Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem….. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta, kdy bylo tak, jak normálně bývá v červenci.
Obsahem….. Nejprve se podíváme na léto jako celkově a shrneme si tři měsíce, jaké byly v počasí. Pak zprávy z léta, co se v počasí dělo zajímavého a význačného. Fotogalerie nebude chybět a připojí se i porovnání léta s ostatními třemi a rekordní hodnoty za tři letní měsíce. Nebude chybět teorie, tentokrát teorie optických jevů. Závěr napoví, co bude v podzimním čísle – č. 26.
T
eplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí
představovali jinak, bohužel mělo velké zpoždění a přišlo až na konci prázdnin. Letní počasí bylo celkově velmi proměnlivé, byl zachován charakter z jara, kdy se střídaly slunečné a teplé dny s chladnějšími a deštivými dny – viz č. 24 našeho časopisu. V létě nechyběly jedny menší povodně v červenci, ale ani teploty vystupující nad 33°C – to tentokrát v srpnu. Každé léto je jiné, podívejme se uvnitř čísla na to letošní, bohužel již uplynulé, podrobněji.
ČASOPIS PLNÝ ZPRÁV O POČASÍ A DĚNÍ V POČASÍ
Počasí na 14.11.2011 +5°C/-4°C Slunečno, ojediněle mrznoucí mlhy, nízká oblačnost POČASÍ NEOVLINÍME, MUSÍME SE PŘIZPŮSOBIT A DO JISTÉ MÍRY HO DOPŘEDU ODHANOUT
ÚVOD 0
Léto 2011 – souhrn
Mnozí ho nazývaly spíše „neléto“, protože, teploty se stále ne a ne delší dobu udržet na hodnotách připomínajících léto a už vůbec ne stoupajících přes 30°c, což samozřejmě nevyhovuje každému, ale počasí bylo značně proměnlivé a spíše deštivější. Už v červnu nechyběly ale silné bouřky, kterých nebylo málo přinesly dostatečné množství srážek. Teploty přechodně stoupaly ke 30°C, ale hned zas klesly o 10°C níže. Červenec přinesl srážek hodně a dokonce i menší povodně. Jednalo se o výrazné srážkové úhrny napřed zpočátku měsíce, kdy teploty připomínaly spíše podzim než léto. Pak následovalo období bouřek s vyššími teplotami a pak přišly silné deště, které rozbouřily řeky nejvíce opět na severu a také SV území. Nejvyšší povodňový stupeň platil na Smědé, dále na Divoké Orlici a na horní Moravě. Dalšími vydatnými srážkami, které nezpůsobily povodně tak velké jako deště od 20. do 23.7., ale vzestupy hladin řek kvůli nasycení povodí se konaly. Srpen se choval již vlídněji, občas bouřky a počasí bylo o něco stálejší, více stálé a horké počasí přišlo až v poslední dekádě měsíce, kdy teploty překračovaly i 33°C. Měsíc skončil s teplotami do 24°C.
Léto 2011 bylo jiné než ostatní a mělo zas své mouchy či klady, jak pro koho, každý vnímá počasí jinak. Koupání však byla přeci jen docela častá činnost, kterou bylo možno v letních měsících provozovat.
Souhrn: Meteo
>>> Více ve zprávách, dále v Meteolistech
-2-
Zprávy z léta 7. červen 2011
S příchodem léta přišel i déšť a chladno Počasí velmi proměnlivé, které vládlo do konce jara, pokračovalo i přes pár příjemných letních dnů i v červnu, tedy na počátku léta 2011. Poté přišly silné bouřky, které byly spojeny s nebezpečnými meteorologickými jevy jako jsou kroupy, silný déšť. Medard se vyvedl deštivě a to znamenalo v dalších týdnech deštivější a nestálé počasí nebo spíše lépe řečeno stálé, ale nepěkné.
21. červen 2011
Výhledy počasí na počátek astronomického léta a prázdnin nebyly dobré Stále převážně velká oblačnost a časté srážky s tím také spojené nízké teploty. Žádné suché stálé počasí, které například v roce 2010 touto dobou vládlo a většinou vládne, i když se na počátku července často ochlazuje a přicházejí deštivé dny, tak letos takové počasí trvalo již několik týdnů od června a prakticky žádné léto nepřišlo, o slunečním svitu ani nemluvě. Počátek prázdnin přinesl i nadále proměnlivo a to převážně podmračeno se srážkami, teplotami okolo 25°C, jen výjimečně při sluníčku 28°C. To nejsou sice špatné teploty, ale stále chybělo stálé slunné počasí.
22. červenec 2011
Za létem do ciziny – u nás mělo velké zpoždění V ČR i nadále v červenci převážně pršelo, po polovině měsíce dokonce trvale a vydatně. To není na tento měsíc moc obvyklé počasí, spíše se objevují vlny veder a po nich silné bouřky, které sice také mohou přinášet silné srážky, ale ne trvalé – nicméně zato prudké a vydatné. Krásné letní počasí bylo na Kypru, Malorce nebo na „Kanárech“. Zatímco u nás bylo zataženo s vydatným deštěm a teplotami nízkými, ve Španělsku se počasí chovalo zcela opačně – slunečné s teplotami do 37°C! Tunis a Egypt hlásily dokonce i 40°C vedra. Na Mauriciu bylo příjemných 24°C, takže žádná zima, ani tropy. Také ideální počasí pro milovníky přiměřených teplot. Na „Kanárech“ bylo ale 35°C! Zkrátka většina oblíbených letních destinací měla krásné počasí, jen ve V. Británii a Francii, tedy na západě a SZ Evropy bylo počasí podobné tomu u nás, tedy pod vlivem TN a frontálních systémů. Pravé léto v ČR – mělo přijít a nakonec přišlo až v srpnu a to i tak dost pozdě.
-3-
Zprávy z léta 21. – 24. červenec 2011
Letní povodně – nejvíce na JZ a severu Čech Počasí zazlobilo přeci jen jednou výraznými srážkami, které způsobily povodně, kterých měly zvláště obyvatelé některých lokalit v ČR již dost po trápení s velkou vodou v minulém roce. Loňské léto totiž také neoplývalo zrovna suchem, ale deště přišly naopak v srpnu a pak v počátku podzimu – což bylo přeci jen obvyklejší než letošní charakter počasí v létě, které ne a ne přijít. Přítoky horního Labe, Berounky, Jizery – tam bylo vody v těchto dnech nejvíce.
>>> Střední Labe – jez, velká voda 23.7.2011
Srpen, 24. srpen a konec srpna
Vedra v ČR i v Chorvatsku Léto vtrhlo do ČR v plné síle až koncem měsíce srpna 2011, v Chorvatsku byla vedra ještě větší, sice o pár °C, ale i tak tam bylo až 43°C – v ČR také dosti vysoká hodnota 36°C. Poprvé a naposled tak bylo nutno vydat ČHMÚ i výstrahu na vysoké teploty. V Chorvatsku měli vedra, která tam nepamatují dvacet let. Všechna doporučení, která se při vysokých teplotách dávají a to pitný režim, nepobývání na přímém slunci bez ochranných prostředků a nebo také nenechávání dětí ani zvířat za okny aut. A další doporučení. Přesto se při vlně veder vždy najdou případy, které vyplývají z porušení těchto zásad a nebo běžné nevolnosti straších občanů. Léto skončilo vlnou veder, ta trvala ale jen v jednom týdnu.
-4-
Porovnání léta 2009-2011
Léto 2009-2011 (tabulka) červen červenec srpen
2009 Denní tep. Noční tep. Srážky Celkové srážky 22,3 12,1 3,94 61 26,2 15,6 10,9 175 26,9 15,3 2,31 37
Průměr/celkem
25,133
14,33
5,717
23,6 27,7 23,5
12,1 16,1 14,7
5,13 2,87 10,2
24,933
14,3
6,067
24,3 22,8 25,4
12,8 13,7 15,1
5,96 9,3 2,41
24,167
13,87
5,89
Rekordy (°C, mm, m/s) 29,3°C, 18mm, 28,2°C 32,2°C, 31,9°C, 57mm 32,7°C, 32,1°C, 20mm
273
2010 červen červenec srpen Průměr/celkem
154 56mm, 43mm, 29,2°C 89 34,4°C, 32mm 316 29,4°C, 98mm, 51mm
559
2011 červen červenec srpen Průměr/celkem
179 29,4°C, 65mm, 33mm 289 29,5°C, 83mm, 42mm 75 32,6°C, 31,6°C 22mm
543
(grafy) Denní tep. 2010
Denní tep. 2009
červen
červen
červenec
červenec
srpen
srpen
Denní tep. 2011
červen červenec srpen
© Meteo
-5-
Rekordy za léto 2011
ČERVEN Maximální teplota: 29,4°C (6.6.) Minimální teplota: 8,4°C (19.6.) Maximální srážky: 65mm/24hodin (6.6.)
Počet slunečných dní: 13 Počet dní se srážkami: 11 Letní dny: 12 Žádné tropické dny Bouřek: 6 ČERVENEC Maximální teplota: 29,6°C (17.7.) Minimální teplota: 9,2°C (1.7.) Maximální srážky: 83mm/24hodin (21.7.)
Počet slunečných dní: 8 Počet dní se srážkami: 14 Letní dny: 9 Žádné tropické dny Bouřek: 4 SRPEN Maximální teplota: 32,6°C (26.8.) Minimální teplota: 8,8°C (31.8.) Maximální srážky: 22mm/24hodin (27.8.)
Počet slunečných dní: 17 Počet dní se srážkami: 7 Letní dny: 16 Z toho tropické: 4 Bouřek: 9
© Meteo
-5-
Fotogalerie 1/ Červnové západy Slunce měly své kouzlo
Červnové přeháňky někdy naháněly strach z temnoty
Někdy ale zas radost z pohledu >>>>>>
-7-
Fotogalerie 2/3 Přišly i nebezpečné bouřky a jejich základní projev – blesk, ten často kromě hromosvodů sjížděl k zemi skrz nebo po okraji stromů
Nechyběly ani povodně – letos to bylo 21.-24. července 2011
Ale ani krásné západy Slunce -8-
Fotogalerie 3/3
Výrazné duhy se zas tak často nevidí
>>> A konec srpna? Léto! Tropy!
-9-
Teorie: Optické jevy – základní popis Povídání o optických jevech aneb teorie optiky v meteorologii bude jistě zajímavým tématem naší teorie. Jedná se o nejčastější a nejznámější úkazy na obloze, které možná znáte, ale nikdy jste je neviděly a nebo ano, ale nevěděly jste, že se jedná zrovna o daný optický jev. Duha, klasická a jistě všem známá, jedná se samozřejmě o optický jev ke kterému jsou potřeba dva základní faktory. Co takhle koróna, halo nebo vedlejší Slunce? Existuje spousta optických jevů jistě velmi málo známých, které jsou spjaté například jen s vysokou oblačností a podobně. O těch hlavních si budeme v tomto tématu povídat, začneme u nejznámějšího či nejznámějších a skončíme u pravděpodobně velmi málo známých jevů v atmosféře. U většiny optických jevů hraje roli oblačnost a Slunce. Duha U oblaků přesahujících hranice pater - Cb, Ns je jedinečným jevem. Duha je velmi pěkný a častý optický jev. Veškeré optické jevy, jak se za okamžik při čtení článku dovíte, jsou většinou ne příliš zajímavé, ale i když jsou zajímavé, tak nejsou barevné. Duha se objevuje velmi často při proměnlivém počasí, kdy panují během dne přeháňky a rychle se střídá oblačnost tzn. za přeháňkou se rychle vyjasní a Slunce osvítí oblaky, vznikne pak díky kombinaci slunečních paprsků a na odcházející přeháňce díky srážkám putujícím k zemi, duha. Existuje duha hlavní a vedlejší. Duhu vedlejší poznáme tak, že není tak výrazná jako je duha hlavní. Je to tzv. dvojitá duha a to ta méně výrazná - duha vedlejší. Vzniká tedy lomem slunečních paprsků, které dopadají na dešťové kapky. Jednoduchý, ale velmi pěkný jev, který znají jistě už i menší děti. Malé halo, vedlejší slunce Optické jevy sice méně časté než duha, ale i tak jsou to poměrně známé optické jevy. Jedná se také o částečně barevné optické jevy, ale již ne tak výrazné jako tomu bylo u duhy. Vedlejší slunce se nazývají odborněji parhelia. Malé halo je optický jev častý, ale méně často je úplný. Jinými slovy halo, nebo-li oblouk či jinými slovy kruh kolem Slunce či Měsíce. Ač to není na první pohled jako u duhy patrné, tak je to také barevný jev. Vedlejší slunce je jev spjatý s halovým obloukem, ale může se objevit na obloze i bez něho. Jedná se tedy o odraz ledových krystalků, které se nacházejí právě ve vysoké oblačnosti, a Slunce popřípadě Měsíce, což jsou právě zdroje světla. Nejsou to jevy sahající k zemi jako je duha, ale jsou to jevy vyskytující se vysoko v atmosféře a jsou spjaty s vysokou oblačností, která se tvoří ve výšce 13000m. S přibýváním vysoké cirrovité oblačnosti je spjata změna počasí k horšímu, což se také v některém z dalších povídání dozvíte a také je zmínka o náznacích změny počasí k horšímu či lepšímu již v tématu oblačnost. A proto bývá právě halo náznakem příchodu deště. Lidově řečeno kruh kolem Měsíce - bude pršet. Není to samozřejmě zcela jisté, ale je to pravděpodobné na základě těchto souvislostí a nemusí zrovna přijít déšť do daného místa pozorování tohoto jevu, ale o 2km dále již třeba ano. To už jsou zas vychytávky počasí.
-10-
Další optické jevy Cirkumzenitální oblouk Ač se zdá být možná neznámým optickým jevem, tak je to vedle duhy častý barevný optický jev, ale duha to není. Na obloze se objevuje oproti duze na místech, kam se většinou nedíváme. Objevuje se přímo nad námi - tedy v nadhlavníku, jinými slovy v zenitu. Odtud tedy název cirkumzenitální. Často vyskytuje s jevem vedlejší slunce, který byl popsán výše, takže pokud vidíme vedlejší slunce, je šance, že v nadhlavníku uvidíme i cirkumzenitální oblouk. Tento oblouk není nikdy vidět celý, ale jen jeho polovina nebo spíše jen čtvrtina. Koróna Jedná se o optický jev na střední oblačnosti. Koróny se objevují kolem Slunce, ale i kolem Měsíce a jedná se o kruhy tvořené vodními kapičkami. Koróny jsou vidět spíše kolem Měsíce, když je tedy málo světla. Tvoří ji několik barevných prstenců, vnitřnímu kruhu se říká i aureola. Koróny vznikají ohybem světelných paprsků na vodních kapičkách nebo ledových krystalek sředních oblaků. Parhelický kruh Asi málo kdo ho viděl a ví o co se přesně jedná. Je to méně se vyskytující optický jev v atmosféře. V ovzduší se vyskytují za vhodných atmosferických podmínek ledové krystalky, které se vznášejí ve vzduchu. Vydávají pak při výskytu ve svislé poloze v kombinaci se Sluncem optické jevy a to i světelný pruh, který se objevuje nalevo i napravo od Slunce a to je právě parhelický kruh. Často je jen málo výrazný, tedy málo viditelný. To jsou hlavní optické jevy, tedy celá hlavní teorie optických jevů. Určitě je velmi zajímavé, pozorovat na obloze či v atmosféře, zda se nám nějaký optický jev nemihne. Často bude asi k vidění duha, koróna nebo halo.
Teorie optických jevů je velmi zajímavá a existuje jich samozřejmě celá řada , i méně známých hlavně mezi laickou veřejností.
-11-
Další číslo bude podzimní, shrnující podzim 2011 a průběh počasí! Zcela jistě přinese zajímavosti, krásy přírody i nešvary počasí.
……. Je tu!
