Tématické okruhy k absolutóriu z předmětu ekonomie. Rok počet stran - 99

Tématické okruhy k absolutóriu z předmětu ekonomie

Rok 2007

počet stran - 99

1

Tématické okruhy k absolutoriu z předmětu ekonomie

-

ekonomie, tři základní otázky, tři druhy ekonomiky, rozhodování v podmínkách vzácnosti (mezní užitek) nabídka, její popis, zákon nabídky, determinanty nabídky, vstup na trh a jeho opuštění v souvislosti s náklady firmy a rovnovážnou cenou poptávka, její popis, zákon poptávky, determinanty poptávky, elasticita poptávky a s ní související celkové příjmy trh dokonalé konkurence, pojem, jeho rovnováha, stanovení nového rovnovážného bodu při posunu křivek nabídky a poptávky, cenová regulace trhu trh dokonalé konkurence, přebytek výrobce a spotřebitele, celkový ekonomický přebytek, tři druhy zisku, volný přístup na trh a odchod z něj, náklady firmy a náklady společnosti trh nedokonalé konkurence, jeho modifikace, rozdíly mezi firmami v dokonalé a nedokonalé konkurenci, zdroje tržní síly monopol, jeho postavení na trhu, maximalizace zisku monopolu, selhání tržního mechanizmu v nedokonalé konkurenci, cenová diskriminace trh práce, rovnováha na trhu práce, faktory ovlivňující nabídku práce a poptávku po práci, lidský kapitál a jeho klesající produktivita druhy podnikání z hlediska vlastnických vztahů, živnost, obchodní společnosti, družstva a občanská sdružení, užívané formy podnikání v Tv a S živnostenské podnikání, dělení živností, vznik a zánik živnosti, povinnosti živnostníka, odpovědný zástupce obchodní společnosti, vlastnické vztahy, dělení a zdanění zisku, obchodní rejstřík, obsah společenské smlouvy u s.r.o., vlastnictví akcií při ovládání a.s. majetek podniku, jeho dělení a popis jednotlivých položek majetku, význam odepisování zdroje podniku, jejich dělení a popis, efektivnost využití vlastního kapitálu v souvislosti se zdaněním zisku, faktory ovlivňující rozhodnutí o pořízení úvěru náklady podniku, jejich členění, kalkulace, obecný kalkulační vzorec a jeho použití, metody rozpočítávání celkové režie na kalkulační jednici mzdy, jejich druhy, způsob výpočtu a popis účelu jednotlivých srážek, úloha minimální mzdy pracovně právní vztahy, druhy pracovních poměrů, obsah pracovní smlouvy, popis agendy vedené v souvislosti se zaměstnáváním náklady, výnosy, srovnání s příjmy a výdaji, hospodářský výsledek, bod zvratu (jeho význam a výpočet), vliv způsobu odepisování na zisk daňový systému české republiky, jeho charakteristika a krátký popis daní kromě daně z přijmu fyzických a právnických osob zákon o daních z přijmu, příjmy fyzických osob, progresivita daně, minimální daň. odpisy, platební termíny u fyzických osob účetnictví a daňová evidence příjmů a výdajů, účetní systém, doklady a přikládané k daňovému přiznání (zák. 586/92 Sb.) HDP, pojem, tři metody jeho stanovení, HDP a životní úroveň, externality, měření životní úrovně CPI, reálné a nominální ukazatele nezaměstnanost, její druhy a výpočet, dopady na ekonomiku a společnost, trh práce, nástroje ovlivňování trhu práce státem inflace, pojem, její druhy, výpočet ukazatele inflace, náklady inflace pro společnost úspory a investice, objasnění pojmů, jejich význam pro rovnoměrný vývoj ekonomiky, identity tvorby a užití kapitálu, bilance státního rozpočtu a bilance se zahraničím výhodnost obchodování pro všechny, komparativní výhoda a mezinárodní obchod, mezinárodní hospodářské organizace

2

1 – EKONOMIE, TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY, TŘI DRUHY EKONOMIKY, ROZHODOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH VZÁCNOSTI ( MEZNÍ ÚŽITEK ) A. Co je to ekonomika a co je ekonomie: ekonomika - zabývá se hospodařením - činnost ekonomie - hodnocení, vytváření teorií - věda - mikroekonomie X makroekonomie - ekonomie je věda, která zkoumá vztahy mezi lidmi a řeší její tři otázky: Co se bude vyrábět? Jak se bude vyrábět? Kdo bude spotřebovávat? B. Čím se zabývá ? - tři základní otázky : Co se bude vyrábět ? - hranice produkčních možností - popis jaké možnosti má stát, společnost, co bude vyrábět

-

výrobní možnosti společnosti kombinace i druhů sortimentu veřejné X soukromé rozhoduje o tom vláda a trh

Jak se bude vyrábět ? - trh rozhoduje o tom, jestli budeme používat novou technologii, vláda se toho zříká (povolenky na emise EU) - výroba se škodlivinami, má na výběr, zda stará technologie a kupovat drahé emise, nebo koupí drahou technologii, ale bez emisí, nová technologie, nové posunutí hranice produkčních možností Kdo bude spotřebovávat ? - trh a vláda - společnost různé práce ohodnocuje různě, kdo má více peněz, více spotřebuje, sociální podpory umožňuje vláda

C. Tři druhy ekonomie :

3

Zvyková - tam, kde se nemění výrobní a technologické a společenské podmínky, od neolitu do středověku - výměnný obchod, později první platidla, prodej, ve středověku daně - šlechta odvádí králi Příkazová - socialistická, není schopna zjišťovat skutečné potřeby obyvatel - počasí atd. (jiná spotřeba než předpokládaná) - potlačena možnost trhu, plánovací centrum CO, KDO, KDY - vysoká monopolizace - nebyly firmy nuceny jít technologicky dál, nebyla konkurence, technologicky zaostával i finančně. Tržní - od 17. stol. až do dnes, ovlivňován trhem, mnohdy se neosvědčí - keinesiánská - stát ovlivňuje ekonomiku, trh (daně, clo) - neoklasická - převedení odpovědnosti ekonomie na samotné občany (nízké daně, podíl na platbách) Smíšená ekonomie tržní s příkazovou (pouze státními zásahy a pouze tam, kde selhává trh D. Rozhodování v podmínkách vzácnosti (mezní užitek) : potřeby - pociťujeme nerovnováhu (např.hlad) - pokud uspokojuje potřeba, má z toho užitek - masáže - rychleji v rovnováze - pociťujeme užitek - užitek se dá popsat hodnotou zboží - kupujeme podle potřeb a intuity to, co nám přináší největší užitek

4

2 - NABÍDKA, JEJÍ POPIS , ZÁKON NABÍDKY, DETERMINANTY NABÍDKY,VSTUP NA TRH A JEHO OPUŠTĚNÍ V SOUVISLOSTI S NÁKLADY FIRMY A ROVNOVÁŽNOU CENOU V podstatě nabídka je jeden z ukazatelů ,kterými se řídí trh. TRH- je místo ,kde se v daném časovém intervalu setkává strana nabídky a strana poptávky a působí na sebe tak, že je stanovena cena a od ní odvozené množství zboží, se kterým se obchoduje. NABÍDKA – (množství produkce) objem zboží za určitou cenu nabízené na trhu, je to tedy souhrn všech zamýšlených prodejů. = ochota nabízet při dané ceně konkrétní množství zboží. Příklad: pokud je cena jablk na trhu 5kč/kg nejsem ochoten jablka prodávat, pokud cena stoupne na 30kč/kg je pro mne výhodné je prodat , a proto je na trhu nabídnu. ZÁKON NABÍDKY - se vzrůstající cenou roste množství nabízeného zboží, které jsou ochotni výrobci nabízet (s rostoucí cenou na trhu roste konkurence – proces, ve kterém se střetávají zájmy dvou nebo více různých subjektů) Cena vyšší

c.nízká malá nabídka

velká nabídka

Vždy popisovat na trhu dokonalé konkurence. U nabídky můžeme sledovat -

posun bodu po přímce posun celé přímky ( mění se okolní podmínky ,které mají vliv na N. a těm se říká determinanty.= způsobí změnu závislosti. DETERMINANTY NABÍDKY = faktory ovlivňující velikost nabídky na trhu. CENA VSTUPU – tzn., že v praxi při zvýšení ceny nákladů nabízeného zboží se sníží ochota nabízet toto zboží
křivka v grafu se pohybuje do leva
sníží se množství nabídky na trhu = sníží se množství konkurence! TECFHNOLOGIE – Při zlepšení technologie se při stejné ceně zvýší množství nabídky na trhu = jsem výkonnější a křivka nabídky se posune v grafu doprava.

5

OČEKÁVÁNÍ – čekání na příznivé ceny pro prodej . Nárůst ceny
a potom přijde na trh. Posun na křivce doleva. Náklady rozhodují, zda nabízející na trh vstoupí či odejde. AGREGÁTNÍ (CELKOVÁ) NABÍDKA – souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh . celková nabídka je určena objemu výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat. (zda se to podaří ukáže trh). INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA – nabídka jednoho výrobce .A je určena objemem výroby tohoto výrobce. TRŽNÍ – DÍLČÍ- NABÍDKA – nabídka jednoho výrobků od různých výrobců. ROVNOVÁŽNÁ CENA – je taková cena, při které nastává rovnováha na trhu a výrobci jsou ochotni prodat právě tolik jako kupující koupit

6

4 - TRH DOKONALÉ KONKURENCE, POJEM, JEHO ROVNOVÁHA, STANOVENÍ ROVNOVÁŽNÉHO BODU PŘI POSUNU KŘIVEK NABÍDKY A POPTÁVKY, CENOVÁ REGULACE TRHU TRH - Je místo, kde se v daném časovém intervalu setkává strana nabídky a strana poptávky a působí na sebe tak, že je stanovena cena a od ní odvozené množství zboží se kterým se obchoduje = TRH DOKONALÉ KONKURENCE = ani jeden subjekt ( nabídka, nebo poptávka ) není schopen ovlivnit tržní podmínky. VYSVĚTLENÍ DEFINICE : Trh je místní ( = místo soustředění trhu ) a časové ( = doba prodeje ) soustředění prodávajících a kupujících. - Existuje trh zboží, služeb, práce, finančního kapitálu. TRH DĚLÍME:

Trh produktů, peněz a výrobních faktorů ( podle předmětu trhu ). Trh místní, národní, světový ( podle území působnosti ).

TRH S NEDOKONALOU KONKURENCÍ - Jeden nebo více subjektů na trhu buď na straně nabídky nebo poptávky je schopen tržní podmínky ovlivnit ( trh monopolní ). CENA - Je to směnná hodnota vyjádřená v penězích. ( V případě rovnosti nabídky a poptávky na trhu vzniká = ROVNOVÁŽNÁ CENA. ) ( V případě aktuálního vztahu poptávky a nabídky vzniká = TRŽNÍ CENA. ) ROVNOVÁŽNÝ BOD - Rovnovážná cena a rovnovážné množství zboží na trhu. PŘEVIS NABÍDKY - Stav, kdy je cena vyšší než je rovnovážná cena, vzniká převis nabídky a jedná se tak o trh kupujících. PŘEVIS POPTÁVKY - Stav, kdy je cena nabízeného zboží nižší než je rovnovážná cena, vzniká převis poptávky a jedná se tak o trh prodávajících. V PŘÍPADĚ DETERMINANTY = ( ZMĚNY ) se mění křivka buď nabídky nebo poptávky, nebo obojího. V takovém případě se také přesouvá rovnovážný bod v grafu, což je střet nabídky a poptávky. CENOVÁ REGULACE TRHU = CENOVÉ LIMITY - Vláda ovlivňuje nabídku a poptávku nařízeními, daněmi, cenovými limity. ( viz. Regulované nájemné, minimální cena výkupu zemědělských potravin. ) CENOVÉ STROPY - Je stanovena maximální cena, která může být na trhu. CENOVÉ PODLAHY – Je stanovena minimální cena za kterou stát dovolí obchodovat.

7

5 – TRH DOKONALÉ KONKURENCE, PŘEBYTEK VÝROBCE A SPOTŘEBITELE, CELKOVÝ EKONOMICKÝ PŘEBYTEK, TŘI DRUHY ZISKU, VOLNÝ PŘÍSTUP NA TRH A ODCHOD Z NĚJ, NÁKLADY FIRMY A NÁKLADY SPOLEČNOSTI Trh – je místo, kde se za daný časový interval střetává strana N a P a působí na sebe tak, že je stanovena cena a od ní odvozené mn. zboží se kterým se obchoduje. trh dělíme – podle předmětu trhu – trh produktů, peněz a výrobních faktorů – podle území působnosti – trh místní, národní, světový Dokonalá konkurence je abstrakcí ekonomické teorie (v praxi téměř neexistuje). Základním předpokladem jsou naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Na trhu by nemohl existovat žádný subjekt, který by byl natolik silný, že by významným způsobem ovlivnil buď nabídku nebo poptávku a tím i tržní cenu (nikdo by neměl tzv. monopol na výrobu či spotřebu některého výrobku). Jedinou formou konkurence je zde minimalizace zbytečných nákladů ve výrobě. Dokonalá konkurence tedy bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor. Na dokonale konkurenčním trhu jsou náklady na výrobu minimální. (Tomuto ideálu se přibližuje např. produkce pšenice.) Rovnovážný bod – se vyznačuje situací na trhu, kdy veškeré zboží je vyprodáno a neexistuje nespokojený zákazník. Snaha trhu je co nejvíce se k tomuto bodu přiblížit = ideální stav, ale nereálný! Rovnovážný bod = rovnovážná cena a rovnovážné množství zboží na trhu. Přebytek výrobce a spotřebitele Trh zabezpečuje nejen efektivní alokaci výrobních faktorů, ale též přináší ekonomickým subjektům výhody z výměny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.

8

Přebytek spotřebitele - rozdíl mezi celkovým užitkem zboží a objemem výdeje na jeho nákup. Cena je pro spotřebitele informací podle které se rozhoduje, kolik zboží si koupí. Cena se musí rovnat meznímu užitku poslední spotřebované jednotky zboží. To znamená, že mezní užitek nakoupených jednotek je téměř vyšší než jejich cena, spotřebitel získává určitý užitek navíc. R 6 5 4 PŘEBYTEK SPOTŘEBITELE

3

E 2

P

N

1

d M

0 1 2 3 4 5 Q Celkový užitek je plocha ohraničená křivkou poptávky (plocha 0MER). Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem spotřebovávaného množství zboží a tržní cenou tohoto zboží ( NER). Přebytek výrobce - rozdíl mezi částkou, kterou výrobce dostane zaplacenou za určité množství zboží a jeho náklady. Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. Mezní náklady předcházejících jednotek výrobní produkce jsou však nižší jako cena, za kterou se prodá. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady.

P

S

N

E

P

PŘEBYTEK VÝROBCE

R

0 M Q Plocha 0MEN (nebo P * Q) jsou celkové příjmy, plocha pod křivkou mezních nákladů 0MER jsou variabilní náklady (nebo součet MC), celkový přebytek výrobce je rozdíl mezi těmito plochami (0MEN – 0MER), nebo plocha REN.

9

ztráta mrtvé váhy – vzniká díky uvalení daní, např. drahé cigarety sníží prodej Celkový ekonomický přebytek – součet přebytku spotřebitele plus součet přebytku výrobce Tři druhy zisku Zisk musíme chápat jako ekonomický zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je ekonomický zisk záporný. Kladného ekonomického zisku firma dosahuje jen tehdy, když je zisk větší než tzv. explicitní náklady a implicitní (alternativní) náklady. Ekonomický zisk = účetní zisk – normální zisk – explicitní náklady Účetní zisk na rozdíl od ekonomického je rozdíl mezi celkovým příjmem a explicitními náklady. Účetní zisk = celkový příjem – explicitními náklady Normální zisk zahrnuje: výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené podnikatelské riziko. Explicitní náklady Jsou náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů (např.mzdové náklady, náklady na nákup strojů, materiálu, surovin atd). Explicitní náklady tedy můžeme zjistit v účetních výkazech. Implicitní náklady Jsou náklady, které firma reálně neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy. Podnikatel má totiž vždy dvě možnosti- podnikat se svými výrobními faktory sám nebo je pronajmout jinému podnikateli . Pokud se rozhodne podnikat sám, vzdává se mzdy, kterou mohl získat jako zaměstnanec jiné firmy, úroku z kapitálu, který mohl uložit v bance, popř. renty z pronájmu půdy. Tzv. náklady příležitosti. Volný přístup na trh a odchod z něj - nabízející přichází a odchází z trhu z nákladových důvodů, bariéra např. živnostenský list

Náklady firmy a náklady společnosti Náklady = spotřebované hodnoty vyjádřené penězi (náklady na materiál, mzdy za lidskou práci…) Výdaje = okamžik placení – náklady se v okamžiku placení mění na výdaje Členění nákladů

– druhové – materiálové, mzdové, ostatní, odpisy – kalkulační – přímé (např. náklady na výroku 1 ks)

10

– nepřímé (režijní – např. vytápění) – fixní – s objemem výroby se nemění. Firma je musí hradit, i když objem výroby je nulový (např. nájem, opotřebení dlouhodobého majetku) – variabilní – rostou s růstem výroby (např. náklady na materiál) Mezní náklady = náklady potřební k rozšíření objemu výroby o jednotku Průměrné náklady = náklady na jednotku produkce Celkové náklady = variabilní + fixní náklady

náklady frimy = náklady + zisk náklady společnosti = náklady + zisk + negativní a pozitivní externality negativní externality = vedlejší činnosti, které nám zhoršují životní prostředí (auto – znečišťuje vody – v ceně auta není započtena sanace prostředí)

11

6 – TRH NEDOKONALÉ KONKURENCE, JEHO MODIFIKACE, ROZDÍLY MEZI FIRMAMI V DOKONALÉ KONKURENCI A NEDOKONALÉ KONKURENCI, ZDROJE TRŽNÍ SÍLY

TRH = místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a v daném čase na sebe působí tak, že je stanovena cena a od ní je odvozeno obchodovatelné množství. Existují 2 základní typy trhu: 1) Dokonalá konkurence 2) Nedokonalá konkurence Ad1. Je takový trh, kdy jeden z účastníků není schopen ovlivnit tržní podmínky. Vede v dlouhodobém období k maximální efektivní výrobě, protože firmy vyrábějí s minimálními průměrnými náklady za ceny na úrovni těchto nákladů své výstupy prodávají tzn.: nepřivlastňují si na úkor kupujících žádný kladný ekonomický zisk. Ad2.: V tomto typu trhu může jedinec ovlivnit tržní podmínky: má 4 základní modely: Monopol Oligopol Monopolistická konkurence Monopson MONOPOL – působí na straně nabídky, pouze jeden nabízitel. Má 3 základní znaky: - na trhu na straně nabídky působí pouze jedna firma - neexistuje blízké substituty, pro statek nebo statky produkované monopolistou - existují překážky vstupu do odvětví pro jiné firmy. Rozeznáváme např.:

přirozený monopol – vzniká, když jedna firma vyrábí s nižšími průměrnými náklady než by byli náklady kterékoli z více firem působících v odvětví.

Administrativní monopol – vzniká na základě zákonných norem nebo administrativních nařízení zajišťujících firmě monopolní právo vyrábět nebo prodávat určitý výrobek.

Surovinový monopol – vzniká na základě monopolního vlastnictví výrobního zdroje (suroviny). OLIGOPOL = případ, kde působí několik prodejců, kteří obchodují s velice podobným druhem zboží. Charakterizuje omezený počet firem na daném trhu s vysokou vzájemnou provázaností cenového, výrobního a technologického vývoje. Příslušné podniky musí při svém rozhodování zohledňovat aktivity svých konkurentů např. trh s operátory na mobilní sítě jako T-mobile, Oskar, Eurotel. Jedním z druhů oligopolu je:

Kartel: zvláštní typ oligopolního uspořádání, který nakonec vede k monopolu. - Je to nelegální ovládnutí trhu, které poškozuje ostatní ekonomické subjekty.

12

- Jde o nelegální propojenosti, která poškozuje především spotřebitele, vytvořením kartelu je narušeno konkurenční prostředí. To vede k růstu cen, snížení výrobkové variability a kvantitativní úrovně produkce. - Má nepříznivé účinky na podnikovou sféru, kdy jsou dodavatelé firem sdružených do kartelu tlačeni do nevýhodných pozic při vyjednávání a zároveň kartelizace daného trhu znemožňuje vstup do odvětví jiným potenciálním konkurentům.

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE – případ, kdy je na trhu poměrně velký počet nabízitelů a někteří z nich mohou podmínky a nabídku trhu stále ovlivnit, opět prodávají téměř stejné zboží, např. trh s pohonnými hmotami. Některé znaky: -

velký počet prodávajících na trhu

-

neexistence bariér pro vstup do odvětví.

Na druhé straně firmy vyrábí diferencovaný produkt a mají možnost podobně jako monopol určovat relativně nezávisle cenu zboží. Monopolistická struktura zpravidla zajišťuje vysokou efektivnost výroby, protože tlak konkurence nutí firmy snižovat náklady (případně i cenu) a zvyšovat kvalitu nabízeného zboží.

MONOPSON – trh kde existuje jeden poptávající, např. dříve železniční doprava. Rozdíl mezi firmami dokonalé a nedokonalé konkurence: - firma v dokonalé konkurenci nemá žádnou tržní sílu a v nedokonalé občas má. - v tom jak nahlíží na poptávku v dokonalé a nedokonalé konkurenci.

Zdroje tržní síly:

1 - Úspory z rozsahu – zdroj, kde předpokládáme velkou výrobní kapacitu, např. u monopolu jsou velké fixní náklady na výrobu jednoho kusu a vlastní výroba je malá.

2 - Výjimečná znalost výrobních postupů – know how. 3 - Státní ochrana – patenty, průmyslová práva a licence. 4 - Výlučné vlastnictví zdrojů, např. diamanty. příklad výpočtu: Srovnání poptávky a mezního příjmu monopolu na nedokonalém trhu. Trh je obsluhován jedním prodejcem. Představme si poptávku popsanou přímkou s rovnicí Y = 20 – X. Pokud bude prodán jeden výrobek, je prodaný za 19 korun. Pokud budeme prodávat výrobky dva, podle této poptávky je musíme prodávat za 18 korun. Pokud to budou výrobky tři, jsou prodejné za 17 korun. Jaký bude celkový a mezní příjem při prodeji jednoho druhého a třetího výrobku? Takto bychom mohly pokračovat až k počtu výrobků 20 s cenou nula a mezním příjmem v záporných hodnotách. Posuďme graf poptávky a mezního příjmu monopolu.

13

Z grafu vyplývá, že při dané ceně výrobku je poptávkou určeno prodávané množství na dokonale konkurenčním trhu a mezním příjmem je určeno množství, které může za dané

situace prodávat monopol na trhu nedokonalé konkurence. Z uvedeného pak vyplývá, že

monopolní cena umožňuje na trhu prodávat poloviční množství, ve srovnání s cenou na trhu dokonalé konkurence.

14

7 – MONOPOL, JEHO POSTAVENÍ NA TRHU, MAXIMALIZACE ZISKU MONOPOLU, SELHÁNÍ TRŽNÍHO MECHANIZMU V NEDOKONALÉ KONKURENCI, CENOVÁ DISKRIMINACE

Monopol Monopol je protipólem dokonalé konkurence. Na trhu se vyskytuje firma, která má na tomto trhu výsadní postavení (např. má jako jediná povolení od státu určitý výrobek prodávat – tomu říkáme administrativní monopol, nebo jako jediná zná recept na výrobu určitého výrobku – to je absolutní monopol). Trh kde existují monopoly je deformovaný a hovoříme o nedokonalé konkurenci, protože monopoly mohou svého postavení zneužívat a diktovat si podmínky, především cenové. Pak dochází k narušení fungování zákonů trhu a možnosti vzniku nerovnováhy v ekonomice. V každé vyspělé zemi existují protimonopolní zákony, které vznik a fungování monopolů regulují, aby nedocházelo k poškozování zákazníků (dozor provádí antimonopolní úřad).

Základní předpoklady pro vznik monopolu - existence jediného výrobce - diferenciace produktu - bariéry vstupu jiných firem do odvětví

Maximalizace zisku Zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady a je maximální při takovém objemu výroby, kdy je tento rozdíl největší. Při zjišťování objemu produkce, při kterém monopol maximalizuje zisk, vycházíme z toho, že zisk je maximální při takovém objemu výroby , ve kterém platí rovnost mezních nákladů a mezních příjmů. - mezní náklady - náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku - mezní příjmy - změna celkového příjmu subjektu v důsledku změny výstupu (prodejů) o jednu jednotku

Cena a cenová diskriminace Výsadní postavení jediného výrobce v odvětví využívá monopol ve svůj prospěch při stanovení ceny. Snaží se prodat za co nejvyšší cenu, což však neznamená, že stanoví cenu libovolně vysokou – musí respektovat cenu, kterou jsou kupující ochotni zaplatit. Velká monopolní síla umožňuje monopolu používat tzv. cenovou diskriminaci = stanovení různých cen různým spotřebitelům, resp. stanovování cen tak, že se poměr cena/mezní náklady pro různé spotřebitele liší – rozdíly v ceně jsou určeny náklady. Cíl = dodatečný zisk firmy získáním přebytku spotřebitelů nebo jeho části Nejrozšířenější jsou 3 stupně diskriminace: - různá cena pro různé spotřebitele - různá cena pro různá množství zboží - různá cena pro různé trhy Neefektivnost monopolu

15

Jelikož monopolní síla má možnost stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů, způsobuje, že z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů. Některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů společnosti zůstává nevyužita. Regulace monopolu Neefektivnost monopolu si vynucuje usměrňování činnosti monopolu. Nástroje: - antitrustové zákony – zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu - daňová politika - možnost převést monopol do státního vlastnictví - cenová regulace – při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk

Selhání trhu - Prvním důvodem je vznik monopolu. Stát zde hraje úlohu hlídače, protože samotný vznik monopolu není trestný. Trestné je pouze zneužití tohoto výsadního postavení např. monopolně vysoká cena. - Dalším důvodem selhání trhu je existence tzv. veřejných statků, tedy statků u kterých není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu. Mezi nejdůležitější jmenujme obranu státu, veřejné školství, zdravotnictví, státní správa atd. - Třetím významným důvodem selhání trhu jsou tzv. externality trhu. Jedná se o vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní. Jako typický příklad negativní externality můžeme uvést špatný vliv výrobců na životní prostředí. Třetí poškozenou stranou, které výrobci nic nezaplatí za zničené prostředí, jsou lidé, žijící v blízkosti továren, průmyslových zón a dopravních komunikací. Zde se nabízí pouze jedno řešení a to administrativní zásah státu ve formě pokut, penále apod. Trh má však i pozitivní externality – podnikatelskou činností můžeme někomu přinést užitek, aniž se tato třetí osoba o to jakkoliv zaslouží a aniž by za to zaplatila – např. přivedením infrastruktury (dálnice, plynofikace,…) do určité lokality výrazně stoupají tržní ceny pozemků zdejších majitelů.

16

8 - TRH PRÁCE, ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU PRÁCE A POPTÁVKU PO PRÁCI, ODBORY A TRH PRÁCE, ROZDÍLY V PŘIJMECH, DISKRIMINACE

TRH, TRH PRÁCE = místo, kde na sebe působí nabídka a poptávka, tak, že je stanovena cena a z ní odvozeno obchodované množství zboží. NABÍDKA PRÁCE = tvoří LIDÉ POPTÁVKA PRÁCE = tvořena FIRMAMI ROVNOVÁHA = pouze když existuje přirozená míra nezaměstnanosti cena práce = množství zaměstnaných lidí REGULACE = práci reguluje STÁT pomocí minimální mzdy pokud je nad rovnovážnou úroveň je poptávka menší a nabídka větší – tzn., že zaměstnavatelé nechtějí vyplácet za práci tak velkou mzdu – propouštějí. MINIMÁLNÍ MZDA - je stanovena proto, aby nebyli zneužíváni sociálně slabší lidé - vede k nezaměstnanosti, protože nabídka je větší než poptávka – lidé práci hledají činí 7 185 Kč cenová podlaha

SOCIÁLNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU PRÁCE -

CENA, čím vyšší je cena práce, tím vyšší je nabídka OČEKÁVÁNÍ – jestliže lidé v budoucnu očekávají špatný vývoj, snaží se více pracovat SOCIÁLNÍ SYSTÉM – nabídka práce se posunuje doleva měkčí

SOCIÁLNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU PO PRÁCI -

OČEKÁVÁNÍ – v souvislosti s investicemi (když je kladné očekávání – lidé více očekávají – nabídka se posunuje doprava) ÚROKOVÉ SAZBY – menší úroky – posun doprava (poptávka) ZMĚNA TECHNOLOGIÍ

( KINESIÁNSKÁ EKONOMIKA = rovnováha mezi spotřebou a množstvím) TRH PRÁCE JE OVLIVŇOVÁN TRIPARTITOU, je složena ze: -

ZÁSTUPCŮ VLÁDY PODNIKATELŮ ODBORŮ

17

ODBORY – byly vytvořeny proto, aby měli zaměstnanci při vyjednávání se zaměstnavateli lepší postavení (! pokud má část zaměstnanců vyšší mzdy, zákonitě má druhá část zaměstnanců mzdy menší – v daném oboru)

EFEKTIVNÍ MZDA – některé firmy vyplácejí svým zaměstnancům záměrně vyšší mzdy, protože pak mají lepší výběr zaměstnanců a také si lidé více své práce váží TRH PRÁCE JE OVLIVŇOVÁN VLÁDOU – vytvořeny programy zaměstnanosti např. dotace podnikatelům

ROZDÍLY V PŘIJMECH Jak společnost oceňuje vznikající hodnotu ( Př. Politik – diskuse vs. učitel – výklad látky = jinak oceněné)

18

9 – DRUHY PODNIKÁNÍ Z HLEDISKA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ, ŽIVNOST, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, DRUŽSTVA A OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, ÚŽÍVANÉ FORMY PODNIKÁNÍ V Tv a SPORTU Podnikáním se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní účet, za účelem dosažení zisku. Podnikateli (podnikatelskými subjekty) mohou být: a) jednotlivý občané, čili fyzické osoby – lidé jako přirození nositelé práv a povinností. Způsobilost podnikat nabývají dovršením 18 let. b) skupiny lidí (společenské útvary), čili právnické osoby – útvary vytvořené lidmi a považované podle zákona za samostatné právní subjekty (mohou se zavazovat a nabývat práv), např. společnosti družstva.

Živnosti Podle skutečnosti, od které může podnikatel zahájit podnikání, člení se živnosti na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Živnosti ohlašovací při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení podnikatele živnostenskému úřadu. Obdrží živnostenský list (do jeho vydání kopie ohlášení). Živnosti koncesované smějí být provozovány na základě koncese udělené živnostenským úřadem, nejdříve však dnem doručení koncesní listiny. Příklady ohlašovacích živností Řemeslné – kovářství, zámečnictví, hodinářství, řeznictví a uzenářství, truhlářství, zednictví, mlynářství, pokrývačství .... Vázané – revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob, plynoinstalatérství, automatizované zpracování dat, vyučování řízení motorových vozidel .... Volné – Okruh volných živností není v žádné z příloh živnostenského zákona. To znamená, že pokud jde o činnost s povahou živnosti, jde o živnost ohlašovací volnou. Nejčastější je koupě zboží za účelem prodeje, pokud prodej daného zboží uvedené přílohy nezahrnují mezi jiné druhy živností (prodej zbraní – živnost koncesovaná). Příklady koncesovaných živností Činnosti v oborech vývoj, výroba, opravy, nákup, prodej, půjčování a znehodnocování zbraní, zřizování poplašných zařízení, provádění trhacích a ohňostrojných prací, taxislužba, směnárenská činnost, provozování čerpacích stanic, cestovní kanceláře ....

Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání. Obchodní zákoník vymezuje 4 právní formy těchto společností:

19

Společnosti osobní: Veřejná obchodní společnost, v. o. s. Komanditní společnost, k. s.

Společnosti kapitálové: Společnost s ručením omezeným, s. r. o. Akciová společnost, a. s. Vytvoření obchodní společnosti: 1. fáze – založení společenskou (zakladatelskou) smlouvou nebo zakladatelskou listinou 2. fáze – vznik (dnem, ke kterému byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. Společnost se stává právním subjektem). Majetkové otázky obchodních společností Základní jmění – je peněžité vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti. Nepeněžité vklady mohou být představovány movitými i nemovitými věcmi. Vklad společníka – je souhrn peněžitých prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti. Podíl – je míra účasti společníka na jmění společnosti. Jeho stanovení má význam zejména pro kapitálové společnosti a je převoditelný a děditelný. U akciové společnosti je výše podílu dána počtem akcií. Rezervní fond – je vytvářen povinně ke krytí ztrát společnosti nebo k překonání nepříznivého průběhu hospodaření. U kapitálových společností obchodní zákoník předepisuje jeho minimální výši. Ručení společníka – je právní vztah, který vzniká ze zákona a určuje, v jakém rozsahu je společník povinen uhradit ze svého jmění dluhy společnosti v případě, že je společnost po výzvě věřitele sama uhradí.

Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem. K jednání jménem společnosti s jinými právními subjekty (nevylučuje-li to společenská smlouva) je oprávněn každý společník. O interních věcech rozhodují všichni společníci jednomyslně. Statutárním orgánem jsou všichni společníci.

20

Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do obchodního rejstříku (komanditista) a jeden nebo více společníků ručí celým majetkem (komplementář). K obchodnímu vedení jsou oprávněni jen komplementáři, ostatní otázky rozhodují všichni společníci většinou hlasů, každý společník má jeden hlas. Statutárním orgánem jsou komplementáři.

Společnost s ručením omezeným Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků. Společnost může být založena i jednou osobou. Může mít maximálně padesát společníků.

Orgány: Valná hromada – (shromáždění všech společníků) je nejvyšší orgán. Je schopna usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, rozhoduje prostou většinou všech přítomných, počet hlasů společníka – 1 hlas na 1000 Kč vkladu. Do její působnosti zejména patří:rozhodování o změně společenské smlouvy, o zvýšení nebo snížení základního jmění, jmenování a odvolání jednatelů a členů dozorčí rady, vyloučení společníka, schválení roční účetní závěrky, schválení rozdělení zisku a úhrady ztrát, schválení zrušení společnosti. Jednatelé – Společnost může mít jednoho nebo více jednatelů. Jednatel je statutárním orgánem společnosti. Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva nebo valná hromada. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednatelé jsou povinni zajistit vedení předepsané evidence a účetnictví. Dozorčí rada – Dozorčí rada dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku, podává zprávy valné hromadě. Její ustavení není povinné. V tomto případě úkoly plní valná hromada.

Akciová společnost Akciovou společností je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení akciové společnosti, na jejím zisku a při zániku společnosti na jejím likvidačním zůstatku.

Orgány: Valná hromada (shromáždění všech akcionářů) – je nejvyšší orgán akciové společnosti. Je schopná usnášení, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří mají akcie představující úhrnem alespoň 30% základního jmění, rozhoduje většinou hlasů přítomných, počet hlasů se řídí

21

jmenovitou hodnotou akcií akcionáře. Do její působnosti zejména náleží: změna stanov, rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění, volba a odvolání členů představenstva, volba a odvolání rady, schválení roční účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku, rozhodnutí o zrušení společnosti. Představenstvo – je statutárním orgánem akciové společnosti. Má nejméně tři členy. Členové volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě. Z toho vyplývá, že zastupuje společnost vůči třetím osobám, před soudem a před jinými orgány, vytváří a řídí organizaci práce, vykonává zaměstnanecká práva. Rovněž zabezpečuje řádné vedení účetnictví a předkládá valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem rozdělení zisku. Dozorčí rada – je nejvyšším kontrolním orgánem společnosti. Členem dozorčí rady nemůže být člen představenstva. Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva. Její členové (nejméně tři) jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se společnosti, kontrolují účetnictví, přezkoumávají roční závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada předkládá zprávy a svá vyjádření valné hromadě. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným dozorčí rada musí být vytvořena.

Družstvo Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít nejméně pět členů nebo alespoň dvě právnické osoby. Vytvoření: 1. fáze – založení (na ustavující schůzi):Určení základního jmění, schválení stanov, Volba představenstva a kontrolní komise 2. fáze – vznik: Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku

Orgány: Členská schůze – je nejvyšším orgánem družstva. Do její působnosti patří schválit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat roční závěrku, rozhodovat o rozdělení a použití zisku, o otázkách koncepce rozvoje družstva, o sloučení, rozdělení apod. Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou stanoveny zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva, případně i místopředsedu. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva a za představenstvo jedná s jinými právními subjekty. Kontrolní komise – je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva. Odpovídá pouze členské schůzi.

22

Další orgány družstva – Družstvo může zřizovat v souladu se svými stanovami další orgány, které potřebuje k zajištění svých činností. Jedná se zejména o komise, např. komisi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mzdovou komisi, sociální komisi, kulturní komisi, rozhodčí komisi (řeší spory mezi družstvem a jeho členy) apod. Družstva: zemědělské, výrobní, spotřební, stavební, bytové, ostatní.

Ostatní formy podnikání Tichá společnost Tichá společnost nepatří mezi obchodní společnosti. Je právně upravená obchodním zákoníkem, a to smlouvou o tichém společenství, tedy nikoliv společenskou smlouvou. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Tichá společnost není samostatným právním subjektem a nezapisuje se do obchodního rejstříku, aby tichý společník mohl být utajen. Sdružení Několik osob (fyzických i právnických, podnikatelských i nepodnikatelských) se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Sdružení nemá způsobilost k právním úkonům, nezapisuje se do obchodního rejstříku. Sdružení vzniká uzavřením smlouvy o sdružení podle občanského zákoníku (nikoliv tedy podle obchodního zákoníku).

Sportovní akce jsou prvkem modelu, který uspokojuje poptávku sportovně aktivní populace. Můžeme je dělit do dvou skupin, a to: - akce s převahou pasivních účastníků (diváků) typu olympiád, mistrovství světa, dlouhodobých soutěží v kopané či ledním hokeji, nebo akce typu atletického „Zurich Weltklase“, společným znakem je značná mediální přitažlivost - akce s převahou aktivních účastníků typu naší Jizerské padesátky, švédského Vasova běhu, známé městské maratóny (newyorský, bostonský, pražský), světové gymnaestrády, ale i naše bývalé spartakiády, dnes opět slety. Počet aktivních účastníků se pohybuje v desetitisících a obdobně jako si diváci platí vstupné, aktivní účastníci platí startovné, které je poplatkem za službu. Sportovní federace jsou naprosto svébytným a velmi důležitým prvkem pro organizování sportovního života jak uvnitř státu, tak i navenek. Existuje zde těsné spojení se sportovními kluby, jednotami a je zprostředkováván kontakt se státem. Tato zprostředkovávání je nezbytné, neboť stát nemůže být v kontaktu s jednotlivými kluby, kterých jsou tisíce. Proto se státní finanční podpora poskytuje prostřednictvím sportovních federací. Významnou ekonomickou aktivitou v rámci sportu je sportovní sázení. Podílí se na ní jak aktivní, tak i neaktivní část populace ve sportu. Sportovní sázení je důležitým finančním zdrojem pro sport ve všech vyspělých zemích. Organizační začlenění loterií je různé,

23

nejčastěji se vyskytuje ve formě státního monopolu, kdy stát sám loterii organizuje. U nás byla sázková a loterijní činnost v oblasti sportu přenechána dobrovolné tělovýchovné organizaci v roce 1957. V současnosti je podnik SAZKA akciovou společností občanských sdružení. Existuje zde přímá vazba na sportovní federace. Obdobný systém je i v Itálii, kde sportovní loterii TOTO-LOTO vlastní řídící orgán organizovaného sportu CONI. Nově vzniklé sázkařské společnosti využívají sice sport k sázení, ale jsou to společnosti s ručením omezeným v rukou několika osob. Zisk není určen pro podporu sportu.

24

10 – ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ, DĚLENÍ ŽIVNOSTÍ, VZNIK A ZÁNIK ŽIVNOSTI, POVINNOSTI ŽIVNOSTNÍKA, ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE - soustavná činnost provozována podnikatelem (FO i PO) samostatně, vlastním jménem, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem (plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost), na základě živn. listu nebo koncesní listiny - vedou jedn. účetnictví - daň - jako DzPř fyz. osob ze záv. činnosti Soustavná – prováděná nepřetržitě nebo jednorázově opakovaně po delší období Samostatně - není nikomu podřízen, není řízen Vlastní jméno - podnikatel může zvolit obchodní jméno - zapíše se do živnostenského rejstříku a pak pod ním obchoduje (může to být i vl. jméno) Vlastní odpovědnost - vlastní riziko, zodpovídá za ztráty a závazky Zisk - (vylučuje nadace) cílem je mít zisk, ale nemusí být Dodržení podmínek živnostenského zákona - každý občan může podnikat (provozovat živnost), ale musí se řídit živnostenským zákonem Podmínky živ. zákona: a) všeobecné (všechny živnosti) § věk 18 let - právní způsobilost lze nahradit odpovědným zástupcem § trestní bezúhonnost - nesmí být trestán ve stejné oblasti jako chce podnikat § nesmí být odsouzen na 1 a více roků nepodmíněně za jakýkoliv trestný čin § nemá nedoplatky vůči státu b) zvláštní jen pro určité živnosti, které jsou přesně vyjmenovány v zákoně, týkající se vzdělání nebo praxe pro určitou živnost Registrování živností podle požadavků na kvalifikaci: § ohlašovací § koncesované registrování živností Druhy živností: 1) Ohlašovací - na základě ohlášení živnostenskému úřadu - živnostenský list a) Řemeslné - vyučení v oboru (výuční list) b) Vázané - podmínkou je jiná odborná způsobilost (maturitní vysvědčení, vysvědčení o absolvování VŠ, kvalifikační zkouška, praxe v oboru) c) Volné - podmínkou není žádná způsobilost

2) Koncesované - splnění zvláštních podmínek - koncesní listina (koncese, státní souhlas, vzdělání), např.: daň.poradce, auditor, taxislužba Živnosti dále dělíme na: 1) obchodní

25

2) výrobní 3) poskytující služby Zánik podniku: - smrtí FO (zánikem PO), - uplynutím doby, - rozhodnutím živnostenského úřadu (porušení podmínek stanovených zákonem nebo koncesní listinou; více jak 5 let nečinnosti od vydání živnostenského listu/koncesní listiny) Některé činnosti nesmějí být provozovány jako živnost např. vyhrazené státu nebo určené práv. osobě, využívání výsledků tvůrčí duševní činnosti jejich autory, lékaři, advokáti, výchova a vzdělávání, činnosti typicky podnikatelské (banky, pojišťovny…). Postup při založení živnosti

Ohlašovací živnost 1. získat formulář o ohlašovací živnosti na živnostenském úřadě 2. k vyplněnému formuláři se přiloží: § výpis z rejstříku trestů § doklad z finančního úřadu (že nejsou nedoplatky vůči státu) § pokud je požadováno vzdělání, tak doklad o vzdělání – výuční list, certifikát § pokud je požadována praxe – doklad o vykonávané praxi § musí prokázat, že bude kde podnikat – nájemní smlouva nebo vlastnictví nemovitosti 3. začne podnikat 4. živnostenský úřad do 15 snů pošle živnostenský list 5. živnostník zaplatí 1000 Kč

Koncesovaná živnost 1. na živnostenský úřad podat žádost o provozování koncese spolu s: § výpis z rejstříku trestů § doklad z finančního úřadu (že nejsou nedoplatky vůči státu) § pokud je požadováno vzdělání, tak doklad o vzdělání – výuční list, certifikát § pokud je požadována praxe – doklad o vykonávané praxi § musí prokázat, že má kde podnikat – nájemní smlouva nebo vlastnictví nemovitosti 2. živnostenský úřad má 60 dní, aby posoudil žádost o koncesi (vyjednává žádost tak dlouho, protože ji projednává s příslušným státním orgánem) 3. pokud se ŽÚ rozhodne povolit, zašle koncesní listinu 4. živnostník zaplatí 2000 Kč

Společná ustanovení do 30 dnů od získání živn. listu nebo kon. listiny je nutno se zaregistrovat na FÚ, který přidělí daňové identifikační číslo – DIČ pro potřeby placení daní (hl. daně z příjmů, ale také silniční aj.) § do 8 dnů od zahájení činnosti nebo získání živnostenského listu (podle toho co je později)

26

povinnost zaregistrovat se u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná – pro placení SP a ZP, nahlásit i počet zaměstnanců a v průběhu činnosti hlásit změny v zaměstnancích

27

11 - OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, VLASTNICKÉ VZTAHY, DĚLENÍ A ZDANĚNÍ ZISKU, OBCHODNÍ REJSTŘÍK, OBSAH SPOLEČENSKÉ SMLOUVY U s.r.o., VLASTNICTVÍ AKCIÍ PŘI OVLÁDÁNÍ a.s.

Pro podnikání ve větším rozsahu je vhodné, když se několik podnikatelů spojí. Výhodou tohoto spojení je: • Kumulace kapitálu • Rozdělení podnikatelského rizika • Rozdělení pracovního vytížení . Podnikatelské subjekty mohou společně vznikat bez vzniku nové právnické osoby (tichá společnost, sdružení) nebo nová právnická osoba vznikne. Tuto právnickou osobu nazýváme obchodní společnost. Obchodní společnost je tedy právnickou osobou založenou za účelem podnikání, je zapsaná v obchodním rejstříku a vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku na základě společenské smlouvy podepsané všemi společníky. Náš obchodní zákoník rozděluje společnosti na: A) osobní společnosti - za své závazky ručí společníci nerozdílně celým svým majetkem 1) Veřejná obchodní společnost     

  

v názvu firmy musí být uvedeno v. o. s. zakládá jí 2 a více společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společnost je zapsána do obchodního rejstříku u obchodního soudu v případě, že společnost vytvoří zisk, zjišťuje se ke dni 31.12.. V následujícím roce se upraví, aby se mohl zdanit, zdaní ho daní z příjmu f. osob. Pokud si vybírají společníci zisk během roku = ZÁLOHA za budoucí zisk, započítává se na konci roku tj 31.12. do zdanitelné částky v následujícím roce. Ztrátu hradí společníci ze svého Vlastníci mají povinnost řídit v. o. s. Společenská smlouva obsahuje: obchodní jméno a sídlo určení společníků předmět podnikání

2) Komanditní společnost  



je založena na základě spol. smlouvy, vzniká zápisem do obch. Rejstříku 2 druhy členů: KOMPLEMENTÁŘI – zakládají společnost, ručí svým majetkem, mají povinnost řídit společnost. KOMANDITISTÉ – vkládají do společnosti pouze kapitál, ručí pouze do výše svého placeného vkladu, nemají právo řídit společnost ale mohou jí kontrolovat, mají právo podílu na zisku. Vytvořený zisk se rozdělí na dvě části:PRO KOMPLEMENTEŘE: ti si jej rozdělí mezi sebe a zdaní daní z příjmu fyz. osob.PRO KOMANDITISTY: celá jejich část se zdaní daní

28



z příjmu práv. osob a až potom si ho rozdělí mezi sebe a zdaní ještě každý daní z p. fyz. osob. Společenská smlouva obsahuje: obchodní jméno a sídlo určení společníků předmět podnikání určení, kdo ze společníků je komplementář a kdo komanditista. výše vkladu každého komanditisty

B) kapitálové společnosti - za své závazky ručí celým svým obchodním jměním, ale společníci ručí jen do výše nesplaceného upsaného vkladu 1) Společnost s ručením omezeným          

  

musí mít v názvu s.r.o. vzniká datem zapsání do obchodního rejstříku může být založena 1- 50. Zakladateli vytváří povinný min. zákl. jmění 200 000kč , pomocí vkladů jednotlivců (20 000kč min.) za závazky ručí společníci pouze do výše svého nesplaceného vkladu za závazky společnosti ručí společnost celým svým majetkem vytvořený zisk rozdělí mezi své zakladatele, po ukončení podnikání lze vybrat svůj vložený kapitál společníci mají povinnost řídit společnost založením společnosti 1. zakladatelem – ZAKLADATELSKÁ LISTINA (notářsky ověřena).Více zakladateli – SPOLEČENSKÁ SMLOUVA společenská smlouva obsahuje: jména a adresy zakladatelů výše jednotlivých vkladů správce vkladu jednatele společnosti (1 i více) = zastupují společnost na veřejnosti způsob hospodaření se ziskem orgány společnosti: hl. orgán = valná hromada stat.orgán = dozorčí rada výkonný orgán = jednatelé stanovy předmět podnikání IČO (přiděluje ho obch. soud) DIČO (plátci daně přiděluje fin. úřad) pokud společnost vytvoří zisk, vydělí se z něj zákl. rezervní fond, zbytek se zdaní daní z p. práv. osob, potom se rozdělí do fondů a mezi příděly společníků. Ti ho zdaní daní z p. fyz. osob.

29

 

statutární orgán je povinen jednou ročně svolat valnou hromadu zákaz konkurence v oboru platí pro jednatele a členy dozorčí rady (pokud je zřízena, není povinná)

2 )Akciová společnost    

  

mohou ji založit fyz i práv osoby vzniká společenskou smlouvou dnem zapsání do obchod.rejstříku základní kapitál min. 2 mil. – 20mil. (podle typu zakladatele, u banky až 500miliónů) základní jmění vzniká částečně vkladem majitelů a částečně prodejem cenných papírů = AKCIÍ. Akcie je cenný papír potvrzující, že jste částečným vlastníkem majetku společnosti. Skládá se z pláště a kupónového archu s talonem. Může být vystavena na jméno (převod se uskutečňuje rukopisem) a nebo na majitele. Na akcii je uvedena její nominální hodnota. Tržní hodnota akcie je stanovena až při obchodu. Rozdíl mezi těmito cenami je nazýván EMISNÍ ÁŽIO. Vlastnictví: majorita (nad 50% akcií),minorita (vlastnictví s podstatným vlivem 50 – 20% akcií, vlastnictví bez podstatného vlivu pod 20% akcií).KONTROLNÍ BALÍK = na valné hromadě lze ovládnout i s malým balíkem akcií Akcionáři nemají právo ani povinnost řídit společnost Povinnost řídit není, právo řídit nám může zajistit odhlasováním valná hromada Orgány společnosti: hl. orgán – valná hromada (musí být svolána min. 1krát ročně, schvaluje účetní uzávěrku a dělí zisk) představenstvo dozorčí rada – hlídá hospodaření se ziskem, většinou bývá tvořena velkými podílníky) správní rada – reprezentativní orgán, snaží se pomoci svými znalostmi, atd. Odměna členů správní rady = TANTIÉMA (místo dividend).

Obchodní rejstřík = veřejná evidence vedená obchodními soudy Firmy uvádějí: název, sídlo jednatele a další náležitosti K žádosti do zaregistrování v obch. rejstříku se přikládá společenská smlouva. Společenská smlouva obsahuje všechny dosud uvedené údaje plus další: výše majetkových podílů, jakým způsobem budou jednat, tvorba statutárních fondů (část zisku s pevně určeným účelem), atd.

30

12 - MAJETEK PODNIKU, JEHO DĚLENÍ A POPIS JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK MAJETKU, VÝZNAM ODEPISOVÁNÍ PODNIK - je nejmenší dále hospodářsky nedělitelná jednotka , která má ještě právní subjektivitu - se rozumí souhrn všech věcí , peněz , pohledávek a jiných majetkových hodnot , které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání Majetek podniku ( dělíme ) : -

položky majetku zdroje majetku náklady výnosy Struktura majetku Stálý majetek

Zdroje MAJETEK PODNIKU

Vklady

Oběžný majetek

Půjčky

Položky majetku - Dlouhodobý majetek - Oběžný majetek Dlouhodobý majetek ( stálý ) - slouží podniku dlouhou dobu ( obvykle déle než 1 rok ) a tvoří podstatu jeho majetkové struktury - pořizovací cena je obvykle vyšší než 40 000 Kč - jedinou výjimkou je inventář , ten nemusí být dražší než 40 000 Kč , ale musí sloužit déle než 1 rok Odpisování dlouhodobého majetku - DM se postupně opotřebovává a znehodnocuje , úměrně tomuto opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku -Majetek je rozdělen dle zákona o daních do 5 odpisových skupin , které určují délku odpisu – musí být ustanoven odpisový plán ve kterých se stanový sazby účet. odpisů ( neodepisují se pozemky!) - Tyto odpisy by měly odpovídat skutečnému opotřebení , které je závislé na čase , výkonech , době upotřebitelnosti …. - Tyto účetní odpisy se počítají z ceny , ve které je majetek oceněný v účetnictví, odepisuje se jen do výše této ceny - Odepisování rozdělujeme na – Lineární ( rovnoměrné ) - Degresivní ( zrychlené )

31

- Tyto odpisy jsou stanovené v zákonu o daních z příjmu - Způsob odepisování nelze změnit po celou dobu jeho odepisování V praxi je DM členěn na Nemovitý majetek

budovy půda

Movitý majetek

hmotný M - stroje auta finance ( akcie , státní obligace ) inventář - nehmotný M - licence technologie ( Know How ) umělecká díla

Dlouhodobý finanční majetek - tvoří majetkové účasti podniku v jiných podnicích ( podílové cenné papíry a podíly v podnicích s vlivem rozhodujícím a podstatným ) , - realizovatelné cenné papíry a podíly ( cenné papíry s menším vlivem a ostatní cenné papíry neobchodovatelné na veřejném trhu ) - dlužné cenné papíry držené do splatnosti , která je delší než 1 rok - půjčky poskytnuté účetní jednotkou - ostatní DFM , např. vklady na termínovaných účtech U veškerého DFM je podmínkou , že je má podnik v držení delší dobu než 1 rok Krátkodobý finanční majetek ( peněžní prostředky v hotovosti nebo na bankovních účtech , krátkodobé cenné papíry pořízené kvůli obchodování s nimi …) se eviduje na příslušných účtech účtové třídy 2 – Fin.účty .

Oběžný majetek ( krátkodobý ) - jde o majetek podniku , který se používá zpravidla krátkodobě a většinou se jednorázově spotřebovává , oběžný majetek rychle mění svou formu a během krátkého období se obrací - oběžným majetkem se nazývá proto , že jedna jeho forma přechází v jinou ( př. Za peníze jsou nakoupeny suroviny – ty se změní v nedokončené výrobky – ty v hotové výrobky – hotové výrobky v pohledávky – pohledávky v peníze… ) - OM je tedy v neustálém pohybu , čím rychleji se obrací , tím za stejných podmínek přinese větší zisk OM členíme na - ve věcné formě – zásoby - materiál - polotovary - nedokončená výroba - zboží - obaly - v peněžní formě – peníze – hotové

32

- nehotové - ostatní – pohledávky - náklady příštích období ( předplatné ) - položky aktivně dohadné ( pojistné plnění )

Odpisy ( 6 odpisových skupin ) 1. skupina se odepisuje

4 roky

2. skupina

6 roků

3. skupina

12 roků

osobní automobily , dodávky , počítače náklad.automobily , nábytek , tel.vysílače , stroje , technika stavební konstrukce , motory , klimatizace , kotle na vytápění …

4. skupina

20 roků

5. skupina

30 roků

dálnice , silnice

6. skupina

50 roků

administrativní budovy , mrakodrapy …

Odpisy najdu v zákoně o daních nebo se mohu obrátit na ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD ! Odepisování je buď rovnoměrné nebo zrychlené - zvolí si to účetní jednotka Rovnoměrné - každý rok odepisujeme stejnou částku , mimo 1. ROKU ! - VZOREC : vstupní pořizovací cena . ( krát ) odpisová roční sazba : ( děleno ) 100 Př. Vstupní cena bagru 1.rok ROK

1 280 000 = 2. odpisová skupina ( odepisujeme 6 let )

odpisová sazba 8,5 % ODPIS

a

v dalších letech

OPRÁVKA 108 800

18,3 % ( po dalších 5 let )

ZUSTATKOVÁ CENA

1.

108 800

2.

234 240

343 040

936 960

3.

234 240

577 280

702 720

4.

234 240

811 520

33

1.171 200

468 480

5.

234 240

1.045 760

234 240

6.

234 240

1.280 000

0

Zrychlené - základem pro výpočty jsou tzv. KOEFICIENTY ( přiřazeny k jednotlivým odpis.skupinám ) - VZOREC pro 1.rok : Pořizovací cena (vstupní) : (děleno) koeficientem -

VZOREC pro další roky : 2 . (krát) zůstatková cena : (děleno) koeficient - (mínus) n (daný rok)

Př. Pořizovací cena bagru

1. 280 000 ( odepisujeme 6 let )

Pro 1.rok je koeficient 6 a v dalších letech 7 ROK

ODPIS

OPRÁVKA 213 333

ZUSTATKOVÁ CENA

1.

213 333

2.

355 556

568 889

711 111

3.

284 444

853 333

426 667

4.

213 334

1. 066 667

213 333

5.

142 222

1. 208 889

71 111

6.

71 111

1. 280 000

1. 066 667

0

V posledním roce bývá odpis stejný jako zůstatková cena v předešlém roce – POMUCKA !

34

13 - ZDROJE PODNIKU,JEJICH DĚLENÍ A POPIS,EFEKTIVNOST VYUŽITÍ VLASTNÍHO KAPITÁLU V SOUVISLOSTI SE ZDANĚNÍM ZISKU,FAKTORY ROZHODUJÍCÍ SE ZDANĚNÍM ZISKU

Základní pojmy: Podniková ekonomika: - Podniková ekonomika se zabývá všemi stránkami činnosti podniku (ekonomickou, personální, organizační, řídící, informační, technickou, obchodní, kontrolní) Vymezuje: - podnik jako základní složku ekonomiky - cíle podniku a jeho životnost v jeho oboru - hospodaření podniku - a vše ostatní co probíhá uvnitř podniku, v jeho okolí a vztahy podniku k okolí Předmět podnikové ekonomiky: - se zabývá všemi zvláštnostmi jednotlivých druhů podniků a získané poznatky umožní úspěšně se orientovat v praktických činnostech podniku. Podnik: - je seskupení lidí, kteří se spojili nebo byli spojeni k zabezpečování hmotných statků a jiných činností, aby tak dosáhli vlastního prospěchu. Zisku z této činnosti. Využívá: - přírodní zdroje - hmotné statky - finanční prostředky Vymezení předmětu: - podnik jako základní složka ekonomiky - cíle podniku a jeho živnost v daném oboru - hospodaření podniku - a vše co probíhá uvnitř podniku i jeho okolí a vztahy podniku k okolí Hospodářství: - jsou to všechna zařízení a činnosti určená k cílevědomému uspokojování potřeb. Hospodaření podniku: - činnosti, které zabezpečují nejúčelnější uspokojování potřeb - subjektem ekonomiky rozumíme podniky, lidi, domácnosti, stát atd. Těmito subjekty se tvoří hospodářství - místní - národní,celosvětové

Hospodářská politika: - hospodářskou politikou rozumíme zásahy státu a jeho orgánů do ekonomiky pro dosažení určitých cílů. Druhy podniku:

35

-

výrobní obchodní dopravní ostatní – podniky poskytující služby, obast zdravotnictví, vzdělávání, kultury…

Cíle hospodaření: - je úroveň a kavalita života. Každý člověk prosazuje určitou posloupnost hodností, které pavažuje za důležité pro dosažení pocitu štěstí a spokojenosti. - společnosti může vytvářet objektivní podmínky, které umožňují dosáhnout jeho subjektivních cílů. - tyto objektivní podmínky se označují jako pojem kvalita života. Dosažení určité kvality života je cílem každého podniku či firmy. Kvalita života: - je formována především ekonomickými cíly, které v dnešní době neznamenají objem výroby statků a služeb. Společnost může formovat ekonomické cíle a provádět určitou hospodářskou politiku. Čtyři základní cíle hospodářské politiky: - ekonomický růst - snižování nezaměstnanosti - dosažení stability cen (snižováni infalce) vyrovnání platební bilance Dělení ekonomie: Ekonomická teorie: - je o tom, jak společnost využívá vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a služeb. Tyto statky se určitým způsobem rozdělují mezi jednotlivé skupiny členů společnosti. Podle toho, kterou oblastí ekonomiky se zabývá rozlišujeme: Mikroekonomie: - zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů – jako jsou například: domácnosti, firmy, kupující, prodávající, výrobci, spotřebitelé - určuje například výši výroby podniku, stanovení mezd pracovníků atd. Makroekonomie: - zkoumá ekonomiku jako celek, nezaměstnanost, inflace, zadluženost země, měnový kurz - zabývá se například hrubým domácím produktem, inflací atd. Pozitivní: - popisuje ekonomickou realitu takovou jaká skutečně je Normativní: - zabývá se zkoumáním skutečností jaké by měly být. Vynáší ekonomické hodnosti, soudí dopad daňové soustavy na rozvrstvení příjmů, a tím i zmírnění nebo zesílení sociálních protikladů (bohatství – chudoba).

36

Základní ekonomická otázka: Každá společnost řeší tři základní ekonomické problémy: A) jaké výrobky vyrábět a v jakém množství CO B) jak vyrábět to – z jakých zdrojů JAK C) jak rozdělit vyrobené statky mezi lidi ke spotřebě PRO KOHO Základní ekonomická otázka tedy zní: „CO, JAK, PRO KOHO“ Tyto tři ekonomické problémy řeší různé čtyři ekonomické systémy. Existují čtyři způsoby organizace ekonomiky: 1) ZVYKOVÝ SYSTÉM : o řešení prob. základní ekonomické otázky rozhoduje tradice. 2) PŘÍKAZOVÝ SYSTÉM : o řešení prob. rozhoduje stát a příslušné orgány – formou příkazu. 3) TRŽNÍ SYSTÉM : o řešení prob. rozhoduje trh pomocí cen, zisku, ztrát, vznik. a zánikem firem. 4) TRŽNÍ SYSTÉM : doplněný rozhodováním vlády Potřeba: - je pocit nedostatku, který se snažíme odstranit Dělení potřeb: hmotné – vyjadřují naše požadavky mít a užívat věci. nehmotné – vyjadřují naše požadavky mít a užívat naše vlastnosti (dovednosti) Další dělení potřeb: hmotné zbytné biologické individuální současné nehmotné nezbytné kulturní společenské budoucí Uspokojování potřeb: lidské potřeby jsou uspokojovány pomocí statků a služeb Statek - je to zpravidla produkt lidské práce, kterým lze uspokojit lidské potřeby - volný statek vzniká bez přispění člověka Služby - jsou cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby - věcné - obnovují hmotné statky (oprava televize) - osobní - směřují přímo k člověku (stříhání vlasů) Podnik-je nejmenší dále hospodářsky nedělitelná jednotka,která má ještě právní subjektivitu

37

ČLENĚNÍ

MAJETKU

PODLE

DRUHU

Majetek a/dlouhodobý -hmotný/stroje ,budovy../ -nehmotný/licence,značky,software../ -finanční/kapitál.investice/

b/oběžný

1/zásoby -materiál -polotovary -hotové výrobky -zboží -zvířata 2/peněžní forma -peníze -ceniny -krátk.cenné papíry -pohledávky

ZDROJE KRYTÍ MAJETKU Majetek a/z vlastních zdrojů -zákl.kapitál -vklad tichého společníka -zisk -emisní ažio -fondy

b/z cizích zdrojů/způsoby,kterými podnik získává majetek/ -úvěry u banky a/krátkodobé 0-1r b/střednědobé 1-5r c/dlouhodobé nad 5 r -dodavatelský úvěr -emise obligací -přijaté zálohy

38

Ú V Ě R =vztahy,ke kterým dochází mezi bankami a podniky,obyvatelstvem a státem,jsou to peněžní prostředky poskytované na určité období a jsou návratné

POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRU1/úvodní schůzka se zákazníkem,získání informací 2/úvěrová analýza 3/uzavření úvěrové smlouvy 4/kontrola dodržovaných podmínek úvěrové smlouvy

OVLIVŇUJÍCÍ FAKTORYÚroková míra Právní prostředí Ekonomická situace S postupným vytvářením podmínek pro vznik tržní ekonomikyse v naší podnikatelské veřejnosti dostává stále více do popředí dlouhodobý pronájem investičního zboží - leasing. Tato forma investování u osobních a užitkových automobilů, výpočetní techniky, civilních dopravních letadel apod. je dnes již zcela rozhodující formou financování. V našich podmínkách se leasing intenzivně prosazuje teprve v posledních letech. Hlavními příčinami jeho nynější ohromné popularity jsou Zejména tyto faktory - rozvoj soukromého sektoru za situace, kdy začínající podnikatelé mají k dispozici omezené (minimální) kapitálové prostředky z vlastních zdrojů.

- podstatné omezení fondového hospodářství a přechod na systém hotovostních peněžních toků (cash flow) u podnikatelských subjektů.

- postupné vytváření podmínek v odpisové a daňové politice v souvislosti se zavedením nové daňové soustavy od roku 1993 V dnešní době je všeobecně známo, že nejméně efektivní a tím nejnákladnější formou je financování investičních inovací z vlastních zdrojů, vlastním kapitálem. Proto nové formy financování počítají především s využitím úvěru. Požadavky na takovou formu financování investic plně uspokojuje finanční leasing. Leasing je

39

nutno chápat jako ekonomickou kategorii, založenou na finanční podstatě, která umožňuje investorovi využít cizí disponibilní kapitál k efektivní aplikaci nejnovějších poznatků vědy a techniky do praxe

40

Zdroje financování podniku Interní Zisk Odpisy

Externí Vklad majitele, přijetí nových společníků, popř. existence tichého společníka

Dotace Dlouhodobé a střednědobé úvěry - k ceně - obligace - exportní - finanční úvěry: prémie -

termínované - investiční dotace půjčky

-

hypotéční úvěry (pozemkový dluh, stavební úvěr, hypotéční zástavní listy)

-

Krátkodobé úvěry - obchodní úvěr - závazky vůči zaměstnancům - závazky vůči státnímu rozpočtu

- daňové úlevy - zálohy od odběratelů - bezúročné půjčky - státem garant. úvěry

revolvingový úvěr

- dodavatelské úvěry

41

- komerční cenné papíry - krátkodobý bankovní úvěr -

kontokorentní

-

lombardní

-

eskomptní

-

bankovní záruka

14 – NÁKLADY PODNIKU, JEJICH ČLENĚNÍ, KALKULACE, OBECNÝ KALKULAČNÍ VZOREC A JEHO POUŽITÍ, METODY ROZPOČÍTÁVÁNÍ CELKOVÉ REŽIE NA KALKULAČNÍ JEDNICI

Kalkulací rozumíme stanovení (předem) nebo zjištění (následně) vlastních nákladů nebo ceny určité kalkulační jednice, tj. Přesně vymezeného jednotlivého odbytového nebo vnitropodnikového výkonu. Kalkulaci sestavujeme buď před zahájením výroby nebo jiné činnosti nebo po jejím dokončení. Proto podle časové souvislosti s prováděným výkonem rozeznáváme kalkulaci předběžnou a kalkulaci výslednou. Za kalkulační jednici považujeme výrobky, polotovary vlastní výroby, práce a služby, popř. Jejich části a skupiny vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem. Předběžná kalkulace – v předběžné kalkulaci se stanoví předpokládané náklady na kalkulační jednici před zahájením její výroby nebo před provedením příslušných výrobních nebo nevýrobních výkonů. Předběžné kalkulace sestavujeme podle dokladů plánovacích (technickohospodářských norem) a pole rozpočtů nepřímých nákladů hospodářských středisek. Výsledná kalkulace – ve výsledné kalkulaci se zjišťuje skutečné náklady připadající na kalkulační jednici až po provedení výkonu. Vychází se výlučně z údaj účetnictví, popř. i z údajů operativní evidence. Operativní kalkulace – operativní kalkulací se rozumí předběžná kalkulace, v níž se při stanovení nákladů na kalkulační jednici vychází z operativních THN. Tyto normy platí v době provádění kalkulovaného výkonu a odpovídají konkrétním současně dosahovaným podmínkám v organizaci a technologii výroby. Plánové kalkulace – se sestavují ročně jako součást podnikového plánu, a to na podkladě THN, vyjadřují úroveň vlastních nákladů, které se má určitého výkonu dosáhnout v průměru za plánované období. Propočtová kalkulace je předběžná kalkulace výkonů, pro které dosud nejsou stanoveny ani operativní, ani plánované THN. Výslednou kalkulací se zjišťují výše skutečných nákladů na jednotlivé kalkulační jednice zpravidla po jejich dokončení. Členění nákladů v kalkulaci – stejně jako v rozpočetnictví je i kalkulaci základním hlediskem pro členění nákladů hledisko účelové, tj. Členění nákladů na náklady přímé a nepřímé. Zatímco přímé náklady se dají zjistit přímo a přesně na kalkulační jednici, režijní náklady se na příslušnou kalkulační jednici stanoví je nepřímo, zpravidla prostřednictví jiných veličin (formou režijní přirážky). Kalkulační vzorec – v kalkulaci vlastních nákladů se jednotlivé složky, jakož i jejich úhrn na kalkulační jednici výkonu vyčísluje ve stanovených kalkulačních položkách. Celkové seskupení kalkulačních položek nazýváme kalkulačním vzorcem.

42

Typový kalkulační vzorec – aby se zabezpečila srovnatelnost a stálost kalkulací vlastních nákladů, je vydán typový kalkulační vzorec, který má tyto kalkulační položky: Přímý materiál- veškeré suroviny, základní materiál Přímé mzdy – mzdy dělníků za skutečně odpracovanou dobu Ostatní přímé náklady – příspěvky na sociálním zabezpečení, odpisy výrobních nástrojů Náklady na technický rozvoj - neinvestiční náklady (náklady na licenci, patenty) Výrobní (provozní) režie – zahrnuje všechny náklady související s řízením a obsluhou procesu Výrobní režie technologická – náklady výrobního procesu, odpisy výrobního zařízení Všeobecné výrobní režie – řízení výrobního procesu, odpisy budov a inventáře, mzdy pracovníků Vlastní náklady výroby Náklady na podnikovou společenskou spotřebu Správní režie Vlastní náklady výkonu Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu Zisk (ztráta) – vypočítá se rozdíl mezi nákladní cenou výrobku a úplnými vlastními náklady výkonu Základní cena výrobku – závisí na tržních podmínkách v okolí podniku

Metody stanovené vlastních nákladů na kalkulační jednici Vlastní náklady na kalkulační jednici stanovíme buď přímo nebo nepřímo. Přímo se stanoví, jde-li o náklady, jejichž výše je v přímé souvislosti s počtem vyrobených kalkulačních jednic, tedy o náklady přímé. Nepřímo se určují náklady, které jsou společné více kalkulačním jednicím, tedy náklady nepřímé(režijní).

43

15. MZDY, JEJICH DRUHY, ZPŮSOB VÝPOČTU A POPIS ÚČELU JEDNOTLIVÝCH SRÁŽEK, ÚLOHA MINIMÁLNÍ MZDY Mzda • je odměna za vykonanou práci • závisí na délce odpracované doby a na výsledcích práce (množství výkonu) Cena práce - se skládá z hodnoty mzdy a ze zisku firmy Druhy mezd: 1. časová - vychází z délky pracovní doby, po kterou je práce odváděna 2. úkolová - podle počtu provedených pracovních úkonů 3. smíšená - kombinace obou předcházejících 4. podílová - výše se stanový na základě předem stanoveného hospodářského ukazatele, procenta ze zisku nebo z obratu (např. restaurace atd.) 5. smluvní - je předem stanovena výše, velikost mzdy je stanovena dohodou Způsob výpočtu mzdy

1) Hrubá mzda - SP ( 8 %) - ZP ( 4,5 %) = daňový základ

4) Hrubá mzda - SP - ZP - daň______ = čistá mzda

2) Daňový základ - nezdanitelná částka - odčitatelné položky = k dani (daňový základ po snížení)

3) K dani Výpočet daně Daň - 500 (úleva na nezaopatřené dítě)

5) Od čisté mzdy se odečítají ostatní srážky (půjčky, spoření, pojištění ) = k výplatě

Hrubá mzda - je stanovena konkrétním způsobem • pevná složka - zaměstnanec dostává peníze • pohyblivá složka - osobní ohodnocení • prémie a odměny - nepoužívají se pravidelně, pak ztrácejí motivaci Zdravotní pojištění • toto pojištění se odvádí zdravotním pojišťovnám a hradí z něj provoz zdravotnictví (zařízení, léky apod.) • zaměstnanci platí 4,5 % z HM • zaměstnavatel platí 9 % z HM Sociální pojištění • toto pojištění se odvádí české správě sociálního zabezpečení 1) nemocenské pojištění (př. mateřská) • člení se na tři části:

2) důchodové pojištění (starobní, vdovské, invalidní apod.)

44

3)příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - financuje opatření boje s nezaměstnaností (rekvalifikace, finanční podpora vytváření nových pracovních míst apod.) • zaměstnanci platí 8 % z HM • zaměstnavatel platí 26 % z HM Daňový základ • je to částka, od které se odvíjí daňové povinnosti Nezdanitelná částka • z daňového základu se odčítá nezdanitelná částka ve výši 3170 Kč měsíčně Odčitatelné položky • na manželku 1810 Kč na měsíc • na studenta 950 Kč na měsíc K dani • zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru Výpočet daně • daň z příjmu podle tabulky v zákonech • je pro státní pokladnu Ze základu od Kč 0 9100 18200 27600

daně

Daň

do Kč 9100 15 % 18200 1365 + 20 % ze základu přesahujícího 9100 27600 3185 + 25 % ze základu přesahujícího 18200 A více 5535 + 32 % ze základu přesahujícího 27600

Úloha minimální mzdy • minimální mzdu stát používá, aby snížil utrpení sociálně slabých vrstev • min. mzda je 7185 Kč nebo 42, 26 na hodinu • pokud je na trhu práce stanoveno pod rovnovážnou úrovní tak trh neovlivní • tržní rovnováha odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti • minimální mzda se dohodne podle tripartity (jednotná mezi vládou, podnikateli a zaměstnanci)

Obsah zúčtovací a výplatní listiny • zúčtovací a výplatní listina se vyhotovuje za kalendářní měsíc

45

• obsahuje hrubou mzdu, srážku ZP a SP, nezdanitelné částky, daňový základ, zálohu na daň z příjmu, ostatní srážky, dávky nemocenského pojištění a částku k výplatě Mzdový list • podnik musí evidovat u každého pracovníka mzdy podle jednotlivých měsíců a sčítat měsíční mzdy za celý rok na mzdovém listě • mzdový list slouží jako podklad pro výpočet průměrných mezd potřebných při výpočtu peněžních dávek nemocenského pojištění, náhrad mezd za dny pracovního volna i pro pozdější výpočet starobních a invalidních důvodů. Osobní karta • po přijetí zaměstnance do pracovního poměru zaměstnavatel vyhotovuje jeho osobní kartu • osobní karta je hlavním evidenčním dokladem o pracovníkovi • slouží k osobní evidenci i k účelům odměňování za práci • obsahuje všechny potřebné údaje o zaměstnanci (např. o vzdělání, vyučení, předchozím zaměstnání, délce praxe, nárocích na dovolenou, důchodovém zabezpečení, vzniku, změnách a skončení pracovního poměru atd.)

46

16 – PRACOVNĚ PRÁVNÍ VZTAHY, DRUHY PRACOVNÍCH POMĚRŮ, OBSAH PRACOVNÍ SMLOUVY, POPIS AGENDYVEDENÉ V SOUVISLOSTISE ZAMĚSTNÁVÁNÍM Druhy pracovních poměrů: hlavní pracovní poměr (HPP), dohoda o pracovní činnosti (DPČ), dohoda o provedení práce (DPP). HPP: řídí se Zákoníkem práce VPP = DPČ, DPP: řídí se též Zákoníkem práce, pracovním právem Skryté zaměstnání – práce na smlouvu (např.mandátní, příkazové smlouvy, smlouva o díle) - řídí se obchodním a občanským zákoníkem HPP: Dohoda o pracovním poměru: a) na plný úvazek (40 hodin týdně = 100 % mzdy) b) na zkrácený úvazek – zákon neurčuje jak moc je úvazek zkrácený; např. školství, zdravotnictví, státní sektor Pracovní doba: v ČR standardně 40 hodin týdně =) 8 hodin denně Pevná pracovní doba: např. 8.00 – 16.30, přestávka se nezapočítává do pracovní doby Pružná pracovní doba: např. pružná část (6 – 8), pevná část (8 – 12), pružná část (12-16) Volná pracovní doba – vázaná jen limitem 40 hodin týdně Směnné služby – odnož pevné pracovní doby, bývají po 8 (12, 24) hodinách Turnusy – letušky, piloti, průvodčí; součty by měly dát stejnou dobu k poměru 40 hodin týdně. Zkrácený úvazek: specifikum školství: 23 hodin týdně přímá vyučovací povinnost + nepřímá vyučovací povinnost (dozory) + suplování a pohotovost + příprava a opravy - daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění Dovolená: standardně 15 dní, některé sektory 20 i více - zaměstnavatel může poskytnout dovolenou větší, ale ne menší - neplacená dovolená: nejste v práce, nepobíráte mzdu, ale jste stále v zaměstnaneckém poměru DPČ: opakované a dlouhodobé práce - nejste vázáni minimálním počtem odpracovaných hodin, maximálně však 20 hodin týdně - daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění DPP: jednorázové a krátkodobé práce (s omezením 100 hodin/ rok u jednoho zaměstnavatele a 3000,- Kč měsíčně) - dohoda může být písemnou, nebo i ústní (nesmí se dávat do daňového přiznání) formou - daň z příjmu (15%) OSVČ: neexistuje žádná pracovní doba Pracovní smlouva musí obsahovat tyto údaje: 1. Osobní údaje: a) Zaměstnavatel (název, forma společnosti, zastoupen, adresa) b) Zaměstnanec (jméno, datum narození, č. OP, RČ, trvalé bydliště) 2. Den nástupu, druh práce, místo výkonu práce 3. Doba určitá x neurčitá 4. Zkušební doba 5. Další ujednání – např.délka prac.úvazku, způsob platby mzdy, možnost vyslání zaměstnance na prac.cestu v ČR, nebo do zahraničí, specifikace prac.zařazení 6. Některé smluvní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Součástí pracovní smlouvy musí být platový výměr – na základě zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění dalších zákonů. Musí být

47

rozepsány složky platu a způsob odměňování, např.základní měsíční mzda a osobní příplatek až do výše. Základní měsíční mzda nesmí být menší než minimální mzda. Zkušební doba – stanovuje se dohodou – zda-li ano a jak dlouho: standardně 3 měsíce, maximálně 1 rok - nesmí se podepsat s čerstvým absolventem (2 roky ochrana) - ve zkušební době může být vypovězena pracovní smlouva z obou stran bez udání důvodu - smí se stanovit jen jednou za sebou u jednoho zaměstnavatele Pracovní poměr: a) na dobu určitou b) na dobu neurčitou Mzda: a) tarifní Skládá se z povinné tarifní složky a nepovinné nadtarifní složky, tj.: příplatky, prémie (jsou předem dané, např. za dříve odevzdaný úkol), odměny (jsou jednorázové, ex post, na základě zisku a rozhodnutí organizace, např. k výročí). Některé sektory (armáda, policie,..) mohou mít 13. a 14. platy – ty jsou dané rozhodnutím vlády. Pokud je organizace v propadu, nemůže vyplácet nadtarifní složky. Výjimka je pokud jsou příplatky definovány v pracovní smlouvě (např. noční, nebo rizikové příplatky). b) úkolová: přesně definováno kolik za splnění úkolu dostanu c) hodinová: - II - II za hodinu vykonané práce d) smluvní: na základě dohody mezi oběma stranami – dle jednotného třídníku prací (podle něho se dá odhadnout cena za smluvní práci) Otázkou pracovních a pracovně-právních vztahů se zabývá personální management, jehož předmětem jsou: a) personální agenda – životopisy, apod. b) plánování lidských zdrojů – kolik lidí, jaké, a na které pozice potřebujeme c) získávat a vybírat pracovníky – vnitřní x vnější zdroje – nejdříve upřednostňujeme vnitřní (vlastní) zdroje d) hodnocení pracovníků a jejich výkonů – připravovat podklady pro hodnocení: - kvalitativní ukazatele – např. loajalita - kvantitativní ukazatele – např. výkon - hodnocení provádí nejbližší nadřízení pracovníka - hodnocení by měl podepsat hodnotitel i hodnocený – při nesouhlasu napsat vyjádření - hodnocení se provádí většinou jednou za rok.

48

17 - NÁKLADY, VÝNOSY, SROVNÁNÍ S PŘÍJMY A VÝDAJI, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK, BOD ZVRATU ( JEHO VÝZNAM A VÝPOČET ), VLIV ZPŮSOBU ODEPISOVÁNÍ NA ZISK Náklady -

peněžní vyjádření spotřeby výrobních činitelů (materiálu) za určité sledované období. jsou zařazeny do 5. účtové třídy a pro potřeby zjišťování hospodářského výsledku se podle účtové osnovy náklady člení podle nákladových druhů do tří základních skupin na:

1) provozní náklady (sk. 50-55) – zahrnují běžné účetní případy, které souvisejí s podnikatelskou činností, pro kterou byla účetní jednotka zřízena. A jsou ekvivalentní k výnosům, s nimiž souvisejí časově i obsahově a sledují se na účtech: a) spotřebované nákupy (sk. 50) – do níž se zahrnuje spotřeba materiálu, energie, ostatních neskladovaných dodávek a prodané zboží b) služby (sk. 51) – zde jsou zahrnuty služby, opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci a ostatní služby c) osobní náklady (sk. 52) – zahrnují mzdy a obdobné náklady, zákonné, sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a ostatní sociální náklady d) daně a poplatky (sk. 53) – jako např. daň silniční, daň z nemovitostí, ostatní daně a poplatky, nepatří zde daň z příjmu a DPH. e) jiné provozní náklady (sk. 54) – patří zde zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, dary, prodaný materiál, manka a škody f) odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů (sk. 55) – tvorba rezerv, odpisy dlouhodobého NHM a HM, tvorba opravných položek 2) finanční náklady (sk. 56 a 57) – obsahují finanční operace provedené účetní jednotkou, zejména ve vztahu k finančním institucím (např. úrokové operace, náklady vznikající při prodeji cenných papírů), dále např. tvorba rezerv, tvorba opravných položek 3) mimořádné náklady (sk. 58) – představují účetní případy, které jsou neobvyklé, v podstatě náhodilé, neplánované (např. škody)

Náklady dále třídíme podle: 4) účelu (materiál, odpisy) 5) místa spotřeby (vnější nebo vnitřní) 6) kalkulačního třídění (přímé a nepřímé) - přímé náklady (jednicové) – dají se přímo vyčíslit jsou zaměřeny na činnosti přímo spojené s výrobou. Jedná se zejména o přímý materiál a přímé mzdy

- nepřímé náklady (režijní) – zjištění prostřednictvím nějakých metod např. odpisy majetku, mzdy vedoucích pracovníků, opravy strojů, náklady správy a odbytového střediska

49

7) daňových účelů (daňové a nedaňové) 8) finančních analýz (CVP analýza – zkoumá vliv nákladů na celkové výnosy) 9) podle organizačních složek na jednotlivá střediska (náklady střediska výrobního, zásobovacího, odbytového, expedičního) Explicitní – jsou ty náklady, které podnik skutečně platí, mají tedy formu skutečných peněžních výdajů Implicitní – částka peněz, která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na druhou nejlepší alternativu, říkáme jim v ekonomii = náklady obětovaných příležitostí

Náklady se na příslušné účty účtují v zásadě časově rozlišené. Náklady zachycují účetní jednotky podle těchto zásad: 10) náklady se účtují zásadně do období s nimiž časově a věcně souvisí 11) opravy nákladů minulých období se účtují na účtech nákladů, kterých se týkají jen v případě, že jde o významnou částku těchto oprav, považují se za mimořádné. 12) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného roku 13) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období je nutno rozlišovat pomocí účtu skupiny 38. Náklady se nesmí nikdy kompenzovat s výnosy! Výše nákladů závisí na: - vstupní ceně surovin a cizích výkonů - mzdových nákladech - na technologickém vybavení - na organizaci práce

Závislost nákladů na objemu výkonu podniku Kromě již uvedených faktorů existuje ještě souvislost mezi náklady a výkony, tzn. že náklady s měnícím se množstvím výrobků klesají nebo stoupají. Existují však i náklady nezávislé na množství výrobků. Náklady členíme z hlediska závislosti na měnícím se objemu na:

1) variabilní náklady (proměnlivé) – jsou závislé na množství výkonů a více či méně se úměrně zvyšují nebo snižují s objemem výroby. Patří zde náklady na mzdy výrobních dělníků, materiálové náklady. a) proporcionální náklady – vyvíjejí se ve stejném poměru jako produkce, přepočteny na jednotku produkce při nezměněných podmínkách jsou stále stejné, např. základní materiál b) nadproporcionální (progresivní) – jsou takové náklady jejíž celková výše roste rychleji než objem výroby. Růst objemu výroby vyvolává růst nákladů na jednotku produkce.

50

Progresivní náklady souvisejí s neplánovanými výkony ve výrobním procesu. Patří zde např. přesčasové a noční příplatky a mimořádné opravy. c) podproporcionální (degresivní) – jsou takové náklady, které se mění s objemem výroby, ale růst jejich výše je pomalejší než růst objemu výroby, patří zde např. pomocný materiál. 2) Fixní náklady (stálé) – jsou na množství výkonů zcela nezávislé, nemění se s objemem výroby např. nájemné, režijní náklady, odpisy a) absolutně fixní – jejich celková výše se ze stejné období nemění, i když se mění objem výroby. Můžeme zde zařadit mzdy některých pracovníků, odpisy budov. b) relativně fixní – se ve svém úhrnu nemění, jen v rámci určitého objemu produkce. Jejich vznik vyvolala již výroba prvního výrobku, další výroba již nevyžaduje zvýšení fixních nákladů, avšak při dosažení určité hranice objemu výroby se změní fixní náklady ne postupně, ale najednou skokem.

Snižování nákladů Na snižování nákladů působí řada činitelů: - objem produkce - produktivita práce - výrobní sortiment - využití výrobní kapacity - ceny vstupů - typ výroby - využití oběžných prostředků a zrychlování jejich obratu Snaha podniku je dosáhnout maximálního zisku. Je to dlouhodobý cíl podniku neboť zisk je zdrojem, který slouží k zakoupení nových technologií, strojů apod. Z pohledu daně z příjmů je to pro podnik nevýhodné, protože čím vyšší zisk vykazuje, tím vyšší daň platí. Z pohledu udržení se na trhu je to výhodné, protože zisk využije pro další rozvoj firmy a může obstát u konkurence. , Vyššího zisku můžeme dosáhnout těmito způsoby:

1) snižováním nákladů – šetří materiál, majetek, neplýtvá energií, používá levnější zdroje (místo el. energie využívá páru nebo používá bionaftu) 2) rozšíření pracovních směn – denní, odpolední, noční směny 3) vývoj nových technologií – návštěva veletrhu, konferencí, obchodních setkání 4) propouštění některých zaměstnanců 5) likvidace ztrátových provozů v podniku (prodej nepotřebného majetku, prodej nebo pronájem nevyužívaných skladů, prodej rekreačních zařízení) Důležitým momentem v podniku je kvalitní management, který zná přesnou strategii podniku a zná dokonale organizační složky. Nástroje ovlivňující výši nákladů:

51

Technicko-hospodářské normy = určují nezbytně nutné množství výrobních činitelů vynaložených na jednici výkonu: - normy spotřeby materiálu, paliv, energie - normy spotřeby lidské práce = výkonové normy času a množství Kalkulace = předběžné stanovení nebo následné zjištění vlastních nákladů na kalkulační jednici (stanovení nákladů a výnosů na kalkulační jednici) Druhy kalkulace: - Předběžná – se sestavuje před zahájením výkonu a stanoví předpokládané náklady na kalkulační jednici - Výsledná – se sestavuje až po provedení výkonu a zjišťují se skutečné náklady na kalkulační jednici Rozpočetnictví = stanoví výši nákladů, výnosů a zisk na budoucí období dle jednotlivých vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek), dokládá finanční plán podrobnými propočty (vnitropodnikové účetnictví) Pojmy: Výdaje – úbytek peněžních prostředků Vlastní náklady – celkové náklady podniku v penězích Výnosy - výkony podniku vyjádřené v peněžních jednotkách, odpovídá jim přírůstek majetku v podniku, evidujeme tehdy, když dochází k vytváření nových hodnot - jsou to oceněné výkony firmy (výrobky, služby..) při prodeji výkonů se ve výnosech firmy navracejí spotřebované prostředky a práce Vedení podniku musí mít podrobnější informace o výnosech, aby mohlo správně rozhodovat o chodu podniku. Příjmy - evidujeme tehdy, když je za tyto hodnoty placeno

Z výnosů se platí daně – u výrobních faktorů Malý podnikatelé – za zdanitelné příjmy se berou hotové peníze, které jsou přijaty do kasy Druhy výnosů:  tržby – peníze za prodané výkony  předání výkonů - cena materiálu vlastní výroby - cena výkonů pro vlastní prodejnu - cena výkonů pro vlastní nevýrobní střediska (rekreační objekt)  změna stavu zásob nedokončené výroby a výrobků  ostatní výnosy – např. prodej materiálu Členění:

52

Podle účelu: z jaké činnosti podnik výnos získal Účetní členění – členění je využito v 6. Účtové třídě, je důležité pro zjišťování hospodářského výsledku ve třech složkách, člení se: provozní – z běžné činnosti podniku finanční – z finančních investic podniku mimořádný – prodej strojů, rozprodání majetku podniku Podle výkonů – umožňuje zjišťovat rentabilitu jednotlivých výkonů a) výnosy externí (prvotní)tyto výnosy vyjadřují externí vztahy podniku k jiným organizacím upravené příslušnými smlouvami, dohodami apod. b) výnosy interní (druhotné) – zahrnují vnitropodnikové výkony, vyjadřují vzájemné vztahy mezi vnitropodnikovými útvary

Podle ekonomických směrů odbytu a) výkony určené pro výrobní spotřebu b) - “ - určené pro nevýrobní spotřebu c) - “ - určené pro vývoz Dle vnitropodnikových útvarů – jde o přiřazení jednotlivých výnosů konkrétního útvaru, při tomto přiřazení v úvahu hledisko místa vzniku výnosu a hledisko zásluhy útvaru na příslušném výnosu. Toto členění má význam především v systému vnitropodnikového řízení.

Časové rozlišení nákladů a výnosů -

zásady pro časové rozlišení musí každá ÚJ uvádět ve vnitropodnikové směrnici o účetnictví smyslem je zahrnout do účetního období jen ty náklady, které do něj skutečně patří ostatní náklady a výnosy je potřeba z běžného období vyloučit do účetnictví se musí zároveň doplnit náklady a výnosy, které do něj sice patří, ale nejsou zatím zúčtovány (např. nebyly vystaveny účetní doklady) - smyslem je dospět k výsledku hospodaření, který se vztahuje k danému účetnímu období - výjimka: časově se nemusí rozlišovat nevýznamné částky, při kterých ÚJ prokazatelně nesleduje záměrné zkreslování (upravování) výsledků hospodaření (např. nákup kalendářů na následující rok, předplatné novin a časopisů, úhrada odměny daňovému poradci za uplynulý kalendářní rok, apod. ) - podmínky: 1) známe přesnou výši účtované částky 2) známe období ke kterému se hospodářská operace vztahuje 3) známe titul (účel hospodářské operace)

53

DRUH Náklady příštích období Výdaj příštích období Výnosy příštích období Příjem příštích období

ÚČEL 381 383 384 385

BĚŽNÉ OBDOBÍ výdaj náklad příjem výnos

PŘÍŠTÍ OBDOBÍ Náklad Výdaj Výnos Příjem

381 – náklady příštích období (účet aktivní) 384 – výnosy příštích období (účet pasivní) 383 – výdaje příštích období 385 – příjmy příštích období 381 – Náklad příštích období - vznikají jako důsledek spotřeby aktiv (peněz), ke které došlo v běžném účetním období, ale hospodářská operace s tímto obdobím nesouvisí - zaúčtování do nákladů se povede v příštím, nebo několika příštích období - např. nájemné zaplacené dopředu, propagační předměty, které se budou používat v následujícím období, dálniční známky na další rok, účastnické poplatky, za školení, které bude v příštím roce, pojistné, zařazení drobného majetku do používání - maximum jsou 4 roky pro rozdělování částek v časovém rozlišení 383 – Výdaje příštích období - náklad vzniká v běžném účetním období, ale výdaj s ním spojený bude v dalším období

nákupy, na které nemáme faktury, bankovní poplatky, které ještě nebyly vyúčtovány, nájemné, které platíme pozadu, prémie a odměny, které se budou platit až po uplynutí období, vodné, stočné, elektrická energie - musíme znát přesnou částku

384 – Výnosy příštích období - účtují se zde příjmy, které ÚJ přijala v běžném účetním období, ale věcně patří do příštích období - např. nájemné přijaté předem, přijaté leasingové splátky, přijaté pojistné, předplatné 385 – Příjmy příštích období - částky, které věcně a časově souvisejí s běžným obdobím, ale nebyly v běžném období inkasovány, ani nebyly účtovány jako pohledávka - provize, přiznané náklady za pojistné plnění ale dosud nezaplacené, nevyúčtované práce a služby Rezervy - jde o časové rozlišení nákladů

54

- ÚJ si je vytváří za určitým účelem (účel je jasně dán), ale přesná výše nákladu a období se jenom odhadují - typy:

a) Zákonné rezervy - účetní jednotka s je vytváří na určitá rizika, ztráty a předpokládané výdaje v případech, které jsou uvedeny v zákoně o rezervách - ÚJ si uplatňuje v daňových nákladech (ovlivňuje základ daně) - účet 451 › na opravu dlouhodobého majetku (6 a více let) v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, rezervy na pěstební činnost

b) Ostatní rezervy - 459 – ostatní rezervy - ve finančním provozu se používá účet 574 – Tvorba

finančních rezerv, 584 – Tvorba

mimořádných rezerv - vytváří se na účet, který je předem znám, ale není obsahem zákona o rezervách (rezervy na obchodní ztráty) Opravné položky - se tvoří k určitým druhům majetku a vytvářejí se tehdy, jestli-že skutečná hodnota majetku je nižší než je účetní hodnota majetku a toto snížení není trvalého charakteru - účtujeme: tvorba opravné položky zákonná 558/OP ostatní 559/OP zúčtování OP OP/558 (559) - opravné položky k: › CP 291 › pohledávky 391 › zboží, materiál - opravné položky lze vytvářet k dlouhodobému majetku (užitková hodnota je přechodně nižší než zůstatková cena), k zásobám (cena zboží je přechodně nižší než pořizovací cena zásob), k CP (cena, za kterou by byly CP teď prodejní je nižší než pořizovací cena), k pohledávkám (je dána zákonem o rezervách a nebo je to na uvážení ÚJ a tvoří se v případě znehodnocení vyplacené pohledávky) - OP tvořené na 558 jsou daňově účinné (snižují daňový základ › pohledávky jsou nákladem pouze účetním › nejsou daňově uznatelné)

Zjištění Hospodářského výsledku - při roční uzávěrce po zaúčtování všech účetních případů vyplývajících z činnosti účetní jednotky, jakož i z účetních případů spojených s inventarizaci majetku a závazku a ze zaúčtování povinnosti k dani z příjmů se zajišťuje HV obvyklým způsobem, tj. převodem zůstatků výsledkových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát

55

Účet zisku a ztrát - vykazuje zisk rozdělení (disponibilní zisk), popř. výslednou ztrátu HV = V – N = ( T + OV ) - ( MatN + MzdN + ON ) HV –hosp.výsledek V - výnosy N - náklady T - tržby OV – ost.výnosy MatN – materiál.náklady MzdN - mzdov.náklady ON - ost.náklady

HV > 0 = zisk HV < 0 = ztráta V = 0 = vyrovnání= BOD ZVRATU!

Hospodářský výsledek Provozní

– výnosy – z prodeje výrobků, služeb, zboží, výkony poskytované pro vlastní firmy -náklady – provozní spotřeba surovin, služeb, mzdové a osobní náklady

Finanční

- výnosy – y cen.papírů, z přijatých úroků, kurzové zisky.. - náklady – nákl.na cen papíry,na vydané úroky, na kurzové zisky, …

Mimořádný

- výnosy –účtované při jednání s pojišťovnou - náklady – škodní události

Hospodářský výsledek běžný – HVB-daň z běžné činnosti HVB = HVProv. + HVFin HVProv- hospod.výsl. provozní HVFin- hospod.výsl.finanční

BOD ZVRATU – je hodnota produkce, při které firma dosahuje NULOVÉHO HV Analýza bodu zvratu je všeobecně známá pod anglickým názvem Break Even Analysis. Jedná se o zkoumání rovnováhy mezi náklady a výnosy. Analýza bodu zvratu předpokládá, že se v podnikových výkazech sledují odděleně variabilní a fixní náklady. Oddělené sledování variabilních a fixních nákladů je nutné, jestliže podnik pracuje s metodou příspěvku na úhradu. Při analýze bodu zvratu jsou vztahy mezi tržbami, náklady a ziskem přehledně a jasně uspořádány. Výsledky pak mohou být zjišťovány matematicky nebo graficky.

56

Pomocí analýzy bodu zvratu je možno určit bod zvratu, v němž se vyrovnávají celkový výnosy s celkovými náklady podniku.Analýza bodu zvratu poskytuje vedení podniku a odpovědným pracovníkům koncentrované informace, které mu umožňují v budoucnu lépe rozhodovat. Poněvadž pomocí této analýzy lze jednoduše přezkoumat různé alternativy jednání, je tato metoda ve firmách ekonomicky vyspělých zemí velmi oblíbená. S použitím analýzy zvratu lze lépe posuzovat možnosti dosažení zisku. Umožňuje jasnější výpovědi o jistotě firmy.Výše zisku a jistota jejího dosažení jsou důležitými informacemi pro úspěšné vedení firmy. Jednoduchým způsobem lze vypočítat, jaký vliv mají změny prodávaných množství, prodejní ceny jakož i variabilní a fixní náklady na výši dosahovaného zisku.

Způsoby zobrazení bodu zvratu Firma používá jednoduchý způsob výpočtu příspěvku na úhradu tím, že se odděleně sledují variabilní a fixní náklady. Výnosy z prodeje jsou učeny jako součin množství prodaných výrobků a jejich prodejní ceny.Výše variabilních a fixních nákladů se zjišťují z účetních výkazů podniku. Z tabulky krátkodobé kalkulace kalkulace zisku lze zjistit, že každá koruna výnosů z prodeje vyžaduje 0,40 Kč nebo 40% ke krytí variabilních nákladů výrobku. Rozdíl mezi výnosy z prodeje a variabilními náklady se nazývá příspěvek na úhradu (přesněji příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku), který je v našem případě 2 700 tis. Kč neboli 60% celkových výnosů. Těchto 60% zůstává ke krytí fixních nákladů 1 800 tis. Kč (40%) a k dosažení zisku ve výši 900 tis. Kč čili 20%.

Označení

Tis. Kč

%

Výnosy z prodeje

4500

100

Variabilní náklady Příspěvek na úhradu Fixní náklady Zisk

1800 2700 1800 900

40 60 40 20

Výpočet BZ =

Fx ___ PC - VN Ks

Fx - fixní náklady VN - varia.náklady na 1Ks výrobku Ks

57

PC - prodejní cena na 1Ks výrobku Ks

Odpisy - vyjádření postupného opotřebení majetku - formy: › účetní odpisy – stanovuje se jednotka sama podle skutečného opotřebení majetku, vypracovává si tzv. odpisový plán › určuje metodu výpočtu odpisů › účtuje se měsíčně › daňové odpisy – výpočtem je daň z příjmů, jsou stanoveny jako roční odpisová částka, pokud majetek není v majetku firmy po celý rok, účtují se polovinou, jsou součástí daňového základu › snižují daňový základ - u dlouhodobého majetku dochází k ZHODNOCENÍ MAJETKU Rovnoměrné odpisy - počítáme se vstupní cenou Vc 100

* Ros

Ros – roční odpisová sazba Zrychlené odpisování 1 rok = Vc K1rok On = 2 * O1 Kn-n - oprávky jsou odpisy nasčítané v jednotlivých letech - odepisujeme se do výše vstupní ceny - odepisujeme na celé koruny matematicky Zvýšená vstupní cena - tehdy, kdy dojde ke zvýšení ceny majetku (modernizace, přistavení budovy,…) - v tom roce, kdy došlo ke zvýšení, používá se „poslední sloupeček“ a počítá se s ním do konce - modernizace a technické zhodnocení › pokud nepřesáhne u DNM 40 000,- a u DHM 60 000,, tak se dává rovnou do nákladů - zůstatková cena se vyřazuje podle toho, proč je majetek vyřazen na nákladový účet 551 – odpisy 541 – prodaný DM 543 – dary 549, 582 – škody (např. požár)

58

Z pohledu firmy mají odpisy dvojí funkci: funkce nákladová - pomocí odpisů postupně (několik let, podle zařazení do odpisové skupiny konkrétního DM) přenášíme hodnotu DM do nákladů. Tím se liší DM od oběžného majetku (nákup materiálů, nářadí apod.), jejichž vstupní cenu může dát firma ihned celou do nákladů. funkce zdrojová - odpisy jsou pro firmu zdrojem financí např. pro nákup nových strojů až starým strojům skončí životnost. S pochopením této funkce má většina studentů problémy - zkuste si tedy situaci představit následovně: pokud si odmyslíme první rok pořízení DM, ve všech dalších letech platí, že nevydáme reálně žádné peníze, ale účetně máme náklady ve výši odpisů. Takto „ušetřené peníze“ už neprojdou zdaněním, proto bychom si je teoreticky mohli odložit do trezoru a šetřit si takto na nový stroj. Hovoříme o nich proto jako o zdroji pro možné financování potřeb firmy. Obě funkce odpisů pro firmu nejlépe pochopíte v účetnictví. Z pohledu státu mají odpisy také více funkcí:

funkce fiskální - odpisy ovlivňují výši příjmů státního rozpočtu z daně z příjmu. Stát by měl mít proto teoreticky zájem na co nejnižších a nejpomalejších odpisech, aby měl vyšší okamžitý výnos daně z příjmu, funkce rozvojová - umožní-li stát podnikatelům rychle odepisovat dlouhodobý majetek, stimuluje je tím k rychlejší obměně strojního vybavení a k zavádění moderních technologií, které umožní rozvoj firem a tím i celého hospodářství. V zásadě si tyto funkce protiřečí a je otázkou politické vůle a ekonomické rozvahy najít mezi těmito extrémy rozumný kompromis. Stojí za poznámku, že většina podnikatelů při dotazu, jakou změnu ze strany státu by ocenili, odpovídá, že by přivítali urychlení odepisování DM (tedy nikoliv přímé snížení sazby daně z příjmu, jak by většina z nás očekávala)

Rovnoměrné odpisy jsou jednou z metod daňových odpisů a jejich výpočet upravuje zákon o dani z příjmu. K výpočtu se využívá vzorec, do nějž se doplní potřebné údaje o vstupní ceně DM a sazba z tabulky, podle toho, do které odpisové skupiny je zařazen konkrétní odepisovaný dlouhodobý majetek a kterým rokem je odepisování prováděno. Jiné sazby jsou v prvním roce odepisování a jiné v ostatních letech odepisování. V případě technického zhodnocení se využije sazba z posledního sloupce tabulky pro zvýšenou vstupní cenu. Vzorec pro výpočet: vstupní cena*sazba z tabulky roční odpis = _________________________ 100 Tabulka: Roční odpisová sazba

59

odpis.skupina

1 2 3

v prvním roce odepisování 14,2 8,5 4,3

v dalších letech

pro zvýšenou vstupní cenu 25 16,7 8,4

28,6 18,3 8,7

Zrychlené odepisování je jednou z metod výpočtu daňových odpisů a je upraveno zákonem o dani z příjmu. Jinak se vypočítává odpis v prvním roce odepisování a jinak v dalších letech. K výpočtu musíme znát vstupní cenu, v dalších letech zůstatkovou cenu (vstupní cena mínus provedené odpisy) a koeficienty z daňová tabulky, které vybereme podle zařazení konkrétního odepisovaného dlouhodobého majetku do jedné z odpisových skupin.

Vzorce pro výpočet v prvním roce a v následujících letech: vstupní cena odpis v 1. roce = _____________________ koeficient z tabulky 2*zůstatková cena odpis v dalších letech = _____________________ koeficient z tabulky - n

Tabulka: Koeficient pro zrychlené odepisování odpis.skupina v prvním roce odepisování 1 4 2 6 3 12 4 20 5 30

v dalších letech 5 7 13 21 31

pro zvýšenou zůstat. cenu 4 6 12 20 30

n ... počet let, po které se již dlouhodobý majetek odepisoval, zůstatková cena = vstupní cena - oprávky, oprávky jsou součtem doposud provedených odpisů,

Zvláštním případem pořízení investic je leasing:

60

-

u operativního leasingu (DM si pronajmu, platím splátky a po určité době DM vrátím pronajímateli)provádí odepisování pronajímatel,

-

u finančního leasingu (pronájem s následným odkoupením věci) může nájemce dát nájemné přímo do nákladů (platí od roku 1998) a nemusí odepisovat. Musí však splnit podmínky dané § 24 odst.4 zákona o dani z příjmu. Předmět leasingu odepisuje leasingová společnost.

Odpisy daňové a účetní: budeme-li vycházet z teoretického předpokladu, že odpisy vyjadřují skutečnou míru opotřebení toho kterého dlouhodobého majetku ve firmě, dosáhneme jejich pomocí dobrého přehledu o skutečné výši majetku firmy. Takto tvořeným odpisům říkáme účetní odpisy metoda jejich výpočtu je závislá na potřebách firmy a je volitelná. Protože však výše odpisů významně ovlivňuje výši daně z příjmu, stát závazně určuje metodu výpočtu odpisů pro účely výpočtu základu této daně a těmto odpisům říkáme daňové odpisy. Daňové odpisy vede firma pro potřeby výpočtu daně z příjmu, účetní odpisy firma může (ale nemusí) s daňovými odpisy ztotožnit. Účetní odpisy většina firem počítá častěji než jedenkrát ročně (obvykle měsíčně). Na konci roku však firma musí dopočítat rozdíl udělaných účetních odpisů a odpisů daňových a do daňového přiznání uvést pouze výši povolených daňových odpisů.

?

jsou upraveny zákonem o dani z příjmu,

?

firma při pořízení dlouhodobého majetku zvolí jednu ze dvou metod : rovnoměrné odepisování,

zrychlené odepisování;

?

zvolenou metodu musí dodržet do konce odepisování (v průběhu let odepisování změna není možná),

?

zákon umožňuje odepisování přerušit a pokračovat až podle rozhodnutí podnikatele. Daňoví odborníci však přerušování nedoporučují, protože i když je firma např. ve ztrátě a započítáním odpisů si ztrátu ještě zvětší, v následujících sedmi letech si podnikatel může kdykoliv, když vykáže zisk, ztrátu odečíst a navíc ještě uplatnit řádné odpisy daného účetního období, čímž minimalizuje svou daňovou povinnost;

?

v případě technického zhodnocení dlouhodobého majetku (přístavba, rekonstrukce, generální oprava stroje, zabudování klimatizace do auta apod. dražší než 40.000,- v jednom kalendářním roce) se zvyšuje hodnota dlouhodobého majetku a odpisy provádíte ze zvýšené ceny;

?

v příloze zákona o dani z příjmu jsou jednotlivé druhy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku rozděleny do 5 odpisových skupin podle délky doby odepisování.

61

18 – DAŇOVÝ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY, JEHO CHARAKTERISTIKA A KRÁTKÝ POPIS DANÍ KROMĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB

Pojmy: daň – zákonem stanovená pravidelně se opakující platba; největší zdroj státního rozpočtu; prostředek k přerozdělení HDP; poplatky, u kterých známe účel užití – ZSP, kolky, silniční daň, clo plátce – PO nebo FO; ten, kdo je povinen daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu poplatník – je FO nebo PO, která ze zákona nese daňové břemeno; daň přímo dopadá na jeho příjem správce daně – finanční orgán (finanční úřad);celní úřad, kterému plátce daně platí daň při dovozu ze „třetích“ zemí; má právo kontrolní – může ukládat i sankce v případě neplnění zdaňovací období – časový interval, za který se daň hradí, bývá to zpravidla 1 rok splátka daně – část již stanovené velikosti daně v průběhu zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje; PŘ: mzda – zdaň.období 1 rok, měsíčně dáváme zálohy, splatnost daně je 31.3. Přímé daně 1. Daně důchodové a) daň z příjmů FO b) daň z příjmů PO 2. Daně majetkové a) daň z nemovitostí – daň z pozemků - daň ze staveb b) daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí c) daň silniční › vybírají se přímo v místě vzniku daňové povinnosti › odvádí se ihned Finančnímu úřadu › platí je poplatník

A) Daň z příjmů FO - podléhají je všechny příjmy jednotlivců, kromě příjmů získaných děděním, darováním, úvěrů a půjček - jsou to například: příjmy ze mzdy, živnosti, kapitálových příjmů, z nájmu…. - ostatní viz. jiná otázka B) Daň z příjmů PO PO = osoby, které nejsou FO, jde např. o obchodní společnosti, družstva, státní podniky… - dani podléhají zisky PO

62

- ostatní viz. jiná otázka …………………………………………………………… A) Daň z nemovitostí nemovitost = pozemky a stavby - závislá na účelu užívání, počtu podlaží a velikosti obce (např. Praha má koeficient 4)

Daň z pozemků pozemek = část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí stanovenou příslušnými právními normami - základními údaji pro určení pozemku: název obce, kód katastrálního území a parcelní číslo druhy pozemků: a) orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad b) louka, pastvina c) hospodářský les, ze kterého se těží dřevní hmota d) rybník s intenzivním chovem ryb e) zastavěná plocha a nádvoří (pouze ta část, která není zastavěna stavbou podléhající dani ze staveb) předmětem daně nejsou:

a) pozemky zastavěné stavbami b) lesní pozemky plnící zvláštní funkce c) vodní plochy d) pozemky určené pro obranu státu

Daň ze staveb stavba = nemovitost pojená se zemí pevným základem - zákl. údaje stavby: název obce, v jejímž katastrálním území se stavba nachází, název a číslo katastrálního území, parcelní číslo, číslo popisné a evidenční, rok dokončení nebo kolaudace stavby a právní vztah ke stavbě druhy staveb: a) obytný dům b) ostatní stavby tvořící příslušenství k obytnému domu (kůlny, skleníky) c) stavba k individuální rekreaci, rodinný dům k indiv.rekreaci d) stavba k indiv. rekreaci plnící doplňkovou funkci předmětem daně: - stavba, na kterou bylo vydáno kolaudační rozhodnutí (užívaná v souladu se staveb. zákonem) - stavba kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívaná osvobození od daně: - stavby ve vlastnictví státu a obcí - školy, muzea, galerie, knihovny - stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností

B) Daň dědická zůstavitel = osoba, po jejíž smrti se dědí

63

dědic = osoba oprávnění dědit poplatník = dědic, který nabyl dědictví ze zákona, ze závěti nebo z obojího předmět daně: - hodnota dědictví, od kterého se odpočítávají dluhy na náklady na dědické úkony - nemovitosti, které se nacházejí na území ČR bez ohledu na st. občanství a bydliště zůstavitele - z nemovitostí, které jsou v cizině se daň nevybírá

Daň darovací nabyvatel = obdarovatel; je to subjekt, který majetek bezúplatně nabývá dárce = subjekt, který majetek bezúplatně přenechává poplatník daně: nabyvatel = při darování v ČR nebo do ČR dárce = při darování do ciziny předmět daně: je bezúplatní nabytí majetku na základě právního úkonu a to jinak než smrtí zůstavitele ! základ daně darovací je cena bezúplatně nabytého majetku !

Daň z převodu nemovitosti - jednorázový úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z jedné osoby na druhou převodce = prodávající nabyvatel = kupující poplatník daně: převodce – v tom případě je nabyvatel ručitelem nabyvatel – u nabytí pří výkonu rozhodnutí převodci i nabyvatel – u výměny nemovitosti předmět daně: úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti; výše daně závisí na odhadu soudního znalce

C) Daň silniční - smyslem daně je vytvoření finančních zdrojů na výstavbu, rekonstrukce, opravy a údržbu silniční sítě předmět daně: - motorová vozidla, která splňují 2 podmínky: je jim přidělena SPZ v ČR nebo jsou evidována v zahraničí jsou určena k podnikání nebo jiné samostatné výděleční činnosti podléh. dani předmětem nejsou: speciální vozidla traktory a jejich přípojná vozidla vozidla, kterým byla přidělena zvláštní SPZ

64

poplatníci daně: - je osoba, která a) je zapsaná v tech. průkazu jako držitel auta b) užívá vozidlo evidované v zahraničí na území ČR c) jako zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci cestovní náhrady za použití vlastního vozidla sazby daně: u osobních aut – zdvihový objem motoru v cm3 u ostatních aut – součet povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav - zdaň. období je 1 rok - daň. přiznání se podává do 31.1. následujícího po uplynutí zdaň. období - daň je splatná předem pomocí záloh - platí se v 5 zálohách Nepřímé daně 1. Daně selektivní Spotřební daň a) daň z uhlovodíkových paliv a maziv b) daň z lihu a lihovin c) daň z piva d) daň z vína e) daň z tabákových výrobků 2. Daně univerzální a) DPH › jsou odváděny v okamžiku svého vzniku › placeny poplatníkem až v okamžiku nákupu ke konečné spotřebě › např. DPH všeobecné pojmy: - regulační funkce spotřebních daní = pomáhá udržet spotřebu na únosné míře hledisko zdravotní – zvyšují ceny alkohol. nápojů a tabákových výrobků – snižuje spotřebu hledisko ekologické – zvyšují ceny pohonných hmot – omezují množství jejich spotřeby a tedy i zplodin při spalování - předmětem spotř. daně – výrobky vyrobené v tuzemsku, výrobky do tuzemska dovezené nebo z celní zóny vráceny - správce daně = místně příslušný finanční úřad nebo celní správa - plátce daně = FO i PO, která je výrobcem zboží, které podléhá dani (pivo, ropa…) = FO i PO, které je propuštěno zboží do tuzemského oběhu z dovozu - daňová povinnost = vzniká okamžikem vyskladnění; okamžikem vpuštění do tuzem.oběhu vystavování daňových dokladů: - při tuzemské výrobě (s výjimkou výroby cigaret – po vystavení kolků) jsou plátci povinni vystavit daňový doklad do pracovního dne následujícího po vzniku daňové povinnosti

65

náležitosti: obchodní jména (ODB, DOD), IČO, DIČ, množství zboží, částka spotř. daně, datum vystavení dokladu a vyskladnění, pořadové číslo, popis plátce, rozhodnutí celnice (při dovozu)

A) Daň z uhlovodíkových paliv a maziv › osvobození od daně – paliva, maziva a motorová nafta používané jako PHM pro mezinárodní leteckou a vodní dopravu nákladů a osob › daň. povinnost nejč. vzniká dnem vyskladnění B) Daň z lihu a lihovin › osvobození od daně – líh je osvobozen v případě, kdy je používán při výrobě potravinářských, kosmetických výrobků a pro výrobu léčiv › daň. povinnost vzniká dnem vyskladnění, u dovozu vznikem celního dluhu E) Daň z tabákových výrobků › daň. povinnost vzniká dnem, ve kterém byly odebrány tabákové nálepky ……………………………………………………………………

A) Daň z přidané hodnoty - DPH DPH – daň z prodeje výrobků a služeb Pojem přidaná hodnota = do hodnoty každého druhu zboží vchází hodnota materiálu a jiných činitelů (hodnota energie, apod.), které můžeme označit jako cenu vstupů. Jsou to tedy ceny, které nám fakturují naši dodavatelé (bez DPH) - náš podnik k hodnotě vstupů přidává další hodnoty, především práci našeho podniku, která má formu mezd našich pracovníků a zisku našeho podniku. Tzn., že na výstupu z našeho podniku vystupuje hodnota vyšší než do našeho podniku vstupovala. daň. povinnost = DPH vypočítaná na výstupu – DPH zaplacená na vstupu - finančnímu úřadu odvede plátce ve stanoveném období rozdíl mezi daní vypočítanou na výstupu a daní, kterou musel zaplatit na vstupu. V případě, že výše daně na vstupu je větší než daňová povinnost na výstupu, má náš podnik nárok na vrácení rozdílu. Mezi zaplacenou daní na výstupu a odpočtem na vstupu = nadměrný odpočet.

předmětem DPH: jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku (dodání zboží, poskytování služeb) sazby DPH: základní sazba = zdanění zboží v současné době 19% snížená sazba = zdanění služeb nevýrobní povahy 5%

66

19 - ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, PŘÍJMY FYZICKÝCH OSOB, PROGRESIVITA DANĚ, MINIMÁLNÍ DAŇ, ODPISY, PLATEBNÍ TERMÍNY U FYZICKÝCH OSOB

Daně tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu. Pokud bychom nepočítali sociální pojištění, které je účelově vymezeno pro transfery obyvatelstvu, pak by se jednalo dokonce o 80% příjmů státního rozpočtu. Daň – příjem veřejných rozpočtů (státního rozpočtu a místních rozpočtů), který ze zákona (povinně) odčerpává část důchodu subjektu (příjmu, majetku poplatníka), na nevratném principu (společnost tyto peníze vynaloží podle potřeb, tedy nikoliv úměrně podle výše odvedené daně jednotlivců). Uspokojovány budou i potřeby těch, kteří daně vůbec neplatí (princip solidarity). Daň z příjmu Tato daň je nejvýznamnější přímou daní. Zákon o dani z příjmu má 3 části – daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a společná část (především úprava odepisování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku). Daň z příjmu fyzických osob Poplatníci daně jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují minimálně 183 dnů v daném kalendářním roce. Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Zdaňovací období je kalendářní rok, popřípadě hospodářský rok (např. pro zemědělce je vhodným hospodářským rokem období od sklizně do sklizně). Po skončení tohoto roku musí poplatník podat do konce března daňové přiznání za předešlí rok a vypočtenou daň uhradit. Poplatník může v průběhu roku platit zálohy na daň (u zaměstnanců jsou každý měsíc strhávány z výplaty) a při ročním daňovém přiznání je vyúčtuje. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, může požádat finanční úřad o prodloužení termínu pro podání přiznání až do konce června.

Plátci daně - podnikatelé platí daň sami za sebe (plátce je shodný s poplatníkem) - u zaměstnanců odvádí zálohy na daň zaměstnavatel a po skončení roku podává přiznání buď také zaměstnavatel, nebo sám zaměstnanec (pokud má více příjmů u více zaměstnavatelů)

Osvobození od daně - příjmy z prodeje bytů (pokud v něm měl poplatník bydliště nejméně dva roky) - příjmy z prodeje nemovitosti (přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let) - příjmy z prodeje movitých věcí (s výjimkou prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok)

67

-

ceny z veřejné soutěže, reklamní soutěže a ze sportovní soutěže v hodnotě do 10.000,Kč příjmy ve formě dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory apod. (bylo by nelogické kdybyste dostali od státu peníze a odvedli z nich státu daň)

Předmět daně Předmětem daně jsou veškeré příjmy v peněžní i nepeněžní podobě (tedy i naturálie, hmotné odměny, využívání služebního automobilu pro osobní potřebu apod.) kromě příjmů osvobozených od daně.

Členění příjmů - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (ze zaměstnání) - příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - příjmy z kapitálového majetku (dividendy, podíly na zisku apod.) - příjmy z pronájmu - ostatní příjmy (výhry, příležitostné příjmy, příjem z prodeje majetku na který se nevztahuje osvobození, apod.)

Základ daně U příjmů ze zaměstnání je základem daně hrubá mzda po odečtení sociálního a zdravotního pojištění. U příjmů z podnikání zjistíme základ daně z účetnictví firmy. U jednoduchého účetnictví (příjmy-výdaje = základ daně) ; u podvojného účetnictví (výnosy-náklady = základ daně).

Nezdanitelná část základu daně V zákonu o dani z příjmu fyzických osob je pamatováno na zohlednění sociální situace poplatníka a jsou zde využívány tzv. nezdanitelné části daně, které se odečítají od základu daně (daň se z nich nevypočítává). Výše nezdanitelných položek je každoročně měněna (zohlednění inflace). Zde uvádím nezdanitelné položky pro rok 2002: - 38.040,- Kč ročně na poplatníka (na odpočet této položky má nárok každý s výjimkou pracujících důchodců) - 23.520,- Kč ročně na vyživované dítě (žijící v domácnosti s poplatníkem, nárok má pouze jeden z rodičů) - 21.720,- Kč ročně na manželku (manžela), který nemá vlastní příjmy přesahující ročně 38.040,- Kč - 7.140,- Kč ročně pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod - 14.280,- Kč ročně pobírá-li poplatník plný invalidní důchod - 50.040,- Kč ročně je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem) - 11.400,- Kč ročně u studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem

68

Položky odčitatelné od základu daně Tyto položky jsou stanoveny pro podnikatele a umožňují redukovat dopady podnikatelských ztát a stimulují podnikatele, aby vytvořený zisk znovu investoval do firmy a koupil dlouhodobý majetek. - daňová ztráta předchozích let (nejdéle do 7 let) - 10% vstupní ceny nového HDM, jsou-li jeho první vlastníci (tato odečitatelná položka je navíc, podnikatel má samozřejmě právo udělat i řádné odpisy) Daňové odpisy - jsou upraveny zákonem o dani z příjmu - firma při pořízení dlouhodobého hmotného majetku zvolí jednu ze dvou metod: rovnoměrné odepisování nebo zrychlené odepisování - zvolenou metodu musí dodržet do konce odepisování (v průběhu let odepisování změna není možná) - zákon umožňuje odepisování přerušit a pokračovat až podle rozhodnutí podnikatele - v případě technického zhodnocení dlouhodobého majetku (přístavba, rekonstrukce, generální oprava stroje apod. dražší než 40.000,- Kč v jednom roce) se zvyšuje hodnota dlouhodobého majetku a odpisy provádíte ze zvýšené ceny - v příloze zákona o dani z příjmu jsou jednotlivé druhy dlouhodobého hmotného majetku rozděleny do 5 odpisových skupin o odpisová skupina – 4 roky (hovězí dobytek, kancelářské a školní potřeby, ruční nářadí a nástroje...) o odpisová skupina – 6 let (koně, traktory, stroje, cisterny letadla…) o odpisová skupina – 12 let (trezory, výtahy, lodě, vozy metra…) o odpisová skupina – 20 let (domy a budovy ze dřeva a plastů, vodovody a kanalizace, průmyslové komíny…) o odpisová skupina – 30 let (mosty, tunely, silnice, studny, dráhy letišť…)

Funkce odpisů z pohledu firmy - funkce nákladová – pomocí odpisů přenášíme hodnotu DM do nákladů - funkce zdrojová – odpisy jsou pro firmu zdrojem financí např. pro nákup nových strojů až starým strojům dojde životnost Funkce odpisů z pohledu státu - funkce fiskální – odpisy ovlivňují výši příjmů státního rozpočtu z daně z příjmu. Stát by měl mít proto teoreticky zájem na co nejnižších a nepomalejších odpisech, aby měl větší příjmy. - funkce zdrojová – umožní-li stát podnikatelům rychle odepisovat dlouhodobý majetek, stimuluje je tím k rychlejší obměně strojního vybavení a k zavádění moderních technologií, které umožní rozvoj firem a tím i celého hospodářství.

69

Sazba daně Zákon o dani z příjmu rozlišuje dvě základní možnosti. U většiny příjmů je daň počítána progresivně. Ze základu daně: 0 – 109.200 109.200 – 218.400 218.400 – 331.200 331.200 – a více

15% 16.380,- Kč – 20% ze základu přesahujícího 109.200,- Kč 38.220,- Kč – 25% ze základu přesahujícího 218.400,- Kč 66.420,- Kč – 32% ze základu přesahujícího 331.200,- Kč

Příklad: zaměstnanec měl v zaměstnaneckém poměru roční základ daně 110.000. Tato částka patří do druhého intervalu a daň vypočítáme 16.380 + 20% z (110.000 – 109.200) = 16.380 + 0,2*800 = 16.380 + 160 = 16.540 Kč

Zvláštní sazba daně - 20% - např. z výher v loteriích, z cen veřejných a sportovních soutěží apod. - 15% - z dávek penzijního připojištění, z úroků, dividend, podílů na zisku apod. - 10% - z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu či televize

Sleva na dani Zákon o dani z příjmu nám dává ještě jednu možnost, jak platit méně na daních. Pokud zaměstnáváme zaměstnance se zdravotním postižením, můžeme z již vypočítané daně odečíst slevu na dani. - 18.000,- Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností 60.000,- Kč za každého zaměstnance s těžkým zdravotním poškozením

70

20) ÚČETNICTVÍ A DAŇOVÁ EVIDENCE PŘÍJMŮ AVÝDAJŮ, ÚČETNÍ SYSTÉM, DOKLADY PŘIKLÁDANÉ K DAŇOVÉMU PŘIZNÁNÍ ( zák. 586/92 Sb. ) Účetnictví - Úkoly a předmět účetnictví Úkolem účetnictví je poskytovat ekonomické informace o majetkové a finanční situaci podniku všem, kteří tyto informace potřebují pro svá rozhodnutí a pro výkon své činnosti. Tyto informace by měli umožnit posouzení objemu a struktury majetku, úroveň vybavenosti podniku hospodářskými prostředky, schopnost uhrazovat dluhy, míru zadlužení podniku, ale i efektivnost podnikové činnosti, závislost či nezávislost rozhodování v závislosti na míře cizího kapitálu a mnohé další aspekty podle toho, pro jaký účel je toto posuzování prováděno. Okruh uživatelů účetních informací se v průběhu vývoje rozšiřoval. V současné době je možné rozlišit tyto uživatele údajů účetnictví: 1. interní: management a řídící a správní orgány společnosti vlastníci společnosti - akcionáři, majitelé firem, společníci zaměstnanci 2. externí: banky věřitelé /dodavatelé/ zákazníci /odběratelé/ investoři finanční úřady sociální a zdravotní pojišťovny státní správa subjekty působící na finančních trzích veřejnost, regionální orgány orgány činné v trestním řízení externí auditor

Účetnictví tak plní v současné době celou řadu funkcí : -

uchovává informace o podnikových jevech pro majitele a řídící útvary podniků, je důkazním prostředkem při vedení sporů poskytuje informace pro zajištění dobré správy a ochrany majetku poskytuje údaje pro vyměření daňové povinnosti poskytuje informace pro posuzování ekonomické situace podniku pro různé subjekty /banky, investory, burzovní instituce/

Předmět účetnictví lze vymezit takto:

71

-

stav a pohyb majetku a závazků (dluhů) podniku /v návaznosti na to i tzv. "čisté obchodní jmění" jako rozdíl majetku a závazků/ stav a změny vlastního kapitálu náklady a výnosy resp. výdaje a příjmy výsledek hospodaření a jeho užití

Všechny jevy jsou v účetnictví vyjádřeny v peněžních jednotkách. Z tohoto vyplývá, že ne všechny stránky zobrazovaných jevů tedy budou sledovány v účetnictví. Kontrolní otázky: 1. Co je hlavním úkolem účetnictví ? V čem spočívá jeho význam, jaké jsou jeho funkce ? Hlavním úkolem účetnictví je poskytovat informace o majetkové a finanční situaci podniku. Jeho význam spočívá v tom, že je schopno informace poskytovat. Jeho funkce jsou: a) uchování dat o jevech v podniku, b) evidence a ochrana majetku, c) poskytovat informace pro bezprostřední řízení a kontrolu procesů v podniku, d) umožňuje posuzovat situaci podniku vnějšími subjekty, především bankou a investory, e) umožňuje vyměřit daňovou povinnost, f) slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů. 2. Vysvětlete, co je předmětem účetnictví ? Konkretizujte na příkladu zvolené firmy ? Předmětem účetní evidence je majetek a závazky podniku a jejich změny v určitém období, náklady, výnosy a hospodářský výsledek za určité období, stav a změny vlastního kapitálu v podniku. 3. Jak je možno členit skupinu uživatelů účetních informací ? Uživatele lze členit na externí a interní, externí stojí mimo podniku, interní jsou součástí podniku. 4. Kteří jsou interní uživatelé účetních informací a k jakému účelu je využívají ? Interní uživatelé jsou: a) vlastník podniku /jedna nebo více osob/ - pro rozhodování o dalším vývoji podniku, b) manažeři podniku - pro jeho bezprostřední řízení a rozhodování c) zaměstnanci podniku - pro posuzování perspektivy firmy z pohledu svého zaměstnání,dalšího osobního růstu 5. Kteří jsou externí uživatelé účetních informací a k jakému účelu je využívají ? a) obchodní partneři - dodavatelé, odběratelé - chtějí znát situaci podniku pro posouzení zajištěnosti svých pohledávek i perspektivy spolupráce b) banky - chtějí znát situaci podniku pro posouzení zajištěnosti poskytnutých úvěrů i dalších obchodů c) konkurenční podniky - chtějí znát situaci svých konkurentů a jí přizpůsobit svou firemní politiku

72

d) státní orgány a instituce - chtějí znát situaci podniku především pro zajištění daňové povinnosti, ale i pro potřeby statistiky e) místní orgány a instituce - chtějí znát situaci podniku z pohledu zajištěnosti pracovních míst v regionu, spoluúčasti na místních investičních a jiných akcích f) potencionální investoři, burzovní a jiné orgány kapitálového trhu - chtějí znát situaci podniku pro posouzení míry zhodnocení vkládaných prostředků 6. O které údaje se zajímá především manažer podniku, o které věřitelé, o které investoři ? Manažer podniku : stav peněžních prostředků, stav pohledávek, stav výrobků na skladě, objem a struktura nákladů a výnosů, hospodářský výsledek, finanční majetek, zásoby, oběžný majetek celkem a potřeba prostředků k jeho financování atd. Věřitelé /banky, dodavatelé/ : velikost hospodářského výsledku, zadluženost podniku, výkony podniku a jejich prodej, vývoj těchto údajů v minulých obdobích Investoři: velikost hospodářského výsledku, jeho vývoj v minulosti a jejich předpokládaný vývoj do budoucna, vybavenost podniku, jeho technická i ekonomická úroveň, atd. 7. Kteří z uživatelů údajů účetnictví mají v současné době největší vliv na změny v systému účetnictví ? - investoři, banky - požadavky na mezinárodní srovnatelnost účetních dat - stát (finanční úřady, resp. daňové požadavky) - změny v našem účetnictví v posledních letech 8. Jak lze souhrnně vymezit předmět účetnictví ? Jak je možno jej upřesnit ? Souhrnně: majetek podniku Přesněji: majetek a závazky podniku, jejich stav a změny náklady, výnosy a hospodářský výsledek včetně jeho užití vlastní kapitál a jeho změny 9. Jak je předmět účetnictví v účetnictví zobrazován ? Jaké to má důsledky ? Je zobrazován v peněžních jednotkách. Některé důležité informace nemůže účetnictví zachytit. Daňová evidence příjmů a výdajů

Daňová evidence příjmů a výdajů Zapisování do peněžního deníku Kniha pohledávek a závazků Výpočet základu daně

73

DAŇOVÁ EVIDENCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Podnikatelé (fyzické osoby), kteří se nestanou účetními jednotkami, povedou daňovou evidenci příjmů a výdajů. Podstata evidence zůstává stejná jako v dříve používaném jednoduchém účetnictví, pouze je upravena daňovými předpisy (zákonem o daních z příjmů). Daňová evidence příjmů a výdajů musí zajišťovat zjištění základu daně z příjmů a bude obsahovat údaje o: - příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, - pohledávkách a závazcích. Nejdůležitější knihou v daňové evidenci příjmů a výdajů je tzv. „peněžní deník“, ve kterém se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků. Nezapisují se zde tedy hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb, např. vystavené faktury, povinnost zaplatit daně finančnímu úřadu. Zapisování v peněžním deníku si klade tyto základní cíle: a) zajistit údaje pro zjištění daňového základu, b) zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na bankovním účtu, c) poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti. Forma, způsob a technika vedení „peněžního deníku“ není předepsána. Podnikatel si ho vede takovým způsobem a formou, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem.

Poznámka: Také název „peněžní deník“ není povinný (tzn. podnikatel může tento deník nazývat například evidencí příjmů a výdajů), ale v praxi většina podnikatelů používá tento pojem jako dlouho zavedený. V dalším výkladu bude používán tento deník:

ZAPISOVÁNÍ DO PENĚŽNÍHO DENÍKU Zapisování v peněžním deníku v průběhu účetního období probíhá vždy minimálně „dvoustranně“, tj. na dvou položkách peněžního deníku. Na jedné straně hospodářská operace bude příjmem nebo výdejem peněžních prostředků, na druhé straně se tato hospodářská operace dotkne jednotlivých příjmů a výdajů zahrnovaných nebo nezahrnovaných do základu daně z příjmů, popř. průběžných položek.

74

Zapisování příjmů Nejprve rozlišujeme, zda se jedná o příjem peněz v hotovosti (sl. 1) nebo na účtě (sl. 3), potom musíme určit, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem  Daňový (tj. zdanitelný) příjem

zapisuje se do sl. 5 = Příjmy celkem a rozepíše podle druhu do sl. 6, 7, 8 = NEZAPISUJE SE do sl. 5 =  Nedaňový příjem (tj. nezahrnovaný do ZD) Příjmy celkem, ale pouze do některého ze sloupců 9, 10, 11 

=

PŘÍKLADY NA ZAPISOVÁNÍ PŘÍJMŮ V PENĚŽNÍM DENÍKU

1. Podnikatel vkládá peněžní prostředky v hotovosti do firmy z osobního vlastnictví

Řešení:

Zápis do sloupců 1 a 11

Zdůvodnění: Na počátku podnikatelské činnosti zpravidla převádí podnikatelé část svých osobních prostředků do podnikání, jedná se o tzv. osobní vklady. K takovým vkladům může dojít také v průběhu činnosti, pokud podnikatel má například malý zůstatek v pokladně nebo na běžném účtu. Osobní vklady se účtují jako příjmy nedaňové, neboť podnikatel tyto peněžní prostředky v rámci podnikatelské činnosti nevydělal (a navíc tyto peníze již byly jednou zdaněny). 2. Podnikatel přijal v hotovosti za prodané zboží Řešení: Zápis do sloupců 1, 5 a 6 Zdůvodnění: Příjmy z prodeje zboží, výrobků, služeb jsou vždy zdanitelným příjmem podnikatele. O těchto příjmech nemusí poplatník zapisovat v peněžním deníku každý den. Stačí, když o celkovém příjmu bude zapisovat jednou měsíčně. Podmínkou ovšem je, že vede záznamy o denních tržbách, tedy např. pokladní knihu. 3. Peněžní ústav připsal podnikateli na běžný účet poskytnutý úvěr Řešení: Zápis do sloupců 3 a 10 Zdůvodnění: Přijetí peněžních prostředků z titulu poskytnutí úvěru, příp. půjčky a jejich převod na běžný účet podnikatele se zapisují jako příjmy nedaňové, neboť se jedná o příjmy, které nejsou předmětem daně (podnikatel tyto peněžní prostředky nevydělal, ale bude je muset vrátit). 4. Podnikatel přijal od odběratele zálohu v hotovosti na budoucí dodávku zboží Řešení: Zápis do sloupců 1, 5 a 6 Zdůvodnění: Přijaté zálohy na prodej výrobků, zboží, služeb se zapisují jako zdanitelný příjem, neboť na rozdíl od podvojného účetnictví je rozhodující pohyb peněz a nikoliv, zda byl proveden výkon. 5. Příjem v hotovosti za prodej počítače, který měl podnikatel zahrnutý v obchodním majetku Řešení: Zápis do sloupců 1, 5 a 8 Zdůvodnění: Od daně nejsou osvobozeny příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku.

75

V ostatních případech se jedná o zdanitelné příjmy. 6. Přijatá náhrada od pojišťovny za krádež auta, který měl podnikatel zahrnut v obch. majetku (výpis) Řešení: Zápis do sloupců 3, 5 a 8 Zdůvodnění: Od daně nejsou osvobozeny přijaté náhrady za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti.

!

Z předchozích účetních případů vyplývá, že nejdůležitějším krokem pro zaúčtování je správné určení, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem. Poznámka: Řešení lze zpravidla najít v zákoně o dani z příjmů, kde v § 3 jsou uvedeny příjmy, které nejsou předmětem daně, a v § 4 příjmy, které jsou

Zapisování výdajů Obdobně jako u příjmů nejprve rozlišujeme, zda se jedná o platbu v hotovosti (sl. 2) nebo z běžného účtu (sl. 4) Dále určujeme, zda se jedná o daňový nebo nedaňový výdaj.  Daňový výdaj zapisuje se do sl. 12 = Výdaje celkem a potom se rozepisuje podle druhu do sl. 13 -17  Nedaňový výdaj NEZAPISUJE SE do sl. 12 = Výdaje celkem, ale pouze se rozepisuje do sl. 18 - 22

!



Stejně jako u příjmů je nejdůležitějším úkolem správné rozlišení plateb na daňové a nedaňové. Poznámka: Tento problém částečně řeší ustanovení § 24 a 25 zákona o daních z příjmů. Částečně proto, že § 24 uvádí příklady daňových výdajů a § 25 uvádí příklady nedaňových výdajů. To znamená, nejsou zde taxativně (tj. vyčerpávajícím

PŘÍKLADY NA ÚČTOVÁNÍ VÝDAJŮ V PENĚŽNÍM DENÍKU

1. Podnikatel zaplatil bankovním převodem za nákup zboží (výpis z běžného účtu) Řešení: Zápis do sloupců 4, 12, 14 Zdůvodnění: Jedná se o daňový výdaj, neboť bylo pořízení zboží zaplaceno, a není podstatné, zda bylo či nebylo spotřebováno. 2. Z běžného účtu podnikatele sražena částka za bankovní poplatky (výpis z BÚ) Řešení: Zápis do sloupců 4, 12, 17 Zdůvodnění: Jedná se o nutný výdaj, který vznikl v souvislosti s podnikáním, proto se zapisuje jako daňově uznatelný. 3. Podnikatel nakoupil počítač za hotové za 50 000 Kč

76

Řešení: Zápis do sloupců 2, 19 Zdůvodnění: Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku se v průběhu roku zapisují jako nedaňové výdaje. Daňový základ se bude snižovat postupně v jednotlivých letech prostřednictvím odpisů. 4. Hotově zaplacena pokuta živnostenskému úřadu za chybné označení provozovny Řešení: Zápis do sloupců 2, 22 Zdůvodnění: Pokuty a penále (s výjimkou smluvních) nejsou daňovým výdajem. Penále a pokuty státním institucím (finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení, živnostenskému úřadu) jsou vždy nesmluvní, tj. daňově neuznatelné. 5. Výpis z běžného účtu: splátka úvěru Řešení: Zápis do sloupců 4, 22 Zdůvodnění: Splátky úvěrů a půjček se nemohou považovat za daňové výdaje, zatímco částky zaplacené na úhradu úroků se považují za výdaj odčitatelný, neboť jde o „cenu“ za poskytnutí úvěru. 6. V hotovosti zaplaceno za nákup mobilního telefonu 4 500 Kč Řešení: Zápis do sloupců 2, 12, 13 Zdůvodnění: Jedná se o nákup drobného hmotného majetku, které se zapisují do materiálových zásob. 7. Poskytnutí peněžního daru soukromému lékaři (v hotovosti) Řešení: Zápis do sloupců 2, 21 Zdůvodnění: Dary jsou v evidenci příjmů a výdajů vždy nedaňovým výdajem, ale mohou být odčitatelnou položkou v daňovém přiznání (za předpokladu, že jsou splněny podmínky z hlediska výše daru, příjemce daru, účelu použití daru aj.) 8. Hotově zaplacena záloha dodavateli na nákup zboží (zboží bude dodáno v příštím roce) Řešení: Zápis do sloupců 2, 12, 14 Zdůvodnění: Poskytnuté provozní zálohy (na zboží, materiál, služby) jsou obdobně jako přijaté zálohy zapisovány jako platby s vlivem na zisk. 9. V hotovosti zaplacen oběd při příležitosti oslavy prvního výročí založení firmy Řešení: Zápis do sloupců 2, 18 Zdůvodnění: Výdaje na reprezentaci nejsou daňovým výdajem, jedná se například o výdaje na pohoštění, občerstvení, výdaje spojené s nákupem kávy, chlebíčků, nealkoholických nápojů apod. 10. Výběr z pokladny pro osobní spotřebu Řešení: Zápis do sloupců 2, 18 Zdůvodnění: Podnikatel - fyzická osoba, může kdykoliv bez omezení převádět volné peněžní prostředky pro svoji osobní potřebu - není v tomto ohledu limitován žádným předpisem. Nejedná se o mzdu podnikatele (podnikatel nemůže sám sebe zaměstnat), proto se osobní výběr zapisuje v peněžním deníku ve výdajích neodčitatelných od základu daně.

77

DPH a její zapisování do peněžního deníku Zapisování DPH u neplátců U neplátců se DPH automaticky stává součástí celkové účtované částky bez nutnosti jejího rozlišení v peněžním deníku, tzn. že se daň z přidané hodnoty stává na vstupu součástí pořizovací ceny majetku a služeb. Podnikatel - neplátce nemá v případě příjmů povinnost evidovat a platit DPH. Na druhé straně nemá nárok na vstupu na odpočet daně a její uplatnění vůči státnímu rozpočtu (u finančního úřadu). Zapisování a evidence DPH u plátců O dani z přidané hodnoty se v peněžním deníku zapisuje až v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění. Z toho vyplývá, že kompletní přehled podkladů pro stanovení daně z přidané hodnoty, který by vyhovoval daňovým předpisům, nelze vést v peněžním deníku. O DPH se proto musí vést evidence v tzv. pomocných knihách (kniha evidence DPH).  PŘÍKLAD na stanovení daňové povinnosti DPH Plátce daně v měsíci listopadu uskutečnil tyto účetní případy: 1. Faktura přijatá za nákup materiálu za 12 200 Kč, z toho cena bez DPH 10 000 Kč, DPH 2 200 Kč (faktura zaplacena ve stejném měsíci převodním příkazem) 2. Hotově zaplaceny telefonní hovory 610 Kč, z toho cena bez DPH 500 Kč, DPH 22% = 110 Kč 3. Faktura vystavená za prodej výrobků 61 000 Kč, z toho cena bez DPH 50 000 Kč, DPH 11 000 Kč (odběratel do konce roku nezaplatil peníze) 4. Tržby za prodej výrobků v hotovosti 24 400 Kč, z toho cena bez DPH 20 000 Kč, DPH 4 400 Kč

Řešení: 1. Výpočet daňové povinnosti (resp. nadměrného odpočtu) na základě evidence DPH Daňová povinnost = daň na výstupu - daň na vstupu, tj. 15 400 - 2 310 = 13 190 Kč Daň na vstupu = materiál (2 200 Kč) + telefon (110 Kč) Daň na výstupu = FAV za výrobky (11 000 Kč) + tržby za prodej výrobků (4 400 Kč)

Poznámka: Na výslednou daňovou povinnost neměla žádný vliv skutečnost, že odběratel podnikateli nezaplatil. 2. Zapisování DPH v peněžním deníku:  DPH na vstupu (tj. nákupy) ve výdajích nezahrnovaných do ZD (sl. 24)  DPH na výstupu (tj. prodeje) se účtuje do příjmů nezahrnovaných do ZD (sl. 23)  Odvod DPH finančnímu úřadu se účtuje jako výdaj nedaňový (sl. 24)  Vrácení nadměrného odpočtu DPH se účtuje jako příjem nedaňový (sl. 23)

Poznámka: Výpočet odvodu DPH nelze provádět na základě rozdílu sloupců DPH v peněžním deníku, ale musí se provádět na základě evidence DPH. U plátce daně nevstupuje placená DPH do ocenění majetku, což znamená, že účtování o DPH umožňuje vést nakoupený majetek bez daně z přidané hodnoty s výjimkou osobních

78

automobilů a vratných obalů, u kterých si plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně.

PŘÍKLAD Podnikatel (plátce DPH) koupil kopírovací stroj za 51 240 Kč (bez daně 42 000 Kč, DPH 9 240 Kč). 

Řešení: Podnikatel bude evidovat kopírovací stroj v ceně 42 000 Kč, neboť 9 240 Kč si může nárokovat od FÚ) Zapisování částečné úhrady pohledávky (resp. závazku) do peněžního deníku Částečná úhrada pohledávky či závazku u plátce daně z přidané hodnoty se v deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu daně z přidané hodnoty a až zbylá část se zaúčtuje do příslušného sloupce příjmů či výdajů (podle toho, čeho se platba týkala). 

PŘÍKLAD

Faktura přijatá za nákup materiálu 244 000 Kč (cena bez DPH 200 000 Kč, DPH = 44 000 Kč) 1. Částečná úhrada faktury za nakoupený materiál ve výši (výpis) 100 000 Kč 2. Doplacena zbývající část (výpis) 144 000 Kč

Účtování: 1. Výdaj peněžních prostředků na běžném účtě (sl. 4) 100 000 Kč - úhrada DPH - sl. 24 odvod DPH dodavateli a správci daně 44 000 Kč - zbývající část úhrady jako výdaj za materiál (sl. 12 výdaje celkem, 13 - nákup mat.) 56 000 Kč 2. Doplatek faktury za materiál – celá částka zaúčtována jako výdaj za mat. (sl. 12 a 13) 144 000 Kč

Průběžné položky Průběžné položky slouží k zaznamenání převodu peněžních prostředků z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny, příp. k pohybu peněz mezi více běžnými účty. Potřeba používání průběžných položek je vyvolána časovým nesouladem mezi záznamem pohybu peněz v hotovosti (na základě pokladního dokladu) a na běžném účtu, které lze provést až na základě výpisu z běžného účtu. Jestliže podnikatel převádí peníze z pokladny na běžný účet, vystaví výdajový pokladní doklad a účtuje výdaj v pokladně. Vzhledem k tomu, že ten samý den ještě neobdrží výpis z běžného účtu, který by tuto transakci stvrzoval, nemůže do peněžního deníku promítnout příjem na běžném účtu, ale zaznamená jej jako „očekávaný“ příjem do průběžných položek. Teprve v den, kdy podnikatel obdrží výpis z běžného účtu, účtuje o příjmu na běžném účtu a o výdaji v průběžných položkách. Opačná situace nastává, pokud si podnikatel převádí peníze z běžného účtu do pokladny. V den převodu peněz vystaví příjmový pokladní doklad, neboť se jedná o skutečný příjem v pokladně. Výdaj z běžného účtu však ještě zaznamenat nelze, neboť podnikatel nemá k dispozici potřebný doklad, tedy výpis z běžného účtu. Teprve po jeho obdržení se zapíše výdaj z běžného účtu a příjem v průběžných položkách.

79

PŘÍKLAD 25. 11. Výběr hotovosti z bankovního účtu (příjmový pokladní doklad) 

50 000 Kč

sl.

1, 26 30. 11. Zúčtování výběru hotovosti (výpis z BÚ)

50 000 Kč

sl. 4, 25

KNIHA POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ Kniha pohledávek a závazků slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik dluží jemu a komu a kolik dluží on. Podrobnost zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Kniha faktur vydaných a přijatých Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných faktur, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podnikateli.

Na tuto knihu budou kladeny největší nároky, proto tato kniha musí obsahovat přinejmenším tyto informace:  oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady (faktury apod.) podle jednotlivých dlužníků a věřitelů  označení (číslování) dokladů (faktur)  datum vzniku pohledávky, resp. závazku  částku  datum splatnosti a způsob úhrady, např. hotově nebo bankovním převodem z účtu na účet  identifikační údaje pro spárování pohledávky či závazku a platby, např. uvedení dodavatelského čísla faktury, které jsou obvykle uváděny jako variabilní symbol na výpisu z běžného účtu. Dále je možno doplnit předmět dodávky či služby. V případě obchodních styků v zahraničí učinit také poznámku o kurzech. Doklady, na základě kterých zapisujeme do knihy pohledávek a závazků jsou tedy zejména faktury, výpisy z účtů u peněžních ústavů a příjmové i výdajové pokladní doklady při úhradách v hotovosti. 

PŘÍKLAD vedené knihy pohledávek a závazků z obchodního styku

Kniha vydaných faktur (odběratelé) Datum

Číslo faktury 11.10. 20040094

Odběratel Milan Sojka

Částka

Datum Úhrada Číslo splatn. dne dokladu

10 000

25.10.

80

22.10.

b/90

Pozn.

25.11. 20040119

Ambra, a.s.

25 000

Kniha přijatých faktur (dodavatelé) Číslo faktury Datum interní Dodavatel dodavat. 14.10. F/1 Telecom, a. s. 25.10. F/2 Jan Zídek

Částka 650 900

5.12.

14.12.

P/209

Datum Úhrada Číslo splatn. dne dokladu 28.10. 10.11.

28.10. 4.11.

Pozn.

b/99 V/78

Ostatní pohledávky a závazky Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možno zřídit pro neobchodní pohledávky a závazky. Jedná se např. o evidenci:  poskytnutých a přijatých bankovních úvěrů  závazků, popř. pohledávek k finančním úřadům z titulu platby daní a záloh na daně  pohledávek k zaměstnancům z titulu poskytnutých záloh na služební cesty, za výdeje cenin, za manka a škody  závazky z titulu zaměstnávání pracovníků, např. zúčtované hrubé mzdy, závazky ke zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, závazky k finančnímu úřadu z povinnosti odvodu „daně ze mzdy“ apod.

VÝPOČET ZÁKLADU DANĚ Hospodářský výsledek (rozdíl daňových příjmů a výdajů v peněžním deníku) musí být upraven o nepeněžní operace dle zákona o daních z příjmů. Vybrané „nepeněžní operace“ upravující základ daně z příjmů V peněžním deníku se účtuje pouze o skutečných příjmech a výdajích, nikoliv o nepeněžních operacích (s výjimkou kurzových rozdílů). Tyto nepeněžní úpravy se provádí v rámci sestavení daňového přiznání, tj. mimo peněžní deník. Mezi nepeněžní operace upravující základ daně patří například: - roční odpisy dlouhodobého majetku, - zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku (v souladu se zákonem o daních z příjmů), - poměrná část nájemného z finančního leasingu, - tvorba a čerpání zákonných rezerv.  PŘÍKLAD: Podnikatel má za rok 2004 mimo jiné tyto součty sloupců v peněžním deníku: Příjmy zahrnované do ZD celkem 2 499 120 Kč Výdaje odčitatelné od ZD celkem 2 052 020 Kč Kromě toho může podnikatel upravit základ daně o odpisy dlouhodobého majetku ve výši 120 000 Kč.

Řešení: Rozdíl příjmů a výdajů (hospodářský výsledek) Úprava hospodářského výsledku na základ daně: Odpisy dlouhodobého majetku

81

447 100 Kč

- 120 000 Kč

Základ daně z podnikatelské činnosti

327 100 Kč

Poznámka: Pro výpočet daňové povinnosti podnikatele takto vyčíslený základ daně bude ještě upraven o příslušné nezdanitelné částky a odčitatelné položky, na které má podnikatel nárok v souladu se zákonem o dani z příjmů.

Účetní systém Jako samostatné účetní systémy jsou nejčastěji uváděny účetnictví jednoduché a účetnictví podvojné, lišící se metodou používanou pro zachycení ekonomické procesů i úplností zobrazovaných jevů v účetní jednotce. Účetnictví jednoduché se zaměřovalo pouze na sledování pohybu jedné formy majetku, tj. peněžních prostředků, od 1.1.2004 je již zrušeno. Účetnictví podvojné zobrazuje všechny formy majetku, od nichž odděleně sleduje i stav a změny zdrojů tohoto majetku, což dává základ specifické metodě použité pro zachycování všech změn - metodě podvojného zápisu /podrobněji v dalším výkladu/. V této práci se budeme zabývat pouze účetnictvím podvojným. Rozlišování dále uvedených dvou systémů účetnictví se týká pouze účetnictví podvojného. Rozdílné požadavky na informace o účetní jednotce /především na jejich podrobnost/ vedly k rozčlenění podvojného účetnictví a vytvoření dvou samostatných, ale vzájemně propojených účetních systémů, a to účetnictví finančního a účetnictví manažerského, vnitropodnikového. Finanční účetnictví poskytuje souhrnné informace o podniku jako celku, o jeho majetku a o zdrojích tohoto majetku /kapitálu a závazcích/, o jeho celkových nákladech, výnosech a hospodářském výsledku podniku jako celku. Zaznamenává především vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí. Jde tedy převážně o ty informace, které požadují a využívají především vnější uživatelé, tj. obchodní partneři, banky, burza, finanční úřad ad. Tyto informace jsou uváděny ve stanovených účetních výkazech - viz dále . Manažerské účetnictví poskytuje ekonomické informace, které potřebuje vedení podniku pro kontrolu a bezprostřední řízení ekonomických procesů uvnitř podniku. Jejich charakteristikou je větší podrobnost, využívání i jiných než peněžních jednotek, vazba na ostatní nástroje řízení /rozpočetnictví, nástroje hmotné zainteresovanosti aj./, využitelnost pro predikci vývoje hospodářské situace a procesů v podniku apod. Způsob vedení a organizace tohoto účetnictví je plně v kompetenci účetní jednotky a není - na rozdíl od finančního účetnictví veřejně přístupné. Příklad: Zásoby materiálu jsou ve finančním účetnictví zobrazeny souhrnným údajem o celkové hodnotě zásob materiálu uloženého ve skladech podniku. Manažerské účetnictví poskytuje a využívá podrobnější údaje o zásobách materiálu: údaj o hodnotě zásob jednotlivých druhů materiálu, o průměrné ceně i cenách dosažených při jednotlivých nákupech, o předpokládané spotřebě jednotlivých druhů materiálů při výrobě různých výrobků, o rozdílu mezi předpokládanou a skutečnou spotřebou materiálu apod.

82

Otázka k zamyšlení: Odpověď: pokuste se na příkladu výrobního zařízení ukázat rozdíl mezi finančním a manažerským účetnictvím. Které údaje o výrobním zařízení budou sledovány ve finančním účetnictví a které údaje budou sledovány v manažerském účetnictví ? Hlavním úkolem účetnictví je tedy poskytovat ekonomické informace pro finanční řízení a rozhodování. Z toho vyplývá, že účetní systém musí a/ zjišťovat příslušné ekonomické informace, resp. podklady k nim, b/ musí je zpracovat tak, aby byly pro uživatele využitelné a užitečné, a c/ musí je uživatelům předložit ve srozumitelné, přehledné, resp. srovnatelné podobě. Systém podvojného účetnictví jako specifický způsob zobrazení ekonomické reality podniku je tvořen několika základními prvky, jejichž souhrn teprve umožňuje plnit funkce účetnictví jako zdroje ekonomických informací: 1. obecné účetní zásady 2. bilance a bilanční princip 3. účet a zápisy na účtech 4. účetní doklady 5. účetní knihy 6. inventarizace 7. účetní výkazy

Kontrolní otázky 1. V čem se liší finanční a manažerské účetnictví ? Co bylo důvodem jejich vzájemného oddělení ?

Finanční a manažerské účetnictví se liší v podrobnosti poskytovaných údajů o podniku: finanční zobrazuje podnik jako celek, manažerské poskytuje informace o procesech probíhajících uvnitř podniku. Důvodem jejich oddělení byly odlišné potřeby informací pro řízení podniku na různých úrovních. 2. Kdo využívá informace finančního účetnictví a kdo využívá informace vnitropodnikového účetnictví ?

Informace finančního účetnictví využívá většina externích uživatelů a vlastník, resp. vlastníci firmy a vrcholový management, vnitropodnikové účetnictví využívají především manažeři na středních a nižších úrovních řízení, kteří se zabývají bezprostředním řízení vnitropodnikových procesů. 3. V čem je odlišnost jednoduchého a podvojného účetnictví ?

Odlišnost jednoduchého a podvojného účetnictví je v úplnosti zobrazování majetku firmy - jednoduché se zaměřuje pouze na peněžní složku majetku a pouze výběrově a fakultativně sleduje některé další složky majetku.

83

4. Jaké činnosti musí být zajištěny v rámci účetního systému ?

V rámci účetního systému musí být zajištěn sběr informací, jejich zpracování a jejich zachycení a předložení v požadované formě. 5. Co je v souhrnu možno uvést o podstatě účetnictví ?

Podstatou účetnictví je poskytování informací. 6. Co tvoří základní prvky systému podvojného účetnictví ?

Základní prvky systému podvojného účetnictví tvoří: 1. obecné účetní zásady 2. bilance a bilanční princip 3. účet a zápisy na účtech 4. účetní doklady 5. účetní knihy 6.inventarizace 7.účetní výkazy

Doklady přikládané k daňovému přiznání – daň z příjmu Abyste mohli správně a bez problémů vyplnit daňové přiznání, budete předem potřebovat několik dokladů. Opíšete z nich patřičné údaje a dáte je pak k růžovým formulářům jako přílohu. Přikládají se originály dokladů, pro svou potřebu si z nich udělejte kopie. Ty nechte spolu s kopií vyplněného formuláře potvrdit na finančním úřadě, až budete přiznání podávat. -

-

-

Zaměstnanci musí mít potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, které vám vydají ve mzdové účtárně. Jestli jste během roku změnili práci, požádejte o potvrzení na více místech. Pokud podnikáte, budete k ruce potřebovat přehled o svých podnikatelských příjmech a výdajích, o zálohách zaplacených na sociální a zdravotní pojištění a zálohách na daň – to vše zjistíte z daňové evidence nebo z účetnictví. Když váš partner vydělal méně než 38 040 korun za rok, potřebujete čestné přiznání o jeho skutečných příjmech. Jste-li vy nebo manžel invalidní, budete přikládat k formuláři fotokopii průkazu ZTP-P. Ke společnému zdanění budete potřebovat také potvrzení o studiu dětí. To potomkovi vydají ve škole. Pokud platíte životní pojistku, přiložíte potvrzení od pojišťovny o zaplaceném pojistném. Pošle vám ji pojišťovna. Jestliže se tak ještě nestalo, doklad zaurgujte.

-

84

-

-

Když spoříte v penzijním fondu víc než 6000 ročně, přidáte k vyplněnému formuláři jako přílohu také potvrzení o výši příspěvků. Asi už vám přišlo poštou domů, jestli ne, spojte se s fondem, aby vám ho urychleně poslal. Máte úvěr na bydlení ze stavebního spoření či hypotéku? Budete potřebovat potvrzení o výši zaplacených úroků. Přiložíte je jako jednu z příloh k vyplněnému formuláři.

- Pokud jste dali dar na dobročinné účely, vyžádejte si potvrzení od příjemce daru, a jestli patříte mezi odboráře, připravte si doklad o výši zaplacených příspěvků. Oba doklady musíte přidat k daňovému přiznání. Doklady jsou pohromadě? Tak začněte vyplňovat. Všichni musí vyplnit úvodní čtyřstranu „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“. A podle toho, jaké příjmy jste měli v daném roce, vyplníte pak ještě některé další přílohy, vždy jen ty, které se vás týkají: -

přílohu č. 1 – ti, kdo měli příjmy z podnikání (živnostenský list)

-

přílohu č. 2 – ti, kdo měli příjmy z pronájmu či dosáhli jiného příjmu podléhajícího dani (například prodali se ziskem auto dříve než za rok od nákupu)

-

přílohu č. 3 – ti, kdo měli příjmy ze zahraničí

-

přílohu č. 4 – ti, kdo měli vybrané kapitálové příjmy ze zahraničí (týká se minima poplatníků)

-

přílohu č. 5 – ti, kdo uplatňují společné zdanění manželů

Rady pro setkání s úředníky Připravte se na jednání s úředníky Poplatník. Tak říká stát těm, kdo mu platí daně a kterým za ně poskytuje servis. Tedy vlastně svým klientům. Už ten název „poplatník“ něco vypovídá o tom, jaký vztah stát k lidem má. Při setkání s úřadem se spoustě lidí rozklepou kolena. Jenže vždy není na místě se vším souhlasit. Abyste dokázali předejít problémům, je dobré vědět, na co si při jednání s úřady dát pozor Přijďte včas Nechoďte přiznání odevzdávat poslední den termínu. Vyhnete se zbytečnému stresu na obou stranách. Řekněte si o razítko Požádejte, aby na kopii každého listu, který odevzdáváte, dal úředník razítko. Bude se vám to hodit pro případ nějaké pozdější reklamace, ale třeba i pro vyřízení hypotéky, kdy banky obvykle chtějí od podnikatelů kopii přiznání potvrzenou na všech stranách. Spočítejte přílohy Pečlivě vyplňte i tu stranu daňového přiznání, na které se uvádějí přílohy. Jejich skutečný počet musí souhlasit s tím, co do tiskopisu uvedete. Přílohy dávejte v originále, tam, kde ho není možné získat, napište čestné prohlášení.

85

Napište telefon Když na něco zapomenete, vyzvou vás z úřadu k nápravě. Jsou operativní, zatelefonují vám nebo napíší mail – uveďte proto v přiznání aktuální kontakt. Ptejte se, když nerozumíte Když vám přijde doporučený dopis, že máte něco doplnit, nezmatkujte. Hledejte informaci, co a proč máte doložit. Formulace „doložte, že vyživujete dítě“ je nesprávná, úřad by měl napsat „uplatňujete společné zdanění manželů a tam je podmínkou mít dítě a pečovat o ně, doložte potvrzením ze školy, že vaše dítě je stále student“.

86

21 – HDP, POJEM, TŘI METODY JEHO STANOVENÍ, HDP A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ, EXTERNALITY, MĚŘENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ CPI, REÁLNÉ A NOMINÁLNÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt – představuje hodnotu zboží a služek vyrobených v ekonomice za kalendářní rok výrobními činiteli ve vlastnictví občanů i cizinců. – neměří věci patřící k dobrému životu (např. volný čas, kvalitu životního prostředí, …) – ekonomická statistická veličina nejlepším měřítkem ek. blahobytu. Nominální HDP – v běžných cenách daného roku Reálný HDP – v cenách předcházející roku Tři metody stanovení HDP Produktová metoda: všechny finální výrobky a služby, které byli za dané období vyrobeny jsou vyjádřeny v běžných cenách. Nezahrnují se meziprodukty. Výdajová metoda: celkové výdaje na nákup zboží a služeb. Sečteme spotřební výdaje (C), investiční výdaje (I), vládní výdaje na nákup zboží a služeb (G) a čistý export (NX). HDP = C+I+G+NX Důchodová metoda: souhrn důchodů, které obdrží vlastníci výrobních faktorů, dále připočteme nepřímé daně a znehodnocení kapitálu (amortizace). Národní důchod = mzdy + úroky + zisky + renty z půdy + příjmy podniků HDP a životní úroveň -

-

-

někteří lidé zpochybňují platnost ukazatele HDP jako měřítka bohatství (např. nezahrnuje kvalitu dětské zdravotní péče, jejich vzdělání…) v praxi znamená velký HDP vysokou životní úroveň (HDP sice neměří kvalitu DZP, ale státy s vyšším HDP si mohou tuto lepší kvalitu dovolit spíše než chudší země…) HDP neměří přímo ty významné skutečnosti, které život dělají smysluplným a hlubokým, ale dělá to nepřímo tím, že měň (HDP sice neměří kvalitu DZP, ale státy s vyšším HDP si mohou tuto lepší kvalitu dovolit spíše než chudší země…) HDP neměří přímo ty významné skutečnosti, které život dělají smysluplným a hlubokým, ale dělá to nepřímo tím, že měří naši schopnost těchto skutečností dosáhnout. HDP zcela pomíjí některé věci patřící k dobrému životu (např. volný čas, kvalitu životního prostudí…) používá tržních cen k ocenění statků při výpočtu HDP vylučuje hodnotu všech statků, které neprocházejí trhem – HDP je dobrý souhrnný ukazatel blahobytu po většinu účelů, nikoli však pro všechny.

Eternality

87

-

nastávají tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje náklady nebo přínosy jiným subjektům. záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu (znečišťování životního prostředí) kladné externality – přináší prospěch jiným (hlídací pes)

Externality ve výrobě – jestliže výrobo určitého statku přináší současně záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady zahrnují vlastní mezní náklady a i náklady externí. Existují tedy náklady firem a společenské náklady. Kladné externality jsou dány např. progresivní technologií, která přináší zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Externality ve spotřebě – jestliže určité činnosti produkují externí užitek (záporný efekt potom společenský mezní užitek převyšuje) je nižší. Kladné jsou spojeny např. se vzděláváním, záporné pak u trhu s cigaretami. Vláda může omezit nebo zakázat výrobu a prodej zboží se zápornými externalitami. Zavádí sankce, licence, daně za nadměrnou produkci apod. U příznivých externalit může dotovat. Měření životní úrovně CPI Pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI) lze vyjádřit změnu životních nákladů, měří výdaje na pevně stanovený koš statků. Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, určenou podílem výdajů na daný statek. Mohou zde nastat problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu – může dojít ke skryté inflaci.

Reálné a nominální ukazatele Toto členění je důležité proto, aby bylo možné studovat změny ekonomiky v průběhu času (protože výdaje rok od roku rostou) – snahou je určení množství statků, které se zvýšilo bez vlivu zvýšení cen Nominální HDP je součástí produkce v běžných cenách Reálný HDP je produkce obohacená stálými cenami, není ovlivněn změnami hladiny – změny HDP vyjadřují pouze změny vyrobeného množství – měří produkci dané ekonomiky. Růst ekonomiky – procentuální změna HDP mezi jednotlivými obdobími.

88

22 - NEZAMĚSTNANOST JEJÍ DRUHY A VÝPOČET, DOPADY NA EKONOMIKU A SPOLEČNOST, TRH PRÁCE, NÁSTROJE OVLIVŇOVÁNÍ TRHU PRÁCE STÁTEM TRH PRÁCE - Jedním z klíčových problémů ve vývoji ekonomiky jako celku je situace na trhu práce. Makroekonomie tudíž potřebuje ke svému zkoumání ukazatele, které jsou schopny popsat stav a vývoj tohoto trhu. Jedním ze základních ukazatelů používaných ke sledování trhu práce na makroekonomické úrovni je nezaměstnanost. NEZAMĚSTNANOST - Za nezaměstnaného budeme považovat člověka, který se aktivně uchází o zaměstnání a patří do ekonomicky aktivního obyvatelstva. Počet nezaměstnaných se potom zjišťuje podle počtu zaevidovaných uchazečů o práci na pracovních úřadech. - Ve statistice o nezaměstnanosti se eviduje nezaměstnanost v jednotlivých měsících v roce a porovnává se se stejným měsícem, nebo obdobím v roce předcházejícím.

UKAZATEL NEZAMĚSNANOTSTI + VÝPOČET : počet nezaměstnaných X 100 = ukazatel nezaměstnanosti ( % ) ekonomicky aktivní obyvatelstvo

- Ukazatel nezaměstnanosti je uváděn v % . - V ČR je v současné době přibližně 5,5 mil. ekonomicky aktivního obyvatelstva a průměrná nezaměstnanost je 9-10 %.

VZTAH NEZAMĚSTNANOSTI A INFLACE : INFLACE - Jedná se o ztrátu hodnoty peněz. Inflace je definována jako projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je právě růst cenové hladiny. NEZAMĚSNANOST – Nezaměstnanost se odvíjí od ekonomických cyklů. ( OŽIVENÍ RECESE )

X

- V době oživení ekonomie lidé pobírají více peněz, protože je hodně práce a menší nezaměstnanost. Lidé více utrácejí = roste inflace. ( Zvyšují se ceny. ) NÍZKÁ NEZAMĚSTNANOST = RUST INFLACE - V době vyšší nezaměstnanosti se snižuje inflace, to znamená, že v době recese ekonomie se příliš nenakupuje = není poptávka = tolik se nevyrábí = ceny se nezvyšují = není inflace = roste nezaměstnanost. VELKÁ NEZAMĚSTNANOST = NÍZKÁ INFLACE ( DEFLACE )

89

3 DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI : - FRIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST : Jedná se o nezaměstnanost, kdy lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného, se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Je způsobena běžnými přesuny. Tato nezaměstnanost je přechodná, trvá několik dní, maximálně několik týdnů. Často je dobrovolná. - STRUKTURÁLNÍ NEZAMĚSTNANOST : Je způsobená hlavně změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám u konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví výroby. Nutná je podpora nově vznikajících odvětví ( podpora od státu ). - CYKLICKÁ NEZAMĚSTNANOST : Kopíruje ekonomické cykly ( viz. RECESE X OŽIVENÍ ). Trvá zpravidla několik měsíců, dokud nezačne opět růst národní produkce a dokud se nezvýší poptávka po práci. - U řemeslníků a některých oborů se můžeme také setkat s nezaměstnaností sezónní. DŮSLEDKY NEZAMĚSNANOSTI : - EKONOMICKÉ : Dostatečně nejsou využívány výrobní možnosti společnosti, dochází k poklesu životní úrovně. - SOCIÁLNÍ : SPOLEČENSKÉ. Obecně vzrůstá kriminalita, klesá právní vědomí, znalost nevymahatelnosti zákona. Důsledky dopadají na jedince. ( Deprese + beznaděj, stagnace duševního a zdravotního stavu. )

90

23 – INFLACE, POJEM, JEJÍ DRUHY, VÝPOČET UKAZATELE INFLACE, NÁKLADY INFLACE PRO SPOLEČNOST, TRH PRÁCE, NÁSTROJE OVLIVŇOVÁNÍ TRHU PRÁCE STÁTEM Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní síly peněz – množství peněz v ekonomice se zvyšuje rychleji než množství zboží – peníze ztrácejí svou hodnotu Opačným jevem k inflaci je deflace – tedy pokles cenové hladiny, zatímco desinflace je snižování míry inflace (tzn. i při desinflaci cenová hladina roste). Příčiny inflace Příčinou inflace je růst fyzického objemu peněz v ekonomice. Jednoduše řečeno, čím více peněz je do ekonomiky vpuštěno, tím více je jich potřeba, aby měly stejnou reálnou hodnotu (= abychom si za ně mohli pořídit věci stejné hodnoty). Množství peněz v ekonomice reguluje prostřednictvím měnové politiky centrální banka každého státu. Pokud by se centrální banka rozhodla množství peněz v ekonomice nezvyšovat, vedlo by to k zániku inflace. Nicméně tím by ubylo volných peněžních prostředků, které si podnikatelé půjčují a investují; a citelně by tak poklesly všechny ukazatele ekonomického vývoje (např. hrubý domácí produkt). To by v konečném důsledku nadělalo větší škody než mírná a stabilní inflace, proto se centrální banky v poslední době snaží zaměnit monetární transmisní mechanismus za mechanismus přímého cílování inflace (byl poprvé využit centrální bankou Nového Zélandu v roce 1989 a přejat řadou zemí včetně ČR). Druhy inflace 1. Poptávková inflace – vyplývá z nadměrné agregátní (celkové) poptávky - skutečný produkt se blíží potenciálnímu - rychlý růst poptávky překročil výrobní potenciál ekonomiky - poptávka vyjádřená v penězích narazila na omezenou nabídku zboží a služeb a vyhnala jejich cenu nahoru – za stejné peníze si koupím méně 2. Nabídková inflace - vyplývá z nedostatečné nabídky co do velikosti nebo struktury - skutečný produkt je nižší než potenciální - ceny (ale i mzdy) začínají růst dříve, než ekonomika dosáhne stavu plné zaměstnanosti – ceny primárních vstupů (práce, kapitál, suroviny, energie, atd.) rostou i tehdy, když ekonomika jako celek dostatečně nevyužívá výrobní kapacity- nedostatek zboží, drahé Další druhy inflace: 1. plíživá – dochází k tempu růstu cen, cenová hladina roste max. o 10% (normálně asi 5-6%) - peněžní systémy (toky) dobře fungují - lidé nepřestávají důvěřovat penězům - nevznikají vážnější ekonomické problémy

91

2. pádivá - při této inflaci dochází k růstu produktivity práce, ale její tempo zaostává za tempem růstu cen - peníze ztrácejí svoji hodnotu - rozpadají se finanč. trhy (kapitálový + peněžní) - lidé přestávají důvěřovat penězům - tržní subjekty přeměňují peníze za zboží - lidé hromadí statky - dochází k růstu cenové hladiny v rozmezí 10% – několik set % 3. hyperinflace - Extrémní případ. Tempo růstu cen je obrovské (Německo 1920-1923). Neustále se tisknou peníze. - u ní dochází k úplnému rozpadu peněžní soustavy - peníze přestávají plnit funkci všeobecného ekvivalentu - přechází se k naturální směně - není zajištěn vzájemný soulad mezi tempem růstu cen a růstem výroby - poměrné ceny i reálné mzdy výrazně kolísají - v ekonomice dochází k vysoké nerovnováze Další členění: Zjevná inflace pokud je ekonomická nerovnováha spojena s růstem cenové hladiny Potlačená (blokovaná) inflace státní orgány se snaží brzdit inflaci. Nejsou schopny odstranit příčiny. Skrytá inflace když cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, nebo když má velký podíl stínová ekonomika. Inflace a její měření Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny. K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina. Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období. Vývoj cenové hladiny používá se tempo jejich růstu. Jde o tempo růstu cenové hladiny = míru inflace

Míra inflace (rok t) =

( cenová hladina (rok t) - cenová hladina (rok t - 1) ∗ 100 ( cenová hladina (rok t - 1)

92

Nejčastěji se k vyjádření všeobecné cenové hladiny používá: 1) index spotřebitelských cen CPI Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, určenou podílem výdajů na daný statek. Jsou zde problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu - může dojít ke skryté inflaci. 2) Index cen výrobců (PPI) PPI bývá specifikován pro různá odvětví a obory, jako index cen průmyslových výrobců. Koše obsahují příslušné výrobky a služby (suroviny, polotovary). Pracuje stejně jako CPI s fixními vahami a to dle struktury tržeb. Všeobecně se uznává, že vývoj PPI signalizuje nadcházející změny v CPI. 3) Deflátor HDP (HNP) Košem jsou v tomto případě všechny statky, obsažené v daném ukazateli produktu a vahami je podíl daného statku v produktu. deflátor HDP = ( HDP v běžných cenách ) / ( HDP v cenách základního období ) * 100 Rozdíl mezi CPI a deflátorem HDP a) v deflátoru HDP je zahrnuta mnohem širší skupina statků b) koš statků v deflátoru HDP se každý rok mění, CPI je stejný c) CPI zahrnuje i ceny importovaných statků, kdežto deflátor jen ceny statků vyráběných v dané ekonomice Důsledky a náklady inflace pro společnost

Vliv inflace na reálné důchody a bohatství a) Za předpokladu, že cenová hladina a příslušný nominální důchod rostou rozdílným tempem. Bude-li inflace nevyrovnaná, reálné mzdy a jejich podíl na reálném HDP poklesnou. Inflace pak povede k přerozdělení reálných mezd ve prospěch jiných důchodů. b) taxflace, neboli jev fiskální brzdy - efekt spojení inflace a zdanění. S růstem nominálních mezd, který je spojen s růstem cenové hladiny se příjemci mezd dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění (progresivní daně). Rostou-li reálné mzdy pomalu, klesá reálný disponibilní důchod domácností. Proti tomuto účinku se zavádí odečitatelné položky od základu daně. Zvláštní pozornost je věnována transferovým platbám - každoroční indexace. Inflace dále také postihuje důchody vlastnické jako úroky z úspor.

Inflace zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady a) náklady spojené s řízením struktury aktiv - snaží se minimalizovat držbu peněz a vhodně investovat b) náklady spojené se změnou ceníků, seřizování prodejních automatů, apod.

Vliv inflace na ekonomickou aktivitu a) Inflace vytváří nejisté prostředí pro ekonomickou aktivitu. Pracovníci i podnikatelé tím mohou být destimulováni od své aktivity a také od tvorby úspor. Inflace tak může vést k

93

posílení spotřebních výdajů na úkor úspor (jde spíše o dopady vysoké míry inflace, při nízké míře naopak se úspory mohou zvyšovat). b) Inflace vnáší nejistotu do investičních plánů, podněcuje spekulace a překupnictví oproti dlouhodobým investičním plánům.

Vyrovnaná a anticipovaná inflace 1) Vyrovnaná inflace - růst cenové hladiny postihuje všechny ceny stejně 2) Anticipovaná inflace - průběh inflace je rovnoměrný (nejsou náhlé výkyvy, lze předpokládat) Vyrovnaná i plně anticipovaná inflace slouží jako teoretický model, kdy veškeré ceny rostou každý rok stejně. Nikdo není cenovými změnami překvapen. Potraviny, mzdy, renty - všechno roste každý rok o stejné procento, úrokové sazby jsou takové, jako by byly ceny stabilní.

94

24 - ÚSPORY A INVSETICE, OBJASNĚNÍ POJMŮ, JEJICH VÝZNAM PRO ROVNOMĚRNÝ VÝVOJ EKONOMIKY, IDENTITY TVORBY A UŽITÍ KAPITÁLU, BILANCE STÁTNÍHO ROZPOČTU A BILANCE SE ZAHRANIČÍM

CHARAKTERISTIKA INVESTIC Investice můžeme charakterizovat jako prostředky, kterých se zcela dobrovolně vzdáváme v očekávání, že nám v budoucnu něco přinesou. Investoři při investování obětuji dnešní jistou hodnotu ve prospěch budoucí nejisté hodnoty. V praxi většinou platí fakt, že čím je investice výnosnější,tak je naproti tomu méně bezpečná. Při hodnocení investičních příležitostí musí investoři přihlížet zejména ke třem zákl.hlediskům: - míra výnosu (výnosnost investice) - stupeň likvidity (rychlost s jakou jsme schopni přeměnit investici zpět na peníze) - míru rizika ( bezpečnost investice MAKROEKONOMICKÉ POJETÍ INVESTIC Investice: z ekonomické teorie – kapitálová aktiva sestávající se ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu (investiční statky) , lae jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků. Z makroekonomického pohledu rozlišujeme: Hrubé investice : tvoří celková částka nových investičních statků ,tj. budov, strojů, výrobního a jiného zařízení, přidaná k existujícím investičním statkům v ekonomice za určité období Čisté investice : jsou tvořeny čistým přírustkem investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. MIKROEKONOMICKÉ POJETÍ INVESTIC (PODNIKOVÉ) Investice: prostředky na obnovu rozšiřování nebo zkvalitňování výrobního nebo nevýrobního procesu, vynaloženy jednorázově , které přináší peněžní příjmy během delšího budoucího období Rozhodování o investicích : „kolik, do čeho, kdy ,kde jak investovat kapitál“ Investiční plán podniku –vychází nebo je přímo součástí strategického plánu.

KLASIFIKACE INVESTIC 1 . INVESTICE REÁLNÉ –reálné investice většinou bývají spjaty s investicí do určitého předmětu či do podnikání ve výrobě či službách.Zjednodušeně můžeme konstatovat , že reálnou investicí si většinou pořídíme hmotný investiční majetek HMOTNÉ x NEHMOTNÉ 2 . INVESTICE FINANČNÍ Hmotné investice – vytvářejí výrobní kapacitu podniku (modernizace, výměna zařízení,

95

Nehmotné investice –výdaje na výzkum, vzdělání, vývoj, nákup knot-how, software, licence Finanční investice: v posledních letech význam finančních investic ve světě, ale i v ČR nepřetržitě dynamicky roste Patří sem: - Investice do cenných papírů (akcie, dluhopisy, investiční kupóny, šeky, směnky) - Peněžní vklady –vkladní knížky, )obyčejné-bez výpovědní lhůty, vázané výpovědní lhůtou

k určitému datu, výherní vkladní knížky-možnost výher,cestovní vkladní knížky Vklady na účtech bank jiných peněžních ústavůběžné účty pro podnikatele, sporožirové účty pro obyvatelstvo(fyzické osoby) devizové účty, termínové vklady. -

pojistky a renty finanční spoluúčast

zdroje financování investic: vlastní zdroje – odpisy, vklady společníků, dary ,dotace cizí zdroje

TEORIE KAPITÁLU A ÚROKU Kapitál je proti jiným výrobním faktorů považován za faktor již vyrobený. Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že jsou současně vstupem i výstupem. Existují 3 hlavní kategorie kapitálových statků: 1)stavby 2) zařízení 3 ) zásoby. Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou,ale působí po delší dobu.K přenesení ceny kapitálového statku do ceny finálního statku slouží odpisy. Ty ovšem slouží i jako zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků(slouží jako zdroj obnovovacích investic). Celkové investice do kapitálových statků se skládají z obnovovacích investic a z čistých investic. Výnosová míra z kapitálových statků udává roční čistý výnos na jednotku investovaného kapitálu v % Nepřímá metoda výroby používající kapitálové statky –investování do kapitálových statků znamená , že výroba má nepřímý, zprostředkovaný charakter. To znamená ,že investoři se zříkají současné spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí. Teorie kapitálu :firma na pořízení nových kapitálových statků musí mít určité množství finančních prostředků. Tyto prostředky může získat buď z vlastních zdrojů, nebo si je může vypůjčit.Pokud nemá firma vlastní zdroje musí se zaměřit na trh kapitálu. Zde se střetává poptávka s nabídkou po kapitálu.jako poptávající zde vstupují firmy a jako nabízející domácnosti .cenou kapitálu je úroková míra. Poptávka na trhu kapitálu zde jsou firmy vedeny snahou o maximalizaci zisku. Max.zisku dosahují tehdy, jestliže příjem z mezního produktu je stejný jako mezní náklad. Jedná li se o dokonale konkurenční trh jsou mezní náklady na kapitál rovny úrokové sazbě. Nabídka na trhu kapitálu nabídka na trhu kapitálu je určena výší a tvorbou úspor. Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a byla nabídnuta na trhu kapitálu firmám k nákupu kapitálových statků. Domácnosti mají ovšem jednu vlastnost , která se nazývá netrpělivost. To vypovídá o tom, že domácnosti jen neradi

96

odkládají spotřebu do budoucnosti a to proto že je nejistá. Nabídka kapitálu je odlišná ve dvou hlediscích a to z krátkodobého dlouhodobého hlediska . 1-nabídka kapitálu z krtkdb.hlediska v krátkém období je dána přesná výše úspor a tím je dáná i nabídka. Protože jsou zde úspory konstantní je křivka nabídky v krátkém období svislá. 2-Nabídka kapitálu z dlhdb. Hlediska v dlouhém období již domácnosti reagují na změny ve výši úrokové sazby různou výší úspor. Úroková míra je dána poměrem čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla 1rok) k této uspořené částce.

STÁTNÍ ROZPOČET STÁTNÍ ROZPOČET JE CENTRALIZOVANÝM FONDEM FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. Jeho tvorbu ,rozdělování a užívání má na starosti vláda. Státní rozpočet je využíván k dosažení ekonomických i mimoekonomických cílů. Je to nástroj regulace ekonomického a sociálního vývoje státu. Každý státní rozpočet má příjmovou a výdajovou stranu. Příjmy stát.rozpočtu Daně Cla Pojištění Ostatní příjmy kolky, pokuty, penále Výdaje stát.rozpočtu Dotace Transfery domácnostem( důchody,soc.podpora, podpora v nezaměstná.) Veřejná spotřeba obyvatel školství, zdravotnictví, kultura Veřejná spotřeba státu státní správa, vědecká činnost Transfery do zahraničí –závazky vůči mezinárodním organizacím Vládní úvěry V určitém roce obecně vláda dosahuje buď rozpočtových přebytků ,nebo rozpočtových deficitů. ROZPOČTOVÝ PŘEBYTEK vzniká tehdy, přesahují-li všechny příjmy vládní výdaje. K ROZPOČTOVÉMU SCHODKU dochází , když výdaje přesahují příjmy. Jsou-li si příjmy a výdaje rovny má vláda vyrovnaný rozpočet. Má-li vláda rozpočtový deficit musí buď tisknout peníze ,nebo si k zaplacení svých účtů půjčit od veřejnosti( emise státních dluhopisů,pokladničních poukázek nebo krátkodobých směnek) Vládní dluh se skládá z celkových nebo nahromaděných výpůjček vlády. Představuje tedy celkovou hodnotu vládních obligací vlastněných veřejností. Tj. domácnostmi, bankami, firmami, cizinci,ostatními nestátními subjekty.

97

25 – VÝHODNOST OBCHODOVÁNÍ PRO VŠECHNY, KOMPARATIVNÍ VÝHODA A MEZINÁRODNÍ OBCHOD, MEZINÁRODNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE A. Výhodnost obchodování pro všechny : - princip oboustranné výhodnosti - specializace - menší náklady pro jednotlivce - každý výrábí to, co umí - jde o to, jak výhodný bude obchod mezi oběma stranama, jaká bude poměrná výhoda obchodu a kdo bude mít komparativní výhodu. Důležitost hraje čas, za jaký jsou schopni výrobci vyprodukovat výrobek, tzn. jakou má každý hranici produkčních možností - hranice produkčních možností - popis jaké možnosti má stát, společnost, firma, co bude vyrábět - výrobní možnosti společnosti - výrobce, který má nižší výrobní náklady má absolutní výhodu (toto se dá vyjádřit kolikrát produktivnější je výrobce A proti výrobci B

B. Komparativní výhoda : - výhoda dané výroby v jedné zemi oproti jiné zemi (u jiného výrobce) spočívá v relativně nižších nákladech. Její určení spočívá v nalezení nejvyšší absolutnní výhody, nebo nejnižší absolutní nevýhody. - komparativní výhodu jde také vyjádřit pomocí nákladů příležitosti ( každý výrobce se zaměří na výrobek, kde má komparativní výhodu, tzn. každý z výrobců má při výrobě daného výrobku nižší náklady příležitosti - cena příležitosti vyjádřená cenou toho, čeho se vzdám) C. Mezinárodní obchod : - na světovém trhu se střetává světová nabídka se světovou poptávkou a to určuje světovou cenu zboží. Jestliže je na dokonale konkurenčním trhu dostatek kupujících a prodávajících, potom cenu nemůže ovlivnit potávka ani nabídka žádné země. - výhodnost obchodu pro obě strany (viz výše), dochází ke specializaci - zkvalitnění výroby, technologie, zlevňování - k celkovému zvyšování blahobytu obchodujících zemí - nehledě na nesporné výhody plynoucí z mezinárodního obchodu, téměř všechny země světa používají v mezinárodním obchodě různé nástroje, aby chránili domácí firmy před zahraniční konkurencí. Zavedením cla - což je vlastně daň za dovoz zboží do země, clo zvyšuje cenu dováženého zboží (clo je příjmem vlády)

D. Mezinárodní hospodářské organizace : EU - Evropean Union ASEAN - Association of South East Asian Nations NAFTA - North American Free Trade Association (USA, Kanada, Mexiko)

98

OECD - Organization for Economic Cooperation and Development, APEC - Asia-Pacific Economic Cooperation, MERCOSUR - Mercado Común del Sur, SADC - South African Development Community Pásmo volného obchodu : - odstranění celních i jiných bariér obchodu, vůči ostatním určuje každý sám CEFTA - Středoevropská oblast volného obchodu (jsme členem) NAFTA - North American Free Trade Association (USA, Kanada, Mexiko) EFTA - Evropské sdružení volného obchodu Celní unie : - odstranění celních i jiných bariér obchodu, vůči ostatním jednotně BENELUX - Belgie, Nizozemsko, Lucembursko mezi ČR a SR Společný trh : - navíc volný pohyb výrobních faktorů - pracovních sil, kapitálu; volný pohyb s prací Hospodářská unie : - řada společných politik v hospodářské oblasti Monetární unie : - konečné stadium ekonomické integrace, např. podmínkou je úplná integace bankovních a finančních trhů, atd. Politická unie : - nejen společná hospodářská politika, ale i rozšíření do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky (federace, konfederace)

99