Tento dokument je k dispozici na v sekci Elektronické pomůcky pro MT. B6 Měření tlaku

Tento dokument je k dispozici na http://www.vscht.cz/ufmt/cs/index.html v sekci Elektronické pomůcky pro MT

B6 – Měření tlaku Cíl laboratorní práce: V laboratorní úloze se studenti seznámí s dvoupolohovou regulací tlaku v zásobníku, s funkcí inteligentního snímače tlaku, s analogovým a číslicovým přenosem signálu. Z naměřených dat přenesených do počítače vyhodnotí průběh dvoupolohové regulace tlaku. S pomocí přenosného kalibračního zařízení provedou kalibraci deformačního tlakoměru a vyhodnotí průběh naměřené statické charakteristiky. 1.

ÚVOD Měření tlaku je hned za teplotou druhé nejčastější a nejdůležitější provozní měření při řízení procesů. Mezi nejznámější přístroje pro měření tlaku patří kapalinové a deformační tlakoměry, které však běžně neposkytují elektrický výstupní signál potřebný pro automatické řízení procesu. Pro tyto účely musí být snímač tlaku vybaven převodníkem signálu, který poskytuje elektrický výstupní signál, úměrný měřenému tlaku. Takovým typickým provozním signálem je unifikovaný proudový signál s rozpětím 4 až 20 mA. Jestliže je v převodníku pro zpracování signálu použit mikroprocesor, dosáhne se nejen zvýšení přesnosti, ale zvýší se i univerzálnost a flexibilita využití převodníku. Takové převodníky se označují jako inteligentní převodníky (Intelligent or smart transmitter) a představují moderní technické prvky provozní automatizace. Inteligentní převodníky jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat, dálkové řízení a nastavování převodníku. U provozních přístrojů musí být periodicky prováděna kalibrace a v poslední době jsou pro tento účel používány přenosné kalibrátory. Tyto kalibrátory umožňují kalibraci přímo v provoze. 2.

PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ

2.1. Inteligentní převodníky tlaku Inteligentní převodníky se používají nejen u snímačů tlaku, ale i u snímačů dalších provozních veličin. Ačkoliv se inteligentní převodníky pro jednotlivé měřené veličiny v detailech liší, mají celou řadu vlastností společných. U inteligentních převodníků tlaku se Inteligentní převodník tlaku EPROM

teplota

senzor teploty

měřicí obvod zesilovač multiplexer

tlak

senzor tlaku

nastavení nula, rozsah

AD převodník

měřicí obvod zesilovač

mikroprocesor

digitální komunikace

DA převodník

napájecí zdroj

ukazovací přístroj

4 - 20 mA

komunikátor HART

Obr. 1 - Blokové schéma inteligentního převodníku tlaku Kadlec K., Havlík J.

1/10

Vytvořeno: 22.11.2007


využívají senzory s elektrickým principem a zpracování signálu je charakterizováno aplikací mikroprocesorů a miniaturních elektronických obvodů, které slouží pro ukládání důležitých údajů do paměti. Jedná se o údaje o měřicím rozsahu, kalibraci, nastavení signalizačních mezí apod. Začleněním mikroprocesoru do vyhodnocovacího obvodu se dosáhne nejen zvýšení přesnosti, ale i přizpůsobivosti (flexibility) a univerzálnosti. Software, využívaný pro řízení procesu měření, umožňuje také automaticky diagnostikovat funkceschopnost zařízení, ukládat naměřené údaje do paměti, vyhodnocovat extrémní i průměrné hodnoty atd. Důležitou vlastností inteligentních převodníků je jejich konfigurovatelnost podle požadavků uživatele. K dálkovému přenosu lze využít podle přání unifikovaný, analogový či digitální signál. Schéma inteligentního převodníku tlaku je na obr. 1. Senzor tlaku reaguje na změnu tlaku v závislosti na principu např. změnou odporu nebo kapacity. Tato změna je transformována na změnu napětí, které je zesíleno v zesilovači na požadovanou úroveň. Vztah mezi měřeným tlakem a změnou napětí je obecně nelineární a velikost signálu je ovlivněna také změnami teploty. Napěťové signály úměrné tlaku a teplotě vstupují přes multiplexer do A/Dpřevodníku, poskytujícího číslicový signál úměrný vstupním napěťovým signálům. Tyto signály jsou zpracovány mikroprocesorem podle zadaného programu a nastavených konstant v závislosti na požadovaném měřicím rozsahu a požadovaném výstupním signálu. V případě, že se inteligentní převodník využívá pro měření polohy hladiny (hydrostatické hladinoměry) nebo pro měření průtoku (měření rozdílu tlaků na škrticím elementu), je program přizpůsoben pro výpočet dané konkrétní veličiny v požadovaných inženýrských jednotkách. Výstup z mikropočítače je veden do D/A-převodníku, který spolu s napájecím zdrojem poskytuje unifikovaný analogový výstup 4 až 20 mA. Indikační přístroj zapojený v proudové smyčce slouží k ukazování aktuální hodnoty analogového výstupního signálu. Měřená hodnota je také transformována prostřednictvím obvodu digitální komunikace na sériový číslicový výstup. Pro digitální komunikaci se často v průmyslu využívá komunikační protokol HART (Highway Addressable Remote Transducer). Digitální komunikace se uskutečňuje pomocí metody FSK (Frequency Shift Keying), kdy na analogový proudový signál je superponován signál frekvenčně závislý. Jedná se o sinusový signál dvou odlišných frekvencí a podle standardu Bell 202 logické proměnné 1 (H) odpovídá frekvence 1,2 kHz a logické proměnné

Obr. 2 – Frekvenčně modulovaný signál superponovaný na analogovém signálu 4-20 mA

Kadlec K., Havlík J.

2/10



0 (L) odpovídá frekvence 2,2 kHz. Tento frekvenčně modulovaný signál o amplitudě obvykle 0,5 mA je superponován na analogový proudový signál 4-20 mA. Při nulovém fázovém posunu je střední hodnota amplitudy superponovaného signálu rovna nule. Princip komunikace podle protokolu HART je znázorněn na obr. 2. Komunikace mezi převodníkem a operátorem se uskutečňuje prostřednictvím komunikátoru nebo počítače a využívá se systému „master – slave“. Komunikační modul může být připojen v libovolném místě proudové smyčky, ve které musí být vložen odpor R o hodnotě 230 až 1 100 Ω. Při paralelním připojení HART modemu k odporu R je možná digitální komunikace oběma směry, tj. komunikátor může např. vyslat požadavek na změnu měřicího rozsahu a přijmout informaci potvrzující, že změna rozsahu se uskutečnila. Používání HART protokolu pro komunikaci inteligentních převodníků se v praxi velmi rozšířilo, a proto se HART protokol stal ve skutečnosti standardem pro provozní přístroje. Tento způsob komunikace umožňuje připojení až 15 různých převodníků v jedné proudové smyčce. Elektronika a softwarové vybavení inteligentního převodníku mohou zajišťovat základní diagnostiku čidla a měřicích obvodů, digitalizaci signálu, řízení měřicího algoritmu, úpravu převodní charakteristiky čidla, automatickou kalibraci, automatickou korekci systematických chyb a korekci vlivu ovlivňujících veličin, úpravu signálu pro číslicovou komunikaci. Typické pro inteligentní převodníky je umístění senzoru a elektronických obvodů v těsné blízkosti do společného pouzdra. Zkrácení spoje mezi senzorem a měřicími obvody spolu s číslicovou komunikací přispívá k potlačení celé řady rušivých vlivů. Inteligentní převodníky vykazují zlepšené metrologické parametry. Například nejistota u inteligentních převodníků dosahuje hodnot menších než ±0,1 %, zatímco u konvenčních převodníků to je asi ±0,25 %. Inteligentní převodníky lze identifikovat adresami, na dálku je diagnostikovat a nastavovat jejich parametry. Všech uvedených vlastností bylo dosaženo využitím moderní techniky a díky miniaturizaci elektronických obvodů. Naproti tomu však také rostou požadavky na kvalifikaci pracovníků údržby a na jejich přístrojové vybavení. Inteligentní převodníky mají téměř nepostřehnutelný drift nulové linie a časové intervaly pro nutnou kalibrační kontrolu jsou výrazně delší než u klasických přístrojů. Zatím jsou cenově dražší, ale představují moderní technické prostředky pro řízení technologického procesu. V laboratorní stanici je použit provozní inteligentní snímač tlaku Rosemount 3051 S (obr. 3) s měřicím rozsahem -100 až 200 kPa, s deklarovanou přesností ±0,065 % z rozsahu. Snímač vykazuje vysokou přesnost a stabilitu i při obtížných a proměnných provozních podmínkách. Snímač Rosemount 3051S je vybaven senzorem tlaku, který pracuje na kapacitním principu. Princip kapacitních snímačů tlaku, jejich konstrukce, vlastnosti a použití jsou popsány v učebním textu „Vybrané snímače tlaku – principy, vlastnosti a použití“ [1].

Obr. 3 – Provozní inteligentní snímač tlaku Rosemount 3051S (EMERSON)

Převodník Rosemount 3051S je vybaven LCD-


3/10



displejem pro zobrazení aktuální hodnoty měřeného tlaku ve zvolené jednotce. Převodník poskytuje na výstupu analogový proudový signál 4-20 mA a je vybaven digitální komunikací podle protokolu HART. Příslušný HART modem je možno připojit k počítači prostřednictvím sběrnice RS-232 nebo přes rozhraní USB. 2.2. Kalibrační zařízení Provozní tlakoměry je nutno pravidelně kontrolovat a kalibrovat. Kalibrace se provádí buď absolutní nebo srovnávací metodou. Absolutní metoda se využívá především v metrologických laboratořích a ke kalibraci se obvykle používá pístový tlakoměr s vysokou přesností. Při srovnávací metodě se používají velmi přesné etalonové digitální tlakoměry s piezorezistivními, kapacitními nebo rezonančními senzory tlaku. Moderní digitální referenční tlakoměr se vyznačuje těmito vlastnostmi: vysoká přesnost (nejistota obvykle lepší než ±0,01 %), snadná čitelnost a větší rozlišení zobrazené hodnoty, možnost kompenzace vlivu teploty, odolnost proti mechanickým vibracím i přetížení tlakem, možnost komunikace s počítačem a možnost automatického záznamu měřených hodnot, průměrů, odchylek apod. Součástí laboratorní stanice je referenční digitální tlakoměr JOFRA IPI 015G (TECTRA) (obr. 4) s těmito charakteristickými vlastnostmi: měřicí rozsah 0 až 1 bar, rozlišení 5 digit, přesnost 0,05 % z rozsahu,

Obr. 4 – Referenční digitální tlakoměr

teplotní kompenzace v rozmezí 0 až 50 °C, JOFRA IPI (TECTRA) záznam minimální a maximální měřené hodnoty, komunikace po sběrnici RS 232 Referenční tlakoměr je vybaven velmi přesným a citlivým senzorem s polovodičovými tenzometry. Pružným elementem pro snímání tlaku je křemíková membrána, na jejímž povrchu jsou difúzní technologií vytvořeny polovodičové tenzometry, zapojené do měřicího můstku. Tento senzor transformuje tlak na elektrický signál. Mezi hlavní přednosti křemíkové membrány jako deformačního prvku patří platnost Hookova zákona v širokém rozsahu deformací a zanedbatelná hystereze; křemík dobře snáší vysoké teploty a je chemicky odolný. Princip snímačů tlaku s odporovými tenzometry, jejich konstrukce, vlastnosti a použití jsou podrobně popsány v učebním textu „Vybrané snímače tlaku – principy, vlastnosti a použití“ [1]. Kalibrace tlakoměrů se provádí podle příslušných předpisů a souvisejících norem, které určují rozsah a způsob jednotlivých zkoušek a zjištění metrologických parametrů. Kalibrace tlakoměrů spočívá v porovnání indikace etalonu tlaku a kalibrovaného snímače tlaku. Při kontrole kalibrace se kontrolovaný přístroj postupně zatěžuje tlakem rostoucím až na maximální hodnotu a následně se tlak postupně zmenšuje na hodnotu odpovídající nulové značce. Zkušební body musí být rozděleny rovnoměrně po celé stupnici a počet bodů proměřované charakteristiky je závislý na udávané přesnosti. U přístrojů o třídě přesnosti 0,1


4/10



až 0,6 se měří minimálně 10 bodů, u méně přesných přístrojů v pěti bodech měřicího rozsahu. Jedním z kontrolovaných bodů musí být koncový bod rozsahu. Zařízení pro kalibraci snímačů tlaku by mělo zajišťovat následující funkce: jednoduché mechanické připojení kalibrovaného tlakoměru, generování kalibračního tlaku s možností jemného a stabilního nastavení požadované úrovně, měření nastaveného tlaku s přesností odpovídající metrologickým požadavkům (nejistota etalonového měřidla musí být v každém měřeném bodě lepší než nejistota kalibrovaného přístroje; požadovaný poměr je obvykle roven dvěma nebo větší), při kalibraci snímačů s elektrickým výstupem musí zařízení umožňovat připojení vhodného napájecího napětí a měření elektrických výstupních signálů kalibrovaného snímače s potřebnou přesností Důležitou součástí kalibračního zařízení je soustava, která umožňuje generovat kalibrační tlak. K hrubému nastavení tlaku slouží obvykle ruční pumpa, jemné nastavení se provádí šroubem, který ovládá píst. Pro kalibraci přímo v provozu se používají přenosné kalibrátory. Existují přístroje obsahující různé systémy pro ruční nastavení kalibračního tlaku, případně vypouštěcí ventil pro rychlé nastavení nulového tlaku. Tlakový systém může pracovat se vzduchem nebo se používá hydraulická soustava plněná vodou nebo minerálním olejem.

Obr. 5 – Ruční pumpa AMETEK T-730 (TECTRA)

Obr. 6 – Etalonový tlakoměr AMETECJOFRA (TECTRA)

Naše laboratorní stanice je vybavena přenosným kalibrátorem s ruční pumpou AMETEK T-730 (obr. 5). Na pumpě, která pracuje se vzduchem, jsou dvě přípojky tlaku, jedna pro tlakoměr etalonový a druhá pro zkoušený převodník tlaku. Rozsah tlaku je 0 až 100 kPa. Kompletní sestava kalibračního zařízení, které se skládá z ruční pumpy a referenčního tlakoměru je znázorněna na obr. 6. 2.3. Deformační tlakoměry Vedle moderních tlakoměrů s elektrickým výstupem je laboratorní stanice vybavena ještě dvěma snímači, které využívají k měření tlaku deformační elementy; jsou to: Klasický ukazovací deformační tlakoměr s Bourdonovou trubicí s měřicím rozsahem 0 až 160 kPa. K převodu výchylky ukazovatele na elektrický signál je použit odporový vysílač.


5/10



Manostat s vlnovcem pro dvoupolohovou regulaci tlaku. Takové manostaty bývají vybaveny jedním nebo více elektrickými kontakty a využívají se k jednoduché dvoupolohové regulaci tlaku v zásobnících. V laboratorní stanici je použit manostat ZPA EKOREG typ 61214, u něhož lze nastavit žádanou hodnotou tlaku v rozsahu 16 až 160 kPa a necitlivost (hysterezi) 6 až 63 kPa Popis funkčního principu ukazovacích deformačních tlakoměrů i manostatů najde čtenář v učebním textu „Vybrané snímače tlaku – principy, vlastnosti a použití“. 3.

POPIS LABORATORNÍ STANICE Blokové schéma laboratorní stanice je na obr. 7.

Obr. 7 – Blokové schéma laboratorní stanice

Základem laboratorního zařízení je inteligentní snímač tlaku Rosemount 3051 S, který může být manuálně připojen prostřednictvím trojcestného kohoutu buď ke kalibračnímu systému anebo k tlakovému zásobníku. Kalibrační zařízení se skládá z ruční pumpy Ametek T-370 a referenčního digitálního tlakoměru Jofra IPI 015G. Paralelně k převodníku Rosemount 351 S je připojen klasický ukazovací deformační manometr s Bourdonovou trubicí s rozsahem 0 až 160 kPa, vybavený odporovým vysílačem. Tlakový zásobník s napouštěcím a vypouštěcím ventilem představuje model regulované soustavy. Tlak uvnitř zásobníku je regulován dvoupolohovým regulátorem ZPA EKOREG typ 61214. K regulaci se využívá manostat s vlnovcem, který umožňuje nastavit žádanou hodnotou tlaku v rozsahu 16 až 160 kPa a necitlivost (hysterezi) 6 až 63 kPa. Akčním členem je dvoupolohový solenoidový ventil napájený stejnosměrným napětím 24 V. K propojení snímačů tlaku, ventilů a tlakového zásobníku bylo použita trubka z korozivzdorné oceli o průměru 6 mm a propojovací prvky Swagelok.


6/10



Obr. 8 – Schéma elektrického propojení laboratorní stanice

Schéma elektrického propojení jednotlivých prvků laboratorní stanice je na obr. 8. Počítač komunikuje s inteligentním převodníkem tlaku Rosemount 3051S prostřednictvím HART modemu a případně může komunikovat i s referenčním kalibračním tlakoměrem Jofra IPI 015G prostřednictvím rozhraní RS 232. Panelový ukazovací digitální voltmetr OrbitMeret OM 351 PM slouží k zobrazení údaje deformačního tlakoměru s odporovým vysílačem. Dva separátní napájecí zdroje poskytují stejnosměrné napájecí napětí 24 V jednak pro proudovou smyčku inteligentního převodníku Rosemount 3051S a jednak pro ovládání solenoidového ventilu řízeného vlnovcovým manostatem a obvod odporového vysílače. 4.

ÚKOLY LABORATORNÍ PRÁCE 1. Seznámení se zapojením laboratorní stanice a jednotlivými snímači tlaku, zejména s funkcí inteligentního provozního snímače tlaku, s analogovou a digitální komunikací prostřednictvím protokolu HART.


7/10



2. Seřízení a konfigurace převodníku Rosemount 3051S. 3. Naměření přechodových charakteristik soustavy při napouštění a vypouštění tlakového zásobníku. Záznam naměřených dat počítačem a vyhodnocení naměřených charakteristik. 4. Seřízení manostatu pro dvoupolohovou regulaci tlaku, monitorování tlaku při dvoupolohové regulaci tlaku v zásobníku; záznam naměřených dat počítačem a vyhodnocení průběhu regulačního pochodu. 5. Kalibrace deformačního tlakoměru v rozsahu 0 až 100 kPa případně i kalibrace provozního převodníku pomocí přenosného kalibračního zařízení. Vyhodnocení naměřených statických charakteristik a stanovení necitlivosti (hystereze) kalibrovaného tlakoměru.

5.

POKYNY K PROVEDENÍ PRÁCE 1. Porovnejte schéma zapojení stanice na obr. 7 a 8 se skutečným provedením, identifikujte jednotlivé přístroje a jejich propojení. Seznamte se s funkcí inteligentního provozního snímače tlaku Rosemount 3051S, s analogovou a digitální komunikací prostřednictvím protokolu HART. Parametry převodníku je možné konfigurovat jednoduchým programem HART Windows Configurator. Program komunikuje přes rozhraní RS-232 s HARTmodemem napojeným na proudovou smyčku 4 až 20 mA, ve které může být zařazeno až 15 převodníků s HART komunikací.

Program nabízí dvě záložky, kde se na první – „Informace“ zobrazí údaje o připojeném přístroji a z druhé – „Základní konfigurace“ je možné měnit parametry jako rozsah, fyzikální jednotky, přenosovou funkci, apod. Přístroj se po zapnutí napájecího zdroje připojí stiskem tlačítka „Čti!“ v pravém dolním rohu okna. Tlačítko „Stop!“ umístěné vedle něj ukončuje komunikaci. Po změně nastavení v příslušných polích se příkaz provede stiskem „Zapiš do přístroje!“. S možnostmi menu na horní liště se seznamte sami spuštěním „Nápovědy“. V pravé části se zobrazují okamžité hodnoty výstupu, které je možné průběžně ukládat v programu HART Logger. Pro vyčítání dat je nutné po nastavení parametrů převodníku ukončit komunikaci stiskem tlačítka „Stop!“ a spustit program HART Logger. Nastavení vyčítání a ukládání dat je možné provést z horní lišty v záložce „NastaveníÆNastavení


8/10



2. 3.

4.

5.

monitoru“. Při automatickém záznamu dat je nejmenší možná hodnota intervalu odečítání dat 4 s. V poli adresa zkontrolujte, zda je pole nastaveno na 0. Pokud jste adresu přístroje změnili, budete se muset vrátit do nastavení programu HART WinConfig. Cestu pro uložený soubor neměnte stejně jako další parametry. Měření spustíte stiskem tlačítka „Start“. Pro grafické zobrazení dat stiskněte jednotlivá tlačítka v hlavním okně. Naměřená data se ukládají do souboru monitor.txt, z něhož lze snadno importovat data do programu MSExcel, kde je zpracujete graficky. Převodník Rosemount 3051S seřiďte podle zadání asistenta. Pro naměření přechodové charakteristiky je zapotřebí realizovat skokovou změnu tlaku v tlakovém zásobníku a zaznamenat časový průběh tlaku. Přepínací trojcestný kohout nastavte tak, abyste připojili větev s přívodem tlakového vzduchu k měřicím prvkům (smysl distribuce vzduchu je naznačen na kohoutu). Škrticí jehlové ventily (viz obr. 7) nejdříve úplně zavřete, aby značka směřovala na pomyslnou dvanáctou hodinu. Ventily uzavírejte s citem!! Následně otevřete ventil 1 zhruba o 90° a vypouštěcí ventil o 60°. Mírou jejich uzavření/otevření upravujete tvar přechodové charakteristiky. Regulační rozsah manostatu nastavte šroubem nad hlavní stupnicí tak, aby vám nezasahoval do měření a spusťte přenos dat z inteligentního snímače tlaku do počítače. Zkontrolujte tlak nastavený na regulační stanici (max. 140 kPa) a realizujte skokovou změnu tlaku otevřením přívodního kohoutu, kterým připojíte napájecí tlakový vzduch. Po dosažení ustáleného stavu uzavřete přívod napájecího tlaku a dále zaznamenávejte průběh tlaku při vypouštění zásobníku. Záznam dat ukončete po dosažení ustáleného stavu. Z naměřených charakteristik vyhodnoťte časovou konstantu při napouštění a vypouštění zásobníku. Parametry vlnovcového manostatu nastavte podle zadání asistenta dvěma šrouby na vrchní straně ochranného krytu. Například požadovaná hodnota tlaku 80 kPa, necitlivost (hystereze) zhruba odhadněte na vedlejší stupnici 20 kPa. Škrtící ventily nechte nastavené z předcházejícího měření a v průběhu regulačního pochodu je doladíte tak, abyste byli schopni regulační pochod vyhodnotit. Spusťte přenos dat z inteligentního snímače tlaku do počítače a otevřete přívodní kohout tlakového vzduchu. Průběh regulačního pochodu sledujte jednak na ukazovacím deformačním tlakoměru a jednak na záznamu dat přenášených z inteligentního převodníku do počítače. Po ustálení kmitů, změňte žádanou hodnotu tlaku na vlnovcovém manostatu podle zadání asistenta (např. na 70 kPa). Po novém ustálení kmitů změňte necitlivost podle zadání asistenta (např. na 10 kPa). Po ukončení experimentu uzavřete kohout hlavního přívodu vzduchu. Vyhodnoťte průběh regulačního pochodu, porovnejte průběh naměřených křivek s průběhem statických charakteristik při napouštění a vypouštění zásobníku, vyhodnoťte hysterezi. Prostřednictvím rychlospojky připojte k aparatuře etalonový tlakoměr s ruční pumpou. Přepínací trojcestný kohout přestavte do polohy, která zajistí propojení ukazovacího deformačního tlakoměru s etalonovým tlakoměrem. Stanovte 5 zkušebních bodů rovnoměrně v rozmezí 0 až 100 kPa. Abyste mohli vyhodnotit ze statické charakteristiky hodnotu necitlivosti (hystereze), je nutno při


9/10



kontrole kalibrace kontrolovaný přístroj postupně zatěžovat tlakem rostoucím až na maximální hodnotu a následně tlak postupně zmenšovat na hodnotu odpovídající nulové značce. Opakovaným stisknutím rukojeti ruční pumpy postupně zvyšujte tlak na píst a sledujte údaj deformačního tlakoměru. Ukazovatel deformačního tlakoměru se musí blížit k hodnotě, kterou budete odečítat od spodu. Konečné doladění tlaku proveďte otáčením rukojeti, která ovládá šroub měnící zdvih pístu. Ukazovatel nesmí přejít přes hodnotu zkušebního bodu, proto si před vlastním měřením vyzkoušejte práci s tlakovou pumpou. Stane-li se tak, zvyšujte postupně tlak, stanovte si nový zkušební bod na nejbližší odečitatelné hodnotě ukazovatele. Po doladění na hodnotu zkušebního bodu odečtěte údaj etalonového tlakoměru a pokračujte v kontrole kalibrace až k maximální hodnotě. Při snižování tlaku postupujte analogicky – místo stisku ruční pumpy uvolňujte tlak vypouštěcím ventilem na tělese pumpy a ke konečnému doladění tlaku použijte opět otáčení rukojeti ale v opačném směru. Naměřené hodnoty zaznamenejte do tabulky a kalibraci vyhodnoťte. Podle zadání asistenta proveďte případně i kalibraci provozního inteligentního snímače Rosemount 3051S.

6. [1] [2] [3] [4]

ODKAZY Kadlec K.: Snímače tlaku – principy, vlastnosti a použití (část 1, 2, 3, 4). AUTOMA č. 2, č. 7, č. 10, č. 11 (2007) – http://automa.cz Snímač Rosemount 3051S – http://emersonprocess.cz, http://emersonprocess.com Kalibrační zařízení tlakoměrů – http://www.tectra.cz Deformační tlakoměry, manostaty – http://www.apoelmos.cz


10/10


Tento dokument je k dispozici na v sekci Elektronické pomůcky pro MT. B6 Měření tlaku

Recommend Documents