(Tento dopis dostal týden před táborem každý účastník. Tím byl tábor vlastně zahájen.)

(Tento dopis dostal týden před táborem každý účastník. Tím byl tábor vlastně zahájen.)

Ve jménu krále 2005 Aneb Ry´tír´i Ry´tír´i vycházejícího a zapadajícího slunce. Poslední červencovou neděli jsme posilněni dobrým obědem od našich maminek vyrazili vstříc dalšímu dobrodružství na letní pionýrský tábor do Rotavy. Věci jsme si naložili do autobusu,rozloučili se s rodiči a vyjeli. Po příjezdu do tábora nás čekalo vyložení věcí, ubytování se ve stanech, slavnostní nástup a dobrá večeře. Zkušení zálesáci postavili slavnostní táborák a mezi nás poprvé zavítal purkrabí Fanda,hradní dámy,šašek a kat.

První dny bylo naším úkolem vyzdobit hrad a jeho okolí,vybudovat mučírnu, vyvěsit z oken prapory a připravit kolbiště. Práce nám šla skvěle od ruky a hrad se stával hezčím a útulnějším. Druhý úkol, který nás čekal, nebyl těžký, ale velice důležitý.Vyráběli jsme si totiž svou rytířskou zbroj. Triko zdobené savovou technikou, ozdobný límec a pořádnou zbraň. Když bylo vše hotovo, začaly pětidenní rytířské slavnosti. Oslavy jsme zahájili soubojem na kolbišti. Udatní rytíři, plně oděni do svých zbrojí, nasedli na své bujné oře, vzali do ruky dřevec a rozjeli se proti sobě. Každý zásah dřevcem do soupeře se nám počítal jako jeden kladný bod a pád soupeře s koně za body tři. Bojovalo se na tři kola, nebo do dovršení tří kladných bodů. Několika udatným rytířům se soupeře shodit s koně dokonce podařilo.

Boj na kolbišti

Startovací prapor

Ještě týž den jsme se utkali v souboji slepých rytířů.Pomocníci nám zavázali oči šátkem a naše zbraně (pytle plněné molitanem) položili někde ve vymezeném prostoru. My si museli své zbraně nejdříve najít a pak teprve začít bojovat. Rány pytlem občas pěkně zabolely. Za každý vyhraný souboj nám byl připsán bod do celkové tabulky a po dvou výhrách jsme získali od hradní dámy krásný prsten.

Hledání zbraně

Boj

U brány se zatím objevila neohlášená návštěva. Vyhlásili jsme nástup, klíčník šel otevřít bránu a jezdectvo se postavilo na své pozice. Jakmile vstoupila návštěva do hradu, dělostřelectvo namířilo dělo a my ji obklíčili. Zajatce jsme předali katovi a podrobili výslechu. Nakonec se přeci jen ukázalo, že jsou to naši kamarádi a my je uvítali mezi námi.

V sobotu dopoledne jsme vyrazili na obhlídku našich hranic a cestou se zastavili na Šindelové vybrat daně. Ty pro nás představovaly sladkou odměnu pár stříbrňáků a hlavně razítko do našich zápisníků. Po návratu z obhlídky jsme si dali souboj v bažinách. Dva protihráči se postavili proti sobě na kládu a tyčí se mírným pošťuchováním snažili jeden druhého shodit.

Večer nastala pro naše nováčky slavnostní chvíle. U táborového ohně je čekala očista od hříchů a následný slib pionýrů. Nejprve ovšem skládal slib vedoucího oddílu Lukáš Fajfr a slib instruktora Anička Krapfová, po nich se pak stali z našich dudlíků pionýři.

Slib vedoucího oddílu

Očista od hříchu

Slib pionýra

Černí rytíři na našem hradě trávili poslední večer, a tak nezbývalo,než se s nimi rozloučit.Každý dostal účastnický list,své ulovené brontíky a ještě i nějaký ten diplom za turnaje a soutěže. Na řadu přišlo i první pasování na rytíře. Panoš jenž

měl být pasován,strávil polední klid sám v lese,takzvaně sám se sebou,aby mohl rozjímat a přemýšlet.Večer pak předstoupil před purkrabího a odříkal slib rytíře,po kterém byl pasován do stavu rytířského.

Slavnostní večer jsme zakončili hraním na kytaru a společně si u ní zazpívali. Nedělní pouť Ruka páně. Celé nedělní dopoledne jsme náš hrad upravovali, zdobili a připravovali se na návštěvníky. Po obědě a zkráceném poledním klidu, začali rodiče přicházet. U brány čekala hlídka, která měla za úkol poprosit návštěvníky, aby své zbraně a ostré předměty uložili do strážnice. Každý panoš a rytíř provedl své rodiče po hradě, ukázal svou komnatu, převyprávěl, co za ten čas zde strávený dokázal a předvedl se ve své zbroji. Nastal čas zabavit rodiče a ukázat naše taneční a bojové schopnosti. Na začátek každý oddíl zatančil svůj nacvičený dobový tanec. Rodiče naše umění ocenili potleskem a my zatím připravili boj v bažinách. Naši rytíři mohli vyzvat své sourozence a dokonce se našlo i pár rodičů, kteří si souboj sami vyzkoušeli. Pouť Ruka páně jsme zakončili naší hradní hymnou, pomalu se rozloučili a zavřeli bránu hradu.

V dalších dnech jsme pokračovali v turnajích. Vyzkoušeli jsme si i jaké to bylo, když dostali rytíři v boji kamenem do přilby. My si to ještě ztížili o zkoušku orientace a poslepu se museli přiblížit k nafouknutému balónku a propíchnout ho. Úspěšně nás souboj zvládlo jen osm. Následně jsme ještě stříleli na balónky ze vzduchovky a zkoušeli dohodit kládou do dálky, nic jednoduchého to opravdu není.

Úder do přilby

Zkouška orientace

Tři večery jsme se snažili zvolit mezi námi hradní stár. Do boje se přihlásilo dvanáct pěvců.První večer neúprosná porota postupně zařazovala jednotlivé soutěžící do dalšího kola nebo do hvězdné pěchoty. Ve druhém kole o postupu čtyř soutěžících rozhodovali diváci. Naši soutěžící se opravdu snažili a zpívali písničky všech možných žánrů. Vybrat ty nejlepší bylo tedy hodně těžké. Na poslední večer už zůstaly jen dvě soutěžící. Pro lepší posouzení obou děvčat, měly za úkol zazpívat první písničku stejnou a druhou pak podle svého výběru. Celkovou vítězkou hradní stár se stala Marcela Krausová. Bojovalo se tvrdě i ve hvězdné pěchotě. Generálem se nakonec stal, po hlasování všech, Tomáš Niebauer. Středeční dopoledne nás přijeli navštívit policejní psovodi a ukázat nám výcvik svých psů. Ukazovali nám aportování předmětů, nalezení stopy, zadržení pachatele a jiné věci, které ovládají. Po skončení ukázky jsme se ještě zeptali na pár otázek, co nás zajímalo a policisté pro nás vystříleli pár barevných světlic a my si potom ještě mohli vystřelit z pistole.

V okolí hradu se k večeru pohybovala parta kamarádů, kteří nám chtěli po setmění ukrást vlajku.Proto jsme na ně vymysleli lest. Až do večerky probíhal normální program podle plánu. Při večerce jsme se šli normálně umýt, ale nezalezli do spacáku. Seděli jsme na posteli a s napětím čekali, kdy služba zahlédne někoho v táboře a vyhlásí Hula, hula (krycí název pro poplach). Čekání ovšem stálo za to. Okolo jedenácté hodiny začala služba pískat na píšťalky a vyhlašovat poplach. Vyběhli jsme okamžitě ze stanů a zanedlouho chytili prvního a vsadili do klády. Na povel purkrabího jsme zaujali svá místa na hradbách, a ani ostatní neměli šanci se do našeho hradu dostat, a tak se brzy vzdali. Jednomu se podařilo v nestřežený okamžik utéct, ale našim skvěle secvičeným obráncům a bystré hlídce neutekl daleko. Nakonec všichni skončili polapeni v kládě a my si svůj hrad ubránili.

Na náš hrad zavítala skupina Discordie v dobovém brnění a předvedla nám své vystoupení. Statní rytíři bojovali mezi sebou a holky v krásných šatech nám v pauze mezi bojem zatančily. (Mimochodem tyto děvčata jsou zároveň členky pionýra a na našem táboře jsou již po páté.)

Souboj

Udatný rytíř

Historické tance

Poslední den strávený na našem hradě jsme postupně sklidili výzdobu, uklidili a sbalili všechny věci a ani se nám nechtělo věřit tomu, že už zítra se vracíme zpět domů. Nachystali jsme slavnostní táborák, své stříbrňáky proměnili na lístky do tomboly, která byla před večeří. Někdy ani obrovské snažení po celou dobu tábora nám nepomohlo získat v tombole nějakou výhru, i přes to že jsme měli hodně lístků. Po večeři nastalo vyhodnocení celého pobytu zde na našem hradě. Prvně jsme společně poděkovali všem, kteří se o nás po celou dobu tak skvěle starali. Ze všech největší pochvalu si zasloužily kuchařky, že nám tak báječně vařily a vedoucí a instruktoři za nádherně připravenou celotáborovou hru. Pak už bylo vyhodnocení Brontíků, soutěží a dalších našich dovedností. Večer nás čekala už jen závěrečná diskotéka na rozloučenou. V neděli jsme už jen při slavnostním nástupu stáhli státní vlajku, rozloučili se spolu, naložili své věci do autobusu a vyrazili zpět domů z dalšího bezva tábora. Anička

Červení rytíři

Zelení rytíři

Modří rytíři

Černí rytíři

Lesní žena

Výzdoba límců černých rytířů

Nakládání poselství

Boj v kopřivách

Hod kládou

Pasování na rytíře

Hradní chorál Text: vedoucí oddílu nejmenších - Silva (složeno za jednu noc) Melodie: podle písnic´ky Markytánka

1. Hrad náš je pevnost nedobytná, bran´ se každý,kdo zaútoc´íš. V rukách nám tkví kopí,halapartna Chráníme hrad náš slunec´ní.

Refrén: Rytír´ Fanda je c´estný náš purkrabí, my jsme jeho panoši srdcem oddaní.Svou pevnou vu°lí a velikou chrabrostí c´estní budeme rytír´i královští

2. Jsme spravedliví a slabé chráníme, bezpec´ný je Vrch komár´í. Kdož v míru k nám jdeš, tož my te´ vítáme, kdo bojovat chceš,de´la te´zame´r´i.

Refrén: Rytír´ Fanda je c´estný náš purkrabí, my jsme jeho panoši srdcem oddaní.Svou pevnou vu°lí

a velikou chrabrostí c´estní budeme rytír´i královští

Ruka páně

Vymyslela a napsala : Terezka Hausteinová

(13 let.)

Kdysi dávno proti sobě soupeřila dvě znepřátelená království. Boj to byl krutý a nelítostný. V nejhorší chvíli se na nebi otevřela mračna a do kuželu světla spadla mezi obě soupeřící strany ruka. Boje ustaly. Království se v míru spojila v jedno a stateční rytíři se od té doby k této ruce modlí. Kdyby se ruka ztratila, v království by znovu zavládly nepokoje.

Na každém hradě byla relikvie.

A takto si pověst o ní vymyslely a relikvii vyrobily děti.

Rytír‘ské ostruhy Abych mohl býti pasován na rytír‘e , musím splnit osm úkolu° • • • • • • • • • • • • •

noc‘ní stezka odvahy Brontík Mlc‘ení Vlastnit erbovní znamení Vlastnit rytír‘ský ode‘v Pr‘ec‘kat noc pod širým nebem Prokázati zkoušku vodou Prokázati statec‘nost v souboji v kopr‘ivách Vlastnit rytír‘skou zbran‘ Vlastnit ozdobu z buzˇírky (vlastní výroba) Brontík Pevné vu°le Vlastnit prsten získaný v rytír‘ském klání Nauc‘it se jeden dobový tanec Nauc‘t se hradní chorál

Rytír‘ská klání • • • • • • • • •

Turnaj slepých rytír‘u° Turnaj v baz‘inách Kolbište‘ Souboj poslu° Zatloukání kolíku° palicí Lukostr‘elba Hod kládou Souboj mrštnosti Ume‘ní v ovládání zbraní

Není povinností, ale c‘est se tohoto rytír‘ského klání zúc‘astnit. Nejen muz‘i, ale i statec‘né de‘vy necht‘ prokáz‘í svou oddanost králi svému a pr‘ipravenost svou fyzickou k jeho obrane‘

Slib rytír‘e Slibuji, z‘e budu chránit slabé, hájit c‘est a spravedlnost, zachovávat ve‘rnost bohu, Králi a zemi

Heslo rytír‘e „Jsem Ti bratrem, tvu°j v z‘ivote‘ i smrti“

Noční předávání hlídky

Úkolem každé hlídky bylo během své služby vymyslet hlášení. Všechny byli hezké, měli své kouzlo a proto uvádíme dvě náhodně vybrané. Marcela Krausová,Terezka Makovcová

Hradby už jsou ohlídány, světla už jsou zhasínány, brány už jsou zamknuty a louče jsou zhasnuty. 11. to je stan,který je všude uvítán.

Šárka Hlušičková,Klárka Dobošová

Pane purkrabí, podáváme vám hlášení, z doby gotické, bytosti jsme viděli jen magické, služba je jako obvykle stále perná, noc byla neobvykle černá. Rytíř tu projel jen bezhlavý, Dáďa se lekl a kousl ho do nohy, Davídek nechtěl být pozadu a kousl čerta do rohu, na rohu si vylomil zub – Šárka mu přinesla nový chrup, Klára našla v lese vílu a vzala si ji k dílu. To je konec naší balady, víla už není tady. Pane Purkrabí nemusíte mít strach, my už totiž jdeme spát!

Kategorie 5 – 8 let Na otázky odpovídaly Monča Kačmaříková a Karolínka Waitová z oddílu černích rytířů.

1.Co se ti na táboře nejvíce líbilo? Monča : Hry Kája : Hrad 2.Jaký turnaj byl pro tebe nejzajímavější? Monča : Souboj slepých rytířů Kája : Kolbiště 3.Proč jsi se na náš tábor přihlásil? Monča : chtěla jsem se někam podívat Kája : Jsem tu s maminkou (zdravotnice) 4.Jak se ti líbila naše celotáborová hra? Monča : jo Kája : hezká 5.Jakou bys chtěla mít celotáborovou hru příště? Monča : pohádku Kája : nějakou pohádku 6.Jací byli podle tebe vedoucí? Monča : dobří , srandovní Kája : hodní

Terka M.

Kategorie 8 – 11 let na otázky odpovídali: Jana Horáková a Marie Waitová

1.Co se ti na táboře nejvíce líbilo? Janička : všechno Maruška : diskotéky a hry

2.Jaký turnaj byl pro tebe nejzajímavější? Janička : ringo Maruška : vybíjená 3.Proč jsi se na náš tábor přihlásil? Janička : protože jsem chtěla Maruška : protože jsem pionýr

4.Jak se ti líbila naše celotáborová hra? Janička : byla super Maruška : moc se mi líbila

5.Jací byli podle tebe vedoucí? Janička : byli výborný Maruška : byli super

Markéta M.

Kategorie 12 – 15 let Na otázky odpovídaly: Tereza Makovcová a Markéta Makovcová

1.Co se ti na táboře nejvíce líbilo? Terezka : Diskotéka Markéta : Vybíjená

2.Jaký turnaj byl pro tebe nejzajímavější? Terezka : Zápas v bažinách Markéta : Vybíjená

3.Proč jsi se na náš tábor přihlásil(a) Terezka : Protože jsem pionýr Markéta : Těšila jsem se na táborový život

4.Jak se ti líbila naše celotáborová hra? Terezka : Nic moc Markéta : Šlo to

5.Jací byli podle tebe vedoucí? Terezka : Byli docela dobrý Markéta : Fakt dobrý

Tom

Rozhovor s rodiči jsme uskutečnili v návštěvní den na našem táboře.

1) Líbí se vám na našem hradě,nebo byste něco zlepšili? - Nelepšil bych nic,moc se mi tu líbí. - Zlepšení tohoto tábora, to snad ani nejde. 2) Kdybyste měli možnost jet na tento tábor, jeli byste? - Ne, protože nechci spát ve stanu - Ano, je to tu moc hezké 3) Chtěli byste návštěvní den i příští rok? - Ano, moc se mi to líbí - Samozřejmě,líbí se mi tu 4) A co atmosféra, připomíná vám to zde středověk? - Docela připomíná - Ano, připomíná Kiki,Terča

V rámci akce Opravdu dobrý tábor jsme v září vyhlásili mezi dětmi anketu, která nám pomohla vyhodnotit letošní tábor a pomůže připravovat tábor příští. Zároveň jsme požádali o komentář vedoucího PS Františka Kováče. Ankety se zúčastnilo 16 z 58 účastníků tábora.

1) Které jídlo Ti vůbec nechutnalo ? - Smetanová omáčka ( 9 odpovědí)

- Komentář VPS: Mohu slíbit,že toto jídlo se na příštím táboře již neobjeví.

2) Které jídlo Ti chutnalo nejvíc ? - Bramborový salát a řízek, špagety

( 5 odpovědí)

- Komentář VPS: Tato tradiční jídla zůstanou i nadále v táborovém jídelníčku.

3) Které jídlo bys na táboře uvítal ? - Pizzu, hranolky a smažený sýr

( 4 odpovědi)

- Komentář VPS:Bohužel tito oblíbené pochoutky dětí nikdy nebudou zařazeny do jídelníčku tábora. Nejedná se zrovna o zdravou a vydatnou stravu.

4) Co se Ti na táboře nejvíc líbilo ? - Nejvíc se líbilo všechno co se na táboře dělo (6 odpovědí) - Komentář VPS: Jsem potěšen.

5) Co se Ti na táboře naopak nelíbilo ? - Rozcvičky a ošklivé počasí ( 5 odpovědí)

- Komentář VPS: Bohužel rozcvičky k táborovému životu patří a počasí neovlivníme.

6) Co ti na táboře nejvíce chybělo (mimo rodičů) - jako vždy zvítězil počítač ( 3 odpovědi) - Komentář VPS: Tuto odpověď jsem předpokládal.

7) Které hry bys na táboře chtěl hrát ? - Děti by si chtěly opět zahrát Famfrpál, který se naučily hrát na loňském táboře. ( 5 odpovědí) - Komentář VPS: Uvidíme, co se s tím dá dělat na příštím táboře.

8) Kterou činnost z táborového života nemáš rád/a ? - Raní rozcvičky ( 7 odpovědí)

- Komentář VPS: Rozcvičky k běžnému táborovému životu patří a proto se rušit nebudou.

9) V případě, že příští rok bude opět tábor pojedeš s námi ? - Všichni odpověděli jednoznačně ANO - Nejhezčí odpověď zněla : Ano, jinak bych si ty prázdniny vůbec neužila.

- Komentář VPS: Ano hned po skončení tábora jsme začali připravovat příští.

Na konci ankety jsme poprosili rodiče o krátké vyjádření k organizaci našeho našeho tábora :

Když je spokojené mé dítě,jsem spokojena také. Organizace tábora i jakákoli vaše akce je vždy výborná. Nemám žádné výhrady a těším se na další spolupráci. Za vše vám díky Sýkorová Byla jsem velmi spokojena. Po návštěvě tábora jsem nabyla dojmu, že je velmi dobrá organizace,práce s dětmi a celkový přístup k dětem. Příští rok určitě pojede znovu. S poděkováním Košařová Tábor se nám velice líbil, je v pěkném prostředí a o děti je velice dobře postaráno. Tak jak to vypadá na tomhle táboře, tak by to mělo být i na jiných. Není k tomu co dodat. ( rodič se nám nepodepsal)

Vedoucím pionýrské skupiny Františkem Kováčem. - Ahoj. Na úvod bych se tě chtěla zeptat, kolikátý tábor jsi již pořádal a kdy byl ten první ? Ahoj všem. První tábor jsme pořádali v létě 1992. To mi bylo 21 let. Na tomto táboře nás tenkrát bylo 20. Mimochodem ty jsi tam byla taky.To ti bylo 9 let. No a samozřejmě jako mnozí z nás jsem tomuto kouzlu propadl na tolik, že letos to byl již 14-tý tábor. A od té doby nás na každém dalším táboře bylo víc a víc, až k letošnímu rekordu 58 účastníků. - Který tábor byl podle tebe nejhezčí ? Nedá se jednoznačně říct, který byl nejlepší. Všechny měly své kouzlo a každý byl jiný. Zatím se nám nestalo, že bychom opakovali za těch 14 let stejné téma tj. celotáborovou hru. Ale přeci tento tábor byl oproti těm předchozím jiný v organizaci. - Můžeš to upřesnit ? V čem tedy byla zásadní změna. Rok od roku se zpřísňují podmínky pro pořadatele táborů, které musí splnit. Což je dobře, protože se stále objevují černé tábory, kterým je nutné zabránit. Pionýr na začátku roku vyhlásil projekt „ Opravdu dobrý tábor“. V tomto projektu, který stále vlastně běží, stanovil podmínky, jak by měl opravdu dobrý tábor vypadat. Přihlásit se mohl každý, kdo tyto podmínky, které jsou na internetových stránkách, je ochoten splnit. A tak jsme se přihlásili, protože jsme zjistili, že veškeré činnosti spojené s přípravou tábora vlastně děláme. Jsou pro nás rutinní záležitostí z předchozích let. WWW.opravdudobrytabor.cz Přesto, jak jsem již řekl, tento tábor byl jiný a ze všech nejnáročnější na organizaci i přípravu. Především zde byly zásadní změny. Ta první v počtu účastníků, kdy jsme pořádali pro nás největší tábor a to v počtu 58 lidí. Další změnou byl oddíl nejmenších, kdy jsme poprvé vytvořili podmínky pro účast dětí od 5 do 7 let. Tento oddíl byl na táboře 8 dní a spal v budově. Podle kladných ohlasů samotných dětí a jejich rodičů, bychom rádi i v příštích

letech pořádali tento osmidenní pobyt. No a poslední a asi nejzajímavější změnou, byl den otevřených dveří na táboře. Tento den jsme stanovili na nedělní odpoledne. Překvapením pro nás byla hojná účast rodičů, tetiček, babiček a dědečků. Připadalo nám to, že na návštěvu přijel snad celý Habartov. Když se blížil konec návštěv, čekali jsme pláč dětí a měli jsme strach, že některé děti předčasně odjedou domů. Překvapením pro nás bylo, že žádné stesky se nekonaly a nikdo nechtěl a neodjel domů. Rodiče i děti byli spokojeni, o čem svědčí i pozdější kladné ohlasy po skončení tábora. - Po skončení tábora byla vyhlášena anketa mezi dětmi. Ostatně to je také novinka, že ? Jak ji hodnotíš ? Ano. Anketu jsme v minulosti také nepořádali.Anketa nám především slouží k vyhodnocení, co se líbilo,nelíbilo,nechutnalo a podobně. Ostatně můj komentář je ve vyhodnocení ankety. - Ještě se tě zeptám,kdy začíná příprava tábora ? No vlastně příprava dalšího tábora začíná během průběhu tábora, kdy se hodnotí, píší se poznámky, co příště zlepšit nebo odstranit. Ale fakticky se tábor začíná připravovat v září, kdy se schválí záměr, objedná se základna a poté dle harmonogramu probíhá celý rok. - Děkuji ti za rozhovor. Chceš ještě něco na závěr dodat ? Tak především bych chtěl touto cestou poděkovat všem vedoucím, spolupracovníkům a našim kamarádům, bez kterých by naše pionýrská skupina nebyla tím, čím dneska je. Dále bych chtěl poděkovat všem rodičům za nám projevenou důvěru a spolupráci. Všem ještě jednou děkuji a s pionýrským pozdravem AHOJ třeba někde na schůzce, výpravě nebo zrovna na táboře. Anička

Šéfredaktor: Anna Doušová (23) Redaktoři: Tereza „ Terka“ Makovcová (13) Markéta Makovcová (14) Tomáš „ Tom“ Niebauer (13) Kristýna „ Kiki“ Marková (13) Tereza „Terča“ Hausteinová (14)

Širák Speciál

„Ve jménu krále“ Vydala pionýrská skupina Desátníka Stanislava Roubala Vítězná 315, Habartov 357 09 Tel. 777 248 705 e-mail: [email protected]

Foto: Táborová dokumentace Využity podklady z celotáborové hry (kolektiv vedoucích tábora)

Neprošlo jazykovou úpravou

Vydáno 15. 11. 2005