TeGe
2.číslo
Leden 2013
Mikulášské odpoledne Na naší škole slavíme Mikuláše každý rok a tento nebyl výjimkou. Prvňáčci hrají hry, plní různé úkoly, které pro ně deváťáci připravili a jak se říká- „Možná přijde i Mikuláš“. Když jsme Mikulášské odpoledne v úterý 4.12. zahájili, děti si splnily pár disciplín na motivy tohoto svátku, jako např. skákání v pytli, kreslení čerta, Mikuláše nebo anděla, skládání obrázků a plno dalších. To měly ještě všechny děti na tvářích úsměv. Později, když už byla tma a všichni seděli poslušně ve třídě, přišli čerti. Někteří byli děsiví a děti se opravdu bály, ale zanedlouho přišli i andělé a Mikuláš. Po odříkané básničce nebo zazpívané písničce už všechny děti držely balíček se sladkostmi. Než čerti opustili místnost, ještě jednou všechny děti postrašili, aby byly celý rok hodné a i s anděly odešli. A tak jsme tento rok oslavili Mikuláše. Doufáme, že se to všem dětem líbilo (i když z čertů byly vyděšené) a užily si legraci.
D.Tomášková, 9.třída
Volné psaní žáků 8.třídy – téma: Milý Ježíšku Milý Ježíšku, ty víš, že jsem po celý rok byl hodný, proto bych chtěl k Vánocům dárky:…, které potřebuji. Nikdy jsem tě neviděl a ani nevím, jak vypadáš. Mamka s taťkou mi říkali, že k nám pod stromeček nosíš dárky oknem….. A kde vůbec bydlíš? To já nevím. Radim Hudec
Letos si pod stromeček přeji moc dobrou učebnici. Většina lidí si myslí, že učebnice je blbost „přej si něco lepšího“, ale já si stojím za svým. Na Ježíška už nevěřím, ale nejdůležitější je to, že se všichni sejdeme a jsme zdraví. Milý Ježíšku, již se na tebe těším. 24.12. v poledne si pochutnám na nakládaném hermelínu, který každý rok nakládáme již jako tradici. V 6.30 večer si zase pochutnám na řízku z kapra a taky na bramborovém salátu. Na vánoce si přeji .: ............................................, a taky ......................................................... a ještě .................. To je asi všechno. Moje sestra Petra si přeje panenku Chou-Chou. Podle mě to je blbost. Lukáš Němec
Koala Střapek Dostala jsem ho k mým pátým narozeninám od babičky. Mám ho tak ráda že ho schovávám před bráchou už šest let. Dívá se na mě krásnýma hnědýma očima, když chodím spát nebo se s ním tulím. Když někam jedeme, nenechávám ho nikdy doma samotného, protože se o něho bojím. Chovám se k němu, jako kdyby byl živý. Jeho srst je hebká a ty střapce co má na své hlavě jsou krásné. Je velký asi jedenáct centimetrů a na šířku má cca šest centimetrů. Budu se ho snažit ochránit ještě pár let a budu ho mít pořád tak ráda jako před šesti lety když jsem ho dostala. Mám ho moc ráda. Aneta Adamcová 5.B
Vánoční ježci Vánoce jsou sice již za námi, ale musíme se s Vámi podělit o jeden super recept na vánoční cukroví… Těsto - na potření: 350g hladké mouky čokoládu na vaření 50g cukru 100g másla Podle potřeby: 1ks vejce kokos a ořechy 200g tuku Z mouky, tuku, cukru a vejce vypracujeme těsto. Rozdělíme je na menší kousky. Do každého dílku zabalíme kousek ořechu (např. vlašského, lískového nebo i mandle) a tvarujeme ježky - doporučuji dělat menší a kulaté ježky se zvednutými čumáčky, jelikož se těsto při pečení trochu rozlije. Ježky pečeme cca 15 minut, dokud ježci nezrůžoví, při 160 °C. Po upečení necháme ježky vychladnout. Rozpustíme si čokoládu. Tělíčka ježků potřeme čokoládou a posypeme kokosem. Zbytkem čokolády malujeme ježkům očička a čumáčky. Lepší je nechat vánoční ježky nějakou dobu odležet.
POPIS OSOBY - Abraham Lincoln Abraham Lincoln byl jeden z nejvýznamnějších prezidentů USA. Měřil asi dva metry. Byl štíhlé až hubené postavy. Jeho nos byl mírně zahnutý doleva. Z jeho tváře vyhlížely hnědé oči. Vlasy i hustý plnovous měl černé. Obvykle chodil v elegantním saku s motýlkem. Na hlavě nosil oblíbený cylindr. Narodil se do chudé rodiny a velmi toužil po vzdělání. Sám se naučil číst a psát. Pak v roce 1861 byl zvolen prezidentem. Alexandr Kováč, 5.A
SAK Studénka ve spolupráci s žákovským parlamentem (BESTTEM) Vás zvou na
DISKOTÉKA PRO NÁCTILETÉ… KDY? V pátek 8.2.2012 17:30 – 20:30 KDE? Přísálí Dělnického domu ve Studénce ZA KOLIK? 30 Kč HRAJE? DJ PAUL DOCTOR Plakát bude v nejbližší době vyvěšen ve škole!!!
Práce žáků 8.třídy – jazyk český
Valerie Fričková, 5.A „Byl jsi dneska hodný? Neukradl jsi nic? Nenadával jsi?” vyptává se Ježíšek malého chlapečka. „No tak se to už konečně nauč, já ti dárky věčně nosit nebudu!” Na Vánoce křičí malý Filípek přes celý byt na maminku u sporáku: „Mami, mami, stromeček hoří!” „Říká se, svítí, a ne hoří,” poučí ho matka. Chlapeček za chvíli zase začne křičet: „Mami, mami, záclony už také svítí!”
TVOŘÍME POHÁDKY Jak Honza napráskal ježibabě V dalekém království lemovaném horami žil král se svou dcerou, princeznou Valentýnkou. Princezna neměla maminku královnu, tak ji pan král daroval k narozeninám krásného bílého jednorožce, aby jí nebylo smutno. Princezna si ho velmi oblíbila, byla pořád s ním a jezdila na něm na výlety po loukách. Jednoho dne si vyjela příliš daleko, dojela až k čarovnému lesu a už se domů nevrátila. Princeznu hledal pan král, vojsko, všichni sloužící ze zámku, ale princeznu ani jednorožce nenašli. Smutný pan král vypsal odměnu a ruku princezny tomu, kdo ji najde a přivede domů. O ztracené princezně se dozvěděl statečný Honza a hned se ji vydal hledat. Hledal dlouho, až došel do čarovného lesa, kde rostl na palouku čarovný strom. Ten Honzovi prozradil, ať hledá princeznu u ježibaby, která žije v bažině. Když Honza přišel k ježibabě, ta mu řekla, že princeznu vysvobodí, jen když udělá něco, co se nikdo předtím neodvážil udělat. Honza neváhal, přehnul ježibabu přes koleno a nasázel jí pětadvacet na záda, až se z ní prášilo. Že se toho nikdo předtím neodvážil, musela uznat i ježibaba a propustila princeznu i s jednorožcem. Honza si vzal princeznu za ženu a ježibaba už nikdy lidem neškodila, protože se bála výprasku. Dominika Hybnerová, 5.A
Tereza Vaculíková, 5.A
O Vánocích říká maminka Pepíčkovi: "Pepíčku, zapal vánoční stromeček." Za chvíli přijde Pepíček a říká: "A svíčky taky?
OSMISMĚRKA D
L
Á
T
O
L
E
J
S
D
I
O
G
K
P
V
Á
H
R
Y
B
A
Ž
Č
É
C
Z
D
N
R
A
S
R
J
K
A
S
I
L
V
E
S
T
R
A
J
K
A
E
E
Ň
A
L
E
T
S
O
K
M
Z
E
A
Č
Ž
Č
K
C
J
L
P
J
X
Í
Ě
D
Č
Z
K
Í
E
Y
Á
Č
T
O
D
J
U
Y
N
N
V
Y
Š
M
S
P
D
J
A
V
J
F
D
I
Ý
Y
P
E
O
G
X
U
E
C
R
O
C
E
N
K
K
W
K
R
T
H
X
CH
D
E
X
J
L
Y
O
Y
S
J
T
0
G
Y
A
C
U
I
M
O
P
Ň
F
A
H
S
N
Í
H
R
A
CH
O
V
K
A
A
Í
S
V
Ě
T
Ý
L
K
A
J
F
N
E
K
K
K
K
O
L
E
D
N
Í
C
I
R
I
A
R
O
Y
P
R
S
K
A
V
K
Y
U
S
L
S
T
V
Á
N
O
C
E
I
C
E
N
I
S
O
R
P
DÁREČKY VAJEČNÝ KOŇAK HRAČKY HRACHOVKA
RYBA
RACHEJTLE
JEŽÍŠEK
SNÍH
OLEJ STROMEČEK
ZVYKY
FÍKY
BAŇKY
PROSINEC MORT
VÁNOCE
PRÁZDNINY
KOSTEL
LÁSKA
SILVESTR PRSKAVKY
DLÁTO
SVĚTÝLKA
KOLEDY KOLEDNÍCI
Co se stane, když jdou dvě blondýnky proti sobě? Rozbije se zrcadlo. Víte, jak blondýnka zabíjí kapra? Snaží se ho utopit. Je jedno kouzelné zrcadlo, které když mluvíte pravdu pípne 1 když lžete tak víckrát. Přijdou k němu bruneta, zrzka a blondýna. Bruneta povídá "Já si myslím, že jsem nejkrásnější". "Píp". Zrzka povídá, "Já si myslím že jsem nejchytřejší". "Píp". Blondýna povídá, "Já si myslím..." "Pípípípípípí".
Ukázka slohové práce – 9.třída O myšce, která jedla kočky (pohádka) „ Začíná druhá světová válka. Němci napadají Polsko a ...“ ječí televize téměř na maximum. Když do pokoje vejde holčička a prosí dědečka, aby jí řekl pohádku na dobrou noc. Dědeček chvilku přemýšlí, jakou by vybral. Vypnul televizi, posadil se do houpacího křesla a zapálil si dýmku. Vnučka si mezi tím přinesla polštář a deku. Zachumlala se do ní a posadila se před staříka, který si dvakrát potáhl z fajfky a začal vyprávět. „Povím ti pohádku, kterou jsi ještě nikdy neslyšela, jmenuje se O myšce, která jedla kočky Jednu starou myš, jménem Emilka, už nudil život v knihovně. Jela tedy navštívit své známé na obrovský statek poblíž Benátek. Když dojela, všechny neteře a synovci se na ni vrhli. Všichni začali pokřikovat, aby jim vyprávěla, co je nového ve světě. „Inu“, tetička si sedla a všechny děti si posadily vedle ní. „Jedli jste už někdy kočku?“ Děti se na ni nechápavě podívaly a zavrtěly hlavou. Nejmenší myšička zapištěla „Maminka nás učila, že kočky jsou zlé a mohou nás sežrat.“ Tetička se na malou myšku s úsměvem podívala: „Já vím, dítě.“ Emilka nestihla nic jiného říct, protože starší myšák Honzík vykřikl: „Jak taková kočka chutná?“ Tetička se zarazila a přemýšlela nad chutí. „ Honzíku, chutná asi jako.. jako papír a inkoust.“ Děti se na sebe chvilku zaraženě dávaly. Když v tom malá myška zase vypískla: „ A jedla jsi i něco jiného než kočky?“ „ Samozřejmě. Jedla jsem psa, nosorožce, vánoční stromek, princezny, draka,..“ V pohledech myšátek poznala, že neví, co
je to nosorožec nebo princezna. Rozesmála se. V tu ránu z pod vyběhla rezavá kočka. Všechny myšky se běžely schovat, jen Emilka zůstala stát jako přikovaná na místě. Kočka se rozesmála a řekla : „ Ty jsi ta myš, co žere kočky?“ Emilka ze sebe vykoktala: „Víte, vaše eminence.. .pochopte.. .jak pořád žiju mezi knihami.“ „Chápu, chápu“ zachroptěla kočka „ Ty jíš obrázky namalované v knížkách.“ Už sebevědomější myška pokračovala: „ Jen někdy.“ Kočka se na myš podívala: „Víš, neměla by si žít jenom mezi knihami, potom nevíš, co se děje ve skutečném světě.“ Emilka přikývla. Najednou se rozrazily dveře a dovnitř vběhla malá čivava sotva větší než morče. To upoutalo kočku na tak dlouho, aby se myška dvěma svižnými skoky schovala za gauč. Emilce se ulevilo, že je živá a zdravá. Už nikdy se do knihovny nevrátila. „A z toho plyne,“ vysvětloval poučně dědeček, „že bys měla žít v realitě a hledat..“ Dědečkovi spadl pohled na spící vnučku, která mu ležela schoulená u nohou. Stařík s námahou zvednul svou vnučku a odnesl ji do pokojíčku. Monika Olbrechtová, 9.třída
Jdou dvě blondýnky po silnici, když jedna druhý povídá: "Hele mrtvý pták." Druhá se podívá na oblohu a říká: "A kde ho, prosím Tě, vidíš?"
Příspěvky do časopisu odevzdávejte třídnímu učiteli.
