Národní památkový ústav,ústřední pracoviště v Praze Národní památkový ústav,územní odborné pracoviště v Liberci Liberecký kraj Město Nový Bor Obec Sloup v Čechách
si Vás dovolují pozvat na celostátní mezinárodní seminář k problematice lidového stavitelství
Vesnický dům s podstávkovou konstrukcí a jeho regionální varianty Dokumentace, průzkum, památková péče který se uskuteční ve dnech 23. – 25. září 2009 v Sloupu v Čechách
….… …… … .
Tématické zaměření semináře… …
….…... .…
……………………………………………………………….…………………………………………………………. Podstávka je unikátní a specifická historická stavební konstrukce využívaná převážně ve vesnické architektuře. Její jedinečnost a specifičnost spočívá v tom, že se vyskytuje v této podobě pouze na poměrně nevelkém území severních Čech, východního Saska, Horní i Dolní Lužice a Dolního Slezska, v modifikované formě pak ještě ve východních Čechách, částečně na severozápadní Moravě a Slezsku a ojediněle i na Chebsku. Z hlediska stavebně technického jde o nosný konstrukční „systém“, obepínající přední část domu zpravidla ze dvou či tří stran (výjimečně celý dům), jehož funkcí je odlehčovat obvodové stěny. Skládá se ze sloupků s pásky umístěných po obvodu domu, na nichž leží horizontální vaznice (ližiny). Na našem území rozeznáváme dva základní typy podstávek: tzv. podstávku českou, podpírající obvykle zhlaví stropních trámů přízemních domů (vyskytuje se převážně v Pojizeří) a tzv. podstávku lužickou, vynášející většinou předsazené hrázděné nebo roubené patro, případně vazné trámy krovu. Podstávkové podpěrné sloupové konstrukce se vyvinuly na styčných územích původně osídlených Slovany, ve středověku postupně kolonizovaných německým etnikem, tedy v místech prolínání německé hrázděné a slovanské roubené architektury, s níž jsou svázány. Nejstarší ikonografické doklady o existenci podstávky na našem území pochází z přelomu 15. a 16. století. V následujících stoletích se v této oblasti podstávkové konstrukce rozvinuly ve svébytný projev lidové kultury, nejen jako originálního technického řešení, ale rovněž ve formě dekorativně estetické. Tento proces vrcholí v poslední třetině 18. a v 19. století, kdy vznikají reprezentativní bohatě řezbářsky profilované i polychromované podstávky vytvářející působivé slepé arkády. Místní zvláštností v některých obcích zejména v okolí Dubé je podstávka členící průčelí domu také nebo pouze v patře. V 19. století se však zároveň vývoj tohoto fenoménu uzavírá v souvislosti s razantním nástupem zděné architektury a nových technologií na venkov. V této souvislosti je třeba připomenout také výše zmíněné podobné sloupové konstrukce se stejnou funkcí, charakteristické svým jednoduchým provedením a dvojitými i trojitými pásky, které jsou rozšířeny ve východních Čechách na poměrně rozsáhlém teritoriu od Trutnovska, přes podhůří Orlických hor až na Litomyšlsko, Chrudimsko, Svitavsko a dále na severozápadní Moravu a Slezsko. Na rozdíl od severočeské podstávky se však nestaly současně estetizujícím prvkem stavby a ponechaly si výlučně tektonickou funkci a jednoduchý vzhled. Podstávkové konstrukce nebyly nikdy vázány jen na stavební kulturu určitých sociálních vrstev a proto se s nimi můžeme setkat jak u obydlí domkářů a chalupníků či stavení řemeslnických, tak u velkých selských usedlostí, mlýnů, hospod nebo honosných faktorských domů. Přestože se dodnes zachoval poměrně značný počet těchto pozoruhodných staveb, které se staly neodmyslitelnou součástí zdejší krajiny, jde stejně jako u ostatních památek lidového stavitelství o druh kulturního dědictví existenčně nejvíce ohroženého, kterému je třeba věnovat soustavnou pozornost z hlediska dokumentace a výzkumu a samozřejmě i systematickou péči o jeho vlastní fysickou záchranu a smysluplné využití. V posledních letech se na tomto poli, především díky spontánně vzniklým neziskovým občanským iniciativám podařilo uskutečnit řadu pozitivních kroků. Impulsem byla nepochybně obdobně motivovaná výrazná a účinná aktivita přátel podstávkového domu na německé straně hranic, odkud vzešla i myšlenka nominovat unikátní krajinu podstávkových domů (Umgebindeland) v oblasti trojmezí Německa, Česka a Polska na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Terminologie: Česká : podstávkový dům – podstávka, podpěra, podpora, podvážka, přídruha, obvaz, přístěnné sloupy, nosná vazba, podpěrná vazba, stolice, koza aj. Německá : Umgebindehaus – Umgebinde (Umschrot, Umbschrutt) Polská : dom przyslupovy – przyslup
……..……… …..PProgram a časový rozvrh semináře.…..….………. …………………………………………………………………………………………………………
• Středa 23.9. 9.00–13.00 9.00–13.00 (9.30–10.30 10.00–12.00 12.00–13.00 13.00–13.30
ubytování v penzionech STAP a Permon v Sloupu prezence ve společenském sále obce Sloup u zámku Liberec, Krajský úřad - tisková konference) prohlídka obce Sloup a vybraných staveb (dle zájmu) oběd pro zájemce v penzionu STAP slavnostní zahájení semináře
13.30–18.00
I. blok jednání
• Pešta Jan, Ing.arch. (OSVČ) Podpůrné rámové konstrukce v lidové architektuře Čech • Efler Tomáš, Ing.arch (Ústav památkové péče a renovací FA ČVUT) Příklady průzkumů a obnovy vesnických domů s podstávkou na pomezí severních Čech, Polska a Saska • Belisová Natalie, Mgr. (Správa NP České Švýcarsko) „Úspěch v nespěchu“ – ostražitost při obnově • Wolf Knut, Dipl.-Ing. (samostatný architekt – SRN) Sanierung von Umgebindehäusern an praktischen Beispielen Sanace podstávkových domů v praktických příkladech •
Motyčková Dana, PhDr, CSc., Sedlická Kateřina, PhDr. (Etnologický ústav AV ČR) Dokumentace podstávkového domu v „Pražské sbírce německých lidových písní“ uložené v EÚ AV ČR. •
Procházka Lubomír, PhDr., CSc. (Hornické muzeum Příbram – Muzeum lidových staveb Vysoký Chlumec) Podstávkový dům v dokumentaci Oblastního muzea v Litoměřicích • Ouhrabka Martin, Mgr. (NPÚ ÚOP v Liberci) Historická ikonografie podstávkových domů na Frýdlantsku a Chrastavku • Kovářů Věra, PhDr. (Slovácké muzeum Uherské hradiště) Jsou domy s podstávkou také na Moravě? • Křížek Jiří, Mgr (NPÚ ÚOP v Liberci) Osudy Domu česko-německého porozumění v Jablonci-Rýnovicích •
Gosteli Jeannette, Dipl.-Biol. (Landkreis Görlitz, Geschäftsstelle Umgebindeland – SRN) Die Umgebindeland-Initiative – eine Gemeinschaftsaktion von vielen Mitstreitern zur Erhaltung der Umgebindehäuser als gemeinsames Kulturerbe der Oberlausitz, der östlichen Sächsischen Schweiz, Nordböhmens und Niederschlesiens Iniciativa kraje podstávek - Společná činnost aktivistů na zachování podstávkových domů jako společného dědictví Horní Lužice, východní časti Saského Švýcarska, severních Čech a Dolního Slezska
•
Studenti VOŠ a SPŠ stavební Děčín + pedagogové prof. Ing. Marcela Dočkalová, Ing. Eva Eflerová, Ing. Klára Vlčková Studentské práce na téma lidová architektura a drobná architektura v CHKO Labské pískovce a forma jejich presentací
18.00–19.30 prohlídka obce Sloup a vybraných staveb 19.30–20.00 společná večeře v penzionu STAP 20.00–24.00 diskusní společenský večer ve společenském sále obce
• Čtvrtek 24.9. 8.30–19.00
exkurze – okolí Nového Boru a Lužické hory (Polevsko, Lindava, Velenice, Mařenice, Krompach, Heřmanice) doprava zajištěna autobusy, oběd v průběhu exkurze v obci Polevsko 19.00–20.00 společná večeře v penzionu STAP 20.00–24.00 společenský večer v sále penzionu STAP/společenském sále obce
• Pátek 26.9. 8.30–13.30
II. blok jednání
• Arnd Matthes (Landratsamt Bautzen – SRN) Ein sächsisches Umgebindehaus auf böhmischen Mauern Saský podstávkový dům na českých zdech • Kuča Jan, Mgr. (OSVČ) Lužickosrbská terminologie podstávkového domu • Ledvinka František, PhDr. (NPÚ ÚOP Ústí n.L.) K podstávkovému domu v severní části Českého středohoří • Podroužek Kamil, PhDr., Ph.D. (NPÚ ÚOP v Ústí n.L.) Podstávkové domy na Litoměřicku • Kolka Miroslav, Mgr. (NPÚ ÚOP v Liberci) Konstrukční řešení a detaily domů s podstávkami na Podbezdězí a na Novoborsku • Konvalinková Tereza (studující – Ústav etnologie FF UK) Podstávkový dům v regionu Podještědí – vývoj, současný stav, varianty • Freiwillig Petr, Bc. (NPÚ ÚOP v Liberci) Podstávkový dům s brázděným patrem na Frýdlantsku • Balský Jiří, Ing. (MěÚ Jičín, odd. SPP) Přístěnné sloupové podpěry a podsíně na Jičínsku • Madaj Miroslav, PhDr. (NPÚ ÚOP v Pardubicích) Domy s podstávkou ve východních Čechách • Bureš Pavel, PhDr. (NPÚ ÚP v Praze) Patrové podstávkové konstrukce na Dubsku
13.30–14.30
zakončení semináře společný oběd v penzionu STAP
…………… ……..
Instrukce pro autory příspěvků…
…………………………………………………………………………………………………… • • • •
……….. ………………..
délka referátu maximálně 20 minut délka diskusního příspěvku maximálně 5 minut vybavení projekční technikou – počítačový dataprojektor, případně TV video autoři referátů své příspěvky na elektronických nosičích předají v průběhu, semináře, popřípadě v jiném dohodnutém termínu pořadatelům k přípravě sborníku, příspěvky nejsou honorovány a sborník je distribuován zdarma (k dispozici bude sborník z loňského semináře ve Volduchách)
……… ….Základní organizační informace pro účastníky…………. ………………………………………………………………………………………………………………………….. • Datum konání středa 23. – pátek 25. září 2009, pro účastníky semináře ze vzdálenějších míst nabízíme možnost ubytování již od úterý 22. září (dle přihlášky) • Místo konání Sloup v Čechách – společenský sál obce Sloup v budově situované při křižovatce u příjezdu do obce ze směru od Nového Boru v sousedství zámeckého areálu; Sloup v Čechách je rozlehlá obec cca 5 km východně od Nového Boru s řadou zajímavých památek – skalní hrad, barokní zámek, barokní kostel sv.Kateřiny s farou, barokní špitál, množství roubených i zděných staveb lidové architektury, centrum bylo v roce 1995 vyhlášeno vesnickou památkovou zónou) • Ubytování Penziony STAP a Permon – jsou umístěny vedle sebe v atraktivní poloze bezprostředně pod známým skalním hradem (cena 180,- Kč/noc) • Stravování snídaně – v penzionu STAP (cena 30,- Kč) oběd 23.9. – pro zájemce v penzionu STAP večeře 23.9. a 24. a oběd 25.9. – společné v penzionu STAP oběd 24.9. – společný v průběhu exkurze v Polevsku (ceny cca 80,- Kč/menu, stravenky budou distribuovány při prezenci dle objednávky) • Doprava vlastními dopravními prostředky: obec Sloup leží asi 5 km východně od Nového Boru na silnici č. 268 směr Zákupy, do Nového Boru se dostaneme po hlavní silnici č. 9 Praha – Rumburk, kde se kříží s hlavní komunikací č. 13 spojující Liberec a Ústí n. L. autobusem nebo vlakem: Nový Bor má poměrně dobré železniční a zejména autobusové spojení (z Prahy-nádraží Holešovice, z Liberce, z Ústí n.L. a Děčína) – odtud pak lze pokračovat místní autobusovou linkou do Sloupu a navíc bude pořadateli 23.9. před zahájením semináře zajištěna dle požadavků doprava z Nového Boru do Sloupu • Účastnický poplatek 150,- Kč – bude vybírán při prezenci (poplatek bude použit především k uhrazení nákladů na organizační a technické zabezpečení akce apod., ubytování a stravu si hradí účastníci individuálně)
Výstavní prostory v zámku ... …………………………………………………………………………………………. Při příležitosti semináře bude v prostorách zámku v Sloupu instalována výstava Sklářského muzea v Novém Boru autorů Prof.Ing.arch. jiřího Škabrady a PhDr. Martina Ebela „Novoborské domy“, dále pak zde budou presentovány studentské práce posluchačů VOŠ a SPŠ stavební Děčín na téma lidová architektura a drobná architektura v CHKO Labské pískovce a mimo to i další materiály a dokumentace vztahující se k dané problematice. ………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………..………………………………………………………………….…
Kontaktní adresy pro případné dotazy a informace: PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana tel.: 257 010 255, mobil: 724 663 562 e-mail:
[email protected] Mgr. Miroslav Kolka, Mgr. Jiří Křížek, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci Jablonecká 32/642, 460 01 Liberec I tel.: 485 222 423/422;mobil: 724 663 795/724 663 622 e-mail:
[email protected];
[email protected]
Pořadatelé si vyhrazují právo na případné změny v programu a organizaci semináře.
……….……..… Těšíme se na společné setkání!............................
