Tento dokument je přílohou A. k Ţádosti k integrovanému plánu rozvoje města. Verze červen 2009 (po zapracování změn souvisejících s krácením dotace)

Tento dokument je přílohou A. k Ţádosti k integrovanému plánu rozvoje města. Verze červen 2009 (po zapracování změn souvisejících s krácením dotace).

Obsah 1

Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty ............................................ 4 1.1 Územní plán města Hradec Králové (ÚPM HK) – návrhové období do roku 2010, výhledové po roce 2010 .................................................................................................................................. 4 1.2

Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2020 ............................................... 5

1.3

Akční plán 2007 – 2010 ke Strategickému plánu rozvoje města do roku 2020 ....................... 5

1.4

Shrnutí ............................................................................................................................. 5

2

Analýza současné ekonomické a sociální situace ............................................ 7 2.1

Profil města....................................................................................................................... 7

2.2

SWOT analýza ..................................................................................................................19

3

Vize a cíle ...................................................................................................... 22

4

Zdůvodnění výběru zóny ............................................................................... 24 4.1

Vstupní kritéria .................................................................................................................26

5

Popis zóny ..................................................................................................... 29

6

Popis cílů, opatření a aktivit IPRM ................................................................ 33 6.1

Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství ..................................................................33

6.2

Opatření 2: Regenerace bytových domů ............................................................................34

7

Očekávané výsledky ...................................................................................... 36 7.1

Monitoring dílčích projektů obsaţených v IPRM ..................................................................37

7.2

Změny v dílčích projektech IPRM .......................................................................................37

7.3

Monitoring IPRM...............................................................................................................37

7.4

Změny IPRM ....................................................................................................................38

7.5

Udrţitelnost projektů realizovaných v rómských lokalitách ...................................................38

8

Časový harmonogram realizace IPRM ........................................................... 39 8.1

Časový harmonogram IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše ...................................39

8.2

Realizace jednotlivých opatření IPRM a popis návaznosti aktivit ...........................................40

9

Finanční plán ................................................................................................. 42 9.1

Veřejná podpora...............................................................................................................44

10 Administrativní řízení IPRM .......................................................................... 47 10.1

ŘO IOP / RP MMR ........................................................................................................48

10.2

Zastupitelstvo města a Rada města ...............................................................................48

10.3

Řídící výbor ..................................................................................................................48

10.4

Pracovní skupina ..........................................................................................................49

10.5

Manaţer IPRM ..............................................................................................................50

2

10.6

Informační a komunikační toky ......................................................................................51

11 Zapojení partnerů.......................................................................................... 52 11.1

Partnerství při tvorbě dokumentu IPRM..........................................................................52

11.2

Zapojení partnerů v jednotlivých fázích ..........................................................................53

11.3

Partnerství při realizaci IPRM .........................................................................................54

11.4

Partnerství města a veřejnosti .......................................................................................54

12 Nástroje finančního řízení ............................................................................. 56 13 Způsob výběru projektů ................................................................................ 58 13.1

Způsob vyhlášení a text výzvy pro příjem projektů..........................................................58

13.2

Příjem a evidence projektů ............................................................................................58

13.3

Posouzení (předvýběr) projektů městem ........................................................................58

13.4

Posouzení kvality projektu .............................................................................................60

14 Horizontální témata....................................................................................... 63 14.1

Rovné příleţitosti a zákaz diskriminace ...........................................................................63

14.2

Udrţitelný rozvoj ..........................................................................................................65

15 Analýza rizik .................................................................................................. 67 15.1

Metodika analýzy ..........................................................................................................67

15.2

Seznam rizik a opatření k jejich eliminaci či omezení dopadu ...........................................68

16 Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP .............. 69 17 Seznam tabulek, grafů, obrázků a příloh ....................................................... 70

3

1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je plně kompatibilní s následujícími strategickými a programovými dokumenty na místní, regionální, národní a evropské úrovni: -

Územní plán města Hradec Králové, schválen Zastupitelstvem města Hradec Králové dne 21. 1. 2000

(http://www.hradeckralove.org/cz/Mapy/uzem_plan.html) -

Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2020, aktualizovaná verze schválená Zastupitelstvem města Hradec Králové dne 15.6.2004 (Usnesení ZM/2004/719)

(http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_rozvoj/odb_rozvoj/_str_plan/sp2004.h tml) -

Akční plán 2007 – 2010 ke Strategickému plánu rozvoje města do roku 2020, schválený Zastupitelstvem města Hradec Králové dne 18.12.2007 (Usnesení č. ZM/2007/547)

(http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_rozvoj/odb_rozvoj/_str_plan/akcniplan _2.html) -

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015, schválená Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje v 29.3. 2007 (Usnesení č. 20/1247/2007)

(http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/SRK_2006-2015_31_1_07.pdf) -

Integrovaný operační program pro období let 2007 – 2013

(http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Integrovavany_operacni_program/IOP_programo vy_dokument.pdf) -

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013

(http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/NSRR_final_1.pdf) -

Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013

(http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/1141122325.materi-l-nrp---iii.-nrp-upraveny---str-113a-124.pdf) -

Strategické obecné zásady Společenství pro soudrţnost

(http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Regionalni_politika/Regionalni_politika_EU_2007_2013/Dokumenty/Rozh odnuti_Rady_SOZS_2006_702_ES.pdf)

1.1 Územní plán města Hradec Králové (ÚPM HK) – návrhové období do

roku 2010, výhledové po roce 2010

IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše odráţí zásady Územního plánu města Hradec Králové a plně respektuje zásady uspořádání území vymezené v ÚPM Hradec Králové. Jedná se především o zásady urbanistické koncepce, funkční vyuţití ploch a jejich uspořádání a dále zásady uspořádání ploch pro bydlení a občanské vybavení, zásady uspořádání ploch pro sport a rekreaci a zásady uspořádání dopravního vybavení. Vymezená zóna IPRM je v ÚPM dle své hlavní funkce řazena mezi plochy městského a obvodního centra, coţ jsou území vícepodlaţní zástavby s funkcí občanské vybavenosti integrované či smíšení s funkcí bydlení. V rámci těchto ploch jsou povoleny stavby pro bydlení, integrované bytové domy, stavby pro prodej a sluţby, stavby pro kulturu a školství nebo veřejná zeleň. Dále je přípustné budování hromadných garáţí pro osobní automobily, místní a účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, stavby pro MHD, drobné architektonické prvky a zeleň, dětská hřiště atd. Navrhované aktivity IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše jsou tedy zcela v souladu s limity vyuţití území v Územním plánu města Hradec Králové.

4

1.2 Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2020 Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše svým zaměřením vychází ze Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové. Je provázán se čtyřmi z osmi klíčových oblastí, konkrétně s klíčovými oblastmi Urbanismus a bydlení, Doprava, Ţivotní prostředí a Kultura, volný čas, sport a cestovní ruch. V rámci těchto klíčových oblastí má IPRM Hradec Králové přímou vazbu především na opatření 1.3. Regenerace a humanizace předměstí a sídlišť a na opatření 1.5. Bydlení a na jejich specifické cíle. Prostřednictvím svých aktivit v rámci opatření na revitalizaci veřejných prostranství je IPRM HK provázán také s opatřeními 2.3. Dopravní obsluha na území města včetně rozvojových ploch, 2.5. Nemotorová doprava (pěší, cyklo), 2.6. Doprava v klidu (parkování), 6.5. Zachování stávající přírody a krajiny a 8.2. Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyţití. IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je tedy plně v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Hradec Králové, vychází z jeho klíčových oblastí a přispívá k naplnění minimálně 7 opatření a jejich specifických cílů.

1.3 Akční plán 2007 – 2010 ke Strategickému plánu rozvoje města do

roku 2020

Akční plán 2007 – 2010 je detailnějším rozpracováním Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové. Obsahuje projekty a přesně stanovené úkoly, které se město zavázalo realizovat v letech 2007 – 2010. Struktura strategie přesně kopíruje Strategický plán rozvoje města, proto lze konstatovat, ţe výše doloţená vazba na strategický plán platí i pro akční plán, a to ve stejných klíčových oblastech a opatřeních. Jelikoţ Akční plán 2007 – 2010 zcela vychází ze Strategického plánu rozvoje města, IPRM HK – Třída Edvarda Beneše je plně kompatibilní také s tímto Akčním plánem. V rámci opatření 1.3. Regenerace a humanizace sídlišť a předměstí je pak přímo uveden projekt Regenerace Třídy Edvarda Beneše jako jeden z klíčových projektů, které město hodlá realizovat.

1.4 Shrnutí Soulad strategických a programových dokumentů na vyšší úrovni (regionální, národní, úroveň EU) s IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je popsán v následující tabulce, která ukazuje provázanost IPRM Hradec Králové s jednotlivými opatřeními, prioritami a cíli těchto nadřazených strategických dokumentů.

5

Tab. č. 1: Soulad IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše se strategickými dokumenty Úroveň

Typ dokumentu

Název opatření, priority nebo cíle s vazbou na IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše

Úroveň EU

Strategické obecné Zásada 2.1. Příspěvek měst k růstu zásady Společenství pro a zaměstnanosti soudrţnost

Národní úroveň

Národní rozvojový plán ČR 2007 - 2013

Prioritní oblast Vyváţený a harmonický rozvoj území ČR

Priorita 2. Rozvoj městských oblastí

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013

Strategický cíl IV. Vyváţený rozvoj území

Priorita B. Rozvoj městských oblastí

Integrovaný operační program pro období 2007 - 2013

Prioritní osa 5. Národní podpora územního rozvoje

Oblast intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích

Regionální úroveň

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 - 2015

Priorita 4. Infrastruktura

Specifický cíl c) Rozvoj, obnova a údrţba dopravní infrastruktury v regionu Specifický cíl d) Rozvoj dopravní dostupnosti a obsluţnosti území Specifický cíl e) Rozvoj infrastruktury v oblastech školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí, volnočasových aktivit a ostatní občanské vybavenosti Specifický cíl h) Zvýšení kvality bydlení a zlepšení vzhledu měst a obcí

Úroveň města

Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2020

Klíčová oblast 1. Urbanismus a bydlení

Opatření 1.3. Regenerace a humanizace předměstí a sídlišť Opatření 1.5. Bydlení

Klíčová oblast 2. Doprava

Opatření 2.3. Dopravní obsluha na území města včetně rozvojových ploch Opatření 2.5. Nemotorová doprava (pěší, cyklo) Opatření 2.6. Doprava v klidu (parkování)

Akční plán 2007 - 2010 ke Strategickému plánu rozvoje města do roku 2020

Klíčová oblast 6. Ţivotní prostředí

Opatření 6.5. Zachování stávající přírody a krajiny

Klíčová oblast 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch

Opatření 8.2. Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyţití

Klíčová oblast 1. Urbanismus a bydlení

Opatření 1.3. Regenerace a humanizace předměstí a sídlišť Opatření 1.5. Bydlení

Klíčová oblast 2. Doprava

Opatření 2.3. Dopravní obsluha na území města včetně rozvojových ploch Opatření 2.5. Nemotorová doprava (pěší, cyklo) Opatření 2.6. Doprava v klidu (parkování)

Územní plán města Hradec Králové

Klíčová oblast 6. Ţivotní prostředí

Opatření 6.5. Zachování stávající přírody a krajiny

Klíčová oblast 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch

Opatření 8.2. Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyţití

soulad popsán v textu kapitoly 1.

IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je v souladu s nadřazenými strategickými a programovými dokumenty na vyšší úrovni a vychází ze strategických a programových dokumentů na místní úrovni, kdyţ naplňuje 7 specifických cílů Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové.

6

2 Analýza současné ekonomické a sociální situace 2.1 Profil města 2.1.1

Základní geografické údaje

Statutární město Hradec Králové leţí v jiţní části Královéhradeckého kraje, který je spolu s Pardubickým a Libereckým krajem součástí NUTS II Severovýchod. Je přirozeným kulturním, ekonomickým, obchodním a průmyslovým centrem regionu. Administrativně a správně je centrem kraje, okresu, obcí s rozšířenou působností, obcí s pověřeným úřadem. Správní území města má rozlohu 105,6 km2 a je rozdělené na 21 katastrálních území. Statutární město je rozděleno na 21 městských částí. V roce 20071 zde ţilo 94 255 obyvatel. Průměrná hustota zalidnění přepočtená na území města činila 892 obyvatel na km 2, coţ je 7x více neţ krajský průměr. Ve městě Hradec Králové ţije přibliţně 17% populace kraje. Morfologicky se město rozkládá v rovinatém terénu Polabské níţiny, na soutoku řek Labe a Orlice. Na severozápadním okraji města se reliéf města pozvolna zvedá k pahorkatině a při jihovýchodním okraji města se na mírné vyvýšenině rozkládá významný komplex Novohradeckých lesů. Průměrná nadmořská výška města činí 235 m.n.m. Klimatické a rozptylové podmínky jsou ve městě Hradec Králové velmi příznivé. Město leţí v příhodné teplé a mírně suché klimatické oblasti s velmi teplým létem a mírnou zimou. Ţivotní prostředí na Královéhradecku patří v rámci ČR k nejkvalitnějším. 2.1.2

Sociodemografická struktura obyvatel

Město Hradec Králové je nejlidnatějším sídlem v Královéhradeckém kraji a patří mezi 10 nejlidnatějších měst v ČR. K 1.1.2007 zde dle údajů ČSÚ ţilo celkem 94 255 obyvatel, z nichţ bylo 49 285 ţen a 44 970 muţů. V dlouhodobém vývoji počtu obyvatel město střídavě populačně posiluje a ztrácí. Podle údajů ze SLBD město mezi lety 1961 – 1991 populačně výrazně rostlo a v roce 2001 naopak začalo populačně ztrácet. Maximálního počtu obyvatel město dosáhlo v roce 1990 (101 272 obyvatel) a aţ do roku 1997 se pohybovalo nad 100tisícovou hranicí. Populační ztráty město zaznamenává především v posledních cca 10 letech. Od roku 2000 klesl počet obyvatel města z 98 292 na 94 255 v roce 2007. V analýze nepříznivého demografického trendu poklesu počtu obyvatel od roku 1990 je patrné, ţe úbytek populace od roku 1992 je způsoben především migračními trendy obyvatelstva, které se postupně vystěhovává mimo katastr města, především do okolních venkovských obcí. Mezi nejčastější příčiny vystěhování z města Hradec Králové náleţí stále více bytové důvody. V záporných hodnotách se také od roku 1994 pohybovala přirozená měna obyvatel, která aţ v posledních letech nabírá pozvolna opět kladných hodnot. V roce 2006 přibylo přirozenou měnou (počet narozených – počet zemřelých) ve městě Hradec Králové 40 obyvatel (přirozený přírůstek na 1000 obyvatel 0,42). Migrační saldo (počet přistěhovalých – počet vystěhovalých) činil ve stejném roce -216 obyvatel (migrační úbytek na 1000 obyvatel -2,29). Celková bilance obyvatel za rok 2006 je tedy záporná a v absolutní hodnotě je úbytek -176 obyvatel (přepočteno na 1000 obyvatel -1,86). V následujících letech se očekává stálý pozvolný pokles počtu obyvatel města a to i přes fakt zvyšujícího se přirozeného přírůstku. Průměrný věk obyvatel města Hradec Králové je dle údajů k 1.1.2007 42,3 let, coţ je o 0,9 let více neţ průměr okresu Hradec Králové a o 1,7 let více neţ průměr Královéhradeckého kraje. Střednědobá prognóza vývoje věkového sloţení obyvatelstva předpokládá další nárůst hodnoty průměrného věku. Podíl předproduktivní sloţky obyvatel ve věku 0-14 let byl k 1. 1. 2007 12,86 %, to je 12 121 obyvatel, produktivní sloţku ve věku 15-64 let reprezentovalo 65 741 obyvatel, coţ je 69,74 % a v poproduktivním věku nad 65 let zde ţilo celkem 16 388 obyvatel, tedy 17,38 %. Věková struktura obyvatel kopíruje trendy téměř všech velkých měst v ČR a oproti průměru kraje i ČR je zde zastoupen niţší podíl o cca 2% věkové kategorie 0-14 let. Pozvolna trvale stoupá podíl obyvatel nad 60 resp. nad 65 let, tedy obyvatel v poproduktivním věk a dochází tak k demografickému stárnutí populace. Tento trend lze předpokládat v pozvolném tempu i v následujících letech. Index stáří pro město 1

Údaj k 1.1.2007 (zdroj ČSÚ)

7

Hradec Králové nabývá hodnoty 135, coţ dokazuje nedostatečnou reprodukci obyvatel vůči neproduktivní sloţce obyvatel. Z hlediska nejvyššího dosaţeného vzdělání podle výsledků SLDB v roce 2001 ţilo v Hradci Králové 14,5% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (počítáno z obyvatel starších 15 let), 4,9% obyvatel udávalo jako nejvyšší dosaţené vzdělání vyšší odborné a nástavbové, 31,2% obyvatel úplné střední s maturitou, 31,4% vyučení nebo střední bez maturity a 16,2% základní a neukončené vzdělání. V porovnání s Královéhradeckým krajem je patrný výrazně vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných (průměr kraje je 7,5%), kteří jsou více zastoupeni v mladších věkových kategoriích do 49 let. Ekonomická aktivita obyvatel je ve městě Hradci Králové vyšší neţ průměrné hodnoty tohoto ukazatele na krajské a celorepublikové úrovni. V roce 2001 (SLDB) ţilo ve městě celkem 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho bylo 47 612 pracujících tzn. 49% z počtu obyvatel. Národnostní struktura obyvatel města je jednotná bez výrazného zastoupení národnostních menšin. České národnosti je 95% obyvatel a mezi největší národnostní komunity ve městě patří národnost slovenská, vietnamská, polská, romská a německá. 2.1.3

Ekonomika města

Aktuální stav ekonomiky města Hradec Králové je výsledkem dlouhodobého historického vývoje, který byl ovlivněn aktuální výkonností hospodářských subjektů a trendů v konkrétních oborech. Město dlouhodobě těţí ze svého významného postavení jakoţto významného regionálního/krajského centra veřejné správy, školství a kultury. Tato odvětví spolu s vědou a zdravotnictvím zaměstnávají v současnosti zhruba čtvrtinu všech zaměstnaných osob ve městě. Vedle toho je město místem s pestrou oborovou skladbou průmyslu, z velké části zaloţeném na nejnovějších technologiích a kvalifikované pracovní síle. Město je díky přítomnosti významné architektury, pamětihodností a kvalitní kultury rovněţ atraktivním místem pro rozvoj cestovního ruchu a souvisejících aktivit. Struktura ekonomických subjektů Ke konci března 2008 působilo na území města celkem 25 884 registrovaných ekonomických subjektů. Z celkového počtu subjektů je přes 76 % zahrnuto v terciárním sektoru, 21 % v sekundárním a pouze necelá 3 % v primárním sektoru. Jiţ z tohoto rozloţení, jeţ se liší od průměrných hodnot v Královéhradeckém kraji i celé České republiky ve prospěch terciéru, je patrné postavení města jako centra sluţeb (veřejných i soukromých) a vzdělávání. Nejvíce ekonomických subjektů působí, obdobně jako ve většině měst obdobné velikosti, v odvětví obchodu. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří subjekty zařazené do oblasti ostatních podnikatelských činností, mezi neţ patří např. činnosti v oblasti výpočetní techniky, výzkumné a vývojové činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí a další sluţby. Třetí skupinou jsou subjekty z odvětví zpracovatelského průmyslu. Touto ekonomickou strukturou se město liší od většiny měst Královéhradeckého kraje i od Královéhradeckého kraje jako celku. Podíl subjektů provozujících svou činnost v oblasti ostatních sluţeb (informační technologie, výzkum a vývoj, ad.) nebývá tak výrazně vyšší v porovnání s podílem subjektů ve zpracovatelském průmyslu. Struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob zaměstnaných v terciéru a kvartéru, kde pracuje přes 70% ekonomicky aktivních obyvatel města. Tradičně největší počet ekonomických subjektů na území města zaměstnává nejvýše 10 zaměstnanců, avšak v Hradci Králové působí podle Registru ekonomických subjektů ČSÚ aţ 28 velkých zaměstnavatelů s více neţ 250 zaměstnanci. Největším zaměstnavatelem ve městě je Fakultní nemocnice Hradec Králové. Další velcí zaměstnavatelé jsou z oblasti veřejné správy: Magistrát města Hradec Králové, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Finanční ředitelství Hradec Králové a z oblasti školství: Univerzita Hradec Králové. Mezi největší průmyslové zaměstnavatele na území města patří ARROW International ČR a.s. vyrábějící zdravotnickou techniku a RUBENA a.s. působící v gumárenském průmyslu. Vědeckovýzkumný potenciál města Město Hradec Králové je sídlem šesti fakult celkem tří univerzit. Vysoké školy nezajišťují pouze výuku, ale ve spolupráci s dalšími institucemi jsou i významným centrem vědeckovýzkumných činností.

8

Dlouholetou tradici zde mají lékařská studia, jejichţ kvalitní zázemí je ještě umocněno přítomností fakultní nemocnice. Společným pracovištěm Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Hradci Králové je Centrum pro výzkum a vývoj působící při Fakultní nemocnici. Farmaceutická fakulta v rámci vědeckých prací spolupracuje s řadou místních ústavů či vědeckých pracovišť jako je např. Ústav experimentální biofarmacie PRO.MED.CS a Zdravotnický ústav se sídlem v Hradci Králové. Vědecko-výzkumné prostředí ve městě je výrazně ovlivněno existencí těchto fakult a Fakultní nemocnicí, na něţ je navázáno oborové zaměření dalších výzkumných pracovišť, ústavů i soukromých firem. Soukromými subjekty, jejichţ hlavní činnost je zaměřena na zdravotnické nebo farmaceutické obory, jsou například ELLA-CS, s.r.o., EMPLA s.r.o., Generi Biotech s.r.o., jiţ zmíněný ARROW International ČR a.s. Mezi subjekty zaměřenými na výzkum patří rovněţ Sklářský ústav Hradec Králové s.r.o, jehoţ činnost je zaměřena na výzkum a vývoj v oblasti přírodních, technických i společenských věd. Ústav spolupracuje se sousední Univerzitou Pardubice. Ve městě působí i další organizace tvořící inovační infrastrukturu, jeţ poskytují zájemcům o toto téma relevantní informace a sluţby, jako příklad je moţné uvést Technologické centrum Hradec Králové, regionální kancelář agentury CzechInvest a Hospodářskou komoru. Některé hradecké firmy jsou v současné době zapojeny do činností klastrů s různým oborovým zaměřením, jeţ působí nejen na území Královéhradeckého kraje: klastry Omnipack, Plasticit a ICT klastr. Pracovní síla a nezaměstnanost Nezaměstnanost se pohybuje dlouhodobě pod průměrnými hodnotami vykazovanými za celou Českou republice i Královéhradecký kraj. V únoru 2008 klesla míra nezaměstnanosti v Hradci Králové na 3,1 %, přitom v Královéhradeckém kraji dosahovala 4,5 %, míra nezaměstnanosti za celou Českou republika byla v té době na 5,9 %.

Míra nezaměstnanosti v %

Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v KHK, v ORP a v Hradci Králové v letech 2001 - 2008

9 8

7,9

8,3

7,3

7,3

7 6,3 6 6,0 5 5,5

6,3 5,8

6,7 6,0

7,0

6,5

6,3

6,2 5,4

5,1 4,5

4 3 2001

2002

2003

2004

2005

4,7 3,4 3,3

2006

4,5 3,7 3,1

2007 28.2.2008

Rok

Pozn.: Červeně je vyznačena hodnota za Královéhradecký kraj, modře za správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové a zeleně za město Hradec Králové. Zdroj: MPSV

V Hradci Králové je 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel. V únoru 2008 bylo na úřadu práce evidováno 1 575 dosaţitelných uchazečů o zaměstnaní2 a naproti tomu bylo v nabídce 1 477 volných

2

Uchazeči o zaměstnání, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou okamžitě nastoupit. Nejsou zde tedy zahrnuti: uchazeči ve vazbě, ve výkonu trestu, v pracovní neschopnosti, uchazeči zařazení na rekvalifikační kurzy, vykonávající krátkodobé zaměstnání, pobírající peněžitou pomoc v mateřství.

9

pracovních míst. Celkový počet uchazečů o zaměstnání v Hradci Králové představoval v únoru 2008 3 701 osob. Z tohoto celkového počtu největší podíl uchazečů je ve věkové kategorii mezi 51. a 55. rokem (15,5 %) a mezi 31. a 35. rokem (13,3 %). Ve struktuře nezaměstnaných podle jejich posledního zaměstnání jednoznačně převládají pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kteří tvoří více neţ čtvrtinu ţadatelů o práci. Významně zastoupeni jsou i provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě (15 %). Přibliţně 10 % ţadatelů o práci tvoří bývalí niţší administrativní pracovníci (úředníci), řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. Osoby s vysokou kvalifikací jsou zastoupeni minimálně. Podle Regionální statistiky ceny práce (MPSV) byl v Královéhradeckém kraji ve čtvrtém čtvrtletí 2007 medián hrubé měsíční mzdy v podnikatelské sféře 18 618 Kč, průměr činil 21 397 Kč. Medián hrubého měsíčního platu u nepodnikatelské sféry ve stejném období činil v Královéhradeckém kraji 22 231 Kč, průměrný hrubý měsíční plat byl 23 240 Kč. Na území města jsou významnou skupinou lidé pracující v nejrůznějších sluţbách a úřadech. Potenciální pracovní sílu zvětšují i lidé dojíţdějící do města za prací z okolí. 2.1.4

Cestovní ruch ve městě

Město Hradec Králové disponuje bohatým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Turisticky atraktivní jsou ve městě nejen historické a kulturní památky, ale také prvky moderní architektury a urbanistické koncepce města. Vyhledávané jsou také lokality Novohradeckých lesů, Přírodního parku Orlice a dalších rekreačních zón nacházejících se v těsné blízkosti urbanizovaných částí města. Většina tohoto potenciálu (s výjimkou přírodních atraktivit) se nachází v centru města. Třída Edvarda Beneše nedisponuje ţádným potenciálem cestovního ruchu. Nenacházejí se zde ţádné ubytovací a minimum stravovacích kapacit, jejichţ charakter je spíše doplňkový pro místní obyvatele. S největší pravděpodobností nelze ani v budoucnu předpokládat rozvoj cestovního ruchu v této části města. 2.1.5

Školství

Hradec Králové je centrem školství a vzdělanosti v celém regionu. Podpoře škol a vzdělávání je ve městě věnována velká pozornost. Současná síť mateřských škol (MŠ) je v Hradci Králové rozloţená rovnoměrně. Existují zde MŠ zřizované městem, Královehradeckým krajem a soukromé MŠ. K 1.9.2006 bylo Statutární město Hradec Králové zřizovatelem celkem 30 MŠ. Statutární město Hradec Králové je dále zřizovatelem 17 úplných základních škol (ZŠ) a 1 školy malotřídní. Na území města Hradce Králové působí i školy jiného zřizovatele. Ve školním roce 2006/2007 navštěvovalo ZŠ zřizované městem 7675 ţáků. Naplněnost těchto ZŠ se pohybovala okolo 70,8%. Síť středních a vyšších škol tvoří kvalitní základnu, pokud jde o mnoţství a dostatečnou oborovou strukturu. Celkem je v Hradci Králové 8 středních odborných škol a 2 gymnázia zřízená Královéhradeckým krajem, 4 soukromé střední odborné školy, dvě soukromá a církevní gymnázia. Hradec Králové má také 4 vyšší odborné školy, tři z nich jsou soukromé, jedna je zřízená Královéhradeckým krajem a 5 střeních odborných učilišť a 1 odborné učiliště. Dlouhodobý pokles porodnosti působí nenaplnění kapacit některých typů SŠ. Celková cílová kapacita středních odborných škol, středních odborných učilišť a učilišť jejichţ zřizovatelem je Královéhradecký kraj byla ve školním roce 2005/2006 4732 ţáků a ke studiu nastoupilo celkem 3 726 ţáků. Město Hradec Králové je významným univerzitním centrem se šesti fakultami celkem tří univerzit. 2.1.6

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotní péče je ve městě Hradec Králové na vysoké úrovni. K 30.6.2006 fungovalo v Hradci Králové 52 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 29 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 79 stomatologických ordinací, 10 ordinací gynekologa a 117 ordinací lékaře specialisty, 35 lékáren, jedna ústavní lékárna a 26 samostatných odborných laboratoří. Nejvýznamnějším zařízením nemocniční péče je Fakultní nemocnice, která vykazuje vysokou spádovost nejen oblastní či krajskou, nýbrţ v některých speciálních pracovištích i celorepublikovou. Mezi další zařízení, poskytující zdravotnické sluţby patří státní a soukromá ambulantní i lůţková zdravotnická zařízení. Jedná se především o Léčebnu pro dlouhodobě nemocné (LDN). Dalším významným zdravotnickým zařízením je první privátní chirurgické sanatorium – Sanus. Významným 10

soukromým zdravotnickým zařízením je také Hradecké oční sanatorium, které bylo otevřeno roku 1996. Jedná se o jediné soukromé zdravotnické zařízení v České republice, které se specializuje na poskytování komplexní zdravotní péče v oboru oftalmologie nejen pro dospělé pacienty, ale také pro děti jiţ od narození. Přednemocniční neodkladnou péči v Hradci Králové zabezpečuje Zdravotnická záchranná sluţba, která je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Dále ve městě funguje od roku 1993 Protialkoholní záchytná stanice. Systém sociálních sluţeb je v Hradci Králové kvalitní. Působí zde velké mnoţství zařízení sociální, zdravotní a speciální školské a výchovné péče. Jedná se například o azylové domy, zařízení ústavní výchovy, krizová centra, linky důvěry, prevence AIDS, poradny apod. Do oblasti sociální péče také patří pečovatelská sluţba, péče o seniory a práce s rizikovými skupinami dětí a mládeţe, zařízení domácí ošetřovatelské péče apod. V Hradci Králové je také realizována koncepce bytové politiky, řešící dostupné bydlení pro specifické skupiny obyvatel. Cílem v této oblasti je především rozvoj a zvýšení kvality sociálních sluţeb ve městě, udrţení podílu prostředků vynakládaných na oblast sociálních sluţeb na celkovém rozpočtu města a zpomalení nepříznivého demografického vývoje ve městě. 2.1.7

Kultura, sport a volnočasové aktivity

V Hradci Králové se nachází velké mnoţství kulturních zařízení, ve kterých se konají různorodé kulturní akce, a svou činnost zde provozují kulturní sdruţení a instituce. Město Hradec Králové má bohatou kulturní tradici. O tom svědčí také vysoký zájem občanů o kulturu ve městě. Některá kulturní zařízení zřizuje samo město. S podporou města se také kaţdoročně koná mnoho prestiţních akcí v cyklu Regina, desítky odborných kongresů, nejrůznějších národních přehlídek a soutěţí. Privátní subjekty město podporuje v rámci své grantové politiky, která zahrnuje podporu činností i významných akcí prezentujících nebo propagujících město. Stejně jako v případě cestovního ruchu momentálně neexistuje významnější kulturní potenciál lokality Třídy Edvarda Beneše. Úpravou prostředí na tomto území by se mohla podstatně rozšířit jeho velmi omezená funkce ze současné takřka výhradně obytné, čímţ by mohl také vzniknout základ pro rozvoj některých kulturních aktivit. Z hlediska sportovního vyţití je Hradec Králové městem se sportovní tradicí a širokou základnou mládeţe, ovlivněnou existencí vysokých a středních škol. V Hradci Králové je moţno najít téměř všechny druhy tradičních sportů. Přírodní a urbanistické podmínky města z hlediska sportu jsou dobré. Na území města se nachází celá řada sportovišť, město také podporuje sport finančně. V docházkové vzdálenosti od Třídy Edvarda Beneše se nachází průměrná nabídka sportovních aktivit, většinou vázaná buďto na blízké základní školy, nebo na drobnější komerční zařízení nabízející různé sportovní a tělovýchovné programy. 2.1.8

Ţivotní prostředí

Město Hradec Králové se nachází v oblasti s relativně čistým a kvalitním ţivotním prostředím bez výraznějšího negativního zatíţení z místních ani dálkových zdrojů. Vysoký podíl zeleně a lesů ve městě i okolí, relativně čisté ovzduší a kvalita vod, ochrana přírody a výskyt lokalit se zachovanými přírodními ekosystémy jsou hlavními charakteristickými rysy města z hlediska ţivotního prostředí. Rovinatý reliéf krajiny a dobré provětrávání výrazně ovlivňují kvalitu ovzduší ve městě, které není výrazně postiţeno nadměrnou emisní a imisní zátěţí. Inverzní situace se vyskytují ojediněle především v zimních měsících nebo mají jen lokální charakter. Město Hradec Králové se řadí mezi města se střední imisní zátěţí. V katastru města se nacházejí celkem 4 zvláště velké zdroje znečištění (REZZO 1), dalších 28 velkých zdrojů znečištění (REZZO 1) a 137 středních zdrojů znečištění (REZZO 2). Průměrné roční koncentrace NO x a SO2 zpravidla nepřekračují limitní hodnoty. Výskyt prachových částic je lokálně zvýšen především v centru města a v blízkosti silničních průtahů.

11

Přípustná mez zdravotních rizik pro obyvatele města není překročena u ţádné škodliviny a zdravotní rizika se hodnotí jako průměrná. Z dálkového přenosu škodlivin je město ohroţeno především exhalacemi elektráren a chemické výroby v Pardubickém kraji. Mobilní zdroje znečišťování jsou významným zdrojem škodlivin mimo produkci největších stacionárních znečišťovatelů. Dopravní prostředky se spalovacími motory jsou především zdrojem oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu. Limitní hodnoty jsou nejvíce a nejčastěji překračovány na tranzitních průtazích městem. Čistírny odpadních vod vybudované v posledních cca 15ti letech na čištění komunálních vod a vod velkých zdrojů znečištění výrazně přispěly ke zvýšení jakosti povrchových vod. Patrný je pokles organického i bakteriálního znečištění. Na sniţujícím se průměru koncentrace dusičnanového dusíku a fosforu ve vodách se podílí především pokles uţívání průmyslových hnojiv zemědělství. Největším zdrojem hluku ve městě Hradec Králové je doprava, především automobilová. Limity přípustné hladiny hluku jsou překračovány především v oblastech silničních průtahů městem. Měření hluku je prováděno bodově, především v nejpostiţenějších oblastech. Komplexní řešení dopravy ve městě a maximální odklon tranzitní dopravy mimo centrum města jsou hlavními předpoklady pro sníţení hlukové zátěţe. Na území města se nacházejí rozsáhlé plochy zeleně, jejichţ koncepce vychází z historického vývoje a prostorově je doplňována dle současných potřeb a výstavby. Vzrostlá zeleň se nachází i v samém centru města, kde jsou z historické doby zaloţeny četné parky a klidové zóny. V přepočtu plošné výměry veřejné zeleně na 1 obyvatele se město řadí na jedno z předních míst mezi velkými městy ČR. Některé lokality však z tohoto ukazatele výrazně vybočují. Jedná se zejména o sídliště vystavěná v 70. a 80. letech 20. století. Extrémním případem je právě Třída Edvarda Beneše, kde je minimum ploch pro zeleň, která takto lokalizovaná v podstatě neplní svoji funkci a je téměř neţivotaschopná. Mnoţství vyprodukovaného odpadu na území města je v posledních 10 letech stabilizováno a výrazně se nezvyšuje. Kontinuálně se zvyšuje podíl separovaných sloţek odpadů a to především plastu a papíru. V katastru města se nenachází ţádný významný zdroj elektrické energie. Město odebírá elektrickou energii z distribuční soustavy velmi vysokého napětí Elektrárny Opatovice nad Labem. Město Hradec Králové má zpracovanou Územní energetickou koncepci města, která definuje opatření vedoucí k optimalizaci energetické náročnosti a sníţení spotřeby energie. U bytového fondu jsou stanovena opatření na zlepšení provozní hospodárnosti vytápěcí soustavy domu (např. instalace termostatických ventilů), opatření zlepšující izolační schopnosti stavebních konstrukcí domu (např. izolace střech, obvodových stěn), opatření sniţující tepelné ztráty oken a dveří (instalace nových oken s izolačním zasklením), plynofikace a napojení na SCZT vytápěcích soustav na tuhá paliva. Tato opatření by měla omezit energetickou náročnost budov, která je zejména v rámci panelových sídlišť stále ještě nepřijatelně vysoká. Část území města Hradec Králové, zejména lokality podél největších vodních toků Labe a Orlice a v oblasti jejich soutoku v centru města, je přímo ohroţena povodněmi. Pravidelné a téměř kaţdoroční výlevy vody z koryta řeky Labe zaplavují nivní inundační oblasti v jiţní části města. Třída Edvarda Beneše leţí mimo dosah vodních toků, není tedy povodněmi ohroţeno. Město Hradec Králové má zpracovaný Krizový plán pro ORP Hradec Králové, který analyzuje moţná rizika pro město a jeho okolí a stanovuje jejich řešení při výskytu. Uvádí rovněţ přehled sil a prostředků a stanovuje typové a operační plány (např. povodňový plán, traumatologický plán, plán sněhové kalamity, plán havárie velkého rozsahu chemickými látkami, plán k řešení narušení dodávek tepelné energie, pitné vody nebo potravin velkého rozsahu. 2.1.9

Přitaţlivost města

Moderní epocha města začala na počátku 20. století regulovanou výstavbou s důmyslným urbanistickým řešením dle plánů architekta Josefa Gočára. Město definitivně opustilo sevření vojenskými hradbami a začalo se rozrůstat do okolních říčních niv. Urbanistické řešení z tohoto období vtisklo městu Hradec Králové jeho charakteristický ráz s koncentrací budov a bloků od předních českých architektů této doby. Město Hradec Králové je z hlediska prostorového uspořádání zaloţeno koncentricky kolem historického jádra města radiálně okruţním systémem. 12

Hospodářský i stavební rozmach města utlumila 2. světová válka a po ní nastalo období socialismu, které sice nenarušilo městské prostředí centrální zóny tak radikálně jako v jiných městech, avšak významně formovalo podobu předměstí, zejména panelových sídlišť. Zde došlo k charakteristickým negativním jevům jaké známe z panelových sídlišť v jiných městech České republiky. V posledních letech změnilo Město Hradec Králové výrazně svoji politiku bydlení. Na rozdíl od přelomu století není v pozici stavebníka a svoji pozornost soustředí na podporu soukromé a developerské výstavby a to především poskytnutím lokalit a vybudováním potřebné infrastruktury. Tímto způsobem dochází ke zvýšení intenzity bytové výstavby a v nabídce je několik stovek nových bytů za posledních několik let. S atraktivitou projektů a mnoţstvím nových bytů bohuţel stoupá také cena nemovitostí ve městě a to nejen nových bytů a pozemků pro výstavbu, ale i starších bytových jednotek. Moderní rezidenční čtvrti vytvářejí velkou konkurenci stávajícím obytným čtvrtím, coţ by při zanedbání péče o starší zástavbu v budoucnu mohlo vést k problematizaci sociálních charakteristik sídlišť, dalšímu poklesu atraktivity „betonového“ ţivotního prostředí, poškození image města apod. Dále v návaznosti na existenci řady nových lokálních center sluţeb a volného času (zejm. hypermarkety) tyto jevy problematizují vyuţití veřejných prostranství na sídlištích a jejich údrţbu. Na území města se nachází také stávající objekty či areály, pro které je nutné najít vyuţití a zamezit tak jejich chátrání. V lednu 2008 byla provedena pasportizace brownfields na území města a město má tedy k dispozici přehled chátrajících a nevyuţívaných areálů s návrhem jejich dalšího vyuţití s ohledem na rozvoj města. Nejedná se pouze o areály průmyslové povahy, ale také o bývalé vojenské objekty, z nichţ některé přešly do majetku města, o objekty občanské vybavenosti a další. V okolí Třídy Edvarda Beneše se vzhledem k podobnému stáří všech objektů zatím nenacházejí takovéto plochy. 2.1.10 Doprava Město Hradec Králové je významnou křiţovatkou silniční dopravy, jejíţ význam roste s přibliţováním zprovozněných úseků dálnice D 11 z Prahy přes Hradec Králové k polským hranicím a budovaných úseků rychlostní komunikace R 35, které nahradí stávající silnice I. třídy I/11 a I/35. Územím města procházejí další významné silnice I. Třídy. Dosavadní neexistence dálnice je limitující pro dopravní dálkové napojení města a v současnosti je jedním z největších mezníků dalšího rozvoje města a celého regionu. Vnitřní silniční systém je v Hradci Králové zaloţen na existenci radiálně okruţního systému vybudovaného převáţně v 1. polovině 20. století a od něj paprskovitě vedoucích hlavních kapacitních komunikací vně města. Kapacita radiálně okruţního systému je limitována především řešením významných křiţovatek s tranzitními radiálami a silnicemi I. třídy. Zvyšující se intenzita silniční dopravy klade zvýšené nároky na dopravní řešení vnitřních komunikací, především na zkapacitnění nedostačujících úseků, řešení křiţovatek a dalších dopravních staveb. Třída Edvarda Beneše byla původně projektována téţ jako velmi frekventovaná komunikace, z čehoţ vychází i velký prostorový odstup obytných budov od vlastní komunikace (splnění tehdejších hlukových norem). Městskou hromadnou dopravu ve městě provozuje Dopravní podnik města Hradce Králové, který obsluhuje 18 autobusových denních linek, 1 noční autobusovou linku a 5 linek trolejbusových. Počet přepravených osob se za 1 rok pohybuje kolem 38 milionů a po několika letech poklesu se od roku 2004 opět postupně zvyšuje. Třída Edvarda Beneše je dostatečně napojena na ostatní části města několika autobusovými linkami,v docházkové vzdálenosti jsou zastávky dalších linek, včetně trolejbusových. Rozloţení zastávek v lokalitě je spíše vyhovující, problematická se jeví pouze jejich přehledná dostupnost po nevyhovujícím systému chodníků. Město Hradec Králové se především v centrální zóně města a v lokalitách husté vícepodlaţní zástavby potýká s nedostatkem parkovacích míst. Současná kapacita a rozmístění parkovacích míst nedostačuje růstu intenzity individuální automobilové dopravy. Od roku 2007 funguje ve městě tzv. Integrovaný systém parkování v centrální části města provozovaný soukromou společností. Se značným nedostatkem parkovacích míst se téţ potýká Třída Edvarda Beneše a přilehlé ulice v obytné čtvrti. Příznivé přírodní podmínky přispívají k tradiční velké popularitě cyklistické dopravy ve městě. Na základě průzkumu mobility a místní přepravy cestujících v Hradci Králové v letech 2004 a 2006 bylo zjištěno, ţe celoročně tvoří podíl cyklistické dopravy v dělbě dopravní práce téměř 12 % a v letním období tato hodnota stoupá aţ na téměř 16 %. Ve městě jsou postupně budovány dílčí úseky 13

cyklistických stezek ke kaţdodenní dopravě. Chybí však jejich komplexní propojení. Systém cyklostezek v oblasti Třídy Edvarda Beneše prakticky neexistuje, cyklisté jsou tak v potenciálním konfliktu buďto s automobilovou dopravou, nebo s chodci. Pěší doprava je v rámci města nejintenzivnější v centru města. V obytných zónách je pěší doprava nejsilnější směrem k zastávkám hromadné dopravy a k parkovištím. V lokalitě Třídy Edvarda Beneše se nachází nepřehledný systém chodníků, které jsou navíc ve špatném technickém stavu. Svoji funkci pro svoji obtíţnou dostupnost neplní ani tři podchody pod vozovkou. Chodcům navíc stojí v cestě řada bariér, zejména schodů, nadchodů, teras apod. Nejvýznamnější stanicí ţelezniční dopravy je hlavní vlakové nádraţí, které je nejvýznamnějším ţelezničním uzlem kraje a je zde zaústěno celkem pět jednokolejných tratí. V okrajových částech města jsou umístěny další vlakové zastávky, které jsou vyuţívány především k denní dojíţďce do zaměstnání a do škol. Hlavní ţelezniční nádraţí je situováno na okraji centrální zóny města a je tak velmi dobře dostupné všemi druhy dopravy a přitom tratě neprotínají jádrovou část města ani největší sídliště Moravské Předměstí a nevytváří tak bariéry rozvoje města. Současný celoevropský trend zvyšování podílu tzv. tvrdé, tj. ekologicky mnohem méně šetrné, dopravy (zejména individuální automobilová) ku podílu tzv. „měkké“ dopravy (MHD, cyklisté, pěší) je patrný i na výsledcích z Hradce Králové. Oproti poměru 21,73 % ku 78,27 % v roce 2003, posílila o dva roky později „tvrdá“ doprava na 23,24 % ku 76,76 %. Většina tohoto rozdílu jde na vrub MHD a cyklistické dopravy. 2.1.11 Finanční analýza města Finanční analýza města vychází zejména ze zastupitelstvem schválených výročních zpráv za období 2005 aţ 2007 a rozpočtového výhledu na roky 2008 aţ 2011. Zdrojem informací byly webové stránky města, data poskytnutá magistrátem a konzultace s kompetentními odbory magistrátu. Finanční analýza dává přehled o hospodaření města ve sledovaném období 2006 (2005) aţ 2011 s cílem poskytnout základní informace o ekonomické a finanční pozici města a jeho schopnosti spolufinancovat projektové záměry zařazené do IPRM. V dalším textu jsou odděleně sledovány výše a struktura příjmů a výdajů, hlavní poloţky majetku a zdrojů jeho krytí, ukazatele zadluţenosti a okomentovány investiční moţnosti města. Analýza příjmů a výdajů města Příjmy rozpočtu města tvořily ve sledovaném období 2005 aţ 2007 z přibliţně 57 % příjmy daňové, přijaté neinvestiční transfery se podílely 16 % (výdaje na ţáka ve školství a sociální sluţby a dávky) a nedaňové příjmy 15 % (v roce 2007 za pronájem bytového a nebytového fondu a pozemků 176 mil. Kč). Tyto běţné příjmy naplnily rozpočet z 88 %. 3

Kapitálové příjmy a dotace tvořily 12 % příjmů rozpočtů, z čehoţ největší díl zaujímají příjmy z prodeje bytového fondu v rámci jeho privatizace (například v roce 2007 288 mil. Kč, v roce 2006 201 mil. Kč). Prodej tohoto městského majetku představuje významnou část rozpočtu, kterou město pouţívá na financování městských investic, viz tabulkový přehled dále v textu. Příjmy rozpočtu vykazují trvalý vzestupný trend bez jakýchkoli výkyvů, negativně poznamenávající celkové hospodaření města. Vzestupný trend je patrný ze sestaveného rozpočtového výhledu na léta 2008 aţ 2011. Běţné výdaje tvořily ve sledovaném období 72 % rozpočtových výdajů města, z nichţ největší podíly představovaly výdaje Odboru správy (městského) majetku (v roce 2007 540 mil. Kč), Odboru sociálních věcí a zdravotnictví (289 mil. Kč), Kanceláře tajemníka (177 mil. Kč), Odboru ekonomického (98 mil. Kč), Odboru školství a volnočasových aktivit dětí a mládeţe (93 mil. Kč), Městské policie (48 mil. Kč) a Odboru městských investic (41 mil. Kč). Do Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů bylo v roce 2007 směřováno 242 mil. Kč (v roce 2006 130 mil. Kč).

3

Uváděn vždy průměr za sledované období.

14

Kapitálové výdaje tvořily ve sledovaném období 28 % rozpočtových výdajů města a představovaly tak poměrně značný podíl rozpočtových výdajů. Největší kapitálové výdaje města ve sledovaném období jsou uvedeny v tabulkovém přehledu uvedeném dále v textu. Kapitálové výdaje uvedené v rozpočtovém výhledu na léta 2009 aţ 2011 neobsahují všechny investice, protoţe o těch se rozhoduje aţ v rámci projednávání rozpočtu na nadcházející rok. K rozhodování slouţí kromě jiného i Akční plán, jeţ obsahuje hlavní investiční akce související s realizací Strategického plánu města. Magistrát sestavuje kaţdoročně v souvislosti s plánovanými investičními záměry Seznam kapitálových výdajů – „poţadavků na rámec“, obsahující aktuální poţadavky města a jeho organizací, které nebyly doposud odsouhlaseny zastupitelstvem města. Seznam je moţné měnit operativně dle potřeb, není obsaţen v rozpočtovém výhledu na nadcházející roky. Majetek města a zdroje jeho krytí Město Hradec Králové je veřejnoprávní korporací pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Vyuţívá k tomu zejména vlastní majetek, jehoţ rozsah a struktura jsou historicky podmíněny základními funkcemi, které město plnilo ve svém vymezeném území jiţ v minulosti, či mu byly nově dány zejména zákonem o obcích. Město pro výkon samostatné působnosti zaloţilo či zřídilo právnické osoby a organizační sloţky. Majetek města tak představují zejména stálá aktiva nemovitosti (budova magistrátu, školy, pozemky, divadla, filharmonie, kina apod.), komunikace na území města a zprostředkovaně sítě (vodovody, kanalizace). Další poloţkou jsou oběţná aktiva, jeţ jsou tvořena zejména „provozními“ poloţkami – penězi a zásobami, slouţícími ke kaţdodennímu zajišťování běţného hospodaření města. Ve sledovaném období 2005 aţ 2007 se stálá aktiva podílela na celkové bilanci 89 %, zbytek představovala oběţná aktiva (11 %). Stálá aktiva představovala zejména dlouhodobý hmotný majetek (81 %) a dlouhodobý finanční majetek (18 %), jeţ je tvořen zejména podílovými cennými papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem (v roce 2007 celkem za 1 773 mil. Kč). Město vlastní zcela či z větší části podíly v podnicích zajišťujících veřejné sluţby, například: Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. (100 %), Vodovody a kanalizace HK, a.s. (56,7 %), Tepelné hospodářství HK, a.s. (100 %), celkem 9 společností. 4

Největší podíl na oběţných aktivech měl dlouhodobě finanční majetek (67 %), tvořený zejména dluţnými cennými papíry (v roce 2007 za 777,9 mil. Kč), z nichţ z 95 % tvoří státní a podnikové dluhopisy (95 %). Tuto poloţku oběţných aktiv je moţné povaţovat hned po penězích za nejlikvidnější část aktiv, kterou město můţe kdykoli pouţít na financování jím schválených investic. Pasiva jsou dlouhodobě tvořena z 95 % vlastními zdroji, z nich největší část (97 %) představují majetkové fondy. Cizí pasiva představují jako zdroj financování aktiv velmi nízký podíl, pouhých 5 %. Bankovní úvěry a výpomoci tvoří dlouhodobě 70 % těchto zdrojů, na celkových pasivech se v roce 2007 podílely jen 3,8 %. Tato skutečnost se pozitivně projevuje na celkovém hospodaření města, 5 zejména dluhové sluţbě, která je pro město velikosti Hradce Králové skutečně velmi nízká (pod 2% ). Pohledávky a závazky představují běţné poloţky v hospodaření města, přičemţ se na celkové bilanci podílejí pouze 1,5 resp. 0,7 %.

4

Uváděn vždy průměr za sledované období 2005 až 2007.

5

Ministerstvo financí ČR uvádí maximální přípustnou hodnotu ukazatele 30 %.

15

Tab. č. 2: Bilance aktiv a zdrojů jejich krytí (údaje v tis. Kč) Název položky

2005

AKTIVA A . STÁLÁ AKTIVA 1. Dlouhodobý nehmotný majetek 2. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 3. Dlouhodobý hmotný majetek 4. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

2006

2007

10 760 402,7

11 186 034,3

11 581 061,5

10 760 402,7

9 916 557,2

10 376 891,3

99 383,1

115 045,5

139 280,2

0,0

0,0

0,0

7 752 552,6

8 020 476,5

8 377 467,6

0,0

0,0

0,0

1 756 492,0

1 781 035,1

1 860 143,5

1 151 974,9

1 269 477,1

1 204 170,2

878,8

1 787,9

2 107,7

2. Pohledávky

268 109,2

123 187,1

121 462,8

3. Finanční majetek

627 397,6

917 022,9

879 354,0

4. Prostředky rozpočtového hospodaření

255 589,2

227 479,1

201 245,7

5. Dlouhodobý finanční majetek B . OBĚŽNÁ AKTIVA 1. Zásoby

5. Přechodné účty aktivní PASIVA C. VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ AKTIV 1. Majetkové fondy 2. Finanční a peněžní fondy 3. Zvláštní fondy organizačních složek státu 4. Zdroje krytí prostředků rozpočtového hosp. 5. Hospodářský výsledek D. CIZÍ ZDROJE 1. Rezervy 2. Dlouhodobé závazky 3. Krátkodobé závazky 4. Bankovní výpomoci a půjčky 5. Přechodné účty pasivní

0,0

0,0

0,0

10 760 402,7

11 186 034,3

11 581 061,5

10 252 764,3

10 601 096,6

10 960 517,8

9 833 662,4

10 365 329,6

10 752 670,2

46 220,8

74 109,4

78 548,5

0,0

0,0

0,0

3 594,5

2 262,3

971,9

369 286,6

159 395,2

128 327,1

507 638,4

584 937,7

620 543,7

0,0

0,0

0,0

75 774,8

85 496,3

81 757,5

45 202,7

132 777,8

95 409,2

386 660,9

366 663,8

443 376,9

0,0

0,0

0,0

Zadluţenost města a dluhová sluţba Roční splátky dlouhodobých úvěrů a půjček dosud nepředstavovaly v rozpočtových výdajích velkou poloţku (1,4 %), přičemţ tento příznivý trend bude pokračovat i v dalších letech (1,6 %). Dlouhodobé úvěry a půjčky byly a jsou pouţívány k financování investic souvisejících zejména s rekonstrukcí ulic, v současnosti Praţské, Fričovy a Hořické, dále s výstavbou startovních bytů, sportovní haly v Třebši, kanalizace v Plačicích apod. Jednorázová splátka v současnosti čerpaného kontokorentního úvěru (176 mil. Kč) by představovala poměrně značný podíl v celkových ročních rozpočtových výdajích (cca 9 -10%), ovšem z hlediska reálných moţností jeho splacení z likvidních aktivit by město splátku nepocítilo jako výraznou újmu ve svém finančním hospodaření. Podíl úvěrů na celkových aktivech města představoval v letech 2006 a 2007 méně neţ 4 %. Cizí pasiva, obsahující všechny závazky města, se na celkových aktivech podílely v letech 2006 a 2007 pouze 5,2 resp. 5,4 %. Souhrnná výše splátek dluhů včetně příslušenství je uvedena dále v tabulce. Ukazatel dluhové sluţby6, obecně poměřující splátky jistin dluhů, jiných závazků včetně souvisejícího příslušenství a příjmů rozpočtu, vykazuje velmi nízké hodnoty, doposud pod 2 %, coţ svědčí o snaze zastupitelstva nezatěţovat hospodaření města náklady na dluhovou sluţbu.

6

Viz Usnesení Vlády České republiky č. 346 ze dne 14. dubna 2004 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.

16

Tab. č. 3: Výpočet ukazatelů zadluţenosti města (údaje v tis. Kč) Název položky Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Počet obyvatel (k 1.1.2007)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 594 148,9

1 602 497,4

1 569 253,2

1 590 646,3

1 643 504,6

1 719 138,8

30 504,5

31 393,7

46 311,1

46 520,8

45 877,6

45 605,7

1,91%

1,96%

2,95%

2,92%

2,79%

2,65%

94 255

94 255

94 255

94 255

94 255

94 255

Zadluženost obce

368 925,9

476 237,7

534 926,4

502 170,5

469 434,8

456 508,6

Dlouhodobé úvěry

189 850,6

298 452,8

357 629,5

325 357,5

292 621,8

279 695,6

Kontokorentní úvěr

176 813,0

176 813,0

176 813,0

176 813,0

176 813,0

176 813,0

Půjčky - SFŽP

2 262,3

971,9

483,9

0,0

0,0

0,0

Zadluženost na jednoho obyvatele (v Kč)

3 914,1

5 052,6

5 675,3

5 327,8

4 980,5

4 843,3

Cizí pasiva / celková aktiva

5,2%

5,4%

x

x

x

x

Úvěry / celková aktiva

3,3%

3,8%

x

x

x

x

2.1.12 Správa věcí veřejných Jednou z důleţitých oblastí ekonomického a sociálního rozvoje města je správa věcí veřejných, jeţ obecně v širším pohledu zahrnuje správu majetku města a organizací zaloţených či zřízených městem, výkon vlastní státní a veřejné správy (vnitřní administrativa) a sluţby poskytované veřejnosti ať uţ úřadem nebo organizacemi veřejné správy. Na jedné straně je úloha města v tomto směru jednoznačně daná zákonem o obcích, na straně druhé se však jeho role projevuje v tom, jak je město vnímáno nejen svými občany, ale i jeho návštěvníky, ekonomickými subjekty, studenty, turisty atd. Hradec Králové je z hlediska výkonu státní a veřejné správy sídlem okresu Hradec Králové, obcí s rozšířenou působností a rovněţ obcí s pověřeným obecním úřadem. Správní území města Hradce Králové je v důsledku jemu daných povinností, vyplývajících z příslušných zákonných ustanovení poměrně široké, zahrnuje nejen obyvatele Hradce Králové, ale převáţnou část území bývalého okresu Hradec Králové, čítající celkem 82 obcí, resp. 150 000 obyvatel. Na základě předchozího je moţné konstatovat, ţe město z hlediska poskytování veřejných sluţeb obsluhuje z celkového počtu přibliţně 2/3 obyvatel města a další 1/3 z okolních obcí spadajících pod město Hradec Králové jako obec s rozšířenou působností. Jeho význam jako krajského ekonomického a společenského centra vyplývá samozřejmě i z vysoké koncentrace ekonomických, vzdělávacích, kulturních a mnoho dalších aktivit, které se obvykle soustřeďují do území s vysokým počtem trvale ţijícího obyvatelstva. Na těchto několika důleţitých skutečnostech lze dokumentovat význam způsobu vykonávání správy věcí veřejných, kterou lze definovat jako soubor aktivit a činností, které orgány veřejné správy a samosprávy vykonávají ve prospěch svých občanů. Na správu věcí veřejných je moţné pohlíţet z různých úhlů pohledů, například z hlediska: -

existence a způsobu uplatňování integrovaného přístupu k udrţitelnému rozvoji města,

-

výkonnosti a efektivnosti činností souvisejících s poskytováním veřejných sluţeb,

-

rozsahu účasti občanů ve veřejném ţivotě města,

-

výměny zkušeností mezi subjekty působícími ve veřejné správě.

Integrovaný přístup k udrţitelnému rozvoji Město disponuje zastupitelstvem schváleným Strategickým plánem rozvoje města Hradce Králové (2006) do roku 2020, jeţ obsahuje celkem 8 klíčových oblastí (Urbanismus a bydlení, Doprava, Podnikání a zaměstnanost, Infrastruktura, Vzdělávání a školství, Ţivotní prostředí, Sociální oblast a zdraví obyvatel a Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch). Strategický plán byl vypracován za aktivní účasti veřejnosti a desítek odborníků, soustředěných dle klíčových témat do tzv. expertních pracovních skupin. Plán je dokumentem splňujícím kritéria kladená na moderní strategické plánování, v celém průběhu jeho tvorby byly pouţity metody průzkumů, proběhla řada diskusí s jednotlivými cílovými skupinami, pro něţ je plán určen. Strategický plán je zaloţen na dodrţování principů udrţitelného rozvoje města, coţ znamená, ţe klade důraz na vyváţený rozvoj z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního.

17

Akční plán na léta 2007 – 2010 navazuje na Strategický plán a obsahuje konkrétní aktivity a projekty v rámci konkrétních klíčových oblastí Strategického plánu. Akční plán je provázán s ročními rozpočty města a rozpočtovým výhledem na léta 2009 a 2010. K projektům zahrnutým v akčním plánu měla veřejnost moţnost se vyjádřit na městem pořádaných veřejných setkáních. Akční plán je de facto souborem projektů s předem vymezenou výší rozpočtových výdajů a zodpovědností za jeho realizaci. Poskytování veřejných sluţeb – „smart governance“ Město, resp. jeho magistrát zajišťuje agendy svěřené mu státem v tzv. přenesené působnosti (vydávání osobních dokladů, vyplácení sociálních dávek atd.) a samosprávné agendy (péče o město, sociální sluţby atd.) v rozsahu, který mu ukládá Rada města, případně Zastupitelstvo města. Agendy v přenesené působnosti město zajišťuje nejen pro své občany, ale i pro převáţnou část území bývalého okresu Hradec Králové, tzn. pro dalších 82 obcí, resp. 150 000 obyvatel. Město má, ostatně jako všechna statutární města v ČR, vybudovaný vnitřní informační a komunikační systém, prostřednictvím kterého probíhá komunikace mezi jednotlivými úseky a odbory magistrátu, ale i magistrátu vůči veřejnosti. Jiţ řadu let existuje elektronická spisová sluţba a sluţba CzechPoint, v rámci které je moţné na jednom místě pořídit data ze čtyř celostátních registrů (ţivnostenského, obchodního atd.). Město vyuţívá za účelem informování svých občanů a dalších zájemců webové stránky www.hradeckralove.org. Na webových stránkách města mohou zájemci o informace nalézt informace o jednání Zastupitelstva města a Rady města, o termínech jejich jednání, programu a přijatých usnesení. Z jednání zastupitelstva, která jsou veřejná, jsou navíc k dispozici i zvukové záznamy a hlasovací protokoly. Stránky obsahují rovněţ další informace, jako například odkazy na organizace zřizovaných městem (školy, divadla atd.), informace o historii města a různých zajímavostech, rozvojových dokumentech a územním plánu, ale také tématicky zaměřené mapy slouţící pro prostorovou orientaci o sluţbách ve městě. V roce 2006 magistrát získal za projekt E-usnesení ocenění za 2. místo v celorepublikové soutěţi inovativních projektů v oblasti informačních technologií. Ve stejném roce obdrţel v rámci vyhlášení cen ministerstva vnitra za modernizaci veřejné správy za zavádění nových modelů řízení a standardů kvality práce. cenu „Organizace zvyšující kvalitu veřejné sluţby za rok 2006“. Město se dosud neúčastnilo soutěţe o získání cen Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. Účast občanů Občané města se mohou účastnit na veřejném ţivotě ve městě nejen prostřednictvím zastupitelské demokracie prostřednictvím voleb, ale mohou se účastnit pracovních skupin zakládaných dle aktuální potřeby při získávání názorů na konkrétní aktuální téma k řešení, nebo se mohou účastnit zasedání Zastupitelstva města. Z jednání Zastupitelstva města a Rady města jsou pořizovány zápisy, jeţ jsou dispozici na webových stránkách města. Občané se mohou účastnit i jednání v Komisích místní samosprávy (24), které jsou zřizovány a rušeny Radou města a působí jako iniciativní a poradní orgány v určených místních částech města. Občané mohou získávat další informace formou ţádostí o informace dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Důleţitou formou účasti na veřejném ţivotě města jsou desítky spolků, představující volnočasové aktivity sportovního, vzdělávacího nebo jiného obdobného charakteru, kterých se účastí tisíce lidí. Velmi důleţitou součástí veřejného ţivota jsou také nevládní organizace, které působí v neziskové oblasti, zejména mezi mládeţí. Sítě a výměna zkušeností Město je od roku 1990 členem Svazu měst a obcí České republiky, prostřednictvím kterého má moţnost připomínkovat všechny návrhy zákonů, vyuţít zprostředkování různých druhů sluţeb městům a obcím a disponovat seznamem firem poskytujícím své sluţby, vyuţít nabídek účasti na konferencích a veletrzích v rámci ČR a EU, vyuţít zprostředkování kontaktů se zahraničními městy (nabídka tzv. twinning – partnerské spolupráce dvou měst) a spolupracovat na reformě veřejné správy. Prostřednictvím SMO ČR je město zapojeno do níţe uvedených evropských i celosvětových struktur: -

Výbor regionů Evropské unie (Committee of the Regions) - sdruţuje představitele krajů, provincií, spolkových zemí, okresů , měst a obcí.

18

-

Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy (Congress of Local and Regional Authorities of the Council of Europe) – od r. 1994 je poradním orgánem Rady Evropy, pracuje na základě rezoluce Výboru ministrů RE.

-

Rada evropských měst a regionů (Council of European Municipalities and Regions) - sdruţuje komunální a regionální politiky a umoţňuje vzájemnou výměnu informací a zkušeností v oblasti sluţeb politiků spoluobčanům.

-

Globální dialog měst (Global Cities Dialogue) - iniciativa velkých měst celého světa, které si uvědomují význam informačních technologií pro jejich ekonomický a společenský rozvoj. Město Hradec Králové se připojilo k této iniciativě v březnu 2000 v rámci konference Internet ve státní správě a samosprávě. Protoţe s rychlým rozvojem této iniciativy bylo třeba vytvořit formální strukturu, stalo se město Hradec Králové jedním z uchazečů na pozici jakéhosi velvyslance a koordinátora aktivit měst v kandidátských zemích do EU. Tuto pozici obhájilo v konkurenci Krakova a Moskvy. V rámci této iniciativy se kaţdoročně uskutečňuje konference Internet ve státní správě a samosprávě, jejíţ součástí je mimo jiné i představení vítěze soutěţe o nejlepší webovou stránku evropských měst a obcí Zlatý zavináč.

Veškeré zahraniční aktivity města vycházejí z dokumentu „Koncepce rozvoje zahraničních vztahů města Hradec Králové“ schváleného zastupitelstvem města dne 14. 12. 2004. Největší část zahraničních aktivit je zaměřena především na spolupráci s partnerskými městy (Alessandria, Arnhem, Banská Bystrica, Giessen, Kaštela, Metz, Walbrzych, Wroclaw). Cílem setkání vedoucích představitelů měst je předání zkušeností např. v oblasti spolupráce mezi městy a podnikatelskou sférou, zejména v případě úspěšných projektů technologických parků, rozvojových lokalit a výzkumných center, jako tomu bylo u příleţitosti oslav 140. výročí bitvy u Chlumu v Hradci Králové.

2.2 SWOT analýza Silné stránky (S) Přirozené regionální a administrativní centrum se širokou spádovostí, dojíţďkou do škol a zaměstnání Vysoká vzdělanost a ekonomická aktivita obyvatel města Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti Sídlo několika vysokých škol a fakult a dalších vědecko-výzkumných subjektů Tradice a dobré zázemí medicínsko-farmaceutických oborů Vysoký podíl ekonomických subjektů působících v terciární sféře Vysoký počet atraktivních turistických cílů pro rozvoj cestovního ruchu v centru města a přilehlých přírodních lokalitách Pestrá nabídka stravovacích a ubytovacích zařízení Hustá síť cyklistických stezek a navazujících cyklotras Široká nabídka volnočasových aktivit Dobrá dopravní dostupnost sluţeb občanské vybavenosti a veřejných sluţeb Kvalitní a fungující sociální sluţby a zdravotní péče Vysoká intenzita bytové výstavby v posledních několika letech Bohatá nabídka různorodých kulturních a společenských akcí Kvalitní ţivotní prostředí ve městě bez výraznějšího zatíţení znečištění ovzduší a vod s vysokou ochranou přírodně cenných lokalit Vysoký podíl zeleně v centru města města, rozsáhlé lesní komplexy na okraji

19

Rozvinutý a moderní systém integrace veřejné dopravy s novým zázemím terminálu hromadné dopravy Radiálně okruţní dopravní systém města jako součást urbanistické koncepce města Existující partnerství města a jeho organizací s veřejnými a soukromými subjekty působícími ve městě v oblastech společných projektů Dobrá finanční pozice města (nízká zadluţenost, dostatek finančních prostředků, dobrá bonita pro úvěrující banky) Funkční strategické plánování podporující koncepční rozvoj města Kvalitní webové stránky města s interaktivními nástroji pro fungující elektronickou komunikaci s občany Existující vazby města a jeho organizací na občanské iniciativy při realizaci zájmů a potřeb města a jeho občanů

Slabé stránky (W) Nedostatečná nabídka zainvestovaných lokalit pro investory Nevhodné umístění některých starých průmyslových zařízení Existence brownfields ve městě, i v centru města Vysoká zaměstnanost ve veřejném sektoru a sluţbách Vysoká pořizovací cena nemovitostí ve městě Nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny (zdravotně postiţené, mladé rodiny, seniory apod.) Absence kvalitní infrastruktury a zařízení pro volný čas, kulturu a sport na sídlištích a předměstích Absence městského venkovního koupaliště Nevyhovující stav a funkční vybavení některých veřejných prostranství ve městě, zejména na sídlištích Vedení intenzivní tranzitní dopravy centrem města – místní hlukové a prachové zatíţení Výrazný nedostatek parkovacích míst ve městě především v centrální zóně a v hustě obydlených lokalitách Kapacitně a technicky nevyhovující některé úseky hlavních komunikací a křiţovatek především s okruţní komunikací Vysoké dotace organizacím města bez motivace na vyšší zapojení jejich vlastních zdrojů Nevyhovující stavebně technický stav bytových domů na sídlištích, vysoká energetická náročnost Zhoršování demografické struktury některých lokalit města Velká bariérovost veřejných ploch v některých obytných částech města Nedostatečná provázanost systému cyklistických stezek

Příleţitosti (O) Vyuţití vhodných prostorů pro podnikání ve starých nevyuţívaných areálech Zvýšení intenzity spolupráce města s podnikatelským sektorem Vyuţití moţností čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU a dalších dotačních titulů

20

Podpora rozvoje netradičních forem cestovního ruchu Adekvátní optimalizace sítě středních škol s provázáním potřeb trhu práce Vyuţití vysoké vzdělanosti a existence středních, odborných a vysokých škol k rozvoji terciérního a kvartérního sektoru Dostavba dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 35 jako limitujícího faktoru ekonomického rozvoje Vyřešení dopravního přetíţení okruţního systému ve městě Rozvoj městské hromadné dopravy v návaznosti na individuální dopravu (P+R, P+G) Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb města Propojení úřadu na celostátní síť e-governmentu Snazší a efektivnější komunikace mezi magistrátem a organizacemi města a případně dalšími subjekty Růst počítačové gramotnosti zvýšením vyuţívání ICT (metropolitní síť, elektronické vedení agend, nákup IT apod.)

Hrozby (T) Negativní změna věkové struktury obyvatel – stárnutí populace, slabá reprodukce Migrační ztráty města – vystěhovávání obyvatel za hranici města z ekonomických a sociálních důvodů (nedostatek bydlení, vysoké ceny) Nedostatečná pozornost věnovaná rozvoji ostatních odvětví a oborů na území města mimo sluţby a veřejný sektor Odliv kvalifikované a vzdělané pracovní síly Intenzivní příliv sociálně problémových skupin Zvyšující se automobilová doprava ve městě (osobní i nákladní) na úkor hromadné přepravy Skládkování odpadů města na kapacitně omezených skládkách, nízký podíl recyklace a spalování odpadů Nízká efektivnost vynaloţených prostředků v důsledku jejich alokace na projekty nepřinášející očekávané synergie, jeţ měly vzejít z jejich věcné, územní a časové provázanosti Nárůst administrativy a komplikací související s nedostatečnou připraveností na e-government státní a veřejné správy Ztráta funkčního vyuţití veřejných prostranství v okrajových částech města a na sídlištích Další zhoršování stavebně technického stavu domů a veřejných prostranství na sídlištích

21

3 Vize a cíle Realizací IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše by mělo být dosaţeno stavu v duchu vize:

Vize

Atraktivní a sociálně stabilní část města poskytující dobré zázemí pro ţivot. Na základě rozvojové vize byl stanoven následující hlavní cíl IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše, který konkretizuje a formuluje zaměření výše uvedené vize:

Hlavní cíl

Vytvoření dobrých podmínek pro bydlení a uspokojování ţivotních potřeb obyvatel nejhustěji zalidněné části města Hradce Králové v trvale esteticky hodnotném, čistém a bezpečném ţivotním prostředí. Specifické cíle charakterizují a konkretizují očekávaný cílový stav, kterého bude dosaţeno realizací jednotlivých stanovených opatření IPRM, která jsou v souladu s oblastí intervence 5.2 Integrovaného operačního programu.

Specifický cíl SC1

Vytvoření atraktivního a přívětivého veřejného prostranství s klidnou silniční dopravou, bezpečným a bezbariérovým pohybem chodců a cyklistů, jenţ bude poskytovat vynikající podmínky pro podnikání, setkávání i trávení volného času obyvatel. Specifického cíle SC1 bude dosaţeno realizací Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství.

Specifický cíl SC2

Dosaţení kvalitního a ekologicky šetrného bydlení modernizací vnitřních prostor a technického vybavení, zateplením a dalšími vnitřními i vnějšími úpravami panelových bytových domů podél Třídy Edvarda Beneše. Specifického cíle SC1 bude dosaţeno realizací Opatření 2: Regenerace bytových domů. Specifické cíle IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše vychází ze SWOT analýzy města, přičemţ se zaměřují hlavně na zlepšení slabých stránek s vyuţitím příleţitostí a s ohledem na naplnění vize a hlavního cíle. Naplňování vize, hlavního cíle a specifických cílů IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše bude realizováno prostřednictvím jednotlivých připravovaných projektů. K jejich realizaci je zajištěn dostatek finančních zdrojů na spolufinancování a také lidské kapacity, schopné dané projekty realizovat a řídit. IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je koncipován tak, aby mohl slouţit jako podklad pro získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU - z Integrovaného operačního programu. Integrovaný operační program v rámci Prioritní osy 5 – Národní podpora územního rozvoje, konkrétně prostřednictvím oblasti intervence 5.2 – Zlepšení prostředí v problémových sídlištích se zaměřuje na komplexní revitalizaci problémových sídlišť s nejméně 500 byty a opravy technického stavu bytových domů v těchto sídlištích, a to bez ohledu na jejich stavební technologii, ve městech nad 20 000 obyvatel.

22

Z oblasti intervence 5.2 IOP můţe město Hradec Králové prostřednictví IPRM čerpat prostředky na revitalizaci veřejných prostranství (5.2a) a regeneraci bytových domů (5.2b). Naplněním specifických cílů SC1 a SC2 a realizací nastavených opatření a aktivit v těchto specifických cílech bude přeměna území Třídy Edvarda Beneše všestranným zkvalitněním obytného prostředí, spočívajícím především v humanizaci a revitalizaci veřejných prostranství a v rekonstrukcích a modernizacích bytových domů, na víceúčelový celek s převaţující obytnou funkcí a s funkčními veřejnými prostranstvími a dopravní infrastrukturou. Očekávanými přínosy realizace IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše v rámci IOP jsou především:  všestranné zkvalitnění technického stavu bytového fondu a jeho vybavení  zvýšení energetické účinnosti bytových domů resp. sníţení jejich tepelných ztrát  vyřešení dopravního systému v lokalitě  zkapacitnění parkovacích míst a celkové řešení dopravy v klidu  zvýšení bezpečnosti pro pohyb chodců a cyklistů v rámci problémové zóny  zkvalitnění technické infrastruktury a instalace funkčního mobiliáře veřejných prostorů  regenerace volnočasových ploch  rozšíření a zkvalitnění veřejné zeleně  zlepšení pocitu bezpečí v lokalitě

23

4 Zdůvodnění výběru zóny Výstavba v zóně kolem jedné z hlavních komunikací na Moravském Předměstí – Třídy Edvarda Beneše (před rokem 1990 se ulice jmenovala Marxova) – byla z podstatné části realizována v polovině 80. let. Pro tu dobu typickým záměrem bylo vybudování velkého moderního sídlištního bulváru, jehoţ dispozice ve výsledku podléhaly vlivům jednak tehdejších technologických nedostatků, dále bylo nutno z důvodu zohlednění vyhlášky o hluku z automobilové dopravy vytvořit velké rozestupy mezi obytnými budovami a hlavní komunikací – ulice se měla po plnohodnotném napojení stát rušnou dopravní tepnou. K tomuto napojení nakonec nedošlo a celá koncepce bulváru v souladu se společenskými a politickými změnami záhy zastarala. Vzniklo tak nevhodně členěné velké prostranství s citelným nedostatkem parkovacích míst pro místní obyvatele (v současné době chybí odhadem 800 míst). Stávající parkovací místa a další veřejná prostranství jsou pro obyvatele bytových domů obtíţně dostupná přes soustavu lávek, schodišť a dalších bariér. Bytové domy v zóně jsou postiţeny typickými problémy panelových sídlišť. Vedle nevyhovujícího technického stavu a zastaralého řešení výtahů to jsou především: energetická náročnost, špatný stav společných prostor, nevyhovující stav částí pláště domů, špatně řešené lodţie s chátrajícím zábradlím, konstrukční nedostatky, řada nevyuţitých společných prostor pro jejich nevhodnou dispozici a podobně. Funkci rušné třídy s obchody a další občanskou vybaveností také velmi citelně potlačila výstavba několika obchodních center v docházkové vzdálenosti. Tato centra z hlediska konkurenceschopnosti zlikvidovala podstatnou část obchodů na Třídě Edvarda Beneše. Zóna je vymezena jako urbanisticky celistvý a logický celek: „hlavní“ část Třídy Edvarda Beneše, která byla zbudována v jednotné urbanistické koncepci ve stejné době – s bezprostředně přiléhajícími obytnými domy, v jejichţ přízemí jsou prostory pro obchody přístupné z pěších ramp, a několika samostatnými budovami koncipovanými pro občanskou vybavenost. Osou oblasti je vozovka Třídy Edvarda Beneše směřovaná jiho-jihovýchodním směrem v délce cca 900 metrů.

Tab. č. 4: Seznam čísel popisných zahrnutých do zóny Třída Edvarda Beneše Ulice

Třída Edvarda Beneše

Kejzlarova Jana Masaryka Souběţná

Číslo popisné 570 aţ 577 598 1411 aţ 1433 1524 aţ 1534 1541 aţ 1546 1747 1797 1921 1677 aţ 1679 1713 1713 1746

Výsledkem realizace IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše by měla být vedle zrekonstruovaných bytových domů také nová podoba této hustě zalidněné části města v souladu s Urbanisticko – architektonickou koncepcí regenerace Benešovy třídy v Hradci Králové (autorský kolektiv: Alexander Pur, Maxmilian Vlček, Vladimír Šolc, Pavel Zadrobílek, Jiří Matyáš; březen 2007 – dále jen Koncepce). Východiskem pro formulování cílů a strategie IPRM byla SWOT analýza. Navrţená opatření tak vycházejí ze socioekonomické analýzy a navazují na jednotlivé body SWOT analýzy. IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše řeší především slabé stránky definované ve SWOT analýze a navazuje na příleţitosti, kterých se snaţí vyuţít k naplnění hlavního i specifických cílů IPRM. V nezanedbatelné míře se věnuje i hrozbám, které se snaţí prostřednictvím definovaných opatření eliminovat.

24

Tab. č. 5: Provázanost jednotlivých bodů SWOT analýzy s opatřeními IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše Název opatření

Číslo a název cíle IPRM

Opatření 1:

Specifický cíl SC1:

Revitalizace veřejných prostranství

Vytvoření atraktivního a přívětivého veřejného prostranství s klidnou silniční dopravou, bezpečným a bezbariérovým pohybem chodců a cyklistů, jenţ bude poskytovat vynikající podmínky pro podnikání, setkávání i trávení volného času obyvatel.

Opatření 2:

Specifický cíl SC2:

Regenerace bytových domů

Dosaţení kvalitního a ekologicky šetrného bydlení modernizací vnitřních prostor a technického vybavení, zateplením a dalšími vnitřními i vnějšími úpravami panelových bytových domů podél Třídy Edvarda Beneše.

Body ze SWOT, kterých se dané opatření bezprostředně dotýká

S - Hustá síť cyklistických stezek a navazujících cyklotras S - Dobrá finanční pozice města (nízká zadluţenost, dostatek finančních prostředků, dobrá bonita pro úvěrující banky) S - Funkční strategické plánování podporující koncepční rozvoj města W - Absence kvalitní infrastruktury a zařízení pro volný čas, kulturu a sport na sídlištích a předměstích W - Nevyhovující stav a funkční vybavení některých veřejných prostranství ve městě, zejména na sídlištích W - Výrazný nedostatek parkovacích míst ve městě především v centrální zóně a v hustě obydlených lokalitách W - Kapacitně a technicky nevyhovující některé úseky hlavních komunikací a křiţovatek především s okruţní komunikací W - Zhoršování demografické struktury některých lokalit města W - Velká bariérovost veřejných ploch v některých obytných částech města W - Nedostatečná provázanost systému cyklistických stezek O - Vyuţití moţností čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU a dalších dotačních titulů O - Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb města T - Zvyšující se automobilová doprava ve městě (osobní i nákladní) na úkor hromadné přepravy T - Nízká efektivnost vynaloţených prostředků v důsledku jejich alokace na projekty nepřinášející očekávané synergie, jeţ měly vzejít z jejich věcné, územní a časové provázanosti T - Ztráta funkčního vyuţití veřejných prostranství v okrajových částech města a na sídlištích S - Dobrá finanční pozice města (nízká zadluţenost, dostatek finančních prostředků, dobrá bonita pro úvěrující banky) S - Funkční strategické plánování podporující koncepční rozvoj města W - Nevyhovující stavebně technický stav bytových domů na sídlištích, vysoká energetická náročnost W - Zhoršování demografické struktury některých lokalit města W - Nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny (zdravotně postiţené, mladé rodiny, seniory apod.) O - Vyuţití moţností čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU a dalších dotačních titulů O - Uplatnění integrovaného přístupu řešení potřeb města

25

Operační program IOP 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích; aktivita a) Revitalizace veřejných prostranství

IOP 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích aktivita b) Regenerace bytových domů

T - Další zhoršování stavebně technického stavu domů a veřejných prostranství na sídlištích T - Intenzivní příliv sociálně problémových skupin T - Migrační ztráty města – vystěhovávání obyvatel za hranici města z ekonomických a sociálních důvodů (nedostatek bydlení, vysoké ceny)

4.1

Vstupní kritéria

Výdaje na podporu bydlení je moţné povaţovat za způsobilé, pokud jsou realizovány prostřednictvím aktivit IPRM v zóně, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení EP a Rady (ES) č. 1080/2006 (obecné nařízení). Problémová obytná zóna musí být vybrána na základě kritérií uvedených v čl. 47 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, přičemţ musí vykázat nepříznivé hodnoty alespoň 3 kritérií, z nichţ 2 musí být kritéria uvedená pod písm. a) - h): a) vysoká míra chudoby a vyloučení, b) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, c) neuspokojivý demografický vývoj, d) nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu, e) vysoký stupeň kriminality a delikvence, f) obzvláště znečištěné ţivotní prostředí g) nízká míra hospodářské aktivity, h) velký počet přistěhovalců, etnických skupin a příslušníků menšin nebo uprchlíků, i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí, j) vysoká energetická náročnost budov ŘO IOP rozhodl, ţe pro výběr zóny se nebudou pouţívat kritéria uvedená pod body f) a j). Srovnávací hodnoty vybraných vstupních kritérií pro výběr zóny byly podle čl. 47 Nařízení ES 1828/2006 v rámci partnerství projednány s Evropskou komisí a schváleny 29. července 2008.

26

Tab. č. 6: Seznam a srovnávací hodnoty vstupních kritérií pro výběr zóny a)

b)

c)

d)

e)

g)

h)

i)

vysoká úroveň kriminality a delikvence

nízká míra hospodářské aktivity

velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin

poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006

vysoká míra chudoby a vyloučení

vysoká míra dlouhodobé nezaměst.

neuspokojivý demograf. vývoj

nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu

Indikátor

výše příspěvku počet osob hmotné nezaměstnan nouze na ých déle neţ občana v Kč 12 měsíců (příspěvek jako na ţivobytí + procento z příspěvek na počtu bydlení + ekonomicky mimoř. aktivních okamţitá obyvatel pomoc)

počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel

počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

počet trestných činů zaznamen aných policií na 1000 obyvatel

počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento z celkového počtu obyvatel

počet cizinců s povolením k dlouhodobé mu pobytu jako procento z celkového počtu obyvatel

počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty

Kritérium

Srovnávací hodnota Hradec Králové Referenční datum

Zdroj dat

136

1,7%

15,5%

16,4%

41,2

52,1%

3,9%

90,3%

31.12.2007

31.12.2005

31.12.2001

2001

2006

2001

2008

2001

Místní správa

Český statistický úřad (SLDB 2001)

Policie ČR

Český statistický úřad (SLDB 2001)

Ministerstvo vnitra

Místní správa

Místní správa

Úřad práce

Kritéria a); b); c); d); e); h); a i) se povaţují za splněné, pokud je výsledek hodnoty za zónu vyšší neţ hodnota srovnávací. Kritérium g) se povaţuje za splněné, pokud je výsledek hodnoty za zónu niţší neţ hodnota srovnávací.

Zdroj: Příloha č. 1 Příručky pro předkladatele IPRM v IOP

Vybraná zóna v rámci města Hradec Králové, označená pro účely IPRM jako Třída Edvarda Beneše, splňuje následující kritéria: 4.1.1

Nízká úroveň vzdělání

Kritérium d) je sledováno indikátorem počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z celkového počtu obyvatel nad 15 let. Referenční datum je 2001. Potřebná data pro vymezenou zónu poskytl v listopadu 2008 Český statistický úřad, krajská reprezentace Hradec Králové. Celkový počet obyvatel nad 15 let v zóně: 4 053. Počet obyvatel zóny nad 15 let s nejvýše základním vzděláním: 757. Podíl obyvatel zóny nad 15 let s nejvýše základním vzděláním: 18,7 %. Srovnávací hodnota pro Hradec Králové: 16,4 %. Odchylka: 2,3 %. V moţnostech ČSÚ bylo poskytnout data pouze pro sčítací obvody, nikoli přesně podle čísel popisných. Tento postup byl schválen MMR. Pokud bychom zahrnuli pouze ty sčítací obvody, které celé spadají do zóny, podíl vychází 18,1 % (635 z celkového počtu 3509 osob), tedy bez významné odchylky.

27

Závěr: Vybraná zóna IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše splňuje toto kritérium. Zjištěná hodnota je vyšší neţ srovnávací hodnota za město. 4.1.2

Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

Kritérium i) je sledováno indikátorem počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty. Referenční datum je 2001. Potřebná data pro vymezenou zónu poskytl v listopadu 2008 Magistrát města Hradce Králové, Odbor stavební. Celkový počet domů s byty v zóně: 51. Počet domů s byty v zóně, které byly postaveny před rokem 1991: 48. Podíl domů s byty v zóně, které byly postaveny před rokem 1991: 94,12 %. Srovnávací hodnota pro Hradec Králové: 90,3 %. Odchylka: 3,82 %. Závěr: Vybraná zóna IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše splňuje toto kritérium. Zjištěná hodnota je vyšší neţ srovnávací hodnota za město. 4.1.3

Vysoká úroveň kriminality a delikvence

Kritérium i) je sledováno indikátorem počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel za rok. Referenčním rokem je 2006. Potřebná data pro vymezenou zónu poskytla v listopadu 2008 Policie České republiky Hradec Králové. Počet trestných činů zaznamenaných policií v ulicích Mandysova a Tř. E. Beneše v roce 2006: 222 Počet trestných činů zaznamenaných policií v zóně v roce 2006 na tisíc obyvatel: 55,5. Srovnávací hodnota pro Hradec Králové: 41,2. Odchylka: 14,3 (34,7 %). Závěr: Vybraná zóna IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše splňuje toto kritérium. Zjištěná hodnota je vyšší neţ srovnávací hodnota za město. 4.1.4

Průměrná odchylka

Průměrná procentuální odchylka u splněných kritérií je nad 3 % (činí 13,6 %). Viz hodnocení dle hodnotící tabulky IOP.

28

5 Popis zóny Ve vybrané zóně je z hlediska funkčních sloţek městského prostoru zastoupena široká škála kategorií. Vzhledem k velkému počtu bytových jednotek a vysoké koncentraci obyvatelstva zde dominuje funkce bydlení. V bytových domech lemujících osu zóny – Třídu Edvarda Beneše - je situováno celkem 1 712 bytů. Vzhledem k prostorovým dispozicím panelových bytových domů a jejich bezprostředního zázemí (zásobovací komunikace v úrovni suterénu, přístup ke krytým parkovištím, kontejnerům na odpad apod. - viz níţe) zde vzniká mj. nebezpečí zvýšené kriminality, obtíţné údrţby a bariér pro pohyb handicapovaných občanů. To spolu s dalšími neuspokojivými parametry panelových bytových domů sniţuje atraktivitu zóny z hlediska bydlení. Pokud by se nepřistoupilo k revitalizaci a modernizaci, mohla by situace vést k dalšímu poklesu počtu obyvatel, sniţování cen nemovitostí (zejm. bytů) a v přímém důsledku ke zhoršování sociální situace v této části města (v extremním případě k tzv. ghettoizaci), jako to známe z jiných měst.

Tab. č. 7: Srovnání zóny Třída Edvarda Beneše s městem Hradec Králové

Hradec Králové Třída Edvarda Beneše

Rozloha [km2]

Počet obyvatel ke 2. 12. 2008

Hustota zalidnění [obyvatel/km2]

105,6 0,177

94 935 4 358

893 24 621

Zdroj: MM HK, GIS CEP V zóně Třída Edvarda Beneše je (i přes pokles o 18 % v posledních deseti letech) velmi vysoká koncentrace obyvatelstva. Ke 2. 12. 2008 zde ţilo 4,6 % obyvatel města na území odpovídajícím pouhému 0,17 % území města. Jedná se tak o nejhustěji zalidněné území ve městě, s čímţ je spojena řada charakteristických společenských a sociálních jevů, jejichţ statistické zpracování a následné porovnání s jinými oblastmi však můţe být zároveň těmito čísly problematizováno. Míra ekonomické aktivity obyvatel zóny je srovnatelná, resp. O několik procent vyšší, neţ celkově ve městě Hradec Králové. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti činí 1,2 %, oproti 1,7 % v celém městě. Míra chudoby a vyloučení počítaná podle kritérií IPRM IOP je niţší neţ je průměrná hodnota celého města. V zóně je evidováno celkem 88 cizinců, coţ odpovídá přibliţně 2 % obyvatel. Také tato hodnota je niţší neţ v případě celého města. Všechny tyto ukazatele jsou ovlivněny sloţením obyvatelstva, stále z větší části nastěhovaného v 80. letech, kdy stěţejní část tvořily zejména mladé rodiny. Proto lze v budoucnu ve vazbě na věkové sloţení obyvatel očekávat výrazné změny těchto čísel směrem k horším hodnotám. Stabilizovat tento stav věcí by napomohla právě revitalizace bytových domů a veřejných prostranství na celém území zóny. Ve velmi omezené míře mohou objekty v zóně slouţit ke sportu a rekreaci. Na přilehlých územích prakticky do všech směrů jsou však situována zařízení, která jsou v docházkové vzdálenosti pro obyvatele zóny a částečnou měrou tvoří zázemí pro sportovní a rekreační vyţití. V samotné zóně připadá v úvahu pouze vznik specializovaných drobných zařízení fungujících v případně rekonstruovaných objektech. Podobnou situaci lze spatřovat také v oblasti občanské vybavenosti, respektive v její nekomerční sloţce veřejné infrastruktury. Většinu těchto sluţeb vyhledávají obyvatelé zóny spíše v přilehlých lokalitách, popřípadě v centru města Hradec Králové. V komerční sloţce občanské vybavenosti je velký potenciál rozvoje, který je momentálně limitován zejména třemi na jiných místech dokumentu jiţ zmiňovanými faktory – neuspokojivou urbanistickou dispozicí zóny, neuspokojivým sociálním vývojem obyvatelstva a zejména pak existencí moderních nákupních center v okolí. Pro oţivení obchodu a sluţeb na daném území je nezbytná revitalizace celého prostředí, čímţ se stane vůči okolním nákupním centrům lépe vyuţitelné a konkurenceschopné. V případě budoucího rozvoje zóny v souladu s cíli IPRM lze předpokládat posílení území a vytvoření lokálního centra sluţeb, coţ by významně přispělo k udrţitelnosti tohoto stavu do budoucích let. Ke zkvalitnění ţivotních podmínek obyvatel je z pohledu funkce území v rámci IPRM zapotřebí uskutečnit výrazný posun z několika hledisek, která spolu úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Tím zároveň dojde k nezbytnému rozšíření škály funkčních sloţek území. Dle Koncepce je cílem přetvořit dnešní nepřehledný systém ramp, lávek, sjezdů a pomocných komunikací vytvářejících propast mezi parterem ulice a vlastními domy na klidnou, kultivovanou a

29

jednolitou plochu ulice s jasnou komunikační osou, zelenými bezbariérovými trasami pro pěší a z dálky viditelnými obchody a dalšími zařízeními občanské vybavenosti. Dlouhá čtyřproudová komunikace byla součástí představy rušné dopravní tepny pro celé Moravské předměstí a navazující jihovýchodní část Hradce Králové. tato funkce se nenaplnila, neproběhlo ani mimoúrovňové napojení na městský okruh. Charakter ulice se změnil na klidný, lokálně obsluţný. Návrh IPRM přispívá k dalšímu zklidnění ulice ve funkční logice s úpravami celého veřejného prostranství. Automobilová doprava by měla být z důvodu klidu a bezpečnosti regulována vynuceným sníţením rychlosti a dále kultivována vysazením třířadé aleje. Ulice by tak měla slouţit zejména bydlícím, popřípadě nakupujícím obyvatelům. Umoţněno bude také optimální umístění autobusových zastávek. Prioritou je také komfortní a bezpečná cyklistická doprava. V zóně by mělo vzniknou několik cyklistických koridorů jednak slouţící dobrému přístupu cyklistů k domům, jednak komunikace umoţňující rychlý a bezpečný průjezd celým územím a napojující jej na centrum města i na okrajové části a lesy na jiţních hranicích města. V neposlední řadě bude kladen důraz na bezpečný a pohodlný pohyb chodců, minimalizaci bariér (zrušení sloţitých systémů parkovišť, lávek a ramp). V dnešní době je ve vymezené zóně k dispozici méně neţ 900 parkovacích míst. Majitelé automobilů odstavují své vozy často na nevhodných místech, coţ jim velmi znepříjemňuje ţivot, zvyšuje riziko krádeţí a poškození automobilů a v neposlední řadě má téţ negativní dopad na ţivotní prostředí v zóně (poškozování zeleně, kupení překáţek, zhoršování estetické úrovně prostoru apod.). Kombinací těchto metod se podaří zvýšit počet parkovacích míst téměř na dvojnásobek, tj. 1600 míst. Obr. č. 1:

Obr. č. 2: Znázornění zóny na přehledné mapě Hradce Králové

Zdroj pro mapový podklad: HK – oficiální stránky města;

Mapa čísel popisných

30

Obr. č. 3: Vymezení zóny na mapě čísel popisných

Zdroj pro mapový podklad: HK – oficiální stránky města;

Mapa čísel popisných

31

Obr. č. 4: Vymezení zóny na leteckém snímku území

Zdroj pro mapový podklad: GIS CEP, a. s.

32

6 Popis cílů, opatření a aktivit IPRM IPRM obsahuje soubor obsahově a časově provázaných opatření a aktivit, které budou realizovány ve vymezené problémové zóně. Vybrané a schválené opatření a aktivity naplňují hlavní a specifické cíle IPRM, resp. jeho celkovou strategii. Kaţdé opatření má jeden specifický cíl a je členěno do aktivit, které budou následně naplňovány prostřednictvím konkrétních dílčích projektů. Všechna opatření jsou spolufinancována z Integrovaného operačního programu, oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích.

6.1 Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství naplňuje specifický cíl SC1 IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše „Vytvoření atraktivního a přívětivého veřejného prostranství s klidnou silniční dopravou, bezpečným a bezbariérovým pohybem chodců a cyklistů, jenţ bude poskytovat vynikající podmínky pro podnikání, setkávání i trávení volného času obyvatel.“. Financováno bude prostřednictvím Integrovaného operačního programu, oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. V rámci této oblasti intervence budou prostřednictvím Opatření 1. Revitalizace veřejných prostranství čerpány alokace především na úpravy sídlištního prostoru, včetně obnovy veřejné zeleně a parkových úprav, na výstavbu a rekonstrukci dopravní infrastruktury, parkovacích ploch, pěších komunikací a cyklistických stezek, dále na rekonstrukci a doplnění technické infrastruktury a městského mobiliáře nebo na budování a modernizaci rekreačních ploch pro veřejné rekreační a sportovní vyţití. Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství reaguje na slabé stránky SWOT analýzy uvedené výše v tabulce provázanosti tím, ţe řeší dopravní systém problémové zóny včetně nedostatku parkovacích míst, zvyšuje bezpečnost chodců a cyklistů prostřednictvím budování komunikací pro pěší a cyklisty, zvyšuje počet bezbariérových přístupů na veřejných prostranstvích a zpřehledněním prostoru zvyšuje pocit bezpečí obyvatel problémové zóny a sniţuje riziko kriminality. Zároveň vyuţívá příleţitostí v podobě humanizace sídlišť a revitalizace veřejných prostranství, i těch obecnějších, které spočívají v uplatnění integrovaného přístupu řešení dlouhodobých potřeb města a realizaci projektů z fondů EU. Realizací tohoto opatření by měla být eliminována hrozba ztráty funkčního vyuţití veřejných prostranství v obytné zóně lokality Třída Edvarda Beneše. Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství bude realizováno v letech 2011 - 2014. Celkový finanční objem opatření činí 171, 3 mil. Kč, coţ je přibliţně 58 % z celkových způsobilých výdajů do 5.2. IOP a rovněţ 58 % z celkových výdajů IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše. Opatření 1 je zaměřeno na komplexní revitalizaci veřejných prostranství problémové zóny Třída Edvarda Beneše a zahrnuje jednu aktivitu řešící celkové zkvalitnění a humanizaci veřejných prostranství Třídy Edvarda Beneše. Tato aktivita je pro zpřesnění rozvedena do několika souborů činností. 6.1.1

Aktivita 1.A: Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše

1.A.1 Soubor činností v rámci aktivity Výstavba a rekonstrukce komunikací pro motorová vozidla Do tohoto souboru činností patří zejména: 

výstavba a rekonstrukce komunikací



výstavba a rekonstrukce křiţovatek



nahrazování křiţovatek kruhovými objezdy



spojky další doplňující dopravní stavby



dopravní značení a signalizace

33

1.A.2 Soubor činností v rámci aktivity Výstavba a rekonstrukce technické infrastruktury Do tohoto souboru činností patří zejména: 

budování zařízení na odtok vod



veřejné osvětlení



informační, kamerové a další systémy

1.A.3 Soubor činností v rámci aktivity Výstavba a rekonstrukce komunikací pro pěší a cyklisty Do tohoto souboru činností patří zejména: 

vytvoření systému chodníků a dalších prostor pro pohyb chodců



budovaní systému cyklistických stezek



úprava zázemí zastávek městské hromadné dopravy



bezpečnostní opatření pro zajištění bezrizikového pohybu chodců a cyklistů



související doplňkový mobiliář

1.A.4 Soubor činností v rámci aktivity Výstavba a rekonstrukce parkovacích kapacit Do tohoto souboru činností patří zejména: 

budování parkovacích prostor a ploch



související technologie a doplňkový mobiliář

1.A.5 Soubor činností v rámci aktivity Revitalizace rekreačních ploch a zeleně 

budování a úpravy plochy pro odpočinek



budování dětských hřišť a zázemí pro volný pohyb dětí



výsadba stromů a drobné zeleně



související doplňkový mobiliář

6.2 Opatření 2: Regenerace bytových domů Opatření 2. Regenerace bytových domů naplňuje specifický cíl SC2 IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše „Dosaţení kvalitního a ekologicky šetrného bydlení modernizací vnitřních prostor a technického vybavení, zateplením a dalšími vnitřními i vnějšími úpravami panelových bytových domů podél Třídy Edvarda Beneše.“. Financováno bude prostřednictvím Integrovaného operačního programu, oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. V rámci této oblasti intervence budou prostřednictvím opatření 2. Regenerace bytových domů čerpány alokace především na zateplení obvodových plášťů budov, střech a vybraných vnitřních konstrukcí, na opravy a rekonstrukce technického vybavení domů (modernizace otopné soustavy, výměna rozvodů tepla, plynu, vody, modernizace vzduchotechniky, výtahů) nebo na výměnu a modernizaci lodţií a balkonů. Opatření 2: Regenerace bytových domů reaguje na slabé stránky SWOT analýzy uvedené výše v tabulce provázanosti tím, ţe řeší nevyhovující technický stav nerevitalizovaných bytových domů v sídlištních panelových komplexech, zvyšuje počet bezbariérových přístupů v bytových domech vymezené problémové zóny a zateplením bytových domů sniţuje vysokou energetickou náročnost

34

panelových domů. Zároveň vyuţívá příleţitostí, kterou skýtá rekonstrukce a modernizace panelových bytových domů, i těch obecnějších, které spočívají v uplatnění integrovaného přístupu řešení dlouhodobých potřeb města a realizaci projektů z fondů EU. Realizací tohoto opatření by měla být eliminována hrozba stárnutí domovního a bytového fondu a jeho nedostatečná obnova v obytné zóně problémové lokality Třída Edvarda Beneše. Opatření 2: Regenerace bytových domů bude realizováno v letech 2009 – 2015. Celkový finanční objem opatření činí 124,4 mil. Kč, coţ je přibliţně 42 % z celkových způsobilých výdajů do 5.2. IOP a rovněţ 42 % z celkových výdajů IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše. Opatření 2: Regenerace bytových domů je zaměřeno na komplexní regeneraci panelových bytových domů problémové zóny Třída Edvarda Beneše a je členěno na tři samostatné aktivity, přičemţ jedna je určena na zateplení bytových domů, druhá řeší rekonstrukci a modernizaci technického vybavení bytových domů a třetí je určena na rekonstrukci a modernizaci společných prostor bytových domů, lodţií a balkonů. 6.2.1

Aktivita 2.A: Zateplení bytových domů

V rámci této aktivity budou realizovány projekty zaměřené na: 

zateplení pláště budov



zateplení střech



zateplení lodţií



výměnu oken

6.2.2

Aktivita 2.B: Modernizace technického vybavení bytových domů

V rámci této aktivity budou realizovány projekty zaměřené na: 

modernizaci výtahů,



modernizaci rozvodů tepla



modernizaci rozvodů plynu



modernizaci rozvodů vody a elektřiny

6.2.3

Aktivita 2.C: Rekonstrukce vnitřních prostor bytových domů

V rámci této aktivity budou realizovány projekty zaměřené na: 

revitalizaci schodišť, chodeb a dalších společných prostor

35

7 Očekávané výsledky Město kvantifikovalo očekávané cíle IPRM formou indikátorů výsledku, jeţ vzešly z poţadavků ŘO IOP, definovaných v příslušných prováděcích dokumentacích. Realizací dílčích projektů budou vytvořeny ţádoucí výsledky, které přispějí k naplnění cílů IPRM a IOP. Soubor indikátorů je koncipován tak, aby poskytoval souhrnné údaje za jednotlivá opatření a ve výsledku i za celý IPRM. Ke kaţdému opatření IPRM byl přiřazen alespoň jeden indikátor výsledku IOP. Výběr konkrétních indikátorů z prováděcí dokumentace IOP přímo navazuje na věcné zaměření opatření a aktivit IPRM a obsah předpokládaných dílčích projektů. Všichni ţadatelé o dotaci (nositelé dílčích projektů) budou muset prokázat městu a následně ŘO IOP v procesu registrace a hodnocení ţádostí o dotaci přímou souvislost mezi výstupy a nebo výsledky dílčích projektů s poţadovanými hodnotami indikátorů IPRM a IOP. Ke kaţdému indikátoru byly přiřazeny předem dané charakteristiky: kód národního číselníku, přesný název indikátoru, jednotka měření, zdroj informací a výchozí a cílová hodnota. Hodnoty všech indikátorů uvedených dále v textu budou nositelé dílčích projektů uvádět do projektových listů, jeţ budou předkládat na základě vypsané výzvy města k předkládání dílčích projektů. V těchto listech uvedou kromě údajů poţadovaných ve výzvě rovněţ hodnoty konkrétních indikátorů, k jejichţ naplnění se později závaţí v ţádosti o dotaci (pokud jejich projekt bude vybrán výběrovou komisí města a následně ŘO IOP), případně ve smlouvě o poskytnutí dotace. Způsob měření hodnot všech indikátorů bude probíhat průběţně, nejdéle ročně, a to formou sběru informací od nositelů projektů (příjemců dotací) v rámci monitoringu dílčích projektů, tj. z průběţných a závěrečných monitorovacích zpráv, ke kterému budou příjemci zavázáni ve smlouvě s ŘO IOP. V rámci předkládání monitorovacích zpráv a ţádostí o platbu, budou nositelé projektů průběţně uvádět konkrétní hodnoty relevantních indikátorů, jeţ budou měřit jimi v ţádosti o dotaci deklarované cílové hodnoty realizovaných projektů. Tímto způsobem bude zajištěna pravidelná informovanost předkladatele IPRM (města) o průběţném naplňování cílů IPRM s tím, ţe zdrojem informací budou vţdy příjemci dotací a jejich monitorovací zprávy. Pro měření cílů IPRM byly zvoleny dále uvedené indikátory oblastí intervence 5.2a a 5.2b IOP. Cílové hodnoty indikátorů představují souhrn hodnot za opatření IPRM. Součet cílových hodnot indikátorů u jednotlivých opatření vychází z předpokládaných hodnot všech dílčích projektů realizovaných v rámci daného opatření. Nedochází k duplicitám ve smyslu uvedení stejné hodnoty u více indikátorů. Rozhodující bude cílová hodnota všech indikátorů na konci období realizace IPRM.

Tab. č. 8: Indikátory IPRM – IOP (oblast intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích) Kód národního číselníku

Indikátor

Měrná jednotka

OP / oblast podpory

Zdroj

Výchozí hodnota (2005)

Cílová hodnota

331200

Počet regenerovaných bytů

Počet

IOP 5.2b

Nositelé projektů

0

780

331300

Plocha revitalizovaného území (5.2a)

m2

IOP 5.2a

Nositelé projektů

0

52 866

331500

Úspora spotřeby energie bytových domů (5.2b)

%

IOP 5.2b

Nositelé projektů

0

21

Definice indikátorů IOP: -

Počet regenerovaných bytů – počet bytových jednotek v bytových domech, ve kterých budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov, tzn. např. energeticky efektivní sanace, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad, opravy a rekonstrukce technického vybavení domů, vybudování sociálních bytů z nevyhovujících bytů anebo z nebytových prostor, objektů.

36

-

Plocha revitalizovaného území – celková výměra vymezené plochy problémového sídliště, na kterém budou prováděny konkrétní úpravy vedoucí ke zvýšení kvality ţivota obyvatel sídlišť včetně zvýšení bezpečnosti.

-

Úspora spotřeby energie bytových domů – procentické vyjádření sníţení spotřeby energie v bytových domech na území problémových sídlišť, tj. vyjádření rozdílu spotřeby energie před provedením energetických sanací obytných budov a po jejich dokončení.

Tab. č. 9: Indikátory IPRM (dopadu) dle čl. 47 Nařízení EK č. 1828/2006 Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 Nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu Vysoká úroveň kriminality a delikvence Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

Zdroj

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

ČSÚ (SLDB, 2001)

18,7%

18,6%

Počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel

Policie ČR (2006)

55,5

53,6

Místní správa (2008)

Město: 100% Zóna: 90,6%

Město: 100% Zóna: 91,0%

Indikátor

2

Cena typického bytu (60m )

Pozn.: Srovnání cen typického bytu 60 m2 na Třídě Edvarda Beneše (1 720 000 Kč) a typického bytu

60 m2 v Hradci Králové (1 897 700 Kč) v roce 2008 vychází ze znaleckého posudku vypracovaného dne 23.5.2008 Ing. Janem Hegerem.

7.1 Monitoring dílčích projektů obsaţených v IPRM Město bude monitorovat dílčí projekty zejména s ohledem na finanční rámce a podíly: EU – státní rozpočet – zdroje města – soukromé zdroje, pravidlo N+3, resp. N+2 a na věcné plnění monitorovacích indikátorů. Za tímto účelem město vyuţije všechny článků řídící struktury IPRM, zejména manaţera IPRM. Dílčí projekty budou monitorovány i v mezidobí mezi předkládáním monitorovacích zpráv dílčích projektů ŘO IOP. Monitorovací zprávy dílčích projektů předkládají příjemci standardním způsobem podle podmínek ŘO IOP.

7.2 Změny v dílčích projektech IPRM Příjemce bude povinen jakékoli změny v dílčím projektu realizovaném v IPRM oznámit neprodleně písemnou formou (formulář Oznámení o změnách v projektu) CRR a manaţerovi IPRM. O nepodstatných změnách v projektu rozhodne CRR, o podstatných změnách ŘO IOP. Všechny změny musí být oznamovány včas před jejich provedením. Manaţer IPRM vyhodnotí, zda jde o změnu, která můţe mít vliv na celkovou realizaci IPRM. Pokud tomu tak je, oznámí změnu ŘV prostřednictví formuláře Oznámení o změně IPRM. Dále viz část „Změny IPRM“. Příjemce (nositel dílčího projektu) provede změny aţ po souhlasu ŘO IOP.

7.3 Monitoring IPRM Město monitoruje realizaci IPRM formou Ročních monitorovacích zpráv, které bude zpracovávat manaţer IPRM ročně k 31.12. za předcházející rok (poprvé za rok 2009). Manaţer IPRM v rámci zpracování těchto zpráv bude spolupracovat se všemi subjekty řídící struktury IPRM (ŘV, pracovní skupinou) a zejména s příjemci (nositeli dílčích projektů obsaţených v IPRM). V Ročních monitorovacích zprávách bude manaţer IPRM sledovat především plnění finančního plánu, časového harmonogramu a plnění monitorovacích indikátorů.

37

Manaţer IPRM bude vycházet při zpracování Ročních monitorovacích zpráv z následujících podkladů: -

výstupních sestav z MSC2007, které obdrţí elektronickou poštou od MMR,

-

monitorovacích zpráv jednotlivých příjemců realizujících dílčí projekty IPRM.

Součástí Ročních monitorovacích zpráv bude přehled schválených a realizovaných dílčích projektů v členění podle oblastí intervence 5.2a a 5.2b IOP, ale také hodnocení celkového dopadu IPRM na rozvoj města. Manaţer IPRM předloţí zpracovanou zprávu v 1. čtvrtletí následujícího roku (poprvé v roce 2010) k projednání ŘV, který ji následně postoupí ke schválení orgánům města. Manaţer zprávu po jejím schválení v orgánech města následně předá Regionálnímu pracovišti MMR nejpozději do 31. března (poprvé do 31. března 2010). Město bere na vědomí, ţe v případě potřeby si můţe ŘO IOP vyţádat od města zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manaţer IPRM je povinen dodat tuto zprávu písemně do 30 pracovních dnů od obdrţení výzvy. Ad-hoc zpráva má stejný obsah jako roční monitorovací zpráva. Do 3 měsíců od ukončení realizace IPRM předkládá manaţer IPRM Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM. Proces administrace je stejný jako v případě Roční monitorovací zprávy.

7.4 Změny IPRM Změny IPRM (podstatné či nepodstatné) navrhuje k projednání manaţer IPRM Řídícímu výboru podle aktuální situace a naléhavosti. Po jejich projednání ŘV je manaţer popíše a sdělí ŘO IOP prostřednictvím: Oznámení o změně v IPRM nebo Roční monitorovací zprávy.

-

ŘO IOP do 10 pracovních dnů od doručení oznámení rozhodne, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu. Nepodstatné změny nevyţadují uzavření dodatku k dohodě, k jejich provedení však manaţer IPRM potřebuje písemný souhlas ŘO IOP. Podstatné změny schvalují orgány města na návrh ŘV. Po jejich schválení si manaţer IPRM vyţádá schválení změn ŘO IOP. Podstatné změny představují zejména: -

změny cílů IPRM,

-

změny monitorovacích indikátorů,

-

přesun prostředků v rozpočtu mezi opatřeními,

-

změny alokace na opatření nebo rok o více neţ 15 % z původní výše,

-

změnu doby realizace IPRM a jednotlivých opatření.

Pokud změna vyţaduje vypracování dodatku k dohodě, můţe manaţer IPRM změnu provést aţ po podpisu dodatku dohody oběma stranami, tj. ŘO IOP a městem.

7.5 Udrţitelnost projektů realizovaných v rómských lokalitách Řešení rómských lokalit a souvisejících problémů není pro tento IPRM relevantní. Investiční záměry do oblasti intervence IOP 5.2c - Pilotní projekty zaměřené na řešení romských komunit ohroţených sociálním vyloučením proto nebudou předkládány a nebudou součástí IPRM.

38

8 Časový harmonogram realizace IPRM 8.1 Časový harmonogram IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše Časový harmonogram představuje důleţitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM ve všech jeho fázích (příprava, realizace, monitoring, hodnocení). Příprava vstupů pro časový harmonogram IPRM byla zajišťována v úzké souvislosti s finančním plánem za spolupráce předkladatele IPRM, zpracovatele a Řídícího výboru. Navrţený harmonogram plně odpovídá míře připravenosti jednotlivých individuálních projektových záměrů a dílčích projektů v době dokončovacích prací na IPRM, respektive míře dostupných informací a podkladů o podmínkách čerpání finanční podpory z jednotlivých operačních programů. Předkládaný harmonogram IPRM zachycuje časovou návaznost jednotlivých opatření po dobu přípravy a realizace IPRM. Časový plán je úzce provázán s přepokládanými termíny výzev pro předkládání projektů. Způsob výběru projektů, včetně způsobu a frekvence vyhlašování výzev je dále popsán v kapitole 13. Časový harmonogram je také provázán harmonogramem finančním, který řeší kapitola 9.

Tab. č. 10: Časový harmonogram realizace IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše Zahájení přípravy IPRM

Srpen 2008

Zahájení realizace IPRM

Duben 2009

Ukončení realizace IPRM

Červen 2015

Popis časové realizace IPRM

Časový harmonogram realizace IPRM je plně v souladu s poţadavky Metodického pokynu MMR i podmínkami výzvy a Příručky pro předkladatele IPRM v IOP. Dle nich je nastaven i harmonogram realizace jednotlivých opatření a aktivit IPRM, včetně realizace individuálních projektů tak, aby byly všechny aktivity a projekty ukončeny nejpozději k 30.6.2015.

V celém průběhu realizace bude důsledně monitorován průběh dodrţování časového i finančního harmonogramu jednotlivých aktivit a projektů tak, aby nebylo ohroţeno ukončení jednotlivých opatření ve stanoveném termínu.

39

8.2 Realizace jednotlivých opatření IPRM a popis návaznosti aktivit IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše zahrnuje dvě opatření, která jsou dále členěna do jedné a více aktivit. Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství i opatření 2: Regenerace bytových domů budou čerpat alokace z IOP 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, přičemţ řízení čerpání těchto alokací dle předloţeného časového a finančního harmonogramu bude mít v gesci město Hradec Králové. Následující tabulka dokládá v přehledné podobě časový harmonogram IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše, z něhoţ vyplývá, kdy začíná a končí realizace jednotlivých opatření a aktivit, zda na sebe tyto aktivity navazují nebo zda a kdy se překrývají:

Tab. č. 11: Časový harmonogram realizace IPRM dle opatření a aktivit Opatření/ Aktivita/Podaktivita IPRM

IOP (5.2a)

IOP (5.2b)

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství

x

x

x

x

Aktivita 1.A. Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše

x

x

x

x

- podaktivita 1.A.1. Výstavba a rekonstrukce komunikací pro motorová vozidla

x

x

x

x

- podaktivita 1.A.2. Výstavba a rekonstrukce technické infrastruktury

x

x

x

x

- podaktivita 1.A.3 Výstavba a rekonstrukce komunikací pro pěší a cyklisty

x

x

x

x

- podaktivita 1.A.4. Výstavba a rekonstrukce parkovacích kapacit

x

x

x

x

- podaktivita 1.A.5. Revitalizace rekreačních ploch a zeleně

x

x

x

x

Opatření 2: Regenerace bytových domů

x

x

x

x

x

x

x

Aktivita 2.A Zateplení bytových domů

x

x

x

x

x

x

x

Aktivita 2.B Modernizace technického vybavení bytových domů

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Aktivita 2.C Rekonstrukce vnitřních prostor bytových domů

Z uvedeného časového harmonogramu je zřejmé, ţe realizace opatření a tím i čerpání alokací je rozloţeno do celého období realizace IPRM, takţe nedochází k významné kumulaci čerpání alokací pouze v průběhu několika málo let. Aktivity v rámci opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství a v rámci opatření B. Regenerace bytových domů budou realizovány zcela nezávisle, toto se týká i všech aktivit a projektů realizovaných v rámci opatření 2, zaměřeného na regeneraci bytových domů. Nemůţe tak dojít ke zpoţdění časového harmonogramu kterékoliv aktivity nebo dílčího projektu v důsledku jejich souběţné časové a prostorové realizace. Začátek jednoho projektu není tedy podmíněn ukončením projektu jiného. Termíny realizace opatření, aktivit a zejména dílčích projektů se budou odvíjet od připravenosti nositelů dílčích projektů (územní rozhodnutí, stavební povolení, projektová dokumentace, dostatek finančních zdrojů atd.), coţ je faktor, který bude mít rozhodující vliv na pořadí provedení jednotlivých investičních záměrů. Dalším důleţitým faktorem, který byl vzat v úvahu, je poţadavek ŘO IOP na včasné čerpání ročních finančních alokací z oblasti podpor 5.2.a. a 5.2.b.

40

8.2.1

Opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství

Opatření 1 bude realizováno v letech 2011 – 2015. Pro toto opatření byla zvolena pouze jediná aktivita, v rámci které bude připravován projekt na revitalizaci veřejných prostranství problémové zóny – třídy Edvarda Beneše. Pro bliţší specifikaci připravovaných činností byla tato aktivita dále rozdělena na 5 podaktivit. Při naplňováni tohoto opatření a jeho aktivity se bude vycházet z celkové studie na revitalizaci prostranství, na základě které bude připraven dílčí projekt, které poté město Hradec Králové předloţí na Centrum pro regionální rozvoj k získání dotace. Realizací dílčích etap tohoto projektu pak budou naplňovány jednotlivé výše uvedené podaktivity opatření 1. V rámci opatření 1 je časový harmonogram kratší o fázi výzvy a výběru dílčích projektů, neboť v rámci tohoto opatření bude podán pouze jediný projekt, jehoţ ţadatelem bude město Hradec Králové. Klíčovým faktorem pro zahájení realizace opatření bude zajištění nezbytné dokumentace a povolení (územní rozhodnutí, projektová dokumentace atd.), proto je předpoklad zahájení realizace tohoto opatření aţ v roce 2011. Závěrečná fáze realizace opatření bude končit v roce 2014, kdy bude ukončena realizace projektu a bude vyhotovena závěrečná ţádost o proplacení. Pro opatření 1: Revitalizace veřejných prostranství tak existuje dostatečná časová rezerva při případném zpoţdění časového harmonogramu, neboť realizace projektů musí být ukončena nejpozději do 30. 6. 2015. 8.2.2

Opatření B. Regenerace bytových domů

Opatření B. bude realizováno v letech 2009 – 2015. Toto opatření je členěno do tří samostatných aktivit, které mají svůj vlastní harmonogram čerpání – aktivita 2.A v letech 2009 – 2015, aktivita 2.B v letech 2009 – 2013 a aktivita 2.C v letech 2011 – 2015. Za účelem výběru nejvhodnějších projektů k dosaţení specifického cíle SC2. IPRM město Hradec Králové vyhlásí výzvu k předkládání dílčích projektů. Město předpokládá, ţe v průběhu realizace IPRM vyhlásí několik výzev za účelem respektování rovných podmínek pro všechny potenciální nositele projektů a vytvoření časového prostoru pro předkládání projektových ţádostí. Město Hradec Králové také předpokládá, ţe pro kaţdou aktivitu opatření 1. Regenerace bytových domů bude vyhlášena samostatná výzva. V průběhu realizace IPRM bude město Hradec Králové provádět průběţný monitoring IPRM, který mu umoţní pruţně reagovat a přizpůsobit fázi realizaci jednotlivé výzvy. První výzva na předkládání projektů v rámci tohoto opatření by měla proběhnout v druhém pololetí 2009. Město bude připraveno vyhlásit výzvu co nejdříve po podpisu Dohody o zabezpečení realizace IPRM, aby mohl následně proběhnout výběr projektů, jejich schválení v ŘV a po podpisu dohody s příjemci dotací mohla být zahájena realizaci projektů ještě v roce 2009. Při výběru projektů a čerpání dotací bude respektováno pravidlo N+3/N+2, aby nedocházelo k problémům v rámci čerpání finančních prostředků z IOP. Čerpání dotací v rámci opatření B. bude ukončeno nejpozději do 30.6.2015 s tím, ţe aktivita 2.B bude ukončena jiţ v roce 2013 se všemi povinnostmi souvisejícími s ukončením realizace dílčích projektů, včetně vypracování a odevzdání závěrečných monitorovacích zpráv.

41

9 Finanční plán V programovém období EU na léta 2007 – 2013 má město moţnost čerpat dotace na podporu svého IPRM. Zdrojem financování opatření a aktivit IPRM, které jsou popsány na jiném místě tohoto dokumentu, jsou IOP (oblast podpory 5.2a a 5.2b), ale samozřejmě i zdroje dalších subjektů (nositelů projektů, kteří se budou podílet vlastními prostředky a činnostmi na zdárné realizaci IPRM. Finanční a časový harmonogram IPRM, resp. jeho jednotlivých opatření naplňujících cíle IPRM, představuje pro město důleţitý efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM. Opatření IPRM uvedená ve strategii přinášejí městu společenské a ekonomické přínosy, jeţ vzejdou z realizace dílčích projektů, které budou v souhrnu vytvářet ţádoucí synergie. Celkový plánovaný finanční objem IPRM (způsobilé výdaje), jeţ bude financován z oblastí podpor 5.2a a 5.2b IOP, představuje 295 694 000 Kč. Finanční a časový harmonogram v číselné a grafické podobě uvádí rozdělení celkového finančního objemu IPRM na jednotlivá opatření a aktivity. Číselné údaje odpovídají předpokládaným rozpočtovým nákladům odvozeným od předpokládaných výstupů a výsledků opatření a aktivit. Odhad celkových nákladů vychází z dokumentace předpokládaných dílčích projektových záměrů. Z uvedeného rozdělení způsobilých výdajů za celou dobu realizace IPRM na oblast intervence 5.2a (Revitalizace veřejných prostranství) a 5.2b (Regenerace bytových domů) je zřejmý jejich vzájemný podíl: 58 % : 42 %.

42

Tab. č. 12: Finanční plán - způsobilé výdaje (údaje v Kč) Způsobilé výdaje Opatření 1 (5.2a) IOP Opatření 2 (5.2b) 5.2c) OP

OP LZZ OP ŽP OP PI

IOP (mimo 5.2)

2008

2009 0 0

-

0 28 528 000 -

-

Celkem

2010 0 35 417 000 -

0

2011

-

-

28 528 000

25 443 000 40 566 000 -

-

35 417 000

66 009 000

2012 26 831 000 9 650 000 36 481 000

2013 59 111 000 6 616 000 65 727 000

2014 59 951 000 2 773 000 62 724 000

2015

Celkem

0 808 000 -

171 336 000 124 358 000 -

-

-

808 000

295 694 000

Tab. č. 13: Finanční plán - finanční zdroje (údaje v Kč) Finanční zdroje

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

IOP Opatření 1 (5.2a) - aktivita 1.A

0 0

0 0

0 0

21 627 000 21 627 000

22 807 000 22 807 000

50 224 000 50 224 000

50 958 000 50 958 000

0 0

145 636 000 145 636 000

Opatření 2 - aktivita 2.A - aktivita 2.B - aktivita 2.C

0 0 0 0

11 411 000 5 453 000 5 958 000 0

14 167 000 11 509 000 2 658 000 0

16 226 000 11 016 000 3 970 000 1 240 000

3 860 000 2 259 000 1 065 000 536 000

2 646 000 1 026 000 994 000 626 000

1 109 000 321 000 0 788 000

324 000 309 000 0 15 000

49 743 000 31 893 000 14 645 000 3 205 000

IOP (5.2b)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

IOP (mimo 5.2)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

ROP SV

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Město Kraj Soukromé zdroje

-

TOP

Celkem

OP LZZ OP ŽP OP PI

0

0 17 117 000

0 21 250 000

3 817 000 24 339 000

4 024 000 5 790 000

8 867 000 3 970 000

8 993 000 1 664 000

0 484 000

25 701 000 74 614 000

0

28 528 000

35 417 000

66 009 000

36 481 000

65 727 000

62 724 000

808 000

295 694 000

0

Výše dotačních zdrojů vychází z následujícího předpokladu: -

dílčí projekty realizované v rámci oblasti intervence 5.2a - Revitalizace veřejných prostranství budou financovány z IOP ve výši maximálně 85% způsobilých výdajů projektu, dílčí projekty realizované v rámci oblasti intervence 5.2b - Regenerace bytových domů budou financovány z IOP ve výši, která je upravena pravidly veřejné podpory EK 7 (max. 40%).

Podkladem pro sestavení finančního plánu IPRM byly jednak poţadavky města na realizaci těch opatření a aktivit, která přispějí k rozvoji vymezené zóny a lze je financovat z oblasti podpory 5.2a a 5.2b IOP a OP ŢP, dále rozsah, objem a časová struktura závazného finančního plánu (ročních alokací) IOP. Finanční a časový harmonogram realizace IPRM, resp. jeho opatření, byl vypracován rovněţ s ohledem na termíny plateb dotací, jeţ bude město a ostatní nositelé dílčích projektů inkasovat z rozpočtu ŘO IOP. Dotace z rozpočtu ŘO (EU) je moţné dle pravidel EK inkasovat v předem pevně určených lhůtách (termínech), které jsou vyjádřeny pravidlem N+3, N+2. Průběh realizace IPRM bude respektovat rovněţ maximální dobu realizace dílčích projektů (s velkou rezervou) – do 30.6.2015 (poslední datum přeloţení ţádosti o platbu dílčího projektu zahrnutého do IPRM). Na realizaci všech aktivit se budou finančně podílet: město a nositelé dílčích projektů. Město počítá se spolufinancováním všech svých dílčích projektů předkládaných v rámci IPRM z rozpočtových prostředků. Ostatní nositelé dílčích projektů budou svůj podíl spolufinancování platit ze svého. Aktivity v rámci opatření 5.2a a 5.2b budou realizovány zcela nezávisle. Toto konstatování se týká i všech aktivit a projektů realizovaných v opatření zaměřeného na regeneraci bytových domů. Nemůţe tak dojít ke zpoţdění časového harmonogramu kterékoli aktivity ale i dílčího projektu v důsledku jejich souběţné prostorové a finanční realizace (začátek jednoho projektu není podmíněn ukončením projektu jiného). Nárůst poţadavků na vlastní i dotační finanční zdroje je patrný jiţ v roce v roce 2009, kdy nositelé projektů budou realizovat své projekty v opatření 5.2b IOP. K výraznému růstu investic dochází od roku 2011, kdy město bude realizovat své projekty v opatření 5.2a IOP. Ke kumulaci investic a souvisejících přijatých dotací dojde v letech 2013 a 2014. K ukončení všech projektů by mělo dojít v roce 2015, v souladu s pravidly IOP. Termíny realizace opatření, aktivit a zejména dílčích projektů se budou odvíjet od připravenosti nositelů dílčích projektů k jejich realizaci (územní rozhodnutí, projektová dokumentace, stavební povolení, dostatek finančních zdrojů ad.), coţ je faktor, který bude mít rozhodující vliv na pořadí provedení jednotlivých investičních záměrů. Dalším důleţitým faktorem, který byl vzat v úvahu, byl poţadavek ŘO IOP na včasné čerpání ročních finančních alokací z oblasti podpor 5.2a a 5.2b. Nezbytným předpokladem bezproblémového zajištění plynulého cash flow IPRM a jeho opatření a aktivit bude tzv. etapování pravděpodobně všech dílčích projektů realizovaných městem a ostatními nositeli projektů. Příjemci budou průběţně předkládat své ţádostí o platby včetně monitorovacích zpráv. Město předpokládá, ţe veškeré dotace bude moţné inkasovat do 2 aţ 3 měsíců po přijetí ţádostí o platby ŘO.

9.1 Veřejná podpora Dílčí projekty obsaţené v IPRM, jeţ budou spolufinancovány z IOP a OP ŢP, budou realizovány v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory. Časový harmonogram a finanční plán IPRM respektuje pravidlo N+3 (pro období 2007-2010), N+2 (pro období 2011-2013) a níţe uvedené, předem stanovené, alokace ŘO IOP pro oblast intervence 5.2 IOP na léta 2007 – 2013 (procentní vyjádření v jednotlivých letech). Těmto pravidlům bylo přizpůsobeno čerpání ročních alokací IPRM pro oblast intervence 5.2a a 5.2b IOP. Z celkové městem a ostatními nositeli dílčích projektů poţadované alokace na financování IPRM (část IOP) v letech 2009 – 2013 ve výši 195 379 000 Kč byly roční poţadavky IPRM rozděleny do let 2009 – 2015, jak znázorňuje tabulka číslo 14.

7

EK dne 10.12.2008 rozhodnutím K(2008) 7845 potvrdila, ţe reţim podpory navrhovaný ŘO IOP (pro aktivitu Regenerace bytových domů) představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, slučitelnou se Smlouvou o ES.

Dílčí projekty realizované v rámci oblasti intervence 5.2a - Revitalizace veřejných prostranství budou financovány z IOP ve výši maximálně 85% způsobilých výdajů projektu, zbytek způsobilých výdajů (15%) bude hradit příjemce, tj. město. Město má připraveny finanční prostředky určené na spolufinancování své části výdajů IPRM. Dílčí projekty realizované v rámci oblasti intervence 5.2b - Regenerace bytových domů budou financovány z IOP ve výši, která je upravena pravidly veřejné podpory EK. EK dne 10.12.2008 rozhodnutím K(2008) 7845 potvrdila, ţe reţim podpory navrhovaný ŘO IOP (pro aktivitu Regenerace bytových domů) představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, slučitelnou se Smlouvou o ES. Ţadatelé v rámci této oblasti intervence mohou obdrţet maximální míru veřejné podpory ve výši 40% způsobilých výdajů. Dotace ŘO IOP bude rozdělena mezi opatření IPRM tak, aby jejich vzájemný poměr odpovídal jejich vzájemnému poměru stanoveném v tabulce Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z IOP (v Kč). Veškeré nezpůsobilé výdaje dílčích projektů budou hradit v plném rozsahu příjemci podpory (nositelé dílčích projektů IPRM).

45

Tab. č. 14: Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z IOP (v Kč) Opatření

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Suma dotace

2015

alokace v %

12,5%

10,2%

13,0%

14,8%

15,8%

16,5%

17,2%

x

x

alokace v Kč

24 422 000

19 929 000

25 399 000

28 916 000

30 870 000

32 238 000

33 605 000

0

0 195 379 000

N+3

N+3

N+3

N+3

N+2

N+2

N+2

x

x

X

-

-

-

12,5%

22,7%

35,7%

66,3%

82,8%

100,0%

100,0%

0

0

0

0

21 627 000

22 807 000

50 244 000

50 958 000

0

0

11 411 000

14 167 000

16 226 000

3 860 000

2 646 000

1 109 000

0

0

11 411 000

14 167 000

37 853 000

26 667 000

52 890 000

52 067 000

0%

0%

5,8%

13,1%

32,5%

46,1%

73,2%

99,8%

N+X (do 30.6.) ŘO IOP požadovaný náběh čerpání Opatření A (IOP 5.2a) (aktivity A.1-A.4) (dotace max. 85%) Opatření B (IOP 5.2b) (aktivity B.1-B.3) (dotace max. 40%) IPRM celkem Navrhovaný náběh čerpání v %

100%

0 145 636 000

324 000

49 743 000

324 000 195 379 000 100,0%

100,0%

Poznámka: Městem navrhovaný náběh čerpání dotací v jednotlivých letech (poslední řádek) je v souladu s poţadavkem ŘO IOP na čerpání alokací (čtvrtý řádek). Uvedené míry čerpání dotací jsou záměrně vyšší neţ jak poţaduje ŘO IOP, rozdíl spočívá ve vyšších nárocích města a ostatních nositelů projektů na čerpání alokací. Rozdíl je moţné povaţovat rovněţ za rezervu pro případ, kdyby některé projekty, resp. jejich fáze nebylo moţné realizovat v poţadovaných či plánovaných termínech.

10 Administrativní řízení IPRM Za účelem plynulého řízení a realizace IPRM Hradec Králové, Třída Edvarda Beneše byla městem Hradec Králové ustanovena administrativní a řídící struktura, sestávající se z dále popsaných subjektů a osob. U kaţdého z nich je uvedeno personální obsazení řídícího subjektu z hlediska zastávaných pozic a dále kompetence v přípravné a realizační fázi IPRM. Přípravná fáze IPRM začala usnesením 4. zasedání Rady města dne 11.3.2008 č. RM / 2008 / 327. V rámci přípravné fáze byly ustanoveny základní články řídící struktury a vlastního zpracování dokumentu. Byla vybrána problémová zóna a prokázány vstupní kritéria splnitelnosti podmínek výběru zóny v rámci IOP. V průběhu přípravná fáze byla započata aktivní spolupráce s partnery a veřejností a probíhala publicita IPRM. Přípravná fáze skončila schválením dokumentu IPRM Zastupitelstvem města. Realizační fáze navazuje předběţnou přípravou individuálních projektů, které jsou v rámci IPRM zařazeny a uvaţovány, přípravou výzev v rámci IPRM a zajištěním všech potřebných kroků ke spuštění vlastní realizace IPRM. Pokud bude IPRM Hradec Králové, Třída Edvarda Beneše a bude mu uznána dotace, zahájí město Hradec Králové vlastní práce na ţádostech o dotaci všech projektů zahrnutých do IPRM. Součástí realizační fáze je rovněţ vyčlenění finančních prostředků na spolufinancování všech předkladatelů projektů a zajištění personálních kapacit na realizaci projektů, včetně zajištění partnerů a publicity projektů. Realizační fáze bude ukončena závěrečným vyhodnocením celého průběhu IPRM po obdrţení dotace na poslední dílčí projekt IPRM.

Tab. č. 15: Organizační struktura IPRM Řídící orgán IOP / RP MMR

Zastupitelstvo/Rada města (schvalovací orgány IPRM) Řídící výbor (rozhodovací orgán)

Partneři IPRM

Pracovní skupina

Manaţer IPRM

Nositelé projektů

Zpracovatel IPRM

Regionální aktéři a veřejnost

10.1 ŘO IOP / RP MMR ŘO IOP:  Schvaluje IPRM; schvaluje podstatné změny IPRM; uzavírá dohodu s městem, stanovující finanční rámec na IPRM a povinnosti města spojené s realizací IPRM; schvaluje financování projektů v oblasti podpory 5.2 vybraných městem. Projekty můţe zamítnout pouze na základě nesplnění podmínek programu. RP MMR:  Poskytuje metodickou pomoc a konzultace při přípravě a zpracování dokumentu IPRM; přijímá ţádosti ke schválení IPRM.

10.2 Zastupitelstvo města a Rada města Orgány města (Rada města a Zastupitelstvo města) jsou odpovědné za celkový výsledek IPRM. Veškeré kroky Zastupitelstva města jsou předem schváleny a projednány Radou města. Zastupitelstvo města je zodpovědné za úspěšnou realizaci strategického dokumentu IPRM. V administrativní struktuře má pozici schvalovacího orgánu. Zastupitelstvo města v přípravné fázi:  Schvaluje finální dokument IPRM včetně příloh; schvaluje seznam projektů zařazených do IPRM; Zastupitelstvo města v realizační fázi:  Schvaluje realizaci dílčích projektů; je odpovědné za celkový výsledek IPRM; schvaluje monitorovací zprávy předloţené ŘV; schvaluje návrhy na podstatné změny IPRM, které předkládá ŘO IOP. Rada města v přípravné fázi:  Schvaluje zpracovatele IPRM; zřizuje ŘV a PS; jmenuje členy Řídícího výboru IPRM; jmenuje členy PS; projednává a Zastupitelstvu města předkládá ke schválení seznam projektů zařazených do IPRM; projednává a schvaluje vybranou problémovou zónu IPRM; projednává a schvaluje partnery IPRM; projednává konečnou podobu strategického rozvojového dokumentu – IPRM a předkládá jej Zastupitelstvu města ke schválení. Rada města v realizační fázi:  Předkládá Zastupitelstvu města ke schválení realizaci dílčích projektů; zodpovídá za vyhlášení výzev v rámci IPRM; projednává a Zastupitelstvu města předkládá ke schválení monitorovací zprávy navrţené ŘV; projednává a předkládá Zastupitelstvu města návrhy podstatných změn.

10.3 Řídící výbor Řídící výbor (ŘV) je hlavním rozhodovacím orgánem IPRM. ŘV byl zřízen a jeho členové jmenováni Usnesením Rady města ze 4. zasedání RM dne 6.3.2007, č. RM / 2007 / 274, dále Usnesením RM ze 17. zasedání RM dne 6. 11. 2007, č. RM / 2007 / 1292 a dále na 17. jednání RM dne 19. 12. 2008 a usnesením z 30. jednání Zastupitelstva města dne 19. 12. 2008. ŘV je ustaven za respektování principu partnerství a je sloţen ze zástupců města a partnerů IPRM. Kaţdý z členů má při hlasování 1 hlas. ŘV je odpovědný Radě města a Zastupitelstvu města. Jmenovité sloţení ŘV: Ing. Otakar Divíšek, primátor města; Ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro strategický rozvoj města a péči o památky; Ing. Boris Herman, náměstek primátora pro věci ekonomické; Ing. Oldřich Vlasák, poslanec evropského parlamentu, předseda SMO ČR Ing. Vlastimil Juppa, ředitel Regionální Hospodářské komory SV Čech; Ing. Jiří Svátek, ředitel úřadu pro rozvoj města, Mgr. Roman Šabrňák, ředitel úřadu pro technické záleţitosti města, Ing. Arch. Petr Brůna, vedoucí odboru hlavního architekta,

48

RSDr. Bedřich Kabilka, předseda KMS Moravské předměstí – sever, Josef Mlateček, ředitel Stavební bytové druţstvo HK, V Lipkách 894, Ing. Zdeňka Rychterová, ředitelka Správy nemovitostí HK, Ing. Jiří Henzl, ředitel Technických sluţeb HK, Pavlína Stašová, ředitelka Ţivot 90 HK. Na jednání byl ŘV byli dále přizváni hosté: Ing. Klára Dostálová, ředitelka Centra evropského projektování, a. s., RNDr. Zita Kučerová, vedoucí Oddělení rozvoje Centra evropského projektování, a. s., PaedDr. Václav Hartman, asistent náměstka primátora pro věci ekonomické, manaţér IPRM, JUDr. Alexander Krejčí, regionální pracovník MMR. V přípravné fázi ŘV: 

Navrhuje manaţera IPRM; projednává seznam projektů zařazených do IPRM a předkládá jej orgánům města; navrhuje problémovou zónu v rámci IPRM; navrhuje a schvaluje sloţení Pracovní skupinu; projednává a schvaluje konečnou podobu strategického rozvojového dokumentu IPRM a předává jí k projednání Radě města;

Ve fázi realizace ŘV:  Projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich schválení v Radě a Zastupitelstvem města; posuzuje návrhy na změny IPRM, nepodstatné změny schvaluje, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení Radě města a Zastupitelstvu města; zodpovídá za naplnění cílů IPRM dílčími projekty.

10.4 Pracovní skupina Město Hradec Králové zřídilo Pracovní skupinu IPRM Hradec Králové, Třída Edvarda Beneše usnesením Rady města ze 17. jednání RM dne 19. 12. 2008 a usnesením z 30. jednání Zastupitelstva města dne 19. 12. 2008. Úkolem Pracovní skupiny (PS) je v přípravné fázi navrhovat ve spolupráci s manaţerem IPRM a zpracovatelem IPRM koncepci strategického dokumentu, partnery, dílčí projekty, jeţ budou zahrnuty do IPRM. PS je pověřena jednáním s partnery a se zpracovatelem IPRM, je odpovědná ŘV. Výstupy práce jsou projednávány ŘV a následně schvalovány Radou města a Zastupitelstvem města. PS je sloţena ze zástupců vedení města a zaměstnanců magistrátu města, kompetentními k tvorbě strategického dokumentu a jeho realizace, investic města a vypracování související projektové dokumentace. Jmenovité sloţení PS: Ing. Boris Herman, náměstek primátora, ing. Josef Malíř, náměstek primátora, ing. Jiří Svátek, ředitel úřadu pro rozvoj města, Mgr. Roman Šabrňák, ředitel úřadu pro technické záleţitosti města, ing. arch. Petr Brůna, vedoucí odboru hlavního architekta; ing. Jan Kolomazník, vedoucí odboru samosprávných činností města, ing. Kateřina Bednarčíková, koordinátorka dotací, ing. Zuzana Hovorková, koordinátorka dotací, ing. Lucie Plívová, koordinátorka dotací, Ing. Klára Dostálová, ředitelka Centra evropského projektování, a. s, RNDr. Zita Kučerová, vedoucí Oddělení rozvoje Centra evropského projektování, a. s.,

49

PaedDr. Václav Hartman, asistent náměstka primátora pro věci ekonomické manaţer IPRM, Ing. arch. Alexandr Pur, zpracovatel Předběţné studie proveditelnosti. V přípravné fázi PS:  Je hlavním článkem řídící struktury, komunikujícím s manaţerem IPRM a zpracovatelem IPRM; posuzuje návrhy a podněty koordinátora/manaţera IPRM a zpracovatele IPRM v průběhu tvorby dokumentu; navrhuje ŘV k projednání seznam projektů zařazených do IPRM; navrhuje ŘV k projednání řešenou zónu v rámci IPRM; navrhuje partnery města v přípravné a realizační fázi IPRM. Ve fázi realizace PS:  Je hlavním článkem řídící struktury, komunikujícím s manaţerem IPRM; navrhuje ŘV k projednání dílčí projekty, zařazené do IPRM; sleduje průběh realizace dílčích projektů zařazených do IPRM; projednává podstatné i nepodstatné změny IPRM a předkládá své návrhy ŘV.

10.5 Manaţer IPRM PaedDr. Václav Hartman, asistent náměstka primátora pro věci ekonomické, byl schválen do funkce manaţera IPRM Hradec Králové, Třída Edvarda Beneše usnesením Rady města ze 17. zasedání RM dne 6.11.2007, č. RM / 2007 / 1292 a dále na 17. jednání RM dne 19. 12. 2008 a usnesením z 30. jednání Zastupitelstva města dne 19.12.2008. PaedDr. Václav Hartman splnil všechny poţadavky na obsazení pozice manaţera IPRM, kterými byly především zkušenosti v rámci přípravy IPRM pro ROP NUTS II Severovýchod, zkušenosti s dotační politikou ČR a EU z pozice uvolněného člena zastupitelstva ve dvou volebních obdobích (praxe 8 let). V jeho stávajícím pracovním zařazení – asistent náměstka primátora – je obsaţena i povinnost sledovat dotační tituly z fondů EU a vybírat vhodné projektové záměry města pro jednotlivé operační programy. Manaţer je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM, je odpovědný předsedovi ŘV a je kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO IOP, RP MMR. Manaţer dohlíţí na plnění harmonogramu a finančního plánu IPRM a je kontaktní osobou pro vzájemnou komunikaci v rámci administrativní a organizační struktury IPRM resp. zejména mezi ŘV a PS, ŘV a orgány města, komunikací s partnery a veřejnosti a je kontaktní osobou pro komunikaci s ŘO. V přípravné fázi manaţer IPRM:  Plní úkoly vzešlé z jednání PS, ŘV, Rady města a Zastupitelstva města; zúčastňuje se jednání PS a ŘV; informuje veřejnost prostřednictvím webových stránek města a dalších médií o procesu tvorby IPRM; komunikuje s nositeli projektů zahrnutými do IPRM; komunikuje a spolupracuje se zpracovatelem IPRM a orgány města; zajišťuje přenos informací v rámci administrativní struktury a zajišťuje jednání ŘV, PS; zajišťuje veřejné projednání IPRM a další úkoly spojené s komunikací s veřejností; zajišťuje komunikaci s partnery IPRM; zajišťuje komunikaci s ŘO IOP přes RP. V realizační fázi manaţer IPRM:  Je kontaktní osobou v rámci realizace IPRM a zajišťuje komunikaci mezi jednotlivými organizačními sloţkami a subjekty, včetně komunikace s ŘO IOP a RP MMR; v rámci svých kompetencí zajišťuje podání ţádosti o dotaci v rámci výzvy ŘO IOP resp. ţádosti o schválení IPRM v IOP; plní úkoly vzešlé z jednání PS, ŘV, Rady města a Zastupitelstva města; zúčastňuje se jednání PS a ŘV; zajišťuje publicitu IPRM a informování veřejnosti; zodpovídá za administraci výzvy k předkládání projektů v rámci realizace IPRM; spolupracuje v rámci svých kompetencí na vypracování projektů a ţádostí o dotaci s nositeli projektů zahrnutých do IPRM a jejich předloţení v rámci výzvy; komunikuje s ŘO z hlediska dodrţování jimi vydaných metodických pokynů; koordinuje přípravu dílčích projektů s nositeli projektů a partnery, jejichţ projekty jsou zařazeny do IPRM; monitoruje dodrţování časového a finančního harmonogramu předkládání dílčích projektů IPRM; navrhuje změny dílčích projektů k projednání a schválení v Radě města; navrhuje změny IPRM k posouzení ŘV, který je projedná a případně (podstatné změny IPRM) předkládá Zastupitelstvu města; zpracovává roční monitorovací zprávy a

50

závěrečnou monitorovací zprávu realizace IPRM, konzultuje je s RP MMR resp. ŘO IOP a předkládá k projednání ŘV a schválení orgánům města ke schválení a poté ŘO IOP.

10.6 Informační a komunikační toky Úspěšná příprava a samotná realizace IPRM je podmíněna efektivně zvládnutou účinnou komunikací mezi všemi články řídící a organizační struktury navzájem. Fungující komunikace mezi městem a partnery, veřejností a potencionálními nositeli projektů je zcela zásadním předpokladem pro formulování skutečných potřeb města ze strany všech zainteresovaných subjektů, dále rozhodnutí o územním zaměření IPRM, jeho cílech, opatřeních a aktivitách, které v souhrnu povedou k synergiím spočívajícím ve věcné a časové provázanosti projektů. 10.6.1 Komunikace řídící struktury IPRM s veřejností Město komunikovalo s veřejností při přípravě a dále bude komunikovat v rámci realizace IPRM prostřednictvím: a) webových stránek města – www.hradeckralove.org Na těchto stránkách manaţer IPRM ve spolupráci s vedením města zveřejňuje základní informace o IPRM (průběhu jeho zpracování, průběhu realizace, pozvánky a zápisy z jednání, přehled výzev atd.) b) informačních tiskovin vydávaných městem – zpravodaj Radnice Ve zpravodaji jsou občané města průběţně informováni o obsahu a průběhu realizace IPRM, v další fázi budou informováni o konkrétních projektech IPRM. Obecně k problematice IPRM byly vydány články 1., 8., a 29. září 2008 a konkrétně článek s problematikou přímo se týkající problémové zóny - Třída Dr. Edvarda Beneše pak Radnice dne 15. 12. 2008. c) veřejných projednání Předmětem veřejného projednávání je především informovanost obyvatel o zamýšlených záměrech realizací IPRM. Veřejnost má takto moţnost vstupovat do procesu přípravy a realizace IPRM, můţe navrhovat změny, připomínkovat znění, resp. obsah dokumentu a podávat městu jiné podněty, které by přispěly k vyšším přínosům IPRM pro město. O všech aktivitách, souvisejících s komunikací s veřejností, město (manaţer IPRM) vede dokumentaci pro monitorování průběhu IPRM. Proběhla dvě veřejná projednání IPRM – 30.10. a 6.11.2008. O celém průběhu byl pořízen zápis a písemně zpracovány výstupy účastníků. Součástí dokumentace z veřejného projednání je prezenční listina přítomných. 2.2.2008 byl také dokument IPRM projednáván na zasedání Komise místní samosprávy. 10.6.2 Komunikace řídící struktury IPRM s řídícím orgánem IOP Vzhledem k tomu, ţe IPRM obsahuje výhradně projekty, které budou v případě úspěšného přijetí a vyhodnocení řídícím orgánem IOP financovány z rozpočtu Evropské unie, je nutné zajistit efektivní vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Komunikace bude probíhat v rámci standardních postupů všech řídících orgánů, v nichţ jsou jako nadstavba pravidla pro příjem ţádostí o dotaci, vypracování a harmonogram monitorovacích zpráv, typ a obsah kontrol apod. Z výše uvedených důvodů bude styčnou osobou pro ŘO za projekty města manaţer IPRM. Projekty partnerských subjektů budou probíhat v sounáleţitosti města, jehoţ role bude nezastupitelná z důvodu tvorby synergií z realizace na sebe navazujících projektů.

51

11 Zapojení partnerů Jedním ze základních principů strukturální politiky Evropské unie je princip partnerství. Při zpracování IPRM je tento princip uplatňován dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti, tj. zapojení partnerů při tvorbě dokumentu IPRM a při přípravě a realizaci IPRM. Město Hradec Králové si je vědomo, ţe uplatnění principu partnerství při tvorbě a realizaci rozvojových dokumentů je jednou z nejdůleţitějších zásad, proto byly uţ od počátku přípravných prací do tvorby IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše zapojeni zástupci různých subjektů, s nimiţ město navázalo spolupráci zaloţenou právě na principu partnerství. Ve fázi přípravy IPRM se na tvorbě IPRM podíleli aktivně členové Řídícího výboru (ŘV), kteří se scházeli na jednáních během procesu zpracování IPRM. ŘV je vrcholným orgánem města při zpracování IPRM a jeho členy jsou zástupci vedení města Hradec Králové, zástupci partnerských subjektů, zástupci subjektů z vymezené problémové zóny a vybraní zástupci z řad veřejnosti tak, aby byl dodrţen princip partnerství. V rámci partnerství tak byly do přípravy a tvorby IPRM zapojeny jednak jednotlivé skupiny pracující a rozhodující o obsahu IPRM (viz kapitola 9. Administrativní řízení IPRM), jednak orgány místní samosprávy, zástupci regionálních hospodářských organizací a zástupci neziskového sektoru. Vzhledem k zaměření IPRM, jehoţ cílem je zlepšení prostředí problémové zóny sídliště na Třídě Edvarda Beneše a zlepšení podmínek pro bydlení v zóně, byly jako partneři zapojeny i subjekty, které mají v Hradci Králové tuto problematiku na starosti – Správa nemovitostí HK, Technické sluţby HK a Stavební bytové druţstvo HK. Do tvorby IPRM byly zapojeny také subjekty, jichţ se realizace IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše bezprostředně dotýká, neboť se jedná o neziskové subjekty a zájmové spolky sídlící v zóně (Komise místní samosprávy Moravské předměstí – sever, nezisková organizace Ţivot 90 HK). Partnery IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše jsou následující subjekty:

Tab. č. 16: Přehled partnerů IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše Sektor působnosti

Partnerský subjekt

Veřejný sektor

Svaz měst a obcí ČR

Odborný sektor

Stavební bytové družstvo Hradec Králové Správa nemovitostí Hradec Králové Technické služby Hradec Králové Komise místní samosprávy Moravské předměstí – sever

Podnikatelský sektor

Regionální hospodářská komora Severovýchodních Čech

Neziskový sektor

Život 90 Hradec Králové

Ostatní subjekty i širší odborná a laická veřejnost měly moţnost se zapojit do tvorby IPRM prostřednictvím informací uveřejňovaných v místním tisku, na webových stránkách města a v rámci projednání zaměření IPRM HK – Třída Edvarda Beneše. Partnerství města a veřejnosti je podrobněji popsáno v kapitole 11.2.

11.1 Partnerství při tvorbě dokumentu IPRM Při tvorbě dokumentu IPRM bylo partnerství rozvíjeno a podporováno během celého procesu, kdy se jednotliví aktéři, včetně zástupců partnerů IPRM, různou mírou aktivního zapojení podíleli na jednotlivých fázích procesu tvorby dokumentu IPRM.

52

Konkrétní účast partnerů IPRM probíhala především zapojením do organizační struktury tvorby IPRM, přičemţ jednotliví zástupci partnerských subjektů se jako řádní členové účastnili jednání Řídícího výboru. Z řad partnerů byli do Řídícího výboru jmenováni usnesením Rady města ze 4. zasedání RM dne 6. 3. 2007, č. RM / 2007 / 274, dále Usnesením RM ze 17. zasedání RM dne 6. 11. 2007, č. RM / 2007 / 1292 a dále nově jmenováni na 17. jednání RM dne 19. 12. 2008 zástupci Svazu měst a obcí, Regionální hospodářské komory SV Čech, Stavebního bytového druţstva HK, Technických sluţeb HK, Správy nemovitostí HK, dále zástupci Komise místní samosprávy Moravské předměstí – sever, zástupce neziskové organizace Ţivot 90 HK sídlící v zóně (Podrobné sloţení ŘV a jmenný seznam všech jeho členů je uveden v kapitole 10. Administrativní řízení IPRM). Na jednání ŘV byli zváni zástupci Ministerstva pro místní rozvoj (regionální pracovník MMR) a zástupci zpracovatele IPRM Hradec Králové (Centrum evropského projektování a.s.). Z jednání Řídícího výboru byly vyhotoveny zápisy, které jsou spolu s dalšími dokumenty a přehledem přijatých usnesení ŘV zveřejněny na webových stránkách IPRM Hradec Králové na adrese: www.hradeckralove.org (záloţka Město ve faktech; Strategický plán; Integrovaný plán rozvoje města – zóna: Třída Edvarda Beneše; Projektový list) případně jsou dostupné u manaţera IPRM. Na tvorbě IPRM spolupracovaly i další subjekty. Součástí řídící struktury IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše je i Pracovní skupina (PS), které je poradním orgánem a řeší zaměření IPRM z hlediska priorit a záměrů města Hradec Králové. Členy PS jsou kromě manaţera IPRM zástupci vedení města (náměstci primátora, ředitelé úřadu), vedoucí odboru hlavního architekta, vedoucí odboru samosprávných činností města, dále koordinátoři dotací Magistrátu města, zpracovatel architektonické studie na revitalizaci problémové zóny. V PS by tak měly být zastoupeny všechny dotčené odbory Magistrátu města, kterých se regenerace problémové zóny týká, koordinaci činností a soulad s metodikou IPRM zajišťuje zpracovatel IPRM, který se jednání PS účastní.

11.2 Zapojení partnerů v jednotlivých fázích Dle výše uvedeného Nařízení rady č. 1083/2006 a Pokynů pro přípravu a realizaci IPRM vydaných ÚRR SV má město (předkladatel a nositel IPRM) povinnost zapojit partnery a další relevantní subjekty na území města v následujících fázích: 1. Zpracování socioekonomické analýzy 2. Výběru zóny 3. Definování aktivit vybraného IPRM v rámci jiţ vymezené zóny 4. Výběru dílčích projektů IPRM v rámci jiţ vymezené zóny Do procesu zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy (1) byli zapojeni různým způsobem partneři ze všech sektorů. Aktivně se na přípravě IPRM podíleli především zástupci místní samosprávy a odborů magistrátu města, kteří poskytovali relevantní data a informace jako podklad pro zpracování socioekonomické analýzy. Do procesu zpracování SE analýzy byly zapojeny i zástupci z řad veřejnosti a subjekty sídlící v problémové zóně, kteří jsou nejlépe srozuměni se situací problémové zóny. Tyto subjekty byly osloveny ze strany města Hradec Králové a byla s nimi konzultována data týkající se socioekonomické analýzy a popisu zóny. Připomínky, které zpracovatelé ve fázi tvorby IPRM obdrţeli, byly postupně zapracovány. Do rozhodování o výběru zóny (2) byli zapojeni všichni partneři, kteří jsou členy Řídícího výboru. ŘV na svém jednání projednával a následně schvaloval vymezení problémové zóny – třídy Edvarda Beneše. Obdobně probíhalo také definování opatření a aktivit IPRM Hradec Králové v rámci vymezené zóny (3), které bylo téţ projednáno a schváleno za účasti partnerů na jednání ŘV. Široká veřejnost a jiné podnikatelské nebo neziskové subjekty mohly podávat své návrhy a náměty na aktivity ve vybrané zóně přímo manaţerovi IPRM na základě průběţně zveřejňovaných informací na příslušných webových stránkách města Hradec Králové a na základě informací zveřejněných v tištěném informačním zpravodaji města. Při výběru dílčích projektů IPRM v rámci vymezené zóny (4) budou rovněţ zapojeni partneři v rámci jednání ŘV. Všichni partneři, včetně široké veřejnosti a dalších zájemců z řad podnikatelského, neziskového nebo veřejného sektoru budou mít moţnost podat své náměty a návrhy projektů v rámci

53

zaměření strategie IPRM a v rámci územního vymezení problémové zóny. Po schválení IPRM ŘO IOP a podpisu Dohody o zabezpečení realizace IPRM město Hradec Králové vyhlásí výzvu pro předkládání projektů podle stanovených cílů a harmonogramu IPRM. Na základě této výzvy pak výběrová komise, kterou město Hradec Králové jmenuje, vybere dle předem stanových kritérií a v souladu s principy transparentnosti a nediskriminace z přihlášených projektových záměrů konkrétní projekty, které budou naplňovat strategii IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše (více o výběru projektů v kapitole 13. Způsob výběru projektů). Seznam vybraných projektů bude následně schvalovat Řídící výbor, kde jsou zastoupeni i partneři IPRM, takţe princip partnerství bude respektován i při výběru dílčích projektů IPRM. Z hlediska výše popsaného principu tvorby IPRM lze konstatovat, ţe partneři se podíleli a budou podílet na všech 4 fázích tvorby IPRM, ať uţ přímým zapojením (účast v Řídícím výboru) nebo nepřímo (moţnost připomínkovat prostřednictvím zveřejnění dokumentu na webu města). Do postupu přípravy IPRM byli zapojeni partneři z řad veřejného sektoru, partneři ze sektoru neziskového a podnikatelského i subjekty sídlící a působící na území vymezené problémové zóny. Výše jmenované partnerské subjekty IPRM Hradec Králové se do tvorby dokumentu zapojily zcela dobrovolně a v souladu s principy partnerství dle Nařízení rady č. 1083/2006. Se všemi subjekty byla podepsána Dohoda o partnerství, která přesně specifikuje práva a povinnosti obou zúčastněných stran i zásady partnerské spolupráce. Originály těchto dohod jsou k dispozici u manaţera IPRM Hradec Králové a na vyţádání je lze doloţit ŘO IOP.

11.3 Partnerství při realizaci IPRM V realizační fázi bude předkladatel IPRM, město Hradec Králové, i nadále aktivně spolupracovat se všemi partnery, kteří se podíleli na tvorbě IPRM. Role partnerů bude neméně důleţitá při vlastní realizaci IPRM a bude pokračovat i po ukončení fáze realizace dílčích projektů IPRM. Nadále se bude scházet Řídící výbor, v němţ jsou partneři IPRM Hradec Králové zastoupeni. Partneři budou prostřednictvím své účasti na jednáních Řídícího výboru rozhodovat o konkrétním naplnění jednotlivých opaření a aktivit IPRM dílčími projekty tím, ţe bude schvalovat seznam vybraných projektů IPRM. Řídící výbor za účasti partnerů bude také posuzovat a schvalovat návrhy na změny v IPRM Hradec Králové - Třída Edvarda Beneše. Partneři IPRM budou aktivně zapojeni i do fáze monitorování a hodnocení IPRM. Subjekty zastoupené v Řídícím výboru budou monitorovat průběţné naplňování indikátorů IPRM, projednávat monitorovací zprávy IPRM a následně je předkládat ke schválení Zastupitelstvu města.

11.4 Partnerství města a veřejnosti V rámci naplňování principu partnerství při tvorbě a realizaci IPRM Hradec Králové byla do tohoto procesu zapojena široká laická a odborná veřejnost, a to prostřednictvím průběţného zveřejňování aktuálních informací na oficiálních webových stránkách města. Komunikace s veřejností prostřednictvím internetu byla zvolena záměrně, jakoţto nejrychlejší a snadno dostupný komunikační prostředek. Oficiální webové stránky IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše jsou k dispozici na: http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_rozvoj/urad_pro_rozvoj_mesta/odb_ro zvoj/_str_plan/iprm_benesovka.html?synchronize=1 Zde je veřejnost průběţně informována o postupech prací na IPRM a nalezne zde všechny důleţité informace a dokumenty týkající se IPRM Hradec Králové, včetně informací o vymezení problémové zóny a vstupních kritériích, sloţení Řídícího výboru a dalších řídících struktur IPRM, zápisů z jednání Řídícího výboru a příslušných usnesení Rady a Zastupitelstva města týkající se IPRM. Dále je zde uveden kontakt na manaţera IPRM Hradec Králové, včetně telefonického a e-mailového spojení. V neposlední řadě je zde veřejnost informována o aktuálním stavu příprav IPRM, neboť jsou pravidelně doplňovány a aktualizovány informace. Veřejnost zde nalezne i odkazy na metodické příručky pro zpracování IPRM i ţádosti o dotaci na dílčí projekty nebo formulář projektového listu. V realizační fázi zde veřejnost nalezne především informace týkající se probíhajících či připravovaných výzev na předkládání dílčích projektů a způsobu výběru projektů. Pro zapojení a informování veřejnosti byly mimo webových stránek zvoleny i další formy komunikace. O zpracování dokumentu IPRM město Hradec Králové transparentně informovalo veřejnost

54

prostřednictvím článku v Radnici, tj. informačních tiskovinách vydávaných městem a distribuovaných 4x měsíčně zdarma do všech domácnosti v Hradci Králové. Záměr zpracovávat IPRM a všechna důleţitá rozhodnutí (výběr a vymezení problémové zóny, zamýšlené cíle a aktivity IPRM, postup prací při přípravě IPRM a informace o realizaci IPRM včetně výběru projektů) byly s veřejností projednány na dvou jednáních, která se konala 30.10. a 6.11. 2008 v Kulturním domě Medium v Hradci Králové. Toto místo bylo zvoleno záměrně, neboť se nachází v bezprostřední blízkosti Třídy Edvarda Beneše a je dobře dostupné pro obyvatele problémové zóny, kterých se revitalizace a regenerace Třídy Edvarda Beneše nejvíce týká. Přítomná veřejnost, převáţně obyvatelé zóny a zástupci jednotlivých vlastníků bytových domů vyjádřili se záměrem souhlas a ochotu zapojit se do IPRM se svými projekty na regeneraci bytových domů. Ze strany města Hradec Králové a manaţera IPRM Hradec Králové - Třída Edvarda Beneše jim byla přislíbena součinnost při zpracování dílčích projektů a poskytování aktuálních informací o průběhu prací při tvorbě a realizaci IPRM. Na počátku prosince (2. 12. 2008) o IPRM jednala také Komise místní samosprávy Moravské předměstí. Z hlediska komunikace s veřejností tak bylo zvoleno hned několik forem komunikace (webové stránky, informační tiskoviny vydávané městem, projednání IPRM s veřejností), tak aby bylo osloveno co nejvíce obyvatel, aby byla veřejnost skutečně transparentně informována a měla moţnost se k průběhu příprav a zpracování IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše vyjádřit. Všechny výše jmenované způsoby komunikace s veřejností můţe město Hradec Králové doloţit prostřednictvím záznamů, které jsou k dispozici u manaţera IPRM. Další informace o způsobu zapojení partnerů a dalších relevantních subjektů do přípravy a realizace IPRM je uvedeno v kapitole 10. Administrativní řízení IPRM.

Tab. č. 17: Partneři IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše a jejich zapojení při tvorbě a realizaci IPRM Název partnera

Jednající zástupce partnera

Fáze/způsob zapojení při tvorbě a realizaci IPRM

Svaz měst a obcí ČR

Ing. Oldřich Vlasák, předseda

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

Regionální hospodářská komora SV Čech

Ing. Vlastimil Juppa, ředitel

Stavební bytové družstvo HK

Josef Mlateček, ředitel

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

Správa nemovitostí HK

Ing. Zdeňka Rychterová, ředitelka

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

Technické služby HK

Ing. Jiří Henz, ředitel

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

KMS Moravské předměstí - sever

RSDr. Bedřich Kabilka, předseda

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

Život 90 HK

Pavla Stašová, ředitelka

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

55

Člen ŘV v přípravné i realizační fázi

12 Nástroje finančního řízení Město má zkušenosti s uplatněním nástrojů finančního inţenýrství, coţ dokládá dále uvedenými skutečnostmi. 12.1.1 Smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoci na opravy a modernizace bytového fondu Město uzavřelo s Okresním úřadem v Hradci Králové dne 19.8.1994 Smlouvu o poskytnutí návratné finanční výpomoci na opravy a modernizace bytového fondu (č.j. 122/35 770/94) ve výši 15 mil. Kč, kterou bylo moţné pouţít po dobu 10 let. Prostředky poskytlo Ministerstva financí ČR. Město uzavřelo s Okresním úřadem v Hradci Králové dne 9.1.1995 Smlouvu o poskytnutí návratné finanční výpomoci na opravy a modernizace bytového fondu (č.j. 122/193/85) ve výši 4,8 mil. Kč, kterou bylo moţné pouţít po dobu 10 let. Prostředky poskytlo Ministerstva financí ČR. V obou výše uvedených případech město vyuţilo tyto prostředky ve formě návratných finančních výpomocí fyzickým a právnickým osobám na opravy a rekonstrukce bytového fondu. Celkem bylo poskytnuto 392 půjček v celkové výši 19 800 tis. Kč. Průměrná výše poskytnutých prostředků na jednotlivý byt představovala přibliţně 100 tis. Kč. Půjčky byly poskytovány s úrokovou sazbou 4-6%, doba splatnosti byla stanovena na 3-5 let. Přehled půjček v jednotlivých letech: -

k 31.12.1999 poskytnuto 185 půjček v celkové výši 38.810.600,- Kč

-

v roce 2000 poskytnuto 43 půjček v celkové výši 5.525.000,- Kč

-

v roce 2001 poskytnuto 46 půjček v celkové výši 8.557.000,- Kč

-

v roce 2002 poskytnuto

38 půjček v celkové výši 7.005.000,- Kč

-

v roce 2003 poskytnuto

29 půjček v celkové výši 5.958.000,- Kč

-

v roce 2004 poskytnuto

51 půjček v celkové výši 4.232.000,- Kč.

Město vrátilo finanční prostředky Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v prosinci 2004 (15 000 tis. Kč) a v prosinci 2005 (4 800 tis. Kč). 12.1.2 Státní fond rozvoje bydlení Město čerpalo na základě Smlouvy o úvěru ze dne 27.12.2002 finanční prostředky ve výši 25 000 tis. Kč ze Státního fondu rozvoje bydlení. Splatnost úvěru byla dodatkem prodlouţena do 30.9.2012. Z celkové částky pouţilo město 65% na opravy bytů ve svém vlastnictví. Město čerpalo na základě Smlouvy o úvěru ze dne 27.12.2002 finanční prostředky ve výši 25 000 tis. Kč ze Státního fondu rozvoje bydlení. Splatnost úvěru byla dodatkem prodlouţena do 30.9.2012. Z celkové částky pouţilo město 65% na opravy bytů ve svém vlastnictví. Od roku 2002 jsou finanční prostředky pouţívány formou poskytováním nízkoúročených půjček (s úrokem 3%) vlastníkům bytového fondu na rekonstrukci nebo modernizaci nemovitostí. V letech 2003 a 2004 bylo uzavřeno 41 smluv s průměrnou výši půjčky 250 tis. Kč.

Roční objemy

počet smluv

2003 ve výši 6.694 tis. Kč

30

2004 ve výši 2.026 tis. Kč

11

12.1.3 Fond na podporu veřejně prospěšných projektů Město dotuje ze svých rozpočtových prostředků Fond na podporu veřejně prospěšných projektů v roční výši 6 000 tis. Kč za účelem poskytování dotací na podporu bytové výstavby v rámci malých rozvojových projektů (od 1.3.2005). Dotace jsou poskytovány v maximální výši 150 tis. Kč na jeden rodinný dům nebo na jednu bytovou jednotku v bytovém domě na výstavbu infrastruktury. Jedná se o

56

stavby či projektem, vynucené přeloţky páteřních přívodů a rozvodů vodovodu, kanalizace, elektrické energie, plynu, veřejného osvětlení, komunikací včetně chodníků, cyklostezek a parkovišť, centrálního zásobování teplem a vynucené přeloţky telekomunikačních vedení, apod. Pro tento účel se neuvaţují komunikace a chodníky neveřejného charakteru k jednotlivým rodinným domům a také rozvody telefonní nebo datové sítě a kabelové televizní rozvody. Doposud byly schváleny orgány města dotace v celkové výši 14 351 tis. Kč (doposud uzavřeno 10 smluv). Objemy čerpání v letech -

2006 ve výši 4.516 tis. Kč

-

2007 ve výši 960 tis. Kč

-

2008 (prosinec) 3.000 tis. Kč.

Malým rozvojovým projektem se rozumí projekt bytové výstavby v lokalitách, které jsou v souladu s platným Územním plánem města určeny a umoţňují soustředěnou zástavbu projekt bytové výstavby minimálně 5-ti rodinných domů včetně řadových, nebo bytového domu s nejméně 5-ti byty. Město s podporou bytového fondu pro další roky neuvaţuje.

57

13 Způsob výběru projektů Po schválení IPRM a podpisu Dohody o realizaci IPRM uzavřené mezi městem a ŘO IOP město vyhlásí výzvu k předkládání dílčích projektů za účelem předvýběru nejvhodnějších projektů k dosaţení cílů IPRM (ještě před podáváním ţádostí o dotace ŘO IOP). Město předpokládá, ţe vyhlásí v průběhu realizace IPRM několik výzev za účelem respektování rovných podmínek pro všechny potenciální nositele projektů a vytvoření časového prostoru pro předkládání projektových ţádostí.

13.1 Způsob vyhlášení a text výzvy pro příjem projektů Pro zachování transparentnosti při oslovování potenciálních nositelů a výběru dílčích projektů bude výzva včetně všech příloh vyhlášena prostřednicím: -

internetových stránek města, zpravodaje města, písemného oznámení potenciálním nositelům projektů (statutárním zástupcům a dalším osobám).

V textu výzvy budou uvedeny následující informace: -

název a nositel IPRM, název OP (IOP), prioritní osy a oblasti intervence, podporované aktivity IPRM, oprávnění ţadatelé (musí splnit podmínku konečných příjemců IOP), místo podání ţádosti (adresa magistrátu, pověřená osoba), kritéria výběru projektů (obecná, specifická, formálních náleţitostí) odkaz na další informace (formuláře k vyplnění: www.eu-zadost.cz, poţadované přílohy včetně PPŢP, vše bude umístěno na internetových stránkách města), předpokládaný objem finanční alokace na IPRM (vychází se z poţadavků MMR na finanční objem IPRM), způsob doručení a převzetí projektové ţádosti (osobně nebo v obálce) období, kdy bude město přijímat projekty s uvedením konečného data a hodiny.

Město můţe vyhlásit další výzvy k předkládání projektů, a to takovým způsobem a termínu, aby byla ŘO IOP přidělená alokace prostředků na základě dohody vyčerpána v jím poţadovaných objemech a termínech.

13.2 Příjem a evidence projektů Projekty (projektové ţádosti včetně příloh) bude přijímat osobně projektový manaţer IPRM, a to nejpozději do data a hodiny uvedené ve výzvě. Na ţádost osoby, která doručila projektovou ţádost, manaţer vydá potvrzení o jejím doručení (například na kopii první strany formuláře Benefit7). Manaţer vypracuje seznam přijatých projektů včetně uvedení jména a příjmení osoby, která projekt doručila, dále data a hodiny doručení. Seznam vede průběţně po celou dobu trvání výzvy, zapisuje do něj další projekty a po ukončení výzvy jej nechá podepsat statutárním zástupcem města nebo jím pověřenou osobou. Seznam přijatých projektů bude součástí dokumentace IPRM, kterou vede manaţer po celou dobu implementace IPRM včetně doby jeho udrţitelnosti (udrţitelnosti posledního realizovaného dílčího projektu).

13.3 Posouzení (předvýběr) projektů městem Přijaté projekty budou hodnoceny v několika fázích: 1. posouzení obecných kritérií přijatelnosti, 2. posouzení projektu podle specifických kritérií přijatelnosti, 3. kontrola formálních náleţitostí,

58

4. posouzení kvality projektu (kritéria výběru) Při kontrole přijatelnosti projektu z hlediska splnění obecných a specifických kritérií přijatelnosti manaţer IPRM a další osoba posuzují, zda projekt splňuje tato kritéria přijatelnosti. Tuto část písemného hodnocení hodnotí oba nezávisle na sobě odpověďmi ANO (splněno) nebo NE (nesplněno). Výsledkem jsou oběma hodnotiteli podepsané Protokoly o splnění obecných a specifických kritérií přijatelnosti projektu. ad 1) Obecná kritéria přijatelnosti: -

ţádost se vztahuje pouze na jednu oblast intervence IOP, projekt je svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušné oblasti intervence, projekt odpovídá pokynům nastaveným v příslušné výzvě, projekt bude realizován v období 2009 - 2015, projekt nemá negativní vliv na ţádnou z horizontálních priorit IOP,

ad 2) Specifická kritéria přijatelnosti: -

projekt je součástí schváleného IPRM, rozpočet je jednoznačně strukturovaný podle hlavních poloţek a způsobilé výdaje v rozpočtu jsou reálné.

ad 3) Kontrola formálních náleţitostí Pokud projekt splní všechna kritéria přijatelnosti, provede město kontrolu formálních náleţitostí. Hodnotí se odpověďmi ANO (splněno) nebo NE (nesplněno) a zjišťuje se, zda: -

ţádost byla podána v jednom originálním vyhotovení (formulář Benefit7 vyplněný dle PPŢP MMR, dále viz internetové stránky www.eu-zadost.cz), tištěná ţádost je podepsána statutárním zástupcem ţadatele, v ţádosti jsou vyplněny všechny předepsané a poţadované údaje, jsou doloţeny v jednom vyhotovení všechny povinné přílohy (viz seznam uvedený níţe) a ty jsou v poţadované formě (v originále jen ţádost Benefit7, ostatní prosté kopie) včetně očíslování, povinné přílohy obsahově splňují příslušné náleţitosti, je přiloţen seznam příloh obsahující všechny přílohy včetně jejich očíslování a údajem o počtu stran.

Součástí kontroly formálních náleţitostí bude posouzení, zda ţadatel/nositel projektu přiloţil k ţádosti o dotaci (formulář Benefit7) tyto povinné a nepovinné přílohy:

Povinné přílohy -

Čestné prohlášení (vygenerované ze ţádosti Benefit7), ve kterém ţadatel potvrzuje, ţe: nemá závazky po lhůtě splatnosti vůči státním institucím, není v konkurzu,  není proti němu vedeno trestní stíhání,  všechny údaje uvedené v ţádosti a přílohách jsou pravdivé,  předloţený projekt je v souladu s legislativou ČR a EU. Doklad o majetkoprávních vztazích k místu realizace projektu (výpis z katastru nemovitosti, list vlastnictví). Prokázání právní subjektivity ţadatele (v případě obce není nutné dokládat). Územní rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci, pokud je podle stavebního zákona vyţadováno. Písemné potvrzení (zápis z jednání/shromáţdění apod.) o tom, ţe projekt byl projednán v orgánech nositele projektu (radě města, představenstvu, shromáţdění delegátů apod.). Toto potvrzení musí obsahovat jednoznačný souhlas majitelů objektů/infrastruktury s realizací projektu. Smlouvu o zastupování v realizaci projektu, zastupuje-li jeden nositel projektu více majitelů objektů/infrastruktury. Poloţkový rozpočet a harmonogramu prací.  

-

-

59

-

Čestné prohlášení o finanční připravenosti realizovat projekt (samostatný list s datem a podpisem statutárního orgánu či jiné osoby oprávněné jednat jménem nositele projektu). Projektový list. Energetický audit v případě ţádosti o dotaci v rámci opatření/aktivity Regenerace bytových domů při zateplení domů, výměně oken a rekonstrukci střechy. Doklad v okamţiku předloţení ţádosti nesmí být starší šesti měsíců.

Nepovinná příloha -

Výpis z bankovního účtu a nebo úvěrový příslib banky, kterým předkladatel projektové ţádosti ţadatel prokazuje finanční připravenost k realizaci projektu (součet všech prostředků ve výši přesahujících všechny způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu).

Hodnocení kritérií přijatelnosti a formálních náleţitostí probíhá současně za účelem urychlení hodnocení. Manaţer IPRM zašle nositeli projektu do 15 pracovních dnů potvrzení o přijatelnosti projektu a o splnění jeho formálních náleţitostí. V případě formálních nedostatků vyzve nositele projektu k doplnění chybějících podkladů nebo k opravě údajů do 15 pracovních dnů a hodnocení proběhne znovu. Pokud ani po vypršení stanovené lhůty na doplnění nesplňuje ţádost všechny formální náleţitosti, je projekt vyřazen z procesu dalšího hodnocení. Město informuje o vyřazení projektu jeho nositele písemně s uvedením výčtu formálních kritérií, které projekt nesplňuje, včetně odůvodnění. V dopise se zároveň oznamuje ţadatelům, ţe na dotaci z programu IOP není právní nárok. V případě, ţe projekt nesplňuje alespoň jedno kritérium přijatelnosti, je vyřazen z dalších fází hodnocení kvality projektu. O případném vyřazení je nositel projektu informován písemně s uvedením výčtu kritérií přijatelnosti, které projekt nesplňuje, a odůvodněním. Součástí dopisu je rovněţ oznámení o tom, ţe na dotaci z IOP není právní nárok.

13.4 Posouzení kvality projektu Kaţdý projekt, který prošel kontrolou přijatelnosti a formálních náleţitostí je dále hodnocen podle dalších kritérií výběru seskupených do hodnotící (bodovací) tabulky. Hodnotící kritéria byla volena tak, aby byla relevantní k zaměření a cílům IPRM a zároveň oblastem intervence IOP. Sloţky se všemi projekty a vypracovaným seznamem projektů předává manaţer IPRM Výběrové komisi. Její členové budou jmenováni Radou města z členů dosavadní Pracovní skupiny, a to pro kaţdou městem vyhlášenou výzvu k předkládání projektových ţádostí. Komise bude mít tři aţ pět členů, vţdy je zastoupen manaţer IPRM, dále jeden nebo dva statutární zástupci města a jeden nebo dva externí členové Pracovní skupiny. Všichni členové Výběrové komise provedou na sobě nezávislé písemné hodnocení podle níţe uvedených kritérií (hodnotící tabulky). V případě, ţe je nositel projektu členem ŘV nebo pracovní skupiny, je automaticky vyloučen z procesu hodnocení, aby nedocházelo ke střetům zájmů a byla zachována transparentnost.

Tab. č. 18: Ad 4) Hodnotící (bodovací) tabulka Oblasti hodnocení 1. Hodnocení schopností a zkušeností ţadatele - Ţadatel má zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů (rekonstrukce, opravy) - Ţadatel potvrdil finanční připravenost k realizaci projektu (předloţil čestné prohlášení o finanční připravenosti realizovat projekt ) 2. Potřeba a relevance projektu - Realizace projektu je v souladu s IPRM (projekt naplňuje alespoň jednu aktivitu IPRM) - Přínos projektu pro vymezenou zónu a pro město - Projekt má vazbu na jiné projekty ve vymezené zóně (synergický efekt)

60

% z moţného počtu bodů max. 15 0-5

Odkaz na ţádost, přílohu

0-10

Nepovinná příloha Povinná příloha

max. 25 0-10

Projektový list

0-10 0-5

Projektový list Projektový list

3. Kvalita projektu - V projektu jsou zahrnuty všechny aktivity naplňující předmět projektu, je zřejmá jejich délka a návaznost. - Aktivity jsou proveditelné z hlediska technického a technologického. - Reálnost rozpočtu projektu (rozpočet je podrobně popsaný, náklady odpovídají obvyklým cenám v místě a času, jsou zřejmé jejich rozdělení na způsobilé a případné nezpůsobilé) - Očekávaný přínos (např. výsledný stav rekonstrukce infrastruktury) je přiměřený vzhledem k výši celkových způsobilých výdajů - Projekt je udrţitelný po dobu alespoň 5 let (je zajištěna institucionální a finanční udrţitelnosti projektu)

max. 50 0-10

4. Horizontální kritéria - Realizace projektu přispěje k naplnění principu rovných příleţitostí (potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu,víry, zdravotního postiţení, věku, sexuální orientace). - Realizace projektu přispěje k naplnění principu udrţitelného rozvoje a ochrany ţivotního prostředí.

max. 10 0-5

Celkem za všechna kritéria maximálně Minimální poţadovaný počet bodů

0-10 0-10

Projektový list + Benefit7 Projektový list + Benefit7 Projektový list + Benefit7

0-10

Projektový list + Benefit7

0-10

Projektový list + Benefit7 Projektový list + Benefit7

0-5 100 80

Projektový list + Benefit7 -

Podepsané hodnocení od všech členů Výběrové komise je součástí výsledného vypracovaného seznamu, ve kterém bude uvedeno, kolik který projekt obdrţel bodů (součet bodů od všech členů komise). Seznam projektů strukturovaný podle opatření IPRM, ve kterém budou projekty seřazeny sestupně (zvlášť za kaţdé opatření) podle počtu získaných bodů, Výběrové komise podepíše a předloţí ŘV k projednání a schválení. Výběrová komise provede výběr projektů transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Město přitom dbá na efektivní čerpání prostředků ERDF, na veřejný zájem a na dosaţení synergického efektu. Při rovnosti bodů dá výběrová komise přednost tomu projektu, resp. jeho nositeli, který předloţí nepovinnou přílohu - výpis z bankovního účtu a nebo úvěrový příslib banky, kterým předkladatel projektové ţádosti prokazuje finanční připravenost k realizaci projektu (součet všech prostředků ve výši přesahujících všechny způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu). ŘV schválí seznam projektů strukturovaný podle opatření IPRM, eventuelně i seznam náhradních projektů, které bude moţné realizovat v případě, ţe se lépe (bodově) ohodnocený projekt nebude moţné z různých důvodů realizovat. ŘV vypracuje zápis z hodnocení projektů, který podepíší všichni jeho členové. ŘV následně zajistí projednání a schválení městských projektů (financovaných městem – oblast intervence 5.2a) v orgánech města. Po schválení projektů v orgánech města ŘV předá manaţerovi IPRM příslušnou část usnesení. Ten následně vypracuje pro kaţdého nositele vybraného projektu písemné Potvrzení o schválení projektu orgány města a jeho zařazení do IPRM. Potvrzení podepíše statutární zástupce města a manaţer IPRM jej předá proti podpisu statutárnímu zástupci nositele projektu, současně mu vrátí opět proti podpisu dokumentaci k projektu. Pro město pořídí ty kopie, které jsou důleţité z hlediska schválení projektu ŘO IOP, minimálně však kopii ţádosti o dotaci (formulář Benefit7). Manaţer IPRM v oznámení o schválení projektu městem navíc doporučí nositeli projektu/ţadateli o dotaci, aby při výběru dodavatele: -

-

minimálně 14 dnů před odesláním formuláře „Oznámení zadávacího řízení“ do Informačního systému veřejných zakázek (v případě postupů s uveřejněním) nebo oslovovaným dodavatelům (u postupů bez uveřejnění) předloţil zadávací dokumentaci k posouzení příslušné pobočce CRR (dále CRR), minimálně 7 dnů před jednáním hodnotících komisí pozval CRR na jednání jako pozorovatele a předal CRR zápis z jednání komise, předloţil CRR k posouzení návrh smlouvy s vybraným dodavatelem.

61

Nositelé projektů/ţadatelé o dotaci doplní ţádosti o další dokumentaci poţadovanou ŘO IOP a předloţí své ţádosti o dotaci ŘO IOP na základě vyhlášené kontinuální výzvy k předkládání projektů v oblasti intervence 5.2. Manaţer IPRM dohlíţí na předkládání projektů na příslušné ŘO (nejen IOP) a zprostředkující subjekty podle jejich výzev. Seznam všech schválených dílčích projektů město (manaţer IPRM) poskytne ŘO IOP.

62

14 Horizontální témata V programovacím období EU 2007 – 2013 byla v souladu s obecnými nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata, jejichţ respektování má zajistit udrţitelný a vyváţený rozvoj regionů při čerpání dotací ze strukturálních fondů. Těmito tématy jsou rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj. „IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše“ plně respektuje a přímo vychází z těchto dvou priorit rozvoje definovaných EU. Horizontální témata byla plně respektována a brána v potaz při rozpracování jednotlivých cílů, opatření a aktivit IPRM Hradec Králové. Principy rovných příleţitostí a udrţitelného rozvoje musí naplňovat všechny projekty vycházející z IPRM, tak aby realizace IPRM vedla k odstranění územních rozdílů ve městě a k celkovému harmonickému rozvoji města zaloţenému na naplňování těchto horizontálních témat.

14.1 Rovné příleţitosti a zákaz diskriminace Principem rovných příleţitostí se rozumí potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboţenského vyznání, zdravotního postiţení, věku či sexuální orientace znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtíţně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol…). Rovné příleţitosti pro skupiny ohroţené sociálním vyloučením představují základní demokratickou zásadu, jejíţ respektování by mělo být součástí všech politik. Cílem je zlepšování kvality ţivota, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a řešení a potírání jiţ existujících rozdílů. Princip rovných příleţitostí je podporován rozsáhlým okruhem aktivit IPRM Hradec Králové, které lze charakterizovat jako pozitivní akce ve prospěch rovnosti osob ohroţených sociálním vyloučením. V „IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše“ jsou rovné příleţitosti podporovány širokým okruhem aktivit a to na několika úrovních: Respektování rovných příleţitostí bylo a bude důsledně dodrţováno ve všech stádiích přípravy, realizace a řízení IPRM. Ve fázi přípravy IPRM byla oslovena široká veřejnost prostřednictvím webových stránek, informačních tiskovin vydávaných městem a informování vlastníků nemovitostí o záměru zpracovat IPRM. Tímto byl umoţněn přístup také všem potenciálně znevýhodněným skupinám. Zástupci těchto skupin ohroţených sociálním vyloučením se do přípravy IPRM zapojili a vyjádřili závazek spolupracovat i při jeho realizaci a řízení. Konkrétně se jedná např. o Ţivot 90 Hradec Králové. Princip rovných příleţitostí a zákaz diskriminace je v IPRM Hradec Králové začleněn do všech cílů, opatření a aktivit. V souladu s touto zásadou rovných příleţitostí musí všechny projekty zahrnuté do IPRM respektovat zákaz diskriminace a přispívat k naplňování principu rovných příleţitostí. Dodrţování tohoto principu a vliv na rovné příleţitosti musí kaţdý projekt, který bude zahrnut do IPRM, prokázat. Princip základního dodrţování rovnosti je tak začleněn i do všech implementačních a hodnotících systémů a procesů IPRM Hradec Králové. Z hlediska zaměření jednotlivých aktivit lze doloţit, ţe k výstupům projektů bude umoţněn přístup všech skupin obyvatelstva a ţe realizace projektu nebude mít negativní dopad na ţádnou skupinu obyvatelstva. Konkrétně v rámci opatření Revitalizace veřejných prostranství se jedná o přístup na zrekonstruované plochy pro odpočinek, dětská hřiště, sportoviště a budování bezbariérových komunikací. IPRM Hradec Králové ve svých opatřeních a aktivitách také dbá o zajištění a zlepšování kvality ţivota všech obyvatel bez rozdílu. V souladu s touto zásadou rovných příleţitostí jsou do IPRM zahrnuty projekty, které respektují rovnost příleţitostí a zákaz diskriminace.

63

Rovné příleţitosti v IPRM Hradec Králové lze rozdělit do následujících kategorií:

Tab. č. 19: Kategorie rovných příleţitostí v IPRM Kategorie rovných příleţitostí Specifické potřeby obyvatel

Popis kategorie a aktivita IPRM, která ji řeší

promítnutí potřeb sociálně ohroţených skupin v infrastruktuře města 1.A. Aktivita Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše 1.A.3 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce komunikací pro pěší a cyklisty 1.A.5 Soubor činností v rámci aktivity: Revitalizace rekreačních ploch a zeleně

Kvalita ţivota

sluţby pro seniory, mládeţ, zdravotně postiţené, zkvalitnění sluţeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší 1.A Aktivita Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše 1.A.2.Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce technické infrastruktury 1.A.3 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce komunikací pro pěší a cyklisty 1.A.5 Soubor činností v rámci aktivity: Revitalizace rekreačních ploch a zeleně 2.B Aktivita Modernizace technického vybavení bytových domů 2.C Aktivita Rekonstrukce vnitřních prostor bytových domů

Prevence sociálně patologických jevů

výchovně - preventivní aktivity, integrační centra, aktivity vedoucí k potírání diskriminace a násilí, zajištění bezpečnosti ve městech. 1.A Aktivita Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše 1.A.2 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce technické infrastruktury 1.A.5 Soubor činností v rámci aktivity: Revitalizace rekreačních ploch a zeleně

64

14.2 Udrţitelný rozvoj Udrţitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský rozvoj s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí. Udrţitelný rozvoj jako horizontální téma představuje začlenění ochrany přírody a krajiny a respektu k ţivotnímu prostředí do všech definic a implementace IPRM. „IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše“ obsahuje opatření a aktivity, které zohledňují ochranu ţivotního prostředí s cílem podporovat udrţitelný rozvoj a posílení součinnosti hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska a rozměru. V ţádném stanoveném opatření a aktivitě není zřejmý rozpor či nekompatibilnost v naplňování horizontálního tématu udrţitelného rozvoje. „IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše“ tak bude přispívat k udrţitelnému rozvoji prostřednictvím všech opatření a aktivit a prostřednictvím projektů zahrnutých v IPRM. Konkrétní podpora udrţitelného rozvoje v rámci IPRM je následující: Respektování udrţitelného rozvoje bylo a bude důsledně dodrţováno ve všech stádiích přípravy, realizace a řízení IPRM. Při přípravě IPRM byla oslovena široká veřejnost, včetně zástupců zainteresovaných subjektů, které se udrţitelným rozvojem zabývají nebo organizací, které mají za cíl ochranu ţivotního prostředí. Tyto subjekty se přímo podílely na tvorbě IPRM při respektování principu udrţitelného rozvoje a deklarovaly v rámci stanovení principů řízení IPRM závazek respektovat pravidla udrţitelného rozvoje i při realizaci IPRM. Princip udrţitelného rozvoje je v IPRM Hradec Králové začleněn do všech stanovených cílů, opatření a aktivit. V souladu s touto zásadou musí všechny projekty zahrnuté do IPRM respektovat principy udrţitelného rozvoje a přispívat k naplňování ochrany ţivotního prostředí. Dodrţování tohoto principu a pozitivní vliv na udrţitelný rozvoj musí kaţdý projekt, který bude zahrnut do IPRM, prokázat. Princip udrţitelného rozvoje je tak začleněn i do všech implementačních a hodnotících systémů IPRM Hradec Králové. Celý „IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše“ je přímo zaměřen na podporu udrţitelného rozvoje. V jeho rámci budou tedy podporovány environmentálně šetrné a udrţitelné postupy v péči o ţivotní prostředí a důraz bude kladen na zvýšení kvality urbanizovaného přírodního prostředí. Konkrétně bude podpora realizována prostřednictvím dvou stanovených opatření 1) Revitalizace veřejných prostranství, 2) Regenerace bytových domů. Podpora udrţitelného rozvoje je v IPRM Hradec Králové vyjádřena také prostřednictvím podpory regenerace a revitalizace městského prostředí s cílem zlepšit vzhled města a zvýšit kvalitu ţivota jeho obyvatel.

65

Udrţitelný rozvoj v IPRM Hradec Králové lze rozdělit do následujících kategorií:

Tab. č. 20: Kategorie udrţitelného rozvoje v IPRM Kategorie udrţitelného rozvoje

Popis kategorie a aktivity IPRM, která ji řeší

Doprava

dopravní náročnost města, zvýšení výkonů MHD s důrazem na ekologický provoz, motivace obyvatelstva, pěší zóny, cyklostezky, apod. 1.A Aktivita Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše 1.A.1 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce komunikací pro motorová vozidla 1.A.2 Soubor činností v rámci aktivity : Výstavba a rekonstrukce technické infrastruktury 1.A.3 Soubor činností v rámci aktivity : Výstavba a rekonstrukce komunikací pro pěší a cyklisty 1.A.4 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce parkovacích kapacit

Ţivotní prostředí

eliminace produkce škodlivých látek, regenerace veřejných prostranství, brownfields a řešení ekologických zátěţí, sniţování hluku, nakládání s odpady, prevence ekologických havárií a přírodních katastrof 1.A Aktivita: Revitalizace veřejného prostranství Třídy Edvarda Beneše 1.A.1 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce komunikací pro motorová vozidla 1.A.2 Soubor činností v rámci aktivity : Výstavba a rekonstrukce technické infrastruktury 1.A.3 Soubor činností v rámci aktivity : Výstavba a rekonstrukce komunikací pro pěší a cyklisty 1.A.4 Soubor činností v rámci aktivity: Výstavba a rekonstrukce parkovacích kapacit 1.A.5 Soubor činností v rámci aktivity: Revitalizace rekreačních ploch a zeleně 2.A Aktivita: Zateplení bytových domů

Spotřeba energie

sníţení energetické náročnosti, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie 2.A Aktivita: Zateplení bytových domů 2.B Aktivita: Modernizace technického vybavení bytových domů

66

15 Analýza rizik 15.1 Metodika analýzy Řízení rizik představuje jednu z rozhodujících činností, která má přímý dopad na výstupy a výsledky realizace kaţdého individuálního projektu či aktivity, včetně souboru na sebe navazujících projektů, jakým je IPRM. Rizika je moţné rozdělit z hlediska nositele IPRM/dílčího projektu na vnitřní a vnější. Vnitřní rizika spočívají zejména na straně realizátora IPRM a nositelů dílčích projektů, naopak mezi vnější rizika je moţné zařadit ta, která nelze ovlivnit či je moţné je eliminovat jen velmi omezeně. Mezi vnitřní rizika patří špatná kvalita projektu, nekompetentní management, nedostatek finančních prostředků, nedodrţení podmínek ŘO OP, špatný odhad poptávky apod. Většinu těchto rizik je moţné eliminovat hned v přípravné fázi IPRM/dílčích projektů. Mezi vnější rizika, u nichţ většinou nelze eliminovat jejich dopad na IPRM/dílčí projekty nebo jen zcela výjimečně, je moţné zařadit změny legislativy EU a ČR, změnu podmínek a pravidel ŘO OP, změnu devizového kurzu (CZK/EUR). Do této kategorie patří také platební neschopnost smluvního partnera, jejíţ příčiny nemusí nutně spočívat v jeho vlastních špatných rozhodnutích. Naopak mezi vnější rizika, u nichţ lze omezit jejich dopad, jsou ţivelní události, a to kvalitním smluvním pojištěním z hlediska výčtu událostí a rozsahu pojištěného majetku/provozu. Mezi obecné předpoklady efektivního řízení rizik je jejich analýza, jejímţ úkolem je popsat hlavní rizika a okolnosti jejich vzniku, pravděpodobnost jejich výskytu a ocenit intenzitu jejich dopadu na konkrétní činnosti či projekt. Výsledkem je přijetí účinných a efektivních opatření k úplnému vyloučení rizik či alespoň omezení jejich negativního dopadu na přijatelnou míru. Hlavní rizika IPRM/dílčích projektů je moţné rozdělit do několika kategorií:     

řídící a organizační (např. kvalita managementu IPRM a všech nositelů projektů, kompetence), technická (kvalita dodávek), finanční (nedostatek finančních prostředků), provozní (nízká poptávka, špatné řízení), politická (špatná komunikace, neinformovanost ad.).

Efektivním nástrojem analýzy rizik je matice, prostřednictvím které je moţné komplexně vyhodnotit pravděpodobnost výskytu identifikovaných rizik, intenzitu jejich negativního dopadu a významnost rizika, tj. míru jeho negativních následků na IPRM či projekt.

Tab. č. 21: Rizika Pravděpodobnost výskytu rizika

Intenzita (míra) dopadu rizika nevýznamná či malá (1)

střední (2)

velká či kritická (3)

velká či vysoká (3)

významné

kritické

kritické

(3)

(6)

(9)

střední (2)

zanedbatelné

významné

kritické

(2)

(2)

(6)

malá nebo velmi malá (1)

zanedbatelné

zanedbatelné

významné

(1)

(2)

(3)

Pravděpodobnost výskytu rizika lze vyhodnotit v intervalu od 1 (pravděpodobnost výskytu rizika je minimální) do 3 (pravděpodobnost výskytu rovnající se téměř jistotě). Intenzitu (míru) dopadu rizika je moţné vyhodnotit ve škále od 1 (velmi malý dopad na IPRM/dílčí projekt) do 3 (významný dopad ovlivňující samotnou realizaci IPRM/dílčího projektu). Výsledkem je matice vyjadřující stupeň významu rizika, jeţ je výsledkem součinu výše uvedených dvou faktorů:

67



zanedbatelné riziko – je moţné jej poměrně snadno omezit či zcela vyloučit přijetím běţných provozních opatření (ţlutá pole),



významné riziko - jejich omezení či vyloučení vyţaduje přijetí účinných opatření na úrovni manaţera IPRM či projektu, podcenění rizika můţe mít citelný dopad na IPRM či projekt (modrá pole),



kritické riziko – (vyloučení rizik či omezení jejich dopadu vyţaduje zcela zásadní opatření na úrovni majitele IPRM (města) či projektu (nositele), zanedbání řešení pravděpodobně povede k nezdaru IPRM či projektu (červená pole).

Rizika popsaná v příloze dokumentu (Rizika IPRM) se vyskytují v průběhu celého období implementace IPRM (2009 – 2015), včetně období tzv. udrţitelnosti. Rizika nejsou uvedena, hodnocena a komentována podle jednotlivých opatření a aktivit, jelikoţ jsou společná jak pro IPRM jako celek, tak pro dílčí projekty. Rizika specifická pro jednotlivé dílčí projekty budou hodnocena v průběhu jejich přípravné a realizační fáze. Nejdůleţitější veličinou při hodnocení rizik je však intenzita dopadu kaţdého jednotlivého rizika, která je téměř u všech rizik kritická. Tomuto přísnému hodnocení dopadu rizik na implementaci IPRM odpovídá totiţ charakter IPRM, jeţ lze označit za komplexní strategický a finanční nástroj rozvojových aktivit města. Samotná implementace bude vyţadovat ve všech svých fázích úzkou spolupráci všech relevantních subjektů – města jako nositele projektů, nositelů dílčích projektů a dalších subjektů, kteří se budou podílet na vypracování projektů, stavební dokumentace, projektové dokumentace apod. Z výše uvedených důvodů je pohlíţeno téměř na všechna rizika jako faktory s kritickou vahou, čemuţ musí odpovídat opatření na jejich eliminaci či minimalizaci dopadu ze strany nositele IPRM a všech spolupracujících osob a subjektů. Významnost rizik „změkčuje“ pravděpodobnost jejich výskytu, jeţ se do konečné hodnoty promítá vahou 50%. Hodnocení nízké pravděpodobnosti odráţí očekávaný opačný stav, tj. nepravděpodobnost či ojedinělý výskyt rizik. Důvodem tohoto přístupu k hodnocení rizik je dobrá zkušenost z dosavadního přístupu města v průběhu přípravných prací na IPRM, zahrnujících sestavení pracovních týmů relevantních odborníků, přiřazení kompetencí konkrétním osobám, stanovení jasného harmonogram prací a efektivní komunikaci mezi všemi subjekty.

15.2 Seznam rizik a opatření k jejich eliminaci či omezení dopadu Rizika budou v celém průběhu přípravy realizace a udrţitelnosti IPRM monitorována a řešena všemi články řídící struktury, tj. manaţerem IPRM, ŘV a nositeli dílčích projektů. Hlavní osobou provádějící monitoring však bude manaţer IPRM, jehoţ úkolem z povahy jeho funkce bude rizika odhalovat, určit jeho závaţnost a navrhnout způsoby řešení. Závaţná rizika, která by mohla ohrozit IPRM řeší manaţer s ŘV a nositeli dílčích projektů v rámci pravidelného monitoringu projektů (nejen v době předkládání monitorovacích zpráv). Nositelé dílčích projektů budou pro tento účel v přímém spojení s manaţerem IPRM, to platí pro projekty předkládané do opatření 5.2b i 5.2a IOP. Řešení rizik bude předmětem pravidelných jednání ŘV, na němţ budou probíhat diskuse o aktuálním stavu a výhledu realizace IPRM/dílčích projektů. Výstupy z jednání budou rovněţ obsahovat přijatá rozhodnutí týkající se řešení problematických oblastí, které by mohly být (nebo i jsou) příčinou zpomalení či zastavení realizace projektů, a tím také moţností čerpání dotací. V příloze dokumentu (Rizika IPRM), strukturovaného podle kategorií rizik, jsou uvedena hlavní rizika, jeţ jsou setříděna podle výše definovaných kategorií. U kaţdého rizika je uvedena okolnost jeho vzniku, době výskytu v dané fázi IPRM/dílčího projektu, pravděpodobnosti výskytu, intenzity dopadu a významu rizika. Dále jsou u kaţdého definovaného rizika uvedena opatření k prevenci či alespoň omezení dopadu rizika, a konečně subjekty a osoby, které jsou zodpovědné za řízení rizika (s přímou odpovědností za činnosti, které mohou zapříčinit vznik či omezení dopadu rizika). Všechna dále popsaná rizika se vztahují nejen k rozvojovému dokumentu IPRM jako celku, ale také k dílčím projektům, které nakonec budou rozhodovat o úspěšnosti a přínosech celého IPRM pro město.

68

16 Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP IPRM můţe odděleně mimo celkový finanční objem obsahovat projekty ve vybrané zóně města, které jsou financovatelné z jiných OP nebo jiných oblastí intervence IOP a jsou důleţité pro komplexní řešení problémů v dané zóně. Tyto projekty budou bonifikovány v souladu s usnesením vlády ČR č. 883 ze dne 13. srpna 2007 (bodové zvýhodnění 10%). IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše neobsahuje ţádný projekt z jiných OP nebo jiných oblastí intervence IOP. Komplexní řešení problémů ve vymezené zóně zajistí projekty financované z IOP, oblasti intervence 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, které zahrnuje aktivity na revitalizaci veřejných prostranství a regeneraci bytových domů.

69

17 Seznam tabulek, grafů, obrázků a příloh Seznam tabulek Tab. č. 1: Soulad IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše se strategickými dokumenty............ 6 Tab. č. 2: Bilance aktiv a zdrojů jejich krytí (údaje v tis. Kč) ............................................................16 Tab. č. 3: Výpočet ukazatelů zadluţenosti města (údaje v tis. Kč) ....................................................17 Tab. č. 4: Seznam čísel popisných zahrnutých do zóny Třída Edvarda Beneše ..................................24 Tab. č. 5: Provázanost jednotlivých bodů SWOT analýzy s opatřeními IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše ...........................................................................................................................25 Tab. č. 6: Seznam a srovnávací hodnoty vstupních kritérií pro výběr zóny ........................................27 Tab. č. 7: Srovnání zóny Třída Edvarda Beneše s městem Hradec Králové .......................................29 Tab. č. 8: Indikátory IPRM – IOP (oblast intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích)36 Tab. č. 9: Indikátory IPRM (dopadu) dle čl. 47 Nařízení EK č. 1828/2006 .........................................37 Tab. č. 10: Časový harmonogram realizace IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše ................39 Tab. č. 11: Časový harmonogram realizace IPRM dle opatření a aktivit ............................................40 Tab. č. 12: Finanční plán - způsobilé výdaje (údaje v Kč) ................................................................43 Tab. č. 13: Finanční plán - finanční zdroje (údaje v Kč) ...................................................................43 Tab. č. 14: Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z IOP (v Kč) ...........................46 Tab. č. 15: Organizační struktura IPRM ..........................................................................................47 Tab. č. 16: Přehled partnerů IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše .....................................52 Tab. č. 17: Partneři IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše a jejich zapojení při tvorbě a realizaci IPRM ..............................................................................................................................55 Tab. č. 18: Ad 4) Hodnotící (bodovací) tabulka ...............................................................................60 Tab. č. 19: Kategorie rovných příleţitostí v IPRM ............................................................................64 Tab. č. 20: Kategorie udrţitelného rozvoje v IPRM ..........................................................................66 Tab. č. 21: Rizika .........................................................................................................................67 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v KHK, v ORP a v Hradci Králové v letech 2001 - 2008 ............ 9 Seznam obrázků Obr. č. 1: Znázornění zóny na přehledné mapě Hradce Králové .......................................................30 Obr. č. 2: Vymezení zóny na mapě čísel popisných .........................................................................31 Obr. č. 3: Vymezení zóny na leteckém snímku území ......................................................................32 Seznam příloh dokumentu IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše Příloha: Rizika IPRM

70