TEXT NOVELY ZÁKONA O OBCÍCH VE ZNĚNÍ PLATNÉM V KVĚTNU 2012 „§ 82 (1) Člen zastupitelstva obce má právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům zastupitelstva obce a komisím rady obce návrhy na projednání. (2) Člen zastupitelstva obce má právo obracet se s připomínkami a podněty ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, na starostu a místostarostu obce, na obecní úřad, na právnické osoby, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je obec nebo které obec sama nebo spolu s dalšími obcemi nebo kraji ovládá sama nebo prostřednictvím jiných právnických osob podle zvláštního právního předpisu51), a na organizační složky obce. K připomínce nebo podnětu musí být do 15 dnů ode dne jejich doručení poskytnuto vyjádření; tuto lhůtu lze ze závažných důvodů prodloužit, nejvíce však o 15 dní; o prodloužení lhůty musí být člen zastupitelstva předem informován. Jestliže člen zastupitelstva obce vyjádření v uvedené lhůtě neobdrží nebo považuje-li je za nedostatečné, může do 30 dnů od uplynutí lhůty pro obdržení vyjádření písemně požádat zastupitelstvo obce, popřípadě radu obce, jde-li o informace od právnických osob, jejichž zakladatelem, společníkem nebo zřizovatelem je obec, o prověření způsobu vyřízení vznesené připomínky nebo podnětu. Zastupitelstvo obce nebo rada obce na svém nejbližším zasedání nebo schůzi přijme odpovídající opatření. (3) Člen zastupitelstva obce má právo požadovat informace, které souvisejí s výkonem jeho funkce, od obce, od právnických osob, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je obec nebo které obec sama nebo spolu s dalšími obcemi nebo kraji ovládá sama nebo prostřednictvím jiných právnických osob podle zvláštního právního předpisu51), a od organizačních složek obce. Informace musí být členovi zastupitelstva obce poskytnuta bezodkladně, a není-li to možné, nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne, kdy o její poskytnutí požádal, a to včetně nahlédnutí do dokumentů, v nichž jsou tyto informace zaznamenány, nebo poskytnutí kopií těchto dokumentů, pokud o to člen zastupitelstva požádal; v případě požadavku na poskytnutí informace vztahující se ke zveřejněnému návrhu programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce podle § 93 odst. 1 musí být informace poskytnuta do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti. Požaduje-li člen zastupitelstva obce větší množství informací v jedné žádosti nebo ve více podaných a dosud nevyřízených žádostech, lze lhůtu pro poskytnutí informace prodloužit, nejvíce však o 15 dní, s výjimkou informací vztahujících se ke zveřejněnému návrhu programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce; o prodloužení lhůty musí být člen zastupitelstva předem informován. Za poskytnutí mimořádně rozsáhlého množství kopií může obec požadovat od člena zastupitelstva obce náhradu ve výši nepřesahující materiálové náklady na jejich zhotovení; poskytnutí kopií je v takovém případě podmíněno zaplacením požadované náhrady. TEXT DŮVODOVÉ ZPRÁVY K NOVELE ZÁKONA O OBCÍCH VE ZNĚNÍ PLATNÉM V KVĚTNU 2012 K bodu 35 (§ 82 obecního zřízení) Nově se upravují práva člena zastupitelstva obce. I nadále zůstává zachována základní „konstrukce“ těchto práv jako práv spojených s mandátem zastupitele, tedy práv spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce (srov. návětí § 82 obecního zřízení v platném znění). To znamená, že člen zastupitelstva obce svá práva realizuje ve vazbě na pravomoci zastupitelstva obce, jehož je členem a na jehož rozhodování se podílí, tedy ve vazbě na samostatnou působnost obce (a výjimečně ve vazbě na působnost přenesenou, která je svěřena přímo zastupitelstvu obce). K § 82 odst. 1 obecního zřízení Právo iniciativy, tedy právo předkládat vyjmenovaným orgánům obce (a orgánům zastupitelstva a rady obce) návrhy na projednání (§ 82 odst. 1) zůstává obsahově zachováno v původní podobě [§ 82 písm. a)], z důvodu systematiky celého ustanovení se však vyjadřuje ve zvláštním odstavci. K § 82 odst. 2 obecního zřízení
Nově se upravuje právo interpelace, tedy právo vznášet připomínky a podněty (nová formulace tohoto práva vynechává právo vznášet dotazy, neboť položení dotazu znamená buď podání žádosti o informaci ve smyslu nového § 82 odst. 3, nebo pokud by podstatou dotazu byl požadavek na „vysvětlení“ určité záležitosti, učinění podnětu nebo připomínky podle nového § 82 odst. 2). Právo je nově vztaženo na starostu a místostarostu obce, na obecní úřad jako celek, na organizační složky obce a na právnické osoby, jejichž zakladatelem, zřizovatelem nebo společníkem je obec nebo které obec sama nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá (a to i prostřednictvím jiné právnické osoby) ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku (§ 82 odst. 2). Pokud by podnět či připomínka směřovaly radě nebo zastupitelstvu obce, jednalo by se o realizaci práva podle § 82 odst. 1 obecního zřízení, neboť tyto kolektivní orgány z podstaty věci nemohou podnět či připomínku vyřídit jinak než tím, že je projednají, takže vznesením připomínky nebo podnětu na tyto orgány vlastně zastupitel navrhuje projednání určité záležitosti tímto orgánem. Patrně nejvýznamnější změnou je, že nově bude mít člen zastupitelstva obce právo „interpelovat“ jakoukoli právnickou osobu, jejímž zakladatelem, zřizovatelem nebo společníkem je obec, tedy nejen příspěvkové organizace, ale též obchodní společnosti, v nichž má obec majetkovou účast. Právo člena zastupitelstva obce činit připomínky a podněty ovšem samozřejmě není bezbřehé, neboť se i zde se jedná o právo činit připomínky či podněty, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. To znamená, že připomínky i podněty mohou být zastupitelem kladeny pouze v rámci jeho funkce, tedy v rámci pravomocí zastupitelstva obce (nebude se např. moci v rámci tohoto práva dotazovat na obecním úřadě na postup v konkrétním správním řízení vedeném v přenesené působnosti, jehož účastníkem není sama obec, neboť do pravomoci zastupitelstva obce takové řízení nenáleží). Právo vznášet podněty a připomínky podle § 82 odst. 2 se tedy vztahuje především k otázkám, které souvisejí s „přímými pravomocemi“ zastupitelstva obce, tedy s pravomocemi podle § 84 odst. 2 a § 85 obecního zřízení (samostatná a jen výjimečně k přenesené působnosti) a k otázkám vztahujícím se k „nepřímým“ pravomocem zastupitelstva obce, tedy k pravomocem jiných obecních orgánů, které si zastupitelstvo obce může vyhradit (§ 102 odst. 3 obecního zřízení). Právo činit podněty a připomínky se vztahuje i ke „kontrolním pravomocem“ zastupitelstva obce, tedy k pravomocem jiných orgánů v samostatné působnosti obce, které si zastupitelstvo obce ex lege nebo z jejich povahy vyhradit nemůže (§ 102 odst. 2, § 103 odst. 4 obecního zřízení apod.), avšak vzhledem ke (kontrolním) vazbám zastupitelstva na jiné orgány a vzhledem k odpovědnosti jiných orgánů za výkon samostatné působnosti zastupitelstvu obce je zřejmé, že zastupitel se může legitimně domáhat určitých stanovisek, sdělení apod. Naopak právo podle § 82 odst. 2 obecního zřízení se nevztahuje k těm pravomocem obce, do nichž zastupitelstvo obce není oprávněno přímo ani zprostředkovaně zasahovat, tedy, zjednodušeně řečeno, do oblasti přenesené působnosti. Ve vztahu k „externím subjektům“ (právnickým osobám) má člen zastupitelstva obce právo na identické informace, které k výkonu své pravomoci od těchto subjektů může získat zastupitelstvo nebo rada obce, resp. obec jakožto společník, zřizovatel nebo zakladatel dané právnické osoby. Oproti stávajícímu stavu nové znění zákona dotčené právo směřuje přímo vůči konkrétnímu orgánu obce nebo vůči právnické osobě, aniž by stanovilo, která její „součást“ má připomínku či podnět vyřídit (statutární orgán, vedoucí, předseda výboru apod.). Určení, který konkrétní útvar orgánu či funkcionář bude podaný dotaz, podnět či připomínku vyřizovat, se ponechává na vnitřním uspořádání daného orgánu (např. v rámci obecního úřadu může být pověřen k plošnému vyřizování podnětů a připomínek konkrétní odbor nebo může být určeno, že podněty vyřizuje „věcně příslušný“ útvar). Tím se obci nebo obecní právnické osobě umožňuje, aby za účelem rychlejšího a hospodárnějšího vyřizování žádostí sama určila pro ni nejvhodnější vnitřní uspořádání při vyřizování předaného připomínky nebo podnětu. Zkracuje se lhůta pro vyřízení podnětu nebo připomínky na 15 dnů s možností prodloužení o dalších 15 dní (o tomto prodloužení musí být člen zastupitelstva obce předem informován). Opouští se obligatorní písemná forma odpovědi s tím, že v mnoha případech byly položené připomínky zodpovídány např. při zasedání zastupitelstva obce nebo ústně při návštěvě zastupitele na obecním úřadě a písemné vyhotovování odpovědi bylo v těchto případech nadbytečné. Naopak se doplňuje „opravný prostředek“ pro situace, v nichž člen zastupitelstva obce není s poskytnutým vyjádřením spokojený. Má možnost do 30 dnů od uplynutí lhůty
pro odpověď požádat zastupitelstvo obce nebo radu obce o prověření postupu. Tyto orgány musejí o podané námitce rozhodnout na svém nejbližším zasedání a přijmout odpovídající opatření. Vyřizování podnětů a připomínek zastupitele má „interní povahu“ (je spjato se členstvím zastupitele v tomto obecním orgánu), a proto i „nápravný mechanismus“ by měl být řešen v rámci obce. Zastupitelstvo obce bude mít „obecné oprávnění“ posoudit správnost a úplnost vyřízení podnětu nebo připomínky, neboť je oprávněno úkolovat i kontrolovat starostu obce i obecní úřad a ty jsou zastupitelstvu za výkon své činnosti (v samostatné působnosti) odpovědné. Ve vztahu k právnickým osobám, které zřídila nebo jichž se účastní obec, bude toto „přezkumné oprávnění“ náležet radě obce, která plní úkoly zakladatele nebo zřizovatele i úkoly jediného společníka u obchodních společností, které jsou „vlastněné“ výlučně obcí [§ 102 odst. 2 písm. b) a c) obecního zřízení]. K § 82 odst. 3 obecního zřízení Nově je formulováno i koncipováno ustanovení § 82 odst. 3 obecního zřízení [původně § 82 písm. c) obecního zřízení], a to s cílem rozšíření a specifikace práv jednotlivých členů zastupitelstev na přístup k informacím a dokumentům úřadu územního samosprávného celku [srov. formulace vládního zadání – úkol č. 1.4 Strategie: „Pro efektivní fungování obce je kontrola ze strany členů zastupitelstva, zejména tedy opozičních, životně důležitá, neboť komunální úroveň není pokryta zájmem médií či státních kontrolních orgánů tak jako ministerstva či Parlament ČR. Člen zastupitelstva má proto neomezený přístup k informacím týkajících se samosprávné působnosti obce. Přístup k informacím na základě zákona o obcích, na rozdíl od zákona o svobodném přístupu k informacím, umožňuje členovi zastupitelstva dostat informace včetně těch chráněných (osobní údaje, obchodní tajemství apod.) s tím, že ochrana těchto informací přechází na něj. Jediné omezení, kterému je člen zastupitelstva teoreticky vystaven podle platné právní úpravy, je třicetidenní lhůta, kterou mají úředníci a radní k dispozici pro poskytnutí informace – tato lhůta v praxi často znamená, že se člen zastupitelstva k požadovaným informacím nedostane buď včas, anebo také vůbec. Je třeba odstranit znevýhodnění člena zastupitelstva oproti ostatním občanům při žádosti o informace – sjednotit lhůty podle zákonů o územních samosprávných celcích a zákona o svobodném přístupu k informacím, a to směrem ke kratším termínům. Dále je třeba odlišit pro člena zastupitelstva prostou žádost o informace od žádosti o názor, stanovisko či rozbor k působnosti územního samosprávného celku.“]. Právo požadovat informace je nově směřováno vůči obci jako takové, aniž by bylo výslovně stanoveno, který obecní orgán má informaci poskytnout. Zastupitel má totiž právo na veškeré informace vztahující se k jeho funkci, lhostejno, který orgán s nimi v určitém okamžiku disponuje či do působnosti kterého orgánu náležejí. Určení orgánu obce, který bude žádosti o informace vyřizovat, je ponecháno na vnitřním rozhodnutí obce. Nejčastěji půjde o obecní úřad, nelze ovšem vyloučit ani pověření např. starosty v malých obcích. Právo zastupitele na informace je rovněž směřováno vůči jakékoli právnické osobě, jejímž zakladatelem, zřizovatelem nebo společníkem je obec, tedy nejen vůči příspěvkové organizaci, ale i vůči obchodním společnostem, v nichž má obec majetkovou účast. Informace musí být zastupiteli poskytnuta bezodkladně. Návrh v souladu s vládním zadáním především zkracuje nejzazší lhůtu pro poskytnutí požadované informace ze stávajících 30 dní na 7 pracovních dní (není-li možné poskytnout informaci bezodkladně, bude muset být poskytnuta nejpozději do 7 pracovních dní; takové situace mohou nastat např. nemá-li oslovený úředník požadovanou informaci bezprostředně k dispozici nebo je-li nutné, aby její případné vydání předem konzultoval např. se svým nadřízeným, má-li pochybnosti o tom, zda zastupitel na konkrétní požadovanou informaci skutečně má právní nárok). Kratší lhůta pro poskytnutí informace je stanovena ve vztahu k informacím, které se týkají bodů připravovaného zasedání zastupitelstva obce – informace, které se týkají zveřejněného návrhu programu zasedání dle § 93 odst. 1 obecního zřízení, musejí být zastupiteli poskytnuty do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti (návrh programu musí být zveřejněn nejméně 7 dní před dnem zasedání na úřední desce obecního úřadu). Obec má právo lhůtu pro poskytnutí informace prodloužit (s výjimkou informací týkajících se programu zasedání), pokud člen zastupitelstva požaduje velké množství informací v jedné nebo ve více dosud nevyřízených žádostech. Určení „velkého množství“ informací bude záviset na podmínkách konkrétní obce – pro „malou“ obec bez uvolněných zastupitelů a úřednického aparátu bude „velké množství“ informací odlišné než pro statutární město. Návrh dále podrobněji specifikuje způsob poskytnutí informace, přičemž výslovně umožňuje
nahlédnutí do dokumentů, které zaznamenávají požadované informace, i pořízení si kopií těchto dokumentů (i za nyní platného stavu platilo, že člen zastupitelstva obce má právo tyto formy poskytnutí informace požadovat, ustanovení zákona je však doplněno pro zvýšení instruktivnosti normy). Zákon výslovně zakotvuje právo požadovat úhradu materiálních nákladů za poskytnutí většího množství kopií, tzn. úhradu za příslušný počet kopií (zhotovení listinné i elektronické kopie). Úhrada může být požadována jen za skutečné náklady a neměla by výrazně převyšovat náklady v komerčních kopírovacích centrech. Úhradu nemůže obec žádat za vyhledání informací ani za jiný způsob přístupu k informaci, např. za nahlédnutí do dokumentů či za zhotovení kopie vlastním záznamovým zařízením. V praxi činí obtíže rozsah, v němž má člen zastupitelstva obce právo na přístup k informacím vztahujícím se k výkonu jeho funkce. Stávající znění zákona i jeho nově navrhované znění tento rozsah nemění, přičemž platí následující východiska: Obecní zřízení ve zmíněném ustanovení zakládá specifické „informační oprávnění“ člena zastupitelstva obce, které je ovšem omezeno jen na informace týkající se výkonu jeho funkce. Pro získání ostatních informací, tedy informací nesouvisejících s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, musí zastupitel využít obecný zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění, případně jiné předpisy. Dotčené ustanovení obecního zřízení však informace, které se týkají funkce člena zastupitelstva obce, podrobněji nespecifikuje a neupravuje ani rozsah, v němž má člen zastupitelstva obce k těmto informacím garantovaný přístup, tj. nestanoví, zda člen zastupitelstva obce může v souvislosti s výkonem své funkce získat i informace, které jsou jinak obecně vyloučeny ze zpřístupnění z důvodu zákonem stanovené ochrany (např. osobní údaje, obchodní tajemství, utajované informace apod.). Odpověď na obě tyto otázky je proto nutné hledat výkladem § 82 odst. 3 obecního zřízení a ostatních souvisejících právních předpisů. Člen zastupitelstva obce se podílí na samosprávě obce skrze hlasování na zastupitelstvu obce, tedy skrze rozhodnutí přijímaná zastupitelstvem obce. Informacemi, které se týkají výkonu funkce člena zastupitelstva obce, proto budou především informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem tohoto obecního orgánu. Mezi ně náleží informace vztahující se k vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce podle § 84 odst. 2 a § 85 obecního zřízení i informace vztahující se k pravomocem ostatních obecních orgánů, které si zastupitelstvo může vyhradit, tj. k pravomocem uvedeným v § 102 odst. 3 obecního zřízení (ve spojení s § 84 odst. 4 téhož zákona). Jedná se přitom v převážné míře o informace vypovídající o samostatné působnosti zastupitelstva obce (a jen ve výjimečných případech o informace vypovídající o přenesené působnosti, byla-li zastupitelstvu svěřena; srov. § 84 odst. 3 obecního zřízení).1 Takovou informací bude i informace vztahující se k usnesení rady obce, jehož výkon byl dle § 105 obecního zřízení starostou pozastaven a o jehož případném zrušení proto bude rozhodovat zastupitelstvo obce. Rozsah informací vztahujících se k výkonu funkce člena zastupitelstva obce se však rozhodovací pravomocí zastupitelstva obce nevyčerpává. Mezi informace, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, je nutné zahrnout i ostatní informace, které vypovídají o samosprávných aktivitách jiných obecních orgánů než je zastupitelstvo obce, v nichž však zastupitelstvo obce nemá ani potencionální rozhodovací oprávnění. Jedná se o informace vypovídající o výkonu pravomocí v samostatné působnosti, které jsou vyhrazeny radě obce podle § 102 odst. 2 obecního zřízení, dále o informace vztahující se k pravomocem starosty obce podle § 103 odst. 4 obecního zřízení a k úkolům tajemníka obecního úřadu např. v personální oblasti podle § 110 obecního zřízení, které si z jejich povahy zastupitelstvo nemůže vyhradit. I když v těchto záležitostech není dána rozhodovací pravomoc zastupitelstva obce, nelze tomuto orgánu jakožto vrcholnému samosprávnému orgánu obce bránit v tom, aby alespoň zprostředkovaně hodnotil činnost rady či starosty obce (případně obecního úřadu) v samostatné působnosti, a tudíž nelze tyto informace apriori vyloučit z rozsahu informací vztahujících se k výkonu mandátu člena zastupitelstva obce. Naopak mezi 1
Informace odpovídající § 82 písm. c) zákona o obcích přitom obvykle bývají zaznamenány v dokumentech, jejichž zpřístupnění např. formou poskytnutí kopie se zastupitel domáhá. Vymezení požadované informace odkazem na konkrétní dokumenty, např. v podobě požadavku na poskytnutí kopie obcí uzavřené smlouvy, je samozřejmě přípustné a znamená, že zastupitel požaduje vydání veškerých údajů, které jsou v daném dokumentu zaznamenány.
informace, které se netýkají výkonu funkce člena zastupitelstva obce budou náležet informace vypovídající o výkonu přenesené působnosti (jinými orgány než zastupitelstvem obce). Popsané rozdělení na dva typové okruhy informací vztahujících se k výkonu funkce člena zastupitelstva obce (informace týkající se přímé rozhodovací pravomoci zastupitelstva obce a informace týkající se „kontrolní“ pravomoci zastupitelstva obce) je směrodatné pro určení rozsahu konkrétních poskytnutelných informací z hlediska jejich případné zákonné ochrany. Součástí informací, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, mohou být i informace, jež jsou zvláštními zákony chráněny z obecného zpřístupnění (např. v rámci zastupitelem požadovaného dokumentu). Jedná se především o osobní údaje chráněné zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění a o informace vypovídající o obchodním tajemství, jež je chráněno § 17 a 51 obchodního zákoníku. Ochrana těchto informací přitom má i svůj základ v ústavním pořádku, např. v čl. 10 Listiny základních práv a svobod (ochrana soukromí a osobních údajů) a v čl. 11 Listiny základních práv a svobod (ochrana vlastnického práva), a tuto ochranu proto nelze opominout ani v případě zpřístupňování chráněných informací jednotlivým členům zastupitelstva. Ustanovení § 82 odst. 3 obecního zřízení nicméně žádné specifické pravidlo upravující vztah mezi právem člena zastupitelstva obce na informace a zvláštními zákony stanovenou ochranou určitých údajů výslovně neupravuje. V této souvislosti je proto nutné prioritně posoudit, zda poskytování informací členovi zastupitelstva obce je jejich zpřístupňováním vně obce (v takovém případě by se musela v zásadě vždy uplatnit veškerá omezení stanovená zvláštními zákony) nebo zda je „pouhým“ nakládáním s nimi uvnitř obce jakožto veřejnoprávní korporace (seznamování se s informacemi ze strany členů zastupitelstva obce by v takovém případě bylo obdobné seznamování se s nimi ze strany např. zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu). Smysl práva člena zastupitelstva obce, plynoucího z ustanovení § 82 odst. 3 obecního zřízení, nepochybně spočívá v tom, aby člen zastupitelstva obce mohl získávat informace relevantní pro jeho rozhodování na jednání zastupitelstva obce, tedy pro jeho podíl na utváření vůle zastupitelstva obce jakožto orgánu, jímž obec jedná a rozhoduje. Z tohoto hlediska lze mít za to, že poskytování informací, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, není jejich zpřístupňováním vně obce, ale naopak jejich „distribucí“ v rámci obce jakožto veřejnoprávní korporace (právnické osoby). Pro určení vztahu práva zastupitele na získání informací nutných pro výkon jeho funkce a právním řádem (zejména ústavním pořádkem) předvídané ochrany některých údajů se proto uplatní princip proporcionality (v podobě interpretované Ústavním soudem při střetu dvou ústavně zaručených práv; srov. např. judikatura k čl. 17 odst. 4 Listiny). Jako rozlišující kritérium, zda zákonem chráněný údaj má být zastupiteli poskytnut, tedy pro odpověď na otázku, zda v konkrétním případě převáží právo zastupitele na získání informací nebo právním řádem předpokládaná ochrana těchto informací, lze považovat to, zda se zastupitelem „poptávané“ a jinak chráněné informace vztahují k rozhodovací pravomoci zastupitelstva obce (§ 84 odst. 2, § 85, § 102 odst. 3 obecního zřízení) nebo k jeho „kontrolní“ pravomoci vůči ostatním obecním orgánům (§ 102 odst. 2, § 103 odst. 4, § 110 obecního zřízení). V prvním případě bude mít člen zastupitelstva obce právo na přímý a neomezený přístup i k chráněným údajům, v případě druhém bude poskytnutí chráněných údajů vyloučeno, a to z dále uvedených důvodů. Informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem zastupitelstva obce, tedy k výkonu zastupitelstvu svěřené samostatné působnosti (případně k zastupitelstvu výjimečně svěřené působnosti přenesené), musejí být členovi zastupitelstva obce poskytnuty bez omezení (včetně případných zaznamenaných osobních údajů a obchodního tajemství), neboť jejich komplexní znalost je faktickou podmínkou, aby se mohl účinně podílet (nebo alespoň potencionálně podílet) na konkrétním rozhodování zastupitelstva obce. Ve vztahu k těmto rozhodovacím pravomocem tedy jednoznačně převažuje nezbytnost jejich zpřístupnění zastupiteli nad právním řádem předvídanou ochranou, takže poskytnutí i zákonem chráněných informací lze považovat za přípustné. Z principu proporcionality nicméně vyplývá, že členovi zastupitelstva obce se tyto údaje vydají jen v nezbytně nutném rozsahu pro výkon jeho funkce, tj. jen v rozsahu nutném pro jeho účast na rozhodování zastupitelstva obce. V konkrétních případech bude na členovi
zastupitelstva obce, aby prokázal, že určitý jinak chráněný údaj nezbytně nutně potřebuje pro své rozhodování na zasedání zastupitelstva obce (v pochybnostech bude ovšem nutné mít za to, že znalost údaje vztahujícího se k rozhodovací pravomoci zastupitelstva obce je pro podíl zastupitele na rozhodování zastupitelstva nezbytná). Příkladem uplatnění principu proporcionality může být údaj o tom, zda konkrétní osoba je občanem obce. Jedná se o údaj, jenž se k působnosti zastupitelstva nepochybně vztahuje [srov. např. § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení], takže musí být zastupiteli poskytnut. Není však již nezbytné, aby člen zastupitelstva obce znal i adresu místa trvalého pobytu dané osoby (ledaže by s ohledem na konkrétní okolnosti byl i takový údaj pro plnohodnotné rozhodování zastupitele v konkrétním případě nezbytný). Zpřístupnění údajů členovi zastupitelstva ovšem neznamená, že tato osoba může dotčené údaje bez dalšího volně šířit či využívat. Jestliže členovi zastupitelstva byly v souladu se zákonem poskytnuty určité informace (např. osobní údaje či obchodní tajemství), které jinak nejsou volně šiřitelné či zveřejnitelné, odpovídá tento zastupitel (nikoli obec, která mu dané informace poskytla v souladu se zákonem) i za jejich případné zneužití (ať již zaviněné nebo nedbalostní). Tato odpovědnost je přitom nejen majetková (občanskoprávní), ale potencionálně i správní či trestní, např. v případě neoprávněného nakládání s osobními údaji. Pro určení, které informace získané na základě § 82 odst. 3 obecního zřízení dále šířit, lze uplatnit hmotněprávní pravidla plynoucí ze zákona o svobodném přístupu k informacím – informace, které podle tohoto zákona nejsou chráněny, lze dále šířit (včetně jejich zveřejnění) neomezeně, naopak informace, které jsou podle tohoto zákona vyloučeny z poskytování, nelze zveřejnit či jinak šířit [člen zastupitelstva se s nimi mohl seznámit vzhledem k „privilegovanému“ přístupu podle § 82 odst. 3 obecního zřízení, k jejich dalšímu neomezenému šíření jej však obecní zřízení již neopravňuje]. Ostatní informace, které se sice týkají samostatné působnosti obce, avšak které ani potencionálně nenáleží do pravomoci zastupitelstva obce (vyhrazená pravomoc rady obce podle § 102 odst. 2 obecního zřízení, pravomoci starosty obce podle § 103 odst. 4 obecního zřízení, úkoly tajemníka obecního úřadu např. v personální oblasti podle § 110 obecního zřízení), jsou sice s ohledem na „kontrolní“ pravomoc zastupitelstva obce rovněž informacemi, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce (viz výše), nicméně přístup zastupitele k těmto informacím již nemůže být zcela neomezený. Zastupitelstvo v těchto záležitostech totiž nemůže samo rozhodovat, může toliko posuzovat rozhodování jiných orgánů, a proto požadavek na zpřístupnění i všech zákonem chráněných údajů zde nemůže převýšit nad ústavním pořádkem předvídanou ochranou. Z poskytnutí zastupiteli proto bude nutné vyloučit všechny údaje, jejichž zpřístupnění zapovídají zvláštní zákony (ledaže u nich zcela výjimečně v konkrétním případě a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem převažuje veřejný zájem na jejich zpřístupnění nad zákonem obecně stanovenou ochranou). Při určování rozsahu, v němž mají být tyto informace zpřístupněny zastupiteli, lze přiměřeně vycházet z pravidel daných zákonem o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, s tím, že zastupiteli by měly být vydány v zásadě veškeré informace, které by jinak byly dle tohoto zákona zpřístupnitelné komukoli. Naopak právo člena zastupitelstva podle § 82 odst. 3 obecního zřízení se nevztahuje na informace, jimiž obec (resp. její orgány a zaměstnanci) disponují v souvislosti s výkonem přenesené působnosti (např. přestupková agenda, stavební a územní rozhodování apod.), nejedná-li se o přenesenou působnost vykonávanou zastupitelstvem obce. Tyto informace proto mohou být členovi zastupitelstva poskytnuty pouze v obecném procesním režimu zákona o svobodném přístupu k informacím a za podmínek tímto zákonem stanovených (event. v režimu jiného předpisu). Jsou-li však informace, které obecní úřad získal v souvislosti s výkonem přenesené působnosti, obcí oprávněně využívány (či mohou-li být využívány) i při výkonu působnosti samostatné, je nutné na tyto informace aplikovat výše uvedená pravidla a považovat je za informace vztahující se (i) k výkonu samostatné působnosti. Příkladem může být údaj z evidence obyvatel o tom, zda určitá osoba je či není občanem obce. Taková informace, byť vyplývající z výkonu přenesené působnosti, se k působnosti zastupitelstva obce může vztahovat – srov. § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení. Zastupiteli tak lze poskytnout informaci o tom, že určitá osoba je občanem obce, byť by s takovým údajem disponoval obecní úřad v souvislosti s výkonem přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel.
