Tento modul je k dispozici také na webových stránkách CdiV Univerzity Palackého v Olomouci:

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Modul č.2 - Téma č.1 - Aktivní občanství Autoři: Martin Molholm and Peder Key Kristiansen (Centrum pro vzdělávání dospělých Skagen, Dánsko) a Prof. Norman Longworth (Univerzita Napier, Edinburgh, Skotsko) Tento modul je k dispozici také na webových stránkách CdiV Univerzity Palackého v Olomouci:

http://www.cdiv.upol.cz Popis tématu: ”Následující téma se zaměřuje na to, zda a jakým způsobem se lidé podílejí na nejrůznějších oblastech společenského a ekonomického života. Rovněž hovoří o možnostech a rizicích, které z účasti na něm vyplývají, a v neposlední řadě zkoumá, jakou váhu má ve společnosti slovo jednotlivce a do jaké míry se lidé cítí být její součástí.” (Evropská komise: Making an Area of Lifelong Learning a Reality)

Zabývá se také vzděláváním vycházejícím z aktivního občanství. Právě aktivní občanství je nejvýznamnějším ukazatelem úspěchu učícího se města. Účel tématu: Zdůraznit význam účasti jednotlivce při diskuzích na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, jeho možný vliv na budoucí vývoj společnosti a rovněž potřebu zapojit jednotlivce do rozhodování o věcech, které se jej ať už přímo či nepřímo týkají. Motivovat vzdělávané k okamžitému aktivnímu podílu na současném dění. Cílové skupiny: Tento modul je určen hned několika cílovým skupinám. Zaprvé se bude týkat odborníků v místní správě, zvolených zástupců a lidí, kteří se v dané komunitě podílejí na rozhodovacím procesu. Je třeba, aby si všichni tito lidé byli vědomi významu vzdělávání a byli v něm schopni vidět zdroj bohatství a stability. Dále jsou zde ti členové komunity - pracovníci, školitelé a dobrovolníci - kteří aktivují vzdělávání a rozšiřují působnost vzdělávacího procesu způsoby, které se neřídí přesnými pravidly – konkrétněji jde o rodiče, vychovatele, lékaře, právníky, poradce, radní, vedoucí Skautu, politiky, představitele církví a mnoho jiných členů komunity. Tito lidé potřebují umět používat zde popsané nástroje a techniky a být motorem k tomu, aby se vzdělávání hýbalo kupředu. Všichni jmenovaní jistě naleznou v lekcích tohoto modulu mnohou inspiraci.

Side 1 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Lekce 2.1.1 - Aktivní občanství ve společnosti, která je založena na vědomostech Zaměření lekce: Lekce se snaží nalézt společnou definici aktivního občanství. Ukazuje, čeho lze aktivním občanstvím dosáhnout, a podmínky, za kterých může aktivní občanství fungovat. Cíl lekce: Téma zdůrazňuje význam účasti jednotlivce při diskuzích na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni a jeho možný vliv na budoucí vývoj společnosti. Rovněž si klade za cíl doložit, že aktivní občanství je jedním ze základních kamenů dnešní společnosti založené na vědomostech. Hlavní témata této lekce:   

Co rozumíme pojmem „aktivní občanství“? Čeho lze aktivním občanstvím dosáhnout? Existují nějaké parametry, podle kterých lze aktivní občanství změřit?



Na čem aktivní občanství stojí a jak k němu dojít?

Poznámky pro školitele Před zahájením lekce: Najděte příklady, jak aktivní občanství jedné osoby nebo skupiny osob ovlivnilo vývoj místní nebo regionální komunity, ve které žijete – např. nově postavené budovy; místa, která prodělala změnu; pořádané kulturní a společenské akce atd. Plán lekce:  Stručně představte cíl lekce.  Ze studijních materiálů rozdejte dotazník č.1. Dejte skupině 10 minut na vyplnění dotazníku. Dotazník však nesbírejte.  Najděte obecnou definici pojmu „aktivní občanství“- jako odrazový můstek pro debatu můžete využít odpovědi jednotlivých skupin na otázku č.1 a porovnat je s definicí „aktivního občanství“ Komise EU (Making an Area of Lifelong Learning a Reality) ”V aktivním občanství jde především o to, jakým způsobem se lidé podílejí na nejrůznějších oblastech společenského a ekonomického života, jaké možnosti a rizika z účasti na něm vyplývají, jakou váhu má ve společnosti slovo jednotlivce a do jaké míry se lidé cítí být její součástí.” 

 

Ve skupinách vytvořte seznam toho, čeho lze aktivním občanstvím dosáhnout (otázka č. 2) Ve skupině se zamyslete nad odpověďmi na otázky č. 3-8. Považují se posluchači za „aktivní občany“? Ve skupině se zamyslete nad odpověďmi na otázky č. 9-11. Je možné a/nebo má vůbec smysl hledat nějaké změřitelné ukazatele „aktivního občanství“? Otázky využijte k rozpoutání diskuse o tom, co musí občan splňovat, aby se ve společnosti založené na vědomostech stal „aktivním občanem”?

Side 2 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Lekce 2.1.2- Aktivní občanství v učícím se městě Zaměření lekce: Tato lekce zdůrazňuje význam aktivního občanství při budování učícího se města. Využívá citací a případových studií a na příkladech dokazuje, že aktivní občanství funguje jako stimulátor aktivního vzdělávání. Cíl lekce: Lekce si klade za cíl vysvětlit roli „aktivního občanství” v učícím se městě a poukázat na to, jak lze aktivního občanství využít ke zlepšení vzdělávání. Klíčová témata následující lekce: 

Jak se aktivní občanství slučuje s celoživotním vzděláváním a proč je ve společnosti orientované na vědomosti důležité?

Poznámky pro školitele: 

Rozdělte třídu do skupin po třech. Každá skupina má za úkol vytvořit seznam toho, jakým způsobem aktivně přispěli nebo přispívají ke vzdělávání jiných. Interpretace slova „vzdělávání“ záleží na skupině samotné.



Těm samým skupinám rozdejte 3 citáty ze seznamu ve studijním materiálu č.2. Úkolem skupin bude připravit pro ostatní krátkou prezentaci o obsahu a významu každého z citátů. Společně si jednotlivé prezentace vyslechněte. Na jejich základě byste měli dojít k obecnému závěru o tom, co se míní aktivním občanstvím a stanovit 10 nejlepších myšlenek, které v prezentacích zazněly.



Rozdejte studijní materiál č. 3. Utvořte dvojice, ve kterých jeden bude hrát roli poradce a klást otázky a druhý bude na otázky odpovídat. Společně diskutujte o významu a prospěšnosti poradenských systémů ve vzdělávání.

Side 3 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Lekce 2.1.3 - Dobrovolnictví v učícím se městě Zaměření lekce: Následující lekce zkoumá roli dobrovolné činnosti v učícím se městě, v níž spatřuje především výraz touhy po vzdělávání. Lekce je podložena případovými studiemi a příklady osvědčené praxe. Cíl lekce: Lekce si klade za cíl vysvětlit pojem „dobrovolnictví“ a vzbudit v posluchačích zájem o dobrovolnou činnost. Poznámky pro školitele: 

Ptejte se na to, co třída rozumí pojmem „dobrovolnictví“. Kolik z přítomných ví, že rok 2001 byl Mezinárodním rokem dobrovolnictví?



Rozdejte studijní materiál č. 4. Společně o jeho obsahu diskutujte. Co znamená v praxi?



Rozdejte studijní materiál č. 5 a č. 6. Třídu požádejte, aby si prostudovala případové studie a odpověděla na otázky. Společně diskutujte o odpovědích. Poté společně vytvořte seznam možných odpovědí na otázku č. 7. Diskutujte o tom, co by se s městem dělo, kdyby podobným způsobem přispěl každý občan. Jak toho lze dosáhnout? Na internetu najděte informace o dobrovolnictví v Brisbane a o tom, jak dobře je zorganizováno. Existuje možnost, aby se v takovém měřítku dělo to samé i ve vaší obci/městě?



Rozdejte studijní materiál č. 7. Zeptejte se účastníků, zda se jim tento model dobrovolnictví nezdá atraktivnější. Jak by mohl fungovat ve vaší zemi? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?



Zadejte účastníkům vytvořit powerpointovou prezentaci o „dobrovolnictví” a „aktivním občanství“, kterou by mohli představit zastupitelům města.

Side 4 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Podpůrné studijní materiály – Materiál č.1 – Dotazník k lekci č.1 Co je to „aktivní občanství”? Q1

Jak byste definovali „aktivního občana“?

_____________________________________

________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

Q 2.

Znáte nějaký příklad, kde aktivní občanství jedné osoby nebo skupiny osob ovlivnilo vývoj místní nebo regionální komunity, ve které žijete – např. nově postavené budovy; místa, která prodělala změnu; pořádané kulturní a společenské akce atd.? Ano ___ Ne ___ Pokud ano, uveďte příklad ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

Q3

Považujete se za „aktivního občana“?

Ano___

Ne ___

Q4

Jste členem nějaké politické organizace?

Ano ___

Ne ___

Q5

Jste členem nějaké místní formální organizace, např. komise nebo předsednictva?

Ano ___

Ne ___

Q6

Jste členem nějaké místní neformální organizace?

Ano ___

Ne ___

Q7

Jaký vliv má podle vás vaše práce nebo činnost spojená s vaší prací vliv na vývoj společnosti v místě, kde žijete?

Q8

Jaký vliv má vaše zájmová nebo sociální činnost na vývoj společnosti v místě, kde žijete?

Žádný vliv ___ Nepatrný vliv ___ Zřetelný vliv ___ Obrovský vliv ___

Žádný vliv ___ Nepatrný vliv ___ Zřetelný vliv ___ Obrovský vliv ___

Side 5 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Jak přispět k propagaci „aktivního občanství“? Q9

Pokud byste byli požádáni provést průzkum týkající se aktivního občanství, použili byste k němu výše uvedené otázky? Ano ___ Ne ___ Které další aspekty/otázky by měl průzkum zahrnovat? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

Q 10

Jaké předpoklady musí podle vašeho názoru mít „aktivní občan“, aby byl prospěšný místní komunitě? Jakou kvalifikaci by podle vás měli mít lidé, kteří jsou členy např. městské rady či odboru školství? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

Q 11

Co musíme udělat - jako komunita a národ – k vytvoření co nejkvalitnějších podmínek pro zapojení současné a budoucích generací do „aktivního občanství“? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

Side 6 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Studijní materiál č. 2 (3 strany) Citace k tématu „aktivní občanství“ „Trvalá demokracie má svůj pevný základ ve vědomostech, analýze a reflexi, debatě a diskuzi. Demokratická společnost není konečným produktem, není jakýmsi konečným politickým stavem. Je soustavou hodnot a institucí, které se vyvíjejí, adaptují a umožňují všem lidem společně nalézat tvůrčí řešení problémů, na které narážejí. […] Lidé, kteří si osvojí schopnost kriticky uvažovat o světě, ve kterém žijí, mají mnohem větší šanci stát se činiteli společenských změn místo jejími oběťmi.” (B. Williamson: Lifeworlds and learning – essays in the theory, philosophy and practice of lifelong learning).

„Existují tři ,městské faktory´ které lidem brání vzdát se adaptivní kultury (tj. takové kultury, kde se člověk jednoduše přizpůsobí nárokům, jakými jsou moderní technologie, globální finanční trhy, atd.) ve prospěch trvalé kultury (tj. kultura, která vybízí k podílu se na jejím chodu).´ Tyto faktory lze shrnoout následovně:  Občané se plně nepodílejí na chodu společnosti. Nejsou součástí komunity. Alespoň se jí necítí být.  Lidé nežijí spolu s ostatními součástmi komunity. Nejsou přesvědčeni, že fungují jako její důležitá součást. Nemají za to, že sdílí jakýsi společenský základ s ostatními a společný osud. Sociální, ekonomická a kulturní roztříštěnost a oddělenost ve městech v posledních dvaceti letech nabyla velkých rozměrů i přes ”explozi” informačních a přepravních systémů. Na tom, aby se lidé cítili součástí společnosti, ve které žijí, je třeba neustále pracovat.  Občané nespolupracují na vytyčení společných cílů pro městskou komunitu a nejdou za těmito cíli společně. Každá aktivní skupina občanů bojuje za dosažení svého vlastního cíle. Spolupráce stále ještě není zcela přirozeným procesem.” (Dr. Riccardo Petrella, Profesor na Katolické univerzitě v Louvain, Belgie a předseda Evropské univerzity životního prostředí) „Vzdělávání lidem umožnuje být aktivní součástí své komunity a posiluje jak rodinné, tak sousedské vztahy, což v důsledku vede k upevnění mezilidských vztahů v celém národě. Vzdělávání nám pomáhá uplatnit osobní potenciál a otevírá naše srdce hudbě, umění a literatuře. ,Věk vzdělanosti´ bude založen na obnovení touhy po sebezdokonalení a schopnosti docenit nesmírný společenský význam vzdělání.” David Blunkett, britský ministr práce a školství

Na tomto principu je v Británii založena Bílá kniha o celoživotním vzdělávání (Bílá kniha je vládní zprávou o určité problematice, pozn. překl.). Zmíněný dokument však dostatečně nenabádá ony spořádané občany Newcastlu a Scunthorpe nebo Hullu či jiného města, aby se kromě sebevzdělávání aktivně zapojili do života komunity. Slova se tedy ujímají nejrůznější iniciativy, které se v každém městě, obci či regionu, zasazují o zapojení občanů do dobrovolnické činosti. (Prof N Longworth, Lifelong Learning in Action) Město Espoo je ještě o krok napřed. Na rozhodování se v tomto městě kromě zastupitelstva podílejí ustavená Rada mládeže a Rada seniorů. Rada seniorů například slouží jako prostředník mezi starší generací a správou města. Reprezentuje názor seniorů a ovlivňuje rozhodovací proces příslušných orgánů. Navíc se snaží zvýšit starým lidem možnosti zapojit se do vzdělávání v rámci města, pomáhá jim orientovat se v záležitostech týkajících se bydlení, sociálního a zdravotního zabezpečení, či zajistit kulturní a volnočasové aktivity. Podobně v Espoo funguje i Rada mládeže. Zasedá v ní 30 zvolených zástupců ve věku od 13 do 20 let. Jejím cílem je zvýšit vliv mladých lidí na rozhodovací proces a nalézt nové způsoby, jak zvětšit podíl mladých lidí na chodu města. Tak se aktivní občanství dostává ke všem, kteří jsou součástí vzdělávání ve městě. (Prof N Longworth, Lifelong Learning in Action)

V japonských rodinách si často její členové vedou vzdělávací deník, do kterého si zapisují mimo jiné detailní poznámky z důležitých vzdělávacích akcí a úspěchy, kterých za rok dosáhli. Každý rok, obyčejně u příležitosti oslavy narozenin, tyto úspěchy oslaví společně s rodinou. V jiných kulturách by se tento systém možná neujal, nicméně princip, na kterém stojí, se dá podle potřeby upravit. (NIER Japonsko)

Side 7 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

„Bydlím v překrásné oblasti jižní Francie, ve vesnici, která má zhruba 300 obyvatel a patří mezi 100 nejkrásnějších obcí ve Francii. Přímo pod okny mé kanceláře se rozprostírá údolí, které se na jednom konci vzdouvá až do výšky 9000 stop, v horu Canigou, jejíž vrcholky jsou po celých deset měsíců v roce pokryty sněhem. V popředí údolí se můžu kochat pohledem na sad broskvoní, meruněk, mandloní, třešní a nektarinek, který, když jsou stromy v květu, se v mých představách mění na koberec tkaný z růžových, bílých a zelených nití, na kterém pluji do ElDorada. Nejbližší město se jmenuje Prades a má 7000 obyvatel. Na zdejší střední a vyšší odborné škole studuje převážně mládež s trvalým bydlištěm v Prades či okolních vesnicích. Na všech stupních se vyučují jazyky, zajména angličtina a němčina, dále biologie, hudební výchova, zeměpis, matematika a celá řada dalších předmětů. Nejsem jediným britským občanem, kterému je tento ráj domovem. V naší malé komunitě čítající zhruba stovku lidí je například světově uznávaný a velmi zcestovalý biolog, který býval tajemníkem welšského korunního price ve věcech ochrany životního prostředí, bývalý školitel učitelů zeměpisu, dále pak učitelka matematiky, která odešla do předčasného důchodu, 3 učitelé angličtiny jako cizího jazyka, 2 bývalí operní zpěváci, schopní vyučovat hudbu, bývalý dietetik a bývalý učitel němčiny. Jmenoval jsem samozřejmě pouze profesní dovednosti, které jsou mi známy. Logicky se lze tázat, jestli by nebylo vhodné celou tuto škálu nadání uplatnit vzhledem ke školou povinným dětem, které by jistě nadchlo a obohatilo povídání o zkušenostech a dobrodružstvích těch, kteří si prošli zajímavými profesemi. Učitelé by také jistě ocenili, kdyby si čas od času mohli odpočinout od každodenního školního stresu. Stailo by říci a tito lidé by velmi ochotně obětovali pár hodin týdně, měsíčně či ročně, aby se se svými cennými zkušenostmi podělili, popřípadě pomohli při výuce. Samozřejmě je o to dosud nikdo nepožádal a nejsem si ani vědom toho, že by se kdy některá ze škol pídila po možnosti využít bohatství lidského talentu a odborných znalostí komunity, v rámci které pracuje. Přesně stejný scénář se odehrává i na mnoha jiných místech. Existuje mnoho důvodů, proč se na školách tohoto lidského potenciálu dostatečně nevyužívá.” (Norman Longworth - Making Lifelong Learning Work)

Side 8 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

„Celoživotní vzdělávání již není pouze jedním z aspektů vzdělávacích a školících programů; musí se stát vedoucím principem v celém širokém spektru vzdělávacích kontextů. V následujících desetiletích nás čeká práce na uskutečnění této vize. Všichni Evropané, a to bez vyjímky, by měli mít stejné možnosti přizpůsobit se společenským a ekonomickým změnám a aktivně se zapojit do vytváření budoucnosti Evropy.” (Memorandum o celoživotním vzdělávání směrem k aktivnímu občanství v Evropě postavené na vědomostech, prosined 2000 )

Memorandum dále stanoví 5 cílů týkajících se komunit, které lze parafrázovat zhruba následovně:  poskytovat možnosti celoživotního vzdělávání jak nejblíže to jde, nejlépe uvnitř komunit a s využitím informačních technologií;  vybudovat společnost, která nebude nikoho znevýhodňovat, nabídne stejné možnosti přístupu ke kvalitnímu vzdělávání během života všem lidem, a ve které bude vzdělání založeno především na potřebách a požadavcích jednotlivců;  přizpůsobit systém vzdělávání a školení a rovněž organizaci práce tomu, aby se lidé mohli vzdělávat po celý život a byli schopni skloubit učení, práci a rodinu;  dosáhnout všeobecně vyšší úrovně systému vzdělávání a získávání kvalifikace ve všech oblastech; zajistit vysoce kvalitní poskytovatele vzdělávání a školení a zároveň se postarat o to, aby se lidské dovednosti a znalosti slučovaly s měnícími se profesními požadavky, se změnami v organizaci práce a pracovních metodách;  podpořit a vybavit lidi k tomu, aby se aktivněji zapojili do všech sfér moderního veřejného života, především do společenského a politického života na všech úrovních komunity a potažmo na evropské úrovni; „…hodnoty a odpovědnost stejně jako schopnosti a dovednosti. Společenská a morální odpovědnost, začlenění do komunity a orientace v politice jsou záležitosti, o kterých by měly mít alespoň povrchní povědomí už děti vycházející ze základních škol´. Děti by se měly o těchto věcech dozvědět díky tomu, že samy budou aktivními občany – stejným způsobem, jakým vojenské školy v rámci školních osnov zapojují své studenty do řešení problémů týkajících se komunity. Všichni studenti, děti a dospělí vy se měli podílet na politických procesech, měly by se naučit uplatňovat zásady demokracie, např. ustanovením komise nebo zástupců třídy či školy. ,Práva jsou vyvážena odpovědnostmi,´ zní hlavní heslo. Dětem by se měla vštěpovat myšlenka aktivního občanství a měly by se vést k plnému podílu na místní demokracii.” Zpráva z britské Poradní skupiny pro občanství pod vedením Sira Bernarda Cricka

“V samém středu občanství samozřejmě stojí celoživotní vzdělávání. V mnoha zemích není tento fakt žádným překvapením. Ve Finsku a mnoha dalších zemích Evropy, v Austrálii a v Kanadě se naprosto běžně uplatňují demokratické principy ve školních třídách. Děti zde mají právo říci, co si myslí o své škole, o učitelích, školních osnovách a o vzdělávacím systému, jehož jsou součástí. V některých zemích by tohle považovali za známku anarchie. Je ale nutné si uvědomit, že vzdělávání obecně, a celoživotní vzdělávání zvlášť, svým způsobem vede jedince k tomu, aby šel proti proudu. Zachází-li se s ním odpovědně, vzdělávání podněcuje kritické myšlení a zkoumání autorit, které je v demokratickém světě plném změn tolik důležité. Produkuje vyrovnané lidi, kteří vědí, co jsou zač a kteří si dovedou sami sebe vážit, jsou schopni odhalit plané řeči a pouhé výmysly a zvážit hodnoty, možnosti, pravděpodobnosti a prosadit to, co je pro společnost žádoucí.” (Longworth – Making Lifelong Learning work)

Side 9 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Studijní materiál č. 3 Váš podíl na vzdělávání ostatních Každý je obdařen nadáním, dovednostmi, vědomostmi a zkušenostmi, které může nabídnout ostatním. Práce pro druhé lidi a s druhými lidmi je pro komunitu velmi důležitá. Moderní technologie nabízí nové způsoby komunikace, a tím spolupráci značně usnadňuje. Před vámi je nyní několik otázek, týkajících se vašeho možného přispění ke vzdělávání ostatních. 1. Vaše nadání, dovednosti, zkušenosti a vědomosti 1.1 Vědomosti a zkušenosti - vypište prosím všechny oblasti, s nimiž máte pracovní zkušenosti a jež by mohly být přínosem pro ty, kteří se ve stejné oblasti vzdělávají, např. matematika, inženýrství, jazyky, účetnictví, bankovnictví, instalatérství, psychologie atd. Seznam se samozřejmě nemusí týkat pouze práce. …………………………….

……………………………

…………………………

…………………………….

……………………………

…………………………

…………………………….

……………………………

…………………………

1.2 Nadání a dovednosti - vypište, prosím, všechny vaše praktické dovednosti, např. tenis, veřejné proslovy, plánování, vyučování, hra na klavír, atd. …………………………….

……………………………

…………………………

…………………………….

……………………………

…………………………

…………………………….

……………………………

…………………………

1.3 Prosím označte činnosti, které byste byli ochotni vykonávat pro ostatní a napište kolik času (hodin za měsíc) byste byli ochotni dané činnosti věnovat. a) Vést kurz v oblasti, na kterou se specializuji

A=Ano __

B=Ne __ Čas ____

b) Pomáhat někomu při studiu

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

c) Být někomu oporou skrze emailovou korespondenci

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

d) Mít pravidelná učební setkání s někým,

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

g) Organizovat vzdělávací kurzy v hospodě nebo jinde

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

h) Vést vzdělávací projekt

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

A= Ano __

B=Ne __ Čas ____

kdo žije nebo pracuje v mé blízkosti e) Trénovat sportovní discipínu nebo vést kroužek f)

Umožnit u sebe doma setkávání vzdělávací skupinky

i)

Provozovat poradenskou činnost

j)

Provést ve spolupráci s někým průzkum vzdělávacích potřeb A= Ano __ B=Ne __ Čas ____ Side 10 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Studijní materiál č.4 Univerzální deklarace dobrovolnictví, sepsaná Mezinárodní asociací pro dobrovolnou činnost (IAVE - The International Association for Volunteer Effort) začíná následovně: Dobrovolnictví je základním stavebním kamenem občanské společnosti. Vzbuzuje v lidech ty nejušlechtilejší touhy – touhu po míru, svobodě, příležitostech, bezpečnosti a spravedlnosti pro všechny lidi. V současném věku globalizace a neustálých změn se svět stále zmenšuje, stává se vzájemně závislejším a současně i složitějším. Dobrovolnictví – ať už je věcí jednotlivce nebo skupiny – je záležitostí, která:   

vede k posílení a udržení hodnot jako je lidská soudržnost, péče a služba ostatním; jednotlivci umožňuje uplatňovat svá práva a odpovědnosti uprostřed komunity a současně se učit, růst a plně uplatňovat svůj lidský potenciál; umožňuje spojit to, co je rozdílné a co nás od sebe odděluje, takže můžeme žít společně ve zdravých, trvalých komunitách, společně hledat inovativní řešení problémů, se kterými se všichni potýkáme, a společně dláždit cestu, jíž se ubíráme.

Na úsvitu nového tisíciletí je dobrovolnictví nezbytnou součástí všech společností. Prohlášení „My, národy, máme moc změnit svět“, které zaznívá v Deklaraci Spojených národů, díky němuž nabývá nebývalé účinnosti.

Side 11 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Studijní materiál č. 5 Případová studie č. 1 – Článek z novin Brisbaneský zpravodaj V Brisbane zahájen Mezinárodní rok dobrovolníků BRISBANE ZAHÁJILA MEZINÁRODNÍ ROK DOBROVOLNÍKŮ VELKOLEPÝMI OSLAVAMI Neděle 3.prosince 2000 vejde do dějin státu Queensland jako den D v historii dobrovolnické činnosti. Šlo bezesporu o největší a nejpůsobivější přehlídku dobrovolnických snah, kterou kdy Queensland zažil. Šesti tisícům účastníků průvodu, táhnoucího se na úseku šesti kilometrů od parku Kurilpa Point až k botanické zahradě, trvalo hodinu a půl, než prošli ulicemi města. V průvodu byli kromě policie na koních, dohlížející na veřejný pořádek, k vidění také břišní tanečnice, pouliční umělci na chůdách, psi a v neposlední řadě děti s pestrobarevnými balónky. Báječná atmosféra udělala z této akce jednu z nejvelkolepějších veřejných událostí ve městě. Zúčastnili se jí lidé z mnoha oblastí dobrovolnictví: umělci, sportovci, záchranáři, pečovatelé o seniory, pracovníci s dětmi a mládeží, ochranáři životního prostředí, pracovníci ve školství, pracovníci s postiženými občany, menšinami, lidé z oblasti sociální spravedlnosti, advokacie a sociální péče. Významnou měrou k tomu, aby dobrovolnictví dosáhlo takové účasti a uznání, přispěli i dobrovolníci z Olympijských her v Sydney a rovněž ti, kteří jsou již nyní nahlášeni na pomoc při Hrách dobré vůle 2001, které se uskuteční příští rok v Brisbane. Poté, co se průvod v botanické zahradě Riverstage pozvolna přeměnil na festival, připojili se k premiérovi Peterovi Beattimu ministryně pro rodinu, mládež, komunity a služby postiženým Anna Blighová a ministr pro záchranářské služby Stephen Robertson, aby společně oficiálně prohlásili rok 2001 Mezinárodním rokem dobrovolníků. Zahájení bylo bezpochyby „akcí dobrovolníků pro dobrovolníky“. Vždyť na úspěchu průvodu a festivalu se podílelo více než sto dobrovolníků, kteří pomohli při organizaci před průvodem, postarali o reklamu, stali se festivalovými průvodci, kostýmovanými účastníky průvodu a poskytovali lidem informace. Oslavy v Brisbane splnily předem vytyčené cíle nad očekávání dobře. Především se podařilo následující:  ukázat sílu a různorodost dobrovolnictví  poděkovat dobrovolníkům ve všech odvětvích za jejich obrovský přínos společnosti  spojit komunitu a společně oslavit ty, kdo jsou v dobrovolnictví zapojeni O rozšíření zpráv z akce se postarala téměř všechna média. Rozhlasové stanice vysílaly upoutávky, australský Channel 9 v hlavním vysílacím čase poskytoval kompletní zpravodajství o celé události. Stanice Channel 7, Channel 9, Channel 10, stanice ABC a SBS zahrnuly informace o průvodu i festivalu samotném do svých hlavních večerních zpravodajských relací. Poděkování patří všem, kdo akci jakýmkoli způsobem podpořili, především pak společnostem Quest Newspapers, rozhlasové stanici Channel 9, Westpack, vládě, policii státu Queensland, Radě města Brisbane, jejichž pomoc velkou měrou přispěla k úspěchu akce. Akce doprovázející vyhlášení roku 2001 Mezinárodním rokem dobrovolníků pořádané městem Brisbane byla opravdovým zážitkem. Díky patří všem dobrovolníkům, organizátorům, účinkujícím, účastníkům průvodu, fotografům, propagátorům, divákům, krátka všem, kdo mají na nedělní akci jakýkoli podíl. V roce dobrovolníků přejeme mnoho úspěchů! Side 12 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Případová studie č. 2 V jiném národním projektu pořádaném britskou neziskovou organizací „Dobrovolná služba komunitě“ byli potenciální účastníci projektu přizváni k účasti na akci „Den změny se Zlatými stránkami.“ Sponzorem této akce byly jak jinak než Zlaté stránky, dceřiná společnost britského Telecomu. Jak už sám název napovídá, Den změny byl dnem pořádaným s cílem podnítit účast občanů na projektech zaměřených na zlepšení života komunity. Akce navazovala na úspěšný britský televizní pořad, který tento druh práce přibližoval a nabídla možnost těm, kteří se do podobné práce nehodlají zapojit dlouhodobě, aby alespoň částečně okusili, co taková práce skýtá. Účastníci byli pozváni k prohlídce místní komunity a k seznámení s tím, co je v ní momentálně nejvíce třeba udělat. Zároveň se od nich očekávalo zapojení do stavby komunitního přístřešku nebo do natírání domů obývaných starými lidmi. V tom všem samozřejmě nechyběla legrace. Účastníci se mohli buď připojit k některé z pracovních skupin nebo vytvořit svou skupinu. Následovalo rozdělení úkolů – jeden člověk byl pověřen reklamou, jeden sháněním sponzorů a shromažďováním dotací, jeden získáváním odborníků atd. Pak už jen zbývalo pustit se do práce. Každý rok na „Den změny“ poskytuje organizace „Dobrovolná služba komunitě“ informace o své činnosti v letácích, přizývá celebrity, aby se podílely na lokální pomoci (což lidi hodně motivuje), radí, jak se do benevolátu aktivně zapojit, vytváří databázi projektů, obrací se na národní sponzory, vyzývá k podpoře národní i lokální média, zkrátka tuto myšlenku propaguje směrem k organizacím i k jednotlivcům. „Den změny“ je pro mnohé příjemným a vtipným zpestřením víkendu, možností poznat nové lidi, naučit se novým dovednostem a v neposlední řadě podílet se na něčem, co by se jinak jen sotva dalo zvládnout. Projekt „Den změny“ se mimo jiné v menším měřítku uskutečnil v britském Readingu, kde se 30 dobrovolníků podílelo na balení dětského oblečení do krabic, které poté putovaly do Bosny. Za 6 hodin zvládli dobrovolní pracovníci připravit 1500 krabic. Řídili se při tom heslem „další člověk, který do této krabice nahlédne, bude bosenská máma“. V jiném projektu se zase skupina 5 až 8letých dětí rozhodla sehnat lidi, kteří by pomohli při úpravě městského parku a opravě hřiště, které bylo zničeno vandaly. Do akce se zapojilo asi 200 mladých dobrovolníků, kteří přišli se svými rodiči, a brzy byla práce hotova. Pomocníci prokázali nesmírné zapálení a radost z vykonané práce byla taková, že se tato skupina rozhodla vymyslet a postavit alegorický vůz a zapojit se do účasti na průvodu dobrovolníků v příštím roce. Několik skupin si vybralo za cílovou skupinu své dobrovolné práce seniory. Více než 200 lidí v důchodovém věku se nyní může těšit z bezplatně nově vymalovaných a vytapetovaných domů. Za materiál k vnitřním i vnějším úpravám vděčí místním obchodům, které jej darovaly, a za odvedení práce stovkám rukou, ochotných pracovat zadarmo.

Side 13 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Případová studie č. 3 - Questacon Questacon, Národní vědeckotechnické centrum v Canbeře si obrovsky cení dobrovolnické činnosti týmu s názvem „Volunteer Explainers“. Následující příběh vypráví jeden z jeho členů. „Z práce ve státní správě jsem odešel v lednu roku 1996 do důchodu. Užíval jsem si poklidného života, ani mě nenapadlo přemýšlet o návratu do práce. V květnu 1999 se můj idylický způsob života, tak jsem ho alespoň v té době vnímal, naprosto změnil. A musím říci, že bohudík. V novinách jsem si přečetl o náboru dobrovolníků do týmu Volunteer Explainers, který působí pod záštitou Questaconu. Během měsíce jsem spolu s dalšími 23 lidmi různých věkových skupin absolvoval noční informační setkání v Questaconu. Zaměstnanci Questaconu nás během dvou hodin seznámili s exponáty vystavenými v centru. Pamatuji se, že jsem si v duchu říkal: ,Tohle si přece nikdy nemohu zapamatovat…pro člověka jako jsem já je něco takového sotva pochopitelné. Vždyť jsem nikdy neučil a už vůbec jsem nestudoval vědecký obor.´ Mé obavy se ale do jisté míry rozplynuly, když nám sdělili, že k tomu, abychom byli schopni lidem, a to především dětem, něco vysvětlit, není v žádném případě třeba být skvělými a uznávanými vědci. Po mém přijetí za člena týmu dobrovlníků „Volunteer Explainers“ jsem absolvoval školení, které vedli zaměstnanci Questaconu. Tím se začalo něco, co lze nazývat strhujcí a nanejvýš příjemnou zkušeností. Zaměstnanci, kteří nás školili, pracovali pro Questacon již řadu let, a tak bylo vidět, že skutečně vědí, o čem mluví. Navíc byli moc milí a velmi trpěliví...v tom se hodně lišili od učitelů, které jsem zažil ve škole! Co se týče požadavků, měli jsme absolvovalt alespoň 16 hodin školení a poté podstoupit hodnocení našich vědomostí a schopnosti vysvětlovat. Hrozně mě znervózňovala představa, že při hodnocení neuspěji. Pročítal jsem si doma poznámky pořád dokola a dělal přednášky rodině, kdy jsem se snažil vysvětlit nejrůznější aspekty exponátů v Questaconu. Byl jsem odhodlán dokonale zvládnout všechny záludnosti jednoho zvlášť zapeklitého hlavolamu, jehož objasnění mi činilo nemalé potíže, ale věřte nebo ne, na tuto věc se mě nakonec nikdo nezeptal. Díkybohu se mi podařilo projít testem, a tak mé dveře k týmu Explainers byly otevřené. Pak se teprve začala opravdová legrace. Pracuji v ranní nebo odpolední směně (každá směna trvá 4 a půl hodiny), tolik dnů v týdnu, kolik uznám za vhodné. Během školního roku k nám přijíždějí školní zájezdy z celé Austrálie a někdy i ze zahraničí. Někteří se chtějí pouze bavit, jsou tu však i tací, kteří mají zájem o detailnější informace. Pokud odpovědi na jejich všetečné otázky neznáme, můžeme zvídavce poslat za někým, kdo si s otázkou poradí. V poslední době se velmi často ozývá kritika vůči mladé generaci a zní slova typu: ,Kam se ten svět řítí…´ nebo ,Proč nemůžou být takoví, jací jsme byli my!´ Questacon mi ale nabídl úplně nový pohled na věc. Zde se téměř denně setkávám s mladými zvídavými lidmi, z jejichž nadšení budou pramenit objevy zítřka. Setkal jsem se se skupinou 6-ti teenagerů, kteří na první pohled vypadali jako členové pouličního gangu, ale ve skutečnosti šlo o studenty techniky, z jejichž úst se na mě snesla celá řádka záludných dotazů… Lidé by se zkrátka neměli odsuzovat na základě prvního pohledu. Jednoho dne k nám zavítala skupina středoškoláků z Japonska. Pracoval jsem v galerii, kde byly vystaveny nástroje, které ukazovaly principy fyzikálních sil. Zajímalo je úplně vše kromě simulovaného zemětřesení – říkali, že na takové, a opravdové, jsou tam u nich zvyklí! Obrovským plusem na této práci jsou lidé, se kterými člověk pracuje. Jde o lidi všech věkových skupin, od studentů po důchodce, o lidi s nejrůznějšími životními i pracovními zkušenostmi. Najdete zde vědce, učitele, vojenský personál, bývalé členy expedice do Antarktidy, policisty, pracovníky ve veřejné sféře, ženy v domácnosti, obchodníky, a lidi mnoha dalších profesí a zájmů. Všichni však mají jednu věc společnou. Všichni do jednoho jsou nějakým způsobem zajímaví a všichni mají co vyprávět. Nikdy jsem se za svůj život nesetkal se zajímavějšími lidmi než zde v Questaconu. Navíc jsem si užil neuvěřitelnou spoustu legrace. Přídavkem mi dokonce klesla hladina cholesterolu a už mi z věčného sedění doma neroste břicho. Jen ty moje vlasy ne ane přestat vypadávat. Ale člověk přece nemůže mít všechno.” Side 14 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Studijní materiál č. 6 1. Proč podle vás dobrovolnická činnost v Brisbane sklízí takový úspěch?

2. Jaký je hlavní rozdíl mezi britským a australským přístupem k dobrovolnictví?

3. Co podle vás člena týmu „Questacon Explainers“ motivovalo k tomu, aby se stal dobrovolníkem?

4. Objevil něco, na co by za jiných okolností nebyl přišel? Co?

5. Jmenujte 5 výhod dobrovolnické činnosti: a) b) c) d) e) 6. Jaké možné nevýhody dobrovolnictví přináší?

7. Níže uveďte vše, do čeho byste se byl/a ochotný/á zapojit jako dorovolník/dobrovolnice:

Side 15 af 16

Module 2: The Individual in the Learning City 'These materials are written with a grant from the European Commission's Grundtvig Programme.' A European flag will be inserted on the website.

Podpůrné studijní materiály – Studijní materiál č. 7 „Z dobrého skutku – např. odvozu starého souseda do nemocnice na vyšetření - se může časem stát investice. Na jaře příštího roku bude odstartován projekt ,placeného dobrovolnictví´ těch, kteří se zapojí do charitativní práce. Místo peněz se jim ale bude platit časem. Stráví-li hodinu povídáním s babičkou v nemocnici, budou mít tuto hodinu zaplacenu hodinou času jiného dobrovolníka. Program ,služba na úvěr´ se zrodil v Americe a je klíčovým prvkem vládní snahy o zcelení roztříštěných komunit vnitřních měst. V USA funguje více než 200 takových projektů a v Japonsku byl zatím odstartován jeden.” Tento systém se těší velké oblibě a začíná se šířit do dalších koutů světa. Jeho vynálezcem je Edgar Calm. Ten se nedávno spojil i s 20 britskými hlavními vládními úředníky, aby jim objasnil, jak systém funguje. Projekt se rázem stal jedním z bodů vládního programu na záchranu těch nejohroženějších oblastí Británie. Příští měsíc začne pracovat jednotka pro sociální začlenění a jejím nejdůležitějším úkolem bude motivovat lidi ke snaze znovuobnovit soudržnost a fungování problémových lokalit. Vše odstartuje projekt „Spravedlivé dělení“ ve spolupráci s dobrovolnou charitou Barnwood Trust v národním parku Forest of Dean v Gloucestershire. V USA získají účastníci za každu hodinu strávenou pomocí někomu jinému jeden „dolar v čase“. Jednoduchý počítačový program zaznamenává každý vydělaný a utracený dolar, dobrovolníci dostávají běžné účtenky. Clintonova vláda zprostila „dolary v čase“ daně. To je zvláště důležité pro dobrovolníky, kteří je využívají k placení zdravotní péče. Některé firmy se dohodly na tom, že jejich zboží lze platit právě „dolary v čase“. Účty s „časovou měnou“ lze využít i jako formu penzijního připojištění. Lidé se nyní zapojují jako dobrovolníci proto, aby měli později, když již budou nemocní nebo nesamostatní, nárok na pečovatelské služby. „Dolary v čase“ mohou být vyměněny také za služby jako je rozvoz a donáška obědů do bytu, úklidová služba, zdravotní péče, sousedské bezpečnostní hlídky a školení práce na počítači. V Chicagu si mohou teenageři, kteří mají zájem doučovat mladší žáky, za „dolary v čase“ koupit třeba počítačový software. Mladí lidé ve Washingtonu D.C. dostávají „dolary v čase” za účast u soudů pro mladistvé. Mladí delikventi jsou souzeni svými soukmenovci a, v případě, že jsou uznáni vinnými, jsou odsouzeni k veřejně prospěšným pracím. Mladým pachatelům se při výkonu trestu opět načítají „dolary v čase“. V Brooklynu takový systém platby zase nastartoval alternativní ekonomiku pro seniory. Ti mohou svá časová konta využít na platbu účtů za telefon, na pomoc při skonu blízké osoby nebo na snížení poplatků za zdravotní pojištění. Přestože podobné nápady samozřejmě nelze využít všude, někde by mohly být dokonce považovány za nežádoucí, koncept alternativní „komunitní měny“ stojí za bližší prozkoumání alespoň v souvislosti se vzděláváním. V některých částech Velké Británie a Evropy již existuje systém vzdělávacích kreditních karet. Jistě by nebylo až tak složité vytvořit „účet kreditů za vzdělávání“, který by spravovala „vzdělávací banka“, a které by bylo možné získávat za celou řadu dobrovolných činností.

Side 16 af 16