Teorie a praxe měnové politiky ČNB (pro předmět 5HP 502 Národohospodářské rozhodování)
Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
5. března 2015
Co nás čeká (a nemine) na našich setkáních? 1. setkání 5.3.2015
2. setkání 12.3.2015
Teorie a praxe měnové politiky ČNB
Interakce měnové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj ČR
3. setkání 26.3.2015 Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2
Legislativní rámec činnosti ČNB Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována: 1. v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR 2. § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, které jí ukládají:
pečovat o cenovou stabilitu = hlavní cíl
kromě toho pečovat o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v ČR a pokud tím není dotčen hlavní cíl ČNB, podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie.
ČNB však není jen o měnové politice a udržování cenové stability, ale i o mnoha praktických aspektech všedního života... 3
Cíle měnové politiky v ČR
splnění primárního cíle monetární politiky v ČR – tedy zajištění stability cen v ekonomice vytváří společně s dalšími prvky hospodářskopolitického mixu stabilní prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit
sekundárním cílem pro monetární politiku (ale primárním pro celou hospodářskou politiku) je udržitelný ekonomický vývoj (většinou vyjádřen v nějakém strategickém dokumentu vlády)
ALE!!! nezbytným předpokladem realizace měnové politiky vedoucí k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky na vládě a dalších subjektech
ČNB usiluje o plnění uvedeného primárního cíle v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace
k tomu využívá ČNB příslušné měnověpolitické nástroje – viz dále
měnová politika vs. makroobezřetnostní politika (viz naše další setkání) 4
Primární cíl
ČNB se obdobně jako většina centrálních bank soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen
v praxi se stabilitou cen rozumí mírný růst cen
může být způsoben nedostatečným očištěním vlivu kvality zboží a služeb (k růstu ceny může docházet kvůli zvýšení kvality)
může být způsoben proměnlivostí spotřebního koše (spotřebitelé mají tendenci spotřebovávat více zboží a služeb s menším cenovým nárůstem)
zvyšuje pružnost pracovního trhu (nezměněné nominální mzdy umožňují pokles reálných mezd)
usnadňuje změnu tzv. relativních cen zboží a služeb
pomáhá i samotné centrální bance při uvolňování měnové politiky (nulová hranice úrokových sazeb)
inflační cíl vyhlašuje ČNB jako meziroční změnu indexu spotřebitelských cen
pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry
v březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry
5
Index spotřebitelských cen
index spotřebitelských cen (životních nákladů) patří mezi nejdůležitější indikátory cenového vývoje – CPI (Consumer Price Index)
vychází se ze statistických dat publikovaných ČSÚ, který index spotřebitelských cen měří na tzv. spotřebním koši
spotřební koš je sestaven tak, aby popisoval strukturu spotřeby průměrné domácnosti (každý máme jiný spotřební koš)
spotřební koš obsahuje 700 položek s příslušným váhovým podílem, zdaleka nepostihuje všechny ceny zboží a služeb v ekonomice
zhruba 25 % spotřebního koše tvoří importované zboží a služby
velký podíl volatilních položek (potraviny, pohonné hmoty)
měnovou politikou je přímo ovlivňována více než polovina spotřebního koše
ČNB standardně odhlíží od primárních cenových dopadů změn nepřímých daní, tj. pracuje s tzv. výjimkou z plnění inflačního cíle => ČNB sleduje měnověpolitickou inflaci (inflace očištěná o vliv změn nepřímých daní) 6
Struktura spotřebního koše ČSÚ pro účely měření sestavuje váhové schéma (v závorce jsou počty cenových reprezentantů v jednotlivých oddílech): 12. Ostatní zboží a služby (56) 6,83%
1. Potraviny a nealkoholické nápoje (161) 17,08%
2. Alkoholické nápoje, tabák (23) 9,50%
11. Stravování a ubytování (43) 5,56%
9. Rekreace a kultura (108) 8,76% 8. Pošty a telekomunika ce (4) 3,06%
7. Doprava (82) 10,13%
6. Zdraví (21) 2,38%
Zdroj: ČSÚ Pozn: spotřební koš od ledna 2014, stálé váhy roku 2012
Regulované ceny 18,70%
3. Odívání a obuv (65) 3,29%
4. Bydlení, voda, energie, paliva (45) 26,56%
10. Vzdělávání (12) 0,74%
ČNB používá vlastní členění pro analytické účely:
Ceny pohonných hmot 3,39%
Korigovaná inflace bez pohonných hmot 53,32%
5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (80) 6,11%
Ceny potravin vč. alkoholických nápojů a tabáku 24,58%
Nepřímé daně
vliv primárně poptávkových faktorů, tj. působení měnové
Zdroj: ČNB
7
Režimy měnové politiky Základní režimy měnové politiky:
režim s implicitní nominální kotvou
cílování měnové zásoby
cílování měnového kurzu
cílování inflace – v ČR od roku 1998
diskuze o cílování nominálního HDP Industrial countries:
Situace ve světě:
v rozvinutých zemích narostl význam cílování inflace, naopak bylo zcela opuštěno cílování peněžní zásoby a výrazně klesl počet zemí s fixním kurzem
některé centrální banky sledují více cílů najednou (Fed...)
Zdroj: „Inflation Targeting and the IMF“, IMF (2006)
8
Měnová politika před cílováním inflace 20 16
depreciace pásm o +/-7,5% 28.2.1996 - 27.5.1997
12 8 4 0
v%
-4 -8
pásm o +/-0,5% 27.9. 1992 - 27.2.1996
úroveň kurzu k bývalém u m ěnovém u koši (65% DEM, 35% USD)
-12 -16
apreciace
-20 -24 -28 -32
cílování M2 a do května 1997 i kurzu
cílování inflace
-36 -40 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
9
Cílování inflace na rozdíl od ostatních režimů se zaměřuje přímo na plnění hlavního cíle cenové stability bez pomoci zprostředkujících cílů
mezi opatřením centrální banky a jeho nejvýraznějším dopadem do inflace je zpoždění obvykle zhruba jednoho až dvou let => v případě ČNB vpředhledící strategie s horizontem 12-18 měsíců
rozhodování centrální banky se řídí prognózou budoucího vývoje inflace a celé ekonomiky (viz Svensson – Inflation Forecast Targeting)
důraz na otevřenost a důvěryhodnost měnové politiky veřejné explicitní vyhlášení inflačního cíle „vyhlazování“ úrokových sazeb úspěch měnové politiky v režimu cílování inflace závisí na schopnosti ukotvit inflační očekávání (viz Kydland a Prescott; Barro a Gordon)
důležitou podmínkou pro úspěšné cílování inflace je nezávislost centrální banky 10
Měnověpolitické cíle v režimu cílování inflace 8 7
cíl pro 1998 6 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v prosinci 1997)
6
cíle pro čistou inflaci cíl pro 2000 4,5 % +/- 1 p.b. (ohlášen v prosinci 1997)
cílové pásmo pro 2002 - 2005 začátek 3 - 5 %, konec 2 - 4 % (ohlášeno v dubnu 2001)
bodový cíl 3 % od 2006 (ohlášen v březnu 2004)
%
5 4 3 2
cílové pásmo pro celkovou inflaci cíl pro 1999 4,5 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v listopadu 1998) cíl pro 2001 3 % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 2000)
1 0 1/98
bodový cíl 2 % od 2010 (ohlášen v březnu 2007)
1/99
1/00
1/01
bodový cíl pro celkovou inflaci
dlouhodobý cíl pro 2005 2 % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 1999)
1/02
1/03
1/04
1/05
1/06
1/07
1/08
1/09
1/10
1/11
1/12
11
Plnění inflačního cíle 14 13
spotřebitelské ceny
12
čistá inflace (spotřebitelské ceny
11
bez vlivu změn nepřímých daní a bez regulovaných cen)
10
meziroční změny v %
9 8
cíl 1998: 6% +/- 0,5p.b. cíl 2000: 4,5 +/- 1p.b.
7 6
cíl 1999: 4,5 +/- 0,5p.b.
počátek cílového pásma 3 - 5 %
konec cílového pásma 2 - 4 %
5
bodový cíl 2% (vyhlášen 3/2007)
cílové pásmo 2002-2005 (vyhlášeno 4/2001)
4
3 2 cíl 2001: 3% +/- 1p.b.
1
bodový cíl 3% cíl 2005: 2%+/- 1 p.b. (vyhlášen3/2004) (vyhlášen 4/1999)
0
-1 1/98
1/99
1/00
1/01
1/02
1/03
1/04
1/05
1/06
1/07
1/08
1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
1/14
12
Nástroje měnové politiky ÚLOHA MĚNOVÉ POLITIKY hlavním cílem je zabezpečovat cenovou stabilitu Nástroje měnové politiky lze metodologicky členit z mnoha různých hledisek asi nejznámější je členění z hlediska dopadu na bankovní systém:
Přímé (netržní, adresné, administrativní) Omezují banky a zasahují přímo do jejich rozhodovacího mechanismu (např. pravidla likvidity, povinné vklady, limity úvěrů/úrokových sazeb) Nepřímé (tržní, neadresné) Banky na ně mohou, ale nemusí povinně reagovat (operace na volném trhu, diskontní nástroje, přímé i nepřímé kurzové intervence, ...) Přímé i nepřímé (prolínání charakteristik) Např. povinné minimální rezervy, doporučení, výzvy, dohody INFLACE 13
Transmisní mechanismus Očekávání výše úrokové sazby
ZVÝŠENÍ ÚROKOVÉ SAZBY (2T REPO SAZBY)
Inflační očekávání
Růst tržních úrokových sazeb
Nižší očekávaná ziskovost firem Obtížnější získávání úvěrů, nižší investice
Posílení kurzu
Pokles spotřeby
Redukce investic
Pokles exportů – zvýšení importů
Nižší dovozní ceny
Pokles poptávky POKLES INFLACE ÚVĚROVÝ KANÁL
ÚROKOVÝ KANÁL
KURZOVÝ KANÁL 14
Transmisní mechanismus modernější pojetí
ZVÝŠENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB ČNB Nárůst tržních úrokových sazeb Posílení měnového kurzu
Nižší dovozní ceny
Pokles vývozu, zvýšení dovozu
Vyšší splátky a riziko selhání
Pokles cen aktiv
Přísnější úvěrové podmínky
Pokles bohatství
Růst úspor, pokles spotřeby domácností
Omezení investic firem
Pokles spotřeby, růst úspor domácností
Omezení investic firem
Pokles domácí výroby Pokles zaměstnanosti, pokles růstu mezd POKLES INFLACE KURZOVÝ KANÁL
ÚROKOVÝ A ÚVĚROVÝ KANÁL
KANÁL CEN AKTIV
15
Měnověpolitické nástroje ČNB NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY, KTERÉ PŘEVÁŽNĚ POUŽÍVÁ ČNB: Operace na volném trhu
Automatické facility
Povinné minimální rezervy
Slovní intervence, atd.
16
Aplikace měnověpolitických nástrojů
Bankovní rada ČNB při svém měnověpolitickém rozhodování posuzuje nejnovější prognózu ČNB a vyhodnocuje rizika nenaplnění této prognózy
na základě těchto úvah pak Bankovní rada hlasuje o tom, zda a jak by se mělo změnit nastavení hlavního měnověpolitického nástroje – 2T repo sazby
centrální banka se změnou 2T repo sazby snaží kompenzovat nadměrné inflační, resp. dezinflační tlaky, které vychylují budoucí inflaci mimo inflační cíl resp. toleranční pásmo kolem tohoto cíle.
například zvýšení repo sazby vede prostřednictvím tzv. transmisního mechanismu obvykle k oslabení agregátní poptávky, které má za následek oslabení cenového růstu. Pokud tedy centrální banka očekává, že v budoucnosti budou převažovat inflační vlivy vychylující inflaci nad cílovanou hodnotu, je to signál, že by měnová politika měla být restriktivnější, tj. že by repo sazba by měla být zvýšena.
snížení repo sazby má na inflaci obvykle opačný dopad 17
Nekonvenční měnová politika
konvenční nástroje měnové politiky: nastavování měnověpolitické úrokové sazby a provádění operací na volném trhu
centrální banka může sáhnout k nekonvenční měnové politice v případě, že konvenční nástroje nejsou dostatečně účinné: např. když dojde k vyčerpání manévrovacího prostoru u standardního nástroje – úrokové sazby
úrokové sazby centrální banky mohou teoreticky klesnout pod nulu (např. Dánsko od 2012/7), tato situace může být ovšem spojena s nežádoucími efekty (preference oběživa)
za nekonvenční měnovou politiku se v současnosti ve světě považuje především tzv. kvantitativní uvolňování (quantitative easing)
dodávání likvidity finančnímu i nefinančnímu sektoru v potřebném rozsahu
ovlivnění úrokových a inflačních očekávání a jejich prostřednictvím i výši dlouhodobých reálných úrokových sazeb v ekonomice
ovlivnění trhu finančních aktiv s cílem snížit dlouhodobou sazbu nebo rozpětí např. nákupem vládních dluhopisů
pod nekonvenční politiku spadá také používání kurzového závazku jako nástroje MP (devizové intervence) 18
Nekonvenční měnová politika v ČR
Inflace v roce 2013 klesala a dostala se k dolní hranici tolerančního pásma cíle ČNB (1 %)
měnověpolitická inflace byla hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle
ceny zboží a služeb bez energií a bez potravin dlouhodobě klesaly
dlouhodobě utlumené poptávkové tlaky v ekonomice?
Koncem roku 2012 ČNB snížila klíčovou sazbu na technickou nulu (0,05 %)
prostor pro další uvolňování prostřednictvím tohoto nástroje se vyčerpal
prognóza z listopadu 2013 ovšem indikovala nutnost dalšího poklesu 2T repo sazby až o 0,9 p.b.
ČNB zvažovala způsob dalšího uvolnění MP a zvolila kurzový závazek jako stabilizační nástroj uvolňování měnových podmínek
7.11. 2013 ČNB zahájila využívání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky s tím, že se zavázala udržovat kurz koruny nad hladinou 27 CZK/EUR (jednostranný kurzový závazek)
kurzový závazek je dlouhodobý (nejméně do roku 2016), sazby budou drženy na stávající úrovni (0,05 %) rovněž delší dobu, dokud nedojde k významnému nárůstu inflačních tlaků
jedná se o využití kurzového kanálu transmise měnové politiky (viz schéma)
používání kurzového závazku má nezanedbatelná rizika: ukončení – „exit strategie“, růst 19 nákladů spojených s devizovými rezervami, mezinárodní vztahy, ...
Prognóza ČNB
hlavní podklad pro MP rozhodování v režimu cílování inflace
důležitá nejen čísla, ale i historka prognózy
nejen základní scénář, ale rovněž diskuze rizik a nejistot
komunikační nástroj
zpoždění v měnové transmisi 12–18 měsíců
Filozofie prognózy ČNB:
prognózy většiny institucí: Jaký bude budoucí vývoj?
prognóza ČNB: Co je třeba udělat, aby byl budoucí vývoj inflace takový, jaký ho chce ČNB mít?
20
Prognóza ČNB – model g3 shrnutí Filozofie modelu:
systematický, jasný popis měnové transmise
stabilita prognózy v čase, replikovatelnost
transparentnost celého procesu
vyhodnocení vlivu jednotlivých faktorů
zpětné hodnocení prognostických chyb
tvorba alternativních scénářů a citlivostních analýz
Jádrový predikční model „g3“:
používán od poloviny roku 2008 (předtím QPM)
model typu DSGE (Dynamic Stochastic General Equilibrium), založený na mikro-základech
ČNB v tomto ohledu na světové špici
sektor výrobců, domácností, státu a zahraničí
konzistence se strukturou národních účtů
řada nominálních a reálných rigidit
endogenní úrokové sazby a měnový kurz
kalibrovaný model
vpředhledící očekávání 21
Produkční struktura v modelu „g3“ HDP
Světová ekonomika
Ceny strnulé v domácích cenách
Kapitálové statky (I)
Kapitál
Práce
Dovoz (N)
Strnulé mzdy
Spotřební statky (C)
Domácí mezispotřební statky (Y) Strnulé ceny Y
Ceny strnulé v zahraničních cenách
Vývozní statky (X)
Statky vládní spotřeby (G) Ceny I, C, G, N strnulé v domácích cenách
22
Tvorba cen v modelu „g3“ Celková inflace
Měnověpolitická inflace
Regulované ceny
Čistá inflace
Domácí ceny
Mzdy
Nepřímé daně
Cena kapitálu
Dovozní ceny
Měnový kurz
Zahraniční ceny
23
Sada modelů kolem jádrového modelu
Analýza platební bilance Vnější ek. analýzy
Analýzy transmise Měnové analýzy
Jádrový model (g3)
Vnější předpoklady Strukturální analýzy
Krátkodobá predikce
Fiskální analýzy
Administrativní vlivy
24
Prognóza Příprava prognózy
proces s mnoha kroky (cca 1 měsíc)
integrace střednědobé prognózy (model g3) s krátkodobou prognózou
6 sekčních porad (sekce měnová a statistiky)
2 schůzky s BR
koordinováno predikčním týmem (přibližně 8 lidí; řada schůzek)
proces otevřený a zdokumentovaný
velice transparentní komunikace výsledků prognózy
Projednání prognózy
důležitou součást MP rozhodování tvoří diskuze rizik a nejistot
klíčová role Bankovní rady
alternativní scénáře a analýzy citlivosti ve velkých SZ
diskuze rizik v měnověpolitickém doporučení (MPD) sekce měnové a statistiky
graf rizik inflační prognózy (GRIP) v malých SZ
vyhodnocení následných informací v malých SZ
důležitou roli hrají i poradci / výzkum
25
GRIP
Průměrná odchylka 3M PRIBORu v 2013Q4—2014Q3
GRIP vyhodnocuje vliv nově dostupných informací z hlediska jejich rizika pro výhled celkové inflace a úrokových sazeb vůči stávající prognóze provádí se mechanicky simulacemi jádrového predikčního modelu (g3) z poslední makroekonomické prognózy postupným vkládáním nových informací příklad GRIP z 6. SZ 2013 (září 2013): 1,0
Počáteční podmínky 0,8
Zahraničí
0,6
Inflace Měnové podmínky - kurz
0,4
Měnové podmínky - sazby
0,2 0,0 -0,2 -0,4 -0,6 -0,8 -1,0 -1,0
-0,8 -0,6 -0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
Odchylka inflace v 2014Q3
publikace GRIPu byla pozastavena v prosinci 2013 v souvislosti s tím, že úrokové sazby ČNB dosáhly technicky nulové spodní hranice a ČNB začala používat kurzový závazek 26 jako další nástroj své měnové politiky
Zasedání BR ČNB Nastavení měnověpolitických nástrojů
Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně
projednávání situační zprávy na zasedání bankovní rady je zahájeno prezentacemi sekce měnové a statistiky, v nichž jsou shrnuty hlavní myšlenky a vyznění prognózy, předložené situační zprávy a měnověpolitického doporučení. Prezentace jsou zakončeny formulací vlastního doporučení sekce měnové a statistiky bankovní radě v oblasti bezprostředního nastavení úrokových sazeb a komunikace.
po skončení prezentací členové bankovní rady pokládají dotazy
poslední fází jednání bankovní rady je uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření
hlasování nemusí být vždy jednotné a konečné rozhodnutí se může lišit jak od vyznění aktuální prognózy, tak i od měnověpolitického doporučení sekce měnové a statistiky
27
Zasedání BR ČNB Hlasování HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2014 o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje – dvoutýdenní (2T) repo sazby
ve prospěch: přítomnost celkem vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb doporučení SMS* M.Singer M.Hampl V.Tomšík K.Janáček L.Lízal J.Rusnok P.Řežábek E.Zamrazilová
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0
8 4 7 8 8 7 8 1
2T repo sazba (v případě změny tučně) Vysvětlivky:
8 4 7 8 8 7 8 1
6.2.
27.3.
0,00p.b. --0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. x 0,00p.b. 0,00p.b.
0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. x
0,05%
0,05%
7.5.
26.6.
31.7.
25.9.
bude zveřejněno v lednu 2021 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. ------0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. --0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. x x x x 0,05%
0,05%
0,05%
0,05%
6.11.
17.12.
0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. x
0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. x
0,05%
0,05%
--- člen bankovní rady nebyl přítomen při hlasování x
nebyl členem bankovní rady
*
SMS - Sekce měnová a statistiky, dříve Měnová sekce, resp. Měnový odbor
od 7.11.2013 se vedle hlasování o nastavení 2T repo sazby hlasuje také o zahájení a následně pokračování využívání kurzového závazku jako nástroje měnové politiky
od zahájení využívání kurzového závazku se nastavení 2T repo sazby neměnilo
výsledek hlasování o kurzovém závazku je zaznamenán v Protokolu o hlasování členů bankovní rady ČNB o devizových intervencích, který je chráněn po dobu 6 let
28
Zasedání BR ČNB Nastavení měnověpolitických nástrojů
D (čtvrtek dopoledne): Jednání BR k rozhodnutí o měnové politice. Po hlasování BR je kromě prezentace na TK bankovní radou schvalován text Prohlášení i text Shrnutí Zprávy o inflaci (pouze u tzv. velkých SZ)
D (13 hod): Zveřejněno rozhodnutí BR.
D (14.15 hod): Tisková konference s prezentací k rozhodnutí, během níž je přečten text Prohlášení
... včetně poměru hlasování (pouze hlasování o sazbách, nikoliv o používání kurzového závazku jako nástroje MP)
prezentace z tiskové konference je zveřejněna po jejím skončení, a to většinou kolem 15 hod., počínaje květnem 2007 je cca s hodinovým odstupem po TK zveřejňován na internetových stránkách ČNB také zvukový záznam z TK
D+1 Setkání s analytiky, které se koná čtvrtletně vždy po projednání tzv. velké Situační zprávy.
D+4 (pondělí): Zveřejnění Shrnutí Zprávy o inflaci včetně tabulky klíčových makroindikátorů (platí pouze pro tzv. velké SZ)
D+8 (pátek): Zveřejnění veřejného záznamu z jednání BR (obsahuje zapracovaný Protokol o jmenovitém hlasování členů BR o úrokových sazbách) a Zprávy o inflaci (u tzv. velké SZ)
S odstupem šesti let je pak zveřejňován podrobný protokol z měnového jednání bankovní rady (obsahuje zapracovaný Protokol o jmenovitém hlasování členů BR o devizových intervencích) a podklady pro rozhodování bankovní rady o měnových otázkách (Situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji a Měnověpolitické doporučení)
29
Prognóza inflace (příklad prognózy zveřejněné 31.7.2014)
6
Horizont měnové politiky
5
mzr. zm. v %
4 3 Inflační cíl
2 1 0 -1 III/12 IV
I/13
90%
II
III
70%
IV
I/14
50%
II
III
IV
I/15
II
III
IV
I/16
30% interval spolehlivosti
3.čtvrtletí 2015: 2,0% 4.čtvrtletí 2015: 2,0%
30
Prognóza měnověpolitické inflace 6
Horizont měnové politiky
5
mzr. zm. v %
4
3 Inflační cíl
2 1 0 -1
III/12 IV
I/13
90%
II 70%
III
IV 50%
I/14
II
III
IV
I/15
II
III
IV
I/16
30% interval spolehlivosti
3.čtvrtletí 2015: 1,8% 4.čtvrtletí 2015: 1,9%
31
Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR
4
%
3
2
2014: 0,4% 2015: 0,5%
1
2016: 1,6%
0
III/12 IV
I/13
90%
II
III 70%
IV
I/14
50%
II
III
IV
I/15
II
III
IV
I/16
30% interval spolehlivosti 32
Vývoj úrokových sazeb
Měnověpolitická sazba a tržní sazby (% p.a.)
Měnověpolitická sazba a tržní sazby
!
33
Vývoj kurzu (2004 – 2008)
34
Vývoj kurzu (od 2008)
35
Prognóza HDP meziroční růst reálného HDP
10
mzr. zm. v %, sez. očištěno
8 6
2014: 2,9%
4
2015: 3,0%
2
2016: 2,8% 0 -2 -4 III/12 IV 90%
I/13
II 70%
III
IV 50%
I/14
II
III
IV
I/15
II
III
IV
I/16
30% interval spolehlivosti
36
Hrubý domácí produkt meziroční růst reálného HDP
950
108
900
106
850
104
800
102
750
100
700
98
650
96
600
94
%
mld. Kč
Vývoj hrubého domácího produktu ve stálých cenách
550
92
2003
2004
2005
2006
2007
stálé ceny 2005 (sezónně očištěno)
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
čtvrtletí předchozího roku = 100 (sezónně očištěno)
37
Literatura Řežábek, P. (2011): Měnová politika a její interakce s politikou fiskální. Univerzita Karlova. Praha, Nakladatelství Karolinum, 2011. První vydání, 128 stran. ISBN 978-80-246-1894-4
Cimburek, J., Řežábek, P. (2010): Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Český finanční a účetní časopis, 2010, roč. 5, č. 2, s. 18-31. Beneš, J., Hlédik, T ., Kumhof, M., Vávra, D. (2005): An Economy in Transition and DSGE: What the Czech National Bank's New Projection Model Needs. Czech National Bank Working Paper 12/2005, Česká národní banka. Beneš, J., Vávra, D., Vlček, J. (2002): Střednědobá makroekonomická predikce, makroekonomické modely v analytickém systému ČNB. Finance a Úvěr 52, č. 4. Barro, R., Gordon, D.B. (1983): Rules, Discretion and Reputation in a Model of Monetary Policy. Journal of Monetary Economics, 12, s. 101-121.
Kydland, F. E., Prescott, E. C. (1977): Rules Rather than Discretion: The Inconsistency of Optimal Plans. Journal of Political Economy, 83, č. 3, s. 473-491. Svensson, L. E. O. (1997): Inflation Forecast Targeting: Implementing and Monitoring Inflation Targets, European Economic Review, 41, s. 1111-1146. další prezentace a komentáře na: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html 38
Děkuji za pozornost
Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
Praha 5. března 2015
