - Křižovatka

709941

OS81

Gajdičná

Gajdičná

Název

OS84/1 709966

709937

709937

OS79

evid.

OS80

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

25,0

1,2

1,0

1,9

0,4

0,2

0,9

0,6

0,7

2,1

0,9

0,8

0,2

0,1

0,4

0,4

0,1

0,3

1,8

1,0

0,7

0,9

0,7

1,0

2,3

0,2

0,9

0,1

0,6

0,9

1,7

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 2-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

VELK 3-0

VELK 3-0

VELK 3-0

VELK 3-0

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 4-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-8

FRYO 3-9

FRYO 3-8

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 3-9

FRYO 2-9

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

25,0

1,2

1,0

1,9

0,4

0,2

0,9

0,6

0,7

2,1

0,9

0,8

0,2

0,1

0,4

0,4

0,1

0,3

1,8

1,0

0,7

0,9

0,7

1,0

2,3

0,2

0,9

0,1

0,6

0,9

1,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1




Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Krasna pod Lysou Horou

Staré Hamry 1, Krasna pod Lysou H





Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Poznámka

S1 List č. 23

Lipňačka

709969

OS106

Skřipec

Kyčerka

Gruň - Bílý Kříž



21804

21804

21804

21415

21415

709886

OS108

OS109

OS110

OS111

OS112

OS113

OS114/1 709886

OS114/2 709886

709939

709939

709939

709939

0

0

OS117

OS118

OS119

OS120

OS121

OS121

Na Baňu

Na Baňu

Na Baňu

Na Baňu

OS122/2 709958

OS123/1 709958

OS123/2 709958

OS124

Jedlovník - Armaturka


OS125/2 709985

OS125/3 709985

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L



OS125/1 709985

709958

Na Baňu

OS122/1 709958

Poledňana - Kovola

Poledňana - Kovola

Poledňana - Kovola

Poledňana - Kovola

L1L

709939

OS116

Poledňana - Kovola

L2L1

709886

OS115


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

Třída

OS114/3 0

Muroňka - Smrkoviny

Muroňka - Smrkoviny

Kyčerka

Kyčerka

Skřipec

OS107/2 709971

Název

OS107/1 709971

Lipňačka

U lípy

709969

OS105

evid.

OS104/2 709970

pořad.

Číslo cesty


22,7

0,3

0,3

2,1

0,8

0,5

1,7

0,7

0,0

1,5

0,0

0,1

1,3

0,1

0,9

1,3

0,3

0,2

0,6

0,3

0,6

1,3

1,4

0,1

1,8

0,5

0,8

0,7

0,7

0,6

1,1

22,7

0,3

0,3

2,1

0,8

0,5

1,7

0,7

0,0

1,5

0,0

0,1

1,3

0,1

0,9

1,3

0,3

0,2

0,6

0,3

0,6

1,3

1,4

0,1

1,8

0,5

0,8

0,7

0,7

0,6

1,1

0,0

9,8

0,3

0,1

1,3

0,1

0,9

1,3

1,4

0,1

1,8

0,5

0,7

0,7

0,6

0,0

12,9

0,3

2,1

0,8

0,5

1,7

0,7

0,0

1,5

0,0

0,3

0,2

0,6

0,3

0,6

1,3

0,8

1,1

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

0,0

n

Ostravice



0,0

t

0,0

sběrná

21,2

0,3

0,3

2,1

0,8

0,5

1,7

0,7

0,0

1,5

0,0

0,1

1,3

0,1

0,9

1,3

0,3

0,2

0,6

0,3

0,6

1,4

1,8

0,5

0,8

0,7

0,7

0,6

1,1

techn.

Funkce

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

VELK 2-0 1,3FRYO 2-9 FRYO 2-9 FRYO 2-9 VELK 2-0 VELK 2-0 FRYO 2-9 FRYO 4-9 FRYO 4-9 VELK 4-0 VELK 3-0 VELK 4-0 FRYO 4-9 FRYO 4-9 FRYO 4-9 FRYO 4-9 FRYO 4-9 VELK 4-0 FRYO 5-9 FRYO 4-9 VELK 4-0 VELK 4-0

X

2

0,1VELK 3-0

X

2

VELK 3-0

1,5

2

FRYO 3-9

2

VELK 3-0 2

2

FRYO 3-9

2

2

FRYO 2-9

VELK 3-0

LOC

List mapy

FRYO 3-9

lokální

OS

22,7

0,3

0,3

2,1

0,8

0,5

1,7

0,7

0,0

1,5

0,0

0,1

1,3

0,1

0,9

1,3

0,3

0,2

0,6

0,3

0,6

1,3

1,4

0,1

1,8

0,5

0,8

0,7

0,7

0,6

1,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :









Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1



Staré Hamry 1


Staré Hamry 1


Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Poznámka

S1 List č. 24




709985

OS127

OS128/1 709985

OS128/2 709985

Kyčera - Jamník

Kyčera - Jamník

Bílisko

Bílisko

Buřanka

OS130/2 709892

OS130/3 709892

OS131/1 709893

OS131/2 709893

709898

709896

OS132

OS133

709896

709896

OS139

0

OS147

Skalka

Cirošákův potok

L1L

0,7

27,2

0,3

L2L1

L1L

0,4

1,5

0,8

0,0

1,5

0,2

0,9

0,1

0,3

0,4

0,1

0,4

0,7

0,1

1,4

0,8

4,2

0,6

1,7

2,4

1,4

0,2

0,7

2,6

0,3

0,7

0,4

1,2

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L


OS148/1 709902

709891

0

OS145

709891

OS146

Slezská

Cirošákův potok

OS143/2 709896

OS144

Slezská

Slezská

709896

OS142

OS143/1 709896

Slezská

Slezská

709896

709896

OS140

OS141

Slezská

Slezská

Slezská

OS137/2 709896

OS138

Slezská

Slezská

709896

OS136

OS137/1 709896

Slezská

Slezská

709896

709896

OS134

OS135

Slezská

L1L

OS130/1 709892

L2L1

L1L

Kyčera - Jamník

OS129/2 0

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

27,2

0,3

0,7

0,4

1,5

0,8

0,0

1,5

0,2

0,9

0,1

0,3

0,4

0,1

0,4

0,7

0,1

1,4

0,8

4,2

0,6

1,7

2,4

1,4

0,2

0,7

2,6

0,3

0,7

0,4

0,0

18,5

1,5

0,8

0,0

1,5

0,2

0,9

0,1

0,3

0,4

0,1

0,4

0,7

0,1

1,4

0,8

4,2

1,7

0,7

0,3

0,7

0,4

1,2

0,2

3,0

0,3

2,4

5,7

0,7

0,4

0,6

1,4

2,6

z

1,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS129/1 0


709985

OS126

Název

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

26,5

0,3

0,7

0,4

1,5

0,8

0,0

1,5

0,2

0,9

0,1

0,3

0,4

0,1

0,4

0,7

0,1

1,4

0,8

4,2

1,7

2,4

1,4

0,2

0,7

2,6

0,3

0,7

0,4

1,2

techn.

Funkce

0,6

0,6

lokální

X

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 4-1

VELK 4-1

VELK 3-2

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-2

VELK 4-2

VELK 4-1

VELK 4-0

VELK 4-0

VELK 5-0

VELK 4-0

VELK 4-0

VELK 5-0

VELK 5-0

VELK 4-0

VELK 4-0

VELK 4-0

VELK 4-0

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

27,2

0,3

0,7

0,4

1,5

0,8

0,0

1,5

0,2

0,9

0,1

0,3

0,4

0,1

0,4

0,7

0,1

1,4

0,8

4,2

0,6

1,7

2,4

1,4

0,2

0,7

2,6

0,3

0,7

0,4

1,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1














Staré Hamry 1


Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1



Staré Hamry 1


Poznámka

S1 List č. 25

709885

0

709885

709888

OS154

OS155

OS156

Pod Bílým Křížem

L2L1

0

0

OS167

OS168

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1


0

0

OS165

OS166

Vruble

0

0

709889

OS163

OS164



OS162/2 709899

OS162/3 709899

L2L1

L2L1



709899

OS161

OS162/1 709899

L2L1

L2L1

0

0

OS159

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

1,2

19,3

1,8

0,2

0,1

1,0

0,4

0,5

0,1

0,1

0,1

0,6

0,2

0,2

1,0

0,4

0,7

1,1

1,3

0,9

0,5

0,5

0,2

0,4

0,8

0,5

1,8

0,6

1,9

19,3

1,8

0,2

0,1

1,0

0,4

0,5

0,1

0,1

0,1

0,6

0,2

0,2

1,0

0,4

0,7

1,1

1,3

0,9

0,5

0,5

0,2

0,4

0,8

0,5

1,8

0,6

1,9

0,0 8,0

1,8

0,2

0,1

1,0

1,1

0,4

0,8

0,6

1,9 1,8

2,3

0,5

9,0

0,4

0,5

0,1

0,1

0,1

0,6

0,2

0,2

1,0

0,4

0,7

1,3

0,9

0,5

0,5

0,2

1,2

z

1,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

OS160

0

OS157/2 709904

OS158

Pod Bílým Křížem

OS157/1 709904

Krhutova sihla

Hartisov

Hartisov

Hartisov

OS152/3 709885

Hartisov

OS152/2 709885

OS153

Hartisov

Hartisov

709885

Panská sihla

Panská sihla

OS150/1 0

OS150/2 0

OS151

Vápeníky

OS149/2 709894

OS152/1 709885

Skalka

Vápeníky

Název

OS148/2 709902

evid.

OS149/1 709894

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

19,3

1,8

0,2

0,1

1,0

0,4

0,5

0,1

0,1

0,1

0,6

0,2

0,2

1,0

0,4

0,7

1,1

1,3

0,9

0,5

0,5

0,2

0,4

0,8

0,5

1,8

0,6

1,9

1,2

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 3-7

VELK 3-1

VELK 3-0

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-1

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-0

VELK 2-1

VELK 2-0

VELK 2-1

VELK 3-0

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 2-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-1

VELK 3-1

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

19,3

1,8

0,2

0,1

1,0

0,4

0,5

0,1

0,1

0,1

0,6

0,2

0,2

1,0

0,4

0,7

1,1

1,3

0,9

0,5

0,5

0,2

0,4

0,8

0,5

1,8

0,6

1,9

1,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1


Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1




Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1



Staré Hamry 1

Staré Hamry 1





Staré Hamry 1

Poznámka

S1 List č. 26

0

0

OS185

OS186

evid.

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

2,3

18,1

0,9

0,6

0,9

1,6

0,5

0,2

1,7

2,1

1,4

0,5

1,0

0,6

0,9

1,3

0,7

0,9

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


0

0

OS183

OS184

0

0

0

OS180

OS181

0

OS179

OS182

0

0

OS177

OS178

0

0

OS175

OS176

0

0

OS173

0

OS172

OS174

0

0

OS170

OS171

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

18,1

0,9

0,6

0,9

1,6

0,5

0,2

1,7

2,1

1,4

0,5

1,0

0,6

0,9

1,3

0,7

0,9

2,3

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

VELK 3-1

VELK 3-0

VELK 3-0

VELK 2-0

VELK 2-0

FRYO 2-9

VELK 4-0

VELK 4-0

FRYO 4-9

FRYO 5-9

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-8

FRYO 4-7

FRYO 4-6

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

OS

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Malenovice

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 1

Staré Hamry 2

Staré Hamry 2

Poznámka

S1 List č. 27

0

0

0

723130

FM4

FM5

FM6

FM7/1

Prašivá

L1L


0

L2L1

L2L1

L2L1

Stonávka

FM11/4 0

L2L1

L2L1

L2L1

FM12/2 0

Stonávka

FM11/3 723284

L2L1

L2L1

FM13

Stonávka

FM11/2 0

L2L1

L2L1

L2L1

Stonávka

FM11/1 723284

L2L1

L2L1

FM12/1 0

NA Kotař

NA Kotař

FM10/6 0

FM10/7 0

NA Kotař

NA Kotař

FM10/4 710952

FM10/5 710952

NA Kotař

NA Kotař

FM10/2 710952

FM10/3 0

L2L1

L2L1

NA Kotař

0

FM9/3

FM10/1 0

L2L1

L2L1

0

710952

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

1,7

24,3

0,6

0,6

1,2

0,2

0,2

0,1

2,2

0,2

1,1

1,7

0,1

0,0

0,3

0,4

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,3

0,2

2,1

2,9

2,3

1,2

0,2

1,1

2,5

0,2

24,3

0,6

0,6

1,2

0,2

0,2

0,1

2,2

0,2

1,1

1,7

0,1

0,0

0,3

0,4

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,3

0,2

2,1

2,9

2,3

1,2

0,2

1,1

2,5

0,2

0,0

1,9

0,2

1,7 2,5

2,5

14,5

0,6

1,2

0,2

0,2

0,1

2,2

0,2

1,1

1,7

0,1

0,0

0,3

0,4

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,3

2,9

2,3

z

1,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,6

0,2

2,1

1,2

0,2

1,1

5,4

t

40 LS nebo les. majetek : Frýdek-Místek

Třída Celkem

FM9/1

Pasivek

Pasivek

Pasivek

Rybí

Rybí

Kamenité

Nad Kršlemi

Nová Baracká

Nová Baracká

Nová Baracká

Nová Baracká

Prašivá

Název

FM9/2

0

0

FM8/2

FM8/3

0

710931

FM3/2

0

710931

FM3/1

FM7/2

0

FM2

FM8/1

0

0

FM1/1

evid.

FM1/2

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

18,4

0,6

1,2

0,2

0,2

0,1

2,2

0,2

1,1

1,7

0,1

0,0

0,3

0,4

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,2

2,1

2,9

2,3

0,2

1,7

techn.

Funkce

5,9

0,6

0,3

1,2

0,2

1,1

2,5

lokální

X

FRYO 2-2

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 2-1

FRYO 2-1

FRYO 2-1

FRYO 2-2

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 2-1

FRYO 2-1

FRYO 2-1

FRYO 2-1

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 2-2

FRYO 3-2

FRYO 3-3

FRYO 2-2

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-2

FRYO 3-2

FRYO 2-2

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

24,3

0,6

0,6

1,2

0,2

0,2

0,1

2,2

0,2

1,1

1,7

0,1

0,0

0,3

0,4

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,3

0,2

2,1

2,9

2,3

1,2

0,2

1,1

2,5

0,2

1,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Komorní Lhotka, slepá

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Kopmorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka


Komorní Lhotka

V.Lhoty, K.Lhotka

Vyšní Lhoty

Vyšní Lhoty

Morávka, K.Lhotka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Vyšní Lhoty, slepá

Vyšní Lhoty

Vyšní Lhoty

Poznámka

S1 List č. 1

723293

FM21/2

723290

0

FM24/5

FM24/6

L2L1

Pod Godulou

Pod Godulou

Pod Godulou

Tabakovka

Tabakovka

Tabakovka

Tabakovka

Tabakovka

Tabakovka

Vojenská

Nad Nováčkem

Malínka

Malínka

Ropičník + Přes letiště





L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Ropičník - Nad Neugebaurem L2L1


1,5

23,3

0,1

0,1

0,3

2,7

0,4

0,3

1,2

0,1

1,3

0,5

0,3

1,2

0,0

1,2

0,8

0,4

1,9

0,6

0,4

0,6

1,1

1,9

0,1

0,2

0,3

1,2

1,6

0,1

0,7

23,3

0,1

0,1

0,3

2,7

0,4

0,3

1,2

0,1

1,3

0,5

0,3

1,2

0,0

1,2

0,8

0,4

1,9

0,6

0,4

0,6

1,1

1,9

0,1

0,2

0,3

1,2

1,6

0,1

0,7

1,1

0,0

5,2

0,4

0,3

0,5

0,3

1,2

0,0

1,2

0,8

0,4

3,0

1,9

15,1

0,1

0,1

0,3

2,7

1,2

0,1

1,3

0,6

0,4

0,6

1,9

0,1

0,2

0,3

1,2

1,6

0,1

0,7

1,5

z

1,5

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem


Pod Kotářem

Název


0

FM24/1

FM24/4

723290

FM23/3

723290

0

FM23/2

723290

710964

FM23/1

FM24/2

0

FM22

FM24/3

0

0

FM21/5

723293

723293

FM21/1

723293

0

FM21

FM21/3

710946

FM20

FM21/4

0

710958

FM18

evid.

FM19

0

0

FM17/1

FM17/2

0

0

FM16/4

FM16/5

0

0

FM16/2

FM16/3

0

0

FM15/3

0

FM15/2

FM16/1

0

0

FM14

FM15/1

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

21,2

0,1

0,1

0,3

2,7

0,4

0,3

1,2

0,1

1,3

0,0

1,2

0,8

0,4

1,9

0,6

0,4

0,6

1,1

1,9

0,1

0,2

0,3

1,2

1,6

0,1

0,7

1,5

techn.

Funkce

2,1

0,5

0,3

1,2

lokální

X

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-2

FRYO 0-2

FRYO 0-2

FRYO 0-1

FRYO 0-1

FRYO 1-1

FRYO 1-1

FRYO 0-2

FRYO 1-3

FRYO 1-3

FRYO 1-3

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-1

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-3

FRYO 1-3

FRYO 1-3

FRYO 1-3

FRYO 1-3

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-2

FRYO 1-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

23,3

0,1

0,1

0,3

2,7

0,4

0,3

1,2

0,1

1,3

0,5

0,3

1,2

0,0

1,2

0,8

0,4

1,9

0,6

0,4

0,6

1,1

1,9

0,1

0,2

0,3

1,2

1,6

0,1

0,7

1,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Smilovice,Řeka,Soukr.+1/3 LČR

Smilovice, Soukr.+1/3 LČR

K.Lhotka,Smilovice,Souk+1/3LČR

Řeka, slepá

Řeka, slepá

K.Lhotka, Řeka, slepá

K.Lhotka, Řeka

K.Lhotka, Řeka

K.Lhotka, Řeka

Komorní Lhotka

K.Lhotka,nové,bezpříkop.

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka, nové

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka, LČR 65%

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka, LČR 65%

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Poznámka

S1 List č. 2

L2L1

L2L1

Šindelná

0

0

0

FM29

FM30

FM31

L1L

L1L

Muroňka

Gutské sedlo

Gutské sedlo

Gutské vršky

FM33/2 711007

FM34/1 0

FM34/2 0

FM35/1 710957

L1L


L2L1

L1L

L1L

Zadní Řeka

Muroňka

FM32/4 0

FM33/1 0

L1L

L1L

Zadní Řeka

Zadní Řeka

FM32/2 0

L1L

Zadní Řeka

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

FM32/3 723291

FM32/1 723291

Do Sedla

FM28/2 710963

Do skalin

Příslop

Do Sedla

FM27/6 723289

FM28/1 710963

Příslop

Příslop

FM27/4 0

L2L1

L2L1

Příslop

Příslop

FM27/2 0

FM27/3 723289

FM27/5 723289

L2L1

Příslop

Příslop

FM26/5 723289

FM27/1 723289

L2L1

L2L1

Příslop

Příslop

FM26/3 723289

L1L

L1L

L2L1

FM26/4 0

Příslop

Příslop

FM26/1 0

FM26/2 0

Chebzí

Chebzí

FM25/4 0

FM25/5 710961

L2L1

Chebzí

FM25/3 710961

L2L1

L2L1

Chebzí

0,5

17,5

0,7

0,4

1,0

1,2

0,4

0,4

0,1

0,1

1,3

1,8

1,6

0,7

0,0

0,8

0,1

1,2

0,1

0,2

0,8

0,3

0,3

0,6

0,2

0,1

0,2

0,6

0,7

0,7

0,4

17,5

0,7

0,4

1,0

1,2

0,4

0,4

0,1

0,1

1,3

1,8

1,6

0,7

0,0

0,8

0,1

1,2

0,1

0,2

0,8

0,3

0,3

0,6

0,2

0,1

0,2

0,6

0,7

0,7

0,4

0,0

0,2

7,0

0,4

1,0

1,2

0,4

0,4

0,1

0,1

1,3

1,8

0,1

0,0

8,9

0,7

0,7

0,0

0,8

0,1

1,2

0,1

0,2

0,8

0,3

0,3

0,6

0,2

0,6

0,7

0,7

0,4

0,5

z

0,5

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

1,6

1,6

t


Třída Celkem

Chebzí

Název

FM25/1 710961

evid.

FM25/2 0

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

15,9

0,7

0,4

1,0

1,2

0,4

0,4

0,1

0,1

1,3

1,8

1,6

0,1

1,2

0,1

0,2

0,8

0,3

0,3

0,6

0,2

0,1

0,2

0,6

0,7

0,7

0,4

0,5

techn.

Funkce

1,6

0,7

0,0

0,8

lokální

X

FRYO 0-2

FRYO 0-2

FRYO 0-2

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

JABL 9-3

JABL 9-3

JABL 9-3

FRYO 0-4

FRYO 0-4

JABL 9-4

JABL 9-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 1-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

17,5

0,7

0,4

1,0

1,2

0,4

0,4

0,1

0,1

1,3

1,8

1,6

0,7

0,0

0,8

0,1

1,2

0,1

0,2

0,8

0,3

0,3

0,6

0,2

0,1

0,2

0,6

0,7

0,7

0,4

0,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Řeka

Řeka, Guty

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka, neevidovaná

Řeka,Tyra, neevidovaná, slepá

Řeka, slepá

Řeka, slepá

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Poznámka

S1 List č. 3

L2L1

L1L

FM39/8 0

FM40

L1L

L1L

L1L

Lázeňská

Lázeňská

FM41/110

FM41/12710934


L1L

Lázeňská

FM41/10710934

L1L

L1L

Lázeňská

Lázeňská

FM41/8 710934

L1L

L1L

L1L

FM41/9 710934

Lázeňská

Lázeňská

FM41/6 710934

FM41/7 0

Lázeňská

Lázeňská

FM41/4 0

FM41/5 710934

Lázeňská

Lázeňská

FM41/2 710934

FM41/3 710934

L1L

L1L

Lázeňská

FM41/1 710934

L1L

L2L1

FM39/7 0

Vysutý

L2L1

FM39/6 0

710926

L2L1

L2L1

FM39/5 0

Muroňka

FM38/2 711007

L2L1

L2L1

Muroňka

FM38/1 0

L2L1

L2L1

Tomošek

FM37/3 0

L2L1

FM39/4 0

Tomošek

FM37/2 0

L2L1

L2L1

FM39/3 0

Tomošek

FM37/1 0

L2L1

Do Gutského Javorového

FM36/3 710954

L2L1

FM39/2 0


FM36/2 0

L2L1

L2L1

L2L1


17,6

0,2

0,2

0,2

2,4

1,8

0,2

0,1

0,8

0,1

0,2

0,3

0,3

0,8

0,3

0,4

0,3

1,4

0,1

0,2

0,1

0,5

0,2

1,7

0,2

0,9

0,5

1,4

0,0

0,2

1,6

17,6

0,2

0,2

0,2

2,4

1,8

0,2

0,1

0,8

0,1

0,2

0,3

0,3

0,8

0,3

0,4

0,3

1,4

0,1

0,2

0,1

0,5

0,2

1,7

0,2

0,9

0,5

1,4

0,0

0,2

0,0

7,6

0,2

0,2

0,2

2,4

1,8

0,2

0,1

0,8

0,1

0,2

0,3

0,3

0,8

0,0

6,7

0,2

1,7

0,2

0,9

0,5

1,4

0,0

0,2

1,6

z

1,6

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,3

0,4

0,3

1,4

0,1

0,2

0,1

0,5

3,2

t


Třída Celkem

FM39/1 0

Gutské vršky

Název

FM36/1 710954

evid.

FM35/2 710957

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

16,0

0,2

0,2

0,2

2,4

1,8

0,2

0,1

0,8

0,1

0,2

0,3

0,3

0,8

0,3

0,4

0,3

1,4

0,1

0,2

0,1

0,5

0,2

1,7

1,4

0,0

0,2

1,6

techn.

Funkce

1,6

0,2

0,9

0,5

lokální

X

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 1-3

FRYO 1-4

FRYO 1-4

FRYO 1-4

FRYO 1-4

FRYO 1-4

FRYO 1-4

FRYO 1-4

FRYO 2-3

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

JABL 9-3

FRYO 0-3

JABL 9-3

JABL 9-2

JABL 9-2

JABL 9-3

FRYO 0-3

FRYO 0-3

JABL 9-2

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

17,6

0,2

0,2

0,2

2,4

1,8

0,2

0,1

0,8

0,1

0,2

0,3

0,3

0,8

0,3

0,4

0,3

1,4

0,1

0,2

0,1

0,5

0,2

1,7

0,2

0,9

0,5

1,4

0,0

0,2

1,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Guty

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Řeka

Guty

Řeka, Guty

Guty, neevid., slepá



Guty

Guty

Guty

Poznámka

S1 List č. 4

Velký Lipový

Demlovická

710925

721713

FM42

FM43

L1L

Medvědí

Medvědí

Medvědí

Medvědí

FM58/1 710930

FM58/2 0

FM58/3 710930

FM58/4 710930


L1L

L1L

FM59/1 0

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

FM59/2 0

Ropičný

Frankov

723286

710915

FM56

FM57

Blatný Ropičný

723287

FM55

L2L1

L2L1

Česnečka

0

FM53/2 721986

FM54

29,2

0,4

0,4

2,3

1,1

0,1

0,8

1,0

0,4

1,1

1,2

0,2

2,4

3,3

L2L1

L1L

Česnečka

0

FM52

4,0

0,9

L1L

0,8

0,1

0,4

0,6

0,2

1,8

0,7

0,2

0,3

0,2

0,5

1,5

1,3

0,8

0,2

L1L

FM53/1 721986

710932

710932

FM50

0

FM51

L2L1

L1L

FM48/2 0

FM49

Zajčorka

L2L1

L2L1

Gajdůškov

FM48/1 0

FM47/2 710940

L2L1

L2L1

710940

FM46

Gajdůškov

0

FM47/1 0

L2L1

L2L1

FM44/4 0

FM45

L2L1

L2L1

FM44/2 0

FM44/3 0

L2L1

FM44/1 0

Gajdůškov

L1L

L1L

L1L

Lázeňská

29,2

0,4

0,4

2,3

1,1

0,1

0,8

1,0

0,4

1,1

1,2

0,2

2,4

3,3

0,9

4,0

0,8

0,1

0,4

0,6

0,2

1,8

0,7

0,2

0,3

0,2

0,5

1,5

1,3

0,8

0,0

15,6

0,4

0,4

1,1

0,1

0,8

3,3

0,9

4,0

0,8

1,5

1,3

0,8

0,2

0,0

11,3

1,0

0,4

1,1

1,2

0,2

2,4

0,1

0,4

0,6

0,2

1,8

0,7

0,2

0,3

0,2

0,5

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

2,3

2,3

t


Třída Celkem

Lázeňská

Název

FM41/130

evid.

FM41/14710934

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

21,0

0,4

0,4

1,1

1,2

0,2

2,4

3,3

0,9

4,0

0,8

0,6

0,2

1,8

1,5

1,3

0,8

0,2

techn.

Funkce

8,2

2,3

1,1

0,1

0,8

1,0

0,4

0,1

0,4

0,7

0,2

0,3

0,2

0,5

lokální

X

FRYO 1-5

FRYO 1-5

FRYO 1-5

FRYO 1-5

FRYO 1-5

FRYO 1-5

FRYO 0-5

FRYO 0-5

FRYO 0-5

JABL 9-6

FRYO 0-5

JABL 9-5

FRYO 0-5

FRYO 0-5

FRYO 0-5

FRYO 1-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 1-4

FRYO 0-4

FRYO 1-3

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-3

FRYO 2-4

FRYO 1-4

FRYO 2-3

FRYO 2-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

29,2

0,4

0,4

2,3

1,1

0,1

0,8

1,0

0,4

1,1

1,2

0,2

2,4

3,3

0,9

4,0

0,8

0,1

0,4

0,6

0,2

1,8

0,7

0,2

0,3

0,2

0,5

1,5

1,3

0,8

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, Řeka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Morávka, 4080/1 a 4080/2

Morávka

Morávka

Poznámka

S1 List č. 5

Kalužný

FM65/1 721987

FM65/2 721987

L1L

Loriška

Dostálova

710928

710937

FM68

FM69

Vlčárna

0,0

710882

0

710907

0

0

FM75

FM76

FM77

FM78

FM79

Za Fojtíkem

FM80/2 710906

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L


Za Fojtíkem

FM80/1 710906

Zadní Nytrová

Mizerov

0

L1L

L1L

L1L

FM73/4 723279

FM74

L1L

L1L

FM73/2 0

FM73/3 723279

38,5

0,9

2,0

0,8

0,2

1,8

0,3

2,2

0,4

0,6

1,0

1,5

0,1

L1L

L1L

723279

FM72

FM73/1 723279

0,2

2,2

L1L

L1L

1,9

0,2

1,0

4,8

4,3

0,8

1,0

0,2

0,8

2,5

1,2

1,9

1,2

723279

Skalka - Slavíč

0,9

1,6

FM71

FM70/4 723279

L1L

L1L

Skalka - Slavíč

Skalka - Slavíč

FM70/2 0

FM70/3 723279

L1L

Skalka - Slavíč

L1L

L1L

FM67/2 0

FM70/1 723279

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

FM67/1 0

0

L1L

Kalužný

723285

FM64

FM66

L1L

723285

FM63

Údolí Slavíč

723285

FM62

L1L

L1L

0

38,5

0,9

2,0

0,8

0,2

1,8

0,3

2,2

0,4

0,6

1,0

0,0

0,1

1,5

2,2

0,2

1,9

0,2

1,0

4,8

4,3

0,8

1,0

0,2

0,8

2,5

1,2

1,9

1,2

1,6

0,0

34,7

0,9

2,0

0,3

2,2

0,4

0,6

1,0

0,0

0,1

1,5

2,2

0,2

1,9

0,2

1,0

4,8

4,3

0,8

1,0

2,5

1,2

1,9

1,2

1,6

0,9

0,0

3,8

0,8

0,2

1,8

0,2

0,8

z

0,9

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

0

Název

FM60

evid.

FM61

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

32,2

0,9

2,0

0,2

2,2

0,4

0,6

1,0

0,0

0,1

1,5

2,2

0,2

1,9

0,2

1,0

4,8

4,3

0,8

1,0

0,2

1,2

1,9

1,2

1,6

0,9

techn.

Funkce

6,3

0,8

1,8

0,3

0,8

2,5

lokální

X

JABL 9-7

JABL 9-7

FRYO 0-7

JABL 9-7

FRYO 0-6

JABL 9-7

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-6

FRYO 1-5

FRYO 1-5

FRYO 1-6

FRYO 1-6

FRYO 0-6

FRYO 0-6

JABL 9-6

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-5

JABL 9-6

JABL 9-6

JABL 9-6

FRYO 0-6

FRYO 0-5

FRYO 1-5

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

38,5

0,9

2,0

0,8

0,2

1,8

0,3

2,2

0,4

0,6

1,0

0,0

0,1

1,5

2,2

0,2

1,9

0,2

1,0

4,8

4,3

0,8

1,0

0,2

0,8

2,5

1,2

1,9

1,2

1,6

0,9

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, Dvůr

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Poznámka

S1 List č. 6

Za Fojtíkem

L1L

L1L

0

710892

FM98

FM99


L1L

L1L

710901

Bebek - Lůčka

L1L

L1L

FM96/2 0

FM97

L1L

L1L

FM95

0

723283

FM96/1 0

L2L1

L1L

FM93/2 0

FM94

Polomská

L1L

L1L

L2L1

Kozí hřbety

FM92/2 711004

L1L

L1L

L2L1

FM93/1 0

Kozí hřbety

FM92/1 711004

723283

0

FM90

FM91

Na Václavičky

Na Václavičky

FM89/2 723280

FM89/3 723280

L2L1

L1L

L1L

Na Václavičky

FM88/3 723281

FM89/1 723280

L1L

L1L

FM88/1 723281

FM88/2 0

L1L

L1L

FM87/2 0

FM87/3 0

L1L

Úspolka - Skalka

723281

FM86

L1L

L1L

FM87/1 0

Úspolka - Skalka

723281

723281

FM84

0

FM85

L1L

L1L

FM82/2 710893

FM83

L1L

L1L

3,1

24,2

0,9

0,5

0,5

1,1

0,0

0,2

2,9

0,5

0,1

1,5

1,6

1,1

1,0

0,2

0,1

0,4

0,2

0,6

0,2

0,2

0,0

0,3

2,0

1,1

1,4

0,2

0,5

0,4

1,5

24,2

0,9

0,5

0,5

1,1

0,0

0,2

2,9

0,5

0,1

1,5

1,6

1,1

1,0

0,2

0,1

0,4

0,2

0,6

0,2

0,2

0,0

0,3

2,0

1,1

1,4

0,2

0,5

0,4

1,5

0,0

20,1

0,9

0,5

0,5

1,1

0,0

0,2

2,9

1,5

1,0

0,2

0,6

0,2

0,2

0,0

0,3

2,0

1,1

1,4

0,2

0,5

0,4

1,5

3,1

0,4

3,1

1,6

1,1

0,9

0,5

0,1

0,2

0,1

z

3,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

FM82/1 710893

710893

Kotly

Název

FM80/3 710906

evid.

FM81

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

18,9

0,9

0,5

0,5

1,1

0,0

0,2

2,9

1,1

1,0

0,2

0,6

0,2

0,2

0,0

0,3

2,0

1,1

1,4

0,2

1,5

3,1

techn.

Funkce

5,3

0,5

0,1

1,5

1,6

0,2

0,1

0,4

0,5

0,4

lokální

X

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 0-9

FRYO 1-8

FRYO 0-9

FRYO 0-9

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-9

FRYO 0-9

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 1-6

FRYO 0-7

FRYO 0-7

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-7

FRYO 0-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

24,2

0,9

0,5

0,5

1,1

0,0

0,2

2,9

0,5

0,1

1,5

1,6

1,1

1,0

0,2

0,1

0,4

0,2

0,6

0,2

0,2

0,0

0,3

2,0

1,1

1,4

0,2

0,5

0,4

1,5

3,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, nové 1999

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka

Poznámka

S1 List č. 7

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Hrozky

Hrozky

Hrozky

Hrozky

Ke Krkoškovi alej

Ke Krkoškovi alej

Mituří

Mituří

Mituří

Mituří

Mituří

Mituří

Mituří

FM100/30

FM100/40

FM100/50

FM100/60

FM101/1710905

FM101/20

FM102/10

FM102/20

FM102/30

FM103/10

FM103/20

FM103/30

FM103/40

L2L1

L1L

L1L

Verličona

Bukovina - Kršla

Bukovina - Kršla

FM107/3721893

FM108/1710901

FM108/2710901

0,1

1,0

L1L

L1L

FM113/1710891

FM113/2710891


0,0

L1L

Bebek - Barák

FM111/2710891

24,6

0,8

L1L

Bebek - Barák

0,8

L1L

Bukovina ČSA

FM110 710897

1,2

2,2

1,6

4,0

1,8

0,3

1,4

0,6

1,1

0,6

0,4

0,3

0,0

0,7

0,3

0,6

0,3

0,2

1,0

0,3

0,2

0,1

0,1

2,1

0,7

FM111/1710891

L1L

L1L

Verličona

FM107/2721893

FM109 710901

L1L

Verličona

FM107/1721893

L1L

L1L

Mituří

FM105/20

FM106 0

L1L

Mituří

FM105/1710901

L2L1

L2L1

FM104 0

L1L

Hrozky

24,6

1,0

0,1

0,0

0,8

0,8

1,2

2,2

1,6

4,0

1,8

0,3

1,4

0,6

1,1

0,6

0,4

0,3

0,0

0,7

0,3

0,6

0,3

0,2

1,0

0,3

0,2

0,1

0,1

2,1

0,0

13,6

1,0

0,1

0,0

0,8

0,8

1,2

2,2

1,6

1,8

0,3

1,4

0,6

1,1

0,7

0,0

11,0

4,0

0,6

0,4

0,3

0,0

0,7

0,3

0,6

0,3

0,2

1,0

0,3

0,2

0,1

0,1

2,1

z

0,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

Hrozky

Název

FM100/10

evid.

FM100/20

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

24,6

1,0

0,1

0,0

0,8

0,8

1,2

2,2

1,6

4,0

1,8

0,3

1,4

0,6

1,1

0,6

0,4

0,3

0,0

0,7

0,3

0,6

0,3

0,2

1,0

0,3

0,2

0,1

0,1

2,1

0,7

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 1-9

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-9

FRYO 1-9

FRYO 1-9

FRYO 0-9

FRYO 0-7

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-9

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 0-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-9

FRYO 1-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

24,6

1,0

0,1

0,0

0,8

0,8

1,2

2,2

1,6

4,0

1,8

0,3

1,4

0,6

1,1

0,6

0,4

0,3

0,0

0,7

0,3

0,6

0,3

0,2

1,0

0,3

0,2

0,1

0,1

2,1

0,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Poznámka

S1 List č. 8

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

Nad Lůčkou

Pod chatou

Myšací

Myšací

Myšací

Myšací

FM116/3710903

FM116/4711000

FM117/1723282

FM117/20

FM117/3723282

FM117/4723282

0,9

L2L1


L2L1

Vysoká

FM121/3723131

FM122 0

L2L1

Vysoká

FM121/2723131

18,8

0,2

1,0

1,2

0,8

0,3

L2L1

FM120/30

L2L1

0,2

L1L

FM120/20

Vysoká

0,4

L1L

FM120/10

FM121/1723131

1,0

L1L

Rykolí - Zemřelov

0,8

L1L

Rykolí - Zemřelov

FM119/2721894

1,1

0,9

1,5

0,1

0,5

2,4

1,6

0,2

0,1

FM119/1721894

L1L

L1L

Nad Lůčkou

FM116/20

FM118 0

L1L

0,4

L2L1

FM114/1710904

L1L

0,1

L2L1

FM114/90

Nad Lůčkou

0,8

L2L1

FM114/8710904

Ježonky

1,1

L1L

FM114/7710904

FM116/1710903

0,1

L1L

FM114/60

FM115/2710895

0,0

L1L

FM114/5710904

0,2

0,1

L1L

FM114/4710904

L1L

0,3

L1L

FM114/30

Ježonky

0,2

FM115/1710895

0,4

L1L

18,8

0,2

1,0

1,2

0,8

0,3

0,2

0,4

1,0

0,8

1,1

0,9

1,5

0,1

0,5

2,4

1,6

0,2

0,1

0,9

0,2

0,4

0,1

0,8

1,1

0,1

0,0

0,1

0,3

0,2

0,4

0,0

10,8

0,2

0,4

1,0

0,8

1,1

1,5

0,1

0,5

1,6

0,2

0,1

0,9

0,2

1,1

0,1

0,0

0,1

0,3

0,2

0,4

0,0

8,0

0,2

1,0

1,2

0,8

0,3

0,9

2,4

0,4

0,1

0,8

z

k

Vozovka a+p

les Návrh

Délka cest v km

Třída Celkem

L1L

Název

FM114/1710904

evid.

0,0

n

0,0

t


FM114/2710904

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

17,6

0,2

1,0

1,2

0,8

0,3

0,2

0,4

1,0

0,8

1,1

0,9

1,5

0,1

0,5

2,4

1,6

0,2

0,1

0,4

0,1

0,8

1,1

0,1

0,0

0,1

0,3

0,2

0,4

techn.

Funkce

1,2

0,9

0,2

lokální

X

FRYO 2-7

FRYO 2-8

FRYO 2-8

FRYO 1-8

FRYO 2-9

FRYO 2-9

FRYO 2-8

FRYO 1-8

FRYO 2-8

FRYO 1-8

FRYO 1-7

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-7

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-8

FRYO 1-9

FRYO 2-9

FRYO 1-9

FRYO 1-9

FRYO 1-9

FRYO 1-9

FRYO 2-9

FRYO 2-9

FRYO 2-9

FRYO 2-9

FRYO 1-9

FRYO 1-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

18,8

0,2

1,0

1,2

0,8

0,3

0,2

0,4

1,0

0,8

1,1

0,9

1,5

0,1

0,5

2,4

1,6

0,2

0,1

0,9

0,2

0,4

0,1

0,8

1,1

0,1

0,0

0,1

0,3

0,2

0,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Krásná, Morávka,p.č.2650/1

Krásná,Morávka,c.přes parkov.

Krásná, Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, slepá

Morávka, struska

Morávka, struska

Morávka, struska

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Poznámka

S1 List č. 9

L2L1

L2L1

L2L1

Kocuří

Kocuří

Kocuří

Travenský potok

FM126/20

FM126/30

FM126/40

FM127 710886

0,4

0,1

0,6

0,1

L1L


L2L1

Klimánkova

FM140/2710936

FM141 0

L1L

Klimánkova

FM140/1710936

L1L

L1L

Sviňorská

Gorbovická

FM138 710935

FM139 710933

1,3

38,9

2,0

0,6

5,3

5,7

1,9

3,6

L1L

L1L

FM136 0

FM137 710935

Sviňorská

1,2

2,7

L1L

L1L

Kobzok

FM134 0

FM135 723288

1,5

2,0

L1L

0,4

0,5

1,2

0,1

L1L

Úspolka

L2L1

Kocuří

FM130/2710885

Kobzok

L1L

Kocuří

FM130/1710885

FM131 710922

L2L1

Plato - Travenské

FM129/2710900

FM133 723288

L2L1

Plato - Travenské

FM129/1710900

1,2

L2L1

Kocuří

FM126/10

1,9

0,1

L2L1

Kocuří

FM125/6726911

0,1

L2L1

L2L1

Kocuří

FM125/50

0,1

L2L1

L2L1

Kocuří

FM125/40

0,2

0,3

FM128/20

L2L1

Kocuří

FM125/30

FM128/10

L2L1

Kocuří

FM125/20

0,2

0,9

L2L1

Kocuří

FM125/10

1,4

1,1

L2L1

L2L1

L2L1

Hájenka - Plato

38,9

2,0

0,6

5,3

5,7

1,9

3,6

1,3

2,7

1,2

2,0

1,5

0,4

0,5

1,2

0,1

1,2

0,1

0,9

0,4

0,1

0,6

0,1

1,9

0,1

0,1

0,2

0,3

0,2

1,4

0,0

26,3

0,6

5,3

5,7

1,9

3,6

1,3

2,7

1,2

2,0

1,5

0,5

0,0

11,3

2,0

0,4

1,2

0,1

0,9

0,4

0,1

0,6

0,1

1,9

0,1

0,1

0,2

0,3

0,2

1,4

1,1

z

1,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

1,2

0,1

1,3

t


Třída Celkem

Hájenka - Plato

Název

FM124 710911

evid.

FM123 710911

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

36,6

2,0

0,6

5,3

5,7

1,9

3,6

1,3

2,7

1,2

2,0

1,5

1,2

0,1

0,9

0,4

0,1

0,6

0,1

1,9

0,1

0,1

0,2

0,3

0,2

1,4

1,1

techn.

Funkce

2,3

0,4

0,5

1,2

0,1

lokální

X

FRYO 3-4

FRYO 2-6

FRYO 2-6

FRYO 2-6

FRYO 2-5

FRYO 2-5

FRYO 2-7

FRYO 1-6

FRYO 1-6

FRYO 2-5

FRYO 1-6

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 1-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 1-7

FRYO 2-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

38,9

2,0

0,6

5,3

5,7

1,9

3,6

1,3

2,7

1,2

2,0

1,5

0,4

0,5

1,2

0,1

1,2

0,1

0,9

0,4

0,1

0,6

0,1

1,9

0,1

0,1

0,2

0,3

0,2

1,4

1,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Pražmo

Morávka

Krásná, Morávka

Krásná, Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, slepá

Morávka, ostatní plocha, slepá

Morávka, slepá

Krásná, Morávka, slepá

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Poznámka

S1 List č. 10

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

Svorníkovice

Svorníkovice

Svorníkovice

Svorníkovice

Svorníkovice

FM142/3723277

FM143/1723277

FM143/2723277

FM144/1723277

FM144/2723277

Klimánkova

FM148 710936

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Vojenská

Vojenská

Vojenská

Vojenská

Vojenská

Zemřelov

Zemřelov

Zemřelov

Javorový

Javorový

Javorový

Javorový

Popelárna

Obidová 2

Obidová 1

FM150/2723276

FM150/3723276

FM150/4723276

FM151/1723276

FM151/2723276

FM152/1711013

FM152/2711013

FM152/3711013

FM153/1710979

FM153/2710979

FM153/3710979

FM153/4710979

FM155 710990

FM156 735763


0,7

L1L

L2L1

FM157 0

FM158 710999

30,4

2,2

2,3

0,1

0,1

0,7

0,1

0,8

1,2

0,5

0,2

1,0

1,3

2,0

0,6

0,3

0,0

L1L

L1L

L1L

Vojenská

FM150/1723276

1,8

1,1

L2L1

L1L

Travný

0,4

1,7

0,9

1,4

0,8

1,6

1,4

2,9

0,8

0,1

1,3

L1L

L1L

FM149/2721062

FM149/10

Barnoška

Vojenská

FM146 0

FM147 723276

L1L

L1L

FM145 723277

L1L

Svorníkovice

30,4

2,2

0,7

2,3

0,1

0,1

0,7

0,1

0,8

1,2

0,5

0,2

1,0

1,3

2,0

0,6

0,3

0,0

1,8

1,1

0,4

1,7

0,9

1,4

0,8

1,6

1,4

2,9

0,8

0,1

0,0

18,7

0,1

0,8

0,2

1,0

1,3

2,0

0,6

0,3

0,0

0,4

1,7

1,4

0,8

1,6

1,4

2,9

0,8

0,1

1,3

1,1

4,6

0,7

2,3

0,5

5,2

2,2

0,1

0,7

0,1

1,2

0,9

z

1,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

1,8

1,8

t


Třída Celkem

Svorníkovice

Název

FM142/1723277

evid.

FM142/2723277

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

20,7

0,7

2,3

0,1

1,0

1,3

2,0

0,6

0,3

0,0

0,4

1,7

1,4

0,8

1,6

1,4

2,9

0,8

0,1

1,3

techn.

Funkce

9,8

2,2

0,1

0,7

0,1

0,8

1,2

0,5

0,2

1,8

1,1

0,9

lokální

X

FRYO 2-8

FRYO 3-8

FRYO 2-8

FRYO 2-8

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-8

FRYO 2-8

FRYO 2-8

FRYO 2-8

FRYO 2-8

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-6

FRYO 2-6

FRYO 2-7

FRYO 3-7

FRYO 3-6

FRYO 3-7

FRYO 2-7

FRYO 3-7

FRYO 3-6

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

30,4

2,2

0,7

2,3

0,1

0,1

0,7

0,1

0,8

1,2

0,5

0,2

1,0

1,3

2,0

0,6

0,3

0,0

1,8

1,1

0,4

1,7

0,9

1,4

0,8

1,6

1,4

2,9

0,8

0,1

1,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Krásná, slepá

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, velký příkop, slepá

Krásná, hluboký příkop, slepá

Krásná

Krásná

Krásná, slepá

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, p.č.1400/2

Pražmo, Krásná

Poznámka

S1 List č. 11

Zimný - Bohyně

Kostelonka

FM160/2 711012

FM161

L1L

L2L1

L1L

L2L1

Řepčanka

Řepčanka

Řepčonka

Řepčonka

Okruhlica

FM163/2 0

FM163/3 0

FM164/1 710985

FM164/2 710985

711003

723275

FM165

FM166

Jestřabí

Břačka

FM167/2 723278

0

711000

0

FM168

FM169

FM170

Malchorská

Ivančena

FM171/2 710983

FM172

Milíře

Jasany

FM173/2 0

0

0

FM174

FM175

L2L1

L2L1

Kyčera

Kyčera

K Obůrce

FM176/2 0

FM177/1 710986

FM177/2 710986

FM178/1 710986


L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

FM176/1 0

Lišnatá

Milíře

FM173/1 0

0

Malchorská

FM171/1 710983

Břačka - Noclehy

Jestřabí

FM167/1 723278

L1L

L2L1

L1L

Řepčanka

FM163/1 0

Suchá Dolina

L2L1

Jelení Důl

FM162/2 723274

L2L1

L2L1

Jelení Důl

FM162/1 723274

0

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

Zimný - Bohyně

Název

0

evid.

FM160/1 0

FM159

pořad.

Číslo cesty


34,0

0,2

0,0

2,4

1,0

1,9

1,1

0,7

0,6

0,1

1,1

1,1

3,6

0,9

1,1

0,5

1,3

0,0

1,5

3,0

0,9

1,2

0,1

0,2

1,5

2,6

1,3

0,6

3,4

0,1

0,2

34,0

0,2

0,0

2,4

1,0

1,9

1,1

0,7

0,6

0,1

1,1

1,1

3,6

0,9

1,1

0,5

1,3

0,0

1,5

3,0

0,9

1,2

0,1

0,2

1,5

2,6

1,3

0,6

3,4

0,1

0,2

0,0

8,4

0,2

0,1

0,9

1,1

0,5

1,3

0,0

1,5

1,2

0,2

1,5

3,6

4,7

1,1

20,9

0,0

2,4

1,0

1,9

1,1

0,7

0,6

1,1

3,0

0,9

0,1

2,6

1,3

0,6

3,4

0,1

0,2

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

0,0

n

0,0

t

Frýdek-Místek



0,0

sběrná

31,7

0,2

0,0

2,4

1,0

1,9

1,1

0,7

0,6

0,1

1,1

1,1

3,6

0,9

1,1

0,5

1,3

0,0

1,5

3,0

0,1

0,2

1,5

2,6

1,3

0,6

3,4

0,1

techn.

Funkce

1 1 1 1

FRYO 3-7 FRYO 3-7 FRYO 3-7 FRYO 3-7

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

FRYO 3-5 FRYO 4-5 FRYO 4-6 FRYO 4-6 FRYO 4-6 FRYO 3-6 FRYO 4-7 FRYO 4-6 FRYO 4-5 FRYO 4-5 FRYO 4-5 FRYO 4-6 FRYO 4-5 FRYO 4-5 FRYO 4-4 FRYO 4-4 FRYO 3-5

X

1

FRYO 3-6

X

1

FRYO 3-6

2,2

1

1

1

1

0,9FRYO 4-7

1,2FRYO 4-6

FRYO 3-7

FRYO 3-7

1

1

FRYO 3-6

1

LOC

FRYO 3-8

List mapy

0,2FRYO 2-8

lokální

FM

34,0

0,2

0,0

2,4

1,0

1,9

1,1

0,7

0,6

0,1

1,1

1,1

3,6

0,9

1,1

0,5

1,3

0,0

1,5

3,0

0,9

1,2

0,1

0,2

1,5

2,6

1,3

0,6

3,4

0,1

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, p.č.2545/118

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná

Krásná, p.č.1323/17 a 1323/13

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, Telekom

Krásná, slepá

Poznámka

S1 List č. 12

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Suchý

Suchý

Suchý

Suchý

Suchý

Suchý

Suchý

Baštice

Baštice

Baštice

Baštice

Baštice

FM188/20

FM188/30

FM188/40

FM188/50

FM188/60

FM188/70

FM189/10

FM189/2723271

FM189/3723271

FM189/40

FM189/5723271


L2L1

Sklípky

L1L

FM186 0

FM187 0

0,1

L2L1

FM185/30

FM188/10

0,1

L2L1

13,7

0,5

0,1

0,1

0,2

0,2

0,2

0,1

0,6

0,9

0,0

0,6

0,1

0,5

0,3

0,1

L2L1

FM185/20

0,0

FM185/10

FM184 0

1,1

L2L1

Korbaška

K.+Vyšní Dolinky

FM183/20

0,6

0,2

1,8

0,1

0,1

L2L1

L2L1

Korbaška

FM183/10

L2L1

L2L1

Buzkovice

FM181/30

FM182 0

L2L1

Buzkovice

FM181/20

0,6

L2L1

FM180/30

L2L1

0,3

L2L1

Buzkovice

0,1

L2L1

FM180/10

FM180/20

FM181/10

0,7

L2L1

Borová - Buchťocká

FM179/2711001

1,8

1,6

L1L

L2L1

Borová - Buchťocká

13,7

0,5

0,1

0,1

0,2

0,2

0,2

0,1

0,6

0,9

0,0

0,6

0,1

0,5

0,3

0,1

0,1

0,1

1,1

0,0

0,6

0,2

1,8

0,1

0,1

0,6

0,3

0,1

0,7

1,6

1,8

0,0

2,5

0,2

0,2

0,3

1,8

0,0

10,1

0,5

0,1

0,1

0,2

0,1

0,6

0,9

0,0

0,6

0,1

0,5

0,1

0,1

0,1

0,0

0,6

0,2

1,8

0,1

0,1

0,6

0,3

0,1

0,7

1,6

z

k

Vozovka a+p

les Návrh

Délka cest v km

Třída Celkem

K Obůrce

Název

FM179/1711001

evid.

0,0

n

1,1

1,1

t


FM178/2710986

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

11,8

0,5

0,1

0,1

0,2

0,2

0,2

0,1

0,6

0,9

0,0

0,6

0,1

0,5

0,0

0,6

1,8

0,1

0,1

0,6

0,3

0,1

0,7

1,6

1,8

techn.

Funkce

1,9

0,3

0,1

0,1

0,1

1,1

0,2

lokální

X

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 5-4

FRYO 3-4

FRYO 3-4

FRYO 3-4

FRYO 3-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 3-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 4-4

FRYO 3-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

13,7

0,5

0,1

0,1

0,2

0,2

0,2

0,1

0,6

0,9

0,0

0,6

0,1

0,5

0,3

0,1

0,1

0,1

1,1

0,0

0,6

0,2

1,8

0,1

0,1

0,6

0,3

0,1

0,7

1,6

1,8

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná, slepá

Krásná

Krásná

Krásná, slepá

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Poznámka

S1 List č. 13

L1L

FM197 0


L1L

FM196 0

L2L1

Tanečnice

FM191/20

L1L

L2L1

Tanečnice

FM191/10

L1L

L1L

Bystré

FM190/20

FM195 0

L1L

Bystré

FM190/1711005

FM194 0

L2L1

Baštice

FM189/1723271

L1L

L2L1

Baštice

FM189/9723271

FM193 0

L2L1

Baštice

FM189/80

L1L

L2L1

FM192 0

L2L1

Baštice

10,3

0,1

0,2

0,1

1,2

1,5

1,9

0,9

1,6

0,1

1,3

0,1

0,9

0,1

0,1

0,1

10,3

0,1

0,2

0,1

1,2

1,5

1,9

0,9

1,6

0,1

1,3

0,1

0,9

0,1

0,1

0,0

6,5

0,1

0,2

0,1

1,2

1,5

1,9

0,1

1,3

0,0

3,8

0,9

1,6

0,1

0,9

0,1

0,1

0,1

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

Baštice

Název

FM189/60

evid.

FM189/7723271

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

10,3

0,1

0,2

0,1

1,2

1,5

1,9

0,9

1,6

0,1

1,3

0,1

0,9

0,1

0,1

0,1

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

FRYO 4-7

FRYO 4-7

FRYO 3-8

FRYO 3-8

FRYO 3-8

FRYO 3-7

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 5-4

FRYO 5-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

FRYO 4-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

10,3

0,1

0,2

0,1

1,2

1,5

1,9

0,9

1,6

0,1

1,3

0,1

0,9

0,1

0,1

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, Malenovice

Krásná

Krásná

Janovice, Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná

Poznámka

S1 List č. 14

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

FM212 0

FM213 0

FM214/10

FM214/20

FM215 0

0,0

L2L1

FM211 0

L2L1

L2L1

L2L1

FM226 0

FM227 0

FM228 0


L2L1

L2L1

L2L1

FM223 0

FM224 0

L2L1

FM222 0

FM225 0

L2L1

L2L1

FM220 0

FM221 0

L2L1

L2L1

FM218 0

FM219 0

L2L1

L2L1

FM210 0

L2L1

0,1

L2L1

FM209 0

FM216 0

1,7

L2L1

FM208 0

FM217 0

0,6

L2L1

FM207 0

30,7

1,1

0,8

1,7

0,1

0,3

0,5

2,2

1,5

1,2

0,1

0,6

0,2

0,8

1,9

1,0

2,1

0,4

0,9

0,9

1,5

1,3

0,7

1,6

1,8

L2L1

L2L1

FM204 0

L2L1

L2L1

FM203 0

1,0

FM205 0

L2L1

FM202 0

1,5 0,6

FM206 0

L2L1

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

L2L1

Název

FM200 0

evid.

FM201 0

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

27,2

1,1

0,8

1,7

0,1

0,3

0,5

2,2

1,5

1,2

0,1

0,6

0,2

0,8

1,9

0,1

1,7

0,6

1,0

2,1

0,4

0,9

0,9

1,5

1,3

1,6

0,6

1,5

techn.

Funkce

3,4

0,7

1,8

1,0

lokální

X

FRYO 2-9

FRYO 0-9

FRYO 0-8

FRYO 0-9

FRYO 0-8

FRYO 0-8

JABL 9-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-8

FRYO 0-7

FRYO 0-8

FRYO 0-7

JABL 9-7

JABL 9-6

JABL 9-5

FRYO 0-5

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 0-4

FRYO 1-4

JABL 9-2

FRYO 1-3

FRYO 2-3

FRYO 2-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka

Morávka, Řeka

Řeka

Řeka

Řeka, hotovo

Morávka, slepá

Morávka

Guty, slepá


Komorní Lhotka

Poznámka

S1 List č. 15

L2L1

FM244 0


L2L1

L2L1

FM242 0

FM243 0

L2L1

L2L1

FM240 0

FM241 0

L2L1

L2L1

FM238 0

FM239 0

L2L1

L2L1

FM236 0

FM237 0

L2L1

L2L1

FM234 0

FM235 0

L2L1

L2L1

FM232 0

L2L1

FM231 0

FM233 0

L2L1

0,0

1,1

17,0

1,0

1,0

1,2

0,7

1,1

0,3

1,5

2,0

1,1

1,3

1,0

1,0

1,3

0,8

0,6

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

L2L1

Název

FM229 0

evid.

FM230 0

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

15,2

1,0

1,0

1,2

1,1

0,3

1,5

2,0

1,3

1,0

1,0

1,3

0,8

0,6

1,1

techn.

Funkce

1,8

0,7

1,1

lokální

X

FRYO 4-5

FRYO 4-5

FRYO 3-4

FRYO 3-7

FRYO 4-7

FRYO 2-7

FRYO 2-6

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-7

FRYO 2-8

FRYO 1-8

FRYO 2-8

FRYO 2-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FM

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Morávka

Krásná

Krásná

Krásná

Krásná, slepá

Krásná

Krásná, Morávka

Morávka

Krásná, Morávka

Krásná, slepá

Krásná

Morávka

Krásná

Krásná, Morávka

Morávka

Morávka

Poznámka

S1 List č. 16

Lodra

Lodra

Tyrki

Plenisko

Plenisko

Plenisko

Plenisko

704

704

704

705

705

705

705

705

706

0

706

706

706

730

731

709

710

710

710

JA6

JA7/1

JA7/2

JA7/3

JA7/4

JA8

JA9/1

JA9/2

JA10

JA11

JA12

JA13

JA14

JA15

JA16

JA17

JA18

JA19/2 735

0

JA5

JA19/1 735

707

JA4

JA20

JA21

JA22/1 0

JA22/2 0

JA23

L2L1

L1L

Klímušova

Milena

Milena

Kristina

Gutské peklo

Klimánkova

Javorový

Javorový

Javorový

Hájek Smrčina

Javorový

Daněk

Daněk

Daněk

Daněk

Daněk

Pod Javorovým

Pod Javorovým

Gutské peklo

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

32,4

0,2

0,8

0,2

0,1

0,4

0,3

0,4

0,5

0,4

3,9

1,8

3,8

1,1

2,3

0,7

0,1

0,6

0,7

1,6

1,8

1,0

0,3

1,2

0,1

2,8

1,2

0,4

0,6

2,9

0,2

32,4

0,2

0,8

0,2

0,1

0,4

0,3

0,4

0,5

0,4

3,9

1,8

3,8

1,1

2,3

0,7

0,1

0,6

0,7

1,6

1,8

1,0

0,3

1,2

0,1

2,8

1,2

0,4

0,6

2,9

0,0

12,0

0,8

0,2

0,1

0,4

0,5

1,8

0,1

0,6

0,7

1,6

1,8

1,0

0,3

1,2

0,1

0,6

0,2

0,0

17,0

0,2

0,3

0,4

0,4

3,9

3,8

1,1

2,3

1,2

0,4

2,9

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

40 LS nebo les. majetek : Jablunkov

Třída Celkem

Bystrý, Oldřichovský potok, P L1L

Název


JA24/1 732

0

Milena

704

JA3

Pustky

703

Pustky

703

JA2

evid.

JA1

pořad.

Číslo cesty


0,7

2,8

3,5

t

0,0

sběrná

31,2

0,2

0,8

0,2

0,1

0,4

0,4

3,9

1,8

3,8

1,1

2,3

0,7

0,1

0,6

0,7

1,6

1,8

1,0

0,3

1,2

0,1

2,8

1,2

0,4

0,6

2,9

0,2

techn.

Funkce

1,2

0,3

0,4

0,5

lokální

X

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 9-6

JABL 9-5

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-3

JABL 9-3

JABL 9-3

JABL 9-3

JABL 9-3

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-3

JABL 8-3

JABL 8-3

JABL 8-3

JABL 8-3

JABL 8-3

JABL 9-2

JABL 9-3

JABL 9-2

JABL 8-2

JABL 8-2

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

32,4

0,2

0,8

0,2

0,1

0,4

0,3

0,4

0,5

0,4

3,9

1,8

3,8

1,1

2,3

0,7

0,1

0,6

0,7

1,6

1,8

1,0

0,3

1,2

0,1

2,8

1,2

0,4

0,6

2,9

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra, slepá

Tyra, slepá

Tyra, slepá

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Guty, Oldřichovice

Guty, Oldřichovice

Oldřichovice, Tyra

Oldřichovice, Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Oldřichovice, Tyra

Tyra

Oldřichovice, Tyra

Oldřichovice

Oldřichovice, Tyra

Oldřichovice

Oldřichovice

Oldřichovice

Oldřichovice

Oldřichovice

Poznámka

S1 List č. 1

712

712

712

712

715

715

715

715

713

713

713

713

713

713

713

713

713

713

713

714

JA27

JA28/1

JA28/2

JA29

JA30

JA31

JA32

JA33

JA34/1

JA34/2

JA34/2

JA34/4

JA35/1

JA35/2

JA36

JA37

JA38/1

JA38/2

JA38/3

JA39/1

613

613

JA42/1

JA42/2

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Skalnatý

Skalnatý

Skalnatý

Skalnatý

Snoza

Snoza

Snoza

Snoza, Ostrý

Snoza, Ostrý

Snoza, Ostrý

Snoza, Ostrý

Snoza

Snoza

Snoza

Snoza

Biernač

Biernač

Biernač

Biernač

Javořočka

Javořočka

Javořočka

Javořočka

Plenisko

Plenisko

Klímušova

Klímušova

Název

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

20,1

0,3

0,9

1,2

1,2

0,8

0,7

0,1

1,2

0,2

0,1

0,1

0,3

0,1

0,0

1,3

0,2

0,1

0,3

1,2

0,9

0,6

0,6

1,8

0,6

0,4

0,9

0,1

0,6

2,8

0,1

20,1

0,3

0,9

1,2

1,2

0,8

0,7

0,1

1,2

0,2

0,1

0,1

0,3

0,1

0,0

1,3

0,2

0,1

0,3

1,2

0,9

0,6

0,6

1,8

0,6

0,4

0,9

0,1

0,6

2,8

0,0

2,4

0,3

0,4

0,9

0,1

0,6

1,2

1,2

16,5

0,3

0,9

1,2

0,8

0,7

0,1

1,2

0,2

0,1

0,1

0,1

0,0

1,3

0,2

0,1

0,3

1,2

0,9

0,6

0,6

1,8

0,6

2,8

0,1

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


714

613

JA40/2

JA41

714

711

JA26

714

711

JA25

JA39/2

732

JA40/1

732

JA24/3

evid.

JA24/2

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

17,4

0,3

0,9

1,2

0,8

0,7

0,1

1,2

0,2

0,1

0,3

0,1

0,0

1,3

0,2

0,1

0,3

0,9

0,6

0,6

1,8

0,6

0,4

0,9

0,6

2,8

0,1

techn.

Funkce

2,7

1,2

0,1

1,2

0,1

lokální

X

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-3

JABL 8-3

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 9-5

JABL 9-5

JABL 9-5

JABL 9-5

JABL 9-5

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-4

JABL 9-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

20,1

0,3

0,9

1,2

1,2

0,8

0,7

0,1

1,2

0,2

0,1

0,1

0,3

0,1

0,0

1,3

0,2

0,1

0,3

1,2

0,9

0,6

0,6

1,8

0,6

0,4

0,9

0,1

0,6

2,8

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Košařiska

Tyra, Košařiska

Oldřichov.,Karpentná,Vendryně

Tyra, Vendryně, slepá

Tyra

Oldřichovice, Tyra

Oldřichovice

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra, slepá

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra, slepá

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra

Tyra, slepá

Tyra

Tyra

Tyra

Poznámka

S1 List č. 2

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Ostrý

Psí dolina

Psí dolina

Psí dolina

Psí dolina

Psí dolina

Psí dolina

JA42/5 613

JA42/6 613

JA42/7 613

JA42/8 613

JA42/9 613

JA42/10 613

JA42/11 613

JA42/12 613

JA42/13 613

613

JA44/1 613

JA44/2 613

JA44/3 613

615

JA46/2 615

JA47/1 615

JA47/2 615

610

635

609

609

633

JA45

JA46/1 615

615

JA43

JA48

JA49

JA50

JA51

JA52

JA53

Název

Žor, Psí hřbitov

Skalka

Skalka

JA54/2 633

JA55/1 611

JA55/2 611

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

21,3

0,0

0,8

0,4

1,4

0,9

0,6

0,3

1,1

1,2

0,1

0,4

1,0

2,1

1,8

3,5

0,1

1,3

0,2

0,6

0,3

0,5

0,3

0,1

0,2

0,1

0,6

0,1

0,8

0,3

0,3

21,3

0,0

0,8

0,4

1,4

0,9

0,6

0,3

1,1

1,2

0,1

0,4

1,0

2,1

1,8

3,5

0,1

1,3

0,2

0,6

0,3

0,5

0,3

0,1

0,2

0,1

0,6

0,1

0,8

0,3

0,3

0,0

1,3

0,1

1,0

0,2

0,3

19,7

0,0

0,8

0,4

1,4

0,9

0,6

0,3

1,1

1,2

0,4

2,1

1,8

3,5

0,1

1,3

0,6

0,5

0,3

0,1

0,2

0,1

0,6

0,1

0,8

0,3

0,3

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Žor, Psí hřbitov

JA54/1 633

Žor

Javořina

Javořina

Malý Kozinec

Pod Fojtí louky

Ostrý

JA42/4 613

evid.

JA42/3 613

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

20,8

0,8

1,4

0,9

0,6

0,3

1,1

1,2

0,1

0,4

1,0

2,1

1,8

3,5

0,1

1,3

0,2

0,6

0,3

0,5

0,3

0,1

0,2

0,1

0,6

0,1

0,8

0,3

0,3

techn.

Funkce

0,4

0,0

0,4

lokální

X

JABL 7-4

JABL 7-4

JABL 7-4

JABL 7-4

JABL 8-4

JABL 7-4

JABL 7-4

JABL 7-4

JABL 7-3

JABL 7-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 9-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 9-5

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

21,3

0,0

0,8

0,4

1,4

0,9

0,6

0,3

1,1

1,2

0,1

0,4

1,0

2,1

1,8

3,5

0,1

1,3

0,2

0,6

0,3

0,5

0,3

0,1

0,2

0,1

0,6

0,1

0,8

0,3

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Vendryně, slepá

Vendryně, Košařiska

Vendryně, slepá

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Karpentná

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Poznámka

S1 List č. 3

Sobuloky

Sobuloky

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Kamenité

Sagova spodní

JA56/3 632

JA56/4 632

621

621

621

621

JA57

JA58

JA59

JA60

JA61/1 621

JA61/2 621

JA61/3 621

JA62/1 620

JA62/2 620

JA62/3 620

JA63/1 620

JA63/2 620

JA63/3 620

JA63/4 620

JA63/5 620

JA64/1 620

JA64/1 620

JA64/2 620

JA65

Sagova horní

Sagova horní

JA66/6 630

JA66/7 630

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

19,2

0,4

0,1

0,3

0,1

0,5

1,0

0,4

0,5

2,8

0,8

0,5

0,3

0,5

0,2

0,2

0,3

0,1

1,1

1,0

0,6

0,6

0,6

2,0

0,5

0,2

1,3

0,7

1,1

0,6

0,1

19,2

0,4

0,1

0,3

0,1

0,5

1,0

0,4

0,5

2,8

0,8

0,5

0,3

0,5

0,2

0,2

0,3

0,1

1,1

1,0

0,6

0,6

0,6

2,0

0,5

0,2

1,3

0,7

1,1

0,6

0,0

5,9

0,6

0,6

0,6

2,0

0,5

0,2

1,3

0,1

1,0

2,1

1,1

11,2

0,4

0,1

0,3

0,1

0,5

1,0

0,4

0,5

2,8

0,8

0,5

0,3

0,5

0,2

0,2

0,3

0,1

0,7

1,1

0,6

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Sagova horní

Sagova horní

JA66/4 630

JA66/5 630

Sagova horní

Sagova horní

JA66/2 630

JA66/3 630

Sagova horní

Košařiska

JA66/1 630

622

Sobuloky

Košařiska

Sobuloky

Název

JA56/2 632

evid.

JA56/1 632

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

18,3

0,4

0,1

0,3

0,1

0,5

1,0

2,8

0,8

0,5

0,3

0,5

0,2

0,2

0,3

0,1

1,1

1,0

0,6

0,6

0,6

2,0

0,5

0,2

1,3

0,7

1,1

0,6

techn.

Funkce

1,0

0,4

0,5

0,1

lokální

X

JABL 7-5

JABL 7-5

JABL 7-5

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 8-6

JABL 7-5

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 9-6

JABL 9-6

JABL 9-6

JABL 9-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 7-5

JABL 7-5

JABL 7-5

JABL 7-4

JABL 7-5

JABL 7-4

JABL 7-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

19,2

0,4

0,1

0,3

0,1

0,5

1,0

0,4

0,5

2,8

0,8

0,5

0,3

0,5

0,2

0,2

0,3

0,1

1,1

1,0

0,6

0,6

0,6

2,0

0,5

0,2

1,3

0,7

1,1

0,6

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Milíkov

Košařiska

Košařiska

Košařiska, slepá

Košařiska, slepá

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska, D.Lomná





Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska, slepá

Poznámka

S1 List č. 4

Valová

Glovčín

Valová

Valová

Glovčín

419

JA68

JA69/1 419

JA69/2 419

JA69/3 419

JA70

Kozubová

Kozubová

Kozubová

Kozubová

Kozubová

Popelářská

Popelářská

Popelářská

Popelářská

Popelářská

Popelářská

Popelářská

Polanka

Polanka

Raztučky

JA71/2 420

JA71/3 420

JA71/4 420

JA71/5 420

JA71/6 420

JA72/1 402

JA72/2 402

JA73/1 402

JA73/2 402

JA73/3 402

JA74/1 402

JA74/2 402

JA75/1 441

JA75/2 441

403

403

403

403

403

403

JA76

JA77

JA78

JA79

JA80

JA81

Rovňa

JA82/2 442

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

0,0

16,2

0,3

0,2

0,6

0,6

0,6

0,8

0,6

0,2

0,1

0,4

0,7

0,3

1,2

0,0

0,5

0,4

0,3

0,3

0,3

0,1

1,3

0,8

0,6

1,4

1,6

1,4

0,1

0,1

0,3

16,2

0,3

0,2

0,6

0,6

0,6

0,8

0,6

0,2

0,1

0,4

0,7

0,3

1,2

0,0

0,5

0,4

0,3

0,3

0,3

0,1

1,3

0,8

0,6

1,4

1,6

1,4

0,1

0,1

0,3

0,0

4,1

0,3

0,2

0,6

0,2

0,7

0,3

0,3

1,4

0,1

1,3

3,3

0,6

0,6

0,8

8,8

0,6

0,1

0,4

1,2

0,0

0,5

0,4

0,3

0,3

0,1

0,8

0,6

1,6

1,4

0,1

0,3

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Rovňa

JA82/1 442

Raztučky

Raztučky

Raztučky

Raztučky

Raztučky

Kozubová

JA71/1 420

419

Sagova horní

Valová

419

Název

JA66/8 630

evid.

JA67

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

14,3

0,3

0,2

0,6

0,8

0,6

0,2

0,4

0,7

0,3

1,2

0,0

0,5

0,4

0,3

0,3

0,1

1,3

0,8

0,6

1,4

1,6

1,4

0,1

0,1

0,0

techn.

Funkce

1,9

0,6

0,6

0,1

0,3

0,3

lokální

X

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 6-7

JABL 6-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 7-7

JABL 8-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 7-5

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

16,2

0,3

0,2

0,6

0,6

0,6

0,8

0,6

0,2

0,1

0,4

0,7

0,3

1,2

0,0

0,5

0,4

0,3

0,3

0,3

0,1

1,3

0,8

0,6

1,4

1,6

1,4

0,1

0,1

0,3

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Košařiska

Bocanovice

Bocanovice

Bocanovice, D.Lomná

Bocanovice, slepá

Bocanovice, slepá

Bocanovice

Bocanovice, D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, slepá

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

Milíkov, slepá

Milíkov

Milíkov

D.Lomná, Milíkov

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná


D.Lomná, slepá

Poznámka

S1 List č. 5

Kamenický potok

Jordánka

Jordánka

Jordánka

Slavíč

Slavíč

Slavíč

Slavíč

Motykov

Motykov

Motykov

Motykov

Motykov

Motykov

Kamenité

417

518

JA85/2 518

JA87/2 522

0

522

514

514

514

514

JA91

JA92

JA93

JA94

JA96/1 514

JA96/2 514

513

JA90

JA95/3 514

520

JA89

JA95/2 514

519

JA88

JA95/1 514

521

JA86

JA87/1 522

522

JA84

JA85/1 518

522

JA83

JA97

JA98

JA99

JA100

Pod skálu

Pod skálu

Suchý potok

JA101/2 513

JA101/3 513

512

511

JA102

JA103

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

0,2

22,3

0,5

0,3

1,5

0,4

1,2

1,7

1,0

0,2

0,6

0,8

0,5

1,6

0,1

0,3

0,6

0,0

0,0

0,2

0,5

0,0

0,2

0,4

0,3

0,8

2,2

1,9

3,6

0,7

0,1

22,3

0,5

0,3

1,5

0,4

1,2

1,7

1,0

0,2

0,6

0,8

0,5

1,6

0,1

0,3

0,6

0,0

0,0

0,2

0,5

0,0

0,2

0,4

0,3

0,8

2,2

1,9

3,6

0,7

0,1

0,0

3,6

0,5

1,6

0,1

0,3

0,6

0,0

0,0

0,2

0,1

0,2

3,6

12,2

1,5

0,4

1,2

1,7

0,8

0,3

0,8

1,9

4,3

0,5

0,3

1,0

0,2

0,6

0,5

0,0

0,2

0,4

0,7

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Upalony

Pod skálu

JA101/1 513

Lačnovský potok, Pod skálu

Palajova

Tatínky potok

Motykov

Motykov

Motykov

Pod Babím vrchem

Rovňa

Rovňa

Název

JA82/3 442

evid.

JA82/4 442

pořad.

Číslo cesty


2,2

2,2

t

0,0

sběrná

18,7

1,5

0,4

1,2

1,7

0,8

0,5

1,6

0,1

0,3

0,6

0,0

0,0

0,2

0,0

0,2

0,4

0,3

0,8

2,2

1,9

3,6

0,1

0,2

techn.

Funkce

3,7

0,5

0,3

1,0

0,2

0,6

0,5

0,7

lokální

X

JABL 9-9

JABL 9-8

JABL 9-9

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 8-7

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-7

JABL 9-8

JABL 9-7

JABL 8-7

JABL 6-7

JABL 6-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

22,3

0,5

0,3

1,5

0,4

1,2

1,7

1,0

0,2

0,6

0,8

0,5

1,6

0,1

0,3

0,6

0,0

0,0

0,2

0,5

0,0

0,2

0,4

0,3

0,8

2,2

1,9

3,6

0,7

0,1

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bocanovice

H.Lomná, slepá

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná, slepá

D.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

D.+H.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.+ H.Lomná, slepá

H.Lomná, spojka

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

D.+ H.Lomná

D.Lomná, slepá

Bocanovice

Poznámka

S1 List č. 6

Kyčmol

Kyčmol

Kyčmol

Kyčmol

Kyčmol

Kyčmol

JA108/1 507

JA108/2 507

JA109/1 507

JA109/2 507

JA109/3 507

JA110

Malý Polom

Malý Polom

JA111/2 510

JA112

Překopy

Překopy

Překopy

Překopy

JA118/3 506

JA118/4 506

JA119/1 506

JA119/2 506

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L


0

Překopy

JA118/2 506

JA120

Překopy

JA118/1 506

L1L

Překopy

506

JA117

L2L1

L2L1

Za grušky

JA115/1 509

L2L1

L2L1

Za grušky

JA114/3 509

L2L1

L2L1

Za grušky

Za grušky

JA114/2 509

Čertí potok

Za grušky

JA114/1 509

L1L

538

Za Grušky

JA113/3 509

L1L

JA115/2 509

Za Grušky

JA113/2 509

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

JA116

Za Grušky

JA113/1 509

510

Malý Polom

JA111/1 510

507

Ke stavu

508

JA107

L2L1

Čertí potok

508

JA106

L1L

19,2

0,6

1,7

0,8

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

2,3

0,3

0,1

0,8

1,6

0,1

0,1

0,2

1,1

0,4

0,7

1,6

0,5

0,6

0,4

0,3

0,3

0,7

0,8

0,2

1,0

0,3

19,2

0,6

1,7

0,8

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

2,3

0,3

0,1

0,8

1,6

0,1

0,1

0,2

1,1

0,4

0,7

1,6

0,5

0,6

0,4

0,3

0,3

0,7

0,8

0,2

1,0

0,0

2,8

0,2

0,6

0,3

0,7

1,0

0,3

6,3

0,3

0,5

0,1

0,1

0,2

1,1

0,4

0,7

1,6

0,5

0,4

10,2

0,6

1,7

0,8

2,3

0,3

0,1

0,8

1,6

0,1

0,6

0,3

0,8

0,2

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

L1L

Název

Za Grušky

508

Ke stavu

508

JA105

evid.

JA104

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

16,2

1,7

0,8

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

2,3

0,1

1,6

0,1

0,1

0,2

1,1

0,4

0,7

1,6

0,6

0,4

0,3

0,3

0,7

0,2

1,0

0,3

techn.

Funkce

3,0

0,6

0,3

0,8

0,5

0,8

lokální

X

JABL 9-9

VELP 8-0

VELP 9-0

VELP 9-0

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-9

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

VELP 9-0

JABL 9-9

FRYD 0-9

JABL 9-9

FRYD 0-9

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-9

VELP 9-0

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

19,2

0,6

1,7

0,8

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

2,3

0,3

0,1

0,8

1,6

0,1

0,1

0,2

1,1

0,4

0,7

1,6

0,5

0,6

0,4

0,3

0,3

0,7

0,8

0,2

1,0

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

Poznámka

S1 List č. 7

Grigerka

Grigerka

Grigerka

JA122/2 502

JA123

Pod Kaplí, Přelač





Havraň, Do Kouta

Havraň, Do Kouta

Havraň, Do Kouta

Havraň, Do Kouta

Nová cesta - Mionší

JA124/2 505

JA124/3 505

JA125/1 505

JA125/2 505

JA125/3 505

JA126/1 504

JA126/2 504

JA126/3 504

JA126/4 504

515

515

515

517

517

JA127

JA128

JA129

JA130

JA131

Jestřabská - hájenka


Kostielky

Kostielky

JA135/1 409

JA135/2 409

JA136/1 409

JA136/2 409

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

26,8

0,3

0,0

0,4

0,5

0,1

1,6

0,3

1,5

3,2

0,3

0,0

0,7

0,3

1,6

0,8

1,1

0,6

0,2

1,3

0,1

0,1

1,2

1,9

1,4

0,5

0,5

1,5

0,8

2,8

1,1

26,8

0,3

0,0

0,4

0,5

0,1

1,6

0,3

1,5

3,2

0,3

0,0

0,7

0,3

1,6

0,8

1,1

0,6

0,2

1,3

0,1

0,1

1,2

1,9

1,4

0,5

0,5

1,5

0,8

2,8

0,0

5,5

0,4

0,5

0,1

1,6

0,3

0,7

0,3

0,5

1,1

0,1

3,6

1,6

0,8

1,1

17,7

0,3

0,0

1,5

3,2

0,3

0,0

0,6

0,2

1,3

0,1

1,2

1,9

1,4

0,5

1,5

0,8

2,8

z

1,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Jestřabská

Jestřabská

JA133/1 409


Smolkov

JA132/4 435

409

Smolkov

JA132/3 435

JA133/2 409

Smolkov

JA132/2 435

JA134

Smolkov

JA132/1 435

Mionší potok

Mionší potok




Název

JA124/1 505

502

Grigerka

502

evid.

JA122/1 502

JA121

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

24,2

0,3

0,0

0,4

0,5

0,1

1,6

0,3

1,5

3,2

0,3

0,0

0,3

1,6

0,6

0,2

1,3

0,1

0,1

1,2

1,9

1,4

0,5

0,5

1,5

0,8

2,8

1,1

techn.

Funkce

2,6

0,7

0,8

1,1

lokální

X

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-8

JABL 7-9

JABL 7-8

JABL 7-8

JABL 7-8

JABL 7-8

JABL 8-8

JABL 7-8

JABL 8-7

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-9

VELP 8-0

VELP 8-0

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 8-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

26,8

0,3

0,0

0,4

0,5

0,1

1,6

0,3

1,5

3,2

0,3

0,0

0,7

0,3

1,6

0,8

1,1

0,6

0,2

1,3

0,1

0,1

1,2

1,9

1,4

0,5

0,5

1,5

0,8

2,8

1,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, slepá

D.Lomná

D.+ H.Lomná


H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

D.+ H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

Poznámka

S1 List č. 8





Dolinky

JA137/2 411

JA137/3 411

JA137/4 411

JA137/5 411

411

438

JA138

JA139

Pod Severkou nov.4

Pod Severkou

Holotová

JA140/2 438

JA140/3 438

JA141

Křínovská

Kyčera

Podlesí

Podlesí

Podlesí

Závory

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

0,2

27,3

0,4

0,5

2,3

0,3

2,4

0,4

0,4

0,3

1,8

2,0

2,8

0,1

0,3

0,1

0,6

1,4

0,1

0,7

1,2

0,5

0,6

2,4

2,6

0,3

0,5

0,3

0,7

0,6

0,2

27,3

0,4

0,5

2,3

0,3

2,4

0,4

0,4

0,3

1,8

2,0

2,8

0,1

0,3

0,1

0,6

1,4

0,1

0,7

1,2

0,5

0,6

2,4

2,6

0,3

0,5

0,3

0,7

0,6

0,2

0,0

7,5

0,4

2,3

0,3

0,4

0,4

2,8

0,7

0,2

2,0

4,4

0,5

1,8

13,8

2,4

0,3

0,3

0,1

0,6

1,2

0,5

0,6

2,4

2,6

0,3

0,5

0,3

0,7

0,6

0,2

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


331

JA155

415

JA149

422

Křínovská

JA148/2 415

JA154

Křínovská

JA148/1 415

422

Křínovská

415

JA147

422

Křínovská

415

JA146

JA153

Latkula

413

JA145

JA152

Latkula

JA144/3 413

415

Latkula

JA144/2 413

416

Latkula

JA144/1 413

JA150

Latkula

413

JA143

JA151

Latkula

JA142/2 413

Křínovská

Latkula

JA142/1 413

438

Pod Severkou nov.4

JA140/1 438

Holotová

Kostielky


Název

JA136/3 409

evid.

JA137/1 411

pořad.

Číslo cesty


0,1

1,4

0,1

1,6

t

0,0

sběrná

26,7

0,4

0,5

2,3

0,3

2,4

0,4

0,4

0,3

1,8

2,0

2,8

0,3

0,1

0,6

1,4

0,1

0,7

1,2

0,5

0,6

2,4

2,6

0,5

0,3

0,7

0,6

0,2

techn.

Funkce

0,6

0,1

0,3

0,2

lokální

X

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 6-7

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 6-8

JABL 7-8

JABL 7-8

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

27,3

0,4

0,5

2,3

0,3

2,4

0,4

0,4

0,3

1,8

2,0

2,8

0,1

0,3

0,1

0,6

1,4

0,1

0,7

1,2

0,5

0,6

2,4

2,6

0,3

0,5

0,3

0,7

0,6

0,2

0,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

D.Lomná, Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, slepá

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, cesta opravena

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, slepá

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, slepá

Poznámka

S1 List č. 9

Kawulockým potokem

Velký Polom

332

323

JA159

JA160

Severka - Skorušina





Velký Polom - Slovensko

JA168/3 314

JA168/4 314

JA168/5 314

JA168/6 314

JA168/7 314

JA169

Raztocká

JA170/2 325

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

21,6

0,1

2,8

0,5

1,5

0,0

1,0

0,1

0,4

0,2

0,7

0,1

0,0

0,3

0,5

0,6

0,3

1,0

1,1

2,3

1,3

1,8

0,1

0,9

0,8

0,9

0,2

0,7

0,4

0,8

0,1

21,6

0,1

2,8

0,5

1,5

0,0

1,0

0,1

0,4

0,2

0,7

0,1

0,0

0,3

0,5

0,6

0,3

1,0

1,1

2,3

1,3

1,8

0,1

0,9

0,8

0,9

0,2

0,7

0,4

0,8

0,0

15,0

0,1

2,8

0,7

0,1

0,0

0,3

0,5

0,3

1,0

1,1

2,3

1,3

1,8

0,1

0,9

0,8

0,8

0,1 0,4

1,4

0,2

0,7

5,3

0,5

1,5

0,0

1,0

0,1

0,4

0,2

0,6

0,9

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Raztocká

JA170/1 325

326

Skalka - Tetřev


JA168/1 324

JA168/2 314

Skalka - Tetřev

Skalka - Tetřev

JA167/3 324

JA167/4 324

Skalka - Tetřev

Skalka - Tetřev

JA167/1 324

Hřeben Tetřev

JA167/2 324

0

JA166

Velký Polom

Velký Polom

323

323

JA164

JA165

Velký Polom

Velký Polom

JA163/1 323

323

JA163/2 323

Velký Polom

Velký Polom

JA161/3 323

JA162

Velký Polom

Kyčera

JA158/3 331

Velký Polom

Kyčera

JA158/2 331

JA161/1 323

Kyčera

JA158/1 331

JA161/2 323

Kyčera

331

Kyčera

331

Název

JA157

evid.

JA156

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

16,5

0,1

0,5

1,5

0,0

1,0

0,1

0,4

0,2

0,7

0,0

0,3

0,5

0,3

1,0

1,1

2,3

1,3

1,8

0,1

0,9

0,8

0,7

0,8

0,1

techn.

Funkce

5,1

2,8

0,1

0,6

0,9

0,2

0,4

lokální

X

VELP 7-0

VELP 7-0

VELP 7-0

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

VELP 7-0

VELP 7-0

VELP 7-0

VELP 7-0

VELP 6-0

VELP 6-0

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

JABL 6-9

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

21,6

0,1

2,8

0,5

1,5

0,0

1,0

0,1

0,4

0,2

0,7

0,1

0,0

0,3

0,5

0,6

0,3

1,0

1,1

2,3

1,3

1,8

0,1

0,9

0,8

0,9

0,2

0,7

0,4

0,8

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Mosty

Mosty, slepá

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

D.Lomná, Mosty

Mosty, slepá

D.Lomná, Mosty

D.Lomná, Mosty

D.Lomná, Mosty

D.Lomná, Mosty, slepá

D.Lomná, Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty

Mosty, slepá

Mosty

Mosty

Poznámka

S1 List č. 10

Raztocká

Stecovka

Půlgruň

Půlgruň

Půlgruň

306

307

JA186/2 305

305

0

JA185

JA186/1 305

305

JA184

JA187

JA188

JA189

L2L1

Říky

308

346

306

JA191

JA192

JA193

Studeničné

Křížová

L2L1

L1L


JA194/1 335

L2L1

Černý potok (spod.úsek)

JA190/2 302

L1L

L2L1


JA190/1 302

Košařiska

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Na enklávu, Makov

Půlgruň

Křížová

Pod celnicí

398

JA183

L2L1

L2L1

Vrch Gura

L1L

Vrch Gura

JA181/1 330

L1L

JA182/2 399

Za Muchy

330

JA180

L2L1

JA182/1 399

Za Muchy

JA179/2 329

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

11,7

1,1

0,6

0,5

0,5

0,2

0,7

0,4

0,3

0,2

0,3

0,1

0,3

0,5

0,4

0,4

0,7

0,1

0,5

0,3

0,1

0,2

1,5

0,3

0,1

0,2

0,5

0,4

0,2

0,1

0,0

11,7

1,1

0,6

0,5

0,5

0,2

0,7

0,4

0,3

0,2

0,3

0,1

0,3

0,5

0,4

0,4

0,7

0,1

0,5

0,3

0,1

0,2

1,5

0,3

0,1

0,2

0,5

0,4

0,2

0,1

0,0

4,0

1,1

0,4

0,2

0,5

0,3

0,1

0,2

0,5

0,4

0,2

0,1

0,0

1,5

2,4

0,5

0,3

0,1

5,4

0,6

0,5

0,2

0,7

0,3

0,3

0,5

0,4

0,4

0,7

0,1

0,1

0,2

0,3

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

L2L1

Francovice

JA179/1 329

Název

JA181/2 0

Francovice

328

343

JA177

JA178

Vilakr

Motyčonka

0

JA176

Filůvka

325

JA174

Raztocká

JA175/2 327

325

JA173

Raztocká

Raztocká

Filůvka

325

JA175/1 327

325

JA172

evid.

JA171

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

7,2

1,1

0,2

0,7

0,2

0,3

0,1

0,3

0,7

0,5

0,3

0,1

1,5

0,2

0,5

0,4

0,2

0,1

0,0

techn.

Funkce

4,6

0,6

0,5

0,5

0,4

0,3

0,5

0,4

0,4

0,1

0,2

0,3

0,1

lokální

X

JABL 4-9

VELP 5-0

VELP 5-0

JABL 5-9

VELP 3-0

JABL 3-9

JABL 4-9

VELP 4-0

VELP 4-0

VELP 4-0

VELP 4-0

VELP 5-0

VELP 5-0

VELP 5-1

VELP 5-1

VELP 6-1

VELP 6-1

VELP 6-1

VELP 6-1

VELP 6-1

VELP 6-1

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

VELP 6-0

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

11,7

1,1

0,6

0,5

0,5

0,2

0,7

0,4

0,3

0,2

0,3

0,1

0,3

0,5

0,4

0,4

0,7

0,1

0,5

0,3

0,1

0,2

1,5

0,3

0,1

0,2

0,5

0,4

0,2

0,1

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Mosty, Bukovec

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Bukovec, Hrčava

Bukovec, Hrčava

Bukovec, slepá

Bukovec, slepá

Mosty, Bukovec

Mosty, Bukovec

Mosty, Bukovec

Mosty

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty

Mosty, slepá

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty, slepá

Mosty

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Mosty

Poznámka

S1 List č. 11

Studeničné

Fabrůvka

Fabrůvka

Fabrůvka

Fabrůvka

Svierková

344

JA195

JA196/1 345

JA196/2 345

JA196/3 345

JA197

Bařiny

Komorovský Gruň

360

360

360

347

302

301

JA199

JA200

JA201

JA202

JA203

JA204

Písek - Studeničné



Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská po okres

Bukovská - spodní

237

JA207/1 237

JA207/2 237

237

238

JA206

JA208

JA209

JA210/1 238

JA210/2 238

JA211/1 238

JA211/2 238

JA211/3 238

JA211/4 238

JA211/5 238

JA212/1 259

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L




JA205/2 237

L1L

L2L1

Černý Grůň (hor.úsek)


L2L1


JA205/1 237

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

Třída

Venuše

Komorovský Gruň

Komorovský Gruň

Bařiny

JA198/2 303

Název

JA198/1 303

304

Studeničné

JA194/3 335

evid.

JA194/2 335

pořad.

Číslo cesty


19,7

0,2

0,1

1,0

1,2

0,1

0,1

0,5

0,3

0,5

1,0

0,3

0,1

0,2

2,8

1,6

0,5

1,1

0,5

0,1

0,1

2,7

0,1

0,3

0,5

1,0

0,7

0,5

0,3

0,8

0,4

19,7

0,2

0,1

1,0

1,2

0,1

0,1

0,5

0,3

0,5

1,0

0,3

0,1

0,2

2,8

1,6

0,5

1,1

0,5

0,1

0,1

2,7

0,1

0,3

0,5

1,0

0,7

0,5

0,3

0,8

0,4

0,0

5,7

0,5

1,0

0,3

0,1

0,2

2,8

0,1

0,3

0,4 0,8

10,5

0,2

1,0

1,2

0,1

0,1

0,5

0,3

1,6

0,1

0,1

2,7

0,5

0,7

0,5

3,5

0,1

0,5

1,1

0,5

1,0

0,3

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

0,0

n

Jablunkov



0,0

t

0,0

sběrná

17,5

0,2

0,1

1,0

1,2

0,1

0,1

0,5

0,3

0,5

1,0

0,3

0,1

0,2

2,8

1,6

0,5

0,1

2,7

0,5

1,0

0,7

0,5

0,3

0,8

0,4

techn.

Funkce

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

JABL 5-9 JABL 4-9 JABL 4-9 JABL 4-9 JABL 4-9 JABL 4-9 0,3 JABL 4-9 0,1 JABL 4-9 JABL 4-9 0,1 JABL 3-9 JABL 3-9 0,5 JABL 3-9

2,1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

JABL 5-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 4-8 JABL 3-8 JABL 3-9 JABL 4-8

X

1

JABL 5-9

X

1

JABL 3-9

1

1

JABL 5-9

1,1 JABL 3-9

LOC

List mapy

lokální

JA

19,7

0,2

0,1

1,0

1,2

0,1

0,1

0,5

0,3

0,5

1,0

0,3

0,1

0,2

2,8

1,6

0,5

1,1

0,5

0,1

0,1

2,7

0,1

0,3

0,5

1,0

0,7

0,5

0,3

0,8

0,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Písek, Bukovec

Bukovec

Písek, Bukovec

Písek, Bukovec

Písek

Písek

Písek

Písek

Písek

Písek

Písek

Písek

Písek

Mosty, Písek

Mosty

Hrčava

Bukovec, Hrčava, slepá

Bukovec, slepá

Bukovec

Bukovec, slepá

Bukovec

Bukovec, slepá

Bukovec, slepá

Bukovec

Bukovec

Bukovec

Bukovec

Bukovec

Mosty

Mosty

Poznámka

S1 List č. 12

Nad Bystré

Nad Bystré

Nad Bystré

Nad Bystré

Slanisko

Slanisko

Slanisko

Slanisko

JA222/2 214

JA222/3 214

JA222/4 214

JA223/1 214

JA223/2 214

JA224/1 255

JA224/2 255

JA224/3 255

JA224/4 255

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

0,1

16,4

0,1

0,5

0,1

0,4

0,3

0,5

0,7

1,3

1,1

0,8

1,4

0,3

0,4

0,5

0,6

0,4

0,2

0,2

0,1

0,2

0,6

0,4

0,3

0,5

0,4

0,1

0,4

0,2

3,1

0,1

16,4

0,1

0,5

0,1

0,4

0,3

0,5

0,7

1,3

1,1

0,8

1,4

0,3

0,4

0,5

0,6

0,4

0,2

0,2

0,1

0,2

0,6

0,4

0,3

0,5

0,4

0,1

0,4

0,2

3,1

0,0

7,8

0,1

1,3

1,1

0,8

1,4

0,3

0,4

0,2

0,1

0,2

0,6

0,4

0,4

0,1

0,4

4,0

0,5

0,2

3,1

4,6

0,5

0,1

0,4

0,3

0,5

0,7

0,6

0,4

0,2

0,3

0,5

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


JA227/1 212

Kotelnice + Radvanov

Nad Bystré

JA222/1 214

0

Nad Bystré

214

JA225

Za celnicí

Nad Bystré

216

0

JA217

JA220

Polanka

243

JA216

JA221

Polanka

JA215/2 243

Lyski

Polanka

JA215/1 243

241

Bukovská - spodní

JA214/2 259

JA219

Bukovská - spodní

JA214/1 259

Lyski

Bukovská - slepá

JA213/3 259

JA218/3 241

Bukovská - slepá

JA213/2 259

Lyski

Bukovská - slepá

JA213/1 259

JA218/2 241

Bukovská - spodní

JA212/4 259

Lyski

Bukovská - spodní

JA218/1 241

Bukovská - spodní

Název

JA212/3 259

evid.

JA212/2 259

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

13,8

0,1

0,5

0,1

0,4

0,3

1,3

1,1

0,8

1,4

0,3

0,4

0,5

0,4

0,2

0,2

0,1

0,2

0,6

0,3

0,5

0,1

0,4

0,2

3,1

0,1

techn.

Funkce

2,6

0,5

0,7

0,6

0,4

0,4

lokální

X

JABL 4-6

JABL 4-7

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-7

JABL 3-7

JABL 3-6

JABL 4-6

JABL 3-7

JABL 5-8

JABL 5-8

JABL 4-8

JABL 4-8

JABL 4-8

JABL 4-8

JABL 4-8

JABL 4-8

JABL 3-8

JABL 3-9

JABL 3-8

JABL 3-8

JABL 3-8

JABL 3-8

JABL 3-8

JABL 4-8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

16,4

0,1

0,5

0,1

0,4

0,3

0,5

0,7

1,3

1,1

0,8

1,4

0,3

0,4

0,5

0,6

0,4

0,2

0,2

0,1

0,2

0,6

0,4

0,3

0,5

0,4

0,1

0,4

0,2

3,1

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Písek

Písek

Bukovec

Písek, Bukovec

Písek, Bukovec

Písek, Bukovec, slepá

Písek, slepá, mimo les

Písek, Bukovec

Bukovec

Písek, Bukovec

Písek

Písek

Písek

Bukovec

Mosty, slepá

Mosty, Písek

Mosty, Písek

Mosty, Písek

Písek

Písek

Písek

Písek, slepá

Bukovec

Bukovec

Bukovec, slepá

Bukovec

Bukovec

Písek, Bukovec

Písek, Bukovec

Písek, Bukovec

Poznámka

S1 List č. 13





Kotelnický potok

JA227/4 212

JA227/5 212

JA227/6 212

JA228




Kotelnice II+ Radvanov

Kotelnice II+ Radvanov

Kotelnice II + Radvanov

Kotelnice II + Radvanov

JA229/2 251

JA229/3 251

JA229/4 251

JA230/1 251

JA230/2 251

JA230/3 251

251

251

JA231

JA232


Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

Vojtova

JA233/2 251

JA234/1 202

JA234/2 202

JA235/1 202

JA235/2 202

JA235/3 202

JA235/4 202

JA236/1 202

JA236/2 202

JA236/3 202

JA236/4 202

JA237/1 202

JA237/2 202

JA237/3 202

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

10,9

0,5

0,2

0,3

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

2,5

0,2

0,2

0,8

0,1

0,8

0,3

0,7

0,3

0,9

0,0

0,6

0,1

0,1

0,1

0,4

0,1

0,3

0,2

0,2

0,8

10,9

0,5

0,2

0,3

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

2,5

0,2

0,2

0,8

0,1

0,8

0,3

0,7

0,3

0,9

0,0

0,6

0,1

0,1

0,1

0,4

0,1

0,3

0,2

0,2

0,0

0,8

0,8 0,2

9,5

0,5

0,2

0,3

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

2,5

0,2

0,2

0,8

0,1

0,8

0,3

0,7

0,3

0,9

0,0

0,6

0,1

0,1

0,1

0,1

0,3

0,6

0,4

0,2

z

0,8

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem



JA233/1 251

Nová


JA229/1 251

212


Název

JA227/3 212

evid.

JA227/2 212

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

9,5

0,5

0,2

0,3

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

2,5

0,2

0,2

0,8

0,1

0,8

0,3

0,9

0,0

0,6

0,1

0,1

0,1

0,1

0,3

0,2

0,2

0,8

techn.

Funkce

1,4

0,3

0,7

0,4

lokální

X

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 3-6

JABL 3-5

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

JABL 4-6

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

10,9

0,5

0,2

0,3

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

2,5

0,2

0,2

0,8

0,1

0,8

0,3

0,7

0,3

0,9

0,0

0,6

0,1

0,1

0,1

0,4

0,1

0,3

0,2

0,2

0,8

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Návsí, Písek

Návsí, Písek

Návsí, Písek

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Jablunkov

Jablunkov

Písek, slepá

Písek, slepá

Jablunkov, Písek, Písečná

Jablunkov, Písečná, Písek






Písek, slepá

Písečná, Písek

Písečná, Písek

Písečná

Písek

Písek

Poznámka

S1 List č. 14

Radvanov - Zimní

Radvanov

Radvanov

Radvanov

Radvanov

Radvanov

Radvanov

Kostkovo (údolní)

Kostkovo (údolní)

Kostkovo (údolní)

Kostkovo (údolní)

Rogovec I

Rogovec I

Rogovec I

Rogovec I

Rogovec II

Rogovec II

Rogovec II

JA244/4 269

JA245/1 269

JA245/2 269

JA245/3 269

JA245/4 269

JA245/5 269

269

250

JA248/2 250

JA248/3 250

JA249

JA250/1 246

JA250/2 246

JA250/3 246

274

JA247

JA248/1 250

246

JA246

JA251

JA252/1 274

JA252/2 274

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

0,3

11,4

0,2

0,3

0,9

0,2

0,6

0,5

0,2

0,7

0,4

0,3

0,7

0,7

0,3

0,2

0,3

0,4

0,6

0,1

0,1

0,2

0,3

1,6

0,1

0,4

0,3

0,1

0,4

0,1

0,1

0,3

11,4

0,2

0,3

0,9

0,2

0,6

0,5

0,2

0,7

0,4

0,3

0,7

0,7

0,3

0,2

0,3

0,4

0,6

0,1

0,1

0,2

0,3

1,6

0,1

0,4

0,3

0,1

0,4

0,1

0,1

0,0

5,1

0,2

0,6

0,5

0,2

0,4

0,3

0,7

1,6

0,1

0,4

4,9

0,2

0,3

0,9

0,7

0,3

0,4

0,6

0,1

0,1

0,2

0,3

0,1

0,4

0,1

0,1

1,0

0,7

0,3

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Radvanov - Zimní

JA244/3 269

Radvanov

Radvanov

Radvanov - Zimní

201

JA243

JA244/2 269

201

JA242

Radvanov

Radvanov - Zimní

201

JA241

Název

JA244/1 269

0

Vojtova

JA238/2 202

JA240

Vojtova

JA238/1 202

0

Vojtova

JA239

Vojtova

JA237/5 202

evid.

JA237/4 202

pořad.

Číslo cesty


0,3

0,2

0,4

t

0,0

sběrná

7,9

0,2

0,3

0,9

0,6

0,5

0,2

0,4

0,3

0,7

0,7

0,2

0,3

0,4

0,6

0,1

0,1

0,2

0,3

0,1

0,4

0,1

0,1

0,3

techn.

Funkce

3,5

0,2

0,7

0,3

1,6

0,3

0,1

0,4

lokální

X

JABL 5-5

JABL 5-5

JABL 5-5

JABL 4-4

JABL 5-4

JABL 5-4

JABL 5-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 4-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

11,4

0,2

0,3

0,9

0,2

0,6

0,5

0,2

0,7

0,4

0,3

0,7

0,7

0,3

0,2

0,3

0,4

0,6

0,1

0,1

0,2

0,3

1,6

0,1

0,4

0,3

0,1

0,4

0,1

0,1

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Hrádek, Návsí

Hrádek, Návsí

Návsí

Hrádek, Návsí, slepá

Hrádek, Návsí

Hrádek, Návsí

Návsí

Návsí, slepá

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí, slepá

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, Jablunkov

Návsí, slepá

Návsí

Návsí, Jablunkov

Návsí, slepá

Písek, slepá

Písek, slepá

Písek

Návsí, Písek

Návsí, Písek

Poznámka

S1 List č. 15

Rogovec II

Rogovec II

Rogovec II

Rogovec II

Rogovec II

JA252/5 274

JA252/6 274

JA252/7 274

JA253

Stožek,část u Nýdku + revír 1 L1L





JA254/4 256

JA254/5 256

JA254/6 256

JA254/7 256

JA255

Velký Stožek

Velký Stožek

Velký Stožek

Velký Stožek

Velký Stožek

Velký Stožek

Velký Stožek

Malý Stožek

Malý Stožek

Malý Stožek

Malý Stožek

Malý Stožek

Papratný

Papratný

Papratný

JA256/2 170

JA256/3 170

JA256/4 170

JA257/1 170

JA257/2 170

JA258/1 170

JA258/2 170

199

JA259

JA260/1 199

JA260/2 199

JA260/3 199

JA260/4 199

JA261/1 166

JA261/2 166

JA262

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L


166

Velký Stožek

JA256/1 170

L1L


JA254/3 256

256


JA254/2 256

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

0,1

16,7

0,5

1,5

0,7

0,8

0,1

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,5

0,1

0,1

0,8

0,3

1,4

1,0

0,7

0,5

0,4

0,0

0,1

0,9

0,3

0,1

0,7

0,1

0,8

1,1

0,1

16,7

0,5

1,5

0,7

0,8

0,1

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,5

0,1

0,1

0,8

0,3

1,4

1,0

0,7

0,5

0,4

0,0

0,1

0,9

0,3

0,1

0,7

0,1

0,8

1,1

0,0

0,0

15,2

0,5

0,7

0,8

0,1

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,5

0,1

0,1

0,8

0,3

1,4

1,0

0,7

0,5

0,4

0,0

0,1

0,9

0,3

0,1

0,7

0,1

0,8

1,1

1,5

1,5

z

0,1

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Název

JA254/1 256

274

Rogovec II

JA252/4 274

evid.

JA252/3 274

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

15,2

0,5

0,7

0,8

0,1

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,5

0,1

0,1

0,8

0,3

1,4

1,0

0,7

0,5

0,4

0,0

0,1

0,9

0,3

0,1

0,7

0,1

0,8

1,1

0,1

techn.

Funkce

1,5

1,5

lokální

X

JABL 4-4

JABL 4-3

JABL 4-3

JABL 3-3

JABL 3-3

JABL 3-3

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 4-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-4

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 3-5

JABL 5-5

JABL 4-4

JABL 4-4

JABL 4-4

JABL 4-4

JABL 5-5

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

16,7

0,5

1,5

0,7

0,8

0,1

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,5

0,1

0,1

0,8

0,3

1,4

1,0

0,7

0,5

0,4

0,0

0,1

0,9

0,3

0,1

0,7

0,1

0,8

1,1

0,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Návsí

Hrádek

Hrádek

Hrádek

Hrádek, Návsí

Hrádek, Návsí

Poznámka

S1 List č. 16

129

129

JA274

JA275

Filipka

Filipka

Filipka

Výdecká Polední

Výdecká Polední

Výdecká Polední

Výdecká Polední

Výdecká Polední

Výdecká Polední

Do Suchého

Do Suchého

Do Suchého

JA279/2 160

JA279/3 160

JA279/4 160

JA279/5 160

JA279/6 160

JA279/7 160

JA280/1 130

JA280/2 130

JA281

Grůniček

Grůniček

Grůniček

JA282/2 0

JA282/3 0

JA282/4 0

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

Třída


Grůniček

JA282/1 0

130

Výdecká Polední

JA279/1 160

K chalupám

0

129

JA273

Filipka

Dílek

JA278

129

JA272

K chalupám

128

JA271

Pod Filipkou

0

131

JA270

Název

Pod Papratný

JA277

127

JA269

Hluchová

K chalupám

126

JA267

Hluchová

K chalupám

126

JA266

Hluchová

JA276/2 0

126

JA265

Papratný

Hluchová

JA276/1 0

166

126

JA263

evid.

JA264

pořad.

Číslo cesty


0,6

17,4

0,3

0,2

0,5

0,1

0,7

0,2

0,6

0,6

0,2

0,2

0,2

0,8

1,0

0,2

0,2

0,3

0,1

0,1

0,8

2,9

1,3

0,1

0,8

0,2

0,5

0,9

1,6

0,4

1,1

17,4

0,3

0,2

0,5

0,1

0,7

0,2

0,6

0,6

0,2

0,2

0,2

0,8

1,0

0,2

0,2

0,3

0,1

0,1

0,8

2,9

1,3

0,1

0,8

0,2

0,5

0,9

1,6

0,4

1,1

0,6

0,0

8,1

0,3

0,2

0,5

0,1

0,7

0,6

0,3

0,1

0,1

1,3

0,1

0,9

1,6

0,4

1,1

0,6

5,2

0,8

0,8

2,9

0,2

4,1

0,2

0,6

0,2

0,2

0,2

1,0

0,2

0,2

0,8

0,5

z

Návrh

les

Celkem

Vozovka


0,0

n


0,0

t

0,0

sběrná

14,5

0,3

0,2

0,5

0,1

0,7

0,6

0,6

0,2

0,2

0,2

0,8

1,0

0,2

0,1

0,1

2,9

1,3

0,1

0,9

1,6

0,4

1,1

0,6

techn.

Funkce

JABL 4-3

JABL 4-3

JABL 4-4

JABL 3-4

JABL 4-4

2,9

X

JABL 5-4

JABL 5-4

JABL 5-4

JABL 5-4

JABL 5-3

0,2 JABL 5-3

JABL 5-3

JABL 4-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-3

0,2 JABL 4-3

0,3 JABL 4-3

JABL 4-3

JABL 4-3

0,8 JABL 4-4

JABL 4-3

JABL 4-2

JABL 4-2

0,8 JABL 4-2

0,2 JABL 4-4

0,5 JABL 4-3

lokální

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

17,4

0,3

0,2

0,5

0,1

0,7

0,2

0,6

0,6

0,2

0,2

0,2

0,8

1,0

0,2

0,2

0,3

0,1

0,1

0,8

2,9

1,3

0,1

0,8

0,2

0,5

0,9

1,6

0,4

1,1

0,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : JA

Hrádek

Hrádek

Hrádek

Hrádek

Bystřice

Bystřice, slepá

Bystřice

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek, Bystřice

Bystřice

Bystřice

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek

Hrádek, slepá

Nýdek, Hrádek

Nýdek

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Poznámka

S1 List č. 17

Střelmá

Střelmá

Beskydek

Za Kostku

Za Kostku

Za Kostku

JA286/1 123

JA286/2 123

121

JA287

JA288/1 125

JA288/2 125

JA289

Pientřeska + Zakameň I




JA290/2 164

JA290/3 164

JA290/4 164

JA291

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L


JA301/1 161

Prašivá

Nad Janíkem

JA300

114

Vendryňská

L1L

Čantoryje (horní)

JA297/4 163

Vendryňská

L1L

Čantoryje (horní)

JA297/3 163

JA299/2 114

L2L1

Čantoryje (horní)

JA297/2 163

JA299/1 114

L1L

Čantoryje (horní)

JA297/1 163

L1L

L1L

Čantoryje

118

JA296

Vendryňská

L1L

Čantoryje

118

JA295

Vendryňská

L1L

Čantoryje

118

JA294

JA298/1 114

L1L

Čantoryje

118

JA293

JA298/2 114

L2L1

Zakameň II

JA292/2 0

L2L1

Zakameň II

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

0,5

24,7

0,4

0,2

0,2

0,1

1,2

2,9

0,3

1,3

1,0

1,5

1,6

1,3

1,4

0,5

0,6

1,1

0,5

1,9

0,5

0,6

0,1

0,5

0,0

0,8

0,6

1,4

0,1

0,9

0,7

24,7

0,4

0,2

0,2

0,1

1,2

2,9

0,3

1,3

1,0

1,5

1,6

1,3

1,4

0,5

0,6

1,1

0,5

1,9

0,5

0,6

0,1

0,5

0,0

0,8

0,6

1,4

0,1

0,9

0,7

0,0

4,1

0,3

1,4

0,5

1,4

0,1

0,5 0,7

12,6

0,4

0,2

0,1

1,2

2,9

1,3

1,5

1,6

1,3

0,5

0,0

0,8

8,0

0,2

1,0

0,6

1,1

0,5

1,9

0,5

0,6

0,1

0,6

0,9

z

0,5

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

JA292/1 0

164


Název

JA290/1 164

125

Mionší

153

JA285

Grůniček

Babylonka

0

124

JA283

evid.

JA284

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

19,9

0,4

0,2

0,1

1,2

2,9

0,3

1,3

1,0

1,5

1,6

1,3

1,4

0,5

0,6

1,1

1,9

0,5

0,6

0,5

0,0

0,8

techn.

Funkce

4,9

0,2

0,5

0,1

0,6

1,4

0,1

0,9

0,7

0,5

lokální

X

JABL 6-2

JABL 5-0

JABL 5-0

JABL 5-0

JABL 5-0

JABL 5-1

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-0

JABL 4-0

JABL 4-0

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-2

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 3-1

JABL 3-1

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-1

JABL 4-2

JABL 4-2

JABL 4-2

JABL 4-2

JABL 4-2

JABL 5-4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

24,7

0,4

0,2

0,2

0,1

1,2

2,9

0,3

1,3

1,0

1,5

1,6

1,3

1,4

0,5

0,6

1,1

0,5

1,9

0,5

0,6

0,1

0,5

0,0

0,8

0,6

1,4

0,1

0,9

0,7

0,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Vendryně, Bystřice

Vendryně, slepá

Vendryně

Vendryně

Vendryně

Vendryně, Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Hrádek, slepá

Poznámka

S1 List č. 18

Prašivá

Prašivá

Prašivá

Prašivá

Prašivá

161

JA303/1 161

JA303/2 161

JA303/3 161

161

162

162

0

JA302

JA304

JA305

JA306

JA307

Název

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

6,0

0,1

0,9

0,4

0,4

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

6,0

0,1

0,9

0,4

0,4

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

0,0

1,3

0,9

0,4

4,2

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,5

0,1

0,4

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Prašivá

Prašivá

Prašivá

Prašivá

JA301/7 161

JA301/8 161

Prašivá

Prašivá

JA301/5 161

Prašivá

JA301/4 161

JA301/6 161

Prašivá

Prašivá

JA301/2 161

evid.

JA301/3 161

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

5,8

0,9

0,4

0,4

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

techn.

Funkce

0,2

0,1

0,1

lokální

X

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 6-2

JABL 6-2

JABL 5-2

JABL 6-2

JABL 6-2

JABL 6-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-1

JABL 5-1

JABL 6-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

6,0

0,1

0,9

0,4

0,4

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bystřice, slepá

Bystřice

Bystřice


Vendryně, slepá

Vendryně

Vendryně

Vendryně








Poznámka

S1 List č. 19

Prašivá

Prašivá

Prašivá

Prašivá

Prašivá

161

JA303/1 161

JA303/2 161

JA303/3 161

161

162

162

0

JA302

JA304

JA305

JA306

JA307

Název

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

6,0

0,1

0,9

0,4

0,4

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

6,0

0,1

0,9

0,4

0,4

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

0,0

1,3

0,9

0,4

4,2

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,5

0,1

0,4

z

0,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


Prašivá

Prašivá

Prašivá

Prašivá

JA301/7 161

JA301/8 161

Prašivá

Prašivá

JA301/5 161

Prašivá

JA301/4 161

JA301/6 161

Prašivá

Prašivá

JA301/2 161

evid.

JA301/3 161

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

5,8

0,9

0,4

0,4

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

techn.

Funkce

0,2

0,1

0,1

lokální

X

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 6-2

JABL 6-2

JABL 5-2

JABL 6-2

JABL 6-2

JABL 6-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-2

JABL 5-1

JABL 5-1

JABL 6-1

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

6,0

0,1

0,9

0,4

0,4

0,1

0,1

0,3

0,1

0,1

0,2

0,2

0,4

0,3

2,1

0,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bystřice, slepá

Bystřice

Bystřice


Vendryně, slepá

Vendryně

Vendryně

Vendryně








Poznámka

S1 List č. 19

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

JA312/1 0

JA312/2 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

JA317

JA319

JA320

JA321

JA322

JA323

JA324

JA325

JA326

JA327

JA328

JA329/2 0

JA330

JA331/1 0

JA331/2 0

0

JA316

JA329/1 0

0

JA315

JA318/2 0

0

JA314

JA318/1 0

0

JA313

JA332

JA333/1 0

JA333/2 0

JA333/3 0


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0

0,0

26,6

0,2

0,3

0,1

1,4

0,8

1,0

2,5

1,9

0,4

1,0

1,4

1,0

1,2

0,8

0,8

0,6

0,4

1,8

0,1

0,1

0,7

0,4

0,5

1,2

1,1

1,0

0,5

1,6

1,0

0,8

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

0

Název

JA311

evid.

JA310

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

26,6

0,2

0,3

0,1

1,4

0,8

1,0

2,5

1,9

0,4

1,0

1,4

1,0

1,2

0,8

0,8

0,6

0,4

1,8

0,1

0,1

0,7

0,4

0,5

1,2

1,1

1,0

0,5

1,6

1,0

0,8

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 7-7

JABL 7-6

JABL 7-6

JABL 8-7

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 8-6

JABL 9-6

JABL 9-6

JABL 7-4

JABL 7-4

JABL 7-5

JABL 7-4

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 8-5

JABL 7-4

JABL 8-4

JABL 8-4

JABL 9-4

JABL 8-3

JABL 9-3

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Návsí, Bocanovice

Návsí, Bocanovice

Návsí, Bocanovice

Návsí, Milíkov

Milíkov

Milíkov

Milíkov, Návsí

Milíkov

Košařiska

D.Lomná

Košařiska

Košařiska

Košařiska


Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Vendryně

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Košařiska

Tyra, Košařiska

Vendryně

Tyra

Tyra

Tyra

Oldřichovice, Tyra

Guty, Oldřichovice

Poznámka

S1 List č. 20

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

JA333/6 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

JA336

JA337

JA338

JA339

JA340

JA341

JA342

JA343

JA344

JA345

JA346

JA347

JA348

JA349/2 0

0

JA335

JA349/1 0

0

JA334

JA350

JA351

JA352

JA353

JA354

JA355

JA356

JA357

JA358

JA359


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

26,9

1,9

1,0

0,8

1,0

0,6

0,9

0,6

0,7

0,8

0,2

1,0

1,3

0,4

1,0

1,5

0,2

2,1

1,0

1,1

1,1

0,3

0,1

0,9

1,6

0,5

0,4

2,9

0,8

0,2

0,3

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

L2L1

Název

JA333/5 0

evid.

JA333/4 0

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

21,8

1,9

1,0

0,8

0,6

0,9

0,6

1,0

1,3

1,0

1,5

0,2

1,0

1,1

1,1

0,3

0,1

0,9

1,6

0,5

0,4

2,9

0,8

0,2

0,3

techn.

Funkce

5,1

1,0

0,7

0,8

0,2

0,4

2,1

lokální

X

JABL 9-9

JABL 9-9

VELK 0-0

VELK 0-0

JABL 9-9

JABL 9-9

FRYD 0-9

JABL 7-8

JABL 7-8

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 8-8

JABL 8-9

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 8-8

JABL 9-9

JABL 9-9

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 9-8

JABL 7-7

JABL 7-7

JABL 6-7

JABL 7-7

JABL 7-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

D.Lomná, slepá

D.Lomná, slepá

D.Lomná, slepá

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná, slepá

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

H.Lomná, slepá

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

Návsí, Bocanovice

Návsí, Bocanovice

Návsí, Bocanovice

Poznámka

S1 List č. 21

L2L1

L2L1

0

0

0

0

JA362

JA363

JA364

JA365

JA366/1 0

L2L1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

JA367

JA368

JA369

JA370

JA371

JA372

JA373

JA374

JA375

JA376

JA377

JA378

JA379

JA380

JA381

JA382

JA383

JA384

JA385

JA386

JA387

JA388


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

JA366/2 0

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0

0,0

22,1

0,1

0,8

0,6

1,3

0,6

1,1

1,7

0,5

0,4

1,3

0,7

0,2

0,4

0,5

0,4

0,9

0,6

0,6

0,4

1,2

1,0

0,9

0,3

1,0

0,5

0,5

1,5

0,6

0,2

1,4

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem

0

Název

JA361

evid.

JA360

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

15,9

0,8

0,6

1,3

1,7

0,5

0,4

1,3

0,7

0,4

0,4

0,4

1,2

1,0

0,9

0,3

1,0

0,5

0,5

0,6

0,2

1,4

techn.

Funkce

6,2

0,1

0,6

1,1

0,2

0,5

0,9

0,6

0,6

1,5

lokální

X

JABL 3-7

JABL 3-7

JABL 3-7

JABL 3-9

VELP 4-0

JABL 4-9

JABL 4-8

JABL 5-9

JABL 5-9

JABL 5-9

VELP 4-0

VELP 4-0

VELP 4-0

VELP 5-0

VELP 5-0

VELP 5-1

VELP 6-1

VELP 6-1

VELP 6-0

JABL 6-9

VELP 7-0

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 7-9

JABL 8-9

JABL 8-9

JABL 8-9

VELP 9-0

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Bukovec, slepá

Bukovec

Bukovec

Hrčava

Bukovec, slepá

Bukovec, slepá

Písek

Mosty

Mosty

Mosty

Bukovec

Bukovec, slepá

Bukovec

Mosty, slepá

Mosty

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty, slepá

Mosty

Mosty

Mosty

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná

D.Lomná


H.Lomná

H.Lomná

H.Lomná

Poznámka

S1 List č. 22

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

JA390

JA391

JA392

JA393

JA394

JA395

JA396

JA397

JA398

JA399

JA400

JA401

JA402

JA403

evid.

Název

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,0

15,7

0,7

3,5

0,2

0,8

0,5

0,3

0,4

0,3

2,4

1,8

1,0

2,7

0,1

0,3

0,6

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n


Třída Celkem


0

JA389

pořad.

Číslo cesty


0,0

t

0,0

sběrná

13,0

3,5

0,8

0,4

0,3

2,4

1,8

1,0

2,7

techn.

Funkce

2,6

0,7

0,2

0,5

0,3

0,1

0,3

0,6

lokální

X

JABL 5-1

JABL 4-2

JABL 3-3

JABL 3-3

JABL 4-3

JABL 4-4

JABL 4-4

JABL 3-4

JABL 4-4

JABL 4-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-6

JABL 3-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Vendryně, slepá

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek, slepá

Nýdek, slepá

Nýdek

Nýdek

Hrádek, Návsí

Písek

Písek

Písek

Bukovec, slepá

Bukovec, slepá

Bukovec, slepá

Poznámka

S1 List č. 23

Přehled současných odvozních cest po L.O.C a lesních majetcích PLO : L. majetek a LOC

FR1 FR2 FR3 RO1 RO2 OS1 OS2 FM1 JA1 PLO Celkem

lesní cesty (km) L1L 35,0 24,0 22,3 31,3 29,7 180,8 105,0 197,0 200,0 825,1

S2 List č. 1


40 L2L1 20,1 41,7 24,0 34,5 56,8 132,2 95,5 148,3 161,4 714,4

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cesty celkem (km)

veřejné cesty (km) Suma 55,0 65,7 46,3 65,7 86,5 313,0 200,5 345,2 361,5 1539,5

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1

Suma

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L1L+V1L

L2L1+V2L1

35,0 24,0 22,3 31,3 29,7 180,8 105,0 197,0 200,0 825,1

20,1 41,7 24,0 34,5 56,8 132,2 95,5 148,3 161,4 714,4

L2L2

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích PLO : Lesní majetek FR RO OS FM JA LO Celkem

lesní cesty (km) L1L 81,2 60,9 285,9 197,0 200,0 825,1

L2L1 85,8 91,3 227,6 148,3 161,4 714,4

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Sumář 1

veřejné cesty (km) Suma 167,0 152,2 513,5 345,2 361,5 1539,5

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

55,0 65,7 46,3 65,7 86,5 313,0 200,5 345,2 361,5 1539,5

S2


40

Suma

V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,0 81,2 85,8 0,0 60,9 91,3 0,0 285,9 227,6 0,0 197,0 148,3 0,0 200,0 161,4 0,0 825,1 714,4

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma 167,0 152,2 513,5 345,2 361,5 1539,5

Délka

40

17,5 10,4 2,7 15,2 28,3 82,7 18,1 47,7 91,3 0,0

v

1 8,7 5,4 1,8 5,7 13,7 40,5 11,3 20,2 53,0

2 8,8 3,5 1,0 6,4 9,8 26,5 5,9 21,6 28,4 3,1 4,8 15,8 0,9 5,8 9,9

1,5

3

Stupeň naléhavosti

Délka

0 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem oblast

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 313,8

Lesní majetek návrhů a LOC km

Moravskoslezské Beskydy v

Délka

40

FR RO OS FM JA

30,6 43,5 100,7 47,7 91,3 0,0

km

Lesní majetek návrhů

PLO :

v

1 15,9 19,4 51,7 20,2 53,0 0,0

2 13,2 16,2 32,3 21,6 28,4 0,0

3 1,5 7,9 16,6 5,8 9,9 0,0


Délka

PLO Celkem

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 313,8

km

Lesní majetek návrhů


Sumář návrhů výstavby cest podle nalehavosti

v

List č. 1

S3

160,2

1

Sumář

S3

41,8

3

1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 160,2

2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 111,9

3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 41,8


*

111,9

2


Řádky ve kterých suma délek cest podle stupně nalehavosti nesouhlasí se sl. 2 jsou označeny

FR1 FR2 FR3 RO1 RO2 OS1 OS2 FM1 JA1 0

Lesní majetek návrhů a LOC km

PLO :

Sumář návrhů výstavby cest v LOC podle nalehavosti

Porovnání hustot odvozních cest PLO : Lesní majetek a LOC

FR1

FR2

FR3

RO1

RO2

OS1

OS2


40 Plocha ha Současná délka v km s návrhy km 2 154 55,0

JA1 PLO celkem

PLO :

A

B

C

D

E

RO

OS

FM

JA PLO Celkem

1

Rozdíl


m/ha 26

499

1 629

1,2

0,0

0,0

23,2

0,0

75,6

72,5

0,0

0,0

0,0

5,2

0,0

20,8

2 242 65,7

0,3

0,0

0,0

18,1

0,0

81,6

76,1

0

0,0

0,0

4,1

0,0

22,4

1 666 46,3

9

1 439

1,6

0,0

0,0

11,6

0,5

86,4

49,0

0

0,0

0,0

2,6

0,1

23,7

3 768 65,7

225

3

2 615

6,0

0,0

0,0

24,6

0,1

69,4

81,0

0

0,0

0,0

5,5

0,0

19,1

4 716 86,5

86

15

14

4 517

1,8

0,3

0,0

1,8

0,3

95,8

114,8

0

0,0

0,0

0,4

0,1

26,3

12 386 313,0

228

36

1,8

0,3

0,0

0,0

0,0

97,9

395,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

26,9

6 575 0,0

1,2

0,0

0,0

0,0

0,0

98,8

0

0,0

0,0

0,0

0,0

27,2

118

13 306

6

407

26

26,0

25,5

-0,5

33,7

26,5

29,3

2,8

34,0

26,5

27,8

1,3

29,4

24,6

17,4

-7,2

21,5

26,9

18,3

-8,5

24,3

27,0

25,3

-1,7

31,9

27,2

0,0

-27,2

0,0

27,1

24,7

-2,4

28,1

26,9

21,9

-5,0

27,4

26,8

20,9

-5,9

25,5

1 830

192

925

84

12 123

79

6 496

13 993 345,2

120 0,9

0,0

0,0

449 3,2

0,8

95,1

392,9

0

0,0

0,0

0,7

0,2

26,2

16 515 361,5

343

71

452,8

2,1 0

0,4 0,1

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

97,5 26,8

64 015

1 139

123

0

2 555

143

60 055

1 339,0 1 634,7

1,8 0

0,2 0

0,0 0

4,0 1

0,2 0

93,8 26

16 101

Porovnání hustot odvozních cest

S4


Sumář 1

40 Současná délka v km


0

A

B

C

D

E

%


Rozdíl


m/ha

s návrhy km

FR


%

Plocha ha Lesní majetek

List :


0

0,0

FM1

S4

6 062 167,0

58

0

0

1 098

9

1,0

0,0

0,0

18,1

0,1

4 897 80,8

197,6

0

0,0

0,0

4,1

0,0

22,2

8 484 152,2

311

15

0

1 009

17

7 132

3,7

0,2

0,0

11,9

0,2

84,1

195,8

0

0,0

0,0

2,7

0,0

23,1

18 961 313,0

307

36

0

0

0

18 618

1,6

0,2

0,0

0,0

0,0

98,2

395,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

27,0

13 993 345,2

120

0

0

449

118

13 306

0,9

0,0

0,0

3,2

0,8

95,1

392,9

0

0,0

0,0

0,7

0,2

26,2

16 515 361,5

343

71

0

0

0

16 101

2,1

0,4

0,0

0,0

0,0

97,5

452,8

0

0,1

0,0

0,0

0,0

26,8

64 015 1339,0

1 139

123

0

2 555

143

60 055

1,8

0,2

0,0

4,0

0,2

93,8

1634,7

0

0,0

0,0

0,9

0,1

25,8

26,3

27,6

1,2

32,6

25,9

17,9

-7,9

23,1

27,0

16,5

-10,5

20,9

27,1

24,7

-2,4

28,1

26,9

21,9

-5,0

27,4

26,8

20,9

-5,9

25,5

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC FR1 FR2 FR3 RO1 RO2 OS1 OS2 FM1 JA1 PLO Celkem

S5


40 Délka cest km )


(

Hustota (m/ha)

Plocha ( ha ) současná

55,0 2 154 65,7 2 242 46,3 1 666 65,7 3 768 86,5 4 716 313,0 12 386 200,5 6 575 345,2 13 993 361,5 16 515 1539,5 64 015

List 1 Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m)


oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

25,5

30,4

391

329

196

165

98

82

29,3

30,5

341

328

171

164

85

82

27,8

36,9

360

271

180

135

90

68

17,4

24,9

573

401

287

200

143

100

18,3

18,3

545

545

273

273

136

136

25,3

25,3

396

396

198

198

99

99

30,5

30,5

328

328

164

164

82

82

24,7

24,7

405

405

203

203

101

101

21,9

21,9

457

457

228

228

114

114

24,0

24,9

416

401

208

201

104

100

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek FR RO OS FM JA PLO Celkem


40 Délka cest km )


(

Hustota (m/ha)

Plocha ( ha ) současná

167,0 6 062 152,2 8 484 513,5 18 961 345,2 13 993 361,5 16 515 1539,5 64 015

S5

Sumář 1 Teoretická vzdálenost při přibližování

Rozestup (m)


oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

27,6

32,2

363

310

181

155

91

78

17,9

21,3

557

470

279

235

139

117

27,1

27,1

369

369

185

185

92

92

24,7

24,7

405

405

203

203

101

101

21,9

21,9

457

457

228

228

114

114

24,0

24,9

416

401

208

201

104

100

Příloha č.13

VÚLHM Jíloviště - Strnady, pracoviště Frýdek - Místek Les a voda - 45 let trvání vodohospodářského výzkumu v Beskydech Milan Bíba, Alois Chlebek, Milan Jařabáč

Úvod Měření vodních účinkú lesů má více než stoletou, celosvětovou tradici. Lesům byl vždy přiznáván vysoce pozitivní vliv na hospodaření s vláhou, ovlivňování odtoků vody, na tvorbu půd a jejich ochranu před erozí. Metodiky výzkumu však nejsou sjednoceny, proto se nedošlo k jednoznačným závěrům. V roce 1985 Bosch a Hewlett soustředili výsledky měření v 94 povodích po světě a došli k závěru, že ačkoliv byla ve výsledcích extrémní variace, v žádném případě nebyla redukce vegetace spojena s redukcí odtoků vody z povodí a opačně, v žádném případě nebyl vzrůst vegetace spojen se zvýšením odtoků vody. V ČR postupně vzniklo 44 výzkumných povodí, s různým metodickým zaměřením (Fottová 1992), ale zatím jen s krátkými řadami pozorování. Nejdelší řadu mají srovnávací povodí Kýchová a Zděchovka, založená v roce 1927 Válkem a experimentální povodí Červík a Malá Ráztoka v Beskydech, založená v roce 1953 Mařanem a Zeleným. Experimentální povodí Červík (CE) a Malá Ráztoka (MR) Experimentální povodí CE je v tzv. Zadních horách Moravskoslezských Beskyd nad vodárenskou nádrží Šance v okrese Frýdek - Místek, ve výšce 640 až 960 m n. m. Má rozlohu 1,85 km2. Podloží tvoří magurský pískovec a istebňanské břidlice, na kterých vznikly písčité a jílovitohlinité půdy. Střední sklon svahů je 30 %, hustota hydrografické sítě 1,1 km na 1 km2. Průměrná roční teplota 6,0° C. Povodí je 100 % lesnaté, v době kalibrace s 85% zastoupením jehličnatých dřevin. K 1.1. 1976 byl průměrný věk lesa 67 let a celkový přírůst 13,5 m3 na ha. V kalibrační době tam byla zásoba hroubí s kůrou 78 600 m3. Dosud bylo vytěženo 79 700 m3. Povodí CE tvoří dvě údolí. Obnova byla soustředěna do levostranného dílčího povodí A (8,88 km2). Do r. 1966 je pokrývaly nerozčleněné smrčiny. Pravostranné dílčí povodí B (0,84 km2) bylo uchováno jako kontrolní s nejnutnějšími těžbami a s přirozenou porostní obnovou. Experimentální povodí MR je na SZ svazích Moravskoslezských Beskyd v okrese Nový Jičín, v nadmořské výšce 602 až 1084 m. Měří 2,07 km2. V podloží má godulský pískovec pokrytý hlinitými až hlinitopísčitými půdami. Střední sklon svahů v povodí je 50 %, hustota toku na 1 km2 je 1 km. Průměrná roční teplota je 6,9° C. Povodí je také 100 % lesnaté. Jehličnaté dřeviny byly zastoupeny 35%. Průměrný věk porostů byl v r. 1966 83 let, celkový běžný přírůst 7,3 m3. V době kalibrace povodí (k 1. 1. 1960) byla zásoba hroubí 61 900 m3. Vytěženo bylo 68 400 m3. Experimentální povodí leží v oblasti se znečišťovaným ovzduším, nejvíce v průběhu sedmdesátých let. Byly naměřeny průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého v rozmezích 20 až 30 µg.m-3, nejvyšší denní koncentrace kolem 220 µg.m-3 v zimních měsících. Při stanovení pásem ohrožení byla MR zařazena třetinou rozlohy do stupně B v hřebenové poloze a zbytek do stupně C. Povodí CE je zařazeno do mírného stupně D se zřetelnějším poškozováním na hřebenech. Lesní půda v MR byla opakovaně meliorována leteckým vápněním. Bukové porosty v MR byly poškozeny teplotním zvratem na konci roku 1978. 31. prosince 1978 ve večerních hodinách bylo naměřeno 10 °C, ráno 1. ledna 1979 -22 °C. V následujících dvou letech byly poškozené bukové porosty velkoplošně mýceny a obnovovány.

1

Příloha č.13 Metodika výzkumu v povodích V letech 1954 až 1966 byla obě povodí kalibrována, potom radikálně obnovována pruhovými sečemi. Počátkem osmdesátých let byly v MR obnoveny dvě třetiny z celkové rozlohy Obr. 1 povodí se záměnou hlavní hospodářské dřeviny buku za smrk (viz obr. 1). V CE byla obZastoupení dřevin v % novena polovina celé rozlohy povodí a 95 100 % plochy podpovodí A. Záměna hlavní Červík Malá Ráztoka 90 hospodářské dřeviny tam nebyla provrde80 70 na a zůstal jí smrk. 60 jehl. Na mapkách (obr. 2) je znázorněn 50 list. 40 stav v roce 1997. Černým šráfováním jsou 30 20 označeny zbytky původních porostů. V 10 povodí MR je obnoveno více než 80 % 0 1960 1994 1961 1995 plochy povodí. Povodí CE je rozděleno na 2 podpovodí. Podpovodí A je kromě nepatrných zbytků obnoveno, ve srovnávacím podpovodí B jsou porosty obnovovány postupně, s cílem dosáhnout přirozenou skladbu dřevin. Grafy zastoupení dřevin na obr. 3 byly sestaveny podle údajů lesního hospodářského plánu vyhotoveného Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, pobočkou ve Frýdku - Místku. Srážky jsou v povodích měřeny podrobněji než je v klimatologii obvyklé. V každém povodí jsou trvale umístěny čtyři totalizátory - tři na rozvodnici a jeden ve středu povodí - s měsíčním měřením srážkových úhrnů. Spolehlivost měření je ověřována staničními srážkoměry. V teplém ročním období se srážkoměrná síť rozšiřuje o dva až tři pluviografy s denní (týdenní) obsluhou pro analýzy geneze průtokových vln. V zimě se měří výška nového sněhu, celková výška sněhové pokrývky a její vodní hodnota. Srážkový úhrn v povodí se počítá Horton - Thiessonovou polygonovou metodou. Ověřuje se homogenita naměřených časových řad srážek. Obr. 2 ovodí Malá Ráztoka (MR) 205 ha

Povodí Červík (CE) 185 ha

podpovodí B

podpovodí A

2

Příloha č.13

Obr. 3 ___________________________________________________________________________ MR plošné zastoupení dřevin k 1.1.1994

70 60 50 40 30 20 10 0

bk sm

ha

ha

MR plošné zastoupení dřevin k 1.1.1960

1

2

3

4

5

70 60 50 40 30 20 10 0

bk sm

1

6 7 8 9 10 11 12 13 14 věkové stupně

3

4

5

6 7 8 9 10 11 12 13 14 věkové stupně

CE plošné zastoupení dřevin k 1.1.1995

CE plošné zastoupení dřevin k 1.1.1961 60

60 bk sm

50

bk sm

50 40 ha

40 ha

2

30

30

20

20

10

10 0

0 1

2

3

4

5

1

6 7 8 9 10 11 12 13 14 věkové stupně

2

3

4

5

6 7 8 9 10 11 12 13 14 věkové stupně

___________________________________________________________________________ Odtoky vody ze zkoumaných povodí jsou měřeny v obdélníkových vyzděných žlabech upravených pro měření minimálních průtoků měrnou nádobou, pro celé rozpětí průtoků vodoměrnými stanicemi s limnigrafy. Pro vyhodnocování zaznamenaných vodních stavů byla vypočítána konzumpční křivka a její správnost je průběžně ověřována hydrometricky. Od roku 1999 jsou navíc výšky hladin ve žlabech měřeny ultrazvukovými sondami s digitálním záznamem, srážky jsou měřeny kontinuelně s dvouminutovým záznamem. Výsledky V povodí CE spadne průměrně ročně 1126,6 mm srážek a odteče 642,5 mm, průměrný roční průtok je 20,4 l/s.km2. V MR spadne průměrně ročně 1233,4 mm srážek a odteče 924,8 mm vody s průměrným ročním průtokem 29,3 l/s.km2. Na obr. 4 a 5 jsou průměrné měsíční odtoky a srážky v letech 1953 až 1998. V Beskydech probíhá jarní tání sněhu v měsících březnu až květnu, nejvyší srážky jsou v letních měsících. Měření srážek v zimních měsících je velmi obtížné, dochází k převívání sněhu mezi povodími, část sněhu se do měřících zařízení nedostane. Zjistit skutečnou zásobu vody ve sněhové pokrývce ležící na ploše povodí je téměř nemožné. V zimě je velmi omezena transpirace, převládá fyzikální výpar ze sněhové pokrývky, povrchu rostlin a půdy. Kulminační průtoky z tání sněhu jsou značně nižší, než kulminace z letních dešťů. V tomto sdělení hodnotíme teplé období roku, měsíce červen až říjen, protože v květnu doznívá odtok z jarního tání sněhu. Sumy odtoků v letním období by tím byly ovlivněny.

3

Příloha č.13

Obr. 4 CE průměrné měsíční srážky a odtoky v letech 1953 až 1998 180 160 140

mm

120 100 80 60 40 20 0 XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

IX

X

měsíc

Obr. 5 MR průměrné měsíční srážky a odtoky v letech 1953 až 1998 180 160 140

mm

120 100 80 60 40 20 0 XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

měsíc

Na obr. 6 je znázorněna závislost sumárních odtoků na srážkách v teplých obdobích (červen až říjen). Tmavě jsou vyznačeny roky 1954 až 1979, světlými čtverečky roky 1980 až 1996. Množinami bodů byly proloženy vyrovnávající přímky, které vyjadřují lineární závislost odtoků na srážkách. V obou případech je závislost velmi těsná s vysokými korelačními koeficienty r. Statisticky bylo potvrzeno, že rozptyly obou souborů jsou shodné, nebyla potvrzena změna v srážkově-odtokovém vztahu. Jednotlivé body mají kolem vyrovnávajících přímek přirozený rozptyl (asi ± 30%). Na příklad ze srážky 460 mm v

4

Příloha č.13 jednom roce odteklo 150 mm, v jiném 250 mm. S takovým rozptylem musíme počítat při hodnocení antropogenních vlivů na srážkově-odtokový proces. Obr. 6 CE teplé období - závislost odtoků na srážkách 600

odtoky v mm

500 400

r = 0,965 54 až 79

300

80 až 96

r = 0,939

200

97 Lineární (54 až 79)

100 0 300

Lineární (80 až 96)

400

500

600

700

800

srážky v mm

Obr. 7 MR teplé období - závislost odtoků na srážkách 900 800

odtoky v mm

700

r = 0,871

600 500

54 až 79

400

80 až 96

300

97

r = 0,950

200

Lineární (80 až 96) Lineární (54 až 79)

100 0 300

500

700

900

1100

srážky v mm

Na obr. 7 jsou shodně jako v CE (obr. 6) vyhodnoceny srážkově-odtokové vztahy v povodí Malá Ráztoka. Období po roce 1980 je vhodnější, světlé body jsou v grafu výše, vyšší

5

Příloha č.13 vodnost potvrzuje také vyrovnávající přímka. Extrémní rok 1997 je na obou grafech označen kroužkem. Podle vyhodnocení na obr. 7 odtéká z povodí MR po roce 1979 více vody. Z tohoto vyhodnocení ale není možné určit ve které fázi odtoku jsou průtoky vyšší - zda došlo ke zvýšení kulminací, minimálních odtoků, nebo ve střední části průtokové vlny. Na obr. 8 je znázorněna pravděpodobnost výskytu výšky denního odtoku v letním období v povodí Malá Ráztoka. Po obnově bukových porostů došlo ke snížení evapotraspirace, minimální odtoky jsou vyšší. Obr. 8

mm

MR letní - pravděpodobnost výskytu výšky denního odtoku 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0

54 až 79 80 až 98

85

90

95

100

%

Na obr. 9 a 10 jsou sloupcové grafy s kulminačními průtoky v povodích Červík a Malá Ráztoka a průběhy povodňových vln s kulminací vyšší než 1000 l/s.km2. Takové a vyšší průtoky již výrazně erodují koryta, pohybují splaveninami a působí povodňové škody. V MR jich bylo 10, v CE 7. V grafech je na ose y výška hladiny v cm, na ose x trvání průtoku v hodinách. Legenda udává datum a hodinu kulminace, Hs je výška příčinné srážky. V Malé Ráztoce byla nejvyšší kulminace průtokové vlny zaznamenána po bouřkovém lijáku dne 25. 7. 1966 , 3144,9 l/s.km2 . Dne 7. 7. 1997 byla kulminace 2984 l/s.km2 . V CE byla nejvyšší kulminace dne 1. 8. 1971, 1576,2 l/s.km2. V noci z 8. na 9. 7. 1997 byla kulminace 1448 l/s.km2. Úhrn odtoků ve dnech 3. až 9.7. 1997 byl v MR 405,8 mm s odtokovým koeficientem 0,83, v CE 269,2 mm s odtokovým koeficientem 0,76. Pozornost si zaslouží průběh povodňové vlny: její počátek v MR byl zaznamenán dne 4. 7. 1997 s průtokem 21 l/s a konec 17. 7. 1997 s průtokem 29,8 l/s, protože začalo znovu pršet. V CE byl průběh podobný, avšak se dvěma výraznými kulminacemi. Z povodí MR od 3. do 17. 7. 1997 odteklo 441,6 mm vody s odtokovým koeficientem 0,90, z povodí CE 308 mm, s koeficientem 0,88. V povodí MR zůstalo k 17.7.1997 zadrženo 49,3 mm a v CE 44 mm vody. Průtoky se v obou povodích vrátily do výchozího stavu za 8 dnů.

6

Příloha č.13 Bylo zjištěno, že kulminace je určena výškou příčinné srážky a její intenzitou (dobou trvání do kulminace). Statisticky nebylo prokázáno zvýšení kulminačních průtoků po obnově mýtných porostů. Na obr. 9 a 10 je dokumentováno jak rozdílný je průběh jednotlivých odtokových vln. Obr. 9 ___________________________________________________________________________ CE

kulminační průtoky v l/s.km2

100 výška hladiny v cm

2000 1500 1000 500

CE 1960 27. VII. 00 h Hs 98 mm

80 60 40 20 0 0

24

48

0 54

64

74

84

100

CE VI. 1965 12. VI. 07 h Hs 84 mm

80 60 40 20 0

120

CE 1970 19. VII. 02 h Hs 182 mm

80 60 40 20 0

0

24

48

72

96

120

0

24

48

hodiny

72

96

120

hodiny

100

100

CE 1971 1. VIII. 15 h Hs 60 mm

80

výška hladiny v cm


96

94



100

60 40 20 0

CE 1985 8. VIII. 23 h Hs 132 mm

80 60 40 20 0

0

24

48

72

96

120

0

24

48

72

96

120

hodiny

hodiny

100

100

CE 1996 7. IX. 22 h Hs 134 mm

80



72 hodiny

60 40 20 0

CE 1997 9. VII. 00 h Hs 340 mm

80 60 40 20 0

0

24

48

72

96

120

0

hodiny

24

48

72 hodiny

7

96

120

Příloha č.13

Obr. 10 ___________________________________________________________________________ MR - kulminační průtoky v l/s.km2 výška hladiny v cm

3000

140 120 100 80 60 40 20 0

2500 2000 1500 1000 500

MR 1955 21. VI. 19 h Hs 74 mm

0

0 64

74

84

140 120 100 80 60 40 20 0 24

48

72

96

120

120

MR 1958 19. VIII. 05 h Hs 173 mm

0

MR 1960 26. VII. 05 h Hs 211 mm



96

24

48

72

96

120

hodiny

140 120 100 80 60 40 20 0

140 120 100 80 60 40 20 0

MR 1966 24. VII. 01 h Hs 237 mm

0 24

72

140 120 100 80 60 40 20 0

hodiny

0

48 hodiny

MR 1958 29. VI. 21 h Hs 73 mm

0

24

94



54

48

72

96

24

48

120

72

96

120

hodiny

140 120 100 80 60 40 20 0

MR 1968 28. VII. 18 h Hs 177 mm

0

24

48

72

96



hodiny

120

140 120 100 80 60 40 20 0

MR 1972 21. VIII. 06 h Hs 325 mm

0

hodiny

24

48

72 hodiny

8

96

120

Příloha č.13

140 120 100 80 60 40 20 0

MR 1985 8. VIII. 21 h Hs 205 mm



Obr. 10 - pokračování ___________________________________________________________________________

Ho 161

0

24

48

72

96

140 120 100 80 60 40 20 0

120

MR 1996 7. IX. 20 h Hs 140 mm

0

24


hodiny

48

72

96

120

hodiny

140 120 100 80 60 40 20 0

MR 1997 7. VII. 03 h Hs 500 mm

0

24

48

72

96

120

hodiny

__________________________________________________________________________ Na obr. 11 jsou srovnány tři vlny s nejvyšší kulminací (1966, 1996 a 1997) v Malé Ráztoce. V roce 1966 byly v povodí původní bukové porosty. V letech 1996 a 1997 bylo 85% porostů obnoveno smrkem. Obr. 11


MR - povodňové vlny v roce 1966, 1996 a 1997 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1966 1996 1997

0

24

48

72

96

120

144

trvání v hodinách

Na obr. 12 jsou porovnány vzestupné části vln z obr. 11 od hladiny 75 cm po kulminaci. Vzestupná část průtokové vlny byla v roce 1966 výrazně strmější. Je to dáno průběhem příčin9

Příloha č.13 ných srážek a ovlivněním odtoku bukovými porosty. Odtok je v bukových porostech zrychlován soustředěným stokem vody po kmenech stromů (podle Zeleného asi 7% z porostních srážek). Na obr. 13 jsou porovnány výtokové čáry od výšky hladiny 80 cm (3000 l/s). V roce 1966 odteklo z povodí méně vody a odtekla rychleji než v letech 1996 a 1997. Půda pod původními zapojenými bukovými porosty byla pokryta jen ulehlou hrabankou. Na obnovených plochách je půdní povrch stabilizován buření (převážně třtinou a maliníkem). Další příčinou rozdílného výtoku vody z povodí je spotřeba vody transpirací. Po vydatných deštích je půdní profil nasycen vodou, která však okamžitě prosakuje do podloží. Z horních vrstev půdy odteče během několika hodin. Buk je schopen svým kořenovým systémem čerpat vodu z větších hloubek než mělce kořenící smrk a buřeň. Obr. 12

Obr. 13 MR - výtokové čáry od 80 cm

155 145 135 125 115 105 95 85 75

1966 1996 1997

0

1

2

3

4

5



MR - vzestupná část vln od 75 cm po kulminaci 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

1966 1996 1997

0

6

12

24

36

48

60

72



Závěr V dalším pokračování výzkumu je záměrem zachovat stávající metodiku měření s cílem přiblížit délku řady měření době obmýtí porostů. Na kontrolním povodí Červík B bude prováděna maloplošná obnova s maximálním možným uplatněním přírodě blízkého hospodaření a přirozeného zastoupení dřevin. Dosavadní výsledky z tohoto povodí, kde byla intenzita hospodaření dlouhodobě minimální, nepotvrdily zavádějící názor o hospodaření (těžbě) v lesích jako o příčině povodní. Tuto argumentaci nepodloženě používají různé extremistické iniciativy. Přirozená retenční schopnost lesů je limitována a při extrémních srážkách ani les v téměř přírodním stavu není schopen vzniku povodně zabránit. Naopak je důležité hospodařením dosáhnout vyrovnaného zastoupení všech věkových tříd a smíšení dřevin. Ve fázi obnovy porostů je pak důležité včasným zajištěním následných kultur udržet příznivé vlastnosti lesní půdy s její infiltrační schopností. To nejlépe zajistí maloplošné, přírodě blízké hospodaření, při němž dochází i k minimálnímu eroznímu narušení půdního povrchu. Výjimečné použití holosečného způsobu hospodaření na části povodí, pokud je z pěstebních důvodů nutné, není z vodohospodářžského hlediska zásah, který by negativně ovlivnil vodní režim. Uvedený experiment s urychlenou obnovou porostů a záměnou dřevin v žádném případě nepředstavoval návod k takto razantnímu způsobu hospodaření. Ten nebyl v tomto měřítku v praxi používán ani v době vrcholící technizace LH v 70. a 80. letech. Svoji obdobu v praxi nalezl v určité obměně až v řešení imisní kalamity. Do budoucna mohou získávaná data rovněž přispět mimo jiné k zodpovězení otázek souvisejících s prognozovanými klimatickými změnami a jejich vlivem na lesní ekosystémy.

10

11

Tab. 1: Průměrné roční koncentrace látek ve vodě potoků na povodích Červík A , Červík B a Malá Ráztoka (mg.l-1) Období pH Cox Na K Mg Ca NH4+ NO3- ClF- SO42- P Al Červík A VIII/1991- 6,79 3,18 2,26 1,40 2,75 6,69 0,860 2,38 1,82 0,110 18,43 0,170 0,222 1993 1994 6,98 2,03 1,89 1,11 2,39 6,10 0,69 1,56 0,037 17,97 0,043 0,079 1995 6,76 4,00 1,93 1,07 2,31 5,87 0,410 1,31 1,79 0,066 16,08 0,003 0,028 1996 6,31 4,16 1,44 1,13 1,97 5,71 0,124 1,15 2,44 0,061 16,55 0,015 0,062 1997 6,29 5,83 1,47 1,22 1,76 5,28 0,193 0,99 2,72 0,064 15,25 0,050 0,260 1998 6,76 3,91 1,77 1,08 2,35 6,47 0,103 1,24 2,96 0,064 16,65 0,006 0,042 Červík B VIII/1991- 6,37 2,99 2,57 1,23 2,82 5,54 0,870 4,42 2,17 0,140 20,46 0,270 0,140 1993 1994 6,75 3,12 2,26 1,11 2,92 5,50 2,82 2,28 0,086 21,69 0,055 0,089 1995 6,52 3,27 2,33 1,13 2,86 5,42 0,840 2,88 2,58 0,078 21,07 0,005 0,023 1996 5,82 8,53 1,99 1,18 2,65 5,77 0,068 3,98 3,06 0,112 22,45 0,032 0,079 1997 6,14 8,42 1,64 1,26 2,29 4,65 0,055 3,74 2,04 0,080 20,66 0,078 0,208 1998 6,10 2,8 2,26 1,15 2,76 5,68 0,108 5,34 3,24 0,098 21,21 0,036 Malá Ráztoka VIII/1991- 7,10 2,39 2,18 0,92 2,01 14,05 0,800 6,47 2,09 0,100 19,44 0,15 0,142 1993 1994 7,03 2,34 1,92 0,73 1,98 12,26 0,204 5,64 2,41 0,035 20,53 0,072 0,040 1995 6,77 3,24 1,89 0,70 1,74 11,40 0,444 4,49 2,49 0,049 19,17 0,008 0,013 1996 6,61 3,66 1,73 0,79 1,66 12,14 0,165 4,65 2,76 0,107 18,70 0,023 0,012 1997 6,48 5,09 1,58 0,87 1,40 9,87 0,302 4,81 2,02 0,060 16,34 0,087 0,207 1998 6,91 1,54 1,62 0,72 1,67 11,40 0,172 5,82 2,66 0,053 15,35 0,005 0,028 0,021 0,033 0,009 0,014 0,006

0,008 0,007 0,002 0,011 0,002

0,004 0,007 0,008 0,252 0,017

0,116

0,008 0,015 0,002 0,003 0,004 0,004 0,003

0,037 0,025 0,042 0,034 0,015

0,010 0,012 0,027 0,077 0,008

0,007 0,009 0,024 0,227 0,011

0,063

0,018 0,012 0,002 0,003 0,003 0,003 0,004

0,034 0,019 0,020 0,027 0,010

0,012 0,019 0,038 0,238 0,033

0,002 0,003 0,004 0,003 0,004

Zn

0,003 0,007 0,008 0,011 0,003

Cu

0,045

Fe

0,013 0,021

Mn

TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST

Recommend Documents