Etapa 5:
Život v blízkosti vody Tým Pijavice SSINFIS Plzeň, Klatovská 200G
1.praktický úkol – Návštěva muzea, knihovny, vyhledání starých dokumentů, obrázků ve vztahu k vybranému povodí (např. v tisku) Informace jsme hledali na městském úřadě a v knihovně města Třemošná.
Pohled do historie potoka Třemošenka (čerpáno z kroniky města Třemošná)
1.5.1872 byl uveden do provozu tříobloukový železniční most vedoucí přes potok
V roce 1929 byl ve Třemošné ve směru ke hřbitovu přes potok vybudován betonový most na místě dosavadní dřevěné látky, stavitelem byl Josef Slavíček.
K období 2.světové války se váže k potoku jedna pověst. Údajně tu prý sovětský voják lovil ryby granátem, který mu nešťastnou náhodou vybouchnul v ruce. Na místním hřbitově má postavený pomník.
4.7.1954 nastalo katastrofální krupobití, které způsobilo velké škody na polích, veřejných komunikací, obecním rozhlase i soukromém majetku. (na obrázku jsou zachyceny záplavy v blízkosti potoka, datum neznámý)
8.6.1965 opět velké krupobití stejné jako v roce 1954, zatopené ulice a sklepy. Škody likvidovali požárníci.
7.8.1971 Celý měsíc červenec byl abnormálně suchý, denně 31 - 34 °C bez deště. Mezi 17. a 18.hod. se přihnala velká bouře, která se ve Třemošné a okolních obcích proměnila v smršť s kroupami. Na polích byla zničena úroda, polámány stromy. 14.8.1972 přišla nezvykle silná bouře s průtrží mračen a ničivým krupobitím na celý náš okres.
V roce 1978 byla velká povodeň, ze které jsme našli několik fotek.
U požární zbrojnice
Pod mostními oblouky
V roce 2002 nastala „stoletá voda“. Škody byly značné. Zatopené byly nejen ulice a sklepy rodin v okolí potoka. Také bylo polámáno a popadáno plno stromů. K těmto povodním jsme nenalezli žádné fotografie.
Staré mapy Plzeňska – potok Třemošenka
Tištěná mapa Plzeňského kraje z 18.století.
Tištěná přehledná mapa Plzeňského a Klatovského kraje vydaná Homannovými dědici podle Müllerovy mapy Čech. Zachycuje sídelní a vodní síť, terén a lesy naznačeny kopečky a stromky.
Stará mapa plzeňského okresu.
2. praktický úkol – Porovnání s tím, jak se u vodního toku hospodaří dnes
Dříve... Třemošná byla a svým způsobem dodnes je zemědělsko-průmyslovou oblastí, o čemž svědčí ta skutečnost, že do roku 1956 tu hospodařilo více než 20 zemědělských rodin rolníků a kovorolníků. 22. února 1956 bylo založeno JZD Třemošná, které mělo tehdy 34 členy a 130 ha půdy. JZD Záluží bylo založeno na počátku roku 1957 a mělo 38 členů a 140 ha půdy. V roce 1962 došlo ke sloučení obou družstev. V roce 1965 převzalo JZD Třemošná i farmu Státních statků v Třemošné (v současné době je v těchto místech areál MO Českého rybářského svazu) s veškerou zemědělskou půdou. 1. ledna 1975 došlo v rámci kooperace ke sloučení s JZD Zruč a 1. ledna 1976 s JZD Bolevec. Tehdy zemědělské družstvo s centrem v Třemošné hospodařilo na 2286 ha zemědělské půdy, z toho bylo 1984 ha půdy orné. Jak se měnilo politické a hospodářské uspořádání naší republiky, došlo i v odvětví zemědělství k výrazným změnám. Jedním celkem zůstalo jen ZD Třemošná a Záluží, pokud jde o pozemky obce Zruč, byly zemědělským družstvem Třemošná obhospodařovány a pozemky obce Bolevec se staly součástí katastru města Plzně a ZD Třemošná je neužívala. Je třeba vzít v úvahu ještě jednu skutečnost. Po r. 1990 byla řada pozemků v rámci restituce vydána skutečným vlastníkům, ponejvíce soukromým osobám, které samy pečovaly jen o jejich malou část; převážná část výměry byla dána družstvu do užívání na základě nájemních smluv, které obě strany obec Třemošnou nevyjímaje se ZD uzavřely.
Dnes... V rostlinné výrobě je to především pěstování pšenice ozimné i jarní, žita, ječmene, ovsa, řepky, brambor, kukuřice, jetele, vojtěšky, trávy na semeno, máku a hořčice; výroba konzervovaných krmiv (seno, senáž, siláž); Prodej rostlinných výrobků (pšenice, žito, ječmen, oves, řepka, brambory); V živočišné výrobě jde o produkci mléka a vepřového masa, výkrm býků, odchov selat a výkrm krůt.
3. praktický úkol – Ochrana před povodněmi ve Vašem území Třemošná se proti povodním brání zpevňováním břehů Třemošenky. Tak, jako to vidíte na obrázku (od mostu napravo), který zachycuje potok ve středu obce Třemošná. Moderní stavba je bezbariérový dům Exodus, který se využívá jako stacionář pro handicapované občany.
OTÁZKY: 1) V této době je na vodu napojená nejvíce vodní elektrárna, která kvalitu vody neovlivňuje.
Vodní elektrárna je výrobna elektrické energie, jedná se o technologický celek, přeměňující potenciální energii vody na elektrickou energii. Jedná se také o vodní dílo ve smyslu platných právních předpisů. Obvyklý typ říční vodní elektrárny se skládá z přehradní hráze, nebo jezu, tj. vodní stavby, která zadržuje vodu a strojovny, obsahující vodní turbíny a alternátory, turbíny s alternátory tvoří vždy soustrojí umístěné na společném hřídeli. Průmysl: chemický, potravinářský, farmaceutický, strojírenský, hutní, textilní, ale i zemědělská výroba - U těchto průmyslů je potřeba velké množství vody, samozřejmě i na její kvalitu má dostatečný vliv.
2) V minulosti bývaly na vodu napojeny nejvíce hamry a mlýny. Kvalitu vody nesnižovaly, ale velice lidem pomáhaly. Vodní (kolový) mlýn je poháněný proudem vody. Energie proudící vody je přenášena na hřídel prostřednictvím vodního kola. Základem vodního mlýna je vodní kolo, které roztáčí energie vodního toku.
Hamr je kovářská dílna, která je vybavena stroji poháněnými vodním kolem. Vybavení hamru bylo stejné jako u kovárny – výheň, měchy, kovadliny, svěráky, kladiva, sekáče, útinky, zápustky, kleště, ale navíc zejména vodou poháněné buchary. Hamr je výraz používaný jak pro budovu, tak i kovací stroj, který dnes označujeme jako kruhoběžný padací buchar.
Dobrovolné úkoly: V našich domácnostech je převážně voda pitná. V domažlickém okrese se konzumuje v hojném množství, kdežto v okolí Horní Břízy je často nahrazována vodou balenou kvůli její nedostatečné kvalitě. Pitná voda Pitná voda se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy. Surová voda se odvádí do úpravny vod, tam se upravuje (mechanické předčištění, chemické čeření, filtrace přes pískové filtry, odstranění iontů železa a manganu, někdy i částečné odstranění dusičnanů a dusitanů, dezinfekce). Potom takto upravená voda směřuje do vodojemů a z nich se vodovody dopravuje ke spotřebitelům.
Balená minerální voda Výroba a prodej balených vod má v Čechách dlouhou tradici. Původně šlo výhradně o vody léčivé. K nim se později přidaly i vody, které byly pro svou zvláštní chuť považovány za osvěžující nápoj. Jednalo se buď o minerální vody, nebo o vody s vysokým obsahem oxidu uhličitého CO2, ať původu přirozeného (kyselky) nebo uměle připravované, stáčené převážně do skla. Tento stav se v Evropě v podstatě udržel do 60. - 70. let minulého století, kdy jednak skleněné obaly začaly být postupně vytlačovány plastickými, a jednak došlo ještě k jiné, mnohem revolučnější změně: balené vody začaly být používány též jako zdroj „obyčejné“ pitné vody nejen jako řešení občasných havarijních situací, ale především jako náhrada za pitnou vodu distribuovanou veřejnými vodovody. Což znamená, že se vedle vybraných druhů minerálních vod začaly stáčet i vody z kvalitních podzemních zdrojů pitné vody, které nevykazovaly ani zvláštní chuť, ani zvláštní farmakologický účinek.
