TEORETICKÁ ČÁST 2 VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE. 2.1 Vymezení pojmů volný čas. 2.2 Instituce pracující s dětmi a mládeţí ve volném čase - 8 -

-7-

1

ÚVOD Ve školství pracuji patnáct let, z toho přes osm let v domě dětí a mládeţe. Pracovní

náplní nás, pedagogických pracovníků je připravit pestrou nabídku volnočasových aktivit pro děti, mládeţ a ostatní veřejnost v pravidelné zájmové činnosti a příleţitostných akcích tak, aby se stala vyhledávanou a podněcovala k pravidelné návštěvě v dopoledních i odpoledních hodinách, ve dnech pracovních, ve dnech pracovního klidu, ale i o prázdninách. Jiţ od začátku mé působnosti v resortu školství se setkávám ve větší či menší míře s naráţkami na práci nás, pedagogů, jaká ţe je naše práce nenáročná, ţe si vlastně s dětmi pouze hrajeme, jezdíme s nimi po výletech a táborech a proč ţe si stěţujeme na únavu či vyčerpání. V současné době pracuji přes osm let v Domě dětí a mládeţe Rozmarýn v Litoměřicích a kaţdoročně zde pro děti pořádáme letní tábory. K vypracování bakalářské práce jsem si vybrala téma, které je mi velice blízké a kde mohu vycházet ze svých cenných poznatků ze zaměstnání a zároveň poukázat na náročnost pedagogického povolání a na to, co vše musí pedagog znát při pořádání táborů, jakými směrnicemi, vyhláškami a paragrafy se musí řídit, jakou problematiku ohledně pořádání táborů musí znát a jaká je příprava letního tábora náročnou a zodpovědnou činností. Letní tábory jsou spojovány s představou krásné letní přírody a nezapomenutelnými vzpomínkami na dny a noci proţité na táboře mezi přáteli a kamarády. Táboření v přírodě je činností u dětí a mládeţe velmi oblíbenou pro svou touhu a romantiku proţít třeba jen krátce něco odlišného od normálního všedního ţivota. Děti se na táboře stále něco učí – hlavně ostraţitosti, kamarádství a ochraně přírody, především však pracovitosti. Letní činnost by měla být završením celoroční činnosti dětských a mládeţnických kolektivů. Tábory by měli přinášet zábavu a radost, ale také všestranně podněcovat rozvoj osobností dítěte a jeho pohybové dovednosti a fyzickou kondici a kaţdý tábor se musí opravdu dobře a zodpovědně připravit.

-8-

TEORETICKÁ ČÁST

2

VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE „Výchova by měla být taková, aby to, co je nabízeno, bylo přijímáno jako vzácný dar, ne jako povinnost.“ Albert Einstein

Vymezení pojmů volný čas

2.1

Pojmem volný čas se zabývá řada odborníků, kteří jej definují v řadě publikací. Volný čas je moţno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil (Průcha, Walterová, Mareš, 2001). Je to doba, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Někdy se vymezuje jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností. Přesnější a úplnější je však jeho charakteristika jako činnosti, do níţ člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí, a která mu přináší příjemné záţitky a uspokojení. Funkce volného času Hofbauer vymezuje tři základní funkce volného času:

 odpočinek – regenerace pracovní síly, relaxace fyzická a duševní, kompenzace únavy  zábava – regenerace duševních sil, uspokojení potřeb - touha po romantice, přátelství, uznání atd.  rozvoj osobnosti – spoluúčast na vytváření kultury Optimální je kombinace všech těchto činností.

2.2

Instituce pracující s dětmi a mládeţí ve volném čase

Smysluplné naplnění volného času je jednou z forem, jak čelit patologickým jevům dětí a mládeţe. Nenaplnění volného času činností svádí jedince k destruktivním aktivitám. Dobře volená činnost přináší vnitřní uspokojení, radost z úspěchu, zvyšuje sebevědomí. Instituce zabývající se činností dětí ve volném čase přispívají k řešení či prevenci těchto jevů a nabízí dětem a mládeţi širokou škálu činností. Tato zařízení mohou vznikat při školách, nebo jako zájmová sdruţení či neziskové organizace.

-9-

K nejvýznamnějším institucím patří: Školní druţiny a školní kluby Tato zařízení patří k základní formě výchovy mimo vyučování o děti zaměstnaných rodičů v průběhu celého školního roku a v případě velkého zájmu i o prázdninách. Školní druţiny jsou určeny pro ţáky 1. - 5. třídy, školní kluby potom ţákům 6. - 9. třídy. Velkou výhodou je blízkost školy a bydliště ţáků a také pravidelné výchovné ovlivňování volného času dětí. Střediska pro volný čas dětí a mládeţe Do této skupiny spadají domovy dětí a mládeţe (dále jen DDM) a stanice zájmových činností. Hlavní náplní DDM jsou rekreační a výchovně-vzdělávací funkce realizované rozsáhlou zájmovou působností. Oproti tomu existují stanice zájmových činností specializované pouze na konkrétní zájmové oblasti. V průběhu roku mají děti moţnost v DDM pravidelně navštěvovat různé soubory (hudební, taneční, divadelní apod.), nebo krouţky (např. modelářský, rybářský). Příleţitostně se pak mohou zúčastnit různých soutěţí, turnajů, výletů, exkurzí a divadelních představení. Častou činností DDM o prázdninách je pořádání táborů pro děti a mládeţ. Domovy mládeţe Domovy mládeţe (dále jen DM) jsou určeny pro ţáky středních a vyšších odborných škol, kterým zajišťují nejen ubytování a stravování, ale i kvalifikované výchovné působení. DM jsou zřizovány buď samostatně a slouţí tedy ţákům více škol, nebo jsou součástí určité střední školy. Velmi důleţitá je práce vychovatele, který by měl umět zajistit výchovnou práci, připravit rozmanitou nabídku činností a odborně pomoci ţákům při přípravě na vyučování. (30) Junák – svaz skautů a skautek Junák – český skaut se do naší země dostal v roce 1911 zásluhou profesora Antonína Svojsíka, který jej přivezl z Anglie. Dnes je toto hnutí s 51 000 členy největší výchovnou organizací mladých lidí v České republice.

- 10 -

Skauting je určen pro všechny děti a mladé lidi, kteří se chtějí neustále něčemu učit a pracovat na sobě. Oddílová činnost se zaměřuje na hodnotovou výchovu dětí a současně vychází vstříc jejich specifickým zájmům. Programová náplň zahrnuje 26 hlavních a 80 dalších aktivit v oblastech jako je sport, věda a technika, kultura, přírodověda a další. …skauting staví před kaţdého cestu osobního rozvoje, pomáhá a pobízí ke zdokonalování vlastních schopností a dovedností… Junácká organizace se dělí do tří skupin tak, aby mohly být respektovány poţadavky rozdílného přístupu k různým věkovým kategoriím dětí. Jsou to: 

Světlušky a vlčata (věk 6–10 let)



Skauti a skautky (věk 11–15 let)



Rangers a roveři (věk nad 15 let)

Pionýr Občanské sdruţení zabývající se neformální výchovou dětí a mládeţe ve volném čase s nabídkou turistických, tábornických, kulturních, sportovních a dalších aktivit. Sdruţení Pionýr se snaţí rozvíjet zájmové činnosti dětí a mládeţe a tím se podílet na prevenci kriminality. Všestrannou činnost zajišťují celoročně především dobrovolní pracovníci, kteří kladou velký důraz zejména na ochranu práv dětí. Kaţdoročně pořádané akce, jako jsou různé přehlídky, soutěţe, či letní tábory jsou určeny jak pro členy, tak i pro širokou veřejnost YMCA (Young Men’s Christian Association) Jiţ od druhé poloviny 19. století nabízí YMCA v České republice dětem a mladým lidem pestrou paletu aktivit ve volném čase. Vznikla v Anglii roku 1844 jako křesťanská organizace na pomoc lidem,,ztraceným“. Dnes je rozšířena ve zhruba 124 zemích a patří tak k nejstarší a největší celosvětové mládeţnické organizaci na světě. Tělovýchovné a sportovní organizace Velkou tradici a vliv mají zejména tělovýchovné organizace. Nejdelší tradici má SOKOL, zaloţený Jindřichem Fügnerem a Miroslavem Tyršem v roce 1862. Usilovali o harmonický rozvoj tělesné, duševní i morální stránky osobnosti a touto ideou se řídí i současný Sokol, který organizuje tělovýchovnou činnost pro děti, mládeţ i dospělé.

- 11 -

Další významnou tělovýchovnou organizací je OREL, jehoţ prioritou je podpora sportu pro všechny. Sportovní činnosti však nejsou zaměřeny jen na konkrétní sporty, ale zájemcům je nabízeno nejrůznější sportovní odvětví. Orel, zaloţený na křesťanských hodnotách, byl během své dlouhé historie několikrát zrušen. O výchovu dětí a mládeţe v jejich volném čase pečuje samozřejmě ještě celá řada organizací a zařízení, která jim zajišťují kvalitní náhradu rodiny. Jsou to například: Brontosaurus DUHA Česká tábornická unie Salesiánské domy se středisky pro mládeţ Základní umělecké školy Jazykové školy Je zřejmé, ţe si rodiče mohou vybírat pro své děti z velkého mnoţství volnočasových aktivit. Neměli by si však na potomcích realizovat své nesplněné sny z dětství, ale poslouchat jejich skutečná přání a tuţby. Zároveň musíme myslet na to, abychom děti zbytečně nepřetěţovali neúměrným počtem krouţků a různých aktivit a neodradili je tak od toho, co je skutečně baví.

2.3

Funkce výchovy mimo vyučování

 výchovně-vzdělávací  zdravotní  sociální Na výchovně-vzdělávací funkci je kladen největší důraz. Jednotlivé instituce se podílejí podle svých moţností a legislativně vymezeného poslání na rozvíjení schopností dětí a mládeţe, na usměrňování, kultivaci a uspokojování jejich potřeb a zájmů, na formování ţádoucích postojů a morálních vlastností. Prostřednictvím pestrých a zajímavých činností děti motivují k smysluplnému vyuţívání volného času, k získávání nových vědomostí, dovedností i návyků. Úspěchy v zájmových činnostech přináší dětem pocit uspokojení a při praktických činnostech si také utváří svůj vlastní názor na ţivot a na svět.

- 12 -

Zdravotní funkci plní výchovná zařízení tím, ţe přispívají k usměrňování reţimu dne tak, aby pomáhal vytvářet zdravý ţivotní styl. To spočívá ve střídání činností různého charakteru, podněcovat je k vydatnému pohybu, nejlépe na čerstvém vzduchu, vést je ke správné ţivotosprávě a dodrţování hygieny. Velmi důleţité je také vytvořit pro děti pobyt v příjemném prostředí, v pohodě, mezi oblíbenými lidmi. Velice důleţité je dodrţování zásad bezpečnosti činnosti. Instituce pro výchovu mimo vyučování plní i funkci sociální, protoţe na čas přebírají rodičovskou roli po dobu zaměstnání rodičů. Zařízení mají také moţnost v době mimo vyučování vyrovnávat rozdíly mezi nestejnými materiálními a psychologickými podmínkami v rodinách a utvářet u dětí ţádoucí sociální vztahy. Tím pomáhají zejména dětem z méně podnětného nebo z konfliktního rodinného prostředí. Zvlášť významná je tato funkce těch zařízeních, která pracují s mladšími dětmi, nebo dočasně či trvale plní funkci rodinné výchovy (např. školní druţiny, dětské domovy, domovy mládeţe).

2.4

Zájmové činnosti jako součást výchovy mimo vyučování

Zájmové činnosti chápeme jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají silný vliv na rozvoj osobnosti i na správnou společenskou orientaci. Psychologická a pedagogická podstata zájmových činností: Psychologie sleduje zájem jako individuálně osobnostní jev, pedagogika se zabývá zájmy z hlediska jejich usměrňování a formování v procesu výchovy. Věnuje se nejen zájmům existujícím, ale i ovlivňování a vytváření podmínek pro vznik nových zájmů. Zájmy nevhodné a z hlediska jednotlivce i společnosti neţádoucí se snaţí eliminovat. Zájmy jsou nejčastěji vyvolány potřebami, ale nejsou s nimi totoţné. Vztah mezi potřebami a zájmy je oboustranný. Zájmy se rozvíjejí na základě existujících potřeb, umoţňují jejich uspokojování a tím zároveň ovlivňují jejich charakter a vznik dalších potřeb. Při výchovném působení tak prostřednictvím obsahu jednotlivých činností dochází nejen k uspokojování jiţ existujících potřeb, ale i k jejich pedagogickému regulování podle poţadavků společnosti v souhlasu s dispozicemi jednotlivců. Zájmy souvisejí s celkovým zaměřením osobnosti a lze je charakterizovat jako relativně stálé snahy zabývat se předměty nebo činnostmi, které člověka upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Zajímavému předmětu nebo činnosti přikládá člověk zvláštní

- 13 -

hodnotu, a proto je veden snahou po aktivním styku s ní. Dosahování cíle je provázeno kladným citovým naladěním a uspokojením. Zájmové činnosti společenskovědní: Zahrnují činnosti, které vedou jak k poznání aktuálního společenského dění, tak i některých historických souvislostí. Pěstují vztah k vlasti, k mateřskému jazyku, k demokratickým

a

humanistickým

tradicím

našeho

národa.

Základní

oblasti

společenskovědního zaměření jsou výchova k vlastenectví, k partnerství a k rodičovství a společenská výchova, sběratelství a jazykověda. Společenskovědní zájmové činnosti poskytují mnoho moţností pro činnosti individuálního charakteru (sběratelství apod.) i pro nenásilné získávání poznatků z ostatních oborů lidské činnosti. Zájmové činnosti pracovně-technické: Napomáhají k systematickému zdokonalování manuálních dovedností, obohacují vědomosti o technické poznatky i umoţňují aplikaci těchto poznatků v praxi. Prostřednictvím mnohostranné činnosti se prohlubuje zájem ţáků o tvořivou práci, o přiměřenou účast na řešení současných problémů vědy a techniky. Také lépe chápou význam

odborné

kvalifikace

v

době

rychlého

rozvoje

vědy

a

techniky.

Pracovně-technické zájmové činnosti by měly podporovat přirozenou touhu dětí po aktivním uplatnění v oblasti techniky, rozvíjet jejich technické myšlení a představivost. Zájmovou aktivitu dětí významně ovlivnil rozvoj nových, společensky důleţitých oborů (kybernetiky, elektrotechniky, elektroniky, výpočetní techniky apod.). Pracovně-technické zájmové činnosti tak přispívají k profesní orientaci ţáků a seznamováním s nejnovějšími odbornými poznatky je připravují na úkoly, které je v dospělosti čekají. Zájmové činnosti přírodovědné: Vedou k prohlubování vědomostí o dění v přírodě, pěstují vztah k její ochraně. Rozvíjejí zájem o pěstitelství a chovatelství. Spontánního zájmu dětí o ţivou a neţivou přírodu i citového vztahu ke všemu ţivému lze vyuţít k formování pocitu morální odpovědnosti za ochranu přírody a k vytváření správných postojů k ţivotním hodnotám. Náplň přírodovědných zájmových činností nejmladších dětí by měla vycházet z toho, ţe jsou schopny osvojit si jak poznatky o ţivočiších, rostlinách a neţivé přírodě, tak i některé

- 14 -

dovednosti v péči o ně. Nejčastější činností je pozorování přírody na vycházkách. Pozorování přírody by měl vychovatel spojovat s její ochranou i se sbíráním přírodovědného materiálu a uskutečňovat je převáţně pomocí různorodých praktických činností. Ţáci mladšího školního věku mají zvlášť blízký vztah ke zvířatům. Přírodovědnou činnost je proto vhodné zaměřovat na poznávání způsobu jejich ţivota i významu

ţivočichů

v

přirozených

ţivotních

podmínkách.

S přibývajícím věkem stoupá zájem o specializované činnosti (rybářství, včelařství, pěstitelství apod.). V řadě zájmových útvarů zakládaných ve spolupráci se zájmovými svazy si děti osvojují i praktické pracovní dovednosti. Zájmové činnosti esteticko-výchovné: Utvářejí a formují estetické vztahy dětí k přírodě, společnosti a jejím materiálním a kulturním hodnotám. Činnosti jsou zaměřeny na rozvíjení výtvarného, hudebního, literárního, dramatického a hudebně-pohybového projevu, na kulturu chování a výchovu vkusu, rozvoj tvořivosti. Pro esteticko-výchovnou zájmovou činnost jsou významné všechny aktivity, ve kterých se uplatňuje estetický vztah ke skutečnosti – kulturní akce, různé typy vycházek, přehlídky činností apod. Zvláště významné jsou vlastní tvořivé aktivity. Tyto činnosti přinášejí nové a emocionálně cenné záţitky a stávají se i silným motivačním prvkem.

- 15 -

LETNÍ TÁBOR

3

Jednou z forem trávení volného času, je pobyt na letním táboře. Důleţitým kritériem, podle kterého by se měli rodiče při výběru tábora rozhodovat, je jeho náročnost a program. Kaţdý typ tábora, ať uţ se jedná o stanový, v chatkách, ubytovnách nebo o turistické tábory, klade na dítě jiné nároky. Obecně platí, ţe turistické tábory jsou pro děti, kterým nečiní problémy mnohakilometrové pochody. U stanových táborů je riziko, ţe v nepříznivém počasí se můţe dítě nachladit či zakusit, jaké to je, kdyţ do stanu zatéká. Tábory v chatkách a ubytovnách jsou, pokud jde o kvalitu bydlení, nejbezpečnější. Pedagogická práce s dětmi na letních táborech má svá specifika. Dětem zabezpečuje odpočinek, rekreaci, ale hlavně právě zajímavé vyuţití volného času. Činnost na letním táboře by měla dítě rozvíjet v dovednostech důleţitých pro ţivot ve společnosti a prostřednictvím nejrůznějších aktivit ho vybavit ţádoucími vědomostmi, dovednostmi, ale také postoji. Děti se zde učí ţít s ostatními, spolupracovat a tolerovat individualitu ostatních. Pobyt na letním táboře by měl napomoci posilovat osobnost kaţdého jedince, pomoci mu najít se a dosáhnout úspěchu. Velkou roli zde hraje vhodná motivace, radost z činnosti, ctiţádost, zvědavost a povzbuzování. Na táboře nezapomínáme ani na prevenci sociálně patologických jevů formou besedního krouţku, či her.

3.1

Charakteristika letního tábora

Letní tábor podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb. náleţí pod pojem zotavovací akce. To jsou organizované pobyty 20 a více dětí do 15 let na dobu delší neţ 4 dny, jejichţ účelem je posílit zdraví dětí a zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popř. i získat specifické znalosti nebo dovednosti.

3.2

Druhy táborů

Obecně se rozlišují čtyři druhy letních táborů: 

stálé tábory



tábory ve stálých tábořištích (zděné, chatové, stanové základny), celý pobyt na jednom místě



putovní tábory - během pobytu vystřídají účastníci několik tábořišť, většinou LT

- 16 -



pěší, vodní, či cyklo - turistika



příměstské tábory - specifická forma nabídky denního programu bez noclehu



hvězdicové tábory - tábor, při němţ účastníci absolvují několikadenní výlety do okolí základny

Typy táborů: 

běţné - účastníky jsou děti a mládeţ z "běţné" populace



integrované - tábor i pro děti z rizikových skupin, dětských domovů, zdravotně postiţené, kdy alespoň 20% účastníků je z takto postiţené populace ozdravné - určené pouze pro zdravotně postiţené děti



3.3

Výchovně vzdělávací cíl

Výchova je záměrné působení na člověka, které je komplexní a formuje fyzickou, psychickou a sociální stránku jeho osobnosti. Vzdělávání je proces cílevědomého předávání a osvojování poznatků, informací, zkušeností a jeho cílem je: získávání, zdokonalování, upevňování a rozšiřování vědomostí. V plánu je to část činnosti, kdy se děti něčemu novému naučí, o něčem se dozvídají, získávají nové vědomosti, které zvládají obsahově i teoreticky. Získávání zdokonalování dovedností. V plánu je to praktické zaměstnání, přetváření dovedností na návyky, v plánu je to iluzorní část, která nebývá pro nedostatek času naplněna. Kaţdý plán činnosti by měl vycházet ze znalosti situace před táborem (co děti dovedou, vědí, věk dětí, kam jedeme, specializace tábora). Cil: Stanovíme si, čeho chceme během tábora dosáhnout, v čem posunout jednotlivé sloţky osobnosti, co nového děti naučit, co by si měli osvojit. Cíl je výchovný – prioritně formuje psychickou sloţku, zprostředkovaně pak i fyzickou a nakonec i sociální. Cíl je vzdělávací – děti se naučí něco z historie, botaniky, zoologie, ekologie a zprostředkovaně pak při získání poznatků mohou komunikovat s lidmi a získávat tak určité sociální dovednosti. Obsah: Vlastní náplň činnosti slouţící k dosaţení cíle.

- 17 -

Prostředky: Jimi lze uskutečnit obsah, jehoţ pomocí dosahujeme cíle. Jejich výběr a stanovení je součástí vlastní přípravy programu. Formy: To je organizační zajištění obsahu, typu tábora. Metody: Způsob, jakým se prostřednictvím obsahu naplňuje cíl: např., hra, instruktáţ, exkurse, expedice, beseda, průzkum, sestavování map, přehledů, deníků apod. Kromě těchto stanovených výchovných cílů a způsobů jejich dosaţení je nutno zajistit i sloţku relaxační, vhodně činnost prostřídávat, nezůstat pouze u dominantního obsahu.  Měli bychom pamatovat: Vedoucí mají většinou dovolenou a děti prázdniny = všechno je otázka vzájemně věnovaného volného čas Plán: Při tvorbě rámcového plánu programu musíme mít na mysli, ţe plán je na jedné straně osnovou, která by měla být dodrţena, na druhé straně však musí být dostatečně otevřený, skýtající moţnost improvizace. Kaţdý plán by měl pamatovat i na zpětnou vazbu = jakým způsobem ověřím, do jaké míry bylo dosaţeno cíle a zároveň i spokojenost dětí, jakých chyb jsme se jako vedoucích dopustili, co uděláme pro to, aby se chyby jiţ neopakovaly. Výborné je, kdyţ si do plánu zaneseme i jmeniny a narozeniny účastníků.

3.4

Dokumentace výchovné práce

 Rámcový plán činností na táboře Je nepostradatelným pro činnosti na táboře. Na první pohled z něj musí být k vyčtení, kdy má který oddíl jaký program. Rámcový plán tábora je konkrétní zpodobnění výchovných, vzdělávacích, zdravotních i dalších cílů tábora. Za vypracování plánu je plně zodpovědný hlavní vedoucí tábora. Spolupracují na něm všichni členové kolektivu vedoucích v součinnosti s dětským aktivem. Obsah plánu výrazně ovlivní některé skutečnosti, které se nás bezprostředně dotýkají. Jsou to: kvalita, spolehlivost a odpovědnost kolektivu vedoucích, úroveň znalostí a dovedností, zdatnost, sehranost a kázeň dětí, materiální zabezpečení, kvalita výzbroje i výstroje tábora a jednotlivců, finanční prostředky. Dále je to konání tábora.

- 18 -

 Táborový řád Je základním dokumentem, který rámcově vymezuje, co děti mohou dělat a co musí dodrţovat v době pobytu na táboře. Táborový řád by měl být přečten a schválen celým táborem při zahájení a zveřejněn na táborové nástěnce.  Reţim dne Je to časový rozvrh běţného táborového dne. Určuje, v kolik hodin se vstává, v kolik se jí, kdy a kde je rozcvička, osobní volno atp. Dokument by měl být opět projednán celým táborem a vyvěšen na nástěnce. V reţimu dne musí být pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování. Doba pro spánek u mladších dětí do 11 let musí být alespoň 10 hodin, z toho je 1 hodina poledního klidu na lůţku. U střední věkové skupiny 12 – 13 let je doba spánku 9 – 10 hodin, z toho opět 1 hodina klidu po obědě vyplněna klidovou činností, četbou, psaní dopisů atd. U nejstarších dětí nesmí doba spánku klesnout pod 8 hodin. Děti nemají obvykle vstávat před 7 hodinou a chodit spát po 22. hodině. V denním reţimu musí být vyhrazena nejméně půlhodina pro probuzení a půlhodina před uloţením ke spánku pro denní péči a hygienu. S výjimkou noci, kdy se koná noční hra. Reţim dne musí odpovídat zdravotnímu stavu a věku dětí. Při soustavné fyzické zátěţi dětí v prvních dvou dnech letního tábora musí být třetí den vyhrazen odpočinku. Vedoucí vychovatelé průběţně kontrolují oblečení, obuv a lůţkoviny dětí, aby byly chráněny před provlhnutím. Tím předcházíme prochladnutí účastníků letního tábora. Koupání dětí v přírodě musí být přizpůsobeno fyzické zdatnosti dětí a počasí. Děti se mohou koupat jen za dohledu osoby, která je schopna poskytnout záchranu tonoucímu. Koupat se děti mohou nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení.  Denní program Vychází z rámcového plánu a je upřesněním programu jednotlivých oddílů na celý den. Obsahuje různá upozornění, připomínky k činnosti, vyhlašují se v něm pochvaly, poděkování či napomenutí, případně tresty za nekázeň. Denní program je jedním z nejvýznamnějších řídících dokumentů tábora. Bývá vyhlašován buď na večerních, nebo ranních nástupech. Také denní program je vyvěšován na táborové nástěnce.  Táborová kronika Abychom zachytili proţívané události a aby ti, kteří po nás přijdou do kolektivu, věděli, co jsme dělali, jak jsme ţili, píšeme kroniku jako obraz našeho tábora. Kroniku nedělá jen

- 19 -

kronikář, pomáhají mu členové oddílů svými příspěvky, malují, fotografují, zapisují. Obal by měl být z pevného materiálu. Kronika je zrcadlem kolektivu, obsah je nejen zdroj vzpomínek, zkušeností a poučení, ale můţe slouţit následovníkům jako nositel tradic kolektivu. Kaţdý zápis musí obsahovat přesné datum, místo, pokud moţno i konkrétní jména. Znak a název kolektivu je titulní strana, dále seznam oddílů a členů táborové rady. Kroniku píšeme správnou češtinou, bez pravopisných chyb.

3.5

Povinná dokumentace tábora

Povinná dokumentace tábora je v době přípravy a průběhu tábora uloţena u vedení tábora. Po skončení se ukládá u provozovatele po dobu vyplývající z obecně závazných právních předpisů.  Seznamy dětí, vedoucích a pracovníků Obsahují minimálně jméno, příjmení, datum narození a bydliště.  Přihlášky dětí s podpisem rodičů Jsou smlouvou mezi účastníkem tábora resp. jeho zákonným zástupcem o zajištění sluţeb a jejich řádném zaplacení. Ukládá se 5 let po skončení tábora.  Hospodářská dokumentace Ukládá se 5 let po skončení tábora. o

peněţní kniha tábora,

o

prvotní doklady o příjmech a vydáních,

o

doklady evidující nakoupené, skladované a vydané potraviny,

o

denní jídelníčky,

o

příkazní smlouvy (Smlouvy dobrovolníka),

o

dohody o provedení práce,

o

dohodu o pouţití soukromého motorového vozidla pro tábor s knihou jízd,

o

dohody o hmotné odpovědnosti,

o

smlouva o pronájmu pozemku nebo objektu,

o

soupis táborového inventáře,

o

vyjádření místního obecního úřadu ke konání tábora,  Zdravotní dokumentace Ukládá se 6 měsíců po skončení tábora.

o

ohlášení tábora u orgánu ochrany veřejného zdraví (hygienik),

- 20 -

o

Dohoda o poskytnutí zdravotní péče s místním praktickým nebo dětským lékařem,

o

výsledky rozboru vody, není-li tábor zásobován z veřejného zdroje,

o

Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě

o

Nástupní list dítěte do tábora,

o

Nástupní list vedoucího a pracovníka tábora,

o

zdravotní průkazy pracovníků činných při stravování (ukládá se kopie),

o

zdravotnický deník se seznamem osob přítomných na táboře,

o

doklad o kvalifikaci zdravotníka (ukládá se kopie),

o

zápis o instruktáţi vedoucích a pracovníků v táboře o zásadách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásadách poţární ochrany, hygieny provozu tábora a poskytování první pomoci, jídelníčky podle skutečného stavu.

o

Pořadatel tábora můţe s přihlédnutím ke specifikaci konkrétního tábora rozhodnout o zařazení dalších dokumentů potřebných k zabezpečení přípravy a chodu tábora mezi povinnou dokumentaci.

3.6

Motivace programu tábora

Motivace je základem a osou táborového programu. Zpravidla ji kvalifikujeme jako příčinu, pohnutku určitého jednání člověka, je určitou hnací silou činnosti na táboře. Motivací táborového programu se snaţíme vyvolat v dětech takové podněty, aby aktivně prováděli podle plánu činnost, kterou berou za vlastní. Velká část motivací táborových programů a her vychází námětově z dětské četby. Má-li být motivace činnosti účinná, je třeba dodrţovat důleţité zásady: o

Především je třeba dbát na soulad motivace a skutečnou činností.

o

Motivace musí být přiměřená věku a úrovni dětí.

o

Motivace musí působit jak na racionální, tak i emocionální sféru psychiky dětí.

o

Motivace musí vycházet ze skutečných potřeb a zájmů účastníků tábora.

o

Motivace jako prostředek k dosaţení vytýčeného cíle není samospasitelná, měli

bychom jí vyuţívat s mírou a ve stále nových formách, aby o ní neopadl zájem. o

Motivace musí navazovat na výchovné a vzdělávací cíle a rámcový plán činnosti.

Zájmové činnosti na táboře – hry a další specifické táborové činnosti. I přes velký výběr

- 21 -

her v příručkách a časopisech, jich nikdy nebude dostatek. Proč? Především pro oblíbenost herních činností u dětí různého věku a nesmírný výchovný význam dobře volené hry. Některé hry zaujmou děti natolik, ţe se z nich stanou tzv. „ hry tradiční“, musíme je však doplňovat stále novými.

3.7

Reţim dne letního tábora

Při sestavování reţimu dne jsme museli vycházet z několika hledisek:

 stanovit pro účastníky tábora reţim dne, který odpovídá věku a zdravotnímu stavu dětí  v reţimu dne pevně vymezit dobu pro spánek, osobní hygienu a stravování  doba vymezená pro spánek musí být nejméně 9 hodin. Výjimkou je noc, kdy se pořádá noční hra. I v tomto případě však doporučujeme zachovat přiměřenou dobu spánku např. posunutím ranního budíčku, zařazením delšího odpočinku následující den atp.  fyzická a psychická zátěţ dětí musí být přiměřená jejich věku, schopnostem a moţnostem. Při soustavné fyzické zátěţi dětí první dva dny tábora, musí být třetí den odpočinkový. Při putovních táborech se dny odpočinku stanoví s přihlédnutím k tělesné zdatnosti a aktuálnímu zdravotnímu stavu dětí.  koupat ve volné přírodě nebo v bazénu se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení či náročném pochodu

- 22 -

Reţim dne: 7.30 hod

Budíček, rozcvička, osobní hygiena, úklid

8,30 hod

Snídaně

9.00 hod

Dopolední program

12.00 hod

Oběd

12.30 hod

Polední klid

14.00 hod

Odpolední program

16,00 hod

Svačina

16,15 hod

Odpolední program

18.00 hod

Večeře

18,30 hod

Večerní nástup

19.00 hod

Večerní program

21.00 hod

Osobní hygiena

21.30 hod

Večerka

- 23 -

4

POŘADATEL TÁBORA Pořadatel je ten, kdo tábor pořádá, provozuje. Většinou jde o právnickou osobu -

organizaci, která tuto činnost má jako hlavní nebo doplňkovou. Organizace pověří konkrétní osobu vedením tábora, tak se rodí představitel, zástupce provozovatele. Představitel provozovatele je ve svém postavení za přípravu tábora i jeho vlastní průběh včetně následné likvidace tábora občanskoprávně, případně pracovně právně a samozřejmě trestně právně odpověden. Pracovně právní odpovědnost se týká i těch osob, které s provozovatelem uzavřeli pracovně právní vztah. Byla uzavřena pracovně právní smlouva, písemná dohoda. Pracovníci musí být starší 18 let. Hlavním předpokladem úspěšné práce je dobrý aktivní vztah mezi provozovatelem a táborovými pracovníky. Provozovatel nesmí být ani byrokratický a formální, neboť veškeré nedostatky, spory, nezájem či liknavost se okamţitě projeví na práci s dětmi.

4.1

Harmonogram příprav

 Září V tomto měsíci by měl pořadatel tábora zváţit pořádání tábora v příštím roce, pokud bude ţádat o dotaci MŠMT ČR. V tom případě je třeba záměr pořádat tábor zpracovat do projektu ţádosti o dotace MŠMT ČR. Termín podání ţádostí o dotace vyhlašuje MŠMT na svých internetových stránkách www.msmt.cz. Většinou to bývá na přelomu září a října.  Únor Pořadatel rozhodne o pořádání tábora. Musí rozhodnout o typu tábora, místu, termínu, předpokládaném počtu účastníků a o vedení tábora tedy o osobách hlavního vedoucího, jeho zástupce, zdravotníka a hospodáře tábora. S vedením tábora uzavře pořadatel příkazní smlouvy, případně dohody o hmotné odpovědnosti. V případě, ţe pořadatel čerpá na tábor dotaci MŠMT ČR a hlavní vedoucí tábora nemá osvědčení hlavního vedoucího, zajistí pořadatel hlavnímu vedoucímu absolvování školení hlavních vedoucích táborů u oprávněného subjektu. Školení musí vedoucí absolvovat do začátku tábora.

- 24 -

Vedení tábora se seznámí s ustanoveními zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a vyhlášce č. 106/2001 Sb. o hygienických poţadavcích na zotavovací akce pro děti, a s dalšími obecně závaznými právními předpisy. Vedení tábora předloţí pořadateli tábora návrh na personální a organizační zabezpečení tábora a harmonogram přípravy tábora. Pořadatel spolu s vedením tábora projedná s majitelem areálu tábořiště příp. louky podmínky pronájmu a uzavře s ním písemnou smlouvu o pronájmu. Vedení tábora se schází s vedoucími a praktikanty tábora na první přípravné schůzce a stanoví termíny dalších schůzek. Na těchto schůzkách připraví program tábora, základní pravidla spolupráce, práva a povinnosti vedoucích a dětí, táborový denní řád, denní reţim atp. Rozdělí si také úkoly pro přípravu a vlastní realizaci tábora.  Březen Vedení tábora ve spolupráci s pořadatelem stanoví rozpočet tábora včetně účastnického poplatku. V tuto dobu je jiţ zpravidla známa výše případné dotace MŠMT ČR, kterou je moţné započítat do rozpočtu tábora. Po stanovení účastnického poplatku je moţné zahájit propagaci tábora po školách, v místním tisku, na web stránkách apod. Vedení tábora zhotoví přihlášku dítěte na tábor, která musí obsahovat údaje o táboře (místo, termín, účastnický poplatek), údaje o pořadateli tábora (název sdruţení, IČ, adresa sídla), údaje o dítěti (jméno, adresa, rodné číslo), údaje o rodičích (jméno, adresa) a souhlas (podpis) rodičů s účastí na táboře. Je vhodné, aby obsahovala i poučení o platbě a vzájemné smluvní vztahy (práva a povinnosti) rodičů a pořadatele. K přihlášce se přiloţí posudek o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě a nástupní list dítěte (zákon č. 258/2000 Sb.). Někteří zaměstnavatelé poskytují rodičům dětí příspěvek na tábor (nejčastěji z fondu FKSP). Rodiče dětí příspěvek dostanou na základě pořadatelem vyplněného potvrzení pro zaměstnavatele.  Duben S celoročně pracujícími vedoucími, kteří se mají tábora zúčastnit, projedná pořadatel moţnost jejich uvolnění ze zaměstnání a případně zašle jejich zaměstnavatelům ţádost o uvolnění.

- 25 -

Pořadatel uzavírá dohodu o poskytnutí zdravotní péče s praktickým lékařem dostupným z místa konání akce. V místě konání tábora navštíví zástupce vedení tábora obecní úřad a informuje o táboře v katastru obce. Bude-li tábor pořádán v pronajatém areálu včetně stravování, je nutné projednat rozsah stravování tak, aby odpovídal hygienickým předpisům a věku dětí. Má-li tábor vlastní bazén, projednají se podmínky jeho vyuţití. Při jednáních se dohody uzavírají písemnou formou, aby se předešlo případným pozdějším nedorozuměním. Pořadatel zajistí vybavení táborové lékárničky.  Květen Je-li tábor umístěn v lese, zajistí vedení tábora povolení vjezdu vozidel na lesní cesty. Obecně na nich platí zákaz vjezdu. Povolení dostane od oblastního závodu Lesů České republiky s. p. Hlavní vedoucí tábora se seznámí se stavem tábořiště (nejlépe osobní návštěvou). Vedení tábora provede kontrolu inventáře pro stavbu a program tábora. Zajistí opravy poškozeného vybavení a dokoupení chybějícího, popř. chybějící inventář pronajme. Zajistí vybavení táborové kuchyně a táborové ošetřovny. Vedení tábora rozešle přihlášeným dětem bliţší informace k táboru (sraz, návrat, potřebné vybavení, adresu pro doručování pošty táborníkům). Tyto informace by děti měly dostat přibliţně měsíc před začátkem tábora, nejpozději však na konci školního roku. Vedení tábora seznámí pořadatele s rámcovým programem tábora. Pořadatel za program odpovídá a můţe do něj v nezbytných případech zasáhnout. Pořadatel nejpozději měsíc před konáním tábora oznámí konání tábora územnímu pracovišti Krajské hygienické stanice příslušnému podle místa konání tábora. V případě, ţe si pořadatel pronajímá táborovou základnu, je vhodné k této povinnosti smluvně zavázat majitele tábora.  Červen Pořadatel proškolí vedoucí a pracovníky tábora o hygienických poţadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví (ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb.). Dále je seznámí se zásadami bezpečnosti práce na táboře, se zásadami poţární ochrany a zásadami první pomoci. Pořadatel uzavře s vedoucími a pracovníky tábora příkazní smlouvy, dohody o hmotné odpovědnosti, případně další dohody nutné k zajištění přípravy a realizace tábora. (S

- 26 -

vedením tábora tyto smlouvy uzavřel jiţ v únoru.) Do smlouvy uvede potvrzení o proškolení (viz. Výše). V případě, ţe některý z pracovníků tábora pobírá za práci na táboře mzdu, uzavře s ním dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Postupuje při tom dle obecně závazných právních předpisů. Pořadatel rozdá vedoucím a pracovníkům tábora nástupní list pracovníka tábora, který obsahuje potvrzení o způsobilosti práce na táboře (zákon č. 258/2000 Sb.). Nástupní listy odevzdají vedoucí a pracovníci při nástupu do tábora. Bez tohoto dokladu nesmí na táboře pracovat! Pracovníci kuchyně musí mít navíc průkaz pracovníka v potravinářství. Uzná-li provozovatel za vhodné, můţe účastníky tábora připojistit. Pojistné je v tomto případě nutné zahrnout do rozpočtu tábora. S osobou, která zapůjčí soukromé vozidlo k uţívání pro potřeby tábora, uzavře pořadatel dohodu o uţívání soukromého vozidla a příkazní smlouvu. Na základě těchto smluv je moţné vyplatit náhradu cestovních výloh. Vedení tábora zajistí dopravu dětí resp. materiálu do tábora a z tábora (autobus, hromadná jízdenka ČD s místenkou, nákladní vozidlo). Děti, jejich rodiče jsou zaměstnanci ČD, budou mít pravděpodobně slevy na jízdném. Hospodáři tábora předá pořadatel provozní zálohu na tábor z pokladny pořadatele. Současně jej poučí o způsobu vedení pokladní knihy. Hospodář tábora zajistí po dohodě s vedoucím kuchyně nákup potravin na první dny tábora.  Červenec a srpen Před odjezdem zkontroluje vedení tábora, zda má všechny potřebné doklady. Po skončení tábora zůstávají doklady u pořadatele, který je povinen zajistit archivaci ve smyslu obecně platných předpisů (zdravotní dokumentace 6 měsíců, účetní doklady 5 let, atd.) Zdravotník tábora provádí zdravotní zajištění dětí při dopravě dětí na tábor a z něj. V průběhu tábora plní povinnosti vyplývající ze zákona a prováděcích předpisů. Kontrolu táborů mohou provádět osoby pověřené pořadatelem, zástupci místní samosprávy, zástupci státního dozoru (hygiena, lesy, ochrana přírody, správce vodního toku, hasiči) a Policie ČR. Uvedené osoby mají volný přístup do tábora. V případě, ţe provozovatel ţádá dotaci MŠMT ČR, mohou provádět kontrolu také pracovníci MŠMT ČR nebo IDM MŠMT ČR (Institut dětí a mládeţe). Při kontrole je nutné sepsat zápis, zvláště při kontrole hygienikem.

- 27 -

V případě úrazu, závaţného onemocnění nebo jiné události zásadně ovlivňující chod tábora oznámí hlavní vedoucí tábora tuto skutečnost pořadateli. Pořadatel odpovídá za jednání vedoucích a za škodu způsobenou účastníky, vedoucími nebo pracovníky tábora. Je povinen neprodleně odstranit nedostatky zjištěné v průběhu kontroly tábora. Po skončení tábora provede hospodář inventuru zásob a naloţí se zásobami dle pokynů hlavního vedoucího tábora. Hospodář uzavře peněţní knihu tábora a předá ji hospodáři pořadatele. Zbylé finanční prostředky z táborové pokladny převede na účet pořadatele tábora.  Září Po skončení tábora provede pořadatel spolu s vedením tábora hodnocení tábora, schválí hospodářskou uzávěrku, zajistí archivaci dokumentace a doporučí případné změny pro přípravu tábora v dalším roce.

4.2

Povinnosti pořadatele

 Ohlašovací povinnost Pořadatel tábora je povinen jeden měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví o

termín a místo konání tábora

o

počet dětí zúčastněných na táboře

o

způsob zajištění pitnou vodou

o

způsob zajištění stravování dětí

V případě, ţe není zdrojem pitné vody veřejný vodovod, musí být součástí ohlášení protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Protokol nesmí být starší neţ 3 měsíce. Pořadatel posílá ohlášení akce územnímu pracovišti Krajské hygienické stanice příslušnému podle místa pořádání tábora. V případě putovního tábora se ohlášení posílá územnímu pracovišti KHS příslušnému podle místa počátku putovního tábora. V případě tábora v zahraničí nemá pořadatel ohlašovací povinnost. Adresy hygienických stanic lze nalézt na portálu veřejné správy.

- 28 -

Pořadatel tábora je povinen zajistit:  Vhodné umístění tábora  Zásobování vodou  Odstraňování odpadků a splaškových vod  Prostory a zařízení dle hygienických poţadavků (kuchyň, sociální zařízení, ošetřovna, atp.)  Vhodné ubytování  Vhodné stravování  Reţim dne  Zdravotní zabezpečení tábora  Splnění podmínek účasti dětí  Splnění podmínek účasti pracovníků  Instruktáţ všech pracovníků tábora s výjimkou zdravotníka o hygienických poţadavcích, o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví  Ohlášení tábora orgánu ochrany veřejného zdraví

4.3

Zdravotní zabezpečení

Pořadatel tábora je povinen zajistit péči praktického lékaře dostupného z místa konání tábora. Před začátkem tábora je třeba sepsat s praktickým lékařem písemnou dohodu o poskytování zdravotní péče. Lékař bude po pořadateli tábora obvykle poţadovat, aby jej na začátku tábora navštívil zdravotník tábora a předal mu jmenný seznam všech osob účastnících se tábora s jejich daty narození a zdravotní pojišťovnou, u níţ je osoba registrována včetně čísla pojištěnce. Zdravotník můţe při návštěvě dohodnout další podrobnosti (doplnění lékárničky, ordinační hodiny, územní příslušnost k nemocnici, tj. do jaké nemocnice má zdravotník odváţet např. váţnější úrazy, atp.). Péči praktického lékaře nemusí zajišťovat pořadatel putovního tábora.  Pořadatel tábora je povinen zajistit účast zdravotníka na táboře.  Pořadatel tábora je povinen zajistit vybavení táborové lékárničky.

- 29 -

Zdravotník tábora Jeho účast na táboře je povinná. Musí být dosaţitelný 24 hodin denně po celou dobu konání tábora. (Zák. 258/2000 Sb. §11 odst. 11 a 11 c). Ošetřovna Ve stavbách se ošetřovna a izolace zřizují v samostatných místnostech. Ošetřovna a izolace nesmí být pouţity k jiným účelům. Ošetřovna musí mít umyvadlo s tekoucí pitnou vodou. V ošetřovně musí být moţné pouţívat teplou vodu. Ošetřovnu musí být moţné vytápět. Izolace musí mít svůj vlastní záchod. Na 30 dětí musí mít ošetřovna jedno lůţko. Na izolaci ani na ošetřovně nesmějí být patrová lůţka. Ve stanových táborech se ošetřovna a izolace umísťují ve vyčleněných stanech. Léky a zdravotnická dokumentace účastníků tábora musí být umístěny tak, aby k nim neměly volný přístup děti ani jiné nepovolané osoby.

- 30 -

PRACOVNÍCI TÁBORA

5

Vedení tábora obvykle tvoří hlavní vedoucí tábora, zástupce hlavního vedoucího tábora, hospodář a zdravotník. V ţádném táboře nesmí být méně neţ dvě osoby starší 18 let. Funkce, které zastávají, mohou být v souladu s obecně platnými předpisy kumulovány, přičemţ funkce hlavního vedoucího tábora je neslučitelná s funkcí zdravotníka. Podle potřeby mohou být provozovatelem jmenováni další vedoucí a pracovníci. Na táboře se můţeme setkat hlavně s těmito funkcemi: o

Hlavní vedoucí tábora

o

Zástupce hlavního vedoucího

o

Hospodář

o

Zdravotník

o

Vedoucí kuchyně

o

Vedoucí

o

Praktikant

o

Zásobovač

Pro zajištění tábora vzhledem k velikosti tábora, věku a specifickým potřebám účastníků a charakteru programu mohou být v táboře i jiní pracovníci (např. programoví vedoucí, sportovní vedoucí, duchovní vedoucí, ošetřovatelé, osobní asistenti, pomocní kuchaři, atp.). 

Úspěšné zvládnutí táborové činnosti velkou měrou závisí na výběru vedoucích a

ostatních pracovníků. Kaţdý z nich musí být tělesně i duševně způsobilý pro výkon svěřené funkce, musí být morálně vyspělí a odborně připraven pro tuto práci. Správný táborový vedoucí by měl bez problémů zvládnout táborový ţivot, práci s dětmi, sestavení zajímavého a přitaţlivého programu. o Táborová vrba Na našich táborech se osvědčilo zavést funkci tzv. táborové vrby. Jedná se o jakéhosi "táborového psychologa". Úkolem tohoto člověka je sledovat atmosféru na táboře a v zárodku vyhledávat moţné problémy v mezilidských vztazích, špatný psychický stav účastníků tábora způsobený např. odloučením od blízkých osob (rodičů, partnera) nebo únavou a další skutečnosti, které mají vliv na osobní pohodu všech účastníků i pracovníků tábora. Podmínkou je, aby tento člověk byl empatický a diskrétní, aby byl schopen získat

- 31 -

důvěru a aby měl dostatek znalostí, schopností a zkušeností, potřebných ke zvládnutí a vyřešení problémů, před které bude postaven při plnění své náročné role. Z principu to nemůţe být hlavní vedoucí, který můţe být často nucen přijímat a prosazovat nepopulární rozhodnutí, která mohou důvěru v něj narušit. Táborová vrba musí být vţdy připravena vyslechnout člověka v tísni a vhodným způsobem pomoci.

Práva a povinnosti pracovníků tábora

5.1

Práva a povinnosti pracovníků tábora vyhlašuje provozovatel tábora v souladu s obecnými právními normami, a interními předpisy pořádající organizace. Tato pravidla zpracuje do táborového denního řádu, s nímţ musí být všichni pracovníci včas a vhodnou formou seznámeni. Hrubé nebo opakující se porušení těchto pravidel můţe vést k vyloučení z tábora. Všichni vedoucí a pracovníci v táboře mají právo na vytvoření podmínek k řádnému výkonu své práce na táboře. Mají právo na pomoc od vedení tábora v otázkách, které přesahují jejich pracovní úkoly. Mají také právo se vyjadřovat k chodu tábora a přispívat k řešení výchovných problémů. Všichni vedoucí a pracovníci v táboře mají tyto povinnosti: o

dodrţovat hygienické a zdravotní předpisy, táborový řád a denní řád v táboře,

o

řídit se příkazy vedení tábora i v plnění mimořádných úkolů, které vyplynou z potřeby,

o

dodrţovat výchovné zásady ve vztahu k dětem a dobré vztahy se všemi vedoucími v táboře,

o

odevzdat při nástupu do tábora doklady o zdravotní způsobilosti,

o

být příkladem v chování i jednání,

o

dodrţovat zákaz kouření a pití alkoholických nápojů v době konání tábora při kontaktu s dětmi,

o

být v době konání tábora 24 hod. denně připraven řešit mimořádné situace,

o

dbát na bezpečnost a zdraví u sebe i u svěřených dětí,

o

nevzdalovat se z tábora a nepřijímat v táboře soukromé návštěvy bez vědomí a souhlasu hlavního vedoucího tábora,

o

účastnit se aktivně tvorby programu,

- 32 -

převzít inventář nutný k výkonu činnosti v táboře, řádně o něj pečovat a v pořádku

o

jej vrátit, chránit veškerý inventář a zařízení tábora před poškozením nebo zničením.

o

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci s dětmi

5.2

Základním právním předpisem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci s dětmi je Zákoník práce. Ten stanoví její hlavní úkoly, povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Další předpisy týkajících se bezpečnosti práce má oblast poţární ochrany, patří sem Silniční zákon a prováděcí vyhlášky o silničním provozu, řada ustanovení je v hygienické směrnici o zotavovacích akcích. Základy bezpečnosti a ochrany zdraví: Všichni účastníci letního tábora musejí být poučení o základních podmínkách, bezpečnosti práce. Provozovatel musí vţdy písemně prokázat, ţe provedl v potřebném rozsahu školení. Před započetím akce a dle potřeby kdykoli v jejím průběhu je provozovatel povinen provést poučení o bezpečnosti práce v rámci této činnosti. V případě činností, jeţ nejsou běţné, či jsou zvláště nebezpečné, musí vedoucí těchto činností absolvovat příslušná speciální o bezpečnosti práce, nejsou- li předepsána přímo školení a zkoušky. Provozovatel zodpovídá za všechny zařízení, prostory a objekty, ţe jsou v souladu s předpisy o bezpečnosti práce. Za plnění úkolů v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci zodpovídá vedoucí. Seznam dokumentace o bezpečnosti práce o ochraně zdraví ( BOZP) a k poţární ochraně PO:  Doklady o školení vedoucích pracovníků, za školení hlavních vedoucích odpovídá provozovatel, za školení ostatních táborových pracovníků hlavní vedoucí.  Doklady o školení nebo instruktáţi specifických profesí (kuchař, hospodářský personál).  Zápis o poslední pravidelné kontrole BOZP a PO.  Kniha úrazů je součástí zdravotnické dokumentace.  Zápisy z kontrol jiných oprávněných institucí.  Doklady o zdravotní způsobilosti zaměstnanců.

- 33 -

 Doklady vztahující se k poţární ochraně a prevenci.  Denní program.

- 34 -

TÁBOROVÉ HRY

6

Bohatá nabídka her poslouţí vedoucím k výběru her, při kterých lépe poznají povahové vlastnosti a odhalí schopnosti svých svěřenců, ať uţ kladné či záporné. Hry dětem přinášejí významné proţitky, poskytují společenské zkušenosti, učí řešit nejrůznější situace, komunikovat s vrstevníky, vyrovnávat se s neúspěchem, dodrţovat pravidla, samostatně se rozhodovat a přijímat rozličné role ve skupině. Kaţdé dítě potřebuje pochválit a povzbudit, proţít úspěch a ocenění od kamarádů i dospělých lidí. Úspěch dítě silně motivuje k další činnosti, neúspěch, a to nejen při hrách, by měl být osobní výzvou k dalším pokusům pracovat na sobě, zlepšit se a dokázat si, ţe překáţky je moţné překonat. Úloha vedoucího je důleţitá právě proto, ţe výběrem hry můţe záměrně ovlivnit vyvíjející se osobnost dítěte, její rozumové, citové, i tělesné schopnosti a posilovat sociální cítění. Samotný proţitek při hře je významnější neţ konečný výsledek!!!! Herní desatero 1. Zajistěte při hrách bezpečnost. 2. Promyslete dobře organizovanost hry. 3. Vysvětlete srozumitelně pravidla, při nejasnostech ihned reagujte na dotazy. 4. Zapojte do hry co nejvíce dětí vhodnou motivací. 5. Sestavte druţstva přibliţně stejně zdatná. 6. Kromě plánovaného času mějte vţdycky časovou rezervu pro případ nečekané změny. 7. Zapojte děti do přípravy hry i úklidu po skončení hry. 8. Veďte děti ke sportovnímu chování podle zásady fair play. 9. Pochvalte úspěšné hráče, povzbuďte méně úspěšné. 10. Respektujte věkové odlišnosti dětí. Vhodným způsobem zapojte do her také děti s handicapem.

- 35 -

6.1

Nejvhodnější hry pro tábor a jejich rozdělení

Podle prostředí, ve kterém se budou hrát:  hry na hříště, travnaté prostory, na louky, do lesa,  hry k vodě a ve vodě, průpravné hry k plavání, hry na lodích,  hry do klubovny, do stanu, k táboráku. Podle obsahu činnosti:  hry s míčem,  hry rychlosti, běhu – různé honičky a hry štafetové,  hry obratnosti,  hry smyslové (zrakové, sluchové, čichové, hmatové atd.),  hry psychologické ( pozornostní, paměťové),  hry esteticky zaměřené (literární, pěvecké, dramatické aj.),  hry orientační,  průpravné hry turistiko branné,  branné hry spojené se ztíţeným postupem v terénu, plnění branných úkolů,  hry rozumové, pohybové hry různých dovedností, kulturně estetické,  hry s přírodovědným obsahem. Podstatnou část táborového programu tvoří terénní hry: a) stopovací hry – různým způsobem při nich značíme cestu a hodnotíme čas, za který závodník značenou cestu proběhne, b) kimovy hry – postřehové hry v lesním prostředí, jejichţ náplní je zjistit, co do lesa nepatří, hledat předměty podle popisu cesty, c) okruhy – v terénu jsou určená stanoviště. Na kaţdém stanovišti plní hráči úkol. Trať okruhu je značena nebo jsou místa stanovišť zakreslena do mapky, nebo určena azimutem a vzdáleností, d) orientační závody a azimutové závody – v těchto hrách se procvičuje především orientace v terénu a s ní související turistiko branné znalosti a dovednosti, e) bojové hry – v těchto hrách se dostávají do střetu dvě skupiny hráčů.

- 36 -

Lze je zařadit aţ tehdy, kdyţ jsou hráči jiţ pohybově vyspělí a ukáznění. Aby výčet her byl úplný, nelze přehlédnout herní činnost, která tvoří uzavřený programový systém, spojený ústřední motivací – celo táborové etapové hry.

6.2

Celotáborové etapové hry a jejich dělení

Tento typ her je charakterizován motivací a dlouhodobým trváním, zahájením a vyhodnocováním v průběhu a v závěru. Tyto hry doporučujeme, protoţe zaujmou děti, rozvíjejí jejich iniciativu a aktivu. Dále poskytují dostatek moţností proţít dobrodruţství, romantiku, rozvíjejí představivost a fantazii. Prověřují znalosti a dovednosti jednotlivců i kolektivů, nenásilnou formou plní výchovné úkoly a cíle tábora. Etapové hry v posledních letech mají u dětí na táborech značnou oblibu. Původní představa, ţe se etapová hra rovná cyklistickému závodu, v němţ závodí závodníci, se trochu změnila. Táborový pracovníci, kteří se podílejí na tvorbě etapových her, si začali nejen hrát, ale zároveň je vymýšlet a kombinovat. Vznikla řada modifikací, a proto bylo nutné roztřídit je. Dělení etapových her:  Podle velikosti tábora: a) malé tábory do 60 dětí – všichni hrají jednu etapovou hru, b) velké tábory nad 60 dětí – přihlédneme k věkovému sloţení táborníků, zvlášť etapa pro malé, střední a nejstarší oddíly.  Podle věku dětí: a) pro nejmenší děti do 9 let volíme nejčastěji etapovou hru s pohádkovým námětem, b) děti středního věku 9 – 12 let rády soutěţní formou porovnávají své výkony. Etapová hra je zaměřena na plnění určitých stupňů, c) nejstarší děti od 12 let jsou jiţ dostatečně samostatné. Etapová hra má nejčastěji formu expedice, výpravy za poznáním.  Podle délky trvání hry: a) hra se hraje jen po určitou dobu trvání tábora, b) hra probíhá během převáţné části tábora, c) celotáborová hra – veškerá táborová činnost od začátku aţ do konce tábora, d) celoroční hra s vyvrcholením na konci tábora.

- 37 -

 Podle herní jednotky: a) jednotlivci – kaţdý hráč soutěţí za sebe, b) druţina – herní jednotkou je 5 – 10 dětí, c) druţstvo – herní jednotku tvoří 10 - maximálně 20 dětí.  Podle uspořádání etap: a) bezprostřední navázání jedné etapy na druhou. Etapy se nedají přeskakovat nebo vynechávat, b) bezprostřední navázání etap nemusíme dodrţovat. Etapy se vyhodnocují průběţně během celého tábora, c) jednotlivé etapy na sebe nenavazují, jsou motivovány základním příběhem.

6.3

Charakteristika věku dětí – mladší a střední školní věk

V praktické části popisuji etapové hry pro nejmladší kategorii (děti do 9 let) a střední kategorii (děti 9 – 12 let), proto bych chtěla přiblíţit psychologické hlediska těchto různých věkových skupin. Školní věk se dělí na: 1. mladší školní věk (6-10/11 let) 2. střední školní věk (10/11-15/16) - pubescence 3. starší školní věk (16-20/24 let) – adolescence

Mladší školní věk z psychologického hlediska: Začátek období: - dítě by mělo být připravené na školu - děti, které nejsou připraveny na vstup do školy mají adaptační potíţe, které mohou vyústit v neurotický syndrom - ve školním věku dochází ke změně dominantní činnosti dítěte- v předešlém období byla dominantní činnost hra, která je ve školním období nahrazována učením Na konci období: - prepubertální a pubertální změny - na tyto změny by mělo být dítě připravováno systematickou sexuální výchovou přiměřenou věku dítěte

- 38 -

Vnímání: - začíná se přibliţovat vnímání dospělého člověka - dítě je schopno orientovat se v čase, prostoru - zdokonaluje se ostrost všech smyslů Pozornost: - bezděčná pozornost - aţ 3 hodiny - záměrná pozornost 15 - 30 minut - zvětšuje se rozsah, rozdělování a přenášení pozornosti Paměť: - zpočátku převládá mechanická paměť - kolem 10. - 11. roku paměť logická Představivost: - velice bouřlivá, ale málo kritická - vedle rekonstrukční fantazie se rozvíjí tvůrčí fantazie Myšlení: - zpočátku konkrétní, názorné, situační a příčinné - mezi 10. - 11. rokem abstraktně-logické myšlení - vytrácí se antropomorfismus Řeč: - slovní zásoba aţ 10 000 slov - dítě si uvědomuje skladbu a gramatiku řeči Vůle: - zatím velice slabá - dítě se musí kontrolovat, vést k dosahování cílů Zájmy: - velice pestré, pro vše jsou hned nadšené - zájmy jsou ale povrchní, často se střídají - pokud má dítě jiţ některý zájem hlubší -> můţe být podkladem pro budoucí profesi dítěte City: - období typické pro obohacování a prohlubování citů, delší citové proţívání a lepší citové sebeovládání - koncem období vlivem hormonálních změn organismu

- 39 -

- citová rozkolísanost (změny nálad, mrzutost, plačtivost) - v závislosti na citové změny dochází i ke změnám pozornosti - roztrţitost v důsledku zvýšené vnitřní tenze (lze regulovat vhodnou aktivitou dítěte) - pokud je dítě dostatečně zaměstnané, vyčerpá energii a jeho rozkolísanost se tolik neprojevuje - cit erotický - orientace na druhé pohlaví - rozvoj vyšších citů - rozumové, mravní, sociální, etické a estetické - zpočátku heteronomní morálka - dítě je schopno respektovat to, co chtějí druzí - koncem období autonomní morálka - pokračuje rozvoj sebecitu - dítě si je vědomé svého "JÁ", má určité sebevědomí Sociální vztahy: a) k dospělým - autorita, plně ho respektují, obrací se na něj s prosbou o pomoc b) k vrstevníkům - dává jim přednost před dospělými, vztahy jsou povrchní, krátkodobé, děti jsou extrovertní, velice kritické, ţalují na sebe, velice snadno odpouštějí - sociální vztahy jsou ovlivněny výchovou rodiny - co podporuje: - přátelství, druţnost, ochota pomáhat - nekamarádství, egoismus, společenská izolovanost Dominantní činnost: - děti maximálně inklinují ke hře - nutné sladit se školními povinnostmi

Střední školní věk z psychologického hlediska: - období pohlavního dospívání - prudký růst výšky a hmotnosti - rozvoj sekundárních pohlavních znaků (změna postavy , mutace hlasu u chlapců - dívky - první menstruace - chlapci - první poluce - pohlavní zralost neznamená zralost fyzickou ani psychickou - na pohlavní dospívání by jedinci měli být připraveni systematickou sexuální výchovou z rodiny i školy

- 40 -

Zvláštnosti chování: - chování charakterizuje - podráţděnost, impulsivnost, nedostatek sebeovládání podmíněno hormonálními změnami - zvýšená kritičnost je důsledkem rozvoje úsudkového myšlení - nerozváţné jednání a unáhlené závěry jsou zapříčiněny nedostatkem zkušeností - typické je sebeuvědomování - narůstání sebecitu, věnování zvýšené pozornosti sobě samému, úsilí o nezávislost, úsilí jevit se dospělým (projevy v chování) - jsou citlivý na kritiku vlastní osoby, na svoji osobní "hrdost" - typickým projevem vlastního osamocování je vzdor, odmlouvání, neochota plnit poţadavky dospělých, snaha samostatně rozhodovat - zvýšená pozornost k vlastní osobě můţe vést k sebeobdivu nebo sebepodceňování - přebírání neţádoucích forem "dospělého chování" - kouření, pití alkoholu, hazardní hry, vulgární řeči, sexuální výstřelky Psychický vývoj: Vnímání: - na úrovni dospělého člověka Paměť: - výrazně posílena logická a úmyslná Představivost: - je bouřlivá - "bdělé snění" - má charakter kompenzační touhy - sní o své lásce a slávě, o neobvyklých příhodách, o lepších vztazích v rodině - snění stenické - vede k ujasnění cílů a podporuje realizaci - snění astenické - odvádí od reality do světa fantazie - nebezpečné uplatnění fantazijních představ např.: v literatuře (vlastní tvorba básně, povídky, divadelní hry, psaní deníku - rozvoj estetických citů Myšlení: - rozvoj logického myšlení (vrchol do 15 - 16ti let) - hypoteticko-deduktivní schopnosti - vyvozování závěrů z hypotéz a ne pouze z reálných pozorování

- 41 -

Řeč: - typická tím, ţe se chce odlišovat od mladších věkových kategorií - objevuje se cizí terminologii, zlepšuje se slovní zásoba, obohacuje se aktivní slovník, je méně formální - pubescent by měl rozlišovat, kdy pouţívat řeč spisovnou a kdy hovorovou Vůle: - slabý článek osobnosti i nadále, dokáţí si stavět cíle, realizovat je ale potřebují kontrolu dospělých - jejich rozhodnutí mohou být unáhlená a nesprávná - touţí po uplatnění, vyniknutí - snaha o samostatnost je provázena nejistotou, obava před znemoţněním - bojí se projevit, nevěří si City: - vyznačují se velkou intenzitou a ţivostí (smutek proţívá hluboce a často jako tragédii, radost obsahuje vysoké stupně vzrušení a nadšení) - snadno přecházejí od radosti ke smutku, od nadšení k znechucení, od naděje ke zklamání - city jsou labilní a citové sebeovládání je velmi nízké - typická je "bezprostřednost citů" - proţívání citu radosti a smutku se nemusí spojovat s nějaký konkrétním podnětem - často se vyskytují stavy neurčitých smutků, ţalů a tuţeb - příčinou je vliv hormonální činnosti na nervovou soustavu - potřebují pochopení, podporu, lásku a pocit jistoty a bezpečnosti zejména v rodině a ve škole Sociální vztahy: - intenzivní změny - odklon od dospělých, dávají přednost vrstevníkům - situace v rodinných vztazích lze charakterizovat jako: krize autority rodičů X vznik konfliktů s rodiči X oslabení emocionální vazby na rodiče - v sociálních vztazích vazby na druhé pohlaví, která se nemusí projevovat přímým - sociální vztahy mohou mít pevnější vazbu - vznikají trvalá přátelství - dospělý je autoritou pouze tehdy, jestliţe jim něčím imponuje - autoritu musí dospělý budovat např.: změnou v přístupu k dospívajícímu, charakterem, vědomostmi …

- 42 -

Zájmy: - hra ustupuje zájmům - zájmy jsou vyhraněnější, některá činnost můţe být i důleţitým vodítkem při výběru profese - důleţitým mezníkem v tomto období je volba budoucího povolání a školy - u nerozhodných jedinců lze vyuţít sluţeb pedagogicko-psychologické poradny

- 43 -

PRAKTICKÁ ČÁST ETAPOVÉ HRY

1

Co si od etapových her slibujeme? Taková otázka můţe uvolnit lavinu odborných pojmů: všestrannost, týmová spolupráce, komunikace, sebepoznání, etické a morální kodexy, zvyšování fyzické kondice, procvičování tábornických dovedností a znalostí, empatie, obětavost, nezištnost, asertivita. Z hlediska dětí je však nejpodstatnější, ţe hry jsou zábavné, podněcují fantazii a touhu po dobrodruţství, rozdávají radost a na míle daleko odhánějí nudu. Jsou zde i další motivační vrstvy. Ocení je ti, kteří v té malé lidské smečce hledají své místo, vytvářejí a udrţují kamarádské, přátelské nebo ještě hlubší citové svazky. Pokud budeme přemýšlet o smyslu a cílech etapových her, jsme nuceni přemýšlet také o důvodech existence dětského oddílu vůbec. Uvědomíme si, ţe bezproblémové, všestranně nadané děti takové společenství nepotřebují tolik jako ti, kteří z různých důvodů (horší sociální poměry, tělesné nebo intelektové handicapy) úspěšní nejsou. Naše hry by měly dávat šanci všem, zprostředkovávat záţitky, které se nedají koupit. Etapová hra není skutečný ţivot a ani se tak nevytváří. Je zvláštním světlem, prodlouţeným časem dětství. Je optimistická, umí přivolat vzpomínku na dny modré oblohy, zelené trávy, či večerních ohňů. Etapové hry jsou hry, které mají rámcový společný námět (příběh, dějovou zápletku), který je postupně rozvíjen v návazných etapách hry tak, ţe ukončení a výsledek předcházející etapy navazuje na etapu následující. Poţadavky a úkoly by se postupně měly stupňovat, aby hra měla vyvrcholení na samém závěru. Přestoţe jednotlivé etapy spojuje zpravidla jeden motiv a etapy v příběhu na sebe navazují a jsou rozvíjeny, je moţno pouţít je i jednotlivě, při vhodném uzpůsobení. Etapové hry vyţadují dobrou přípravu, která klade vysoké nároky na vedoucího etapové hry. V prvé řadě musí být známé prostředí, kde se budou jednotlivé etapy odehrávat. Dále musí být předem jasné, pro jakou kategorii dětí je etapová hra určena a tomu se musí přizpůsobit námět a vlastní obsah. Mezi kluky a děvčaty jsou především ve věku od

- 44 -

10 do 14 let rozdíly jak duševním, tak i tělesném vývoji – u nás označováno jako „starší kategorie“.

Chlapcům vyhovují hry náročnější, drsnější a namáhavější na

fyzickou zdatnost. Dívky jim mnohdy nestačí, a o etapové hry ztrácejí zájem. Proto je nutné volit uváţlivě hry a jednotlivé úkoly etapové hry. Musí se počítat i s tím, ţe smíšené skupinky chlapců a dívek se chtějí před svými protějšky „vytáhnout“ a jsou schopni plnit některé úkoly lépe neţ v samostatných skupinách. Příprava etapové hry: Výběr námětu – motivace. Výběr námětu je nejdůleţitější část přípravy etapové hry, neboť určuje hlavní motiv. Námět můţe mít příběh smýšlený, nebo vybraný z literatury (dobrodruţné příběhy, literatura faktu, pohádky atd.), můţe jít i o oblíbený film, skutečné dramatické události či historické epizody. Při výběru námětu sledujeme, aby příběh byl dostatečně atraktivní a nebyl příliš sloţitý pro danou věkovou skupinu dětí. Název hry: Musí být výstiţný pro zvolený námět. Musí být stručný a snadno zapamatovatelný. Pro malé děti nevolíme těţko srozumitelná nebo cizí slova. Pro starší kategorie můţe být cizí název naopak přitaţlivý. Počet jednotlivých etap: Počet jednotlivých etap se řídí především počtem dnů na táboře a obsahem etapové hry. Při sestavování etapové hry na cca 18 - ti denní tábor počítáme se 7 – 8 etapami. Zásada: Počet etap hry by neměl překročit dvě třetiny pobytových dnů na táboře. Délka trvání jednotlivých etap by neměla přesáhnout 2 aţ 4 hodiny. Celodenní etapy se zařazují ojediněle a jsou spíše výjimkou – např. ve spojení s celodenním výletem. Organizace účastníků etapové hry: Účastníci jsou rozděleni do menších celků – druţstev, expedic, kmenů, posádek, příslušníků států atd. V jejich čele stojí velitel, náčelník, kapitán atd., kterého si účastníci zvolí. Můţe být i losován z řad oddílových vedoucích. Počet členů v druţstvu bývá 5 aţ 10.

- 45 -

Podrobné zpracování etapové hry: Při sestavování příběhu, zpracujeme podrobný popis jednotlivých etap. Zpracujeme nejen příběh, ale i způsob, jak budeme jednotlivé etapy hrát. Promyslíme a pořídíme seznam všeho materiálu, který je nutno připravit, popř. zpracujeme odpovědnost za plnění jednotlivých úkolů, včetně časových lhůt, pokud do přípravy zahrneme i ostatní oddílové vedoucí. Hodnocení, bodování, odměny: Součástí přípravy etapové hry je promyšlení způsobu hodnocení a odměn. Je třeba stanovit, zda postačí hodnocení druţstev v etapách, nebo se budou hodnotit i výsledky jednotlivců. Dále je nutno rozhodnout, zda bude kaţdá etapa hodnocena samostatně, nebo bude hodnoceno umístění v kaţdé etapě bodovým ziskem a vyhlášen vítěz. Hodnotíme-li výsledky, dbejme zásady, ţe kaţdý (pokud zrovna nebyl diskvalifikován) by měl alespoň něco získat. Při bodovém hodnocení by měl poslední získat alespoň jeden bod nikdy ne nula bodů. Jednotlivé etapy mohou mít podle své náročnosti rozdílně bodování. Odměnky: Jsou dalším z moţných nástrojů odměňování účastníků etapové hry. Vydávají se za splnění kaţdé etapy, nebo za plnění dílčích úkolů. Podle počtu získaných odměnek pak hodnotíme pořadí a aktivitu jak jednotlivců, tak i celého druţstva. Jako odměnky mohou slouţit např. nášivky, nálepky, které se nalepují do účastnických listů. Vhodná jsou i dřívka, kousky kůţe nebo koţenky různě tvarované a barevné, barevné korálky, za kterých se mohou sestavovat náhrdelníky, pro menší děti pak obrázky s pohádkovými postavami atd. Je moţné vyuţít i táborové peníze, pokud je zaveden tzv., táborový bazar, kde je moţno si za získané táborové peníze něco zakoupit. Mohou vyuţity i při táborových karnevalech nebo veselicích, které můţeme zahrnout do etapové hry. Náhradní program: Kaţdý tábor a také kaţdá etapová hra musí počítat s náhradním programem v případě nepříznivého počasí. Největší chybou by bylo, kdyby se etapová hra nemohla zdárně a úspěšně dokončit.

- 46 -

Provedení etapové hry:  Zahájení etapové hry: Zahájení etapové hry je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Vstup do hry je nutné dobře promyslet, neboť tato skutečnost můţe mít vliv na její celkové úspěšné provedení. Je třeba zváţit dobu zahájení – ranní nástup, večerní táborový oheň, noční vycházka do atraktivního prostředí apod. Pokud účastníci hry nejsou seznámeni s hlavním námětem hry, při zahájení jej jen nastíníme. Před zahájením hry na táborové nástěnce, nebo jiném vhodném místě, postupně zveřejňujeme krátké zprávy o přípravě vlastního zahájení. Tím se napětí účastníků hry postupně zvyšuje a úspěch hry bude zajištěn. Pro zahájení máme předem podle celkového scénáře hry připraveny všechny potřebné rekvizity a všichni, kteří jsou zapojeni do vedení etapové hry, jsou předem informováni o úkolech, které jsou jim pro zahájení přiděleny.  Průběh etapové hry: Rovněţ průběh etapové hry je stanoven předem zpracovaným scénářem. Jsou připraveny veškeré materiály jiţ v přípravném období před táborem a v průběhu tábora se jen dotvářejí a doplňují. Před zahájením jednotlivých etap upřesníme přímo na místě prostory, ve kterých se budou jednotlivé etapy hrát. Zkušený vedoucí etapové hry dva dny před provedením etapy připravuje kaţdou následující etapu. Nejpozději večer před zahájením etapy, která je plánována na příští den, jen upřesní některé úkoly a případně provede nejnutnější úpravy scénáře. Zahájit kaţdou etapu můţeme zvukovým signálem, vyvěšením ústředního hesla odpovídajícího námětu hry, vyvěšením vlajky, která pak je vyvěšena na stoţáru po celý průběh hry. Účastníci hry si nasadí čelenky, obléknou trička značená symbolem hry, nebo si obléknou jednotlivé části oděvu, které odpovídají zvolenému námětu hry. Pokud jsme zvolili jako námět některý příběh z knihy, vţdy den před zahájením kaţdé etapy, přečteme tu část příběhu, která k etapě má vztah. Na tu se pak váţe zpracovaný průběh etapy, kterou budeme hrát. Zkrácený příběh můţeme zveřejnit i na táborové nástěnce. Osvědčilo se příběh předem rozmnoţit, vhodně doplnit kresbami a pak předat dětem jako upomínku na etapovou hru. Pro předání informací můţeme zvolit i jednotnou úpravu papíru (ohořelá zpráva), způsob vyjadřování i druh písma, příp., způsob zašifrování (klínové písmo, staročeština apod.). I kdyţ je řečeno, ţe etapová hra tvoří jen část programu tábora, zařazujeme i mimo vlastní

- 47 -

průběh jednotlivých etap různé úkoly, které mají vztah k etapové hře a mohou účastníky hry připravovat na průběh jednotlivých etap (tábornické dovednosti, orientace, šifrování, předávání zpráv pomocí Morseovky abecedy, praporky apod.).  Oznámení výsledků, odměňování: V průběhu etapové hry vyhodnocujeme kaţdou etapu bezprostředně po jejím ukončení. Výsledky zaznamenáváme do celkového přehledu, který je umístěn na vhodném místě táborová nástěnka apod.), dostupném všem účastníkům hry. Ke zpracování vyvěšených přehledů poslouţí jednoduché tabulky, které obsahují přehled o dosaţeném počtu bodů druţstev i jednotlivců. Atraktivnější jsou například různé kresby, na kterých se znázorňuje postup jednotlivých druţstev a jejich umístění (dosaţení vrcholu, dosaţení přístavu, základny apod.). Náměty na moţnost odměnek byly jiţ uvedeny.  Závěr etapové hry: Zakončení etapové hry je důleţitou částí a musíme ho dobře promyslet ještě před zahájením. Důkladnou pozornost věnujeme výběru místa a době, kterou pro závěr zvolíme. Místo nemusí být vázáno na místo obvyklé pro nástupy, ale můţe se uskutečnit i na místě, které vhodně zapadá do celkového námětu hry a závěrečného příběhu. Zakončení etapové hry připravujeme obvykle druhý den po ukončení poslední etapy. Tento čas nám musí postačit k vyhodnocení etapové hry a umístění jednotlivých druţstev případně i jednotlivců. Jakékoliv průtahy celkový průběh hry znehodnocují. I pro závěr dodrţíme způsob řeči i převlečení a všechny znaky, které byly pouţívány v průběhu hry. Pokud je místo zvolené pro závěr hry mimo tábor, mohou děti přicházet i v menších skupinkách. Rovněţ odchod je moţno takto řešit, zvláště ve večerních hodinách. To závěr etapové hry jen umocní a děti budou vše ještě více proţívat. Součástí závěru je vyhlášení výsledků a předání odměn. Vedoucí etapové hry dbá na vyhodnocení přípravy i provedení hry za účasti všech spolupracovníků. Zjistí i odezvu u účastníků hry. Vše pečlivě zaznamenává a zpracuje do podoby metodického materiálu, který můţe nabídnout dalším zájemcům. Zaloţí a archivuje všechny potřebné pomůcky, fotografie, ukázky deníků, odměnek apod.

- 48 -

Etapová hra - Tajuplný ostrov pokladů

1.1 Věk dětí:

nejmladší kategorie do 9 let

Doba trvání:

jednotlivé etapy řadíme kaţdý druhý den, děti navštíví tajuplný

ostrov pokladů a ob den plní úkoly na různých územích - území pokladů, území strašidel, území vody, území slunce, území štěstí, území hor Motivace: Dlouhou dobu si lidé mezi sebou vyprávěli, ţe na nedalekém ostrově je ukrytý poklad. Ovšem nikdo nevěděl přesně kde je a ani jak se k němu dostat. Ale my máme moţnost najít truhlu s listinou, na které je zakreslena mapa a na ní je vyznačena cesta na daleký ostrov, na jehoţ území se nachází poklad. Průběh: Všechny děti půjdou na vycházku. Kdo z nich najde truhlu? V nalezené truhle je mapa a na ní zakreslená území, jimiţ musí děti projít, aby se dostaly na Ostrov pokladů. Plní úkoly vládců Lesoně, Horoně, Vlnošploucha, Strašoně, Štístka, Slunečníka a stráţce Ostrova pokladů - skřítka Fredyho Úkoly: 1. úkol - vládce lesa Lesoň připravil dětem cestu plnou úkolů – fáborkovaná. 2. úkol - vládce hor Horoň vymyslel pro děti Luštěnku s úkolem – Morseovka. 3. úkol - vládce vod Vlnošplouch své úkoly spojil s vodou. 4. úkol -vládce všech strašidel Strašoń procvičí dětskou statečnost. 5. úkol - vládce štěstí Štístko přesvědčí soutěţící druţstva, ţe cesta za štěstím je náročná. 6. úkol - vládce slunečního území Slunečník nabídne činnosti plné napětí a pohybu. 7. úkol - na Ostrově pokladů ţije skřítek Fredy a ten poklad střeţí. Neţ dovolí dětem poklad hledat, musí splnit jeho úkoly. 1. Tajuplný ostrov pokladů - území pokladů Motivace: Tak, a jsme na území pokladů. Ale ţije zde skřítek Fredy, který poklad jen tak nedá. Nachystal nám ještě několik překvapení a úkolů.

- 49 -

Úkoly:  Z bludiště ven Pomůcky - pásky na oči pro všechny hráče, dlouhá, pevná šňůra. Soutěţí vţdy jeden z kaţdé ho druţstva. Vítěz z kaţdého kola získá pro své druţstvo bod.  Mumie Pomůcky - obinadla, toaletní papír, suchý rohlík nebo sušenky, balónek naplněný vodou, tuţka, papír, tuţka se špendlíkem. Za kaţdou splněnou disciplínu mají mumie bod, za propíchnutý balónek dva. Vedoucí zapisuje body.  Hledání pokladu pod pokličkou Pomůcky - kastrol, klacíky, pásky na oči, bonbony. Na volném prostranství připravíme kastrol, do něho dáme bonbony. Dětem, které se chtějí hry zúčastnit, zaváţeme oči. Odvedeme je stranou, zatočíme. Po dobu jedné minuty se snaţí podle sluchu kastrol najít. Soutěţí jednotlivci, do bodovací tabulky se nezapisuje.  Co kam patří Pomůcky: Obálky s lístečky, kde jsou napsány názvy stromů, rostlin a keřů, cedulky s prostředím podle toho, kde tyto rostliny keře a stromy najdeme. Na daný pokyn se skupiny snaţí co nejrychleji splnit úkol. Kaţdá skupina má svou barvu. Do bodovací karty se píše čas, za který skupina úkol splnila. DOPIS od skřítka Fredyho: „ Děti, protoţe jste mě přesvědčily o své šikovnosti, rozhodl jsem se, ţe vám poradím, kde poklad najdete. Cesta, kde je poklad ukrytý je označena fáborky. Proto, budete-li se pečlivě dívat kolem sebe, určitě poklad objevíte. Po cestě je důleţité také pozorovat stromy, protoţe na jednom z nich je ještě jeden - poslední úkol. Jakmile ho splníte, pokračujte v cestě, aţ uvidíte označený prostor. V jeho blízkosti poklad leţí. Skřítek Fredy“ 2. Tajuplný ostrov pokladů - území strašidel Motivace: Octli jsme se na území strašidel, která straší ve dne i v noci. Ovšem, chceme-li přes toto území projít, nesmíme se bát. Také by vládce všech strašidel Strašoň uvítal nějaký dárek, který oddíl vyrobí během dne a večer předá. Úkoly:

- 50 -

 Trupové Vydáme se do lesa, kde ţijí strašidla - Trupové. Ti mají za úkol lovit vetřelce, to jste Vy. Označíme strom, od kterého budou děti vybíhat po chycení strašidlem. Doupě - to je fáborky označené území 3x3 metry. Uprostřed čtverce je strom, na jehoţ kmeni je míra na měření útvaru ze šišek. Kaţdé druţstvo má své doupě, kam Trupové nemohou. Má za úkol během půl hodiny nanosit do svého doupěte co nejvíce šišek. Sbírání šišek je ztíţeno tím, ţe koho se Trupové dotknou, musí šišky odhodit na zem a sbírá znovu. Vybíhá opět od označeného stromu. Děti si ze svého středu vyberou někoho, kdo bude ze sebraných šišek stavět útvar co nejvyšší. Po uplynutí určené doby vedoucí změří útvar, zapíše zastavěné centimetry do bodovací tabulky. Při stejných naměřených výškách přidáme pět minut herního času, v němţ mají sporné skupiny moţnost vylepšit svůj výkon. Pomůcky:

masky, fáborky, stopky

 Strašidelný den nekončí Po setmění se vydáme na sběr strašidelných stop. Snaţte se jich v určeném čase sesbírat co nejvíc. Konec hry je tehdy, aţ uslyšíte píšťalku. Kaţdý sběrač postupuje samostatně, potichu, bez světla. Počet sesbíraných lístků zapíše vedoucí druţstva do bodovací tabulky. Pomůcky:

vystřiţené stopy z bílého papíru - A4 rozdělit na 8 dílků, píšťalka

 Zkouška odvahy Vládce území čeká na Vaše dárečky na konci označené cesty. Kaţdý z druţstva půjde samostatně a co nejrychleji. Pomůcky:

svíčky ve sklenicích, oheň, maskovaný vedoucí

3. Tajuplný ostrov pokladů - území vody Motivace: Dalším územím, které je nutné přejít je území vládce vod Vlnošploucha, ten připravil několik úkolů. Úkoly:  Nosiči vody Na území vládce Vlnošploucha je nedostatek vody. Obyvatelé tohoto území nemají sílu si pro vodu dojít ke vzdálenému potoku. Proto mu ji nanosíme do připravených nádob. Kaţdé druţstvo má jednu. Z přírodních zdrojů /děti si z velkých listů udělají misky - jak to záleţí na nich/ si udělejte nádoby a v určeném limitu 10 minut musíte nanosit co nejvíce vody.

- 51 -

Měří se pravítkem, které druţstvo nanosí více vody. Pokud nebudou velké listy na vytvoření nádob mohou děti pouţít dlaní. Pomůcky:

kbelíky, pravítka

Vedoucí zapíše dosaţené centimetry do bodovací tabulky.  Výlov rybníka Vládci Vlnošplouchovi někdo vypustil rybník a všechny ryby uplavaly. Vaším úkolem je všechny je pochytat. Kaţdá rybička má jinou hodnotu. Na konci výlovu si spočítejte, jak bohatý výlov se vám podařil. Vedoucí zapíše hodnotu výlovu do bodovacích tabulek. Pomůcky:

rybičky ze dřevěných špalíčků - kaţdá má fixem napsané číslo 1,5,3,

 Vodník Posledním úkolem bude osvobodit území od zlého vodníka. Ve vodě jsou zátky, na kaţdé je napsané jedno písmeno ze slova VODNIK. Vaším úkolem je najít všechna písmena a toto slovo seřadit. Vítěz získá 10 bodů, druhý – 5 bodů, třetí - 3 body ostatní - 1bod -to je za sloţení slova bez umístění pořadí. Vedoucí zapíše body do bodovací tabulky Pomůcky:

zátky od minerálek s písmeny

4. Tajuplný ostrov pokladů - území slunce Motivace: Dnes jsme se dostali na území vládce Slunečníka. Na tomto území se sportuje a soutěţí. Stali jste se účastníky Slunečního tréninkového kempu. Pravidla jednotlivých disciplin:  u kaţdé discipliny je rozhodčí  rozhodčí za svou disciplinu zodpovídá - kontrola pomůcek, místa,  rozhodčí měří a zapisuje výkony,  rozhodčí zajistí bezpečnost,  rozhodčí na závěr uklidí pomůcky, Pomůcky:

účastnické karty, psací potřeby, švihadla, stopky, pálky a míčky na stolní

tenis, měřící pásmo, obruče, granáty Vyhodnocení:

- 52 -

Budou připraveny 2 karty - pro kaţdého účastníka jedna a potom bodovací karta druţstva, do které se sečtou výkony všech členů druţstva, a výsledek se zapíše do celkového hodnocení. 1. Přeskok přes švihadlo - děti skáčou přes švihadlo libovolným způsobem za jednu minutu. Jestliţe skok zkazí, pokračuje dál. Přeskoky mu rozhodčí sečte a zapíše do karty účastníka. 2. Skok daleký s rozběhem - děti skáčou postupně za sebou 3 pokusy. Jestliţe přešlápne, získá 0 cm. Rozhodčí zapíše do karty nejlepší výkon ze všech skoků. 3. Skok daleký s odrazem z místa - děti skáčou postupně za sebou 3 skoky. Rozhodčí zapíše do karty nejlepší výkon 4. Hod granátem na cíl - na zemi je poloţena obruč. Na zemi jsou vyznačeny dvě startovní čáry - jedna ve vzdálenosti 5 metrů pro děti do 9 let, druhá ve vzdálenosti 8 metrů pro děti starší, kaţdé dítě hází 5x. Rozhodčí sčítá počet úspěšných hodů. 5. Odráţení míčku pálkou na tenis - děti odráţí pálkou míček jednu minutu směrem vzhůru. Rozhodčí počítá, kolikrát se míček odrazí. Jestliţe míček spadne, můţe ho sebrat a pokračuje dál. Rozhodčí sečte všechny zdařilé pokusy a zapíše do účastnické karty. 6. Člunkový běh - dvě mety vzdálené od sebe 30 metrů. Na povel rozhodčího vyběhne dítě od jedné mety, oběhne druhou a vrátí se zpět. Jakmile proběhne cílem, změří rozhodčí čas potřebný k překonání vzdálenosti 60 metrů. 5. Tajuplný ostrov pokladů - území štěstí Motivace: Vládce tohoto území Štístko vám vzkazuje, ţe cesta ke štěstí je náročná a plná překáţek. Čeká Vás mnoho těţkých situací, které budete muset společně překonat. Ale on bude všechno pozorovat a drţet palce. Pomůcky:

klíče zavěšené na provázku, zámek, sady kartiček, lepky, balónky, krepový

papír, rozstříhaný vzkaz kolik je druţstev, provázek, bodovací tabulky, tuţka. Úkoly:  Najít správný klíč k trezoru. Kaţdé nalezení správného klíče znamená bod pro druţstvo. Vedoucí zapíše do bodovací tabulky

- 53 -

 Štafetové sbírání čísel Připravíme tolik sad malých kartiček s čísly kolik je druţstev a tolik číslic, kolik je členů v druţstvu. Tyto umístíme v lese na stromy - rozházeně - nálepkou. Druţstva si určí barvu, kterou budou sbírat, stojí v zástupech - první vyběhnou, hledají kartičky ve své barvě. Rychle se vrátí na místo, vyběhne druhý. Tímto způsobem se vystřídají všichni v druţstvu. Vítězí ti, kteří budou mít všechna čísla a budou stát opět ve výchozí pozici. První - 10 bodů, druzí - 5 bodů, třetí - 4 body, čtvrtí - 3 body, pátí - 2 body Vedoucí zapíše do bodovací tabulky  Strašidla uvěznila vzkaz od Štístka. Děti je musí získat. Kaţdé druţstvo má svou barvu balónků. Nejprve děti nanosí balónky na hromadu, potom rozluští a řeknou vedoucímu - ten 6. Tajuplný ostrov pokladů - území hor Motivace: Jsme na území vládce hor HORONĚ. Nechal nám obálky, pro kaţdý oddíl jednu. V ní máte rozluštit to, co je napsané podivným písmem MORSEOVKOU. Aţ zprávu rozluštíte, udělejte to, co je tam napsáno. Pomůcky:

text Morseovky, šifrovaná zpráva, tuţky, papír.

Text:

„POSTAVTE DOMEČEK PRO VLADCE HOR Z PŘÍRODNIN“

Hodnotí se rychlost luštění: první - 10 bodů, druzí - 5 bodů, třetí - 3 body, čtvrtí - 1bod Úkolem: Úkolem vedoucího druţstva je zabavit děti, které mají vyluštěno a čekají na ostatní nějakou hrou nebo činností. Po vyluštění všech skupin děti staví domečky z přírodního materiálu. Po určeném limitu - půl hodiny hodnotí vedoucí všechny stavby. Hodnotí se vtipnost, pevnost stavby, vyuţití přírodnin, spolupráce členů při práci: první - 10 bodů, druzí - 5 bodů, třetí - 3 body, čtvrtí - 1bod

- 54 -

1.2

Etapová hra - Vizitka táborníka

Věk dětí:

střední kategorie 9 – 12 let

Doba trvání:

jednotlivé etapy řadíme kaţdý druhý den, děti plní úkoly

jednotlivých etap Hodnocení: Provádí se červenými, modrými a zelenými známkami. Pokud je úkol splněn beze zbytku, obdrţí jednotlivec červenou známku. Pokud se v několika bodech zmýlí, dostane modrou známku a pokud bude převáţná část úkolů nesplněna, dostane zelenou známku. Ve hře jsou hodnoceny jednotlivé úkoly. Po ukončení kaţdého úkoluje hodnocení vyhlašováno a jsou přidělovány známky příslušných barev. Hodnocení etapové hry je stanoveno počtem dosaţených červených známek. V případě rovnosti je dalším kritériem počet modrých a zelených známek. Vizuální projev: Etapová hra je uvedena základním motivačním heslem, umístěným tam, kde účastníci tábora projdou často. Na velké nástěnce potom umístíme popis hry, způsob hodnocení a způsob přidělování barev – barevných známek. Na samostatný panel můţeme umístit přehledy oddílů se jmenovitou soupiskou jeho členů. Vedle jmen jsou volná políčka na vlepení známek za splnění úkolů. Kaţdý účastník má vlastní skládačku, sloţenou v průhledném pouzdře, které děti nosí na krku. Kaţdá stránka skládačky je vyhrazena jedné etapě a vlepují se na ní barevné známky za splnění úkolů.

1. Etapa – Plavec či neplavec Motivace: Kaţdý účastník tábora chce vţdy ukázat svým kamarádům, co umí, čemu se naučil, co zná, a co dovede. Ve vodě se však ne kaţdému daří stejně jako mimo ni. Pohyb je náročnější, kaţdý musí mít hodně síly nejen pro plavání ale i pro skoky do vody. Úkol: 1. přeplav úsek 10metrů s oblečením nad hlavou 2. uplav 50metrový úsek volným stylem 3. zapoj se do soutěţe ve sbírání umělých víček, které jsou rozházeny nad hladinou 4. posbírej co nejvíc předmětů pod hladinou Hodnocení:

- 55 -

Doplněk úkolu č. 1.  namočí - li oblečení, získá modrou známku  nenamočí – li, získá červenou  nepřeplave-li, získá zelenou Doplněk k úkolu č. 2  přeplave-li 50m – červená  přeplave-li půlku nebo aspoň kousek - modrá  nepřeplave – zelená Doplněk k úkolu č. 3  7 a více víček - červená  3 – 7 víček modrá  0 - 2 víčka zelená Doplněk k úkolu č. 4  6 a více předmětů – červená  2 – 6 předmětů – modrá  0 – 1 předmět – zelená Pomůcky:

plavky, umělé víčka, klíče, tuţky, zápisník.

2. Etapa – Hra – naše zábava Motivace: Hru s míčem, mrštnost i obratnost musejí ovládat fotbalisté, basketbalisté, házenkáři, volejbalisté i další sportovci, kteří míč k vlastnímu sportu nepotřebují. Kde všude můţeme ke hře vyuţít míč, míček? Úkol: 1. Co nejdéle udrţet míč na hlavě (limit max. 3 min.) 2. Co nejdéle driblovat s míčem (limit max. 3 min.) 3. Co nejdéle pinkat pingpongovým míčkem (limit max. 3 min.) 4. Házení míčku do pyramidy z plechovek 5. Turnaj v minigolfu Hodnocení: Hodnotíme jen úkol č. 4 a 5 Doplněk k úkolu č. 4

- 56 -

 8 – 12 plechovek – červená  7 – 3 plechovky – modrá  0 – 2 plechovky – zelená Doplněk k úkolu č. 5 Určíme výsledek turnaje – tabulka umístění Pomůcky:

míče, pingpongové pálky, minigolf, 12 plechovek.

3. Etapa – Ukaţ, co umíš Motivace: Předností kaţdého táborníka jsou dovednosti, které na táboře můţe často prokázat. Úkol: 1. Postav v časovém limitu malý stan 2. Rozdělej oheň, k dispozici krabičku se třemi zápalkami, dříví. 3. Urči pět druhů ohnišť, které jsou nakresleny na obrázku 4. Urči pět druhů uzlů a uvaţ tři z nich 5. Přiřaď zvířata ke stopám, které jsou na obrázku Hodnocení: Doplněk k úkolu č. 1  dle kvality provedené práce Doplněk k úkolu č. 2  správný postup a zapálení ohně – červená  špatný postup a zapálení ohně – modrá  nesplnění úkolu – zelená Doplněk k úkolu č. 3  určeno 4 - 5 druhů – červená  určeny alespoň 2 - 3 druhy – modrá  méně neţ 0 - 2 druhy – zelená Doplněk k úkolu č. 4  alespoň 5 uzlů určeno a 2 - 3 uvázány – červená  alespoň 3 uzle určeny a 2 uvázány - modrá  alespoň 1 - 2 uzel určeny a 0 - 1 uvázán - zelená Doplněk k úkolu č. 5

- 57 -

 vše správně přiřazeno – červená  2 chyby – modrá  více jak dvě chyby – zelená Pomůcky:

stan, krabičky se 3 zápalkami, dříví, provazy, skládanka se zvířaty, obrázky

s ohništi a uzly, tuţka, stopky

4. Etapa – Sportem za zdravím Motivace: Kaţdý z nás sportuje. Někdo má rád atletiku a jiný zase kolektivní sport. Ukáţeme i my na táboře, jací jsme sportovci. Úkol: 1. Vyšplhej po laně do výše 3m. 2. Zasáhni dvěma míčky určený cíl ( tabulka 100 x 100 cm připevněna na kolíku ve vzdálenosti 10m). 3. Sprint na vzdálenost 50m 4. Skok daleký z místa 5. Ujdi vzdálenost 30m na chůdách Hodnocení: Doplněk k úkolu č. 1  vyšplhání do 3m – červená  vyšplhání 1.5 – 2m – modrá  alespoň pokus o šplh – zelená Doplněk k úkolu č. 2  zásah oběma míčky – červená  zásah jedním míčkem – modrá  nezasaţení – zelená Doplněk k úkolu č. 3  uběhnutí 50m - zelená Doplněk k úkolu č. 4  nejdelší skok - červená  5 méně úspěšných skoků - modrá  ostatní – zelená Doplněk k úkolu č. 5

- 58 -

 přechod celého úseku - červená  přechod poloviny – modrá  aspoň pokus – zelená Pomůcky:

chůdy, stopky, tabulka a kolík, míčky

5. Etapa – Moje znalosti Motivace: Kaţdý táborník, ať je na táboře poprvé, nebo jezdí kaţdým rokem, se vţdy seznamuje s něčím novým, čemu se dosud nenaučil ani ve škole, ani v zájmovém oddíle kam dochází během roku. Seznámení se s faunou a flórou, schopnost orientování se, zdravověda. Úkol: 1. Urči 10 druhů ptáků z 15 vystavených 2. Poznej 5 druhů ryb z deseti 3. Rozeznej 10 znaků Morseovky- abecedy, které jsou napsány na kartičkách 4. Poznej 10 rostlin z 15 vystavených 5. Určí 5 druhů stop zvěře 6. Rozliš turistické a topografické značky, jsou po pěti namalovány na kartičkách 7. Vyjmenuj 5 způsobů orientace v terénu 8. Urči z 20 zvířat alespoň 10 zvířat lesních 9. Poskytni první pomoc při zlomenině nohy Hodnocení: Podle kvality odpovědí Pomůcky:

15 druhů květin, stopy zvěře, turistické a topografické značky, obrázky ryb,

ptáků, zvířat, kartičky s morzeovou abecedou, tuţky

6. Etapa – Prospěšná práce Motivace: Kaţdý z nás se aktivně zapojuje do činnosti na táboře tak, aby byl prospěšný jiným. Úkol: 1. Sběr lesních plodů 2. Sběr dřeva na táborový oheň

- 59 -

Hodnocení: Podle mnoţství nasbíraných plodů se určí hranice, pro kterou bude přidělena známka barvy červené, modré a zelené. Taktéţ budeme hodnotit i u úkolu č. 2. Pomůcky:

Nádoby na plody

Poznámka:

Děti mohou pouze do vyznačených míst prostoru.

- 60 -

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci se zabývám přípravou a realizací letního tábora. Kromě programu jsem se zaměřila na organizační přípravu, protoţe bez dobré přípravy a znalostí zákonů nemůţeme letní tábor ani naplánovat. Pokud budeme mluvit o plánování, je to opravdu celoroční mravenčí práce, od mapování terénu a místa pro tábor, propagaci, typu a termínu tábora, potřebné dokumentace a v neposlední řadě výběrem pracovníků tábora, vedoucích a praktikantů – to a mnoho jiné se skrývá za celoroční prací pedagogů. Etapové hry, které zmiňuji, jsme realizovali na letním táboře v Roţelově a ve Vlastějovicích, kam jiţ několik let s dětmi vyjíţdíme. Tábory, které pořádáme, jsou 14 denní pro děti ve věku 7 – 15 let. Kaţdoročně se přihlásí kolem 150 účastníků. Tábor je rozdělen do tří kategorií, a pro kaţdou je vypracovaná samostatná etapová hra. Náplň letního tábora je skutečně rozsáhlá. Nabízíme zde různé rukodělné činnosti, putovní tábor na 2 dny pro nejstarší oddíl, různé výlety po okolí. Pořádáme Olympijské hry, kde oddíly jsou věkově smíchané a sestaveny do druţstev dle losovacích lístků. Také vedoucí se zapojují do her, a jsou postavení jako kapitáni druţstev, kteří musí mnohdy prokázat svou fyzickou a psychickou zdatnost. Vedoucí také bojují ve volejbalových, fotbalových a jiných utkáních. Pro děti jsou připraveny různé akce: vojenské přepadení, ukázka bojového umění, ukázky nácviku maţoretek, moderního tance atd. Velmi oblíbenou činností u dětí je diskotéka a maškarní bál, na který si sami vyrábějí masky. To, ţe děláme práci s dětmi dobře, a ţe se dětem na táboře líbí, svědčí i fakt, ţe na letní tábor s námi vyjíţdějí kaţdoročně stejné děti. Některé s námi vyjíţdějí jiţ několik let a někteří z nich se jiţ stali našimi praktikanty. Proto, abychom měli zpětnou vazbu od účastníků tábora, máme pro ně na konci tábora připravené dotazníky. V nich odpovídají na otázky ohledně pobytu na táboře, např. co jim na táboře chybělo, nebo naopak co se jim zalíbilo a chtěly by stejnou činnost dělat i v dalším roce. Připomínky bereme v úvahu při sestavování programu na další rok. Podle ohlasů se dětem činnost na táboře líbí, hodně se zaměřujeme na rukodělnou činnost a děti jsou rády, ţe z pobytu mohou přivézt rodičům či sourozencům pěkné dárky. Cituji z dotazníků:

„Na táboře se mi líbí, ale prodlouţil bych večerku“ (Michal

B.13let), „Na táboře se mi líbí malování na sklo, nebo savování triček. Jsou to hezké dárky

- 61 -

pro maminku“ (Lucka K. 10let), „Pojedu i příští rok, ale chtěl bych, aby se hrála zase etapová hra Na piráty“ (Lukáš. H. 8let). Pro táborníky a pro rodiče připravujeme po táborová setkání, kde se mohou podívat na fotografie z pobytu na táboře, zhlédnout táborovou kroniku, podívat se na sestříhaný film činnosti dětí na táboře, ale zároveň je toto setkání příjemné připomenutí proţitých dní s dětmi, či jako burza ztracených věcí. Rodiče nám zde mohou říci své připomínky či nápady. V praxi se nám osvědčila pečlivá příprava veškeré dokumentace a prostudování předpisů a zákonů nejen ohledně pořádání táborů, ale i pečlivé prostudování zákonů a vyhlášek související s prací s dětmi a mládeţí. Tyto znalosti vyuţíváme vlastně po celý rok, kdy s dětmi pracujeme. Pro nás pedagogy, kteří pracujeme s dětmi a mládeţí v době mimo vyučování, je nejdůleţitější, abychom dokázali dětem vytvořit bezpečné a tvořivé ovzduší a pohodu, dbali o uspokojování individuálních potřeb, rozvoj zájmů a specifických dovedností jednotlivců. K tomu je nezbytné mít pochopení a zájem o děti jako individuality, dokázat je vhodně motivovat, podporovat jejich nápaditost, tvořivost, zájem o činnost i vzdělávání a o to se snaţíme při pořádání letních táborů. Ve své závěrečné práci se zabývám organizací a významem letních táborů, která je pro mne estetické vyuţití volného času dětí a mládeţe v době prázdnin. Vycházím ze zkušeností nabytých při těchto akcích. Ke specifickým pedagogickým dovednostem poţadovaným u pracovníků středisek volného času patří zejména připravit a zorganizovat nabídku aktivit pro volný čas. Mým cílem bylo přiblíţit jak potřebné organizační záleţitosti, tak znalosti zákonů a jiných právních předpisů zjednodušenou formou. Je zde i názorně předvedena příprava etapových her. Při letních táborech se vedle fyzické zdatnosti dětí výrazně rozvijí i jejich sociální cítění. Myslím si, ţe letní tábory jsou přínosem jak pro děti, tak pro vychovatele. Vychovatelům tábor umoţní děti vidět v jiném prostředí a v nezvyklých situacích. I to můţe obohatit zkušenost vychovatele. Dětem letní tábor přináší tvořivé myšlení, schopnost naučit se týmově pracovat, naučit se řešit problémy v daných oblastech, prohloubit a obohatit si ţivot o teoretické i praktické poznatky a zkušenosti. Dobře připravený a zorganizovaný letní tábor můţe pro Domy dětí a mládeţe znamenat získání nových zájemců o zájmové aktivity, a tak naplnit v odpoledních

- 62 -

hodinách volný čas dětí, zvýšit prestiţ zařízení jak u široké veřejnosti, tak u ostatních školských zařízení. Zároveň jsem touto prací chtěla ukázat na práci pedagogů, která vyţaduje soustavnou, trpělivou a velmi náročnou práci. Úspěšný můţe být jen ten pedagog, který má děti rád, dokáţe s nimi vytvořit kladné vztahy a získat jejich důvěru. Zároveň významným předpokladem úspěchů pedagoga kromě odbornosti je i osvojení komunikačních dovedností.

- 63 -

POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE BALKOVÁ, K. Náměty pro školní družinu. 1.vyd. Praha: Portál, 2006. 160 s. ISBN 80-7367-064-X DOLEŢALOVÁ, E. Hry na dětské tábory. 1.vyd. Praha: Grada, 2004. 304 s. ISBN 80-247-0702-0 FISCHER, R., POKORNÝ, M. Právní minimum vedoucího dětského kolektivu. 3.vyd. Praha: Kancelář České rady dětí a mládeţe, 2002. 118 s. ISBN 80-7201-499-4 FOGLOVÁ, M. Táborové etapové hry. 1.vyd. Praha: Portál, 2006. 216 s. ISBN 80-7367-128-X HARMACH, J., HOFFMANN, O., JÍROVÁ, H., NOVÁKOVÁ, J., ŠTOLCOVÁ, K. a pracovníci oddělení vzdělávání IDM. Tábory a jiné zotavovací akce. Praha: IDM MŠMT, 2004. 136 s. ISBN 80-86033-93-7 HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1.vyd.Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5 JAKUBKA, J., HLOUŠKOVÁ, P., HOFFMANNOVÁ E., KNEBL P. a kolektiv. Zákoník práce – prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem. Praha: Anag, 2009. 1096 s. ISBN 978-80-7263-496-5 CHOUR, J. Receptář her. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 168 s. ISBN 80-7178-388-9 KOHOUTEK, R a kol. Základy pedagogické psychologie. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 1996. 184 s. ISBN 80-85867-94-X KUBEŠ, V. Malá tábornická encyklopedie. 2.vyd. Praha: Albatros, 2007. 336 s. ISBN 978-80-00-01202-5 KUTÝ, J. Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a mládeží. 3.vyd. Praha: Sdruţení Mladých ochránců přírody ČSOP, 2001. NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 1.vyd.Praha: Portál, 1998. 328 s. ISBN 80-7178-218-1 PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času. 3.vyd. Praha: Portál, 2002. 231 s. ISBN 80-7178-711-6. ROZSYPALOVÁ, M., ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A. Psychologie a pedagogika I. Praha: Informatorium, 2003. 186 s. ISBN 80-7333-014-8

- 64 -

WARD, P a kol. Jak se připravovat na práci s mládeží. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. 144 s. ISBN 80-7178-044-8 VIEHOFFOVÁ H., REUYSOVÁ, E. Jak s dětmi trávit volný čas. Praha: Portál, 1996. 180s. ISBN 80-7178-073-1 VOPEL, W. Skupinové hry pro život. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 144 s. ISBN 978-80-7367-286-7 ZAPLETAL, M. Vycházky a výlety s dětmi. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. 176 s. ISBN 80-7178-750-7 Táborový servis [online]. [cit. 2009-01-15]. Dostupné na WWW: . Pionýr [online]. [cit. 2009-02-04]). Dostupné na WWW: . Hygienické stanice [online]. Dostupné na WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=kategorie&kod=hygienickestanice Pojištění [online]. Dostupné na WWW: http://www.crdm.cz/ Ţádostí o dotace [online]. Dostupné na WWW: http://www.msmt.cz/ Junák [online]. [cit. 2009-03-12]. Dostupné na WWW: < http://www.skaut.cz/verejnost/ Orel [online]. [cit. 2009-01-15]. Dostupné na WWW: < http://www.orel.cz/