TERÉNNÍ CYKLOTRASA KŘIVOKLÁT

TERÉNNÍ CYKLOTRASA KŘIVOKLÁT

Případová studie pro kurzy terénní cykloturistiky a budování singltreků realizované v rámci projektu spolupráce Posázaví a Rakovnicko – podpora venkovské aktivní turistiky Registrační číslo projektu:

09/008/4210a/120/000020

V případové studii jsou pouţity metodické podklady, které jsou vlastnictvím České mountainbikové asociace (ČeMBA)

OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2.

POUŢITÉ PODKLADY

3. 3.1 3.2 3.3

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Výchozí situace Širší vztahy Stručná charakteristika řešeného území

4. 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4

NÁVRH ŘEŠENÍ Vstupní předpoklady Udrţitelnost stezky Rytmus stezky Uţivatelé stezky Zásady udrţitelnosti stezky

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4

Konstrukční prvky stezky Zářez stezky Povrch stezky Zatáčky Technické překáţky

4.3

Návrh směrového vedení trasy

4.4

Popis trasy

5.

POPIS VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

6.

SWOT ANALÝZA

7.

DOTČENÉ POZEMKY A MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY

8.

NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU PROJEKTU

9.

ZÁVĚR

Stránka 2 z 114

MAPOVÁ ČÁST 1.

Mapa 1: 10000

2.

Katastrální mapy

1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název projektu:

Případová studie terénní cyklostezky na Greenway Berounka – Střela, úsek Křivoklát, hranice katastrálního území – Roztoky, most přes řeku Berounku pro kurzy terénní cykloturistiky a budování singltreků

Místo realizace projektu:

Středočeský kraj, okres Rakovník, obec / městys Křivoklát a Roztoky, katastrální území Křivoklát a Roztoky u Křivoklátu

Stránka 3 z 114

2.

POUŢITÉ PODKLADY

2.1

Mapové podklady: a) GIS - mapová část Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje: - Elektronická mapová aplikace GIS - Celková situace - Prioritní síť cyklostezek a cyklotras - Informace GIS SZ část kraje b) Turistická mapa Rakovnicka 1: 60000 (2006, 2009) c) Základní mapa ČR v měřítku 1: 10000 d) Ortofotomapa (CENIA) e) Obrysová mapa Lesů České republiky, s. p. f) Mapy pozemkového katastru g) Mapy katastru nemovitostí h) Územní plán městyse Křivoklát i) Územní plán obce Roztoky

2.2

Literatura, normy, projekty: a) Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje b) Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích (TP 65), 2. Vydání, CDV Brno c) ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, včetně Změny 1 d) Rozvoj cyklistické dopravy v ČR – 2. Díl, CDV Brno e) BYPAD-Platform (Bicycle Policy Audit = audit cyklistické politiky), CDV Brno f) Greenway Berounka-Střela, Rakovnicko o. p. s. g) Zelené stezky Greenways, Nadace Partnerství h) Greenway Berounka-Střela, úsek Městečko – Křivoklát, Svazek měst a obcí Rakovnicka i) 5 důvodů pro singltrek, ČeMBA o. s. j) Poţadavky třech pilířů cyklistiky, ČeMBA o. s. k) Terénní cyklistika, ČeMBA o. s. l) Cyklistika v přírodě – světový trend rekreace, ČeMBA o. s. m) Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky, řešení, ČeMBA o. s. n) Dopady terénní cyklistiky, ČeMBA o. s. o) Cyklistika v lesních majetcích, ČeMBA o. s. Stránka 4 z 114

p) Kodex terénního cyklisty, ČeMBA o. s. q) Singltrek – Rekreační stezky pro terénní cyklistiku, ČeMBA o. s. 3.

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

3.1

Výchozí situace

Evropská unie se hlásí k řešení problematiky cyklistické dopravy prostřednictvím právních aktů, podporujících rozvoj cyklistické dopravy jako dopravy ekologicky pozitivní, bezpečné a prospěšné zdraví obyvatel. Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy příznivé k ţivotnímu prostředí. Cyklistická doprava se řadí mezi druhy dopravy, které mají výlučně pozitivní vliv na negativně vnímané faktory dopravy, jako je hluk, emise, finanční zátěţ veřejných rozpočtů, zdravotní stav a civilizační choroby. Velký význam má cyklistická doprava i pro rozvoj cestovního ruchu. Předkládaná případová studie je zpracována v souladu s Programem rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2006). Budování cyklostezek a značení cyklotras je součástí prioritní oblasti B. Infrastruktura, opatření B-I: Zlepšení dopravní obsluţnosti kraje a prioritní oblasti F. Cestovní ruchu a péče o kulturní dědictví, opatření F-III: Rozvoj sportovních a rekreačních aktivit. Případová studie je dále v souladu s Programem rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji (2007), strategická rozvojová oblast 4. Podpůrná vybavenost, opatření 4.6 Rozvoj a výstavba cyklostezek (zejména s národním a mezinárodním významem), a doplnění sítě cyklotras, vycházejících z Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. Případová studie je v souladu s Integrovanou rozvojovou strategií Rakovnicka (2007), prioritní oblast 6. Spokojený návštěvník, opatření 6.2 Turistická infrastruktura, aktivita 6.2.1 Budování pěších tras, cyklistických tras, koňských stezek, vodácké trasy na Berounce, zelených stezek, vycházkových okruhů, dětských turistických stezek, odpočinkových míst. Z oborových podkladů je případová studie v souladu s přijatou Národní strategií cyklistické dopravy České republiky (viz usnesení vlády č. 678 ze dne 7. 7. 2004). Výchozím podkladem pro návrh a zpracování případové studie je Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (aktualizace 2008). Cíl Stránka 5 z 114

1.1 Podpora budování cyklostezek v obcích i krajině, aktivita 1.1.1 Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek, 1.1.2 Realizace opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji i obcím, 1.1.3 Finanční podpora výstavby, údrţby a provozu cyklistických stezek a 1.1.4 Úprava víceúčelových komunikací ve prospěch cyklistiky. Význam a dopad případové studie, jako přípravné dokumentace: a) výchozí podklad pro zpracování navazujících stupňů projektové dokumentace cyklostezky (dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro zadání stavby); b) urychlení rozhodovacího procesu o realizaci výstavby cyklostezky v řešeném úseku; c) zlepšení turistické infrastruktury, jako předpokladu rozvoje území destinace; d) zlepšení kvality ţivota místních obyvatel; e) řešení bezpečnosti silničního provozu cyklistů (cykloturistika, cyklistická doprava do školy a do zaměstnání); f) zlepšení kvality ţivotního prostředí; g) urychlení realizace vlastní výstavby cyklostezky. 3.2

Širší vztahy

V řešeném území (region Rakovnicky) byly a jsou zpracovávány a realizovány projekty cyklistických tras a cyklostezek. V tomto území došlo v období posledních deseti let k realizaci vybudování a vyznačení funkční sítě cyklistických tras s návazností na sousední regiony. V přípravě a realizaci jsou na území sousedních regionů projekty, které předpokládají propojení se sítí cyklotras regionu Rakovnicko (zejména Berounsko).

Stránka 6 z 114

Schematická mapa značených cyklotras v regionu Rakovnicko

Stránka 7 z 114

Síť značených cyklotras v regionu Rakovnicko Číslo / trasa

Začátek

Návaznost

Konec

Návaznost

Délka km

V regionu km

Berounka - Střela

Roztoky u Křivoklátu

303, 0045

Manětín

35, 352, 351

79,2

49,3

Kolešovka

Kolešovice

8166

Luţná, Čejkovka

102

17,0

17,0

0016

Broumy

303

Kalinova Ves

0043

18,3

7,4

0043

Krakovec

0044

Zbiroh

0005

31,0

3,0

0044

Týřovice

0045

Krakovec

0043

15,5

15,5

0045

Skryje, Pod Roubíkem

0016

Roztoky

303

18,2

18,2

0046

Pustověty

303, 0047

Újezdec

0044

15,9

15,9

0047

Pustověty

303, 0046

Děvín, rozcestí

201

5,7

5,7

0048

Brejl, U Myšinky

201

Městečko

303

8,4

8,4

0050

Zdejcina

0052

Karlova Ves

303

18,1

9,5

0102

Rakovník

201, 303, 351

Nové Strašecí

8192

26,8

26,8

0103

Rakovník, Šamotka

0102

Ruda

0102

13,8

13,8

201

Rakovník

0102, 303, 351 Praha, Zličín

A15

45,3

23,3

303

Rakovník

0102, 201, 351 Hořovice

3, 302

48,8

26,0

304

Řevničov

8192

202, 232, 353

31,0

10,0

351

Rakovník

0102, 201, 303 Manětín

35, 352

57,3

30,0

2260

Soseň

351

Mladotice, zast.

352

29,7

10,0

8165

Senomaty

351

Vlkov, rozcestí

8167

13,6

13,6

8166

Přílepy

8165

Číţkov, rozcestí

8167

8,4

8,4

8167

Klečetné

351

Kroučová

304

43,0

43,0

8167A

Vrbice, rozcestí

8167

Kolešov

1,8

1,8

8168

Kněţeves

8165

Luţná, Čejkovka

0102

11,9

11,9

8192

Nové Strašecí

0102

Řevničov, Louštín

0102

20,6

20,6

Louny

Stránka 8 z 114

Navrţená cyklostezka řeší úpravu vedení stávající značené cyklotrasy Greenway Berounka – Střela (cyklotrasa č. 303). Tato trasa je na základě Generelu cyklistických tras a cyklostezek zařazena mezi páteřní cyklostezky Středočeského kraje. Z hlediska Generelu cyklistických tras a cyklostezek nebyly na této trase v řešeném úseku navrhovány k realizaci ţádné úpravy, a to vzhledem k tomu, ţe v rámci zpracování generelu nebyl prováděn detailní průzkum zabývající se řešením souběhu cyklotrasy se silnicí II/227 v obci Křivoklát a Roztoky, včetně problematiky nákladní dopravy v centrální části Křivoklátska na cyklistickou dopravu.

Stránka 9 z 114

Výřez turistické mapy se zobrazením řešeného území s nejbliţším okolím

Zdroj: Ţaket, turistická mapa Rakovnicka 1:60000 (2009) Stručná charakteristika a popis řešeného území Stránka 10 z 114

Řešené území se nachází v centrální části Křivoklátska. Jedná se o turisticky velmi atraktivní lokalitu vzdálenou pouhých 40 km západně od Prahy. Lokalita je cenná z historického i přírodního hlediska neboť v jejím centru se nachází královský hrad Křivoklát s Evropsky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000, patřící do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Hodnotný potenciál z hlediska cestovního ruchu doplňuje i fenomén řeky Berounky. Lokalita má významnou návštěvnost v rámci turistické destinace Rakovnicko a turistického regionu Střední Čechy (Okolí Prahy). Křivoklát, hrad Hrad Křivoklát je národní kulturní památkou, jednou z nejcennějších gotických památek v Česku. Počátky hradu sahají do 12. století, během 13. století vznikl na ostrohu nad Rakovnickým potokem rozlehlý kamenný hrad, před vybudováním Karlštejna nejdůleţitější královský hrad v Čechách. V následujících stoletích byl mnohokrát přestavován, významné jsou především úpravy za Jagellonců. Dnešní podoba pochází z celkové obnovy Křivoklátu na přelomu 19. a 20. století, vynucené rozsáhlým poţárem v roce 1826. Obnovu zahájil v 80. letech 19. století architekt Josef Mocker (především zvýšení a zastřešení velké věţe) a ve dvacátých letech završil architekt Kamil Hilbert (dostavba strţeného severního kříţdla horního hradu). Z králů pobýval na hradě především Karel IV., jehoţ první manţelka Blanka z Valois tady porodila roku 1335 dceru Markétu, a Karlův syn Václav IV. Podle tradice se na Křivoklátě poprvé před Václavem IV. předvedl legendární kouzelník Ţito, kterého později proslavil vítězný souboj se švábskými čaroději v Praze. Posledními šlechtickými majiteli hradu byli Fürstenberkové, kteří Křivoklát roku 1929 prodali československému státu. Křivoklát byl v minulosti také státním ţalářem. Nejslavnějšími věznit byli českobratrský biskup Jan Augusta a samozvaný alchymista Edward Kelley, které prý na Křivoklátě mučil slavný praţský kat Mydlář. V době Augustova vězení pobývala na hradě sličná Filipína Welserová, tajná manţelka místokrále Ferdinanda Tyrolského, která na Křivoklátě porodila tři děti (dvojčata Filip a Marie však záhy po narození zemřela). Královský sál je po Vladislavském sále na Praţském hradě druhý největší gotický sál v Česku. Na druhém nádvoří stojí kříţový kámen. Který stával poblíţ kapličky svatého Eustacha nad Křivoklátem. Hrad je turistickým známkovým místem. Hrad je evropsky významnou lokalitou s letní kolonií netopýra velkého.

Křivoklát, městečko

Stránka 11 z 114

Křivoklát vznikl roku 1892 spojením osad Amalín a Budy. Roku 1896 byl povýšen na městečko. Gotický kostel sv. Petra v Amalíně zaloţil počátkem 16. Století král Vladislav II. Do dnešní podoby byl přestavěn v roce 1885 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Na okraji městečka stojí při silnici k Poţárům vila s malovanými kachly a polévanou krytinou, kterou v roce 1867 nechal postavit významný praţský výrobce keramiky V. J. Sommerschuh. Ve stráni při cestě do Amalína na trase naučné stezky Paraplíčko pomník s mramorovou bustou Karla Egona II. z Fürstenberka. U pomníku vyhlídka na hrad. V Budech mlýn Podhradec, připomínaný roku 1460. Renesanční budova z doby po roce 1580 rozšířená na konci 18. Století. Při silnici do Nového Domu kaplička svatého Eustacha, věnovaná roku 1697 lovčím Raymanem jako poděkování za ilsot z nespravedlivého věznění. Na hřbitově hrobka továrníka Emila Kratochvíla podle návrhu architekta Josipa Plečnika, působícího hlavně v Lánech. Na levém břehu řeky Berounky Přírodní rezervace Na Babě. Stepní, lesostepní a lesní společenstva s vzácnou flórou. Na levém břehu řeky Berounky Přírodní rezervace Brdatka s ekosystémem suťových svahových lesů. Rezervací vede naučná stezka s výhledy do údolí Berounky. Rodačkou z Křivoklátu je vynikající operní pěvkyně Irma Reichová (1859 – 1930), kterou spisovatel Zikmund Winter nazval „slavíkem křivoklátských lesů“. U Křivoklátu ţelezniční tunel dlouhý 235 metrů. Před školou začátek školní naučné přírodopisné stezky Křivoklát. V Budech informační centrum CHKO Křivoklátsko. V horní části obce na Amalíně je informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky. Roztoky Roku 1826 zaloţil v Roztokách kníţe Karel Egon z Fürstenberka ţelezárny. Patnáct vodních kol pohánělo osm hamrů, jejichţ litinové hlavice nasazené na bukových násadách váţily od 90 do 112 kilogramů. Frekvence byla sto úderů za minutu. Hamry produkovaly především ráfy na kola, plazy do pluhů, ţelezo na podkovy a obruče na sudy. Od roku 1871 se závod změnil ve válcovnu plechu a ţeleza, která časem zanikla. Na řece Berounce umělý kanoistický kanál. Evropsky významná lokalita Roztoky u Křivoklátu zahrnuje část přírodní rezervace Na Babě a jejího okolí a předmětem ochrany je vzácná fauna. Jihovýchodně od obce Přírodní rezervace Stříbrný luh (107 ha) s rozmanitými biotopy a vzácnou flórou. U Křiţovatky silnic Roztoky – Niţbor – Nový Jáchymov Přírodní rezervace Červený kříţ (13 ha), doubravy s cennou flórou.

Stránka 12 z 114

4.

NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ

4.1

Vstupní předpoklady

Záměrem případové studie je zpracování návrhu terénní cyklostezky pro cyklisty procházející katastrálním územím Křivoklát a částečně také katastrálním územím Roztoky u Křivoklátu tak, aby nová trasa vedla mimo pozemní komunikace II/227 a II/201 a II/236, a to pouze s výjimkou silničního mostu přes řeku Berounku v obci Roztoky u Křivoklátu. Na obou koncích cyklostezky je zachována návaznost na páteřní cyklotrasu č. 303 Rakovník - Hořovice. Návrh trasy byl vypracován na úrovni případové studie na podkladě podrobného terénního průzkumu, zajištění fotodokumentace, vypracování variantních řešení a provedení majetkoprávního rozboru dotčených pozemků. Směrové řešení bylo navrţeno v podrobnosti mapy katastru nemovitostí a obrysové mapy Lesů České republiky, s. p. Podrobná lokalizace cyklostezky je vyznačena ve výkresové části obsahující základní mapu v měřítku 1:10000, mapy katastru nemovitostí včetně doplnění obrysovou mapou Lesů ČR. Hlavním cílem pro vznik této případové studie bylo navrhnout průjezd městysem Křivoklát mimo pozemní komunikace pro motorová vozidla. Při zpracování případové studie bylo vycházeno rovněţ z těchto záměrů: - projektový úkol stezky pro pěší nad levým břehem Rakovnického potoka propojující části městyse Křivoklát Amalín a Budy aţ k základní škole Křivoklát (blíţe nespecifikovaný a nedochovaný projekt vypracovaný na úrovni studie nebo projektového úkolu – datum zpracovateli neznámé) - projektová myšlenka vybudování stezek pro pěší podél pozemní komunikace II/201 mezi Amalínem a Budy (komunitní plánování v Křivoklátě – 7. 2. 2007) - projektová myšlenka vybudování parkoviště pro osobní automobily v prostoru stávající kořenové čistírny odpadních vod mezi levým břehem Rakovnického potoka a hradem Křivoklátem, jehoţ součástí by bylo vybudování nové přístupové komunikace pro pěší a cyklisty k hradu Křivoklátu (vedoucí správy státního hradu Křivoklátu – únor 2009) Stávající lesní cesty a pěšiny, které jsou předmětem této případové studie, byly vybudovány v průběhu 18. a 19. století jako vycházkové cesty šlechtickým rodem Fürstenberků, v tehdejší době nových vlastníků hradu Křivoklátu. Tyto cesty a pěšiny tvoří vzájemně propojenou a poměrně hustou síť, která se do dnešní doby dochovala bez podstatných změn a zásahů. Protoţe jsou lokalizovány v turisticky atraktivní Stránka 13 z 114

lokalitě, jsou v současné době vyhledávány především turisty a návštěvníky lokality, v posledních letech terénními cyklisty a jezdci na koních. V roce 2006 byly Lesy České republiky, Lesní správou Křivoklát na části těchto stezek vyznačeny nové vycházkové okruhy určeny pro pěší turisty – výletníky. Celkem byly vyznačeny 4 okruhy v délce 4 – 8 kilometrů. Tyto okruhy mají začátek i konec u hradu Křivoklát. Jedna ze stávajících stezek je vyuţívána jako přístupová cesta k Základní škole Křivoklát z Amalína, který je jednou ze sídelních částí městyse Křivoklát. Především stávající dispozice řešeného území, tvořená hlavními faktory jako jsou limity ochrany přírody, atraktivita z hlediska cestovního ruchu, se pro zpracovatele stala výchozím předpokladem pro volbu technického řešení stezky, a to v pojetí rekreační a přírodě blízké cesty. Technickým a technologickým podkladem a vodítkem pro návrh technického řešení stezky se staly publikace a metodické podklady vydané Českou mountainbikovou asociací (ČeMBA). Hlavním cílem pro zpracování studie je vyloučení kontaktu cyklistů s motorovými vozidly. V daném případě je moţné zpracovávané řešení dále umocnit vlastnostmi, které jsou v terénní cyklistice povaţovány za nejdůleţitější: 1. Poskytnout uţivatelům zajímavý a přírodě blízký záţitek: a) trasa vede územím v centrální části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko b) v převáţné délce trasy je viditelný hrad Křivoklát, jako hlavní turistický cíl v lokalitě a celé destinaci s návštěvností přes 100 000 osob ročně. 2. Minimalizovat vliv stavby stezky a jejího provozu na přírodu: a) vyuţití stávajících převáţně vrstevnicových cest a pěšin (s výjimkou úseku od napojení na stávající cyklotrasu č. 303 v pozici Karlosův brod k rozcestí lesních cest a dále sjezd k lávce pod vyhlídkou Paraplíčko); b) pouţití výlučně přírodních materiálů pro úpravu stezky. 3. Minimalizovat uţivatelský konflikt: a) zajištění bezpečného míjení uţivatelů (cyklistů, chodců, případně i jezdců na koních) b) nízká provozní rychlost. 4. Předpoklad minimální údrţby: a) volba vhodného směrového, výškového řešení b) pouţití přírodního a v místě původního materiálu před pouţitím průmyslově vyráběných materiálů (sníţení dopadu na přírodu a také úspora výdajů z veřejných rozpočtů na zajištění udrţitelnosti stezky). Stránka 14 z 114

4.1.1 Udrţitelnost stezky Řešené území se nachází v centrální části turistické destinace Křivoklátsko a Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Jiţ ve fázi zpracování případové studie bylo přihlédnuto k tomu, aby budoucí zásah do tohoto exponovaného území byl co nejšetrnější, s minimálním dopadem na přírodu a krajinu. Technické řešení stavby, vyplývající z daných, poměrně sloţitých územních, náročných geologických a dendrologických podmínek, musí být minimalizované a udrţitelné bez následných a často opakovaných stavebních zásahů mechanizací a technikou. Jiţ při výstavbě je nezbytné vycházet z toho, ţe nebudou prováděny rozsáhlé zemní práce s pouţitím těţké stavební techniky, ale v co největší míře je zapotřebí provádět úpravy povrchů a přilehlých pozemků ruční mechanizací a malou technikou určenou na stavební a zemní práce. S ohledem na výše uvedené vstupní předpoklady je v daném případě vhodná vrstevnicová vinoucí se cesta, která bude mít přírodní povrch bez úpravy stavebními hmotami. Ve finálním stavu se bude jednat o cestu, která má tuto charakteristiku a dispozici: - mírné sklony; - konstrukce v plném zářezu; - terénní vlny; - příčné odklonění. Vinoucí se vrstevnicová stezka má výrazný pozitivní vliv na rychlost provozu cyklistů po cestě. V kombinaci s rytmem stezky je moţné zpomalovat provoz cyklistů a zvyšovat tím jejich bezpečnost.

Stránka 15 z 114

Příklad řešení vrstevnicové vinoucí se cesty:

Tuto konfiguraci splňuje převáţná část řešeného úseku. V podstatě pouze oba počáteční úseky, které vedou po spádnici, není moţné upravit jako vrstevnicovou vinoucí se cestu. Tyto úseky jsou v současné době sice v menší míře, ale v podstatě dlouhodobě a trvale poškozovány erozí způsobenou stékající vodou a občasnou zátěţí lesní cesty motorovými vozidly směrem od Karlosova brodu. Vliv motorovými vozidly na vytváření kolejí a rýh v povrchu cesty je však v současné době skutečně minimální, takţe je třeba zaměřit se na úpravu jednotlivých míst, aby bylo zabráněno vlivu vodní eroze, kdyţ stékající voda kanalizuje a deformuje povrch cesty. Jde o tento případ:

Stránka 16 z 114

4.1.2 Rytmus stezky Hlavním uţivatelem stezky, která je předmětem případové studie, jsou cyklisté. Vzhledem k tomu, ţe by stezka byla navrţena v převáţné míře v linii stávajících pěšin a cest vybudovaných původně pro pěší (stezky byly vybudovány v 18. a 19. století). Předpokladem pro volbu správného rytmu jízdy na kole je vedení trasy do zatáček a návaznost krátkých výjezdů na krátké sjezdy. Stávající podmínky předurčují těsnou a technickou stezku jako nejvhodnější typ pro správný rytmus stezky, protoţe cesty vedou v lesních porostech. Navrţená linie obsahuje ostřejší zavřené zatáčky, hrubší kamenitý a skalnatý povrch, uţší stopu a řadu přirozených zatáček. Tyto atributy vytváří předpoklad pro přirozené korigování rychlosti jízdy. V místech, kde trasa nemá charakteristiku těsné a technické cesty není problematická její úprava – neboli kotvení ohraničením kameny nebo dřevěnými kládami. Tyto úpravy by byly potřebné v místech, kde bude nezbytné zachovat plynulý rytmus jízdy a respektovat v protisměru jedoucí či jdoucí další uţivatele stezky.

Stránka 17 z 114

4.1.3 Uţivatelé stezky Stávající dispozice předmětných lesních cest a pěšin, po kterých je terénní cyklostezka navrhována je v současné době vyuţívána pěšími turisty a návštěvníky, zejména v úsecích, které jsou vyznačeny jako pěší vycházkové okruhy a pěší trasy KČT. Část úseku pod lokalitou Na Sokolí je vyuţíván také k docházce dětí z Amalína do Základní školy Křivoklát. Z hlediska cyklistiky jsou v poslední době terény v blízkosti hradu Křivoklátu vyuţívány převáţně místními terénními cyklisty, kteří se Stránka 18 z 114

v tomto území bez problémů orientují a absolvují zde vyjíţďky po lesních cestách a stezkách. Drtivá většina cyklistů však vyuţívá k přístupu do Křivoklátu a zejména na hrad Křivoklát pozemní komunikace II. třídy, vedoucí v úzkém prostoru mezi těsnou zástavbou. Tyto pozemní komunikace jsou v době hlavní turistické sezóny ve větší míře zatíţeny automobilovou dopravou, včetně těţkých nákladních automobilů. Vycházkové okruhy byly po lesních cestách a pěšinách v blízkosti hradu vybudovány na základě poptávky návštěvníků a turistů, kteří měli zájem po prohlídce hradu Křivoklátu absolvovat kratší procházku s moţností návratu do výchozí pozice – zpět k hradu. Ve případové studii, která je zaměřena prioritně na terénní cyklisty, bylo nezbytné vzít v úvahu ve stadiu návrhu vedení trasy pohyb pěších turistů po lesních cestách a pěšinách, a to především v těch úsecích, které jsou vyznačeny pásovým barevným značením (pěší trasy a vycházkové okruhy). Není záměrem zpracovatele, aby po navrţené trase byla vedena veškerá cyklistická doprava v lokalitě. Cílem je vytvořit alternativu pro terénní cykloturisty v návaznosti na stávající páteřní značenou cyklostrasu Greenway Berounka – Střela č. 303, která je po zastavěné části městysu Křivoklát vedena po silnicích II. třídy a částečně také po místních komunikacích. Terénním cykloturistům je trasa navrţená ve případové studii určená proto, aby se vyhnuli motorové dopravě, která má v letních měsících značnou intenzitu. Dalším cílem zpracovatele je umoţnit cykloturistům jízdu po přírodních cestách s atraktivními výhledy na hrad Křivoklát. Je nezbytné v dalším stupni projektového dokumentace detailně provést konkrétní návrh technického řešení a úprav stávající trasy po jednotlivých úsecích, které jsou popsány v návrhu směrového vedení trasy, a to v kontextu s pravidly pro navrhování, výstavbu a provoz rekreačních stezek pro terénní cykloturistiku i s ohledem na to, ţe se v některých úsecích budou pohybovat ve větší či menší míře pěší turisté. 4.1.4 Zásady udrţitelnosti stezky Metodický podklad České mountainbikové asociace pro plánování a tvorbu rekreačních stezek pro terénní cyklistiku stanoví hlavní zásady udrţitelné vrstevnicové stezky. Přestoţe se v případě této případové studie jedná o návrhu vedení stezky po stávajících cestách a pěšinách, je zapotřebí v co největší míře přihlédnout a uplatnit poţadavky na podélný a příčný sklon stezky. Udrţitelný podélný sklon bude minimalizovat negativní vliv atmosférických vod a uţivatelů stezky na její povrch a ţivotnost. Vhodných parametrů podélného sklonu stezky je moţné dosáhnout dodrţením zásady poloviny a zásady 10 procent. Dalšího rozptýlení vody přes stezku je moţné dosáhnout vytvořením příčného sklonu vrstevnicové stezky. Směrování vody mimo povrch stezky pomáhají taktéţ protisvahy a terénní vlny.

Stránka 19 z 114

a) zásada poloviny: - stopa cesty by neměla mít větší podélný sklon, neţ je polovina sklonu svahu / spádnice, kterou cesta traverzuje; - v případě existence většího podélného sklonu se jedná o spádnicovou cestu, po které voda stéká dolů a poškozuje její povrch; - v navrţené trase se nachází úseky, které tuto zásadu nesplňují a v dalším stupni projektu je nezbytné zjištění sklonu cesty a navrţení úprav ke sníţení poměru mezi sklonem cesty a sklonem spádnice; - v řešeném případě se jedná především o úvodní úsek od Karlosova brodu k prvnímu rozcestí lesních cest (viz příklad na prvním obrázku Cesta porušující zásadu poloviny);

Stránka 20 z 114

b) zásada 10 procent: - je doporučena pro celkový podélný sklon trasy, přičemţ je pro rekreační stezky akceptovatelné, aby podélný sklon v ojedinělých úsecích byl aţ 15%; - i v tomto případě tohoto poţadavku budou úpravy nezbytné především jiţ v úvodním 1. úseku trasy a v úseku č. 6;

c) příčný sklon: - převáţná většina trasy vede úbočím, coţ znamená, ţe by při její úpravě měla být věnována pozornost vytvoření příčného sklonu k zajištění odvodnění povrchu stezky;

Stránka 21 z 114

Stránka 22 z 114

d) protisvahy a terénní vlny: - ve svaţitých partiích stezky bude důleţité měnit její sklon v krátkých délkách, přičemţ těmito úpravami bude opět docíleno lepšího odvodnění povrchu a změny rytmu jízdy.

4.2

Konstrukční prvky stezky

4.2.1 Zářez stezky Stávající lesní cesty a pěšiny, na kterých je rekreační stezka navrhována, mají v současné době charakter plně zaříznuté konstrukce cesty. Současný stav nenasvědčuje tomu, ţe by byla zemina získaná provedením zářezu do svahu, rozhrnuta do náspu pod svah, případně vytvořený násep během desítek let zpevnila vegetace nebo se částečně propadla svahem dolů. Stávající cesty jsou v některých úsecích zpevněny směrem do svahu zárubními zídkami ze skládaného kamene. Ve spojitosti s tím, ţe v některých pozicích jsou tyto cesty poměrně úzké, to nutí zejména cyklisty volit stopu na vnější hraně stezky. Po jednotlivých úsecích bude nezbytné provést návrhy úprav zářezu a opravy opěrných zídek, které jsou místy nestabilní a poškozené.

Stránka 23 z 114

4.2.2 Povrch stezky Zásadním předpokladem pro další stupeň projektové dokumentace je poţadavek na zachování přírodního povrchu stezky. Vzhledem k tomu, ţe rekreační stezka bude alternativou ke stávající a značené cyklotrase, mohou být jednak zachovány původní a přirozené terénní překáţky (skalnaté plochy, příčné kořeny vzrostlých stromů), které nemají negativní vliv na erozi povrchu stezky. U vnitřní hrany stezky bude zapotřebí provést úpravu povrchu odstraněním ostrých skalnatých výstupků a vyčnívajících kamenů, které by nutily cyklisty volit stopu při vnější hraně stezky. Skalnatý povrch bude zachovávat stabilitu a udrţitelnost stezky v místech, kde nebude moţné provést úpravy podélného sklonu stezky. Skalnaté zaoblené a ploché výstupky při vnější hraně budou mít pozitivní vliv na rytmus stezky a přirozeně přinutí cyklistu přimknout se více k vnitřní hraně stezky. Tím bude omezeno poškozování vnější hrany stezky. 4.2.3 Zatáčky V navrhované trase se nachází několik zatáček, které svírají úhel od 90° aţ do 180°. Převáţně jde o vrstevnicové zatáčky, spádnicové zatáčky jsou vedeny ponejvíce ve skalnatých partiích. Úprava zatáček probíhajících po vrstevnici bude spočívat v provedení příčných sklonů k zajištění jejich odvodnění. Z několika zatáček bude moţné dobře vytvořit klopené zatáčky s dostředným příčným sklonem. Stoupající zatáčky se vyskytují především v části úseku pod vyhlídkou Paraplíčko, kde je stezka vybudována na skalnatém podloţí. 4.2.4 Technické překáţky Navrţená stezka bude určena především pro technicky dobře vybavené terénní cyklisty. Na celém jejím úseku se nachází na několika místech přirozené překáţky, především terénní schody a skoky. S přihlédnutím k tomu, ţe v některých úsecích bude docházet k souběhu s pěšími trasami, bude zapotřebí na trase rozmístit umělé technické překáţky, které: - zvýší atraktivitu a náročnost stezky - přispějí k vytvoření potřebného rytmu stezky - pomohou eliminovat případný uţivatelský konflikt mezi cyklisty a pěšími

Stránka 24 z 114

Příklady dusítek vhodných pro pouţití na navrţené trase:

Návrh umístění technických překáţek je součástí popisu jednotlivých úseků trasy.

Stránka 25 z 114

4.3

Návrh směrového vedení trasy

Úsek č. 1 Trasa začíná na rozcestí cyklotrasy s lesní cestou u Karlosova brodu, cca 55 m od lávky přes Rakovnický potok na stávající cyklotrase Greenway Berounka – Střela č. 303 směrem od obce Městečko. V tomto místě rovněţ začíná souběh s vycházkovým okruhem Bednářská stezka (modré psaníčko). Trase vede jihovýchodním směrem do stoupání a za levotočivou zatáčkou se stáčí k severovýchodu. Tento první úsek má délku přibliţně 550 m a končí na rozcestí lesní cesty a pěšiny pod takzvanou lokalitou u střelnice (U nory).

Stránka 26 z 114

Úsek č. 2 Z rozcestí trasa odbočuje vpravo na pěšinu a vede dále v souběhu s vycházkovým okruhem Bednářská stezka. Trasa má v tomto druhém úseku ideální podélný sklon s charakterem vrstevnicové stezky. Prochází dvěma uzavřenějšími zatáčkami a a za další táhlou zatáčkou vede opět jihovýchodním směrem v lesní partii, která nabízí atraktivní výhledy na hrad Křivoklát. Tento druhý úsek má celkovou délku 1000 m a končí u budovy bývalých sklepů pivovaru pod hradem Křivoklát. V prostoru mezi sklepy pivovaru a náspem hradu Křivoklátu je výchozí bod vycházkových okruhů, včetně okruhu Bednářská stezka.

Stránka 27 z 114

Úsek č. 3 Z prostranství mezi hradem Křivoklát a sklepy pivovaru pokračuje trasa po příjezdové cestě k hradu ze silnice č. II/201. V prostoru rozcestí pod hradem Křivoklátem přechází trasa silnici II/201 směrem na stávající pěšinu. Délka úseku vedoucího od hradu Křivoklátu k začátku stávající pěšiny je dlouhá 125 m.

Stránka 28 z 114

Úsek č. 4 Pěšina odbočující ze silnice II/201 je jednou z vycházkových cest s vyhlídkami na hrad Křivoklát z jihovýchodního směru. V konkrétním případě se jedná o pěšinu, která není značena jako pěší trasa KČT ani jako vycházkový okruh a pěšími turisty není vyuţívána jako přístupová pěšina k vyhlídce u pomníku Karla Egona II. z Fürstenberka. Tento úsek končí na rozcestí se ţlutou pěší trasou KČT a vycházkovým okruhem Sokolí (ţluté psaníčko) a je dlouhý 375 m.

Stránka 29 z 114

Úsek č. 5 V místě rozcestí navrţeného úseku s ţlutou pěší trasou KČT a vycházkovým okruhem Sokolí začíná z uţivatelského hlediska úsek, kde by docházelo k potkávání většího počtu pěších s cyklisty. Vzhledem k tomu, ţe většina pěších návštěvníků hradu Křivoklátu končí vycházku u pomníku K. E. II. z Fürstenberka a odtud pokračuje přibliţně 25% pěších směrem k vyhlídce Paraplíčko a dále do Roztok nebo po vycházkovém okruhu do Amalína, tak se nedá předpokládat, ţe by zde docházelo ke konfliktním situacím při míjení chodců cyklisty. Tento úsek bude z hlediska návrhu uţivatelských úprav nejsledovanější z celé trasy. Jeho délka činí pouze 200 m.

Stránka 30 z 114

Úsek č. 6 Ze souběhu s pěšími trasami odbočuje navrţená trasa na dalším rozcestí vpravo a pokračuje směrem k Rakovnickému potoku v členité a skalnaté partii. Na konci tohoto úseku se nachází ostrá zatáčka v prudkém sklonu na skalnatém podloţí klesající k lávce přes potok a je nejvíce náročným místem pro terénní cyklisty, přičemţ bude v těchto místech problematické provést úpravu (sníţení) podélného sklonu trasy. Celý tento úsek má délku 400 m a závěrečná náročná pasáţ je v délce přibliţně 50 m.

Stránka 31 z 114

Úsek č. 7 Pokračování trasy je navrţeno provedením odbočení z pěšiny ještě před lávkou přes Rakovnický potok na soukromé pozemky u rodinných domů, které zde tvoří takzvanou bermu. V případě pokračování trasy by stezka vyústila do velmi těsného prostoru silničního pozemku, kde není v podstatě ani teoreticky moţné provést rozšíření vozovky o cyklistický pruh či chodník. Zpracování další fáze projektového řešení závisí na úspěšném projednání s vlastníky těchto pozemků, ale pokud má být tento projekt komplexní a smysluplný, je zapotřebí najít pro toto řešení podporu a podmínky. Za mostem přes Rakovnický potok končí úsek v délce 100 m u paty náspu ţelezniční trati s viaduktem.

Stránka 32 z 114

Úsek č. 8 Prostor mezi náspem ţelezniční trati a pravým břehem Rakovnického potoka umoţňuje trasu směrově vést v tomto prostoru. Umoţní to vyhnout se souběhu cyklotrasy se sinicí II/201, která zde vede ve stísněném a nepřehledném prostoru směrem k Základní škole Křivoklát. V místě přemostění ţelezniční trati přes řeku Berounku je moţné ideálně mimoúrovňovně překříţit tuto trať a vést trasu kolem areálu základní školy přes pobřeţní pozemky směrem k silničnímu mostu Roztoky. Napojení na silniční most je předpokládáno tak, ţe trasa mimoúrovňově překříţí těleso mostu a z jeho pravé strany bude proveden nájezd. Délka posledního úseku je 450 m.

Stránka 33 z 114

4.4

Popis trasy

1. Úsek 0,000 – 0,550 km

Výchozí bod Hranice k. ú. Křivoklát, rozcestí u Karlosova brodu – návaznost na nově vybudovaný úsek cyklostezky z Městečka

Stránka 34 z 114

0,000 km Začátek úseku terénní stezky, na rozcestí stávající rozcestník vycházkového okruhu Bednářská stezka (modré psaníčko), počátek stoupání po široké lesní cestě

Stránka 35 z 114

0,050 km Široká spádnicová cesta šířky 2,5 m v zářezu svahu, kamenitý pevný podklad pouze pokrytý suchým listím.

Stránka 36 z 114

0,100 km Pokračování cesty stejných parametrů.

Stránka 37 z 114

0,150 km Pokračování cesty stejných parametrů.

Stránka 38 z 114

0,200 km Část před polovinou 1. úseku, cesta mírně skloněna k zářezu a tím dochází ke svádění veškerých vod k vnitřní zářezové hraně stezky.

Stránka 39 z 114

0,250 km V další části dochází ke zmírnění sklonu cesty a vyrovnává se její příčný sklon. Pevný hlinito-kamenitý podklad.

Stránka 40 z 114

0,300 km Úsek před levotočivou zatáčkou. U vnější hrany mírné koryto způsobené motorovými vozidly (lesní technikou).

Stránka 41 z 114

0,350 km Levotočivá zatáčka a přechod spádnicová cesta přechází v oblouku zatáčky do vrstevnicové cesty.

Stránka 42 z 114

0,400 km Za levotočivou zatáčkou následuje změna rytmu stezky, která přechází opět do sklonu v mírné pravotočivé zatáčce.

Stránka 43 z 114

0,450 km Za druhou levotočivou zatáčkou následuje úsek se spádnicí a příčným sklonem k vnitřní zářezové hraně stezky.

Stránka 44 z 114

0,500 km Na konci přímého spádnicového úseku levotočivá zatáčka před koncem 1. úseku stezky, přechod do vrstevnicového profilu.

Stránka 45 z 114

2. Úsek 0,550 – 1,550 km

0,550 km Konec 1. úseku, rozcestí lesní cesty s úzkou stezkou. Trasa pokračuje dále v pravo ve směru vycházkového okruhu. Stezka začíná mít v tomto místě převáţně vrstevnicový charakter, šířka kolem 1 m.

Stránka 46 z 114

0,600 km Vrstevnicová stezka v trase vycházkového okruhu, příčný sklon směrem k vnější hraně stezky odvádí dešťové vody.

Stránka 47 z 114

0,650 km Změna rytmu stezky v pravotočivé zatáčce.

Stránka 48 z 114

0,700 km Úsek při výjezdu z pravotočivé zatáčky, vrstevnicový charakter.

Stránka 49 z 114

0,750 km Před další nejdříve mírnou levotočivou a následně další pravotočivou zatáčkou je u vnitřní hrany poměrně mělký zářez a stezka má větší příčný sklon.

Stránka 50 z 114

0,800 km V pravotočivé zatáčce se stezka kříţí s potůčkem, který zde teče v úzkém, mělkém a kamenitém korytu.

Stránka 51 z 114

0,850 km Při výjezdu z pravotočivé zatáčky začíná mít cesta spádnicový charakter, podélný sklon je však mírnější neţ v 1. úseku.

Stránka 52 z 114

0,900 km Nájezd v podélném sklonu do levotočivé zatáčky, stezka se v těchto místech rozšiřuje na přibliţně 1,5 – 2 metry.

Stránka 53 z 114

0,950 km Stezka pokračuje v levotočivém oblouku, ve výhledu se objevuje hrad Křivoklát.

Stránka 54 z 114

1,000 km Za zatáčkou se vrací stezce vrstevnicový charakter.

Stránka 55 z 114

1,050 km Následuje přímý úsek po vrstevnici.

Stránka 56 z 114

1,100 km Mírné zvlnění stezky po přímém úseku pozitivně

Stránka 57 z 114

1,150 km Trasa přechází do skalnatějších partií, ostrý úhel zářezu by nutil cyklisty k jízdě při vnější hraně.

Stránka 58 z 114

1,200 km V pravotočivé zatáčce průsek pod elektrickým vedením, stezka pokračuje ve vrstevnici.

Stránka 59 z 114

1,250 km Za pravotočivou zatáčkou se stezka rozšiřuje na cca 1,2 m.

Stránka 60 z 114

1,300 km Strom v pravotočivé zatáčce má pozitivní vliv na rytmus vrstevnicové stezky.

Stránka 61 z 114

1,350 km Skalnatá partie s poměrně ostrým sklonem zářezu.

Stránka 62 z 114

1,400 km Vysoká skalní stěna a ostrý sráz, stezka má nadále vrstevnicový charakter.

Stránka 63 z 114

1,450 km Ostře zaříznuté koryto potůčku, které přemosťuje lávka.

Stránka 64 z 114

1,500 km Následuje úsek se zúţeným profilem lemovaný z vnitřní strany skalnatým svahem.

Stránka 65 z 114

1,550 km Sklepy hradního pivovaru a konec 2. úseku pod hradem Křivoklátem.

Stránka 66 z 114

3. Úsek 1,550 – 1,775 km

1,550 km Uličkou mezi náspem opevnění hradu a sklepy pivovaru začíná třetí úsek trasy a vede dále k příjezdové cestě hradu.

Stránka 67 z 114

1,600 km Prostranství příjezdové cesty a přístupových tras k hradu.

Stránka 68 z 114

1,675 km Sjezd po příjezdové cestě k hradu směrem k silnici II/236.

Stránka 69 z 114

1,725 km Odbočka příjezdové cesty ze silnice II/236.

Stránka 70 z 114

Úsek č. 4 1,775 – 2,100 km

1,775 km Po šikmém překříţení silnice II/236 odbočuje trasa na úzkou pěšinu.

Stránka 71 z 114

1,800 km Za přejezdem silnice se stezka odklání vpravo od jejího tělesa a vede v zářezu, který je roubený ze skládaného kamene.

Stránka 72 z 114

1,850 km V pravotočivé zatáčce stezka překonává potůček, koryto je v současné době vymleto a vede přes stezku ve značném spádu, vzhledem k poškozenému zábradlí jde o dlouhodobě zanedbanou údrţbu stezky, která dále směřuje pod pomníkem Karla Egona II. z Fürstenberka.

Stránka 73 z 114

1,900 km Za zatáčkou stezka přechází do upravené části, která je při vnitřní hraně roubena z kamene skládanou zárubní zdí o výšce 1,0 – 1,2 m. Svah se zde prudce sklání k údolí Rakovnického potoka.

Stránka 74 z 114

1,950 km Na této neznačené stezce se nachází zanedbaná vyhlídková místa. Stezka má trvale vrstevnicový charakter.

Stránka 75 z 114

2,050 km Skalní stěna při vnitřní hraně stezky před rozcestím od pomníku Karla Egona II. z Fürstenberka.

Úsek č. 5 2,100 – 2,350 km Stránka 76 z 114

2,100 km Úsek za rozcestím přivádí trasu stezky na značenou a turisticky vyuţívanou pěší trasu, po které je veden i vycházkový okruh a trasa dětské naučné stezky Paraplíčko. Z uţivatelského hlediska komplikovaný úsek, poměrně přímý, vedený po vrstevnici, který by si v případě vedení terénní stezky pro cyklisty vyţádal úpravy vedoucí ke změně rytmu cyklistů s ohledem na pěší uţivatele stezky.

Stránka 77 z 114

2,150 km Dochovaná odpočívka na stezce bez lavičky či odpočívadla. Kamenná zárubní zeď je v tomto úseku v dobrém stavu. Podklad stezky je pevný, skalnatý.

Stránka 78 z 114

2,200 km Pokračování souběhu značených tras s navrţenou stezkou po vrstevnici.

Stránka 79 z 114

2,225 m Z přímého úseku pokračuje trasa do mírných zatáček.

Stránka 80 z 114

2,275 km Z uţivatelského hlediska úsek s předpokládaným největším pohybem pěších a cyklistů vede v těchto místech po skalnatém podloţí a profil stezky je zde zúţený na přibliţně 1,0 – 1,5 m.

Stránka 81 z 114

2,300 km Souběh po široké vrstevnicové stezce s pěší turistickou trasou, vycházkovým okruhem Sokolí (ţluté psaníčko) a dětské naučné stezky Paraplíčko (na trase jsou trvale devastovány informační panely).

Stránka 82 z 114

Úsek č. 6 2,350 – 2,750 km

2,350 km Rozcestí stezek, trasa opouští po přibliţně 200 m značenou trasu a pokračuje dále vpravo po neznačené stezce po skalnatém podloţí.

Stránka 83 z 114

2,400 km Stezka se za rozcestím mírně rozšiřuje na přibliţně 2,0 m, vede po skalnatém podloţí po vrstevnici, příčný sklon odvádí vodu ze stezky po svahu směrem k Rakovnickému potoku.

Stránka 84 z 114

2,500 m Rozcestí pěšin, vlevo vedoucí pěšina směřuje k vyhlídce Paraplíčko, stezka dále pokračuje vpravo v mírném podélném sklonu po skalnatém podloţí.

Stránka 85 z 114

2,600 km Zvyšuje se členitost skalnatého povrchu, který tak ovlivňuje rytmus stezky vedoucí v příkrém skalnatém zářezu. Trasa postupně přechází do sklonově a povrchově do nejvíce náročného úseku.

Stránka 86 z 114

2,675 km Úsek před ostrou pravotočivou zatáčkou ve spádnici, povrch stezky je členitý, skalnatý s výstupky.

Stránka 87 z 114

2,700 km Úsek bezprostředně za zatáčkou ve spádnici směrem k lávce přes Rakovnický potok.

Stránka 88 z 114

2,725 km Na první zatáčku navazuje v bezprostřední blízkosti druhá levotočivá zatáčka ve spádnici s nerovným skalnatým povrchem.

Stránka 89 z 114

2,750 km Prostor nájezdu na lávku přes Rakovnický potok.

Stránka 90 z 114

Úsek č. 7 2,750 – 2,850 km

2,750 km Lávka přes Rakovnický potok – vedením trasy po lávce by stezka vyústila přímo do zúţeného profilu a pro cyklisty i chodce nebezpečného úseku silnice II/201 mezi Křivoklátem a Základní školou Křivoklát. Řešením vedoucím k vyšší bezpečnosti chodců je vedení stezky vlevo od lávky přes náhon Rakovnického potoka.

Stránka 91 z 114

2,750 km Berma mezi náhonem a Rakovnickým potokem. Jedná se o soukromý a nevyuţitý pozemek vhodný k dalšímu pokračování stezky mimo pozemní komunikaci.

Stránka 92 z 114

2,800 km Prostor nájezdu na mostek přes Rakovnický potok, který je v soukromém vlastnictví.

Stránka 93 z 114

2,825 km Mostek přes Rakovnický potok.

Úsek č. 8 2,850 – 3,300 km Stránka 94 z 114

2,850 km Úsek vedený mezi náspem ţelezniční trati a pravým břehem Rakovnického potoka před jeho vyústěním do řeky Berounky.

Stránka 95 z 114

2,900 km Pokračování mezi ţelezniční tratí a Rakovnickým potokem.

Stránka 96 z 114

2,950 km Další část úseku s mírným rozšířením prostoru pro vybudování stezky.

Stránka 97 z 114

2,975 km Prostor před kříţením se ţelezniční tratí podjezdem pod konstrukcí ţelezničního mostu.

Stránka 98 z 114

3,000 km Prostor podjezdu ţelezničního mostu u Základní školy Křivoklát.

Stránka 99 z 114

3,050 km Úsek po pobřeţních pozemcích mezi areálem Základní školy Křivoklát (pod hřištěm) a břehem řeky Berounky).

Stránka 100 z 114

3,100 km Po nevyuţitých pozemcích se trasa odklání od toku řeky Berounky k patě silničního mostu Roztoky.

Stránka 101 z 114

3,150 km Odklon směrem k silničnímu mostu Roztoky přes nevyuţívané pozemky.

Stránka 102 z 114

3,175 km Další část přiblíţení k silničnímu mostu.

Stránka 103 z 114

3,225 km Místo kříţení – podjezdu pod silničním mostem Roztoky.

Stránka 104 z 114

3,250 km Situace za podjezdem silničního mostu Roztoky v místě nájezdu na silnici II/201.

Stránka 105 z 114

3,275 km Svah nájezdu na těleso pozemní komunikace.

Stránka 106 z 114

3,300 km Konec trasy v úrovni silnice II/201 a silničního mostu Roztoky II/236.

Stránka 107 z 114

5.

POPIS VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

V průběhu místních terénních šetření a pochůzek byla zpracovatelem studie prověřena další variantní řešení. Kromě jedné z moţností vedení trasy mimo úseky č. 1 a č. 2 je však nezbytné dodat, ţe by se buď jednalo o značně komplikovanější řešení, nebo kompromisní návrhy, které v konečném důsledku nepřinesly ţádné výhody terénním cykloturistům, protoţe by se jednalo o směrové řešení obsahující kombinaci úseků terénní stezky s úseky vedenými po pozemních komunikacích. Varianta č. 2 Varianta předpokládá vedení stezky pokračováním trasy po značené cyklotrase z výchozí bodu 0,000 km přes sportovní areál Kolečko a dále po místní komunikaci podél pravého břehu Rakovnického potoka aţ k lávce přes Rakovnický potok pod severním svahem hradu Křivoklátu. Nájezd na lávku by si vyţádal provedení úpravy lávky, aby bylo moţné přejíţdění cyklisty. Na levém břehu potoka by se trasa odklonila zpět proti proudu potoka směrem ke kořenové čistírně odpadních vod. Mezi úpatím svahu pod hradem a hranicí ČOV by stezka byla vedena aţ k severovýchodní hranici areálu ČOV. Z tohoto místa by bylo nezbytné zcela nově budovanou terénní stezkou ve strmém svahu překonat převýšení do prostoru mezi sklepy hradního pivovaru a hradem Křivoklátem. Z pochůzky na místě bylo zjištěno, ţe svah je v tomto místě tvořen násypy, které obsahují i domovní odpad, zejména skleněné lahve pocházející z dřívější výroby piva. Jednalo by se zcela evidentně o poměrně sloţitou technickou a finančně náročnou variantu, kterou by mělo význam řešit v souvislosti s případným projektovým záměrem parkoviště na místě kořenové ČOV, která by byla reálná po ukončení jejího provozu (po realizaci projektu Vodovod a kanalizace Křivoklátsko). Terénní stezka by pak slouţila jako přístupová cesta k hradu Křivoklátu. Dále by terénní stezka směrem k obci Roztoky pokračovala po ve stejné trase po úsecích 3 aţ 8.

Stránka 108 z 114

Zákres variantního řešení – z výchozího bodu vedení trasy po stávající cyklotrase (modrá), v místě lávky přes Rakovnický potok dále po červené aţ do prostoru mezi sklepy hradního pivovaru a hradem Křivoklát.

Stránka 109 z 114

6.

SWOT analýza

5.1

Silné stránky + zvýšení bezpečnosti cyklistů; + zájem cyklistů na vybudování terénní stezky; + atraktivní vedení trasy kolem hradu Křivoklátu.

5.2

Slabé stránky - nezájem místní samosprávy na zpracování případové studie a řešení problému cykloturistické dopravy a pěší dopravy v lokalitě; - nelze vyuţít cyklisty na silničních kolech, cyklisty se zavazadly, dětskými sedačkami, dětskými vozíky a dětskými koly připojenými na tyči.

5.3

Příleţitosti + podpora cykloturistiky; + další zviditelnění a propagace destinace v oblasti cykloturistiky; + zvýšení návštěvnosti hradu cykloturisty.

5.4

Ohroţení - negativní přístup vlastníků pozemků k vybudování terénní stezky; - nezískání finanční podpory na realizaci projektu.

Stránka 110 z 114

7.

DOTČENÉ POZEMKY A MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY

Navrţená trasa vede z převáţné části po stávajících cestách a stezkách ve vlastnictví Lesů České republiky s. p., které jsou ve správě Lesní správy Křivoklát. Úspěšnost projektu je značně závislá na výsledku jednání s vlastníky pozemků nacházejících se v úseku č. 7. Vedení úseku č. 8 předpokládá vést jednání s Povodím Vltavy s. p. a Správou ţelezniční dopravní cesty s. o. a Dráţním úřadem. Závěrečnou část úseku č. 8 je zapotřebí projednat s Pozemkovým fondem ČR, kde existuje moţnost převodu pozemků na Obec Roztoky. Majetkoprávní vztahy jsou patrné z přiloţené tabulky.

Stránka 111 z 114

K. ú.

KN

Druh pozemku

Vlastník

Adresa

Křivoklát

136

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.

501 68 Hradec Králové, Přemyslova 1106/19

Křivoklát

406/1

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

406/2

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

255

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

254

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

157/1

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

157/14

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

164

Národní památkový ústav

118 01 Praha 1, Valdštejnské náměstí 162/3

Křivoklát

198

zahrada ostatní plocha, ostatní komunikace

Křivoklát

196/1

ostatní plocha, silnice

Národní památkový ústav 118 01 Praha 1, Valdštejnské náměstí 162/3 Správa a údrţba silnic Kladno, p. o. 272 01 Kladno, Ţelezárenská 1566

Křivoklát

175/1

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

188/6

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Křivoklát

188/1

lesní pozemek

Lesy ČR s. p.


Ilona Braunová

400 11 Ústí nad Labem, Pincova 2967/5

Jana Švarcová


Ilona Braunová


Jan Konšal

352 01 Krásná 297

Vilma Šímová

270 23 Křivoklát 24

Jana Švarcová


Ilona Braunová


Jan Konšal

352 01 Krásná 297

Křivoklát

Křivoklát

188/3

212

lesní pozemek

vodní plocha

Vilma Šímová


Jana Švarcová


15/4

vodní plocha ostatní plocha, manipulační plocha

Oto Švarc

270 23 Roztoky 76

Roztoky

15/1

ostatní plocha

Vilma Šímová


Roztoky

594

vodní plocha

Povodí Vltavy s. p.

150 24 Praha 5, Holečkova 106/8

Křivoklát

226



Křivoklát

223

vodní plocha ostatní plocha, ostatní komunikace


Křivoklát

228

ostatní plocha, dráha

Vilma Šímová Správa ţelezniční dopravní cesty, s. o.

Křivoklát

227

vodní plocha



Roztoky

595

vodní plocha



Roztoky

5/1

trvalý travní porost

Pozemkový fond ČR

130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a

Roztoky

3/1

ovocný sad

Pozemkový fond ČR

130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a

Roztoky

593

Roztoky

110 00 Praha 1, Dláţděná 1003/7

6.

NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU PROJEKTU

Pro realizaci případové studie je navrţen následující způsob jejího projednání: - v návaznosti na případovou studii je zapotřebí také provést předběţný odhad nákladů spojených s přípravou a vlastní realizací projektu; - projednání s dotčenými samosprávami a získání podpory projektového záměru = Městys Křivoklát a Obec Roztoky (předloţení studie zastupitelstvům obcí); - projednání s vlastníky a správci dotčených pozemků; - v případě získání souhlasů pro zpracování dalších stupňů projektové dokumentace je nezbytné provedení geodetické vytyčení trasy, jako podkladu pro dokumentaci k územnímu rozhodnutí; - vzhledem k tomu, ţe navrţená trasa obsahuje úseky vedené mimo pozemky s charakterem ostatní plocha, ostatní komunikace, je nezbytné zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a před vydáním územního rozhodnutí bude nezbytné zajistit vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a z lesního půdního fondu (za předpokladu, ţe by stezka nemohla být součástí lesních pozemků, jako přístupová cesta k hospodaření v lese; - po zajištění územního rozhodnutí by další fází bylo zpracování výškopisu a polohopisu trasy jako podkladu pro dokumentaci ke stavebnímu povolení a zadání stavby; - po zajištění stavebního povolení by bylo přikročeno ke zpracování dotačního projektu, protoţe projekt má veřejný charakter, jehoţ prioritou je společenský uţitek, vytváří podmínky pro další rozvoj cestovního ruchu v destinaci a je moţné jej na základě stávajících programových dokumentů financovat z Regionálního operačního programu NUTS 2 Střední Čechy, prioritní oblast 2.2 Veřejná infrastruktura a sluţby cestovního ruchu, případně jako vzorovou tematickou stezku z Programu rozvoje venkova ČR, Opatření III.1.3.a) Cestovní ruch 7.

ZÁVĚR

V této případové studii byla pojednána moţnost řešení průjezdu městyse Křivoklát mimo pozemní komunikace, tedy především dopravně technická stránka investičního záměru terénní stezky. Navrţená trasa má celkovou délku jen 3,3 km, ale pokračování tohoto záměru nebude zcela evidentně jednoduché vzhledem k tomu, ţe trasa se nachází v atraktivní a exponované lokalitě a je vedena po soukromých pozemcích.

Stránka 113 z 114

8.

PŘÍLOHY 8.1 Mapa 1:10000 – 1x A3 8.2 Katastrální mapy 1:2880 – 5x A3

9.

PODĚKOVÁNÍ

Podíl na zpracování případové studie má Česká mountainbiková asociace (ČeMBA) za souhlas s pouţitím metodických podkladů, odborných textů a příkladových obrázků souvisejících s problematikou terénních stezek, které napomohly zpracování tohoto díla.

Stránka 114 z 114

TERÉNNÍ CYKLOTRASA KŘIVOKLÁT

Recommend Documents