TESCO LETŇANY ETAPA V

TESCO LETŇANY ETAPA V. Rozptylová studie

Zpracovatel: Tel.: E-mail:

Ing. Martin Vejr, Křešínská 412, 262 23 Jince 607 863 335 [email protected]

Září 2011

Září 2011 TESCO LETŇANY - ETAPA V.

strana 2 z 26

Obsah

strana

1. Úvod

3

2. Podklady

3

3. Stávající imisní situace

4

4. Vybrané klimatické faktory

7

5. Emise 5.1 Emise při výstavbě 5.2 Emise při provozu

8 8 9

6. Způsob modelování imisní situace

12

7. Imisní limit

12

8. Zvážení nejistot

13

9. Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím 9.1 Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím oxidu dusičitého 9.2 Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím suspendovaných částic PM10 9.3 Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím benzenu

14 14 16 17

10. Shrnutí výsledků

19

11. Závěr

20

12. Údaje o zpracovateli rozptylové studie

20

___________________________________________________________________________________________

Přílohy: 1)

Situace s umístěním referenčních bodů

2)

Grafické znázornění příspěvků k imisním koncentracím

Rozptylová studie


strana 3 z 26

1. Úvod Tato rozptylová studie hodnotí vliv záměru výstavby a provozu zařízení rychlého občerstvení pro společnost Mc Donald's a obchodní stavbu komplexu autosalonu pro prodej osobních vozů s příslušnými komunikacemi, parkovišti a plochami zeleně. Navrhovaná výstavba je situována na pozemcích ve vlastnictví společnosti TESCO STORES ČR, a.s. Jedná se o pozemky, resp. části pozemků parcelních čísel 626/23, 626/25, 626/34 a 626/35 k.ú. 731439 Letňany, umístěnými na trojúhelníkovém pozemku mezi ulicemi Veselská a Tupolevova a propojovací komunikací těchto ulic v pokračování ulice Křivoklátské. Tyto pozemky tvoří poslední volnou plochu určenou ke komerční výstavbě v areálu Obchodního centra Letňany. Zástavbou této plochy dojde k dokončení výstavby celého obchodního komplexu TESCO, který byl zahájen koncem minulého století. Zájmový pozemek je dopravně přístupný z účelové komunikace propojující ulice Tupolevova a Veselská a z ulice Veselská. Předmětem posouzení jsou dva funkčně oddělené objekty - objekt autosalonu a objekt rychlého občerstvení Mc Donald's. Objekt Mc Donald's je navržen podle standardů společnosti ve firemním designu. Jedná se o přízemní stavbu s dopravním řešením pro funkci „drive in“ a odpočinkovými plochami. Objekt autosalonu je navržen z části jednopodlažní a z části dvoupodlažní. V objektu jsou v přízemí obsaženy funkce: showroomy, vybavení pro zákazníky (kavárna, sociální zařízení, prodej náhradních dílů, výdej a příjem vozidel), zázemí, sklady, příprava a úprava aut a myčky a v patře jsou kanceláře, šatny, zázemí a sklady. V areálu je navrženo celkem 217 parkovacích a odstavných stání. Vytápění objektu bude řešeno z centrálního zdroje tepla. Předmětem této studie je zhodnocení vlivu provozu nových zdrojů znečišťování, které vzniknou v souvislosti s výstavbou a provozem záměru, na kvalitu venkovního ovzduší. Zdrojem znečišťování ovzduší bude pouze související automobilová doprava. Tepelně-energetický zdroj v souvislosti s realizací záměru nevznikne, vytápění objektu bude řešeno z CZT. Jiné ostatní zdroje znečišťování nebudou v objektech umístěny. Studie hodnotí pomocí výpočtového programu imisních koncentrací SYMOS 97, verze 2006 vliv emisí škodlivin, které budou vznikat provozem zdrojů znečišťování na kvalitu venkovního ovzduší. Rozptylová studie charakterizuje problematiku rozptylu škodlivin ze zdrojů emisí z hlediska emisních vydatností. Posuzuje stávající imisní situaci a vliv nových zdrojů znečišťování na kvalitu venkovního ovzduší. Přírůstky imisních koncentrací studie porovnává se stávající úrovní znečištění a přípustnými imisními limity tak, aby bylo možné provést komplexní popis vlivů na ovzduší a odhad významnosti zdrojů znečišťování ovzduší. Modelování je provedeno jako samostatný příspěvek záměru ke stávající imisní situaci a v komentářích je zohledněna stávající kvalita venkovního ovzduší v zájmovém území (imisní pozadí). Výpočet je proveden pro oxid dusičitý, tuhé znečišťující látky PM10 a benzen, jakožto nejvýznamnější znečišťující látky z automobilové dopravy.

2. Podklady Rozptylová studie je zpracována s využitím následujících podkladů: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika - ČHMÚ, www.chmi.cz, Výpočtový program SYMOS 97, verze 2006, Výpočtový program MEFA verze 06, Materiál United States Environmental Protection Agency (US EPA) "Compilation of Air Pollutant Emission Factors – AP42" (EPA-AP42), emisní faktory, prvně vydaný v roce 1972, aktuální verze, US EPA AP42 – kapitola 13.2.1 "Emisní faktory pro zpevněné vozovky", leden 2011, Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy - Metodika SFŽP ČR z června 2011, Tesco Letňany – 5. etapa, dopravní studie – podklad pro E.I.A., Ing. Pavel Krásný, srpen 2011,

Rozptylová studie


-

strana 4 z 26

www.wmap.cz/atlaszp, Projektová dokumentace DÚR, Konzultace se zpracovatelem projektové dokumentace, Vlastní archiv zpracovatele rozptylové studie.

3. Stávající imisní situace Mezi škodliviny emitované z provozu posuzovaného záměru budou patřit především oxidy dusíku, suspendované částice PM10 a benzen. Pro vyhodnocení současného imisního zatížení škodlivinami znečišťujícími ovzduší v zájmové lokalitě můžeme využít dva zdroje informací. Jednak to jsou výsledky měření na nejbližších imisních stanicích a dále výsledky modelování imisních koncentrací znečišťujících látek na území hlavního města Prahy modelem ATEM, aktualizace rok 2010. V blízkém okolí zájmové lokality není provozována žádná imisní stanice, která by kontinuálně monitorovala kvalitu ovzduší. Nejbližší imisní stanice jsou stanice AVYNA Pha 9 Vysočany a AKOBA Pha 8 Kobylisy. Imisní stanice Vysočany je umístěna v parku cca 15 m od frekventované křižovatky, v nadmořské výšce 219 m n.m. Jedná se o dopravní typ stanici umístěný v městské obytné a obchodní zóně. Imisní stanice Kobylisy je umístěna ve školní zahradě. Jedná se pozaďovou stanici umístěnou v předměstské obytné – zemědělské zóně. Obě stanice jsou od zájmové lokality poměrně vzdálené a nejsou pro řešenou lokalitu plně reprezentativní. Jiná stanice však v blízkosti řešeného záměru umístěna není, dále lze tedy vycházet z výsledků modelování pozaďových imisních koncentrací na území Prahy (ATEM 2010). V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého na stanicích AVYNA Pha 9 Vysočany a AKOBA Pha 8 Kobylisy v posledních čtyřech letech spolu s příslušnými imisními limity. Tab. 1: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (µg/m3) Imisní stanice

Rok

Max. hodinová imise NO2

19. nejvyšší

Průměrná roční imise

hodnota imise NO2 IHh = 200 µg/m

3

NO2 IHr = 40 µg/m

2007

154,6

124,3

41,7

AVYNA

2008

149,2

118,2

41,5

Pha 9 Vysočany

2009

147,1

116,5

39,4

2010

170,1

129,9

43,1

2007

109,4

95,6

25,5

AKOBA

2008

111,3

89,7

26,1

Pha 8 Kobylisy

2009

151,1

90,9

24,3

2010

123,0

96,6

25,5

3

Imisní limit pro nejvyšší hodinovou imisní koncentraci NO2 je stanoven na 200 µg/m3. Tato hodnota nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok. Z tabulky je patrné, že k překročení imisního limitu hodinového v posledních čtyřech letech na imisní stanici v Praze Vysočanech ani Kobylisích nedochází. V případě průměrných ročních imisí oxidu dusičitého je imisní limit stanoven na 40 µg/m3. Z tabulky je patné, že na stanici Praha Kobylisy je imisní limit roční plněn s velkou rezervou, na stanici Praha Vysočany v roce 2007, 2008 a 2010 pouze s využitím meze tolerance. Dle výsledků převzatých ze studie „Aktualizace modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, MHMP, Praha 2010“ zpracované firmou ATEM se hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého v zájmové oblasti pohybují v intervalu 20 - 30 µg.m-3. Krátkodobé imisní koncentrace oxidu dusičitého se

Rozptylová studie


strana 5 z 26

v zájmové oblasti dle modelu ATEM pohybují okolo hodnoty imisního limitu (200 µg.m-3). Další sledovanou škodlivinou jsou suspendované částice frakce PM10. V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty imisí PM10 za poslední čtyři roky na stanici AVYNA Pha 9 Vysočany a AKOBA Pha 8 Kobylisy. Tab. 2: Naměřené imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 (µg/m3) Imisní stanice

Rok

Nejvyšší denní imise

36. nejvyšší hodnota

Průměrná roční imise

denní imise PM10

PM10

IHd = 50

IHr = 40

PM10

2007

146,8

58,1

32,5

AVYNA

2008

130,2

41,0

25,3

Pha 9 Vysočany

2009

159,0

46,0

28,0

2010

155,2

59,3

31,7

2007

106,4

35,8

22,8

AKOBA

2008

81,0

29,5

20,3

Pha 8 Kobylisy

2009

149,7

36,0

21,0

2010

92,7

41,8

23,0

Imisní limit denní pro prachové částice PM10 je stanoven na 50 μg/m3. Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Hodnoty 36. nejvyšší denní imise překračují imisní limit pouze na imisní stanici Praha Vysočany v roce 2010. V případě průměrných ročních imisních koncentrací není plnění imisního limitu ročního na nejbližších imisních stanicích problematické. Hodnoty průměrných ročních koncentrací suspendovaných prachových částic frakce PM10 se na širším posuzovaném území dle studie „Aktualizace modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, MHMP, Praha 2010“ zpracované firmou ATEM pohybují v širokém rozmezí od 30 µg.m-3 do 40 µg.m-3. Imisní stanice Praha Vysočany ani Praha Kobylisy koncentrace benzenu v ovzduší nesleduje. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty na vybraných pražských imisních stanicích z let 2007 až 2010. Imisní limit legislativně stanovený pro benzen na 5 μg/m3 se vztahuje na dobu průměrování 1 rok. Tab. 3: Naměřené imisní koncentrace benzenu (μg/m3) Měřící stanice

Rok 2007

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

1,6

1,4

1,3

2,1

-

0,8

1,0

0,9

Praha 5 - Smíchov

1,2

1,5

1,5

2,1

Praha 10 - Šrobárova

2,1

-

-

--

Praha 2 – Legerova Praha 4 – Libuš

Průměrné roční koncentrace benzenu se dle výsledků studie „Aktualizace modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, MHMP, Praha 2010“ zpracované firmou ATEM v širším okolí plánovaného záměru pohybují v intervalu 0,75 až 1 µg.m-3. Výsledky měření na pražských imisních stanicích též nesignalizují překračování imisního limitu ročního pro benzen. Níže v tabulce uvádíme vypočtené hodnoty imisních koncentrací v nejbližších vybraných referenčních bodech, provedené firmou ATEM, aktualizace 2010. Tyto hodnoty byly získány ze serveru pražského ekologického monitorovacího a informačního systému (www.wmap.cz/atlaszp). Z modelového zpracování imisních koncentrací na území hlavního města Prahy (model ATEM) vybíráme v řešené lokalitě záměru dva referenční body (RB 10 389 a RB 10 277). Tyto body zhruba reprezentují místa nejbližší zástavby v blízkosti posuzovaného záměru.

Rozptylová studie


strana 6 z 26

Tab. 4: Vypočtené pozaďové imisní koncentrace znečišťujících látek modelem ATEM v zájmové oblasti (2010) Číslo referenčního bodu:

10 389

10 277 -3

SO2, průměrné roční koncentrace

3,442 µg.m

SO2, maximální hodinové koncentrace

21,528 µg.m

SO2, doba překročení limitu pro maximální hodinové koncentrace

-3

-3

-3

23,003 µg.m 0 µg.m

-3

24,979 µg.m

NO2, maximální hodinové koncentrace

209,071 µg.m 0,1 µg.m

-3

-3

0 µg.m

NO2, průměrné roční koncentrace

NO2, doba překročení limitu pro maximální hodinové koncentrace

3,42 µg.m

-3

-3

-3

26,515 µg.m

-3

201,8 µg.m 0,06 µg.m

-3

-3 -3

NOx, průměrné roční koncentrace

36,241 µg.m

38,033 µg.m

NOx, maximální hodinové koncentrace

288,092 µg.m

-3

295,027 µg.m

-3

CO, průměrné roční koncentrace

583,901 µg.m

-3

583,693 µg.m

-3

CO, maximální hodinové koncentrace

972,033 µg.m

-3

1 110,373 µg.m

Benzen, průměrné roční koncentrace

0,819 µg.m

Benzen, maximální hodinové koncentrace

6,943 µg.m

-3

-3

0,887 µg.m

-3

-3

10,791 µg.m

-3

zdroj: www.premis.cz/atlaszp

Obr. 1: Nejbližší výpočtové body modelu ATEM Území pod správou stavebního úřadu Městské části Praha 18, do jehož správního obvodu zájmová lokalita spadá, není zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 4/2010 a Věstníku MŽP č. 4/2011 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2008 a 2009.

Rozptylová studie


strana 7 z 26

4. Vybrané klimatické faktory Dle Quitta se jedná o klimatickou oblast T2, která je teplá, mírně suchá a vyznačuje se dlouhým, suchým a teplým létem, velmi krátkým, teplým až mírně teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Rozhodujícím činitelem pro rozptyl škodlivin v atmosféře jsou vedle množství emisí klimatické podmínky. Klasifikace meteorologických situací pro potřeby výpočtu rozptylových studií se provádí podle rychlosti větru a stability přízemní vrstvy atmosféry. Rychlost větru je udávána ve výšce 10 m nad zemí a je rozdělena do tří rychlostních tříd s třídními rychlostmi 1,7 m/s pro interval 0 - 2,5 m/s; 5 m/s pro rozmezí 2,5 - 7,5 m/s a 11 m/s pro rychlosti vyšší než 7,5 m/s. Stabilitní klasifikace ČHMÚ se zřetelem ke znečištění atmosféry rozeznává pět tříd stability. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída - superstabilní: vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 m/s. II.stabilitní třída - stabilní: vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 m/s. III. stabilitní třída - izotermní: projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV.stabilitní třída - normální: dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru se přes den v době, kdy nepanuje významně sluneční svit, společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V. stabilitní třída - konvektivní: projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečišťujících látek, výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 m/s. Odborný odhad větrné růžice pro zájmovou lokalitu je uveden v následující tabulce. Tab. 5: Větrná růžice Rychlost větru

Směr větru (%) N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

CALM

Suma

1,7 m.s

-1

3,49

3,77

3,66

2,69

3,76

4,47

3,45

3,91

2,11

31,31

5,0 m.s

-1

3,87

4,87

7,55

5,01

8,34

14,43

9,65

8,95

62,67

11,0 m.s

0,03

0,06

0,60

0,40

0,59

2,10

1,60

0,64

6,02

Součet

7,39

8,70

11,81

8,10

12,69

21,00

14,70

13,50

-1

Rozptylová studie

2,11

100,0


strana 8 z 26

Obr. 2: Grafická prezentace větrné růžice Rozborem větrné růžice zjišťujeme, že nejvyšší četnosti větrů jsou z jihozápadních, západních a severozápadních směrů. Celková četnost výskytu severozápadních, západních a jihozápadních větrů je 49,2 %, tj. 180 dní ročně. Výskyt ostatních směrů je pod 10% celkové četnosti. Zastoupení klidového stavu označeného jako CALM, představuje pouze 2,11 % celkové četnosti. Z hlediska rychlosti větru, která má také značný vliv na rozptyl emisí, je rozdělení následující: vítr do rychlosti 2,5 m.s-1, tj. I. rychlostní třída, se vyskytuje 31,31 %, tj. 114 dní ročně vítr ve II. rychlostní třídě o rychlosti 2,6 - 7,5 m.s-1, má výskyt 62,67 %, tj. 229 dní za rok vítr ve III. rychlostní třídě o rychlosti větší než 7,5 m.s-1, je zastoupen 6,02 %, t.j. 22 dní v roce.

5. Emise 5.1 Emise při výstavbě Za krátkodobý plošný zdroj znečišťování lze formálně pokládat fázi výstavby (skrývka ornice, příprava staveniště, výkopové a stavební práce). Do ovzduší budou emitovány zejména prachové částice. Provést zodpovědný výpočet objemu emisí prachu do ovzduší ve fázi výstavby nelze. Významný podíl na emisi prachu budou mít resuspendované částice (sekundární prašnost), jejichž objem je závislý na těžko kvantifikovatelných okolnostech, jako je období výstavby, průběh počasí, zrnitostní složení zemin na staveništi, apod. Teoreticky by bylo možno vypočítat hmotnostní toky emisí z dopravních zdrojů, který by však zahrnovaly pouze příspěvky z primárních zdrojů. Objem emise sekundární a resuspendované složky prachových částic závisí na řadě dalších faktorů jako je např. množství volné složky na ploše, zrnitostní složení prachových částic, vlhkost, rychlost větru atp. Výrazným faktorem je vlhkost prachu. Při vlhkosti nad 35 % ji lze zanedbat. Nejvyšších koncentrací sekundární prašnosti se dále dosahuje při vysokých rychlostech větru, tj. nad 11 m/s. Tyto stavy lze v místě výstavby očekávat cca po dobu 6 % doby trvání v roce. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, že výpočtové stanovení emisí a následně modelování imisních koncentrací má řádové chyby a tím malou vypovídací schopnost. Výpočet resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem provozu automobilové dopravy podle metodiky US EPA je zmíněn v následující kapitole. Z hlediska ochrany ovzduší je třeba akcentovat opatření zabraňující či alespoň omezující vznik resuspendované

Rozptylová studie


strana 9 z 26

prašnosti. Při přípravě a zakládání stavby bude při provádění a manipulaci se sypkými materiály třeba vhodnými technickými a organizačními prostředky minimalizovat sekundární prašnost z dopravy a její vliv na okolní životní prostředí. Ve fázi výstavby navrhujeme z hlediska ochrany venkovního ovzduší dodržovat tato opatření: • • • •

Dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací. Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány, uložení sypkého materiálu bude zakryto plachtami. Za nepříznivých klimatických podmínek bude v případě potřeby zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Všechna vozidla převážející prašný materiál budou zakryta plachtou, aby se omezil prašný úlet.

Při uplatnění a důsledném dodržování navrhovaných opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný, bude časově omezený a z hlediska ochrany ovzduší a ochrany lidského zdraví přijatelný.

5.2 Emise při provozu Zdrojem emisí při provozu posuzovaného záměru bude pouze související automobilová doprava. Vytápění objektu autosalonu a objektu rychlého občerstvení Mc Donald's bude řešeno z centrálního zdroje tepla. V souvislosti s realizací záměru nevznikne nový spalovací zdroj ani žádné jiné ostatní zdroje znečišťování ovzduší.

5.2.1 Automobilová doprava Pro výpočet emisních vydatností dopravních zdrojů bylo použito emisních faktorů generovaných programem MEFA v.06. Program MEFA 06 navazuje na freewarovou verzi programu na výpočet emisních faktorů (MEFA 02). Oproti předchozí verzi umožňuje provádět výpočet souborů dat s charakteristikami dopravních situací. Program byl vytvořen autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. Při konstrukci modelu byla použita již získaná a ověřená emisní data o vozidlech z řady testů v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA „Handbook Emission Factors for Road Transport“, která představuje oficiální datový podklad pro výpočet emisí z dopravy ve Spolkové republice Německo, ve Švýcarsku a Rakousku. Získané údaje byly dále doplněny s využitím dalších zahraničních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledků emisních testů charakteristických zástupců vozového parku ČR. Program sice nemůže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (zejména u těžkých nákladních vozidel, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému parku v České republice a středoevropském regionu. Rovněž v případě organických látek, které nejsou v emisích standardně sledovány, bylo velmi obtížné získat potřebné podklady pro vypracování matematických závislostí modelujících výsledné hodnoty emisních faktorů v závislosti na jízdním režimu, kategorii motorového vozidla a druhu použitého paliva.

Emisní faktory Při výpočtu emisí je uvažováno u osobních automobilů s 30% automobilů s naftovým motorem.

Rozptylová studie


strana 10 z 26

Tab. 6: Emisní faktory pro rok 2012 Rok 2012, plynulost st. 5, sklon 2% Typ vozidla

Emisní

Rychlost

úroveň

(km/hod)

Emisní faktor (g/km) NOx

PM10

benzen

OA

EURO 3

15

0,3458

0,0010

0,0061

benzin

EURO 3

50

0,2875

0,0009

0,0041

OA

EURO 3

15

1,0912

0,1098

0,0021

nafta

EURO 3

50

0,6094

0,0866

0,0009

Do výpočtu emisí byl dále zahrnut vliv víceemisí ze studených startů a dále emise pro případ popojíždění. Vozidla odjíždějící z parkovišť se studeným motorem emitují do ovzduší větší množství emisí oproti vozidlům přijíždějícím, se zahřátým motorem.

Dále je ve výpočtech vlivu vyvolané automobilové dopravy na kvalitu venkovního ovzduší zohledněna resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Resuspenze představuje v městských oblastech významný příspěvek ovlivňující celkovou koncentraci suspendovaných částic PM10 v ovzduší. Pro výpočet emise prachových částic lze využít metodiku stanovenou organizací United States Environmental Protection Agency (dále jen „US EPA“) – Metodika EPA 42. Pro výpočet emise prachových částic na zpevněných komunikacích lze využít metodiku 13.2.1 Paved Roads (www.epa.org). Výpočet je dán empirickým vzorcem: E = [k (sL)0.91 x (Wx1,1)1,02] (1 –P/4N) Kde: E = emisní faktor (g/km ujetý vozidlem) k = násobitel závislý na velikosti řešené frakce (g/km ujetý vozidlem) sL = zátěž povrchu silnice prachovými částicemi (g/m2) W = průměrná hmotnost vozidla (t) P = počet dnů s úrovní srážek ≥ 1mm z celkového počtu dnů N

Na základě výše uvedeného výpočtu byl při modelování imisních příspěvků použit emisní faktor 0,02579 g/km ujetý osobním vozidlem připadající na sekundární prašnost způsobenou znovuzvířením částic při pojezdech osobních automobilů. V areálu je navrženo celkem 217 parkovacích a odstavných stání. Pro zaměstnance administrativy, autosalonu a autoservisu je navrženo samostatné vyhrazené parkoviště. V následujícím přehledu jsou shrnuty předpokládané počty příjezdů a odjezdů z parkingu 5. etapy TESCO převzaté ze zpracované dopravní studie. V závorce jsou uvedeny pohyby vozidel v noční době. Tab. 7: Výsledné přitížení komunikační sítě od parkingu 5. etapy TESCO

Parking pro administrativu Parking pro autosalon Parking pro McD Parking pro autoservis Parking pro myčku aut Parking pro sklady Celkem den + (noc) Celkové přitížení Rozptylová studie

Příjezdy 13 + (2) 124 + (4) 114 + (8) 70 + (0) 72 + (0) 10 + (0) 403 + (14) 417

Odjezdy 13 + (2) 124 + (4) 114 + (8) 70 + (0) 72 + (0) 10 + (0) 403 + (14) 417

Celkem 26 + (4) 248 + (8) 228 + (16) 140 + (0) 144 + (0) 20 + (0) 806 + (28) 834 pojezdů


strana 11 z 26

Rozpad generované dopravy 5. etapou na okolní komunikační síti je patrný z následujícího kartogramu.

Obr. 3: Kartogram rozpadu zatížení od TESCO 5.etapa

Emise z prostoru parkovacích stání v areálu 5. etapy Tesco Letňany Součástí záměru jsou parkovací místa o celkové kapacitě 217 stání. Pro výpočet emisí z těchto plošných zdrojů byly použity emisní faktory uvedené výše, včetně zohlednění víceemisí ze studených startů, emisí pro případ popojíždění a resuspenze tuhých znečišťujících látek. Emise z prostoru parkovacích stání v areálu 5. etapy Tesco Letňany jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. 8: Emisní vydatnosti z plošných zdrojů znečišťování ovzduší

Zdroj

Počet pojezdů

Emise NOx

Emise benzenu

za 24 hodin -1

Parkovací stání

Emise PM10

834

-1

-1

-1

-1

-1

[g.s ]

[kg.r ]

[g.s ]

[kg.r ]

[g.s ]

[kg.r ]

0,001786

18,78

0,000168

1,76

0,0000154

0,162

V následující tabulce jsou uvedeny emisní vydatnosti automobilové dopravy na liniových zdrojích na okolních komunikacích v zájmové oblasti. Emise jsou vypočteny na základě vyvolaných pojezdů automobilů dle zpracované dopravní studie a na základě emisních faktorů uvedených výše.

Rozptylová studie


strana 12 z 26

Tab. 9: Emisní vydatnosti automobilové dopravy na liniových zdrojích Emise NOx

Emise PM10

Emise benzenu

g/s/m

g/s/m

g/s/m

Areálové komunikace

0,0000071

0,00000067

0,00000006

Ul. Veselská ve směru k R8

0,0000025

0,00000030

0,00000002

Ul. Veselská ve směru k ul. Tupolevova

0,0000007

0,00000008

0,00000001

Ul. propojovací

0,0000009

0,00000011

0,00000001

Ul. Tupolevova na sever

0,0000002

0,00000003

0,00000000

Ul. Tupolevova na jih

0,0000008

0,00000010

0,00000001

Zdroj emisí

6. Způsob modelování imisní situace Pro modelování imisních koncentrací znečišťujících látek byl použit program SYMOS´97 verze 2006, který umožňuje výpočet maximálních hodinových, nejvyšších denních i průměrných ročních imisních koncentrací. Výpočet je proveden pro oxid dusičitý, tuhé znečišťující látky PM10 a benzen. Modelování imisních příspěvků pro grafický list je provedeno v pravidelné síti 3 087 referenčních bodů. Výpočet imisních koncentrací znečišťujících látek je proveden jako samostatný příspěvek provozu řešeného záměru ke stávající imisní situaci v oblasti. Grafické výstupy uvedené v přílohách této studie znázorňují příspěvky k průměrným ročním a maximálním krátkodobým imisím znečišťujících látek. Při volbě referenčních bodů byla zvolena výška 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). Dále byl proveden výpočet imisních koncentrací v referenčních bodech umístěných mimo výpočtovou síť v místech nejbližší obytné zástavby. Výpočet byl proveden nejen v dýchací zóně 1,5 nad terénem, v případech vícepatrových bytových domů ale i ve vyšších výškách (4,5; 15,5 a 25,5 m nad terénem ). Jedná se o sedm referenčních bodů. Umístění referenčních bodů je patrné z přílohy č. 1 této studie. RB 1 – objekt k bydlení č.p. 320, ul. Na Pramenech, Praha Ďáblice RB 2 – rodinný dům č.p. 143, ul. Běloveská, Praha Letňany RB 3 – bytový dům č.p. 596, ul. Malkovského, Praha Letňany RB 4 – bytový dům č.p. 453, ul. Místecká, Praha Letňany RB 5 – bytový dům č.p. 444, ul. Nýdecká, Praha Letňany RB 6 – bytový dům č.p. 455, ul. Křivoklátská, Praha Letňany RB 7 – bytový dům č.p. 463, ul. Tupolevova, Praha Letňany

7. Imisní limit Posouzení vlivu zdrojů emisí na kvalitu ovzduší je možné provést přepočtem jeho emisních vydatností na imisní koncentrace a porovnat imisní koncentrace s imisními limity. V příloze č. 1 Nařízení vlády č. 597/2005 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění, jsou stanoveny imisní limity. Tento předpis obsahuje dále tzv. meze tolerance a hodnoty horní a dolní meze pro posuzování.

Rozptylová studie


strana 13 z 26

Tab. 10: Imisní limity podle Nařízení vlády č. 597/2005 Sb. Imisní limit -3

Znečišťující látka

Časový interval průměrování

[µg·m ] /maximální počet překročení za rok

Oxid siřičitý SO2 Suspendované částice PM10 Oxid dusičitý NO2 Olovo Pb Oxid uhelnatý CO

24 hodin

125 / 3

1 hodina

350 / 24

kalendářní rok

40

24 hodin

50 / 35

kalendářní rok

40

1 hodina

200 / 18

kalendářní rok

0,5

Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr

10 000

Benzen C6H6

kalendářní rok

5

Kadmium Cd

kalendářní rok

0,005

Arsen As

kalendářní rok

0,006

kalendářní rok

0,020

kalendářní rok

0,001

Nikl Ni Benzo(a)pyren

1)

Troposférický ozón O3

Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr

120

Vysvětlivky: 1) Polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren

8. Zvážení nejistot Hodnocení výsledků a závěrů rozptylové studie je vždy spojeno s určitými nejistotami. V případě hodnocení provozu záměru „TESCO LETŇANY, ETAPA V.“ z hlediska ovlivnění kvality ovzduší v zájmové oblasti lze nejistoty vyjmenovat takto: 1. Klimatické vstupní údaje jsou zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru značně lišit (např. větrná růžice nebo výskyt inverzí). 2. Nedostatečná znalost současného imisního pozadí v hodnocené lokalitě. Přímo v řešené lokalitě není umístěna žádná imisní stanice, která by kontinuálně sledovala imisní koncentrace. Nejbližší imisní stanice jsou stanice Praha Vysočany a Praha Kobylisy. Pozaďové koncentrace byly stanoveny na základě odborného odhadu z měření na těchto nejbližších imisních stanicích a z výsledků modelování kvality ovzduší na území Prahy (ATEM). 3. Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací použitým rozptylovým modelem. Základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Proto jsou i vypočtené výsledky nutně zatížené jistou chybou a nedají se interpretovat zcela striktně. 4. Metodika výpočtu znečištění nepočítá s pozaďovým znečištěním ovzduší. Veškeré vypočtené výsledky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu. 5. Nejistota tkvící v hodnotách vstupních údajů výpočtu. Celkově byl při výpočtu emisí použit konzervativní způsob, který skutečnou emisi z důvodu předběžné opatrnosti nadhodnocuje (výpočet emisí pro provozní i dopravní špičku). 6. Nejistota hodnot emisních faktorů pro automobily z databáze MEFA Rozptylová studie


strana 14 z 26

9. Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím Při výpočtu imisních koncentrací byly použity údaje o poloze zdrojů emisí, o jejich emisních vydatnostech, maximálních výkonech a větrné růžici. Pro výpočet očekávaných imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší jsou použity matematické modely, umožňující odhad znečištění ovzduší z většího počtu bodových, liniových a plošných zdrojů. Výpočet imisních koncentrací je proveden pro oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a benzen.

9.1 Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím oxidu dusičitého Dle výsledků měření na imisní stanici Praha Vysočany se v posledních letech pohybovaly hodnoty 19. maximálních hodinových imisních koncentrací oxidu dusičitého v intervalu 147,0 až 170,1 µg/m3, na imisní stanici Praha Kobylisy 109,4 až 151,1 µg/m3. Imisní limit pro maximální hodinovou imisi NO2 je stanoven na 200 μg/m3 s tím, že povolený počet překročení tohoto limitu je 18 x za rok. Dle výsledků modelu ATEM se v širším okolí posuzovaného záměru pohybují krátkodobé imisní koncentrace oxidu dusičitého okolo hodnoty imisního limitu, tj. hodnota 200 μg/m3. Plnění imisního limitu NO2max tak nebude dle dostupných zdrojů u nejbližší obytné zástavby v zájmové oblasti problematické. Dle výsledků modelování provozu řešeného záměru k maximálním hodinovým imisím NO2 se budou hodnoty příspěvků v mapované oblasti pohybovat v rozmezí 0,05 až 0,27 µg/m3, v referenčních bodech umístěných u nejbližší trvale obytné zástavby potom nejvýše 0,11 µg/m3. V případě průměrných ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého se dle výsledků měření na imisní stanici Praha Vysočany v posledních letech pohybovaly naměřené hodnoty v intervalu 39,4 až 43,1 µg/m3 a dle měření na imisní stanici Praha Kobylisy v intervalu 24,3 až 26,1 µg/m3. Dle výsledků převzatých ze studie „Aktualizace modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, MHMP, Praha 2010“ zpracované firmou ATEM se v zájmové lokalitě pohybuje průměrná roční koncentrace NO2 v intervalu 20 až 30 µg/m3. Imisní limit pro průměrnou roční imisi NO2 je stanoven na 40 μg/m3. Plnění imisního limitu nebude v zájmové lokalitě v současné době pravděpodobně problematické. Dle výsledků modelování příspěvku provozu posuzovaného záměru k průměrným ročním imisím NO2 se v mapované oblasti pohybují hodnoty v rozmezí 0,001 až 0,03 μg/m3. V referenčních bodech umístěných u nejbližší trvale obytné zástavby potom činí imisní příspěvek nejvýše 0,0038 µg/m3. V následující tabulce uvádíme výsledky modelování příspěvků záměru „TESCO LETŇANY, ETAPA V.“ k imisím koncentracím oxidu dusičitého u nejbližší zástavby. Tab. 11: Příspěvky k imisním koncentrace oxidu dusičitého v místě nejbližší obyt. zástavby RB

Popis RB

X

Y

výška nad

průměrné roční

maximální

terénem

imise

hodinové imise

m

µg/m

µg/m

3

3

1

č.p. 320, ul. Na Pramenech

1859

2127

1,50

0,00135

0,0759

2

č.p. 143, ul. Běloveská

2168

2044

1,50

0,00180

0,0733

1,50

0,00340

0,1100

15,50

0,00340

0,1089

25,50

0,00340

0,1089

1,50

0,00377

0,1051

15,50

0,00377

0,1039

25,50

0,00377

0,1039

1,50

0,00245

0,0876

3

4

5

č.p. 596, ul. Malkovského

č.p. 453, ul. Místecká č.p. 444, ul. Nýdecká

Rozptylová studie

2139

2131

2232

1723

1538

1467


strana 15 z 26

výška nad

průměrné roční

maximální

terénem

imise

hodinové imise

m

µg/m

µg/m

15,50

0,00245

0,0866

25,50

0,00245

0,0866

1,50

0,00360

0,0931

15,50

0,00360

0,0920

25,50

0,00360

0,0920

1,50

0,00317

0,0924

15,50

0,00317

0,0915

25,50

0,00317

0,0915

Minimální imisní příspěvek

0,00135

0,0733

Maximální imisní příspěvek

0,00377

0,1100

RB

6

7

Popis RB

X

č.p. 455, ul. Křivoklátská

2111

č.p. 463, ul. Tupolevova

2098

Y

1376

1249

3

3

Tab. 12: Zhodnocení maximálních hodinových imisních koncentrací oxidu dusičitého (µg.m-3) imisní limit maximální imisní pozadí

imisní příspěvek

imise celkem -

hodinový

provozu záměru

maximálně

(19. nejvyšší

% limitu

hodnota) 109,4 až 170,1 μg/m

3

109,5 -170,2 μg/m

(maximální hodinové imise na

54,8 - 85,1

3

stanici Vysočany a Kobylisy) 0,07 až 0,11 μg/m 209,071 μg/m

3

200 μg/m

3

3

(maximální hodinová imise dle 209,181 μg/m

modelu ATEM v roce 2010)

104,6

3

Poznámka: Maximální hodinové imisní koncentrace nelze jednoduše sčítat. Teoretické sečtení, jak je provedeno v tabulce, představuje nejhorší možnou situaci. Naopak nejpříznivější situací je zachování současných maximálních imisí. V tomto rozmezí lze tedy výsledné maximální hodnoty očekávat.

Imisní příspěvek k maximálním hodinovým imisím z řešeného záměru na úrovni prvních desetin mikrogramů za nejméně příznivých rozptylových podmínek u nejexponovanější obytné zástavby lze označit za velmi malý, který nezpůsobí překročení imisního limitu. Tab. 13: Zhodnocení průměrných ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého (µg.m-3) imisní pozadí 24,3 až 43,1 μg/m


imise celkem -

provozu záměru

maximálně

3

24,3038 až 43,1038 μg/m

(průměrná roční imise na stanici Vysočany a Kobylisy) 3

38,033 μg/m

0,00135 až 0,0038 μg/m

% limitu 60,7 - 107,8

3

3

40 μg/m

3

(průměrná roční imise dle modelu ATEM v roce 2010)

imisní limit roční

3

38,037 μg/m

95,0

V případě průměrných ročních imisí je na imisní stanici Vysočany plnění imisního limitu problematické, dle výsledků modelu ATEM je imisní limit roční v řešené lokalitě plněn s významnou imisní rezervou. Vlastní příspěvek

Rozptylová studie


strana 16 z 26

řešeného záměru k průměrným ročním imisím NO2 na úrovni několika desetitisícin mikrogramů lze označit za zanedbatelný.

9.2 Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím suspendovaných částic PM10 V případě nejvyšších denních imisí suspendovaných částic PM10 činí platný imisní limit 50 μg/m3, jehož překračování je legislativně povoleno 35 krát za rok. To znamená, že ke splnění imisního limitu postačuje, aby 36. nejvyšší denní imise byla nižší než hodnota limitu 50 μg/m3. Na nejbližší imisní stanici Praha Kobylisy naměřené 36. nejvyšší maximální denní imise suspendovaných částic PM10 v posledních letech imisní limit plní, na imisní stanici Praha Vysočany byl v roce 2010 krátkodobý imisní limit překročen. Výsledné hodnoty modelování příspěvku posuzovaného záměru k nejvyšším denním imisním koncentracím tuhých látek frakce PM10 činí v zájmové lokalitě 0,02 až 0,22 µg/m3, v místě nejbližší obytné zástavby 0,0499 až 0,0797 µg/m3. Naměřené průměrné roční imisní koncentrace PM10 na imisní stanici Praha Vysočany i Praha Karlín v posledních letech imisní limit, který je stanoven na 40 µg/m3, splňují. Dle výsledků převzatých ze studie „Aktualizace modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, MHMP, Praha 2010“ zpracované firmou ATEM se v zájmové lokalitě hodnoty průměrných ročních koncentrací PM10 pohybují v širokém rozmezí 30 až 40 µg/m3. Plnění imisního limitu pro roční průměr PM10 není v současné době v zájmové lokalitě problematické. Dle výsledků modelování příspěvku posuzovaného záměru se výsledné průměrné roční hodnoty v místě nejbližší obytné zástavby pohybují v intervalu 0,001 až 0,0033 μg/m3. Tyto příspěvky jsou zanedbatelné, které stávající imisní situaci prakticky vůbec neovlivní. Tab. 14: Příspěvky k imisním koncentracím suspendovaných částic PM10 v místě nejbližší obytné zástavby výška nad RB

Popis RB

X

Y

průměrné roční

nejvyšší denní

terénem

imise

imise

m

µg/m

µg/m

3

3

1


1859

2127

1,50

0,00108

0,0499

2


2168

2044

1,50

0,00158

0,0503

1,50

0,00297

0,0797

15,50

0,00297

0,0792

25,50

0,00297

0,0792

1,50

0,00333

0,0779

15,50

0,00333

0,0773

25,50

0,00333

0,0773

1,50

0,00210

0,0618

15,50

0,00210

0,0614

25,50

0,00210

0,0614

1,50

0,00327

0,0670

15,50

0,00327

0,0665

25,50

0,00327

0,0665

1,50

0,00299

0,0663

15,50

0,00299

0,0658

25,50

0,00299

0,0658


0,00108

0,0499


0,00333

0,0797

3

4

5

6

7


č.p. 453, ul. Místecká

č.p. 444, ul. Nýdecká



2139

2131

2232

2111

2098

1723

1538

1467

1376

1249

Tab. 15: Zhodnocení nejvyšších denních imisních koncentrací suspendovaných částic PM10 (µg.m-3)

Rozptylová studie


strana 17 z 26

imisní limit imisní pozadí

max. imisní příspěvek

imise celkem -

maximální denní

provozu záměru

maximálně

(36. nejvyšší

% limitu

denní imise) 29,5 - 59,3 μg/m

3

(36. nejvyšší denní imise na stanici Vysočany a Kobylisy)

0,0499 až 0,0797 μg/m

29,50797 až

3

59,3797 μg/m

3

3

50 μg/m

59,0 až 118,76

Poznámka: Nejvyšší denní imisní koncentrace nelze jednoduše sčítat. Teoretické sečtení, jak je provedeno v tabulce, představuje nejhorší možnou situaci. Naopak nejpříznivější situací je zachování současných nejvyšších imisí. V tomto rozmezí lze tedy výsledné maximální hodnoty očekávat.

Imisní příspěvek k nejvyšším denním imisím z řešeného záměru se pohybuje na úrovni několika setin mikrogramu (za nejméně příznivých rozptylových podmínek u nejexponovanější obytné zástavby). V posledním publikovaném roce 2010 byl na imisní stanici Praha Vysočany krátkodobý imisní limit pro PM10 překročen. Na imisní stanici Praha Kobylisy je krátkodobý imisní limit v posledních letech plněn s rezervou. Na základě měření na nejbližších imisních stanicích můžeme usuzovat, že v řešené lokalitě může být za rozptylově méně příznivých let imisní

limit krátkodobý pro PM10 mírně překračován a naopak v rozptylově příznivějších letech plněn. Provoz posuzovaného záměru se může na tomto epizodickém překračování krátkodobého imisního limitu pro PM10 spolupodílet. Hodnoty imisních příspěvků se však dle výpočtu pohybují na úrovni několika setin mikrogramu a dle názoru zpracovatele této rozptylové studie je možno je považovat za zanedbatelné. Tab. 16: Zhodnocení průměrných ročních imisních koncentrací suspendovaných částic PM10 (µg.m-3)

imisní pozadí

20,3 až 32,5 μg/m


imise celkem -

imisní limit

provozu záměru

maximálně

roční

% limitu

20,303 až

3

3

32,503 μg/m

(průměrná roční imise na

50,8 – 81,3

stanici Vysočany a Kobylisy) 0,001 až 0,0033 μg/m 30 – 40 μg/m

3

3

40 μg/m

3


30,003 až

75,0 – 100,0 3

40,003 μg/m

Plnění imisního limitu pro roční průměr PM10 není dle modelu ATEM ani dle měření na nejbližších imisních stanicích v současné době v zájmové oblasti problematické. Dle výsledků modelování příspěvku posuzovaného záměru se výsledné hodnoty ročních příspěvků v zájmové lokalitě pohybují v řádu nanogramů/m3. Jedná se o příspěvky naprosto zanedbatelné, které stávající imisní situaci v zájmové oblasti prakticky vůbec neovlivní.

9.3 Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím benzenu Dle výsledků měření na imisních stanicích v Praze se v posledních třech letech pohybovaly hodnoty průměrné roční imisní koncentrace benzenu v intervalu 0,8 až 2,1 µg/m3. Dle modelu ATEM je v širším okolí posuzovaného záměru průměrná roční imise benzenu v intervalu 0,75 až 1 µg/m3. Imisní limit pro průměrnou roční imisi benzenu je stanoven na 5 µg/m3. Plnění imisního limitu tedy nebude problematické ani v zájmové oblasti výstavby řešeného záměru. Vlastní příspěvek z provozu posuzovaného záměru se pohybuje v řádu maximálně několika desetin

Rozptylová studie


strana 18 z 26

nanogramů/m3. Tyto příspěvky řešeného záměru k průměrným ročním imisím benzenu lze označit za nevýznamné, které nezpůsobí kumulativně s pozadím v zájmové oblasti překročení platného imisního limitu. V následující tabulce jsou uvedené výsledky modelování příspěvky k imisním koncentracím benzenu v referenčních bodech umístěných u nejbližší zástavby. Tab. 17: Příspěvky k imisním koncentracím benzenu v místě nejbližší obytné zástavby RB

Popis RB

X

Y

výška nad

průměrné roční

maximální

terénem

imise

hodinové imise

m

µg/m

µg/m

3

3

1


1859

2127

1,50

0,00009

0,0058

2


2168

2044

1,50

0,00011

0,0056

1,50

0,00028

0,0085

15,50

0,00028

0,0084

25,50

0,00028

0,0084

1,50

0,00031

0,0088

15,50

0,00031

0,0087

25,50

0,00031

0,0087

1,50

0,00020

0,0071

15,50

0,00020

0,0070

25,50

0,00020

0,0070

1,50

0,00031

0,0078

15,50

0,00031

0,0077

25,50

0,00031

0,0077

1,50

0,00028

0,0077

15,50

0,00028

0,0077

25,50

0,00028

0,0077


0,00009

0,0056


0,00031

0,0088

3

4

5

6

7


č.p. 453, ul. Místecká

č.p. 444, ul. Nýdecká



2139

2131

2232

2111

2098

1723

1538

1467

1376

1249

Tab. 18: Zhodnocení průměrných ročních imisních benzenu (µg.m-3) imisní pozadí 0,75 - 1 μg/m

imise celkem -

imisní limit

provozu záměru

maximálně

roční

% limitu

3


Rozptylová studie


0,00009až 0,00031 μg/m

3

0,7503 – 3

1,0003 μg/m

5 μg/m

3

15 - 20


strana 19 z 26

10. Shrnutí výsledků V následující tabulce je přehledně provedeno shrnutí a zhodnocení imisních příspěvků. 3

Tab. 19: Shrnutí a zhodnocení průměrných ročních imisních koncentrací (µg/m ) imisní pozadí

3

ATEM (µg/m ) 3

měření Vysočany a Kobylisy (µg/m ) 3

imisní příspěvek (µg/m ) 3

celkem po realizaci (µg/m ) 3

imisní limit (µg/m ) podíl imisního limitu (%)

PM10

NO2

benzen

30 - 40

20 – 30

0,75 - 1

20,3 – 32,5

24,3 – 43,1

--

0,001 – 0,0033

0,0014- 0,0038

0,00009 – 0,0003

20,303 – 40,003

20,004 – 43,104

0,7503 – 1,0003

40

40

5

51 – 100

50 – 108

15 - 20

3

Tab. 20: Shrnutí a zhodnocení krátkodobých imisních koncentrací (µg/m )

3

imisní

ATEM (µg/m )

pozadí

měření Vysočany a Kobylisy (µg/m )

3

3

imisní příspěvek (µg/m ) 3

celkem po realizaci (µg/m ) 3

imisní limit (µg/m ) podíl imisního limitu (%)

PM10

NO2

denní maxima

hodinová maxima

--

200 - 210

29,5 – 59,3

109,4 – 170,1

0,05 – 0,08

0,07 – 0,11

29,58 – 59,38*

109,5 – 210,1*

50

200

60 - 119

55 - 105

* Maximální krátkodobé imisní koncentrace nelze jednoduše sčítat. Teoretické sečtení představuje nejhorší možnou situaci. Naopak nejpříznivější situací je zachování současných maximálních imisí. V tomto rozmezí lze tedy výsledné maximální hodnoty očekávat.

Z tabulek výše vyplývá, že realizací záměru nedojde k překročení platných imisních limitů pro průměrné roční imisní koncentrace sledovaných znečišťujících látek, které jsou řešeným záměrem emitovány (suspendované částice frakce PM10, oxidy dusíku – oxid dusičitý a benzen). V imisním pozadí lze na základě výsledků modelu ATEM aktualizace 2010 předpokládat dostatečnou imisní rezervu. V případě krátkodobých imisních koncentrací se dle modelu ATEM 2010 pohybují maximální hodinové imise NO2 v zájmové oblasti okolo hodnoty imisního limitu. Vypočtené imisní příspěvky k NO2max jsou však velmi malé a imisní situaci v oblasti prakticky neovlivní. Dle měření na imisní stanici Praha Vysočany může být plnění krátkodobého imisního limitu pro PM10 problematické. Tzn., že

v řešené lokalitě může být za rozptylově méně příznivých let imisní limit krátkodobý pro PM10 mírně překračován a naopak v rozptylově příznivějších letech plněn. Provoz posuzovaného záměru se může na tomto epizodickém překračování krátkodobého imisního limitu pro PM10 spolupodílet. Vypočtený imisní příspěvek k PM10den je však zanedbatelný.

Rozptylová studie


strana 20 z 26

11. Závěr Posuzovaným záměrem je výstavba a provoz objektu autosalonu a objektu rychlého občerstvení Mc Donald's, které jsou projektovány pod názvem „TESCO LETŇANY, ETAPA V.“ a budou umístěny na trojúhelníkovém pozemku mezi ulicemi Veselská a Tupolevova a propojovací komunikací těchto ulic v pokračování ulice Křivoklátské v Praze Letňanech. S realizací záměru souvisí z hlediska problematiky ochrany venkovního ovzduší pouze nárůst provozu automobilové dopravy. Vytápění objektů je řešeno z centrálního zdroje tepla, jiné zdroje znečišťování ovzduší nebudou v souvislosti s řešeným záměrem v objektech umístěny. Rozptylová studie je řešena jako příspěvek posuzovaného záměru ke stávající (pozaďové) imisní situaci v zájmové oblasti. Jsou modelovány základní znečišťující látky z vyvolané automobilové dopravy – oxidy dusíku, suspendované částice PM10 a benzen. Z provedených výpočtů vyplývá, že imisní příspěvky z posuzovaného záměru jsou velmi malé a imisní situaci v zájmové oblasti prakticky vůbec neovlivní. Nejproblematičtější, co do plnění imisního limitu, jsou krátkodobé imise suspendovaných částic PM10. V letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami

může být imisní limit denní překračován. V těchto rozptylově nepříznivých letech se provoz posuzovaného záměru může spolupodílet na překračování imisního limitu pro nejvyšší denní imisi PM10. Hodnoty imisních příspěvků k nejvyšším denním imisím se však pohybují na nevýznamné úrovni nejvýše setin mikrogramu. Celkově lze posuzovaný záměr „TESCO LETŇANY, ETAPA V.“ z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší v daných místních podmínkách označit za přijatelný.

12. Údaje o zpracovateli rozptylové studie Ing. Martin Vejr Křešínská 412 262 23 Jince IČ: 71355154

Podpis: Datum zpracování: 8. září 2011

Autorizace ke zpracování rozptylových studií udělena podle § 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Ministerstvem životního prostředí rozhodnutím č.j. 1121/740/04 z 13. 7. 2004. Autorizace byla prodloužena rozhodnutím Ministerstva životního prostředí č.j. 2480/820/07/DK ze dne 25. 6. 2007 a osvědčením č.j. 990/780/11/AK ze dne 15. dubna 2011.

Rozptylová studie


strana 21 z 26

Příloha 1

Situace s umístěním referenčních bodů

Rozptylová studie


strana 22 z 26

TESCO LETŇANY ETAPA V.

RB 1 – objekt k bydlení č.p. 320, ul. Na Pramenech, Praha Ďáblice RB 2 – rodinný dům č.p. 143, ul. Běloveská, Praha Letňany RB 3 – bytový dům č.p. 596, ul. Malkovského, Praha Letňany RB 4 – bytový dům č.p. 453, ul. Místecká, Praha Letňany RB 5 – bytový dům č.p. 444, ul. Nýdecká, Praha Letňany RB 6 – bytový dům č.p. 455, ul. Křivoklátská, Praha Letňany RB 7 – bytový dům č.p. 463, ul. Tupolevova, Praha Letňany

Rozptylová studie


strana 23 z 26

Příloha 2

Grafické znázornění příspěvků k imisním koncentracím

Rozptylová studie


strana 24 z 26

Příspěvek k maximálním hodinovým imisním koncentracím oxidu dusičitého (µg.m-3)

Příspěvek k průměrným ročním imisním koncentracím oxidu dusičitého (µg.m-3)

Rozptylová studie


strana 25 z 26

Příspěvek k nejvyšším denním imisním koncentracím suspendovaných částic PM10 (µg.m-3)

Příspěvek k průměrným ročním imisním koncentracím suspendovaných částic PM10 (µg.m-3)

Rozptylová studie


Příspěvek k průměrným ročním imisním koncentracím benzenu (µg.m-3)

Rozptylová studie

strana 26 z 26

TESCO LETŇANY ETAPA V

Recommend Documents